Všimla jsem si, že pokoj je zaplněný květinami, zřejmě k téhle dívce každý
nějaké přinesl - a podle toho k ní musela chodit spousta lidí. Daly jsme se do
řeči. Jestli si představujete, že mluvila nějakým kazatelským tónem nebo
vemlouvavým hlasem, kdepak. Mluvila, jako kdyby byla mou kamarádkou z diskotéky,
smála se každou chvíli - to bylo zvláštní, stále vyhledávala nějaký veselý rys
na tom, o čem jsme mluvily, i když to vůbec veselé zdánlivě nebylo. Tím smíchem
ale dodávala každému jevu nějaký snesitelnější smysl. 

A odjel jsem. Víte - a to je třeba říct - byl jsem v té době ve zlé osobní
situaci, není třeba ji popisovat. Ale tohle setkání se zachráněným kotětem mi
dodalo sílu. Představte si, že to kotě hodili do vody přesně tak, aby je proud
vynesl pod rameno bagru, který nakládal písek. Že ho naložili na vůz tak, aby se
pískem neudusilo, a že se při transportu krabice prorazila, aby mohlo vyběhnout.
Představte si: já přijel z daleké země a zastavil se zrovna u toho stavení.
Zajímal jsem se, proč dítě pláče. 

A tam jsem mu vypravovala, jak kdysi dávno - hodně dávno - dokud jsem byla mladá
- jsem lovila ty rudohnědé chlupaté mamuty s třímetrovými kly.. Poslouchal a
tváře mu svítily obdivným nadšením... A když jsem mu nakonec svěřila, že jsem
mamuty nelovila, že mu jen tak povídám příběhy, nebyl zklamaný, děti mají
fantazii stejně rády jako skutečnost, mívají ve zvyku přece obě zaměňovat. Jistě
jsem u něj stoupla v ceně. O tohle jde: neurazit se. Umím si představit řadu
svých přítelkyň, které by se urazily, kdyby je jejich vnuk o něco podobného
požádal. Cítily by se zahanbené a směšné. 

Byla válka. V té válce zabili jednoho pána. Tatínka. Dítě chápe, že tím jediným
výstřelem, který zahlédlo v televizi, nebo o kterém zaslechlo vyprávět, zanikl
celý svět. Proč? Proč zanikl? Neumíme na to rozumně odpovědět, to dětské žasnutí
je tak logické a objevné. "Tatínku, víš, že Honzovi odešla maminka?" Vím to. Co
na to říct. Kývnu. "A on dnes ve školce tolik plakal," žaluje dítě. Mlčím. Dítě
ke mně obrací veliké užaslé oči, jako by v jeho dnešní zkušenosti byly vměstnány
všechny tragedie světa. Desetileté dítě se diví úžasu tříletého: "Rozvedli se."

Zvedl jsem se a prošel kolem řeky a práce mi opravdu šla líp. Vyráběl jsem právě
podklady pro uměleckou reprodukci obrazu jarní krajiny a mistr asi usoudil, že
abych barvy vystihl, musím jarní krajinu vidět. Rozumíte mi? Jemu nešlo o nějaké
splnění hodin pracovní doby, on věděl, že zharmonizovaný člověk tvoří nejen
mnohem kvalitněji, tvoří daleko rychleji než ten, který nemá své síly
soustředěny. Bylo to v letech velké krize v tiskárenství a já byl velice vděčný
za to, že jsem tohle místo nalezl. 

Práci jsem odvedl znamenitě. A věděl jsem, že mám nejlepšího nadřízeného na
světě. Když člověk ví, že ho šéf má rád, že mu věří, že si ho váží, odvede tolik
díla jako nikdo jiný. Když jsem později pracoval ve velké tiskárně, vzpomínal
jsem na starou partu, na to, jak bychom se byli nechali rozkrájet pro slávu naší
firmy. Pokud si vás zaměstnavatel váží a pokud vám to umí dát najevo, bude jeho
firma vždy o několik kol před těmi firmami, které vidí ve svých zaměstnancích
jen položky na výplatní pásce. Lekci, kterou mi šéf dal, jsem si odnesl do
života. 

Chvíli jsme šly mlčky a mně to připadalo moc divné, takhle asi vodili zmatené
lidi ve staré Indii k Buddhovi a ve staré Palestině za Ježíšem. "Kolik jí je?"
"Devětadvacet." "Jak vypadá?" "Uvidíš." A tak jsem zase mlčela, než jsme došli k
paneláku na sídlišti a Ilona zazvonila na jeden ze zvonků. 

V kostele mělo tohle dítě speciální židličku, aby mohlo sedět a zpívat s
ostatními. Bratranec se ženou stárli a jejich děti také, starší děti si našly
partnery a odešly z domu, mrzáček zůstával doma, nezemřel brzy, jak lékaři
předpokládali. Bratrancova rodina byla jedna z těch rodin, o jejichž štěstí je
lépe nehovořit, aby se nezakřiklo, všichni se měli rádi, vesele rádi, býval u
nich smích od rána do večera a manželé si už ani neuměli představit, že se někdy
uvažovalo o tom, že by jejich holčička zmizela za zdmi nějakého ústavu. 

Jednou se měla přistavovat část mlýna. Stavitel rozhodl, že lípa musí pryč. Ale
babička si postavila hlavu. Ne a ne! Nenechá lípu porazit! Všichni babičce
tvrdili, že se nedá nic dělat, lípa musí ustoupit, jestli se má mlýn přestavět,
a mlýn se přestavět musí. Ale babička si prosadila, že se lípa přesadí a hotovo.
A vybrala místo. Její bratr, můj prastrýc, byl slavný pražský zahradník. Když se
o tom doslechl, vysmál se sestře, kdo prý kdy slyšel, aby se tak velká lípa
přesazovala. Podle všech biologických zákonů to nemůže přečkat. 

A už nikdy jsem tu starou dámu nepotkala a dodnes nevím, kdo to byl. Vím jen, že
jsem jí já, malá hloupá holka, zachránila život." Hleděli jsme chvíli mlčky na
náramek a pak si ho přítelova prateta nasadila na zápěstí, líbezná víla jí tenké
zápěstí objala. "Myslíme si, že dokážeme na tomhle světě moc málo," řekla
prateta, "ale zapomínáme, že se na někoho můžeme usmát. A třeba tím někoho
zachránit před smrtí." Vlídná slova Jednou jsem přinesl své pratetě květinu.
Obyčejnou kytku, jaké se prodávají, v květináči obtočeném papírem. Moje prateta
už květiny nedostávala. 

Uvažoval jsem, co těch zbytečných dvacet minut budu na opuštěném venkovském
nádraží dělat. A pak mne zamrazilo. Dvacet minut. Prostoj. Jaká je to
příležitost! Mám před sebou dvacet minut. Celých dvacet minut... Srdce a čas
"Můj dobrý přítel," začal vyprávět L. D., "byl tím, co se nazývá úspěšný člověk.
Dosáhl ve svých čtyřiceti toho, o čem většina čtyřicátníků jen teskně sní. Znáte
to: možná jste už také zažili onu hranici stínu. Člověk jde a jde životem, stále
po ozářené straně, a náhle udělá krok a zjistí, že už tím krokem překračuje z
ozářené strany do stínu. 

Jely na nákup a nějaký náklaďák s opilým řidičem do nich vrazil. Něco se ve mně
převrátilo naruby a dodnes jsem to nepřekonal. Víte, mrzí mě v životě hodně
věcí. Ale tahle s tím obrázkem mě bude strašit do smrti. O nic nešlo. Zdánlivě
vůbec o nic. Jen jsem se zachoval jako zodpovědný dospělý, nenechal jsem se
vyrušit z práce. Nějakým malým radostným děvčátkem. Ale už napořád budu vidět
její dychtivou tvářičku, její touhu ukázat mi neumělý obrázek, její nadšení,
její zklamání. Stačilo pár vteřin, pár nepatrných vteřin a jejich vůz by o pár
vteřin minul onen druhý vůz! 

Konečně: tělo je obálka a duše je dopis, obálka se snadno okouká, dopis je
důležitý. Když bylo bratranci pětačtyřicet let, zjistili u něj v nemocnici
leukémii. Zhroutil se. Byl uprostřed práce, kterou chtěl dokončit, a náhle
uviděl její konec. Naprostý konec. Když se zhroutí optimista, bývá to obzvlášť
smutné. Manželka se snažila jej utěšovat, jenže jakápak útěcha, když sama
plakala celé dny. Hledal se dárce kostní dřeně. Manželka neváhala ani okamžik,
ale vysvětlili jí, že ona dárcem být nemůže, že najít vhodného dárce je velice
těžké. Aby splňoval podmínky, musí se hledat v mezinárodních bankách dárců. 

Utekl k nám z Polska před německým násilím, co bylo s jeho rodinou, nikdo
netušil, ani on, byli všichni na útěku a nějak se ztratili. Měl ve Švýcarsku
bohaté příbuzné a měl se za nimi vypravit, hned jak dostane vízum. Věděl, že
když vízum nedostane, umučí ho. Přišel k nám do domu, protože sousedé, co
bydleli nad námi, měli na domě nabídku na pronájem, to se dělávalo, činže byly
vysoké, a tak, kdo měl pokoj, který zrovna nepotřeboval, někoho u sebe ubytoval
a pomohl si s nájemným. 

Aby jednou, až budou uvažovat tak, jako teď uvažuji já, byly stejně spokojené s
tím, co jsem jim ve vzpomínkách zanechal. Možná tohle je to hlavní, oč v životě
jde... zanechat hezkou vzpomínku. Zanechat tu pár lidí šťastnějších, než
kdybychom tu nebyli. CHTĚL BYCH BÝT SVÝM DÍTĚTEM? Když se tak dívám na drobotinu
vybíhající ze školních vrat, uvažuji, kolik rodičů by na tuto otázku odpovědělo
kladně. Kolik z těch dětí je rádo, že je dětmi svých rodičů. A proč? Proč je
rádo nebo nerado, že je dítětem svých rodičů? 

"Kdo se směje, ten se nezabije," řekla mi na jedné z mých posledních návštěv u
ní a tuhle větu si dobře pamatuji. Požádala mě, abych si připravila čaj a pro ni
také, nemohla pohnout rukama, uvařila jsem čaj a pak jí dala do pusy brčko, aby
mohla čaj vypít. Za půl hodiny se ozval zvonek, dívka zmáčkla palcem nohy
tlačítko u postele a otevřely se dveře. Ilona přišla s další návštěvou, která k
oné dívce přicházela a která mě vystřídala. Scházela jsem po schodech a bylo mi,
jako bych létala. "Ještě je ti zle?" zeptala se Ilona. 

Tříleté dítě neví, co je válka, neví, co je rozvod, ví jen to, co se dozvědělo,
právě teď dozvědělo a pojímá to v plnosti skutečného významu. Byla válka. Zabili
jednoho pána. Jednoho tatínka. Honza plakal. Odešla jedna paní. Jedna maminka.
Nechápe. A většímu dítěti připadá směšné. A dospělým naivní. Jsou války. Jsou
rozchody. Odcházejí tatínkové. Odcházejí maminky. Děti pláčí. Dítě se dívá s
nechápavou, užaslou hloubavostí. Ještě si nezvyklo. Ještě je směšné, se svým
užaslým pohledem. "Tatínku," zašeptá. A stiskne mi maličkou ručkou mou velkou,
pro něho mocnou ruku, křečovitě mě drží za dlaň a dívá se oknem do tmy. 

Litoval jsem ho a byl jsem šťastný. Svět kolem měl najednou barvy, přestal být
vyděšeně šedý, svět se rozzářil a rozkvetl. Došel jsem si do ledničky pro další
skleničku. Předtím jsem pil na svou smrt, teď na život. Otevřel jsem okno a
vyklonil se do noci, na kostelní věži zrovna odbíjely hodiny. Tak tyhle zvony
budu slyšet i za čtrnáct dní! I za rok! Nikdy jsem si neuvědomoval, jaké to je
štěstí. Rozesmál jsem se zalykavě. Ach přátelé, to byla noc, to byla nádherná
noc! Ráno jsem na stolku objevil svůj seznam. Četl jsem očíslované řádky a znovu
a znovu. 

Mont Saint Michel. Je to kouzelná hora, tyčí se nad hladinou moře a na vrcholu
je kostel. Jsou místa, která vás přímo vybízejí, abyste zvolnili a zamysleli se
nad sebou, nad tím kratičkým časem, který ještě máme tady před sebou na světě.
Ta hora mě pokaždé uchvátila. Je spojená s pevninou. Za odlivu se k ní dá dojít
suchou nohou, a jakmile přijde příliv, obklopí ji moře a z hory se stává ostrov.
Ze Saint Michel je nádherný výhled. Proč to říkám: 

Neměl jsem po ránu dojem, že jdu do práce, nýbrž za zálibou a těšil jsem se na
ni každý den, hned jak jsem se probudil. Věděl jsem, že se propouští, jenže náš
závůdek byl tak specializovaný a fungoval na vytříbených zakázkách, že jsem si o
své místo strach nedělal. A pak... Dobře jsem věděl, že dělám práci výborně a že
mě šéf potřebuje. Jenomže manželka čekala druhé dítě a bývalo jí nevolno, naše
první dítě noci proplakávalo, chodil jsem do práce nevyspalý, často pořádně
nevyspalý. A jednou se mi stalo, že jsem v práci usnul. 

Bylo tak zkroucené, že jsem nejprve myslela, že dělá nějaký jogínský cvik,
teprve pak jsem pochopila, že to není v pořádku. Mrzáček? To jsem si myslela
zpočátku... Když jsem od ní odcházela, připadalo mi, že ona je jediná zdravá
mezi statisíci zmrzačených, kteří žijí kolem. Její tvář byla překrásná. Jednak
měla hezké rysy, ovšem to, co jí dodávalo krásu, byl pohled. Podobný pohled
mívají krátkozrací lidé, jenže tahle dívka nebyla krátkozraká, naopak, ti, co
vidí moc, a ti, co vidí málo, mají něco společného. Oči anděla. Tak bych to
řekla. 

"Spočítal jsem si, že jedu na fakultu pětkrát týdně. Zpátky taky. To je deset
cest za týden. Nějakých čtyřicet za měsíc. A to znamená čtyři sta hodin do roka.
Během každé cesty jsem se naučil několik slovíček. Lidé v tramvajích a metru jen
tak koukají a já si opakoval pár slovíček. Ráno při holení jsem měl na zrcadle
přilepený lísteček s několika slovíčky. Při čištění zubů jsem se taky díval na
takový papírek..." Aha. Prostoje! Můj život se skládá z celé spousty prostojů,
chvil, co mi jsou na nic a co by se daly báječně využít. 

Ale ne, když mu nasekám, bude brečet a rušit mě ještě víc, a potom: já se musím
dovědět, proč MÉ VLASTNÍ DÍTĚ mě chce vidět mrtvou... "A já bych chtěl taky
umřít." "??????" Ne, tohle je sen, probudím se, probudím se. "Ty že bys chtěl
umřít?" Pokýval zvolna hlavičkou. Tak tohle byla má děsivá představa, moje můra,
jednou přijdu domů a on... nebo mi zazvoní v práci telefon a řeknou mi, že...
Kolegyni se to stalo, měla takový vzkaz. 

Ona, která bývala vzorem jemnosti, používala hrubých slov, o kterých její muž
ani netušil, že by je mohla znát, utíkala s mladší dcerkou ke svým rodičům,
dokonce několikrát před synem napadla manžela pěstmi. Přítel byl gentleman a
snažil se všechno - i když z posledních sil - obracet v žert - jen aby chlapec
neztrácel iluzi o milujících se rodičích - o rodičích přes to všechno se
milujících. Jednou, jako už mnohokrát předtím, začala manželka na přítele
křičet, ječela, jako ječívají ženy v televizních seriálech, že ho nenávidí.
Přítel byl na to zvyklý. 

Zavírala se ve svém pokoji nebo ve sklepě, přestávala o sebe dbát, nezvládala
domácnost, stále všechny viděla v nejčernějším světle. Když s tím začala, přítel
se snažil ji konejšit a vycházet jí vstříc, měl ji, jak říkám, pořád rád. Když
to nepomáhalo, zapálil si dýmku a odcházel na zahradu nebo za přáteli. Na co ale
oba zapomínali, byl jejich desetiletý syn. Trpěl, nevýslovně trpěl. Byl zvyklý
na docela "jinou" matku, na kouzelnou vílu, usměvavou, laskavou, vyrovnanou a
přátelskou. Nechápal její proměnu. Dny, týdny, měsíce plynuly a přítelova
manželka byla stále agresivnější. 

A pak..." Pan K. M. se usmál a otočil se ke dveřím, do nichž vstoupila drobná
štíhlá paní s talířem vánočního cukroví. "Celé ty Vánoce jsem se potloukal okolo
onoho domku a té kůlny tak dlouho, až jsem se dočkal anděla, a podařilo se mi,
navzdory své plachosti, se s ním seznámit. Nemýlíte se. Právě přišel. S tímhle
andělem už žiju skoro šedesát let a musím říci, že jsem nikdy nedostal hezčí
vánoční dárek, živý dárek, než tehdy. Můj malý švagr dostal koníčka a já anděla.

Takové hledání bývá úspěšné, jenže se na ně musí kolikrát čekat velice dlouho.
Ano, už asi tušíte, kdo byl tím nakonec dárcem. Dcera. To stvořeníčko, které
bylo dopisem, poslaným Stvořitelem. Nabídla se okamžitě. Její sourozenci
nesplňovali podmínky, ona byla opravdu jediným, kdo padal v úvahu. To, proč
tento příběh vyprávím, spočívá v poslání. Nebudu hovořit o obtížné operaci, o
modlitbách, o úzkostech rodiny... každý, kdo byl v podobné situaci či má dost
fantazie, si tohle dovede vybavit. Chci hovořit o něčem jiném, a to o symbolu.
Chápete? 

"Mému bratranci se narodila dcerka," vyprávěl primář K. V., "a když se narodila,
uvažoval, je-li to vůbec ještě dítě. Byla naprostý mrzáček. Bratranec i jeho
žena jsou krásní a urostlí lidé, to stvořeníčko oba úplně vyděsilo. Brali se
brzy, jemu bylo jedenadvacet a jeho ženě devatenáct, když se dítě narodilo, a
bratranec trval na tom, že dítě musí do ústavu, že oni mají život před sebou,
nemohou si ho zničit tím, že by se dívali na něco takovéhohle. Navíc, jak jim
lékaři potvrdili, jsou oba dva naprosto zdraví a záleží jen na nich. 

Už tomu bylo pár let, ale já pořád nemohl zapomenout na vzrušující zákulisí
operety. Nelákala mě přitom jen ta erotická lechtivost divadla, hudba, vůně
tělky. Ten svět zdání mě přitahoval i z toho důvodu, že jsem instinktivně cítil,
že pravdu srdce vyjevuje mnohem přesněji než ty nejupřímnější konfese,
nejmoudřejší výklady či nejučenější analýzy. Brzy jsem zjistil, že přímo v
objektu zámku sídlí Divadlo na kovárně, v křídle, kde kdysi bývala kovárna
královské kavalerie. Vešlo se tam zhruba tři sta diváků a na jeho prknech
uváděla naše škola každý rok vlastní představení. 

Viděl jsem bystrou stařenku upadnout do nejhlubší senility ve chvíli, kdy do
kupé strčil hlavu průvodčí, protože neměla lístek, který si zjevně mohla
dovolit. Sledoval jsem kapsáře při práci. Poslouchal jsem všechny možné hlasy:
stydlivé, generálské, opilecké, narcistní, pichlavé, melodické a moc času jsem
strávil studiem dívek a žen. Snažil jsem se lapnout jejich pohled. Byl jsem
napumpovaný hormony, a tak jsem s otevřenýma očima snil, jak je budu svádět, a
doufal jsem, že si uspořádají životní program tak, abychom se každou sobotu
odpoledne potkávali ve vlaku. 

Jak jsem tak putoval s kufrem od rodiny k rodině všech těch, kteří mne přijali
do svých domovů, brzy jsem si uvědomil, že v životě moc pomůže, když se člověk
dokáže zalíbit a nedělá zbytečné potíže. Ve škole jsem si dal pozor, abych dobře
prospíval, a čas od času jsem se na svou situaci díval očima svých dobrodinců.
Pomáhal jsem v domácnosti i v obchodech a snažil jsem se nikoho ničím nedráždit.
Přišel jsem na to, že bouřit se a dělat kravál je obrovský existencionální
luxus, a tak ze mě vyrostl spíš diplomat než cokoli jiného. 

A my tam stáli pořád dál, i když se všechny dveře opět zavřely, lokomotiva si
zlobně odfrkla oblakem páry a vyrazila směrem k východu. Stáli jsme tam a
zírali, jako by tatínek mohl být pořád ještě uvnitř, snad že si zdříml a zmeškal
svou stanici a teď zatáhne za ruční brzdu a vyskočí ven. Ve čtyři přijede
další,řekla maminka a kráčeli jsme zpátky domů. Ale ani tenhle vlak tatínka
nepřivezl a večerní taky ne. Čekala nás dlouhá noc a další tři vlaky nazítří.
Byli jsme u všech. Tatínek nepřijel. 

Bylo jí hodně přes dvacet, takže mi připadala jako starší paní. Ve snu bych ji
nepodezíral, že jí to onemocnění Moravských očí možná i vyhovuje. Začali jsme si
povídat. Netrvalo jí dlouho, než ze mě vytáhla, že jsem ještě panic, a než jsem
se nadál, už jsem nebyl. Ztratil jsem svou poctivost na písčité lesní půdě
pokryté suchými bodlinami jehličí. U uší mi bzučeli komáři a učitelka
socialistických modelek se odborně postarala o zdárný průběh. Nemusel jsem se
mordovat s podprsenkou a pátrat jí mezi stehny. 

V Náchodě jsem přečetl celého Julese Verna a spoustu dalších dobrodružných
knížek. Zvlášť si vzpomínám na jednu, která mi učarovala. Jmenovala se Plavčíci
kapitána Bontekoea a pojednávala o partě kluků ukrývajících se na lodi, která
pluje do Afriky. Taky jsem četl Marka Twaina a Victora Huga. Knížky mě chytly a
nejvíc mě na nich bavil příběh. Válka škrtila Evropu čím dál víc a jednoho dne
mi teta Anna se slzami v očích řekla, že si budu muset sbalit kufr. Nějací lidé
doma v Čáslavi se nabídli, že se o mě postarají. 

Příbuzenská rada v Náchodě se sešla a rozhodla, že nějaký čas pobudu u tety
Anny. Sbalil jsem si kufr a přestěhoval se na opačný konec Náchoda. Ten rok
došlo ke zvratu ve válce. Do léta 1943 se německá šestá armáda vzdala u
Stalingradu a spojenci provedli velkou invazi v Itálii. Střední Evropu sice
Němci drželi dosud pevně v rukou, ale v protektorátu Čechy a Morava bylo čím dál
tím míň co jíst a dospívající kluk znamenal pořádnou zátěž pro rodinný rozpočet.
Musím ale říct, že nikdo z rodiny mi to nikdy nedal najevo. 

NÁVŠTĚVNÍ KNIHA HOTELU RUT Poválečný chaos po pár týdnech ustal, a jakmile dráhy
sesmolily jakýs takýs jízdní řád, vypravil jsem se se svými bratry k Máchovu
jezeru. Rut byla v zoufalém stavu. Okna vymlácená, dveře vylomeny, nábytek
rozkraden nebo zničen, zdi byly zčernalé sazemi, v každé místnosti smrděly
hromady výkalů. Jak mohla naše radost a pýcha takhle upadnout? Ať žiješ v
zajímavé době,zní jedna čínská kletba, dovolte mi tedy, abych zalistoval v
návštěvní knize obyvatel malého letního hotýlku v nejzajímavějším období
středoevropské historie. 

Nebyl to právě nejpovzbudivější počátek mého milostného života a trvalo mi
čtyřicet let, než jsem toho trapasu dokázal využít. Nevím přesně, jak se osobní
zážitky dostávají do filmu, ale nějakým tajemným řízením se tak stává. Podaří-li
se totiž spojit nějakou filmovou sekvenci s osobním prožitkem, je šance, že film
bude pravdivější a získá hlubší rezonanci. Nikdy jsem ještě neudělal otevřeně
autobiografický film, ale v mých filmech je spousta nepřímých souvislostí s
obskurními událostmi mého života. 

Když se Rut stavěla, Stalin soupeřil s Trockým v sovětském politbyru a Hitler
přednášel své proslovy v pivnicích. Československo bylo demokratický stát, a tak
měli mí rodiče pár let na to, aby mohli vést svůj hotýlek pro radost a pro zisk.
Na konci třicátých let se Hitlerova pozice v Německu natolik posílila, že se
místní architekt, který na hotelu provedl některé úpravy, rozhodl odejít od
Hitlera co nejdál. Byl Žid a viděl dopředu, takže se odstěhoval až do jižní
Ameriky. Po mnichovské dohodě na podzim roku 1938 zabral Hitler část
Československa. 

Ráno jsem s nimi vždycky dlouze posnídal a už byl čas jít zpátky na nádraží,
abych to do Poděbrad stihl do večerky, která byla v deset hodin. Málokdy jsem tu
víkendovou návštěvu vynechal, a to i v době, kdy mezi mnou a mým nejstarším
bratrem panovalo napětí. Blahoslav byl o čtrnáct let starší, sám byl učitel, a
tak se snažil převzít nade mnou po válce otcovskou zodpovědnost. Bránil jsem se
jeho snahám po výchově, protože jsem nechápal, proč bych měl vyměnit bráchu za
přísného fotra, ale málo platné, Blahoslav to cítil jako svou povinnost. 

Když snad nejlepší sportovec všech dob Michael Jordan dokázal silou vůle a ryzím
mistrovstvím dovést svůj basketbalový tým k nejvyšším metám, rozbrečel se
štěstím. Podle mě ale ten pláč nevyjadřoval nějaké čiré štěstí, kterým se člověk
nafoukne jak balon a stoupá k nebi. Spíš jsem v něm viděl šťastné zadostiučinění
člověka, který konečně dosáhl svého, úlevu, že všechna ta vleklá dřina je u
konce, a poznání, že příští vítězství bude ještě větší dřina. Bylo to tvrdě
vybojované štěstí outsidera, který ze sebe vymáčkl, co v něm bylo, a dočkal se
odměny. 

Amadeus, podobně rozpolcený jako já, je americký film natočený v Československu.
Znamenal pro mě letenku do Prahy po desetiletém exilu. V Československu v té
době vládl tuhý totalitní režim, který mě, emigranta, nutně považoval za zrádce.
Komunisti vydrželi u moci víc než čtyřicet let a hodně ovlivnili můj život.
Nebýt jich, asi bych neskončil za oceánem. Věřil jsem sice, že komunismus jednou
padne, ale sotva se dalo čekat, že se toho ještě dožiju. Mí rodiče byli
vlastenci a více méně právě kvůli tomu zemřeli. 

Hmoždil jsem se s tím, co jsem mohl, ale nepodařilo se mi skříň nadlehčit ani
tak, že by se pod ni dal vsunout list papíru. Nechal jsem nohy nohama a zkoušel
jsem přirazit skříň ke zdi zády. Ale ať jsem tlačil sebevíc, skříň stála jako
přibitá a mně se bosá chodidla smekala po hladké podlaze. Odplazil jsem se
zpátky do postele, propocené pyžamo nalepené na těle, a cítil jsem se menší než
ty nožičky od skříně. Zrovna když mě má rodina nejvíc potřebovala, jsem zklamal
na celé čáře a bylo jen otázkou času, kdy gestapo objeví naši zásobárnu. 

Evidentně na tom kole zdrhal pryč a my zůstali stát s otevřenou pusou. Naposled
jsme ho zahlídli, jak si to nejistě metelí směrem na Nymburk. Dozor nad výcvikem
měl profesor Hofhans, ale zrovna se bavil se školníkem, takže mu uniklo, co se
děje, až někdo začal posměšně skandovat a ostatní se přidali: Ha-vel pr-chá!
Ha-vel pr-chá! Ha-vel pr-chá! Profesor Hofhans vlastnil motocykl, ale protože
byl profesor, nemohl jen tak skočit na mašinu a pustit se za uprchlíkem.
Profesor musel dbát na pravidla, a tak nám přísně nakázal, abychom zůstali na
místě, a zmizel v zámku. 

Vycouvala z místnosti a pořád se po nás ještě dívala, dokud gestapák mezi námi
nezabouchl dveře. Seděli jsme tam dalších deset minut zamlklí a rozechvělí.
Dveře se otevřely a opět zcela jiný muž nás vyvedl po schodišti vzhůru a ven z
budovy. Svět byl stále na svém místě. Stejné pouliční lampy, které už léta
nesvítily, stejné tramvaje, stejné náklaďáky kodrcající po kočičích hlavách,
stejně uspěchaný dav na chodnících. Na jaře nám pošťák přinesl malý uzlík v
balicím papíře. Byl v něm baret barvy zralých malin a hadrová panenka, kterou
máma udělala ve vězení. 

Pádil jsem do třídy a poškleboval se spolužákům, když jsem si ukládal knihy do
tašky. Vzal jsem to domů co největší oklikou, šoural se co noha nohu mine, jen
abych si tu náhlou svobodu co nejvíc vychutnal. Město jsem v téhle denní době
neznal a všecko mi připadalo zajímavé, takže jsem si dával pořádně načas. Dodnes
vidím tu náhlou změnu v maminčině tváři, když dopis otevřela. Ztuhla a na smrt
zbledla. Pak se dala do tichého pláče. Byl jsem z toho celý pryč. Ničemu jsem
nerozuměl. Tatínek přece říkal, že je všecko v pořádku. Tak proč ten pláč? 

Jeden rok jakýsi dobroděj věnoval škole bicykl a my jsme se na něm po vyučování
učili jezdit. Člověk na tu těžkou kraksnu naskočil na nádvoří, dojel na náměstí,
objel sochu krále Jiřího a vrátil se zpátky k partě kluků, kteří už netrpělivě
čekali, kdy na ně přijde řada, a povykovali všelijaké fórky. Celá ta objížďka
neměla víc než sto metrů. 

Přišlo mi, že je to škola jako dělaná pro mě, tak jsem si sedl a napsal
přihlášku a začas dostal pozvánku na pohovor. To malé městečko na Labi se mi
zalíbilo na první pohled. V Československu se za války příliš nebojovalo, ani tu
Američani tolik nebombardovali, a Poděbrady snad nebyly zasaženy válkou vůbec.
Byly zde, a dodnes tu jsou, lázně pro pacienty se srdečními chorobami, kteří
usrkávali poděbradku, procházeli se po parcích a kolonádách a podřimovali při
zahradních koncertech. 

Hranice přeskočila přes komín a načas stála Rut v cizí zemi. Po půl roce ale
Hitler obsadil i zbytek Čech a Moravy a my opět nepotřebovali pas, když jsme
chtěli hotel navštívit. Jenže to bylo jedno. Do té krajiny jsme se už nehodili a
Němci stejně hotel brzy zrekvírovali. Nejprve z něj udělali útulek pro německé
matky s dětmi, později v průběhu války se klientela zúžila na válečné vdovy. Na
konci války si rudoarmějci zřídili v hotelu kasárna. V saloně si udělali táborák
a vůbec se tam chovali, jako by se ubytovali v přírodě. 

Z haly se ozval vzrušený halas, pak motor zaburácel a celý hotel se zas ponořil
do klidu. Můj život muže mohl začít. Večer jsem přišel na karty dřív než
obvykle. Tak jak to šlo?zeptali se mě kluci. Dala ti? Jasně. Nekecej! Fakt už
nejseš panic? Jasně že ne. A byla to ta kočka z Moravy? Jasně,zalhal jsem,
protože jsem jim nechtěl vyprávět o té změně na poslední chvíli. Býval bych se
nikdy nedozvěděl, že dívka z Moravy nebyla vůbec nemocná, kdybych na ni o pár
let později v Praze nenarazil. 

Havel pochází z bohaté vzdělané rodiny, a tak o těchhle věcech musel něco vědět,
a já zas věděl, jak báječný dojem dělají drobky znalostí o pražských elegantních
kavárnách na maloměstské holky. A často právě bezděčná poznámka, náhodný pohled,
zběžné gesto dokáže člověku změnit běh celého života. O něco později, zřejmě tak
v roce 1947, jsem jednou nestihl svůj vlak k Máchovu jezeru a vydal jsem se
nazdařbůh po výpadovce ven z Poděbrad. Napadlo mě, že bych si mohl něco
stopnout. Žádný pevný cíl jsem si ale nedal. Měl jsem kliku. Zastavil mi
náklaďák, který jel až do centra Prahy. 

Natočil jsem pět minut zkušebního komentáře. Dal jsem do toho všecko, ale ze
sportovní redakce se mi nikdy nikdo neozval. 

Úplně opuštěn jsem ale nebyl, protože mí bratři se v té oblasti usadili taky a
neměl jsem k nim daleko. Byl jsem však svým vlastním pánem, a tak jsem se mohl
pustit do projektu, který jsem si pro léto 1948 vytyčil - zbavit se panictví.
Když jsem se na Máchovo jezero dostal, hned mi jako první hlásil brácha, že v
Rut právě probíhá dvoutýdenní školení socialistických modelek. Nevěřil jsem
svému štěstí. Utíkal jsem k baráku a zjistil jsem, že je plný holek. Bohužel
však byly vybrány podle socialistického hlediska, ne pro svou krásu, ale pro
politickou vyzrálost. 

Zahlídl jsem ji v davu lidí, jak si to štráduje po ulici, stejně opálená a svěží
a na krátko ostříhaná jako předtím. Studovala teď na univerzitě a bydlela v
Praze. Žádná modelka se z ní nestala a díky bohu za to, protože to byla stejně
od samého začátku pitomost. Povídali jsme si a nakonec jsem zavedl řeč i na to
rande na lavičce u jezera. Neměla nejmenší ponětí, o čem to mluvím. Naše
prostřednice jí vůbec nic neřekla. 

Jednoho jarního dne v roce 1940 vstoupil ředitel školy do naší třídy, a protože
se tak stalo poprvé, rozhostilo se v místnosti takové ticho, že by bylo slyšet
upadnout na zem špendlík. Zašeptal něco do ucha učiteli a namířil si to rovnou k
mé lavici. Miloši, pojď se mnou ven,řekl mi tiše. Následoval jsem ho ke dveřím,
po chodbě a vzhůru po schodišti, kde na odpočívadle stál můj otec s dvěma muži v
kožených kabátech. Otce jsem vídal ve škole pořád, a tak mi ta situace
nepřipadla nijak zvláštní. 

Srdce mi spadlo do kalhot. Bylo otázkou několika vteřin, než si mě všimnou, a
když si uvědomí, jak přede mnou mluvili, letím ze školy jak namydlenej blesk.
Byl jsem ale v pasti a neodvažoval jsem se ani dýchat, natož pohnout. Čas
ubíhal. Z druhého konce nádvoří se přirachotil náklaďák, co vozil zásoby, a
přejel kolem nás směrem na náměstí. Řidič se vykulil, když mě míjel tváří v
tvář. Musel to být pohled, když reflektory vykrojily ze tmy záběr na kluka,
který celý zkroucený visí nad dvěma vážně si povídajícími gentlemany. Náklaďák
jel dál, ale jeden z profesorů vzhlédl vzhůru. 

A tak jsem si představoval, že bych mohl být třeba spisovatel nebo skladatel.
Pak ale do šatny vtrhl postarší chlápek. Tvářil se naštvaně, měl pomačkané sako,
na hlavě pleš, a přesto všechny ty nádherné ženské na něm mohly oči nechat.
Motaly se kolem něho, jen aby si jich všiml. Ten chlápek měl jasně už něco
vypito, ale ony se na něho culily, laškovaly s ním, producírovaly se před ním,
dělaly všecko pro to, aby ho zaujaly a potěšily. To by se mi taky líbilo,
pomyslel jsem si. Kdo je to?zeptal jsem se bráchy. Tohle? 

Ve třicátých letech, krátce nato, kdy tohohle kubánského génia připravil o titul
notorický pijan Alexander Aljechin, cestoval Capablanca po celém světě a živil
se hraním simultánek. A tak se stalo, že dorazil i do Čáslavi, aby si tu vydělal
nějaké drobné. Městečko proti němu postavilo třicítku nejlepších hráčů a dvacet
devět jich dostalo brzy mat. Jen jeden Čáslavák ho ale potrápil a přitom to bylo
ještě dítě. Nakonec mu velmistr byl nucen nabídnout remízu. To dítě byl můj
bratr Pavel, má vlastní krev. 

Listy černého rybízu mají zvláštní vůni. Bobule dozrávají kolem 24. června, na
svatého Jana. Šťáva z černého rybízu se používá jako lék při teplotě a revma.
JAHODY Plod: souplodí (sbírá se jednou za měsíc, od června do září) Zahradní
jahody pěstuj na slunečném místě. V prvním roce dozraje jen málo plodů, ale o to
víc jich je o rok později. Jahody mají hodně vitaminů. Každé čtyři roky je musíš
sázet znovu. ŠVESTKA Kůra: tmavě šedá až hnědá, popraskaná Plod: peckovice (od
srpna do října) Švestka pochází z Orientu. Dnes existuje přes dva tisíce různých
druhů. 

Svými rozvětvenými kořeny zpevňuje zem. Velké listy topolu jsou na spodní straně
bílé a plstěné. OLŠE Kůra: tmavě hnědá, popraskaná Plod: oříšek (v srpnu a září)
Olše natahuje ráda své kořeny k vodě. Většinou mívá více kmenů. Listy jsou na
špičce zakulacené. Z jehněd olše vypadávají malé oříšky, které jsou po vodě
unášeny pryč. JMELÍ Kůra: zelenohnědá, hladká Plod: bobule (v říjnu a listopadu)
V koruně listnatého stromu často roste kulovitý keř - jmelí. Své kořeny má ve
dřevě stromu a odnímá mu živiny. Jmelí je cizopasná rostlina. JÍVA Kůra: šedá
Plod: oříšek (v srpnu a září) 

Stehlík zobe semena z bodláku, a přes cestu přeběhla lasice kolčava. U cesty
zrají vlašské ořechy a šípky. Trnka je již plná černých bobulí. Z ostnatých
slupek vykukují červenohnědé kaštany. Při každém závanu větru jich několik
spadne na zem. JÍROVEC MAĎAL Kmen: hnědý Plod: tobolka (v září) Jírovec zvaný
též koňský kaštan pochází ze severního Řecka. Před čtyřmi sty lety zdomácněl i u
nás. Jeho svícnové květy se rozvíjejí v květnu. Jeho listy jako by byly prsty na
lidské ruce. Kaštany jsou dobrým krmením pro divokou zvěř. JABLOŇ LESNÍ Kmen:
tmavě hnědý, popraskaný Plod: jádrový plod (v září) 

Sirup z květů je domácím lékem proti horečce a nachlazení. Z černých bobulí se
připravuje výborná marmeláda. BUK Kůra: stříbrošedá, hladká Plod: tobolka (v
září a říjnu) Buk je naším nejčastějším listnatým stromem. Může být vysoký až
čtyřicet metrů a plody dozrávají jednou za čtyři roky. Bukvice sedí vždy po dvou
v ostnatém kalíšku. Strom má načervenalé dřevo. DUB Kmen: šedohnědý, popraskaný
Plod: tobolka (v září a říjnu) Dub může být starší než šest set let. Plody má
jen jednou za čtyři až šest let. Žaludy jsou v dřevnatém kalíšku. Dříve se
používaly jako krmivo pro prasata. RULÍK ZLOMOCNÝ 

viděl ji jako čáru rozpitou v pijavém papíře: bez kontur, bez tvaru. To tělo se
mu opravdu líbilo. Když Alice ráno vstala, donutil ji, aby zůstala nahá, a ona,
ačkoli ještě včera trvala urputně na zavřených okenicích, neboť jí vadil i šerý
svit hvězd, teď na svůj stud docela zapomněla. Eduard si ji prohlížel (vesele
poskakovala, hledajíc balíček čaje a sušenky na snídani) a Alice, když se na
něho po chvíli podívala, zpozorovala, že je zamyšlený. Zeptala se ho, co mu je.
Eduard jí odpověděl, že si musí po snídani zajít za bratrem. 

Věřil ve své štěstí, věřil ve svou hvězdu lásky a věřil v doktorku. Hýčkán svou
sebejistotou (sebejistotou vždy poněkud udivenou), oddával se příjemné pasivitě.
Viděl totiž sám sebe vždycky jako muže přitažlivého, dobývaného, milovaného, a
těšilo ho očekávat dobrodružství s rukama tak říkajíc složenýma v klíně. Věřil,
že právě tento postoj dráždivě provokuje ženy i osud. Stojí snad při této
příležitosti za zmínku, že se Flajšman vůbec často, ne-li nepřetržitě (a se
sebezalíbením), viděl, což ho ustavičně zdvojovalo a činilo jeho samotu docela
zábavnou. 

"Myslíte tím plemenem všechny ženy?" ptala se dívka. "Ne, myslím jen ty, které
se podobají vám." "Stejně mi nepřipadá moc vtipné srovnávat ženu se zvířetem."
"Dobrá," držel mladík pozvednutý kalíšek, "nepřipiju tedy na vaše plemeno, ale
na vaši duši; souhlasíte? Na vaši duši, která se rozsvěcuje, když se spouští z
hlavy dolů do břicha, a která zhasíná, když stoupá zase vzhůru do hlavy." Dívka
zvedla kalíšek: "Dobře, tak na mou duši, která se spouští do břicha." "Ještě
jednou se opravím," řekl mladík, "raději na vaše břicho, do kterého se spouští
vaše duše." 

Nahnula se přes stolek k Eduardovi a v teskném odmlčení (s úsměvem strnule
křečovitým) na něho upírala strašlivě veliké oči, zatímco on si říkal, že jestli
se mu nepodaří trochu se přiopít, skončí pro něho tento večer velikou ostudou;
nalil si proto do kalíšku koňak a rychle ho vypil. A ředitelka pokračovala: "Ale
já ho chci tak vidět! Tak jako vy!" A potom se vztyčila z křesla, vypjala hruď a
řekla: "Že nejsem otravná ženská! Že ne!" A obešla stolek a chytila Eduarda za
ruku: "Že ne!" "Ne," řekl Eduard. 

Účastnil se docela vesele úvodní konverzace (obsahově neurčité a všeobecné),
vypil nabídnutou číšku a docela bezelstně se nudil. Po půlhodině či po hodině
přešla ředitelka nenápadně k osobnějším tématům; 

"Co měla dělat, když jste si jí nevšímal? Provokovala vás. A netoužila po ničem
jiném než po drobečku vaší žárlivosti. Vy džentlmene." "Už ho netrapte,
primáři," řekla doktorka. "Je krutý, ale zato je mladý." "Je to trestající
archanděl," řekl Havel. Mytologické role "Ano, opravdu," řekla doktorka,
"podívejte se na něho; krásný, zlý archanděl." "Jsme tu mytologická společnost,"
podotkl ospale primář, "protože ty jsi Diana. Frigidní, sportovní, zlomyslná."
"A vy jste satyr. Zestárlý, chlípný, užvaněný," řekla zase doktorka. "A Havel je
Don Juan. Ne starý, ale stárnoucí." "Kdepak. Havel je smrt," oponoval primář
svou starou tezí. Konec Donů Juanů 

Páni kolegové, ať žije svoboda," řekl Havel a smutně pozvedl sklenku k přípitku.
Kam sahá odpovědnost člověka V té chvíli se objevila v místnosti nová láhev,
která na sebe svedla veškeru pozornost přítomných lékařů. Půvabný vytáhlý
mladíček, který s ní stál ve dveřích, byl medik Flajšman, praktikující na
zdejším oddělení. Postavil ji pak (pomalu) na stůl, hledal (dlouho) vývrtku,
potom ji nasadil (zvolna) na hrdlo láhve a (zdlouhavě) ji zavrtával do zátky,
kterou pak (zamyšleně) vytáhl. 

Je na něho milá, ale přesto mu odpírá. Vám to zní nelogicky, ale láska je právě
to, co je nelogické." "Co je na tom nelogického?" smála se znovu nevhodně
Alžběta: "Klára stojí o byt. Proto je na Flajšmana milá. Ale spát se jí s ním
nechce, protože má asi někoho jiného, s kým spí. Ale ten jí zas nemůže obstarat
byt." V té chvíli zvedl Flajšman hlavu a řekl: "Jdete mi na nervy. Jste jako v
pubertě. Co když brání ženě stud? To vás nenapadne? Co když má nějakou nemoc,
kterou přede mnou tají? Jizvu po operaci, která ji hyzdí? 

"Vy se bát nemusíte. Na cucáky nejdu," odsekla Alžběta a kroužila poprsím kolem
Havla. "A líbil se vám ten striptýz?" vyptával se dál otcovsky primář. "Líbil,"
opověděla Alžběta, "byla tam jedna Švédka s obrovskýma prsama, ale to já mám
hezčí prsa" (pohladila se při těch slovech po prsou), "a taky tam byla jedna
holka, která dělala, jako by se koupala v samých mydlinkách v takové papírové
vaně, a jedna mulatka, a ta onanovala před celým publikem, to bylo nejlepší ze
všeho..." "Chachá!" řekl Flajšman na vrcholu ďábelského sarkasmu, "onanie, to je
přesně to, co je pro vás!" 

Žal ve tvaru zadnice Alžběta pořád tančila, ale její publikum bylo pravděpodobně
mnohem horší než publikum na vídeňském striptýzu: Havel klopil hlavu, doktorka
se dívala posměšně, Flajšman odmítavě a primář s otcovskou shovívavostí. A
Alžbětina zadnice potažená bílou látkou ošetřovatelské zástěry kroužila zatím
místností jako krásně kulaté slunce, leč slunce vyhaslé a mrtvé (zahalené do
bílého rubáše), slunce odsuzované lhostejnými a rozpačitými zraky přítomných
lékařů k žalostné zbytečnosti. V jednu chvíli se zdálo, že Alžběta začne opravdu
shazovat součástky oděvu, takže se primář ozval stísněným hlasem: "Ale Alžbětko!
Snad byste nám tady nechtěla tu Vídeň předvádět!" 

A protože se pochopitelně toužila sama před sebou stvrdit jako nejkrásnější a
nejlepší, vybírala si toho jediného, kterého poctí svým odmítnutím, velice
přísně a náročně. Když si nakonec vybrala mne, pochopil jsem, že je to mimořádná
čest, a považuju to dosud za svůj největší erotický úspěch." "Umíte proměňovat
podivuhodně vodu ve víno," řekla doktorka. "Dotklo se vás, že nepovažuju za svůj
největší úspěch vás?" řekl primář. "Musíte mne pochopit. I když jste ctná žena,
přece jen nejsem pro vás (ani nevíte, jak mne to rmoutí) váš první a poslední,
kdežto pro tu kurvičku jsem byl. 

Dívejte se! Ano! Eduard se usmívá! Usmívá se, a jeho úsměv je šťastný...
Ponechejte si ho, prosím, v paměti s tímto úsměvem. 

dívka se totiž vzápětí usmála nad tím, jak je to krásné, že tou cizí ženou je
nyní ona; tou cizí, neodpovědnou a neslušnou ženou, jednou z těch, na které
tolik žárlila; zdálo se jí, že jim všem tím vypaluje rybník; že přišla na to,
jak se zmocnit jejich zbraní; jak dát mladíkovi to, co mu až dosud dát neuměla:
lehkost, necudnost a nevázanost; naplnil ji zvláštní pocit spokojenosti, že ona
sama jediná má schopnost být všemi ženami a svého miláčka takto zcela (ona sama
jediná) zaujmout a pohltit. Mladík otevřel dvířka auta a zavedl dívku do
restaurace. 

Kdyby byla jeho přítomnost nepřetržitá, vlastně by byla přítomna jen svým
ustavičným míjením. Zadržet je ji možno jen ve chvilkách osamění.) Potom vyšla z
lesa na silnici; bylo odtud vidět stanici; kamion s nádrží již odjížděl; osobní
auto se sesunulo k červené věžičce pumpy. Dívka se dala po silnici dál a jen
chvílemi se ohlédla, zda už nejede. Pak je uviděla; zastavila se a začala na ně
mávat tak, jak mávají na cizí auto stopaři. Auto přibrzďovalo a zastavilo těsně
u dívky. Mladík se naklonil k okénku, vytočil je dolů, usmál se a zeptal se:
"Kam byste chtěla, slečno?" 

"Jiní by se vytahovali, a ty mlčíš. Ale právě proto tě mám ráda." Eduard začal
tušit, o čem je řeč, ale přesto se otázal: "O čem to mluvíš?" "O tom, co se ti
stalo." "A od koho to víš?" "Prosím tě! Všichni to vědí. Předvolali si tě,
vyhrožovali ti, a ty ses jim vysmál do očí. Nic jsi neodvolal. Všichni tě
obdivují." "Ale já jsem o tom přece nikomu neříkal." "Nebuď naivní. Taková věc
se rozkřikne. Vždyť to není maličkost. Copak dnes najdeš někoho, kdo by měl
trochu odvahy?" 

Osud vám poskytl záviděníhodnou příležitost pochopit lidskou tělesnost v celé
její metafyzické marnosti. Ale vaše vitalita je nepoučitelná. Vaše urputná chuť
být tělem a právě jen tělem se nedá ničím zviklat. Vaše prsa se umějí otřít i o
muže, který stojí pět metrů od vás! Už se mi točí hlava z těch věčných kružnic,
které opisuje v chůzi vaše neúnavná zadnice. K čertu, jděte ode mne! Ta vaše
ňadra jsou všudypřítomná jak Bůh! Už před deseti minutami jste měla píchat
injekce!" Doktor Havel je jako smrt. Bere všechno 

S takto naladěnou myslí šel tedy Flajšman dlouhou chodbou k východu. Když už byl
téměř u kývacích dveří, vedoucích do zahrady, ucítil náhle zápach plynu.
Zastavil se a čichal. Hustota pachu se soustředila ke dveřím vedoucím k pokojíku
sester. Flajšman si najednou uvědomil, že se strašně polekal. Chtěl nejdřív
běžet rychle zpátky a přivolat sem primáře a Havla, ale pak se odhodlal chytit
za kliku dveří (snad proto, že je předpokládal zamčené, ne-li zabarikádované).
Ale kupodivu dveře se otevřely. V pokoji svítila silná stropní lampa a
osvěcovala velké nahé ženské tělo, ležící na gauči. 

Leželo na zádech s hlavou mírně pootočenou na bok a také s jedním ramenem mírně
přivráceným k druhému, takže se obě krásná ňadra tiskla k sobě a měla plný tvar.
Jedna Alžbětina noha byla natažena a druhá mírně pokrčena v koleni, takže bylo
možno zřít znamenitou plnost stehen i mimořádně hustou čerň klína.) Volání o
pomoc Když otevřel dokořán okno a dveře, vyběhl Flajšman na chodbu a začal
křičet. 

"Venku je nádherně. Je úplněk..." a zase pak zavadila o Flajšmana letmým
pohledem. Flajšman nebyl hluchý pro podobné situace a pochopil rázem, že je to
signál - signál pro něho. Pocítil v té chvíli ve své hrudi dmutí. Jeho hruď byla
totiž citlivým nástrojem, hodným dílny Stradivariho. Stávalo se, že v ní občas
cítíval právě zmíněné povznášející dmutí, a byl si pokaždé jist, že to dmutí má
nezvratnost věštby, jíž se ohlašuje příchod čehosi velkého a nebývalého, co
převýší jeho sny. 

Byla sama příliš svým tělem a proto je pociťovala vždycky úzkostně. S takovou
úzkostlivostí přistupovala i k mladíkovi, kterého poznala před rokem a s kterým
byla šťastna snad právě proto, že nikdy neodděloval její tělo od její duše a
mohla s ním žít cele. V té nerozpolcenosti bylo štěstí, jenomže za štěstím hned
číhá podezření a dívka jich byla plna. Často ji třeba napadlo, že jiné ženy (ty
neúzkostlivé) jsou přitažlivější a svůdnější a že mladík, který se netajil, že
tento typ žen dobře zná, jí někdy za takovou ženou odejde. 

"Ta se u něj léčila dávno předtím, než jsi ji poznal. Nevěděla jsem to. Ona se
mi nikdy nesvěřovala. Nějak jsme k sobě nikdy nenašly cestu." Hlas mi selhal.
Projížděli jsme malými horskými vesnicemi, plnými klesání a nebezpečných
zatáček. Vždycky jsem v tomto úseku cítila zvláštní mrazení v zádech. Dnes jsem
ho ignorovala. "Myslíš, že bys mohl nenápadně zjistit od táty, nebo od mámy, co
Valentýna užívala a jestli je tohle ten lék?" "Možná. Ale proč? O co ti jde?"
Rozhodla jsem se přiznat svoje podezření. 

Jaksi už tuším, že se mi jeho odpověď nebude vůbec zamlouvat. Položil na stůl
obálku. Koukám na to psaníčko a mám pocit, že vím, co je v něm napsáno. "Přece
tvoje dcera!" Popadla jsem prudce sklenici a rychle se napila, až jsem si
spálila jazyk. "To myslíš vážně?" "Asi ano." "Proč?" Je mi ze všeho smutno.
Obětovala jsem té holce všechno. A tohle je její vděk? Opustí mě a nechá
samotnou! Honza vzal do ruky svou skleničku. "Někdo pozná svoji životní lásku
třeba už ve třinácti. Někdo až v šedesáti. Nezáleží na věku. 

Já chci vyšetření. Nahlas jsem však přitakala, nechtělo se mi dohadovat.
Načurala jsem do šampusky a položila se na vyšetřovací stůl. "Test je
pozitivní," sdělila sestra, mezitím co mě doktorka pečlivě vyšetřovala. "Děloha
je zvětšená. Vidím to asi na čtyřtýdenní těhotenství. Kolik je vám let?" otázala
se lékařka. "Šestatřicet... mi bude." "A děti máte?" "Ne." "Aha. Máte čas na
rozmyšlenou." "Nepotřebuji čas na rozmyšlenou," řekla jsem pevně. "Chci to
dítě." "Výborně. Stavte se tu za měsíc. Pokud nastanou problémy, tak kdykoliv."
Honza posedával v čekárně. "Hotovo?" "Jo." "A jak to dopadlo?" Náhle jsem
dostala chuť se někomu svěřit. 

Na klíně drží kabelku z krokodýlí kůže a na nohou má obuté lodičky z téhož
materiálu. Vedle ní nevzrušeně zírá můj milenec číslo dvě Honza. Pootočím hlavu
malinko doleva a moje oči si prohlížejí Filipa, milence číslo jedna. Tváří se
lhostejně a šeptá něco Magdičce. Přece jen ji uhnal! Spočívám na sedadle, dívám
se na záda nevěsty. Stojí absolutně strnule, ale já vidím, jak se jí chvěje
kytice ze žlutých slunečnic, zelených makovic a tmavého kapradí. Není tak
klidná, jak vypadá. Šaty si půjčila v jedné z půjčoven, které se v městě
rozrostly jako houby po dešti. 

Copak mi, cvokař' chce?" "Jedná se o Valentýnu," odvětil věcně. "Aha." "Máš se
za ním zastavit ještě dnes v ordinaci, je to prý nezbytné." "Je to opravdu tak
nutné? Mám spoustu práce a možná to nestihnu do konce jeho pracovní doby. Ale
zavolám mu. Slibuju." "Musí s tebou mluvit osobně. Co máš za práci?" "Nevím si
rady s počítačem. Udělám tedy nejprve práci, která se ho netýká, a potom ho budu
odpoledne mordovat." Na vteřinu se odmlčel. "Chceš pomoct?" "Jak?" "Přece
odpoledne tu práci s počítačem. Pomůžu ti a vysvětlím, co bude třeba, abys mohla
za tátou odejít." 

Předepsal jsem jí antidepresiva, ale mám dojem, že nemají ten účinek, jaký bych
si představoval. Víš o tom, že se pokusila spáchat sebevraždu?" Kouř z cigarety
mi zaskočil, až jsem se zakuckala. "Cože?" "Ano. Vypila vodu z vázy, kde se
"louhovaly" konvalinky." "Ale prosím tě, to nebyl žádný pokus o sebevraždu. Byla
to jen taková demonstrace, aby si jí někdo všiml. Jako dítě jsem měla podobné
pocity. Také jsem si myslela, že mě nemá nikdo rád, a chtěla jsem umřít. Vlastně
si to myslím do dneška." "Zlehčuješ to jako vždycky. Ona je vážně nešťastná. 

Za mým počítačem seděla Magda a mrskala prsty po klávesnici, jako když hraje na
klavír. Jakmile mě spatřila, zůstala sedět s našpulenými ústy dokořán. "Vy jste
tady?" Otevřela jsem skříň a začala se bezmyšlenkovitě převlékat. "Mám po
dovolené. Ty už jsi zdravá?" "No jo. Volala mi hlavní sestra, že musím
neschopenku nutně ukončit, protože nikoho jiného nemají." "Aha." "Máte se, hned
jak přijdete, u ní stavit. Ani se nepřevlékejte," dodala zadumaně. Tvářila jsem
se, že neslyším ten štiplavý dodatek, a vklouzla do vypraných bílých šatů.
Kancelář hlavní sestry se nacházela v přízemí budovy, na chirurgickém oddělení.

Zaklepala jsem a pokorně čekala. "Dále," ozvalo se a já stiskla kliku. Hlavní
sestra, taktéž oděna v neposkvrněných šatech, seděla za stolem v pompézně
vybavené místnosti a pracovala na počítači. "A, to jste vy! Posaďte se." Usedla
jsem proti ní a čekala. Vyndala z krabičky jednu cigaretu a nabídla mi. "Takže
mám pro vás všechno připravené, už jsem vás čekala." Přistrčila mi list papíru,
propisovací tužku a zapálila si cigaretu. "Co je to?" ptám se opatrně. Povytáhla
srostlé obočí. "No žádost o nástup na mateřskou dovolenou." Svitlo mi. 

"Ona brala léky na nervy?" Tak nevím, jestli se ptá vážně. Copak toho ví tak
málo o svojí ženě? "Ano. Tvůj otec ti o tom nepověděl?" "To jí předepsal táta?"
"Nevím." Vložila jsem Janičce do pusinky dudlík, který jí vypadl. "Ptala jsem se
ho, jestli jsou ty léky od něj, ale poslal mě do háje." "Proč se o to tolik
interesuješ?" nadhodil Leoš zvědavě. "Zajímám se o více věcí," vypravila jsem ze
sebe nejasně. "Například?" "Třeba co se stalo mezi tebou a Valentýnou, když jsem
v sobotu ráno odešla." Šlápl na brzdu a zastavil tak prudce, až jsem
poposkočila. 

Vím, co si k němu mohu všechno dovolit. A je toho dost. "Dobrá," pokusila jsem
se o lehkou konverzaci. "Tak si já něco koupím nového na sebe. Alespoň mi to
zkritizuješ. Ano?" Mlčení jsem brala jako souhlas. V prvním obchodě si nás
přezíravě měřila starší prodavačka s trvalou ondulací, kterou měla připláclou
jako čepici. Dojít ke kadeřníkovi, nechat si obnovit účes, to by jí jen
prospělo. Znuděně si luštila křížovku a ani se nezeptala, co si přejeme. "Chtěla
bych na sebe kostým," požádala jsem ji povýšeně. "Něco s úzkou sukní, v zelené,
vínové nebo fialové barvě." 

"Jenže já nejsem sama." Z dálky bylo slyšet mužský zpěv a hučení sprchy. Zvedla
jsem varovně prst k ústům. "Kde jsi se tu vzal?" Ptám se, i když vím, že má od
tohohle domu klíče. Nikdy je nepoužívá. "Chci s tebou mluvit." Zašeptal. "Jenže
já nejsem sama." Z dálky bylo slyšet mužský zpěv a hučení sprchy. 2. února 2006
Sedím po pravé straně prostorného sálu, uprostřed první řady. Dívám se na záda
nevěsty a nevěřím, že je to pravda. Nevěřím, že se moje dcera vdává. Jsem
oblečena v moderní kostýmek, jenž jsem koupila ve značkovém butiku. 

Nevím, jak dlouho jsem bloumala lesem a loukami. K večeru jsem se vrátila domů
totálně zničená. Plácla jsem sebou na otoman, ležela a dívala se jen tak kolem
sebe. Spánek nepřicházel a já u sebe neměla ani prášky na uklidnění. Necítila
jsem ani hlad, ani žízeň. Dřímota mě přemohla až někdy k ránu, když u sousedů
kokrhali kohouti. Probudilo mě bití pendlovek, které jsem večer teskně natáhla.
Odbíjely jedenáctou dopolední. Hlava mě bolela jako střep, oči pálily a žaludek
se mi kroutil a zpíval hlady. Vstala jsem a nakoukla do malé spížky. 

Sestra u vozíku na oddělení se do nás pustila, jen jsme vyklouzli z výtahu. Co
prý se děje v té kuchyni, je hrůza. Už ráno prý dávali dodatečné hlášení o pěti
příjmech a maso nedostali. Snažila jsem se vysvětlit, že maso se fasuje den
dopředu a hned po šesté se začne péct, tudíž není možné, aby ho nově příchozí
obdržel, ale ona mlela stále svoji. Hlavní sestra se dostavila během několika
minut. Zřejmě ji někdo přivolal již před naším příchodem. Snažily jsme se obě
vysvětlit situaci, každá ze svého hlediska, očekávajíce, jak nás rozsoudí. 

"Můžeš mi říct, co je tohle za prášky?" Hodil nevzrušeně očkem po lahvičce.
Zřejmě ji nikdy předtím neviděl. "Nevím, nemá to vinětu. Může to být cokoliv, od
léku na podporu krvetvorby až po..." "Mělo by to být na nervy," přerušila jsem
ho netrpělivě. "To užíváš ty?" "Ne." "Tak odkud to máš?" Váhala jsem. Mám se
svěřit? Myslím, že ano. Byl to přece Valentýnin manžel a měl právo vědět
všechno. "Nikdy jsi ty léky neviděl?" Vzal sklenku do ruky a pátravě jí
zatřepal. "Nevím. Asi ne." "Jsou to léky, které jsem našla ve Valentýnině
batohu. Užívala je?" Pohrával si s lahvičkou. 

Zvedla jsem hlavu a zadívala se na něj skrz závoj slz, které rozpouštěly moji
řasenku a v černých pramíncích mi stékaly po tvářích. Honza mě stále hladil, a
nedbaje, že mu slzami zmáčím krémovou nažehlenou košili, mě začal vášnivě líbat.
Filip vpadl do mojí kanceláře, právě když jsem snídala suchou housku, kterou
jsem si zakoupila cestou do práce, a se závistí pozorovala svoji podřízenou,
dietní sestru Magdu, jak se nevybíravě cpe hromadou šunkového salámu, plátkového
sýra a rajčaty určenými do leča, které uzmula v nemocniční kuchyni. "Víš,
Magdičko," zavrčela jsem, "tohle si, prosím tě, odvykni." 

Zvu tě na kafe." Kývla jsem hlavou na souhlas. Kafe si rozhodně nedám, je mi
špatně, i když jenom projdu okolo zavřené plechovky. "A těhotenský test jste si
dělala?" otázala se lékařka, když jsem jí sdělila datum posledního cyklu.
Doktorka Pawlovská se velice změnila. Kdybych nevěděla, že jde o stejnou osobu,
jakou jsem navštěvovala před léty, ani bych ji nepoznala. Řídké šedivé vlasy se
leskly mastnotou, odulý obličej se roztékal pod vrstvou sádla a na těle nadváha
nejméně třicet kilo. "Ne." "Pokud ho chcete udělat, zaplatíte osmdesát korun.
Souhlasíte?" To jsou mi moresy! Test si přece mohu udělat doma. 

"Jak?" zeptal se Filip posměšně a mně celá ta situace přišla absurdní. Vždyť se
přece nic nestalo! Jenom jsme se políbili! "Nechte toho," zaječela jsem. Leoš
otce pustil. "Mám ji rád." Posadila jsem se opět na židli, jakmile za ním
zaklaply dveře. Cože to říkal? Mám ji rád? Koho tím, proboha myslel? Jistě
Valentýnu. Přece ne mě. Do místnosti vešla hlavní sestra, tentokrát oblečená v
civilu. "Co se tady děje? Slyšela jsem hrozný řev." Pohledem sjela Filipa.
"Nemáte už, sestro, po pracovní době?" Kapitulovala jsem. Měla jsem být už dávno
někde jinde. Na jiné planetě. 

Byla v poslední době divná, ale že užívá nějaké léky, jsem netušil." Vyndala
jsem z kabelky údajný Neurol a položila na místo, kam Leoš vrátil lékovku. "A co
tohle?" Pohlédl na prášky. "Tyhle léky jsou označené. Je to Neurol." "Já umím
číst," nasupila jsem se. "Ale je to jisté?" Vzal škatulku do ruky, vysypal do
dlaně poloprázdné plato a přitakal. "Mělo by být. Takhle ten lék opravdu vypadá.
Kam na ty prášky chodíš?" "Tyhle jsou náhodou moje." "Jsou taky od otce?"
"Správně. Nechtěla jsem je, ale aktivně mi je donesl." "A Valentýna?" dodal
nesměle. 

Možná ti dovedu určit druh léku podle barvy a velikosti." "Jo, to bys mohl"
Vyndala jsem jeden prášek a položila ho na stoleček. Skleničku jsem hned
schovala do kapsy. Filip natáhl ruku po léku a prohlížel si ho. "Proč mi nechceš
říct, odkud to máš?" "Proč ti na tom tak záleží?" "Protože tě znám a vím, že máš
něco za lubem. Jinak by ses tak nevyptávala." "Jen mi řekni, jestli jsou to
léky, které jsi předepsal Valentýně." "Nepamatuji se," odvětil Filip s klidem.
"Musel bych se podívat do karty. Dej mi tu skleničku." Prudce jsem vyskočila.
"Nedám." 

Co kdybych vyskočila ven? Možná by si spousta lidí oddechla. Zbytek víkendu jsem
strávila na chalupě ve své rodné vesničce jménem Pole. Řidiči autobusu jsem
vyprávěla pohádku o tom, že mě okradli a nemám peníze, ani občanku. Nevím,
jestli mi věřil, nebo ne, ale znali jsme se od vidění, protože dříve jsem touhle
linkou jezdila často a on si mě pamatoval. Domluvili jsme se, že mu zaplatím
najednou i zpáteční cestu. Trochu peněz bylo na chalupě ve Valentýnině
pokladničce pro strýčka příhodu. Autobus mě vysadil přímo před domkem, neboť
zastávka se nacházela jen pár metrů od něj. 

Rozklepala jsem se zimou a hlady, i když to možná bylo i nedostatkem spánku a
nervovým vypětím. Uvědomila jsem si, že mám na sobě jen tenké letní šaty a v
tomhle počasí takhle oblečená jistě vypadám dosti podivně. Vklouzla jsem do
areálu nemocnice zadní vrátnicí, která se léta nepoužívala, a nepozorovaně
vnikla dlouhou suterénní chodbou do kanceláře. Zamkla jsem za sebou. Tam jsem si
ohřála ruce pod tekoucí horkou vodou, dala vařit vodu na kávu a ze zásuvky ve
stole snědla dietní suchary a piškoty, kterých měla Magda stálou zásobu z
kuchyně. 

"No toho, co prodává léky," vysvětlila Renata a samým rozčilením se jí zamlžily
brýle, které nosí na nose už sedmnáct let. "Jezdí autem po doktorech, soukromých
ordinacích a nabízí medikamenty. Tady ve vesnici se říká, že některé ty léky
nejsou oficiálně povolené a že je zkoušejí na dobrovolnících." "Jo, ty myslíš
prodejce?" "No tak prodejce. Není to jedno?" otázala se naštvaně. "Není.
Prodavač stojí v krámě nebo u kiosku a prodává. Prodejce jezdí po obchodech a
nabízí." "No jo. Já zapomněla, že ty si chytřejší a vzdělanější," odfrkla
znechuceně. "Myslíš, že mu to vynáší víc než doktorování?" 

Nyní byla celá šedivá. Tlející listí tančilo ve větru, z nebe padala hustá mlha
a počasí připomínalo dušičkový den. Zase mě začal bolet zub, který mi ráno
lékařka vyčistila. Možná mě bolel celou tu dobu a já ho pod tíhou událostí
ignorovala. V břiše mi kručelo a žaludek mi oznamoval, že od rána nic nepozřel.
Také se pořádně ozýval. Škrundalo v něm na celou ulici. Kdyby nejezdila auta,
vynikla by tahle moje vnitřní hudba s celou parádou. Možná by nebylo od věci
něčím se zasytit. Zastavila jsem se před obchodem s nápisem Chléb pečivo,
vteřinu zaváhala a potom vešla dovnitř. 

Z naivní a hloupé manželky si udělá pracovní sílu, již si posadí do ordinace,
ušetří za zdravotní sestru a svoji ženu, která k němu vzhlíží jako k bohovi,
bude mít ustavičně na očích. Jak průhledné. S Magdou se dá dobře manipulovat.
Není jistě tak chladná jako Erika, ani tvrdohlavá a vášnivá jako já, a proto mu
bude zobat z ruky. "Co vás udivilo?" zahřměla dívka nebezpečně. "Ale nic,
holčičko, já ti to přeju. Kdy čekáte miminko?" "Po Novém roce." "Tak to
gratuluji." 

Doma jsem papír s proužkem zalepila opatrně do bílé obálky, položila ji na
dřevěný noční stolek u postele a tvrdě usnula. Probudilo mě nesmělé zaklepání.
Leoš stál s Janičkou uprostřed pokoje a trpělivě čekal, až se vzpamatuji.
Vylekala jsem se. "Kolik je hodin? To už jdeš do práce?" "Ano, bude šest."
Posadila jsem se. Usnula jsem oblečená v silonové oranžové halence, pod níž jsem
byla nahá, proto jsem se schoulila vsedě pod deku. "Můžeš pro mě něco udělat?"
zamumlala jsem ospale. Věnoval mi citlivý pohled. "Pro tebe všechno." Podala
jsem mu obálku. 

Co se to tam takhle po ránu děje? Že by Leoš již připravoval malé papání a
nevěděl si s tím rady? Otvíráním dveří jsem se trápit nemusela, protože byly jen
mírně přivřené. Uvnitř mě čekalo překvapení. Valentýna byla doma. Stála u stolu
a s Leošem se hádali. Zařadila jsem rychle zpátečku. Dole jsem popadla ze stolku
objemný svazek klíčů a mobilní telefon a vyběhla ven. Chodila jsem po městě a
pokoušela se pročistit si hlavu. Mrzelo mě, co se stalo, a taky jsem měla
strach. Co když se Valentýna vrátila dřív a viděla nás? 

"Maminka ještě zůstane v nemocnici," oznamuje, "telefonovala jsem tam. Než se
vrátí, budu se o vás starat já. Veronika může spát u nás s Jiřinou a ty, Láďo,
na gauči v obývacím pokoji. Pojďte, vezmu vás hned s sebou nahoru." "Já nikam
nepůjdu," mračí se Láďa. "Zůstanu tady." "A půjčí mi Jiřina tříkolku?" zajímá se
Veronika. "To víš, že půjčí," ujišťuje paní Mourková. "Dobře, tak já jdu,"
Veronika seskočí ze židličky na zem. "Ráno vás oba vzbudím a vypravím do školy,"
pokračuje paní Mourková, jakoby se nic nestalo. 

Odložil beranici, kabát i hůl na věšák v rohu u dveří a posadil se do kouta, k
prázdnému stolu, aby měl přehled. Hospůdka působila mile a zabydleně, téměř
domácky. Po stěnách rozvěsil hostinský staré místní dřevoryty, dílka nějakého
malíře z konce minulého století, zašlá kouřem a prachem, doplňující však
dokonale atmosféru. Zasklené obrazy pokračovaly výjevy loveckých scén, pak
několik vycpaných ptáků, obvyklé jelení paroží a pět cínových konvic různé
velikosti. Hostinský je zavěsil na stěně, bokem od nálevního pultu, hned vedle
nich, na policích, rozestavěl porcelánové nádobí. Centrem však nesporně byla
barevná freska na čelní stěně, u výčepu. 

Muž, který chodíval domů skoro denně opilý a křičel. Muž, který skoro po
měsících měnil místa a odevšad musel nakonec odejít. Nebo matka? Věčně
podrážděná, unavená a nervózní, a jindy zase ustrašená a smutná? Anebo učitelka?
Otec jezdil naposledy jako závozník, rozvážel zboží do všech prodejen s
průmyslovým zbožím v okrese. A jak se rychle zjistilo, občas nějaký ten
tranzistorový přijímač nebo jiná potřebná věcička putovala stranou místo tam,
kam patřila. Vždycky se v hospodě někdo našel, kdo vyměnil nové rádio nebo
holicí strojek za pár korun. 

Stěny jsou pokresleny uhlem, samá divoká zvířata, která se vzpínají, jak je
pronásledují lovci s oštěpy. U zadní stěny leží na několika čerstvých kůžích
Máša, má otevřené horečnaté oči, blouzní. "Trochu vody," šeptá vysušenými rty.
Láďa nabírá do dlaní vodu z kamenné nádoby a přibližuje se k ní. Máša hltavě
srká vodu z jeho dlaní, do poslední kapky. "Neboj se, přinesu ti za chvíli
medvědí tlapu. Náčelník říkal, že má magickou sílu. Určitě se uzdravíš." Máša se
k němu přitiskne, tváře jí hoří, ale snaží se usmát. "Já tě mám ráda." Poblíž
nikdo není, všichni se hřejí u ohně. 

Pod rouškou je strašné horko, profesor cítí, jak mu po zádech stékají stružky
potu, kapky se mu perlí i na čele a nad obočím, brýle se zamlžují. "Začneme."
Doktor Macháček stojí proti němu. Dezinfikovat, očistit, řez, podvázat, zastavit
krvácení, vysušit a znovu. Peán, ještě jeden, kochr, háky. A dokola. Utržená
slezina, prasklé pouzdro jater. Všude krev, nepřehledné množství krve. Prasklá
dolní dutá žíla! Podvázat! Podvázat! Jemně a lehce, bez jediného zbytečného
pohybu. Každá vteřina je vzácná. Vzdušný vak se pravidelně vzpíná a vhání do
plic kyslík, avšak na monitorech se nic nemění. "Výsledky z laboratoře," hlásí
sestra, "krevní obraz." 

"Já mám hlad," kňourá Veronika. Večeře nejspíš nebude. "Počkej, přinesu ti kus
chleba," napadá Láďu a vrací se opatrně do kuchyně. Matka má hlavu na stole,
nehýbe se. Láďa zakrojí do bochníku včerejšího chleba - moc se mu to nepovedlo,
okraje jsou zubaté. Nemůže najít máslo, bere tedy sklenici se švestkovou
marmeládou a vrací se do ložnice. Veronika ukusuje krajíc, jako by to byla
kdovíjaká pochoutka. Láďovi to však přece jen vrtá hlavou. Co se stalo?
Pootevřenými dveřmi je slyšet, jak matka hlasitě oddychuje, jako by chrčela.
Třeba se jí něco stalo! "Buď tady hodná," napomene Veroniku a vyběhne na chodbu.

nyní byla na dosah ruky. Zelenala se a bělala, žloutla, snad i voněla něčím
neznámým, tolik vzdáleným lyzolu a ajatinu operačního sálu a nemocničních
chodeb. Profesor Havlena si připadal málem jako objevitel, i když něčeho dávno
známého. Domky, holá stromořadí, potoky i rybníky, které míjel, v něm vyvolávaly
vzdálenou vzpomínku - a snad to ani nebyla vzpomínka, nýbrž sen, představa. 

Rozhodl se, že tady, na východní straně, přivrácené ke svahu, si zřídí ložnici a
malou kuchyňku, aby nemusel po ránu scházet do přízemí hned, jak se probudí -
alespoň v zimě, dokud je chalupa promrzlá a nevyhřátá. Zatím spočívala kuchyňka
v dvouvařiči postaveném na malém stolku u okna. Kromě něho stála v místnosti
kovová postel, dvě židle a stůl. Oblíbené houpací křeslo si ponechá v dolní
sednici, ve velkém "salónu" u okna, odkud je vidět na ohyb silnice a skoro až k
městu. Přízemí poslouží podle dosavadních představ k dennímu přebývání. Až se
zatopí, bude příjemné uvnitř posedět. 

Znázorňovala gotický hrad na strmé skále, na obzoru chmurný tmavý les a pod
skálou obléhající vojsko. Nad tím vším byl vyveden nápis Bitva u Krásné a
letopočet 1427. Havlena si prohlížel výzdobu stěn velmi pozorně, a než se nadál,
měl před sebou půllitr s pivem, na němž pomalu opadávala pěna. Hostinský ho od
výčepu mlčky pozoroval. Tři dědové v druhém rohu hráli mariáš a u okna mezi
profesorem a karbaníky seděli ještě jiní dva, asi také místní hosté, snad jen o
trochu mladší, a o čemsi se vzrušeně dohadovali. Profesor upíjel pivo a sledoval
okolí, zvykl si. 

Veronika si myje ruce a čistí si zuby. Uléhá do postýlky a volá: "Láďo, já se tu
bojím." Láďa sedí v kuchyni za stolem a čeká. Měl by se učit, ale nemůže se
soustředit, myšlenky se mu honí kdovíkde. Veronika se potichu přišourá a souká
se na vedlejší židli. "Láďo, kdy už půjdu do školy?" "Za dva roky." "A je to
dlouho?" "Je. A pořád neotravuj." "Láďo?" "Co je zase?" "A kdy už budou vánoce?"
Láďa se zamyslí, vánoční prázdniny začínají už v pátek. A to je vlastně pozítří.
Najednou někdo zvoní. Když Láďa otevře, stojí za dveřmi paní Mourková. 

Podvědomá touha fantazie ho přenášela ještě dál, do měst a krajin, které nikdy
nepoznal a které si představoval určitě naivně a zkresleně - moře s vysokými
palmami, tříštivé vlny a plachetnice plující k obzoru. Byl to svým způsobem únik
- ze školy, z domova, odevšad. Koncem ledna se maminčin stav poněkud zlepšil.
Vstala a začala přecházet po bytě, občas i něco uvařila a nakonec také vyprala
všechno špinavé prádlo, co se za dobu její nemoci nastřádalo. A co košilek,
ponožek a všeho možného se pak rozvěsilo po šňůrách na dvoře! Pololetí se
přihlásilo vysvědčením. Čtyři pětky, navíc zvláštní napomínání z chování; 

Usrkával po doušcích pivo a ani nevěnoval pozornost okolí, všechno mu připadalo
vzdálené a nějak neskutečné, nejvíc on sám. "Nechcete si přisednout k nám?"
Pohlédl na staříka, který stál před ním a zíral na něho vyhaslýma světle modrýma
očima, očekávaje odpověď. "Prosím?" "Ptám se," opakoval stařík důležitě a
zřetelně, jako by vyřizoval důležitou diplomatickou misi, "jestli si nechcete
přisednout k nám." Byla to spíše výzva než poselství. Ukázal do rohu, odkud
jejich rozhovor sledovaly další dva páry stejně stařeckých očí. Profesor Havlena
pokrčil rameny. Proč ne? 

Postačila obvykle krátká pasáž, kterou si chtěl osvěžit; pak opět zhasl a klidně
znovu usnul. Velmi obdivoval spisovatele, kteří dokázali psát o životě a smrti s
lehkostí, optimismem a přesvědčivostí; dodávali mu sílu, když sám někdy váhal,
ač si to nerad připouštěl. Knihovna se postupně plnila knihami. Na řadu přišly
obrazy. Havlena si přivezl opravdu jen ty, na které byl nejvíce zvyklý, ty
nejmilejší. Byly čtyři a každý dostal svůj malý, ale samostatný kousek stěny.
Profesor si oblíbil krajiny romantiků i realistů, stejně jako impresionistů;
tvrdil vždy, že ho pohled na ně uklidňuje. 

"Červený mlýn" stál přímo u řeky, vlastně říčky, která se v divokou a dravou
řeku promění jen jednou za rok, při jarním tání a při povodních. I to je však
rok od roku slabší, od té doby, co na jejím horním toku postavili přehradu, je
to spíše klidný potůček. Snad tu kdysi skutečně stával vodní mlýn, který
mnohokrát přestavěli; zbyl tu jen náhon a rozlehlá zahrada. V zimě se život
přenáší do dvou začouzených sálů výčepu, kde to páchne pivem a buřty s cibulí.
Když profesor Havlena vstoupil, pohledy stálých hostů si ho krátce změřily. 

Díval se z jednoho staříka na druhého a vzpomínal, kdy naposledy viděl na
vlastní oči hrát fotbal. Jak úzký byl jeho svět po celý dosavadní život! "Vsadím
se, že kdyby hrála Slavia jako za Pláničky, tak by dneska suverénně vyhrála
ligu!" "Kdepak, už by nevydrželi tempo. Dnes je rychlejší hra, dej si říct.
Tenkrát stačila na vítězství česká ulička a pořádná technika. Dnes musí být
hlavně perfektní fyzička!" "Fyzička, fyzička," vysmíval se jim třetí stařík, ten
s pomněnkovýma očima, co Havlenu ke stolu přivedl, "tu si můžou naložit, když
neumějí střílet góly!" 

Jen Hanka spokojeně dřímala za pecí. Mladý pán se tomu podivil a povídá:
"Povězte mi, matičko, proč tamhleta nepřede? Vždyť už je dost velká. A při práci
by jí čas rychleji utíkal." "To máte tak, vzácný pane, ráda bych jí to dopřála i
len bych jí na kužel navinula, ale není to možné. Není to obyčejná přadlena. Do
rána by všechen len, co je v domě, sama na zlaté nitky spředla. A když už by
neměla co příst, pustila by se do mých šedivých vlasů." Matka se styděla
přiznat, že má línou dceru. 

Po večeři zavedli nevěstu do velké komnaty, která byla plná plničká lnu a
konopí. "Tak," povídá pán, "tady máš kolovrátek, červená jablíčka a trochu
hrachu a můžeš se pustit do práce. Když všechen len do rána spředeš na zlaté
nitky, bude svatba, když ne, bude zle." Pán odešel a nechal přadlenku být.
Hanička se ani nepokoušela příst, vždyť o předení nic nevěděla. Začala plakat a
naříkat: "Ach, bože, co si teď počnu! Proč jsem jen neposlechla matku a
nenaučila se příst. Mohla jsem si hovět pěkně doma ve světnici! Co se mnou
bude!" 

"Naučím tě příst zlaté nitě, ale musíš mi slíbit, že tu na mě za rok zase
počkáš. Když uhodneš, jak se jmenuji, nechám tě na pokoji, ale když neuhodneš,
budeš mojí ženou a já si tě odvezu tady na tom trakaři. Ale to ti povídám!
Nemysli si, že mě nějak ošidíš. Nikam se přede mnou neschováš, všude tě najdu.
Co tomu říkáš?" Haničce se to moc nelíbilo, ale co měla, chudák, dělat? Nakonec
řekla: "Dobře, počkám tu na tebe. Beztak nemám na vybranou." Mužíček oběhl s
trakařem třikrát kolem a přitom odříkával: "Takto, Haničko, takto, takto se
přede zlato. 

"Už toho mám dost. To bych se na to podíval, jestli mi to žito vrátí, nebo ne.
Půjdu tam ještě jednou!" Vyrazil stejnou cestou jako předtím. Přenocoval ve
mlýně a pak už to do údolí neměl daleko. Znovu potkal toho šedivého stařečka s
železnou holí. "Kam máš namířeno, synku?" ptal se stařeček. "Ach, dědečku, jdu
si pro to žito. Mlýnek nemele, stolek se neprostírá, doma je čím dál hůř."
"Svoje žito už zpátky nedostaneš, ale víš co?" povídá stařeček. "Vezmi si hůl,
udělej všechno jako minule a řekni si o pytel s obuškem, který tam visí na
hřebu. 

Po svatbě žili mladí manželé šťastně a spokojeně. Pán svou ženu nade vše
miloval, a když mu porodila hezkého synáčka, byl nejšťastnějším člověkem na
zemi. Ale každá písnička má svůj konec a zrovna tak měla skončit radost mladých
manželů. Čas ubíhal jako voda v řece. Ode dne, kdy Hanička poprvé zasedla ke
kolovrátku, už uplynul skoro celý rok. Mladá paní byla čím dál smutnější. Oči
měla uplakané a ploužila se po zámku jako stín. Však taky měla proč! Ztratit
hodného muže a synáčka, který se měl čile k světu! Pán netušil, co jeho ženu
trápí. 

"Víš aspoň, že ji neznáš?" "Jak bych to mohl vědět?" "Takže lidé vlastně nic
nevědí?" "Jak bych to mohl vědět?" Přirozenost Jednoho dne byl mistr pozván do
domu zámožné ženy. Když dopili čaj, uvedla hostitelka mistra do velké místnosti,
která byla celá bohatě vyzdobena květy. Květiny byly naaranžovány v nepřeberném
množství v nádherných kyticích a velkých květináčích, a omamná vůně se linula
vzduchem, jako kdyby všechny kvetly zároveň. "Chtěla bych ti dát hádanku," řekla
dáma. "Když uhodneš, daruji zdejším chudým značnou částku. Ze všech květin,
které tady vidíš, je jen jedna jediná pravá. Tu bys měl co nejrychleji najít." 

Dům byl sice opravdu malý a v místnosti, kterou mu přidělil, stál jen stůl a
postel, ale všechno bylo čisté a on nebyl zhýčkaný - byl rád, že má střechu nad
hlavou. Jeho hostitel se tisíckrát omlouval, že mu může nabídnout jen skrovné
pohoštění - chléb, máslo, šunku, salám a míchaná vejce, ale víno bylo dobré a
pálenka tekla proudem, takže mladík usnul tvrdým a hlubokým spánkem. Když ráno
vstoupil do světnice, na stole byly prostřeny na svátečním nádobí různé druhy
uzenin a sýra, rozličné sladkosti, čerstvý chléb a káva lákavě voněly. 

A zatímco mladík zkoprněle zíral na několikanásobně převýšený účet a mumlal, že
tolik peněz ani nemá, sebral mu staroch tašku, lačnými křivými prsty mu strhl
hodinky ze zápěstí a syčel: "Tak si vezmu, co mi patří, chlapečku!" Protože si
podle svých vlastních propočtů stále nepřišel na své, sebral hostu i jeho staré
auto, dotlačil ho ke svému domu, práskl dveřmi a zamkl na dva západy. Po
několika desítkách kroků se mladý psycholog pomalu vzpamatovával. Zvažoval svou
nepříjemnou situaci, pokýval hlavou a zamumlal si pro sebe: "Měl jsem pravdu! Já
to věděl! Díky Bohu, nestudoval jsem zbytečně!" Zúčtování 

"Ušetři mě, ne kvůli mně, ale kvůli mým malým dětem, jejichž matku sis už vzal.
Dej mi ještě čas, abych vydělal trochu peněz a mohl zajistit dětem nějaký
příjem. Neboť teď nemám nic, co bych jim mohl odkázat a zemřely by hlady." "Budu
mít slitování s tebou i s tvými dětmi," řekl anděl smrti. "Ale až k tobě přijdu
znovu, vezmu tvou duši s sebou a žádné prosby ani nářky mi v tom nezabrání.
Pamatuj na to!" "Děkuji ti za tvé milosrdenství," zašeptal vdovec. 

Mistr chtěl svým žákům názorně vysvětlit, jak krátkozrace si lidé počínají ve
své snaze zajistit si bezpečí. "Jeden muž se nechal převézt přívozem přes
mořskou úžinu. Když už byli dost daleko od břehu, ale druhý břeh ještě nebyl
vidět, zvedla se bouřka, nebe se zatmělo a vysoké vlny cloumaly člunem sem a
tam. Převozník bojoval s větrem, s přívaly deště a mohutnými vlnami. Za krátkou
chvíli promokli až na kost a do lodi začalo téct. Převozník se starostlivě
podíval po cestujícím a zděšeně vykřikl. "Zbláznil ses, proč liješ vodu do
člunu?" osopil se na něj. 

"Tatínku, jak vlastně začínají války?" zeptal se chlapeček svého otce. Otec
vykoukl zpoza novin, zamyšleně se podíval na svého syna a řekl: "Předpokládejme,
že dvě sousední země vedle sebe žijí v míru, jako třeba Kanada a USA. Potom ale
jedna země chce něco, co ta druhá nechce vydat. A tak Kanada pošle své vojáky do
USA." "Nevykládej tomu dítěti takové nesmysly!" křikla matka. "Kanada nikdy
nevedla válku se Spojenými státy." "Co se do toho pleteš?" ohradil se otec.
"Jenom jsem na příkladu." "Svoje příklady si cucáš z prstu, naděláš víc zmatků,
místo abys něco vysvětlil. 

Po dalších šesti letech se mohl se všemi svými zaměstnanci konečně usadit ve
velmi moderním a architektonicky zdařile řešeném obchodním komplexu. I když
během let své úspěšné kariéry přicházel do firmy mezi prvními, neutajilo se, že
nikdy nejezdí do horního patra výtahem, ale vždy zmizí nenápadnými dveřmi v
zastrčeném rohu vstupní haly. Také nemohl zabránit tomu, aby se o jeho
neobvyklém chování nešířily nejrůznější pošetilé dohady: prý tam chodívá ráno
cvičit, možná kontroluje tajný trezor a počítá své jmění - to byly jedny z
nejnevinnějších spekulací. Ale nikdo ze zaměstnanců tajemství neodhalil, ani
jeho dlouholetá sekretářka nevěděla nic bližšího. 

"To, čemu tě učil ten guru, na mě neudělalo vůbec žádný dojem," řekl mistr.
"Cesta, kterou učím já, je mnohem obtížnější." "Co může být těžší, než znát
minulost i budoucnost?" ptal se užasle žák. "Žít v přítomnosti," odpověděl
mistr. Očista Jeden velmi horlivý žák se každé ráno a každý večer koupal v řece,
aby se očistil od svých špatných myšlenek a hříchů. Jednoho dne mu mistr řekl:
"Jestli si myslíš, že voda v řece dokáže smýt tvoje hříchy a slabosti, pak by
podle tvého přesvědčení musely být všechny ryby, žáby a všichni krabi svatí. 

Na otázku, co ho přivedlo do Berlína, zahradník začal ochotně vyprávět svůj sen.
"Chcete mi opravdu tvrdit, že věříte snům a jenom kvůli jednomu snu jste podnikl
tak dlouhou cestu? A ten sen se má opravdu naplnit zrovna tady, v Berlíně?
Člověče, tady vládne drsná realita. Už tisíce takových jako ty tady zkoušely
najít štěstí a narazily jen na samé problémy. Se sny v našem světě člověk nikam
nedojde. Jinak bych s vámi hned měnil!" rozhorlil se komisař. "Proč byste zrovna
vy se mnou chtěl měnit?" ptal se zahradník. 

Studoval pohnutky jejich jednání a řeč těla, uměl číst fyziognomii a gesta a tak
interpretovat jejich slova. Četl v lidech jako v otevřených knihách. Naložil
svých pár nepříliš cenných věcí do prastarého auta a vydal se na cestu k svému
prvnímu působišti. Nemohl se dočkat, až uplatní své vědomosti a budoucnost si
maloval v růžových barvách. Představoval si, jak buduje šťastný a úspěšný život,
dokonce i vlastní praxi. Do nástupu do práce mu zbývalo ještě několik volných
dní, které chtěl využít k tomu, aby se po cestě krásnou krajinou zotavil po
namáhavém zkouškovém období. 

"Zpívá neúnavně dnem i nocí a já z vděčnosti za jeho písně dbám na to, aby mu
nic nechybělo. Pořád se starám, aby měl čerstvou vodu a dobrou potravu, aby
přebýval v chladivém stínu a aby se k němu žádná kočka ani nepřiblížila. Ale už
dva týdny ani nezazpíval a já jsem úplně zoufalý." Když domluvil, poslechl si
král také, co mu chtěl říct slavík. "Moje chuť na dobrou návnadu mě vehnala do
pasti lovce ptáků. Prodal mě obchodníkovi, který jezdil z místa na místo, až mě
konečně získal tento muž. 

Kdyby se od něj totiž Bůh neodvrátil, nepotřeboval by dávat na odiv takovou
marnivost." Důvod ke lži Bohatý muž dospěl ve stáří k poznání, že mu jeho
blahobyt nemůže dodat vnitřní uspokojení, po kterém už dlouho toužil. Předal
proto celý majetek svému synovi a vstoupil do společenství, které hledalo v
prostém životě a úmyslném odříkání cestu k poznání. Jednoho dne ho poslali spolu
s jedním bratrem do města, aby na trhu prodali dva staré osly, které
společenství už nemohlo využívat. Na trhu se u nich zastavilo několik zájemců.
"Jsou ti osli ještě k něčemu?" zeptal se jeden. 

A byla uspořádána bujará oslava. Tancovalo se, zpívalo a radovalo až do rána.
Místní učitel složil baladu o hrdinném přemožiteli medvěda, která byla pak každý
rok zpívána během medvědí slavnosti na počest slavného návratu rolníků. Snadná
kořist Rolník pracoval na svém poli, když zpozoroval, jak přes ně peláší zajíc;
ten ale narazil do kmene blízkého dubu a zemřel. "To je ale praktické," pomyslel
si rolník, "takhle snadno jsem ještě k zaječí pečínce nepřišel." Schoval se do
křoví a čekal na dalšího zajíce. A čeká tam dodnes. Fazole 

Ten, místo aby jako obvykle dveře otevřel lehkým rychlým pohybem, vrazil do nich
opatrně nohou, srdečně se zasmál, když viděl padat polštář, klidně se na něj
posadil a zeptal se svého otce: "Tak jsem tady. Co pro tebe mohu udělat?"
Zásadovost Sedlák sázel vinnou révu odrůdy, která měla přinést chutné hrozny
teprve po třiceti letech. Vládce té země, který jel náhodou kolem, sedláka
oslovil. "Zdá se mi, že jsi vskutku optimista, když ve svém věku sázíš takovou
révu, jejíž plody možná nikdy nebudeš sklízet." "No, to se nedá nic dělat,"
odpověděl sedlák. 

"Rozhodl jsem se, že svůj život nepodřídím honbě za penězi, bohatstvím a
prestiží, a dosud jsem to dodržoval," vysvětloval. "Ale náhoda tomu chtěla a
potkal jsem nádhernou ženu, kterou opravdu miluji a ona miluje mě. Chtěli bychom
spolu zůstat. Ale protože ona je jedinou dědičkou z velmi zámožné rodiny, mám
strach, aby se peníze jednou neobrátily proti nám." "Rozhodující je pouze to,"
odpověděl mistr, "jak moc si zakládáš na tom, že jsi bohatý - nebo chudý."
Mladík zamyšleně přikývl a po chvíli řekl: "Rozumím." "Pak je to dobře," usmál
se mistr. 

Štíhlý a atraktivní muž pomalu vystoupil ze svého nádherného vozu, takže na sebe
upoutal pozornost kolemjdoucích, a lehkým pohybem si přes ramena přehodil
kašmírový kabát, pravou rukou si jednou pročísl husté černé vlasy na skráních,
až se zableskly jeho zlaté náramkové hodinky a zlatý prsten, a svižným krokem
stoupal po mramorových schodech k domu. Lidé ho zvědavě pozorovali, šeptali si a
dohadovali se mezi sebou: "Kdo asi je tento muž, tak bohatý a elegantní? To musí
být miláček Boha." "Naopak," odpověděla jedna stará žena v levných šatech, "není
bohatý, ale velmi chudý. 

Mistr stále znovu a znovu nabádal své žáky, že nestačí jen něco dělat, ale že
člověk v to také musí doufat. Jeden z žáků tuto radu nechápal a prosil ho o
vysvětlení. Mistr s ním šel k jezeru, kde nasedli do loďky. Mistr ji veslem
odstrčil od břehu a když je proud odnesl kousek dál, nasadil jedno veslo a začal
veslovat. Loď se stále točila kolem dokola. "Co to děláš?" křičel žák. "Abychom
se dostali dál, musíš používat obě vesla." "Zcela správně," přikývl mistr:
"Jedno veslo se jmenuje: 'pracovat', druhé veslo se jmenuje 'doufat'. 

"Ty hlupáčku," káravě řekla jeho žena, "to je tvůj syn, o kterém jsem ti psala v
tolika dopisech!" "Ale já jsem žádnou poštu nedostal, protože jsem byl pořád na
cestách. A kde spí to dítě?" dodal. "Samozřejmě se mnou, ve tvé prázdné posteli,
abych ho mohla utišit, když se probudí," zněla udivená odpověď na jeho podivnou
otázku. Během celého vzrušeného veselí u příležitosti jeho návratu si postupně
uvědomoval, že minulou noc slyšel z ložnice hlas své ženy, která tak něžně
nemluvila k nikomu jinému, než k jejich synovi. O to byl teď šťastnější, že
ovládl své vzplanutí. 

Už se stmívalo, on beze spěchu jel silnicí, když si uvědomil, že je načase
postarat se o nocleh. Už asi hodinu ale neviděl ani živáčka, kterého by se mohl
zeptat na nejbližší hotel. Najednou si všiml muže, který z vedlejší cesty právě
sešel na silnici. Zastavil u něj, aby se ho zeptal na nejbližší nocleh, ale byl
by nejraději hned jel dál, protože výraz v jeho tváři ho nanejvýš vyděsil.
Odrážela se v něm lakota, nenasytnost, hamižnost, závist, žárlivost a
bezohlednost. "Chci se přece jen na něco zeptat," uklidňoval se a stáhl okénko.

Jeho oči se nemohly nasytit, sbíhaly se mu sliny v ústech a jeho chuť stále
rostla. Prsty ho zasvrběly a už měl v puse medovou kuličku sypanou cukrem a
kokosem. Následovala čokoláda a pražené mandle. I když už byl vlastně sytý,
labužnicky pomlaskával a ještě se natahoval po kandovaném ovoci. A v tom ho
prodavač klepl přes prsty bambusovou hůlkou. Když sahal po rozinkách, uhodil ho
prodavač už o poznání silněji. "Tohle město je skvělé!" zvolal poutník nadšeně.
"Když člověk žádné sladkosti jíst nechce, nutí ho k tomu holí!" Schopnosti 

Ale už při prvním úderu se rozezněl tak mocný tón, že hrůzou upustil kladivo a
zacpal si uši. To, že nechtěl, aby ho někdo slyšel, je pochopitelné, ale sám
sobě zacpávat uši je čirá hloupost." Zaslepenost Jednomu muži nedávno zemřela
manželka a tak žil ve svém domě sám se svým synem. Jednoho dne musel otec
odcestovat a prosil sousedku, aby se na chlapce občas zašla podívat. Zatímco byl
na cestě, přepadla vesnici banda lupičů, ukradla všechen majetek i dobytek a kdo
z obyvatel nebyl zavražděn, přišel o život v zapálených domech. Jeho syna ale
banditi odvlekli do otroctví. 

Kolektivní socialistický závazek pracovníků Výzkumného ústavu meliorací v Praze,
Zbraslavi k # výročí Velké říjnové socialistické revoluce. V letošním roce
oslavíme spolu s národy Sovětského svazu a s pokrokovými lidmi na celém světě #
výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Toto slavné výročí je pro nás
příležitostí k tomu, abychom rozvojem pracovní aktivity a iniciativy přispěli k
plnění programu, který pro další rozvoj naší společnosti a národního
hospodářství přijal # sjezd KSČ. Svoje úsilí chceme zaměřit především k tomu,
aby se důrazněji uplatňovaly a rychleji zaváděly do praxe nové poznatky vědy a
techniky při zvyšování úrodnosti půdy melioracemi. Půda je naším největším
přírodním bohatstvím a v zemědělství je nenahraditelným výrobním prostředkem.
Stále trvající pokles celkové výměry zemědělské půdy, malý podíl půdy
připadající u nás na jednoho obyvatele a velký podíl málo úrodných půd jsou
vážným problémem při zajišťování soběstačnosti ve výrobě potravin pro
zabezpečení výživy našeho obyvatelstva. Proto má v našich podmínkách mimořádný
význam zamezování devastačních vlivů a soustavné zvyšování půdní úrodnosti
melioračními zásahy tak, aby na dosud méně úrodných půdách se mohlo docilovat
vyšší intenzity a rentability zemědělské výroby. Kromě produkčního významu mají
meliorace půdy velký celospolečenský význam i tím, že přispívají k ochraně a
tvorbě krajiny a životního prostředí, což je v podmínkách našeho státu se silně
rozvinutým průmyslem zvlášť důležité. My, pracovníci Výzkumného ústavu
meliorací, si uvědomujeme svou spoluodpovědnost za to, v jakém rozsahu, na jaké
úrovni a jakým tempem se bude v zúrodňování zemědělských a lesních půd
uplatňovat v praxi vědeckotechnický pokrok. Proto na počest # výročí Velké
říjnové socialistické revoluce uzavíráme tento kolektivní socialistický závazek.
Plnění upřesněného akčního programu ústavu pokládáme za věc cti každého z nás, a
proto se zavazujeme, že plánované úkoly splníme kvalitně a ve stanovených
termínech. Plán RVT, jehož výsledky budou usměrňovat meliorační praxi po delší
období, budeme při upřesňování orientovat na nosné problémy tak, abychom s
dostatečným předstihem dávali meliorační praxi i řídícím orgánům kvalifikované
vědeckovýzkumné podklady pro řešení nejnaléhavějších technických a ekonomických
úkolů na úseku meliorací půdy a ochrany krajiny. V dalším období se zaměříme
zejména na řešení těchto důležitých a aktuálních úkolů. Na úseku odvodnění na
dořešení účinných a ekonomicky výhodných způsobů odvodnění těžkých, málo
propustných půd. Vyřešení nových principů a technologií odvodnění pro horské a
podhorské oblasti v úzké vazbě na vodohospodářské zájmy pramenných oblastí a
širší krajinné zájmy. Vyřešení odvodnění v ochranných pásmech vodních zdrojů se
zvláštním zřetelem na efektivnost zemědělské výroby v těchto oblastech a
zachování čistoty pitné vody. Návrh nejvhodnějších způsobů rekonstrukcí a
renovací starých odvodňovacích systémů. Dořešení komplexní mechanizace
odvodňovacích prací se zvláštním zřetelem na údržbu odvodňovacích systémů a
výstavbu odvodnění v horských a podhorských oblastech. Vyřešení nových
ekonomicky, technicky i krajinářsky vhodnějších úprav drobných vodních toků a
odvodňovacích kanálů. Řešení ekonomických problémů odvodnění s cílem zvýšení
ekonomické efektivnosti nových technologií odvodnění. Vypracování nových
principů regulace vodního režimu v půdě. Na úseku zvyšování úrodnosti extrémních
půd na soustavu zúrodňovacích opatření na zrnitostně extrémních půdách.
Využívání nově vznikajících průmyslových odpadů ke zlepšování nepříznivých
půdních vlastností. Nejvhodnější meliorační úpravy na odkalištích odpadu
elektráren. Specifické způsoby rekultivace v oblastech s toxickými zeminami a s
těžbou rudných a nerudných surovin. Soustavu hospodaření v oblastech silně
narušených průmyslovými exhalacemi. Zúrodnění oglejených a glejových lučních
půd. Systém rekultivací devastovaných a nevyužívaných trvalých travních porostů.
Zlepšené způsoby těžby a skladování rašelin a nové druhy rašelinových substrátů.
Soustavu efektivního hospodaření na rašeliništních půdách. Soustavu
agrotechnických a technických opatření k omezení vodní a větrné eroze. Komplexní
protierozní ochranu v podmínkách vyšší integrace a specializace zemědělské
výroby. Se zřetelem k tomu, že uvažované meliorační práce si v létech # , #
vyžádají náklad zhruba # Kčs na odvodnění a # Kčs na investiční zúrodňování
půdy, zaměříme se na vyřešení takových melioračních principů a technologií,
které umožní rychlé, relativně levné a efektivní provedení melioračních prací
při respektování místních ekologických podmínek. Zvýšené úsilí budeme věnovat
zavádění nových poznatků do praxe. K tomu účelu budeme prohlubovat spolupráci s
řídícími orgány a realizátory výsledků své činnosti, s investorskými,
projektovými a stavebně dodavatelskými organizacemi a se zemědělskými a lesními
podniky. Vynaložíme maximální úsilí k tomu, abychom kvalitně zpracovanými
realizačními výstupy a všemi formami poradenské a propagační činnosti přispěli k
co nejširšímu uplatnění nových poznatků vědy, výzkumu a vývoje v praxi. Svou
účastí v komplexních racionalizačních brigádách přispějeme spolu s pracovníky
projektových, stavebně dodavatelských a dalších organizací k vyřešení významných
aktuálních problémů. Racionalizací práce, zlepšením řídící a kontrolní činnosti
a rozvojem socialistického soutěžení v brigádách socialistické práce i v
ostatních pracovních kolektivech budeme usilovat o další zvyšování efektivnosti
naší vědeckovýzkumné činnosti, zejména o lepší využívání pracovních kapacit a
přístrojové techniky a o snižování nákladů na všech úsecích naší činnosti.
Rozšiřováním a prohlubováním mnohostranné a dvoustranné spolupráce s
partnerskými výzkumnými ústavy v SSSR a v ostatních socialistických zemích
budeme napomáhat rychlejšímu řešení vědeckovýzkumných problémů společného zájmu.
Budeme ověřovat pro naše podmínky vhodné zahraniční poznatky a napomáhat jejich
uplatňování v praxi. Budeme aktivně napomáhat rozvoji osobnosti a tvůrčích sil
každého pracovníka ústavu, prohlubovat jeho socialistické uvědomění a rozvíjet
jeho pracovní a politickou angažovanost. Tímto kolektivním socialistickým
závazkem vyjadřujeme svoje úsilí věnovat všechny síly a schopnosti dalšímu
rozvoji naší socialistické vlasti a upevňování našeho přátelství se Sovětským
svazem. Příloha. Závazky jednotlivých pracovních úseků. V Praze, Zbraslavi, dne
# dubna # . Za kolektiv pracovníků Výzkumného ústavu meliorací. Ředitel, ZO SSM,
ZO KSČ, ZO ROH. Kolektivní socialistický závazek pracovníků Výzkumného ústavu
meliorací v Praze, Zbraslavi na počest # sjezdu KSČ. V letošním roce, v roce #
výročí osvobození naší vlasti sovětskou armádou, byly v celostátním měřítku
zhodnoceny úspěchy, kterých jsme za uplynulé období dosáhli při výstavbě a
budování socialismu v naší vlasti. Významnou měrou k tomu přispělo plnění
direktiv # sjezdu KSČ. Další rozvoj naší socialistické společnosti a našeho
národního hospodářství vytýčí # sjezd KSČ, svolaný na duben příštího roku.
Inspirováni provoláním ÚV KSČ, vlády ČSSR, ÚRO a ÚV SSM ke všem občanům naší
socialistické vlasti na zvýšení své angažované a kvalitní práce na počest #
sjezdu KSČ, rozhodli jsme se přijmout a vyhlásit k tomuto významnému jednání
kolektivní socialistický závazek. Při další intenzifikaci našeho socialistického
zemědělství má mimořádný význam optimální využívání půdního fondu jako
základního a nenahraditelného výrobního prostředku v zemědělství. Stav a
využívání půdního fondu jsou u nás neuspokojivé. Rok od roku se výměra
zemědělského půdního fondu v celkové výměře i v podílu na obyvatele snižuje. Od
# # do # # se v celé ČSSR snížila výměra zemědělského půdního fondu o # tisíc
ha, výměra na obyvatele klesla z # na # arů. Mimo to má zhruba polovina
zemědělského půdního fondu snížené produkční schopnosti, což způsobuje ztráty na
výnosech ve výši * roční celostátní hrubé produkce rostlinné výroby. V současném
úsilí o postupné dosažení soběstačnosti v produkci potravin u nás má proto
optimální využívání půdního fondu prvořadou důležitost. Současně s prudkým
rozvojem průmyslu a technického rozvoje v zemědělství vznikají i vážné problémy
související s ochranou krajiny, čistoty zdrojů pitné vody a životního prostředí
vůbec. Proto se my, pracovníci Výzkumného ústavu meliorací, zavazujeme, že
iniciativně a ze všech sil přispějeme k tomu, aby v oblasti zúrodňování a
ochrany půdního fondu a krajiny se v maximální míře uplatnil a rozvinul
technický pokrok. Za tím účelem se zavazujeme. Ve své vědeckovýzkumné práci
budeme v úzké součinnosti s dalšími resortními i mimoresortními pracovišti VVZ,
vysokými školami a v bratrské spolupráci s partnerskými vědeckovýzkumnými
organizacemi socialistických zemí prohlubovat poznávání jevů a zákonitostí v
oboru meliorací a hledat nové cesty pro zefektivnění metody zúrodňování půd
vyžadujících za účelem zvýšení rostlinné produkce nebo ochrany přírodního
prostředí meliorační zásah. Při výzkumu melioračních opatření se zaměříme na
takové technologické postupy, které umožní rychlé provádění prací při nízkých
nákladech a při respektování místních ekologických poměrů. Budeme hledat nové
metody ochrany půdy, vodních zdrojů a krajiny, které budou vysoce účinné a které
přispějí k vytvoření lepšího, socialistické společnosti plně odpovídajícího
životního prostředí. Budeme věnovat zvýšené úsilí zavádění nejnovějších poznatků
vědy a techniky v oboru meliorací do meliorační praxe a jejich rychlému a
efektivnímu využití. Proto na základě pravidelného hodnocení budeme zpřesňovat,
aktualizovat a prohlubovat dohody a smlouvy uzavřené s hlavními realizátory námi
řešených úkolů RVT. Budeme účinněji využívat Sboru praktiků, zřízeného při našem
ústavu. Pro řídící orgány budeme na základě našich i zahraničních poznatků vědy
a techniky zpracovávat návrhy na jejich uplatňování v široké praxi. Na vzorových
a vývojových objektech zřízených u vybraných nejvyspělejších zemědělských
podniků budeme v poloprovozních a provozních podmínkách komplexně ověřovat a pro
širokou praxi současně předvádět nejnovější poznatky výzkumu vhodné pro
realizaci. Prohloubíme realizační výstupy úkolů RVT komplexně rozpracované
formou směrnic, metodik, podkladů pro normy a typizaci, ukončené formou
prototypů strojů a * . Budeme soustavně rozšiřovat, prohlubovat a zefektivňovat
všechny formy poradenské a propagační činnosti zaměřené na zavádění výsledků
výzkumu do praxe. Navážeme úzkou spolupráci formou sdružených závazků s oborovým
ředitelstvím Zemědělské stavby, Státní meliorační správou, Agroprojektem a
Hydroprojektem. Konkrétní * i závazky na pomoc při zavádění výsledků výzkumu do
praxe jsou uvedeny v příloze a jsou nedílnou součástí tohoto kolektivního
socialistického závazku. Budeme usilovat o systematické zvyšování efektivnosti
naší vědeckovýzkumné práce. K tomu účelu budeme ve své práci i na všech stupních
řízení uplatňovat metodu kritické náročnosti k sobě samým i k druhým jako
prostředek k dalšímu zkvalitňování práce. Budeme zdokonalovat plánovité řízení a
organizaci práce v ústavu a v pracovních kolektivech podle progresívních
objektivních vědeckých kriterií s přihlédnutím k dosažení maximálního
společenského prospěchu za účelem co nejefektivnějšího využití unikátního
laboratorního a pokusnického zařízení a pracovní kapacity zejména vědeckých
pracovníků. Zlepšíme metodickou úroveň činnosti ústavu na úseku plánování řešení
a uzavírání úkolu RVT. Pro zlepšení ekonomického myšlení a přístupu pracovníků
ústavu při výběru a řešení úkolů RVT vypracujeme stručné zásady a kritéria pro
posuzování výzkumných a vývojových úkolů při jejich zařazování do plánu RVT. V
úzké vazbě na plnění hlavních úkolů ústavu budeme zajišťovat všestranný rozvoj
tvůrčích sil každého pracovníka ústavu, prohlubovat jeho socialistické
uvědomění, rozvíjet jeho pracovní a politickou angažovanost, upevňovat jeho
vztah k socialistickému vlastnictví. Budeme vytvářet podmínky pro rozvoj
iniciativy pracovníků, zejména formou kolektivů soutěžících o titul BSP a KRB.
Těmito svými socialistickými závazky chceme přispět k dalšímu rozvoji naší
socialistické velkovýroby a k zlepšování životního prostředí. Příloha. V Praze,
Zbraslavi, dne # října. Za kolektiv pracovníků Výzkumného ústavu meliorací.
Ředitel ústavu, ZO KSČ, ZO ROH, ZO SSM. Zpráva o plnění upřesněného realizačního
programu Výzkumného ústavu meliorací k zabezpečení závěrů # sjezdu KSČ. Cílem
realizačního programu je přispět k rychlému vyřešení stěžejních problémů
vědeckotechnického rozvoje v oboru meliorací a k jejich bezprostřednímu zavádění
do praxe. Linii, kterou zemědělství nastoupilo po říjnovém plénu, potvrdil #
sjezd KSČ, který vytyčil i řadu dalších úkolů. Podle pokynů MZVŽ ČSR ze dne #
bylo ve VÚM posouzeno dosavadní plnění jednotlivých úkolů realizačního programu.
Současně byl realizační program posouzen z hlediska úkolů zemědělství v PLP
vytyčených # sjezdem KSČ. Ze zhodnocení dosavadního plnění RP a jeho porovnání s
úkoly vytyčenými # sjezdem KSČ vyplynulo, že RP VÚM v podstatě zabezpečuje
hlavní úkoly stanovené pro úsek meliorací půdy, které vyplynuly z iniciativy
pracovníků ústavu při projednávání závěrů # sjezdu KSČ z hlediska jejich
zabezpečení v podmínkách VÚM. Upřesněný realizační program je zaměřen na tyto
hlavní úkoly. Zvelebení a racionální využití půdního fondu. Ochrana půdy, vody a
krajiny. Zvýšení výroby objemové píce a bílkovinných krmiv. Zvýšení
soběstačnosti ve výrobě potravin, zvláště obilovin. Rozvoj meliorační vědy a
výzkumu, prohloubení účinnosti řízení, zvýšení efektivnosti výzkumné práce,
zlepšení péče o pracovníky ústavu a rozvoj jejich pracovní iniciativy a
angažovanosti. V součinnosti MZVŽ ČSR, MVT ČSR a FMTIR a FMZVŽ se posoudily
úkoly zařazené do plánu a upřesnily z hlediska zabezpečení perspektivních potřeb
i aktuálních úkolů našeho zemědělství. Přitom dochází k tematické koncentraci
problémů v rámci jednotlivých úkolů. Na plánované úkoly RVT a RV navazují
socialistické závazky na pomoc praxi, zejména k rychlejšímu předávání výzkumných
poznatků do výroby a k urychlení vědeckotechnického pokroku v oboru meliorací.
Všechny úkoly obsažené v realizačním procesu jsou časově termínovány a mají
odpovědné pracovníky. U dlouhodobých výzkumných úkolů s pozdějším termínem mají
být poskytnuty řídícím a realizačním orgánům dílčí realizované výsledky tak, aby
finanční prostředky vynaložené na výzkum se co nejdříve promítly v rozvoji
zemědělské výroby a v ochraně krajinného prostředí. Zvelebení a racionální
využití půdního fondu. Cíl. Zvýšit produkční schopnost půd se sníženou
úrodností, zvýšit a stabilizovat výnosy na nich, zlepšit efektivnost hospodaření
a stabilizovat funkci těchto půd v krajině. Za účasti VÚM v KRB při vybudování
experimentálního objektu regulační drenáže ve Starém Kolíně na # ha byla ve
vegetačním období letošního mimořádného roku regulační drenáž v provozu a
vyhodnocuje se letošní rostlinná produkce na ploše experimentálního objektu. Ze
strany vedení bude rozvoji regulační drenáže věnována výrazná pozornost a pomoc.
Byla podepsána dohoda s OSMS Hradec Králové na přípravu vybudování objektů v
okrese Pardubice na # ha. Zajišťuje Němec. Na Oravě bude zřízena báze VÚM a je
dohoda se ŠMS a OPS a JRD Lieskov o založení výzkumného objektu a výběru
výzkumných ploch. Provádí se přípravné práce. Dohoda se * ředitelem Tomkou o
spolupráci na Oravě. Nové prvky a zlepšení konstrukce hlubičů a čističů
melioračních příkopů, plní se průběžně. Výkresová dokumentace zlepšeného
drapového sklízeče jako adaptéru k melioračnímu čističi ČM, závěrečná zpráva.
Úspěch na výstavě Země živitelka. Rozvoj meliorační techniky se plní. Byly
vypracovány podklady pro FMZVŽ, upřesnění mezinárodní soustavy strojů.
Zpracována metodika na progresívní postupy výstavby odvodnění, v současné době
se zpracovává metodika na řešení efektivnosti odvodnění v horských a podhorských
oblastech. Zahájen výběr objektů pro sledování efektivnosti u op Šumava, Karlovy
Vary. Pro MZVŽ vypracovány prozatímní zásady pro výběrové řízení odvodňovacích
staveb v horských a podhorských oblastech. Vypracována metodika na celé řešení,
zpracovává se analýza uplynulého období. Výstavbu experimentální tratě, úpravu
odvodňovacího kanálu. Zpracován dodatek k prozatímní směrnici pro navrhování
výstavby a přejímání trubkové drenáže provedené bezvýkopovou technologií v KRB,
op Karlovy Vary a Šumava. Rozpracována technologie a strojní linka na obsypy.
Vypracován návrh pro hydromeliorační průzkum pro rekonstrukci drenáží u SMS,
návrh ověřován v terénu. V JZD Posázaví v Jílovém se prováděly zkoušky sběrače a
drtiče kamene stroji vyvinutými ve VÚZT. Plánované realizační výstupy pro
urychlení zavádění do praxe. Úkol se úspěšně řeší. V předstihu jednoho roku
dokončena výroba prototypů melioračního čističe ČL. Úkol rozpracován v rámci
KRBu. Byla vypracována opravená výrobní dokumentace funkčního modelu stroje. V
předstihu se vyhotovuje výkresová dokumentace funkčního modelu žacího stroje,
výkresové dokumentace vyhrabovacího zařízení, takže v # čtvrtletí bude možno
zahájit výrobu funkčního modelu. Meliorace písčitých půd PE folií v JZD Ráby
provedeno. Výroba kladeče v OZSS Pardubice za * Meliomat je zajištěna. Projekt
na odvodnění a rekultivaci rašeliniště Borkovická blata je zpracován. Bylo
ustanoveno výrobní sdružení a na základě usnesení KV a OV je zaváděno účinné
opatření. Ve spolupráci s LZ Nové Hrady realizována rekultivace odtěženého
rašelinového ložiska na # ha. Ve spolupráci s LZ Nové Hrady a VSSL Praha
dokončena výstavba objektu Na polesí, Žofinka v rozloze # ha. Závazky pracovníků
VÚ na pomoc praxi. Příprava směrnice pro odvodnění půd v horských a podhorských
oblastech. V říjnu bude sjednocovací řízení s HDP Praha. MZVŽ požaduje v termínu
# . Změna termínu. Byly provedeny expertizní posudky přípravné a projektové
dokumentace PÚ Abertamy, PD Rýžovna, OP SS Karlovy Vary, Zvonková, Hořice, op
Šumava. Úkolem sledování * na stav podzemních vod původně určen Němec a Dvořák.
Je založena síť pozorovacích vrtů. Uskuteční se jednání s Vodními zdroji o
zajištění pozorovacích prací. Zajišťování společných úkolů v zúrodňování
písčitých půd s FZ Muncheberg je zajištěno. Němečtí soudruzi přijedou v
listopadu k přípravě společné syntetické zprávy. Je připraven návrh dohody s
KPVS Michalovce o spolupráci při řešení melioračního výzkumu v podmínkách VSN.
VÚM, * Asingr se podílel na kolektivní práci na resortní metodice pro hodnocení
ekonomické efektivnosti melioračních staveb při uplatnění výsledků výzkumu.
Uskutečnilo se jednání k zajištění koncepce rozvoje využití rašeliny pro
speciální účely s MZVŽ, MLVH a JČ KV KSČ a byly naším VÚ k tomu připraveny
kvalitní podklady. Vypracován návrh oborové normy pro lesnické rašelinné
substráty a předán MLVH a VÚLHM k dalšímu řízení. Ochrana půdy, vody a krajiny.
Úkoly # pětiletky. Úkoly se postupně plní podle plánu. Nepodařilo se dosud
projednat všechny metodiky pro nedodání oponentních posudků. Aktivně byly
prováděny práce v rámci KRB v Čejkovicích a Dambořicích. Pro MZVŽ se zajišťuje
na OP SS Tachov s AGP vyhodnocení dosud realizovaných projektů organizace
půdního fondu jako podkladu pro revizi normativních a platných předpisů.
Rekultivační výzkum je dlouhodobý a je průběžně zajišťován. K upřesnění rozsahu
jsou prováděny vyžádané konzultace s uživateli výzkumu. Pro hydrologický a
hydraulický výzkum regulace vodního režimu v malém povodí se zakládá výzkumná
plocha v Ovesné Lhotě ve spolupráci s VÚV. V rámci řešení * biotechnická ochrana
hydrosféry projednána ve VÚM závěrečná zpráva ÚGG ČSAV, * Kašpar. Vliv
geochemických procesů na kvalitu vody. Ve # se v souvislosti s plánem stěžejního
úkolu uskuteční koordinační porada za účelem sjednocení a zefektivnění práce.
Realizační výstupy. Provádí se práce s předáním vzorového výzkumného objektu #
ha do provozu. JZD Čejkovice provedly přípravné práce na realizaci protierozních
opatření na # ha. Buduje se experimentální, ekonomicky vysoce efektivní a
materiálově nenáročná experimentální výstavba polní cesty v délce # * . Byla
schválena přípravná dokumentace a zajišťuje se PD. Na experimentální stavbě bude
použito textilií a penetrovaného materiálu z místních zdrojů. Spolupracuje VÚLHM
Křtiny, Výzkumný ústav textilní, Silniční vývoj. * plněny běžně. Závazky.
Provádí se výběr pokusné plochy v povodí Lučiny. Využije se zkušeností a
výsledků výzkumu z povodí Žebrákovského potoka. Vydání publikace o komplexních
opatřeních proti negativním vlivům průmyslu se z technických důvodů přesunuje na
# . Úkoly se zabezpečují. Výroba stroje pro pokládání fólie je zabezpečena.
Úkoly protierozní ochrany jsou běžně zabezpečovány. Zvýšení výroby objemové píce
a bílkovinných krmiv se řeší. * se řeší. Ve spolupráci s MZVŽ, SMS, ÚVSH jsou
úkoly zabezpečovány. Oponentní rada VÚM rozhodla o svolání všech vedoucích
zainteresovaných zemědělských organizací a závodů k objasnění organizačních,
technických, ekonomických a agrotechnických aspektů. Plán činnosti bude upřesněn
s KZS Ostrava. Celostátní konference se zahraniční účastí uskutečněna za účasti
domácích a zahraničních odborníků. Konference hodnocena velmi kladně. Souborná
metodika Racionální využití drnového fondu byla zpracována a schválena. Vydá ji
MZVŽ. Spolupráce s vybranými zemědělskými podniky probíhá. * Haken pracoval jako
garant MZVŽ pro zajištění výroby píce v jč kraji a zajišťování sklizně a
rekultivačních prací. Zvýšení soběstačnosti ve výrobě potravin, zvláště
obilovin. Přijaté úkoly jsou zajišťovány v rámci jednotlivých výzkumných úkolů.
Závazky pracovníků. Upřesnění závazku se Státním statkem Praha. Jednání ředitelů
z hlediska vyjasněné koncepce výroby státního statku se uskuteční na MVOS. *
Smolík poskytuje metodickou pomoc při postupném zapojení # ha rekultivovaných
ploch pro těžbu uhlí. Aktivní pomoc nově vzniklým oborovým podnikům státních
statků je věnována podle specifikace a druhu melioračních prací průběžně. Rozvoj
meliorační vědy a výzkumu, prohloubení účinnosti řízení, zvýšení efektivnosti
výzkumné práce, zlepšení péče o pracující a rozvoj jejich iniciativy a
angažovanosti. Na základě schválené koncepce činnosti VÚM byla MZVŽ schválena
nová vnitřní organizace ústavu s platností od # # s tím, že bude definitivně v
platnosti podle schválení návrhu organizačního řádu. Návrh byl předložen do MZVŽ
a v současné době se zpracovává návrh pracovního řádu na něj navazující. Byla
navázána spolupráce uzavřenými dohodami SMS, HDP, OZS Tábor, SS Šumava a Karlovy
Vary, OZS Ústí nad Orlicí, SS Tachov, AGP Pardubice, VÚV, VÚLHM, VÚLP, VÚZH, ÚGG
ČSAV, ÚP ČSAV, BÚ ČSAV, ÚHH, SAV, VŠZ Praha, Brno, Nitra, s ČVUT Praha, bude
jednáno s VŠT Brno, * Hálkem. Mezinárodní spolupráce se prohloubila v rámci
úkolů řešených v RVHP a oboustrannými dohodami, zejména * FZ Muencheberg,
písčité půdy, odvodnění, rekultivace, ekonomika a přístrojová technika, IMUZ
Falenty, způsoby odvodnění, toky, nádrže, IGUP Pulawy, písčité a těžké půdy,
protierozní ochrana, nové hmoty, ekonomika, mapování, přístrojová technika,
VNIMG Kostjakova, Moskva, odvodnění, teorie pohybu vody v půdě, odvodnění
těžkých půd, přístrojová technika, VIP Dokučajeva, Moskva, písčité a těžké půdy,
protierozní ochrana, ekonomika, řízení výzkumu, přístrojová technika. Je
připraveno rozšíření spolupráce s BLR, RLR, Jugoslávií a spolupráce s Minskem,
Ústav hydrotechniky a meliorací. 

Na včerejším zasedání pléna Meziparlamentní unie v Římě přednesl referát o
odpovědnosti poslance k voličům delegát a zpravodaj schůze, místopředseda FS *
Kučera. Zdůraznil, že v socialistickém zřízení zajišťuje ústavní a právní úprava
i politická praxe masovou účast občanů na utváření a kontrole státní politiky a
zastupitelské instituce jsou rozhodujícími státními orgány, jejichž
prostřednictvím vykonává pracující lid státní moc. Politický vliv na složení a
činnost zastupitelských sborů není omezen na politické strany, jichž v řadě
socialistických zemí působí několik, ale je v široké míře umožněn politicky
neorganizovaným voličům prostřednictvím dobrovolných společenských organizací a
Národní fronty, která v řadě socialistických zemí sdružuje a sjednocuje pod
vedením komunistických a dělnických stran úsilí občanů a organizací o rozvoj
socialistické společnosti, konstatoval delegát. Na závěr * Kučera řekl, že stále
hledáme formy a prostředky, jak lépe a účinněji spojovat zastupitelskou
demokracii s demokracií přímou, a že principy, na nichž socialistická demokracie
spočívá, dávají československým občanům široká demokratická práva i reálnou
možnost podílet se na správě jejich země. Rychle sklidit kukuřici a zasít ozimé
obiloviny, plně využít kombajny při sklizni brambor a soupravy na sklizeň
cukrovky, především tyto úkoly zdůraznila včera Ústřední sklizňová komise při
Ministerstvu zemědělství a výživy ČSR. Silážní kukuřice je ještě na více než
dvou pětinách ploch, nejvážnější situace je v Severočeském kraji, kde ji
sklidili zatím jen z necelé třetiny výměry. Ozimé obiloviny byly začátkem tohoto
týdne zasety jen na # * , tedy na # * ploch, což je na tuto dobu a s ohledem na
agrotechnické lhůty málo. Sklizeň brambor minulý týden pokročila hlavně v
krajích Severomoravském, Jihomoravském, Východočeském a Severočeském. Z převážné
většiny ploch je však vybírají brigádníci ručně. Dosud jsou brambory sklizeny z
# * , z toho kombajny zasáhly na # * . Cukrovku sklidila pěstitelská JZD a
státní statky zatím na # * , a to hlavně na jižní a severní Moravě. Ve
smíchovském Domě kultury v Praze se včera v předvečer zahájení # sjezdu
Socialistického svazu mládeže ČSSR sešli představitelé ÚV KSČ a ÚV, aby poprvé v
historii mládežnického hnutí odevzdali mladým lidem za jejich práci ve Svazu
mládeže vysoká státní vyznamenání. Slavnostnímu aktu byla přítomna delegace ÚV
KSČ vedená tajemníkem ÚV KSČ * Oldřichem, jejímž členem byl také místopředseda
NF * Trávníček. Úvodem poděkoval předseda ÚV SSM * Varholík mladým lidem za
jejich obětavou práci a zdůraznil, že jejich účast na budování organizace
mládeže je i spoluúčastí na budování celé společnosti, která se řídí programem
rozvoje socialismu, jenž je zárukou šťastného života mládeže. Poté odevzdal
předseda ČÚV SSM * Poledník státní a svazácké vyznamenání. Za dlouholetou a
obětavou práci v dětském a mládežnickém hnutí udělil president republiky státní
vyznamenání Za zásluhy o výstavbu * Kratochvílovi, řediteli ODPM v Olomouci.
Vyznamenání za vynikající práci dostalo # pracovníků mládežnického hnutí. Čestný
titul Kolektiv pionýrských pracovníků # sjezdu SSM získalo # organizací a #
pionýrských skupin stuhy # sjezdu SSM. Čtyřiadvaceti mládežnickým kolektivům byl
udělen čestný titul Kolektiv # sjezdu SSM a diplomem ÚV bylo vyznamenáno #
základních organizací. Večer se zástupci mladé generace na sjezdu SSM sešli v
Národním památníku v Lidicích, aby * slib věrnosti padlým hrdinům. Na pláni, kde
kdysi stávaly Lidice, zazněla slova mladých. Slibujeme při památce lidických
obětí, při památce těch, kteří položili životy na Dukle a dalších bojištích pro
osvobození naší vlasti, při památce umučených z nacistických koncentráků, při
památce hrdinů Slovenského národního povstání a povstání českého lidu.
Slibujeme, že na svém sjezdu, stejně jako v celé své práci i osobním životě dáme
všechny své síly, všechen um mladých mozků, všechno odhodlání mladých rukou,
všechen žár mladých srdcí pro rozkvět naší drahé socialistické vlasti. Včera
přibyli do Prahy další zahraniční hosté zastupující tyto mládežnické organizace:
Svaz jugoslávské mládeže, Chilský svaz komunistické mládeže, Komunistický svaz
mládeže Maďarské lidové republiky, Svaz komunistické mládeže Francie,
Socialistickou německou dělnickou mládež a celostátní výbor, Svaz * spolupráci
organizací mládeže Polské lidové republiky OKWOM. Do sobotního rána probouzelo
obyvatele Vysočiny sluníčko. Byl to den přímo lákající vyjít do lesa na houby,
co jich panečku roste, osvěžit si nervy u rybářského prutu nebo prostě jet někam
na víkend. Patnáctičlenná skupina členů havlíčkobrodské organizace strany
socialistické se zřekla těchto sobotních lákadel a vyjela na celodenní
bramborovou brigádu do nedalekého JZD Okrouhlice, v předsednictvu Okresního
výboru strany v Brodě bylo totiž už před měsícem dojednáno, že příslušníci
strany utvoří pohotovostní skupiny, které, když bude třeba, pomohou při sklizni
brambor. Ten čas nyní nastal. Úroda brambor je veliká, takže je potřeba dostat
zemáky včas pod střechu a do sklepů spotřebitelů. Předseda okrouhlického
družstva Jiří Pejchal, jinak poslanec KNV, už nás vyhlížel. Přívětivé
pozdravení, krátká instruktáž a úkoly byly rozděleny. Sestry šly na třídičku, na
bratry čekala pochopitelně chlapská práce. Pytlování a vážení brambor, jejich
nakládání na valník a vagónování. Všechno šlo jako na drátku. Každý se snažil
pracovat tak, aby se o něm nemohlo říct, že je městská fajnovka. Však si také
vedoucí třídičky Pánek pochvaloval. Za dopoledne # pytlů, to je pěkná porce, to
jsem zdaleka od vás nečekal. Líbí se mi vaše ukázněnost i skutečnost, že děláte
opravdu s fortelem. Pochvala vždycky potěší, a tak po dobrém obědě přibylo sice
trochu únavy, ale elán i pracovní výkon zůstal stejný. Sestra Langhansová má již
na svých bedrech sedmdesátku, ale na žádné stranické brigádě ještě nechyběla.
Ostatně i další důchodce, bratr Svoboda, pracoval u váhy jako mladík, který má
ještě nadbytek sil. Ve čtyři odpoledne ohlásil předseda družstva, že padla. Jeho
slova díků nebyla formální. Vaše brigáda nám opravdu pomohla, takže jsme mohli
poslat naše lidi na jiné naléhavé práce a za kombajn. Ve čtvrtek si ještě
zavolám váš sekretariát. Když dáte ještě jednu sobotní brigádu dohromady, budeme
vám vděčni. Agronoma Jiřího Tomana jsme se zeptali, na jaké ploše má družstvo
brambory. Musíme sklidit brambory z plochy # hektarů, kolem # vagónů dáme pro
konzum. Úroda je o mnoho lepší než loni, průměr # . Letos si troufáme na průměr
kolem # * po hektaru. Z konzumních odrůd je největší zájem o Radku, ale výborné
vlastnosti a chuť má nový keřkovský kříženec. " Jak to uděláme, " položil otázku
při zpáteční cestě poslanec ČNR bratr Henzl. " Na tuto sobotu jsme přece už
závazně slíbili brigádu do Poděbrad a v Okrouhlici nás chtějí znovu. " Odpověď
člena Rady KNV bratra Kozáka to vyřešila. " Slib v Poděbradech splnit musíme, v
Okrouhlici chtějí tentokráte jen osm lidí, a to snad dáme dohromady také. " Tedy
dojednáno. Říjen bývá každoročně měsícem, v němž křivka dopravní nehodovosti
povážlivě stoupá. Proto dopravní služba Veřejné bezpečnosti Středočeského kraje
připravuje na tento měsíc rozsáhlou dopravně bezpečnostní akci zaměřenou na
dodržování pravidel silničního provozu. Kromě zpřísněného postihu bude u řidičů,
jež hrubě poruší pravidla silničního provozu, zadržen řidičský průkaz a
uplatněno přezkoušení. Včera a dnes společně zasedají výbory Sněmovny lidu a
Sněmovny národů Federálního shromáždění. Výbor pro zemědělství a výživu
projednal včera soubor opatření k realizaci výsledků # sjezdu JZD a dubnového
pléna ÚV KSČ, k dalšímu rozvoji zemědělství a potravinářského průmyslu. V
rozpravě promluvil * Vondrouš, který se zabýval otázkami materiálního zajištění
zemědělství a ekonomickými nástroji pro * . Výbor pro průmysl, dopravu a obchod
projednal informaci o problémech v oblasti dopravy. V úvodním slovu do rozpravy
hovořil poslanec Černý jménem skupiny poslanců pro oblast dopravy a spojů, která
prováděla průzkum ve vybraných železničních stanicích, překladištích, letištích,
opravnách ČSD a říčního přístavu. V rozpravě vystoupil i * Koranda. Dále výbor
projednával vládní návrh zákona o postupu při uzavírání smluv o hospodářské
kooperaci se zahraničím a jiné. V rozpravě k připravovaným právním normám
vystoupil * Chlad. K významným výročím Sovětského svazu, # let od jeho vzniku a
# výročí VŘSR, připravují organizace sdružené v NF ČSR různé akce, jež přispějí
nejen k seznámení se sovětskou skutečností, ale i k výchově pracujících v duchu
proletářského internacionalismu. Tak odbory věnují pozornost ekonomické
propagandě zaměřené na hospodářskou spolupráci a využívání sovětských zkušeností
v našich závodech. SČSP připravuje různé soutěže jako ve znalostech ruštiny, v
náboru předplatitelů sovětského tisku. Ve dnech # * # listopadu budou Dny družby
a sovětské mládeže, které vyvrcholí manifestací v Praze. Mírový výbor vypraví do
SSSR Vlak míru a přátelství. Další organizace NF, mezi nimi i strana
socialistická, připravují besedy, přednášky a semináře. V souvislosti s jednáním
s finským rozhlasem a televizí přijal v Helsinkách president Finské republiky *
Kekkonen k soukromé návštěvě ústředního ředitele televize a předsedu OIRT *
Zelenku. Rozhovor se týkal zejména spolupráce obou televizních organizací, ale
jednalo se i o využití televize k přípravě konference o evropské bezpečnosti.
Když se nedávno rušilo osobní nádraží Praha- Těšnov, sešli se v té hezké budově
před půlnocí mnozí, kteří s ním denně spojovali svůj život. A bylo i dost
smutku, paní z pokladny se vůbec nestyděla za své slzy, všichni chápali, že
nádraží muselo dosloužit v zájmu dalšího rozvoje železniční dopravy, ale
současně to všem bylo i moc líto. A nezúčastněný pozorovatel si najednou v plné
míře uvědomil, jak tihle lidé v modrých uniformách velice a velice mají rádi
svou práci, jak velice dokáží srůst se svým pracovištěm, jak na ně dokáží být
hrdi. Když se říká železničářům modrá armáda, není to jen nějaký obrazný slovní
obrat. Již od počátků železniční dopravy se na práci lidí kolem kladly nejvyšší
nároky, na přesnost a spolehlivost, stoprocentně zodpovědný přístup. Tyto
požadavky téměř vojenské disciplíny byly vždy železničářům vlastní. A v ještě
větší míře než kdykoli předtím to platí v současnosti, kdy rozvoj našeho
socialistického státu je bez dobře fungujícího dopravního systému těžko
myslitelný. A železničáři k nemalým úkolům, s nimiž se každoročně v zájmu celé
naší společnosti musí vyrovnat, přistupují skutečně s plnou odpovědností a
iniciativně. Například od loňských oslav Dne železničářů byl plán přepravy
splněn v tunách na # procenta a ve srovnání s předcházejícím obdobím bylo
přepraveno navíc # miliónů tun. Miliónové částky byly získány dalším zlepšením
hospodaření s nákladními vozy. Za těmito a dalšími čísly se skrývá množství
poctivé práce, často za nepříznivého počasí a v těžkých podmínkách. Bohužel
zůstává stále pravdou, že velké úsilí železničářů občas narušují sami přepravci,
kteří v některých ročních obdobích nesplňují vlastní požadavky. V době, kdy je
pak nápor na kapacitu železnice mimořádně vysoký, se musí smířit s tím, že všem
naráz vyhovět nelze. Ve shodě s celosvětovým trendem se i u nás zmenšuje objem
přepravy osob na železnici. Je to logický důsledek rostoucího podílu
individuálního motorismu i zvýšených výkonů autobusové dopravy ČSAD, ale nijak
to neznamená, že by snad osobní doprava z železničních tratí měla perspektivně
zmizet. Železnice se bude orientovat na kvalitu poskytovaných služeb, a proto i
v budoucnu bude stále dost lidí, kteří jí dají přednost třeba před problematicky
pohodlnou, vzhledem k intenzivnímu provozu, a riskantní jízdou osobním
automobilem. Železnice se dále * tempem modernizuje, podíl parní trakce se
snížil na # procenta a od minulého Dne železničářů bylo do provozu zařazeno #
nových elektrických motorových lokomotiv a pantografových jednotek. O iniciativě
železničářů svědčí tisíce socialistických závazků. V síti ČSD pracuje téměř #
kolektivů brigád socialistické práce, vytvářejí se nové a vyšší formy soutěže,
komplexní uzlové brigády socialistické práce. Dobře se rozvíjí soutěž o putovní
okřídlená kola a další soutěže, které vrcholí zápolením o nejvyšší ocenění Rudý
prapor sovětských železničářů. Letos tuto cennou trofej získala střední dráha.
Dnes tedy lidé v modrých uniformách, kteří mají svou práci moc rádi a denně to
dokazují, slaví svůj svátek. Mají své problémy, třeba nedostatek pracovníků v
některých profesích, ale dokáží je díky své iniciativě dobře překonávat. Spolu s
nimi plným právem slaví svátek příslušníci železničního vojska a všichni další,
kteří jim vydatně pomáhají. Protože bez železnice bychom si život vůbec
nedovedli představit. * úvodu zprávy o činnosti jsou formulovány okolnosti, za
nichž Svaz mládeže před # roky vznikal, a jako určující je zvýrazněna pomoc KSČ,
socialistická jednota mládeže, potřeba jednotné organizace, podpora všech orgánů
a organizací Národní fronty a pomoc mládežnických organizací socialistických
zemí. Znovuvytvoření jednotné mládežnické organizace se takto stalo významným
politickým krokem. Uplynulé období plně potvrdilo nezaměnitelnost a stálou
životnost ideálů a zásad, na nichž je Svaz budován. Především # sjezd KSČ
ukázal, jak významné místo v socialistické výchově dětí a mládeže, v rozvíjení
zdravé iniciativy, aktivního podílu na socialistické výstavbě i zájmové činnosti
má SSM a jeho Pionýrská organizace. Jeho hlavním posláním je získávat a
vychovávat mládež k tomu, aby milovala svou socialistickou vlast, aby chovala
upřímné vztahy přátelství k SSSR, ke všem státům a národům socialistického
tábora, aby základem jejího vlastního přesvědčení a světového názoru byly
ušlechtilé ideje socialismu a komunismu. Vést mládež k obětavému plnění úkolů v
budování socialismu, poznání a úctě, k revolučním tradicím KSČ a lidu, k
příkladnému plnění pracovních a studijních úkolů, rozvíjet všestrannou zájmovou
činnost dětí a mládeže a rozšiřovat své řady o další aktivní členy. V další
části zprávy o činnosti SSM jsou přesně určeny úkoly v jednotlivých oblastech
činnosti Svazu mládeže. Základní úkol, rozvíjet veškerou činnost SSM tak, aby
přispívala k socialistickému uvědomění mladých lidí, náleží ideově výchovné
práci. Dvouletá činnost organizace ukazuje, že jde o náročný, ale nezbytný úkol.
To proto, že v třídně rozděleném světě neustále probíhá otevřený i skrytý boj o
mládež, o její myšlení a vědomí a že nepřátelé socialismu se snaží ovlivnit i
názory našich mladých lidí. Požadavek poctivé práce, iniciativního a důsledného
plnění povinností platí pro každého mladého chlapce a děvče. Nejen pro dělníky a
zemědělce, ale také pro techniky, úředníky, učně, studenty i vojáky, neboť každá
dobře vykonaná práce je záslužná a příprava na budoucí povolání nebo k obraně
vlasti je činnost stejně potřebná a společensky prospěšná jako přímá účast ve
výrobním procesu. Ustavující konference právem položila důraz na to, aby členové
SSM a Pionýrské organizace byli ostatním příkladem v práci a v učení, aby
dovedli dát ve prospěch společnosti víc než své běžné povinnosti a aby uměli
strhnout i ostatní mladé lidi k následování. Proto je v této oblasti stanoven
základní úkol získávat chlapce a děvčata k činorodé práci na rozvoji národního
hospodářství, rozvíjet osvědčené budovatelské tradice mládežnického hnutí a
hledat nové formy rozšiřování pracovní iniciativy. Svaz mládeže chce splnit své
poslání také při řízení socialistické společnosti. Práci svých členů i ostatních
mladých lidí v národních výborech a zákonodárných sborech přikládá mimořádný
význam zejména proto, že vytváří nezbytnou kontinuitu mezi generacemi, přispívá
k trvalé a hlubší informovanosti těchto orgánů o životě a práci mládeže i SSM a
umožňuje lépe a účinněji řešit všechny problémy a obtíže mladé generace. V části
pojednávající o Pionýrské organizaci SSM zdůrazňuje zpráva o činnosti
rozhodující úkol PO, jenž spočívá ve výchově budoucích členů SSM. Členství v SSM
je pro pionýry pokračováním jejich společenské angažovanosti i kolektivní práce
na vyšší úrovni. Zkušenosti pak ukázaly nezastupitelnost a potřebnost výchovné
soustavy PO, umožňující dlouhodobé působení na děti v průběhu jejich pionýrských
let, a také nutnost spojení ideové výchovy se společenskou aktivitou, s prací
pro společnost, spojení se životem. Ve své činnosti se Socialistický svaz
mládeže řídí zásadou proletářského a socialistického internacionalismu. Hluboký
a upřímný internacionalismus, láska a úcta k první socialistické zemi světa,
Sovětskému svazu, k mezinárodnímu dělnickému hnutí a aktivní působení na
československou mládež v tomto duchu, to byly vedle těsného sepětí s
komunistickou stranou a výchovy k socialistickému vlastenectví hlavní zásady,
které předznamenávaly veškerou úspěšnou činnost naší mládežnické organizace. Od
samého počátku výstavby SSM byl položen důraz na plné obnovení vztahů s
organizacemi mládeže v socialistických zemích. Tento úkol byl úspěšně splněn.
Poslední část zprávy o činnosti Socialistického svazu mládeže je věnována
politickoorganizátorské práci. V této pasáži se zdůrazňuje, že úlohu politického
představitele a organizátora mladé generace v Československu může SSM splnit jen
tehdy, bude- li důsledně vycházet z politiky KSČ a při jejím uskutečňování
sdružovat co nejvíce socialisticky smýšlejících mladých lidí, kteří jsou ochotni
věnovat své síly a schopnosti rozvoji společnosti, budou znát své místo v
organizaci a budou se na její práci ne slovy, ale činy podílet. Všechny tyto
zásady jsou shrnuty do pěti nejdůležitějších úkolů Socialistického svazu
mládeže. Důsledným a obětavým plněním těchto hlavních úkolů se stane Svaz
mládeže silným a přitažlivým pro statisíce dalších chlapců a děvčat, že tak
vzniknou nejlepší předpoklady k tomu, aby mladí lidé se ctí dostáli svému
poslání být pevnou součástí naší socialistické společnosti, věrným pomocníkem i
vyhledávanou a oblíbenou organizací mladé generace Československa. Delegáti
sjezdu se rovněž seznámili se zprávou o hospodaření SSM a činnosti ústřední
revizní komise SSM. Na základě získaných poznatků ze své činnosti v uplynulém
období ujistila revizní komise sjezd SSM, že Ústřední výbor SSM dobře plnil
úkoly, které mu stanovila ustavující konference na úseku hospodaření. Doporučila
sjezdu, aby vyslovil Ústřednímu výboru za hospodaření plnou důvěru. Soubor
Divadla Petra Bezruče zahájil novou sezónu československou premiérou novinky
svého režiséra Saši * Svatba s Honzou. Hra navazuje na jednu z linií dramatické
tvorby posledních let, jež má ovšem své kořeny až u Tyla, na linii, jíž je
východiskem lidová tradice. Autor si vybral tematický okruh pohádek o hloupém
Honzovi, který svou prostou a jednoznačnou pravdivostí a poctivostí zmáhá
všechny překážky na nebojácné cestě k cíli. Lichému se podařilo vytvořit
představení, autor si hru i režíruje, které by bylo možno charakterizovat jako
líbezné. Jistě tomuto výslednému dojmu hodně napomohla i scéna Jana Duška, která
přes časté proměny v charakterizačních detailech udržela jednolitost a soulad se
základním neměnným výrazem celkového řešení. Rovněž Tomšíčkova hudba
stylizovanou lidovostí přispívala ke zdařilé jednotě představení. Herecké
obsazení je rovněž zdařilé. V úloze krásné dcery Vendulky se představila nová
členka souboru Zuzana Hodková. Zdá se, že dobře ovládá početný rejstřík
hereckých prostředků. Hrdinou hry a ústřední postavou představení byl Honza
Otakara Prajznera. V hereckém projevu má něco z lodičkáře Toffola z Goldoniho
Poprasku, který divadlo uvedlo na jaře. Je pohyblivý, mimicky i hlasově tvárný a
bezprostřední ve své opravdovosti. To, že metonymická vyjádření chápe v realitě
jejich původního významu, není projevem menší míry Honzovy soudnosti, ale znakem
čirosti jeho myšlení. Slova chápe v prapodstatě jejich významu. Z ostatních úloh
připomeňme z početné řady představitelů alespoň * Borovce v postavě jakéhosi
bodrého zapomenutého čerta Tenturiela, * Eliáše jako krále, * Zacha jako
komořího, * Dvořáka jako prince z Amarancie a * Tománkovou za úlohu princezniny
služky. Zdařilou komediální mikrostudii dvou pastýřů s úspěchem vytvořili *
Handl a * Odl. Z knihkupeckých pultů ta stostránková půvabná knížečka takřka
zmizela. Přihlásili se k ní všichni, kdož kraj autorův milují stejně jako
Vladimír Pazourek, nacházejí v něm stejné zalíbení i zaslíbení, neumějí to však
tak jemně lyricky, procítěně a přitom prostě vyjádřit jako právě on ve svých
Malých setkáních. Ve čtyřech ročních dobách ožívá před očima čtenáře Vysočina i
kraj lužních lesů s jejich neopakovatelnými náladami, čistou krásou přírody i se
stopami lidí, kteří tu žijí a pracují. Drobné causerie, v nichž autor dovede
vyhmátnout neotřelým slovem, překvapivou metaforou či jímavým přirovnáním stav
krajiny i své duše, jako by z naší publicistiky a literatury takřka vymizely. A
přece tvoří zejména v novinách nezastupitelný útvar, jenž umí naladit den hezkou
pohodou i jej završit klidným zamyšlením. Čtenáři našeho listu měli možnost
některé z lyrických próz * Pazourka číst ještě před jejich knižním vydáním. I
oni se k nim v nové podobě rádi vrátí, tím spíš, že slovo spisovatelovo tu nad
jiné působivě podmalovává kresba národního umělce Vojtěcha Sedláčka. Knížku
vydal Československý spisovatel. Zatím světová věda nepokročila tak daleko, aby
našla jiný prostředek k získání lidské obživy, než je půda. Zemědělští odborníci
přesně vědí, že toto nemalé množství půdy zem nespolkla. Něco se změnilo v
zalesněné plochy, další potřebovala výstavba průmyslová, bytová i zemědělská,
dále pak komunikace. 

V dnešní době má kosmetika, tedy péče o zdraví a krásu, nový obsah. Znamená
vlastně rozumný způsob života, úspěšný boj s potížemi danými vlastní osobou i
prostředím, ve kterém žijeme, boj s únavou a o trvalý životní elán, o radostný
vztah k životu a nakonec také o jeho estetické vyjádření. Zdraví a kráse
prospívá. Ticho. Moderní technika nás obklopila zvuky všeho druhu, od
tranzistorů, magnetofonů a televize, které ničí naše nervy více méně melodicky,
po klaxony aut, zvonění telefonů a tramvají a hřmění strojů. Mnohé z těchto
zvuků nevnímáme, mnohá z nás už si zvykla žít hlučně. Naše nervová soustava však
trpí, jsme předrážděné a snadno se unavíme. Prvním požadavkem tělesné a duševní
rehabilitace je tedy ticho. Musí to však být ticho dané klidem a pohodou, nikoli
lhostejností nebo zlobou, kdy lidé pod záminkou vlastního odpočinku nemluví a
míjejí se jen proto, že nechtějí či nedovedou k sobě najít cestu. Takové ticho
škodí více než hluk a zvláště citlivé ženy nejsou schopny v atmosféře vzájemné
netečnosti žít. Ticho, které prospívá, potkáme v lese, u hezké knížky, v
uličkách staré Prahy a při večeři ve dvou ozářené svíčkami. Pravidelný
odpočinek. Rozvrhneme svůj pracovní program tak, abychom po určitém zatížení
mohly vypnout, uvolnit se, popřípadě provést několik lehkých cviků. Nejlépe si
odpočineme ve ztemnělé místnosti, nohy ve zvýšené poloze, otevřené okno, ležíme
a soustředíme se plně na dýchání. Při nádechu se břicho vyklenuje, při výdechu
naopak. Jindy si lépe odpočineme na procházce, i tam pamatujeme na rytmické
dýchání, nebo si zaplaveme, dobrá je také koupel s přísadou bylinek i vlahá
sprcha a frotáž ručníkem. Pohyb na čerstvém vzduchu. Většinu pracovního dne
trávíme v zaměstnání, v továrnách, kancelářích, v obchodech. Ve volném čase
chodíme na návštěvy, do kina, do divadel nebo sedíme u televize. Ruku na srdce,
kolik hodin týdně věnujete procházkám nebo sportu. Stačí pořádná vycházka,
dechové cvičení, ranní čtvrthodinka při rádiu, ze sportů plavání, golf a některé
míčové hry, aby svaly podržely svou pevnost a pružné napětí, oběh krve své
normální tempo, nervová soustava schopnost rychle reagovat. Změna. Sedíte v
kanceláři. Tedy si pořiďte zahrádku, cvičte psa nebo choďte na výlety, dělejte
cokoli, při čem se pohybujete a myslíte na jiné problémy, než přináší váš
pracovní den. Při povolání bohatém na pohyb a vzruchy dejte přednost tichému
koníčku, filatelii, četbě, křížovkám. Každý, kdo se umí odpoutat od svých
starostí a najít si jiný zájem, prodlouží si mládí i život o řadu let. Dostatek
spánku. Nejlépe si odpočineme ve spánku. Člověk nadmíru duševně nebo tělesně
vyčerpaný však těžko usíná, ve spánku se převrací, má nepříjemné sny, lehce se
budí. Ráno se necítí svěží. Večerní procházka, lehká večeře, šálek mléka nebo
jablko na noc, pohodlné, ale nepříliš měkké lůžko a dostatek čerstvého vzduchu,
popřípadě vlahá koupel jsou účinnější hypnotika než mnohé léky. Rozumná výživa.
Víme, že nadbytečné kilogramy nejsou zdravé ani nesluší. Proto je odtučňovací
dieta v plánu mnohé z nás. Nezůstalo však jen při dobrém úmyslu. Odtučňovat
neznamená vyřadit například oběd, ale je třeba trvale snižovat kalorické dávky
jednotlivých jídel, omezovat pokrmy po této stránce příliš vydatné, hlavně pokud
obsahují tuky a glycidy. Snížení nebo vyřazení živočišných tuků z diety pomáhá
udržet na správné výši hladinu cholesterolu v krvi. Cholesterol má významnou
úlohu při vzniku některých cévních onemocnění. Rostlinné oleje ve výživě
prodlužují zdraví i mládí, aspoň cév. Pozor také na vysokou kalorickou hodnotu
alkoholu. Rozumná duševní hygiena. Závist, strach, vztek a nenávist kreslí
nesmazatelné stopy do tváře lidí a zkracují jim život. Podle anglického
fyziologa * Cannona zvyšují tyto emoce vylučování adrenalinu, který působí křeče
cév poškozující důležité orgány, srdce a mozek. Zdá se také, že je přímá
souvislost mezi tímto faktorem a vysokou hladinou cholesterolu. Duševní
rovnováha je tedy nejlepší prevencí oběhových nemocí, jako je vysoký krevní tlak
a infarkt. Avšak málokdy jsou špatné vlastnosti v lidech zakořeněny od mládí.
Velkou úlohu má prostředí, a na to bychom měly pamatovat. Téměř každá žena
dovede být vyrovnaná, má- li spokojené domácí prostředí a radost z dětí. Práce
dokáže spravit mnohé, ale citové zázemí nenahradí. Vodoléčba. Plavání je
všestranný sport, který je vhodný pro každý věk. Chodíte pravidelně plavat.
Zkuste to nějakou dobu a uvidíte, jak vám to prospěje. Vlahá koupel nebo sprcha
uklidňuje, studená voda má tonizující vliv. Mořská voda svým obsahem minerálních
solí a stopových prvků vysloveně omlazuje. A což teprve různé vodoléčebné
procedury, uhličité koupele, střiky, skotské i vějířové lázně s radonem nebo
kyslíkové koupele. Poraďte se s lékařem. Péče o vzhled. Základní podmínkou pro
uchování mladistvého vzhledu je dobrý zdravotní stav. Doporučujeme proto, aby
každá žena středního věku podstoupila občas důkladnou celkovou prohlídku a podle
jejích výsledků vybudovala svůj plán kosmetické péče, Dobré oblékání. Žena
středního věku musí věnovat svému vzhledu, tedy oblékání a doplňkům, účesu, péči
o ruce a nohy a zevní úpravě čili mejkapu zvýšenou péči. Mládí omluví i zakryje
drobné zanedbání, které si později nemůžeme dovolit. Dobrý vzhled nám dodává
jistotu a sebevědomí, které potřebujeme. Rozlišujeme čtyři základní typy kůže,
pleť normální, suchou, mastnou a pleť smíšenou. Typy pleti nejsou ovšem stálé.
Závisejí sice především na vrozené dispozici, podléhají však i nejrůznějším
vlivům, například změnám v celkovém zdravotním stavu, prostředí, výživě a
způsobu péče o kůži. Také starší pleť bývá spíše suššího charakteru. Rozpoznat a
správně zařadit typy pleti není lehké. Zdá se nám často, že máme suchou pleť,
protože po umytí vodou a mýdlem praská a loupe se, je napjatá, pálí a svědí. Po
natření mastným krémem se ale neuklidní. Pocit suchosti byl vyvolán tvrdou vodou
a nekvalitním mýdlem, které uvolňuje velké procento alkálií. Mastná pleť se
naopak může vylepšit každodenním používáním pleťového mléka, ačkoli jde v
podstatě o mastnou emulzi. Jinak reaguje na ošetřování pleť mladá, dobře
prokrvená, a jinak kůže starších lidí. Konečně všechny druhy pleti mohou být
dráždivé. Typ své kůže můžeme zjistit jednoduchým pokusem. Umyjeme se vlažnou
vodou a dobrým toaletním mýdlem a po dvou hodinách přitiskneme na obličej
hedvábný, nejlépe cigaretový papír. Mastné skvrny svou intenzitou a rozsahem
jasně prokazují typ kůže. Můžeme se také poradit občas s odborným lékařem pro
kožní choroby a kosmetologii nebo aspoň se školenou kosmetičkou. Normální pleť
je měkká, pružná a napjatá, dobře prokrvená, svěží barvy a jemné struktury.
Dovede udržovat rovnováhu ve svých vlastnostech a funkcích sama. Nepotřebuje
složitou kosmetickou péči. K čištění používáme vlažnou vodu a dobré toaletní
mýdlo, občas nahradíme mýdlo pšeničnými nebo mandlovými otrubami nebo provedeme
lehkou masáž mýdlovou pěnou a jemným kartáčkem. Při otírání kůži netřeme ani
nevytahujeme, spíše odsáváme vlhkost jemným bavlněným ručníkem. K odličování
volíme pleťové mléko, které nanášíme a stíráme čistými tampóny vaty. Postupujeme
od brady, úst a nosních křídel ke spánkům, obkroužíme oči od kořene nosu po
horním víčku a přes dolní víčko zpět a od obočí k vlasové hranici. Výživu
obstarají polomastné hydratační krémy, u ne zcela mladých žen jsou na místě
přípravky s biologicky aktivními látkami, jako jsou syntetické hormony,
pregnenolon, gelée royale, vitamíny, rostlinné výtažky, placenta. Občas si
dopřejeme pleťovou masku, popřípadě jemnou poklepovou masáž směrem nahoru, jako
jsme prováděly čištění. Ochranu zabezpečují různé prostředky podle druhu
škodliviny, filtrační krémy proti slunečnímu záření, jeho * složce, na ruce
krémy silikónové a speciální přípravky s rozsáhlou paletou účinku, jako
například Indulona. Pro každodenní použití na obličej je vhodný denní krém nebo
krém tekutý, mastný, mejkap Dermacol zředěný pleťovým mlékem nebo pleťové mléko
a sypký pudr. Suchá pleť je výsadou pravých blondýnek a stáří. Je tenká, jemného
složení, napjatá, leskne se, má sklon k podráždění, je křehká a lomivá, brzy se
pokrývá vráskami, prostě stárne. Mívá bledý odstín. Je citlivá na kosmetické
přípravky i na zevní vlivy. Suchou pleť mají ženy pracující venku, kde působí
slunce, vítr, mráz, déšť, nebo v horku a v prašných provozech. Škodí jí časté
mytí vodou a mýdlem, zhoršuje se v zimě a při nedostatku vitamínu * . K čištění
používáme pleťové mléko nebo olej, který pak odstraníme opláchnutím nebo vlažnou
sprchou. Olej totiž ucpává póry. Výživu zajistíme krémy a gely. Zdůrazňujeme
opět význam vitamínu A. Masky pro suchou pleť se skládají z rostlinných olejů,
medu, kvasnic, ovocných šťáv a žloutku. K ochraně pleti slouží polomastný krém a
pudr, mastný mejkap. Mastná pleť je hrubozrnná, lesklá, vlhká a klouzavá na
omak, temnější barvy, často posetá černými tečkami, komedony, i drobnými
mazovými cystami, milia. Při zvýšeném maštění se loupe, má špinavý vzhled.
Zhoršuje se při hormonálních poruchách, vlivem antikoncepčních přípravků, při
nedostatku vitamínu A, pyridoxinu, který patří do vitamínového komplexu * , při
nesprávné stravě, jako je nepravidelné jídlo, kořeněné pokrmy, alkohol, káva,
málo ovoce a zeleniny, a při pobytu v horkém a prašném prostředí. Zlepšuje se
vlivem slunce, na horách nebo u moře. Důležitý je správný režim dne. K čištění
máme po ruce toaletní mýdlo a vlažnou vodu, nakonec vždy oplachujeme pleť
studenou vodou s přísadou citrónové nebo okurkové šťávy. Obojí stahuje póry a
bělí. Můžeme také použít pleťovou vodu s asi # * obsahem alkoholu, mírně kyselou
( kyselina boritá) . Kyselinu boritou přidáváme také do vody na opláchnutí.
Mírně odtučňuje přísada boraxu nebo potaše. K odličování je vhodný speciální
krém nebo mléko, nakonec opět pleťová voda. Výživa či spíše ošetření pleti večer
se provádí polomastným krémem. Nezapomeňte odsát přebytek krému hygienickým
kapesníčkem. Pleťové masky pro mastnou kůži mají spíše lehce dezinfikující,
čistící nebo stahující povahu, piešťanské bahno. K ochraně pleti volíme suchý
denní krém, kolem očí však můžeme použít přípravek s biologicky aktivní
přísadou. Mastná pleť nesnáší sypký pudr, i tekutý mejkap může tvořit ostrůvky,
je- li nanesen v tlustší vrstvě. Smíšená pleť se vyskytuje nejčastěji. Střed
obličeje bývá mastný, tváře jsou napjaté a suché, kolem očí vidíme vějířky
vrásek. Ošetřujeme podle typu kůže v jednotlivých okrscích. Také při aplikaci
masek a líčení musíme mít na zřeteli dvojí charakter pleti. Každá pleť, hlavně
normální a suchá, může být dráždivá. Vyznačuje se přecitlivělostí na různé
podněty zvenčí a na výkyvy v celkové zdravotní rovnováze. Náhle zrudne, svědí,
na povrchu se objeví skvrny, pupeny a puchýřky. Uklidníme ji vlažným obkladem z
heřmánku, borové vody, také fyziologickými roztokem nebo destilovanou vodou. K
ošetřování používáme lehké krémy a tekuté emulze. Ve stravě vynecháme kořeněná
jídla, uzeniny, alkohol, černou kávu, aromatické druhy ovoce. Dráždivé pleti
vadí prašné prostředí, styk s některými okrasnými rostlinami, primule pokojová,
lípa, léky, antibiotika a prostředky proti bolení hlavy, rozrušení. Při labilní
nervové soustavě často pomáhá vodoléčba a vydatný spánek dokonce lépe než
speciální terapie. V naší době se musíme udržet co nejdéle mladé. Nadměrná
důstojnost okázale uplatňované zkušenosti a snaha radit nastupující generaci se
nenosí. Táhnou spíše dobré příklady. Zvýšíme tedy osobní disciplínu, budeme se
držet zpříma, co nejlépe pečovat o základní hygienu, chodit na procházky,
opatrně, ale zato vytrvale a pravidelně cvičit, abychom si udržely pružnou a
pohyblivou postavu a dobrou tělesnou výkonnost. Budeme se přiměřeně starat o své
zdraví. Strávíme každou volnou chvíli na čerstvém vzduchu, množství i kvalitu
stravy upravíme podle svého věku. Budeme ovšem také číst a vůbec provozovat
různé koníčky jako rekreaci a gymnastiku pro svůj mozek, poněvadž duševní
lenost, ztráta paměti a zájmu o své okolí, neschopnost se soustředit a rychle se
přizpůsobit okolnostem, to všechno ohlašuje bez milosti nástup stáří. Samozřejmě
nelze přehánět, nepřirozená mladistvost je směšná. O tom si povíme na jiném
místě. Rychlost stárnutí záleží na mnoha činitelích, na podnebí, je známo, že v
horkých krajích se stárne brzy, na celkovém zdravotním stavu, rase a snad i na
pohlaví, ale na to bych mnoho nespoléhala, pánové. Především záleží na vrozené *
. Platí to hlavně o kůži, která ukazuje citlivě veškeré dění v organismu, tedy i
nastupující známky stárnutí. Projevují se obvykle ve čtvrtém desetiletí života.
Kůže je sušší, méně hladká, jemné linie, kterým říkáme kožní reliéf, se
prohlubují, tvoří se první vrásky a záhyby. Tu a tam vídáme hnědé skvrnky,
bělavé cysty mazových žláz, bradavičnaté výrůstky a rozšířené žilky. Vlasy
šedivějí, slábnou, někdy jich ubývá. Projevy stárnutí jsou výraznější na
obličeji, krku a rukou, tedy na místech, která jsou vystavena zevním vlivům,
slunci, větru a zimě. Ve skutečném stáří, tedy kolem # let, se kůže výrazně
tenčí, pokožku lze nařasit jako cigaretový papír. Teprve pak regenerační
schopnost pokožky klesá. Kůže starších lidí je nažloutlá, pigmentové skvrny si
vysvětlujeme zvýšenou tvorbou kožního barviva, avšak schopnost pleti reagovat na
oslunění zhnědnutím ve stáří klesá, starší lidé nemívají pihy. Množství tukových
látek v kůži je zachováno. Strukturální změny se týkají hlavně obsahu vody,
která je důležitá pro zachování pružného napětí kůže, bílkovin, minerálních
látek, elastických a kolagenních vláken základní hmoty. Elastická vlákna jsou
napjatá, kolagenní, atrofují a jejich síť se uvolňuje, některé kapiláry
zanikají. Vcelku je pokožka tenčí a vlnitá, linie, která ji odděluje od vazivové
části kůže, se vyrovnává. Proto je kůže starých lidí méně pevná a snadno se
poraní. Snižuje se činnost potních a mazových žláz. Degenerativní změny
kolagenních a elastických vláken v kůži způsobují rozrýhovanou, zhrubělou a
nažloutlou pokožku na šíji. Olupování a suchost kůže jsou navíc podmíněny
degenerativními změnami mazových žláz a úbytkem vody v povrchních vrstvách
pokožky. Proto je třeba věnovat stárnoucí kůži zvýšenou péči a dodávat jí vše,
co potřebuje. Vrásky a záhyby kůže, zejména při zevním koutku oka, působí stálá
činnost mimického svalstva ve stáří se však prohlubují vinou popsaných změn v
kožním vazivu a ubývajícího podkožního tuku. Horní víčka poněkud klesají a tvoří
se váčky pod očima. Vráskám předcházíme soustavnou péčí o pleť, šetrným čištěním
pleti, aplikací hydratujících krémů s biologicky aktivními látkami, přikládáním
pleťových masek, odborně prováděnou masáží. Škody již fixované může upravit
jedině plastický chirurg. Finanční náklad spojený s kosmetickou operací bohatě
vynahradí obnovené sebevědomí a chuť do života. Seboroické bradavice. Objevují
se hlavně na trupu a na obličeji, často ve velkém počtu. Jsou malé i větší,
barvy kůže až černohnědé, ploše vyklenuté, s hladkým povrchem i prstíčkovitě
rozeklaným, na pohmat měkké a jakoby mastné. Jsou dobře ohraničeny. Na rozdíl od
běžných veruk nejsou nakažlivé. Postihují častěji muže středního věku než ženy.
Nejsou nebezpečné, protože se prakticky nikdy nemění v nádor. Obavy jsou proto
zbytečné. Lékař je odstraňuje nejrůznějším způsobem, sněhem kyseliny uhličité,
dermabrazí, koaguluje elektrickým proudem nebo seškrabuje ostrou lžičkou, je
pochopitelně možný chirurgický zákrok. Hidradenomy na spodních víčkách vídáme
většinou u starších žen. Jsou to mnohočetné drobné útvary bělavé barvy, které se
snadno zamění s milií, což jsou malé cysty vyplněné rohovou masou. Milia lze
otevřít jemným skalpelem a vytlačit, obsah hidradenomy, je nutno odstranit
většinou chirurgicky. Ateromy jsou velké cysty, které nacházíme u starších lidí
obvykle ve vlasaté části hlavy. Podobají se velkým uzlům až váčkům, dobře
posunlivým vůči spodině, na pohmat měkkým. Občas zhnisají a provalují se. Dají
se odstranit chirurgicky nebo aspoň otevřít a vyškrábat obsah lžičkou. Ateromům
se podobají mazové cysty na obličeji, hlavně v okolí očí, jsou však menší. I
tyto cysty lze odstranit chirurgicky. Senilní keratózy se velmi podobají
seboroickým verukám. Vznikají však na kůži poškozené jak věkem, tak zevními
vlivy, především sluncem. Proto postihují hlavně obličej, šíji, uši a hřbety
rukou. Jsou to kulatá nebo oválná, dobře ohraničená ložiska s drsným suchým
povrchem. Snadno krvácejí a pokrývají se nahnědlými strupy. Jsou špinavě žluté
až černohnědé. Mohou asi ve # * případů přejít v nádorové bujení. Zaslouží si
tedy veškerou pozornost odborného lékaře, který navrhne způsob léčby. Může to
být chirurgický zákrok, dermabraze, sníh i diatermokoagulace. Někdy se vytváří
na senilní keratóze rohovinný výrůstek ve tvaru rohu. I ten vyžaduje odbornou
konzultaci a zákrok. Xantelazma postihuje častěji starší ženy. U vnitřního
koutku oka se vytvářejí na horním víčku plochá ložiska žlutavé barvy, mírně
vyklenutá nad povrch kůže. Později se šíří i na dolní víčko a vzniká tak útvar
připomínající křídlo motýla. Jde o tuková, hlavně cholesterinová depót v kůži,
která mohou být zdravotně nezávadná. Mohou však také upozornit na vysokou
hladinu cholesterinu v krvi, která je příznakem závažných onemocnění celkových a
stojí vždy za vyšetření. Xantelazmy odstraňuje lékař diatermokoagulací nebo
chirurgicky, recidivy jsou však poměrně časté. Leukoplakie nevidíme na kůži,
nýbrž na sliznicích dutiny ústní, jazyka i genitálu. Jsou to bílé, dobře
ohraničené plochy, na pohmat tuhé. Vyžadují chirurgický zákrok nebo ozařování,
doporučují se i velké dávky vitamínu * . Vznikají dlouhotrvajícím drážděním,
vadné zuby, kouření, škrábání při úporném svědění genitálu, které často
postihuje starší ženy. Senilní hemangiomy se vyskytují velmi často. Jsou to
pupínky velikosti špendlíkové hlavičky, tmavě červené, rubínové body. Objevují
se u starších žen zpravidla mnohočetně na trupu nebo na končetinách, někdy na
dolním rtu. Rychle mizí pod účinkem elektrické jehly, diatermokoagulace.
Rozšířené žilky se vyskytují při vrozené dispozici nebo mohou být příznakem
onemocnění zvaného růžovka. Vznikají také vlivem nepříznivých povětrnostních
vlivů, jako je mráz, vítr, slunce. Lze jim předcházet vhodnou ochranou pleti.
Odstranit se dají elektrickou jehlou. Pigmentové skvrny mají různou intenzitu i
rozsah. Kůže starších žen potřebuje více opatrnosti při opalování. Je sušší,
jemná, má sklon pigmentovat nepravidelně. Hnědé skvrny lze bělit speciálními
krémy, vhodná je olupovací kůra sněhem kyseliny uhličité nebo fenolem, sbroušení
kůže gumovým kotoučem nebo smirkem, rubbing. Senilní pigmentace nebo pihy lze
odstranit slupovací kůrou, sněhem kyseliny uhličité nebo sbroušením. Peeling
čili slupovací léčba je vhodná pro zhrubělou, nečistou a stárnoucí pleť,
poněvadž jí vrací hladký povrch, jemnou strukturu a hebkost na omak. Pomocí
slupovacích prostředků se odstraní s povrchu kůže odumřelé buňky a silné
rohovinné lamely, pleť prohlédne, vyčistí se a lépe přijímá účinné látky
obsažené v kosmetických krémech. Zlepší se prokrvení a zároveň látková výměna v
kůži. Přitom peeling kůži nedráždí a nezasahuje do hloubky, takže vrásky a
záhyby kůže jsou méně nápadné, stáhnou se póry. Hrubší změny však peeling
postihnout nemůže. Též není vhodný pro nerovnoměrně pigmentovanou pleť.
Olupovací léčbu lze provádět v odborném zařízení i doma. Pleť nejdříve důkladně
vyčistíme. Potom připravíme kůži na slupovací léčbu teplými obklady, které
změkčují rohovinnou vrstvu. Nato naneseme na pleť slupovací masu, která se
obvykle skládá z práškové složky a z čerstvě přimísené tekutiny, enzymatická
maska spofy, krouživými pohyby ji lehce vetřeme do kůže a ponecháme asi čtvrt
hodiny na obličeji. Během této doby ji občas zavlažíme vodou z rozprašovače. Oči
chráníme například heřmánkovými obklady. Vynecháme rovněž místa postižená
rozšířenými žilkami. Potom omyjeme masku vlažnou vodou nebo sejmeme pomocí
teplých obkladů a ošetříme. Jemný způsob peelingu představuje směs mandlových
otrub a mořského písku, grains de beauté. Také zde vlastně sbrušujeme povrch
kůže drsnou pěnou, směs přípravku a vody. Po obroušení, které provádíme jednou i
dvakrát týdně, pleť nakonec dobře opláchneme studenou vodou a vklepeme krém.
Hrubší vady kůže, například jizvy, musí ošetřit lékař elektrickou frézou. Výkon
se nazývá dermabraze a provádí se v odborných zařízeních, například v Ústavu
kosmetiky v Praze. Dermabraze je zákrok radikálnější a hlubší. Provádí se
diamantovými kotouči. Některá pracovní prostředí s sebou nesou jisté zdravotní
riziko, jako úrazy, poškození chladem nebo teplem, zářením, vlhkostí a
chemikáliemi nejrůznějšího druhu. To platí i pro domácnost. Například drobná
poranění se mohou stát vstupní bránou infekce nebo usnadňovat pronikání
chemických látek do kůže. Mohou vzniknout kožní onemocnění jako eryzipeloid,
bylo- li poranění způsobeno kostí z vepřového masa, nebo hnisání, ba i růže.
Chemické látky mohou kůži poleptat i dráždit. Poleptání může být způsobeno vyšší
koncentrací například kyselin, louhu, různých solí, podráždění se projevuje
spíše jako zánět kůže v místě působení. 

| Rady na telefon | 

Potřebujete rychle poradit? Zvedněte telefon a zavolejte. Váš obecně platný
dotaz je připraven zodpovědět spolupracovník Profitu. V případě, že se
nedovoláte přes den, vytočte číslo ve večerních nebo nočních hodinách a svůj
dotaz namluvte na telefonní záznamník. Nejzajímavější dotazy najdete zodpovězené
pravidelně na této stránce. 

Údaje ve smlouvě 

Chci uzavřít pojištění a dostal jsem proto k vyplnění dotazník. Je tu uvedeno
mnoho otázek, které jsou podle mého názoru osobního charakteru. Jsem například
dotazován na svůj zdravotní stav, nemoci, pro které jsem se léčil nebo v
současné době léčím, a dokonce je zde otázka, zda jsem se podrobil testu na AIDS
a s jakým výsledkem. Může po mně takové údaje pojišťovna vyžadovat? 

P. L., Ostrava 

Kdo chce s pojišťovnou uzavřít pojistnou smlouvu, je povinen odpovědět pravdivě
a úplně na všechny písemné dotazy týkající se sjednávaného pojištění. Je-li
sjednáváno pojištění pro případ tělesného poškození, smrti, dožití určitého věku
nebo pro případ jiné pojistné události u osob, je ten, kdo se chce dát pojistit,
povinen uvést všechny údaje týkající se jeho osoby. 

JUDr. PhDr. Oldřich Choděra 

Kontakt: Advokátní a komerčně právní kancelář, Národní 25, Praha 1, tel. + FAX:
(02) 242 27 27 845. 

Obrázek: 3 

Výrobce - typ: PANASONIC PANAFAX UF-311 

Způsob tisku: INKJET 

Přenosová rychlost: (A4/sec) 12 

Samoopravný režim: (ECM) ano 

Rozměry: (mm) 452 x 380 x 230 

Cena: (Kč) 58076 

Popis: Fax s kvalitním tiskem na normální papír. Zásobník na 100 archů A4. Paměť
na 12 stran s volitelnou možností rozšíření na 30, 60 nebo 120 stran. Možnost
opakovaného vysílání z paměti automaticky až na 53 adresátů. Automatické
přepínání telefon nebo fax. Možnost připojení telefonního záznamníku. Odložené
vysílání. Automatické opakování volby. Zkrácená volba jedním tlačítkem 16 čísel,
zkrácená volba kódovaná pro 34 čísel. 32 stupňů šedi. Tři stupně rozlišení.
(Velmi jemné pouze na příjmu). Tisk záhlaví, žurnál přenosů ve třech variantách.
Automatická, nebo předem nastavitelná rozměrová redukce docházejících formátů
tak, aby se vždy vešly na používaný formát papíru. Automatický podavač předloh.

Shrnutí: Bohaté funkční vybavení a jakost tisku ocení v provozu kanceláří s
vysokou frekvencí užívání faxu, a to nejen pro přenos psaných zpráv, ale i
fotografií. 

Názor představenstva 

Prvním místopředsedou představenstva a.s. Tatra Kopřivnice je Josef Horák,
představitel První investiční a.s. Jemu jsme položili následující otázku: 

Domníváte se, že dosavadní výsledky GSR v Tatře odpovídají smlouvě, takže
navrhnete převedení příslušného podílu akcií na GSR? 

Na vaši otázku je snad nejlepší odpovědí ta skutečnost, že pan Greenwald a jeho
společníci pracují v Tatře již téměř celý rok. Nedílnou součástí jejich odměny,
jak je formulována ve smlouvě, je i postupné získání akcií a.s. Tatra do výše 15
% základního jmění. Pro převod akcií jsou definovány přesné podmínky, které z
pochopitelných důvodů nelze zveřejnit. Představenstvo podpořilo prosincový
požadavek pana Greenwalda vůči Fondu národního majetku, aby prodal společnosti
GSR v souladu s usnesením vlády č. 213/1993 ze svého držení část akcií a.s.
Tatra Kopřivnice. 

Světové firmy na Mallorce 

Pod patronací DG XXIII - instituce Evropské komise pro podporu malých a
středních podniků, obchod a turistiku - se ve dnech 5. až 6. května 1994
uskuteční setkání firem z celého světa. Cílem je vytvořit pro firmy prostor pro
jejich prezentaci v Evropě a pomoci jim v pronikání na světové trhy, a to jak v
obchodní oblasti, tak v oblasti výzkumných a vývojových aktivit. Přímými
jednáními mezi firmami lze vytvořit podmínky pro spolupráci v přenosu know-how,
pro hledání nových partnerů, nových zdrojů a nových odbytových cest. 

Jen vyjmenované možnosti budou jistě důvodem k účasti na této akci nazvané
Europalliances na Mallorce pro úspěšné firmy. Mohou zde porovnat svůj vývoj,
záměry se světovými trendy. 

Každý účastník obdrží katalog zúčastněných firem a získá možnost zprostředkování
kontaktů. Získané informace se rovněž stanou podkladem pro zpracování jakéhosi
přehledu volných příležitostí, kterých se mohou aktivní firmy chopit. 

Celkem se očekává účast více než 1000 rozhodujících podnikatelských subjektů z
celé Evropy, Ameriky, Středního a Dálného Východu. 

Podmínkou účasti s uvedením v katalogu a s organizovanými schůzkami s vybranými
partnery je zaplacení 960 amerických dolarů. V této ceně je zahrnut katalog
účastníků, pronájem prostor pro jednání s partnery, uveřejnění základních dat o
firmě v katalogu, možnost účastnit se sympozií Rozvoj průmyslu a Pokroky ve
sdělování. Poplatek v sobě zahrnuje i obědy a společenský koktejl. 

Účast je možná i formou návštěvníka, a to za cenu 360 amerických dolarů, ve
které je obsažena možnost setkání s účastníky a obědy 5. a 6. května 1994. 

Všem zúčastněným budou poskytovány slevy na ubytování a na dopravu leteckou
společností Iberia. 

Po prvním kole přihlášek bylo registrováno 130 účastníků z Velké Británie,
Francie, Švýcarska, Belgie, Španělska, Afriky, Jižní Ameriky, Střední a Východní
Asie. První katalog zúčastněných firem z prosince 1993 je k dispozici v BIC v
Brně. Na požádání může být zaslán seznam firem. Zaměření těch, které se zatím
přihlásily, zahrnuje: * strojní a chemické inženýrství, * elektrotechnické,
elektronické a informační technologie, * průmysl paliv, těžbu a zpracování
nerostů, * farmacii, kosmetiku, zdravotnický průmysl, * potravinářský průmysl, *
dřevozpracující průmysl, * spotřební a textilní průmysl, * stavebnictví,
konstrukce a materiály, * organizace poskytující služby v obchodní, marketingové
a komerční oblasti. 

Na akci je možné se ještě přihlásit během dvou kol, která mají uzávěrku 10 . 2 .
a 10 . 3 . 1994. 

Kontakt: BIC Brno, Mariánské náměstí 1, 617 00 Brno, tel.: (05) 4321 6014, tel.
a FAX : (05) 4321 6015 

Přednosti manažerského kontraktu 

Změny jsou citelné, je třeba je lépe prezentovat 

Miroslava Hrnčířová patří k těm představitelům Tatry Kopřivnice, kteří se od
začátku účastnili jednání o příchodu amerických manažerů do čela podniku. Proto
nás zajímalo, jaký je její pohled na působení Američanů. Tím spíše, že spolu se
Stanislavem Janákem jako jediná z českých pracovníků patří k šestičlennému
nejvyššímu vedení. 

Zpočátku nikdo neměl jistotu, co angažování zahraničního managementu přinese.
Nebyly s tím u nás dosud žádné zkušenosti. Zatím se k nám západní manažerský
know-how dostával nejčastěji tak, že firmy, které kapitálově vstoupily do našich
podniků, do nich poslaly na krátkou dobu své experty, aby zaškolili naše vedoucí
pracovníky. O hlavních otázkách však často rozhoduje centrála v zahraničí. 

Na základě vlastní zkušenosti se domnívám, že manažerský kontrakt, jak jej
uplatnila Tatra Kopřivnice, je ještě účinnější formou zavádění západního stylu
řízení. Manažeři rozhodují přímo na místě. Jejich cílem je naučit své okolí co
nejdříve všechny potřebné praktické postupy, protože jsou hodnoceni podle
výsledků firmy. Své znalosti dávají tudíž ochotně k dispozici ostatním. 

Aby se zkrátila doba zaškolování managementu v Tatře, na některé specifické
úkoly jsou najímáni na krátkodobé kontrakty zahraniční experti. Kromě toho byl
angažován jako ředitel pro prodej a marketing na poloviční úvazek Herbert Kempe,
který pracoval 33 let v oboru nákladních automobilů u Forda a dalších firem a
zastává stejnou filozofii jako Gerald Greenwald. 

Každý ze šesti členů vrcholového vedení odpovídá za určitou oblast. U většiny
úkolů však spolupracují vždy aspoň dva či tři, navzájem se doplňují a mezi všemi
probíhá neustálá komunikace. 

Na první pohled nevypadají výsledky Tatry nejlépe. Přesto však lze zaznamenat v
podniku citelné změny. V mnoha směrech dochází k obratu. Zásadní pozornost se
věnuje finančnímu hospodaření, od něho všechno začíná. Osobně věřím v úspěšnost
mise Američanů. Možnost učit se od nich v každodenním kontaktu pokládám za
životní šanci, chápu ji jako výzvu. Možná jsme zatím neudělali dost pro to,
abychom o probíhajících změnách dostatečně informovali jak všechny vlastní
pracovníky, tak veřejnost. 

OECD k vývoji HDP ve střední a východní Evropě: 

HDP (%): 

Z kukly se vyklubal motýl 

Nejdříve naučili občany vážit si domácích výrobků - potom cíleně vyrazili na
nejdůležitější světové trhy 

Hodnota thajského vývozu se každým rokem zvyšuje o více než 12 %. Velký podíl na
tom má konfekční výroba, která za posledních 10 let rostla v průměru o 24 % a v
posledních šesti letech je nejdůležitějším exportním odvětvím. Thajské konfekční
zboží přitom směřuje na nejnáročnější světové trhy - do USA, Japonska a Evropské
unie. 

Igor Pírek 

Úspěšný rozvoj thajské textilní a konfekční výroby začal asi před 10 lety. Již
tehdy vyráběly thajské firmy oděvy, které nenesly název výrobce, ale známé
renomované zahraniční firmy. Většinou byly určeny na vývoz. S cizí značkou se
nabízelo také na domácím trhu - samozřejmě za "zahraniční ceny". Ty však mnohé
zákazníky odrazovaly. Také proto byl thajskou vládou založen Úřad pro exportní
politiku. 

Nejdřív doma, poté venku 

Našim prvním úkolem bylo přesvědčit naše obyvatelstvo o kvalitě domácích
výrobků. Zahájili jsme vysvětlovací kampaň, ve které jsme ve sdělovacích
prostředcích a na regionálních výstavách informovali o zboží domácí produkce
nesoucím cizí značky, říká Charae Chutharatkul , ředitel Úřadu pro exportní
politiku (na snímku) . Během asi pěti let se podařilo dostat do podvědomí
veřejnosti výrobky Thai made natolik, že se domácí poptávka po nich zvyšovala o
6 až 7 % ročně. Firmy se přitom naučily vyrábět kvalitně stále větší objem
zboží. Nastala další etapa - prezentace kvalitních thajských konfekčních výrobků
v zahraničí. Významnou roli zde opět sehrál Úřad pro exportní politiku, který
byl před šesti lety iniciátorem konání kontraktačních veletrhů konfekčního zboží
a bižuterie v Bangkoku. Snahou bylo konkurovat Hongkongu, kde se obdobné
veletrhy pořádaly již v minulosti. Na bangkokský veletrh zve Úřad pro exportní
politiku řadu potenciálních zákazníků. Úřad rovněž koordinuje účast thajských
firem na nejdůležitějších veletrzích v USA, Japonsku a v zemích Evropské unie. 

Na podporu menších a středních firem, které nemají dostatek prostředků a
znalostí samostatně presentovat své exportní výrobky, slouží stálá expozice v
budově Úřadu pro exportní politiku. Ve snaze vyjít firmám co nejvíce vstříc byly
výstavní plochy poskytovány v prvním období zdarma. Společnosti však nevěnovaly
výběru dostatečnou pozornost a dodané exponáty nepatřily k jejich nejlepším
výrobkům. 

Když jsme začali za metr výstavní plochy vybírat měsíčně tisíc báthů (přes tisíc
korun) , situace se radikálně změnila , konstatuje Charae Chutcharatkul. Podniky
začaly daleko pečlivěji zvažovat volbu výrobků, které mají největší šanci uspět
v zahraničí. Prostředky získané za pronájem výstaviště jsou nyní používány ke
zlepšení technického vybavení a vzhledu areálu. 

Stálá výstavka se osvědčila při navazování obchodních kontaktů se zahraničními
partnery. Úřad pro exportní politiku je vyhledává ve světě a zve do Bangkoku.
Potenciální zákazníci se mohou na jednom místě seznámit s hlavními thajskými
výrobky, které jsou nabízeny na vývoz. U každého výrobku je krátká
charakteristika a kontaktní adresa výrobce. Zahraniční zájemce může thajského
výrobce navštívit přímo, nebo si s ním sjednat schůzku v budově Úřadu pro
exportní politiku. Druhá alternativa je stále populárnější, protože do budovy
úřadu může najednou přijet více thajských výrobců, se kterými zahraniční zájemce
jedná na jednom místě. 

Nízká mzda - úspěch vývozu 

Thajský konfekční průmysl zaměstnává nyní asi 800000 lidí, většinou mladé dívky
v průměrném věku do 20 let. Podle rozhodnutí vlády je nyní minimální mzda v
průmyslu 125 báthů denně, což je asi pět dolarů. Za posledních deset let se
přitom minimální mzda zvýšila asi třikrát. Tyto platy mají dělnice v malých
dílničkách i ve velkých podnicích. Oficiálně se sice pracuje osm hodin denně
šest dnů v týdnu, ale většinou je pracovní doba kolem 11 až 12 hodin. Přitom
jsou příplatky za přesčasy jen velmi malé. Musíme ještě dlouho tvrdě pracovat,
protože jsme stále chudá země, říká Viroj Amatakkulchai, prezident Sdružení
thajských výrobců konfekce (na snímku). Oficiální dovolená je týden. Připočtěme
asi tucet různých národních a náboženských svátků, ale ani tak se v průměru
Thajci nedostanou na počet volných dnů ve vyspělých zemích. 

Asi 75 % celého osazenstva konfekčních továren tvoří dívky z venkova, kde je
ohromný potenciál pracovních sil, protože kolem 70 % veškerého obyvatelstva je
oficiálně zaměstnáno v zemědělství. Bangkok, který má kolem osmi milionů
obyvatel, přitahuje vesničany jako magnet, protože mimo hlavního města je rozvoj
průmyslu - a tím i životní úrovně - zatím druhořadý. 

V podnicích se pracovnice rychle střídají. Většinou střádají úspory a po
několika letech se vracejí na venkov, kde si otevírají vlastní dílničku. Jiné se
vdají a po prvním dítěti se již do firmy nevracejí. Z přijímaných dívek po
zkušební lhůtě zůstává jen necelá polovina. Ostatní nejsou schopny se
přizpůsobit vysokým nárokům na kvalitu a tempo práce. 

Malí výrobci, kteří zaměstnávají maximálně několik desítek lidí, platí dělníkům
přibližně stejně jako velké firmy. Pracovní podmínky v drobných výrobnách jsou
však podstatně horší - často jsou bez klimatizace, mnohdy jsou v nich pouze
dřevěné stoly se šicími stroji na udusané hliněné podlaze, všelijaké je to se
sociálním zařízením ap. Zejména v letních měsících, kdy venkovní teplota
přesahuje 40 stupňů Celsia, jsou pracovní podmínky v drobných výrobnách velmi
těžké. 

Od cizího k vlastnímu designu 

V minulosti většina thajských firem vyráběla konfekci podle vzorů dodaných
zákazníkem. Jak se zvyšuje úroveň firem, zlepšuje jejich technické vybavení,
roste počet těch, kteří nabízejí vlastní modely. Letos se tak mohli thajští
návrháři pochlubit společně s italskými poprvé na bangkokském veletrhu bohatou
kolekcí jarního i zimního odívání. Vlastní design není samoúčelný - umožňuje
společnostem zvyšovat ceny zboží, které nyní nabízejí ve středních a vyšších
cenových hladinách. 

Společnosti Castle Peak to pomohlo v dynamickém rozvoji z 28 lidí v roce 1976 na
nynějších 4000 dělníků. Ještě před osmi lety jsme naše výrobky prodávali v
průměru za osm dolarů. Nyní je průměrná velkoobchodní cena kolem čtyřiceti
dolarů, přičemž asi patnáct procent produkce prodáváme za osmdesát až sto dvacet
dolarů, říká Stephen Liu , náměstek generálního ředitele společnosti Castle Peak
(na snímku). Kromě zakoupení lepší techniky na stříhání látek byl důraz položen
na totální kvalitu. Prakticky 100 % vyrobeného zboží je pečlivě kontrolováno po
každé operaci. Jakákoli závada musí být na místě opravena. Znamená to pro
dělnici nižší výkon a výdělek, takže se všechny snaží minimalizovat chyby. 

Obdobný vývoj zaznamenala firma Nan Yang. Zaměstnává v několika moderních
závodech postavených z betonu a skla šest tisíc zaměstnanců a patří k největším
v Thajsku. Má vertikální organizaci, takže si od zpracování suroviny až po
hotovou konfekci dělá vše sama. Jako jedna z prvních thajských společností
odměňuje i podle kvantity výroby. Naše dělnice mohou kromě minimální denní mzdy
stopětadvaceti báthů vydělat ještě asi šedesát dalších, když při dodržení
kvalitativních ukazatelů překročí základní normu, upřesňuje Ben
Tuangsitthisombat , náměstek ředitele společnosti Nan Yang (na snímku). Firmě to
pomohlo rozšířit počet odběratelů, kteří nabízejí své zboží pro střední a vyšší
vrstvy, jako je například francouzská společnost prodávající lyžařské soupravy,
pro kterou pracuje bývalý špičkový lyžař Jean Claude Killy. 

text k foto: THAJSKÁ KONFEKCE: Z kukly se vyklubal krásný motýl. 

štoček - Profit pomohl 

Co přinesli poradci 

BESO a SES jsou dvě organizace se stejným posláním. První financuje britská a
druhou německá vláda. Obě sdružují experty z nejrůznějších oblastí v důchodovém
věku, kteří jsou ochotni na vyžádání odjet do zahraničí a po určitou dobu tam
působit jako poradci. Firma, která si je vyžádá, platí pouze náklady na jejich
pobyt. Zpočátku byla tato pomoc určena pro rozvojové země, v posledních letech
se rozšířila i na postkomunistické státy. 

Jaroslav Winter 

U nás začaly obě organizace, zastupované společně Marianem Hlavatým , působit v
červnu 1990. Od té doby zprostředkovaly v ČR pobyt téměř stovky expertů. Poté,
co v Profitu č.30/1993 vyšel článek o jejich činnosti, zhruba dvě třetiny
"zákazníků" BESO i SES tvoří čtenáři našeho časopisu. Zajímalo nás proto, jak
jsou s pomocí expertů spokojeni. 

K nám přijel na tři týdny pan Frederick Smith z Anglie, říká Jiří Helikar ,
předseda představenstva ITec group z Nového Města nad Metují. Pomohl nám
připravit dokumenty pro zahraniční banky, které žádáme o úvěr, podle jejich
zvyklostí. Kromě toho bylo jeho úkolem posoudit organizaci práce ve firmě, která
se zabývá leasingem, a případně navrhnout, jak ji vylepšit. A skutečně přišel s
návrhem na zjednodušený model řízení. 

Při spolupráci s ním jsme si uvědomili, že v těchto zemích uvažují o některých
věcech úplně jinak, než jsme zvyklí u nás , svěřuje se Jiří Helikar. Jako první
věc si například expert vyžádal osobnostní charakteristiky managementu.
Zdůraznil, že banka bude půjčovat ne firmě, ale nám osobně. Proto o nás bude
chtít něco vědět. Očekává se také, že lidé v tomto postavení budou mít uzavřenu
osobní pojistku. 

Milan Svoboda je majitelem firmy Alfa. Za necelé čtyři roky podnikání získal
továrnu, obchodní dům, má kolem 400 zaměstnanců, kromě toho si drží druholigové
fotbalové mužstvo. Přesto se po přečtení článku v Profitu rozhodl, že
prostřednictvím SES pozve německého finančního experta. Pan Ludwig Dreiheus mě
upozornil na několik věcí, které by bylo žádoucí změnit. Například které
výsledky bychom měli porovnávat týdně, které měsíčně a podobně. Využil jsem jeho
přítomnosti i k posouzení projektů na zakoupení dvou továren. S velkou
pravděpodobností u jednoho pobytu naše spolupráce neskončila. 

Nebude to poprvé ani naposledy. Řada našich firem už využila služeb expertů
seniorů z Anglie či SRN vícekrát. Nabídka agentur BESO a SES je velmi široká, v
jejich databázi je kolem 600 expertů. Pro úspěch jejich mise je nejdůležitější
formulovat přesně potřeby podniku a podle nich vybrat odborníka. 

Marian Hlavatý uvádí, že od té doby, co centrály v Bonnu a Londýně ponechaly
jednání s našimi firmami na pražské kanceláři, úspěšnost je téměř stoprocentní.

Kontakt: Marian Hlavatý, BESO/ SES, Vodičkova 30, 110 00 Praha 1, tel. a FAX:
(02) 2422 3256 

Knihy 

Management 

Kniha H. Koontze a H. Weihricha nazvaná prostě Management, jejíž desáté vydání
přineslo na náš trh v češtině nakladatelství Victoria Publishing, patří k
nejúspěšnějším a nejrozsáhlejším, které byly problematice řízení firem věnovány.
Její předností je, že nepřináší jen teoretické poznatky, ale i praktické, uvádí
konkrétní příklady takových společností, jako jsou Kodak, General Electric,
General Motors, IBM, Lufthansa či Volkswagen. 

Kniha je rozčleněna do šesti částí věnovaných celosvětové teorii a praxi řízení,
plánování, organizování, personalistice, vedení a kontrolování. Každá kapitola
je zakončena dvěma případy, přičemž mnoho z nich má mezinárodní charakter.
Obsahují také doporučení pro cvičení a postupné kroky. Je psána tak, že přináší
užitek jak manažerům na nejnižší úrovni řízení, tak i střední a vrcholovým
pracovníkům, stejně jako studentům ekonomických škol. 

Kontakt: Victoria Publishing, Klimentská 30, 110 00 Praha 1, tel.: (02) 231
4361, 231 0106, FAX: (02) 231 4361. 

Finanční účetnictví 

Pro všechny, kteří se potřebují orientovat v základních účetních a finančních
informacích, je určena kniha Finanční účetnictví. Její struktura, uspořádání a
sled jednotlivých kapitol vychází ze základního cíle každého účetního systému,
poskytovat informace, které pro výkon svých specifických funkcí potřebují různí
uživatelé. Jednotlivé kapitoly se podrobně zabývají rozborem informačních potřeb
různých kategorií uživatelů účetních informací, obsahem a základními vztahy mezi
účetními výkazy, peněžními toky podniku, otázkami účetních soustav a základními
zvláštnostmi účetnictví, které vyplývají z různých organizačně právních forem
podniků. Závěrečná kapitola se pak zabývá otázkami řízení pomocí rozpočtu.
Autory knihy jsou Jan Doležal, Bohuslav Fireš a Marie Míková, vydalo ji
nakladatelství Grada. 

Kontakt: Grada Publishing, s.r.o., Na Poříčí 17, 110 00 Praha 1, tel: (02) 232
9318, 232 9108, FAX: (02) 232 9369. 

text k ilustr. - firma Neprodal 

TEPRVE TAKHLE JSME SVĚTOVÍ: Dohovoříme se s každým. 

záhlaví: Peníze 

Chalupa může přinášet nejen starosti, ale i peníze 

Při troše štěstí získáte za čtyři roky půl milionu z nájemného * Inflace prodej
zpochybňuje 

Mám chalupu na Moravě. Je to starý barák a jeho údržba spolyká spoustu peněz,
také cestování z Prahy se prodraží. Začal jsem navíc dělat u podnikatele, takže
čas, abych tam jezdil , nemám a asi mít v blízké době nebudu. Co mám s chalupou
provést, aby pro mne přestala být přítěží a abych z ní měl nějaký užitek? 

Miroslav Kouba, Praha 

Klára Vachulková 

Nadhled. To je přesně to, co potřebujete, abyste si dokázali bez emocí, stejně
jako pan Kouba, položit otázku: Mám vůbec z té mé chalupy nějaký užitek, nebo
jen samé starosti? A řekněme rovnou, že chalupa našeho čtenáře je problémová. 

Následující graf ukazuje možné varianty využití nemovitosti pana Kouby, které se
nabízejí po prostudování jejího popisu uvedeného v rámečku. 

Nenechat náhodu náhodě 

Při zvažování možnosti prodeje má mnoho lidí nereálnou představu horentních
částek za prodej nemovitosti. S výjimkou superatraktivních realit v zajímavých
lokalitách to však jsou jen sny. Objekt našeho čtenáře ani parametry ani polohou
příliš optimismu při stanovení prodejní ceny nevyvolává. 

Podle informací o nemovitosti, jak nám je sdělil náš čtenář, jedna pražská
(První Vinohradská realitní kancelář) a dvě jihlavské realitní agentury (Real,
Janeček a Vetchý) stanovily rozpětí pro prodejní cenu takto: 400-800 tis.,
300-600 tis., maximálně 800 tis. Pro naše další úvahy budeme tedy 500 tis. Kč
považovat za cenu, za niž by měl pan Kouba naději nemovitost prodat. 

Zde však, možná více než jinde, hraje roli náhoda, zda se najde vhodný kupec. Té
náhodě však může pan Kouba účinně napomoci. Předně tím, že navštíví pokud možno
několik realitních kanceláří v Jihlavském okrese, neboť výběr správné realitní
agentury je nezbytným předpokladem hladkého běhu věcí příštích. 

A čeho si má při své návštěvě především všímat? Vystupování pracovníků, jejich
informovanosti a vybavení kanceláře. Zda jsou ochotni seznámit ho se způsobem
práce kanceláře, s jejími provozními předpisy. Tím může minimalizovat riziko, že
naletí podvodníkům. Výše provizí a poplatků by neměla být hlavním kritériem při
výběru realitní agentury. Když prodáváte objekt za statisíce, nehraje pár tisíc
takovou roli, jako to, aby se vůbec našel kupec a aby byl celý obchod seriózně
vypořádán na základě kvalitní smlouvy sepsané fundovaným právníkem. To je také
hlavní důvod, proč preferujeme tuto cestu před přímým prodejem. 

Inzeráty, cedule, aukce bez šance 

Vyplatí se obětovat nějakou korunu navíc, aby byla nemovitost inzerována i v
periodickém tisku, nejen na vývěsce realitní kanceláře. Nejjednodušší,
nejlevnější, účinná a přesto málo využívaná podpora prodeje je cedule na domě,
jak jste ji viděli na zahraničních cestách či v cizích filmech: FOR SALE ! - NA
PRODEJ ! a klidně i s tou angličtinou, respektive na Jižní Moravě spíš s
němčinou, nechť se horliví vlastenci nezlobí, obchod je obchod. 

Do aukce není tento typ nemovitosti dostatečně atraktivní , tvrdí nám Ferdinand
Halbich , pracovník pražské aukční a realitní agentury GAVLAS. Pokud by se ji
vůbec podařilo vydražit, pak by aukční cena rozhodně nevyšplhala z vyvolávací
ceny až na předpokládanou tržní cenu, která by měla být alespoň jejím
dvojnásobkem. 

Rekreace spíš než bydlení 

Pronájem má ten půvab, že existuje nějaké pak. Našeho čtenáře třeba přestane
hektický život u podnikatele bavit a pak mu může vesnický domek poskytnout
útočiště, kde si vylíže utrpěné rány. Tohle dilema za nikoho nevyřešíme. Ale
zato nabídneme pragmatický pohled. 

Chalupa pana Kouby bude zřejmě obtížně pronajatelná k trvalému bydlení. Trend
migrace obyvatel z vesnic do měst stále pokračuje a výjimečně opačný směr platí
spíše pro vysoce atraktivní kouty přírody. 

Pronájem na rekreační účely má větší naději na úspěch. Záleží na tom, zda je v
blízkosti les, koupání a podobná tradiční lákadla pro městské obyvatele,
blízkost dálnice předností pravděpodobně nebude. V každém případě bychom panu
Koubovi opět doporučili vyzkoušet místní trh - v jihlavském okrese - a to
způsoby, které jsme zmínili v případě prodeje. Jen cedule by byla jiná: FOR RENT
! - K PRONÁJMU ! 

Na výši nájemného za bydlení či rekreaci se pražská a jihlavské realitky téměř
shodují. Hovoří o 3-4 tisících měsíčně. 

Například sklad 

O dálnici již byla řeč. Rekreanty nepotáhne, ale lze zde uplatnit známé "všechno
zlé je pro něco dobré" a v kombinaci se suchou, prostornou stodolou to platí
dvojnásob. V tomto případě dobré pro podnikatele, pro firmu, výrobce, který chce
expandovat na Jižní Moravu a potřebuje na dobře dostupném místě skladové
prostory, malou výrobnu apod. Podmínkou je pochopitelně dobrý příjezd k objektu
a blízký výjezd a nájezd na dálnici. Poloha na okraji vesnice je samozřejmě
plus. 

Tato varianta by našemu čtenáři mohla přinést na nájemném, a zde panuje opět
shoda mezi Prahou a Jihlavou, asi 10-12 tisíc měsíčně. Přitom stodola by byla
využita jako sklad a v domku by mohly být kanceláře, případně i malá výrobna.
Zájemce by měl náš čtenář tentokrát hledat i jinde než na lokálním trhu
nemovitostí. V jeho případě by nebylo od věci inzerovat v celostátním tisku a
navštívit i realitní kanceláře v českých městech, která leží v blízkosti
dálničního tahu na Brno. 

Aby to náš čtenář neměl příliš růžové, pan Halbich z firmy GAVLAS k tomu doplnil
šedou skutečnost: V současné době je nabídka skladů dostatečná. Navíc velké
firmy potřebují velké sklady, takže potenciální zákazník by musel být malý
výrobce, a i tak pochybuji, že se zájemce najde. To v jihlavské realitní
kanceláři Janeček & Vetchý jsou větší optimisté, pokud jde o pronájem této
nemovitosti na sklad, pesimismus naopak neskrývají v případě pronájmu pro
bydlení či rekreaci. 

Čísla promluví 

Výčet možností pro našeho čtenáře je u konce. V tabulce jsme se pomocí čísel ,
která padla v dosavadním textu , pokusili porovnat finanční efekt jednotlivých
variant. 

Naše úvaha byla následující: 

Abychom mohli srovnávat, musíme vztáhnout varianty ke stejnému časovému úseku.
Prodej či pronájem se tedy uskuteční dejme tomu k 1. 3. 1994. A bude nás zajímat
výsledek za 4 roky - tedy 1. 3. 1998. 

V případě prodeje (varianta A) tedy náš čtenář získá k 1. 3. 1994500000 korun a
ihned je uloží například v Investiční bance na čtyřletý termínový vklad. V
tabulce je vidět, jak se peníze během této doby zhodnocují. Konečný výnos
dostaneme jako rozdíl mezi hodnotou vkladu koncem 4. roku ( 760312) a počátečním
vkladem ( 500000). 

V případě pronájmu bude dostávat nájemné v průběhu roku a koncem každého roku,
počínaje 1. 3. 1995 bude mít pohromadě roční nájemné, které u varianty B činí
42000. Tato částka se uložením na termínový vklad na zbývající 3 roky zhodnotí
na 56858 korun. Analogicky z nájemného za další rok, uloženého 1. 3. 1996 na
dvouletý termínový vklad, dostane pan Kouba 51102 korun. Nájemné za další rok
lze zhodnotit ročním vkladem na 46195 korun. Poslední nájemné dostaneme 1. 3.
1998 a přirozeně nám již žádný úrokový výnos nepřinese. Součet výnosů ze tří
zmíněných termínových vkladů a nájemného za poslední období je roven výnosu
196155 korun. Úvaha u varianty C je naprosto analogická, jen výše nájemného je
jiná. 

Při výpočtech jsme vycházeli z ročních úrokových sazeb na termínové vklady,
které vyhlásila Investiční a poštovní banka 1. 2. 1994 následovně: 

Zdaňovali jsme úroky z vkladů 15 %. Prodej nemovitosti našeho čtenáře je podle
zákona o daních z příjmů od daně osvobozen, pokud ji vlastnil alespoň 5 let, což
předpokládáme. Byli jsme nuceni zanedbat zdanění příjmů z nájemného, které by
tvořilo součást základu daně z příjmů pana Kouby, a ten neznáme. Jedná se tedy
pouze o hrubé nájemné. Na druhé straně náš čtenář si může daňový základ snížit o
náklady související s pronájmem, například předchozí opravy či údržbu. 

Sklad s náskokem 

Z posledního sloupce tabulky je zřejmé, že finančně nejzajímavější by byl
pronájem nemovitosti jako skladových prostor. Podaří-li se panu Koubovi,
respektive realitní kanceláři sehnat zájemce, který bude platit nájemné alespoň
5000 měsíčně, pak mu doporučíme pronájem, neboť výnos bude zhruba od tohoto
nájemného vyšší než výnos z uložení uvažovaných 500000 z prodeje (ale
pochopitelně jen za předpokladu, že nájemné bude zase investovat). 

Zůstane mu navíc nemovitost a ta i za situace, kdy to vypadá, že ceny realit
budou v nejbližších letech spíše klesat, je přeci jen větší jistotou než
inflační peníze. 

Kolik může vydělat nemovitost za 4 roky 

HACIENDA U LESA A VODY - KUPCI VÁM UTRHAJÍ RUCE: Zkuste však prodat tu svoji
pastoušku! 

| Daňový poradce | 

Trápí vás daně? Nevíte, co kam započítat? Zdá se vám, že finanční úřad
nepostupoval správně? Jsou vám nejasná některá ustanovení daňových zákonů? Je tu
pro vás připravena rubrika Daňový poradce. Vaše dotazy čekáme na adrese
Českomoravského profitu. 

Silniční daň 

Máme zaměstnance, které občas vysíláme na služební cestu. Protože je ale v naší
firmě několikanásobně více zaměstnanců než služebních vozidel, musí v případě
nouze jet vlastním autem. Tím pádem máme problém se silniční daní. Víme, že jste
na podobný dotaz již odpovídal, ale nevíme, zda činnost, kterou se zabýváme,
spadá do vámi uváděných příkladů. 

Váš problém vyřešila prosincová novela silniční daně, ve které bylo zrušeno
osvobození od silniční daně zaměstnaneckých vozidel. Za vozidla zaměstnanců
užívaná pro pracovní účely platí silniční daň zaměstnavatel. 

Jiří Gebarowský 

Kontakt: J & G, daňové poradenství, Norská 12, 101 00 Praha 10, tel.: (02) 73 89
59 

Jsme kvalifikovaní pro Evropu? 

Nejvíce kritizují a rozčilují se neschopní - leví podnikatelé a jejich
zaměstnanci 

Pracovníci zahraničních firem působících v České republice často tvrdí, že naši
zaměstnanci nedosahují takových kvalit, jaké potřebují. Stejný názor má i řada
našich soukromých podnikatelů. Mají či nemají pravdu? 

Jan Hábík 

Hovořili jsme o tom s Pavlem Kopeckým, psychologem a majitelem firmy Didaktické
a psychodiagnostické pomůcky Hradec Králové. 

* Jsou stesky na nekvalitní výkony našich lidí oprávněné? 

Osmdesát procent úspěchu na trhu má v rukách personál, který by potřeboval větší
konkurenci. Zdravá by byla pětiprocentní nezaměstnanost, ale v Praze je
nezaměstnaných ani ne půl procenta. To často umožňuje, aby lidé pracovali na půl
i méně plynu s tím, že když se to nebude šéfovi líbit, tak dotyčný půjde jinam -
ke konkurenci. Zatím to jde, protože chybí pracovní knížky, které by ukázaly,
kdo je cestovatelem a kdo stálicí, věrným pracantem. Ale přesto by si podnikatel
měl umět vybrat nejlepší lidi pro své cíle, účinně je řídit a hlavně relativně
správně zaplatit. 

* Co se skrývá pod pojmem relativně správně zaplatit? Je naprosto bezbřehý a
nevypočitatelný. 

V tom s vámi nesouhlasím. Mzdy a platy jsou vždy podřízenými hodnoceny
srovnáváním se známým okolím. V posledních letech se srovnávání rozšiřuje,
přinejmenším pokud jde o platy, na sousední státy. Tedy i se státy, z nichž
stěžovatelé - představitelé zahraničních firem - pocházejí. Zde vzniká nová
dimenze srovnávání: Poměr mzdy a skutečného výkonu u nás ve vztahu k poměru mzdy
a skutečného výkonu zaměstnance v jiné zemi. V tomto vztahu si myslím, že na tom
nejsme nejhůř. 

* To myslíte vážně? Po rozhovorech s majiteli našich soukromých firem a nakonec
i představiteli firem zahraničních mám dojem, že v této republice nejsou schopní
lidé. 

Opět s vámi nesouhlasím. Ve velké většině jde nikoliv o neschopné, ale o
nemotivované zaměstnance. U mnohých vzniká diskretance, to jest výrazný rozdíl
ve dvou rozměrech: Mezi tím, co zaměstnanec chce dosáhnout, a tím, co by měl
dosáhnout podle podnikatele a na druhé straně mezi těmito dvěma záměry a
skutečným výkonem zaměstnanců. 

* V čem je jádro pudla? Můžete to vysvětlit na příkladu? 

Například podnikatel by chtěl dosáhnout u zaměstnance v obchodě tržby 60 tisíc
korun. Dotyčný zaměstnanec si však myslí, že může dosáhnout nanejvýš 50 tisíc
korun. Tak vzniká konflikt řešitelný podle druhu zboží a agresivity nabídky,
který však většinou zůstává neřešen. 

* Není problém v něčem jiném, třeba v tom, že je hodně prodavaček prostě levých?

Levých? Možná. Jisté ale je, že je dost levorukých. Co se divíte? V minulém
režimu byli budoucí učňové pro tuto anomálii dáváni do tak zvaného nezajímavého
sektoru - do služeb. Často nuceně, bez jiného výběru. Podle toho ke své profesi
nejednou přistupují - nic je k ní netáhne. 

* Můžete to dokázat? 

Je to zřejmé z každého výzkumného rozboru patnáctiletých - a později
čtrnáctiletých - zařazovaných do učebního oboru. Na druhou stranu si všimněte,
kolik herců, zpěváků, televizních hvězd se "našlo" v obchodních profesích. A jak
je dělají úspěšně. Ale vraťme se k tomu, že další rozpor vzniká mezi záměry a
skutečným výkonem. Zde se dostáváme k termínu odborná kvalifikace. 

* Ale vyučení, či přeškolení by mělo být zárukou kvalifikace. 

To je hluboký omyl. Sociologické výzkumy už několik desetiletí ukazují, že více
než 50 procent vyučených v určitém oboru mění profese. Je možné se domnívat, že
tržně stanovená potřeba může tyto vlivy a ztráty omezit. 

* Stále však chybí záruka, že podnikatel získá dobrého pracovníka. Jak ho
vlastně pozná? 

Nepozná. 

* Jste schopen třeba vy jako odborník najít stoprocentně úspěšného prodavače,
manažera, mistra, svářeče, zedníka a třeba i redaktora? 

Zahrnul jste mne mnoha profesemi. Naše metodika a techniky vyšetřování mohou u
jednotlivých vyjmenovaných profesí pouze předpovědět úspěšnost v rozdílné míře
pravděpodobnosti. Nejvyšší bude u svářeče a zedníka, nižší u manažera a
redaktora. Ale v každém případě podstatně vyšší, než při hodnocení "od boku". 

* Proč u nás pořád dáme více na první pohled, než na psychologické testy? Je to
vada zadavatelů nebo testů? 

Chybou zadavatelů jsou malé zkušenosti, dokonce z ní právě vyplývá, že pokud sám
ředitel organizace se nenechá psychologicky vyšetřit, pak většinou psychologické
vyšetření sám zatratí. Dále musíme počítat s neformálními vztahy, známostmi,
příbuzenstvím, sexuální náklonností - to vše bývá v příkrém rozporu s
objektivním psychologickým hodnocením. Testy se vždy musí opírat o pozorování a
hodnocení testovaného v průběhu jeho práce, tedy o systém pracovního hodnocení.

* Takové hodnocení je snad běžné u soukromníka, podnikatele i firmy. 

To byste se divil. U malé a střední soukromé firmy funguje pouze hodnocení "od
oka". V celé naší tříleté činnosti si jen čtyři firmy objednaly u nás objektivní
systém hodnocení. Z velkých akciových společností - bývalých státních podniků -
pouze tři firmy. 

* Proč? 

U malých firem jde o malé zkušenosti, u velkých to je doznívání obav z kádrových
posudků. Tyto obavy cítím i při projednávání psychologických vyšetření, která
jsme uplatnili u více než dvaceti firem. 

* Ten strach nechápu. 

Je to něco, co si neseme v podvědomí. U posudků v minulosti mohl být sebemenší
náznak negativního hodnocení spouštěcím mechanismem pro šikanování. U výsledků
psychologických vyšetření si musíme uvědomit, že jakési trsy negativních a
pozitivních vlastností máme každý téměř v rovnováze a pouze výběrem profese,
vůle a dalších okolností mohou vyjít naše kladné vlastnosti navrch a překrýt
záporné. A tam asi bude umění podnikatele využít výsledky našeho vyšetření na
zařazení na odpovídající pracovní místo. 

* Nářky na lidi známe ze svého nejbližšího okolí. Jejich frekvence spíš vzrůstá,
než aby se tenčila. Proč? 

Lidé prožívají nebývale nervózní dobu. Nejvíc kritizují a rozčilují se
neschopní. Pro zajímavost - v naší republice je 18 procent lidí neschopných pro
jakoukoliv efektivní práci. My je stále zaměstnáváme. Stále jim nedáváme
odpovídající péči. 

* Takže jak jsme na tom - jsme kvalifikovaní pro Evropu? 

My jsme z ní nikdy neodešli a přesto se musíme hodně učit. Můžeme Evropě hodně
dát a ona by měla hodně dát nám. 

* To myslíte peníze? 

Ty si musíme vydělat především tím, že vybereme schopné na odpovídající místa a
jejich výkon nás bude držet a stimulovat v evropské úrovni. 

Citát: 

Chybí pracovní knížky, které by ukázaly, kdo je cestovatelem a kdo stálicí,
věrným pracantem 

OSKAR 

Za mimořádný výkon 

Firmě Ilja Běhal a spol., zajišťující umělecko-kovářské a restaurátorské práce
hlavně na střední Moravě. Zejména v Olomouci firma svými výrobky přispívá ke
zvýraznění koloritu historického jádra města. Restaurátorské licence umožňují
práce v celé ČR. Firemní výrobky zdobí galerie a soukromá sídla v řadě zemí
světa. 

Kontakt: Ilja Běhal a spol., Holická 31/1095, 772 00 Olomouc, tel.:(068) 522 66
31 

OSKAR 

Za mimořádný výkon 

Firmě Beta Olomouc, jejíž sortiment dlažeb je na vysoké kvalitativní úrovni a
značně připomíná přírodní materiály. Dlažba je výhodná k použití v místech s
vysokými estetickými nároky a dobře se dá kombinovat s dlažbou zámkovou, což je
podstatné hlavně v jádrech historických a lázeňských měst. 

Kontakt: Beta, a.s., Vejdovského 4, 772 11 Olomouc, tel.:(068) 522 53 95,
FAX:(068) 522 58 28 

OSKAR 

Za mimořádný výkon 

Podniku OLMA, který přišel v závěru loňského roku na trh s novou variantou másla
s rostlinným olejem Zlatá Haná. Výrobek má díky až 50 procentům rostlinného
oleje dobré dietetické vlastnosti, umocněné přítomností betakarotenu. Balení
másla ve hliníkové fólii zajišťuje jeho odolnost vůči působení kyslíku. Trh nový
výrobek uvítal a celá jeho produkce se prodá. 

Kontakt: OLMA, a.s., Pavelkova 18, 772 34 Olomouc, tel.:(068) 33466, FAX:(068)
31257 

Agentuře Resyl ze Šumperku, která pořádá intenzivní jazykové kurzy. S pomocí
sugestopedické metody založené na využívání potenciálu podvědomí umožnila již
mnoha zájemcům zvládnout základy němčiny či angličtiny neobvyklým tempem. Během
týdne se probere látka v rozsahu jednoho školního roku při klasické výuce, kurzy
se pořádají ve čtyřech stupních. A přitom díky relaxačním metodám a nápaditým
lektorkám probíhá výuka bez bolení hlavy a v pohodě, takže se absolvent po ní
cítí jako po dovolené. 

Agentura Resyl, Revoluční 21, 787 01 Šumperk, tel. a FAX: (0649) 842 27. 

Samotné měření spotřeby tepla peněženku nespasí 

Platíme hodně hlavně díky nízké technické úrovni výrobních zařízení * Stavět
vlastní výtopnu je prozatím patrně risk 

Jen pomalu si zvykáme na to, že za topnou sezónu vyklopíme jako uživatelé bytu
za teplo až dva měsíční platy. Majitelé rodinných domků ještě více, pokud topí
například koksem. Iluzorní je názor, že spotřeba tepla se dá snížit jen osvětou.
Jak účelně větrat, jak nepřetápět, jak spotřebu měřit a podle toho účtovat.
Zásadní pákou je tlak na naši peněženku. Co ale s monopolním výrobcem tepla,
který, ač má cenu za teplo pod dohledem státu, stále diktuje. Ty, spotřebiteli,
pěkně plať. 

Dvoustranu připravil Jaromír Složil 

V bytě máte příjemných 24 ° C, i když venku mrzne, až praští. Odborné kruhy
tvrdí, že každý stupeň nad 20 ° C znamená zvýšení spotřeby energie o 6 %.
Nedivte se, že za teplo platíte horentní sumy. Ceny energie rostou nepřetržitě a
ve skocích. 

Zatím na uzdě 

Rozčilujeme se, že 137.10 Kč za gigajoul tepla je příliš. Díky státem regulované
ceně za centrálně vyráběné teplo (cena se počítá z ekonomicky oprávněných
nákladů a přiměřeného zisku, který stejně žádnému výrobci nestačí na potřebu
investic) patrně můžeme ještě do roku 1995 žít relativně klidně. Ale i tak je
nutné počítat s tím, že snad již v tomto roce už bude stát gigajoul nejméně 220
Kč. Pak se dá cena tepla v tryskový let. Podle prognózy Moravskoslezských
tepláren, a.s. Ostrava, tvorbu ceny podstatně ovlivňuje hlavně nutnost vytvořit
prostředky k úhradě investičních akcí, jež jsou nutné ke splnění ekologických
zákonů. Občane, chceš dýchat čistý vzduch a mít také teplo? Musíš platit.
Prognóza říká, že ceny za teplo v ČR se budou vyvíjet patrně takto: 

Jde o ceny průměrné, které se začnou v rámci státu výrazně lišit podle druhu
paliva, používaného k výrobě tepla. Například v Brně, kde se rychle rozšiřuje
plynofikace, lze očekávat letos průměrnou cenu až 180 Kč. 

Ostravský podnik vyrábí teplo v šesti divizích na severu Moravy. Ročně produkuje
sám 17 tisíc terajoulů tepla, přičemž další 2.5 tisíce TJ nakupuje a dodává
dále. Jeho rozsah působnosti je úctyhodný: 

* Délka tepelných sítí - parovody 152 km 

* Délka tepelných sítí - horkovody 199 km 

* Počet odběratelů tepla 395 

* Počet odběrních míst 975 

* Počet zásobovaných bytů 136725, který stále roste. 

"Já muzikant" neplatí 

O centrální výrobě tepla se říká, že je nejefektivnější. Ale je to také monopol,
který si může se spotřebitelem pěkně pohrávat. Alexej Nováček (na snímku),
obchodní ředitel Moravskoslezských tepláren Ostrava, odmítá názor, že zvyšování
ceny tepla je jen záležitostí výrobce. Náklady na palivo v jejich podniku činily
v roce 1989 okolo 500 milionů korun, ale v roce 1991 již téměř miliardu korun.
Růst počtu teplem zásobovaných bytů přitom činil jen několik procent. Počet
pracovníků podniku zároveň klesl v průběhu 6 let o šestinu. Zároveň musil podnik
investovat. 

Potřebu dalších investic odhaduji do roku dva tisíce na více jak dvě miliardy
korun, říká ředitel Nováček. Půjde zejména o zajištění nároků ekologických
zákonů, které nepřinesou žádný zisk. Podnik dnes severní Moravu "zásobuje" takto
(tuny): Skutečnost r. 1992 Prognóza r. 2000 

* Popílek 13123 504 

* SO 2 19397 12125 

Podnik platil doposud za znečisťování ovzduší 20 - 30 milionů korun ročně. Ročně
vyprodukovaných 280 - 350 tisíc tun popelovin se musí ukládat. Tuna tak vyjde na
160 Kč, nemluvě o poplatcích dalších. V letech 1994 - 1995 musí podnik zřídit
kontinuální měření emisí, což přijde na 50 milionů Kč. To všechno musí někdo
zaplatit. Nedělejme si iluze, že výrobci tepla budou mít na investice do
ekologie dostatek prostředků. Ředitel Nováček připouští, že současnost není
nijak optimistická. Teplo by musilo zdražit výrazně ihned a doslova drasticky,
pokud by měly být prognózy budoucích let reálné. 

Draze a levně 

Výroba tepla je nákladná . Ředitel Nováček vyslovuje zásadní nesouhlas se
způsoby regulační politiky Ministerstva financí ČR. To omezilo pro rok 1993
výrobcům tepla absolutní míru zisku. Podnik si mohl započíst jen sumu,
odpovídající 5 % z pořizovací hodnoty základních prostředků. Výrobci si také
mohli dát do kalkulace nákladů za teplo například jen absolutní výši správní
režie roku 1992. Jakoby náklady na spoje, dopravu a další výdaje v roce 1993
měly stagnovat. V roce 1992, kdy podnik mohl využít speciálního opatření -
křížové dotace - byla průměrná cena vyrobeného gigajoulu ČR 162.60 Kč. V roce
1993 to bylo paradoxně vlivem opatření MF ČR jen 137.10 Kč. Nelogický pokles v
době, kdy ceny stále rostou. 

Pro rok 1994 se podařilo na MF ČR prosadit změnu regulačního systému. Cena pro
obyvatelstvo se dále reguluje, ceny pro ostatní odběratele podléhají obecným
principům podle zákona 526/1990 o cenách. Cenový výměr 01/1994 umožňuje v
letošním roce do ceny pro ostatní odběratele kalkulovat potřebné náklady i zisk.
Dnes drahé teplo je tak vlastně stále ještě velmi levné. Část nákladů při výrobě
tepla, příslušící obyvatelstvu, nesou zatím podniky. 

Ceny centrálně vyráběného tepla za GJ v některých evropských zemích: 

Vzniká konkurence 

Stále rostoucí ceny centrálně vyráběného tepla nutí spotřebitele hledat
alternativní řešení. Ti uvažují o výstavbě vlastních kotelen, zejména plynových.
Stavět vlastní kotelnu je většinou opatření hodně krátkozraké, říká ředitel
Nováček. Navíc státu hlavně chybí jasný energetický program. Podle ředitele to
znamená, že tito spotřebitelé nepromyslí všechny souvislosti záměru výstavby.
Spoléhají na současnou výši cen paliv, převážně plynu nebo elektřiny, jako
pohotových zdrojů energie. Investice v energetice patří k nejvíce náročným.
Ředitel tvrdí, že nelze počítat s návratností do 10 let. Přitom vývoj cen plynu
nebo elektřiny je prozatím zcela neodhadnutelný a prognózy jsou spíše chmurné. 

Ceny centrálně vyráběného tepla by mohly být i nižší. Ale výrobci tepla musí
začít hodně investovat. Moravskoslezské teplárny dnes provozují řadu doslova
historických zařízení. Nejstarší z nich je dokonce z roku 1927. Ale startovní
pozice tohoto výrobce tepla je přece jen podstatně lepší než u odběratele tepla,
který se rozhodl pro samozásobení. Navíc začíná být jasné, že názor na měření
odběru tepla jako prostředku úspor peněženky odběratele nespasí. Ve hře je stále
především stále podceňované dokonalé zateplení objektů, dokonalé provedení
staveb, těsnění dveří a oken, ale také lepší izolace venkovních rozvodů tepla.
Nad nimi stále tající sníh hovoří zcela jasně o nedostatečné izolaci. 

Zaplatíme to 

Obdobně je tomu s mraky páry, unikajícími z venkovních rozvodů. Všechny tyto
prohřešky zatím platí odběratel a dodavatel tepla se mu patrně proto odvděčuje
regulovanou cenou tepla. Nedělejme si iluze, jako odběratelé to budeme platit
dále. Výrobci tepla mají pro výhrady, aby jejich nedostatky ve výrobě a
distribuci platil odběratel, jednoduché vysvětlení. Výrobní základna tepla je v
určitém technickém stavu a s ním je nutno počítat. Proto musí odběratel platit
tolik, kolik bude stanoveno. Že se pod tento plášť schová leccos dalšího,
netřeba připomínat. Nebo platit nebude, ale musí si zajistit teplo sám. Asi tak,
jako když potřebujete rychle taxík a vezmete jej, i když je drahý. Co vám zbývá,
jste v pasti. 

Kontakt: Moravskoslezské teplárny, a.s., 28. října 152, 709 74 Ostrava, tel. :
(069) 662 14 21, FAX: (069) 561 21 

Foto: Alexej Nováček, obchodní ředitel, Moravskoslezské teplárny Ostrava 

Foto: TEPLÁRNA: Bude nás hřát stále více. Jednak dodaným teplem, ale hlavně
cenami, které vzrostou zejména díky nutným investicím pro zlepšení ekologie. 

Graf: Struktura dodávek tepla odběratelům MST Ostrava. 

Přijde cenový výbuch? 

Srovnat krok se Západem znamená zdražit daleko více 

Na 274 Kč za GJ je pro letošek propočtena cena za dodávku tepla a teplé užitkové
vody u distributora tepla - Zásobování teplem Ostrava. Podnik toto teplo
nakupuje za 149 Kč. Rozdíl obou cen vyjadřuje náklady, režie a poplatky
distributora. 

Loňská cena byla 229 Kč/m 2 . Zatímco cena řady výrobků se v ČR dostává na
úroveň vyspělých zemí, teplo zůstává stále hluboko pod ní. Přitom stížností na
vysokou cenu tepla v ČR přibývá. 

Realita dneška 

Budeme si patrně musit zvyknout, že teplo je skutečně drahé. Vláda však nechce
chápat realitu. Cena tepla se musí brát v úvahu jako ekonomická skutečnost,
tvrdí Jan Paprskář (na snímku), ředitel Zásobování teplem Ostrava. Podle jeho
názoru vedou dnešní státem určené nízké ceny paliv a energií ke znehodnocování
investovaného kapitálu do tohoto oboru. Na 70 % domácností nakupuje dotovaná
paliva. Dotace se promítají do cen energií, prodávaných ostatním spotřebitelům.

Zdražit více? 

Ředitel Paprskář navrhuje na pohled nepopulární opatření ke zlepšení současné
situace. Zdražit ceny paliv o 100 %. Drahá energie pak konečně donutí odběratele
investovat do úspor paliv. Do zateplování objektů, rozvodů tepla a teplé vody,
do účinnějších výrobních zařízení. To vše podle něj vyvolá obratem vyšší
zaměstnanost, navodí podmínky pro investování. Navrhuji zdražením odstranit
dotace, ale rodinu podržet, říká ředitel Paprskář. Jeho návrh hovoří o šecích,
které by následně získaly domácnosti od státu na placení všech faktur za
energie, které domácnost využije. Vyloučeny by však byly motorové kapalné
pohonné hmoty. Na příkladu Vídně ředitel uvádí, že toto opatření by mělo
znamenat start pro zlepšování tepelných vlastností většiny bytů. 

Výše hodnoty šeků by měla vycházet z nákladů za tepelnou energii pro otop a
ohřev vody. Na ni připadá v současnosti na 75 % spotřeby energií v domácnosti. V
úvahu je nutné brát různá klimatická pásma. U čtyřčlenné domácnosti by se
hodnota šeku mohla pohybovat v rozmezí 8 - 10 tisíc Kč ročně. Opatření by nutilo
ke změně chování spotřebitele paliv, kteří ještě stále spíše investují do nových
výrob tepla než do systému úspor a izolací, protože nakupování většího množství
paliv je v současnosti levnější. 

Zatím kompromis 

Absence právní normy pro rozúčtování ceny za teplo v domě znamená v současnosti
problémy. Vyhláška 197/1957 je dávno překonaná a zastaralá, protože například
neuvažuje tak velkými výměníky, jako jsou ty dnešní. Současné rozúčtování
nákladů za teplo v domě je tak vždy kompromis. Ceny tepla lze stanovit až
dodatečně podle skutečných nákladů. Měřit dodávky tepla a teplé vody ještě
neznamená šetřit. Současné měření je vlastně zatím jen evidencí spotřeby. Z jeho
závěrů jen občas vznikají podněty pro zavádění úsporných opatření. Izolace domů
a bytů jsou příliš nákladné a jejich návratnost je mnohaletá. Zásobování teplem
Ostrava počítá s 90 tisíci měřidel. Odhadnout náklady na jejich opravy, výměny a
odečty je dnes nemožné. Na druhé straně se ví, že většina dnes vytápěných
objektů nemá potřebné izolační vlastnosti. Takže lze měřit spotřebu, ale s
vědomím, že spousta energie zároveň uniká. Měřiče na vstupech potrubí do domů
jsou jen slabou náplastí. Osazení takového měřiče včetně projektu přijde na 45
tisíc Kč, roční údržba na 2 tisíce Kč. Ostravský distributor tepla má na
starosti na 3600 těchto měřičů. Občan je neplatí přímo, je zatím chráněn limitní
cenou tepla. Měřiče platí zatím stát, takže ale vlastně zase občan. 

Co dál 

Podle ředitele Paprskáře nebude možné při současném vývoji hospodářství, platů a
spotřebního koše dotace na teplo odstranit. Byl by to patrně cenový výbuch. Je
ale nutné investovat. Například instalovat vysoce výkonné kogenerační jednotky
přímo u domů. Klasická teplárna nebo kondenzační elektrárna nemá účinnost vyšší
než 33 %. Kogenerační jednotka má naopak účinnost až 87 %. Je velmi pružná,
ekologicky přijatelná, mobilní a tichá. Zájem o tyto jednotky se v ČR zvyšuje
pomalu. Pražská teplárenská, a.s., hodlá na kogenerační systém převést zdroje v
Mělníku, Michli, Veleslavíně a Malešicích, ale i řadě menších zdrojů v pražských
sídlištích. Převod na tento systém kombinované výroby elektřiny a tepla má stát
okolo miliardy DEM. Perspektivně by měly kogenerační jednotky znamenat pro
obyvatele přijatelné ceny za teplo a teplou vodu. 

Kontakt: Zásobování teplem Ostrava, Pivovarská 1, 729 38 Ostrava 1, tel.: (069)
611 43 21, FAX: (069) 23 35 43 

Foto: KOGENERAČNÍ JEDNOTKA: Je malá a její vysoká výkonnost ji předurčuje k
využití v sídlištních celcích nebo skupinách rodinných domů. Foto: Jan Paprskář,
ředitel, Zásobování teplem Ostrava 

Srovnání cen energie v ČR, Německu, Dánsku a ES 

Úroveň cen 1992, přepočet 35 Kč/ECU 

Izolace lepší než měření 

Instalace měřidel není všespasitelná a efekt je zatím malý 

Nejméně o třetinu vyšší měrnou spotřebu tepla oproti ostatním státům odhadují
odborníci za ČR. Opatření ke snížení spotřeby jsou prozatím značně nákladná.
Zateplení 1 m2 přijde na 1200 Kč a více podle druhu použitých izolačních
materiálů. 

Ještě stále méně nákladné jsou platby za dodávky dotovaného tepla než investice
do zlepšení izolačních vlastností objektů a do dalších opatření ke zlepšení
tepelné pohody v nich. . 

Optimalizovat topení 

Zlepšení izolačních vlastností obytných domů může přinést snížení spotřeby tepla
pro otop zhruba o dvacet procent, říká Jan Novotný (na snímku), předseda
Bytového družstva v Ostravě-Porubě. Podle jeho názoru bude mít samotné měření
spotřeby tepla v bytech efekt úspor maximálně do 5 % . Instalace měřidel je
velmi nákladná. Lepší je podle předsedova názoru věnovat pozornost optimalizaci
provozu topných soustav. Prozatím jsou některé byty nedotápěny, jiné jsou naopak
přetápěny. 

Za topnou sezónu 1992/1993 družstvo účtovalo nájemníkům podle druhu výměníků (
při centrální dodávce teplé užitkové vody) od 60.05 do 127.46 Kč/m 2 vytápěné
plochy. Dodavatel účtoval 229422 Kč/m 2 . Rozdíl do regulované ceny byl hrazen z
dotací. 

Družstvo vytápí přes 546 tisíc m 2 , což znamená platby za teplo a teplou
užitkovou vodu přes 125 milionů Kč ročně. 

Platit jen spotřebované 

Bytovému družstvu Nová huť Ostrava ( 10600 bytů) vadí monopolní dodávky tepla a
teplé užitkové vody. V loňské topné sezóně přišlo teplo pro jednopokojový byt na
5 tisíc Kč, pro dvoupokojový na 8 tisíc Kč a třípokojový na téměř 12 tisíc Kč. 

Snažíme se domy co nejvíce zateplovat, ale je to příliš nákladné, říká Markéta
Vltavská, ekonomka družstva. Nájemné za byt se po zateplení zvýší až o 500 Kč
měsíčně. Návratnost zateplení se počítá na řadu let, často i více jak 10. Pokud
by rapidně stouply ceny tepla, návratnost by byla rychlejší. 

Problematické je podle družstva i vyúčtování dodávek tepla ve vztahu k dotacím.
SBD dotace dostane jen v případě, když má s dodavatelem tepla sepsanou smlouvu.
Dodavatel může předložit nepřijatelné podmínky, ale jeho monopolní postavení
družstvo přinutí smlouvu uzavřít. Jinak nebude mít družstevník teplo ani dotaci.
Třikrát vyhlášený regulační stupeň při výrobě tepla a elektřiny na Ostravsku v
závěru roku 1993 znamenal, že lidem celkem 6 dnů netekla teplá voda, ale platili
ji naplno. 

Instalované měřiče teplé vody registrují všechnu protékající vodu, i když bylo
třeba dlouho odpouštět studenou, než přitekla zase teplá. Vzápětí následoval
další regulační stupeň a vše se opakovalo. Lidé chtějí platit jen to, co
skutečně spotřebovali. Ještě dlouho tomu tak ale patrně nebude. 

Foto: Jan Novotný, předseda Bytového družstva v Ostravě-Porubě 

O prodeji kraslic 

Každý rok jsme o velikonocích prodávali v Praze nebo v jiných velkých městech
kraslice. Můžeme je prodávat i letos? 

Cyril Hraboský, Veselí na Moravě 

V Praze i v jiných velkých městech je pochůzkový a stolkový prodej na ulicích
zakázaný. Výjimky, například právě pro prodej velikonočního zboží, se v
jednotlivých městech různí a povolují je městské správy. 

* Praha vyhradila stánkovému prodeji tržnici v Holešovicích a několik menších
tržišť v dalších čtvrtích. Několikrát do roka se v hlavním městě uskutečňují i
sezónní trhy. Například nedávný Josefský trh a nyní Velikonoční trhy. Konají se:
Na Výstavišti - organizuje Výstaviště Praha 7, tel.: (02) 371043 , FAX: (02)
371351, a na Havelském tržišti - organizuje Sdružení pro obnovu a rozvoj
lidových řemesel a tradic, Vojtěšská 13, Praha 1, tel : (02) 291591 . Výjimku ze
zákazu prodeje mimo tržiště, udělil obvodní úřad Prahy 1 jen těm prodejcům,
kteří v Praze prodávají každoročně. 

* V Plzni je stánkařům k dispozici tržnice pronajatá soukromé firmě Bratři
Flaxové. Prodává se také na náměstí, od prodejců vybírá poplatek každé ráno
správce tržiště. Mimořádný prodej na pěší zóně povoluje obvodní úřad Plzeň 3,
Klatovská 10, tel.: (019) 220745 klapka 206, informace paní Blanka Šobrová. 

* V Českých Budějovicích povoluje výjimky ze zákazu prodeje mimo vyhražená místa
ekonomický odbor úřadu města, tel.: (038) 861208 , informace paní Anna Holovská.
Čtyřikrát do roka se konají trhy na Hlavním náměstí, organizátorem jsou Městské
kulturní domy, tel.: (038) 370 01, informace paní Dušková. 

* Ústí nad Labem má pro stánkový prodej vyhražena dvě místa: Tržnici, pronajatou
soukromé firmě Dvořák, tel.: (047) 273 03. Staré tržiště je ve správě města a
informace lze získat na tel.: (047) 265 95 u pana Berovského. 

* Hradec Králové má pro stánkaře vyhrazeno také tržiště. Případný prodej na
jiných tržních místech povoluje odbor dopravy městského úřadu, tel.: (049) 33157
, pan Jan Maňaska. 

* V Pardubicích povoluje prodej mimo tržnice odbor místního hospodářství a
obchodu, tel.: (040) 511457 , informace paní Hana Šnajbergrová. 

* V Brně povoluje stánkový prodej odbor služeb magistrátního úřadu Brno - střed.
Jako tržiště je vyhražena část Zelného trhu, informace: (05) 421341 11, klapka
479, dr.Kaláb. Se žádostmi o výjimku je nutné se obrátit na radu města. 

* V Ostravě je stánkový prodej soustředěný na Moravské náměstí, majitelem
tržnice jsou Technické služby města Ostrava, tel.: (069) 611 2526. Informace o
výjimkách ze zákazu podá odbor městského hospodářství, tel.: (069) 628 2170,
paní Jaroslava Borečková. 

Jan Vávra 

Kam míří telekomunikace 

Teprve po uvolnění embarga na dovoz špičkové technologie si uvědomujeme míru
našeho zaostávání. V plné míře se to týká telekomunikačních zařízení. Naprostá
většina potenciálních uživatelů dokonce ani netuší, jaké množství velmi
užitečných funkcí dnes tato zařízení v sobě integrují. Proto se přední světoví
výrobci, kteří vstupují na náš trh, musí zabývat osvětou, vysvětlováním
vlastností těchto systémů. 

Jaroslav Winter 

Současný trend lze charakterizovat označením "inteligence rozdělená v síťovém
svazku". To znamená, že komunikační systém musí umožňovat využití všech součástí
hardware a software nezávisle na umístění kteréhokoli pracoviště. 

Vyplynulo to ze semináře, který pořádaly v Praze společně rakouská firma Kapsch
a Northern Telecom - Canada. V případě ústředen Kapsch Meridian 1, které jsou s
více než 60000 instalovaných zařízení a 18 miliony účastníků v celém světě
nejprodávanějším digitálním telefonním systémem, to mimo jiné znamená, že v
telefonním přístroji je zabudován datový adaptér, na který lze napojit terminál
nebo PC. 

Vyřizování objednávek 

Zajímavý způsob vyřizování objednávek umožňuje funkce Meridian Call Center.
První informaci o novém výrobku, ceně a podobně získá volající z řečové paměti.
Potřebuje-li další informace, je přepojen na oddělení, které jeho dotazy v
nejkratším čase zodpoví. Zároveň s hovorem dostane referent na svůj monitor
potřebné informace o volajícím zákazníkovi, které jsou v databance k dispozici.
Jestliže vyžaduje zákazník ještě další speciální informaci, jeho hovor je spolu
s informacemi z databanky předán dalšímu příslušnému pracovníkovi. 

Digitální telefonní ústředna Option 11 s rozsahem do 224 telefonních poboček,
kterou k nám letos Northern Telecom uvádí, má téměř 400 funkcí. Například
tarifikace poplatků - okamžitý výpočet sazby za uskutečněný hovor podstatně
zlevňuje telefonní provoz firem, které tyto ústředny zavedly. 

Jeden kabel pro všechno 

Dalším trendem, v některých státech při výstavbě nebo rekonstrukci zejména
administrativních budov dokonce předepsaným, je strukturovaná kabeláž. Její
předností je jednotný kabel i zástrčka pro telefon, modem, fax, tiskárnu,
terminál i počítač v síti LAN. Při stěhování pracovníků nebo oddělení se prostě
jen přemístí počítač nebo jiné koncové zařízení a přepojí se v hlavních
rozvaděčích. 

Text k foto 

JEDNA ŠESTKA UŽ TELEKOMUNIKACÍM PADLA: Technika postoupila dál. Teď ještě ta
druhá - peníze. 

| Nezapomeňte | 

V pátek 25. března se platí spotřební daň : 

Podání přiznání a: a) daň za únor plátce, jehož měsíční daňová povinnost
nepřekročí částku 100000 Kč, b) vyrovnání daňové povinnosti za únor u plátce,
jehož měsíční daňová povinnost nepřekročí částku 100000 Kč a nepřesáhne 2000000
Kč, c) vyrovnání daňové povinnosti za únor u daně hrazené denními zálohami. 

Ve stejný den je termín pro placení Daně z přidané hodnoty: Podání přiznání a
daň za únor plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím. 

Vychází Reflex č.14 

Při letošním udílení cen Gramy byla skupina Yo Yo Band daleko nejúspěšnější a po
mnoha letech existence je konečně NA VRCHOLU * V mateřském mléce byly nedávno
naměřeny vysoké hodnoty nebezpečných ftalátů. Opět se nabízí otázka KOJIT, ČI
NEKOJIT? * Pronikání do cizích počítačových systémů je podle našich zákonů
beztrestné. Policie tak jen bezmocně přihlíží, když v bankách řádí SLÍDILOVÉ. *
Jaká je vzdělanost našeho národa* Na tuto otázku si chtěli odpovědět na
ministerstvu školství a tak učitelům předložili TEST * Odvolání pražského
policejního ředitele se neobešlo bez vzrušených spekulací. Osobou ředitele se
zabývá CAUSA PAVEL HOFMAN. 

Ve vaně je pohoda 

Spočítejte si spotřebu vody na osobní hygienu za celý rok 

Denní očista těla by měla být samozřejmostí. Většina lidí se koupe či sprchuje
ráda. Formy koupání jsou různé a různě dlouhé. Jejich cena nás zatím moc
nezajímala. 

Jaromír Složil 

Hygiena nás stojí stále více peněz. Měli bychom se zamyslet, jak v tomto směru
ušetřit. Hodně lidí má při koupání zažitý stereotyp, jehož změna může jít
rodinnému rozpočtu k duhu. 

Napuštěná vana 1 

Čas od času neodoláte a vyšetřenou půlhodinku blahobytně proležíte ve vaně. V
koupelové pěně, s trochou hudby, případně magazínem v ruce a skleničkou vína. Je
to pohoda, ale znamená nemalé výdaje. Ve vaně 170 cm dlouhé potřebujete 120
litrů vody, z níž vám čouhá jenom hlava. Vana plechová se zahřeje rychle a
rychle zchladne, vana litinová se chová naopak. 

Naplno puštěná vanová baterie znamená, že do 4 minut máte vody dost. Kalkulujme
s tím, že polovina vody je studená a polovina teplá, abyste získali teplotu
okolo 35 st. C. Vklouznete do vany, odpočíváte, myjete se, občas v malém rozsahu
použijete sprchu. Voda chladne. Připustíte 10 litrů horké. Pohoda končí. Během
vypouštění vany si dáte závěrečnou dvouminutovou sprchu. Po osušení vanu
umyjete. Zítra si dáte zase. Pokud stojí m 3 studené vody 17 Kč včetně stočného
a za m 3 vody teplé dáte 75 Kč, vykoupali jste se dost draho: 

Studená/litrů Teplá/litrů 

Napuštění vany 

Sprcha při mytí (2 minuty) 

Dopouštění vany - 

Sprcha závěrem (2 minuty) 

Mytí vany 

Celkem 

Koupel ve vaně celkem = 8.58 Kč 

Napuštěná vana 2 

Máte třeba vanu menší, sprchujete se kratší dobu, na mytí vany potřebujete
minimum vody. Spotřebujete celkem o 1/3 vody méně. Po odečtení 1/3 z předchozí
ceny je to stále 5.72 Kč. 

Sprcha 1 

Proti koupání ve vaně ušetříte. Běžnou sprchou proteče 6-12 litrů vody za minutu
podle síly proudu, typu růžice apod. Počítejme 8 l/min. a sprchu 5 minut včetně
seřízení teploty vody. Voda teče stále, spotřeba je 40 litrů (napůl studená,
napůl teplá). 

Náklady: Studená voda 0.34 Kč, teplá voda 1.50 Kč. 

Sprcha celkem 1.84 Kč. 

Sprcha 2 

Instalujete stop-ventil (100 Kč), kterým zastavíte průtok při mydlení či mytí
vlasů. Spotřebujete polovinu vody proti sprše 1. Jedno sprchování bude stát
0.92Kč. Ventil se u čtyřčlenné rodiny zaplatí za 27 dnů (0.92 x 4=3.68 Kč denní
úspory). 

100: 3.68 =27 

Sprcha 3 

Instalujete zahraniční růžici s poloviční spotřebou proti běžné, instalujete
stop-ventil. Je to 300+100 Kč investic. Potřebujete jen 1/4 vody, takže sprcha
vás stojí 0.46 Kč. Při každém sprchování ušetříte 1.38 Kč. Investice se vrátí
čtyřčlenné rodině za 72 dnů (1.38 x 4=5.52 Kč denní úspory). 400: 5.52 =72 

Celoročně 

Chvíle s kalkulačkou se vyplatí. Stačí propočítávat spotřebu vody na hygienu
rodiny v různých vazbách. Rozdíly vyplývající z různých kombinací koupele ve
vaně a sprše jsou udivující. Čtyřčlenná rodina ročně vydá za různé druhy
koupele: 

Hovoří fakta 

Rozdíly jsou propastné, ale vanu potřebujete. Hledáte rozumný kompromis,
například: 

Ušetříte téměř 90 % proti variantě a). Tu kalkulačku budete brát asi do ruky
častěji. Příležitost vykoupat se nevynecháte s těmito znalostmi nikde ve světě
či po zaměstnání, pokud to jde. Ale obdennímu vylehávání ve vaně je už asi
konec. 

Kanaďané bodují 

v hokeji i ekonomice 

Náš reportér pracoval měsíc v týdeníku Les Affaires - québecké obdobě Profitu 

Než jsem začal jako jediný český novinář měsíční stáž, která byla mojí první
návštěvou Kanady, měl jsem o této zemi určité představy, zejména o ohromné
rozloze, tvrdé zimě a kvalitním ledním hokeji. V praxi jsem si potvrdil, že
Kanaďané patří ke světové špičce také v leteckém průmyslu, poštovních službách a
telekomunikacích, ve výrobě léků i dopravních zařízeních atd. 

Igor Pírek 

Když přistál letoun ČSA v Montrealu, ležela kolem letiště asi metrová vrstva
sněhu, bylo kolem -30 ° C a foukal silný vítr. Přesto fungoval letecký i
silniční provoz normálně, meziměstské autobusy jezdily na minutu přesně. Dálnice
do Québeku byla perfektně čistá, stejně jako ulice v samotném městě. 

Tvrdý boj o trh 

Kanada je uznávanou kolébkou ledního hokeje, který se zde hrál prvně v roce
1879. Zásadní rozdíl mezi našim a kanadským pojetím této hry jsem pochopil již
při návštěvě prvního utkání NHL. Hraje se na užším kluzišti, je zde prakticky
neustálý kontakt se soupeřem a bojuje se naplno do poslední sekundy. Stejné je
to s kanadskou ekonomikou. Ta musí o své místo na severoamerickém trhu vedle
americké, japonské a další konkurence tvrdě bojovat, snažit se o co nejvyšší
efektivnost a kvalitu při přijatelných cenách. Přesvědčil jsem se o tom při
návštěvě společnosti na výrobu leteckých motorů Pratt & Whitney, sportovního
zboží Canstar nebo papíru Daishowa. 

Bez spojení to nejde 

Během stáže jsem strávil dva týdny v ekonomickém týdeníku Les Affaires -
kanadské obdobě Profitu. Několikrát denně jsem telefonoval po celé Kanadě, ale
třeba i do ČR. Nikdy se mi nestalo abych nedostal skoro okamžitě spojení. Není
to náhoda. Vždyť firma Bell začala jako první na světě provozovat městskou
telefonní síť - a to právě v Québeku. 

Některé kanadské společnosti - například Bombardier - mi poslaly řadu
informačních materiálů do montrealské redakce poštou. Na zásilku jsem nečekal
nikdy déle než 48 hodin. Roušku tajemství této spolehlivosti a rychlosti jsem
poodhalil při návštěvě kontrolního střediska kanadských pošt v Ottavě. Řadu
technologických novinek, například interakční elektronické služby, které v
Kanadě již uvádějí do praxe, nelze u nás zatím aplikovat. Jsou však další
aktivity, například racionalizace činnosti výrobních podniků, práce pošt, nebo
organizace veřejného úklidu v zimních měsících, které lze bez velkých nákladů
aplikovat i u nás. 

Čtete na str. 12 - 13: Japonský lék na kanadské problémy 

text k foto: DŮLEŽITÉ SDĚLENÍ: Podnikatelé - k nejnadějněji rozvíjejícím se
průmyslovým odvětvím ve světě patří informatika, telekomunikace, letecký průmysl
a výroba léků. 

Obrázek: 9 

Kancelář: Firotour 

Oblast: Velký okruh Norskem 

Ubytovací zařízení: 5 x různé 

Cena za osobu Kč: 7890 (9 dní) 

Dítě: Není vhodné pro děti do 15 let 

Stravování: 5 snídaní 

Doprava: Autokar 

Popis: Poznávací zájezd do Norska neporušenou severskou krajinou, jakou bychom
marně hledali v celé Evropě. Některá místa na trase jsou přístupná jen během
severského léta, tj. od května do září. V plánu zájezdu je také prohlídka
některých měst, například Bergenu a Osla, projíždí se Lillehammerem. Naše cena
platí jen pro turnusy , které odjíždějí 27. 5. a 6. 6, později je vyšší. Pro
menší děti je zájezd příliš namáhavý, a proto nejsou ani poskytovány slevy.
Během zájezdu je počítáno 5 x s ubytováním ve čtyřlůžkových pokojích. Sociální
zařízení a sprchy podle místa ubytování jsou buď společné na chodbách, nebo také
v pokojích. Pořadatel doporučuje vzít sebou vlastní ložní prádlo nebo za 820 Kč
prodá povlečení. 

Doporučuje se dokoupit večeře za 1500 Kč na osobu. 

Zájezd doprovází průvodce. V ceně jsou zahrnuty poplatky za převozy trajekty
mezi SRN, Dánskem, Švédskem a trajekty v Norsku. Šestý den zájezdu je plánován
výjezd lanovkou na horu Dalsniba, což je rovněž započteno v ceně. 

Pojedete do zahraničí s cestovkou? 

Na dovolené chceme především odpočívat*Příjemné prostředí a patřičný servis
zvýrazní naši relaxaci 

Otevření hranic přilákalo do cestovního ruchu tisíce podnikavců. Publicita,
kterou mají neúspěchy jednotlivých firem, však vyvolala nedůvěru k serioznosti a
profesionalitě práce cestovních kanceláří. Je tato nedůvěra oprávněná a jak se
vlastně mezi nimi zorientovat? 

Stále převažující nabídka nad poptávkou dělá své. Profesionálové v soutěži o
získání klienta postupně vytlačují z trhu diletanty a cestovní kanceláře, které
se nedokázaly prosadit svou péčí o spokojenost zákazníků, postupně zanikají. Ze
3500 firem, které působily na našem trhu v tomto oboru před dvěma roky, jich
dnes zůstala jen necelá polovina. Přesto není dosud výběr dobré a spolehlivé
cestovky nijak jednoduchý. 

Komu dát přednost? 

Předpokládejme, že chcete svěřit péči o vaši dovolenou cestovní kanceláři. V
každém městě jich najdeme několik, v centru Prahy dokonce několik v jedné ulici.
Na první pohled je nabídka všech zajímavá a mnohdy velmi atraktivní, ale také
dosti podobná. Ani ceny se většinou příliš neliší, i když například pro Maltu
jsme našli při porovnávání ceníků různých kanceláří u týdenních pobytů v
hotelích zhruba stejné kategorie rozdíl až o 3000 Kč. Vyplatí se tedy porovnat
ceníky více firem pro stejnou oblast. 

Určitým signálem pro posouzení kvality cestovky je prospekt a dokumentace,
kterou vás vybaví na začátku jednání. Dá se předpokládat, že firma, která si dá
záležet na kvalitním zpracování prospektu, bude také věnovat dobrou péči vám.
Nejde přitom jen o to, zda prospekt je na křídovém papíře a s barevnými obrázky.
Všimněte si také obsahu; jak podrobně a věcně informuje o jednotlivých
nabízených pobytových oblastech a hotelích. 

Dalším hlediskem při vašem rozhodování by mělo být hlavní teritoriální zaměření
kanceláře. Profesionální zvládnutí organizace pobytů není nijak jednoduchá
záležitost. I velké firmy se specializují jen na několik málo teritorií. Proto
se při výběru partnera zeptejte, zda oblast, kterou hodláte navštívit,
zpracovávají sami a mají tam svého delegáta nebo zástupce, anebo ji nabízí za
provizi pro jinou cestovní kancelář. To samo o sobě není na závadu, ale přece
jen to může někdy působit komplikace. 

Pomocným kriteriem při volbě je také chování personálu při jednání o koupi
zájezdu. Nedejte se zlákat až příliš úslužným a podbízivým vystupováním, ale
nenechte se ani odradit velmi věcným a strohým rozhovorem. Ovšem správný
pracovník na přepážce je ochotný a trpělivý, ale také znalý a seriózní.
Neslibuje, informuje. Jeho kvalifikace je do značné míry vizitkou kvalifikace
celé firmy. 

Nejpodstatnější při vašem rozhodování, kterou cestovní kancelář zvolit, by měly
být zkušenosti a poznatky lidí, kteří již jejích služeb využili. To doporučujeme
zvláště pro případy, kdy se rozhodujete pro firmu, která působí krátký čas.
Obecně lze říci, že čím je kancelář starší, tím menší je riziko, že budete
zklamáni, když použijete jejích služeb. 

Co se nabízí? 

Náš článek jsme zaměřili na hlavní činnost většiny cestovních kanceláří, a tou
je organizování pobytů a zájezdů. Zdejší cestovní kanceláře nabízejí zájezdy a
pobyty doslova po celé zeměkouli, od Ameriky, přes Evropu a Afriku až po
východní Asii. Dokáží vám splnit například i takové přání, jako je svatba v Las
Vegas a svatební cesta na Honolulu. Ale to zatím není pro většinu lidí cenově
dostupné, a tak jsme do vzorků nabídky vybrali jen Evropu. 

Nabídka většiny cestovních kanceláří je tvořena zpravidla ze dvou zdrojů, a to z
vlastních produktů a z produktů, které získali od tzv. touroperátorů.
Touroperátor je název pro velkoobchod v cestovním ruchu. 

Funkci touroperátora zastávají buď silné cestovní kanceláře, které mají
vybudovanou v určitém teritoriu dobrou pozici a jsou personálně vybaveny tak,
aby vedle svého vlastního prodeje mohly prodávat i prostřednictvím menších
agentur, nebo specializované organizace. Ty konečným zákazníkům neprodávají a
jejich klientelu tvoří jen cestovní kanceláře. Tento systém umožňuje i malým
kancelářím poměrně širokou nabídku. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že
při prodeji zájezdů získaných od touroperátora nese cestovní kancelář vyšší
rizika než při prodeji pro jinou cestovní kancelář za provizi. Uvádíme tuto
zdánlivou podrobnost proto, že hraje důležitou roli při eventuálním reklamačním
řízení. 

Samozřejmě se předpokládá, že vám nevadí rozdílnost jazyka, protože průvodce a
ostatní personál bude mluvit německy. Také odlety jsou organizovány ze
zahraničních letišť, kam se zpravidla budete dopravovat individuálně. 

Zajímavou službu pro podnikatele nabízí firma Incentive Travel. Jsou to zájezdy
a pobyty pečlivě programované, které se organizují pro určité vybrané pracovníky
podniku jednak jako odměna za dobré pracovní výsledky, jednak jako studijní a
poznávací. Předpokládá se přitom, že společný pobyt prohloubí vztahy mezi lidmi
a současně rozšíří poznatky o teritoriu, ve kterém se firma chystá exportně
působit. Taková odměna může mít skutečně silný motivační účinek pro účastníky a
může být také užitečným přínosem pro firmu, která náklady plně hradí. 

Zvláštní formu činnosti má agentura HaK - Teleshopping s cestovní kanceláří Na
poslední chvíli. Tato kancelář je ve smluvním spojení s řadou cestovních
kanceláří, přejímá od nich neobsazená místa v jednotlivých pobytových turnusech
a snaží se je prodat. Používá přitom různé metody, například výrazné slevy,
pokud se ujímá neobsazených míst v době kratší než měsíc před odjezdem.
Pravidelně zveřejňují volná místa v Mladé frontě DNES. Slevy dosahují někdy až
50 % ceníkových cen. 

Budete reklamovat? 

I když se kvalita služeb cestovních kanceláří kvůli silné konkurenci stále
zlepšuje, přece jen občas vznikají maléry. Ty mají pak někdy takovou publicitu,
že to dotyčnou kancelář prakticky zlikviduje. Ze statistiky dvou větších
cestovek jsme však zjistili, že oprávněné reklamace v roce 1993 uplatnilo jen
asi jedno procento z celkového počtu zákazníků. To je méně, než je obvyklé u
technicky náročnějších výrobků. Uvážíme-li významný vliv lidí na práci
cestovních kanceláří, pak je toto zjištění jistě povzbudivé. Leč, vady se přece
jen vyskytly. 

Vady zásadně reklamujte hned na místě u zástupce cestovní kanceláře, kterého
větší kanceláře delegují zpravidla na celou sezonu do příslušného teritoria. V
převážné většině případů dokáže věc na místě vyřešit k vaší spokojenosti. Pokud
to skutečně nejde, nebo tam zástupce nemá, pak musíte mít vady pokud možno dobře
doloženy, nejlépe potvrzením odpovědného pracovníka hotelu. Reklamaci
doporučujeme uplatnit ihned po návratu, nejdéle však do šesti měsíců. Potom
právo reklamace zaniká. Na běhu této lhůty nic nemění stížnosti v tisku nebo na
živnostenském úřadě. 

Co stojí zkažená dovolená? 

Většině cestovních kanceláří záleží na dobrém jménu a mají zájem na solidním
vypořádání oprávněných reklamací. Zákonné předpisy nám v tomto mnoho nepomohou,
protože předpokládají, že může být požadována "přiměřená náhrada". Dosti obvyklá
je kompenzace závady, například ubytování v jiném hotelu, než byl původně
sjednán s tím, že můžete zdarma třeba na výlet, který nebyl původně v plánu.
Někdy ale takové řešení není možné a pak přichází na řadu slevy 

Slevit? Ale o kolik? 

Těžko budeme hledat obor, kde se názory na poskytnutí a velikost slevy v případě
vad plnění, mezi kupujícím a prodávajícím tak podstatně rozcházejí, jako u
služeb cestovních kanceláří. Tyto problémy nejsou jenom u nás, mají je i v
Německu. Tam se také lidé domáhají slev za nekvalitní služby. A zřejmě častěji
vznikají soudní procesy, při kterých soudci rozhodují o slevách. A tak si
tamější soudní praxe vynutila vytvoření aspoň hrubých záchytných bodů pro
orientaci. Senát zemského soudu ve Frankfurtu, který se zabývá výlučně spory
plynoucími z dopravních činností, sestavil přehled často se opakujících vad v
cestovním ruchu, rozdělil je do kategorií a ohodnotil. Hodnocení udává v
procentech, jaká by měla být za určitou závadu poskytnuta sleva. 

Tato "Frankfurtská tabulka" není právně závazná ani v Německu, tím méně u nás.
Přesto je ceněna jako dobrá orientační pomůcka. Pro názornost jsme z
frankfurtské tabulky vybrali několik příkladů. 

Ukázka z Frankfurtské tabulky 

Ubytování 

Základní údaje o ubytování mají být uvedeny v prospektu pobytu. 

Sleva % 

Ubytování nebylo ve smluveném objektu ( podle vzdálenosti) 10-25 

Větší vzdálenost pláže než dohodnutá 5-15 

Chybí WC 15 

Chybí sprcha 10 

Nedostatečné vybavení nábytkem 5-15 

Hmyz v pokoji 10-50 

Občasné výpadky jednotlivých zařízení a chyby provozu jsou "honorovány" takto: 

% 

WC je často mimo provoz 15 

Koupelna nebo teplá voda nejsou trvale k dispozici 15 

Voda většinou neteče 10 

Odpadne-li služba pokojských úplně 25 

Nedostatečná výměna prádla 5-10 

Hluk v noci 10-40 

Pokud byla dohodnuta plná penze, pak souhrn slev za vady ubytování nesmí
přesáhnout 50 % celkové částky. Pokud bylo sjednáno pouze ubytování, bez dalšího
zaopatření, pak se sazby zdvojnásobují a mohou v krajním případě dosáhnout i 100
%. 

Stravování. 

Pokud vypadne stravování úplně, pak tabulka předpokládá 50 % slevy. Další závady
, ke kterým dochází, jsou: 

% 

Nedostatečně teplá jídla 10 

Zkažená jídla 20-30 

Samoobsluha místo číšníka 10-15 

Stravování na směny 10 

Špinavé nádobí a nebo příbory 10-15 

Sazby platí při plné penzi. Při polopenzi se snižují o čtvrtinu, při penzi pouze
se snídaní se snižují o dvě třetiny. 

Doprava. 

Problémy s dopravními prostředky mají v celkovém hodnocení menší váhu.Souhrn
slev za vady v dopravě je tabulkou stanoven na celkových 20 %. 

V jednotlivostech se mohou skládat z následujícího: 

% 

Nižší třída než byla sjednána 10-15 

Významně horší vybavení než standard 5-15 

Co jsme zjišťovali? 

Výběr ukázkových lokalit a ubytovacích zařízení jsme omezili na Evropu. Vybrané
cestovní kanceláře jsme požádali, aby nám ze své nabídky navrhly vhodný zájezd
na začátku sezony pro dva dospělé s dítětem do 5 let do ubytovacího zařízení,
které odpovídá kategorii ** nebo ***, a to do oblasti, kterou samy zpracovávají.
Čedok a Rekrea, kteří mají velmi širokou nabídku zahraničních pobytů a zájezdů,
nám vyhověly v tom, že nám vybraly tuzemské pobyty, které by jinak asi z
přehledu vypadly. 

Termíny uvedené u některých vzorků nabídky jsou vesměs termíny odjezdů prvních
turnusů letošní letní sezony. Jejich cena je nižší než v hlavní sezoně, která
začíná tři týdny nebo měsíc později. 

Aby bylo umožněno aspoň orientační srovnání cen jednotlivých teritorií, jsou
všechny pobyty týdenní. Kategorie ubytovacích zařízení je uvedena v popisu,
stejně jako způsob dopravy a druh zaopatření - stravování. Pokud byste se
rozhodli zajistit si pobyt v zahraničním hotelu samostatně, pak zaplatíte
zpravidla vyšší cenu, než jakou vám ve stejném zařízení naúčtuje cestovní
kancelář včetně své obchodní přirážky. To platí i při prodlužování pobytu. 

Josef Šulc 

Oskar 

Společnosti Minerva, za výrobu a montáž šikmých schodišťových plošin do bytových
i veřejných objektů pro imobilní občany. Plošina s vodícím systémem se dá
instalovat na stěnu každého schodiště tak, že nebrání běžnému provozu. Každá
instalace je přísně individuální a je rozšířením pomoci postiženým, kteří nemají
na většině míst bezbariérové vstupy. 

Kaktus: Minerva Prostějov, a.s., 796 25 Prostějov - Vrahovice, tel.: (0508)
26511 , 26544 , FAX: (0508) 26058 . 

V příštím čísle 

Celkem 35 procent diků se rozhodlo, že budou investovat v druhém kole sami. Na
základě jakých informací ale mají vložit své body do podniků, kdo poradí? Profit
pozval k besednímu stolu odborníky, jejichž názory jistě mohou pomoci nejednomu
dikovi. Materiál najdete na první a dále vnitřní dvoustraně příštího čísla. 

Taneční dokáží pěkně roztancovat i peníze v rodičovské peněžence. Nevěříte?
Nalistujte třetí stranu čísla 16 našeho listu. 

V této době by se na stole vlády měl objevit k definitivnímu dopracování návrh
živnostenského zákona. Jaký vlastně bude, o tom vypovídá článek na čtvrté straně
příštího čísla. 

Další díl našeho seriálu Domácnosti spoří si tentokrát posvítil na jednu z
nejméně oblíbených činností mužské populace, a to na luxování. Ukazuje se, že
luxovat a luxovat je rozdíl. Samozřejmě nejen co do efektu, ale i co do nákladů.
Zdánlivě nenáročná práce nás totiž může ročně přijít na pěkné peníze. Kolik
přesně? Otevřte příští číslo Profitu na straně 8. 

text - FIRMA NEPRODAL 

PANE, MANŽELKA JE Z NÍ NADŠENÁ: Pojmenovala mě po ní, říká mi - ty můj
mikrovlnný troubo... 

Na vlastní pěst 35 procent 

Profit beseduje s experty o šancích, které mají ve II. vlně kuponové privatizace
individuální držitelé investičních kuponů 

Citelná změna v podílu diků, kteří si své investiční body ponechali pro
individuální investování, vyvolala mnoho otázek po příčinách i možných
důsledcích tohoto poměrně překvapivého rozhodnutí. K jejich odpovězení jsme si
do redakce pozvali několik odborníků, kteří by mohli vnést do věci jasno a
hlavně poradit, na co se zaměřit při objednávání akcií. 

Miroslav Kaňa, Jaroslav Šulc 

Pozvání do redakce přijali: Otto Emanovský, ředitel útvaru hospodářské politiky,
Svaz průmyslu a dopravy, Kamil Janáček, hlavní ekonom, Komerční banka, Pavel
Pršala, vedoucí oddělení kapitálového trhu, Spořitelní investiční společnost, 

Jana Šaldová, Servis pro akcionáře a IPF, PVT, a.s., ústředí, Ivana Švadlenková,
ředitelka odboru privatizace, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 

* Třicet pět procent lidí nedalo body do fondů. Podle čeho by se měli při
samostatném investování rozhodovat? 

Pršala: Je tu jednak zkušenost jak z první vlny, tak z běžného obchodování s
akciemi těch podniků, které nebyly zcela vyprodány a jsou nabízeny znovu. Za
druhé je možné podle toho udělat obrázek o tom, jak se prodávají akcie podniku
určitého zaměření, či oboru. O řadě nových firem v kuponové privatizaci, třeba
ze spojů, je informací taky dost. 

Šaldová: Seznam podniků, které jdou do druhé vlny, obsahuje desítky údajů. Když
se zkombinují se znalostí investování minule, je už čím se řídit. Kromě toho
prakticky ve všech novinách dnes jsou rubriky, věnující se nějak kuponové
privatizaci, či burze, takže kdo hledá, informací najde dost. Spíše než na radu
druhého bych však dávala přednost vlastní úvaze. 

I když kvalita nabídky nebude na úrovni první vlny, pořád tam jsou velmi
atraktivní podniky i celá odvětví. 

Švadlenková: Záleží na tom, s jakým cílem se lidé druhé vlny účastní - zda si
získané akcie ponechají a budou profitovat z výplaty dividend, nebo je obratem
prodají. Pak je tu jediný problém, a sice uplatnit všech tisíc bodů. Po
zkušenostech z první vlny vím, že ani všechny informace o podnicích, které dik
má, ho nemohou vést k domněnce, že by mohl snad získat maximum majetku.
Příkladem jsou někteří kolegové z našeho ministerstva, kteří - ač profesionální
národohospodáři - mají po první vlně akcie velmi nízké bonity a některým se ani
nepodařilo uplatnit celou tisícovku. 

Stav trvalé převahy poptávky nastane zřejmě u zbytků akcií z první vlny právě
proto, že už mají tržní cenu - třeba ČEZ - a nejsou takovou neznámou, jako akcie
ostatní. 

Pršala: Podívejte se na zahraniční kapitál, do čeho u nás investuje - vesměs do
velkých firem se základním jměním nad miliardu korun - i to je vodítko pro dika.

Šaldová: Řešení vidím v rozdělení bodů na víc hromádek, a v prvním kole vsadit
na tutovku, a pak pozorně sledovat vývoj kurzů. Valná většina lidí nejde do
kuponovky s představou o rychlém zbohatnutí, ale za pocitem mít akcie, za nimiž
dlouhodobě stojí peníze. Proto vidím jako užitečné si všímat záměrů vlády, pokud
jde o podporu strukturálních změn dlouhodobého charakteru. 

Janáček: Vstup do tržní ekonomiky mimo jiné znamená vyšší nejistotu. Máme však
proti ní averzi a proto se nějak hledíme pojistit do budoucnosti. 

Z první vlny vyplynulo, že větší význam má sázet na větší budoucí majetek a ne
na okamžitý výnos. Je však na místě velká trpělivost, protože kapitálový trh
přináší velké výkyvy a taky akcie zdánlivě nezajímavých podniků mohou
představovat velice slušný majetek. Takže pokud se podle něčeho rozhodovat, tak
podle dlouhodobých perspektiv odvětví a podniku. 

Pršala: Mohlo by však dojít k jevu, pro který nemám jiné pojmenování, než český
odezdikezdismus. První vlna byla ovlivněna rentiérskou, dividendovou filozofií.
Když se nyní ukázalo, že ten, kdo koupil jen akcie opatovické elektrárny a ve
vhodný okamžik je prodal, má půl milionu korun, pak se nebudu divit obratu o 180
stupňů a sázkám na rychlý kapitálový výnos z levně koupených desítek a stovek
akcií. 

Příkladem rentiérské filozofie byl zájem o drahé akcie hotelů. Po dvou letech
vidíme, jak se prudce snižuje jejich zisk a následně i výnos, zvláště po
zavedení daně z přidané hodnoty. 

* Zazněl názor dělit svých tisíc bodů na investice do více firem. Je to - při
tak malém množství - vůbec rozumné? 

Šaldová: Ptejme se jinak: Výchozí průměrný počet akcií na knížku je nižší, než v
první vlně, a větší je i riziko. Abych se vyhnula riziku, že se dostanu do
převisu v poptávce po akciích jedné firmy, tak doporučuji body dělit do dvou,
tří firem. 

Janáček: Otázka platí pro jednu kuponovou knížku. Pokud je člověk sám, tak asi
opravdu nemá cenu body dávat do třeba 6 firem, ale to není typický příklad,
protože mnohem častěji se rozhoduje celá rodina. A ta už složí na hromádku dva,
tři i více tisíc bodů, a tam ten rozptyl nemusí být drobením. TaK to aspoň
probíhalo u mnoha mých známých. Analyzovali všechny dostupné informace,
sestavili si strategii a různě ji upravovali podle momentální situace. 

Šaldová: Nevím, zda bude běžná rodina při dělení bodů uvažovat tak
kvalifikovaně, jak naznačuje pan Janáček. 

Švadlenková: Spíš ano, protože ti drobní investoři, kteří se v tom moc
neorientují, nebo nemají čas a zájem se tomu víc věnovat, už dali body fondům. 

Emanovský: Jsem rovněž skeptický pokud jde o počet lidí, kteří se soustavně
věnují studiu burzovních zpráv. Důvod, proč tolik lidí dalo přednost vlastnímu
investování, je i v atmosféře, která se kolem fondů vytvořila, ať již jde o
aféry, klamavou reklamu, či nevydávání výsledků a slibovaných peněz v
očekávaných termínech. 

Kromě toho je otázka, nakolik kdo má dobré informace. V každém případě jde o
údaje za minulost a údaje statické. Ale kdo dnes může říci o některém oboru, že
bude nosný za tři, za pět let, přestože u takového oboru, jako jsou třeba
telekomunikace, je budoucí rozvoj více než pravděpodobný. Přesto však platí, že
i v rámci jednoho odvětví, či oboru, jsou firmy prosperující i firmy naprosto
ztrátové. Ostatně i vývoj kurzů na obou burzách mnohdy postrádá logiku, a to
může diky úplně poplést. 

* Soudíte, že takové firmy, jakou je třeba Telecom, jsou v nabídce skutečnými
lahůdkami? 

Šaldová: Těžko odpovědět, to ukáže až vývoj. 

Emanovský: To je problém majetkových účastí. 

Pršala: Vidím paralelu s Čezem. Zájem zahraničních investorů ochabnul v
okamžiku, když se začalo diskutovat o jeho rozdělení. Zájem byl o celek, o sítě,
ne o drobky. Legislativa, nebo ti, kdo takto prodejnost firmy problematizují,
chytají krávu místo za rohy spíše za ocas. 

* Takže existuje v nabídce nějaká tutovka, nebo ne? 

Janáček: Tutovka je vůbec celá účast ve druhém kole, na tom se nedá přece vůbec
prodělat. Otázka je, zda za tisícovku dostane člověk nazpět deset, sto, či pět
set tisíc a jak brzy. Ostatně výsledky úspěšnosti objednávání akcií z první vlny
jsou známy a není důvod, aby to nyní bylo jinak. 

* Platí i pro případ, že podnik zkrachoval? 

Janáček: Na burze se běžně vesele obchoduje s akciemi firem, které jsou v
konkurzu. A konkurzní podstata, která se po vypořádání dělí také mezi akcionáře,
může být v některých případech docela atraktivní. Ale běžný dik má ještě další
informace, nebo chcete-li kritéria, podle kterých může rozhodovat s obdivuhodnou
racionalitou. Už to, že sám pracuje v nějaké firmě, a zná její silné i slabé
stránky - lidi ve vedení, nápady, které mají v šuplíku vývojáři, čekající na
okamžik zprivatizování, kdy s novinkou mohou úspěšně oslovit trh - to všechno
jsou návody, kam s kupony. 

Emanovský: Není však vyloučeno, že druhou vlnu nepříznivě ovlivní - vedle nižší
kvality celkové nabídky - i předpokládané omezení počtu kol. To by mohlo někde
vyvolat opakovaný a citelný převis poptávky. Pak může být investování velmi
obtížné, neboť dik po neúspěchu v prvním a druhém kole bude ve stresu hledat
jakoukoliv cestu, jen aby mu body nepropadly. 

Janáček: To platí i přesto, že - na rozdíl od fondů - bude dik zvýhodněn. 

Švadlenková: K podstatným informacím pro rozhodování patří i znalost podílu
akcií, prodávaných managementu firmy. Ten přece bude mít eminentní zájem na tom,
aby firma prosperovala. Proč by se na takovém vzestupu firmy neměli dikové
podílet? 

To, že se dik sám řízení firmy neúčastní, je v takovém případě nedůležité,
protože zná konkrétní lidi, kteří jsou na prosperitě konkrétní firmy osobně
velice zainteresováni. 

* Je rozumnější investovat spíše do velké, než do malé firmy, když ta malá bývá
průhlednější? 

Pršala: Větší šance na zhodnocení vkladu vidím spíše u větších firem. Co tady
ukázala první vlna, je možné přiblížit na akciích lázní. Přetlak poptávky vyhnal
ceny obvykle neúměrně nahoru a dikové drží v některých lázeňských společnostech
40 procent akcií. Přitom lázně potřebují peníze na modernizaci, takže pokud dnes
přináší nějaké zisky, je třeba je investovat, a ne vyplácet na dividendách.
Naděje na velký kapitálový výnos v případě, že se akcie prodají, tu také není,
protože za některé dostanete nyní jen dva až tři tisíce korun na tisíc bodů. 

Švadlenková: Rozhodnutí malý-velký vidím jako rozhodnutí o odvětví. Když vezmu
uhelné hornictví, tak tam jde převážně o velké firmy. Totéž se týká hutnictví a
chemického průmyslu. 

* Nakolik může přitažlivosti firmy pomoci zájem zahraničního kapitálu? 

Janáček: Pokud se dik bude zajímat o cenu akcie, pak může jít o zcela podstatnou
informaci. Zkušenost z první vlny je jasná - po vstupu partnera ciziny šla cena
akcie nahoru. Druhá věc je dividenda. Jako dik bych v tom okamžiku, kdy se
dozvím, že do firmy vstupuje cizí kapitál, a zajímal se jen o dividendy, takové
akcie vůbec neobjednával. Vím, že prvním krokem po zvýšení základního jmění bývá
dohoda s hlavními akcionáři o odkladu výplaty dividend na pozdější dobu, až se
zmodernizuje podnik. A to něco stojí, kdežto dividendy, to je pouze spotřeba. 

Pršala: Potvrzuji, že téměř všechny akcie, které na burze šly výrazně nahoru,
byly akcie firem, kde je cizí kapitál. 

* Pokud v první vlně někdo dosáhl velkého majetku, pak až v pozdějších kolech.
Co doporučujete teď: Investovat hned od počátku, nebo až se ceny trochu utřesou?

Švadlenková: Čekat na levné akcie znamená riskovat propadnutí bodů. Proto
doporučuji něco v prvním, a něco si nechat na později. 

Emanovský: Co je doma, to se počítá. Rozhodně od prvního kola. 

Janáček: Já půjdu také už od prvního kola. 

Pršala: Při jednotném kurzu v prvním kole se pár firem nabízí poměrně levně, a
bylo by škoda nevyužít šanci. 

* Takže i poradce makléřů největšího privatizačního fondu půjde do
pravděpodobného hromadného převisu s ostatními? 

Pršala: Jistě. 

* Pokud nikdo z vás nemáte odlišné doporučení o nutnosti investovat již v prvním
kole, poraďte aspoň, kolik bodů si nechat v knížce pro druhé a další kolo: 

Šaldová: Tak tři stovky. 

Švadlenková: Nic, celou tisícovku dát už v prvním. On se už nějaký převis, který
mi obstará body pro další kolo, jistě najde. 

Pršala: Když už něco vynechat, tak při rozkmitaných kurzech druhé kolo. 

* Co může akcionář očekávat od vlastnictví akcií, pokud jde o možnost ovlivňovat
chod firmy? O tom se totiž před první vlnou dost mluvilo. 

Švadlenková: Pokud se individuální, to znamená rozptýlení , vlastníci nějakým
způsobem nespojí a nepověří někoho, kdo by za ně jednal, nemají reálnou šanci. 

Emanovský: Většina akcionářů nemá zájem na ovlivňování chodu firmy, ale na tržní
hodnotě akcií, či na dividendě. 

Janáček: Nejlépe svůj názor lidé projeví na kapitálovém trhu: Když mají námitky
proti tomu, jak je firma vedena, jednoduše její akcie prodají. A naopak. Je to
sice nepřímý, ale účinný způsob vyjádření názoru. 

* Kolik vlastníků ještě drží akcie z první vlny? 

Šaldová: Naše akciová společnost měla asi 6300 drobných akcionářů, kteří
vlastnili asi sedm procent majetku společnosti. Dnes jich je méně než 5800. 

Pršala: Počet akcionářů se skutečně všeobecně snižuje. 

Janáček: Firma PlanEcon odhadla, že koeficient úbytku činí 0.05 až 0.1. Jinými
slovy pět až deset procent akcionářů v důsledku prodeje akcií jimi být přestalo,
a koupili si za výnos buď obligace, nebo doplnili běžný rozpočet domácnosti. 

Text k foto: 

JSTE PŘIPRAVENI DO DRUHÉ VLNY? Pokud jste se rozhodli dosáhnout co nejlepších
výsledků tímto způsobem, kdo ví, jak dopadnete. 

(vaše dopisy) 

(Profit č. 9/1994) 

Hra skončila, zapomeňte 

Pro druhou vlnu kuponové privatizace lze recept hledat v první 

Že si drobní investoři pomalu začínají zvykat na pravidla tržní hry, dokazují
vedle menšího zájmu diků o fondy ve druhé vlně obležená střediska RM systému
před uzavřením kola i zahlcení obchodníci s cennými papíry. Výrazný zisk z
prodeje i nákupu některých akcií posouvá myšlení akcionářů z oblasti počítačové
hry do reálného světa peněz a tak není divu, že chce větší část investorů
vyzkoušet sama své schopnosti a držet nitky vedoucí ke štěstí ve svých rukou.
Zbývá odpověď na poslední mučivou otázku: Kam s investičními body ve druhé vlně.

Kdo bude patřit k horkým favoritům, lze lépe odpovědět až po uplynutí prvního
kola. Některé obory druhé vlny, jejichž rentabilita je v střednědobém horizontu
zaručena, lze vytipovat již dnes. Podívejme se také na akcie z první vlny na
dnešním trhu. 

Propadliště dějin 

Mnoho drobných investorů v 1. vlně podlehlo počáteční masivní polooficiální
kampani a nezvolilo nejlépe. Platí to především o těch, kteří si vybrali za
svého favorita hotely. Mezi prvními šedesáti nejžádanějšími podniky jich bylo
třináct, z toho mezi prvními deseti pět. Nejvýše v přepočtu na průměrnou cenu
akcie stál hotel Palace, a to na prvním místě, na třetím Esplanade a na čtvrtém
Golf z Mariánských Lázní. Z dalších byly mezi prvními deseti ještě Pupp a Jalta.
Cena jedné jejich akcie se dnes pohybuje do 3000 Kč, s výjimkou hotelu Palace
Mariánské Lázně, která je těsně pod 6000 Kč. Velký zájem byl též o podniky
zahraničního obchodu, ať již to byla na druhém místě Inspekta, nebo další jako
Čechofracht, Metalimex, Pragoimex Rapid nebo Ligna. Většina z nich dnes stojí
okolo 4000 Kč za akcii, výjimkou je Čechofracht, na konci března byla akcie za
6000 Kč a Ligny přes 1700 Kč. Akcionáři v tomto případě nedopadli tak nejhůře, i
když většina z nich má z kupónové privatizace často jen jednu nebo dvě akcie, na
které spotřebovali většinu svých investičních bodů. 

Další velkou skupinu tvořily peněžní ústavy a pivovary, jejichž akcie dnes patří
k nejvyhledávanějším. Česká pojišťovna po pozastavení obchodu Ekoagrobanky a
problémech s Kreditní bankou vede suverénně žebříček nejdražší akcie s 15000 Kč
za kus, následuje ji Česká spořitelna s cenou přes 10000 Kč. Mezi pivovary to
ale zatím není pivovar Krušovice a Velké Popovice, o které byl největší zájem na
začátku, ale Radegast s cenou 7500 Kč a Plzeňské pivovary pod 7000 Kč a Pražské
pivovary přes 6000 Kč. 

Další pozice obsadili tenkrát již pouze jednotlivci. Nepřesvědčily ani mlékárny
ani Kostelecké uzeniny - maximální ceny do 2000 Kč a ani umělecká výroba s
orientací na export také dnes nepatří k favoritům. Jizerské sklo je mírně přes
2000 Kč, balírny Tchibo pod 2000 Kč, keramické závody, kromě Jihočeské keramiky,
která přesahuje cenu 4000 Kč za akcii, nepatří také mezi nejsilnější. Likérka
Plzeň Božkov míří ke 3000 Kč. 

Tyto ceny, kterých bylo dosaženo na přelomu března a dubna na Burze cenných
papírů Praha dokazují závěr z první vlny: Nejvyšší ceny dosahují jednoznačně
akcie peněžních ústavů, pivovarů a dalších podniků potravinářského průmyslu -
Čokoládovny, Tabák Kutná Hora, tedy takových, kde navíc je zahraniční kapitál
zárukou prosperity. V prvním případě je to švýcarský koncern Nestlé, ve druhém
americký Philipp Morris. Výhodné jsou i akcie monopolních podniků ve svém oboru,
bez kterých je nemyslitelná funkčnost infrastruktury. Mezi ně patří různé
energetické závody a také zatím všemocný monopolní ČEZ. Mezi akciemi s nejnižší
cenou jsou podniky elektrotechnického průmyslu, především závody podniků Tesla,
a státní automobilová doprava. Tyto výsledky nejsou ale překvapením, protože o
tyto podniky byl v první vlně nejmenší zájem a jejich akcie většinou stály pár
bodů. 

Druhá vlna 

Zbytky podniků neprodaných v první vlně se účastní i druhé vlny a k nim je
přiřazena řada nových. Vyjdeme-li z logiky první vlny, potom by mezi favority
měly patřit takové podniky, které jsou nenahraditelné ve svém oboru, který je
navíc důležitý pro chod hospodářství a výroby a svým způsobem nezastupitelný. Z
první vlny se na seznamu opět objevují hotely, pivovary, některé podniky
zahraničního obchodu a některé sledované a i úspěšné podniky jako ČEZ, Škoda a
Zbrojovka. Mezi nově zařazené podniky patří cukrovary, řada závodů podniku ČKD,
Československá státní automobilová doprava, řada závodů bývalých státních lesů,
pekárny a cukrárny, kovohutě, vodovody a kanalizace, Zemědělské zásobování a
nákup, Zemědělské stavby a řada jiných. 

Favority lze hledat mezi podniky infrastruktury, do nichž také směřuje nejvíce
domácích a zahraničních investic, ale i podniky severočeské a severomoravské
chemie. Překvapit mohou i některé těžké, zatím nedostatečně útlumové
strojírenské obory, zanedbatelná není ani role farmacie. Na druhé straně
zemědělské podniky se i přes sanační programy nacházejí v útlumu a ve stínu
ostré zahraniční konkurence, stejně tak není vyjasněna role lesnictví. Státní
automobilová doprava nepřesvědčila už v první vlně. 

Text k foto 

PRVNÍ A DRUHÁ VLNA NEJSOU DVĚ BOTY JEDNOHO PÁRU: A přestože nejsou dvojčata, v
mnohém se shodují. 

OSKAR 

Za mimořádný výkon 

Soukromému stavebnímu podniku Stavoexpres za výrobu a prodej lehkých otočných
stavebních plošin, jimiž lze přepravovat materiály do výše 30 m. Mají velmi
jednoduchou konstrukci a lze je rychle kotvit k lešení nebo různým prvkům
stavby. Podstatná je i jejich dlouhá životnost, protože konstrukce je
pozinkovaná. 

Kontakt: Stavoexpres - Josef Brindzák a synové, Žitavská 50, 460 11 Liberec II,
tel.:(048) 248 03, FAX:(048) 297 65 

Objevili domácí trh 

V podniku Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou je rukodělná i strojní výroba 

Sklárny ve Světlé nad Sázavou dosahují v ČR dobrých hospodářských a výrobních
výsledků. Základem jejich úspěchu je mimořádně rozsáhlý výrobní sortiment od
rukodělných uměleckých předmětů po strojní užitkové sklo. 

Broušený olovnatý křišťál přináší podniku velký zisk. V době hospodářské recese
však patří ke zboží, u něhož nejvíce klesá poptávka. Nápojové sklo vyráběné na
automatických linkách takové výkyvy trhu nepociťuje, protože je levnější a jeho
spotřeba není tolik ovlivňována konjunkturou. 

Proto se nás výkyvy na světovém trhu tak nedotýkají. Naší předností je, že
dokážeme z hlediska šíře sortimentní skladby a kvality uspokojit nejnáročnější
zakázky, uvádí tajemník představenstva akciové společnosti Sklo Bohemia Vladimír
Šimek . 

Věrni Skloexportu 

Ve světelských sklárnách uvažovali o vlastní zahraničně obchodní činnosti. Dosud
vyvážejí výhradně prostřednictvím Skloexportu. K výhodám patří zejména
dlouhodobé zajištění odbytu. 

Uvědomujeme si, že přímý kontakt se zákazníkem je pro výrobce nutný, aby mohl
dobře reagovat na vývoj trhu. Na druhou stranu bychom však odchodem od
Skloexportu přišli o vývozní značku Bohemia Crystal. Museli bychom se
prezentovat vlastně jako nová firma, vysvětluje Vladimír Šimek. 

Stále častěji však zákazníci přijíždějí přímo do továrny. Dříve nebývalo zvykem,
aby klient upřesňoval u výrobce své zakázky. Výhodou je, že management může
okamžitě posoudit a garantovat požadované termíny dodávek, strukturu zakázek,
ceny. Důležité je i navázání osobních kontaktů se zákazníkem. 

Zpestření nabídky 

Nedávno v podniku vzniklo marketingové oddělení, orientované především na
tuzemský trh. Dosud domácí odběratelé dostávali jen to, co zbylo z exportu.
Marketing nebyl potřebný, neboť poptávka vysoko převyšovala výrobní možnosti
skláren. Situace se však mění. 

Také na tuzemském trhu uplatní firma Sklo Bohemia od příštího roku zakázkový
systém. Musí však získat dostatek informací o tom, co domácí zákazník požaduje.
Znamená to zvýšit průzkumovou, akviziční a nabídkovou činnost. Podnik k tomu
využije i osm vlastních prodejen, v nichž se dnes uskutečňuje asi desetina jeho
obratu. Nová obchodní politika - blíže k domácímu zákazníkovi - se projeví i
výstavbou dalších podnikových prodejen a distribučních skladů. 

Kontakt: Sklo Bohemia, a.s., 582 91 Světlá nad Sázavou, Zámecká 550, tel.:
(0451) 522 21, FAX: (0451) 520 53. 

Hospodářské výsledky Sklo Bohemia 

1991 1992 1993 

Výkony (v tis. Kč) 816145720368882147 

Zisk (v tis. Kč) 324805168406139648 

Pracovníci 1844 1760 1722 

| Rady na telefon | 

Nejzajímavější dotazy najdete zodpovězené pravidelně na této stránce. 

Pravomoci policie 

Jako podnikatel jsem byl předvolán na policii, abych poskytl určité informace.
Zajímalo by mne, jestli jsem povinen tyto informace poskytovat. 

Dopis č. 312 

Policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět
k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a
jejich pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a
věcí. V tomto případě může policista osobu vyzvat, aby se ve stanovenou dobu
dostavila na určené místo k sepsání protokolu o podávání vysvětlení. Při
odhalování závažné trestné činnosti je tato osoba povinna vyhovět ihned. 

Vysvětlení může odepřít pouze ten, kdo by mohl způsobit sobě, svému příbuznému v
pokolení přímém, sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu nebo
jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném nebezpečí trestního stíhání nebo
nebezpečí trestního stíhání za přestupek. Vysvětlení rovněž nesmí být požadováno
na tom, kdo má zákonem uloženou povinnost mlčenlivosti. 

JUDr. PhDr. Oldřich Choděra 

Kontakt: Advokátní a komerčně právní kancelář, Národní 25, Praha 1, tel. + FAX:
(02) 242 27845 

záhlaví: peníze 

Rozhovor s expertem 

Pozor na jakutské drahokamy - cena neodpovídá kvalitě 

Máte chuť koupit si diamant? Pak byste měli vědět, jak se vyhnout falzifikátům.
Právě o tom jsme mluvili s expertem na diamanty - Jaroslavem Hrouzem ze Soluny.

* Kupují lidé v Čechách diamanty , aby si do nich uložili peníze? 

Zatím příliš ne. Diamanty kupují hlavně do šperků. Ty mají většinou do půl
karátu. Diamanty v této velikosti Soluna běžně prodává, větší kámen obstará do
týdne na burze v Antverpách či v Izraeli. Spíš než jednotlivci mají zájem o
investování do diamantů podniky a ty pak kupují kameny kolem karátu. 

* Proslýchá se, že se na našem trhu objevily pochybné diamanty z Ruska. 

Je to tak. Některé firmy dovážejí nekvalitní upravené kameny. Jde hlavně o
jakutské temně okrové diamanty, jejichž hodnota je vzhledem k zabarvení nízká.
Odborník je pozná podle spektra. Tyto kameny se vylepšují tak, že se odbarvují
ozařováním a získávají více ceněné zabarvení. Například odstín olivové či odstín
champagne. 

Také se objevilo vylepšování čistoty kamenů s poruchami tím, že se praskliny
vyplňují silikonem, který má podobný index lomu jako diamant. Často ani
odborníci pak nepoznají, že je kámen takto upravený a nadhodnotí ho. Karátová
cena tak může vzrůst až dvojnásobně. 

* Jak se takovým nekvalitním kamenům vyhnout? 

Kupovat u renomovaných firem, které mají kontakty na světové burzy. Nehrozí
nebezpečí, že kameny nakoupené na diamantové burze v Antverpách by nebyly pravé.
Tyto firmy dávají k diamantům certifikát svůj nebo v případě investičních
diamantů certifikát HRD, GIA či IGI. Je riziko kupovat ve zlatnictvích, kde
nedostanete žádné či pochybné potvrzení o pravosti kamene. 

* Prodávají se diamanty různých tvarů. Má vliv na cenu, koupím-li diamant s
briliantovým brusem nebo třeba srdíčko? 

V Rapaportu, ceníku Antverpské burzy i Diamantberichtu jsou uvedeny ceny pro
klasické kruhové diamanty o 57 fazetách s briliantovým brusem. Ceny jiných tvarů
- oblíbených markýz, srdíček, trianglů, květin a podobně - jsou trochu jiné než
u briliantů. Jsou v podstatě smluvní, řídí se módou, zabarvením a podobně.
Obecně kameny jiného než klasického kruhového tvaru bývají o něco levnější. To
je dáno tím, že neklasické tvary se brousí proto, aby nezbyl odpad. 

* Platí to opravdu pro všechny tvary? 

Kromě jednoho. Zcela zvláštní postavení mají bagety. To jsou diamanty broušené
do tvaru jakýchsi rakviček a jejich výjimečnost je dána tím, že je používají
švýcarské hodinářské firmy do svých výrobků. Skupují je na diamantových burzách
ve velkém a tato obrovská poptávka šroubuje jejich cenu. Proto jsou bagety asi o
20 % dražší než ostatní tvary. 

* Chce-li někdo prodat šperk s diamantem, uspěje v Soluně? 

Ve špercích, které k nám lidé nosí, jsou často diamanty špatné kvality. Bývají
poškozené, s černými tečkami, mají špatný brus a podobně. Takový šperk Soluna
odkoupí jen v případě, že jde o stylovou záležitost, například barokní prsten.
Jde-li o běžný šperk se špatným kamenem, neodkoupí ho, protože pro něj nemá
uplatnění. Přebroušení takového nekvalitního kamene stojí kolem dvou až tří
tisíc a kámen se navíc o pětinu zmenší. Takže by to pro ni nebyl dobrý obchod. 

| Nezapomeňte | 

Na pondělí 2. května připadá termín placení daně z příjmů: Záloha na daň na
duben u poplatníků, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla částku
1000000 Kč. 

Nejbezpečnější letecké společnosti světa 

Pramen: Wirtschaftswoche 

Vzdělávací organizace 

Československé manažerské centrum 

* CMC - Československé manažerské centrum, nezisková organizace, nadace. Sídlo:
nám. 5. května 2, 250 88 Čelákovice, tel.: (0202) 92151-9, 92237, 92107, FAX:
(0202) 92150, 91997. 

* Vznik: Srpen 1990. 

* Počet zaměstnanců: 115. 

* Specializace: Programy manažerského vzdělávání zaměřené na vrcholový a střední
management a podnikatele. manažerské programy pro jednotlivce i na zakázku -
marketing, finance, manažerské účetnictví, personální management, strategické
řízení, řízení kvality, výroby, projektů, správa korporací, řešení problémů a
rozhodování, rozvoj manažerských dovedností, řízení informačních systémů;
obchodní angličtina pro jednotlivce a na zakázku - intenzivní, finanční,
víkendová, letní intenzivní; podnikatelské programy; manažerská knihovna, CD
ROM. 

* Forma: Kurzy od několikadenních až po dlouhodobé; denní i víkendové;
manažerské programy rekvalifikační, pořádané jak ve vlastním zařízení CMC, tak
na přání i přímo ve firmách. 

* Počet kurzů: V roce 1993 celkem 95, 2100 účastníků. Od založení centra celkem
5000 kurzů. 

* Činnost: Výhradně vzdělávací. 

* Snažíme se vybudovat instituci poskytující manažerské vzdělávání na nejvyšší
úrovni, říká o záměrech a cílech CMC jeho děkan William R. Pendergast (na
snímku), a to přenosem nejlepších západních poznatků prostřednictvím výuky,
poradenství, vlastního výzkumu a vytvářením sítě kontaktů se západními business
schools. 

Poučení z úpadku a pádu 

Stalo se to před týdnem. Po čtyřiasedmdesáti letech komplikovaných a krvavých
dějů skončila poslední kapitola jedné z nejnešťastnějších říší, jaké kdy na této
planetě nějaký čas přežívaly násilí zvenčí, vlastní expansi a zlé vnitřní sváry.
Je příliš brzy účtovat. Každodenní proměny, vzrušení a palby nejsou pro
dějepisce příhodné podnebí. Ale zřetelně se rýsuje v té závěrečné kapitole dvojí
obrovitá ironická spravedlnost. Stalin, zločinec zhruba stejně vrcholný jako
Hitler, po napadení Sovětského svazu byl dohnán říši hájit a tím, za cenu
strašlivých obětí svých poddaných, pomohl zachránit svobodný a humánně
civilisovaný svět, kterým pohrdal jako světem kapitalismu a imperialismu. Týž
Stalin přitom otrávil nejen šestinu světa, ale celý svět natolik, že jím rozlitá
žíravina podnes leptá mysli i společenské organismy. Viz Castro, nejrůznější
terorismy, častá nostalgie po "sociálních jistotách". Ty tedy byly!
Nejzdařilejší ovšem byl neostalinský pokus o puč. Pomohl říši doleptat
definitivně. 

Dějepisce čeká nesmírně mnoho detailní i shrnující a hodnotící práce.
Dvanáctiletou Hitlerovu hrůzovládu v "nové Evropě" není tak obtížné rozebrat a
utřídit. Ještě i dnes žijí svědci, dochovaly se dokumenty, zvlášť "konečným
řešením židovské otázky" se zabývají faktografové a dějepisci dychtiví
nejprostší úhrnné pravdy. Snadno se vypořádali s dějepiseckými revisionisty,
kteří asi před patnácti lety začali v Německu, ve Francii, v Belgii vinou svých
pravicových želízek v politickém ohni blábolit cosi o tom, že tam a tam nebylo
plynem usmrceno čtyři sta tisíc Židů a sto deset tisíc Cikánů, ale Židů jen dvě
stě dvacet tisíc a Cikánů padesát. Revisionisté tohoto druhu většinou nemají
předkládání dokladů za nutné. Oni přece vědí , a jsou proto hodni důvěry. Je to
smutné. V tomtéž Německu, kde zvlášť skupina spisovatelů jako Böll, Grass, Lenz
přispěla k podivuhodné morální a intelektuální sebeobnově, náhle znovu mají
volné pole údajní vědci, kteří vycítili divný obecný příklon k pravici, někdy až
násilnicky neonacistické, a chtějí se mu zavděčit. 

Dá se z jejich textů skoro vytušit, jak litují, že se Hitlerovi vinou některých
omylů jeho okolí nepodařilo tisíciletou třetí říši ustavit. 

Možná že i na území zaniknuvšího nerozborného sojuzu proniknou do časopisů a do
nakladatelství dějepisci hledící očernit Gorbačova i Jelcina a obhájit Stalina.
Sensacionalistů všech oborů, včetně historie, je a asi vždy bude na světě
přespočet. Ale rozumní, věroučně skeptičtí, detailně pátrající a střídmě soudní
dějepisci existují u nás i jinde. V rozhodujících fázích dějin vyhrají. Jako
kdysi dávno Edward Gibbon, autor "Dějin úpadku a pádu římské říše", jednoho z
největších děl historiografie. 

Byl to samouk z druhé poloviny anglického osmnáctého století. Pobyl rok a půl v
téže oxfordské Magdalen College, kde nedávno spolu rozprávěly delegace
slovenských a českých krajů. Doufejme, že jejich setkání bylo prospěšnější než
Gibbonovo studium. Napsal v autobiografii, že "oxfordské universitě se necítí
být ničím zavázán: jistě mě zapře jako svého syna stejně ochotně, jako já ji
zapřu jako svou matku". 

Na čas našel zalíbení v katolické církvi. Konvertoval do ní asi v šestnácti, ale
otec mu to oplatil tím, že ho poslal ke kalvínskému učiteli do Lausanne. Včas
Edward věděl, jak je to mezi Římem a odpadlíky. Stal se vůči věroukám pronikavě
myslícím skeptikem. Filosoficky historiografickým spisem se začal dopátrávat
příčin úpadku a pádu římské říše. 

Podnes platí četná jeho zjištění. "Různé způsoby zbožňování, jak převládaly v
římské říši, lid ctil vždy znovu jako oprávněné. Filosofové věděli, že jsou
falešné. Vládci chápali, jak jim jsou prospěšné." 

Gibbon by měl být dnes znovu čten jako Peroutka. Věděl už dvě stě let před
Hitlerem, Stalinem a jejich následovníky, že "zásady ústavy umožňující svobodu
jsou potlačeny, jestliže zákonodárci jsou jmenováni výkonnou mocí". 

Hlavně vinou nedostatečného smyslu pro tento rozhodující fakt ruská a pak
sovětská říše zanikla. 

ZDENĚK URBÁNEK 

UKRAJINA CHCE CHRÁNIT SVŮJ TRH o OTAZNÍK NAD NIČENÍM DOKUMENTŮ 

První konflikt na obzoru 

MOSKVA - 

Mezi Ruskem a Ukrajinou se rýsuje první hospodářský konflikt v rámci
Společenství nezávislých států (SNS): Ukrajina chystá opatření na ochranu
vlastního hospodářství proti dopadu uvolnění cen v Rusku, které má vstoupit v
platnost 2. ledna. Mluvčí ukrajinské vlády Alexandr Jemeljanov po dvoudenním
zasedání ukrajinské vlády prohlásil, že Ukrajina zavede pro vnitřní obchod
kupóny namísto rublů. 

Ukrajina se tak zjevně snaží chránit vlastní trh před nákupy Rusů. Nakonec však
bude muset Kyjev platit vyšší ceny za dovoz z Ruska. 

Gruzínský prezident Zviad Gamsachurdia ve čtvrtek prohlásil, že Gruzie se zapojí
do SNS. Gruzie je jedinou republikou bývalého Svazu kromě tří pobaltských
republik, která dosud odmítala vstoupit do SNS. Místní pozorovatelé soudí, že
Gamsachurdia chce vstupem Gruzie do Společenství vzít vítr z plachet svým
odpůrcům. Opozice jej totiž kromě jiného viní, že svou izolacionistickou
politikou prohlubuje hospodářskou krizi republiky. Do SNS chce také Tatarstán -
bývalá autonomní republika v rámci Ruské federace, jež vyhlásila nezávislost.
Tatarští poslanci dospěli k závěru, že vstup do SNS krok je nezbytný vzhledem k
politické a vnitřní hospodářské situaci, vzniklé po rozpadu Sovětského svazu. 

Nové ruské ministerstvo bezpečnosti a vnitřních záležitostí, které vytvořil
Boris Jelcin, údajně zničilo klíčové dokumenty. Oznámila to včera agentura TASS.
S odvoláním na ministerské zdroje agentura uvedla, že pracovníci ministerstva
spálili kompromitující materiály o zkorumpovaných policejních činitelích.
Podobných informací se nezávisle na agentuře dopátrali novináři zpravodajského
pořadu ruské televize Věsti. TASS upozornil, že se počítá i s likvidací složek
politiků, kteří brali úplatky a měli spojení se zločineckým podsvětím. Oficiální
mluvčí bývalé sovětské tajné služby KGB, nového ministerstva i Ruské federální
bezpečnostní agentury tyto informace popřeli. 

Ústavní soud Ruské federace obvinil ve čtvrtek nejvyšší orgány zákonodárné i
výkonné moci v Ruské federaci ze "zjevného ignorování ústavních norem". To se
vztahuje především na výnos prezidenta Jelcina o sloučení orgánů bezpečnosti a
vnitra, dále na změny v zákoně o tisku schváleném parlamentem a na způsob, jakým
ruští poslanci změnili název republiky. Proti sloučení orgánů vnitra a
bezpečnosti se ve čtvrtek vyslovil i ruský parlament a v téměř jednomyslně
přijatém usnesení doporučil B. Jelcinovi, aby tento výnos zrušil. 

Čínský ministr zahraničí Čchien Čchi-čchen informoval včera ministra zahraničí
Ruské federace Andreje Kozyreva, že čínská vláda uznala vládu této republiky a
čínského velvyslance v bývalém SSSR jmenovala velvyslancem v Ruské federaci.
Čína uznala také nezávislost všech jedenácti bývalých svazových republik včetně
Gruzie. Rusko oficiálně uznaly i Japonsko a Řecko. Všechny členské země nového
Společenství uznaly Severní Korea a Indie. 

Německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher se vyslovil pro začlenění SNS
do mezinárodních bezpečnostních a hospodářských struktur, jako jsou KBSE a
Severoatlantická rada pro spolupráci. O M. Gorbačovovi Genscher řekl, že to byl
"odvážný muž a vizionář, který svým odpovědným postojem umožnil ve své zemi
mírový přechod od centralistického systému k demokratickým strukturám". Podle
ministrova názoru "bude politik Gorbačovova formátu hrát i v budoucnu na
politické scéně nových republik důležitou úlohu". 

GORBAČOV: CHVÁLA BOHU! 

Můj přechod do opozice by nebyl žádným způsobem ospravedlnitelný, ani z
politického hlediska, ani vzhledem k zájmům země, řekl Michail Gorbačov několik
hodin po své demisi v interview, které včera zveřejnil italský deník La
Repubblica. Gorbačov hovořil i o svých rodinných plánech. Uděláme teď menší
"rodinnou přestavbu", přestěhujeme se, náš život bude normálnější, řekl v této
souvislosti." Ale musím říci, že nálada mé rodiny je nyní stejná jako moje.
Nevidím žádná dramata, ani moji nejbližší. Je to přirozený vývoj. Chvála Bohu,
že je tak přirozený. V naší zemi se nic takového nikdy nestalo." 

Příchod Nového roku oslaví M. Gorbačov v Moskvě. Poté odjede do Stavropolského
kraje na jih Ruska, kde žije jeho matka. 

Na čtvrteční recepci, kterou uspořádal pro novináře v moskevském bývalém
stranickém hotelu Okťabrskaja, konstatovali zúčastnění novináři perfektní
Gorbačovovu formu. Dotázán na svůj postoj k alkoholu (jako politický činitel
prosadil proslulou protialkoholickou kampaň), řekl: "Dnes si to mohu dopřát." 

A upil ze skleničky. 

Striptýz pod továrními komíny nevymyslel zatím ani ten nejdravější majitel
"pípšou". Taková atrakce neunikne ovšem fotografickému oku PŘEMYSLA JANÍČKA. 

SOCIOLOGOVÉ V MARKETINGOVÉ LABORATOŘI 

Nezájem oblastních politiků 

V Marketingové laboratoři Ostrava se sdružují sociologové a další odborníci k
výzkumům veřejného mínění v regionu, k poradenství a vzdělávání a k obchodní a
zprostředkovatelské činnosti. Firma má za sebou rok práce. PhDr. Juraje Hona,
který stál u jejího zrodu, jsme se zeptali: Co vlastně představují regionální
výzkumy veřejného mínění ? 

Základním programem jsou výzkumy veřejného mínění občanů žijících v okrese
Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava. Připravují je naši
odborníci, někdy ve spolupráci s vědeckými pracovníky výzkumných ústavů či
vysokých škol. Uskutečňujeme je pak na náhodně vybraných vzorcích obyvatel (800
- 1000) prostřednictvím sítě více než sto dvaceti stálých anketiérů. Jestliže je
na programu téma sociální politiky, hlavní řešitel úkolu vytvoří dvou až
čtyřčlenný tým. Ten výzkum koncipuje, firma ho v terénu realizuje a hlavní
řešitel, opět s týmem, zpracovává výsledky. - Firma uskutečňuje pravidelný
politický a sociální monitoring regionu. Vždy nám jde o výzkum procesuální,
který sice tematicky obměňujeme, v některých aspektech však musí být výzkumy
srovnatelné, abychom byli schopni předkládat informace z hlediska území, ale i z
hlediska času. 

Kdo jsou vaši zákazníci ? 

Našimi zákazníky jsou instituce samosprávy i státní správy. Druhým okruhem
zákazníků jsou politické strany a hnutí. Obrátili jsme se na osmnáct z nich a
nabídli jim regionální politický monitoring. Zájem byl menší, než jsme čekali,
výzkum si objednalo pouze pět stran. Těsně před vánocemi jsme jim poskytli
výsledné informace o vědomí obyvatel například o uspořádání ČSFR, o postavení
Moravy, o volbách, o důvěryhodnosti jednotlivých osobností, politických stran
apod. Poskytujeme zpětnou informační vazbu na konkrétním území, kde organizace
působí, ne "zprůměrněnou" republikovým či celostátním zorným úhlem průzkumu.
Věříme, že v březnu už se oblastní grémia neobejdou bez našich informací.
Centrální instituce si účtují za jednu otázku tzv. volnou 7000 Kčs, za uzavřenou
4500 Kčs. Tak nároční nejsme. Naším cílem je pokrýt náklady a učinit
desetiprocentní zisk, který okamžitě investujeme. 

GÜNTER MOTÝL 

Taky vánoce 

Nesem vám noviny, poslouchejte. V samotném centru města Zlína ležel v čase
vánočním pod lavičkou člověk. Nikdo nevěděl, zda byla příčinou jeho bezvědomí
náhlá nevolnost, záchvat diabetického komatu či přemíra alkoholu v krvi. Na
každý pád - ten člověk byl napůl mrtvý, napůl živý a na bílém sněhu až příliš
viditelný. "Haló záchranka*" "Našli jsme člověka, nevíme, co se stalo , přijeďte
co nejrychleji." "Cože, že to není vaše starost???" Ani zastavený vůz černých
šerifů, nové městské policie, nezareagoval jinak. "Zavolejte zeleným, o tyto
případy se nezajímáme." Zelení, rozuměj příslušníci policie bývalého SNB, po
nezbytné poradě přislíbili, že až pojedou kolem, hodí na bezvládného deku...
Bezpočet řádků bylo napsáno o vzájemné toleranci, ohleduplnosti a úctě člověka k
člověku. Napadá mne myšlenka zdánlivě přízemnější: koho to vlastně vydržujeme z
našich daní? 

JAROSLAV CHUDARA 

Jarní zasedání FS 

PRAHA - 

Prezident ČSFR Václav Havel v souladu s ústavním zákonem o československé
federaci ukončil dnem 27. 12. 1991 podzimní zasedání Federálního shromáždění.
Současně svolává jarní zasedání Federálního shromáždění na 6. 1. 1992. 

GORBAČOVŮV ODCHOD ODSTRAŇUJE OHNISKO NADĚJÍ A OBAV 

Muž mezi minulostí a budoucností 

Po více než šest let byl Michail Gorbačov ohniskem nadějí a obav 280 miliónů
sovětských obyvatel. Až do zmařeného srpnového puče, kdy jej ruský vůdce Boris
Jelcin vystřídal na špičkové pozici v Kremlu, si udržoval v zemi, která má
staletou tradici autoritativní vlády, rozhodující postavení. 

Zavalitý muž s populární skvrnou na čele, car bez trůnu nyní opouští scénu.
Zanechává za sebou budoucnost nejistější než kdykoli předtím od občanské války,
která následovala po bolševické revoluci v roce 1917. 

V některých z dvanácti nových států získání nezávislosti vyvolalo důvěru v
mírovou a prosperující budoucnost. Ale naděje na pokrok jsou vyvažovány obavami
- z národnostních konfliktů, z nových totalitních režimů, z budoucích
hospodářských těžkostí. 

"Uvědomujeme si, že staré bylo zničeno a že bylo nahrazeno novým, ale nevíme, co
to je. Doufáme v nejlepší, ale čekáme na nejhorší," říká Nikolaj Enger, poslanec
nyní zesnulého sovětského parlamentu. 

"Nemohu a nechci se dívat na Rusko, jak vylétá z kolejí a padá do příkopu,"
napsala známá básnířka Julia Druninová, která spáchala sebevraždu na začátku
tohoto měsíce, v poémě na rozloučenou plné beznaděje z budoucnosti. 

Sovětský svaz vystřídalo nové společenství. To v určitém ohledu vyjasňuje
situaci. Končí dlouhý boj o moc mezi dvanácti republikami a centrem, který
odváděl od hospodářských, administrativních a demokratických reforem. Ale dohody
mezi jedenácti členy společenství jsou mnohomluvné co se týče obecných úmyslů,
ale stručné co se týče detailů. Mezi republikami jsou nastraženy národnostní,
ekonomické a vojenské léčky a představa slaďování konfliktů zájmů je politickou
noční můrou. 

Když Gorbačov ohlašoval ve středu svou rezignaci, dal jasně najevo obavy z toho,
že nový systém se ukáže jako neakceschopný. Okamžitě se objevily rozpory mezi
dvěma nejmocnějšími republikami, Ruskem a Ukrajinou, jejichž vztah je klíčovou
osou nového seskupení. Ukrajina je rozhodnuta, že společná obrana by měla být
omezena na jaderný arzenál. Rusko, jak se zdá, uvažuje o širších "strategických"
silách společenství. 

V ekonomice jsou potenciální problémy ještě větší. Ukrajinský ministr bez
portfeje Vladimir Landovai vypálil první salvu, když napadl ruské plány na
liberalizaci cen od 2. ledna. Rusko okamžitě varovalo státy, které chtějí vydat
své vlastní kupóny jako paralelní měnu k rublu (Ukrajina a Bělorusko), že tím
riskují, že přijdou o výhody členství ve společenství. 

Protože budoucnost je nejasná, moskevské noviny se soustřeďují na bilanci toho,
čeho dosáhl muž, který zlomil moc komunistické strany. Liberální tisk s ním
většinou zachází laskavě. I bývalý komunistický deník Pravda ve svém úvodním
článku nenašel nic nepřívětivého, co by o něm napsal. Pravicová Sovětskaja
Rosija ale otevřela svou první stranu výňatkem z Gorbačovovy řeči na zasedání
ústředního výboru KSSS v březnu 1985 plné nechutných chvalozpěvů na dosavadní
úspěchy země. Připojená karikatura ukazuje Gorbačova stojícího na čadící hromadě
rublů, jak říká: "Myslím, že tím lze perestrojku považovat za skutečně
dovršenou." Jiné noviny v úvahách o tom, jak se profesionální komunistický
úředník z venkovského zapadákova mohl stát tvůrcem tak dramatických změn,
poznamenávají, že si nemohl představit důsledky, když zahajoval perestrojku. 

"Chtěl přinést civilizovanou politiku do necivilizované země," poznamenal
komentátor vlivného listu Nězavisimaja Gazeta Vitalij Treťjakov. "Nepočítal s
jednou věcí - zatímco na světové scéně získával západní politiky, vzdaloval se
čím dál tím více reálnému běhu věcí ve své vlastní zemi." Gorbačovův bývalý
mluvčí Andrej Gračov se v interview pro stejné noviny dotkl izolace 60letého
exprezidenta. "Myslím, že věřil, že může ještě po srpnu ten prasklý pohár
slepit," řekl s odvoláním na puč, který vyvolal v republikách sérii prohlášení
nezávislosti. Komentátor Izvěstijí Albert Plutnik řekl, že Gorbačov nedokázal
předvídat vzestup někoho takového jako svého soka Jelcina, i když vytvořil
podmínky, aby k němu došlo. 

Přes jeho chyby a omyly se mnozí uvažující lidé dívají na Gorbačovův odchod se
smutkem a sympatiemi. "Jako člověk chycený mezi minulostí a budoucností kolísal
mezi autoritativní a demokratickou mocí, ale takřka vždy demokrat v něm
vítězil," řekl Plutnik. "Odchází a nechává za sebou zcela jinou zemi. Ne proto,
že někdejší stát již neexistuje, ale proto , že my všichni, bývalí občané bývalé
země , jsme úplně jiní lidé. My oba, ty i já, my všichni." 

OLIVER WATES, Reuter 

KONFRONTACE 

Kultura v regionech Příbram, 40000 obyvatel, město s dohasínající hornickou
slávou a Svatou Horou.... 

Tři knihkupectví - z toho jedno s antikvariátem - a jedno "výprodejné" v
knihkupectví bývalém. K tomu jeden antikvariát - starožitnictví. Tři kina
Městské správy kin (nepočítaje letní kino) s repertoárem "povědomě pokleslým"
jako na jiných místech republiky. Kina s názvy rovněž povědomými z kteréhokoli
jiného města - Svět, Oko a Mír nabízejí také praženou kukuřici, hernu s hracími
automaty, půjčovnu videokazet a videopřehrávačů. Filmový klub po téměř
čtvrtstoletí zatím umřel. Knihovna Jana Drdy má po městě několik poboček a
docela se snaží. Agilní je také Klub Junior. Příbramské společenské centrum se
skládá z Malé divadelní společnosti města Příbrami a Agentury Gellner, pod
kterou spadá také dvoupatrová Galerie Zámek. (Jedná se o "nástupce" bývalého
Krajského divadla Příbram, Okresního a Městského kulturního střediska a
Závodního klubu Uranových dolů.) Okresní muzeum v Příbrami na Březových Horách
nabízí hlavně expozice mineralogické a regionálně historické. Nedávno otevřelo
novou historickou stálou expozici. Kromě knihkupectví a antikvariátů jsou
všechny organizace příspěvkové. Ve sklepení příbramského Zámečku se rodí
soukromý rockový klub. Dvě menší soukromé galerie. Tisk: Pouze Příbramsko vydává
Okresní úřad, jinak vychází soukromý Periskop, Devadesátdevítka a Brdský spoj.
Dle telegrafického výčtu kulturních institucí města je zřejmá podobnost s jinými
okresními městy a podobné bude i řešení problémů plynoucích z rozvíjející se
tržní ekonomiky: hledání sponzorů, zakládání kont a nadací, spolupořadatelství
akcí, "šňůry" koncertů i výstav, větší důraz na propagaci, vedlejší hospodářská
činnost atd." Kleště trhu" jsou problémem číslo jedna. 

Problémem číslo dvě je lidský faktor. A to ze všech stran. Ze strany diváků,
organizátorů a v případě příspěvkových organizací také ze strany členů obecních
zastupitelstev. Diváci hlasují pro kulturu tím, že pořady navštěvují a
nenechávají kulturní instituce v těžkých dobách na holičkách. Dokonce hromadné
objednávky vstupenek nejsou vůbec výjimkou. Co se týká organizátorů kulturních
podniků, o tom se mi těžko píše, protože mezi ně patřím. Osobně si ale myslím,
že tato práce je služba, úsilí o zduchovnění prostoru, v němž žijeme a jemuž
všichni chceme říkat domov. 

Jsou to možná velká slova, ale "tak nějak" by to asi mělo být. Obecní
zastupitelstva si často neuvědomují, že stát by měl mít zájem na podpoře
především nekomerční kultury. Tak je tomu ve všech kulturních zemích Evropy -
viz model německý či francouzský, kde ministr kultury Jacques Lang je nejlepším
příkladem. Podporuje aspekt vzdělanosti, pomáhá budovat vědomí historické,
společenské atd. Ví, že vložená investice se společnosti vrátí třeba až s
příštími generacemi, ale rozhodně nebude promarněna. Pohled pouze skrze finance
musí být nutně neúplný. Počítat peníze dokáže každý. Kdo ale zhodnotí dosah
umělecký a výchovný? Může snadno převážit krátkozraká politika "tržního,
samofinancovatelného umění", jejímiž autory jsou lidé, kteří byli zvoleni v
prvních komunálních volbách po mnoha letech nesvobody a kteří by dali do
pronájmu i nebe nad hlavou, jsouce hluboce přesvědčeni, že kultura a umění je
totéž co továrna. 

V regionech je ohrožení kultury zřetelnější než ve velkých městech; přichází
dříve. Čím menší obec a její lidské společenství, tím větší řevnivost a nižší
stupeň politické kultivace. Rušení nejrůznějších kulturních institucí "protože
na to nejsou peníze, je to nejhorší, co se může stát, protože tím si rušíme
vlastní budoucnost. Tento proces ale postupuje právě od společenství méně
početných. 

Ale přece jen jsou lidé, kteří pochopili smysl umění v našich "marginálních"
životech. Jsou mezi nimi také samozřejmě členové obecních zastupitelstev, ale
mohou být roztroušeni po celé naší vlasti. Tito lidé se jako vždy v době
ohrožení nalézají a spojují své síly, pokud se tak již dříve nestalo. A tam je
možná cesta a zárodek nové "pracovní solidarity" na bitevním poli současné
kulturní situace v Čechách... 

MILOŠ FRYŠ 

ad MS hokej. juniorů 

Na Seveřany neumíme 

Ani druhý zápas na MS hokejistů do 20 let v německém Füssenu čs. mužstvo
nezvládlo hlavně po psychické stránce a po úvodní prohře se Švédy si vylámalo
zuby na dalším skandinávském soupeři - Finsku. 

Začátek měli čs. hráči vcelku slibný. Ve 3. min. se dostali do gólové
příležitosti Pálffy s Meluzínem, ale finský brankář je zlikvidoval. Pak zůstal
zapomenutý na červené čáře Kapanen, Hnilička ještě situaci vyřešil, jenže
následovaly minuty, které lze nazvat čs. nemocí. Po faulech, které v domácí
soutěži rozhodčí promíjejí, šli postupně na trestnou lavici Pálffy, Meluzín a
Droppa, což značně rozklížilo do té doby vcelku solidní kombinační akce čs.
mužstva. V 11. min. dal Tuomainen vedoucí branku po chybě Hniličky, a to byl
vlastně zlom. Čs. celek měl sice mírnou převahu, ale Finové pracovali ve
vlastním obranném pásmu bezchybně. 

Na začátku druhé třetiny sice Pálffy při přesilovce pět na tři vyrovnal, ale to
bylo z efektivity čs. hokejistů vše. Následovaly další šance Meluzína, Zadiny,
Pálffyho, ale vše jakoby bez patřičné koncentrace na situaci, což finskému
brankáři Kujvalainenovi vyhovovalo. Navíc přišly branky ve druhé polovině druhé
třetiny, na které již zdecimovaní čs. reprezentanti nedokázali odpovědět a už
vůbec nezvedli do konce zápasu hlavu. 

Japonsko zatápělo 

PERTH - 

Japonsko pořádně zatopilo čs. tenistům v australském Perthu na turnaji smíšených
dvojic - Hopmanův pohár. Suková nejprve překvapivě prohrála s Japonkou Dateovou
3:6, 6:2, 5:7. Ve druhé dvouhře porazil Nováček Yamamotu (824. v žebříčku ATP)
6:4, 6:7 (8:10), 6:3 a ve čtyřhře zvítězil Nováček, Suková nad dvojicí Yamamoto,
Dateová 6:2, 6:4. Ve čtvrtfinále se družstvo ČSFR střetne s USA. Bleskově
vyřešila novou politickou situaci ve své zemi dvojice Čerkasov - Zverevová.
Původně měla startovat za SSSR, ale včera požádala pořadatele o změnu na
Společenství nezávislých států. Čerkasov je Rus, Zverevová pochází z Běloruska.
V posledních třech letech triumfovaly v Hopmanově poháru evropské týmy: 1989 -
ČSFR (Mečíř a Suková), 1990 - Španělsko (E. a A. Sanchezovi) a 1991 - Jugoslávie
(Prpič a Selešová). Tentokrát je nejvýše nasazen německý pár snů Becker a
Grafová. 

Ministři váhali 

ŘÍM - 

Italský prezident Francesco Cossiga přijal v paláci Quirinale o vánocích svého
dvojníka Manlia Doviho, který ho zobrazuje v pravidelném kabaretním pořadu
italské televize. Dovi pochopitelně přišel "v civilu", aby ho prezidentská stráž
vůbec pustila dovnitř, když jeden prezident už tam byl. Teprve v paláci si
nasadil paruku a s pomocí maskéra se změnil v Cossigu č. 2. Oba muži setrvali ve
dvacetiminutovém rozhovoru, ve kterém prezident ocenil herecký výkon svého
imitátora. Ještě než se rozloučili, přišli do Quirinale na pracovní poradu
ministr obrany Rognoni a ministr vnitra Scoti, a dalo prý jim dost práce, aby
poznali, který z obou prezidentů je ten pravý. 

První pracovní summit 11 republik Společenství nezávislých států přinesl zatím
jen velmi skromné výsledky. Z celkových jedenácti bodů předběžného jednacího
programu se podle dostupných informací podařilo vinou odlišných postojů
jednotlivých republik definitivně dohodnout pouze jeden. 

Po dohodě mezi účastníky summitu byla nakonec otázka ozbrojených sil rozdělena
na dvě části. Na první části, to znamená na spojeném velení strategickými
jadernými silami, se vedoucí představitelé republik údajně dohodli. Shodli se
také na tom, že vrchním velitelem spojeného velení ozbrojených sil nového
Společenství bude na dva měsíce maršál Jevgenij Šapošnikov. 

Rozhovory o druhé části vojenské dohody, týkající se konvenčních sil, skončily
údajně ve slepé uličce a bylo rozhodnuto řešení této otázky odložit o dva až tři
měsíce. Podle ruské agentury RIA vinu na zmaření dohody o konvenčních silách
nesou prý Ukrajina, Ázerbájdžán a Moldavsko, trvající na vytvoření vlastních
ozbrojených sil. Maršál Šapošnikov údajně podal žádost o uvolnění z funkce
vrchního velitele. Šapošnikova žádost byla vzata v úvahu, ale rozhodnutí zatím
přijato nebylo. Šapošnikov uvedl, že je připraven odstoupit v případě, že
diskuse o dohodě týkající se ozbrojených sil v přechodném období nebude
zakončena úspěšně. 

Agentura RIA naznačila, že vojenské námořnictvo bude zřejmě rozděleno mezi
Ruskou federaci, Ukrajinu a Ázerbájdžán. Zatím není znám názor účastníků summitu
na návrh kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva na zachování jednotných
pohraničních vojsk v přechodném období. 

Účastníci summitu schválili jako zatím jediný návrh dohody o koordinačních
institucích Společenství nezávislých států, kterými budou Rada šéfů států SNS a
Rada premiérů států SNS. Naproti tomu byl z jednacího programu podle agentury
RIA zcela stažen bod o stanovách nového Společenství, neboť na tom trvala
Ukrajina. Odlišné názory zaujali vedoucí představitelé republik i k osudu
majetku bývalého Sovětského svazu v zahraničí. 

Mluvčí ázerbájdžánského prezidenta podle RIA oznámil, že 10 . ledna se uskuteční
pracovní setkání ministrů zahraničí států SNS, kteří tuto otázku zevrubně
posoudí. Všechny dokumenty předložené účastníkům minského summitu byly i přes
různé obtíže podepsány jednomyslně. 

PLÁNY VÝSTAVIŠTĚ 

Bez dotací 

PRAHA - 

Po ukončení činnosti Společnosti pro Všeobecnou čs. výstavu přibude pražskému
Výstavišti asi 1100 metrů čtverečních výstavní plochy. Kromě staveb dočasného
charakteru, jež budou v nejbližší době odstraněny, má být zbourán i Bruselský
pavilón, postižený říjnovým požárem. Výstaviště donedávna pobíralo dotaci 40
miliónů korun, v příštím roce počítá naopak se ziskem. Hlavním zdrojem příjmů
bude pronájem výstavních a prodejních ploch, přičemž průměrná cena za metr
čtvereční je 40 korun na den pro tuzemské a 75 korun pro zahraniční firmy. 

SLOVENSKÁ AKADEMIE 

Mozky odcházejí? 

BRATISLAVA - 

K některým výhodám tzv. grantového systému financování vědecké činnosti
Slovenské akademie věd se vyjádřil její předseda L. Macho. Finanční prostředky
nejsou přidělovány instituci, ale přímo jednotlivým výzkumným projektům, z nichž
každý musí být předem posouzen týmem expertů. Z více než sedmi stovek projektů
předložených od loňského roku se nalezly finance přibližně na pět set. I z
tohoto důvodu muselo ze Slovenské akademie věd odejít asi 1150 lidí. Počet
pracovníků se bude snižovat i v roce 1992, problém souvisí s inflačními
tendencemi vzestupu nákladů na výzkum, zejména na nákup chemikálií a
přístrojového vybavení. 

Pracovní tým Michaila Gorbačova opustil v neděli Kreml a přemístil se do budovy
v historickém centru Moskvy v ulici Varvarka. Padesát spolupracovníků bývalého
sovětského prezidenta se změnilo v likvidační komisi, jejímž úkolem je zajistit
práci pro členy bývalé kanceláře a sekretariátu M. Gorbačova. Jeden z jejích
členů prohlásil zpravodaji agentury TASS: "Neodejdeme, dokud všichni naši
spolupracovníci nebudou zaměstnáni." 

NEPÁLŠTÍ ASTROLOGOVÉ DOPORUČUJÍ PRO SILVESTROVSKOU NOC 

Co na sebe, co na stůl 

Pokud chcete do Nového roku vykročit tou pravou nohou, zajistit si štěstí a
úspěchy, máte jedinečnou příležitost. Nepálští astrologové připravili speciální
novoroční horoskop, který radí, co nesmí chybět na svátečním silvestrovském
stole a jaké máte mít slavnostní oblečení, aby byl úspěch zaručen. 

KOZOROHU (22.12.-20.1.) planety přikazují otevřít láhev bílého suchého vína,
ostatní nápoje může vybrat podle vlastního vkusu. Na svátečním stole nesmí
chybět zelí a ryba v rosolu, jako spolustolovníky je nejlépe pozvat osoby
narozené ve znamení panny nebo býka. Nejvhodnější barva pro ženy je tmavě modrá,
pro muže pak skořicová. 

VODNÁŘ (21.1.-19.2.) se zachová správně, jestliže se zdrží mléka a mléčných
tekutin. Ostatní nápoje si může dopřát podle chuti, ale s mírou. Za potraviny
utraťte, kolik peněz chcete a můžete, ale nezapomeňte koupit alespoň jedno
jablko. Pozor na přejídání. Vodnářka ve žlutém bude neodolatelná, pokud se
vyvaruje použití většího množství kosmetiky. Muž-vodnář nesmí být bez kravaty,
nejlépe šedé nebo popelavé barvy. 

RYBY (20.2.-20.3.) jsou od přírody pohostinné, sváteční hostina se u nich může
protáhnout i na několik dní. Doporučujeme jim tento salát: opražená kolečka
cibule smíchat s naměkko uvařeným nakrájeným vejcem, přidat trochu soli, pepře a
majonézu. Žena by si měla obléci cokoli v barvě mořských vln, muž pak tmavě šedý
nebo fialový oblek. 

BERANOVI (21.3.-20.4.) astrologové doporučují lehký toast z krajíčku černého
chleba potřeného hořčicí, pokladený kolečky natvrdo vařeného vejce a bramboru,
které se pokladou kolečky syrové cibule namočené v octě. Žena narozená v tomto
znamení by si měla lehce namalovat rty tmavě červenou rtěnkou a obléci cokoli v
téže barvě. Muž u sebe má mít šátek anebo jinou část oděvu v barvě červené nebo
skořicové. 

Na BÝKOVĚ (21.4.-20.5.) silvestrovském stole by neměl chybět pilav, jestliže si
jej připraví z rýže ochucené skopovým, bude výsledek naprosto ideální, zvláště
pokud jej doplní červeným vínem. Žena bude okouzlující ve všech odstínech žluté,
muž, oblečený do modré barvy, by měl věnovat své milované růži. 

Vyšebrodské mystérium. 

Rozhovor skončil úderem jedenácté hodiny. Bratři spěchali na oběd do jídelny
Státních statků, stiskli si se mnou ruce a zanechali mě uprostřed klášterního
areálu samotného s úkolem napsat pravdu o tom, co jsem slyšel a viděl. Napsat o
tom taky tak, abych neublížil řádu mnichů, kteří svou pokorou, kázní a snahou po
dokonalosti vybudovali obrovské kulturní hodnoty. Cistercium Mater nostra. 

Řád cisterciáků (lat. Ordo Cisterciencis) založili roku 1098 v pustině Cisteaux
u Dijonu v Burgundsku ve Francii. Do Čech pronikají jeho příslušníci v 12.
století. Vyšebrodský klášter založený roku 1259 postavili cisterciáci z
rakouského Wilheringu. Pro řád cisterciáků byly letošní vánoce výjimečné i tím,
že je po čtyřiceti letech vyhnanství mohli opět oslavit v jedné z
nejproslulejších církevních staveb Jižních Čech - v klášteře ve Vyšším Brodě. 

"Opata tady žádného nemáme - vysvětloval mi převor kláštera, páter Kvapil,
několik minut poté, co mě zavedl do kanceláře s počítačem, faxem a stohem
Hospodářských novin - kdybychom tady nějakého měli, připomínali bychom tři
vojáky, kteří se prohlásí: první za majora, druhý za plukovníka a třetí za
generála." Po čtyřicetileté perzekuci zůstali v Čechách jen dva příslušníci
řádu, ostatní utekli do Rakouska a Německa. Ale vraťme se k Vyššímu Brodu. "V
Rudém právu napsali - Co budou ti dva stařečci v tak velkém klášteře sami
dělat?" - stěžuje si pan převor. Ano, je pravda, že před vyhnáním zde žilo až 40
mnichů, ale do řádu se neagituje, do řádu se vstupuje z vlastní iniciativy. V
současné době studuje pět noviců ve Vídni. S početním stavem si zde velkou hlavu
nedělají. Daleko větší starosti jim dělá stát. 

"Zpátky jsme dostali jen ty objekty, které vyžadují investice - hospodářský
areál kláštera a pozemky jsou dosud v držení Státních statků Vyšší Brod." -
dozvídám se od bratra Václava, který má na starosti pozemkovou agendu. Jediným
ekonomickým příjmem kláštera je vstupné z prohlídek. Na to však stát uvalil
mnichům 55% daň. Přitom stav památky světového významu je žalostný a dnem
navrácení majetku vypršelo právo na úhradu škody způsobené bývalým
provozovatelem - v tom případě Státními statky. V podnikání se na řád nevztahují
daňové úlevy, které stát poskytuje v případech, kdy podnikatel začíná podnikat
se zdevastovaným majetkem vyžadujícím opravu. "V praxi to vypadá, že nám dal
někdo zpátky klášter - a uvidíme , jak bude vypadat za dva roky." - končí svůj
ekonomický monolog bratr Václav. "Pomoc od bratrů ze zahraničí nečekáme, žádné
konto ve Švýcarsku nemáme - doplňuje převor Kvapil - nabídek jsme měli hodně,
ale většinou od podvodníků mezinárodního formátu." Jedinou formu pomoci, kterou
řád přijímá, jsou dary. Když však chtěl americký podnikatel zrekonstruovat
administrativní budovu výměnou za padesátiletý bezplatný pronájem, tak mniši
odmítli. "Nechceme, aby řád znovu dával na 50 let svůj majetek z ruky. Čtyřicet
let klášter chátral bez povšimnutí, ty dva roky ještě vydrží." (Odporovat jsem
mu mohl až později, kdy jsem se dozvěděl fakta o stavu kláštera: Eroze svahu
zapříčinila narušení základů a utržení rohu soudní budovy. Stropy, do kterých
zatéká, včetně stropu nad sálem s nástropním obrazem jsou napadené dřevokaznými
houbami. V několika místnostech došlo k jejich zřícení. Administrativní budova
je zatlučena prkny a je lepší do ní nevstupovat...) 

VLADIMÍR ILIEV 

Plivnout si hodně vysoko 

Možná, že jste taky byli svědky, jak parta sotva dvanáctiletých kluků hází
starým lidem pod nohy bouchací kuličky. Když k smrti vyděšenou stařenku dvě ženy
uklidňovaly a dohadovaly se, zda přivolat záchranku, dohonil jsem jednoho z
kluků. "Copak je to zakázaný?", vpálil mi drze do tváře. Vlastně se zas není
tolik čemu divit. Vycházejí u nás tiskoviny, které celé stránky plní
polopravdami i zjevnými nepravdami, pomluvami a hulvátskými výpady zejména proti
řádně zvoleným představitelům státu. Ať už se nazývají Špígl, Republika, Ty rudá
krávo či jinak, čiší z nich stejná zpupnost: "Copak je to zakázaný?" 

Nevím, zda to je či není zakázáno, ale vím zcela určitě, že tento "volný styl"
by si společnost ve svém vlastním zájmu neměla nechat líbit. Jestliže František
Kostlán v 8. čísle tiskoviny Ty rudá krávo vytrhne z kontextu několik myšlenek
T. G. Masaryka, aby nakonec mohl napsat, že Masaryk měl vřelý vztah k vědeckému
socialismu Marxe a Engelse a varovat prezidenta před bezvýhradným navázáním na
tradice první republiky, pak máme na vybranou. Buď chudák redaktor a jeho
šéfredaktor neumějí a nevědí, nebo že zlovolným výmyslem chtějí pošpinit
Masaryka i Havla. 

A to se předvolební kampaň teprve rozbíhá, co takhle o pár měsíců později? Možná
mávnete rukou, že inteligentní člověk si takovou tiskovinu koupí jednou dvakrát,
že nemá smysl špinit si ruce. Je to omyl, náklady některých mluví o opaku a je
dost a dost lidí, kteří se rádi nechají utvrzovat v přesvědčení, že demokracie
je svoboda vše hanobit, po všem plivat a beztrestně si plivnout třeba i hodně
vysoko. 

Z dopisu JOSEFA KREČMERA, Chrudim 

Pětkrát Micubiši 

DIRKOU - 

I v páté etapě, která vedla z Tumu do Dirkou, Rallye Paříž - Kapské Město
dominovaly v soutěži automobilů japonské vozy Micubiši. Obsadily prvních pět
míst! Změna nastala v celkové klasifikaci motocyklů, do čela postoupil Američan
Laporte. 

Pět v terénu 

Pět československých orientačních běžců se umístilo v desítkách nejlepších mužů
a žen v anketě švédského specializovaného časopisu Skogsport. Úspěšnější byly
ženy - uspěly čtyři, z mužů jen Kozák, mistr světa z krátké tratě. 

Služby Devětsilu 

PRAHA - 

Dokončený objekt kulturně-společenského střediska Devětsil na sídlišti v Chodově
odprodal magistrát nově vzniklé společnosti Pražská obchodní asociace /POA/,
která v něm zřídí bazén, fitcentrum, lékařskou ordinaci a kosmetickou poradnu.
Občané Jižního Města i celé Prahy tu najdou i filmové a divadelní programy ve
velkém sále i v řadě menších salónků. Bude tu i pivnice s barem. Společnost POA
také otevře obchodní pasáž a ubytovací zařízení pro 300 osob. 

První vánoce BRNO (mlp) - První vánoce oslavili studenti a učitelé na lužáneckém
soukromém gymnáziu v Brně. 

" Řešení tohoto problému samozřejmě neodkládáme, v úvahu připadá několik
variant, ale bylo by předčasné kteroukoli z nich považovat za definitivní. 

" Využívat a přitom nezneužívat nabízený prostor svobody je pro naše studenty
samozřejmě obtížné. Poslední předvánoční den byl prakticky zcela v režii
studentů a nedopadlo to špatně." 

ODA hájí Ježka vůči nařčením v případu privatizace Čokoládoven Praha - ODA
odmítá snahy z "případu Čokoládovny" vyvozovat útoky proti celé privatizaci i
proti předsedovi Fondu národního majetku Tomáši Ježkovi. Řekl to včera
místopředseda ODA Daniel Kroupa. "Případ Čokoládovny" vznikl v době, kdy Ježek
byl ministrem pro privatizaci, FNM nespadal pod jeho pravomoc, a odpovědnost za
chyby, které se staly, nesou jiní, poznamenal Kroupa. Ježek je podle Kroupy
"svou určitou neobratností při vyjadřování ve sdělovacích prostředcích snadným
terčem". Nelze ale zapomenout na to, že Ježek je "otcem privatizace", který
prosadil, že se stala pilířem transformace, a tím, kdo převážnou část
privatizace realizoval. "K případu Čokoládovny je třeba poznamenat, že
administrativní pochybení nevedlo ke zvýhodnění či znevýhodnění žádného z
účastníků privatizace," podtrhl Kroupa. 

Bakalářem za tři roky studia Praha (kva) - První lékařská fakulta UK v Praze
otevírá pro příští školní rok další tři bakalářské obory. Vedle tříletého
ošetřovatelství se lze do 31. května hlásit také na ergoterapii (neboli pracovní
terapii), zdravotnickou techniku (údržba přístrojů) a zdravotní výchovu
(například pro pracovníky zdravotní pojišťovny). Bakalářské studium existuje u
nás od roku 1990, kdy byl přijat nový vysokoškolský zákon. Účelem je umožnit
nejen vznik kratších, profesně zaměřených vysokoškolských oborů, ale i
odstupňování studia. Zatímco dřív nebyla studentovi, který odešel ze školy po
třetím ročníku, uznána žádná vysokoškolská kvalifikace, napříště ji mít může.
Bakalářství představuje nejnižší ucelenou formu vysokoškolského studia. Dále lze
pokračovat na stejné anebo třeba i na jiné fakultě. Mezi prvními školami, které
bakalářství zřídily, byla Vysoká škola báňská v Ostravě. Dnes je možné získat
tento nejnižší akademický titul na většině regionálních univerzit (některé mají
v první fázi akreditaci právě jen pro něj), ale i na školách s tradicí.
Například Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy nabízí denní bakalářské studium
v pěti oborech. Jedním z nich je v praxi velmi žádané učitelství cizích jazyků
pro základní školy. Na fakultách ČVUT předchází zpravidla bakalářská etapa
inženýrskou. Bakalářství však zatím není na Filozofické fakultě a Právnické
fakultě UK, kam se hlásí velké množství uchazečů. Důvodem je mimo jiné i omezená
kapacita škol. Pokud to však legislativa dovolí, mohly by některé další
bakalářské obory zřizovat i jiné instituce než současné vysoké školy. Pokud by
ovšem získaly akreditaci. 

Staňte se Haškem Úderem čtrnácté hodiny se dnes můžete stát živou sochou
Jaroslava Haška. Na Olšanském náměstí v Praze 3, kde už jedenáct let měla stát
socha autora Švejka, bude dnes veřejná soutěž podporovaná Staropramenem o
nejvěrnější podobu spisovatele. Vítěz odletí balonem, protože základní kámen k
pomníku, který zde byl slavnostně odhalen v roce 1983, už stačil někdo odcizit.
Půjde jistě o důstojnou oslavu nedožitých stojedenáctých narozenin mistra
humoru. (še) 

Jeden britský voják UNPROFOR byl zabit a dva další zraněni, když jejich vozidlo
najelo na protitankovou minu nedaleko obce Gornji Vakuf v centrální Bosně.
Oznámilo to včera britské ministerstvo obrany. 

Praha 7 chce od odborářů sto tisíc za pošlapaný trávník Praha (jap) -
Exemplárním případem by mělo být potrestání odborářů, kteří letos 22. března při
své demonstraci pošlapali v Praze na Letné trávu. Uvedl to Martin Drašner z
odboru životního prostředí Obvodního úřadu Prahy 7. Pořadatelé demonstrace se
měli dopustit porušení dohody o poskytnutí prostoru na Letné tím, že odboráře
nechali chodit po trávě, přestože měli zajistit, aby se tak nestalo. Obvodní
úřad od nich nyní požaduje 100000 korun jako odškodnění. "O Letnou je v poslední
době velký zájem. Nechceme však, aby docházelo k jejímu ničení. Potrestání
odborářů by mělo být varováním pro všechny, kdo tu chtějí něco organizovat,"
říká M. Drašner. Obvodní úřad pro Prahu 7 si nedávno pořídil videokameru.
Pracovníci odboru životního prostředí ji k dokumentaci použili poprvé při
demonstraci na Letné a nafilmovali odboráře, jak chodí po trávě. Příští týden
materiál promítnou Pavlu Hájkovi, hlavnímu pořadateli demonstrace. Odboráři však
stále doufají, že se s obvodním úřadem dohodnou. "Možná se domluvíme na
ekologickém daru. Podobně to dělá třeba Sparta, jejíž fanoušci přes Letnou chodí
také," říká Jaroslav Šifta z odborové centrály a uzavírá: "Budeme-li však muset,
zaplatíme." 

Britští poslanci pro sankce proti Íránu Londýn - Poslanci britského parlamentu
vyzvali vládu, aby prosadila ekonomické sankce vůči Íránu, který údajně
financuje Irskou republikánskou armádu. Zprávy o kontaktech íránské špionážní
služby se "zásobovacími důstojníky" IRA potvrdila britská kontrarozvědka MI6.
Íránský chargé d'affairesv Londýně G. Ansárí však kontakty popřel a zdůraznil,
že jeho země odsuzuje jakoukoli formu terorismu. Podle britských vojenských
expertů trvají vztahy mezi Íránem a severoirskou stranou Sinn Fein, považovanou
za mluvčí IRA, již od počátku osmdesátých let. V říjnu 1986 nabídlo íránské
velvyslanectví v Haagu azyl dvěma vězňům IRA, kteří unikli z vězení v Belfastu.
Předseda Sinn Fein Gerry Adams navštívil v roce 1987 konferenci v Teheránu.
Důkazy, které má britská špionážní služba k dispozici, údajně zahrnují
magnetofonové záznamy telefonických rozhovorů. Teherán podporuje také řecké
teroristy ze skupiny 17. listopadu a baskické separatisty z hnutí ETA. 

Loutkáři z Kanady dětem Dnes odpoledne ( 14.00) vystoupí v pražském Divadle na
Starém Městě kanadské loutkové divadlo Lampoon Puppettheatre s inscenací
Klauniády. Představení, spolupořádané Výborem dobré vůle, zdarma zhlédnou
handicapované děti a děti z SOS vesniček. Druhé pražské představení se koná ve
čtvrtek 5. května v divadle Minor ( 19.00, vstupné 15,- Kč). Lampoon
Puppettheatre existuje už více než dvacet let a dnes je tvoří dva typičtí
Kanaďané - původem Holanďan Johan Vadergun a původem Češka Marjánka Vrabcová
McCombová, která po absolvování loutkářské katedry DAMU v roce 1968 odešla do
ciziny. Ve svém divadle nejen hrají, ale obstarávají i veškeré další profese
včetně výroby dekorací a rekvizit. "Po každém představení pořádáme pro děti
dílny, v nichž jim ukazujeme, jak by si něco podobného mohly vyrobit a zahrát
samy. Pak všechno složíme a zase jedeme dál," upřesňuje Marjánka Vrabcová.
Maňáskovou inscenací o dvou klaunech, s níž sjezdili celý svět a za niž získali
i cenu mezinárodní loutkářské organizace UNIMA, zahajují v Praze dvouměsíční
evropské turné. (ola) 

Torontu stačil jediný gól Hokejový Stanleyův pohár se posouvá do 2. kola
Detroit/Toronto (ARTERIA,abe, č) - V šestém utkání 1. kola Stanleyova poháru
utrpěli Žraloci ze San Jose krutou prohru v Detroitu 1:7. Rozhodnuto už bylo po
první třetině, kterou domácí vyhráli 4:0. Stav série je 3:3 a o postupu se
rozhodne dnes v Detroitu. Také v utkání Vancouveru s Calgary bude rozhodovat až
sedmý zápas na ledě Plamenů. Včera vyhrál Vancouver doma až v prodloužení 3:2 a
srovnal tak stav série na 3:3. Rozhodující gól vstřelil v 77. minutě Linden.
Jistým postupujícím je Toronto, které v šestém utkání vyhrálo v Chicagu 1:0
brankou Gartnera v první třetině. Velkou postavou vítězů byl brankář Potvin,
který zneškodnil 27 střel domácích a udržel si čisté konto. Tento zápas byl
posledním na chicagském stadionu. Pětašedesát let starý stánek Blackhawks bude
zbořen, ale hned naproti budou mít Černí jestřábi od nové sezony k dispozici
novou moderní halu. Druhé kolo play off odstartuje v neděli zápasy ve Východní
konferenci. New York Rangers začínají doma proti Washingtonu. New Jersey začnou
na svém ledě buď proti Montrealu, nebo Bostonu. Druhou možností je, že Montreal
nebo Boston budou hostit Buffalo. V Západní konferenci je zatím známý jediný
postupující , Dallas , a v této chvíli existuje množství kombinací, kdo s kým
bude hrát. 

Další hvězdou atletického mítinku IAAF Grand Prix Slovnaft '94 v Bratislavě bude
po Bubkovi a Mitchelovi mistryně světa na 400 metrů překážek Sally Gunnellová z
Velké Británie. 

Získá Senna první body? Barrichellova havárie před třetím závodem MS formule 1
Po Velkých cenách Brazílie a Pacifiku se mistrovství světa formule 1 stěhuje k
prvnímu evropskému závodu, který se jede v neděli 1. května na trati v Imole
jako Velká cena San Marina. Papírovým favoritem sezony byl podle předpovědi
odborníků Ayrton Senna a tým Williams, stav MS po dvou závodech však hovoří
jinou řečí: vede Michael Schumacher na voze Benetton B 194, který zatím dvakrát
vyhrál, a jméno Brazilce na druhém místě tabulky nepatří Sennovi, ale překvapivě
jeho krajanovi Rubensi Barrichellovi na voze Jordan. Trojnásobný mistr světa
uzavřel zámořské závody s krutou nulou na kontě. Williams je sice stále rychlý,
jak dokazuje Sennův nejrychlejší čas v tréninku obou závodů, avšak rozdíly už
zdaleka nejsou tak dramatické jako v minulosti. Že nový Williams FW 16 zatím
nesplnil očekávání, dokazuje i to, že při posledních testech se tým vrátil k
loňskému typu FW 15D (verze bez aktivních závěsů). V závodech však zatím
zůstávají věrni novému vozu. Další tým, který doufá ve zlepšení, je Ferrari. Na
první pohled nejsou jeho letošní výsledky tak zlé (dvě druhá místa), ovšem jak
Alesi v Brazílii, tak Berger v Japonsku dojeli se ztrátou jednoho kola na
vítěze. Očekávání, že problém příliš žíznivých dvanáctiválců Ferrari vyřeší
povinné dočerpávání paliv během závodu, se nesplnilo. Hlavním problémem stáje
Ferrari je však absence Jeana Alesiho, který se zranil při testování na dráze v
Mugellu. Vypadá to, že Alesi vynechá minimálně další dva závody, takže by
nastoupil až koncem května v Barceloně. Lékaři se obávají, že další podobná
nehoda jako v Mugellu by při nedoléčeném poranění obratlů mohla znamenat trvalé
ochrnutí. Příjemným překvapením letošní sezony jsou výkony Rubense Barrichella z
týmu Jordan. Brazilec je druhý v tabulce MS (4. v Brazílii a 3. v Pacifiku). Při
včerejším tréninku však jedenadvacetiletý pilot v poslední zatáčce před cílovou
rovinkou havaroval, když ztratil v rychlosti více než 200 km/h kontrolu nad
vozem. Ze zdemolovaného auta byl vyproštěn v bezvědomí a dopraven do nemocnice.

Vše o výrobě moravské slivovice prozrazuje výstava otevřená včera v Muzeu J. A.
Komenského v Uherském Brodě. 

Bojnický oltář se vrací na Slovensko Praha - O výměně Bojnického oltáře za deset
gotických deskových obrazů slovenské provenience se dohodli zástupci
ministerstev kultury ČR a Slovenské republiky. Podle tiskové mluvčí českého
ministerstva kultury Evy Rolečkové návrh příslušných smluv předloží slovenská
strana do 15. května. Již v srpnu bude podle jejích slov možno zhlédnout oltář v
bojnickém zámku a deskové obrazy v Národní galerii v Praze. Otázku návratu
bojnického oltáře na Slovensko otevřelo rozdělení Československa. Byl to jeden z
nejčastěji vyslovovaných slovenských požadavků při dělení společného majetku. 

Taxikáři chtějí hlídače Praha (kva) - V Praze bylo k začátku letošního března
vydáno na tři tisíce taxikářských koncesí, na které jezdí přes pět tisíc vozů.
Za rok úřady odebraly jen 4 koncesní listiny. Celkem 35 koncesí však pro různé
přestupky neobnovily. Z více než dvou milionů korun, které loni uložily
živnostenské odbory, odbory dopravy, odbory místních příjmů a cen a městská
policie, zaplatili přistižení taxikáři zatím jen čtvrtinu. Cech taxi a další
profesní organizace protestují proti zavedení poplatků za používání stanovišť.
Jejich představitelé argumentují, že je nesmyslné, aby taxikáři platili až 6000
Kč ročně a přitom se na atraktivnější místa okupovaná taxikářskou mafií většina
z nich vůbec nedostala. Navrhují, aby byla stanoviště hlídaná a za jejich
využití aby se platilo přímo na místě. Zástupci pražského magistrátu však
nevěří, že by se hlídači nedali zkorumpovat. Sázejí spíše na zpřísnění podmínek
při udělování a obnovování koncesí. Regulaci počtu pražských taxíků na tři a půl
až čtyři tisíce, kterou žádají taxíkářské organizace, však uměle zavádět
nechtějí. 

Ve svět hraček se proměnila dvě podlaží Starého purkrabství na Pražském hradě,
tedy bývalý Dům čs.dětí. Své sbírky zde vystavuje kreslíř Ivan Steiger žijící od
roku 1968 v Německu. 

ČMSS kritizuje ústřední banku Brno (fsch) - Česká národní banka (ČNB) se podle
předsedy Českomoravské strany středu Jana Kryčera dopustila závažné chyby tím,
že nepodpořila důvěryhodnost Banky Bohemia. Kryčer kritizoval i skutečnost, že
parlament nemá nad bankami žádné kontrolní pravomoci, a požadoval urychlené
přijetí zákona, který by vymezil odpovědnost ČNB vůči parlamentu. Bylo by prý
rovněž zapotřebí zřídit centrální úřad odpovědný parlamentu, který by měl
dohlížecí a konsolidační pravomoc nad bankami. Případ Bohemia podle Kryčera
negativně působí v zahraničí: obchody na burze svědčí o tom, že se zahraniční
investoři začínají od ČR odvracet. 

Petersen: Mezi Dánskem a Českou republikou neexistují problémy Praha (dk) -
"Mezi Dánskem a Českou republikou neexistují žádné sporné body," prohlásil včera
dánský ministr zahraničí Niels Helveg Petersen, který byl v Praze na krátké
návštěvě. Rozhovor s resortním kolegou Josefem Zieleniecem se soustředil
především na rozšiřování Evropské unie. Dánsko plně podporuje budoucí zapojení
ČR do Unie. Obě strany jsou také spokojeny s růstem vzájemného obchodu. Rozvoje
obchodu se týkalo i setkání s ministrem Vladimírem Dlouhým. N. Petersen jednal
ve Sněmovně s předsedou Milanem Uhdem. Později odpoledne se sešel s premiérem
Václavem Klausem a prezidentem Václavem Havlem. LN zítra přinesou rozhovor s
ministrem Petersenem. 

Christopherův nejistý úspěch Jeruzalém - Náměstek izraelského ministra obrany
Mordechai Gur včera prohlásil, že americký ministr zahraničí Warren Christopher
nedosáhl v Damašku žádného opravdového pokroku, který by znamenal novou etapu v
izraelskosyrském dialogu. Christopher po svém návratu z víkendových jednání se
syrským prezidentem Háfizem Asadem o možném oživení izraelsko-syrských jednání
prohlásil, že setkání v Damašku otevřelo "novou, významnější etapu".Gur
připustil, že Christopher mohl mít z jednání kladný dojem, nicméně dodal: "Podle
našich závěrů ještě nebyly vytvořeny podmínky, které by nám umožnily říci, že je
možné přejít k mnohem významnější fázi v rozhovorech." Sýrie v neděli odmítla
izraelský návrh na stažení z okupovaných Golanských výšin po etapách a
zdůraznila, že trvá na úplném stažení židovského státu ze strategického území
jako podmínce pro uzavření mírové dohody. 

Dnešní Německo: víme - nevíme Z českého tisku se čtenář o současném Německu
dovídá velice málo Václav Bělohradský Z reakce Jaroslava Šonky na mé (redakčním
krácením trochu zkomolené) poslední slovo "Führersgeburtstag" chci komentovat
tři tvrzení: (1) "V Německu je dvojí státní občanství v podstatě možné. Je však
omezeno tím, že udělení se váže na ztrátu či odevzdání občanství předchozího.
(2) Německu by se hromadným vstupem Turků do státního svazku ulevilo. Zamezilo
by se totiž další diskusi o dvojím občanství a snížily se počty cizinců ve
statistikách. (3) R. Zitelmann opravdu je revizionista historických
interpretací. Ale jeho stanoviska nepopírají hrůzy války, holocaustu ani
částečnou vinu Německa na válce... Odkud však víme o tomto názorovém trendu a
jeho důsledcích? Je to historická diskuse v Německu samém - Historikerstreit -
co nás na ně upozornilo." K první citaci lze dodat jen málo. Dokazuje, že duch
rádia Jerevan stále žije: Dvojženství je v podstatě možné, ale je omezeno tím,
že se musíte s první ženou rozvést. Druhá věta je prosáklá jakýmsi implicitním
rasismem. Proč by se mělo zamezit diskusím o dvojím občanství? Nejsou snad
diskuse vždy pozitivní? Proč by se měl snížit počet cizinců ve statistikách?
Cizinci podstatně přispěli k německému hospodářskému a kulturnímu vývoji, proč
jejich počet naopak ve statistikách nezdůrazňovat a tím veřejně uznat jejich
zásluhy o německou hospodářskou a politickou demokracii? Nesvědčí výrazy "ulevit
Německu, zamezit diskusím, snížit počet cizinců ve statistikách" o podvědomé
nechuti k cizincům? Svět se skutečně dozvěděl o tom, že v Německu jsou
revizionistické tendence vykládat praktiky nacismu jako odpověď na bolševismus a
odcizující tendence kapitalismu z kritické reakce lidí jako Habermas nebo
Lepenis. Je ovšem důležité připomenout, že z českého tisku se o nich čtenář nic
nedozvěděl. V rozhovoru s A. Kralim například Nolte znovu zdůrazňuje, že role
sjednoceného Německa je v obraně přirozené identity národa proti západní
kapitalistické americké planetární civilizaci. O velkém politickém ohlasu těchto
tezí nás také nikdo neinformuje. V mnoha evropských časopisech probíhají podobné
diskuse, proč o nich nic nevíme, jak nám J. Šonka vyčítá. Protože o nich on,
jako specialista na Německo, nic nepíše. Německem otřáslo několik skandálů,
například bankrot miliardáře J. Schneidera nebo nedávná diskuse o bavorském
prolnutí ekonomie a politiky. Z Čech není totiž do Německa vůbec vidět, vše je
zastřeno sudetskou mlhou a hustým kouřem minulosti. Například časopis Economist
věnuje velkou studii stále evidentnější krizi německého modelu kapitalismu,
který je založen na velkých kolektivních smlouvách, moci bank a byrokracii - je
to kapitalismus bez trhu. Corriere della Sera z 8. 3. přináší pod titulkem Šok v
Německu rozsáhlou zprávu o výsledcích sociologického výzkumu, který ukázal, že
22 % Němců by nechtělo mít Žida za souseda, 56 % už nechce nic slyšet o
holocaustu a téměř polovina je přesvědčena, že rasismus v Německu roste. Říci,
že potenciální koalice kolem odmítání západní civilizace ve prospěch organického
pojetí státu nemá v Německu hluboké kořeny, ukazuje na naprostou neznalost
rozhodujících motivů německé filozofie, která čerpala svou naléhavost a svůj
světový vliv právě z radikální a filozoficky přesvědčující legitimizace boje
kultury (organické, lidové, duchovní, autentické) proti civilizaci (západní,
mechanické, materialistické, neautentické) jako ústřední události moderní doby.
Představa, že tento hluboký motiv je zcela zasut pod poválečnou převýchovou
Němců, podceňuje roli kultury jako dlouhodobého faktoru v politice. Vyčítám
lidem, kteří by nám měli Německo přiblížit, a mezi ně patří právě J. Šonka, že
nám zamlčují to, co hýbe německým veřejným míněním. Proč jako dopisovatel těchto
novin neinformuje o "svobodných a širokých diskusích", které probíhají ve
sjednoceném Německu, místo aby vystupoval mechanicky na obranu klidného povrchu
života u našich sousedů. 

Latinská Amerika nabízí perspektivu Konec podtitulku Ivana Krčálová O návratu
české obchodní mise z Argentiny, Brazílie a Chile i úspěšných jednáních
Přerovských strojíren, Liazu a ČKD jsme informovali v sobotu. S dobrými zprávami
se z Latinské Ameriky vrátili i zástupci ČZ Strakonice. Motocykly se již
tradičně vyvážejí do Argentiny - loni se na celkovém českém vývozu do této země
podílely 26 %. Letos by měli argentinští partneři odebrat asi 12 tisíc motocyklů
za celkem 12 mil. dolarů. Předběžné kontrakty na dodávky motocyklů a jízdních
kol získal podnik také z Chile. Na kolech ze Strakonic by v případě úspěchu ve
veřejné soutěži měli jezdit i pracovníci ministerstva veřejných prací v
Paraquay. Dalším želízkem v ohni jsou podle ředitele podniku Jiřího Raška
motocyklové řetězy, obráběcí stroje a turbodmychadla. Plány podnikového
managementu sahají až k založení výroby řetězů a vlastní servisní sítě
turbodmychadel v LA. Dobré perspektivy se nabízejí i výrobcům ekologických
zařízení. Jižní Amerika, která - zdá se - až do dnešní doby nevěnovala svému
životnímu prostředí valnou pozornost, se v tomto ohledu údajně začíná probouzet.
Pověstnou vodou na mlýn našich výrobců by mohl být například nový, přísnější
zákon o odpadech, který vstoupil letos v platnost v Argentině. Předběžné zakázky
na dodávky spaloven nemocničního odpadu a úpraven vod získal například Omnipol.
Další podnik, jehož jméno bývá rovněž spojováno spíše se zbrojní výrobou -
Sellier & Bellot - bude dodávat čističky vod a balící stroje na čaj a kávu do
Brazílie. Česká obchodní mise čítala zástupce celkem 33 velkých a středních
podniků i zcela malých firem. Přítomni byli také zástupci čtyř bank. "Bodovaly"
zejména velké strojírenské podniky, jako například Přerovské strojírny nebo
Liaz, které na tamější trhy dovážely již v minulosti a které měly většinu
kontraktů připravenou již z české půdy. Zkrátka však nepřišly ani výrobci
průmyslového či spotřebního zboží a užitečné kontakty navázaly i firmy, které
přišly s latinsko - americkou půdou do styku poprvé. Pro zajímavost jmenujme na
závěr alespoň dva zajímavé příklady. O úspěch výrobce plsti a technických
textilií a.s. Mitop se zasloužil i proslulý karneval v Rio de Janeiro. Podnik
tam bude dodávat dekorativní textilie. Jan Pospíšil, ředitel firmy o jednom
zaměstnanci All-Impex, se nám zase pochlubil předběžnou objednávkou na dodávku
sušeného mléka v hodnotě 11 miliónů dolarů do Brazílie a za 350 tisíc USD do
Chile. 

Platan začne dodávat nový pivo Protivín - Nový druh hluboce prokvašeného piva se
sníženým obsahem cukru začne na domácí trh dodávat pivovar Platan Protivín.
Včera uvedl jeho ředitel Tomáš Navrátil, že piva, které bude uvedeno na trh do
15. května, se letos v Protivíně uvaří 30000 hektolitrů. "Náš nový druh piva je
určen pro skupinu lidí, kteří si chtějí dopřát požitek z klasického ležáku a
přitom nechtějí riskovat vysoký přísun energie," řekl T. Navrátil. Pivo, o jehož
názvu by se mělo rozhodnout v průběhu tohoto týdne, je podle jeho slov vhodné
zejména po tělesné námaze. Proto bude ve sklenicích o obsahu 0.25 litru nabízeno
například ve fitnesscentrech a na plovárnách. 

Televize Vladimír Just Hodina s Benešem V sobotním KLUBU NETOPÝR to konečně
zajiskřilo! Po řadě nemastných neslaných (monologických?) debat, rozšafně
moderovaných k vzájemnému přitakávání, vznikl skutečný spor. Edvard Beneš byl
tématem natolik kontroverzním, že přivedl do varu i nejserióznější historiky.
Není jim co závidět: Beneš patří mezi ty kultovní osobnosti, kterých si vážíme
tím méně, čím více se o nich dovídáme. Jediné, co je tu nesporné, je jeho
rozpornost: přesvědčený demokrat, Masarykův legitimní nástupce - a zároveň
politik bytostně autoritářský, kabinetní, nepřístupný kritice, zvyklý rozhodovat
sám. Sám si vytrucoval za války dvojí nedůstojnou cestu do Kremlu, kde nabídl
nenasytnému diktátorovi suverenitu státu takříkajíc na podnose - nikoli na pět,
nýbrž rovnou na dvacet let dopředu. Právem byl obdivován pro své věštecké
(promiňte: prognostické) schopnosti, s nimiž téměř na den předpověděl válečný
požár. To mu však zvedlo sebevědomí natolik, že se v odhadech úmyslů druhého
masového vraha 20. století fatálně (pro nás všechny) přepočítal. Čteme-li dnes
Benešovy diletantské charakteristiky Stalinova "postupně se humanizujícího"
režimu, polévá nás hrůza. Přitom neuškodí si znovu a znovu připomínat: není
nikterak naší zásluhou, že jsme o půl století moudřejší. Ať už udělal Beneš
rozhodnutí jakkoli chybná, činil je v časech pro náš stát i Evropu nejtěžších.
To je prvé konstatování, jež mi v Netopýru scházelo. Druhé: na přímou Přidalovu
otázku, zda na české straně existoval někdo, kdo Benešovy iluze o Stalinovi
nesdílel, měla zaznít přinejmenším dvě jména z prezidentova bezprostředního
okolí: ministr Ladislav Feierabend a generál František Moravec. A do třetice tu
nezaznělo, že jsme byli v Evropě jediní, kdo jsme vzdali území bez jediného
výstřelu, ačkoli státy a národy mnohem menší a hůře vyzbrojené (Belgie,
Holandsko, Dánsko, Norsko, Finsko) proti agresi bojovaly - a to v beznadějnějším
postavení. Kdybychom se nechali porazit jako ostatní, nemuseli jsme potom
dodatečně před světem dokazovat rezistenci kupříkladu atentátem na Heydricha. Ve
světle těchto faktů se hroutí i alibistická představa Jaroslava Valenty (jemuž
obrana Benešova autoritářství za každou cenu přenesla do úst i výrok, že
"parlament byl příslovečná žvanírna"): nemohli jsme se údajně bránit proto, že
bychom se v očích Západu stali viníky války; rozuměj my, napadení. Jako kdyby to
jediné, za co sklízeli Mnichované doma ovace, nebylo to, že přinesli mír. Kdyby
jejich mír vedl za pár dní k válce, mohlo být všechno jinak... Ale po bitvě je
každý voják generál a po skončení Netopýru každý divák nejpohotovějším z
diskutujících. 

Na návratnost investic dnes nemůže spoléhat ani film pořízený za 300-350 milionů
rublů, pokud nevznikl v koprodukci a nebyl následně uveden v zahraničí. 

Klid zařídili Francouzi Francie - Norsko 4:1 Norští hokejisté, kteří připravili
o bod Švédsko a ČR, budou hrát o udržení v A-skupině MS. Rozhodla o tom jejich
prohra s Francouzi, kteří se jediným vítězstvím zachránili mezi světovou elitou.
Výsledek současně dodal klid českému týmu před večerním měřením sil se Švédy
(výsledek jsme v době uzávěrky tohoto vydání neznali), protože nemohli
jakoukoliv prohrou přijít o čtvrtfinálovou účast. Branky: 2. Orsolini, 34.
Briand, 45. Thoresen. Rozhodčí: Galinovskij - Nosov (oba Rus.), Murray (Brit.).

Kolik jste vyhráli? V 18. týdnu Sazky jsou v I. pořadí 3 výhry po 154731 Kč, ve
II. je 122 výher po 849 Kč, ve III. 1887 výher po 73 Kč. V 18. týdnu Skóre v I.
pořadí není žádná výhra, ve II. je 1 výhra 3337 Kč. V prvním tahu 18. týdne
Sportky v I. pořadí není žádná výhra, ve II. jsou 3 výhry po 166237 Kč, ve III.
je 89 výher po 8005 Kč, ve IV. je 4973 výher po 286 Kč, v V. je 86407 výher po
35 Kč. Ve druhém tahu 18. týdne Sportky v I. pořadí je 1 výhra 1998352 Kč, ve
II. není žádná výhra, ve III. je 73 výher po 9759 Kč, ve IV. je 4630 výher po
307 Kč, v V. je 80873 výher po 37 Kč. V sázce 5 ze 40 v I. pořadí není žádná
výhra, ve II. je 27 výher po 7440 Kč, ve III. je 1672 výher po 100 Kč. V 18.
týdnu Šance v I. pořadí není žádná výhra, ve II. jsou 2 výhry po 100000 Kč, ve
III. je 28 výher po 10000 Kč, ve IV. je 280 výher po 1000 Kč, v V. je 2886 výher
po 100 Kč. Cyklistika Kolem Španělska - 8. etapa: 1. Ad Fotbal Dohrávka anglické
ligy: Coventry - Blackburn 2:1, mistrem se stal Manchester United. 

Pavlík do Liberce? Liberec (šv) - "Do realizačního týmu potřebujeme sehnat
někoho, kdo má vedle trenéra Petržely zkušenosti s prvoligovým fotbalem a
obchodního ducha," uvedl před časem pro LN člen liberecké správní rady Vl.
Herman. Kandidátem číslo jedna na roli ředitele klubu je bývalý prokurista
Slavie Praha z "Korbelovy doby" Čechoameričan Jindřich Pavlík. 

O nepočestných vdovách Jiří Vančura Nevím, ačkoli bych velmi rád věděl, proč
podle navrženého "humanitárního gesta", předaného k připomínkovému řízení, mají
být odškodněny vdovy po popravených z nacistické okupace - které se už znovu
neprovdaly. Příkladem slibu vdovské čistoty, složeného bezmála na oltáři vlasti,
byla kdysi obecně známá Profesionální vdova. Svého poválečného druha, který mj.
produkoval její vzpomínkové knihy, před domácími i zahraničními návštěvami
zavírala do špajzu. Také proto, že byl notorickým alkoholikem, snad jediným,
kterého bych dokázal pochopit. Nikdy svůj vdovský status neporušila a po Juliu
Fučíkovi pobírala 320 korun vdovské penze, nepatrný to zlomek svých, na tehdejší
dobu obrovských příjmů. Mnohem lépe znám vdovy, které poté, co jim vyhasla
poslední naděje ("muže prý nezabíjejí, ale odvážejí do norských dolů"), začaly
druhý život. Je zajímavé, že je v něm velmi často provázeli vězni osvobození z
koncentračních táborů nebo vojáci zahraničních jednotek. Soudím, že mimořádnost
- ano, mimořádnost - našeho protinacistického odboje vytvářela svého druhu
ghetto, z něhož ani po válce mnozí a mnohé nedokázali či nechtěli vystoupit.
Přímluva, aby zákon nečinil rozdíl mezi vdovami "počestnými" a "nepočestnými",
má sotva naději na úspěch, už proto, že její vyslyšení by znamenalo větší
výdaje. Úspor lze ovšem dosáhnout i jen trochu liknavějším projednáváním návrhu,
neboť oprávněných den ode dne ubývá. A tak bych chtěl jenom poprosit: nenuťte
tyto ženy, které stejně nelze "odškodnit", aby na sklonku svých dnů musely
uvažovat, čemu že se to zpronevěřily. Svým popraveným mužům? Památce odboje? 

Rozšíření na východ je podmínkou stability Dánský ministr zahraničí pro Lidové
noviny Konec podtitulku Daniel Kumermann Jedním z hlavních témat řady rozhovorů
dánského ministra zahraničí Nielse Helvega Petersena v Praze byla kromě
bilaterálních vztahů i současná situace v Evropské unii. Dánská cesta k přijetí
Maastrichtské smlouvy nebyla vůbec snadná: první celonárodní hlasování smlouvu
odmítlo. Bylo zapotřebí řady měsíců přesvědčování, aby se v opakovaném hlasování
Dánové nakonec těsnou většinou vyjádřili pro Maastricht.Referendum vytvořilo
solidní základ pro dánské členství. Tato otázka již tedy není na pořadu dne.
Nyní zůstávají jen věcné záležitosti, jako například konkrétní podoba naší
účasti, míra vlivu atd." Oživení antievropanství tedy nehrozí? Jisté pochyby
mezi lidmi sice zůstávají, někteří se stále ještě obávají přílišného
centralistického ovládání z Bruselu, ale míra této skepse postupně klesá.
Pokračování na poslední straně 

Ústupky v zájmu přijetí židovských restitucí byly podle ODS výjimečné 

Nepotřebná potřeba středu ALEŠ V. POLEDNE Poslední výzkum IVVM zaměřený na
rozložení naší společnosti mezi levicí a pravicí ukázal výraznou převahu
pravicově orientovaných občanů. Na otázku: Kam byste se zařadil na stupnici od
jedné do sedmi, kde jednička znamená krajní levici a sedmička krajní pravici, se
41 procent dotazovaných situovalo od středu vpravo, 19 procent od středu vlevo,
29 procent zaujalo středovou pozici a 11 procent se nedokázalo rozhodnout.
Výzkumem zjištěné rozložení společnosti odpovídá i volebním preferencím, kde
pravicové strany také získávají v konečném součtu stabilně více hlasů než strany
levicové. Zajímavou skutečností je však hrubá neshoda mezi počtem občanů
považujících se za střed (29 procent) a preferencemi, které dostávají strany
formálně se hlásící ke středu - LSU, LSNS, SD. Jejich volební popularita trvale
klesá. Možné vysvětlení je, že jejich programy nesplňují představy občanů o
středové straně. Jiným, pravděpodobnějším vysvětlením však je, že svou roli
hraje určitý psychologický aspekt, který má své kořeny v minulosti. Mnozí lidé
se bojí jednoznačně rozhodnout a raději se při sociologickém výzkumu situují do
středu. Při volbách však preferují jasnou alternativu: pravicovou nebo
levicovou. 

Stůl pod plastikovou sfingou Konec podtitulku Káhira - Tisíce zřízenců včera
uklízely okolí konferenčního střediska na prašném severovýchodním předměstí
Káhiry, které má být dnes svědkem nejvýznamnější události, jakou Káhira zažila
za poslední desetiletí - podpisu dohody o omezené palestinské autonomii v Gaze a
Jerichu. Uklízeči stírali vrstvy prachu a zdobili halu, kde šéf OOP Jásir Arafat
a izraelský premiér Jicchak Rabin stvrdí svými podpisy po sedmi měsících
obtížného jednání a s pětiměsíčním skluzem dohodu, pro niž je statisíce jejich
spoluobčanů milují i nenávidí. Asistovat jim při tom budou ministři zahraničí
USA, Ruska, řady arabských zemí, zástupci členských zemí Rady bezpečnosti,
mezinárodních organizací a tak dále - Egypt pozval asi 2500 osobností z celého
světa na událost, která má s konečnou platností stvrdit jeho nezastupitelnou
zprostředkovatelskou roli. Všichni se sejdou v komplexu postaveném koncem 80.
let Čínou a považovaném za mírně megalomanský. Za stůl, na němž se bude
podpisovat, byla včera umístěna velká sfinga vyvedená z polystyrenu a za ní tři
pyramidy; po stranách krášlí tuto ústřední scénu staroegyptské děvy vypouštějící
z rukou holubice míru. Po straně včera dělníci podle agentury Reuter
nainstalovali židle a notové stojany, což dává tušit hudební číslo. Údajně má
zazpívat i jakýsi sbor. V každém případě se chystá projev egyptského prezidenta
Husního Mubaraka, který dnes zároveň oslaví 66. narozeniny. Bude ho v přímém
přenosu vysílat egyptská televize. Ulice hlavního města jsou podle agentur plné
policie. V zemi, kde se množí násilné útoky muslimských fanatiků, nehodlá
bezpečnost nic ponechat náhodě. Fundamentalistická islámská hnutí na celém
Blízkém východě považují dohodu mezi OOP a Izraelem za kapitulantskou. Stovky
izraelských osadníků se dnes večer pokusily proniknout do Jericha na západním
břehu Jordánu, aby protestovaly proti dohodě o autonomii. Informovala o tom
agentura AFP. 

ODS oznamuje lídry pro komunální volby Ostrava (mot) - Oblastní sdružení ODS na
severní Moravě a ve Slezsku začala oznamovat své lídry pro komunální volby.
Včera předseda ostravské ODS Z. Kořístek sdělil, že mužem číslo jedna pro volby
do zastupitelstva je stávající primátor Evžen Tošenovský, nominováno bylo
dalších osm reprezentantů strany na kandidáty senátorů a městských radních. Za
prioritní považuje ostravská ODS přijetí volebních zákonů do konce května.
Volebním lídrem ODS ve Frýdku-Místku byl nominován nynější starosta Pavel
Vyvijal. 

Policejní velitel slibuje odhalení Madrid - Bývalý velitel španělské civilní
gardy Luís Roldan, který se od pátku skrývá před soudním stíháním, má v úmyslu
"říci vše" a "odhalit korupci". Vyplývá to z rozhovoru pro list El Mundo. Roldan
je podezřelý ze zpronevěry veřejných fondů, finančních podvodů a nedovoleného
obohacování. Tvrdí, že je připraven předat soudním orgánům všechny informace o
tajných fondech ministerstva vnitra. V důsledku otevřené krize odložil v sobotu
González poprvé za 12 let, po něž stojí v čele kabinetu, zahraniční cestu, když
se měl vydat do Rumunska a Bulharska. 

Jemenci tvrdě proti Jemencům Na Arabském poloostrově se rozrůstá vážný konflikt
Konec podtitulku Martin Novák Boje za asistence tanků a dělostřelectva, přesuny
vojsk, atentáty, vyhrožování občanskou válkou s potoky krve. Do takového stadia
se nyní dostal pokus o sjednocení severního a jižního Jemenu v jeden stát.
Dlouhá a složitá jednání o urovnání sporů mezi vedeními bývalých republik
nevedla k úspěchu - přestože patronaci si brali postupně jordánský král Husajn,
ománský sultán Kábus a egyptský ministr zahraničí Amr Músá. Minulý týden si
srážky mezi jednotkami věrnými prezidentu Alímu Abdalláhovi Sálihovi (Seveřan) a
vojenskými silami jeho rivala a oficiálně stále ještě viceprezidenta Alího
Sálima Bajda (Jižan) vyžádaly nejméně dvě stě životů. Pravděpodobně jen málokdo
je v Jemenu tak optimistický, aby toto číslo v nynější napjaté situaci považoval
za konečné. Severní a jižní Jemen se spojily před čtyřmi lety po rozdělení,
které v různých podobách trvalo od poloviny minulého století. Každý si zvykl žít
jinak: nábožensky konzervativní, tribalistický sever a socialisticky
orientovaný, výrazně sekulární jih poskytovaly značně rozdílné obrazy. Hlavní
příčinou postupujícího rozpadu země je však úporná bitva o mocenské pozice.
Loňské pluralitní volby (historicky první na Arabském poloostrově) potvrdily v
obou částech Jemenu výsadní postavení dřívějších vůdců. Na severu vyhrál Sálihův
Všeobecný lidový kongres, na jihu Bajdova Jemenská socialistická strana (JSP).
Obě seskupení vytvořila koalici, spolupráce se však brzy zhroutila v důsledku
odstředivých tendencí a odlišných představ o dalším průběhu sjednocování. Svou
roli sehrála i otevřená nenávist mezi JSP a třetím koaličním partnerem -
saúdskými petrodolary podporovanou malou islámskou stranou al-Islah.
Fundamentalismus a levicová hnutí se v muslimských zemích snášejí jako zápalky s
minimaxem, rozpad nesourodé koalice byl nevyhnutelný. Odchod JSP z vlády
doprovázely výtky Sálihovi, že se pomocí fundamentalistů snaží oslabit vliv
socialistů. Situaci ještě zostřily vraždy a útoky na funkcionáře JSP, které
vedly k návratu většiny představitelů jihu z hlavního města Saná do bývalé
metropole jižního Jemenu a opěrného bodu socialistů Adenu. Krizi politickou
doprovází její siamské dvojče - ekonomická krize. Inflace a masová
nezaměstnanost brzdí hospodářský rozvoj dvanáctimilionové země, která, pokud se
životní úrovně týče, je na tom v rámci arabského světa nejhůře - ještě se
Súdánem a Mauretánií. Socialisté mají v rozehrané mocenské partii samozřejmě
také ekonomické karty. Hlavní ropná naleziště, z nichž mnohá na své využití
teprve čekají, se totiž nacházejí na jihu. Prezident Sálih obviňuje Bajda a jeho
stoupence z toho, z čeho je obviňován sám: z uzurpování moci a posilování svého
vlivu za každou cenu.Současný vývoj dává paradoxně za pravdu oběma stranám.
Vzájemné přetahování pokročilo od jednacích stolů, promluv a článků ve
sdělovacích prostředcích a od lobování v zahraničí k užití tanků a děl. Jemenská
jednota se otřásá v základech. Řešením by snad mohlo být nové uspořádání státu
na způsob federace. Tento na zdejší poměry velký experiment by však také mohl
znamenat jen odklad problémů a konfliktů na pozdější dobu. 

Klíčové osobnosti současné Jihoafrické republiky Konec podtitulku Nelson Mandela
Předseda Afrického národního kongresu (ANC) Nelson Mandela, symbol černošské
mravní síly a odporu, strávil téměř tři desetiletí ve vězení za své politické
přesvědčení. Poprvé v dějinách přivedl Africký národní kongres za jednací stůl s
bělošskou menšinou, zasadil se o zrušení apartheidu mírovou cestou a spolu s
prezidentem Frederikem de Klerkem začal usilovat o vytvoření demokratické
Jihoafrické republiky. Nelson Mandela se narodil 18. července 1918 v Umtatě v
Transkei jako nejstarší syn náčelníka kmene Tembu, náležejícího ke Xhosům. V
mládí ho nazývali Rolihlahla, což v jazyce jeho kmene znamená "ten, kdo vyvolává
rozbroje". Základní a střední vzdělání získal na metodistických misijních
školách, v letech 1938-1940 studoval umělecký směr na černošské univerzitě ve
Fort Hare, poté dálkově práva na Witwatersrandské univerzitě. Členem Afrického
národního kongresu se stal v roce 1944. V roce 1961 se stal jedním z generálních
tajemníků ANC a podílel se na založení vojenské odnože ANC pod názvem Umkhonto
we Sizwe - Kopí národa, jež vedlo ozbrojený boj proti rasistickému režimu a
ukončilo období nenásilného boje ANC. V srpnu následujícího roku byl zatčen a
odsouzen k pěti letům vězení. Z vazby byl poté převezen jako hlavní obžalovaný k
novému procesu, nazývanému Rivonia, který trval od října 1963 do června 1964.
Mandela byl odsouzen za údajnou velezradu na doživotí. Po návratu z vězení
vyzval Mandela své stoupence, aby se soustředili na politický boj a vyhýbali se
násilí; účastnil se za ANC jednání s vládou. V poslední době se v ANC proti němu
vytvořila silná opozice z řad mladých radikálů, jeho pozice je však stále silná.
Je stoupencem znárodnění, přerozdělení bohatství a řízeného hospodářství. Jeho
hnutí udržuje těsné kontakty s Jihoafrickou komunistickou stranou. Mandela je
nositelem řady vyznamenání, mj. obdržel v roce 1979 Cenu Džaváharlála Néhrúa za
mezinárodní porozumění, v roce 1981 cenu Bruna Kreiského pro lidská práva a
skandinávskou Cenu svobody, v roce 1985 Cenu třetího světa, v roce 1988 Cenu
Andreje Sacharova a v roce 1993 spolu s prezidentem de Klerkem Nobelovu cenu za
mír. Frederik de Klerk Dosavadní jihoafrický prezident Frederik Willem de Klerk
se rozhodující měrou zasloužil o odstranění rasové segregace ze života
jihoafrické společnosti. O tom, že se stane vůdcem vládní Národní strany a poté
i prezidentem republiky, rozhodlo vedení strany před pěti lety právě proto, že
si nepřálo zásadnější změny. De Klerk, považovaný za stoupence konzervativních
názorů, však během půl roku přesvědčil vedení strany o nutnosti provést v zemi
zásadní reformy. Jižní Afriku a celý svět pak ohromil, když oznámil legalizaci
opozičních černošských skupin a nechal propustit z vězení vůdce Afrického
národního kongresu Nelsona Mandelu. De Klerk se narodil v Johannesburgu v
afrikánské rodině 18.března 1936. Již za studií práv na Pretorijské univerzitě
se zapojil do politického života a v roce 1972 byl za Národní stranu zvolen
poslancem parlamentu. Rozpad komunistického systému v roce 1989 utvrdil de
Klerka v tom, že apartheid musí zmizet. Jak se prezident vyjádřil, "svět se
změnil a Jižní Afrika už nemůže déle vzdorovat tlaku světového veřejného
mínění". Řekl také, že nadvláda bělošské menšiny nemůže být vystřídána nadvládou
černošské většiny a že je nutné vytvořit v Jižní Africe demokratický stát, který
bude chránit zájmy všech svých obyvatel bez ohledu na barvu kůže. Prezident de
Klerk v úzké spolupráci s nejrespektovanějším vůdcem černochů Nelsonem Mandelou
dovedl zemi k prvním demokratickým volbám. Za toto úsilí byli oba hlavní
protagonisté jihoafrické politické scény v roce 1993 vyznamenáni Nobelovou cenou
za mír. Mangosuthu Buthelezi Mangosuthu Gatsba Buthelezi, náčelník Zulů a vůdce
jejich hnutí Inkatha Yenkululeko Yesizwe je potomkem krále Cetshwayo, který roku
1879 v bitvě u Insandhlwany připravil Britům největší koloniální porážku.
Butheleziho otec byl předsedou vlády zulského krále Solomona ka Dinizulu, jehož
dcera se stala Butheleziho manželkou. Buthelezi se narodil 27.srpna 1928.
Vystudoval na univerzitě ve Fort Hare v rodném Natalu dějiny a státní právo, což
mu umožnilo stát se poradcem krále Cypriana pro státní správu v letech
1953-1958. V roce 1976 se Buthelezi stal šéfem černošské domoviny KwaZulu v
Natalu. V únoru 1989 se Buthelezi sešel s novým vůdcem Národní strany de
Klerkem. Dohodli společné jednání vlády a všech opozičních sil o budoucnosti
země. K rozhovorům došlo po mnoha peripetiích až později. Po propuštění Nelsona
Mandely z vězení se hlavním partnerem v jednáních s vládou a prezidentem stal
Mandela. Přes snahy o sblížení ANC a Inkathy dochází mezi Xhosy a Zuly neustále
ke krvavým srážkám. Buthelezi odmítal účast Inkathy na dubnových volbách,
protože se obával poklesu vlivu Zulů po předpokládaném vítězství Mandelova ANC.
Teprve po dlouhých jednáních přislíbil 19. dubna účast ve volbách. 

Senát se blíží (LN 27. 4. 1994) Moudrý pan Peroutka se o senátu za první
republiky vyjádřil velmi skepticky: senát byl prodlouženou rukou stran z
odložených starších politiků. Naši zástupci odhlasovali ústavu českého státu
včetně senátu dosti urychleně v době rozpadu federace. Při hádkách o jeho
obsazení se tato otázka stala otázkou zájmu stran a volič jen znechuceně
přihlíží. Představa, že do senátu budou zvoleni i nestraníci je iluzorní. Volič
si klade otázky: Jak by dnes dopadlo hlasování o tomto ústavním zákonu? Nebyl
senát dán do ústavy jen jako elegantní způsob převodu federálních poslanců na
senátory? Má náš malý stát potřebu zvyšovat svůj legislativní aparát na úkor
poplatníků, místo aby zeštíhlel? Je pravda, že ctít ústavní zákon je pro právní
stát závazné, ale vzhledem k chvatu, za jakého ústava vznikla, by kosmetická
úprava nebyla na škodu. Podstatně jednodušší by bylo nahradit funkci senátu
státní radou, jmenovanou (50 % prezident, 50 % vláda, schválení parlamentem) na
dobu určitou. Byla by záruka, že se do ní dostanou nejlepší z nejlepších včetně
nestraníků a odpadly by i volby. Vykonávání funkce v této státní radě by mělo
být pro její členy ctí, nikoliv stranickou povinností. J. Vachek, Praha 

Sport dnes Bohemians - Volejbal: první zápasy 

Přijede Ballesteros Praha (tom) - Říjnový golfový turnaj Chemapol Trophy Czech
Open v Mariánských Lázních nebyl jen zařazen do prestižní Volvo Tour, nýbrž je
dokonce jednou z osmi letošních kvalifikačních soutěží na Ryder cup 1995.
Celkový rozpočet předpokládá marketingová firma Teleaxis na 40 milionů korun
(ceny 500000 liber). Další velký výdaj představuje startovné tří profesionálních
hvězd Ballesterose, Cooka a Jansena (téměř 500000 dolarů). Španěl Ballesteros
patří mezi nejlepší a nejznámější světové golfisty. 

Velká Británie - Burton, 57. Doyle. Rozhodčí: Danko (Slovensko). 

Vyšehrad rozhodil sítě Jiřího Zídka si v LA vyhlédl Magic Johnson Konec
podtitulku Praha (ad) - Po Korbelovsku vstoupil do přestupního období (1. května
až 15. června) Chán Vyšehrad, osmý tým české ligy basketbalistů. "Před sezonou
jsme se chtěli zachránit, v jejím průběhu jsme mysleli již výš," popisuje
stoupající cíle ligového nováčka trenér J. Zídek, "nyní už sponzor odmítá
průměrný tým, ale mluví o titulu." Vyšehradským metám odpovídají i rozhozené
sítě - klubu se už upsal nejlepší ligový rozehrávač Hrubý ze Sparty (chtěl ho
zpátky i USK), kontaktováni byli legionáři "Němci" Medvecký a V. Vyoral,
"Rakušané" J. Jelínek a Krejčí, z tuzemců pak reprezentanti Bečka, Treml (oba
však zřejmě v USK zůstanou) a Kočvara (Brno). V těchto dnech by měl Vyšehrad
zkoušet Rusa Ochotnikova (Trenčín), další dvoumetrový Chorvat je prý na cestě,
stejně jako dva Litevci a pár Američanů. S Michaelem Davisem už Vyšehrad
nepočítá, jeho bratra Ronalda se však zatím nezříká, líbí se mu ale i další
Američan - Walston ze Sparty. "Hledáme vhodné typy, nechceme koupit půlku Prahy,
ale dva cizince a dva, tři kvalitní domácí hráče," vysvětluje J. Zídek. Pro
příští sezonu se Vyšehrad stěhuje ze své nevyhovující tělocvičny do haly v
Karlíně (vlastní stánek má zatím jen na papíře), s jistým pražským klubem z
národní ligy se chce domluvit na "farmářské" spolupráci. J. Zídek nezapomíná ani
na svého syna, jenž hraje americké univerzitní mistrovství NCAA v týmu UCLA a s
kterým počítá do Vyšehradu pro příští jaro. "Jirka upoutal samotného Magica
Johnsona, který mu nabídl, že ho bude trénovat," má proč být pyšný J. Zídek
senior. Jeho syn byl v Los Angeles vyhodnocen jako nováček, který se nejvíce
zlepšil, a spolu s ještě jedním hráčem NCAA byl vybrán pro srpnový kemp
nejlepších pivotů NBA. 

Ústavy sociální péče stále čekají na zákon o neziskových organizacích Praha (em)
- Představte si domovy důchodců, které se ucházejí o přízeň klientů. Tato snová
skutečnost není prý ani v Praze, kde je 3000 žadatelů a čekací doba 4-5 let,
vyloučena. Prvním krokem k ní je podle ředitelky pražské Palaty Jindřišky
Kubíkové transformace ústavů sociální péče v neziskové organizace. Sérii
rozhovorů na téma neziskových organizací zahájil tento týden prezident Václav
Havel právě s ministrem práce a sociálních věcí Jindřichem Vodičkou, v jehož
resortu tyto instituce na zákon o transformaci rozpočtových organizací čekají.
Rozhodnutí, které z nich budou považovány za neziskové, ještě nepadlo. Ústav
sociální péče pro slepce Palata v Praze 5 by si podle slov ředitelky Kubíkové
proměnu v neziskovou organizaci velmi přál. Závislost na zřizovateli, tedy
pražském magistrátu, není podle jejího názoru pro provoz zařízení příliš
prospěšná. Magistrát Palatu sice finančně zabezpečuje včetně investičních
prostředků, ale tuto pasivní jistotu by zaměstnanci ochotně zaměnili za aktivní
finanční politiku a samostatné hospodaření. Ošetřovným 1650 Kč měsíčně od
každého ze stopadesáti obyvatel Palaty by si na provoz nevydělali. Chtěli by se
pustit do podnikatelské aktivity, pokud ji ovšem zákon připustí. Také by se
mohli ozvat sponzoři. Státní dotace by ale byla nutná. Magistrát by si uchoval
kontrolu nad hospodařením Palaty členstvím v její správní radě. Ředitelka si
představuje budoucí Palatu jako polosoukromou instituci s vlastním platovým
řádem, který by vyřešil nedostatek kvalitního personálu. 

Ve věci Koženého se rozhoduje znovu Praha - Pražský městský státní zástupce
Josef Kredba získal svým šetřením nové poznatky o činnosti bývalého prezidenta
harvardských investičních fondů Viktora Koženého v případu Wallis. Proto včera
vyšetřovateli Úřadu vyšetřování ČR Petru Šmerdovi vrátil věc Viktora Koženého k
dalšímu šetření. Petr Šmerda dospěl 24. března k názoru, že k zahájení trestního
stíhání Koženého není důvod a věc odložil. Více na straně 3 

Nový úhel dohledu Ondřej Lér Dokud nebudeme mít zcela nový zákon o bankovnictví,
obsahující i povinné pojištění vkladů, střádalům se slabšími nervy nezbyde při
pomyšlení na bezpečnost jejich peněz v bankách nic jiného, než se nervózně bát.
Nikoliv jen symbolickou útěchou může být, že spolu s nimi má starost o finanční
zdraví také instituce zvaná bankovní dohled. Tu možné důsledky případu Banky
Bohemia vyplašily stejně silně jako veřejnost. Bankovní dohled vykonává Česká
národní banka pověřená zákonem, aby jako nezávislá centrální finanční instituce
řídila měnovou politiku. Souvislost je velmi přímá, neboť dobrá měna nemůže
existovat bez dobrých komerčních bank. Úkolem dohledu je definovat některá
specifická pravidla hry pro banky, kontrolovat je a v případě potřeby provinilce
i trestat. Nemusí přitom jít hned o nucenou správu nebo odnětí bankovní licence.
Někdy stačí gentlemanské doporučení, jinde přijde ke slovu pokuta či příkaz
zastavit pochybnou operaci. ČNB už přiznala, že kauza Bohemia odhalila v
bankovním dohledu některá slabá místa, která je třeba odstranit. Získání nové
bankovní licence teď bude nepochybně o hodně složitější než dříve. Brzo budou na
světě i lepší pravidla pro určování, který úvěr je rizikový a který ne, neboť
právě tyto úvěry jsou obzvláště nebezpečnými bacily, ohrožujícími nakonec i
střádaly. Problematické banky se mohou těšit také na častější kontroly přímo ve
svých účetních kancelářích. 

Vystoupí V. Havel v televizi? Praha (em) - Existuje nezávazná pracovní hypotéza,
která nevylučuje, že by prezident mohl veřejně vystoupit na téma neziskových
organizací, řekl LN včera prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Odmítl však
tvrzení některých sdělovacích prostředků, podle nichž by případné televizní
vystoupení mělo souviset se schůzkami, na nichž nyní prezident o problematice
neziskových organizací hovoří s jednotlivými ministry. "Prezident se o
nonprofitní oblast již dlouho primárně zajímá a chce být proto o tomto problému
co nejpodrobněji informován," řekl k účelu schůzek prezidentův mluvčí. 

Nejednotná odezva na podpis dohody mezi Izraelem a Palestinci Sajdá/Ammán -
Radikální Palestinci vyzvali včera své krajany ke stávkám v uprchlických
táborech v jižním Libanonu na protest proti nové izraelsko-palestinské dohodě,
jež byla včera podepsána v Káhiře. Jordánsko uvítalo čerstvou dohodu mezi
Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) zdrženlivě. Zároveň
varovalo OOP, aby neuvolňovala vztahy mezi autonomními územími pásma Gazy a
Jericha s Jordánskem a zbytkem arabského světa. V oficiálním prohlášení ammánská
vláda zdůraznila, že Jordánsko "podporuje rozhodnutí vedení OOP, pokud nebude v
rozporu s jeho vlastními zájmy". Podepsání izraelsko-palestinské dohody označil
včera německý ministr zahraničí Klaus Kinkel za důležitou etapu na cestě ke
komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru na Blízkém východě. Francie má radost
z podpisu v Káhiře a zároveň oceňuje odvahu a mírové odhodlání obou stran, které
musely překonávat na cestě k míru mnohé překážky. Prohlásil to včera v Paříži
mluvčí francouzského Ministerstva zahraničí. Velká Británie přivítala podpis a
přislíbila Palestincům pomoc ve výši 106 milionů dolarů. Plná pochyb a skepse
byla včera nálada v Jerichu. Na rozdíl od slavnostního ovzduší, které panovalo v
Jerichu loni na podzim při podpisu Deklarace o zásadách prozatímní autonomie,
novou izraelsko-palestinskou dohodu město oslavovalo střízlivě. 

Rada pod lavinou výtek a kritiky Oldřich Tomek Předseda Rady ČR pro rozhlasové a
televizní vysílání Čas se nachýlil, uplynul rok, a Rada ČR pro rozhlasové a
televizní vysílání opět čeká na osvědčení oprávněnosti své existence, které jí
vystaví Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, pokud schválí její zprávu o činnosti
za rok 1993. V průběhu druhého pololetí minulého roku poněkud utichl rozruch
okolo tohoto orgánu státní správy se specifickým postavením a nesnadnou úlohou
demonopolizovat sdělovací prostředky a položit základy duálního systému v
oblasti vysílání. Při plnění tohoto úkolu, který je svou povahou dlouhodobým
experimentem, vstoupila Rada již do započatého a de facto živelného procesu,
navíc s handicapem pozice orgánu zcela nového. Prošla obdobím tvrdé kritiky po
udělení celoplošných licencí a zpochybňováním oprávněnosti své existence, s
pramalým počtem zastánců či objektivních hodnotitelů. Dnes stanice Nova vysílá
již tři měsíce a bývalí kritici mlčí. Divácká veřejnost neprotestuje a zdá se
být spokojena, spory a neshody mezi ČT a Novou "patří k věci". Avšak příhodně je
zde opět problém a rada je opět pod stejnou lavinou výtek a kritiky pro
ukvapené, nedomyšlené, nekoncepční, destruktivní, chaotické udělení celoplošné
licence stanici Echo k vysílání na středoevropské síti S2 (nyní stanice
Radiožurnál). Výtky zazněly i z míst nejvyšších, avšak jejich povaha nutí k
zamyšlení, nakolik kanceláře pana prezidenta i pana premiéra mají všestranné a
poučené informace o problematice rozhlasového a televizního vysílání a o průběhu
jejich reformy. Celoplošný poslech Radiožurnálu je zajištěn v pásmu AM dvojím
způsobem: do 30. 9. 1994 na středních vlnách a již nyní trvale na dlouhých
vlnách, v pásmu FM na vlnách sítě VKV I s postupným přechodem na VKV II. Kdo
chce, svou stanici si najde i na přijímačích staršího typu. Kdo nechce, může
kritizovat a obhajovat posvátnost a nedotknutelnost Českého rozhlasu. Do chvíle
rozhodnutí o udělení licence Český rozhlas radu neinformoval o vyřešení své
finanční situace, v tomto směru bylo informační vakuum i mezi stálou komisí pro
sdělovací prostředky parlamentu a radou, přestože rada komisi průběžně
informovala o stavu věci, o jednotlivých fázích a chronologii vývoje situace.
"Řešení již existuje!" však zaznělo až čtyři dny po udělení licence na jednání
stálé komise 19. dubna t. r. Bylo novinkou i pro některé přítomné poslance.
Finanční otázka je jednou stránkou věci, druhou je otázka technická. Český
rozhlas opět nedokázal radu přesvědčit, že hodlá síť Radiožurnálu i po případném
vyřešení finančních problémů nadále provozovat v neztenčeném rozsahu, neboť
postupně vypínal některé její vysílače a z 15 jich nyní provozuje 7, což je v
souladu s dokumentací, která je k dispozici, i s prohlášením generálního
ředitele V. Ježka v dopise předsedovi stálé komise J. Kasalovi z prosince
minulého roku o tom, že úsilí Českého rozhlasu přesvědčit Radu o možnosti
vytvořit pouze jednu kvalitní středovlnnou síť je marné. Z toho vyplývá, že
český rozhlas hodlal posléze vybudovat ze dvou středovlnných sítí jednu
stoprocentní a na ní provozovat stanici Praha. Radiožurnál by nakonec tak jako
tak přestal na středních vlnách existovat. A co posluchač? Rada se tímto
rozhodnutím snaží zajistit, aby síť S2 zůstala, byť s jiným programem. Vysílání
Radiožurnálu současně na dvou celoplošných okruzích místo na třech by snad mělo
najít pochopení i mezi zastánci úsporných opatření. Reakce a postoje k celé
otázce jsou však v jiné rovině: Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání a
smysl její existence. Vše, tak jako před rokem, směřuje k hodnocení zprávy o
činnosti této rady se všemi důsledky dle zákona. Nedělní Aréna na ČT1 byla
výmluvným dokladem, v jakém duchu má být veřejnost poučena a informována. Do
atmosféry okolo hodnocení zprávy Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání
zapadá i vystoupení odpůrců zpochybňujících existenci a smysl rady s
prohlášeními o nedostatku kolektivní odpovědnosti jejích členů, nekoncepčnosti,
chaotickém rozhodování a dalšími argumenty, které zazněly v poslední době i ze
strany soukromých provozovatelů. Nejčastějším a nejsnadnějším argumentem je
chybějící koncepce. Ta však v podstatě existuje. Je dána existencí rady a je
dále popsána ve znění zákonů, které radu ustavují a upravují rozhlasové a
televizní vysílání, a v předpisech s tím souvisejících. (Volání po koncepci
vlastně požaduje jakýsi další pevný plán, konečný počet provozovatelů spolu s
ekonomickými zárukami a jistotami jejich prosperity - konkurenční prostředí ano,
ale se zárukami proti bankrotu.) "Reklamní trh další licence neunese," volají
držitelé licencí, kteří zdarma obdrželi od státu zdroj ekonomické a společenské
prosperity. Negativní stanovisko Asociace soukromých provozovatelů rozhlasového
a televizního vysílání k činnosti a vlastní existenci rady je takto koncipováno
od počátku se záměrem znevážit a zpochybnit v podstatě vše, co rada v procesu
demonopolizace vysílání a v budování duálního systému vykonala. Svým stanoviskem
asociace pochopitelně hájí svůj prospěch a zájem. Ale bez objektivity a bez
ohledu na existující souvislosti a složitost období, kterým celá oblast vysílání
musí projít. 

Dnes na MS 

USA a Švédsko v semifinále Konec podtitulku Milán - Hned v prvním čtvrtfinálovém
utkání se postarali Američané o velkou senzaci, když vyřadili hokejisty Ruska.
Mužstvo trenéra Michajlova sice snadno a často pronikalo do útočného pásma, tam
však hrálo hodně staticky. Američané dvakrát skórovali při přesilové hře a po
dvou třetinách vedli už 3:0. Rusové poprvé skórovali až ve 48. minutě, když
Hebert sice vyrazil Bjakinovu střelu, ale na Kovalenkovu dorážku už nestačil
reagovat. Ve druhém čtvrtfinále Švédové splnili roli favorita. Odpor Italů
definitivně zlomili čtyřmi brankami ve druhé třetině a v semifinále se střetnou
s vítězem utkání ČR - Kanada. 

SITUACE: Frontální rozhraní se bude udržovat nad střední Evropou. 

Radost i rozčarování na hranici Přání lidí ze Sidónie se splnila, U Sabotů se
hádají Hodonín (ha) - S radostí přijali obyvatelé Brumova-Bylnice oznámení
slovenské vlády, že ruší rozhodnutí Mečiarova kabinetu a akceptuje původní
návrhy ministrů vnitra ČR a SR o výměně dosud české osady U Sabotů v obci
Javorník v okrese Hodonín za část slovenské Sidónie u Brumova-Bylnice na
Zlínsku. "Máme radost, poněvadž 32 lidí ve dvanácti rodinných domcích v Sidónii
bude žít na Moravě, kam se hlásí od počátku. Prosby a žádosti posílali Mečiarovu
kabinetu i nové slovenské vládě a konečně byli vyslyšeni," řekl LN včera
starosta Brumova-Bylnice Karel Šimšálek. Velké rozčarování naopak prožívají
obyvatelé Javorníka, kteří ustavili petiční výbor a pohrozili zablokováním
silnic v případě, že osada U Sabotů připadne Slovensku. Nesváry, které zasely
mezi obyvatele obce Javorník a její části osady u Sabotů administrativní spory o
průběh česko-slovenské hranice, potrvají podle starosty Javorníka Martina
Kružici ještě léta. "Přátelé, kteří spolu žili řadu let ve shodě, jsou teď
rozhádaní a plní zášti," řekl nám starosta. Někteří obyvatelé jsou z toho všeho
natolik znechuceni, že se nyní snaží prostřednictvím inzerátů své rodné domy v
osadě U Sabotů prodat. Kružica chtěl jednat s ministrem vnitra Janem Rumlem o
svém návrhu vyměnit se Slovenskem pozemky osady U Sabotů za neosídlenou půdu,
které je podél hranice dostatek. Jan Ruml však svou návštěvu, avizovanou na
pátek 29.dubna, na poslední chvíli odvolal. Místní referendum o připojení osady
podle starosty v Praze zamítli. "S ministrem Rumlem jsme chtěli jednat i o tom,
že nelze převést jen tak 33 lidí proti jejich vůli do cizího státu. Jsou to naši
občané, kteří domy stavěli na našem území," konstatoval. Kružica uvedl, že když
se zmínil o poskytnutí kompenzací, pozemků a nových domů těmto lidem jinde na
českém území, uslyšel od české delegace ve společné česko-slovenské
rozhraničovací komisi odpověď: "Bohužel, pane starosto, tito lidé mají smůlu."
Přitom by podle Kružici mnozí občané o takový postup zájem měli. 

Peníze a Parkinson 

Ladislav Jakl Požitky ústavních činitelů jsou vděčným tématem sdělovacích
prostředků i hospodských debat. Veřejní činitelé si samozřejmě budou muset
zvykat na to, že nejen jejich práce, ale i požitky, ba dokonce soukromý život je
v demokracii pod hyperkritickým okem veřejnosti. I když v souvislosti s nedávno
publikovanými výsledky průzkumu veřejného mínění občané tuto možnost příliš
nedoceňují. Kromě hyperkritičnosti je však rozhodujícím jevem klasická maločeská
závist a platnost Parkinsonových zákonů. Proč Parkinson? Inu, například těch
sedm set milionů vydaných na rekonstrukci malostranských paláců pro potřeby
poslanecké sněmovny činí jen něco přes jednu desetinu procenta sumy, o jejímž
odebrání poplatníkům a následovném přerozdělení poslanci každoročně rozhodují. A
to za naprosto chabého zájmu mlčky platící veřejnosti. Snazší je závidět
konkrétnímu poslanci nějakých dvacet tisíc než se zajímat o stovky miliard. 

Současné složení požitků poslanců, a tím spíše nedávno zveřejněný iniciativní
poslanecký návrh však přesto zasluhuje pozornost. Ne pro samotnou výši. Soudný
člověk by se asi smířil i s podstatným zvýšením poslaneckých platů. Kromě mnoha
již publikovaných důvodů lze připomenout ještě jeden: je jen v zájmu voličů, aby
i velmi schopní lidé, kteří by si jinak mohli vydělat veliké částky, měli o
veřejnou službu zájem. Proč však kromě základního platu mají poslanci dostávat
zvlášť prostředky na studijní materiály (jejichž koupi by pak dokládali
potvrzeními) ? Proč mají každý rok fasovat speciální taxu na oblečení? Proč mají
dostávat zvlášť diety a cestovné? Autoři takových návrhů nedělají hlupáky jen z
poslanců ale hlavně z voličů. Ti snad posoudí, jak poslanec dbá o své vzdělání
či o svůj zevnějšek. 

Poslanci má náležet zdaněný, třeba velký, ale jen jeden plat. Ať si s ním dělá ,
co chce. I tím vykreslí svou vizitku. 

F. Castro: Za kubánský exodus nesou vinu Spojené státy 

Havana - Imigrační politika USA, nikoli kubánská vláda, je zodpovědná za
současný exodus Kubánců z ostrova, řekl nejvyšší kubánský představitel Fidel
Castro v televizním projevu. Úsilí amerického prezidenta Billa Clintona zastavit
příliv kubánských uprchlíků do USA označil za absurdní reakci na tento problém.

Castro odmítl Clintonovo rozhodnutí nepřijímat uprchlíky z Kuby. Zdůraznil, že
USA vytvářejí koncentrační tábor, když přesouvají uprchlíky na základnu
Guantánamo na Kubě. Prohlásil, že Spojené státy, ačkoli mohly udělit 150000 víz,
poskytly jich pouze 11000. V uplynulých letech bylo pro Kubánce velmi obtížné
nebo prakticky nemožné emigrovat legálně nebo alespoň USA navštívit, dodal. 

USA se pokoušejí zastavit proud kubánských uprchlíků s pomocí už více než 70
lodí, 14 letadel a vrtulníků a 8500 lidí. Přesto se zdá, že největší nadějí na
zmírnění vlny je bouřlivé počasí, které meteorologové čekají ode dneška.
Několikametrové vlny v průlivu mezi Floridou a Kubou by mohly vážně ohrozit
životy lidí prchajících na vratkých, přímo na pláži vyráběných plavidlech,
kterým svěřují svůj osud. Americké námořnictvo a pobřežní stráž se proto
připravují na operaci v těchto ztížených podmínkách. 

Pentagon se nyní chystá vyslat asi 5000 až 7000 dalších vojáků a příslušníků
vojenské policie na základnu v Guantánamu, aby posílili tamních 2900 amerických
vojáků při udržování pořádku po příjezdu tisíců kubánských uprchlíků. 

Úvahy padesát let od SNP 

Praha - Povstání a vůbec celou antifašistickou rezistenci považuji za významnou
událost, která podala nefalšovaný obraz Slovenska, řekl v srpnu 1994 v rozhovoru
pro slovenský deník Pravda předseda Slovenského svazu protifašistických
bojovníků generál Ján Husák. Také nejvýznamnější slovenští politici od
prezidenta přes premiéra až po předsedu parlamentu považují Slovenské národní
povstání za pozitivní jev ve slovenských dějinách. 

Dnes je už známé, že historie SNP byla překroucena ve prospěch komunistické
ideologie. Po listopadu 1989 sice tento černobílý pohled zmizel, ale vakuum
využili převážně exiloví historici a spojili obhajobu Slovenského státu s
odsouzením SNP. Oprostit SNP od nánosu lží a mýtů si kladla za cíl první vědecká
konference o SNP, která se uskutečnila letos v dubnu v Donovalech. 

S blížícím se 50. výročím SNP dochází na politické scéně i ve slovenském tisku k
souboji dvou diametrálně odlišných koncepcí výkladu SNP: na straně jedné se
povstání označuje za puč proti vlastní státnosti a na straně druhé je SNP
chápáno jako vědomé odmítnutí totality a fašismu. 

Podle názoru místopředsedkyně Slovenské národní strany (SNS) Evy Slavkovské
přineslo SNP slovenskému národu jen to, že povstal se zbraní v ruce proti
fašismu a nepřijal ho trpně jako český národ. Vzalo mu však mnohem víc: vlastní
samostatnost. Podle komentáře slovenského levicového listu Pravda povstání
bránilo hodnoty, na kterých Evropa stála a stojí. 

SNS a další národně orientované strany (např. Křesťanská sociální unie,
Společnost dr.Jozefa Tisa, Slovenská národní jednota) se přiklánějí k názoru, že
šlo o puč proti vlastní státnosti. Podle představitelů Slovenské národní jednoty
Češi v SNP obrali Slováky o vlastní stát a na 40 let jim vnutili
čechokomunistický režim. 

Strana demokratické levice po přehodnocení faktu, že vedoucí silou SNP byla
komunistická strana, se jednoznačně staví za antifašistický a demokratický odkaz
povstání. 

O postoji Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) k SNP se dá říci, že je
přinejmenším neujasněný. Na loňských oslavách 49. výročí SNP předseda HZDS a
bývalý premiér Vladimír Mečiar sice odsoudil zvůli fašismu, ale na mítinku HZDS
letos v červnu v Košicích kandidát na poslance za HZDS a šéfredaktor deníku
Slovenská republika blízkého HZDS Ján Smolec přítomné překvapil sdělením, že
musí být připraveni na přehodnocení výkladu situace ve Slovenském státě a na
přehodnocení Jozefa Tisa. 

Ani postoj Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) nebyl vždy jasný. Někteří
poslanci za KDH hlasovali ve slovenském parlamentu proti tomu, aby 29. srpen byl
státním svátkem. Představitelé KDH (Čarnogurský, Mikloško) však neodmítli dialog
a dnes považují povstání za významnou kapitolu slovenské historie. 

Slovenské národní povstání politicky organizovala Slovenská národní rada, která
vznikla již v září 1943 a zastupovala komunistický a občanský odboj. Sjednocení
protifašistického odboje na Slovensku vyústilo ve vypracování základního
programového dokumentu - Vánoční dohody podepsané v roce 1943 o Vánocích. 

Podle Vánoční dohody bylo cílem ozbrojeného boje obnovení Československé
republiky. V dohodě se odmítal luďácký režim první Slovenské republiky a vztahy
Čechů a Slováků se měly vypořádat na principu rovný s rovným, což mělo znemožnit
návrat do předmnichovských poměrů. 

Během SNP působily na území Slovenska vojenské mise Spojenců, a to sovětská,
britská a americká. Dvanáct členů americké a čtyři členové britské mise spolu s
tlumočnicí padli do německého zajetí a byli zavražděni. V rámci pomoci Spojenců
byl na území Slovenska přepravován vojenský, zdravotnický, spojovací a technický
materiál. 

Povstání zkomplikovalo plány nacistů na obranu Karpat, připoutalo nemalé
nacistické jednotky na Slovensko, rozrušilo komunikační systém v týlu fronty a
vytvořilo nebezpečné ohnisko nepokojů. Posilovalo také odpor v sousedních
zemích. Pro Slovensko mělo význam také politický: zlikvidovalo chápání Slovenska
na mezinárodní scéně jako německého vazala. 

Špatné dívky s čistou duší 

Recenze FILM: Mladá žena, ztepile sedící na koni ve stetsonu, kožených kalhotách
a s koltem u pasu působí stejně pikantně jako třeba dívka s elektrickou kytarou
na pódiu rockového klubu. To si jistě dobře uvědomili i tvůrci ženského westernu
PISTOLNICE (Bad Girls, 1994), který lze chápat především jako logické vyústění
soudobé renesance nejpříznačnějšího amerického filmového žánru i jako projev
módní vlny feminismu. 

Pistolnice vycházejí ze stejného motivu jako Eastwoodův (anti)western
Nesmiřitelní. V něm si několik prostitutek najalo vysloužilé zabijáky, aby se
pomstily dvěma zákazníkům, kteří v opilosti jednu z nich zohavili. V
Pistolnicích si čtyři padlé děvy svou čest, práva i důstojnost už rezolutně
obhajují samy. Stačí jen, aby se jedné z nich pokusil násilím zmocnit oplzlý
klient, a autoritativní šéfka kurtizán jej bez mrknutí oka odstřelí. Tato
událost je ovšem jediným ozvláštňujícím prvkem, zasazeným do jinak tradičního
westernového schématu, v němž nechybějí romantické lásky, honičky na koních,
přepadení bank i vlaků a samozřejmě ani finální (v případě Pistolnic však
vskutku skvěle zinscenovaná i sestříhaná) divoká přestřelka. 

Režisér Jonathan Kaplan bohužel plně nevyužil možností, které mu mimořádně
atraktivní námět poskytoval. Jako by pouze vzájemně prohodil obvyklé mužské a
ženské role: milenec jedné z dívek je zastřelen zezadu před jejíma očima a
zahyne tedy obdobně, jako ve westernech zpravidla umírají partnerky mužských
hrdinů. Protagonistky vyprávění - záhadná Madeleine Stoweová, koketní Andie
MacDowellová, impulzivní Drew Barrymoreová i nenápadná Mary Stuart Mastersonová
- svými typy dokonale odpovídají diváckým představám o hlavních hrdinkách.
(Herečky navíc údajně strávily tři týdny speciálním výcvikem na ranči, kde se
učily jezdit na koních, zacházet se zbraněmi a dokonce i žvýkat tabák.) Scénář
jim ale neposkytl větší prostor pro výraznější charakterové odlišení postav,
jejichž jednání proto občas vyznívá dost nevěrohodně. Jen stěží lze uvěřit, že
tak inteligentní a zdatné dámy by se musely živit nejstarším řemeslem na světě
(jedna z nich dokonce říká, že jenom jako šlapka měla nějakou cenu), navíc s
několikrát zdůrazňovaným pocitem vlastního ponížení. 

Celý film připomíná spíš několik samostatných, volně řazených epizod, v nichž se
vždycky jedna z hrdinek octne v nesnázích a zbývající tři ji společně
zachraňují. Určitě by neškodilo, kdyby byl natočen v duchu více strohém a méně
líbivém (časté efektní zpomalené záběry) a vyvaroval se také zbytečně
sentimentálního závěru. Pistolnice měly všechny předpoklady stát se westernem,
který by zcela netradičně rozšířil hranice žánru. Místo toho jsou jen
profesionálně velmi slušně odvedeným, poutavým, leč značně konfekčním
řemeslem.Tomáš Seidl Pistolnice, USA, 1994. Distribuce v ČR: Lucernafilm,
skupina Beta. Režie: Jonathan Kaplan, scénář: Ken Friedman, Yolande Finchová,
kamera: Ralf Bode. Hrají: Madeleine Stoweová, Mary Stuart Mastersonová, Andie
MacDowellová, Drew Barrymoreová a další. 

Lenny 

Lenny Bruce - tato postava nekonformního barového komika a originálního baviče,
svérázného filozofa života, nekompromisního kritika všech společenských vrstev
vzrušovala a šokovala v druhé polovině padesátých a na přelomu šedesátých let
četné americké politiky, novináře i pokojné občany. 

Biograficky laděný film Lenny natočil v roce 1974 americký divadelní choreograf
a režisér Bob Fosse. Do titulní role obsadil Dustina Hoffmana. (ka) (ČT 2 -
21.30) 

Bebeto odmítá hrát 

La Coruňa - Brazilský fotbalista Bebeto je rozhodnut již nikdy neobléci dres
španělského prvoligového týmu Deportivo La Coruňa. Můj klient za toto mužstvo
nikdy nenastoupí. Pokud nebude jeho smlouva zrušena, je rozhodnut zanechat vůbec
fotbalu, uvedl manažer brazilského hráče Ricardo Fuica. Bebeto se ke svému klubu
vrátil z dovolené o dvanáct dní později a odmítá nastupovat k tréninkům. 

Podaří se Bystroňovi repete? 

Čtvrté ligové kolo začíná dnes zápasem Baník Ostrava - Boby Brno Ostrava (sn) -
Moravským derby Ostrava - Brno dnes začíná 4. kolo fotbalové ligy. Výkop je v
16.30 a v přímém přenosu bude zápas vysílat TV Nova. 

Stejní soupeři se utkali v červnu v posledním kole loňského ročníku a byl to
zápas ostravského mladíka Petra Bystroně. Ve svém osmém ligovém utkání v životě
dosáhl v rozmezí patnácti minut hattricku a zařídil tak výsledek 4:1. Tentokrát
proti nám nastoupí úplně jiný soupeř, protože posily jako Maroši nebo Přibyl
určitě změnily jeho herní projev. Bude určitě silnější při standardních
situacích, což nás po zklamání brankáře Sedláka v Drnovicích trochu straší, říká
ostravský asistent Vojáček, který na sklonku své hráčské kariéry pomáhal právě
Brnu v boji o postup do ligy. V jeho týmu bude chybět Čížek, který je po nemoci,
zdravotní problémy měl v týdnu i Slezák, otevřená zůstává otázka brankářů. 

Sestava Brna zůstane totožná s tou, s níž Jihomoravané dokončili zápas v Plzni.
Musíme kromě agresivity ukázat i herní kvalitu. Se Zlínem jsem loni uhrál v
Ostravě bezbrankovou remízu, proto si myslím, že ani s Brnem nejsem bez šancí.
Musíme hlavně pohlídat Hýravého, Duhana a Veselého, v útoku Baníku je nebezpečný
Slezák, poznamenal trenér Brna Petr Uličný. 

Další zápasy čtvrtého kola fotbalové ligy jsou na programu v neděli, dohrávka
Sparta - Žižkov bude v pondělí. 

Zástupci Svobodné Evropy jednali s pražskou radnicí o bytech 

Praha (kva) - Přesídlení Svobodné Evropy z Mnichova do Prahy by mělo přivést do
našeho hlavního města podle některých odhadů přibližně dvě stě lidí, kteří budou
muset někde bydlet. Proto jsme se zeptali náměstka pražského primátora
odpovědného za bytovou politiku Vladimíra Říhy, zda se zástupci Radia Svobodná
Evropa obrátili v této věci na radnici. Z jeho vyjádření vyplynulo, že kontakty
navázali. Město zatím propůjčilo zaměstnancům stanice několik bytů v Praze 3. Na
otázku, kolik přesně, odpověděl náměstek Říha, že by se daly spočítat na prstech
jedné ruky. Během předběžného jednání se prý také hovořilo o tom, že by stanice
financovaná americkou vládou mohla vložit prostředky do dostavby několika
rozestavěných sídlištních objektů. 

Část pracovníků českého vysílání, kteří už v Praze působí, si sehnala ubytování
samostatně prostřednictvím realitních kanceláří. 

Obilovin bude letos o 495000 tun více 

Praha - Sklizeň základních obilovin na území ČR se podle odhadů k 15. 8.
letošního roku předpokládá v celkovém objemu 6796 mil. tun. 

Ve srovnání s loňskou sklizní by měla být ta letošní o 495000 tun vyšší.
Největší objem produkce byl podle Českého statistického úřadu dosažen u pšenice,
které se podle odhadů sklidilo 3718 mil. tun. 

Výrazný pokles produkce v porovnání s loňskem je očekáván u brambor a cukrovky.
Do nízkého odhadu se promítá jak pokles ploch výsadby, tak i velmi nízký
hektarový výnos. 

Dvě třetiny úvěrů AB banky problémové 

Praha - Ačkoli nové vedení AB banky odhaduje, že dvě třetiny úvěrů jsou
problémové, chce k dlužníkům přistupovat individuálně, aby minimalizovalo
vzniklé ztráty. 

Úvěrové portfolio AB banky již prověřovaly dva audity (Price Waterhouse, Ernst &
Young) a dvě další nezávislé firmy. Vlastní odborná skupina ČS a AB banky ukončí
svou činnost počátkem září. Všechny prověrky zjistily, že řada dlužníků nesplácí
nejen jistinu či úroky, ale ani sankční úroky. Mnoho velkých neplatičů se přitom
rekrutuje z pozdějších klientů. Nemálo případů má spekulační přídech. 

Nové vedení chce zlepšit platební morálku dlužníků, dohodnout nové, reálné
platební kalendáře, provést restrukturalizaci úvěrů. Proces nevidí jako
krátkodobou či střednědobou záležitost. Zvolená cesta by měla být o 30 procent
méně ztrátová než vyhlášení konkursu. Za nedílnou součást ozdravění považuje
oživení vnitřního chodu banky, jenž několik měsíců erodoval. To, spolu s nabytím
právní účinnosti majority ČS, limituje obnovu aktivních obchodů. Možná je
orientace na hypoteční bankovnictví. 

Středeční valná hromada AB bankyrozhodla o snížení podílu dosavadních vlastníků
a o vstupu ČS jako majoritního vlastníka. 

Zástavní právo zmenší riziko úvěru (2) 

Poradna Mgr. Josef Černohlávek Minulý týden jsme se zabývali obecnou úpravou
zástavního práva obsaženou v Občanském zákoníku. Dnes si všimneme některých
zvláštních druhů tohoto způsobu zajištění pohledávek. 

Jak již bylo řečeno, jako zástava může sloužit nejen věc, ale i pohledávka.
Zastavení pohledávky si vysvětlíme na následujícím příkladu. 

Obchodní společnost A si chce vzít od banky úvěr a banka požaduje, aby bylo jeho
splacení zajištěno zástavním právem. Společnost A ale nevlastní žádnou věc,
kterou by mohla bance poskytnout jako zástavu. Má však peněžní pohledávku vůči
panu B (pan B je dlužníkem společnosti), a proto se dohodne s bankou, že
nesplatí-li jí řádně a včas prostředky získané z úvěru, bude moci banka
požadovat od pana B zaplacení částky, kterou měl pan B původně platit
společnosti. Z prostředků získaných od pana B pak banka uspokojí svou pohledávku
vůči společnosti A. 

Podle § 151 písmeno h) Občanského zákoníku, který takovéto zastavení pohledávky
upravuje, musí být smlouva o zastavení pohledávky uzavřena písemně a musí přesně
označovat jak pohledávku danou do zástavy, tak i pohledávku, která je vzniklým
zástavním právem zajištěna. Kromě toho je třeba, aby zástavce nebo zástavní
věřitel (v našem případě tedy společnost A nebo banka) zastavení pohledávky
oznámili, resp. prokázali dlužníkovi zastavení pohledávky (zde je tímto
dlužníkem pan B). Do zástavy může přitom být vždy dána jen taková pohledávka,
podle níž má být věřiteli poskytnuta nějaká věc, právo nebo jiná majetková
hodnota - zpravidla bývá zastavována pohledávka peněžní. 

Jiným zvláštním druhem zástavního práva je zastavení cenných papírů. Smlouva o
zřízení zástavního práva k cenným papírům, která musí mít písemnou formu, je
upravena v § 39 a následujících zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Tato
smlouva musí opět určovat, jaká pohledávka je zástavním právem zajištěna a jaké
cenné papíry mají sloužit jako zástava. Podmínky vzniku zástavního práva jsou
přitom u listinných a zaknihovaných cenných papírů různé. 

U listinného cenného papíru (tj. cenného papíru ve formě skutečné listiny) je
nezbytné jeho předání zástavnímu věřiteli; ten jej pak má u sebe až do zániku
zástavního práva. Zastavený cenný papír může být také předán spolu se zástavní
smlouvou či její úředně ověřenou kopií do úschovy třetí osobě - pak už není
třeba ho předat zástavnímu věřiteli. 

Pokud má být zastaven cenný papír převoditelný rubopisem (např. akcie na jméno),
musí být na rub cenného papíru zapsáno prohlášení jeho majitele o tom, že dává
cenný papír do zástavy (tzv. zástavní rubopis - viz § 40 zákona o cenných
papírech). 

Podmínkou zastavení zaknihovaného cenného papíru (tj. cenného papíru vedeného
pouze jako údaj v počítačové evidenci Střediska cenných papírů) je kromě sepsání
zástavní smlouvy také registrace zástavního práva v evidenci Střediska cenných
papírů. Zástavní právo přitom vznikne právě touto registrací. 

Jestliže dlužník splní všechny své povinnosti zajištěné zástavním právem, má
nárok na to, aby mu byl cenný papír vrácen nebo aby bylo zástavní právo vymazáno
z evidence Střediska cenných papírů. Není-li pohledávka zajištěná zástavním
právem řádně a včas splněna, má věřitel možnost cenný papír prodat
prostřednictvím obchodníka s cennými papíry a z výtěžku prodeje uspokojit svou
pohledávku. 

(Příště dokončení) 

Za hranice českých příležitostí 

Německé firmy mají zájem především o pracovníky na sezonní práce Miloš Hrabě
Koho by nelákalo poznat život v anglických, afrických nebo latinskoamerických
státech a ještě si při tom vydělat? Řada lidí proto hledá, kdo by jim takovou
příležitost zprostředkoval. Jednou ze šesti zprostředkovatelen, s oprávněním pro
činnost do zahraničí, je i pražská agentura SERVUS - služby akademické
veřejnosti. 

Máme určité kontaktní možnosti ve všech státech, odkud pocházeli zahraniční
studenti v bývalém Československu. Díky tomu bychom tam mohli hledat uplatnění
pro naše lidi, a naše licence je proto pojata dosti široce. Jenomže v těchto
zemích sami nevědí, co s nezaměstnanými, odpověděl Otto Brabec z agentury SERVUS
na otázku, jak se daří zprostředkovávat práci v zahraničí. Vzhledem k tomu
dominuje v činnosti agentury zajišťování studentských pracovních pobytů
především v Německu. 

Největší poptávka německých zaměstnavatelů je po výpomocích v sezonních
restauracích nebo ubytovnách v rekreačních oblastech. Vzhledem k charakteru
těchto prací nejsou podmínkou zvláštní odborné znalosti, ale především jazyková
vybavenost. Na nás je, abychom garantovali její určitou úroveň. Vycházíme přitom
především z potvrzení škol, říká O. Brabec. 

Přístup na německý trh práce vyžaduje splnění velmi přísných podmínek; jejich
administrativní část řeší za studenty agentura. Čisté měsíční výdělky okolo 850
až 1400 marek odpovídají ceně, kterou jsou němečtí zaměstnavatelé ochotni
zaplatit. Kromě mzdy hradí pojištění během pracovní doby. Zprostředkovatelna s
německým partnerem vyhledává většinou příležitosti, kde je zajištěno i ubytování
a strava. Vzhledem k pověstné německé důkladnosti bývá uzávěrka žádostí o
pracovní povolení na příští rok již v prosinci. 

O. Brabec prozradil, že přicházejí i zájemci o práci ve Švédsku, v Norsku, ve
Finsku apod. Bohužel jim musíme většinou sdělit, že tyto státy jsou v podstatě
nedostupné. Chrání si totiž trh práce pro vlastní nezaměstnané, kterých mají
podstatně více než my. Ti jsou pro ně na prvním místě, na druhém bývají
azylanté, na třetím zájemci z dalších států Evropské unie a naši lidé přicházejí
na řadu až čtvrtí, vysvětlil. Navíc podle něj většina uchazečů nezná jazyky
těchto zemí a tamější zaměstnavatelé se zpravidla nespokojují se znalostí
angličtiny. 

Dostat se na práci do Velké Británie, kde platí přísná pravidla pro zaměstnávání
cizinců, je velmi složité. O. Brabec uvedl, že se agentuře daří umísťovat pouze
zájemce o práci pomocníků v domácnosti. Agentura SERVUS tuto možnost letos
zprostředkovala asi 50 dívkám a chlapcům. Tento druh práce je minimálně na tři
měsíce a maximálně na dva roky. Ubytování a stravu zajišťují anglické rodiny.
Hlavní podmínkou je i zde dobrá znalost jazyka, což si v tomto případě agentura
SERVUS sama ověřuje. Navíc ke garanci za kvalitu uchazečů vyžaduje doporučení
osob, které je znají, například učitelů. 

Vzhledem k tomu, že v anglických rodinách jsou spíše návštěvami než pracovními
silami, dostávají namísto výdělků kapesné. To činí minimálně 35 liber týdně, z
kterých si hradí jazykové kurzy. Mezi těmito rodinami jsou dosti značné rozdíly.
Některé jim tyto kurzy hradí, platí jim dopravu a podobné výdaje, dodal O.
Brabec. 

Lukrativní zakázka 

Brno (ivh) - Královopolská Brno, a. s., zvítězila ve veřejné soutěži na
generálního dodavatele technologické části výstavby městské čistírny vod v
Plzni. Oznámil to zadavatel výstavby a. s. Vodohospodářský rozvoj a výstavba
Praha. Podle Královopolské se veřejné soutěže zúčastnila řada českých a jedna
francouzská firma. Smlouva má být podepsána do konce tohoto měsíce a
bezprostředně poté budou zahájeny práce na tomto díle v hodnotě 200 milionů
korun. 

Krok proti bankovní etice 

Komerční banka ztrácí vypovězením termínovaných vkladů svůj kredit Praha (ikr) -
Hlavním důvodem, který vedl Komerční banku (KB) k vypovězení takzvaných
termínovaných vkladů s pevnou úrokovou sazbou v rozmezí od zhruba 14 do 18 %, je
ten, že se zmíněný vkladový produkt neslučuje s podnikatelskými záměry KB. 

Vyplynulo to z včerejšího prohlášení náměstka generálního ředitele KB Karla
Bednáře. Je to proti duchu tendencí, ke kterým Komerční banka směřuje, řekl a
dodal, že takto drahé zdroje by se musely zaplatit z úvěrů. KB se však podle něj
chce přiblížit k úrokové politice evropských bank, které úročí půjčky
jednocifernými čísly. 

Na druhé straně však náměstek připustil, že KB by byla schopna poměrně vysoké
úrokové náklady unést, stejně jako v případě 23% dluhopisů KB. Ty však končí k
1. červenci 1995, zatímco zmíněné vklady jsou na dobu neurčitou, což je podle
náměstka hlavní problém. 

K. Bednář dále řekl, že KB udělala v roce 1990 při stanovování podmínek vkladové
smlouvy do jisté míry chybu. Okopírovali jsme spořitelní vkladní knížku, řekl.
Ovšem s tím, že smluvní vztah je na dobu neurčitou. Právě skutečnost, že jde o
tento druh smluvního vztahu, opravňuje podle K. Bednáře banku k výpovědi smluv
podle paragrafu 582 občanského zákona. 

Výpověď, která se týká celkem 8.5 tisíce vkladových účtů s celkovým objemem
vkladů ve výši 370 milionů korun, vyvolala řadu negativních reakcí mezi
postiženými vkladateli. Myslím si, že tím Komerční banka ztrácí svůj kredit,
řekla nám jedna z postižených. Abychom si já a manžel mohli založit termínovaný
vklad, vybrali jsme tenkrát všechny úspory ze spořitelny. Vůbec jsme nepočítali
s tím, že nám banka toto konto jednou vypoví, ve smlouvě nic takového nebylo,
dodává. 

Na krok KB reagovaly i některé banky. Jsou to věci, které by se neměly stát v
žádné bance, řekl ředitel pražské pobočky Banky Haná Jan Rolc a dodal, že banka
musí být především důvěryhodným ústavem, který jedná s rozvahou. I kdyby byl
takovýto krok podle právního řádu ČR přípustný, byl by v zásadním rozporu s
bankovní etikou a zvyklostmi mezinárodní bankovní komunity, řekl mluvčí
Živnostenské banky (ŽB) K. Ježek a dodal, že pro ŽB je takové opatření
nemyslitelné. Banka reagovala na dotaz řady klientů, zda podobný osud nečeká
také jejich termínované vklady. Mluvčí České spořitelny (ČS) P. Jiroušek řekl,
že ČS tento krok nikterak nehodnotí a nic podobného nepřipravuje. 

F. Schlée podá další žalobu 

Praha - Vydavatel Večerníku Praha Fidelis Schlée podá v nejbližších dnech na
vydavatele Českého deníku J. Kudláčka další občanskoprávní žalobu na ochranu své
osobnosti a další podnět ke Kudláčkovu trestnímu stíhání pro podezření ze
spáchání trestného činu pomluvy a poškozování cizích práv. Trestní oznámení
vydavatele Českého deníku Josefa Kudláčka podaná v souvislosti s osobou
vydavatele Večerníku Praha Fidelise Schlée nesplňují ani elementární požadavky
kladené zákonem. Je v nich předkládán soubor tvrzení, která v převážné míře
nemají oporu v dosavadních výsledcích vyšetřování. Včera to sdělil pražský
městský státní zástupce Josef Kredba. Kredba na závěr dodal, že se obává, že
Kudláček jedná nikoli v zájmu zákonného postupu ve vyšetřování a zákonnosti jeho
výsledku, a je otázkou, v čí prospěch pozvedá svůj hlas. 

Podnět nezávislých patrně odmítnut 

Brno (kva, čtk) - Ústavní soud rozhodl ve středu o podnětu skupiny 19 členů
pražských zastupitelstev na vypuštění té části zákona o volbách do obecních
zastupitelstev, která podmiňuje registraci sdružení nezávislých kandidátů
předložením petice podepsané sedmi procenty obyvatel obce. Soudce - zpravodaj
Pavel Holländer však odmítl rozhodnutí tisku sdělit, neboť soudcovská etika
praví, že se musí o rozhodnutí jako první dozvědět účastníci řízení. Podle
neověřených informací LN byl podnět odmítnut z procedurálních důvodů. 

Zneužitý průkaz 

Černožice (jop) - Od června do listopadu r. 1993 odebíral zboží na odcizený
občanský průkaz ředitele firmy Onyx 31letý J. A. z Černožic. Zboží rozprodal.
Policisté škodu vyčíslili na 1404000 korun. 

Míra inflace v České republice (v % proti předchozímu měsíci) 

Trenér Holčák opět králem 

Praha (mmz) - I přes poněkud měkčí dráhu přinesly nedělní chuchelské dostihy
dobrou podívanou. Očekávání však nesplnili tříletí koně, kteří svým starším
soupeřům s výjimkou svěřenců ing. Chaloupky vůbec nestačili. 

Králem Chuchle se opět stal trenér Holčák, jehož svěřenci triumfovali v obou
hlavních zkouškách. Předloňský kůň roku Law Soziri šel již v Lahovickém oblouku
v čele s Raddelliosem a tato dvojice také nakonec zahanbila ostatní soupeře
včetně loňského koně roku Ajanty (pátá) a vítěze derby Progressiona (šestý). Law
Soziri vedený anglickým žokejem W. Lordem nakonec utekl Baddelliosovi o čtyři
délky a získal již potřetí vítězství ve Velké ceně českého turfu. Žokej Lord
vyučoval české kolegy i v mílové Velké ceně Prahy, kde v sedle Brochwicze za
asistence silného deště o jeden a půl délky porazil překvapení Glen Turner a
Laurenu. Nejlepší zástupkyně tříletých Tu Es La skončila na čtvrtém místě. 

Jsem velmi spokojen. I když v Ceně turfu jsem se bál Ajanty a u Brochwicze jsem
měl obavy z měkčí dráhy, na normálním povrchu by jeho převaha byla větší.
Brochwicz měl velké zdravotní problémy a z Polska byl prodán vlastně jako
odepsaný kůň. Lord jezdil výborně, za jeho angažmá jsme zaplatili 20000 korun,
řekl po dostihu trenér Holčák. 

Argentinec Passarella nestrpí dlouhé vlasy 

Buenos Aires - Bývalý kapitán fotbalových mistrů světa z roku 1978 Passarella,
který byl v pátek oficiálně jmenován trenérem argentinské reprezentace, si
buduje pozici. O čemkoli v týmu rozhodnu, to bude platit, a komu se to nebude
líbit, může klidně odejít. Dlouhým vlasům a jiným výstřelkům je konec, uvedl
nový kouč trojnásobných mistrů světa. Passarellův přístup ostře kontrastuje s
jeho předchůdcem Alfio Basilem, který například nechal trénovat Diega Maradonu s
jeho osobním trenérem, kdykoliv se mu zlíbilo. Passarella dodal, že většina
hudebních rockových hvězd vypadá kultivovaněji než někteří hráči argentinského
týmu. 

Sedm Juranových postupů 

Nováček z Uherského Hradiště zůstává při zemi Uherské Hradiště (ber) - Tabulce
druhé fotbalové ligy zatím suverénně dominuje nováček Slovácká Slavia Uherské
Hradiště. Po senzační výhře v prvním kole nad Xaverovem 10:0 potvrdil své
kvality i v dalších zápasech - výhrou v Turnově 2:0 a teď v sobotu vysokým
vítězstvím 4:0 nad Bohumínem. V utkání plném karet (celkem jsme napočítali 13
žlutých a jednu červenou) měli domácí s výjimkou okamžiků po první brance
trvalou převahu. Gólově ji však výrazněji vyčíslili až ve druhé půli, kdy kromě
tří branek ještě nastřelili tyč a břevno. 

V dresu Bohumína se pod vedením bývalého asistenta Jurčíka, jenž vystřídal v
týdnu odvolaného Krejčího, poprvé představil bývalý kapitán Dukly a poté hráč
Brna Janšta. Více exligových hráčů ovšem nastupuje v zelenobílém dresu domácího
celku. Králem střelců loňské MSFL se stal někdejší hráč Sparty a Chebu Podaný, v
průběhu sezony sem přicházeli fotbalisté z Boby Brno - Michal, Kufa, v létě
přibyli Soldán, Hekerle a taky kdysi hráč Bohemians Irovský. 

Celý tento orchestr řídí trenér Antonín Juran, expert na postupy. Jako hráč
pomohl Zlínu vybojovat první ligu, pak přestoupil do Slovanu Bratislava, se
kterým zase zažil postup do druhého kola Poháru mistrů. Na sklonku své kariéry
se stal hrajícím trenérem Slušovic a absolvoval s nimi cestu z 1. B třídy až do
druhé nejvyšší soutěže, celkem pět postupů. Další úspěch zaznamenal v
Drnovicích, s nimiž se před více než rokem dostal do ligy. V Uherském Hradišti
zažil letos svůj sedmý trenérský postup. 

Práce s mužstvem ve špičce tabulky je velmi vyčerpávající. Ve Slušovicích nad
námi neustále visel Damoklův meč, postupovat jsme museli, podobné to bylo i v
Drnovicích, tady je situace trochu odlišnější. Ne, že bychom nechtěli dosáhnout
maxima, ale nikdo neříká, že musíme, což je pro hráče psychická výhoda. Loňské
léto bylo pro trenéra Jurana obtížné, přestože dovedl Drnovice do ligy, byl na
hodinu vyhozen a na jeho místo tehdy nastoupil trenér Dejmal. Za pár dnů už vedl
přípravu v Uherském Hradišti: Po nechutné záležitosti v Drnovicích, kdy mi bylo
den před zahájením letní přípravy oznámeno, že končím, jsem si chtěl chvíli od
fotbalu odpočinout. Ale přišli za mnou zástupci zdejšího sponzora a já nabídku
přijal. Loňské léto bylo v Uherském Hradišti dost bouřlivé, fotbalový klub
zůstal naprosto bez prostředků a teprve příchod nových sponzorů přinesl obrat k
lepšímu. Trenér Juran tak musel tým budovat za pochodu v rozeběhnuté soutěži...
Já to považuji za výhodu. Když přijde trenér do hotového mužstva, musí vycházet
z hráčů, které má, a tomu přizpůsobit hru. Já jsem si naopak mohl vybírat hráče
podle svých představ a možností klubu. Přes výborný start do druhé ligy se v
Uherském Hradišti drží cíle, který si vytkli už před sezonou - umístění v první
polovině tabulky. Nevěděli jsme, co s námi soutěž udělá. Ze tří výher mám
radost, ale těžcí soupeři teprve přijdou, uzavírá Antonín Juran. 

Stát letos přispěje na péči o luka 400 miliony korun 

České Budějovice - Od počátku září bude možné, aby kterákoli fyzická či
právnická osoba, která v podhorských a horských oblastech odpovídajícím způsobem
pečuje o trvalé travní porosty, získala z rozpočtu ministerstva zemědělství
finanční příspěvek 2000 korun na hektar. Uvedl to ministr zemědělství ČR Josef
Lux. Dodal, že ještě letos by mělo být na tento účel vynaloženo asi 400 milionů
korun. 

Ministr dále sdělil, že příslušné rozhodnutí v tomto směru podepsal společně se
zástupcem ministerstva financí již tento týden. Chtěl bych jasně říci, že to
není podpora intenzivní zemědělské výroby, ale podpora změny struktury v oblasti
extenzivní. Je to vyjádření veřejného zájmu státu, který nechce, aby z těchto
lokalit, z národních parků, z chráněných krajinných oblastí, z horských a
podhorských oblastí, odešli lidé, přestali tam hospodařit a aby tam rostly
bodláky. Vysvětlil také, že podpora stimulující obdělávání luk v těchto
oblastech je společným programem ministerstev zemědělství a životního prostředí
a bude poskytnuta každému, kdo splní stanovené podmínky. Vztahuje se tedy i na
obce či fyzické osoby, které se postarají o travní porosty, o něž nikdo
nepečuje. 

Ve svobodných celních zónách dnes pracují po celém světě čtyři miliony lidí 

Jan Vítek, Ženeva Nástup tryskových dopravních letounů koncem 50. let přivedl
mezinárodní letiště v jihoirském Shanonu na mizinu. Oproti vrtulovým strojům
noví hluční vzdušní obři už nepotřebovali při transatlantických letech
mezipřistání v Shanonu. Město postihla krize a nezaměstnanost. Zároveň začala
nová éra svobodných celních zón. 

Kdo na ten nápad přišel a nakolik se inspiroval římskými a středověkými modely,
zaznamenáno není. Známo je, že v roce 1959 irská vláda nabídla zahraničním
firmám nesmírně výhodné podmínky podnikání v postižené oblasti. Cizí kapitál měl
pomoci vytvořit nové pracovní příležitosti a zároveň přispět k oživení vzdušného
provozu. Za nabídku by se nemusel stydět ani Don Carleone - nebylo možné jí
odolat. A tak do roka a do dne dostalo práci 440 shanonských občanů a do pěti
let jich bylo už desetkrát tolik. Během téže doby zaměstnanost na letišti
vzrostla z 1250 na 2200 lidí. 

Svobodné obchodní zóny, jak Irové pokřtili svůj příspěvek k soudobé světové
ekonomice, se rozrostly po zeměkouli jako houby po dešti v rozličných tvarech a
uskupeních. V roce 1971 jich bylo napočítáno 20, o patnáct let později 150 a
dnes jich je téměř dvojnásobek. Další jsou v zárodečném stavu a aspoň půl tuctu
jich má být ve střední a východní Evropě. 

Typická svobodná obchodní zóna je jasně oddělena od svého okolí, obvykle vysokým
plotem. Ke své životnosti potřebuje letiště, aby firmy mohly rychle dovážet
součástky a materiál a vyvážet hotové výrobky. Musí mít zvláštní správu, jejímž
úkolem je ulehčit zahraničním podnikatelům život, urychlit dovozní a vývozní
proceduru. Od správy se rovněž očekává, že zabezpečí levné a poslušné pracovní
síly. 

Vlády, které zřizují tyto zvláštní oblasti, doufají, že pozvané firmy dají lidem
práci a naplní státní pokladnu cizími valutami. K tomu se připojuje očekávání,
že do země přijdou moderní technologie a nové metody řízení, že dělníci si
zlepší kvalifikaci a že tohle všechno časem prosákne do celého národního
hospodářství. 

Motivace cizího, většinou nadnárodního kapitálu, je přímočařejší: zisk. Firmy
jdou za levnou, leč zkušenou či učenlivou pracovní silou a za výhodami, které by
doma nedostaly. Patří mezi ně různé úlevy, jako například bezcelní dovoz anebo
lacinější služby, avšak nejvíce jim jde o daňové prázdniny, které mohou trvat až
patnáct let. 

Obvykle dostanou i modré z nebe. A v tom je kámen úrazu. Když vláda jaksepatří
nezdaňuje cizí firmy, připravuje se o příjmy, kvůli nimž sňatek z rozumu
uzavřela. Může se hojit jenom na dělnících anebo domácích subdodavatelích, což
mnoho nepřináší a rozhodně nic ve valutách. Odborníci Mezinárodní organizace
práce v Ženevě tvrdí, že ve většině případů by zahraniční kapitál přišel i bez
daňových úlev. 

V roce 1970 zóny zaměstnávaly 50000 lidí. O deset let později to bylo již o
milion víc a dnes se tento počet odhaduje na čtyři miliony. Téměř polovina z
těchto lidí jsou Číňané a půl milionu Mexičané. Třetí v pořadí je Dominikánská
republika, kde v zónách pracuje 140000 lidí. 

Hnací silou zón je to, čemu ekonomové říkají přidaná hodnota, čili lidská práce.
Podle MOP jsou mzdy v mnoha zvláštních oblastech až dvacetkrát nižší než v
západní Evropě. Také se tam pracuje déle, často víc než 50 hodin týdně. Dělníci
obvykle nemají právo sdružovací a stávky jsou zakázány. Na bezpečnost práce se
mnoho nehledí. Během loňského léta vypukly tři velké požáry v čínských zónách, v
nichž zahynulo 170 dělníků. Pracovní podmínky v zónách jsou předmětem ostré
kritiky západních odborových centrál, které bijí na poplach proti nekalé
soutěži. Pod jejich tlakem MOP vytvořila již v roce 1977 kód slušného zacházení
s námezdní silou v nadnárodních společnostech, ale výsledky zatím vidět nejsou.

Jiné rozčarování plyne ze zmarněných nadějí, že zóny pomohou snížit
nezaměstnanost. Důvod spočívá v tom, že osm z deseti zaměstnanců v zónách jsou
dívky do pětadvaceti let. Většina těchto mladých žen nebyla předtím zaměstnána a
možná by ani práci nehledala. Na zaměstnanost mužů zóny moc velký vliv nemají. 

Odborníci MOP zjišťují, že ve střední a východní Evropě je o svobodné celní
oblasti velký zájem, i když chybí hlubší pochopení, v čem je jejich síla a
slabost. Základní otázka spočívá v tom, co může zóna v reformní Evropě nabídnout
lepšího a víc, než lze získat v rozvojových zemích. 

Nemůže to být jen blízkost k západním trhům, protože geografická poloha dnes
nehraje roli. Také se nedá moc sázet na levné a šikovné ruce. Jistě, na Východě
práce nestojí tolik jako na Západě, ale stejně je mnohem dražší nežli v Asii
nebo v Latinské Americe. V Indonésii je minimální denní mzda jeden a půl dolaru
a někdy za to musí dělníci pracovat 10-12 hod. Šikovné ruce a hlavy rovněž
nejsou tak vzácné. Thajské dívky dnes vyrábějí elektroniku světové úrovně a
Indové vyrábí na zakázku počítačové programy. 

(Autor je externím spolupracovníkem redakce) 

Účastnice Slovenského národního povstání vítá českého prezidenta Václava Havla
Foto R. Zlatohlávek - LN 

Játra a ledviny déle žijících zvířat obsahují jisté množství škodlivin 

Praha (ika) - Maso hospodářských zvířat v ČR obsahuje toxické prvky zpravidla
hluboko pod stanovenými hygienickými limity. Zvýšené množství kadmia, olova a
rtuti se vyskytuje pouze v orgánech, zejména v ledvinách a játrech u déle
žijících zvířat. Hladiny rtuti u hospodářských zvířat poklesly zejména po zákazu
používání rtuťnatých mořidel. Vyšší obsahy jedovatých kovů je možné nalézt spíše
u divoké zvěře. 

Vyplývá to ze zprávy o stavu životního prostředí v ČR v roce 1993. Uvádí se v
ní, že obsahy toxických látek v poživatinách rostlinného původu zůstávají v
průměru na úrovni minulých let. U žádného ze sledovaných prvků však nedochází k
výraznému překračování hygienických limitů. Zvýšené hladiny kadmia jsou
zjišťovány v bramborách, mrkvi a listové zelenině. Obsahy dusičnanů kolísají a
jejich hlavním zdrojem jsou brambory a zelí. Česká zemědělská a potravinářská
inspekce zjistila vloni překročení hygienických limitů pro dusičnany u 21
procent vzorků zeleniny. 

Podle uvedené zprávy, kterou vypracovalo ministerstvo životního prostředí, trvá
zatížení skotu a tedy i masa, mléka a mléčných výrobků polychlorovanými bifenyly
(PCB). Úroveň této zátěže je však nižší než v předchozích letech. Obsah PCB ve
vepřovém a drůbežím mase je již minimální. Znečištění prostředí se odráží ve
vyšších nálezech těchto nebezpečných látek ve svalovině volně žijících zvířat. 

Kompetence by neměla řešit ústava 

Z politické scény Praha - Předsednictvo Liberální strany národně sociální
nesouhlasí s tím, aby vládou navrhovaný zákon o kompetencích vyšších
samosprávných celků byl zákonem ústavním. Podle stanoviska předsednictva LSNS se
kompetence mohou časem změnit, postup decentralizace státní správy by tak byl
ohrožen a při každé změně by bylo nutné změnit ústavní zákon. LSNS odmítá zemské
uspořádání, které předpokládá existenci modelu Praha, Čechy, Morava a Slezsko,
neboť je přesvědčena, že takový model by vedl k nepředvídaným problémům v
budoucnosti a mohl by vést k dalšímu dělení České republiky. 

S čím se chodí za notářem - II 

Potřebujete poradit? 

JUDr. Petr Bílek Dnes budeme pokračovat v informaci o činnosti notářů, jak je
vymezena zákonem č. 358/1992 Sb. (notářským řádem). Minule jsme si stručně
vysvětlili, že podle § 2 tohoto zákona mohou notáři sepisovat veřejné listiny
(notářské zápisy) o právních úkonech, osvědčovat právně významné skutečnosti a
přijímat listiny, cenné papíry a peníze do notářské úschovy. 

Ustanovení § 3 notářského řádu dále umožňuje notářům v souvislosti se zmíněnou
klasickou notářskou agendou poskytovat právní porady a sepisovat listiny,
zastupovat klienty v jednání s občany či právnickými osobami a zastupovat
klienty v řízeních před správními orgány a v nesporných řízeních před
občanskoprávními soudy. 

Srozumitelněji řečeno, notář může - je-li požádán o sepsání notářského zápisu o
určitém právním úkonu či o osvědčení právně významné skutečnosti - klientovi v
této věci poskytovat právní porady a sepisovat další navazující listiny a
zastupovat jej při všech potřebných jednáních nebo ve správních či
občanskoprávních řízeních u příslušných orgánů či soudů. Podmínkou však je, aby
tyto činnosti souvisely s právním úkonem obsaženým v notářském zápise nebo s
přípravou tohoto úkonu. 

Uvedeme si běžný příklad. Klient požádá notáře o sepsání darovací smlouvy, ve
které je převáděno vlastnictví k obytnému domu. K převodu vlastnictví však
dochází až na základě tzv. vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.
Povolení vkladu vydává příslušný katastrální úřad na základě výsledků správního
řízení. Klient proto může od notáře požadovat sepsání návrhu na zahájení tohoto
řízení nebo mu může udělit plnou moc k zastupování v tomto řízení. Notáři
obvykle tuto komplexní službu nabízejí a veřejnost ji hojně využívá. Obdobně lze
této možnosti využít například u daňového přiznání souvisejícího s převodem
vlastnictví k nemovitému majetku. Případně notář může klienta zastupovat v
daňovém řízení u příslušného finančního úřadu. 

Pokud jde o zastupování klienta, jsou možnosti notářů oproti advokátům či
komerčním právníkům značně omezeny. Notář by rozhodně neměl zastupovat pouze
jednu smluvní stranu v jednání či úkonech ve vztahu k druhé smluvní straně. Dále
je přímo ze zákona vyloučena možnost, aby notář zastupoval klienty před soudem,
jde-li o řízení sporné. Typickým příkladem nesporného soudního řízení, kde notář
zastupovat může, je řízení opatrovnické, je-li účastníkem právního úkonu
nezletilý nebo nesvéprávný občan, nebo řízení o zápisech do obchodního rejstříku
v obchodněprávních věcech. 

Omezené možnosti zastupování jsou logickým důsledkem zásady nestrannosti v
činnosti notáře. Notář zkrátka ve své práci nesmí preferovat zájmy pouze
některých účastníků právního úkonu nebo některé ze smluvních stran, a proto je
tato notářská morální povinnost podepřena i citovaným zákonným ustanovením. 

Ustanovení § 3 dále umožňuje notáři vykonávat správu majetku a zastupovat v této
souvislosti. Toho se dosud v praxi příliš nevyužívá, ale je to zajímavá
perspektiva pro obě strany, tj. jak pro notáře, tak i pro jejich klientelu.
Správa majetku zbaví klienta, který tímto majetkem oplývá, starostí se
zajišťováním jeho administrativní a právní údržby či případné prosperity.
Předpokládám ale, že i zde se časem projeví ocenění profesionálů v činnostech,
které mají odborný charakter, že zmizí konečně éra všeumělectví a že schopní
lidé se dnes již věnují pouze své profesi, neboť na amatérské působení mimo svou
odbornost již nemají čas nebo se jim to prostě nevyplácí. 

Tímto stručným přehledem jsou v podstatě vyčerpány oblasti notářských činností v
rámci volné konkurence mezi notáři. To znamená, že v těchto notářských agendách
má klient možnost neomezeného výběru notáře podle vlastní úvahy, neboť notář při
poskytování těchto služeb není vázán na místo svého působení. 

Zcela odlišná pozice notáře, ale i občana, je v další významné notářské agendě,
to je v dědickém řízení. Postavení notáře zde vymezuje § 4 notářského řádu,
který odkazuje na základní procesní předpis pro občanskoprávní řízení, tj.
občanský soudní řád. Z toho je zřejmé, že dědické řízení je nyní (od 1. 1. 1993)
řízením soudním. Notář v tomto řízení vystupuje jako tzv. soudní komisař. To
znamená, že ve vztahu k občanům je veřejným činitelem. Občan zde tedy není
klientem notáře, ale účastníkem soudního řízení, jehož některé úkony se
odehrávají před notářem. Soud totiž notáře v tomto řízení pověřuje provedením
úkonů potřebných k vyřízení dané dědické věci. 

Tato oblast notářské praxe je pro veřejnost zřejmě nejvýznamnější, neboť v
určité podobě se s ní setká téměř každý občan, a proto se jí příště budeme
podrobně věnovat. 

Zbytky slavného Titova mostu v bosenském Mostaru vylétly v sobotu do povětří.
Explozi tentokrát provedli španělští a britští ženisté, kteří budou most
rekonstruovat.Foto Reuter 

Carlos chtěl unést válečného zločince 

Paříž - Mezinárodně hledaný terorista Carlos měl údajně v úmyslu unést v roce
1987 německého válečného zločince Klause Barbieho, když byl souzen ve Francii.
Podle pařížského listu Le Parisien tak měl učinit s pomocí Jacquese Vergese,
který byl tehdy Barbieho advokátem a dnes hájí samotného Carlose. Od Barbieho
chtěl terorista získat choulostivé informace o stycích mezi západními státy a
bývalými nacisty, které by mohly pak posloužit k nátlaku a vydírání. K operaci
nakonec nedošlo proto, že se proti ní rozhodně postavila východoněmecká tajná
služba, tvrdí Le Parisien. 

Chceme granty takhle? aneb Po hlavě do jámy lvové 

Petr Harmanec, Místopředseda vědecké rady AV ČR Komu se poštěstilo získat v
některé grantové agentuře úspěšně grant, zná výhody, které to přináší ve
srovnání s tím, co jsme znali v minulosti. Přesto se domnívám, že grantový
systém - tak, jak jej uskutečňují např. interní grantová agentura AV nebo
celostátní grantová agentura - není pro stimulaci bádání v oblasti základního a
vyhledávacího výzkumu optimální. Dokonce, že ve svých důsledcích povede časem
spíše k poklesu skutečné produkce nových vědeckých výsledků. 

Přidělování grantu na konkrétní projekt nutí každého žadatele, aby - stejně jako
v dobách státního plánu základního výzkumu - závazně dopředu oznámil, co hodlá v
následujících 2 - 3 letech objevit či vyzkoumat. Vím z vlastní zkušenosti, že
tohle je v základním výzkumu - zejména tváří v tvář mezinárodní konkurenci -
velice svazující. 

Místo aby vědce maximální měrou osvobodil od organizační a byrokratické činnosti
a dovolil mu klidně a soustředěně pracovat, představuje grantový systém citelný
vzrůst papírování, o jehož skutečné hodnotě nejsem příliš přesvědčen. Žadatel
musí sepsat celý projekt a podat k posouzení v mnoha exemplářích, musí psát
roční hlášení o plnění plánu a závěrečnou zprávu. - V úhrnu ztráta i několika
pracovních týdnů. 

K dokonalosti byl tento absurdní systém doveden v USA. Výstižně to
charakterizoval můj kamarád a bývalý kolega, teoretik Hubbleova kosmického
dalekohledu v Goddardově středisku NASA. Napsal mi nedávno, že se rozhodl
založit brigádu kapitalistické práce, pro kterou složil i hymnu Od deadlajny k
deadlajně jdem... Rozumné maximum, které si grantové agentury obvykle mohou
dovolit, je požádat o posudek návrhu tři různé recenzenty. Pokud jde o
recenzenty tuzemské, bude výběr v mnoha oborech nutně velice omezený. Navíc je
zřejmé, že i v případě zahraničních recenzentů může být souhrn názorů pouhých
tří posuzovatelů náhodný nebo předpojatý. 

Asi nejvíc mi na přidělování grantů na konkrétní projekty vadí to, že úspěch je
často více vázán na to, co slibuji, než na to, co jsem v minulosti ve vědě
dokázal. Všichni jsme tak vedeni k tomu, abychom se cvičili v literárních
schopnostech a taktice při stylizaci návrhů. Boj o získání grantů se tak stává
novou profesí, která je daleko více svého druhu uměním nežli vědou. Navíc,
ačkoliv to může znít poněkud přemrštěně, asi bych skutečně originální nápad v
žádosti o grant neuvedl nebo alespoň nesdělil otevřeně. Konkurence ve vědě
existuje a stávající systém poskytuje navrhovatelům jen malou ochranu proti
zcizení nápadů. 

Má-li se současný grantový systém vypořádat alespoň s některými výše uvedenými
problémy, bude nutné hromadit problémy další. Např. úsilí hodnotit soustavněji a
přísněji, zda grantový kolektiv skutečně plní své sliby, musí vést k ještě větší
administrativní zátěži pro hodnotící i hodnocené. Celkově tak vzniká velice
nebezpečná zpětná vazba. Aktivní vědci z naší - zdaleka ne nepřeberně bohaté -
vědecké obce, se stali postupně členy a funkcionáři volených i jmenovaných
orgánů vysokých škol či Akademie věd a jejich ústavů, často titíž lidé však
pracují i v orgánech grantových agentur či dokonce v Radě vlády pro vědu a
technologie, a jejich vědeckou práci nutně víc a víc omezuje činnost organizační
a hodnotitelská. Pokud se nad svým přesyceným systémem organizování a hodnocení
vědy včas vážně nezamyslíme, může se stát, že toho k hodnocení bude stále méně a
méně. 

Co tedy navrhuji? Předně osobní operační granty. Není nic logičtějšího, než
použít osobní atestace jednotlivých vědců k tomu, aby jim na následující období
do další atestace byly přiděleny osobní operační granty ve výši, která by se
stejně jako zvýšení či snížení platu řídila zhodnocením jejich práce za uplynulé
období. Tento systém je ve své podstatě daleko objektivnější, protože vychází z
předem známých kriterií (publikace, citace, pedagogická či organizační činnost
pro pracoviště apod.) a pracovník je hodnocen podstatně větším počtem
hodnotitelů než v případě grantové přihlášky. Zároveň se dva systémové prvky
výhodně spojí v jeden a celá administrativní zátěž se zredukuje na agendu
atestace. Každý pracovník pak může dle vlastní úvahy využít přidělené prostředky
k zahraničním cestám, nákupu počítače, pozvání kolegy či podpoře prázdninových
studentů a podobně. To automaticky povede k hospodárnému nakládání s přidělenými
prostředky, neboť vím, že v následujících čtyřech letech už nic víc nedostanu.
Pokud jde o postgraduální studenty, mohla by atestační komise přiznat určité
prostředky navíc každému školiteli či vedoucímu týmu, aby mohl svého žáka např.
nechat prezentovat výsledky disertace na mezinárodní konferenci. Právě tak je
možné stanovit vhodnou startovní částku začínajícím samostatným vědcům, která by
se normálně upravovala při další atestaci. Takto koncipovaný systém poskytuje i
plnou svobodu pro neformální spolupráci vědců z různých pracovišť - opět bez
zbytečné administrativy. 

Stávající grantové agentury by se v takto pojatém systému mohly omezit na
financování nákladných projektů, které jsou mimo dosah operačních grantů, a na
vypisování cílených projektů, které jsou v zájmu nějakého zadavatele
(společnosti, vlády či ministerstva, průmyslu, armády apod.). 

Takto uspořádané financování již řadu let funguje velice úspěšně v oboru
přírodních a technických věd v Kanadě a kanadští kolegové jsou s ním
spokojenější, než se systémem americkým. Domnívám se, že ve chvíli, kdy naše
vláda zastává sympatický názor, že její role v organizaci vědy končí určením
procenta hrubého národního důchodu, které může být z rozpočtu na vědu použito,
je takovýto systém plně uskutečnitelný v našich podmínkách. Jsem přesvědčen, že
by vedl k většímu pracovnímu klidu a ke značnému poklesu organizační zátěže pro
mnohé z nás. 

Moby Dick čeřící vody hitparád 

Na neděli 4. září připravila agentura W-promotion do pražské Pyramidy na
Výstavišti trojkoncert, který představí tři koně ze stáje Mute Records. V rámci
tzv. Mute Party se představí skupiny Miranda Sex Garden a Inspiral Carpets,
které doplní osmadvacetiletý Newyorčan Richard Melville Hall - všem příznivcům
taneční hudby známý jako Moby. 

Přestože ještě nevydal jediné album (objevit by se mělo letos na podzim),
vysloužil si velice lichotivou přezdívku Iggy Pop of techno. Moby sice v řadě
rozhovorů zdůrazňuje, že je křesťan a vegetarián, ovšem žádnou oduševnělou
tvorbu od něj nečekejte. Jeho dráha je od samého počátku spjata výhradně se
značně drsnou hudbou. Po spolupráci s hardrockovými skupinami se teď věnuje
tvrdému tanečnímu housu. Kromě toho je Moby podepsán i pod remixy skladeb
Depeche Mode, Pet Shop Boys, Michaela Jacksona, Erasure anebo Briana Eno. 

V distribuční síti se zatím objevilo jen několik singlů, které byly publikem i
kritikou přijaty s kolísavými úspěchy. Poslední maxi-SP Hymn se však stalo
senzací ve vysílání alternativních rádií a zabodovalo rovněž v řadě komerčních
tanečních žebříčků. Ve skladbě s podtitulem This Is My Dream staví Moby do
kontrastu nasamplovaný středověký ženský chorál s výrazným tanečním rytmem. V
dalším opusu se však Moby představuje i v poloze velmi blízké brutálnímu
elektropopu Nine Inch Nails. (tse) 

Firma Grundig sponzoruje školu Ex-Beatle Paula McCartneyho 

Německá firma Grundig je jedním ze sponzorů, kteří se budou podílet na zřízení
institutu divadelního umění v anglickém Liverpoolu. Mezi vyučujícími se objeví
někdejší člen legendární skupiny Beatles Paul McCartney. Po jeho boku stane mj.
Tina Turner a Elton John. 

Studenti Liverpool Institute for Performing Arts, kterému se ve zkratce říká
Lipa, se podle německého listu Handelsblatt budou věnovat nejenom současné
hudbě, tanci, zpěvu, ale i účetnictví a jevištní technice. Ti, co se chtějí stát
rockovou hvězdou, se budou vedle hereckých dovedností, jako je pohyb, drama a
hudba, učit zvládat i svoji vlastní existenci. Čeká je proto studium právní
problematiky, financí, marketingu a ovládání stresu. 

Zřízení institutu se sídlem v budově střední školy, kterou navštěvoval bývalý
člen Beatles, by mělo přijít na více než 15 milionů britských liber. Na
nákladech se bude vedle Grundigu, britské vlády a města Liverpool podílet i
Evropská unie, neboť jde o evropský projekt a pro členy Unie bude vyučování
zdarma. 

I když Lipa zatím teprve vzniká, už má první studenty. V prosinci minulého roku
vzniklo v Hudebním divadle v Berlíně detašované pracoviště budoucího institutu.
O užitečnosti seminářů o video a audio produkci v Německu je podle Handelsblattu
přesvědčen například i programový šéf televizního kanálu SWF 3 Peter Stokkinger.

Grundig by se na zřizovacích nákladech Lipy měl podílet asi 6 miliony marek a
řadou věcných darů. I přesto, že tento obr v oblasti zábavní elektroniky
vykazuje podle listu již po řadu let ztrátu, která by letos měla dosáhnout asi
348 milionů marek, a teprve v roce 1995 počítá s vyrovnaným hospodářským
výsledkem či mírným ziskem, což je mj. podmíněno i zrušením 3000 pracovních
míst. 

Grundig tím, že sponzoruje liverpoolský institut, nechce samozřejmě pomoci jen
Paul McCartneymu ke splnění jeho snu z mládí, ale také sám sobě. Angažmá ve
zmíněném projektu by mu mělo pomoci upevnit image značky mezi mládeží a uvést na
trh skupinu produktů, které jsou zaměřeny právě na mládež. Tiskový mluvčí
Grundigu Holm Kilbert říká: Naše nová hifi řada se náhodou jmenuje Performing
Arts. Své brány by měla Lipa studentům show byznysu otevřít v září příštího
roku. (ikr) 

Krátce 

Družstvo potápěčů ČR ve složení Kysilka, Štencl, Silný, Lacina zvítězilo v
závodech Světového poháru v orientačním potápění v Hannoveru v Německu a po pěti
závodech je v čele celkové klasifikace soutěže. 

Američtí volejbalisté Kiraly a Steffensemse se stali novými profesionálními
mistry světa v plážovém volejbalu federace AVP. Ve finále zdolali brazilskou
dvojici Basil, Loiola 11:7. 

Schalke 04 podalo protest 

Brankář Stein vyvrátil výrok rozhodčího Gelsenkirchen - Vedení německého
prvoligového klubu Schalke 04 zaslalo včera Německému fotbalovému svazu
oficiální protest proti výsledku sobotního střetnutí, ve kterém Schalke prohrálo
s Hamburkem 0:1. Manažer klubu z Gelsenkirchenu Rudi Assauer v něm oznámil, že
rozhodčí Eugen Strigel neuznal domácím v 58. minutě jasnou branku. Střela
jednoho z hráčů Schalke se odrazila od vnitřní části tyče branky hostí a brankář
Hamburku Uli Stein ji vyrazil zpět do pole. Po utkání Stein přiznal, že míč již
svým celým objemem přesáhl brankovou čáru, takže gól měl být uznán. 

Ministři o Bojnickém oltáři 

Praha - Ministři kultury České republiky a Slovenska Pavel Tigrid a Ľubomír
Roman budou dnes jednat v Praze o řešení současné krizové situace týkající se
vrácení Bojnického oltáře Slovensku. Schůzce předcházela aktivita slovenského
velvyslance v ČR Ivana Mjartana. Ten minulý týden Tigrida ubezpečil, že
slovenská strana má zájem na dodržení vládních usnesení zavazujících ministry
kultury ke směně Bojnického oltáře za deset gotických deskových obrazů slovenské
provenience. 

Novinkou v Mjartanově návrhu, vypracovaném po konzultaci se slovenským ministrem
Ľubomírem Romanem, bylo, aby jednání o případných zápůjčkách přešlo na nižší
úroveň ředitelů Národních galerií v Praze a Bratislavě. Mjartan tak chtěl
odpolitizovat vzniklou situaci. 

Budvar má znovu stupeň jakosti Q 

České Budějovice - Právo užívat označení stupně jakosti Q po dobu dalších tří
let znovu udělila Česká zemědělská a potravinářská inspekce pivovaru Budějovický
Budvar pro 12stupňové pivo. 

Rozhodnutí ČZPI je podle Budějovického Budvaru podmíněno dlouhodobým sledováním
všech parametrů piva. Zvláštní pozornost byla věnována obsahu cizorodých látek.
Díky standardní jakosti, kterou Budějovický Budvar dlouhodobě vykazuje, byl
tento českobudějovický pivovar prvním v republice, který označení stupně jakosti
Q před třemi lety obdržel. 

Stupeň jakosti Q označuje na rozdíl od značky Czech Made světově proslulou
jakost srovnatelnou se špičkovými výrobky svého druhu. 

Lákadla černých pojišťoven 

Ivana Krčálová Lidé, kteří uzavřou smlouvu se zahraniční pojišťovnou, která nemá
povolení u nás působit, se vystavují nebezpečí, že pojišťovna nedodrží podmínky
smlouvy a že v případě jejího vypršení či takzvané pojistné události, kterou
může být například úraz, nedostanou žádnou pojistnou náhradu. 

Navíc podmínky, které jsou často psány v cizím jazyce, takže potenciální klient
má malou šanci jim do detailu porozumět, nemusí být mnohdy tak výhodné, jak se
na první pohled zdá. Může se v nich skrývat řada úskalí, jako například to, že
pojistné plnění v případě úrazu je podmíněno dobrozdáním zahraničního lékaře. 

Podle vedoucí oddělení pojišťovnictví na ministerstvu financí (MF) Miluše
Zemanové se nepovolené zahraniční pojišťovny, respektive různí
zprostředkovatelé, kteří nabízejí pojištění v jejich prospěch, zaměřují zejména
na životní pojistky a některé úrazové produkty. Pojišťovací zprostředkovatelé se
vyskytují prakticky všude, nejčastější výskyt však zaznamenalo ministerstvo v
příhraničních oblastech sousedících s Rakouskem a Německem. 

Ministerstvo financí uděluje podle zákona o pojišťovnictví licence pojišťovnám a
zároveň vykonává dozor nad jejich podnikáním. Podle Miluše Zemanové pravidelně
sleduje jejich solventnost a výsledky hospodaření. 

Až do května 1992 neměly zahraniční pojišťovny na náš trh přístup. To se změnilo
novelou zákona o pojišťovnictví. V současné době působí v České republice celkem
24 tuzemských i zahraničních pojišťoven, které mají povolení. 

Pojišťovna, která chce získat licenci, musí podle M. Zemanové splňovat dosti
náročná kriteria. Naším posláním je chránit spotřebitele, tedy klienty
pojišťoven, a dbát na to, aby pojišťovny za všech okolností dodržely své závazky
ze sjednaných smluv, zdůrazňuje Miluše Zemanová. Zájemce o zřízení pojišťovny
musí mj. složit 10 milionů korun, které slouží jako kauce. V případě toho, že by
se pojišťovna dostala do potíží, může ministerstvo financí rozhodnout o dalším
použití těchto prostředků. 

Pojišťovny, které povolení MF nemají, u nás své produkty podle zmíněného zákona
nabízet nesmějí. Porušení zákona přitom může zprostředkovatele zahraniční
pojišťovny přijít až na 10 milionů korun pokuty. Ti, kteří se v této činnosti
angažují, se navíc mohou dostat do rozporu s devizovým zákonem. 

Nepovolené podnikání zahraničních pojišťoven v České republice není žádné nóvum.
Značnou popularitu již v tomto směru získaly před uzákoněním vstupu zahraniční
konkurence na náš pojišťovací trh rakouské a německé pojišťovny. 

NKÚ zkontroluje Státní fond kultury 

Praha (mst, čtk) - Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu schválilo kontrolní
akci týkající se hospodaření Státního fondu kultury ČR. Kontrolovanými
právnickými osobami budou i ministerstva kultury a financí. Včera to sdělila
tisková tajemnice NKÚ Jitka Vávrová. 

Vedení České lotynky se rozhodlo žalovat náměstka ministra financí Miroslava
Purkyněho. Zpravodaji LN to včera řekl Petr Havlík, jednatel společnosti K. J.
D., která smluvně zajišťuje pro Státní fond kultury provozování číselné loterie
Česká lotynka. Podle slov Petra Havlíka se Česká lotynka cítí být poškozena
vyjádřením M. Purkyněho v sobotním Rudém právu, že tato loterie by se měla
přejmenovat, protože její jméno je diskreditováno. 

Kvalitní výrobu zajistí tiskovinám v České typografii nová rotačka COMPACTA 213
firmy Koenig & Bauer-Albert. Včera byl její provoz v Praze v budově Na poříčí
slavnostně zahájen.Foto Zdeněk Merta - LN 

Návrh ODS zůstal bez podpory 

Ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu nechce ani opozice, ani zbytek koalice Praha
(red) - Ústavní zákon, který by podle návrhu výkonné rady ODS jednoznačně navždy
zakazoval, aby byl rozpočet ČR sestaven jinak než jako vyrovnaný, měl být
nejdříve předmětem koaličního jednání. LN to včera řekl místopředseda sněmovny a
KDU-ČSL Jan Kasal. Že s ním přišla ODS sama, jej přesvědčuje, že jde o věc
politickou a mírně populistickou. V navržené formě podle něj zákon nepodpoří jak
opozice, tak ani zbytek koalice. Přitom KDU-ČSL prý jednoznačně usiluje o
vyrovnaný rozpočet. Kasal zdůraznil, že rozpočet je schvalován obyčejným
zákonem, přijmout proto ústavní zákon, který určuje povahu rozpočtu, podle něho
nemusí být v souladu s ústavou. 

Premiér Klaus se zřejmě ocitá v zajetí své geniality a já se bojím, zda se
neobrátí na římskokatolickou církev s žádostí o svatořečení Aloise Rašína. Takto
komentoval návrh ODS místopředseda Moravskoslezské zemské organizace KDU-ČSL L.
Ambrozek. 

Ústava se nedělá na dva až tři roky, řekl místopředseda ODA Libor Kudláček a
dodal, že by ústavní zákon o vyrovnanosti rozpočtu byl příliš pevným poutem,
příliš silným závazkem pro každou další vládu a omezením jejího rozhodovacího
pole. Místopředseda ODA rovněž míní, že nemusejí vždy hrozit jen tlaky na
deficit státního rozpočtu, ale že může nastat i taková situace, kdy by byl
vhodný rozpočet přebytkový. I tomu by podle Kudláčka zákon navrhovaný ODS
bránil. 

Poslanec Josef Hájek (LB) řekl, že už za minulého režimu podobný zákon existoval
a dokonce se mu dnešní garnitura vysmívala, že prý poroučíme větru dešti. I
někdejší komunistické vlády podle něho hlídaly vyrovnanost rozpočtu. Krok ODS
prý svědčí o tom, že jí došel dech, že rozpočet považuje nikoli za nástroj k
naplňování vizí, ale za cíl. 

Zástupci KAN si myslí , že ze strany ODS jde o propagandistický tah či o
nebývalý úlet. Jak uvedl člen jeho ústřední rady M. Dratnal, je nepřípustné, aby
v demokratické zemi někdo určoval, jak se mají chovat příští vlády a parlamenty.
Podle něj z ekonomického hlediska jde o krok zcela nelogický. Návrh ODS včera
odmítli také zástupci Českomoravské strany středu a Strany zelených. 

Nepodstatný pokles objemu je slibný 

Na kotovaném trhu jasně převládly akcie s rostoucí cenou, index však klesl
Michal Achremenko Ze 24 titulů obchodovaných na trhu kotovaných akcií 14 včera
vzrostlo, šest zůstalo beze změn a ceny pouze čtyř klesly. Přesto však index
burzy PX 50 v pondělí oslabil o 0.65 % na 717.1 bodu. 

Nejradostnější zprávou pro investorskou veřejnost, i pro burzu samotnou, je
fakt, že včerejší objem obchodu dosáhl 230203 mil. Kč. Byl sice o téměř 35
miliónů nižší než v pátek, ale zároveň o více než 76 miliónů vyšší než v pondělí
minulý týden. To dává určitou naději, že obchodování na burze se začíná
vzpamatovávat z letní letargie. Pokles indexu je naopak více méně zanedbatelný.

Největší růst cen zaznamenaly včera akcie České zbrojovky, které zpevnily o 8.47
% na 3200 Kč z pátečních 2950. U tohoto podniku by však růst cen neměl nikoho
překvapit, spíše naopak. 

Největší pokles cen, o 7.84 %, měly včera akcie IF Bohatství, které klesly z
1020 na 940 Kč. Tady není jednoznačný úsudek na místě. Je zřetelně vidět, že
ceny akcií investičních fondů si ještě nenašly svůj rovnovážný stav a jen velmi
těžko tvrdit, kde by se měly pohybovat. Podle studie BH Securities jsou akcie
fondů stále ještě o 20 až 80 % podhodnoceny, otázkou je, jak dlouho jim bude
vzestup na skutečnou tržní hodnotu trvat, nebo zda je vůbec tak vysoká v očích
českých investorů. 

Přímé obchody se odehrály v objemu 150119 mil. Kč s deseti emisemi cenných
papírů. Tentokrát se neobjevilo žádné překvapení, snad jen to stojí za
zaznamenání, že se mezi nimi objevily akcie Teplotechny Ostrava v objemu 2466
mil. Kč. Nejobchodovanějšími byly v objemu přes 42 miliónů akcie ČEZ za poněkud
vyšší cenu než v automatickém obchodním systému. Rozdíl činil ve prospěch
přímých obchodů 63 korun. 

Neúnavný je zájem o akcie ČEZ i v přímých obchodech, kde se, co do objemu,
umístily s 15837 mil. Kč na prvním místě. 

Na druhém místě žebříčku se umístily už zmíněné akcie České Zbrojovky. Následuje
HIF Dividendový v objemu 3850 mil. Kč v kurzu 660 za akcii. 

Televizní debata o bytech z roku nula 

M. Singer, Národohospodářský ústav AV ČR a CERGE Praha V nedělní televizní
Debatě se sice většina diskutujících shodla, že úroveň pořadu není vysoká,
přispěli k tomu ale i ti, kteří zdůrazňovali, že obdobné debaty se měly vést
před dvěma lety. Výroky o tom, že trh může existovat, jen když je nabídka v
rovnováze s poptávkou, byt není zboží atp., kterými nás obšťastňovali téměř
všichni diskutující, svědčí o celkovém nepochopení toho, co trh je a jak trh s
byty vzniká. 

V prvé řadě je ovšem třeba uvést, že u nás de facto existují nejméně dva trhy
související s byty: jednak trh s byty, které byly postaveny přibližně v
posledním roce a staví se dnes, kde existuje volná tvorba cen a vlastník má
právo s bytem nakládat dle svého přání . A dále trh s byty s nájemními smlouvami
na dobu neurčitou a regulovaným nájemným, kde vlastník, který by mohl s bytem
volně nakládat, neexistuje, protože vlastnická práva jsou rozdělena mezi
nájemníka a majitele složitým systémem regulí odpovídajících právní doktríně
minulého režimu. 

První trh s byty funguje, cena bytu, byť závratná dána je nabídkou a poptávkou.
To, že je nabídka tak nízká, způsobují především tyto faktory: výše úrokové míry
odrážející zhodnocení kapitálu v ostatních odvětvích naší ekonomiky,
dlouhodobost investic do stavby nájemních domů a právní nejistota v oblasti. Je
neuvěřitelné, jak málo zde bylo do dneška vykonáno. Přitom právě u
dlouhodobějších investic, jako je stavba bytových domů, právní nejistota výrazně
zvyšuje úroky z úvěrů, čímž snižuje nabídku. Legislativní činnost je tedy
nejlevnější cestou, jak nabídku stimulovat, cestou, která navíc minimálně
zatěžuje státní rozpočet. 

Další možností, jak snížit cenu bytů na volném trhu, je posílit nabídku o byty z
trhu regulovaného. Tento trh s byty je naprosto zdeformovaný. Regulace cen a
rozdělení vlastnických práv mezi majitelem bytu a nájemníkem vede k tomu, že se
obchoduje zvlášť s byty s nájemníky, kterých je momentálně dostatek a po kterých
je poptávka nízká, a zvlášť s právy volně s bytem nakládat, která zatím
prakticky celá patří nájemníkům. Pro trh s právy nakládání s byty spadajícími
pod státní regulaci platí, že poptávka je obrovská, nabídka nízká a právní
regulace téměř nulová. Trh s těmito právy existuje v té nejhorší pololegální a
nelegální podobě. Nájemníci byty vyměňují, používají pro výdělečnou činnost,
nelegálně pronajímají. Stále se vyplatí držet prázdné byty za cenu směšného
nájemného pro pětileté vnuky. Stávající status quo ovšem způsobuje, že majitelé
domy nechávají chátrat, domy při první příležitosti zavírají z havarijních
důvodů a byty přestavují na nejvýnosnější typ bytu na neregulovaném trhu
luxusního bydlení. Zde vláda dluží jakýkoli náznak snahy po legislativním řešení
situace, jakoukoliv snahu dát vlastníkům alespoň určitá práva, která jsou s
vlastnictvím spojena. 

Chystaná vyhláška ministerstev financí, která umožní zvyšování nájemného nad
míru inflace, snad část bytů z regulovaného trhu do trhu bez státní regulace
dostane. Jakmile někteří majitelé určí nájemné pod vládou určeným stropem, lze
hovořit o tržní ceně, dané vyrovnáním nabídky s poptávkou. 

V takovém okamžiku problém dědičného nároku na nájem, který pravice s levicí tak
intenzivně diskutovala, ztratí význam. Při volně stanoveném nájemném je totiž
majiteli naprosto jedno, bydlí-li mu v domě vnuk předchozího nájemníka nebo
kdokoliv jiný. Jenže uvažované koeficienty zvyšování nájemného snad s výjimkou
nejluxusnějších sídlištních bytů, kde je dnes nájemné nejvyšší, povedou k
dosažení tohoto stavu nejdříve za patnáct let. Domy sice nepadají tak snadno,
ale vezmeme-li v úvahu, že mají za sebou padesát let socialistické neúdržby,
proces chátrání se brzy začne zrychlovat. 

V každém případě je ale přehlídkou ztraceného času, jak nám účastníci nedělní
debaty předvedli, vést debatu o všech těchto trzích naráz. Zmatení pojmů nahrálo
ovšem především ministru Dybovi, který přišel vládní politiku hájit. Bez
problémů díky tomu zamluvil skutečně nejpalčivější sociální problém v této
oblasti - problém mladších rodin bez vlastního bytu - vzpomínkami na své těžké
mládí. Právě mladé rodiny jsou a budou těmi, kdo náklady na opravu domů,
zchátralých kvůli stále udržované politice přerozdělování peněz ve prospěch
nájemníků v budoucnu zaplatí. 

Mluví-li tedy strana ministra Dyby o nepřenášení dluhu na příští generace, mohla
by se místo jarmarečních gest s ústavním zákonem o vyrovnaném rozpočtu aspoň
někdy věnovat oblasti, ve které dluh vůči budoucnosti každým okamžikem vzrůstá.

5. ročník slavností indiánských kmenů ze severozápadu USA proběhl o víkendu ve
Washingtonu. Na snímku je jeden z účastníků v tradičním oblečení.Foto: ČTK/AP 

Britští vojáci v Irsku na snímku Jana Mihalička Foto 

Milevsko: jméno tesané do žuly 

Sochařské sympozium představuje své výsledky v městském parku Lenka Lindaurová,
Milevsko Druhý ročník sochařského sympozia v Milevsku byl v sobotu ukončen
prezentací žulových a syenitových objektů v parku u kláštera premonstrátů. Letos
se letní konfrontační práce v nedalekém přílepovském lomu zúčastnilo pět autorů:
tři Češi, Rus a Němec. Organizačně akci připravují čeští sochaři ve spolupráci s
milevským muzeem. Letos se již zdálo, že počáteční nadšení místních radních pro
tuto akci vychladlo. Organizátoři dokonce uvažovali o přemístění sympozia do
Českých Budějovic. Město však nakonec přispělo stejně jako vloni částkou
čtyřiceti tisíc. V lesnatém areálu při premonstrátském klášteře a městském muzeu
se totiž rozrůstá kvalitní sbírka sochařských děl, která bude Milevsku v
budoucnosti přitahovat návštěvníky. 

Tvrdý kámen se letos vozil nejen z Přílepova, ale i z Vepic a Štěpánovic
nedaleko Českých Budějovic. Každý z autorů druhého sympozia (třetího, kdybychom
počítali i nulté) zvolil ke kameni jiný přístup, i když žula či syenit si svou
nepoddajností kladou jednoznačný postup: řezání kamene, vrtání a jen velmi
sporadické ruční zásahy dlátem. 

Jiří Kačer (1952), který vloni absolvoval hořické pískovcové sympozium a se
žulou již určitou zkušenost také má, vytvořil jeden z fragmentů své dlohodobě
zpracovávané řady. Ke svým deskám vypadajícím jako archeologický nález přiřadil
další monumentální poselství dávných kultur, duchovní otisk a zároveň zdánlivě
lehké dotyky lidské ruky. Jeho kámen existuje jako pokračování struktur
předchozích objektů, ale jako by byl časem odplaven na jiné místo. 

Sporná socha vznikla pod rukama moskevského autora Genadije Voronova (1950),
který se snažil vnutit žule jí nepřináležející tvar. Pracoval s ní jako se
dřevem či měkkým kamenem a vytvaroval ji do podoby jakési konstruktivistické
židle, připomínající zapomenutý kus staré avantgardy. 

Nadlidské úsilí věnoval své práci Zdeněk Hůla (1948), aby vytvořil Bod skrytý
lidskému zraku. Přizpůsobil dva gigantické kameny zkříženým dřevěným větvím
ležícím mezi nimi. Dvě mohutná těla mezi sebou svírají křehký bod, jemný orgán,
aniž by jej porušily. Stačí naše vědomí o něm, nebo spíš silná víra v jeho
existenci. V kameni je vydlabána přesná schránka, takže objekt je kompaktní,
nenásilný a velmi vzrušující. 

Nejmladším účastníkem se stal Rony Plesl (1965), absolvent Vysoké školy
uměleckoprůmyslové, který dosud pracoval jen se sklem a kovem. V Milevsku se
vloni představil výstavou souběžnou s prezentací výsledků sympozia. Lákala ho
práce s materiálem, na kterém je znát čas. Svoji práci tak také pojmenoval. Jeho
Čas je symbolem hrobu (žula se používá na náhrobní kámen), je tichým lůžkem
umístěným stranou mezi stromy. V desce vyhloubil mělké plochy a do nich zasadil
kovové výčnělky připomínající nekonečný hřbitov s jednotnými náhrobky. Anonymitu
smrti a strojovou výrobu pomníků se snažil nahradit osobní účastí. 

Němec Erich Reischke (1927) pokračoval v Milevsku ve svých trojrozměrných
spekulacích. Vylamoval rohy kamene, aby je zase zpět přikládal k původnímu
materiálu jako jeho vlastní zrcadla. Mění rafinovaně až do nejzazších možností
(ale jednoduchým postupem geometrické hry) tvar kamene, aniž by něco ubral z
jeho hmoty. Nové útvary sesadil k sobě, některé plochy různě zdrsnil a rozdělil
zářezy. Vznikl téměř architektonický objekt, budící dojem technicky náročné
konstrukce. Tento způsob práce vychází z Reischkeova dlouhodobého programu a v
Milevsku tvoří zajímavý protipól k přístupu ostatních umělců. 

Začínající básníci a básnířky se sejdou v Kutné Hoře 

Literární soutěž mladých básníků, jež bude vyhodnocena tuto sobotu ve starobylém
horním městě nad Vrchlicí v rámci prvního ročníku Festivalu Ortenova Kutná Hora,
tvoří v současnosti jednu z mála příležitostí, při nichž lze prezentovat tvorbu
začínajících autorů. 

Porota, kterou tvoří Ortenův bratr Ota Ornest, literární teoretici Marie Rút
Křížková, Vladimír Justl a Rudolf Matys, zhodnotila celkem sto deset básnických
sbírek mladých básníků a básnířek. Horní věková hranice pro účast byla stanovena
na dvaadvacet let, tedy na věk, v němž kutnohorský rodák Jiří Orten (1919-1941)
tragicky zemřel. Původně se uvažovalo o tom, že mladému literátovi, jenž by
vyšel z klání vítězně, budou jeho texty vydány knižně. Protože se však porota
rozhodla nakonec první cenu neudělit, obsáhne připravovaný výbor z prací nazvaný
Názvuky texty všech oceněných účastníků soutěže. 

Vyhlášení vítězů proběhne v kutnohorském Vlašském dvoře, kde zároveň oceněné
práce přednesou laureáti letošních Poděbradských dnů poezie v komponovaném pásmu
Lyry Pragensis. Ta je spolu s ministerstvem kultury, Klubem rodáků a přátel
Kutné Hory a Společností přátel kultury slova hlavním organizátorem ortenovského
festivalu, který připomíná jednu z nejtalentovanějších osobností naší literatury
tohoto století. (šek) 

Arcybaševovo tajemství divadla 

Všechny autory ruské nové vlny spojuje smysl pro černý humor a paradox Alena
Morávková Divadlo na Pokrovce je jedním z moskevských experimentálních divadel.
Vzniklo v roce 1991 a v jeho čele stojí čtyřicetiletý režisér SERGEJ ARCYBAŠEV,
žák M. Knebelové, J. Ljubimova a A. Efrose. Devět let působil v Divadle na
Tagance, kde spolupracoval například na inscenaci Borise Godunova, kterou jsme
měli možnost vidět i v Praze, a režíroval víc než dvacet inscenací v moskevských
i mimomoskevských divadlech. 

Proč jste se v poslední době se svými herci soustředil na Čechova, Turgeněva a
Gogola? Známe vás především jako režiséra současné dramatiky... 

Rozhodli jsme se uvádět kmenová díla ruského zlatého a stříbrného věku, protože
nám umožňují klást základní otázky o smyslu lidské existence a o tajemstvích
života. Touha po štěstí a kráse není vzdálená ani současníkům. Tak se vytváří
pouto mezi diváky a postavami dramatu, napsaného před sto lety. Vůbec mám pocit,
že přelom minulého století se v mnoha směrech podobá naší době... 

Jste spřízněn s významnou osobností ruské moderny Michailem Arcybaševem,
vyznavačem Nietzscheho filozofie a autorem románu Sanin, který v roce 1907, kdy
vyšel, vzbudil pohoršení, protože otevřel tabuizovaná témata? 

Jakási spřízněnost tady je. Mimochodem v současné době uvádíme jeho Žárlivost...
Arcybašev byl u nás umlčován, protože po Říjnové revoluci emigroval a zemřel ve
Varšavě. 

V inscenaci Tří sester jste využili zkušeností ruské herecké školy a dokonce
jste zapojili do scénického dění i diváky, kteří se stali hosty na oslavě
Irininých narozenin. To je v současném ruském divadle novum... 

Pokoušíme se nejen vytvářet vztahy na scéně, ale pracujeme i s divákem.
Navazujeme na odkaz Michaila Čechova, který zdůrazňoval funkci podvědomí. Já sám
jsem původně herec, a proto zastávám koncepci hereckého divadla. Funkci režiséra
chápu jako funkci inspirátora. Režisér by měl odkrývat osobnost herce. Vyžaduje
to samozřejmě herecké osobnosti, a těch je u nás v současné době nedostatek.
Jezdil jsem po celé zemi a vybíral si herce do našeho divadla. Učíme se mluvit
svým svébytným jazykem, ale čeká nás ještě hodně práce. 

Jak vám pomáhá kritika? 

Kritika je u nás ve stejné krizi jako spousta jiných věcí. Ale snažíme se i v
tomto směru navázat kontakt. Například jsme vyzvali několik kritiků k setkání -
zhlédli u nás čtyři inscenace a pak jsme diskutovali. Myslím si, že to bylo
užitečné pro naši další práci. 

A jak se vaše divadlo vyrovnává s novými podmínkami? 

Máme samozřejmě materiální obtíže jako všechna naše divadla. Prozatím nám
ministerstvo poskytuje určitou dotaci, ale zřejmě to je dočasný stav. Vytvořili
jsme si okruh svých diváků, kteří nám jsou věrní. Ale celkově diváků v
moskevských divadlech ubývá. Někteří, zejména starší lidé, kteří do divadla
chodili pravidelně, se dnes často bojí vracet se domů pozdě večer. Nebo jiný
problém: někteří herci moskevských divadel podlehli volání rublu a účinkují v
někdy až nechutných reklamách, prodávají se. Leckterá divadla se zaměřují na
pornografii, aby přilákala diváky, ale ukazuje se, že ani to není záruka
úspěchu. Problém prodejnosti talentu nás přivedl k myšlence oživit Ostrovského
Talenty a ctitele... 

A další plány? 

Dávno mě zajímá Bulgakov. Shakespeare kdysi prohlásil, že celý svět je divadlo a
my sami jsme herci. Bulgakov nic podobného neprohlásil, ale bytostně to cítil.
Možná nastudujeme Útěk, pomýšlíme i na Gribojedovovo Hoře z rozumu a dramatizaci
Dostojevského Běsů. 

Nehodláte inscenovat něco ze současné ruské dramatiky? Existuje nějaká nadějná
nová vlna? 

Navzdory obtížným podmínkám se objevila nová jména, která leccos slibují.
Například N. Koljada se svou Pohádkou o mrtvé carevně nebo V. Maljagin, S.
Gromov, N. Kosmin, I. Galatinová a další. Přitom noví autoři to u nás nemají
lehké, protože divadla se bojí uvádět neznámá jména. Všechny tyto autory spojuje
smysl pro černý humor a paradox. 

Mansell se vrací do F 1 

Paříž - Ve třech posledních závodech MS 1994 formule 1 bude bývalý světový
šampion Miguel Mansell jezdit v monopostu stáje Williams-Renault. Bylo to
potvrzeno v ústředí závodní stáje Franka Williamse. Mansell, který se již
zúčastnil Velké ceny Francie, je zapsán na startovní listinu Velké ceny Evropy
16. října v Jerezu, 6. listopadu nastoupí v Suzuce a o týden později se
představí v Adelaide v Austrálii. 

Ztráta dopingových vzorků omylem? 

Paříž - Druhým jednacím dnem pokračoval XII. olympijský kongres, kterého se
zúčastní čtyřčlenná delegace Českého olympijského výboru. Jedním z diskutovaných
problémů byl rovněž doping. 

Předseda zdravotní komise MOV potvrdil, že byly zničeny dokumenty týkající se
několika pozitivních dopingových testů na OH 1984 v Los Angeles ještě předtím,
než z toho mohly být vyvozeny důsledky. Alexandre de Merode, belgický předseda
zdravotní komise, potvrdil, že mu bylo hlášeno den po závěrečném ceremoniálu pět
nebo šest pozitivních testů ze závěrečných dnů OH. Vyvrátil zprávu televize BBC,
podle níž se jednalo o devět pozitivních testů. Jak de Merode uvedl, když přišel
do své pracovny v hotelu Biltmore, bylo již vše odklizeno a místnosti byly opět
upraveny pro obytné účely. Vedení hotelu mu tehdy oznámilo, že jakmile hry
skončily, byly všechny olympijské úřadovny okamžitě uzavřeny, protože
organizační výbor, financovaný ze soukromých zdrojů, nemá peníze, aby mohl
platit za pokoje po uzavření her. 

Volal jsem na organizační výbor, kde mi bylo řečeno, že musím mít pro situaci
pochopení. Jsem prý v USA a hry skončily, uvedl de Merode. Na druhý den zašel do
sídla vedení organizačního výboru, aby osobně vyšetřil, co se stalo. Nejprve mu
jeden z činovníků jménem Tony Daly řekl, že všechny doklady byly letecky
odeslány do sídla MOV v Lausanne. Když de Merode pohrozil, že se vydá příštím
letadlem do Lausanne, aby vzorky zkontroloval, Daly rychle obrátil. Musím vám
říci pravdu: všechno bylo zničeno v drtiči na starý papír. Je nám líto, z vašich
dokumentů nic nezbylo. Omlouvám se, ale opravdu se nedá nic dělat, řekl prý
tehdy Daly. De Merode považuje celou věc za čestný omyl. Nemyslím si, že by šlo
o záměr, protože to určitě nebylo v jejich zájmu. Jsem přesvědčen, že šlo o
náhodu, řekl závěrem de Merode. 

Zdeno Cíger válčí o lepší smlouvu 

Slovenský hokejista, který působil v kanadském Edmontonu Oilers, hodlá hrát
letos v Trenčíně Jan Tobiáš Jestliže loni byl přestupovou bombou slovenské
hokejové ligy návrat bratrů Antona a Petera Šťastných na bratislavský led, pak
letos v tomto směru trumfuje Trenčín. V dresu Dukly se po půlročním angažmá ve
finském celku Lukko Rauma znovu objevil Lubomír Kolník, ale pod hradem Matúše
Čáka je letos odhodlán zůstat i čtyřiadvacetiletý Zdeno Cíger. 

Jde o prvního hráče bývalé federální reprezentace (startoval mimo jiné i na
posledním Kanadském poháru v roce 1991), který se prosadil v zámořské NHL a ve
vysoce produktivním hokejovém věku se vrací na domovský led. I když jsem trochu
laboroval se zraněními, tak jsem podle mého názoru odehrál v NHL čtyři dobré
sezony. Jak v New Jersey, tak později v Edmontonu, kam jsem byl vytrejdován. V
současné době mám však smlouvu na 270000 kanadských dolarů a to se mi vzhledem k
mým výkonům zdá málo. Jediný důvod k pobytu v Americe jsou pro mě peníze a k
tomu, abych byl osm měsíců z domova, potřebuji dobrý důvod, vysvětluje Zdeno
Cíger. Na dotaz, jaká suma by ho přiměla k návratu za moře, však odpověděl, že
se o financích nerad baví. 

Každý rok si v Americe najmu dům a po skončení sezony hned spěchám domů. Mám tu
přátele, chodíme na ryby, hrát tenis, navštěvujeme se. Často jezdím za rodiči do
Martina. Jsem tu prostě doma a hraje se tu i dobrý hokej. Letos mám navíc šanci
pomoci Slovensku, aby se dostalo do skupiny A mistrovství světa. V Kanadě je to
úplně jiné. Cizinec si tam nemůže moc dovolit. Patřil jsem třeba k nejlepším
hráčům v Edmontonu a pak mě najednou trenér v jednom zápase pošle na led jen
třeba na čtyři střídání. Úplně bez příčiny. Stávalo se mi to zvlášť ke konci
sezony a dost mě to štvalo. Zdeno Cíger soudí, že by si v klubu zasloužil větší
respekt, a chtěl by také pocítit, že ho někdo potřebuje. Před odjezdem řekl
generálnímu manažerovi Edmontonu, že chce zvýšit smlouvu, jinak prý zůstane v
Trenčíně. Vysmívají se mi a nevěří tomu. Můj agent a kamarád Petr Kraus s
vedením Oilers stále jedná, ale zatím bezvýsledně. Mohl jsem ještě rok počkat.
Můj kontrakt by skončil, byl bych tzv. free agent a pravděpodobně bych získal
lepší smlouvu v Edmontonu nebo někde jinde. Jenže moje dcera má jít do školy a
buď se začne učit tam, nebo tady. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem se
rozhodl nečekat. Zdeno Cíger podepsal s Trenčínem předběžnou roční smlouvu,
která mu v případě vyřešení jeho sporů s Oilers umožňuje okamžitý návrat za
moře. Zároveň však má platný kontrakt i v Edmontonu. Když NHL nemusí respektovat
platné smlouvy hráčů s našimi kluby, tak proč by si totéž nemohl dovolit
slovenský hokej? A stejně bych šel hrát raději někam do Evropy, říká na to Zdeno
Cíger. 

V tuto chvíli se soudního sporu bát nemusí, neboť vztahy NHL a Slovenského svazu
ledního hokeje nemají žádný právní rámec. Osmého září však má být mezi NHL a
Mezinárodní hokejovou federací (IIHF) podepsána dlouho očekávaná smlouva, která
by měla vnést do vztahů mezi zámořím a starým kontinentem pořádek. Co se stane
pak, je ve hvězdách. 

British Petroleum rozšiřuje síť čerpacích stanic v ČR 

Britská ropná společnost British Petroleum (BP) spojila finanční prostředky se
dvěma zahraničními investičními fondy, aby byla schopna investovat do výstavby
sítě čerpacích stanic na území České republiky. 

Spojením s Českou a slovenskou investiční skupinou Inc., řízenou londýnskou
společností Robert Fleming Securities a s New Europe East Investment Fund z New
Yorku tak získá kapitál ve výši více než 23 mil. USD. 

Tyto tři společnosti vytvoří v ČR síť čerpadel BP, přičemž 42 % kapitálu bude
patřit právě Britům. 

Společný podnik Čerpací stanice ČR tak rozšíří do konce roku 1996 jejich počet z
dosavadních čtyř, které jsou umístěny v Praze, na 12, především opět v Praze a v
Brně. Pátá čerpací stanice bude v Brně, je už ve výstavbě a dokončena by měla
být během několika měsíců. 

Spolupráce s investičními fondy umožní podle Central European Business Weekly
britské společnosti dosáhnout rostoucímu hospodářství ČR ještě vyššího tempa. 

BP sice nebude ve společném podniku stanice provozovat, ale všechny nově
postavené budou odpovídat světovému standardu a budou nabízet širokou paletu
služeb. 

Jakmile bude síť prvních 12 stanic dokončena, existují plány na její rozšíření
až na 38, které už pokryjí celé území ČR. (am) 

Literární časopis pro Evropu 

Německo V německém Offenbachu vychází časopis, jehož úroveň i zaměření svědčí o
tom, že ve stínu německého knižního a literárního centra, jakým je nedaleký
Frankfurt nad Mohanem, nemusí dobrá literatura nevyhnutelně živořit. Časopis, o
kterém je řeč, se jmenuje NEUE LITERATUR. Vydává ho Gerhard Csejka, Němec
pocházející z Rumunska. Tzv. nová série tohoto časopisu pro příčné spojení, jak
zní jeho podtitul, začala vycházet v Německu v roce 1992. Tehdy se jeho
šéfredaktor rozhodl přestěhovat redakci z Bukurešti do Offenbachu. 

Zdá se, že to byl šťastný krok: provinční rumunský časopis, který po druhé
světové válce založil komunistický Svaz spisovatelů, se vyhranil jako médium
autorů kvalitní literatury z celé Evropy - a navíc pro evropského čtenáře. 

Jednotlivá čísla jsou věnována speciálním tématům, například literatuře v
bojující bývalé Jugoslávii nebo multikulturnosti v Rusku. Časopis vychází
šestkrát ročně.Kromě uveřejňování prózy a poesie velkých evropských literatur
chce redakce zvýraznit i kulturní profil jiné Evropy, který jako by koncem
osmdesátých let vyhladila vlna pozápaďování. Autentická tvář našeho tady a teď
vypadá problematicky a časopis NEUE LITERATUR. se jí snaží nastavit zrcadlo.(ab)

Od pondělí nová Škoda Felicia 

Praha - Výroba nového automobilu v tzv. krátkém provedení pod názvem Felicia
bude zahájena v pondělí 5. září ve vrchlabském závodě automobilky Škoda. Po
ověření výrobní série začnou Felicii vyrábět i v hlavním závodě v Mladé
Boleslavi. Uvedl to včera nejmenovaný zdroj z automobilové akciové společnosti
Škoda. 

Nový automobil nahradí dosavadní typ Favorit, jehož výroba by měla být ukončena
v září 1994. Felicia se od něj liší především výrazně oblejšími tvary.
Současnému trendu odpovídá buclatá záď s kulatějšími koncovými světly, nové jsou
i přední svítilny, zaobleny byly přední kapota, maska a nárazníky. Výrazně jiný
bude také interiér vozu, zejména jeho přístrojová deska. 

Podle dřívějšího sdělení vedoucího public relations podniku Jiřího Hrabovského
bude náběhová křivka výroby velmi pozvolná. Počáteční produkce automobilů
Felicia by měla činit jen několik kusů až několik desítek kusů denně s
maximálním důrazem na kvalitu. 

Škodovka musí už při náběhu nového vozu splňovat špičkovou kvalitu. Proto raději
menší počet dokonalých výrobků než větší množství automobilů, jejichž dětské
choroby by ve veřejném mínění mohly výrobci způsobit nedozírné ztráty v oblasti
image značky, řekl Jiří Hrabovský. 

Nový vůz bude vyráběn nejen se současným motorem, ale i s pohonnými jednotkami z
koncernu VW (např. s benzinovými motory 1.6 a 1.8 l či s dieselem 1.9 l). Na
přání zákazníka bude za příplatek vybaven airbagem, ABS nebo klimatizací,
pravděpodobně však až v příštím roce. Cena základní verze vozu by měla činit
zhruba 250000 korun. 

Krátce 

ABB První brněnská strojírna Brno uzavřela kontrakt na dodávku parních kotlů pro
elektrárnu GERA NORD v SRN v hodnotě 270 mil. korun a na rozšíření chemické
úpravny vody (ve spolupráci s dalšími firmami) v Elektrárně Mělník v hodnotě 200
mil. Kč. 

Střední Amerika přijme uprchlíky 

Tegucigalpa/Havana - Honduras, Guatemala a Panama vyjádřily ochotu přijmout
omezené množství kubánských uprchlíků. Zvolený panamský prezident E. Pérez
Balladares oznámil, že Panama je připravena přijmout 10000 uprchlíků, pokud o to
požádá prezident Clinton. Možnost přijetí 5000 běženců oznámila také honduraská
vláda. Ministr zahraničí E. Paz Aguilar uvedl, že pokud bude uzavřena příslušná
dohoda s USA, budou moci být uprchlíci umístěni na jednom z honduraských
karibských ostrovů. Guatemalský prezident R. de León Carpio uvedl, že i
Guatemala může přijmout uprchlíky, ale pouze ty, kteří zde mají své rodiny. 

Americké loďstvo včera zadrželo v úžině mezi Kubou a Floridou 120 kubánských
uprchlíků. Potvrdil to mluvčí Pentagonu ve Washingtonu. 

Další informace na straně 6 

Již 32 obcí s cenovou mapou 

Praha - K dosavadním 29 městům a obcím, které vydaly cenové mapy pozemků,
přibyly v poslední době Litoměřice, Stonava a Ždánice. Seznam obcí s vydanými
cenovými mapami pozemků obsahuje Cenový věstník MF ČR č. 19/1994. 

Zatím cenové mapy vydaly: Brno, Děčín, Havířov, Havlíčkův Brod, Hradec Králové,
Jablonec nad Nisou, Jeseník-Bukovice-Seč, Jilemnice, Karlovy Vary, Kralupy nad
Vltavou, Lípa, Litoměřice, Mariánské Lázně, Most, Neratovice, Nový Bydžov,
Olomouc, Opava, Osek, Ostrava, Ostřešany, Pardubice, Plzeň, Přelouč, Stonava,
Vysoké Mýto, Vyškov, Zlín, Ždánice. 

Cenové mapy se používají pro zjišťování cen zejména pro potřeby výpočtů daní z
převodů nemovitostí, daní dědických, darovacích apod. 

Ekologické iniciativy stojí za Bendou 

Z politické scény Praha - Ekologické iniciativy podporují snahu ministra
životního prostředí Františka Bendy prosadit ve vládě materiál o státní
ekologické politice, který vláda nedávno odmítla. Na včerejší tiskové konferenci
to řekla zástupkyně Zeleného kruhu Marie Haisová. 

Materiál označila za kompromisní, vstřícný, velmi umírněný. Čiší z něj snaha o
srozumitelnost a přijatelnost v ekologicky negramotné vládě, uvádí se v
prohlášení ekologů, kteří dále žádají vládu o nové důkladné prostudování a
zaujetí nového postoje, který povede k ukončení další devastace životního
prostředí. 

Koalice brněnských zastupitelů odtajní dohodu 

Brno (škr) - Koaliční dohoda na brněnské radnici, která byla podepsána mezi
zastupiteli tehdejšího HSDMS, KDU-ČSL, KDS a částí poslanců z ODS po odvolání
primátora Václava Mencla (ODS) na podzim roku 1992, by měla být zveřejněna
příští týden. LN to včera řekl náměstek brněnského primátora Luděk Zahradníček
(ODS). 

Dohoda, díky které byl uprostřed volebního období brněnským primátorem zvolen
Jiří Horák (ODS) a došlo ke změnám v radě města a na postech náměstků primátora,
byla uložena u notáře. Její zveřejnění je podmíněno souhlasem všech čtyř
zúčastněných politických klubů. Se zveřejněním této tzv. tajné dohody již dříve
souhlasili zástupci ODS, lidovců i KDS. Teprve včera vyslovil souhlas se
zveřejněním moravistický klub, dnes již přejmenovaný na Hnutí samosprávné Moravy
a Slezska (HSMS). 

Podle předsedy HSMS Jana Smejkala dohodu podepsalo 36 ze 60 zastupitelů. Jak
řekl LN náměstek primátora Milan Šimonovský (KDU--ČSL), mimo personální otázky
stanoví dohoda i mechanismus řešení věcných problémů. Jak uvedl, 2. září by se
měli sejít zástupci klubů, kteří se dohodnou na způsobu zveřejnění dohody. Podle
vyjádření jednotlivých představitelů koaličních stran na brněnské radnici lze
předpokládat, že k odtajnění dojde za přímé účasti sdělovacích prostředků. 

Zastřelený lesník 

Kladruby (vet) - Lesník s prostřelenou hlavou byl nalezen v Kladrubech na
Tachovsku. Dvacetiletý muž pracoval u Lesní společnosti Stříbro. Policisté
prokázali, že z legálně držené kulovnice vypálil osudnou ránu sám. 

Štěstí ministra Kočárníka 

Josef Kotrba, Zástupce ředitele Národohospodářského ústavu AV ČR a CERGE Praha
Český ministr financí má oproti svým zahraničním kolegům řadu podstatných výhod.
Díky podpoře premiéra a nejsilnější vládní strany je schopen snadno čelit
požadavkům resortních ministrů na zvyšování výdajů, příliš úspěšná nejsou ani
regionální či profesní lobby. Není proto divu, že se mu dlouhodobě daří udržovat
vyrovnaný státní rozpočet. Nedosti na tom: díky překvapující vstřícnosti stran
vládní koalice se mu zatím vždy podařilo vybavit konstrukci státního rozpočtu
několika miliardami vaty, tedy výdajů, které nejsou doopravdy nezbytné. Díky
těmto skrytým rezervám udržuje po deset až jedenáct měsíců v roce rozpočet v
desetimiliardových přebytcích, které potom do oněch vatových položek rozpouští
koncem prosince. Vyrovnanost českého rozpočtu tak po většinu roku skrývá
přebytek, tedy peníze, které stát zbytečně vytahal z kapes daňových poplatníků.

Patrně největší štěstí však učinil ministr financí s vůdcem opozice Milošem
Zemanem. Předseda ČSSD se již mnohokráte proslavil svéráznými ekonomickými
názory či předpověďmi. Za vzpomínku stojí např. jeho pravidelné prognózy z let
1990 až 1992, v nichž předvídal vznik masové nezaměstnanosti vždy přespříští
roční období (jarní prognóza pro podzim atp.), nebo jeho hodnocení kuponové
privatizace jako podvodu na občanech jen krátce před tím , než se do druhé vlny
zaregistrovalo rekordní množství občanů. 

Bez komentáře proto nemohl ponechat ani současnou debatu o státním rozpočtu:
podivínský nápad premiérův s ústavním zákonem o vyrovnaném rozpočtu pochopitelně
kritiku stimuluje sám o sobě. I tentokráte však zachoval originalitu. Zatímco se
ostatní kritici, při vědomí současného desetimiliardového přebytku (bez očištění
o dluh z clearingového účtu se v polovině srpna jednalo o více než 16 miliard),
soustředili na to, že rozpočet má být co do výdajů střídmý a co do příjmů
napjatý, tedy takový, aby příjmy právě postačovaly k pokrytí výdajů, a nedával
ministru financí možnost tvorby vaty, zaútočil Miloš Zeman z opačného konce.
Prohlásil, že již dnes je rozpočet v deficitu ve výši 33 miliard, takže o
vyrovnanosti nelze v žádném případě hovořit. 

Těžko si dovedu představit metodu, jakou k tomuto číslu došel. Oproti
oficiálním, statistikou České národní banky potvrzeným výsledkům je to rozdíl
téměř 45 miliard Kč! Opoziční vůdce zřejmě jednoduše přičetl k výdajům sumy,
které stát neutratil, ale podle názoru Miloše Zemana utratit měl. Takový způsob
účetnictví lze ovšem v reálném životě uplatnit jen stěží. Prohlášení o 33
miliardách rozpočtového deficitu se podobá tvrzení, že pan XY, který nekoupil
vilu na Hanspaulce a nemá dluhy, je zadlužen až po uši. Vždyť, jak praví
Zemanovo účetnictví, kdyby ji byl koupil, jistě by se zadlužil. 

Ani Miloš Zeman však nemá monopol na nonsensy. Jednoho, zato však exemplárního,
se během víkendu dopustil i premiér Václav Klaus. Na obhajobu svého nezvyklého,
nepraktického a zajisté ekonomicky stěží odůvodnitelného návrhu ústavního zákona
o vyrovnaném rozpočtu řekl, že byl-li si jeho správností jist již dopředu na sto
procent, díky hodnocení Miloše Zemana si je jist tímtéž již na celých 101
procent. Naneštěstí pro něj, a koneckonců i pro jeho (jinak štěstím
oplývajícího) ministra financí, ani ten nejpochybenější špatný argument proti
nenahradí jediný správný argument pro. A ten jim chybět bude, i kdyby Miloš
Zeman zvýšil svůj odhad rozpočtového deficitu třeba o dalších 300 miliard. 

Kuba chce s USA jednat i o blokádě 

Brasília - Kubánský ministr zahraničí Roberto Robaina prohlásil v brazilském
hlavním městě Brasílii, že nadcházející rozhovory s USA o uprchlících by měly
zahrnovat také otázku americké blokády Kuby. Po jednáních s brazilskými
představiteli upozornil, že rozhovory s Washingtonem se nemohou omezit jen na
útěk Kubánců na Floridu. Dnes je realita země úzce spjata s blokádou, která byla
nehumánním způsobem uvalena vůči našemu lidu, řekl. Robaina jednal v Brasílii s
prezidentem Itamarem Frankem a ministrem zahraničí Celsiem Amorimem. Brazílie je
jednou ze zemí, které vyvíjejí na Kubu nátlak, aby se snažila zapojit do
mezinárodního společenství. Prezident Franco po jednání dodal, že by USA měly
zahájit s Kubou rozhovory. Jestliže americká vláda může jednat se Severní
Koreou, Ruskem a Vietnamem, proč by nemohla navázat dialog s Kubou? prohlásil
brazilský prezident. Vedoucím kubánské delegace na rozhovorech s USA bude
Ricardo Alarcon, předseda kubánského parlamentu a bývalý ministr zahraničí.
Oznámila to v pondělí večer kubánská státní televize. 

Kuba se v pondělí připojila ke smlouvě o zákazu jaderných zbraní v Latinské
Americe. 

Co - kdy - kde 

Pražský barokní soubor koncertuje dnes v 19.30 v Míčovně Pražského hradu a
maďarský varhaník István Ruppert v Loretě v rámci festivalu Pocta katedrále. 

Izraelský spisovatel Amos Oz podepisuje zítra v 16 hod svou knihu Černá skříňka
v knihkupectví Fišer v Kaprově ulici. Program bude pokračovat od 17 hod. v
divadélku Říše loutek autorským čtením v podání Elišky Balzerové. Uvede Ivan
Klíma. 

Jaya a Yandim Band hrají dnes večer v pražské Malostranské besedě. 

Panton se rozhodl pro Mohuč 

Panton uzavřel s německým hudebním nakladatelstvím Schott dohodu o vytvoření
společného podniku Panton International se sídlem v Mohuči. Současně se však v
květnu tohoto roku Nadace Českého hudebního fondu (zakladatel a jediný podílník
Pantonu) rozhodla vyhlásit výběrové řízení na jeho prodej, což podle ředitele
Pantonu Tomáše Bartáka celou situaci komplikuje. 

Smlouva o vytvoření společného podniku Panton International byla připravena se
souhlasem správní rady Nadace Českého hudebního fondu. Společná firma je nyní
připravena k registraci, čeká se jen na schválení naší majetkové účasti v
zahraničí Českou národní bankou. Náš vklad činí dvacet pět tisíc marek, stejně
jako u našeho německého partnera. Rovnocenné zastoupení zaručuje Pantonu
padesátiprocentní podíl na zisku a zachování originálních nakladatelských práv v
České republice. Návratnost této investice je menší než dva roky, řekl včera
Barták. 

Ke snaze Českého hudebního fondu Panton prodat uvedl: Důvodem zamýšleného
prodeje je podle mého názoru skutečnost, že správní rada chce odstoupit od
některých podnikatelských aktivit, které jako volený orgán neumí řídit.
Nesouhlas s rozhodnutím fondu prodat Panton vyjádřila Společnost skladatelů
otevřeným dopisem, který zaslala letos v červnu jeho správní radě. Žádá v něm,
aby rada s majetkem nadace nepodnikala nic, dokud neexistuje žádný její
kontrolní orgán. 

Definitivní rozhodnutí Nadace Českého hudebního fondu by podle Tomáše Bartáka
mělo padnout ve druhé polovině září. (ir) 

Pozdní potrestání zločinů je chybou (LN 22. 8. 1994) 

Souhlasím s názorem, že je chybné pozdní trestání viníků z komunistické éry.
Větší chybou ale bylo umělé omezení morální očisty společnosti, zastavené
prakticky na úrovni kádrových změn v centrálních orgánech, a to ještě
nedůsledně. Začalo to slyšením růstu trávy pana Pitharta, pokračuje přebíráním
ekonomické moci bývalými a jinými existencemi, a skončí kde? Obávám se, že ještě
ve větším společenském marasmu. Lidé jsou schopni si hodně a poměrně dlouho
utahovat opasek, ale ne proto, aby se měl lépe jen pochybný výběr. Korunu všemu
nasadil ministr Dlouhý tvrzením, že nebyl hodnější ten, kdo vstoupil do KSČ v r.
1963 a byl vyhozen v r. 1969 či 1970 než ten, kdo vstoupil v r. 1977 a vystoupil
v r. 1989 jako on. 

Ti, kdo byli v r. 1969-70 vyhozeni z KSČ, v absolutní většině vědomě obětovali
tehdejší životní jistoty a kariéru morálce. Definitivně totiž poznali - jako
celá tehdejší společnost, a tedy snad i pan Dlouhý - že členstvím v této
organizaci by se podíleli na něčem, co slušný člověk nemůže prosazovat. 

Pan ministr Dlouhý, náš nejpopulárnější politik, v r. 1977 vědomě obětoval
morálku své kariéře. Mohl si v té době vybrat - připojit se například k Chartě
77 a zasloužit se o listopad 1989, nebo udělat to, co pokládal za výhodnější. V
r. 1989 pokládal za výhodnější z KSČ zase vystoupit. 

Z dopisu Karla Jiráska, Vojkov 

Trio českých tenistů postupuje 

Nasazení tenisté na US Open Martin a Rosset na pokraji porážky New York -
Stoprocentní úspěšnost měli včera v 1. kole dvouher mužů na grandslamovém US
Open čeští tenisté. Karel Nováček (56. na ATP) porazil Alexandra Volkova z Ruska
6:2, 3:6, 6:1, 7:5. Volkov je nevyzpytatelný hráč. Sebemenší polevení v
koncentraci dokáže využít. Ze svého výkonu mám dobrý pocit, moje údery opět
získávají lehkost, uvedl po utkání Nováček. Postoupil i Martin Damm (59.), který
přešel přes Brazilce Meligeniho 6:2, 6:2, 4:6, 6:4, ale se svou hrou nebyl
příliš spokojen: Nehrál jsem moc dobře, ale stačilo to. Nyní mě čeká Kafelnikov,
kterého řadím mezi pět nejlepších tenistů světa. Také třetí Čech Daniel Vacek
(54.) potřeboval k vítězství nad Younesem El Aynaouim (79.) z Maroka čtyři sety
- 6:7, 7:5, 6:1, 6:1. Ve 2. kole na Vacka čeká světová jednička a první nasazený
hráč Američan Pete Sampras, který bez problémů porazil Jihoafričana Ullyetta
třikrát 6:2. Má výborný těžce čitelný servis. Nemám co ztratit, hodnotil své
šance Vacek. 

Do prvního kola čtyřhry mužů úspěšně vstoupil dvanáctý nasazený pár Damm,
Nováček, který vyřadil kanadsko-jihoafrickou dvojici Gyetko, Nainkin 6:4, 6:4. 

V soutěži žen postupuje sedmá nasazená Jana Novotná, která zdolala Rusku
Makarovovou 7:5, 7:5. Stejně dobře vykročila i Radka Bobková, jež vyřadila
domácí Poovou 3:6, 7:5, 7:6. Nedařilo se naopak Ludmile Richterové, jíž
vystavila stop ve třech sadách 3:6, 6:2, 4:6 další domácí tenistka Werdelová.
Nepostoupila ani Petra Langrová, která nestačila na Francouzku Halardovou a
odešla poražena rovněž po třech setech 1:6, 6:3, 2:6. 

Největším překvapením ženské soutěže je vyřazení třinácté nasazené
semifinalistky Wimbledonu McNeilové. Přemožitelkou Američanky se stala
Smašnovová z Izraele, která letos vyhrála v 1. kole French Open v Paříži nad
Novotnou, a zdá se, že se stává postrachem favoritek. 

Krůček od porážky byli v mužské dvouhře dva nasazení hráči. Američan Martin (9)
prohrával ve čtvrtém setu s Raouxem z Francie 4:5 a za tohoto stavu odvrátil tři
mečboly: Po dvou ztracených setech jsem se cítil hrozně, ale v rozhodujících
chvílích mi hodně pomohli diváci. Švýcar Rosset (15) prohrával v pátém setu
utkání s Australanem Woodfordem 0:3, ale nakonec si postup šesti vyhranými gamy
přece jen zajistil. 

Nový kurzovní lístek usnadní rozhodování 

Kompletní informace pro drobného investora v LN na dvou stránkách Michal
Achremenko, František Mašek S akciemi lze na českém kapitálovém trhu obchodovat
na dvou zcela nezávislých trzích. Na Burze cenných papírů Praha a v RM-Systému.
Protože ceny akcií se ve většině případů liší, lze tohoto rozdílu využít k tak
zvaným arbitrážním obchodům, tedy na jednom trhu levně nakoupit a na druhém se
ziskem prodat. Je to zcela legální způsob, jak vydělat peníze. 

Lidové noviny proto dnes zahajují vydávání kombinovaného kurzovního lístku,
který bude současně uvádět aktuální ceny na obou trzích a umožní zájemci o
arbitrážní obchod na první pohled situaci posoudit a rychle zareagovat. To by
měl ostatně provádět každý makléř, který si chce získat renomé a udržet
postavení na trhu. 

Oba trhy také téměř současně přecházejí na pětidenní obchodní cyklus. Proto
budou rovněž i výsledky obchodování zveřejňovány denně, kromě pondělí a
samozřejmě neděle, tedy pětkrát týdně. 

Z technických důvodů jsme však museli přistoupit k určité redukci údajů, které
kurzovní lístek dosud obsahoval. Ponechali jsme pouze ty, o kterých se
domníváme, že jsou pro rozhodování drobného investora nejdůležitější. 

Podniky z obou trhů jsou k sobě přiřazeny pomocí identifikačního čísla cenného
papíru (ISIN), které je jejich celostátním kodem platným pro oba trhy. Pro
přehlednost zůstáváme u řazení podle abecedy, o kterém se domníváme, že je
přehlednější než členění podle oborů. Investiční fondy uvádíme pro lepší přehled
v separátní tabulce, protože už dnes je zřejmé, že jejich akcie budou jedny z
nejobchodovanějších cenných papírů. 

Dalším údajem v části kurzovního lístku burzy je aktuální kurz označený pro
rychlou orientaci šipkou podle toho, zda ve srovnání s předchozím obchodováním
klesl, nebo vzrostl. Totéž vyjadřuje i změna kurzu uváděná v procentech. Zůstává
i označení kódu a význam jednotlivých čísel najdete ve vysvětlivkách za
kurzovním lístkem. 

Minimální a maximální kurz se sleduje za uplynulých 12 měsíců a je pro investora
poměrně zajímavým údajem vyjadřujícím dlouhodobý vývoj ceny cenného papíru.
Objem v tis. Kč uvádí částku, za kterou se toho dne akcie zobchodovala. 

V části kurzovního lístku věnovaného RM-Systému uvádíme ve sloupci označeném
cena aukční cenu dosaženou předchozí den v průběžné aukci RM-Systému. Pojem
objemu obchodu je totožný jako u obchodu na burze. 

V RM-Systému se obchoduje s větším počtem titulů akcií než na burze. Platí to
především o některých fondech, které dosud nepožádaly o zařazení na burzovní
trh. V okamžiku, kdy budou zařazeny na burzu chybějící cenné papíry, objeví se i
v našich kurzech kapitálového trhu. 

Po skončení druhé vlny kuponové privatizace se rozšíří i počet akcií
obchodovaných na obou trzích. V tom okamžiku se rozšíří i náš kurzový lístek,
aby přinášel kompletní informace. 

Po tomto druhém skoku se bude kurzový lístek víceméně stabilizovat jako příznak
dokončení jedné etapy transformace ekonomiky z centrálně plánované na tržní. A
přibývat budou pouze nově vzniklé akciové společnosti, které budou mít o
obchodování se svými akciemi na burze zájem. Není ovšem vyloučeno, že jiné
společnosti budou z lístku ubývat. 

Česká burza musí nutně do světa 

Bývalý vrchní ředitel Komerční banky Petr Kysel před návratem do Londýna pro LN
Ivana Krčálová Jsem vděčný za možnost zapojit se do vývoje finančního trhu v
České republice, říká vrchní ředitel úseku investičního bankovnictví Komerční
banky Petr Kysel. Jeho roční působení v KB, na kterém se sponzorsky podílel
britský Know How Fond, právě končí. 

Post u Komerční banky vystřídá ředitelské křeslo u britské společnosti John
Govett, která se specializuje na obchodování s cennými papíry na tzv. emerging
markets. 

Kolegové na vašem novém působišti v Londýně se určitě budou ptát, jak vypadá
český kapitálový trh. Co jim řeknete ? 

Že jeho vývoj je neuvěřitelně rychlý a úspěšný. 

Velmi chválíte. Co byste českému kapitálovému trhu vytkl ? 

Velkou nevýhodou je obchodní systém burzy, systém vyrovnávání. Dále pak nemohu
vynechat šedé obchody. Ty, co se dějí přímo ve Středisku cenných papírů. Tyto
obchody samozřejmě vzbuzují nedůvěru. Další věcí je konflikt zájmu portfóliových
manažerů a do jisté míry i koncepční nejasnost kolem privatizačních fondů. Jaká
je jejich role a tak dále. Ale jsme teprve na začátku, to by se ještě mělo
vytříbit. Takže to v zásadě neberte jako kritiku, ale jako reflexi momentální
situace. 

Od samého počátku se hovoří o nedostatku likvidity, která působí jako brzda
rozvoje trhu. Změnilo se už něco, nebo je situace stále stejná ? 

Likvidity je stále nedostatek. Přitom peníze, potřebný kapitál, tady existuje.
Je však třeba vytvořit vhodné podmínky pro jeho investování. 

Investor má dnes teoreticky několik možností: uložit peníze do banky za třeba
pětiprocentní úrok, koupit si nějakou obligaci nebo investovat na kapitálovém
trhu. Přitom ví, že kapitálový trh mu zhodnotí peníze mnohem lépe než třeba
vklad v bance. Jenže prakticky dnes tyto alternativy vlastně neexistují. Protože
investor nemá žádnou jistotu, že třeba za 365 dní, kdy bude potřebovat zpátky
hotovost, své cenné papíry prodá. 

Investor se smíří i s rizikem poklesu kursu, ale když nemá jistotu likvidity,
tak peníze na kapitálový trh nedá. Přitom likvidita a nabídka tvoří spojené
nádoby. Není likvidita, investoři nedají peníze. Protože nedají peníze, není
likvidita. 

Nastal už čas pro tzv. tvůrce trhu ? 

Na naší burze prakticky není možné uplatnit systém market makers, protože toho
není funkčně schopna. A právě to je její největší handicap. Ve spojení s tím, že
vyrovnávání obchodů není tak pružné, jak bychom si představovali, to vede ke
dvěma věcem. Jednak k vytlačování obchodů z burzy, za druhé k vytlačování
obchodů z České republiky vůbec. Stejně jako Maďarsku by se nám mohlo stát, že
většina obchodů se nebude dít v Praze, ale třeba ve Vídni nebo v Londýně. 

Zmínil jste se o určité funkční neschopnosti pražské burzy. 

Mám na mysli její obchodní systém. Na Západě obchoduje burza v podstatě jako
jakási černá krabice, do které se vhodí objednávky a z které na druhé straně
něco vypadne. Velké obchody přitom nemají možnost ovlivňovat ceny. 

Jsem přesvědčen o tom, že změna českého obchodního systému a jeho přizpůsobení
anglo-saskému modelu je prostě nevyhnutelná. Ostatní evropské burzy se k těmto
modelům pomalu blíží, a regule Evropské unie budou například požadovat
standardizaci obchodních podmínek. Se standardizací je to v podstatě jako s
železnicí. Když máte na rozdíl od ostatních širokorozchodnou trať, jste ze hry.

Za špatný považuji také záměr vypořádávat burzovní obchody během dvou dnů. Z
pohledu zahraničního investora je to úplně nesmyslné, protože není možné sem
poslat dolary, přeměnit je na koruny a vyrovnat obchod za dva dny. Myslím, že to
je výsledek určitých tlaků domácích obchodníků s cennými papíry, přičemž nikdo
nebere v úvahu to, že velký kapitál, který sem může přijít, potřebuje
mezinárodně standardní vyrovnávání. A ve světě je běžnou dobou pět dní.
Akceptovatelné jsou maximálně tři dny. 

Hovořil jste o nebezpečí odlivu obchodů z našeho kapitálového trhu do zahraničí.
Mohl byste toto nebezpečí kvantifikovat ? 

Například 75 % objemu maďarské burzy se obchoduje ve Vídni. Londýnská burza
obchoduje až 40 % objemu francouzských akcií či německých akcií. Nemám k
dispozici statistiku, jaké objemy se obchodují ve Vídni či v Německu, protože se
vše odehrává mimo burzu. Ale když se ptáme portfóliových manažerů zahraničních
investičních fondů, kde nakupují akcie, když ne u Komerční banky, tak slyšíme:
Nic si z toho nedělejte, my nenakupujeme akcie u žádných českých obchodníků s
cennými papíry. My jsme všechno koupili ve Frankfurtu a ve Vídni ! A jde přitom
třeba o fond, který má několik desítek milionů dolarů. 

Jaký podíl má zahraniční kapitál na celkových obchodních objemech pražské burzy
? 

Tento podíl je velmi proměnlivý. Řekl bych, že může se pohybovat od deseti až do
osmdesáti procent. Celkový objem obchodů v Praze je velmi malý, například v
červenci dosáhl celkem asi tří miliard korun, a když chce zahraniční fond udělat
nějaký větší obchod, tak ten podíl při malém celkovém objemu vyžene nahoru.
Nakoupí velký balík a potom odejde, čímž zmíněný podíl zase klesne. 

Česká republika jako nově vznikající trh přitahuje především spekulativní
kapitál. Ten, jak známo, může být velmi nestálý. Co by se stalo, kdyby
zahraniční investoři znenadání odešli ? 

Trh by se v podstatě zastavil. Neprodávalo by se a ceny by padaly o oněch
maximálně povolených 10 % denně. Ten, kdo by se snažil prodat, by šel sám proti
sobě. 

Rukavice z Dobříše na ruský trh 

Dobříš - Úspěšný návrat na ruský trh zaznamenaly Rukavičkářské závody Natal
Dobříš. Jak řekl ředitel Jan Preclík, podařilo se to při dosažení konkurenčních
cen a zajištění plateb za výrobky. 

Rukavičkářské závody vyvezou ročně až 60 procent produkce, kterou tvoří kolem
dvou miliónů párů rukavic. Do Ruska jde zhruba pětina vývozu, další část
produkce potom exportují do Německa, Británie, Francie, Švédska, Kanady,
Nizozemska a dalších zemí. Na domácím trhu musí v současné době o zákazníka
bojovat s výrobci levnějších, především pracovních rukavic z východoasijských
zemí. 

Antidumpingová politika státu by však podle J. Preclíka v tomto případě nebyla
efektivní a české podniky by neuchránila. Dovážené rukavice šije asijský výrobce
s třetinovými mzdovými a 70procentními výrobními náklady proti tuzemskému
výrobci. Společnost se proto orientuje na prosazení v sortimentu tzv.
vycházkových rukavic, které tvoří v současné době 75 procent její produkce. 

Při zachování stejného podílu vývozu chce společnost letos dosáhnout obratu 350
až 400 miliónů korun. 

Monumentální sbohem Berlínu 

Berlín - Smlouva o podmínkách dočasného pobytu a o plánovitém stažení sovětských
ozbrojených sil ze Spolkové republiky Německo byla splněna, řekl včera v Berlíně
velitel bývalé Západní skupiny sovětských vojsk generálplukovník Matvěj Burlakov
při slavnostním hlášení před Borisem Jelcinem a Helmutem Kohlem. B. Jelcin
poděkoval generálplukovníku Burlakovovi a ministru obrany Pavlu Gračovovi za
bezchybné splnění úkolů spojených s odchodem ruských vojsk z Německa. Hlášením a
slavnostním pochodem ruské Berlínské brigády vyvrcholily včera oslavy odchodu
ruských vojsk z Německa. Po přehlídce pronesli B. Jelcin a H. Kohl projevy o
přítomnosti i budoucnosti vzájemných vztahů. Během dne položili ještě věnce k
památníkům v Berlíně-Treptowě, Tiergartenu a na třídě Unter den Linden. 

Více na straně 6 - Odchod ze SRN 

Krátce 

Na sobotu 3. září chystají Severočeské sběrné suroviny, a.s., již druhou
sběrovou akci, jejíž výtěžek bude odeslán na konto kostní dřeně. Tuto sobotu
budou všechny sběrny podniku přijímat suroviny nikoliv za peníze, ale
slosovatelné stvrzenky. Do větších obcí, kde nejsou sběrny, přijedou nákladní
auta. (mag) Dobrovolní hasiči z celé republiky se tuto sobotu sejdou na letišti
Aeroklubu Kolín na soutěži v požárním útoku O pohár starosty Sdružení hasičů
Čech, Moravy a Slezska. Zatím se přihlásilo 65 družstev, z toho 15 ženských. 

Seznámit asi 1000 praktických lékařů s pokroky ve farmakoterapii a dalších
zdravotnických oborech je cílem I. kongresu interní medicíny, který včera začal
v hotelu Sole ve Zlíně. 

Kalamita na pražské magistrále 

Praha (teb) - Dopravní kalamita vznikla včera v odpoledních hodinách na zúžené
pražské magistrále, kde jsou v současné době otevřeny pouze dva pruhy. Lidé
vracející se z prázdnin a dovolených měli problémy s průjezdem Prahy. Podle
informací dopravního inspektorátu hl. m. Prahy špatnou situaci zavinili
především sami řidiči, protože se ve dvou užších pruzích báli jezdit a vytvořili
tak jeden široký pruh uprostřed, ke všemu nevyužívali četných objízdných tras a
zablokovali centrum. 

Stát bude městům přispívat na rozvoj hromadné dopravy 

Praha (mrk) - Nejméně v příštích 3 až 4 letech se bude stát významně podílet na
rozvoji městské hromadné dopravy v obcích. Rozhodla o tom včera vláda. Podle
schváleného návrhu bude centrální rozpočet přispívat 30 procenty na obnovu
vozového parku a investiční náklady u kolejové a trolejbusové MHD a 10 procenty
u autobusové MHD. Podle ministra Ivana Kočárníka si opatření, které se bude
týkat 83 měst v ČR, vyžádá v příštím roce více než miliardu korun. 

Práva a povinnosti fyzických i právnických osob v ochraně zdraví obyvatelstva by
měl nově upravit zákon o ochraně veřejného zdraví, jehož návrh zásad ministři
schválili. Ministr Luděk Rubáš zdůraznil, že nová úprava má zajistit, aby nad
rámec nutné ochrany zdraví občanů nebyly omezovány aktivity podnikatelů. Měl by
být proto zrušen institut povolování stavby hygienikem, snížen státní dohled při
uvádění určitého zboží na trh apod. Novou podobu by měla dostat i struktura
orgánů ochrany veřejného zdraví. 

Falešné peníze dal do oběhu asi německy mluvící muž 

Plzeň - Tři falešné tisícikoruny se vyskytly v tržbách plzeňských obchodů.
Prodavačky, u nichž se falzifikáty objevily, se shodly na tom, že
tisícikorunovým padělkem zřejmě platil německy hovořící muž ve věku 25 až 30
let. 

Muž štíhlé postavy, vysoký asi 160 cm, blond vlasů a se světlým knírkem měl v
plzeňských obchodech falešnými tisícikorunami platit za cigarety Marlboro. Po
podezřelém z podvodu, který byl podle popisu prodavaček oblečen do světle modré
košile s krátkým rukávem a do tmavých krátkých kalhot, policisté pátrají. 

Padělky, které policie hodnotí jako zdařilé a na první pohled jen velmi těžko
rozeznatelné od pravých, budou podrobeny expertize. Od pravých tisícikorun se
podle policistů liší zejména výraznějším zabarvením a nelesklým identifikačním
středním pruhem. 

Obecní dům je tučné sousto 

Radka Kvačková Je to pár let, co komunističtí otcové města vzdychali nad
rozpadající se Prahou: Copak peníze, o ty by nebylo, ale kapacity na opravy
chybějí. Jak se doby změnily! Dneska se u nás firmy o zakázky perou a když se
vyskytne tučné sousto, jakým je téměř jedenapůlmiliardová zakázka na
rekonstrukci Obecního domu, nezůstává stranou strkanice ani tisk. 

Do veřejné soutěže na dodavatele rekonstrukčních prací se přihlásilo dvacet šest
společností. Do druhého kola jich jedenáctičlenná komise jmenovaná radou
pražského zastupitelstva pustila sedm, do třetího pak čtyři, a to v pořadí: PSJ
Jihlava, Metrostav, Konstruktiva a Českomoravská stavební. V polovině července
radní předložené rozhodnutí akceptovali. Dodnes však žádná smlouva podepsána
nebyla. Zato se začaly ve sdělovacích prostředcích objevovat pochyby o
regulérnosti celého řízení. Podle toho, co se nám podařilo zjistit, stála za
nimi Konstruktiva a jedna (možná by se mělo říci pouze jedna) členka komise,
ing. Yvonne Janková, z ministerstva kultury. 

Námitky se týkaly v zásadě dvou věcí: jednak takzvané dvojí ceny, která se měla
vyskytnout v nabídce vítězných Jihlavských, jednak údajné změny podmínek v
průběhu řízení. Faktem je, že jihlavská společnost si ve své nabídce nechala
pootevřená vrátka k přizpůsobování ceny podle nabídek konkurentů, a to
formulací, že u restaurátorských prací předpokládá třicetiprocentní pohyblivou
částku. A skutečností také je, že město napřed hledalo dodavatele a později
organizátora pro zajištění akce. V tom je určitá změna zadání a určitý rozdíl.
Dodavatel dodává práci, organizátor by měl dodávat nejlepší a nejlevnější
dodavatele. Dělá-li jedna firma obojí, hrozí nebezpečí, že bude protežovat svoje
lidi a svoje služby bez ohledu na cenu a kvalitu. Alespoň tak praví selský
rozum. Ředitel Obecního domu Zbyněk Sadil však oponuje. Podle něho je dobře,
když organizátor je taky trochu dodavatelem, protože zařídí staveniště a může
promptně zaskočit, kdyby došlo k nějakému výpadku. Otázka protežování se prý dá
vyřešit tím, že bude spolurozhodováním o výběru subdodavatelů vybaven také
investor, tedy městem financovaný Obecní dům. 

Neoddiskutovatelné je jedno: Oprava Obecního domu se oddaluje a objekt chátrá.
Chátrá přesto, že na zahájení rekonstrukce peníze jsou a podniky se po letech
deformovaných ekonomických vztahů na práci zase přirozeně třesou. 

Veřejnost by se mohla ptát, proč radní tolik váhají, když už jednou jmenovali
komisi a zmocnili ji vybrat toho nejlepšího. Přestali snad jejímu úsudku z
ničeho nic věřit? Pak ať to řeknou, vysvětlí a komisi rozeženou. Jinak si mohou
poplatníci, přispívající do městské pokladny, myslet o dohadování nad jejím
víkem ledacos. 

Nizozemská vláda zvýší zaměstnanost 

Haag - Lepší součinnost země se sousedními státy, jednotnou azylovou politiku v
rámci Evropské unie (EU) a zvýšení zaměstnanosti hodlá prosazovat nový
nizozemský kabinet, jehož sociálně demokratický premiér Wim Kok včera v Haagu
přednesl vládní prohlášení. Více lidí do práce - to je klíčové slovo pro úspěšné
řešení sociálních otázek, prohlásil 55letý Kok, jehož koaliční vládu minulý
týden jmenovala královna Beatrix. Kokova vláda hodlá prosazovat zavedení
jednotné azylové politiky uvnitř EU s tím, že vyřizování žádostí o poskytnutí
útočiště běžencům musí být rychlejší. 

Válka? Ano, válka! 

První září - den padesátého pátého výročí vypuknutí druhé světové války PhDr.
Jan Gebhart, CSc., Historický ústav AV ČR Ještě neuplynul ani celý rok od
podepsání mírové dohody v Mnichově, jejíž obětí se stalo Československo, a
Evropu (a poté nejen ji) již podruhé ve dvacátém století zaplavila válečná
vřava. Ovšem v situaci a podmínkách reálně odlišných, a přesto ne nepodobných v
porovnání s rokem 1914. Ne náhodou v roce 1919 prohlásil francouzský maršál
Foche, že první válka bude mít své pokračování, protože mír z Versailles není
mírem, ale pouze dočasným, asi dvacetiletým, příměřím. 

Ve třicátých letech převažovaly v Evropě sužované ekonomickou krizí hlasy
přitakávající míru a varující před předvídaným pokračováním a novým opakováním
válečného utrpení. Tento stav byl patrný jak v Německu, tak i v ostatních zemích
s diktátorskými nebo totalitními režimy. Ani v Německu nebyl přece Hitler zvolen
proto, aby jeho obyvatelstvu přinesl válku, ale aby mu odpomohl od tíživých
důsledků hospodářské krize. A přesto došlo k válce, která se postupně rozrostla
do dosud netušených a nevídaných rozměrů. Znovu zvítězila nad rozumem a ideály
občanské společnosti síla moci a agrese. 

V období vrcholícího léta roku 1939 již málokdo v Evropě mohl uvěřit nadějeplným
slovům britského ministerského předsedy Chamberlaina, proneseným z balkonu
Buckinghamského paláce po návratu z Mnichova: Myslím, že je to mír na celou naši
dobu. Ani on sám, ani další evropští, především britští a francouzští politici
či diplomaté, přestože se o to snažili, nemohli nadále odolávat tlaku Hitlera a
jeho generálů řešit vzniklé spory vojenskými prostředky. Očividně se hroutila
britská a francouzská politika mírového appeasementu vůči Německu. 

A jako blesk z čistého nebe a výbuch bomby současně zapůsobilo uzavření paktu o
neútočení mezi Stalinem a Hitlerem v Moskvě 23. srpna 1939. Jeho dosah, a
zejména důsledky tajné dohody pocítili Poláci do měsíce od podpisu. 

Mezinárodní napětí dosáhlo v posledním srpnovém týdnu roku 1939 kritického bodu.
Z Berlína znovu a znovu zaznívaly na adresu Varšavy ohledně Gdaňska a
exteritoriálního koridoru neúprosné a také nesplnitelné požadavky. Přesuny
německých vojsk do nástupních prostorů u polských hranic dokládaly, že nadchází
den, kdy vypukne válečný konflikt. 

Prozatím však i nadále probíhala politická jednání. Zejména britská vláda, přes
opětovné ujištění, že splní své závazky k Polsku, setrvávala v přesvědčení, že
je možné vyřešit německo-polský spor bez války, pokud by došlo k obnovení
ovzduší důvěry. Chamberlain také poslal v tomto duchu dopis Hitlerovi, který mu
osobně doručil do Berchtesgadenu britský velvyslanec Henderson. Britský premiér
navrhoval připravit přímé jednání mezi Německem a Polskem, jehož výsledek by
zaručily ostatní mocnosti. ...v této chvíli nevidím jiné cesty, jak se vyhnout
katastrofě, která povede Evropu do války, končil Chamberlain svůj dopis. V této
souvislosti není reminiscence na Chamberlainův postoj v roce 1938 nikterak
náhodná. 

Hitler však dospěl k jinému řešení německo-polského sporu. Tentokráte nechtěl
spoléhat na případné vágní výsledky dalších jednání a jeho generálové již
zevrubně rozpracovali plán útoku na Polsko (Fall Weiss). Navíc měl Berlín
momentálně neobvykle příznivé podmínky: na východě si zajistil neutralitu
Sovětů, na západě sice Británie a Francie potvrdily trvání svých závazků vůči
Polsku, ale Chamberlain naléhal, aby se vše vyřídilo bez války přímým
vyjednáváním, které chtěl sám zprostředkovat. Proč tedy neklást požadavky, které
by přiměly západní mocnosti ustoupit od závazků k Polsku a v případě jejich
nesplnění by se casus belli přenesl na bedra Velké Británie a Francie. 

V postoji britské vlády se ale začaly projevovat náznaky změn. Dne 25 . srpna
vyhlásila oficiální smlouvu s Polskem a potvrdila už dříve poskytnuté záruky.
Zároveň žádala Berlín, aby sám vstoupil do přímého jednání s Polskem. O reakci
Hitlera řekl během poválečného soudu v Norimberku Göring: V den, kdy Británie
poskytla oficiální garanci Polsku, führer mne telefonicky zavolal a sdělil mi,
že zarazil plánovaný vpád do Polska. Zeptal jsem se ho, zda to míní dočasně,
nebo nadobro. Odpověděl: Ne, budu se muset přesvědčit, zda dokážeme eliminovat
britský zásah. Hitler chtěl ještě zapůsobit na mezinárodní veřejnost. Den
plánovaného útoku odložil z 25. srpna na 1. září. Jednak chtěl britské vládě
nabídnout čas a příležitost zbavit se vyhlášených záruk, a jednak rozehrával
poslední partii s polskou vládou, předem však odsouzenou k nezdaru. Berlín totiž
vyhlásil plán na vyřešení německo-polské krize. Jeho šestnáct bodů obsahovalo
zejména striktní požadavek odstoupení Gdaňska Německu, plebiscit o osudu tzv.
koridoru podle národnostního stavu k 1. 1. 1918. 

Ve svém celku by realizace plánu znamenala úplné ovládnutí a zotročení Polska.
Přes tvrdě vznesené požadavky byla polská vláda nakloněna vyjednávání, počítala
s případnými ústupky, ale jako celek předložený plán odmítala. Na diplomatickou
scénu ještě přistoupil italský duce Mussolini s nabídkou, že na 5. září svolá k
řešení polského problému mezinárodní konferenci. Avšak jeho iniciativa a snaha
zopakovat si svou mnichovskou roli byla Berlínem odmítnuta, zejména když Itálie
proklamovala v dopisech Hitlerovi i Ribbentropovi svou neutralitu v
nadcházejícím válečném konfliktu. 

V posledních dnech srpna 1939 se zřetelně projevovalo, že diplomatická a
politická jednání uvázla na mrtvém bodě. Ke slovu měly podle německých plánů
přijít konečně zbraně. O deváté hodině večerní 31. srpna oznámil německý
rozhlas, že říšská vláda ukončila jakékoli další dohovory s Polskem. 

Téhož dne vydal Hitler německé armádě Pokyn pro vedení války č . 1. Uvádělo se v
něm: 1. Nyní, kdy všechny politické možnosti vyřešit na východní frontě pro
Německo nesnesitelnou situaci mírovými prostředky byly vyčerpány, rozhodl jsem
se pro řešení silou... Datum útoku: 1. září 1939. Doba útoku: 4.45 (letního času
- pozn.aut.). Kostky byly vrženy. 

Za ranního úsvitu prvního zářijového dne roku 1939 zahájila německá vojska útok
a překročila polské hranice. Začala válka. Ale byla to vůbec válka, když nedošlo
k jejímu formálnímu vypovězení ze strany Německa? 

O desáté hodině dopoledne 1. září se sešel v Berlíně říšský sněm. Na jeho
zasedání přišel Hitler v šedé polní uniformě a prohlásil, že branná moc převzala
aktivní obranu říše. Jedině taková je, podle jeho slov, možná odpověď na polské
provokace a útoky, poté co polský stát odmítl smířlivé řešení sousedských
styků... Abych učinil konec tomuto šílenému počínání, nezbývá mi jiný prostředek
nežli použít od nynějška násilí proti násilí. Z Hitlerovy řeči ani z následné
proklamace k německému národu z téhož dne nebylo patrné, zda se jedná vskutku o
vypovězení války. Avšak vlády Velké Británie a Francie, zejména když docházely
zprávy o postupu německých vojsk, o bombardování polských měst a připojení
Gdaňsku k Německu, po bezprostřední informaci od polské vlády a zvážení situace
okamžitě reagovaly. Ve formě diplomatické nóty Britové oznámili Berlínu, že
útokem na Polsko vytvořila německá vláda podmínku pro splnění záruk britské a
francouzské vlády, dopustila se útočného činu, který ohrožuje polskou
nezávislost, a proto bez váhání splní svůj závazek. Jako nepřijatelná se jevila
výmluva ministra zahraničí Ribbentropa, že nejde o německý útok, nýbrž že Polsko
už po měsíce provokovalo Německo. Až v neděli dopoledne 3. září v 11 hodin
oznámila britská vláda světu, že od této chvíle se považuje ve válečném stavu s
Německem. O dvě hodiny později informoval francouzský velvyslanec Coulondre v
Berlíně říšské ministerstvo zahraničí, že Francie, nebude-li Německo ochotno
odvolat své vojsko z Polska, se považuje od sedmnácté hodiny povinna poskytnout
Polsku pomoc. Když se Hitler dozvěděl, že Velká Británie a Francie přece jen
vyhlásily Německu válku, lakonicky poznamenal: To ještě neznamená, že budou
válčit. Na západní frontě vskutku nezačaly v září, ale také ani v následujících
měsících adekvátní vojenské operace. Velká Británie a Francie zahájily námořní
blokádu Německa, zatímco USA i Japonsko vyhlásily svou neutralitu v doposud
jenom evropské válce. S neskrývaným zadostiučiněním mohla v polovině září 1939
německá oficiální místa konstatovat, že na francouzsko-německé frontě nepadl
dosud jediný výstřel. 

Válečná ouvertura přinesla porážku polské armádě, statečně bojující proti
německé přesile a následné uchvácení polského území Hitlerem a Stalinem... 

Avšak předznamenala také léta následující, a dokonce naši současnost. 

Lidé 

ING. PETR KARAS, CSc. (53), generální ředitel ČEZ a předseda jeho
představenstva, je absolventem elektrotechnické fakulty ČVUT a postgraduálního
studia v oboru metod operační analýzy. V energetice pracuje od roku 1964. Je
autorem řady učebnic z oblasti údržby a oprav elektráren. Od r. 1991 je
předsedou Svazu zaměstnavatelů v české energetice a letos se stal též
viceprezidentem Svazu průmyslu ČR. 

GABRIEL EICHLER (44), od dubna 1994 první místopředseda představenstva ČEZ, je
zakladatelem a prezidentem investiční a konzultační firmy Benson Oak, Inc.,
která se angažovala např. v privatizaci českých a slovenských podniků a v
přímých zahraničních investicích. 

Narodil se v Bratislavě, od r. 1968 žil v USA a je tamním občanem. Na několika
amerických univerzitách studoval ekonomii a mezinárodní vztahy. Patnáct let
působil v různých funkcích v Bank of America, naposledy jako viceprezident a
hlavní mezinárodní ekonom ředitelství banky v San Francisku. V r. 1992 byl
viceprezidentem Central European Development Corporation, investiční společnosti
pracující ve střední a východní Evropě. (eko) 

Ředitel vydavatelství LN Jan Bašus vylosoval druhou cenu, barevný notebook
Toshiba, pro Hanu Tichou z Prahy 7 Foto 

Žižkov v čele první fotbalové ligy 

Praha - První fotbalová liga byla včera dohrána dvěma zbývajícími zápasy 5.
kola. Fotbalisté Žižkova dokázali doma porazit Jablonec a dostali se na první
příčku prvoligové tabulky. Sparta v dramatickém utkání remizovala v Chebu, když
brankář Kouba kryl i penaltu chebského Bielika. 

Cheb - Sparta 0:0 Od úvodu se hrál v Chebu pohledný, oboustranně útočný fotbal s
množstvím hezkých akcí. Ve chvílích, kdy se zdálo, že Sparta přebere iniciativu,
proběhl Samec mezi sparťanskými stopery a jen Koubovo umění a zákrok Chovance na
brankové čáře zabránily gólu. Po této akci přišly dlouhé minuty chebského
náporu, ale ani Bielik po ideálním uvolnění Nečase domácí střeleckou
nemohoucnost nenapravil. V závěru poločasu dala Sparta branku, ale pro postavení
mimo hru nebyla uznána. Po přestávce byl Cheb lepším mužstvem. Při jednom z
rychlých útoků Nečas ideálně uvolnil Samce a Kouba jen za cenu faulu zachránil.
Nařízený pokutový kop ale Bielik proměnit nedokázal. O několik minut později se
dostal do vyložené příležitosti i Vonášek, ale ani on dvě nuly na ukazateli
skóre nevymazal. 

Rozhodčí: Valeš. 

Vladimír Borovička, trenér Sparty: Sehráli jsme špatné utkání, chtěli jsme hrát
aktivně, ale naše hra byla slabá. Máme řadu problémů, budeme je řešit delší
dobu. Jozef Jarabinský, trenér Unionu Cheb: Hráli jsme s mistrem ligy těžké
utkání. Byli jsme sice solidně připraveni, mohli jsme i vyhrát, ale naše
koncovka je špatná. Nakonec jsem s bodem spokojen. Žižkov - Jablonec 2:1
Jablonec hrál v Praze rovnocennou partii a jeho útoky byly většinou
nebezpečnější než ty žižkovské. Nejblíže k úspěchu měl ve 20. minutě Sedláček,
který si narazil s Hromádkem a z patnácti metrů trefil dobře postaveného
Šimůrku. Domácí se prosadili ve 41. minutě, kdy Bílek rozehrál rohový kop a
Časko hlavou otevřel skóre. V poslední minutě první půle jablonecký brankář
Jánoš nejprve vyboxoval centr Poborského a vzápětí chytil střelu Bílka. Po
přestávce už hráli jenom hosté a Žižkov se soustředil pouze na bránění výsledku.
Sedláček z voleje střílel nepřesně, Pěničkovu hlavičku chytil pohotový Šimůrka a
v 71. minutě dokonce Horváth nastřelil tyč. Deset minut před koncem fauloval
Vejprava před jabloneckou brankou Krejčíka a Vrabec z penalty zvýšil na 2:0.
Podobná situace se opakovala o čtyři minuty později na druhé straně. Gabriel
fauloval Hromádka a penaltu proměnil jablonecký Sokol. Na hranici regulérnosti
byl i zákrok Gabriela na Ložka, ale rozhodčí už na odpískání třetí penalty
nenašel odvahu. 

Jiří Kotrba (trenér Žižkova): Bylo to vydřené vítězství, o to více si jej cením.
Věřil jsem, že po přestávce se nám bude proti odkryté obraně soupeře hrát mnohem
lépe, ale k protiútokům jsme neměli už více sil. Josef Pešice (Jablonec): V
první půli jsme podali ustrašený výkon a doplatili jsme na standardní situaci.
Od toho se odvíjel další průběh zápasu. (ber) 

Tenis nepotřebuje operaci srdce 

Alena Drtinová, New York Nikoli otevřenou operaci srdce, ale drobný chirurgický
zákrok by měl podstoupit tenis podle staronové prezidentky Ženské tenisové
asociace (WTA) Martiny Navrátilové. Z Čech pocházející americká tenistka
vystřídala ve funkci, kterou už předtím zastávala v letech 1979-80 a 1983, svoji
bývalou deblovou partnerku Pam Shriverovou. Jako reprezentantka hráček světové
desítky byla do Top Ten Board vybrána Jana Novotná. 

Můj první výnos povolí přístup psů do hráčských šaten. Co já jsem si jen na
turnajích vytrpěla se svým pejskem KD, zdůvodnila při US Open svůj zamýšlený
krok Navrátilová. Na dvojsmyslnou otázku, jestli její administrativa najde
společnou řeč s republikány, tenisová prezidentka odvětila, že v tomto směru
předpokládá větší úspěšnost, než dosáhl Clinton: Nemyslím, že v tenise by
účinkoval nějaký Dole (republikánský senátor, jemuž na rozdíl od Clintona nejdou
pod vousy homosexuálové - pozn. aut.), který by mi házel klacky pod nohy. S Pam
Shriverovou budeme spolupracovat a ,zářivé tenisové zítřky' jsou společným cílem
nás všech. Navrátilová odmítla být považována za radikálku: Těžko bych
prosazovala návrat k dřevěným raketám, ale pár nápadů mám. Podle mě tenisté v
zápase neustále sedí. Odehrajou dva gamy a jdou odpočívat. Já bych zdvojnásobila
povinnost odehraných gamů na čtyři. A taky bych povolila divákům pohyb v
hledišti. Někdy se hra mezi výměnami stran protáhne na dvacet minut a fanoušek
je pak odkázán usuzovat skóre podle diváckých reakcí, zatímco trčí někde na
chodbě. Navrátilová se domnívá, že počet turnajů neúměrně vzrostl, čímž klesla
četnost střetnutí typu Becker - Sampras. . 

V mnohém je její pohled shodný s názorem Johna McEnroea, který však na rozdíl od
Navrátilové nepožívá prezidentské pravomoci a letošní US Open vidí z televizní
komentátorské kukaně. Přesto jde ve svých návrzích ještě dál. Údernost servisu
by snížil pravidlem, které by při podání přikovalo obě nohy hráčů k zemi.
Doslova převratná jsou jeho doporučení vzhledem ke Grand Slamům: Vždycky jsem
snil o tom, že turnaje velké čtyřky se mají hrát pod střechou. Sportovec, tedy i
tenista má právo na dokonalé podmínky pro svůj výkon, a to sluníčko či vítr
rozhodně nejsou. Proč by se Wimbledon nemohl uskutečnit jako halový turnaj? Jak
je vidět, McEnroe si z anglické tradice nic nedělá. Američan proslul svou
nekonformností už na kurtě, výstřelky si neodpírá ani coby komentátor, a tak se
televizním divákům naskytla nevídaná podívaná. Bývalá světová jednička v obleku
s kravatou, ovšem stojící na hlavě. McEnroe totiž ve čtvrtém setu utkání
Krajicek v. Siemerink prohlásil, že jestli druhý jmenovaný odvrátí šest za sebou
jdoucích mečbolů Krajicka, udělá stojku. Siemerink to dokázal a McEnroe svému
slovu na hlavě dostál. 

Baudyšův rozkaz zasáhl korupci 

V sítích Eagle Group mělo uvíznout několik generálů federální armády JAN GAZDÍK
Pokus o zkorumpování náměstka ministra obrany M. Kalouska, o které se pokusila
pracovnice firmy Eagle Group Věra A., je podle zdroje blízkého zpravodajským
službám projevem bezradnosti podnikatelských kruhů. Ty totiž po rozdělení
Československa a nástupu nové politické garnitury ztratily pracně budované
kontakty na federální úředníky. 

Do klíčových míst, kde se rozhoduje o státních zakázkách, přišli noví -
zahraničními firmami mnohem obtížněji ovlivnitelní - lidé, tvrdí náš zdroj. Dva
roky budovaná struktura propojená důmyslnými vazbami se takřka den ze dne
zhroutila. Těžko prý říci, nakolik byla k dnešku obnovena. Náš zdroj to
dokumentuje na příkladu obchodní společnosti X Trade (zřídilo ji federální
ministerstvo obrany), která naoko působila mimo armádu, de facto však byla její
součástí. Společnost se měla oficiálně zabývat nákupem nové techniky a prodejem
přebytků armády. Podle informací, jež LN obdržely, však ve skutečnosti maskovala
všechny obchody, které souvisely s transformací Čs. armády a do nichž veřejnost
neměla šanci nahlédnout. X Trade se rychle stala zdrojem nekontrolovatelných -
pro armádu ne vždy výhodných - kontraktů, a tudíž i korupce, tvrdí zdroj LN. 

S orientací ČSFR na NATO, jež dala popud k přezbrojení armády, ucítily
zahraniční firmy šanci, kterou plně využívaly. Vojenští zpravodajci tehdy marně
šéfy upozorňovali na prudký nárůst zahraničních cest, stáží a rekreací
souvisejících s domlouvanými kontrakty na nákup a modernizaci výzbroje. Už tehdy
prý v síti Eagle Group uvízlo několik vlivných generálů prosazujících zakázky
firem, které tato společnost zastupovala - zvláštní služby o tom měly důkazy.
Skončily však bez odezvy v šuplících federálního velení. Dnes prý můžeme jen
spekulovat o tom, zda i ono bylo zkorumpováno, říká zdroj LN. 

Když nový ministr obrany A. Baudyš rozkazem zrušil v červnu 1993 obchodní
společnost X Trade, těžce zasáhl vazby mezi částí federální generality (až na
výjimky penzionováni) a zahraničními firmami, jež dnes v ČR obnovují ztracený
vliv. 

Rychlé inkaso v RM-Systému 

Praha (ma) - Celkem 966 nově zavedených pokynů k nákupu i prodeji cenných
papírů, na jejichž základě lze obchodovat v RM-Systému v reálném čase a v
případě prodeje rychle inkasovat, podali v srpnu drobní investoři. 

Nová služba umožňuje získat po zaplacení šedesátikorunového poplatku peníze za
prodané cenné papíry již druhý den. Prozatím je ale omezena na dvě pracoviště. V
Revoluční ulici v Praze projevilo o tuto službu zájem 563 zákazníků, v Nádražní
ulici v Ostravě pak dalších 403 občanů. 

Jak sdělil LN provozní náměstek RM-Systému Jaroslav Šírek, v případě velkého
zájmu bude nová služba postupně rozšiřována i na další obchodní místa.Online
terminály by měly být podle jeho slov drobným investorům k dispozici delší dobu
v průběhu dne, a to od 10.00 do 14.50 hodin. 

Lze předpokládat, že s přechodem na pětidenní obchodní týden RM-Systému od
prvního září se zájem občanů o nově nabízené operace podstatně zvýší. 

Vzájemné zaměstnávání Čechů a Rakušanů dostane řád 

Zahájení příprav mezistátní dohody o vzájemném zaměstnávání občanů České
republiky a Rakouska dojednali při pondělní schůzce v Praze ministři práce a
sociálních věcí obou států Jindřich Vodička a Josef Hesoun. Zaměstnávání občanů
jedné republiky na území partnerského státu dosud nepodléhalo žádným
administrativním opatřením, a tak není přehled o tom, kdo a za jakých podmínek v
sousedním státě pracuje. 

Český ministr J. Vodička uvedl, že dohoda umožní zaměstnávání Čechů v Rakousku a
naopak Rakušanů v ČR za podmínek, které vyplývají z legislativy země, v níž
pracují. Podle jeho názoru přinese dohoda do vzájemného zaměstnávání řád, který
umožní českým úřadům zjistit, kolik občanů v Rakousku pracuje a o koho jde. Za
současné situace je totiž možné například to, aby řada českých pendlerů, kteří
docházejí každý den za výdělkem do Rakouska, zároveň pobírala od českých úřadů
práce podporu v nezaměstnanosti. Jediné regulační opatření vyplývá z rakouských
předpisů, podle kterých mohou zahraniční pracovníci tvořit maximálně 10 procent
všech pracovních sil v tomto státě. 

Podle odhadů si v Rakousku vydělává několik tisíc českých občanů, přičemž
nedostatek určitých kvalifikovaných profesí ve své zemi řeší někteří rakouští
zaměstnavatelé občasným náborem v ČR bez koordinace s místními úřady. Příkladem
je zaměstnávání desítek českých kvalifikovaných zdravotních sester v Rakousku. 

Obdobnou dohodu o vzájemném zaměstnávání občanů uzavřela ČR zatím pouze s
Německem a Vietnamem a v současné době o ní jedná i s Ukrajinou a Ruskem, zájem
projevilo i Mongolsko. (hm) 

Po čtvrtém kole druhá vlna privatizace možná skončí 

Praha (čtk, eko) - Druhá vlna kuponové privatizace může být uzavřena již po
čtvrtém kole, jehož objednávková fáze skončila v pondělí 29. srpna. Vyplývá to
ze včerejšího prohlášení předsedy cenové komise a náměstka ministra financí
Vladimíra Rudlovčáka na tiskové konferenci, kterou uspořádal ministr Ivan
Kočárník. 

V. Rudlovčák podle ČTK řekl: Bude-li např. zbývat deset procent majetku a dvě
procenta bodů dosud vesměs neúspěšných DIKů s tisícibodovými knížkami, bude se
pokračovat. Budou-li však např. na sedm procent majetku zbývat dvě nebo tři
procenta bodů a půjde o DIKy, jimž bude zbývat v knížkách po dvou či třech
stovkách bodů, kupónovou privatizaci ukončíme. 

Co bude dál? 

Terezie Jungrová Na oslavu je ještě příliš brzy. Zatím není jasné, zda Irská
republikánská armáda považuje příměří, které vyhlásila, za trvalé. Tím je totiž
podmíněna pozvánka k jednacímu stolu pro stranu Sinn Fein - politické křídlo
IRA. Podstata prohlášení se však zdá být nepochybná - situace v ulsterské
provincii konečně dospěla do fáze, v níž se odvrací od násilí a přiklání se k
diskusím. 

Neodbytně se tu vnucuje paralela s posledním vývojem na Blízkém východě či v
Jihoafrické republice. Tam se totiž nejlépe prokázalo, že mají-li strany
konfliktu skutečný zájem nalézt řešení, lze odstranit všechny překážky. V obou
případech změny závisely na osobnostech, které vsadily kariéru na mírovou šanci.
Jsou takové i v Británii a Irsku? 

Víme, že se sešla šťastná dvojice předsedů vlád v Dublinu a Londýně. Albert
Reynolds a John Major nalezli společný přístup i společnou řeč. Pro Majora by
navíc vyřešení situace v Severním Irsku bylo právě tím počinem, který by konečně
napravil jeho pošramocenou reputaci a zajistil mu nehynoucí obdiv voličů. 

V neposlední řadě je tu i předák Sinn Fein, ambiciózní Gerry Adams. Muž, jenž má
pravděpodobně největší zásluhu na nynějším příměří. Adams nedávno přirovnal boj
irského lidu za nezávislost k zápasu černých Jihoafričanů. Možná, že Adamse také
okouzluje a pohání vpřed pomyšlení na Nobelovu cenu, kterou loni dostali Mandela
a de Klerk. Možná vidí sebe a britského premiéra při slavnostním ceremoniálu v
Oslu. A možná, že lidé jako Adams jsou v Ulsteru právě ti nejpotřebnější. 

Šance na mír nebyla snad nikdy větší. Co však bude dál? Je více než
pravděpodobné, že vyhlášení příměří předcházela tajná jednání IRA s britskou
vládou. K čemu dospěla? A co IRA za příměří získá? Kdo ví, zatím se o tom můžeme
jen dohadovat. 

Možným řešením, přijatelným pro obě strany, by mohl být jakýsi mezistupeň,
kupříkladu ustavení samostatné vlády, která by spravovala severoirské
kondominium. Šeptá se i o domluvě mezi Londýnem a Dublinem, která by spektrum
řešení rozšířila. Britové prý zruší deklaraci z roku 1920, v níž se praví, že
Spojené království si navždy ponechává suverénní právo na Severní Irsko. Výměnou
za to zruší Irská republika články 2 a 3 své Ústavy, v nichž se stvrzuje, že
Dublin nikdy nepřestane usilovat o sjednocené Irsko. 

Čas oslav nastane, až politici více odkryjí karty a až IRA doloží svá slova o
příměří činem, či vlastně nečinem. 

Krátce 

Na přízemní letecký den při příležitosti otevření Pilot klubu v Kněževsi u Prahy
zve v sobotu 10. září od 10 do 13 hodin Blesk magazín. Můžete mj. zhlédnout
módní přehlídku, autosalon a zúčastnit se několika soutěží. 

Soukromá speciální škola pro tělesně postižené v českobudějovickém Dětském
centru Arpida zahájila včera svůj první školní rok. Zároveň se rozšiřuje o další
třídu i mateřská škola pro handicapované děti, která zde byla otevřena v únoru.

Gymnázium Mensy ČR pro intelektově výrazně nadprůměrné děti včera zahájilo výuku
na nádvoří Pražského hradu. Studenti se svými učiteli se tak rozhodli upozornit
na to, že nemají budovu, kde by se mohli učit. 

Dobré znalosti a obsáhlé vědění mají častěji větší význam pro ženy než pro muže.
Vyplývá to z výzkumu Institutu dětí a mládeže ministerstva školství, ve kterém
bylo dotázáno 758 mladých lidí ve věku mezi 15 a 29 lety. 

Oprava Ve včerejších LN v článku Pro peníze se bude chodit na poštu jsme omylem
uveřejnili některé chybné informace. Text měl znít: Pošta problém front u
přepážek řeší výrazným zvýšením platů vybraných skupin provozních zaměstnanců,
ke kterému došlo k 1. 7. t. r. Prostředky zvýšení platů pošta získá úsporou v
ostatních nákladových položkách a zvýšením tržeb... Platy, důchody ani poukázky,
které přesáhnou limit 5000 Kč, se ode dneška nebudou doručovat do bytů. Adresát
si je bude muset vyzvednout na poště. Toto opatření se netýká oblasti Prahy. 

Případ Národní divadlo je živý 

Praha (haš, če) - Řešit kauzu Národní divadlo versus Řád sv. Voršily zákonem o
změně vlastníka nebo svěřit případ Ústavnímu soudu je i nadále odhodlán předseda
kulturního výboru parlamentu František Kozel (ODS). Zákon o úpravě některých
majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací z roku 1991, na jehož základě
získal Řád sv. Voršily provozní budovu ND, je podle něho špatný. Jsem ochoten
riskovat i nařčení z vyvlastňování, uvedl. Středeční rozhodnutí soudu, že
voršilky v souladu se zákonem mají na budovu nárok, nechce Kozel komentovat. Než
však sněmovně svůj přes rok starý návrh vyvlastňovacího zákona předloží, chce
počkat, zda bude výrok soudu potvrzen vyšší instancí. Rozhodnutím soudu v žalobě
o provozní budovu ND, předanou Voršilkám, případ na soudním poli pro
ministerstvo financí skončil. Ministr Ivan Kočárník včera prohlásil, že resort
zvažuje jiné, mimosoudní kroky. 

Rada ČT vykročila 

Poznámka Ladislav Jakl Rada České televize doporučila generálnímu řediteli, aby
přehodnotil účast místopředsedy vlády Jana Kalvody v chystaném vzdělávacím
pořadu o ústavě. Vyslala tím zajímavou zprávu o vývoji svého pojetí vlastní
role. Rada Českého rozhlasu a Rada České televize byly zřízeny jako nástroje
uplatňování a ochrany práv veřejnosti a poplatníků koncesionářských příspěvků ve
vysílání těchto veřejněprávních médií. Ani jedna z těchto dvou rad nevykazuje
téměř za tři roky existence přesvědčivé známky toho, že svou roli pochopila.
Místo toho, aby v zájmu veřejnosti v rámci svých kompetencí působily na činnost
svěřených institucí, zaměřují obě rady většinou svou energii směrem opačným.
Činnost svěřených institucí spíše hájí a brání zájmy jejich managementů. Svou
kontrolní funkci si členové rad zhusta vysvětlovali tak, že místo starostí o
základní koncepční otázky, jako je rozpočet, statut či volba ředitele, běhali po
chodbách, zastavovali jednotlivé pracovníky, obcházeli ředitele a další vedoucí
pracovníky a řešili naprosto dílčí spory a stížnosti. Kalvodovy přednášky jsou
ovšem z jiného soudku. Nechci podezřívat Kalvodu z toho, že chtěl takto lacino
přijít k možnosti skryté předvolební kampaně. Ostatně typ pořadu, o který šlo,
sleduje naprosté minimum diváků. Těsně před komunálními volbami se však ostatním
stranám takový nápad nemohl jevit jinak než jako provokace. Odstartoval by
závody v nařčeních, v podsouvání choutek ovládat média, zpochybnil by důvěru ve
zpravodajství České televize. Rada svým rozhodnutím prokázala jistou citlivost.
Snad se od rady dočkáme dalších kroků směrem k lepšímu pojetí své role. Třeba se
zamyslí nad erotikou za peníze poplatníků, nad stlačením reklamního času obou
programů do hlavního vysílacího času programu prvního, nad skrytou reklamou, nad
objektivností ve věcech vlastního zájmu (viz případ fotbalových přenosů). 

Taková rada by nám koncesionářům byla drahá. 

Alexandr Vondra jednal v Bělehradě 

Bělehrad (hug) - O bilaterálních vztazích mezi Českou republikou a
srbsko-černohorskou Jugoslávií jednal včera v Bělehradě první náměstek ministra
zahraničí ČR A. Vondra s ministrem zahraničí srbsko-černohorské Jugoslávie L.
Jovanovičem. Náměstci hovořili i o některých klíčových otázkách válečného
konfliktu. Vondra se též podrobně seznámil s postojem srbské strany k různým
aspektům mírového plánu. Jak zdůraznil, při jednáních využil poznatky získané
během středeční návštěvy bosenské metropole. Jasně jsem zde řekl, že vláda v
Sarajevu uvažuje v kategoriích míru a ne války, řekl Vondra LN. Srbští
představitelé jednoznačně odmítají úvahy o zrušení embarga na dovoz zbraní do
Bosny a Hercegoviny. 

Krátce 

Při přestřelce dvou znepřátelených klanů byl v Somálsku zastřelen švýcarský
novinář a dalších pět osob utrpělo zranění. Oznámil to včera vojenský mluvčí
mírové operace v Somálsku. 

Zatím neznámá satanistická organizace Společnost Satanovy duhy se přihlásila k
odpovědnosti za sérii pumových atentátů, k nimž došlo v létě v Maďarsku. 

Policejní vyšetřovatelé dosud neobjasněné vraždy bývalého švédského premiéra
Olofa Palmeho chtějí podrobné informace o zbraních, které byly zajištěny při
zatčení teroristy Carlose. 

Více než 60 lidí se otrávilo po požití vody z čerstvě opraveného vodovodu ve
městě Kiseljovsku v ruském Kuzbasu (Sibiř). Polovina z nich byla hospitalizována
s úplavicí. 

O technických otázkách dohody o jaderném programu KLDR uzavřené v Ženevě budou
jednat 10. září v Berlíně a Pchjongjangu zástupci Spojených států a KLDR. 

Na území bývalého vojenského skladu u Gdaňska, kde právě před 55 lety zazněly
první výstřely druhé světové války, včera proběhly vzpomínkové akce. Kromě
představitelů Polska se akce zúčastnil i velitel bundeswehru K. Naumann. 

Po třiceti letech vojenské vlády nastoupil včera v Panamě do úřadu prezidenta E.
Balladares, který byl zvolen ve svobodných demokratických volbách. 

Tři silné otřesy půdy pocítili včera obyvatelé severní části Kalifornie.
Přístroje zaznamenaly zemětřesení o síle 6.4 až 6.9 stupně Richterovy škály. 

Nejméně tři osoby zahynuly a dalších sto lidí bylo zraněno při včerejší
demonstraci ve městě Nainitalu na severu Indie. Demonstranti požadovali
vyhlášení nezávislosti indického státu Uttarpradéš. 

Vůdce povstaleckého Mosambického národního hnutí odporu A. Dhlakama včera
oficiálně oznámil, že bude v říjnových volbách kandidovat na funkci prezidenta.

Recept sporný, téma skvělé 

Ladislav Jakl, Publicista Pobaveně, šokovaně i zlomyslně reagovala veřejnost na
trubínskou iniciativu ODS. Dým usedá, je čas přehlédnout krajinu po explozi.
Podporu si návrh získal jen ojediněle. V šiku odpůrců se nacházejí jak
nepochybní stoupenci minimálního státu, tak socializující vizionáři a
protireformní partyzáni. Bylo by chybou vykládat si tento jev jako zklamání
české žurnalistiky, ale i jako reprezentativní vyjádření nepřijatelnosti
Klausovy myšlenky. Václav Klaus v rozhlasovém interview řekl, že negativní
reakci očekával. Překvapilo ho prý však, že se neobjevily věcné argumenty proti,
jen emotivní odmítání. Jelikož si Klaus zvykl sám rozdělovat argumenty na věcné
a nevěcné a ne příliš šťastně se tak odřezává od zpětné vazby, nemusíme takové
hodnocení z jeho úst brát vážně. Je však skutečností, že všeobecná shoda v
negativním hodnocení nějakého činu vede obvykle novináře k přitvrzování či
karikování, kde podstata ztrácí. 

Návrh je politicky nekorektní, tvrdí někteří oponenti, neboť by chtěl zneužít
momentální mocenské převahy k zabetonování jistých konceptů i pro případ volební
porážky. Smysl samotné ústavy, schvalované kvalifikovanou a nikoli prostou
většinou však tkví právě v tom, že je třeba chránit jisté principy před
konjunkturálními výsledky příštích voleb. Otázkou je, jaké principy. Především
ty, které kodifikují technologii moci, tedy pravidla vládnutí a politické
soutěže. Taková pravidla mohou být naplňována aktivitou ve službách různých
zájmů, ne však být zájmům přizpůsobována. To neznamená, že demokratická ústava
je hodnotově neutrální. V různé míře jsou do ní včleňována ustanovení o ochraně
práv jednotlivce, o svobodě vyznání apod. Čím méně obecná jsou tato ustanovení,
tím hůř fungují. Zdá se, že debata o tom, zdali klausule o vyrovnanosti rozpočtu
je nebo není pro ústavu příliš konkrétní, je celkem legitimní. Řekl bych, že
příliš konkrétní je, ale se stolu takovou úvahu shodit nelze. 

Politika by nebyla politikou bez debaty o rozpočtu. Právě rozpočtem a ne frázemi
za řečnickým pultem lze prosadit svou představu o státu. Na druhé straně stát
není soukromým majetkem ústavních orgánů. Je to veřejněprávní instituce. Stát by
v hospodaření měl být podřízen pevnější normě, než jakou může zvrátit prostá
vládní většina. Je namístě přemýšlet o nástrojích, které by vládu v
rozhazovačných choutkách brzdily. 

Nechceme žít na úkor dětí, říkají autoři myšlenky o ústavním zákonu o rozpočtu.
Přenášejí tak akcent dneška jinam, než kde opravdu leží. Ten je v obrovské míře
přerozdělování. Nejde jen o ekonomiku. Míra přerozdělování úzce souvisí se
svobodou. Lze si představit totalitární stát, který se nemusí ohlížet na přízeň
voličů a tudíž vymáčkne z obyvatel na daních takovou částku, jakou chce utratit.
Schodek žádný nebude. Státní výdaje jsou často označovány jako nepružné. Pravda
je spíš taková, že vlády, včetně té naší, nemají odvahu k zásadním škrtům.
Výdaje jsou politikum. Nízké daně však také mohou být politikem, zvláště v
předrůstovém období. Snížil-li by stát daně razantněji, než o symbolické
procento, poplatníci by se těžko dali přesvědčit k návratu k daním vysokým.
Přízrak schodku, nezaplašený nějakým ústavním zákonem, by pak nutně vládu nutil
aktivněji omezovat výdaje. Lze tvrdit, že hlídání schodku jakýmkoli nástrojem
vede nakonec k omezení veřejných rozpočtů, současná praxe tomu ale nenasvědčuje.
Opozice proklamuje, že rozpočet je skrytě schodkový. Spíše ho však lze považovat
za skrytě přebytkový. Vláda, akcentující vyrovnanost rozpočtu před jeho
štíhlostí se pro jistotu opře o předimenzované zdroje a na konci roku
neefektivně utrácí přebytky. 

Na obzoru je projednávání rozpočtu na příští rok. Tam je prostor ukázat, jak to
vláda myslí s trendem poklesu přerozdělování. Po přijetí rozpočtu ale ne přes
média ale standardními koaličními cestami pak lze nabídnout k diskusi návrh
podobný nynějšímu. V dnešní konstelaci však tuto iniciativu lze chápat jen jako
pokus odvést pozornost od důležitějšího problému - míry přerozdělování, k
problému menšímu - k rozpočtové bilanci. 

K návrhu výkonné rady říkám ne, ale jsem rád, že téma je otevřeno. 

Méně úředníků 

Praha (jpš) - Ministerstvo zemědělství chce na svých regionálních pracovištích
do konce června příštího roku snížit o polovinu počet pracovníků. Ze 710
dosavadních zaměstnanců by mělo zůstat pouze 360. Oznámil to včera ministr
zemědělství Josef Lux. Podle něj územní odbory již většinu svých úkolů splnily.

Co - kdy - kde 

Rakouský varhaník Hans Haselböck vystoupí dnes v 17.30 v pražské Loretě a
maďarský Mandel Quartet v 19.30 v Míčovně Pražského hradu. Oba koncerty jsou
pořádány v rámci festivalu Pocta katedrále, který zítra v 19.30 vyvrcholí
koncertem Niederösterreichsches Tonkünstlerorchester Wien ve Španělském sále
Pražského hradu. 

Dobrá věc se jmenuje koncert mnoha pražských rockových a folkových skupin
(Etc..., Marsyas, MCH Band, Jakub Noha...), který začíná zítra ve 13.00 hodin na
FTVS v Praze Vokovicích. Koncert bude propagovat zřízení fondu na stavbu letního
divadla s bezbariérovým přístupem ve Stromovce. 

Česká móda se prezentuje v Paříži 

Jan Foll, Paříž V gigantickém výstavním komplexu Porte de Versailles začal včera
v Paříži jeden z největších a nejprestižnějších světových veletrhů módy Pret a
Porter. Ve třech podlažích pavilonu 7 tu do pondělka 5. září vystavují
renomované firmy a návrháři ze šestačtyřiceti zemí celého světa. Kromě
francouzských stánků se tu objevují kolekce ze zemí asijských, jihoamerických i
afrických, 151 vystavovatelů reprezentuje módní velmoc - Itálii. V nepřeberné
všehochuti dámských oděvů a doplňků jsou k vidění kreace noblesně usedlé i
provokativně avantgardní, zpracovávají se nejrůznější materiály i střihy,
bludiště pavilonů a přehlídkových mol se hemží vystavovateli i návštěvníky všech
ras i národů. Nechybějí ani odkazy filmové: jedna z pařížských firem se
sportovním oblečením nese název Francouzská spojka, nechybí butik ve stylu děl
Jeana Renoira z 30. let, dekorace jednoho z občerstvení je vyzdobena
makrofotografiemi ze snímků Federika Felliniho. Ze zemí bývalého socialistického
bloku se na letošním podzimním Pret a Porter kromě Ruska poprvé představují
oděvní výtvarnice a firmy z České republiky, jejichž účast zorganizovala
agentura Made In (Publicity). 

Tři penzijní fondy jsou povoleny, další žádosti se pečlivě posuzují 

Praha (am, ika) - První tři penzijní fondy, kterým bylo k této činnosti uděleno
povolení, mohou začít fungovat od tohoto pondělí. Vyplývá to z posledního
vyjádření ministra financí Ivana Kočárníka. Jsou to: Všeobecný vzájemný penzijní
fond, Penzijní fond české pojišťovny a Vojenský otevřený penzijní fond. Do konce
srpna obdrželo ministerstvo financí celkem 48 žádostí o povolení zřídit fond,
avšak mnohé byly vráceny k přepracování, protože nevyhovovaly požadavkům zákona.

Žádosti nejdříve prověřuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Nyní jich má k
posouzení třiatřicet. Zatím to nevypadá, že bychom ministerstvu financí
doporučili k povolení další penzijní fondy. Nechceme věci zdržovat. Musíme však
velice pečlivě posuzovat jejich pojistné plány, což je hlavní dokument každého
penzijního fondu. Chceme, aby byly maximálně garantovány peníze každého
pojištěnce, který se u fondu pojistí, řekl včera ministr práce a sociálních věcí
Jindřich Vodička. 

Sdělil také, že žádostí bude zřejmě ještě víc. Proto chce otevřít jednání s
ministrem financí, jestli by nebylo účelné stanovit limit počtu těchto fondů.
Náš trh je totiž stavěn jen na určitý počet dobře fungujících penzijních fondů.
Náměstek ministra práce a sociálních věcí Jaroslav Dostal, jenž je prezidentem
asociace pojistných matematiků, uvedl, že podle zkušeností ze zahraničí jsou
dobré fondy založené na příspěvkově definovaných plánech, které mají od 50000 do
100000 pojištěnců. Důležité bude, kolik našich občanů se připojistí. 

Více o fondech Koruna strana III 

Třetina populace dostala žihadlo 

Praha - Včely nebo vosy pobodaly letos každého třetího občana České republiky
staršího čtrnácti let. Klíště mělo 15 % dospělé populace. Vyplynulo to z
šetření, které v srpnu provedla mezi více než tisíci respondenty agentura pro
výzkum trhu a veřejného mínění AISA. Nejvíce těchto nepříjemných zážitků
postihlo mladou populaci do 20 let. Kousnutí klíštětem je podle informací
zdravotníků letos zvláště nebezpečné, protože například až 15 % klíšťat na území
Prahy může na člověka přenést lymskou borreliózu napadající nervový systém. Za
první pololetí letošního roku bylo v České republice zjištěno 44 případů
klíšťové encefalitidy a 455 případů lymské borreliózy. Vosí jed zase často
obsahuje pesticidy užívané k ošetřování polí, což vyvolává chemické podráždění v
místě vpichu. 

Starosti a radosti fondů 

Petr Fejtek, Publicista Privatizační fondy se dělí nejen na investiční a
podílové, ale také na staré (z první vlny), nové (z druhé vlny) a staronové,
které se účastní obou vln. Tuto třetí skupinu reprezentují především některé
menší fondy. 

Akcie starých investičních fondů na burze i RM-Systému překonaly zřejmě dno a
jejich kurzy začaly šplhat vzhůru. Je to zřejmě dáno tím, že vysychá pramen
nabídky těch, kteří prodávají za každou cenu. Dále se při stabilizovaných
kurzech podniků dá již poměrně bezpečně stanovit tržní hodnota majetku v
portfoliu jednotlivých fondů a tím tržní hodnota majetku, kterým je každá jejich
akcie podložena. Ta je v porovnání s kurzovými cenami (za které se akcie
obchodují na kapitálových trzích) natolik vysoká, že se stávají vděčným objektem
spekulace i investic. Při úrocích, které z vkladů nabízejí banky, se stále více
obyčejných lidí rozhlíží po výhodnějších a přitom nerizikových možnostech
uložení úspor. 

Po ukončení první vlny se ukázalo jako nejproblematičtější ocenění nabytých
akcií podniků a jejich promítnutí do akcií fondových. Rozhodnutí o ocenění
účetní hodnotou přineslo nutnost konstrukce podivných kapitálových
(vyrovnávacích a vlastně fiktivních) fondů. Pro druhou vlnu přijalo ministerstvo
financí jiný a daleko racionálnější způsob prostřednictvím ocenění investičního
bodu dvaceti korunami. Tím budou zvýhodněny i ty fondy, které ve srovnání s
jinými investovaly výhodněji: např. při nákupu akcie v kurzu 1/200 bude její
ocenění v majetku fondu 4000 korun, při nákupu téže akcie v kurzu 2/300 jen 3000
korun. Tím se fondy, které lépe nakoupily, dostanou k vyššímu zisku (anebo nižší
účetní ztrátě) při jejich prodeji. Také vyrovnávací kapitálový fond je omezen na
maximum 30 % majetku. 

Některé fondy se ovšem v druhé vlně dostávají na tenký led (srozumitelně řečeno:
pokoušejí se fixlovat). Investiční a podílové fondy mají ze zákona několik
striktních omezení. Ty mají význam především jako ochrana akcionářů nebo
podílníků fondu, tedy dnes ještě těch, kteří jim svěřili své body. V první vlně
se sice o kontrole těchto limitů hovořilo, dokonce se i sledovaly, k žádným
konkrétním sankcím se však nesáhlo. Kapitálový dozor byl konstituován na
ministerstvu financí až při dobíhání první vlny a než nabral dech, byly již
fondům akcie nakoupených podniků převedeny. 

Podmínka nejvýše dvacetiprocentní účasti na majetku jednoho podniku se
vypočítává v nominální hodnotě. Jde totiž o poměr (podíl) a ten je konstantní.
Druhá podmínka, že akcie jednoho podniku se smějí podílet na majetku fondu
nejvýš deseti procenty, je ovšem komplikovanější. Počítá se totiž z tržních cen,
tedy z reálného kurzu akcií. A ten se mění. V tomto směru je tedy kapitálový
dozor tolerantnější a například YSE dodnes neupravil své portfolio, ale dokonce
nadlimitní akcie ještě nakoupil (ovšem z předkupního práva při navyšování
základního jmění). 

Co se týká limitu dvacetiprocentní účasti na majetku podniku, jde do tuhého. Tam
je úmysl, tedy vědomé porušení zákona, zřejmé již z objednávky. Proto také
kapitálový dozor dvěma fondům za nadlimitní nákupy v prvním kole již udělil
pokuty 100 a 350 tisíc Kč. V dalších kolech se provinilo jedenáct fondů nákupem
nad 30 % a devět dalších nad 25 % akcií různých podniků. Jde evidentně o
spekulace na ovládnutí podniku nebo o předem dohodnuté budoucí odprodeje. Pokuty
by měly být tedy natolik citelné, aby podobným koumákům přešla chuť. Aby se měli
z čeho odpovídat, až se to dozvědí jejich akcionáři. 

Čečenská opozice vyprovokovala střet 

Moskva - Poté, co včera čečenská opozice vyzvala k násilnému svržení režimu
prezidenta Džochara Dudajeva, se obě znepřátelené strany utkaly i na bitevním
poli. Členové ozbrojené opozice se údajně pokusili s podporou obrněných vozidel
vstoupit do metropole Groznyj, avšak ustoupili poté, co Dudajevovy síly zahájily
protiútok. Jednotky prezidenta údajně zajaly na 60 osob a zmocnily se tří
obrněných vozidel. 

Veřejnost není zlá, jenom nepoučená 

K tématu pořadu TV NOVA TABU Zrak za bílou hůl byl přizván ke konzultaci jako
odborník PhDr. Oldřich Čálek Kateřina Hamrová, dramaturgyně pořadu, TV NOVA
Každý pátek ve večerních hodinách vysílá TV NOVA pořad TABU. Tabu je něco, o čem
se nemluví, a tak i příběhy lidí, kteří se v pořadu představují, jsou z
nejrůznějších důvodů utajovány až do chvíle, kdy se odhodlají vystoupit veřejně.
Mnohdy se diváci ve výpovědi člověka se zdánlivě banálním osudem dozvědí
překvapivé, někdy až šokující postřehy. Nejde o bulvární hyenismus, jak by se
možná mohlo na první pohled zdát. Smyslem celé věci je hovořit o tabuizovaných
problémech a seznamovat s nimi co nejširší veřejnost. To, co potkalo dnes
jednoho, může se zítra stát komukoli z nás či našeho okolí. Týden co týden se na
této stránce budeme zabývat tím, co se ve vysílání TABU už takříkajíc nestihlo.

Život včerejšího hosta TABU pana Š. se změnil během jedné vteřiny. Změnil se
absolutně a od základu. Pan Š. přišel při železničním neštěstí o zrak. Srážku
nezavinil. Pan Š. ztratil to nejvzácnější, co je pro jiné zcela běžné. 

Po zdlouhavé, téměř roční léčbě se vrátil do rodiny. Ta byla pro něj vším.
Spojením se světem, i těmi nejbližšími, kteří věřili, že vše bude zase v
pořádku. 

Přesto se pan Š. potácel od výčitek k depresím: Podle lékařů jste sice zdravý,
ale rány na duši, ty se vyléčit nedají. Jiná věc, když to potká staršího
člověka, ale v mém věku? Nikdy se s tím nesmířím. Od myšlenky vzít si život
odradila pana Š. pouze existence manželky a nezaopatřených dětí. Bílou hůl,
která se stala jeho okem, měl při první vycházce chuť zahodit kilometry daleko.
Dnes, šest a půl roku po úrazu, se cítí psychicky lépe, ale i tak tvrdí, že si
nikdy nezvykne. 

Jako odborník byl k tomuto lidskému osudu přizván PhDr. Oldřich Čálek z Ústavu
pedagogických a psychologických výzkumů UK v Praze. o 

Pane doktore, po úrazu je větší procento těch, kteří zažívají trauma, nebo těch,
kteří se dokáží v jiných rovinách vrátit do života? 

Těch, kteří to dokáží sami, je minimum. Pomoc zvenčí je skutečně nutná. Okolí ji
samo spontánně málokdy poskytne. Nevidomý se dostane do styku s rehabilitačními
pracovníky buď přímo v nemocnici, nebo když přijde domů. Ovšem některé rodiny
často zrakově postiženého člověka obklopí a izolují. Jednoduše se za jeho
postižení stydí a pod pohrůžkou porušování lidských práv rehabilitačního
pracovníka do rodiny nepustí. Bohužel, dokonce některé odpovědné úřední orgány
nechtějí rehabilitačním pracovníkům či příslušným centrům sdělovat jména takto
postižených osob. Označují to za zasahování do soukromí či poskytování informací
mimo zákonný rámec, porušování lidských práv... 

Např. ve Spojených státech je poskytování podobných údajů běžné. Pokud se tak
nestane, může to dotyčná osoba chápat jako porušení lidských práv, mohou nastat
i soudní komplikace. U nás se stále udržuje tendence nic nesdělovat v
souvislosti se zachováním lékařského tajemství. o 

Kolik organizací pro nevidomé a zrakově postižené u nás funguje? 

V současné době fungují dvě, které mají v okresech své pobočky. Ta starší se
jmenuje Společnost nevidomých a slabozrakých a je to takový dědic či následovník
bývalého Svazu invalidů. Kromě ní byla v roce 1990 založena Česká unie
nevidomých a slabozrakých. Existuje zde určité vzájemné soupeření a řekl bych,
že často právě ke škodě nevidomých a slabozrakých. o 

Kolika procent lidí u nás se problém zrakového postižení týká? 

Evidence neexistuje, a tak si to dovolím odhadnout a odstupňovat. 

Zcela nevidomé osoby lze počítat na stovky, z čehož největší počet tvoří lidé ve
vyšším věku, ve věkové kategorii nad 60, 70 let. 

Další skupinu tvoří osoby zcela nevidomé od narození. Zde odhady hovoří spíše o
desítkách. 

Dále existuje skupina osob se zbytky zraku. Těch jsou řádově tisíce a největší
skupinu z nich tvoří rovněž osoby v pokročilém věku. 

Další skupinou jsou lidé slabozrací. Ti často zůstávají mimo evidenci, neboť
většinou fungují normálně s pomocí silných brýlí či dalších speciálních pomůcek.
Dá se říci, že se i přes své ztížené společenské uplatnění jaksi ztratí v davu.
Největším nebezpečím pro tyto osoby je možné zhoršení zdravotního stavu. 

Organizovaných osob je v České republice asi tak 10000. Jsou to zejména nevidomí
a lidé se zbytky zraku. Podle výzkumů ve vyspělých zemích se ukazuje, že lidí,
kteří potřebují speciální služby, je daleko víc. U nás by tuto skupinu tvořilo
asi tak 70000 osob. Jsou to hlavně starší lidé se zbytky zraku a slabozrací.
Tato skupina stojí úplně mimo a má tak život ještě více ztížený, protože mnozí o
těchto službách ani nevědí. o 

Má od narození nevidomý člověk větší handicap než člověk, který ztratil zrak po
úrazu? 

Říkám to z vlastní zkušenosti: vždycky se najde záminka, proč se nerozvíjet. U
lidí, kteří ztratili zrak později, je nebezpečí, že jim vlastní rodina zabrání v
samostatnosti. Pečuje o ně a určitým způsobem je drží mimo svět, v rodinném
kruhu. Nepodrobí-li se nevidomý člověk rehabilitaci, nezapojí-li se do života,
je to způsob, jak utrpět největší újmu. Rovněž záleží na individuálních
dispozicích. Na společenskosti, životní motivaci, v neposlední řadě inteligenci,
úrovni tělesného zdraví. Rodina může nesmírně pomoci, anebo naopak. 

U člověka, který se jako nevidomý narodí, sehrává rodina opět nejdůležitější
úlohu. Chtěl bych poznamenat, že pro rodiče nevidomého dítěte je situace
maximálně obtížná. Musíte pochopit i ty, kteří ji nezvládli. Představte si lidi
plné života, kteří si vysnívají, jaké budou mít dítě, a pak najednou přijde něco
takového... Pokud to nezvládnou a dítě správným způsobem nevedou, tak nakonec
třeba ani není schopné vychodit zvláštní školu pro nevidomé. 

Jestliže se ovšem rodině dostane včas speciální poradenské pomoci a rodiče jsou
opravdu dobří, mají nevidomé děti obrovskou výhodu. Smyslové orgány, částečně i
druh inteligence, psychické schopnosti či paměť se u nich rozvíjí tak, že jsou
tyto schopnosti skutečně mimořádné. Není to ale žádný zázrak. Je to důsledek
toho, že mozkový i osobnostní systém se rozvíjí přiměřeně dané vadě. Vše se
utváří podle prostředí, podle způsobu existence. U osleplého člověka není tohle
tak snadné a mladší organismus se přizpůsobuje lépe... Je to opět individuální.
Schopní jedinci nemají takové psychické následky. 

Aby mohl nevidomý člověk vést důstojný život, je třeba mu poskytnout určité
finanční, ale i jiné sociální úlevy. Bohužel dnes existuje jakási nevstřícnost
ze strany legislativy. o 

Jsou díky absenci zrakového smyslu automaticky posilovány ostatní? 

Ne, tento proces není automatický. Absencí jednoho smyslu jsou ve zvýšené
činnosti ostatní, a tím se posilují. Sluch, hmat, tzv. pohybový smysl a paměť,
pozornost a logika se dají oživit, kultivovat. o 

Který ze smyslů je pro nevidomého nejdůležitější? 

Záleží na druhu činnosti. Ve styku s lidmi je to sluch a řeč, logika. Při
pohybových aktivitách je to především hmat a kinestetika, tedy pohybový smysl. U
člověka se zdravým zrakem je vše založeno na zrakově pohybové koordinaci. U
nevidomého je zrak nahrazen hmatem. Rovněž sluchově pohybová koordinace je pro
nevidomé velmi důležitá. o 

Jak by se měla taková vzorová rodina k osleplému člověku zachovat? 

Nevidomý člověk potřebuje pocit, že má pro druhé hodnotu. Pocit vlastní
důstojnosti a pocit, že okolí věří, že i v téhle situaci se vše zlepší. Ztráta
zraku neznamená ztrátu samostatnosti. Mnozí si myslí, že je morální nevidomého
obsluhovat. Přesně naopak. Namísto udržování v závislosti je třeba umožňovat
samostatnost. Důvěřovat, že se nevidomý dokáže postarat o sebe a o druhé. Je
třeba brát ho jako dospělého člověka, který se může rozhodovat sám. Tím, že
ztratil zrak, neztratil osobnost, neztratil mozek. Rodina mnohdy udělá předčasné
závěry na základě jediné nehody. Zvrhnutého hrnečku nebo boule na čele. 

U zrakově postižených od narození je opět klíčové poradenství. Aby se rodiče
dozvěděli, jak vůbec s takovým dítětem zacházet. Když do rodiny přijde
rehabilitační pracovník a mazlí se s dítětem, tak už to rodičům dává jakýsi
motiv: není to naše dítě přeci jenom k něčemu? Rodiče je třeba naladit a poučit,
že z jejich dítěte může něco být. Zažil jsem rodiny, kam jsme přijeli poprvé a
tatínek i maminka byli v slzách, a podruhé už se na nás smáli ze zápraží. 

Při výchově nevidomého dítěte je nezbytné soustavné vedení k samostatnosti a
podněcování k tomu, aby se dítě seznamovalo se světem, aby dělalo co nejvíc
věcí, aby mělo speciální hračky, cvičilo si hmat, sluch. A hlavně, citově je
třeba brát tyto děti jako úplně normální. U nevidomých existuje obrovský rozpor.
Na jedné straně nemůže nevidomý všechno dělat, ale na druhé straně má po lidské
stránce pocit naprosto normálního člověka. A to veřejnost často nechápe. Se
slepotou se neztrácí inteligence, sebepovědomí či touha po důstojnosti,
sebeúctě, seberealizaci. Tohle všechno by se mělo brát v úvahu. o 

Co je pro nevidomé největším nebezpečím? 

Obecně je největším nebezpečím uzavřít se za psychosociální bariéry a odříznout
se od života. Fyzicky je největším nebezpečím pohyb po městě s bílou holí. Je to
náročný sportovní výkon plný stresu i pro nevidomé, kteří jsou takříkajíc
mistři. I ti přijdou občas k úrazu. Doprava, stav chodníků, výkopy, to vše je
zcela bezohledné. Nejhorší jsou překážky v úrovni hlavy. Korby náklaďáků, lešení
a horizontální překážky ve výši obličeje... o 

Když nevidomého potká taková zkušenost, bude se bát vyjít znovu. Jak se to dá
řešit? 

Zásadou je nechodit sám na ulici bez předběžného rehabilitačního výcviku v
prostorové orientaci, který je mimochodem velmi náročný. Když nevidomý vyjde bez
předchozího výcviku, vydá se do velkého nebezpečí a je reálné, že ho to odradí.
o 

Jak se chová okolí k lidem s bílou holí? 

Skutečně upřímně si myslím, že veřejnost není zlá, až na některé jedince, kteří
si tím sami řeší určité problémy. Ovšem nevidomých je poměrně málo a veřejnost
je většinou nepoučená. Daleko horší je jakési povědomí, že nevidomý je vyřízený,
méněcenný, bezmocný, závislý. Nejhorší jsou projevy neúcty s formou dobře
míněné, nicméně povýšené lítosti. Jako by se nevidomému bralo právo na vlastní
rozhodnutí. Bylo by žádoucí, kdyby se lidé nejprve zeptali Potřebujete pomoci?,
a teprve potom se podle toho zařídili. Ale místo toho uslyšíte: Víte, kam jdete?
Nebo vás někdo beze slova převede na druhou stranu silnice. Jako by nevidomí
byli také mentálně postižení. Nemám nic proti mentálně postiženým, ale nevidomí,
kteří jsou schopni jít po ulici či v metru s bílou holí nebo psem, nemohou být
natolik mentálně postižení, aby nebyli svéprávní. o 

Pane doktore, provádíte se zrakově postiženými skupinovou terapii. V jakém
momentu si řeknete, že dotyčný člověk je zařazen zpátky do společnosti. Dá se
určit nějaký mezník, kdy si je nevidomý sám sebou jistý? 

Víte, jde o stálý proces. Dříve se psalo, že nevidomý projde určitými fázemi,
poté už je stabilní a má vyhráno. Dnes se ale stále více hovoří o tom, že pokud
přijdou nové, velké potíže a ovzduší odmítání a sociální nevstřícnosti, mohou se
opět objevit deprese, stahování se do sebe, ztráta důvěry. Vyhráno není nikdy. 

Indurain v rekordu 

Bordeaux - Španělský cyklista Miguel Indurain vytvořil včera světový rekord v
hodinovce. Čtyřnásobný vítěz Tour de France ujel v Bordeaux za 60 minut 53040 m
a překonal tak o 328 metrů dosavadní rekord Skota Graema Obreeho. Rekordní pokus
sledovalo v hledišti 2500 diváků. 

Lendl v posledním stadiu 

Pokud amerického tenistu nepřejede auto, příštího US Open se zúčastní Podle
Thomase Mustera prochází tenista během své kariéry čtyřmi vývojovými stadii.
Jako mladík chce na sebe upoutat pozornost, pak hraje pro novináře, ve třetí
etapě se zaopatřuje na stáří a závěrečným stadiem je hra pro potěšení. Na toto
téma by mohl nejzasvěceněji přednášet muž, který tu seděl přede mnou, protože on
už tím vším prošel, řekl rakouský tenista na tiskovce ve Flushing Meadows. Tím,
koho Muster ve zpovědním křesle střídal, byl Američan narozený v Ostravě, Ivan
Lendl. Bolest zad ho vyhnala z centrkurtu, aniž by mu dovolila dohrát 2. kolo US
Open. 

Stále rád soutěžím, zopakoval pak Lendl posté, co ho drží na dvorci. Ustavičné
propadání se na žebříčku jako kdyby bývalá světová jednička nevnímala. Nikdy
jsem nehrál tenis pro to, abych byl první na světě, tvrdí momentálně třicátý
tenista světa, který se na výsluní vyhříval s přestávkami rekordních 270 týdnů.
Radu, aby to zabalil dřív, než klesne na konec stovky, prý ještě od nikoho
nedostal. O konci kariéry se rozhodnu sám, do toho mi nikdo mluvit nebude,
rezolutně oznámil Lendl, přestože intervaly mezi jeho úspěchy se stále
prodlužují. Do finále turnaje postoupil naposledy v lednu v Sydney a poslednímu
titulu (v pořadí 94.) z Tokia už bude pomalu rok, zatímco zdravotní přestávky
jsou čím dál četnější. K Lendlově cti je však nutné přičíst, že kondici rozhodně
nepostrádá. Počátkem roku zvládl v HongKongu na Salem Open sehrát ve dvouhře a
deblu během dvou dnů 16 setů. 

Čtyřiatřicetiletý Američan proto zdaleka nepomýšlí na seniorskou ATP Tour,
určenou tenistům-důchodcům, ač do této kategorie bude svým věkem od března
patřit. Tak na to si ještě počkáte, tam mě uvidíte tak v padesáti. Nepotřebuji
pro své ego porážet pětačtyřicetileté pány. To si rovnou mohu domluvit partii se
svým sousedem. A co bude dělat Lendl coby sedmdesátiletý kmet, až přijde se
svými vnoučaty do hlediště ve Flushing Meadows? Bude jim vyprávět o tom, že od
roku 1982 se dostal osmkrát za sebou do finále US Open a mezi lety 1984-86
dosáhl newyorský hattrick? Řeknu jim, že jsem starý, mám sklerózu a už si nic
nepamatuju. A pak si myslím, že stejně, jako padl Beamonův rekord, určitě někdo
překoná i můj výkon, předpověděl Lendl. 

Dvě výhry z US Open mu scházejí, aby dostihl druhého Vica Seixase, který na
americkém mistrovství dosáhl v rozmezí let 1940-69 pětasedmdesáti vítězství
(vede Connors s 98). Za rok tu jsem znova, tedy pokud mě nepřejede auto. Věřte,
že budu přecházet opatrně, nevzdává se Lendl, i když jeho nezdolnost vyvolává u
soupeřů spíše soucit než respekt, který požíval v éře Ivana Hrozného. Je to
smutné, ale zároveň normální, že už na soupeře nestačí, prohlásil Lendlův
nejčerstvější přemožitel Němec Karbacher. (ad) New York 

Stávka v NHL možná usnadní doléčení 

Zraněný hokejista Tampy Bay Roman Hamrlík už trénuje na padesát procent Luboš
Brabec, Zlín Na první trénink českých hokejových reprezentantů na zlínském
turnaji Pragobanka Cup '94 se přišel podívat i Roman Hamrlík, dvacetiletý
obránce klubu severoamerické NHL Tampa Bay Lightning, který s hokejem začínal
právě ve Zlíně. Při svém premiérovém startu na letošním mistrovství světa si v
úvodním utkání s Finskem pochroumal pravé koleno, musel z šampionátu odstoupit a
ihned po příletu zpět na Floridu se podrobil operaci. Před tréninkem si proto
popovídal hlavně s útočníkem českého mužstva Tomášem Jelínkem, kterého podobné
potíže trápily v minulosti několikrát. 

Po operaci jsem byl ještě tři měsíce v Americe, kde jsem měl na programu hlavně
rehabilitaci. Potom mě klub pustil domů do Zlína. Měsíc jsem tady trénoval s
extraligovým klubem, říká Roman Hamrlík, jehož nohu stále zpevňuje speciální
ortéza. Na ledě ji ještě dlouhou dobu neodložím, možná tři, čtyři nebo i šest
měsíců, ale v 'civilu' už ji nosit nebudu. Při tréninku se ještě šetřím, všechno
dělám tak na padesát procent. Přece jenom se ještě bojím, aby nenastaly nějaké
komplikace. Lékaři sice tvrdí, že je to den ode dne lepší, ale byl by to
zbytečný risk. Nemohl jsem hrát ani svůj oblíbený tenis, zkusil jsem to alespoň
s fotbálkem. Léto jsem tedy strávil hlavně v posilovně a jednou denně jsem vyjel
na led. Na otázku, zda nákladnou operaci v zámoří zaplatil Český hokejový svaz,
v jehož barvách hrál na MS, nebo Tampa, jen pokrčil rameny: To opravdu nevím.
Podle mého by se na té částce měly složit svaz i můj klub. Ve čtvrtek odletěl
Roman spolu se svým o rok starším bratrem Martinem, který celou loňskou sezonu
strávil na farmě Hartfordu Whalers, na předsezonní tréninkový kemp. Vůbec nevím,
co mě čeká. Za ten měsíc ve Zlíně jsem prakticky nebyl v kontaktu s hlavním
koučem. Zaslechl jsem něco o nějaké stávce hráčů. Jako obvykle prý jde o
finanční spory s majiteli klubů. Jestli se opravdu bude stávkovat, tak třeba ani
kempy nezačnou v původním termínu, což by se mi docela hodilo. Alespoň bych měl
čas na doléčení. Zatím si s tím nelámu hlavu. Až dorazím do Tampy, do všeho mne
zasvětí Petr Klíma, který už tam měsíc je. 

Z kocourkovských médyjí 

Jiří Franěk Hned po svém nástupu na radnici dal nový kocourkovský starosta
Mikulášek najevo, že to s ním místní novináři nebudou mít lehké. Tou dobou,
pravda, vycházelo v Kocourkově různých listů víc než zdrávo, takže starosta
ztrácel každé ráno spoustu času vyhodnocováním vlastních fotografií. Hlavně však
novinářům nemohl odpustit, že ho ještě v časech federace se Zářečím, kdy
spravoval obecní pokladnu, přezdívali Držgrešle. 

První konflikt vypukl při povolební tiskovce. Starosta nejprve rozplakal
zkušenou reportérku Kocourkovských rozhledů, které přede všemi řekl, že její
otázka je nejblbější ze všech, co kdy dostal. Poté vytasil zlaté pero značky
Pelikán a pohrozil zkoprnělým zpravodajům, že bude všechny dotazy známkovat.
Někteří staří matadoři v předdůchodovém věku utekli, aby si nepohoršili, pár
statečných posupně mlčelo, ostatní se horlivě hlásili. Moc si však nepomohli,
starosta sázel čtyřky a pětky jednu za druhou. 

Jedničku si vysloužil pouze jediný snaživec, a tím se kupodivu stal věčný elév
Víťa Švícko, přezdívaný vandrovník nebo též blouma. Říkalo se mu tak proto, že
cestoval od redakce k redakci a odevšad ho vždy vyhodili, když jim následkem
jeho pravopisu vymřela korektorna. Víťa si však svůj úspěch vysloužil skutečně
skvělou otázkou: Pane starosto, kde se to ve vás bere?! Dá rozum, že se Víťa
stal starostovým oblíbencem. Na svém novém působišti v Hlasateli dostal na
starost rubriku Moudra z radnice, u starosty byl pečený vařený, dokonce nosil
jeho obnošené kravaty. Platově si polepšil a za osobního korektora dostal
bývalého češtináře z pomocné školy, který ve své otrlosti přežil i osobitý Víťův
přepis starostovy věty: Médyja tu mají být od toho, aby nám dělaly imyž. S tím
byly trochu problémy, protože starosta v řeči rád zdůrazňoval své vzdělání (však
studoval až v Klatovech a v Roudnici), a Víťa tedy občas nutně trochu tápal.
Přesto korektor dostal první infarkt až nad větou: Jak pravil již Žán Žakrusó...
Nutno podotknout, že Hlasatel zdaleka nepatřil k nejoblíbenějším novinám, jeho
náklad se omezoval vlastně jen na povinné výtisky, které odebírali členové
starostovy Pragmatické strany. Nikdo vlastně netušil, kde se berou peníze na
jeho vydávání, jen někteří závistivci z konkurenčních listů se divili, proč se
za obecní peníze stavěla potrubní pošta z radnice do kampeličky, z kampeličky do
tiskárny a z tiskárny do redakce. Tyto provokace byly ovšem zjevně motivovány
zlobou: všechny kocourkovské noviny si totiž do starosty s chutí rýply.
Samozřejmě s výjimkou Hlasatele, ten proti radnici nikdy ani nešpitl. 

Až jednou... Však to znáte, i mistr tesař se někdy utne. Šéfredaktor Hlasatele
Kofr udělal těžkou chybu, když svým podřízeným omylem dovolil kritizovat
privatizační projekt benzinové pumpy, kterou měl dostat bývalý nepřátelský špeh
z časů braniborské okupace Kocourkova. Myslel si, chudák, že si tím odhalením na
radnici šplhne, a vůbec si přitom neuvědomil, že dobrá polovina radních už dávno
v hostinci Pod svícnem hrává taroky se samými divnými lidmi. 

To byl samozřejmě Kofrův konec. Starosta mu sice do telefonu řekl, ať se
neplaší, ale mezitím už potrubní poštou svištěly patrony. Nikdo se nikdy
nedozvěděl, co posílali z radnice do kampeličky a co z kampeličky do tiskárny,
do redakce však došlo usnesení, že si Kofr má balit fidlátka. Novým
šéfredaktorem Hlasatele se stal Víťa Švícko. 

A jak to bylo dál? 

Všechno se nakonec v dobré obrátilo. Nejprve se sice konkurence radovala, že to
s Hlasatelem špatně dopadne, list Mladý Kocourkov dokonce ohlašoval další
zvýšení nákladu, ale kupodivu to byl právě Hlasatel, kdo šel s nákladem rychle
nahoru. On totiž Víťa jako šéfredaktor už neměl čas na psaní, a tím se čtivost
Hlasatele prudce zlepšila. 

Místo berlínské zdi zůstal podle některých komentátorů rozšklebený kráter Foto 

Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy 

Milan Kopecký Z rukopisu Rozhlasová univerzita nikomu nevnucuje něčí názory, ale
trpělivě a systematicky doplňuje prořídlou mozaiku vzdělanosti v oborech, které
byly v nedávném čtyřicetiletí více či méně podrobovány cenzuře anebo ještě
přesněji - komoleny polopravdami i naprostými nepravdami, charakterizoval
Rozhlasovou univerzitu Pavel Pecháček v úvodu k I. dílu jejího knižního vydání
(Kruh přátel českého baroka, Mnichov -Brno 1993). Doc. Antonín Kratochvil,
ideový a programový tvůrce tohoto pořadu, který vznikl v roce 1985, vybral z
rozsáhlého cyklu přednášek několik desítek a uspořádal je do tří svazků tak, aby
zaplnil nejchudší či nejnejistější místa v našich vědomostech. 

Pro svou duchovní a převážně katolickou povahu doznalo silnou dezinterpretaci
zvláště české literární baroko. Ve druhém svazku Rozhlasové univerzity Svobodné
Evropy (právě vychází v Brně, rozšiřuje Anna Fickerová, Česká 6) věnuje
pozornost několika obecně málo známým představitelům našeho literárního baroka
profesor Milan Kopecký z Brna. Přednáška Daniel Nitsch - milovník a mistr
českého jazyka zazněla na Svobodné Evropě v prosinci 1993. 

Dnes už se jen stěží najde zastánce názoru, že jezuité byli po Bílé hoře škůdci
českého jazyka a potlačovatelé české kultury. Narazil by na množství
nevyvratitelných faktů: na mluvnice češtiny napsané jezuity, na jejich
respektování tradice kultivované češtiny předbělohorské pramenící v Bibli
kralické a v produkci veleslavínské, na důslednou obhajobu češtiny a na její
prosazování v různých městech s většinou jinojazyčného obyvatelstva i na skvělé
postily a kancionály vyšlé z prostředí Tovaryšstva Ježíšova. Při studiu
soustavného zájmu jezuitů lze na širší časové rozloze vystopovat několik
uzlových situací, znamenajících rozhodný čin. Taková situace vykrystalizovala v
roce 1700, kdy z české jezuitské provincie vyšla stížnost papeži do Říma proti
utlačování českého jazyka. Je to po vlasteneckých projevech Bohuslava Balbína,
Jiřího Konstance, bratří Tannerů a Matěje Václava Šteyera další obranná
deklarace plná hrdého českého patriotismu, po níž následovaly jiné pozoruhodné
činy. Jedním z nich bylo v roce 1709 vytištění dvojdílné postily Berla královská
Jezu Krista. Její autor Daniel Nitsch v ní takto obhajuje svou mateřštinu:
Laskavý čtenáři! Za dobré jsem uznal tento krátký list tobě zde k vejstraze
přivrhnouti, aby z něho ponaučen jsa, nedomníval se, že v těchto kázáních mých
nová nějaká čeština a zrozenému přímému našemu jazyku nepříslušející, a jak
říkáváme latině affectata, aneb oulisně zfaldovaná se vynachází. Znám se k tomu,
že mnohá slova a způsoby mluvení, kterých zde užívám, běžné a obyčejné rozprávky
a společné obecní rozmlouvání předčijí, ale ujišťuji přitom, že tu nic nového
není, aniž se pamatuji, že bych některé slovo sám ze sebe toliko vymyšlené zde
byl přiložil, nýbrž jist jsem sebou, že takové buďto u Veleslavíny v Silvě jeho
aneb Dikcionáři, buďto v Zlatých dveřích, jež slovou Janua linguarum, buďto v
knihách českých uměle od předkův našich sepsaných, buďto a předně v biblích
českých, tobě proukázati mohu. Tak jsou mluvili předkové naši, tak se nám čtou
až posavad svatá evangelia, tak pozůstaveny jsou nám biblí české; 

Kdo byl Daniel Nitsch? Narodil se 16. března 1651 v Praze. Už jako patnáctiletý
vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova a po důkladném studiu a vysvěcení na kněze
působil na řádových školách jako učitel a na různých místech jako kazatel.
Zvláště znám a oblíben byl v kraji (nebo tehdejší správní terminologií v
komisařství) těšínském; přímo v Těšíně byl řádovým superiorem a prefektem
gymnázia. Zemřel v Praze 22. června 1709, nedlouho předtím, než byla dotištěna
jeho Berla královská v staropražské impresí Vojtěcha Jiřího Koniáše, který byl
otcem Antonína Koniáše. 

Z citované pasáže Nitschovy Berly vane na nás duch pokory. Pobělohorský
katolický kněz se tu s úctou odvolává na předbělohorského nekatolíka Daniela
Adama z Veleslavína, především na jeho česko-latinsko-řecko-německý slovník, ale
také na Bránu jazyků tehdy už proslulého českobratrského exulanta Komenského.
Zároveň chválí jazyk biblí blíže nábožensky neurčených, neboť si byl nezávisle
na jejich konfesijním zaměření vědom jejich jazykové čistoty, počínaje biblemi
prvotiskovými přes bibli Melantrichovu a Kralickou až k prvnímu dílu Bible
svatováclavské. Avšak Nitsch nebyl jen obdivovatelem staré lahodné češtiny, byl
i jejím aktivním zvelebovatelem, který zdobnost svého vyjadřování obhajuje
slovy: Že snad tobě se zdám něco ozdobněji někdy mluviti, lituji toho, že jsem
té ozdobnosti nedosáhl, jakou hodnost a důstojnost slova Božího zasloužila. To
pravím, že by to řeč naši nectilo, kdyby ona proti gramatickým pravidlům s
mnohými chybami po zemi se plazila a nikdá s řečnickou výmluvností se neokázala.
Jistěť by to přišlo tak, jako bychom nedostatečnosti její obviňovali a z čisté,
dobré vůle se přiznávali, že v češtině slov po ruce nemáme, z kterých však jiní
jazykové sobě slávu činějí. 

Ve své postile využívá Nitsch každé příležitosti k chvále češtiny a k jejímu
uměleckému tříbení. Už sám titul knihy je obrazný. Berla je od původu pastýřská
hůl a berla královská je atributem nejvyššího pastýře - Krista a tato berla má
významový ekvivalent ve slově Božím, které má být v knize interpretováno. K tomu
mají posloužit umělecké jazykové prostředky. První místo mezi nimi zaujímá
přirovnání jako stylistický prostředek opisného vyjadřování. Aby problematiku
dostatečně objasnil, rozvinuje Nitsch celý vějíř příměrů, jimž sám říká
podobenství. 

Takové množství rozvinutých přirovnání navozuje u čtenáře (a navozovalo jistě i
u někdejšího posluchače) představu mohutného slovního gejzíru. Nitschovy svěží
příměry jsou součástí patetického stylu, který svádí badatele k hypotéze, že šlo
o kázání určená především inteligenci. Není ovšem vyloučeno, že některá kázání
byla proslovena na zvláštních shromážděních vzdělanců, protože při misiích
bývala některá kázání diferencována podle profese publika, jisté však je, že
mezi Nitschovými příměry převažují příměry pochopitelné prostému člověku, vzaté
z každodenní práce ponejvíce venkovských lidí. Neníť tu potřeba ostruh ani biče,
sami běžíme do maštale nepravostí jako kůň k svýmu žlabu ... nestydíme se a
neostejcháme výti s vlky, ululare cum lupis, štěkati a vrčeti a kousati se psy,
sypěti s hady, kočkovati se s kočkami, smrděti s kozly, pískat a hvízdat s
ovčáky, křepčit se skotáky. 

Nitschova rozvinutá přirovnání přerůstají v oslavné obrazy typu apoteóz. Svými
oslavami přírody se Nitsch jeví jako svérázný následovník jezuitského bukolika
Felixe Kadlinského; ten však vycházel ze Speeova Trutznachtigalla, kdežto Nitsch
je originální, např. v této apoteóze slunce: ... 

Taková bezděčně heliocentrická apoteóza vyjadřuje s velkou uměleckou účinností
barokní souvztažnost všemocného Boha a bezmocného člověka a přiřazuje se k
analogickým projevům teologa Matěje Tannera a básníků Fridricha Bridela i Adama
Michny z Otradovic a jiných předchůdců Daniela Nitsche. Podobně jako apoteózy
vznikají z Nitschových příměrů také alegorie a paraboly, z nichž některé
souvisejí s antikou a biblí. Dlouhou literární tradici má např. přirovnání
lidského života ke komedii, těla k oslu, světské slávy k polní trávě. Nitsch
také dovedl vytvářet různé typy metafory: některé jsou postaveny na podstatném
jménu, jiné na přídavném nebo na slovesu. Právě metafory se slovesným jádrem
jsou příznačné pro barokní tendenci k dynamičnosti. Nitschovo sepětí s barokem
dosvědčují též kontrasty. Poslechněme si charakteristickou pasáž, inspirovanou
citátem z díla holandského Iusta Lipsia; 

Minulý týden došlo na stránce Automobilismus k politováníhodné chybě. U článku o
Hondě Legend byla zaměněna fotografie s Roverem 214i. Čtenářům i Hondě Česká
republika, která nám vůz k testování zapůjčila, se omlouváme a auto ještě jednou
připomínáme. Foto Vladimír Šulc- LN 

Gombala na SP 

Praha (nov)- Stříbrný dálkař srpnového ME v Helsinkách Gombala až posledním
pokusem při třetím kole atletické ligy v pražském Edenu skokem dlouhým 778 cm
vyrovnal dosud vedoucího Mikuláše, a protože měl lepší druhý výkon, stal se
vítězem soutěže. Ve větru mi nevycházel rozběh a také mi trochu scházela
motivace. Tu však do dalšího závodu budu potřebovat, protože příští víkend mám
závodit za družstvo Evropy na Světovém poháru v Londýně, kam odlétám ve středu,
říkal v sobotu skokan Dukly, který by se měl ještě v úterý představit na Julisce
při Dukla mítinku. Výškařka Kováčiková se po zdolání 191 cm neúspěšně pokoušela
o český rekord na výšce 196 cm. 

Výsledkový servis 

Do závěru soutěže se probojovaly hráčky Japonska, Brazílie, Kuby a Číny. 

o Uhodli jste? 

( Bez záruky) 

Reprezentační zápas není výdělečný, tvrdí Pavliska 

Ostrava (šv)- Zhruba 800 diváků sledovalo na ostravských Bazalech sobotní
modelovaný zápas fotbalistů domácího Baníku s českou reprezentací. Taková
návštěva na přípravném utkání, kdy navíc hrozil pořádný liják, mě zvlášť v
Ostravě překvapila. Doufám, že velký zájem bude i v úterý, říká před kvalifikací
ME s Maltou trenér českého výběru Uhrin. 

Fotbalová Ostrava si pokazila jméno před bezmála půldruhým rokem, kdy boj o
kvalifikační body na MS s Walesem sledovala jen pětiapůltisícová návštěva.
Repete se podařilo letos v květnu- přípravu s Litvou vidělo téměř devět tisíc
lidí. Nyní manažer Baníku Jan Pavliska očekává více než deset tisíc zaplněných
sedadel. Když přijde přes deset tisíc lidí, tak požádáme, aby se i druhý domácí
zápas evropské kvalifikace (29. 3. s Běloruskem) hrál na Bazalech, plánuje
Pavliska. Zatím je vyprodána celá hlavní tribuna s 3200 místy. Pokud odpočteme
dokončovanou Letnou a zčásti i Strahov, jsou Bazaly naším nejmodernějším
stadionem se všemi místy k sezení. Jejich postupná rekonstrukce přišla klub na
70 milionů korun. 

Manažer Baníku Pavliska popírá, že by reprezentační start byl pro klub výraznou
ekonomickou injekcí. Máme pěkný stadion, ale líbit se mi začne, až bude plný
diváků. Hostit reprezentaci je především záležitost prestižní, tvrdí Pavliska.
Přesto má v ekonomických záležitostech jasno. Dříve zaplatil pořadatel utkání
zálohu někdejší fotbalové asociaci (Baník například 300 tisíc korun za Wales).
Nyní klub finanční částku neskládá, naopak jde do obchodního rizika s ČMFS.
Pokud přijde přes deset tisíc diváků, zůstane nám po odečtení výdajů přes 200
tisíc korun, kalkuluje Pavliska. Fotbalový svaz pochopil, že reprezentační
zápasy nejsou výdělečná činnost. Dříve se spíše prodělávalo, snad vyjma Košic,
kde chodilo 20- 30 tisíc lidí, říká Pavliska, který má strach jedině z
televizního přenosu, jenž by mohl diváky odlákat. 

Rozepře prý zinscenoval tisk 

O podnik Aero se ucházejí špičkové zbrojovky Praha/ Vodochody (gag)- Víceúčelový
taktický letoun L- 159, kvůli němuž se v pátek poprvé sešli odborníci z
ministerstev průmyslu, obrany, Aera Vodochody a poslanci parlamentu, je
posledním samostatným projektem českého výrobce. Zasedání komise předcházela
jednání předsedy vlády s ministry průmyslu a obrany. 

Aero je i přes celosvětovou recesi letecké a zbrojní výroby bezkonkurenčně
největším výrobcem cvičných proudových letounů. Stíhačka L- 159- s prvními kusy
česká armáda počítá v roce 1998- je podle odborníků vyvrcholením osvědčené
výcvikové řady L- 39, L- 59 a systému trenažérů. Další projekt (zatím je prý
předčasné hovořit o nadzvukovém stroji) se bez zásadní technické pomoci
zahraničního partnera neobejde. Komise odborníků má vládě připravit podklady k
výběru dodavatele elektroniky do L- 159, jehož šance na dalších projektech s
Aero by se značně zvýšily. Studie britského prestižního časopisu Forecast dává
ve výrobě cvičných proudových letounů naději jen Aeru Vodochody a British Air
space Hawk. 

Obchody Aera označuje jeho šéf Zdeněk Chalupník za natolik úspěšné, že se mu
nabízejí špičkové zbrojovky z Izraele a USA. Podle Chalupníka se situace na trhu
se zbraněmi natolik vyostřila, že by konkurenti Aera uvítali pád podniku, jehož
obrat dosáhl v loňském roce 131 milionů dolarů. Navíc má Aero- na rozdíl od
jiných evropských výrobců- sjednány kontrakty i pro následující léta. Otázku LN,
zda má tlak na Aero souvislost s pokusem korumpovat náměstka ministra obrany,
aby při jednání o zahraničním dodavateli na elektroniku do L- 159 favorizoval
izraelský Elbit, považuje Chalupník za absurdní. Popírá rovněž jakékoliv neshody
s armádou, které podle něj zinscenoval tisk. Představitelé ministerstva průmyslu
i armády nám nicméně řekli, že rozepře byly značné. Vztahy s armádou jsme už
srovnali, vše je v nejlepším pořádku, namítá šéf Aera. 

Německo a naše členství v EU 

Praha- Německo má zájem na tom, aby se Česká republika brzy stala součástí
Evropské unie. Televizi Nova to řekl německý ministr hospodářství Günter Rexrodt
po sobotních rozhovorech s ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Dlouhým. 

Hlavním tématem půlhodinového jednání byly kromě vztahů mezi Českou republikou a
Evropskou unií vzájemné obchodní styky České republiky a Německa a možnosti
zaměstnávání Čechů ve Spolkové republice. 

Vladimír Dlouhý uvedl, že se svým partnerem projednával otázky vývozu z České
republiky do Německa. Vyslovil rovněž námitky proti antidumpingovým opatřením
zemí EU vůči českým dovozcům, zejména pokud jde o cement, ocel a chemické
výrobky. 

Vývoz České republiky do Německa zahrnuje zejména válcované výrobky, pneumatiky,
výrobky ze dřeva, textil, cement, sklo, keramiku, zemědělské, textilní,
kožedělné, obráběcí a polygrafické stroje, traktory, automobily a jiné
průmyslové výrobky. Z Německa ČR dováží strojírenské výrobky a průmyslová
zařízení, chemické produkty, průmyslové materiály a polotovary, průmyslové
výrobky a potraviny. Obrat vzájemné výměny zboží v roce 1993 dosáhl 14 milionů
marek. 

Dražší auta v Americe 

Detroit- Celkové náklady na pořízení průměrného nového automobilu v USA vzrostly
v druhém čtvrtletí tohoto roku na nové maximum 22136 dolarů. Podle studie
ekonoma Davida L. Littmanna pracovala rodina s průměrným příjmem 37336 dolarů
ročně na koupi nového automobilu 30.8 týdne oproti 30.3 týdne v prvním
čtvrtletí, kdy náklady na pořízení automobilu činily 21453 USD. 

Littmann se domnívá, že růst prodeje nových osobních i užitkových vozidel v USA
bude letos pokračovat, ale již pomalejším tempem. Růst se bude nyní týkat
převážně užitkových vozidel. Mnoho kupců přesunulo pozornost právě na tato
vozidla, vzhledem k jejich vyšší relativní hodnotě a nižším nákladům. Vláda pro
užitková vozidla stanovila méně požadavků na zlepšení kontroly zplodin než u
osobních aut. Na růst jejich odbytu má příznivý vliv i ekonomická konjunktura. 

Dvorský zahájí svůj koncert Smetanou 

Teplice (iha)- Tenorista Peter Dvorský dnes večer vystoupí se Severočeskou
filharmonií v Teplicích. Kapacita sálu musela být rozšířena o 150 míst, tj. na
700 sedadel. Přesto je zájem třikrát vyšší. P. Dvorský zahájí program áriemi od
B. Smetany a A. Dvořáka. K této literatuře se hlásím jako k vlastní, řekl
Dvorský. Zároveň připomněl, že v Čechách se mu vždy dostávalo velké pozornosti.
Dvorského domovskou scénou je Slovenské národní divadlo, ale v posledních pěti
šesti letech v něm uvádí jen pět až sedm představení za sezonu. 

P. Dvorský Foto M. Přibyl- LN 

Většinu úprav v bytech si nejspíš budou muset hradit jejich nájemníci sami 

Praha (haš)- Vládní návrh novely občanského zákoníku, podle níž by nájemníci
měli sami hradit veškeré náklady na běžnou údržbu a opravy bytů, obdrželi v
těchto dnech poslanci parlamentu. 

Přestože si již nyní mnoho nájemníků upravovalo své byty z vlastních prostředků,
zákon až dosud umožňoval, aby jim opravy dražší padesáti korun zaplatil majitel
bytu. Předložená novela považuje za běžnou údržbu bytu malování včetně opravy
omítek, tapetování a vnitřní nátěry. Mezi opravy vybavení bytu řadí zejména
opravy podlah, základního vybavení koupelny, popřípadě koupelnového nebo
sprchového koutu a splachovacího záchodu, sporáku, kamen, elektroinstalace a
plynoinstalace, osvětlení, rozvodu vody, tepla, plynu a odpadů. Výjimkou jsou
pouze opravy ústředního nebo etážového topení a výměny celých předmětů bytového
vybavení, které bude i nadále zajišťovat majitel bytu. Nájemníci nebudou muset
uvedené náklady hradit tehdy, jestliže jejich potřeba vznikla dříve, než byt
převzali, nebo jestliže jde o důsledek způsobený opravami, které financoval
pronajímatel. Jak se uvádí v důvodové zprávě k návrhu novely, dojde tímto
způsobem k nepřímému zvýšení nájemného. 

Změna občanského zákoníku má dále zpřísnit poskytování bytové náhrady za
služební byty, pokud jejich nájemci přestali pro majitele domu (bytu) bez
vážných důvodů pracovat. Opatření se týká zejména domovníků. Přísněji by se mělo
postupovat i proti pronajímatelům, kteří bez vážných důvodů nevyužijí
vyklizeného bytu k účelu, kvůli němuž o vyklizení rozhodl soud. Počítá se s tím,
že majitel by musel vyklizenému nájemci dodatečně uhradit náklady spojené se
stěhováním a s úpravou náhradního bytu. 

Na Černín v dlouhé frontě 

Praha- Již od časných hodin se před budovou Černínského paláce, který je sídlem
českého ministerstva zahraničí, tvořila dlouhá fronta lidí, kteří chtěli využít
včerejší jedinečné příležitosti k prohlídce reprezentačních prostor paláce. 

Ministerstvo zahraničí se poprvé po šedesáti letech své působnosti v budově
rozhodlo umožnit veřejnosti prohlídku tohoto největšího barokního paláce Prahy.

Na včerejší den připadá právě 60. výročí od data, kdy se sídlem ministerstva
stal po mnohaleté rekonstrukci Černínský palác. Kromě toho je 3. září také dnem,
kdy před šestačtyřiceti lety zemřel první šéf československé diplomacie Edvard
Beneš. 

Podle slov ministra zahraničí Josefa Zieleniece, který včera novináře osobně
provedl reprezentačními prostorami, připravuje ministerstvo rekonstrukci
palácových zahrad, které by snad v příští turistické sezoně měly být
zpřístupněny veřejnosti. 

Kromě toho probíhají také úpravy nádvoří a v rekonstrukci je i tak zvaný
Masarykův byt: prostory paláce, v nichž kromě Jana Masaryka bydleli i další
ministři zahraničí. Návštěvníci si včera mohli prohlédnout i smutně proslulou
koupelnu bytu, z jejíhož okna Jan Masaryk 10. března 1948 údajně vypadl. 

Všechny reprezentační místnosti kromě Velkého sálu jsou zachovány v původním
barokním stylu. 

ČSSD: pět až sedm milionů na volby 

Z politické scény Praha (em, čtk)- Výkonný výbor ČSSD nebyl na svém víkendovém
zasedání usnášeníschopný, proto nemohl přijmout usnesení ke komunálním volbám.
Jména kandidátů pro Prahu předseda Zeman zatím neoznámil. Sociální demokraté
podle jeho slov budou mít kandidátky ve všech velkých městech, dále v okresních
městech a všech obcích, které mají více než 5000 obyvatel. Do předvolební
kampaně hodlá ČSSD investovat 5 až 7 milionů korun. Za největšího konkurenta pro
komunální volby považuje ODS. 

Městská konference ČSSD v Českých Budějovicích zvolila do čela své kandidátky
pro obecní volby někdejšího hlavního vojenského prokurátora a nynějšího advokáta
Miroslava Kříženeckého. 

Hutové se stěhují z tábora do tábora 

Goma- Do nově založeného tábora v Kahimbo u Gomy se v sobotu začali stěhovat
první Hutové z přelidněného tábora Kibumba, kde zatím žije na 350 tisíc lidí.
Úřady chtějí do Kahimba přesunout asi 60 tisíc lidí. Po registraci a zdravotní
prohlídce dostává v Kahimbu každá rodina deset čtverečních metrů půdy zhruba
očištěné od křovin a kamení na stavbu přístřeší. 

Rwandská vláda, vedená Rwandskou vlasteneckou frontou, včera oznámila, že do
někdejšího bezpečnostního pásma na jihozápadě země vyšle v pondělí své vojáky. 

Rusko a Čína vymezí hranice 

Moskva- Dohodu o demarkaci západní části rusko- čínské hranice podepsali v
sobotu v Moskvě ministři zahraničí Ruska a Číny Alexandr Kozyrev a Čchien Čchi-
čchen. Prohlášení o tom, že ruské a čínské strategické jaderné rakety nebudou
namířeny proti sobě, a deklaraci o hlavních směrech rozvoje dvoustranných vztahů
v dlouhodobé perspektivě podepsali týž den v Kremlu prezidenti obou zemí Boris
Jelcin a Ťiang Ce- min. Čínský ministr zahraničí odmítl včera v Moskvě
komentovat zprávy o údajně chystané nové zkoušce čínské jaderné zbraně. 

Výchova k bádání je nedílnou součástí činění vyspělého národa 

Petr Jakeš, Autor přednáší na Přírodovědecké fakultě UK U politiků, ale i ve
veřejnosti se objevují pochyby o účelnosti vlastního českého výzkumu. Je to
důsledek vědecké minulosti, existence institucí, které měly vědu toliko v názvu
a rozlišovaly mezi vědou socialistickou a cizí. Izolovaný výzkum však nemůže
přinášet výsledky. 

Svět je plný černých krabiček, ve kterých jsou ukryty moderní zázraky: počítače,
záznamová média, navigační systémy, farmaceutické přípravky či biotechnologické
postupy, genová manipulace. Většina objevů pochází od základního výzkumu a
domnívat se, že pěstovat toliko aplikovaný výzkum, tedy brát někde nápady a
výrobky vzniklé na základě těchto nápadů prodávat, činí z těch, kdo do
základního výzkumu investují, slušně řečeno, blbečky. 

Věda, která je nedílnou součástí činění vyspělého národa, vyžaduje, tak jako
kultura, péči společnosti. V té nejryzejší formě má základní výzkum s kulturou
společné to, že se na čas lze bez nich obejít. Žel, zanechává to stopy na
společnosti či národě. K pěstování vědy je třeba nejen střecha nad hlavou,
nějaké finance (a někdy jich je třeba dost), ale především vědecký dorost. Jsou
to aspiranti, doktorandi a postdoktorandi. Tedy lidé s ukončeným tradičním
vysokoškolským vzděláním, kteří se rozhodli ještě v učení pokračovat.
Pětadvacátníci, třicátníci či pětatřicátníci. Jsou neopotřebovaní, nezatížení
tradicemi, funkcemi, vyšlapanými cestičkami. Pracují- li v dobrých týmech, jsou
to právě oni, kdo svými nápady i životní energií postrkují vědu vpřed. To vědí
všude na světě a dorostu si hledí, někde i hýčkají. 

V přístupu k výchově vědeckých pracovníků existuje několik cest. Ta jedna,
americká, je školštější. Doktorand je studentem, jak se sluší a patří. Jsou mu
předepsány přednášky, zkoušky a nakonec doktorská práce (PhD). Cesta britská je
svobodnější a dospělejší. Není v ní formálních přednášek, cvičení či kurzů a
spočívá ve vypracování doktorské práce. V Americe mají tedy undergraduate
schools k výchově vysokoškoláků s nižšími kvalifikačními stupni (bakaláři) a
graduate schools k produkci specialistů- výchově vědeckých pracovníků. V
graduate schools se dělá špičková věda a vychovávají magistři (MSc) a doktorandi
(PhD). Odborníci pro aplikovaný výzkum se vychovávají základním výzkumem. 

Náš systém výchovy byl postaven na středoevropských tradicích (profesor coby
neotřesitelná autorita), byl sovětsky modifikován, včetně nesmyslných
pojmenování vědeckých hodností, a předepisoval zkoušky odborné, ale i např. z
marxistické filozofie. Těžištěm byla kandidátská práce. 

Domnívám se, že bychom měli opustit příliš benevolentní britský způsob výchovy
badatelské špičky a pro potřebu našeho evropanství předepisovat na vysokých
školách doktorandům pokročilé přednášky, kurzy, letní školy či cvičení a k tomu
úzce specializovanou doktorskou práci jasně zaměřenou na publikaci v renomovaném
časopise. Měli bychom pěstovat ty nejběžnější badatelské návyky, ke kterým patří
zdravá skepse, kritické myšlení, tvůrčí pozitivní postoje. 

Vytvoření graduate schools ve spolupráci s Akademií by bylo tím nejefektivnějším
činem. Leč mám pochybnosti, zda budeme úspěšní, právě pro ten malý podkritický
rozměr společnosti, pro malé množství dostatečně motivovaných a schopných lidí
a, ke škodě věci, existenci pašalíků. Budeme mít potíže nalézt výzkumné talenty,
a zejména učitele, schopné poskytnout kvalitní výchovu malému kolektivu
studentů. I pedagogickou činnost na špičkové úrovni začínáme hodnotit tržně.
Podle počtu studentů přidělujeme prostředky školicím institucím. Nejenže jsme v
podkritickém množství, trpíme xenofobií, nemáme legislativu pro cizí studenty.
Mezera na úrovni životního standardu, která se objevuje mezi kvalifikovanou
vědeckou špičkou a sférou podnikatelskou, právě teď, v počátcích transformace
společnosti, přece jen zanechá stopy. 

Je tedy namístě hýčkat dorost a nehřešit na to, že mladý badatel pracuje s
nadšením pro vědu, bez ohledu na plat. Jenže člověk, který začíná nalézat své
poslání ve výzkumné práci, také zakládá rodinu, chce bydlet a důstojně žít. Z
tohoto pohledu naši doktorandi nejsou nikterak hýčkáni. 

Festival pro malou planetu začne v pátek v Lipnici nad Sázavou 

Lipnice' 94 s podtitulem Malý festival pro malou planetu začne za každého počasí
v amfiteátru v Lipnici nad Sázavou tento pátek v 18 hodin koncertem šesti
skupin- The Four' s, Znouzecnost, Rozladěn, Libanon, Konrád- Binder Blues Band,
The Fork. 

V sobotu koncertní přehlídka pokračuje již od půl desáté dopoledne skupinou
scénického tance Flek a vystoupeními písničkářů Karla Vepřeka, Oldřicha Janoty a
dvojice Václavek& Ostřanský. Odpolední maraton pak začne ve 13.30 vystoupením
Oborohu, Oswalda Schneidera a ETC... a pokračovat bude Psími vojáky, duem
Magnusek& Havlíček, skupinami Švehlík, Dunaj, Nšoči a Nahoru po schodišti dolů
band. 

V neděli bude na hradě Orloj snivců hledat ztracený čas. Festivalu se také
zúčastní místní divadlo Scéna humoru, na hradě se uskuteční výstava keramiky a
keramická dílna, hnutí Duha postaví a bude provozovat svůj informační stánek,
boskovická literární čajovna hodlá vařit čaj a k dostání bude vegetariánská
strava. Pořadatelé zajistili kyvadlovou autobusovou dopravu z havlíčkobrodského
nádraží. První autobus jede v pátek o půl čtvrté odpoledne. Permanentní
vstupenka stojí 130 korun. (iha) 

Stefanu Edbergovi newyorské noci nesvědčí 

Když před dvěma lety Švéd Stefan Edberg podruhé vyhrál US Open, kromě
grandslamového titulu a šeku s nejvíce nulami, získal nazpět i žezlo nejlepšího
tenisty světa. Na jeho vystoupení ve Flushing Meadows padl tehdy jak ulitý
popěvek švédské skupiny ABBA The Winner Takes It All (Vítěz bere vše). Kdyby
Grand Slamy stejně jako turnaje ATP zavedly novinku, kterou jsou hudební vložky
mezi gamy, vyprovázelo by včera před půlnocí Edberga z centrkurtu Luise
Armstronga opět švédské hudební seskupení. Tentokrát však Roxette se svým hitem
Crash, Boom, Bang, neboť Edbergův pokus o třetí titul na dvorcích ve Flushing
Meadows ztroskotal ve 3. kole na sousedovi ze švédského Vaxjö Jonasu
Björkmanovi. Osmadvacetiletý hráč tak prvně od roku 1986 nesplnil své sezonní
penzum- alespoň jedno grandslamové finále. 

Dopřál jsem mu Vánoce už v září, glosoval pátý nasazený svoji senzační prohru. O
tom, že se nečekala ani přes průběžně nepříznivý vývoj, svědčí fakt, že
pořadatelé optimisticky vydali během utkání statistiku o Edbergových
zmrtvýchvstání z 0: 2 na sety. Jenže to, co se Švédovi povedlo například před
šesti lety ve Wimbledonu proti Mečířovi, tentokrát nevyšlo a Edberg dokonce
dostal kanára. A to na US Open přijel coby vítěz z betonu ve Washingtonu a
finalista z Cincinnati. 

Newyorská soirée mu však příliš nesedí, do utkání s Björkmanem se jeho nejhorší
vzpomínky z US Open vázaly právě na noční střetnutí pod umělým osvětlením, když
před pěti lety uhrál na starce Connorse jen šest gamů. Raději hraju za denního
světla a ne za tmy. Večer obvykle bývá chladno a větrno, což se na hře podepíše,
připustil Edberg, ale rozhodně to neříkal jako výmluvu. Ostatně své vyřazení
nesváděl ani na nepříjemný pád z konce úvodní sady, kdy si pochroumal zápěstí.
To ovlivnilo několik následujících výměn, ne celý zápas, nemínil snížit
Björkmanův výkon. Edberg platí za jednoho z nejnoblesnějších tenistů, který
unese i nepříjemnou porážku. Kdysi, ještě jako junior, jsem hrál s hliníkovou
raketou a jednou jsem se ji pokusil zlostí rozbít. Asi patnáctkrát jsem jí
třísknul o zem, ale sotva jsem ji poškrábal. Od té doby rakety neničím, klidně
na sebe zažaloval Edberg, který dosud jako jediný vyhrál US Open v juniorské
(1983) i seniorské (1991, 1992) kategorii. 

Se švédskou povahou se přímo snoubí skromnost. Zdrženlivě šťastný Björkman zase
na své tiskovce nezapomněl podotknout, že býval Edbergovým sparringpartnerem a
občas od něj dostal v tréninkových setech pořádnou nakládačku. I když pocházím
ze stejného klubu jako Wilander a zpočátku byl on mým idolem, herním stylem jsem
naladěn na stejnou strunu se Stefanem, takže jsem od něj leccos okoukal,
neupíral Edbergovi podíl na svém úspěchu Björkman, který se dosud prosazoval
především v deblu (s Apellem je finalistou posledního French Open) a včerejší
postup je jeho prvním grandslamovým osmifinále. Svého staršího krajana považuje
dvaadvacetiletý Björkman za nejlepšího švédského tenistu, minimálně na letošním
US Open však svého učitele přerostl. 

(ad) New York 

Husitská církev v SR 

Bratislava- Po více než půlstoleté přestávce způsobené zákazem činnosti za
Tisova Slovenského státu obnovila na Slovensku svou diecézi Církev
československá husitská. Generální vikář pro SR Jan Hradil, žijící v Újezdu u
Brna, sdělil ČTK, že většina z asi 600 věřících je slovenské národnosti,
liturgie v češtině jim však nevadí. 

Za Levý blok Štěpánovci nekandidují 

Z politické scény Praha (haš, če)- Nevím o jediném případu, kdy by se na
kandidátkách Levého bloku objevil člen Štěpánovy Lidové unie národní záchrany,
řekl včera Lidovým novinám místopředseda strany Levý blok Jaroslav Ortman. Levý
blok podle něho sice usiluje o sestavování komunálních kandidátek na občanském
principu, tj. bez ohledu na politickou příslušnost, ovšem společné kandidátky se
Štěpánovou stranou považuje Ortman za vyloučené. 

Nový energetický zákon umožní privatizaci elektráren a plynáren 

Praha (haš)- Podnikat v energetice budou u nás smět pouze fyzické či právnické
osoby, kterým ministerstvo průmyslu udělí státní autorizaci. Uvádí se to v
návrhu zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetice,
který v těchto dnech obdrželi od vlády poslanci parlamentu. Autorizace na výrobu
elektřiny, plynu a tepla či na jejich rozvod se má udělovat na dobu určitou,
nejméně však na 25 let. Požádat o ni bude moci bezúhonná fyzická osoba starší 21
let, která má trvalé bydliště na území ČR a je odborně způsobilá k práci v
energetice. Právnická osoba by měla mít sídlo na území ČR a musí ustanovit
odpovědného zástupce, který splňuje podmínky platné pro fyzickou osobu a jemuž
ministerstvo průmyslu udělí souhlas. 

Jak se uvádí v důvodové zprávě, současné energetické zákony jsou zastaralé,
protože byly koncipovány na podmínky centrálního řízení ekonomiky a stále brzdí
privatizaci elektráren, plynáren, tepláren a rozvodných sítí. 

Úroky ve světě pod 7.5% 

Praha- Úrokové sazby z krátkodobých úvěrů dosahují ve světě od tří do osmi
procent, sazby z dlouhodobých úvěrů od pěti procent výše. Vyplývá to z přehledu
úrokových sazeb v některých hospodářsky vyspělých státech, obsaženého v
publikaci Jany Sereghyové o konjunkturní situaci v Evropě, kterou vydal Institut
ekonomie České národní banky. 

Ve druhé polovině 80. let úrokové sazby stoupaly, a to z hladin podobných
dnešním. V roce 1987 tak dosáhly v USA zhruba 5.5 procenta z krátkodobých a
přibližně 7.5 procenta u dlouhodobých úvěrů, v Německu činily tyto dva ukazatele
5.0 a 6.0%, v Nizozemsku 5.7 a 6.2%, v Belgii v obou případech 7.5%, v Itálii
8.7 a 10.0%, ve Francii 9.0 a 10.0% a ve Velké Británii 10.0 a 10.6 procenta. 

Na přelomu 80. a 90. let sazby vesměs dosahovaly maximálních hodnot, na nichž
zůstaly až do roku 1992. V některých případech ovšem v tomto roce dosáhly letité
vysoké sazby vrcholu nebo došlo k jejich několikaměsíčnímu zvýšení. 

V roce 1989 tedy zaznamenaly USA maximum u sazeb krátkodobých a dlouhodobých
úvěrů ve výši 8.7 a 9.0%. V Belgii a Francii pak v roce 1990 činily tyto sazby
10.5 a 11.0%, v Itálii 13.7 a 12.0%, ve Velké Británii 15.0 a 12.0%, v roce 1992
v Německu 10.0 a 8.5% a v Nizozemsku 9.8 a 8.0%. V průběhu loňského roku již
úrokové míry klesaly, často velmi prudce. 

Letos v prvním čtvrtletí činily krátkodobé sazby v USA 3.0 a dlouhodobé 6.3
procenta, v Nizozemsku 5.0 a 6.3%, ve V. Británii 5.0 a 6.5%, v Německu 5.8,
resp. 5.6%, v Belgii 6.2 a 7.0%, ve Francii 6.3 a 6.2% a v Itálii z krátkodobých
úvěrů přibližně osm procent. Sazby v Japonsku přibližně odpovídají úrovni
dosahované v USA. 

Průměrné sazby bank v ČR letos ve stejném období v případě krátkodobých úvěrů
kolísaly okolo 13 procent, u střednědobých kolem 15 procent a u dlouhodobých
okolo 10.5 procenta. (ma) 

Rozšíření je politický problém 

Šéf GATT a komisař Evropské unie v rozhovoru pro Lidové noviny Jana Blažková,
Cernobbio Stáli spolu a hlasitě se hádali. Jak jinak, než o ekonomice. Generální
ředitel GATT (Všeobecné dohody o clech a obchodu) Peter D. Sutherland a komisař
Evropské unie pro konkurenční politiku a administrativní záležitosti Karel Van
Miert. 

Diskusní setkání v italském Cernobbiu přední světoví politici a ekonomové již po
dvacet let tradičně využívají hlavně k vzájemnému porovnání svých názorů. A
protože jde o schůzku neformální, je povoleno i zvýšení hlasu. Podle zamračených
tváří se Sutherland a Van Miert zjevně nedohodli. Přesto ale svorně poskytli LN
rozhovor: o Stále více se začíná hovořit o vstupu středoevropských států do
Evropské unie. Jak v této souvislosti hodnotíte ekonomickou a politickou situaci
České republiky? 

Peter Sutherland: Mnoho konkrétních informací o České republice nemám. Mohu
hovořit jen z obecného hlediska, ale můj pocit je velmi pozitivní. Pokud vím, v
ČR je velmi nízká nezaměstnanost, stejně jako deficit rozpočtu. Proto myslím, že
má na vstup do EU ze středoevropských států největší naději. 

Karel Van Miert: Mezi státy bývalého východního bloku jsou velké rozdíly ve
způsobu, jakým transformace jejich systému probíhá. Je velmi obtížné srovnávat
tyto země s členskými státy EU. Jejich situace je mnohem obtížnější. Tak tomu
bylo i s Dánskem, které se nyní dokázalo vypracovat na velmi dobrou ekonomickou
pozici ve společenství. Lze srovnávat jedině hospodářství těchto zemí navzájem,
aby se zjistilo, která z nich je na tom nejlépe. Osobně podporuji také
spolupráci těchto států mezi sebou. Společně jsou mnohem silnější než jako
jednotlivci. o 

Před případným dalším rozšířením Unie se musí nejprve reformovat její
institucionální systém. Co považujete z tohoto hlediska za největší překážky? 

P. S.: Nejsem představitelem Unie, k problému se tedy mohu vyjádřit jen jako
pozorovatel zvenčí. Je jisté, že vzhledem ke vstupu Rakouska, Norska, Švédska a
Finska do Unie, s nímž se počítá od ledna příštího roku, se dvanáctka poněkud
zahltila, takže další rozšiřování bude extrémně komplikované. Například doposud
nutný stoprocentní souhlas všech jejích členů při důležitých rozhodnutích, který
do jisté míry brání Unii v rozvoji už dnes, bude mnohem složitější získat v
šestnácti členech. Co teprve nastane, až jich bude dvacet či více? 

K. V. M.: Rozšiřování je obtížné hlavně z politického hlediska. Některé členské
státy požadují, aby byly před podobnou změnou vyřešeny všechny problémy Unie:
stanoveny časové limity a rychlost integrace apod. Česká republika je vzhledem
ke svému případnému vstupu do společenství v mnohem lepší ekonomické pozici než
ostatní země střední Evropy. Ale právě z politických důvodů uvnitř Unie bude
muset ještě čekat. Navíc se nepočítá s rozšiřováním po jednom. Jak to vypadá,
příště se bude jednat o pět, šest či sedm zemí současně. V tom je ta potíž. o 

Kdy bude reálné o vstupu dalších zemí do společenství hovořit? 

K. V. M.: Dokud se Unie sama ve svých názorech nesjednotí, nelze termín určit.
Musíme počkat na výsledky mezivládní konference EU v roce 1996. Před tímto datem
je těžké odhadnout, co se stane. 

P. S.: Souhlasím. 

Slovenský Bohouš v Čechách před zámkem německého knížete Metternicha Foto Robert
Zlatohlávek- LN 

Filmová invaze 

Letošní dvacátý ročník festivalu amerického filmu ve francouzském letovisku
Deauville v Normandii je ve znamení padesátého výročí vylodění Spojenců. V jeho
rámci budou v evropské premiéře promítnuty čtyři desítky snímků. Slavnostního
otevření se zúčastnili i příbuzní generálů Eisenhowera a de Gaulla a hosty
festivalu jsou také hollywoodské hvězdy J. Nicholson, T. Hanks, N. Cage a Danny
de Vito. 

Opera má úspěch, ale příliš experimentuje 

Ivan Hartman, Teplice Jestli se někdy vrátím do Teplic? zopakoval Peter Dvorský
otázku. To bude samozřejmě záviset na mém programu, ale pak bych prosil o větší
sál, tak asi pro pět tisíc lidí, řekl den před svým včerejším koncertem v
Teplicích slovenský tenorista světového věhlasu. Peter Dvorský vystoupil včera
večer v Domě kultury doprovázen Severočeskou filharmonií řízenou jejím
šéfdirigentem Tomášem Koutníkem. Zájem o jeho recitál třikrát převýšil nabídku
asi sedmi set míst. 

Pořadatelem výjimečné akce byla akciová společnost Glavunion, která podle slov
svého generálního ředitele Štěpána Popoviče chce vrátit Teplicím to, co je
dělalo velkými- dobrou hudbu. Tento koncert není naší poslední akcí, potvrdil
ředitel Popovič. 

Peter Dvorský se bude po návratu z Teplic domů připravovat na premiéru Pucciniho
Bohémy, která je v Bratislavě ohlášena na 7. října. Shodou okolností právě role
Rudolfa z této opery byla pro Dvorského vstupenkou mezi světovou operní elitu.
Rudolfem Dvorský debutoval v milánské La Scale na Velký pátek 13. dubna 1979.
Šlo o rychle přijatou nabídku. S kolegy jsem se seznámil až po prvním dějství,
řekl Peter Dvorský. Potom jsem měl plný kalendář, dodal. Téhož roku v červenci
už zpíval i v dalším prestižním sále, ve veronské Aréně. 

Podle Petera Dvorského, který každé představení prožívá jako neopakovatelnou
událost, znamená pro mladého umělce velký úspěch už to, že vůbec poprvé vystoupí
na jevišti. Vždyť je třeba dát dohromady talent, odvahu a štěstí. Když jedno
chybí, nepodaří se to. Také je třeba mít zdravé nervy, ale těch mi už trochu
ubývá, řekl umělec. 

Peter Dvorský se nedomnívá, že by klesal zájem o operu. Spíš naopak. Opera se
ale ubírá jiným směrem a na operních pódiích se velmi experimentuje. Bojím se,
že pokud inscenování oper opustí tradiční podobu, dostane se opera do úzkých a
spíš bude vyhledávat koncertní provedení. Naše děti si pak nebudou umět
představit Rusalku a Vodníka. Mladí režiséři totiž často pokládají klasické
inscenace za kýč. Peter Dvorský také připomněl veliký zájem mladých amerických
umělců o angažmá na evropských operních scénách. 

O politice Peter Dvorský mluví nerad. Ať už řeknu pro i proti, vždy se to
využije v můj neprospěch. Přestože přede dvěma roky dostal nabídku kandidovat do
parlamentu, říká, že by do politiky rozhodně nevstoupil. Nechci, aby na mě lidé
plivali v politickém křesle, to ať raději plivají, když se mi něco nepovede na
jevišti. Chystaných voleb na Slovensku se Peter Dvorský nezúčastní, neboť v té
době bude v zahraničí. Zase mě moje umění zachrání, žertoval. 

Peter Dvorský je však prezidentem humanitární nadace Harmony a od roku 1991 také
předsedou rady Slovenské hudební unie. Na otázku LN, co chce v této funkci
prosazovat, Peter Dvorský odpověděl, že je třeba vyřešit vztahy mezi státními a
soukromými uměleckými školami. Existují tendence dostat školy do soukromých
rukou, což není vždy správné. Umění se nerodí jen v dobře situovaných rodinách.
Talentované děti z méně mohovitých rodin, nebudou- li mít na školné, zbrzdí svůj
talent a nebudou se moci rozvíjet. Chceme prosazovat, aby se úroveň uměleckých
škol zlepšila, řekl Peter Dvorský. 

Šindel už bude za tři dny trénovat 

Praha (bra)- Reprezentační hokejový brankář Jaromír Šindel, který se v neděli
zranil v průběhu posledního zápasu turnaje Pragobanka Cup proti Švédsku, se ve
Zlíně podrobil rentgenovému vyšetření. Podle manažera Sparty Miroslava Kuneše je
už Šindelův zraněný obratel v pořádku a za tři dny by měl opět začít s
tréninkem. 

Do Ostravy přijede i O' Brien 

Ostrava (sn)- Účast na ostravském hodinovém desetiboji DECARO CUP 94, který se
uskuteční v úterý 27. září na stadionu SSK Vítkovice, již potvrdil Bělorus
Hämaläinen, stejně jako Švéd Dagard a Ukrajinec Lobodin. Americký světový
rekordman O' Brienem do Ostravy určitě přijede, ale jestli nastoupí v hodinovce,
kterou ještě nikdy neabsolvoval, se rozhodne až po klasickém desetiboji v
Talance (10.- 11 . 9.). Jednání ještě probíhají s francouzskou dvojicí Blondel-
Palziat, zájem závodit projevil i Novozélanďan Poelman, známý Kanaďan Smith a
Američan Ftitz. 

Dosud není jasno o startu olympijského vítěze z Barcelony Roberta Změlíka. Ten
má sice zájem nastoupit, ale zřejmě až po vyšetření u světoznámého specialisty
Lee Kwanga v USA se rozhodne o jeho startu. Třetí ročník ostravského mítinku
bude mít juniorský předzápas, v němž se představí šest českých desetibojařů
nastupující generace. 

Pravidelná rubrika slovenského básníka, překladatele a publicisty Jána Štrassera
Dobrý den z Bratislavy bude od tohoto měsíce vycházet místo ve středu v sobotní
kulturní příloze Národní 9. Poprvé se zde Štrasserův zápisník objeví tuto
sobotu, tedy 10. září, a bude věnován Ivanu Kadlečíkovi. 

Vážení čtenáři, je tomu právě rok, kdy jsme vám oznamovali nepopulární
informaci, že se cena našich novin zvyšuje. 

Celý rok jsme přečkali bez změny ceny, nepočítáme- li zvýšení v souvislosti se
zařazením barevného televizního magazínu Duha jako přílohy LN. Nyní však musíme
do ceny deníku promítnout zvýšení nákladů, které v průběhu roku nastalo. Od
posledního čtvrtletí letošního roku budou proto Lidové noviny stát od pondělka
do čtvrtka pět korun a v sobotu šest korun. Cena pátečního vydání (6.50)
zůstává. (Na Slovensku budou LN stát od pondělí do čtvrtka 5.50 Sk, v pátek 7.50
Sk a v sobotu 6.50 Sk.) Víme, že každé zvýšení ceny je nepopulární, a tak
doufáme, že s touto cenou vydržíme opět alespoň rok, zatímco ceny ostatních
novin se budou v dalších čtvrtletích zvyšovat. 

Přestože oznamované zvýšení znamená měsíčně jen průměrně o 21.70 Kč vyšší
vydání, víme, že pro některé čtenáře může být předplatné v čtvrtletním nebo
ročním součtu tak vysoké, že mohou zvažovat i zrušení odběru novin. Těmto
čtenářům nabízíme tak jako vloni pomoc. Všem předplatitelům pak nabízíme novou
soutěž. 

Vážení čtenáři, z vašich dopisů víme, že většinou kladně hodnotíte změny, které
v Lidových novinách probíhají. Také bývalí čtenáři Lidové demokracie nám píší,
že i když litují zániku LD, souhlasí s dalším odběrem Lidových novin. Věříme
proto, že pochopíte, že současné zvýšení ceny je nutné a že nám zůstanete věrni.

Michal Klíma, ředitel LN 

Britky na SP 

Neuss- Atletky Velké Británie smějí na konci týdne startovat na Světovém poháru
v Londýně. 

O jejich diskvalifikaci se původně uvažovalo v souvislosti s dopingovou aférou
běžkyně na 800 m Diane Modahlové. Trest však platí až od 30. srpna, kdy druhá
zkouška potvrdila výsledek první, která objevila 42násobné zvýšení hladiny
testosteronu v organismu Modahlové. 

CSIC navyšuje jmění 

Česká a slovenská investiční korporace (CSIC), londýnský investiční fond, hodlá
zvýšit svůj kapitál o dalších 25 mil. USD prostřednictvím emise akcií a opčních
listů. Právo k jejich nákupu mají současní i noví akcionáři fondu. 

CSIC se specializuje na podporu investic v České a Slovenské republice. 

Dodatečná nabídka obsahuje 340 tisíc jednotek, každá se skládá ze sedmi akcií a
jednoho opčního listu, přičemž cena jednotky činí 73.50 USD. 

Fond byl založen počátkem tohoto roku a zprostředkoval dosud investice v celkové
hodnotě 30 mil. USD, z nichž více než 90% bylo umístěno v ČR. 

Jak uvádí britský Financial Times, zvýšení podílu Slovenska není vyloučeno,
ovšem představitelé fondu očekávají výsledky podzimních parlamentních voleb. 

Fond investuje do nákupu kotovaných i nekotovaných akcií a do společných
podniků. Ve svém portfoliu, jehož hodnota nyní dosahuje 35 mil. USD, má i podíl
na 23milionové investici British Petroleum do maloobchodní sítě čerpadel v ČR.
(am) 

Almužna, nebo spravedlnost? 

Pavel Vondráček Řezník Mašek tajně zabil prase. Dostal provaz. Mlynář Kalfus
načerno semlel mouku Vávrovi. Popraveni kulkou do hlavy. Wágner se štítil práce.
Plyn. Jeho švagr Bouda kočoval po Čechách s povozy. Zastřelen na Pankráci. Říha
František zahleděl se na dívčí stehna a přestal pracovat. Po výtce nožem napadl
mistra a odjel směr Mathausen. 

Na každém šprochu pravdy trochu. Názor, že ne všichni popravení a trestaní
nacistickým režimem byli političtí vězni, nemusí být mylný. Dosti úvah, zde jsou
fakta. Na Pankráci bylo v letech 1943- 1945 popraveno celkem 1079 lidí. Němci,
věrni své příslovečné pečlivosti, vždy zaznamenali trestný čin. Sto třicet z
nich bylo ocejchováno značkou H- hospodářský delikt, 276 dostalo značku O, která
znamenala, že hospodářský nebo vlastenecký delikt nepřipadá v úvahu. Myšlena tím
byla potulka, individua práce se štítící a obyčejná kriminalita. Dvě příjmení se
vyskytují nápadně často- Serinek a Růžička. Příslušníci dvou tehdy největších
šmelinářských klanů. 

A tahle individua a jejich potomci že dostanou prachy, z našich daní? ozvou se
jistě hlasy na konci měsíce září, když parlament přijme zákon o odškodnění
obětem nacismu. Političtí ano, kriminálníci ne! řeknou ti umírnění. Ostatní
rezolutně řeknou: Ne, nic nedostanou, po zjištění, že František Říha se z tábora
vrátil o sedm kilo těžší, po válce popravil čtrnáct lidí, protože si předtím
zapsali národnost německou, a na Pankráci obtěžoval Lídu Baarovou ( zaznamenáno
v jeho spise) a korunu všemu nasadil svým členstvím v StB. Hlavní otázkou bude:
Kdo je oběť nacismu? Každý, kdo nebyl souzen nezávislými soudy, byť byl
několikanásobným vrahem, či ten, u kterého je prokázána politická činnost. Mnozí
se radši ani ptát nebudou, za co byl vězněn Říha, padla by pak otázka, za co
byli odsouzeni oni sami. Řekněte ale člověku po třech létech pobytu v
koncentráku, že není politický vězeň. 

Paní Serineková a Růžičková peníze nedostanou. Jsou již dávno pryč, ostatně jako
další statisíce, které již nikdy své poslední slovo k problému neřeknou. Cynicky
řečeno- vylétli komínem. Zbylí dostanou dva tisíce tři sta korun za měsíc
věznění. Pro někoho almužna, pro někoho potvrzení, že existuje spravedlnost. 

Významná zakázka Siemense pro Pacov 

Pacov- Pacovské strojírny se v letošním roce v kooperaci s ABT Kladno podílejí
na významné zakázce pro německou firmu AG Siemens. Jde o přípravu plechů pro
výrobu kontejnerů určených k dlouhodobému uskladňování vyhořelého paliva z
atomových reaktorů. 

Závěrem srpna získal závod Pacovských strojíren certifikát německé zkušebny Tüf
Bayern. Ten umožňuje svařovat tlakové nádoby o tloušťce stěny 2- 12 mm z
nerezové oceli pro použití v Německu a rozšířit exportní možnosti strojíren na
evropských trzích. 

V nedávné době se strojírny významnou měrou podílely řadou nových výrobků i
montážními pracemi na úpravách technologie v pivovaru Radegast Nošovice. Zvláště
důležitá byla podle ředitele společnosti Rudolfa Krompa spolupráce s belgickou
firmou Meura. Na základě dobrých výsledků se připravuje založení společného
podniku, zejména pro oblast pivovarnictví. 

V Pacovských strojírnách se zabývají stavbou, výrobou a prodejem zařízení pro
potravinářský průmysl, zejména pivovary, lihovary, sirupárny, mlékárny,
konzervárny, škrobárny, cukrovary, sodovkárny a zemědělské provozy. 

Roztržka Londýna s loajalisty 

Londýn- Britský premiér John Major včera předčasně ukončil rozhovory s vůdcem
radikální Strany demokratických unionistů Ianem Paisleym. Vůdce severoirských
loajalistů totiž odmítl akceptovat premiérovo tvrzení, že mezi britskou vládou a
Irskou republikánskou armádou (IRA) nebyly před vyhlášením příměří IRA uzavřeny
žádné dohody. Irský premiér Albert Reynolds a předseda Sinn Fein Gerry Adams se
včera poprvé v historii setkali v Dublinu. Ve společném prohlášení zdůraznili
naprostý a absolutní závazek k demokratickým a mírovým metodám při řešení
politických problémů. Adams však odmítl novinářům potvrdit, že příměří IRA je
trvalé. 

Ohromený ministr i ředitel 

Státnímu pedagogickému nakladatelství hrozí likvidace, řekl předseda FNM Praha
(il)- Ministr školství I. Pilip byl ohromen zprávou, že národní podnik Státní
pedagogické nakladatelství (n. p. SPN) 13. 7. 1994 přišel o dvě budovy bez
vědomí svého ředitele Rudolfa Platzera a zakladatele podniku ministerstva
školství. 

Domy byly prodány za 37 milionů korun, přičemž jejich tržní cena se pohybuje
kolem 400 milionů Kč. Prodej byl zřejmě nezákonný a případ bude muset vyřešit
soud, řekla LN ředitelka odboru kontroly ministerstva školství Vladimíra
Rattayová po zajištění dokladů o prodeji budov. 

Vlastníkem budov je dnes soukromá akciová společnost SPN- pedagogické
nakladatelství, kterou z velké části vlastní František Talián, vítěz obálkové
metody privatizace n. p. SPN. Hlavní roli při prodeji budov hrál ekonomický
náměstek Platzera Miloslav Burdátš a bývalý právník n. p. SPN F. Talián. Burdátš
a obchodní ředitelka n. p. SPN Vladislava Gregorová včera byli odvoláni z
funkce. Důvěřoval jsem nesprávným lidem, řekl k situaci ředitel Platzer, který
oba členy vedení odvolal se souhlasem I. Pilipa. M. Burdátš se k případu odmítl
vyjádřit. 

F. Talián nabízel loni v září za n. p. SPN 170 milionů Kč, ovšem přes opakované
výzvy Fondu národního majetku (FNM) se k podpisu kupní smlouvy dodnes
nedostavil, ani nezaplatil. Řekl to LN předseda FNM Roman Češka s tím, že Talián
kupní smlouvu může podepsat do 16. září 1994, jinak bude ze soutěže vyloučen a
na jeho místo nastoupí druhý zájemce o n. p. SPN. Otázkou je, zda o něj někdo
projeví zájem, když hodnotné části podniku už jsou pryč, řekl předseda FNM R.
Češka. Podle něj byl prodej budov nezákonný, nelze však vyloučit, že n. p. SPN
půjde do likvidace. Další informace na poslední straně 

Komentář na straně 5 

Policejních studentů přibývá 

Praha (jap)- Počet policistů by měl do dvou až tří let odpovídat potřebám
policie. Včera to řekl náměstek ministra vnitra Martin Fendrych a dodal, že
situace se podle jeho názoru výrazně změní, až se podaří obsadit zhruba 3.5
tisíce volných míst. Zatím je u policie neobsazeno asi 5000 míst, mnoho jich
však zaplní nynější studenti policejních škol, kterých podle Fendrycha neustále
přibývá. 

Podle policejního prezidenta Stanislava Novotného policisté již netráví tolik
času v kancelářích a více se věnují přímo boji se zločinem. Novotný to vyvozuje
ze statistiky, podle níž v první půli letošního roku ve srovnání se stejným
obdobím roku loňského stoupl o 47 procent počet útoků na policisty. 

Polsko pravděpodobně splatí dluh formou ekologických projektů 

Praha (mrk)- Během jednání ministra financí Ivana Kočárníka s polským
vicepremiérem G. Kolodkem v závěru tohoto týdne by měl být podepsán protokol o
vypořádání polského dluhu v celkové výši 57 milionů dolarů. 

Polská vláda by se jím měla zavázat ke splacení dluhu formou financování 13
ekologických projektů převážně v česko- polském pohraničí. Podle informací z
ministerstva financí (MF) půjde zejména o výstavbu čističek odpadních vod,
kanalizace a odlučovačů popílku, plynofikaci energetických zařízení, odsíření
koksoven apod. V některých případech se má jednat o kompletní dodávky z polské
strany pod vedením české firmy, v jiných naopak. 

Skutečnost, že se na realizaci těchto projektů v oblastech s vysokou
nezaměstnaností budou podílet i polští občané, byla podle MF podmínkou polské
strany- v opačném případě by prý na uhrazení dluhu nepřistoupila. (Jinými
podmínkami polské strany bylo, že půjde o projekty ekologické a že se uskuteční
v pohraničí). Přesto se prý neočekává masový příliv polských pracovníků, neboť
při schvalování projektů byl kladen důraz na převahu dodávek technologií nad
podílem prací. 

Nejasnosti kolem možné demise Zieleniece 

Z politické scény Praha (haš, pec)- Je to absolutní nesmysl, nepravda, další ze
seriálu fám, řekl včera LN místopředseda ODS Jiří Vlach na dotaz, zda je pravda,
že při jednání politického grémia jeho strany padla mj. otázka demise ministra
zahraničí a místopředsedy ODS Josefa Zieleniece kvůli rozporům s předsedou
Klausem. Ministr Zieleniec se během včerejšího jednání poslaneckého klubu ODS
odmítl k věci vyjádřit. Premiér dotazy novinářů označil za nesmysl. 

Zdroj LN, který se jednání grémia zúčastnil, na svých informacích trvá. Podle
něj na tomto zasedání premiér o možné demisi ministra zahraničí Josefa
Zieleniece skutečně hovořil. 

Občanské obřady se budou nadále konat v Novoměstské radnici, jejíž nebytové
prostory nabízí městská část Praha 2 ve veřejné soutěži do pronájmu. Foto Martin
Přibyl- LN 

Nové návrhy USA pro Kubu 

New York- Spojené státy údajně předložily Kubě nové návrhy na zvýšení roční
kvóty pro legální imigranty z ostrova. Američané však zatím nechtějí přesná
čísla zveřejnit; označují je však za pružná. Havana údajně žádá zvýšení počtu
imigrantů z 20000 na 100000. Spojené státy včera zahájily transfer 10000
kubánských uprchlíků z americké vojenské základny v kubánském Guantánamu do
Panamy. 

Předseda OOP Jásir Arafat líbá ruku děvčátka ve školce, zřízené katolickou
organizací YMCA. Foto Reuter 

Brusič Karhan po letech 

Recenze DIVADLO: Léto se chýlí ke konci a překvapení neubývá. Black Box, nejdéle
hrající anglické divadlo v Praze (pod různými jmény existuje totiž již od roku
1991), překvapivě ukončilo svůj letní festival (postavený letos na českých
hrách) Káňovou PARTOU BRUSIČE KARHANA, uvedenou pod slušivým jménem KARHAN' S
MEN. 

Čech si snad s trochou fantazie dovede představit, co může lákat čilou americkou
komunitu v Praze na Čapkově R. U. R., Goldflamově Agatománii či Kohoutově Požáru
v suterénu. Uvedení prvního socialistického výrobního dramatu, hitu sezony 1949,
však Praha asi neočekávala. Těžko říci, co znamená toto představení pro soubor,
co pro Američany a Angličany v Praze, pro nás však je přesně tím, co napsala
Lidová demokracie při premiéře v Burianově Déčku před léty: nezapomenutelným
večerem. A to i přesto, že podobně nezapomenutelné věty starého Karhana- Není to
sice jako ve štelunkách, žádnej trumlfajer, žádná ouplavice, ale taky žádnej
urlaub- jsme se nedočkali (nebo jsme ji v rychlosti hrdelní američtiny
nepostřehli). 

Příběh o tom, jak se z dobrých revolverářů stali ještě lepší a vybrousili pístní
čep ne za šest, ale za čtyři minuty, a to s furiantstvím hodným potomků pantáty
Buška a Dubského, hraje soubor s vervou a pochopitelně po svém, takže
domorodcům, kteří by se rádi zasmáli, smích trošku tuhne na rtech. Parta lidiček
v nejrůznějších modrých hadrech s kšiltovkami na hlavě nepřipomíná ani vzdáleně
dobu modráků a rádiovek, svazácké mládí, košile modré, srdce rudá. Spíše vás
napadne, že jste se ocitli v zamjatinovském světě. Ten pocit nevyvolává jen
zvrácený optimismus bezkonfliktního příběhu, ale i okouzlující scény, v nichž
parta v nezabydleném prostoru ohraničeném jen několika konstruktivistickými
prvky pracuje na imaginárních strojích a přesné i plavné pohyby jejich rukou
vytvářejí v prázdnu imaginární součástky. 

Režisérce se podařilo líně tekoucí děj bezpečně vygradovat až k závěrečné
pointě, aniž by se uchýlila k jakékoli ironii. Mohla se opřít o soubor s velmi
pěknou hereckou úrovní; vedle vynikajícího Alana Kinnairda, hrajícího starého
Karhana s precizní věcností profesionála, se v něm, pravda, najdou i někteří
amatéři, jejichž hraní je spíš kouzlem nechtěného. Dokázala, že je schopna
prohlédnout budovatelskou poetiku hry a rekonstruovat její pseudořád svéráznými,
ale zcela odpovídajícími prostředky, které míří k samé podstatě komunistické
utopie. Eva Stehlíková The Black Box Summer Festival of Czech 20th Century
Plays- Vašek Káňa: Karhan' s Men. Přeložila Victoria Shobrisová. Režie Maggie
Speerová, scéna William Hollister, kostýmy Heidi Mundhenková, Jennifer
Iacobucciová, světla Raphie Frank. 

Lásky a trable žurnalistů 

Recenze FILM: Jako dva kohouti na jednom smetišti si zpočátku počínají hlavní
hrdinové romantické komedie ZBOŽŇUJU TRABLE (I Love Trouble, 1994). Role dvou
reportérů- konkurentů, jejichž profesionální zápal nepohasne ani ve chvílích
vzájemné sympatie, ztělesnili Julia Robertsová a Nick Nolte. 

Love story rámovanou odhalováním velké aféry s karcinogenním mlékem napsal
režisér Charles Shyer společně se svou dlouholetou spolupracovnicí a družkou
Nancy Meyersovou. Samozřejmě, že v příběhu sbližování unaveného novinářského esa
s bystrou elévkou nejde o taje investigativní žurnalistiky. Starou dobrou
červenou knihovnu se autoři pokusili nadlehčit spíš prvky krimi, vtipné
konverzačky i akčního dramatu. Příjemný nadhled, patrný už z mírně ironického
názvu filmu, dodržuje i kameraman John Lindley: invenční záběry z ptačí
perspektivy vyniknou zejména ve scéně účtování s podlým protivníkem, která se
odehrává na kymácivé plošině pod střechou chemické továrny. 

Ke kinematografickým výšinám však film doletí jen stěží, třebaže Julie
Robertsová je opravdu půvabná a Nick Nolte zajímavě opotřebovaný. Jejich
elegantní kočkování a slovní přestřelky totiž vzhledem k dvouhodinové metráži
filmu hraničí s nudou a žánrová pestrost se místy mění v bezradnou
roztříštěnost. A koktejl z několika žánrů postupně ztrácí veškerou chuť.
Magdalena Bičíková Zbožňuju trable, USA, 1994. Distribuce v ČR: Falcon. Režie:
Charles Shyer, scénář: Nancy Meyersová, kamera: John Lindley. Hrají: Julia
Robertsová, Nick Nolte, Saul Rubinek a další. 

HOST chce upozorňovat na aktivity severočeských skinů 

Praha (js)- Hnutí občanské solidarity a tolerance (HOST) bude sledovat aktivity
severočeských skinheadů a vyšetřování jejich útoků, z nichž jeden vedl k vraždě
sedmnáctiletého Zdeňka Čepely v Tanvaldu 31. července tohoto roku. 

HOST má informace, řekl včera LN jeho koordinátor Stanislav Penc, že jádrem
tamější trestné činnosti je asi sedm skinheadů, kteří na sebe nabalují řadu
dalších z Tanvaldu, Jablonce, Nového Boru i odjinud. HOST chce přispět svým
tlakem k tomu, aby viníci fašisticky motivovaných zločinů byli potrestáni. Dojem
veřejnosti, že trvalým cílem podobných fašizujících agresí jsou jen Romové nebo
anarchisté, je podle něj mylný. Může se časem kdykoli přesunout na jiné sociální
skupiny. 

V současnosti pro tuto občanskou iniciativu aktivně pracuje asi 400 lidí v
různých pracovních skupinách. HOST se nechce koncentrovat jen na problémy
rasismu, zajímá se např. o případ nucení mladistvých k prostituci či o
diskriminaci občanů státem. 

Krátce 

Spotřebitelské ceny v Polsku se v srpnu zvýšily o 1.7 procenta po růstu o 1.5
procenta v červenci. Oficiální předpověď činila jedno procento. Nepočítalo se
však s tím, že z důvodu sucha nebude sezonní pokles cen potravin tak slabý. 

V západní části Spolkové republiky Německa se v srpnu zastavil pokles roční míry
inflace z posledních měsíců a po červencových 2.9 procenta stoupl tento ukazatel
na 3.0 procenta. Je to první případ růstu inflace od července loňského roku, kdy
byl zaznamenán roční nárůst cen o 4.3 procenta. 

V Krušných horách může být 300 větrných elektráren 

Most- V oblasti Krušných hor jsou podmínky pro vybudování tří stovek větrných
elektráren o okamžitém výkonu 300 až 500 kW. Elektrárny by celkově mohly
nahradit jednu 100MW elektrárnu. Včera to řekl ředitel Ústavu fyziky atmosféry
Akademie věd Josef Štekl. 

Už od 6. září probíhá v Mostě Konference o meteorologii a životním prostředí
severočeských regionů. Štekl uvedl, že větrné elektrárny v Krušných horách by
mohly životní prostředí zbavit kromě značného množství oxidu siřičitého a oxidů
dusíku také 150 tisíc tun oxidu uhličitého a osmi tisíc tun popílku ročně. 

Ředitel Ústavu fyziky atmosféry řekl, že za rozhodující předpoklad k tomu, aby
větrné elektrárny mohly být postaveny, považuje garanci výkupní cenu minimálně
dvě koruny za kWh v energetickém zákoně. Ta se nyní pohybuje kolem jedné koruny
a proto je zřizování větrných elektráren spíše koníčkem než předmětem podnikání.

HZDS je připraveno i na znárodňování 

Bratislava- Na Slovensku včera oficiálně začala volební kampaň k předčasným
parlamentním volbám, které se budou konat 30. září a 1. října. O přízeň více než
tří milionů voličů se bude ucházet 18 seskupení. Mečiarovo HZDS, které ve shodě
s průzkumy mínění ohlašuje svůj návrat k moci, je připraveno zrušit nejen
kuponovou privatizaci. V případě, že současná slovenská vláda prodá do voleb
zahraničním zájemcům akcie velkých slovenských společností, HZDS je po volbách
může opět znárodnit, prohlásil podle deníku Lúč místopředseda HZDS Sergej
Kozlík. 

Báňské inženýry na Ostravsku už nepotřebují jako dřív 

Ostrava/ Plzeň- Na úřadech práce vzrostl během prázdnin počet uchazečů o
zaměstnání, protože uplatnění začali hledat absolventi učilišť a středních i
vysokých škol, jimž končí poslední prázdniny. 

V Ostravě bylo koncem srpna bez zaměstnání 1254 absolventů. Nejobtížněji hledají
profesní uplatnění nedávní učni. Z nich do konce druhého prázdninového měsíce
nemohlo najít práci 521 děvčat a chlapců. Jde především o zemědělce, elektrikáře
a hutníky. Další početnou skupinou (celkem 355 lidí) jsou mladiství, kteří
ukončili základní školu a nepokračují v dalším vzdělávání v učilištích nebo na
středních školách. Problémy jsou v Ostravě také s umísťováním absolventů
gymnázií a některých specializovaných středních škol. Z 94 nezaměstnaných
absolventů vysokých škol tvoří podstatnou část báňští a hutní inženýři. Důvodem
je restrukturalizace těchto průmyslových odvětví. Zhruba o 36% méně
nezaměstnaných absolventů škol evidují oproti stejnému období loňska pracovníci
úřadu práce v Plzni. Ze 465 nezaměstnaných je 48 letošních absolventů vysokých
škol, především lékařů. Letošních absolventů středních odborných škol evidují
129, vyučených 123, mladistvých. 

Alexej Žák se chce vrátit 

Další kolo soudního sporu Alexej Žák versus manželé Žákovi proběhlo v pondělí 5.
září u Městského soudu v Praze. Předmětem zatím neukončeného sporu jsou výroky
uveřejněné v knize Miroslava a Zdeny Žákových Hon na Slušovice, které označují
Alexeje Žáka za agenta KGB, vyděrače atd. Alexej Žák je prvním Čechem, který po
roce 1989 získal politický azyl ve Švýcarsku. Před svým útěkem vyšetřoval
finanční machinace v DAK Slušovice a soukromých podnicích ve Slušovicích. Po
výslechu jednoho z obviněných byl obviněn z nabízení úplatku ing. Františku
Čubovi a posléze i z překračování pravomoci veřejného činitele a omezování
osobní svobody. Dnes, kdy byl zčásti omilostněn, zčásti bylo jeho trestní
stíhání zastaveno, uvažuje Alexej Žák o svém návratu do Čech. Více se o něm
dozvíte v pořadu Na vlastní oči, který vysílá TV Nova dnes ve 20.55, rozhovor s
A. Žákem přineseme zítra. 

Kalvoda: Stát nemůže regulovat populaci mocenskými nástroji 

Praha (mrk)- Stát rozhodně nemůže používat svých mocenských nástrojů při
regulaci populace. Nicméně je povinností státu tento problém řešit. Uvedl to
místopředseda vlády Jan Kalvoda na otázku LN, jakou úlohu by měl sehrát stát v
ovlivňování porodnosti. Stát prý má většinou k dispozici právě nástroje
mocenské, populační politiku by ale měl realizovat pouze nástroji nepřímými, tj.
stimulací občanů žádoucím směrem. Podle Kalvody by mělo jít o komplexní program,
který by zahrnoval opatření finanční, sociální, úvěrová, daňová apod. Tento
problém zde reálně existuje a je třeba jej řešit, dodal. 

Na otázku, zda lze tato politická opatření nasměrovat na určitou skupinu
obyvatel, vicepremiér odpověděl: Je třeba vzít vždy v úvahu všechny demografické
faktory. Pochopitelně, že stát může postupovat selektivně, nelze z toho však
udělat kritérium pro státní politiku. Byla by totiž rasistická. Proto nelze
dělit tato opatření státu vůči občanům např. podle národnosti. 

Dva lidé zemřeli v plamenech 

Habartov (vet)- Tragicky skončil požár v jednom z bytů v ulici Karla Čapka v
Habartově na Sokolovsku. Zkratem v televizoru se vznítil přijímač a pak celý
byt. Obětí se stala 24letá žena a dvouleté dítě. Policisté budou muset kromě
jiného hledat odpovědi na otázky, proč se žena vracela do bytu zachváceného
ohněm i s malým děckem, proč jim nikdo nepomohl a proč byli hasiči přivoláni až
po hodině. Kromě dvacetiletého druha přihlíželi tragédii i další lidé. Matka
zemřelé je přesvědčena, že její dcera i vnouče měly šanci na záchranu, avšak
podle hasičů již obětem nebylo pomoci. Hlavní příčinou je podle nich nedodržení
požárního řádu a také to, že je nikdo včas nepřivolal. 

Přehled hlavních úrokových sazeb vybraných českých bank (v%, platnost od 1. září
1994) 

Prime Rate označuje sazbu pro špičkové klienty. 

Protože některé údaje otištěné minulý čtvrtek na tomto místě nebyly zcela
aktuální, přinášíme dnes nové znění tabulky. Stejný aktuální přehled sazeb
budeme uveřejňovat každý měsíc. Ve zbývajících týdnech budeme pravidelně
otiskovat pouze několik nejdůležitějších sazeb šesti vybraných bank. 

Krátce 

K trestu vězení od šesti do osmi let bylo včera v Tiraně odsouzeno pět členů
řecké národnostní menšiny v Albánii. Soud je shledal vinnými ze špionáže ve
prospěch Řecka a z ilegálního ozbrojování. Zahájení procesu i jeho průběh
důrazně odsoudila řecká vláda. 

James Clavell, americký spisovatel a scenárista australského původu, zemřel v
úterý ve Švýcarsku na srdeční infarkt ve věku 69 let. Clavell si získal světovou
proslulost v roce 1962, kdy vyšel jeho první román Král Krysa. 

Za lháře označil maďarský premiér Gyula Horn bývalého nejvyššího státního a
stranického představitele NDR Ericha Honeckera. Hornovo prohlášení se vztahuje k
Honeckerovu tvrzení v posmrtně zveřejněných memoárech, že Maďarsko před pěti
lety otevřelo hranice východoněmeckým uprchlíkům na Západ za úplatek 500 milionů
marek z Bonnu. 

Skupina rumunských občanů zablokovala včera osobními automobily maďarsko-
rumunský hraniční přechod v Nadlaku na rumunské straně hranic. Rumuni tak
protestují proti rozhodnutí bukurešťské vlády, která několikanásobně zvýšila
celní poplatky za dovoz osobních automobilů ze zahraničí. 

Na vojenské cvičení Ruska a Spojených států, které se v těchto dnech koná na
jižním Uralu, naváží v příštím roce další společné manévry obou zemí- tentokrát
v USA. Oznámil to ruský ministr obrany Pavel Gračov, který navštívil ruské a
americké vojáky na Tocké střelnici v Orenburské oblasti. 

Geologičtí prospektoři australské důlní společnosti Ashton Mining objevili ve
Finsku naleziště diamantů, které by mohlo patřit k nejbohatším na světě. Oznámil
to list Australian Financial Review s tím, že umístění naleziště je zatím z
pochopitelných důvodů drženo v naprosté tajnosti. 

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko degradoval bývalého republikového
ministra obrany Pavla Kozlovského z generálplukovníka na generálporučíka.
Prezidentský výnos to odůvodnil tím, že exministr údajně zneužil státní peníze
na financování svatby svého syna. 

Rakušané zatýkají pašeráky hub 

Houbám přející počasí posledních dnů vyvolává doslova nájezdy houbařů ze
sousedních zemí do Rakouska. Při houbaření se v Rakousku lze dostat i do
konfliktu se zákonem. Ukázal to poslední případ v Salcbursku, kde ochránci
přírody zadrželi houbaře z Mnichova, když se pokoušel přes hranici v lodním
pytli propašovat 70 kilogramů hub. 

Podle rakouských zákonů je povolen pouze sběr pro vlastní potřebu, a to do výše
maximálně dvou kilogramů. Provinilec z Bavorska podle vlastních údajů hodlal
dary lesa prodat na trhu. 

Podobné případy jsou hlášeny i z dalších oblastí alpské republiky. Zejména do
jižních oblastí země přijíždějí plné autobusy houbařů z Itálie. V uplynulých
dnech zde policisté zabavili přes 400 kilogramů hub a udělili několik pokut.
Milovníci hub se však nedají odradit. Údajně již existují organizované gangy,
jejichž členové se o bohatých nalezištích domlouvají přenosnými vysílačkami.
Jeden kilogram čerstvých hub stojí v Rakousku na trhu kolem 300 šilinků. 

Igor Ivanov píše osobní svědectví nejen o Janu Werichovi, ale i dalších velkých
postavách české avantgardy Foto Petr Matoušek 

V trezoru najdete euroštítek 

Nová česká norma o "úschovných objektech" je nezávazná a srozumitelná Dva
způsoby, jak vybrat trezor, jsou nejsnazší: odnést ho a v klidu rozpárat, anebo
odemknout zámek. Jsou také dva nejsnazší způsoby, jak tomu bránit: vyrobit co
nejtěžší trezor s více zámky. Tak uvažuje náš pojišťovací úředník. 

Úředník stanovuje "limit plnění", to, co je pojišťovna ochotna zaplatit, pokud
obsah trezoru oceněný na jistou částku utrpí újmu. Ze svého titulu může od
trezoru žádat cokoli. I nesmysly. V případě takřka monopolní České pojišťovny
(její přístup v zásadě kopíruje například také Česká kooperativa) to vypadá
takto: Vedle mnoha požadavků na vstupní dveře, jejich násobné zámky a bytelné
jištění případných prosklených ploch (pokud nejsou alespoň tři metry nad
terénem) při plnění do 50000 Kč musí mít trezor zapuštěný do zdi nejméně 50 kg,
totéž, co pytel cementu. Pokud je to nábytkový trezor (přichycují se do zdi či
do podlahy), musí mít alespoň 100 kg. 

Při plnění do 500000 Kč trezor těžkne na 80, respektive na 200 kg a při plnění
do 2 mil. Kč má nejméně tři metráky a dva zámky. 

V trezoru nepotřebujete prostor jako v lednici, pokud chcete uschovávat rodinné
šperky, zbraň nebo valutovou hotovost. Výrobce se tak dostává do tlaku mezi
zákazníka a pojišťovny. Snaží se vyrábět co nejmenší, ale co nejtěžší trezory.
Vyrobte ale půlmetrákovou krabici od bot... Přitom je tak pohodlné zjišťovat
hmotnost, která tak pramálo vypovídá o kvalitě trezoru. 

V zahraničí se to řeší tak, že pověřený atestační ústav pomocí standardních
ničivých postupů stanoví "kategorii napadnutelnosti" daného trezoru. Podle toho
jej zařadí do bezpečnostní třídy. Z dosažené třídy pro pojišťovnu automaticky
vyplývá základní pojistné plnění, které platí pro trezor "na zelené louce". 

Na základě dalších pevně určených kritérií - jako je hustota zástavby v dané
čtvrti, umístění trezoru, množství a kvalita zabezpečovacích systémů atd. -
pojišťovací agent vypočte koeficient, kterým se základní plnění násobí. Volně
stojící trezor, oceněný, řekněme na 15000 marek, pak může být pojištěn třeba na
100000 marek. 

Kategorizace také chrání zákazníka. Pokud totiž našincovu představu o trezorech
formovaly detektivky, nechá si od šikovného obchodníka draze prodat efektně
vypadající "trezor". U pojišťovny pak zjistí, že pořídil nepojistitelnou,
šroubovákem napadnutelnou plechovou bednu. Pokud by pojišťovna pro jistou
hranici plnění požadovala konkrétní bezpečnostní třídu trezoru, zákazník by
žádal právě onu třídu a vybíral by už jen podle ceny. 

Právě z těchto důvodů vznikl návrh ČN 91 6010, první normy v České republice
zabývající se úschovnými objekty. Vychází z návrhu obdobné evropské normy pr EN
1143-1, který právě prochází připomínkovým řízením, ale některé členské země
Evropské unie se už podle něj řídí. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii
a státní zkušebnictví normu ČN 91 6010 pravděpodobně v nejbližších měsících
vydá. Naši výrobci trezorů už nyní mohou začít vyrábět "po evropsku". 

Také budou mít možnost ověřit kvality svých trezorů podle nové normy. Odborníci
v oficiální zkušebně zaútočí na trezor nástroji s odstupňovaným výkonem, stanoví
tak "průlomovou odolnost" trezoru, posoudí základní konstrukční požadavky a
výrobek zařadí do jedné ze 14 bezpečnostních tříd. Jedna věc je ovšem zkušební
protokol, druhá schopnost vyrábět atestovaný trezor ve stálé kvalitě. Tento
předpoklad a další předpoklady výrobce má v ČR podle evropských norem potvrzovat
certifikační místo, pravděpodobně některá akreditovaná zkušebna. 

Pojišťovny tak do svého hodnocení mohou poprvé promítnout skutečné technické
kvality výrobku. Aniž by je to co stálo. Za atest trezoru a certifikaci totiž
zaplatí výrobce. V zahraničí bývají tyto poplatky tak vysoké, že si snad žádný
výrobce nemůže dovolit zaplatit zkoušky všech svých trezorů. Vedle značkového
zboží jsou pak na trhu i trezory - počítačově řečeno - "no name". 

Je to tak prosté: zákazník otevírá trezor a nachází v něm štítek s vyznačením
třídy bezpečnosti a příslušné normy. Výrobce současně sklízí plody svého úsilí.
Snad už za pár měsíců český zákazník současně s trezorem označeným euroštítkem
pořídí také jistotu, že se pojišťovna za jeho majetek skutečně zaručí. 

Španělka prý nic nedostala zadarmo 

Arantxa Sanchezová- Vicariová chce pozici obhájit na kurtě New York - Nepodlehnu
vědomí, že jsem světovou jedničkou, prohlásila v New Yorku při přebírání ocenění
Tenistka roku Arantxa Sanchezová-Vicariová. "Nepřipustím žádný tlak na svou
osobu," dodala první Španělka, která kdy vystoupila na vrchol tenisového
žebříčku WTA. 

"Nikdy na 6. únor, kdy jsem se oficiálně stala jedničkou, nezapomenu. Splnil se
mi sen, všechny oběti a tvrdá práce se vyplatily. Nevím, jak dlouho se nahoře
udržím, protože to je to nejtěžší, ale udělám vše pro to, aby to bylo co
nejdéle," předsevzala si čtyřiadvacetiletá tenistka. 

Arantxa Sanchezová-Vicariová zároveň odmítla poznámku, že se prosadila jen díky
přetrvávající absenci Moniky Selešové a problémům Steffi Grafové. První se na
kurtech neobjevila od dubna 1993, druhé zkomplikovaly život ve druhé polovině
loňského roku záda a na začátku letošního zranění nohy. "Nejsem jedničkou proto,
že ony nehrají. Tvrdě jsem pracovala a nikdo mi nic zadarmo nedal," brání se
Sanchezová-Vicariová. Loni vyhrála osm titulů včetně French a US Open a za rok
dosáhla bilance 74:9. Přestože ve finále Australian Open nestačila na
Pierceovou, týden poté na prvním místě žebříčku vystřídala Grafovou. "Svoji
pozici na kurtě obhájím," prohlašuje Španělka, jejímž nejbližším turnajem je
Indian Wells koncem měsíce. 

Romário nastoupí 

Rio de Janeiro - Brazilský fotbalista Romário přijal účast v utkání se
Slovenskem 22. 2. ve Fortaleze. Učinil tak 24 hodin poté, co nabídku zprvu
odmítl. Přesvědčil ho prezident jeho nového klubu Flamengo, který mu doporučil,
aby pozvání trenéra Zagala přijal. 

Jedno srdce ptačí... 

(LN 28. 1. 1995) S profesorem Klenerem jsem nedávno před svědky osobně jednal na
půdě České lékařské společnosti mj. i o homeopatii a shodli jsme se na tom, že
tento typ léčby, je-li v rukou lékařů, jednoznačně patří do současného
medicínského spektra. Pan profesor mě žádal o to, abychom ve vztahu k pacientům
a i k absolventům našich homeopatických seminářů co nejlépe vysvětlovali nejen
možnosti, ale i limity této metody, aby nedocházelo k situacím, které ve svém
rozhovoru barvitě popisuje (a činí tak, bohužel, způsobem, který nemá nechat
nikoho na pochybách, že návštěva homeopata je téměř život ohrožujícím krokem).
Na zmíněném jednání došlo také k jakési gentlemanské dohodě, že chyby lékařů
homeopatů nebo lékařů onkologů nebudeme zveřejňovat tiskem, ale vyřešíme si je
mezi sebou. 

Uveřejněným rozhovorem profesor Klener ukázal, co si o podobných závěrech myslí.
Lékaře-homeopaty strčil do jednoho pytle s léčiteli, posteskl si nad
skutečností, že Česká lékařská společnost vůbec homeopatii akceptovala a že ji
Lékařská komora dosud nezakázala. Současně podal definici homeopatie, která
nenechává nikoho na pochybách, že je to neúčinná léčba určená k tomu, aby tahala
pacientům peníze z kapsy. 

Na zasedání České lékařské společnosti J. E. Purkyně byla dne 30. 1. t. r.
většinou hlasů ze stovky delegátů - reprezentantů prakticky všech lékařských
odborností - Homeopatická společnost uznána jako řádný člen ČLS JEP. Samotná
Česká lékařská komora homeopatii uznala za řádnou metodu léčby již dříve,
podobně jako to učinilo Ministerstvo zdravotnictví ČR. 

Homeopatie je dnes celosvětově uznávanou lékařskou disciplínou, která se i u nás
začala vyučovat například na farmaceutických fakultách jako řádný výukový
předmět. 

Hopper bude v Praze jezdit na harleyi 

Osmapadesátiletý americký herec, režisér a scenárista Dennis Hopper 2. března v
pražském kině U hradeb osobně uvede obnovenou premiéru své slavné režijní
prvotiny Bezstarostná jízda (1969). 

Vyprávění o putování dvou motorkářů (hráli je Dennis Hopper a Peter Fonda, v
úloze jejich dočasného kumpána na sebe poprvé výrazně upozornil Jack Nicholson)
se zařadilo mezi kultovní díla své doby a stalo se jedním z generačních
manifestů konce let šedesátých. Scénář napsal Hopper spolu s Peterem Fondou a
Terrym Southernem, autorský snímek byl pořízen za směšnou sumu 400 tisíc dolarů
a vydělal několik desítek miliónů. 

Jako herec se Dennis Hopper prosadil ve filmu Rebel bez příčiny (1955) po boku
Jamese Deana, vedle Paula Newmana se objevil v proslulém vězeňském dramatu
Frajer Luke (1967). Výraznou roli fotografa zapomenutého uprostřed džungle
ztělesnil v Coppolově vietnamském podobenství A nyní apokalypsa (1979). V černě
groteskním mysteriu Modrý samet (1986) Davida Lynche se převtělil do podoby
komicky sadistického gangstera, jako zvrhlý král řádil ve zfilmované videohře
Super Mario Bros. (1993) a úhlavního padoucha sehrál i v De Bontově akčním
trháku Nebezpečná rychlost (1994). 

V Anspaughově retro-příběhu z basketbalového prostředí Hráči z Indiany (1986) se
jako asistent zarputilého trenéra potýkal s alkoholismem. Ten - spolu s
náchylností k narkotikům - kdysi znamenal i Hopperův osobní problém, kvůli
kterému musel v sedmdesátých letech svou filmařskou dráhu dočasně přerušit. 

Patrně nejucelenější přehlídka filmů, které Hopper režíroval, u nás proběhla na
karlovarském festivalu před třemi lety. Vedle kultovního debutu Bezstarostná
jízda tu byly uvedeny jeho tři další snímky: ambiciózní, byť poněkud
přespekulovaný projekt Poslední film (1971), propojující tři různé příběhy v
jeden (pseudo)westernový celek, "drogově-grafittiové" krimi Barvy (1988),
odehrávající se uprostřed periferní džungle Los Angeles, a erotický thriller o
zpackané bankovní loupeži Žhavé místo (1990). Oba poslední jmenované snímky - u
nás distribuované pouze na videu - dokumentovaly Hooperův příklon ke komerčně
přitažlivým, konvenčnějším látkám. 

Bouřlivácký Hopper je rovněž úspěšným fotografem a během své pětidenní návštěvy
Prahy zahájí 2. března v podvečer v Karolinu výstavu svých snímků z šedesátých
let, která obešla už řadu renomovaných světových galerií. Na slavnostní premiéru
Bezstarostné jízdy (film do našich kin uvádí společnost Falcon) by měl Hopper
přijet na harleyi - téhož dne odpoledne se zúčastní otevření nové smíchovské
prodejny těchto motocyklů. 

Po vzoru Billa Clintona by v Praze rád navštívil pivnici U zlatého tygra,
nevylučuje se jeho setkání s prezidentem Václavem Havlem a na filozofické
fakultě se chystá jeho debata se studenty uměleckých škol. Hopper by se měl
objevit rovněž na slavnostním vyhlašování ankety Český lev 3. března v Lucerně.

Pozvání hraběte Taaffeho do Vídně 

V říjnu 1879 vstoupili čeští poslanci opět na půdu vídeňské říšské rady. Bylo to
po více než šestnácti letech pasívní rezistence, kdy se sice nechávali volit,
práce nejvyššího rakouského zákonodárného sboru se však nijak neúčastnili. Tato
strategie ale nepřinesla žádný hmatatelný politický úspěch. Do poslaneckých
lavic se ovšem Češi vraceli nikoli v roli prosebníčků, ale jako sebevědomí
představitelé ekonomicky zmohutnělého českého měšťanstva, které se chce podílet
na politické moci nejen v Českém království, ale v celé monarchii. Vraceli se
jako důležitá součást vládní většiny, tzv. "železného kruhu pravice", která po
celá osmdesátá léta podporovala konzervativní vládu hraběte Taaffeho. Ve svých
prvních projevech čeští leadři nijak nerezignovali na obnovení českého státu,
které bylo ústředním tématem a konečným cílem nacionální české politiky od
okamžiku jejího zformování v revolučním roce 1848. V politické praxi se ale
soustředili spíše na potvrzení všeho, čeho česká společnost tehdy dosáhla v
každodenním běhu dějin. Zpočátku dominovala oblast jazyka. Nová nařízení
opravňovala obyvatele Čech a Moravy jednat na úřadech a na soudech v obou
zemských jazycích, v češtině a němčině. V únoru 1882 byla obnovena česká
univerzita. Čeština získávala široký prostor ve středním školství, někde se
stávala dokonce výhradním vyučovacím jazykem. Snížením daňového censu pro
volební právo počátkem 80. let prudce stoupl počet českých voličů. Vzápětí se to
projevilo v obchodních a živnostenských komorách v Čechách, ve třech z pěti
vyměnili Češi dosavadní německé vedení. Německé obavy z českého dospívání Čeští
Němci sledovali "dospívání" svých českých spoluobyvatel s neskrývanými obavami.
A to nejen o své dosavadní hospodářské a politické výhody, ale o celé "německé
Rakousko". V "hotelu Austria" se začínali cítit spíše jako "nájemníci" než jako
"majitelé", kteří navíc platí "nejvyšší činži a dostávají za ni špinavé a
nezdravé místnosti". Pocit ohroženosti vyvolával v jejich řadách růst
nacionalismu, který hledal politická východiska jednak pošilháváním po sousedním
sjednoceném Německu, jednak rozdělením českých zemí podle národnostního
principu. 

Odchod Němců z českého zemského sněmu v prosinci 1886 však eskaloval zase český
nacionalismus, jehož nositelem se stal mladočeský politický proud, dosud stojící
ve stínu "starých", především ve stínu Františka Ladislava Riegra. Úspěch
mladočechů a naopak ztráty staročechů ve volbách do českého zemského sněmu v
červnu 1889 signalizovaly císaři a vládě nacionální nebezpečí, které dřímalo v
Čechách díky nevyřešeným vztahům mezi oběma velkými národy - Čechy a Němci.
Vláda začala činit patřičné kroky. V září 1889 vyměnila místodržitele, místo
nerozhodného barona Krause jmenovala energického hraběte Františka Thuna. Hned
po Vánocích 1889 ministerský předseda hrabě Eduard Taaffe pozval do svého sídla
ve Vídni čelné německé a české politiky, šlechtice a zainteresované členy svého
kabinetu, aby spolu jednali a našli cestu k česko-německému smíru. Leden 1890 ve
vídeňské Herrengasse 10 Česko-německé porady ve Vídni se konaly od 4. do 19.
ledna 1890 a hrabě Taaffe na ně delegoval za vládu ministry vyučování Gautsche,
obchodu Bacquehema, spravedlnosti Schönborna a ministra-krajana A. Pražáka, za
staročechy F. L. Riegra, K. Mattuše a A.O. Zeithammera, za německé liberály po
konzultacích Ernsta von Plenera, F. Schmeykala, H. Hallwicha a L. Schlesingera,
dále přijali pozvání tři aristokraté ze strany konzervativního velkostatku
R.Clam-Martinic, B. Kinský a J. Lobkovic a tři z tzv. ústavověrného velkostatku
M. Scharschmid, A. Schönburg a O.Thun. Bohužel, doma zůstali český místodržitel
F. Thun a všichni mladočeši. 

Průběh jednání ve zkratce zaznamenal K. Mattuš: "Při konferencích předsedal
hrabě Taaffe, často však odcházel a tu ho zastupoval ministr Pražák. Trvala-li
schůze déle, což se stávalo pravidelně, přihodilo se předsedajícímu
ministrpresidentovi nejednou, že na chvilku zdříml. Kníže Schönburg, hrabě
Oswald Thun a hrabě Bedřich Kinský málo zasahovali do debaty. Hlavní vedoucí
úkol na jedné straně měli Plener a vedle něho dr. Schmeykal, na druhé straně
kníže Jiří Lobkovic, jenž české stanovisko přesně hájil, Rieger ovšem zasáhl
velmi často v debatu a neméně hrabě R. Clam-Martinic." "Punkty" jako recept
Výsledkem celkem čtrnácti sezení bylo jedenáct "punktů", které podle
zúčastněných představovaly recept pro vyřešení vzájemných vztahů Čechů a Němců v
Čechách a pro uklidnění nacionálního napětí. Konkrétně se zúčastněné strany
zavazovaly: 1) reorganizovat a rekonstruovat zemskou školní radu, záležitosti
národního školství měly řešit oddělené národní sekce; 2) upravit zákony o
menšinovém školství; 3) reorganizovat zemskou zemědělskou radu rovněž podle
národnostního principu; 4) zřídit ve východních Čechách obchodní a živnostenskou
komoru, v níž by se uplatnili tamější čeští podnikatelé; 5) upravit volební řády
obchodních a živnostenských komor; 6) podle národnostních poměrů nově vymezit
obvody okresních a krajských soudů; 7 ) podle jazykových hledisek reorganizovat
vrchní zemský soud v Praze; 8) obdobným způsobem určit pravidla při obsazování
míst u okresních soudů; 9) revidovat užívání češtiny a němčiny v nových soudních
okresech; 10) dohodnout způsob užívání jazyků u zemských samosprávných úřadů;
11) upravit volební řády do zemského sněmu s tím, že místo dosavadních městských
a venkovských kurií budou zřízeny česká a německá národní kurie, a to i s
případným právem veta. Samy o sobě neměly "vídeňské punktace", jak byly přijaté
dohody okamžitě nazvány, žádnou právní závaznost, v život měly být uvedeny v co
nejkratší době prostřednictvím zákonů a nařízení. Reakce na vídeňská ujednání Ve
Vídni panovala spokojenost, císař František Josef I. dokonce po dvou letech
podepsal zákon o zřízení České akademie věd a umění. Zveřejněny byly punktace
koncem ledna 1890. Poslanecké kluby všech zúčastněných stran je během února
jednomyslně schválily. Mladočeši, kteří ještě před vídeňským jednáním důrazně
varovali "před každým vyrovnáním, kterým by bylo porušeno zvláštní státoprávní
postavení Českého království neb dokonce zrušena byla nedílnost a správní
jednota této naší vlasti", si vyhradili čas. Trochu z uražené ješitnosti, trochu
z opatrnosti - chtěli získat čas pro jejich rozbor. Čertovo kopýtko
národnostních soudních okresů a národních kurií je ponechávalo ve střehu. 

Čeští Němci oslavovali punktace jako své obrovské vítězství. Ernst Plener se na
sjezdu německých liberálních poslanců v Teplicích vyjádřil jednoznačně: "Dnes
můžeme konstatovat, že se síle a vytrvalosti německého lidu v Čechách podařilo
dosáhnout velikých úspěchů. Není příliš častým zjevem v politických dějinách,
aby parlamentní menšina donutila protivníka splnit většinu požadavků. Když jsme
po léta žádali národnostní rozdělení správních a soudních úřadů, dostávali jsme
ze strany většiny a vlády odpověď: nikdy! Nikdy prý nesvolí ke změnám, které by
se dotkly jednoty království, nikdy prý právně neuznají německé jazykové území.
Dnes zanechali vláda a vůdci většiny zemského sněmu svého odporu a uznali
zásady, za které jsme my bojovali a oni potírali... Německé území jako takové je
právně uznáno!" Na mladočechy jeho slova působila jako roznětka. Po několika
dnech, 20. února, vystoupili se svým prohlášením k punktacím. Vyhroceným,
odmítavým. Sepsal ho Julius Grégr: "Dohodnutí vídeňská snaží se uspokojiti jen
obyvatelstvo německé, a to pohříchu namnoze vlastně na úkor českého národa, jak
o tom výmluvně svědčí nadšený jásot německého lidu vedle teskné zamlklosti
národa našeho." Punktace ohrožují jednotu Českého království, protože umožňují
rozdělení země na "dvojí území s dvojí správou a s dvojím právem", na kraje
výlučně německé a na kraje dvojjazyčné, bez jakýchkoliv záruk českému národu.
Rovněž systém národních kurií na zemském sněmu s právem veta protiřečí potřebám
českého státoprávního programu. 

Rieger označil mladočeské prohlášení za text "bez širšího rozhledu politického a
bez jednoty myšlenek", který má jediný cíl - vídeňské úmluvy "postaviti do
světla nejnepříznivějšího". Oponoval, že punktace "Čechům v ničem neškodí, ale v
ledasčem prospívají, že jsou počátkem lepšího a že se musily smluvit, aby se
zabránilo věcem horším". Pryč s punktátory Punktace se začaly realizovat už
počátkem února 1890 některými nařízeními ministerstva spravedlnosti.
Nejdůležitější body měly naplnit zákony, jejichž návrhy předložila vláda
květnovému zasedání českého zemského sněmu. V té době však už mladočeši pod
heslem "Pryč s punktátory" rozpoutali boj proti staročechům a projednávání
vládních předloh smetli ze sněmovních lavic. Jejich volání, aby o punktacích
rozhodl "národ", bylo vyslyšeno v březnu 1891. Ve volbách do českého zemského
sněmu ponechali staročechům pouze jeden mandát. Mladočeský nástup do čela české
politiky byl dokonán. 

Snaha hraběte Taaffeho urovnat vztahy mezi Čechy a Němci v Čechách a přispět k
uklidnění rozjitřeného nacionálního napětí se minula svým cílem. Vbrzku se
ukázalo, že přijaté principy více než klid a mír přinesly eskalaci sváru.
Vídeňské punktace se nikdy do praxe neprosadily. Naopak staly se příčinou úpadku
staročechů, rozkolísání Taaffeho vládní většiny i pádu samotného ministerského
předsedy. Během tří let se takřka všichni účastníci vídeňské schůzky propadli z
mocenského výsluní do ztracena. Dobové karikatury jsou z časopisu Šípy z roku
1890 

Nejde jenom o školné 

Návrh zásad zákona o vysokém školství, který vláda projednala před několika dny,
vyvolal veřejnou diskusi ve sdělovacích prostředcích. Zasloužené pozornosti se
pochopitelně dostává především zavádění školného. Občas se zmiňují i další nové
prvky - diverzifikace vysokého školství, zrušení státního monopolu při zakládání
vysokých škol, sociální zajištění studentů apod. 

V návrhu je také bod, který, i když ne zcela nový, má zásadní význam:
neoddělitelnou součástí činnosti vysokých škol je tvůrčí vědecká, umělecká,
výzkumná, klinická a další odborná činnost učitelů a studentů. Stávající zákon
sice také uvádí, že vysoké školy mají vzdělávat v souladu se současnými poznatky
vědy, úrovní kultury apod., což jistě implikuje aktivní účast. Současná
formulace v návrhu zákona však posouvá vědeckou a jinou odbornou činnost do
polohy, kdy se ze zákona vyžaduje, aby se vysoké školy systematicky a aktivně
těmto činnostem věnovaly. 

Pro vysoké školy se tím otvírá možnost rovnocenné spolupráce s mimoškolskými
pracovišti specializovanými v různých vědních oborech. Důležitost této myšlenky
tkví zejména v tom, že se činnost tohoto druhu vyžaduje nejen od učitelů, ale i
od studentů. Výsledkem by měla tedy být výchova ke kritickému a především ke
koncepčnímu způsobu myšlení. 

Zdůrazňuji, že prozatím se jedná jen o možnost. Pro kvalifikovanou a rovnocennou
spolupráci je potřeba vytvářet další nezbytné podmínky. Nebudou-li totiž
podmínky pro tuto činnost na odpovídajících pracovištích alespoň srovnatelné,
nebude prakticky možné hodnotit její výsledky a zůstane u pouhé deklarace. 

Na druhé straně návrh zákona předpokládá, že realizací ucelené části studia může
být pověřen i mimoškolský subjekt, např. výzkumné nebo vědecké pracoviště s tzv.
doktorským studijním programem založeným na aktivní vědecké činnosti. Tím se
zároveň poskytuje prostor pro vlastní rozvoj mimoškolských zařízení, která mají
odpovídající úroveň. Je nasnadě, že dominantním hlediskem je efektivní využívání
současných zdrojů zároveň se zajištěním rozvoje pěstovaných oborů. Domnívám se,
že toto bylo "leitmotivem" všech dlouhodobých širokých diskusí jak v akademické
obci, tak s představiteli státu. 

Do této koncepce zapadá i role akreditačního kolegia jakožto nezávislého grémia
expertů, které posuzuje odborné předpoklady a způsob výuky na vysoké škole. Je
to orgán zásadního významu, který přímo ovlivňuje odbornou úroveň i strukturu
vysokých škol. 

Varianta návrhu zákona předložená vládě k projednání je tedy širokou shodou
všech zúčastněných. Změny, které vláda v návrhu provedla, jsou zcela legitimní,
avšak je nutné zdůraznit, že řada z nich nesplňuje podmínku jednotné koncepce
zákona. Patří k nim např. pojetí akreditačního kolegia jako poradního orgánu
ministra školství. Má-li mít akreditační kolegium charakter poradního orgánu,
znamená to významný posun kompetencí do rukou státního úředníka. Stejně tak
vypuštění zásady o reprezentaci vysokých škol dovoluje pouze samosprávně
realizovat nařízení ministerstva. 

Zůstává tedy na parlamentu, aby zvážil důležitost těchto připomínek při konečném
projednávání návrhu zákona. 

Podíl Indiánů na jednotě Kanady 

Daniel Kumermann Jako v klasickém - to jest politicky velmi nekorektním -
westernu si musí v posledních dnech připadat Jacques Parizeau, premiér kanadské
provincie Québec. Jen si vzpomeňte na známou scénu: k hlavnímu hrdinovi se tmou
noci plíží zrádný rudoch, aby mu, nic netušícímu, zasadil zákeřný úder. V
Parizeauově případě je ona zákeřnost ještě znásobena tím, že útočník použil
premiérovy vlastní zbraně: volání po samostatnosti. 

Vraťme se však dříve k počátku posledního dílu québecké kovbojky: strana Bloc
Québecois (BC), která je pro odtržení frankofonní provincie od zbytku Kanady,
nebývale uspěla ve všeobecných volbách v roce 1993. Díky tomu se stala druhým
nejsilnějším uskupením ve federálním parlamentu a získala nejen hrdý titul
"oficiální opozice", ale i výsady s ním spojené. 

O rok později zopakovala úspěch Parti Québecois - sesterská strana BC, která
působí pouze uvnitř provincie. Získala nadpoloviční většinu křesel v provinčním
parlamentě a sestavila vládu s Parizeauem v čele. Scéna byla připravena na to,
aby se Parizeau mohl pokusit o splnění životního snu: vyhlášení referenda (možná
již za několik měsíců) a, jak věří, následné vyhlášení samostatnosti Québeku.
Nutno ještě dodat, že po debaklu v podobném referendu v roce 1980 Parizeau
stranu doslova znovuvystavěl z trosek a vypiplal až k jejímu současnému
postavení. 

Do cesty se Jacquesu Parizeauovi postavil osud, když šéfa BC Luciena Boucharda
napadl "masožravý" virus a lékaři mu zachránili život jen za cenu amputace nohy.
Citelnou ztrátu aktivního a charismatického spolubojovníka mohla snad jen trochu
vyvážit vlna soucitu, kterou veřejnost k Bouchardovi a potažmo i celému
separatistickému hnutí pociťovala. 

Vítaným příspěvkem před chystaným referendem byla podpora ze strany nejvyšších
francouzských míst, které se Parizeauovi dostalo při jeho lednové návštěvě v
Paříži. Ne snad, že by se kdo z francouzských vedoucích politiků vyslovil přímo
pro odtržení provincie. Pro vytvoření dobrého dojmu na québecké voliče však
určitě stačil vyrolovaný červený koberec, program bezmála jako pro premiéra
státu a slova některých významných hostitelů o tom, že pokud se Québec
osamostatní legitimně, Francie jej bez otálení oficiálně uzná. 

Na takto pracně vybudovanou scénu se vplížili Indiáni, kterých je v
sedmimiliónové provincii kolem 60000, a vpadli separatistickému hnutí do zad.
Jedním z hlavních protagonistů této akce je Kenneth Deer, šéfredaktor listu
Eastern Door vydávaného kmenem Mohawků v montrealské oblasti. Nejprve naznačil
směr úderu: "Proč mají mít lidé Québeku právo na sebeurčení, když ti, kdo tu
žijí o stovky let déle, toto právo nemají." A pak pozvedl zbraň: "Je to snad
výlučné právo bílých lidí?" začal se ptát. Vlastní úder zasadil Matthew Coon
Come, velký náčelník québeckých Creeů: "Je-li Kanada rozdělitelná, je
rozdělitelný i Québec," prohlásil. Po těchto dvou přišla dlouhá řada dalších,
kteří zbraní v ráně ještě pořádně a s chutí zacloumali. 

Parti Québecois vždy argumentovala především "věrností demokratickým principům a
příslibem budování tolerantní multietnické společnosti". Žádný div, že se pod
indiánskými ranami doslova rozsypala. Kdybychom byli ve starém - jak již řečeno
politicky nekorektním - filmu, hrdina by se po jisté době vzchopil a ničemného
rudocha po právu ztrestal. Doba je však jiná a kdoví, možná se slibovaného
referenda ani nedočkáme. Třeba se již točí nový film o zásluhách rudého muže v
boji proti vlastní hlouposti bledých tváří. 

Cílem bezpečná Evropa jako celek 

Britský ministr obrany Malcolm Rifkind pro Lidové noviny: Jak hodnotíte české
perspektivy členství v NATO? 

NATO bude chtít zvýšit počet svých členů. Víme, že jsou země, které si přejí se
k NATO připojit, a věřím, že tyto země budou v Severoatlantické alianci vítány.
V současnosti diskutujeme o základních principech rozšiřování Aliance. Dalším
krokem bude posouzení jednotlivých přihlášek. 

Co si myslíte o plánu amerických republikánů, kteří požadují přijetí tří
středoevropských zemí do NATO do 10. ledna 1999? 

NATO se zatím nezabývalo samotnou otázkou stanovení data. Myslím si, že prvním
krokem bude výběr zemí, o jejichž členství v NATO lze uvažovat. S nimi pak
budeme diskutovat o tom, jak by si nejlépe našly své místo v NATO, o jejich
příspěvku i o tom, co od Aliance získají. Pak budeme moci lépe stanovit přesný
časový plán rozšiřování Aliance. Jsem si však jist, že k tomuto rozšíření dojde.

Myslíte si, že Partnerství pro mír (PFP) je tím nejlepším nástrojem pro přípravu
jeho účastníků na vstup do NATO? 

Není pravděpodobné, že by se všechny země, které se na Partnerství pro mír
podílí, k Severoatlantické alianci připojily. Jistý počet se jich však členy
stane. Partnerství pro mír je velmi dobrý způsob, jak připravovat program
spolupráce a integrace, zvláště pro ty země bývalého východního bloku, které o
vstupu do NATO uvažují. 

Dá se stanovit přibližná hranice rozšiřování NATO? 

Myslím si, že je zbytečné spekulovat o tom, jaká hranice to bude. Kdo ví. Kdyby
před pěti lety někdo uvažoval o vstupu České republiky do NATO, působilo by to
jistě velmi podivně. Kdo může říci, co bude možné za dalších pět let. Myslím si,
že tím důležitým cílem by mělo být rozvíjení bezpečnosti Evropy jako celku. Pro
některé země by to mohlo znamenat členství v Severoatlantické alianci. Jiné si
třeba ani nebudou přát do Severoatlantické aliance vstoupit nebo to nebude
možné. Je to tedy něco, co musí zůstat pružné. Británie je také součástí
Evropské unie (EU). Jak by měla EU utvářet svou bezpečnost? Jak přitom hodnotíte
roli NATO a Západoevropské unie? 

Silně podporujeme myšlenku začlenění České republiky, Polska a Maďarska do
Evropské unie v co nejkratší době. Myslíme si, že je to žádoucí. EU se zabývá
hlavně takovými tématy, jako je obchod, hospodářství, občanské záležitosti. NATO
se zjevně soustřeďuje na bezpečnostní témata. Každou z těchto oblastí je třeba
posuzovat zcela odděleně. Myslím si však, že Česká republika se bude stále více
zapojovat do všech evropských institucí, o které má zájem. 

Jaké jsou další plány Velké Británie na spolupráci s Českou republikou? 

Dnes jsme sledovali společné cvičení královské námořní pěchoty a českých vojáků.
Diskutujeme také o dvoustranné spolupráci - o zvaní českých profesorů na
anglické školy, o výuce angličtiny v českých ozbrojených silách, abychom jim
pomohli, až si budou přát spojit se s dalšími západními zeměmi. Existuje tedy
celé spektrum možností spolupráce. 

Siemens bude stavět na Moravě nový provoz 

Frenštát pod Radhoštěm - V areálu závodu Siemens Elektrotechnika ve Frenštátě
pod Radhoštěm bude vybudován nový provoz. Vyrábět bude automobilové
příslušenství od elektrických relé po palubní počítače. Investorem je Siemens
Automobilová technika Norimberk. 

Uvažovaná investice dosáhne 450 miliónů korun. Novou výrobní halu postaví český
dodavatel. Do pěti let by závod zaměstnával 500 zaměstnanců. Podle norimberského
ředitele Siemens automobilová technika Udo Badera výrobky najdou uplatnění
především na českém trhu. Hlavním odběratelem by se měla stát mladoboleslavská
Škoda-Volkswagen, kterou elektropříslušenstvím zásobuje vídeňská pobočka
Siemensu Uher AG. Pokud by měla na dodávkách zájem Tatra Kopřivnice, Siemens ji
uspokojí. Nový provoz budou zpočátku řídit odborníci z Německa, postupně je
nahradí český personál. S výrobou některých autokomponentů chce Siemens v
současných prostorách ve Frenštátě pod Radhoštěm začít už v polovině letošního
roku. 

Bonn se nechystá vyrovnat odškodnění 

Bonn - Vláda Spolkové republiky Německo se nechystá vyrovnat symbolické finanční
odškodnění, které vyplácí český stát asi 16000 obětí nacismu. Uvedl to včera
mluvčí úřadu spolkového kancléře v Bonnu. Popřel tak zprávu listu Rudé právo,
který včera s odvoláním na zdroj blízký úřadu německého kancléře napsal, že
Helmut Kohl o takové variantě uvažuje. 

Krátce 

Masarykova společnost a Filozofická fakulta pořádají 16. února v 17.30 na
fakultě diskusní podvečer na téma "Německá problematika v české otázce za 2.
světové války". Úvodní slovo přednese J. Gebhard. 

Nadace při ČT Člověk v tísni hledá pro humanitární konvoj působící v Bosně a
Hercegovině řidiče vozů Praga V3S. Podrobnější informace na pražském telefonním
čísle 6113 5464. 

Inspekce ministra vnitra nezjistila žádný zdroj úniku informací o nepodařené
protidrogové akci. Při této akci pachatel unikl i s padesáti tisíci markami
zapůjčenými ministerstvem vnitra. K včera ukončenému šetření inspekce to uvedla
televize Nova. 

Ve včerejším článku Lidových novin o Hornické pojišťovně na 2. straně došlo v
prvním odstavci k záměně slov. Druhá věta měla správně znít: V oblastech, kde
Hornická působí, údajně zdravotnická zařízení vyzývala její klienty, aby ji
opustili právě kvůli hrozícímu bankrotu a přešli k nim. Ve zprávě bylo mylně
uvedeno, že výzva pochází od pojišťoven. 

Polsko: nová koaliční smlouva 

Varšava - Představitelé Polské lidové strany (PSL) a Svazu demokratické levice
(SLD) včera ve Varšavě podepsali novou koaliční smlouvu, která zakotvuje zásady
spolupráce obou uskupení a společensko-hospodářský program koalice. Základní
zásady smlouvy byly vytvořeny již před patnácti měsíci a včera byly jen některé
záležitosti upřesněny, prohlásil maršálek Sejmu J. Oleksy, který je pověřen
sestavením nové vlády. Oleksy dodal, že vláda W. Pawlaka realizovala politiku
koalice. Jedním z bodů smlouvy je jmenování vicemaršálka Sejmu J. Zycha (PSL)
novým maršálkem. 

Poradce polského prezidenta Lech Falandysz včera z dosud neznámých důvodů
rezignoval. Oznámila to večer tisková služba prezidenta. 

Počet rádií má být omezen (Rada pro vysílání chce uměle odstranit z trhu méně
úspěšné stanice) 

Pozor, neautorizovaný text ! 

Praha - Koncem roku končí platnost licencí většiny lokálních rozhlasových
stanic. O nové licence se ucházejí dosavadní provozovatelé i nové subjekty. 

Existence současných stanic není ohrožena jen konkurencí nových žadatelů, ale i
úmyslem Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. Na otázku, proč se rada
chystá vydat nové licence tak, aby počet lokálních rádií např. v Praze poklesl z
třinácti na deset, odpověděl LN předseda rady: "Důvodů je několik, zveřejnit
před projednáváním žádostí chceme jen tento: Již v souvislosti s přidělováním
prvních licencí bylo doporučováno oběma meziresortním komisím, které licence
přidělovaly, aby neobsazovaly tolik kmitočtů." Mezi ty, kdo omezení
doporučovali, zahrnul Hanuš i sebe. "Tehdy jsem v komisích s hlasem poradním
zastupoval Správu radiokomunikací. Rovněž zástupce Federálního ministerstva
spojů nechtěl udělovat tolik licencí. Zástupci ministerstva kultury však chtěli
rozdělit kmitočty všechny. Upozorňovali jsme, že některé kmitočty budou
znehodnoceny po spuštění vysílání na frekvencích z tzv. ženevského plánu.
Koneckonců proto se dosavadní licence nazývaly experimentální." Předseda rady
potvrdil, že po této operaci zůstanou některé kmitočty volné. 

"Spodních pět rádií v Praze pro trh neznamená nic, protože na něm stejně
nenadělají žádnou škodu," vyslovil se k chystané redukci rádií prezident
Asociace soukromých provozovatelů vysílání Michal Zelenka. Asociace se podle
Zelenky zabývá ochranou kolektivních, nikoli individuálních zájmů rádií, a proto
jí omezení počtu stanic nevadí. "Jestliže rada vypsala jen deset kmitočtů, pak
je to proto, že má na to nárok a my to musíme respektovat. Posláním asociace
není říkat, jestli to je dobře nebo špatně. K tomuto rozhodnutí rady jsme
neměli, narozdíl od jiných případů, žádné připomínky. 

Kriticky se k záměru rady vyjádřil odborník na kmitočtovou problematiku a bývalý
člen rady Miroslav Pýcha: "Úmysl zcela koresponduje s nedávným výrokem předsedy
Hanuše, že malé ředkvičky, tedy méně úspěšná rádia, je třeba vytrhat, aby ty
perspektivnější mohly lépe růst. Rada tak chce zvýšit "cenu" licencí, omezit
konkurenci. Projevuje tím nedůvěru k trhu, k právu posluchače podílet se na
utváření nabídky. Rada není zahradníkem, který má trhat, nechť se rádia sama
osvědčí v soutěži. Tvrzení o nevhodnosti kmitočtů je záminkou, použitelnost
frekvencí lze zhodnotit velmi účelově, i zde je nejlepším regulátorem posluchač.
Důkazem je úspěch rádia Kiss i na kmitočtu, který rada označila za nevhodný." Ke
zprůhlednění chystaných zásadních změn v éteru vyzval i předseda nadace
Tolerance Milan Pospíšil. 

Setuza vydává obligace (Emise v hodnotě 200 milionů korun vyjde 20. února) 

Pozor, neautorizovaný text ! 

Ústí nad Labem - Obligace v objemu 200 miliónů korun vydá 20. února akciová
společnost Setuza Ústí nad Labem. Jde o vůbec první emisi obligací Setuzy, která
má přispět k získání dlouhodobých zdrojů na financování podnikatelského záměru a
k prezentaci společnosti na finančním trhu. Včera to sdělil ekonomický ředitel
Karel Růžička. 

Jmenovitá hodnota jedné obligace činí 10000 korun a tato částka se úročí pevnou
úrokovou sazbou 12.2 procenta ode dne emise. Úrok bude splatný ročně, za
uplynulé období, vždy k 20. únoru každého roku. Doba splatnosti obligací činí
pět let s možností požádat o splacení již po třech nebo čtyřech letech. 

Veřejně obchodovatelné obligace Setuzy budou na sekundárním trhu s cennými
papíry na doručitele a registr majitelů obligací zajistí středisko cenných
papírů, popřípadě jiný oficiální registr majitelů. 

Vydáním obligací byla pověřena Komerční banka. 

Zemědělci nedostanou zvláštní výhody 

Podle Václava Klause nedosáhne česká agrární politika míry ochranářství Evropské
unie Praha - Vláda se pokusí zemědělství pomoci, ale farmáři nemohou čekat
zvyšování dotací, regulaci cen zemědělských produktů, zákazy dovozu nebo daňová
zvýhodnění. Na setkání s představiteli zemědělských družstev a zemědělských
obchodních společností to včera řekl premiér Václav Klaus. 

Zástupci zemědělců včera několikrát zopakovali, že podporu státu a ochranu
domácího trhu považují především ve srovnání se zeměmi Evropské unie za
nedostatečnou. "Slabá ochrana domácího trhu nás vůči zemím Evropské unie
znevýhodňuje," řekl LN jeden z účastníků setkání. Podle jeho slov by měla vláda
zavést celní bariéry zejména na dovoz obilnin, masa a mléka. 

Někteří farmáři se vyslovili také pro zavedení limitních cen mléka, masa a
obilovin pro zpracovatele a obchodníky a stanovení závazných kvót na výrobu
základních zemědělských produktů. 

Premiér Klaus připustil, že čeští farmáři musí čelit značnému protekcionismu
sousedních států. Zároveň však odmítl, že by agrární politika české vlády v
budoucnu dosáhla míry ochranářství Evropské unie. "Nepochybně nezahájíme
radikální protekcionismus ani v zemědělství," řekl V. Klaus. Za účinnou pomoc
farmářům přitom označil protiimportní kurs koruny a opatření, která povedou k
dalšímu snižování inflace a ke stabilnímu ekonomickému růstu. 

Václav Klaus i ministr zemědělství Josef Lux shodně odmítli představu, že by
vláda přistoupila na zavedení kvotace zemědělské výroby. "Stát rozhodně nechce a
nebude suplovat nabídku a poptávku po zemědělských produktech," řekl k tomu LN
Josef Lux. Ze slov ministra zemědělství vyplynulo, že stát bude uplatňovat svůj
vliv v agrárním sektoru i nadále především prostřednictvím fondu tržní regulace
a Podpůrného a garančního fondu. Státní fond tržní regulace v současnosti přímo
reguluje pouze ceny obilí a mléka a rozšíření regulace na další komodity -
především maso - brání podle J. Luxe nedostatek finančních prostředků. 

Stát letos do zemědělství různými formami podpory vloží osm miliard korun, což
představuje jedno procento z hrubého domácího produktu a dvě procenta z objemu
výdajů státního rozpočtu. Podle J. Luxe je tato míra státní podpory zemědělství
srovnatelná s vyspělými zeměmi. 

Na hrubém domácím produktu ČR se zemědělská prvovýroba podílí pěti procenty a
zpracovatelský průmysl dalšími sedmi procenty. Více než 80 procent zemědělské
produkce v současnosti vytváří soukromá sféra. Počet pracovníků v zemědělství se
snížil z 550 tisíc osob v roce 1989 na 225 tisíc koncem minulého roku. 

Podle předběžných údajů dosáhl český agrární obchod zhruba 65 miliard korun a na
celkovém zahraničním obchodě ČR se podílí asi deseti procenty. Polovina
dovezeného zemědělského zboží pochází ze zemí EU, 13 procent ze Slovenska a šest
procent z Polska a Maďarska. Největší část vývozu směřovala do zemí EU (37
procent), 23 procent na Slovensko a 14 procent do zemí bývalého Sovětského
svazu. 

Krátce 

Italská lyžařka Bibiana Perezová se ve včerejším tréninku na sjezd v Are zranila
a sezóna tím pro ni zřejmě předčasně skončila. Druhá nejúspěšnější závodnice
loňského SP v superobřím slalomu utrpěla poškození menisku a křížových kolenních
vazů. 

Druhý závod Českého poháru ve snowboardingu v akrobacii na U-rampě, který se měl
konat v sobotu 18. února ve Špindlerově Mlýně, se z technických důvodů
neuskuteční. 

Nejdůležitější pražské derby 

Na účast v play off hokejové extraligy je ještě pět kandidátů Praha - Hokejová
extraliga dnes pokračuje 40. kolem, které může sehrát důležitou roli v boji o
elitní osmičku zaručující postup do play off. Pět kol před koncem základní části
má účast mezi nejlepšími prakticky zajištěno prvních pět mužstev (Kladno,
Vsetín, Olomouc, Zlín, Č. Budějovice) a na další tři postupová místa je hned pět
kandidátů - Litvínov (40 bodů), Plzeň (40), Vítkovice (37), Slavia (36) a Sparta
(35). Asi nejlepší los z této pětice má Plzeň, která bude hrát čtyři nejbližší
zápasy doma, naopak Vítkovice zamíří čtyřikrát na led soupeřů.Dost napovědět
může i výsledek dnešního pražského derby Sparta - Slavia, již čtvrtého v této
sezóně. Zástupci obou celků shodně připouštějí, že to bude jejich zatím
nejdůležitější vzájemný zápas, o čemž svědčí i fakt, že z předprodeje bylo za
celou sezónu hlášeno nejvíce prodaných vstupenek. "Jsme odhodláni vyhrát,
protože jen přes vítězství máme ještě naději postoupit do play off," tvrdí
manažer Sparty Miroslav Kuneš. "V Pardubicích jsme v úterý ztratili bod a ten
teď musíme získat zpět. Je to rozhodující zápas pro nás i pro Slavii. Na postup
by podle nás mělo stačit 44 bodů, i když víme, že třetí kandidát - Vítkovice -
je schopen překvapivých výsledků." Manažer Slavie Tomáš Herstus: "Máme aktivní
vzájemnou bilanci a výhodu jednoho bodu navíc. Sparta bude určitě pod větším
tlakem. I kdybychom prohráli, budeme stále ještě ve hře o postup," uvedl. Radost
mu kalí pouze zdravotní stav útočníka Jelínka, který polehává, Herstus však
věří, že opora týmu nastoupí.Vítkovice jedou k důležitému střetnutí na Kladno
již se Šimíčkem, který nastoupí ve druhém útoku s Kaděrou a Foltou, Peterek bude
hrát opět v první formaci s Ryšánkem a Kotalou. Trenér vítkovických hokejistů
Vladimír Stránský k zápasu před televizními kamerami řekl: "Vedoucí tým
extraligy má velmi silné mužstvo se skvělou první pětkou, a je určitě v domácím
prostředí favoritem. Pokud si však chceme vybojovat účast v play off, musíme se
pokusit bodovat i ve střetnutích se silnějším soupeřem. Pro nás je nyní každý
zápas důležitý, ve všech musíme hrát s maximálním nasazením." Závěrečný rozpis
mužstev, která mají šanci na účast v play off - 

Kromě uvedených čtyř zápasů se dnes ještě hrají Zlín - Pardubice (17 h) a
Jihlava - Olomouc ( 17.30 h). 

Jak je drahá česká pracovní síla? 

Naši ekonomičtí ministři, odborníci na slovo vzatí a známí snad v celé Evropě,
dospěli k názoru, že mzdová regulace bude ještě nějaký čas nutná. Já, který
pracuji v jednom textilním podniku na jihu Čech, jsem absolventem ekonomické
školy a čtu mnohé ekonomické časopisy stejně jako řada mých známých a dovolujeme
si zastávat názor poněkud odlišný.V poslední době se ceny na trhu stále zvyšují.
Řada rodin v našem kraji se pohybuje téměř na hranici ekonomického minima. Mají
značné potíže s tím, jak zaplatit nájemné, účty za plyn, elektřinu a jiné
služby, jejichž cena se stále zvyšuje. Víme, že v hlavním městě jsou platy
poněkud jiné než u nás. Z inzerátů se dovídám, že některé zahraniční firmy tam
nabízejí lidem s ekonomickým vzděláním, kteří znají aspoň jeden světový jazyk,
dokonce až dvacet tisíc měsíčně. Takové platy my u nás na jihu Čech nemáme a
zřejmě asi nikdy mít nebudeme. Ačkoliv někteří z nás znají také němčinu nebo
angličtinu, musíme se spokojit s příjmy, které většinou nepřesáhnou šest tisíc.
Proto nás mzdová regulace dosti postihuje, neboť zaměstnavatelé nám z tohoto
důvodu nemohou platy podstatně zvýšit, a tak se nemůžeme dostat na úroveň, která
je už dávno běžná v mnohých západních státech.V důsledku nižší kupní síly
obyvatelstva pak naše podniky většinu své produkce vyvážejí a zboží se tam
prodává pod cenou v důsledku nevýhodného směnného kursu. Tak vlastně vyprodáváme
do ciziny levnou práci našich lidí. Dovoluji si proto zastávat názor, že by bylo
snad lépe postupně u nás zvyšovat platy tak, aby produkce, vyrobená našimi
dělníky, byla i u nás běžně prodejná a nemuseli bychom ji "za babku" vyvážet. S
tím souvisí i podle mého názoru nesprávný směnný kurs koruny.Nyní se pomalu
blíží doba vstupu do Evropské unie a zavedení plné směnitelnosti naší měny.
Obojí uvítám s nadšením. Jen si myslím, že právě při této příležitosti by bylo
třeba jednak upravit směnný kurs naší koruny, jednak bude nutné postupně přivést
úroveň našich mezd také na úroveň dávno už běžnou na západě. Pak bychom se stali
skutečně plnoprávným členem. 

Ebenův Kánon zazpívá tisícihlavý sbor 

Devátý ročník Pražských dnů sborového zpěvu se uskuteční dnes a zítra na
pražském Žofíně. Mezinárodní přehlídku zahájí koncert ženského sboru Juventus
paedagogika, smíšeného sboru ČKD Praha a Pražského mužského sboru. K účasti je
letos přihlášeno třicet osm sborů z osmi zemí Evropy. Přehlídka je soutěžní a
výkony sborů budou mezinárodní porotou hodnoceny ve čtyřech kategoriích:
mužských a malých smíšených sborů, které vystoupí v pátek, a velkých smíšených
sborů a ženských sborů, jimž je vyhrazena sobota. Zítřejší závěrečný festivalový
koncert bude ve znamení vyhlášení výsledků. Zazní zde tři povinné soutěžní
skladby - Napadly písně (Antonín Dvořák) a Věno a Má hvězda (Bedřich Smetana).
Tisíc tři sta zpěváků bude čítat spojené těleso účastníků, které uvede Kánon na
rozloučenou od Petra Ebena, rovněž člena mezinárodní poroty. Petr Eben složil
tento sbor u příležitosti letošního ročníku festivalu. 

Rok 1994 byl o chlup normálnější 

Rok 1994 byl méně podivný než rok předchozí, tvrdí mezinárodní časopis Fortean
Times, který se specializuje na zvláštnosti a neobvyklé jevy. "Rok 1994 byl
oficiálně o dvě procenta méně zvláštní než rok 1993," napsal magazín,
vycházející šestkrát ročně v Londýně. 

Ke svému závěru dospěl na základě vyhodnocení 34 kategorií zvláštností, jak je
zaznamenala světová média. Mezi nejpodivnější úkazy patřilo loni narození bílého
bizona ve Wisconsinu, které bylo místními obyvateli vydáváno za velkou
náboženskou událost. Pozornost vzbudil i objev dosud neznámého kopytníka ve
Vietnamu či výskyt obdoby lochnesské příšery v Argentině. 

LSNS pod deštník ODS 

Zdá se, že v Liberální straně národně sociální se po letech sebezničujících
kroků probudil pud sebezáchovy. Někteří její představitelé si uvědomili, že k
přežití potřebuje tato strana dvě věci: Změnu předsedy a užší sepjetí s jiným,
pokud možno silnějším politickým subjektem. Předseda Hirš spěje k neodvratnému
konci, ať už od sebe podezření z vnitrostranických machinací odvrátí či ne. K
odvolání by mělo stačit věcné zhodnocení jeho nevypočitatelných politických
proklamací, zahrnujících celou šíři politického spektra. Důležité je, že mezi
členy ústředního výboru tato donedávna kacířská myšlenka na nutnost nového
předsedy vůbec pronikla. 

Odhlédněme od otázky, zda tradice národních socialistů, které si tato strana
osvojuje, ještě veřejnost oslovují. Odhlédněme i od toho, zda si je tato strana
po čtyřicetiletém působení v Národní frontě osvojuje právem. Položme si otázku
čistě pragmatickou: Co s majetkem, sekretariáty a zbytkem členské základny? 

Bez nového předsedy a bez koalice s jinou politickou stranou by mohutný ústřední
výbor LSNS a její předsednictvo mohlo jen pokračovat v bludném kruhu přežití pro
přežití s půl procentem voličských preferencí. Strana ale dostává šanci ujasnit
si na květnovém sjezdu vlastní program. Jím by se měl řídit i výběr budoucího
partnera. Jedná-li zatím stejně nadějně se Svobodnými demokraty jako s KAN, o
přílišném názorovém tříbení to nehovoří. Zkušenosti z účelového spojení v LSU i
z neplodné spolupráce s Baránkovými podnikateli by měly stranu varovat, aby se
rozhlédla po partnerovi perspektivním. Bylo by chybou přeslechnout lichotivé
poznámky, které na adresu LSNS trousí v poslední době místopředseda ODS
Zieleniec a předseda poslaneckého klubu Honajzr. LSNS bez Hirše totiž vůbec
nemusí být pro ODS tak nepřijatelná, jak by se na první pohled zdálo. Stranické
sekretariáty a členská základna by nebyly malým věnem, které by tato strana ODS
přinesla. Bývalí národní socialisté se zatím brání a říkají, že sté výročí
založení strany chtějí v roce 1997 oslavit samostatně. Jenže volby jsou už v
roce 1996. Měli by se rozhodnout - buď oslavy přežilé tradice, nebo politický
realismus. Ten velí jasně: přijmout deštník ODS či jiné koaliční strany.
Koneckonců, ideálům státotvornosti, k nimž se hlásí, by se tím nezpronevěřili. 

KDU-ČSL: Němce bychom měli pozvat 

Praha - Lidovci se domnívají, že je "nanejvýš vhodné", aby k nám na oslavy 50.
výročí konce druhé světové války přicestovala německá delegace. Chce-li Česká
republika vstoupit do EU nebo do NATO, pak musí bez předsudků přistupovat ke
všem národům, které jsou v těchto institucích zastoupeny, uvedl poslanec za
KDU-ČSL Jan Decker. Němečtí hosté by podle něho - "pokud to bude možné" - měli v
Praze učinit stejné prohlášení, jaké vyslovili při jiných příležitostech jinde
ve světě, totiž že Německo si je vědomo své odpovědnosti za rozpoutání dvou
válek v tomto století, ale garantuje, že nic podobného už z půdy Německa
nevzejde. 

Krátce 

Národní knihovna uzavřela včera v Praze smlouvu s největším světovým
knihovnickým katalogem OCLC z amerického Ohia, který spolupracuje s mnoha
významnými knihovnami světa. Klementinum se tak stalo první východoevropskou
knihovnou, jejíž katalogizační údaje bude OCLC přijímat. 

Před 75 lety, 19. února 1920, byla Česká univerzita v Praze prohlášena za
pokračovatelku starobylého vysokého učení Karlova a bylo jí navráceno jméno
Univerzita Karlova. Zakládací listinu pražského vysokého učení vydal Karel IV.
7. dubna 1348. 

Výroční zpráva je vizitkou společnosti 

Akcionáři by se měli ze základního dokumentu společnosti dozvědět o většině
faktorů, které by mohly ovlivnit její hodnotu V současnosti se nám jako
akcionářům dostávají do rukou informace od firem nebo fondů, jejichž jsme
spolumajiteli. Tyto údaje mají zpravidla formu výročních zpráv. Vzhledem k tomu,
že náležitosti výroční zprávy jsou v ČR definovány pouze velmi obecně v zákonu o
účetnictví, pokusme se odpovědět na několik základních otázek: co je to výroční
zpráva, komu slouží, jaký má obsah a jak je obvykle prezentována. Výsledky
společnosti nezajímají jen akcionáře Výroční zpráva je formální dokument, ve
kterém management podává podrobné informace o společnosti. Tento materiál slouží
nejen akcionářům k zhodnocení výsledků společnosti a jejího vedení, ale bedlivě
ho studují též potenciální investoři, zákazníci a odborná veřejnost. 

Výroční zprávu lze obvykle získat v sídle společnosti; v některých případech ji
firma na vyžádání též zašle poštou, vzhledem k nákladům s tím spojeným většinou
pouze významným akcionářům. V naprosté většině případů je výroční zpráva k
dispozici na valné hromadě společnosti. 

Tím je nepřímo určeno i období, kdy jsou výroční zprávy obvykle vydávány. Je to
nejdříve po uzavření účetních knih za minulé účetní období (tj. kalendářní rok)
a po provedení účetního auditu. To bývá zpravidla v dubnu nebo v červenci (má-li
společnost daňové poradce). Určitý čas je potřebný pro editaci a tisk výroční
zprávy, aby mohla být předložena akcionářům na valné hromadě jako základní
informační materiál o dosažených výsledcích za uplynulé období. 

Vzhledem k důležitosti tohoto dokumentu je v řadě zemí stanoveno, jaké informace
musí výroční zpráva obsahovat. Jde především o konsolidované finanční údaje -
bilanci ke konci fiskálního roku firmy, výkaz zisků a ztrát a toku hotovosti.
Všechny tyto informace musí být samozřejmě ověřeny nezávislým auditorem. Výrok
auditora je povinnou součástí výroční zprávy. Jak předložené údaje "číst"
Většina výročních zpráv má do jisté míry podobnou strukturu, formu a obsah. 

Po otevření publikace, čítající zpravidla několik desítek stran, se na nás
usměje vlídná tvář představitele top-managementu, která je součástí tzv. dopisu
akcionářům. V něm top-management shrnuje dosavadní činnost společnosti,
rekapituluje a hodnotí uplynulé období a v neposlední řadě předkládá výhled do
budoucnosti, plány a strategii pro jeho dosažení. Při hodnocení managementu je
dobré porovnat konzistenci a návaznost těchto prohlášení za několik uplynulých
let. 

Čtenář výroční zprávy je obvykle seznámen s týmem vrcholového managementu a se
složením představenstva a dozorčí rady. Tyto informace mu pomohou poznat
největší akcionáře společnosti. Těmi jsou u nás domácí investiční fondy; v
představenstvu a dozorčí radě společnosti jsou zastoupeny přímo úměrně podílu,
který vlastní. 

Takto lze v některých případech odvodit strategii většiny společnosti např. ve
vyplácení dividend. Je-li ve společnosti zastoupeno několik fondů, které mají
již ve svém názvu jméno "dividendový", je zřejmé, že jejich zástupci budou
hlasovat pro co nejvyšší únosnou míru dividend. Naopak reprezentanti fondů
růstových budou prosazovat pokud možno minimální nebo nulové dividendy a
reinvestování veškerých zisků. Ze sestavy managementu a především z jeho změn v
průběhu let lze odvodit spokojenost akcionářů se schopnostmi vedení firmy. 

Po tomto obecnějším úvodu následuje podrobnější představení společnosti, jejích
výrobků, služeb a zaměstnanců, seznámení s vývojem nových produktů, s expanzí na
nová teritoria a trhy. 

Dále zpravidla přicházejí konsolidované finanční údaje - bilance, výkaz zisků a
ztrát a toku hotovosti. Při interpretaci jednotlivých údajů bychom měli sledovat
nejen absolutní hodnoty, nýbrž také jejich relativní vztahy k ostatním bilančním
položkám. Z tohoto důvodu firmy zpravidla uvádějí finanční údaje za několik
posledních let. Pro důkladnou analýzu firmy je navíc dobré porovnat její
výsledky i s dalšími podniky v příslušném odvětví, resp. celé ekonomice. 

Přestože firmy musejí při sestavování finanční zprávy respektovat účetní
pravidla podle platných zákonů a předpisů a ve stále větší míře též sledují
zásady mezinárodních účetních standardů GAAP (Generaly Accepted Acounting
Principles) a IAS (International Acounting Standards), pořád jim zbývá poměrně
značná míra diskrece (zvolení metod odpisování, hodnocení zásob, rozdělení a
alokace nepřímých nákladů atd.). 

V této souvislosti se často žertuje, že dobrý účetní je ten, kdo vám na otázku,
kolik je 2+2, odpoví: "To záleží na tom, kolik chcete." Z tohoto důvodu jsou
finanční výkazy doplněny a rozšířeny tzv. poznámkami či vysvětlivkami. 

Jednotlivé poznámky informují o zásadních principech nutných pro komplexní
analýzu a interpretaci finančních údajů. Specifikují též jednotlivé bilanční
položky. Uveďme si ty nejčastěji používané: souhrn používaných účetních postupů
a metod, nové akvizice firmy - způsob jejich financování. K bilančním položkám
se zpravidla vztahují údaje o zásobách, jejich oceňování, rozpis investičního
majetku firmy, jeho struktura atd. Na straně pasiv jsou nám poskytnuty informace
o struktuře financování - úvěry, vydání vlastních dluhopisů, úrokové zatížení
atd. Výkaz zisků a ztrát je rozšířen o další údaje o daňovém zatížení nebo o
úlevách a jejich struktuře, o leasingových nákladech a jejich použití, nákladech
vzniklých transakčními a translačními operacemi. 

Ty společnosti, které reprezentují otevřený přístup ke všem akcionářům, ve svých
výročních zprávách uvádějí též výši odměn managementu jako celku a tzv. tantiém,
tj. odměn pro členy představenstva a dozorčí rady. 

Zpráva dále často seznamuje se změnami ve struktuře akcionářů, v počtu vydaných
akcií a jejich druzích, splaceném či nesplaceném kapitálu, vydávaných finančních
a derivátových instrumentech (předkupní práva, opce, konvertibilní dluhopisy
atd.). 

Firma nás může dále informovat o penzijních programech, programech účasti
zaměstnanců na zisku, o mimobilančních operacích (transakce omezující různé typy
rizik, kupř. měnové, úrokové, politické), probíhajících soudních či jiných
sporech atd. Jako akcionáři bychom se tedy měli dovědět o většině programů a
transakcí, které by mohly mít vliv na hodnotu firmy. 

Samozřejmě nutnou součástí výroční zprávy je vyjádření nezávislých a
respektovaných auditorů. Ti svým podpisem a výrokem potvrzují pravdivost a
objektivitu managementem podávaných informací. 

Ve výroční zprávě dále můžeme najít seznam divizí, dceřiných společností nebo
poboček spolu se jmény, popř. i fotografiemi managementu a s kontaktními
adresami. Zpráva jako prostředek komunikace s veřejností Vzhledem k tomu, že
výroční zprávy slouží jako jeden z důležitých komunikačních prostředků mezi
akcionáři a veřejností, musí se jim jako marketingovému nástroji věnovat
náležitá pozornost. Je běžné, že grafickou podobu pečlivě připravují renomované
reklamní agentury. 

Můžeme říci, že výroční zprávy tvoří jakousi vizitku společnosti. Podílejí se na
utváření prvního dojmu o společnosti a jsou podkladem pro seriózní investiční
rozhodování akcionářů a investorů. Akcionáři tak mají k dispozici dva důležité
nástroje k ohodnocení managementu: názor managementu prezentovaný výroční
zprávou a objektivní hodnocení firmy trhem v podobě hodnoty akcií. 

S rozvojem našeho hospodářství a globalizací ekonomiky bude kladen stále vyšší
důraz na kvalitu managementu, informovanost a transparentnost. Je tedy v zájmu
současného managementu, aby vyšel vstříc nejen svým akcionářům, ale i budoucím
investorům. Transparentnost záměrů managementu a jejich efektivní realizace má
klíčový vliv na příliv nových seriózních a dlouhodobých investic. 

Podíl v TV Premiéra zřejmě získá Scandinavian Broadcasting Systems 

Praha - Nejvážnějším kandidátem na koupi podílu v televizi Premiéra je v
současné době společnost Scandinavian Broadcasting Systems (SBS), která z
největší části patří americké televizní společnosti ABC. 

Za koupi menšinového podílu ve společnosti Premiéra TV nabídla podle informací
LN SBS Investiční a poštovní bance 12 miliónů amerických dolarů. 

Mluvčí banky Petr Rezek k těmto informacím včera na dotaz LN pouze uvedl, že na
úterním jednání představenstva banky již bylo stanoveno definitivní pořadí
uchazečů o majetkový vstup do televize Premiéra a že podpis smlouvy se očekává
do dvou týdnů. Otázku, kteří zájemci do nejužšího výběrového kola postoupili a
jaké je jejich pořadí, odmítl zodpovědět s tím, že na tyto informace se vztahuje
"nejpřísnější embargo". 

IPB v současné době přímo vlastní 45 procent akcií Premiéry TV. Prostřednictvím
své finanční skupiny má majoritní podíl i v Premiéře FTV, která je držitelem
licence pro televizní vysílání a vlastní zbývajících 55 procent akcií Premiéry
TV. 

Krátce 

Pozor, neautorizovaný text ! 

Američané podle údajů Světové turistické organizace vydali v roce 1993 absolutně
nejvyšší částku na zahraniční turistiku. Sumou 41.3 miliardy dolarů vynaložených
na tyto účely sesadili z "turistického trůnu" dosud vládnoucí Němce ( 37.3
miliardy dolarů). V přepočtu na jednoho obyvatele však vede Rakousko, jehož
každý občan vynaložil v roce 1993 na turistiku 1020 dolarů. 

Nesázejte na minci 

Praha - Česká kovová padesátikoruna, vzor 1993, téměř zmizela z oběhu a mnozí z
nás už ji dlouhou dobu neviděli. Byla totiž prestižním numismatickým časopisem
World Coin News vyhlášena mincí roku 1993. Domněnka, že sběratelská hodnota
mince ověnčené vavřínem vzroste, je však lichá. 

Hovoří proti tomu zejména náklad, ve kterém byla vydána - podle informací ČNB
činil 35 miliónů kusů plus tisíc kusů zkušební série - a trochu také její
"mládí". Podle odborníků k růstu sběratelské hodnoty neexistuje prakticky žádný
důvod, podobně jako nevzroste cena známky ohodnocené jako nejhezčí známka roku.
Z toho vyplývá, že krása není pro sběratele, alespoň mincí a známek, tím hlavním
kritériem. A tak nejdražší českou mincí stále zůstává stříbrná 25korunová mince
z roku 1969, vyražená na počest Slovenského národního povstání. Její náklad
činil 30 tisíc kusů, z nichž pět tisíc bylo vyraženo ve kvalitě "proof", to je s
vysokým leskem. Dnes její hodnota dosahuje mezi sběrateli 3500 Kč, takže se za
uplynulých 26 let zhodnotila 140krát, to je každým rokem o 538 % - úrok, o
kterém se nám může pouze zdát. 

Systémem kalendáře za svobodu jazyka 

Něco takového, jako je NEDOKONČENÝ KALENDÁŘ, jejž před časem z
"nejznamenitějších pramenů lidových i vědeckých sestavil a
tradeskancionalisticky osvítil" EBERHARDT HAUPTBAHNHOF, BÁSNÍK ČESKÝ, a který
nyní zveřejnilo nakladatelství TORST, už tu nebylo dlouho. 

Tak předně model lidového kalendářového čtení, který si Hauptbahnhof (čili
heteronym spisovatele, esejisty a překladatele VÁCLAVA JAMKA) vypůjčil za kostru
své komické opery, už dnes žije prakticky jen jako ozvěna v paměti. A přece to
není dávno, kdy svazky kalendářů patřily k dominantním médiím, jimiž popkultura
oslovovala (a vychovávala) vesnickou společnost. Pak přišly pohyblivé obrázky,
rozhlas, televize, a dnes taková bichle sotva přežívá kdesi na periférii
kulturní komunikace. Jamkovu mystifikaci to ovšem vyjímá z aktuálního napětí
mezi světy devatenáctého a dvacátého století, posouvá z parodie do pozice
vzpomínky na parodii. 

Archaický pel Nedokončeného kalendáře jako by souzněl s kořeny Hauptbahnhofova
humoru. Není jistě třeba připomínat význam, jejž pro sebeuvědomění moderní
civilizace sehrála lučavka jménem dada; a samozřejmě všechny ostatní varianty
komického ne-smyslu, absurdního, patafyzického, černého, bezobsažného humoru. V
literární konstrukci zvané Hauptbahnhof se tyto prameny slévají s přirozeností
autorova talentu. Kontext doby, v němž si Jamek dějiny česko-papuánského světa
pojednané z hlediska vědeckého náboženství tradeskancionalisty Rkekka
Stjörnvalssona sestrojil, mohl účinnost tohoto leptavého vtipu akcelerovat, ale
ani zdaleka jej v sebe nevstřebal. Jistě, Jamek vší nepřirozeností Nedokončeného
kalendáře (ať už jde o světice dvojího ženství, zatoulaná písmena nebo třeba
kulhavé rýmy) ohrazuje prostor přirozeného života proti tomu, co nastalo, když
si obyvatelstvo 17. června 1972 na benzínových pumpách po celé zemi přečetlo, že
Normál byl zrušen. Spolu s "marxipány" jako jedním z oddenků pyšného
pseudoracionalismu (ztělesněného Ústavem pro ověřování smrtelnosti) ovšem
karnevalizuje dávnější, křesťanskou tradici, zvláště její ženské motivy (série
svatých panen od Lokvy po Pupici...). A to ještě nemluvíme o travestii na
výchovné poslání umění - třeba o Hauptbahnhofově pohádce, v níž superposlušná
kůzlátka nejenže neotevřela vlku, ale ani mamince, takže brzy v domečku zašla
hlady. Hauptbahnhofovým protivníkem prostě ani zdaleka není jeden kostnatý
režim, ale sebevědomí systému jako myšlenkové kategorie, doprovázené na svém
tažení - pokud je vítězné - nutně i pokleslostí. Však také vesmírná bublina
tradeskancionalismu nesystematicky splaskne již s koncem července... 

Až do vydání Nedokončeného kalendáře mi význam Eberhardta Hauptbahnhofa pro dílo
Václava Jamka nebyl zřejmý. Nyní chápu, že se tu v jedné osobě se spisovatelem
intelektu (viz jeho Krkavčí múza), který nemá v dnešní české literatuře obdoby,
komplementárně snoubí básník humoru. Cíl mají jeden: důslednou nezávislost
jazyka na rituálech idejí. Nedokončený kalendář na tento rok a všechny roky
příští. Z nejznamenitějších pramenů lidových a vědeckých sestavil a
tradeskancionalisticky osvítil Eberhardt Hauptbahnhof, básník český. Vydal
TORST, Praha 1994. Grafická úprava Robert V. Novák. 253 strany, náklad 2500
výtisků, cena 111 korun. 

V Aeru zvažují možnosti výroby proudového letadla nové generace 

Praha/Vodochody - V době, kdy má vedení Aera uzavřít s armádou smlouvu o
množství a ceně vyvíjeného stroje L-159, který vojáci na přelomu tisíciletí
odeberou, vznikají v Aeru prognózy o letounu nové generace. 

V opačném případě by si největší světový výrobce cvičných proudových letounů
"nechal ujet rychlík". Lehký bitevník L-159 je podle odborníků posledním z
osvědčené řady typu L-39. Stovky těchto strojů jsou v provozu jak v severském,
tak pouštním klimatu. V příštích třiceti letech prý může Aero uspět na světových
trzích pouze s letounem, v jehož možnostech jsou velmi překvapivé manévry.
"Nepochybuji o tom, že v Aeru se nehledě na finiš s bitevníkem L-159 už dnes
intenzívně pracuje na dalším, zřejmě mírně nadzvukovém projektu," řekl LN zdroj,
který vzhledem ke kampani kolem Vodochod zůstává v anonymitě. Aero podle něj
stojí před rozlousknutím oříšku zcela odlišného systému řízení letounu s velkým
podílem počítače. Ze soudobých letadel tomuto požadavku vyhovují pouze americký
F-22, francouzský Rafale a ruský Su-35. Pokud chce vodochodský letoun nové
generace s velmi výkonným motorem obstát i v roce 2030, měl by je v manévrech
ještě o něco předstihnout, tvrdí zdroj LN. 

Na českém letadle budoucnosti se ovšem budou více než z poloviny podílet letecké
firmy s know-how, které je nad možnosti ČR. Má ho např. americký Rockwell, jehož
avionikou bude vybaven bitevník L-159. Právě Rockwell vyvinul experimentální
stroj X-31 s parametry přibližujícími se požadavkům lehce nadzvukového stroje
příští generace. Budoucnost Aera spatřují experti v tom, že se společnost stane
menší součástí velkého týmu. Šéf představenstva Aera Jaroslav Borák považuje za
předčasné hovořit o firmě, s níž bude Aero na podobném letounu spolupracovat.
Dlouhodobým cílům společnosti však přisuzuje stejný význam jako projektu L-159.

Ochuzený mítink 

Vídeň - Sobotního halového mítinku ve Vídni, jehož součástí bude i mezistátní
utkání Anglie - ČR - výběr Rakouska a Maďarska, se z důvodu náhlého onemocnění
nezúčastní ohlášená nigerijská sprinterská dvojčata Davidson a Osmond Ezinwové a
nepřijede ani dvojnásobný mistr světa na 200 m Calvin Smith z USA. Hvězda
rakouského týmu Mark McKoy nastoupí pouze k jedinému běhu na 60 m překážek v
rámci mítinku. 

Mandela kritizuje černošské radikály 

Kapské Město - Ostrým varováním na adresu černošských extremistů zahájil včera
jihoafrický prezident Nelson Mandela v Kapském Městě druhé zasedání prvního
demokraticky zvoleného parlamentu. V zahajovacím projevu k oběma komorám
parlamentu zdůraznil, že síly v boji proti anarchii a chaosu v zemi se
sjednotily. JAR nyní potřebuje sociální a ekonomickou stabilitu, aby mohla
hladce přejít od bělošské nadvlády k demokracii, podtrhl prezident. Upozornil,
že vláda nemá peníze, aby mohla odškodnit všechny oběti apartheidu. Prezident
rovněž obvinil militantní černošské aktivisty, že organizují stávky, podnikají
útoky a vytvářejí anarchii ve snaze destabilizovat situaci. 

Bitva skončila, válka trvá 

Komentáře Zdálo by se, že včerejší verdikt parlamentní komise pro kontrolu
Bezpečnostní informační služby udělal definitivní tečku za aférou. Sedmička
poslanců měsíc vážila čtveřici obvinění vznesených politickou radou ODA a
většinou pěti hlasů je všechny shledala neodůvodněnými Utrpěla tedy Kalvodova
strana a jí přizvukující lidovci debakl? Uklidní se opět hladina naší politické
scény? Odpověď zní: utrpěla, ale neuklidní. Jednání parlamentního orgánu totiž
bylo pouze jednou, a jak přiznávají i samí hlavní aktéři sporu, méně podstatnou
epizodou celé aféry. Důvodem výhrad ODA k činnosti BIS jistě nebyla touha hájit
republikány, skiny nebo snad ekologické aktivisty před sledováním tajnými
službami. Rovněž není pravděpodobné, že by Kalvoda riskoval velký
vnitropolitický konflikt jen proto, aby upozornil na drobnou legislativní chybu
při styku BIS se zahraničními službami. 

Jádrem aféry BIS je problém, který čtvrteční závěry poslanců nejenže
neodstranily, nýbrž ještě prohloubily, totiž nedůvěra ODA i KDU-ČSL vůči ODS.
Koaliční řevnivost není nového data. Ředitel BIS Stanislav Devátý je de facto
členem ODS, byť má nyní z důvodu své funkce členství pozastaveno. Premiér Klaus
každý týden, prý bez vědomí ostatních ministrů, dostával od BIS svodku,
nereflektoval na obavy koaličních partnerů z její nezákonné činnosti atd., atd.
Toto samo by však ODA ke zveřejnění výhrad vůči BIS nevyprovokovalo. Je jisté,
že konkrétní rozbuškou se stalo až postupné veřejné odhalení podvodů kolem banky
Antonína Moravce loni na podzim. Protože ODA si od tohoto ústavu za podivných
okolností půjčila 52 miliónů korun (lidovci pak dvacet), cítila se vyšetřováním
ohrožena a preventivně zaútočila. 

Pokud nepočítáme skvělou příležitost představitelů ODA a KDU-ČSL nahlédnout do
tajných materiálů BIS, stvrdily čtvrteční závěry parlamentní komise jejich
prohru v tomto útoku. V dlouhodobé koaliční válce však šlo jen o jednu z bitev,
byť tentokrát vážnou, neboť v sázce stála i pověst naší demokracie. Podstatné
je, že nadále pokračuje jak šetření některých "detailů" zjištěných při
objasňování činnosti BIS, tak vyšetřování kauzy Moravec. Protože nedůvěra mezi
vládními stranami je kvůli sporům o kontrolu BIS vystupňovaná na maximum a ve
hře začínají být i pohyblivé voličské preference, čeká nás do června 1996 jistě
horký zbytek volebního období. 

Komise pro BIS stále jedná 

Praha - V šetření dalších podnětů, které přímo nesouvisí se čtyřmi body obvinění
ODA, včera pokračovala parlamentní komise pro kontrolu BIS. "Během měsíce, co
jsme se zabývali materiály předloženými ODA, se jich nashromáždilo poměrně
dost," řekl LN poslanec Jan Klas (ODS). K obsahu podnětů odmítl sdělit cokoliv
bližšího, pouze podotkl, že "je to podnět, který se nabalil na toto". Jednání se
nezúčastnili tři ze sedmi členů komise: Pavel Severa (KDU-ČSL), Jiří Macháček
(ČMUS) a Tomáš Svoboda (KDS). Přítomná čtyřka prý o ničem nehlasovala a debata
byla na rozdíl od čtvrtka klidná, uvedl Klas. Podle dřívějších informací by se
komise měla zabývat několika desítkami podnětů, které vzešly z projednávání
obvinění ODA, mj. vysvětlením původu informací o organizacích vyskytujících se
na tzv. extremistickém seznamu. 

Nejběžnějším jídlem v nemocnicích bývá maso s mastnou omáčkou. Ležícím pacientům
chybějí lehčí jídla, vlákniny a hlavně syrová zelenina nebo ovoce. 

Holáň na inspekci UNPROFOR 

Záhřeb - Dvoudenní inspekční návštěvu českého praporu UNPROFOR v Chorvatsku
zahájil včera dopoledne český ministr obrany Vilém Holáň. Cílem jeho cesty je
podle sdělení ministerstva obrany seznámit se s aktuální situací v oblasti i u
naší jednotky. Po příletu do chorvatského hlavního města se podle informací
českého velvyslanectví v Záhřebu vrtulníkem UNPROFOR přepravil k jednotce
rozmístěné v sektoru Jih na území tzv. Republiky srbská Krajina (RSK). Naše
jednotka má nyní 991 příslušníků, z nichž třetina plní úkoly v zóně separace,
která odděluje znepřátelené strany - Chorvatskou republiku a RSK, kterou si na
třetině chorvatského území vyhlásili chorvatští Srbové. 

V hloubětínské vozovně včera vedení fotbalové SK Slavie Praha slavnostně
posvětilo svou reklamní tramvaj. Její představitelé se rozhodovali mezi trasou
linky číslo 3 a 8, ale po zralé úvaze zvolili trojku, protože osmička by musela
jezdit kolem Sparty... 

Prověrky fyzické připravenosti rozhodčích, které se konaly v sobotu v Jablonci,
nebyly snadné 

Nejlépe brání Cleveland 

New York - Navzdory mnoha zraněním vyhráli v pátečním utkání NBA basketbalisté
Golden State Warriors ve Phoenixu nad nejlepším mužstvem Západní konference
139:128. Potřebovali k tomu prodloužení, v němž přerušili smolnou sérii
devatenácti porážek venku. Tým Golden State vyhrál nad Phoenixem poprvé od
března 1987. 

Po šňůře dvaceti proher zvítězili v Los Angeles tamní Clippers nad Bostonem
127:121 po druhém prodloužení. V New Yorku porazili Knicks tým Miami 100:91, ač
už v jednu chvíli prohrávali o 25 bodů. Vítězství Orlanda nad Philadelphií
129:83, tedy o 46 bodů, je klubovým rekordem. 

V sobotu slavila v New Jersey úspěch obrana Clevelandu, která je podle statistik
nejlepší v letošním ročníku. Basketbalisté Clevelandu vyhráli 82:75 a dokázali
letos podvanácté inkasovat méně než 80 bodů. 

Nečekaně zkrotlá Siouxsie 

Recenze HUDBA: Památné videoalbum Nocturne britské skupiny SIOUXSIE AND THE
BANSHEES - natočené v roce 1983 v londýnské Royal Albert Hall - připomíná
fascinující rockové divadlo a hororové mysterium zároveň. Pražský koncert
kultovní kapely před čtyřmi roky v Lucerně navodil okouzlující atmosféru, která
jako by tehdy vyvěrala ze starodávného indického chrámu lásky. V porovnání s
těmito koncerty lze páteční vystoupení Siouxsie And The Banshees v pražském
Paláci kultury přirovnat k víkendovému odpoledni, strávenému na anglickém
aristokratickém sídle. Tam sice bývá všechno elegantní a vytříbené, zároveň však
mnohdy i příliš nevzrušivé a usedlé. 

Osmatřicetiletá zpěvačka skupiny Siouxsie Sioux již dávno není onou exotickou
kněžkou, která vyvolává nejtemnější psychózy, ani vznešenou rockovou šlechtičnou
v dlouhé róbě se stříbřitým boa (tak se představila při svém prvním pražském
koncertě). Její někdejší těžký a tmavý make-up dnes nahrazuje normální kosmetika
a hrozivě nakadeřený chomáč vlasů obyčejný polodlouhý účes. Také její toporné
(anti)taneční kreace dostávají podobu umírněnější a ladnější. Z bývalé
excentrické "princezny temnot" se stala snad až nečekaně zkrotlá dáma v
nejlepších letech. 

Siouxsie And The Banshees se prakticky po celý koncert marně snažili odbourat
bariéru, která se v Paláci kultury vytvořila vinou studeného prostředí,
hlasových indispozicí zpěvačky a nevhodného dramaturgického výběru repertoáru.
Vlažné publikum marně čekalo na starší klenoty z dvacetileté historie Banshees,
které před čtyřmi lety tvořily podstatnou část jejich opojného koncertu. Jádro
pátečního vystoupení obstaralo devět ukázek z posledního alba The Rapture - od
úvodní jekyll-hydeovské zpovědi The Double Life, přes jiskřící Tearing Apart až
po závěrečný přídavek O Baby. Ty doplnily tři písně ze singlů (včetně beatlovské
vzpomínky Dear Prudence a "satanského tanga" Face To Face z Burtonova comicsu
Batman se vrací) a čtyři starší skladby z alb Peep Show (1988), Ju Ju (1981) a
Kaleidoscope (1980). 

První dvě třetiny koncertu, sestavené z brilantně vybroušených, leč umírněných
písní, vyzněly poněkud ploše a znaveně. Částečně vinou konvenčních světelných
efektů, především však proto, že Banshees nezahráli jedinou dramatičtější ani
agresívnější skladbu. Přitom však zazněly i písničky, které v kontextu jejich
tvorby patří k nejlepším (hravé The Killing Jar s chytlavou mezihrou na cello či
Christine, inspirované osudy dívky rozštěpené do dvaadvaceti osobností). 

Zlom nastal až v závěru pátečního večera. Vedle příliš nahalené a zdlouhavé
imprese The Rapture (která v živém podání ztratila mnohé z nadýchané
vznešenosti) přišla ke slovu znepokojivě potemnělá píseň Not Forgotten a
především plíživé Night Shift - nekrofilní vyznání mrazivé jako mramorová
náhrobní deska. Kontrastní a zběsile vygradovaný kolotoč Ourselves, při kterém
ze sebe Siouxsie vyrážela divoké skřeky jako šelma, vytvořil ve spojení s
hektickými stroboskopy poprvé (a naposled!) pro soubor dříve tak příznačný stav
hypnotického šílenství. Finále odlehčila rozverná hitovka Peek-A-Boo,
nahlížející do světa červených luceren a kukátkové podívané. K dalším
naplánovaným přídavkům již nedošlo. 

U kapel, jako jsou Siouxsie And The Banshees se předpokládá, že jejich živá
představení posluchače nesmazatelně uhranou. V Paláci kultury se Banshees něco
takového tentokrát příliš nezdařilo.Tomáš Seidl Siouxsie And The Banshees. Palác
kultury, Praha, 17. února. Pořádala agentura 10:15 Promotion. 

HYPO-Stavební mění tarif 

Praha - Ministerstvo financí schválilo svým rozhodnutím změnu Všeobecných
obchodních podmínek pro klienty HYPO Stavební spořitelny s platností od 1.
února. Aby nebyli zvýhodněni pouze noví zákazníci stavebního spoření, změna
platí se zpětnou účinností pro všechny její zákazníky, tedy i pro stávající. 

Účastníkům stavebního spoření, kteří pravidelně a nejméně pět let spoří a poté
se eventuálně zřeknou své představy stavět a přes svůj původní úmysl se vzdají
práva na úvěr ze stavebního spoření, bude přidělen bonus ve výši 1.5 %, takže
celkové zúročení vkladu bude dosahovat 4.5 % ročně. 

HYPO Stavební spořitelna nabízí mimo všech výhod, vyplývajících ze zákona o
stavebním spoření, možnost přidělení úvěru ve výši 55 % z cílové smluvní částky
stavebního spoření. 

Léčba přisátím kalíšků z bambusu podle lékařů v malajské Kuale Lumpur pomáhá
dostat špatnou krev na povrch a ulevit nemocnému u řady chorob. 

Svobodní demokraté promarnili šanci (Pavel Rychetský v rozhovoru pro LN) 

Pozor, neautorizovaný text! 

Blansko - Na pátém sněmu Svobodných demokratů (OH) v Blansku vystoupil bývalý
místopředseda federální vlády Pavel Rychetský s prohlášením, že na čas opouští
politiku. Zeptali jsme se ho na důvody jeho rozhodnutí. 

Jsem v politice nepřetržitě pět let a je to pro mě náročné. Mimoto si myslím, že
Svobodní demokraté svou šanci po volbách už promarnili. Dokonce si myslím, že ji
promarnili už před volbami, protože byli loajální a mlčeli o problémech, které v
koalici existovaly. Příliš jsme byli loajální vůči státu. Okamžik, kdy jsme se
měli vyprofilovat, byl spor o ministra Kubáta. Tehdy si měli ministři OH
postavit základní podmínku: Buďto odejde Kubát, nebo odejdeme my do opozice.
Místo toho jsme šli do voleb s programem v podstatě stejným jako ODS, jenom s
odůvodněním, že jsme slušnější a kvalifikovanější. Do dnešního dne se z tohoto
komplexu loajality vzpamatováváme. 

Na jak dlouho se chcete stáhnout? 

Na to neznám odpověď. Mám velmi často pocit, že jako advokát pomůžu v řadě věcí
více než jako člen prezídia té či oné politické strany. Jak známo, já si kauzy
vybírám a nikdy jsem nebyl na straně pana Macha, Macka nebo Stehlíka z Poldi. 

Je pravda, že jste dostal několik nabídek od Miloše Zemana? 

Na tuto otázku nejde odpovědět jednoduše. Na jedné straně tu je projekt sociální
demokracie v evropském kontextu, který je mi velmi blízký. V tom smyslu sociálně
ladění liberálové a sociální demokraté musí skončit na jedné lodi. Vidíme to
všude v Evropě. Už na minulém sněmu jsme prosazovali spolupráci se sociálními
demokraty, se kterými bychom byli schopni vytvořit věrohodnou opozici. Když to
zjednoduším, my bychom je zkultivovali a oni by nám dodali voliče. Tento projekt
nebyl akceptován ve vedení Svobodných demokratů, a proto odcházím. Nadále se ale
budu snažit spojit oba proudy alespoň myšlenkově. 

Český jaderný odpad musí ČEZ odvézt ze Slovenska 

Pozor, neautorizovaný text! 

Dukovany - Českým energetickým závodům hrozí penále, pokud nezačnou do konce
července odvážet vyhořelé jaderné palivo ze slovenských Jaslovských Bohunic. Na
Slovensku je uloženo 1176 vyhořelých palivových článků, které je česká strana
povinna odvézt do 15. března 1997. 

Jaderný odpad z Dukovan byl ukládán v jediném meziskladu na území tehdejší
federace v Jaslovských Bohunicích až do roku 1993. Nyní se vyhořelé palivo
ukládá v bazénech reaktivního sálu dukovanské elektrárny, odkud bude po
pětiletém vychládání přeloženo do kontejnerů meziskladu na území elektrárny. 

Podle mluvčího dukovanské elektrárny Petra Spilky pokračuje stavba nového
meziskladu v Dukovanech s kapacitou šest set tun odpadu uspokojivým tempem a
měla by být zkolaudována v červnu tohoto roku. Pozdrželo se však udělení licence
pro kontejnery typu Castor, v nichž se má vyhořelé jaderné palivo převážet. 

"Licence by měla být udělena do května. Pokud by se vyskytly problémy, daly by
se využít i původní kontejnery, v nichž se palivo odváželo na Slovensko a pak ke
zpracování do Ruska. Byla by to však komplikace, protože bychom odpad před
uložením museli překládat," řekl Petr Spilka. 

Slovenská strana podmiňuje transport vyhořelých palivových článků v kontejnerech
typu Castor uskutečněním zkoušky převozu s maketou kazety s odpadem. Transport
se uskuteční po železnici. Podle Petra Spilky by k převezení 141 tun vyhořelého
paliva mělo postačit sedm až čtrnáct transportů. Doprava bude hrazena z
prostředků společnosti Českých energetických závodů. 

Český kontingent UNPROFOR počítá i s variantou rychlého odjezdu z Krajiny 

Pozor, neautorizovaný text! 

Praha - Bez ohledu na to, že chorvatští zákonodárci vypověděli k 31. březnu
vojskům UNPROFOR mandát, vojáci českého kontingentu pokračují v plnění úkolů
mírové mise na Balkáně. 

"Do konce března je dosti dlouhá doba na to, aby se našlo kompromisní řešení,"
řekl v sobotu bezprostředně po dvoudenní inspekční návštěvě u české jednotky
dislokované v tzv. Republice srbská Krajina ministr obrany Vilém Holáň.
Připustil i "další možnosti" při řešení pobytu mírových sil OSN na území
Chorvatska, než je jejich úplný odchod z této země. Blíže je ale nespecifikoval.
Holáň řekl, že generální štáb české armády má vypracovány plány odsunu svých
vojáků. "Počítá s tím i velení UNPROFOR v bývalé Jugoslávii," řekl.Záměr
generálního štábu nabízí podle generála Karla Kuby tři varianty: pozemní,
vzdušnou a námořní. Ať již půjde o několikaměsíční operaci s odsunem všeho
vybavení, anebo o rychlý odjezd, při němž by vojáci materiál nechali v Krajině.

Chorvaté si podle Holáně slibovali od přítomnosti modrých přileb mnohem více -
dnes jim vyčítají, že nepřispěly k reintegraci Krajiny, v níž Srbové vyhlásili
svou republiku, ale i to, že napomáhají zmrazení nynějšího stavu. "Nelze nicméně
nevidět, že přítomnost jednotek UNPROFOR vytvořila mezi Srby a Chorvaty prostor
pro politické řešení konfliktu," připomněl Holáň. "V době desetiměsíčního klidu
zbraní pod dohledem UNPROFOR zahynulo v přestřelkách 10 lidí, předtím jich
umíraly tisíce," řekl LN velitel balkánského sektoru Jih generál Rostislav
Kotil. Čeští vojáci jsou podle Holáně vysoko ceněni jak velitelem všech jednotek
UNPROFOR generálem de Lapreslem, tak zvláštním vyslancem OSN Jasušim Akašim.
Vysoký kredit má také český chirurgický tým, který úspěšně operuje i složitá
válečná zranění. 

Antigua a Barbuda 

Dvojice ostrovů ve východokaribské oblasti, Antigua a Barbuda, je považována za
jednu z nejatraktivnějších oblastí pro obchodní podnikání v oboru financí. Vděčí
za to své politické a hospodářské stabilitě a především výhodné legislativní
ochraně v oboru volného obchodu. 

Platí tam britské právo a zákony ve všech legislativních procedurách.
Samozřejmostí je fungující telekomunikační systém, který je pro zámořské
podnikání více než nezbytný. Tamní banky disponují elektronickým finančním
transferem, takže provádějí peněžní poukazy a transakce do celého světa během 24
hodin. 

Zakládání zámořských společností umožňuje zákon, který byl schválen už v roce
1982 a který firmě zaručuje, že bude na ostrově osvobozena od všech druhů daní a
poplatků po dobu 50 let od založení. Nesmí ovšem podnikat na domácím trhu.
Registrace stojí pouhých 975 USD. 

Kursy * Semináře 

K otázkám požární ochrany. Dvoudenní seminář věnovaný změnám v zákonu o požární
ochraně, posuzování požárního nebezpečí a požární ochraně v českých technických
normách. Výklad se zaměří i na novou povinnost zpracovat analýzu požárního
nebezpečí ve všech organizacích. Pro účastníky je připravena publikace, v níž je
zpracováno přes 800 technických norem v současném platném znění. Termín a místo
konání: 23. až 24. 2. v Brně. Kontakt: Družstvo Safea, 623 00 Brno, Pavlovská 3,
tel. 05/ 382034. 

Krátce 

Rusko bude muset dovézt pět až šest miliónů tun potravinářské pšenice, aby
pokrylo její akutní nedostatek. Produkce pšenice v Rusku se v minulém roce
snížila o 26 procent na 32.1 miliónu tun. Letos by měl objem sklizně stoupnout
na 35 miliónů tun, což bude stále hluboko pod průměrnou produkcí 46 miliónů tun
v letech 1989-1993. 

Průmyslová produkce států EU se od září do listopadu 1994 zvýšila v porovnání s
předchozími třemi měsíci v průměru o 0.3 procenta. Nejvíce se o to zasloužily
Německo ( 0.7 %) a Británie ( 0.6 %), nejvíc poklesla výroba v Itálii ( 2.2 %) a
Řecku ( 2.1 %). Průmyslová produkce Japonska se v uvedeném období zvýšila o 2.6
procenta a ve Spojených státech byl zaznamenán jednoprocentní přírůstek
průmyslové výroby. 

Do SR s dalšími certifikáty 

Nové opatření začne platit od 1. května 1995 Praha - Zavedení certifikace
textilních výrobků určených především pro děti do tří let a některých výrobků
spotřební chemie plánuje Slovensko na 1. května. V rozhovoru se zpravodajem LN
to uvedl předseda slovenského Úřadu pro normalizaci metrologii a zkušebnictví
Ľubomír Šutek. Připustil také, že chystané opatření, o kterém jsme informovali
začátkem ledna, mělo být původně zavedeno již v březnu. 

Dovozcům budou ve Slovenské republice vydávat certifikáty na zboží, které
hodlají importéři nově uvést na trh, Státní zkušebna při Výzkumném ústavu
textilní chemie Chemitex v Žilině a Státní zkušebna ve Svitu. 

Nová certifikační procedura znamená, že slovenská strana neuznává schválení
výrobku zkušebny české tak, jako tomu bylo dosud. Slovenský dovozce má právo
předložit jí nálezy naší zkušebny a ona potom zváží, zda je uzná, nebo si vyžádá
doplňkové zkoušky a vystaví pak svůj doklad. Česká strana usiluje o zjednodušení
a v ideálním případě o volný prodej u nás schváleného zboží i na Slovensku a
naopak. 

Dětské textilie u nás nepodléhají povinnému zkoušení, ale podle předsedy českého
úřadu pro normalizaci a měření Michala Tošovského ho firmy sami vyhledávají.
Podobně jako na Slovensku požadují i naši hygienici, aby byla zajištěna
nezávadnost dětských výrobků, což by měl mj. řešit chystaný zákon o státním
zkušebnictví, uvedl. 

Připravovaná certifikace se vztahuje na bavlnářské tkaniny a netkané a pletené
textilie, bavlněné kusové výrobky určené na výrobu dětských oděvů, ložního
prádla a dětského spodního prádla a výrobky pro děti ve věku do tří let. Pokud
bude dovozce deklarovat, že tkanina není určena pro dětské oblečení, nebude
certifikát požadován, řekl včera zpravodaji Lidových novin Ľubomír
Šutek.Certifikace textilu je dalším slovenským opatřením po loňském zavedení
certifikace potravinářského zboží a spotřební elektroniky. 

Rumová aféra před soudem 

Ostrava - Po roce a půl vyšetřování tzv. rumové aféry začalo včera soudní
projednávání u Krajského soudu v Ostravě. Vyšetřování neprokázalo, že by v ní
měli účast vysocí úředníci ministerstva vnitra. 

Hlavní obžalovanou je Jana Šímová z Hradce Králové, která měla v roce 1992
nakoupit 49 kamiónů s bezmála 450000 litry rumu a 21500 litrů vodky za cenu bez
daně z obratu s tím, že alkohol vyveze do ciziny. Prodávala jej však na trhu v
ČR a dopustila se daňového úniku ve výši 41250000 Kč. Další obžalovaná Blanka
Kvasničková měla bez daně nakoupit 194000 litrů rumu a ošidit tak stát o 17.5
miliónů korun. 

Mezi šesti obžalovanými muži je i bývalý soudce a policista Otakar Kracík. Ten
se měl údajně podílet na manipulaci s celními deklaracemi. Podle obžaloby měl
požadovat od tří obžalovaných úplatek 600000 za příslib ututlání aféry po jeho
nástupu do funkce vedoucího I. oddělení Úřadu vyšetřování Policie ČR. 

Očekávalo se, že Kracík před soudem vyjeví nová fakta, ale nestalo se tak.
Šímová prohlásila, že nikomu neodpustí smrt manžela, který byl v souvislosti s
aférou zavražděn. Proces má trvat do dubna. 

Začíná play off první hokejové ligy 

Praha - Sobotními zápasy 40. kola skončila další část první hokejové ligy a
soutěž vstupuje do play off. Ta začíná již dnes čtyřmi zápasy, v nichž budou
bojovat celky, které skončily na 5. - 12. místě. Mužstva z 1. - 4. příčky budou
odpočívat a čekat na vítěze prvního kola, týmy z 13. a 14. místa čeká prolínací
soutěž s prvními čtyřmi účastníky druhé ligy. První kolo play off se hraje na
dvě vítězství, v následujícím kole však bude k postupu do semifinále zapotřebí
už tří výher. 

Případné třetí kolo v sobotu 25. února se hraje podle stejného rozpisu jako
předchozí. 

AC Milán rychle vystřízlivěl 

Milán - Po nevydařeném podzimu už fanoušci AC Milán začali doufat, že se
nejslavnější světový klub v posledních letech opět vrací na výsluní. Jedenáct
zápasů bez porážky, výborné výkony i zisk Superpoháru je v tom jen utvrzovaly.
Ale v neděli v Římě přišlo kruté vystřízlivění. Obhájce titulu prohrál s Laziem
0:4 a definitivně rezignoval na ligový trumf. 

Porážka je největším debaklem v éře Fabia Capella, který mužstvo převzal v roce
1991 od současného reprezentačního trenéra Arriga Sacchiho. Čtyři góly v jednom
zápase AC Milán inkasoval naposledy před třemi lety v divokém utkání s Pescarou,
jež ovšem vyhrál 5:4. Černou neděli mistra dovršilo vyloučení obránce Paola
Maldiniho. 

Lazio vedené českým trenérem Zdeňkem Zemanem porazilo AC Milán poprvé po 17
letech a postoupilo na třetí příčku. Hlavním strůjcem úspěchu byl kapitán
mužstva Giuseppe Signori, jemuž se povedl hattrick. Italský reprezentant má na
kontě už 14 ligových branek, jen o tři méně než nejlepší střelec soutěže
Batistuta z Fiorentiny, a znovu pomýšlí na titul krále, který získal ve dvou
předchozích ročnících. 

Chvála dialogu 

Televize K základům demokracie patří právo každého člověka na vlastní názor. Ctí
i rizikem "majitele" názoru bývá schopnost obhájit jej v dialogu, zejména
dotýká-li se nějakým způsobem práv ostatních. Legitimní příležitosti přesvědčit
o správnosti své vize nejen spoludiskutující, ale i televizní diváky se minulý
týden dostalo hostům dalšího pokračování cyklu Sněží. Diskusní téma tentokrát
předznamenala příslušně provokativní otázka: Major Zeman se vrací? 

Spektrum možných úhlů pohledu na opakovaně rozehrávaný problém návratů
předlistopadových televizních opusů na obrazovku je natolik široké, že očekávat
jednoznačný a obecně platný výsledek předem by bylo zjevně pošetilé. Přesto
hodinový sestřih diskuse, doplněný mozaikou ukázek ze zmíněných seriálů a názorů
náhodných chodců i lidí osobně zainteresovaných, v určité poznání a shodu
dospěl. Opět se názorně ukázalo, že proti střízlivému posuzování váhy
jednotlivých argumentů v dialogu neobstojí demagogické emoce, účelová hysterie,
ani vyvolávání klaustrofobického pocitu ohrožení. 

V debatě zazněly věcné poukazy na nadřazenou platnost závazných zákonných norem
a ostatních principů, na nichž funguje demokratická společnost (Karel
Steigerwald), upozornění na práva diváků veřejnoprávní televize a na morální
pochybenost absolutních odsudků (Daniela Kolářová), i úvaha o nemožnosti a
nebezpečnosti snah vymazat více než čtyřicet let kulturní historie národa (Jan
Jirák). V kontextu zmíněných racionálních argumentů i názorů většiny ostatních
(Pavel Dostál, Milan Schulz, Ladislav Chudík, Oldřich Daněk ad.) působilo
ideologizované volání Petra Pavlovského po zákazech a trezorech paradoxně jako
ozvěna právě oněch dob, s jejichž mrtvolou se rozhodl tak obřadně zúčtovat. (Za
myšlenkový veletoč - odhalující rafinovanou ideologickou zvrácenost nejen v
Dietlových seriálech, ale například i v Kádárově a Klosově Hudbě z Marsu v
"nedostatečném zdůraznění vedoucí úlohy komunistické strany "- by se ostatně
nemusel stydět ani soudruh Fojtík!) Jedna z mnoha definic inteligence praví, že
její podstatou je schopnost člověka rozeznat věci podstatné od nepodstatných.
Není důvod, proč by totéž nemělo platit i o společnosti. Únorové Sněží nabídlo
šanci přestat si umanutě hýčkat jeden pseudoproblém. Ušetřený čas tvůrců,
producentů, Rady České televize a nakonec i recenzentů a diváků by pak bylo víc
než vhodné využít k tomu, aby se konečně podařilo televizní obraz nedávné
minulosti domalovat i v dosud chybějících barvách... 

Univerzální příběhy a bílý jaguár 

Nepouštím se do filmování za každou cenu, tvrdí režisér Bogdan Dumitrescu Na
letošním nekomerčně orientovaném filmovém festivalu v Rotterdamu se poprvé
udělovaly ceny: Zlatí tygři. V konkurenci snímků vesměs mladých tvůrců z celého
světa nejlépe obstál německý film Thalassa, Thalassa (Návrat k moři) režiséra
rumunského původu Bogdana Dumitresca. Nevšední "road-movie" je příběhem party
dětí, cestujících v bílém jaguáru k moři, které většina z nich nikdy neviděla...
Bogdan Dumitrescu pochází ze Sedmihradska, v roce 1980 emigroval s rodiči do
Německa, momentálně žije v Římě. Jeho první film Kde je slunce chladné byl v
roce 1992 uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v sekci
nejzajímavějších debutů z bývalé východní Evropy. Žijete mezi Německem a Itálií,
své filmy však točíte v Rumunsku. Jak se vám tam dnes pracuje? 

Na to lze odpovědět velice těžce, protože v Rumunsku žádné "dnes" neexistuje.
Všechno se mění ze dne na den a každý další den je už všechno jinak. Ze všech
zemí bývalého východního bloku je na tom Rumunsko nejhůř, takže se tam někdy
dějí věci zcela neuvěřitelné. Mezi rokem 1990, kdy jsem tam dělal svůj první
film, a rokem 1994, kdy jsem točil Thalassu, se toho změnilo strašně moc. Ve
smyslu pozitivním i negativním. Především obrovsky stouply ceny - takže natáčet
tam už není tak výhodné jako kdysi - a nastala vláda peněz. Ty se staly jedinou
hodnotou i pro lidi, kteří ještě před dvěma lety pracovali s láskou a měli ke
své práci vztah. Je to tam ještě extrémnější než v normálním kapitalismu: peníze
nade všechno, umění už nikoho nezajímá... 

Když už jsme u peněz, váš film rozhodně nepatří mezi komerční projekty. Kdo ho
financoval? 

Rumunská strana zajišťovala jenom servis, celý film byl financován z Německa,
především německými televizemi. Výhoda spočívala v tom, že nebyl drahý, a to
nejen proto, že se točil v Rumunsku. Vycházelo to ze samého příběhu, který se
odehrává celý v exteriérech, ve zdevastované krajině. Navíc byl obsazen dětskými
herci, respektive neherci, kteří také moc nestáli. Vzhledem k tomu jsem sehnal
peníze poměrně rychle: od prvního nápadu po první den natáčení uplynulo jenom
šest měsíců. S postprodukcí, která se celá dělala v Německu, a proto byla
poměrně drahá, stál celý film jenom kolem jednoho miliónu marek, tedy něco mezi
17-18 milióny korun. 

Když člověk vidí váš film, má dojem, že jste nebyl pod žádným producentským
tlakem a že jste měl zřejmě dostatek svobody. Viděli jsme v poslední době mnoho
ruských filmů, koprodukovaných se západními producenty, a zdá se nám, že jejich
vliv kdysi zajímavé ruské tvůrce naprosto zničil... 

Záleží pouze na každém konkrétním tvůrci, jestli chce ukazovat prvoplánové
senzace, o kterých si on nebo někdo jiný myslí, že filmu zaručí komerční úspěch.
Mě něco takového vůbec nezajímá! Člověk musí mít především silný příběh, kterému
věří. Když ho nemám, do filmování za každou cenu se nepouštím. 

Jak jste našel svůj nejnovější příběh? 

Italský autor Leon Viola mi před lety vyprávěl jeden svůj námět. Utkvělo mi v
paměti, že v něm figurovaly děti, které sice žily pár desítek kilometrů od moře,
ale nikdy ho neviděly. Připomnělo mi to také moje dětství, i když v něčem jiném:
já jsem si vždycky kladl otázku, jak to asi vypadá za ostnatým drátem, který
Rumunsko tehdy obklopoval. A taky mám moc rád moře. Vrátili jsme se s Leonem
Violou k jeho vyprávění a napsali jsme společně scénář... 

Ve vašem filmu hraje důležitou roli auto - bílý jaguár. Co pro vás symbolizuje?

Nerad své filmy vysvětluju: buď divák něco cítí, nebo ne. Je ale pravda, že když
jsem si vybral jaguára a ne třeba golfa, asi to bylo proto, že jaguár znamená
něco daleko víc než obyčejné auto. To jsou ale věci, které by měl divák
zaznamenat spíš podvědomě a nesnažit se je vysvětlovat. 

Ještě před Thalassou jste připravoval film, který se měl točit v Praze... 

Ano, měla to být adaptace románu známé spisovatelky Barbary Albertiové Říkej mi
Barbie. Albertiová napsala například Nočního vrátného, kterého zfilmovala
italská režisérka Liliana Cavaniová. Napsali jsme společně scénář, měl jsem
německého a italského producenta, v Praze už jsem měl výkonnou produkci a
dokonce i herce. Ale italský producent se v poslední chvíli lekl toho, že příběh
dvanáctiletého děvčátka je příliš nemorální... Teď bych se ale k tomuto projektu
rád vrátil. 

Půjde o český příběh? Budou v něm vystupovat Češi? 

Snažím se točit univerzální příběhy a ne příběhy o Češích, Rumunech nebo
Němcích. Svět je pro mě vždycky všude stejný. Film je podle mě komunikace, což
znamená oslovit stejnou řečí co největší počet lidí. Ani v mém prvním filmu, ani
v Thalasse není nikde vidět žádný konkrétní nápis, který by poukazoval na nějaké
konkrétní místo na zeměkouli. 

Nám však zdevastovaná krajina okamžitě asociuje zkrachovaný komunismus... 

Stejně by to ale mohlo vypadat někde v jižní Americe nebo v Portugalsku...
Netajím se tím, že jsme točili v Rumunsku. Ale nechci, aby se z toho vyvozovaly
nějak aktuální politické souvislosti. Věřím v univerzální příběhy, ve kterých se
skrývá smysl celého našeho života. 

Národní strana práce vydržela necelých pět let 

Stalo se Dne 16. února 1930 se v pražském Obecním domě konal valný sjezd Národní
strany práce, na kterém byla tato v podstatě stavovská úřednická strana po
necelých pěti letech existence rozpuštěna a její členstvo bylo vyzváno ke vstupu
do národně socialistické strany. Co předcházelo tomuto kroku a co bylo jeho
důvodem? 

Několik týdnů před listopadovými parlamentními volbami v roce 1925 byla Národní
strana práce založena opozičním proudem odštěpeným z Československé národní
demokracie, který vedl Jaroslav Stránský, odmítajícím konzervativní a
protihradní politiku K. Kramáře. Tato nová česká liberální strana se v období
vnitropolitické krize jednoznačně ve svém programu hlásila k hodnotám demokracie
a k dílu Masarykovu: "Národní strana práce jest demokratická a pokroková. ...
Stavíme na díle Masarykově, chceme podporovati jeho práci a chceme v ní
pokračovati." Již ustavující sjezd Národní strany práce viděl nesnáze tehdejší
demokracie především v přílišném uplatňování stranictví. "Nesprávný volební řád
a úmyslně špatně pochopená zásada poměrného zastoupení daly politickým stranám
moc, která jim nepatří a která je zneužívána k stranickému i osobnímu
obohacování." Strana práce se opírala o tvůrčí inteligenci (kandidovali za ni
např. oba Čapkové, F. Peroutka, J. Herben) a úřednictvo, ale také o veřejné a
soukromé zaměstnance, za jejichž zájmy se programově stavěla. "Úředníky a
zřízence jako námezdní pracovníky konající práce úplně nebo převážnou měrou
duševní považuje Národní strana práce za zcela samostatný stav, jehož úkolem je,
aby vedl a řídil administrativu veřejnou i správu podnikání soukromého. Jeho
postavení v národě a státě vyžaduje samostatného a od jiných tříd odlišného
řešení jeho poměrů hospodářských i sociálních a v prvé řadě pak jeho poměrů
právních." Ve volbách v roce 1925 Národní strana práce neuspěla, její reálné
možnosti nestačily koaliční volební aritmetice. Přesto byl volební výsledek
podle Jar. Stránského "senzačním úspěchem strany, která po několika týdenní
existenci, bez organisace a bez tisku, dostala 100000 hlasů". V tom ohledu se
projevila zvláště podpora značné části zaměstnaneckých složek novým lidem a
novému programu, která svědčila i o tehdejším existenčním provizóriu zaměstnanců
i o vnitřní krizi jejich tradičních opor - zejména národních socialistů. 

Faktická volební porážka strany práce násobená nevybudovanou organizační
strukturou a finančními problémy ji odkazovala na okraj politické scény. Byť se
o Velikonocích 1926 strana práce za předsednictví Stránského řádně ustavila,
navázala brzy kontakty s národními socialisty. 

Již v roce 1927 jednalo její vedení s V. Klofáčem a E. Benešem o splynutí s
národně socialistickou stranou, stvrzeném poté kooperací ve volbách do zemských
zastupitelstev v roce 1928 a kandidaturou Jar. Stránského a dalších za národní
socialisty ve volbách v roce 1929. 

Prořídlé řady Národní strany práce vedly pak její vedení k závěru vyřčenému v
únoru 1930 Jar. Stránským, že nemá smysl nadále ji udržovat. Doporučil proto
členům strany práce vstoupit do národně socialistické strany jako programově
nejbližší, která byla podle jeho slov stranou "onoho politického středu, o který
jsme vždy usilovali". 

Shoda ministrů financí o měně EU 

Brusel - Ministři financí EU se včera v Bruselu shodli na nutnosti pokračovat v
technických přípravách na budoucí přechod k jednotné měně v rámci Evropské unie,
aniž by se příliš zabývali nezbytnými ekonomickými podmínkami ustavení jednotné
měny. S tímto průběhem diskuse vyjádřil souhlas i britský ministr Kenneth
Clarke. Zároveň ale vyjádřil přesvědčení, že jako o nejbližším možném termínu
zavedení jednotné měny lze uvažovat o roce 1999. Británie sice žádnou jednotnou
měnu nechce, bude podle Clarka nicméně podporovat "technickou přípravu" k jejímu
zavedení. 

Kontroverzní problém časového limitu pro dopravu živých zvířat v EU, který už
skoro dva roky rozděluje "bohaté" a "chudé" členy "patnáctky", se pokoušejí
vyřešit ministři zemědělství EU, jejichž dvoudenní schůzka začala včera v
Bruselu. Její zahájení doprovázela bouřlivá demonstrace ochránců zvířat před
budovou Rady EU. Ochránci požadují úplný zákaz exportu živých zvířat. 

Štvanice, demagogie, mánie... 

Poznámka Stěžuje si v Rudém právu pronásledovaný Zdeněk Mahler, který - Bůh
chraň! - nevede žádnou kampaň proti výroku soudu ve věci vlastnictví katedrály
sv. Víta, že kampaň je naopak vedena proti němu. V koordinované, cílevědomé a
podlé štvanici, uspořádané zejména Lidovými novinami na nevinného vlastence,
jemuž je Národ nade vše, jde prý konfesijním historikům o to, podpořit
přiklepnutí miliard, jež Národ vložil do Katedrály, katolické církvi. 

Za všemi těmi z bronzu vykutými slovy a vznešenými přívlastky k nim vykukuje
stará známá pronásledovací mánie, která zřejmě nabývá charakteru epidemie: včera
BIS a dnes pronásledování vlastenců temnými silami v kolárcích. Náš štvanec si
zřejmě neuvědomuje, že to, co mu získalo zástup příznivců a zejména příznivkyň
středního a staršího věku (tak krásně jsem si poplakala, paní), to jest na
citový podbřišek zaměřené nakupení polofakt a polopravd, jimž se přednesem dodá
chybějící důležitost a význam, může u některých, racionálnějších, fungovat také
opačně. Po letech demagogie je na ni tato společnost sice uvyklá, ale také
citlivá. Někdo v reakci na pseudonárodní výlevy pláče a někoho zase bolí zuby. 

Ubohý štvanec nechápe, že se proti němu neozývají zatvrzelí klerikálové, nýbrž
ti (a kupodivu jen ti), jimž vadí právě demagogie. 

Dřímal nabízí začlenění do MNS 

Z politické scény Přerov - Připravit předpoklady pro integraci promoravské
politické scény bylo předmětem setkání představitelů Moravské národní strany
(MNS), Moravskoslezského hnutí, Strany moravského venkova a Křesťanskosociální
unie v Přerově. Předseda MNS Ivan Dřímal po jednání řekl, že MNS považuje
zprůhlednění moravské politické scény a její sjednocení za jeden ze svých
hlavních programových cílů. Nehodlá ovšem vytvářet žádná nová seskupení, ale
nabízí ostatním promoravským stranám začlenění do MNS, zdůraznil Dřímal.
Přítomní předsedové moravských stran vzali postoj MNS na vědomí s tím, že jej
předloží kolektivním orgánům stran k posouzení. Dalším politickým subjektem, se
kterým bude MNS jednat, je Hnutí za samosprávnou Moravu a Slezsko. 

Restituční kauza Walderode stále čeká na rozuzlení 

Turnov, Semily - Restituční kauza navrácení rodového majetku devadesátiletému
Karlu Des Fours Walderode stojí na mrtvém bodě. Důvodem je skutečnost, že
semilský okres nemá od prosince loňského roku svého přednostu. 

Jen nový šéf okresu, který má být jmenován v březnu, může rozhodnout o tom, zda
semilský pozemkový úřad bude pokračovat v zákonném vydávání majetku Walderodemu.
Ještě předtím, než bývalá semilská přednostka odebrala případ pro údajnou
podjatost šéfovi pozemkového úřadu Josefu Maturovi, bylo někdejšímu majiteli
zámku Hrubý Rohozec, českému občanu Walderodemu vydáno 89 ha lesa. "Dodnes kvůli
tomu dostávám výhrůžné anonymy," řekl LN J. Matura a dodal: "Zatím nevím, zda
budu moci v řešení celé věci pokračovat. Jen bych byl rád, aby byl ctěn zákon,
který někteří rádoby vlastenci s komunisty nechtějí vidět." Ačkoli se v petičním
výboru, který je proti navrácení majetku Walderodemu, angažuje i řada členů
současného turnovského městského zastupitelstva, představitelé města údajně
jakoukoli politizaci odmítají. Zástupce starosty Milan Hejduk je toho názoru, že
celá záležitost patří před soud. 

Rektoři vysokých škol při setkání s premiérem 

ČEZ zkouší nové odlučovače 

Zařízení umožní kotlům levný přechod na spalování nízkosirnatého uhlí Praha -
ČEZ Elektrárna - Ledvice v současné době testuje americkou technologii na
zvýšení účinnosti stávajících elektroodlučovačů popílku nejstaršího 200 MW
bloku. Ten má být ekologicky šetrným způsobem provozován s odlučovačem zastaralé
konstrukce až do zimy roku 1996/97, kdy bude natrvalo vyřazen z provozu. Pro LN
to včera uvedl vedoucí odboru provozu elektrárny František Čech. 

Podle jeho slov se jedná o špičkovou technologii americké firmy Apollo
Technologies a ve světě se používá u uhelných kotlů, kde jsou překračovány
zákonem stanovené emisní limity koncentrace popílku. Nasazena může být i u
olejových kotlů, kde není dodržován limit tmavosti kouře, uvedl F. Čech. 

Toto plně automatizované zařízení v kontejnerovém provedení pracuje metodou
kondiciování, což v praxi znamená, že tekuté chemikálie jsou rozprašovány do
proudu spalin. Takto "obalený" kouř je s podstatně vyšší účinností zachycován ve
stávajících odlučovačích. 

Podle F. Čecha další podstatnou výhodou tohoto zařízení je, že umožňuje
teplárenským kotlům menších výkonů snadný a levný přechod na spalování
nízkosirnatého uhlí bez dlouhodobých odstávek pro jinak nezbytné rekonstrukce
nebo výměny elektroodlučovačů. Platí totiž zásada, že čím méně síry uhlí
obsahuje, tím hůře se spaliny odlučují, uvedl F. Čech. 

Firma Apollo nabízí zařízení pro celou elektrárnu za asi 3.5 miliónu korun a
včetně chemikálií asi za pět miliónů Kč, přičemž zařízení umožňuje nahradit
finančně náročné modernizace nebo výměny. Náklady na tyto práce se pohybují od
40 do 150 miliónů korun na jeden elektrárenský blok. 

Na burze cenných papírů se minulý pátek akcie elektrárenské společnosti ČEZ
nabízely minimálně za 1225 korun za jednu akcii. 

Ikarus zápasí s dluhy a poklesem odbytu 

Budapešť - Maďarská automobilka Ikarus, svého času největší výrobce autobusů na
světě, se potýká s odbytovými potížemi. V uplynulém roce společnost prodala 1574
autobusů, z toho 1160 kusů do zahraničí, a dosáhla obratu 17.1 miliardy HUF (
1.6 miliardy ATS). Uvedl to finanční ředitel podniku László Mikö pro maďarský
ekonomický magazín "Héti Világgazdaság." V roce 1993 Ikarus prodal ještě 3068
autobusů a dosáhl obratu 21.8 miliardy HUF. Předloni také dosáhl čistého zisku
1.25 miliardy HUF. Hospodářský výsledek je závislý na tom, jak maďarský státní
holding AV Rt. v rámci restrukturalizačního programu vypořádá dluhy automobilky
Ikarus ve výši 1.69 miliardy HUF. 

Mexická banka pomohla pesu 

Praha - Mexická centrální banka výrazně zvýšila úrokové sazby krátkodobých
úvěrů. Tímto způsobem se snaží zmírnit obavy investorů z budoucí inflace a
posílit hodnotu mexického pesa. 

Jak včera uvedl list Financial Times, krátkodobé úrokové sazby dosáhly v pondělí
47 procent oproti pátečním 38 procentům. Tato změna, která drasticky postihne
dlužníky, pomohla okamžitě mexické měně. V pondělí stál jeden americký dolar
5.54 pesos, zatímco minulý pátek 5725 pesos. 

Na jaře skončí "perestrojka" 

Podle trenéra Radolského má Olomouc v lize na víc než na osmé místo Olomouc -
Jakékoli zlepšení současné osmé příčky v ligové tabulce bude v Olomouci
považováno jako odpovídající možnosti mužstva, stejné umístění nebo dokonce pád
níže bude neúspěch. Takové je stanovisko výboru fotbalové Sigmy s tím, že na
úkol přebudovat a konsolidovat mužstvo zbývá trenéru Radolskému půl roku. Po
ukončení "perestrojky" bude pro příští sezónu cíl vyšší. 

Po odchodu Pivarníka, Marošiho, Přibyla, Hanuse a Látala se snížil věkový průměr
mužstva na 22 let, hledá se nejen vůdčí osobnost kolektivu, ale i nový herní
styl. K tomu by měl pomoci Mucha, který se po letech vrátil ze Zlína. Velké
přestupy se však nekonaly, klub má sice údajně letošní rozpočet zajištěn, ale
milióny na nové hráče chybí. Jména jako Samec a Tibenský byla proto jen zbožným
přáním. V přípravném období byla zkoušena řada hráčů z nižších soutěží a na
soupisku byli zařazeni čtyři nováčci. Vedle Muchy to jsou Svědík z Ostravy a
zcela neznámí hráči ze Slovenska Zelenay a Mikulášík. Mimo účast na dvou
halových turnajích sehrála Sigma patnáct přípravných zápasů, sedm vyhrála,
šestkrát remizovala a dvakrát prohrála při skóre 31:25. Soupeři byli různě
silní, úspěchem je zejména remíza 1:1 s národním mužstvem Moldávie na
soustředění v Nizozemsku. Nejlepším střelcem přípravy byl Kerbr s pěti brankami.

"Mužstvo má na víc než na 8. místo, na podzim jsme zbytečně ztratili minimálně
sedm bodů v zápasech, kde jsme byli lepší. Náš čas teprve přijde," říká
olomoucký trenér Radolský. Mezi problémy Hanáků patří katastrofální pokles
návštěvnosti. Tu chce mužstvo svými výkony a výsledky na jaře zastavit. 

Podzimní bilance Olomouce: 8. místo, 5 výher, 4 remízy, 6 proher, skóre 16:16,
19 bodů. 

Přišli: Mucha ze Zlína, Mikulášík (Vráble), Zelenay (Piešťany), Svědík
(Ostrava), z dorostu byl přeřazen Prášilík. 

Odešli: M. Guzik (prodloužil hostování v Bohumíně), Fujdiar (prodloužil
hostování v Č. Budějovicích), Lysáček (přeřazen do B mužstva). 

Plavecká legenda kontra zákon 

Budapešť - Legendární plavec Tamas Dárnyi a zápasník Peter Farkas, oba
olympijští vítězové, se dostali zřejmě do konfliktu se zákonem. Jistý člověk je
obvinil, že mu odcizili auto. Podle informací listu Népszábadság půjčili Dárnyi
a Farkas údajné oběti tři milióny forintů ( 26500 dolarů). Když jim dotyčná
osoba, jejíž jméno nebylo oznámeno, peníze stále nevracela, požádali vymáhací
agenturu, aby peníze dostala zpět. Pracovníci agentury dlužníkovi zabavili jeho
vůz a řekli mu, že mu auto vrátí, až dlužnou částku zaplatí. 

Oba olympijští vítězové věc zatím nekomentovali. Farkas získal zlatou
olympijskou medaili v zápase kategorie do 74 kg v Barceloně 1992. Dárnyi
zanechal loni ve svých 27 letech závodní činnosti. Od roku 1985 vyhrával závody
na obou polohových tratích na všech ME, MS i olympijských hrách. 

Rajmont povede činohru ND ještě dva roky 

Rada Národního divadla se při svém pondělním zasedání rozhodla doporučit
ministru kultury Pavlu Tigridovi, aby uměleckým šéfem činohry jmenoval na příští
dvě sezóny režiséra Ivana Rajmonta, který v jejím čele stojí už od roku 1990. Za
Rajmontova nástupce rada navrhla děkana brněnské Janáčkovy akademie Josefa
Kovalčuka. Lednový návrh rady prodloužit současnému šéfu činohry Ivanu
Rajmontovi jeho funkční období o jeden rok ministr Tigrid nakonec po rozhovorech
s Rajmontem nepřijal a požádal radu o jiné řešení. Režisér Rajmont v lednu
předstoupil před radu s tříletou koncepcí. Prodloužení smlouvy o rok označil za
protahování provizória Národního divadla. Zároveň uvedl, že je ochoten přijmout
alespoň dvouleté období, aby mohl dokončit započatou práci. 

Na svém pondělním hlasování proto členové rady navrhli (devíti hlasy z
jedenácti), aby bylo od příští sezóny stanoveno Rajmontovi nové dvouleté funkční
období. Devět hlasů získal rovněž návrh, aby ministr kultury jmenoval od 1.
července 1997 na pět let (což je maximální délka funkčního období) šéfem činohry
děkana JAMU Josefa Kovalčuka. Ivan Rajmont včera oznámil, že je rozhodnut
navrhované dvouleté období akceptovat. "Chci dokončit to, co jsem před pěti lety
začal," dodal Rajmont. "Nechápu zcela, proč rada navrhuje již teď obsazení
tohoto postu na pětileté období od roku 1997, když jí navíc v tomto roce končí
funkční období," podotkl k doporučení Josefa Kovalčuka za svého nástupce. 

Tento dlouhý časový úsek předseda rady Milan Lukeš zdůvodnil nutností zaručit
kontinuitu práce souboru a zúročit to, co Rajmont v Národním divadle vykonal.
"Pocit stability je zapotřebí vnést jak do souboru, tak do povědomí veřejnosti.
Josef Kovalčuk navíc počítá s další spoluprací Ivana Rajmonta," upřesnil Lukeš.
Dalším důvodem zmíněného doporučení bylo podle jeho slov přesvědčení rady, že
nabídka osobností vhodných pro tuto funkci se v brzké době nijak dramaticky
nezmění. 

Rada se také zabývala možností zaplnit roční vakuum ve funkci šéfa opery
Národního divadla. Na svém předposledním zasedání v lednu letošního roku totiž
navrhla na její vedení dirigenta Jiřího Bělohlávka. Ten se však svého nového
místa může ujmout až od roku 1997, tedy rok po skončení funkčního období
dosavadní šéfky opery Evy Herrmannové. Rada Národního divadla navrhla, aby
ministr kultury jmenoval od roku 1996 na jednu sezónu jejím šéfem Josefa Průdka.
Ten dnes vede operu v Českých Budějovicích a s pražským souborem několikrát
spolupracoval. 

"Josef Průdek by se měl stát zaměstnancem Národního divadla již od letošního
srpna," uvedl včera předseda Rady Národního divadla profesor Milan Lukeš.
"Počítáme, že pan Průdek v Národním divadle zůstane i po skončení svého
ředitelování a bude spolupracovat se svým nástupcem Jiřím Bělohlávkem," dodal
místopředseda rady skladatel Jan Klusák. 

Inventura hudebního divadla 

Jednotlivosti se na přehlídce vydařily více než celá operní představení O volně
pojaté zmapování současného stavu české opery se již podruhé pokusil Festival
českého hudebního divadla, který v neděli skončil v Praze. Po loňských
zkušenostech organizátoři s Jednotou hudebního divadla v čele dokázali i pro tak
nákladný a koneckonců i riskantní projekt poskládat peníze (ministerstvo
kultury, účastnická divadla, Divadelní ústav a komerční banka), skloubit víkendy
v historické budově Národního divadla s možnostmi mimopražských souborů a
zkoordinovat soubory pražské. Během ledna a února se tedy mohlo uskutečnit
patnáct plánovaných inscenací všech našich stálých velkých operních divadel, k
nimž se letos poprvé připojily i alternativní studiové varianty operního žánru.
Ačkoli není smyslem přehlídky vzájemné měření soupeřů, byla ustavena porota,
která keramickou soškou Libušky ocenila inscenace či jednotlivé výkony. Jistoty
klasiky a rizika moderny Zůstalo především na vedení jednotlivých divadel,
kterou ze svých inscenací považují za reprezentativní. Za současného stavu věcí
divadelních byl tento otevřený dramaturgický rámec řešením do značné míry
praktickým a - po totalitních letech oktrojovaných žatev - i rozumným. Naše
"kamenné" operní soubory, z valné většiny s dlouhou českou nebo německou
tradicí, hledají v dnešní uspěchaně technokratické době cesty, jak přežít.
Jistotou se zdá být ona hrstka věčně obehrávaných titulů italské, případně
francouzské romantické opery. Přičemž pod tlakem světovosti, ale i stále
častější praxe zahraničních hostů (byť většinou z východu), se rozmáhá trend
jazyka originálu. Vedle Donizettiho Lucie di Lammermoor (Olomouc) nechyběl
samozřejmě Verdi s Nabuccem (Opava) a Rigolettem (Plzeň), následován Pucciniho
Bohémou (České Budějovice) a Sestrou Angelikou, kterou ústecká opera
zkombinovala s Leoncavallovými Komedianty. Pražské národní divadlo a liberecký
soubor vsadily na Gounoda - Romea a Julii a na Fausta a Markétu. 

Z české tvorby se dostalo alespoň na Janáčka v brněnské Kátě Kabanové a
ostravské Lišce Bystroušce. V loutkoherecké verzi bratří Formanů ožila barokní
Loosova Opera o komínku (cena za alternativní přístup k opeře) a díky Dejvickému
divadlu se připomněla operní královská "prasečí parodie" Josefa Illnera z roku
1863 Kvas Krále V. Riskantní žánr soudobé opery odvážně zařadila Státní opera,
když vzkřísila Zásnuby ve snu Hanse Krásy (cena za dramaturgii). Divadlo Archa
jako jediné představilo žijící autory - Jaroslava Duška, Michala Vícha a Martina
Smolku v nostalgicky hravém snu o opeře La serra. 

Dva rakouští klasici druhé poloviny 18. století se stali objektem intenzívních
dramaturgicko-režijních parafrází: Gassmannovu buffu Kritická noc v podání
budějovické opery (cena za dramaturgickou úpravu a režijní koncepci) oživily
postupy klasické filmové grotesky a s Mozartovou Kouzelnou flétnou se ve stylu
"one man show" vydováděl Vladimír Marek (cena za autorský podíl na inscenaci
Play Magic Flute). Hledání osobností Pamětníci žehrají, že opeře dnes chybějí
osobnosti. Je tomu skutečně tak? 

Náš tradiční repertoárový systém má velkou spotřebu dirigentů, přičemž pro mnohé
se "díra" orchestřiště zdá málo efektní a dávají raději přednost činnosti
koncertní. Vedle vyslovených propadů, šedi průměru (bohužel včetně obou
Janáčkových oper) a řemeslné zručnosti vynikl na festivalu jako výrazná osobnost
izraelský dirigent Israel Yinon, který polystylově rozdrobenou Krásovu partituru
stmelil do životodárné sugestivnosti. Příslib talentu naznačil v Nabuccovi mladý
Richard Hein (i on má zahraniční školení). 

Chtělo by se věřit, že příčina převládající oproštěné jednoduchosti až
úspornosti výtvarné podoby inscenací spočívá spíš v nedostatku financí než v
chybějící invenci. Inscenace se však příliš často vyznačují i bezradnou
jalovostí ba neohrabaností režie, takže je třeba vzít zavděk alespoň logickým
seskupováním postav v souladu s dramatickými nároky díla. Herecké práci se
sólisty se soustavněji věnuje Josef Průdek (Bohéma), smysl pro groteskní
nadsázku nechyběl Janě Kališové (Kritická noc) a efektní podívanou sehrál s
Romeem a Julií Jozef Bednárik. Musím však přiznat, že co se týče režijní práce
se zpěváky (jako základu přesvědčivosti scénické koncepce), největší zážitek pro
mě znamenalo lednové hostování rakouských souborů s Titem a Čarostřelcem - mimo
festival. 

Pěveckými fenomény přehlídka neoplývala. Mezi hlasy omšelými, rozbitými, matnými
a nevýraznými zazářila koloraturní hvězda v soutěži oceněné Márii Tkadlčíkové v
Lucii, jímavou přesvědčivostí dojala Anda-Louise Bogza jako Zina v Zásnubách.
Natalja Melnik byla rozpustilou i něžně milující Julií, Zdena Kloubová vyjádřila
klackovitost, zakrývající vnitřní citlivost Romeova pážete, a sympatie získala i
Eva Dřízgová jako Bystrouška. Vyzrálé propracování rolí Nabucca a Enrica se
stalo devízou oceněného Pavla Kamase a tenorovou nadějí by mohl být olomoucký
Petr Martínek (Edgar). 

Opera je útvar složitý, protože složený z mnoha navzájem úzce propojených prvků.
Ke kýžené konciznosti mířila jen představení Romea a Julie (cena za výrazný
inscenační čin) a Zásnub, blížila se jí Lucia. Nicméně až na kolapsy Rigoletta,
Fausta a bohužel i Káti Kabanové se dařilo nacházet zajímavé jednotlivosti. Není
to sice mnoho, ale ani ne tak úplně málo. 

Rusko kritizuje krakovské středisko 

Varšava - Čečenské informační středisko v Krakově slouží k protiruské propagandě
v Polsku i v zahraničí, což "neodpovídá duchu rusko-polské smlouvy o přátelství
a spolupráci". Prohlásil to včera tiskový tajemník ruského velvyslanectví v
Polsku Grigorij Jakimišin. Objasnil tak ostrý protest ruského zastupitelského
úřadu ve Varšavě proti založení střediska v Krakově a požadavek na jeho
uzavření. Polské ministerstvo zahraničí v první reakci uvedlo, že ruskou žádost
nepovažuje za oprávněnou. Ruské straně dále vysvětlilo, že středisku jde "o
humanitární pomoc obětem války v Čečensku bez ohledu na jejich národnost nebo
vyznání". Krakov v prosinci nabídl čečenské metropoli Groznému navázání bratrské
spolupráce mezi oběma městy. Prvním efektem navázání spolupráce by mělo být
právě informační středisko. 

V Bonnu rozpaky 

Prezident Havel hodil minulý pátek v Karolinu již podruhé na misku vah zdaleka
ne uspokojivých česko-německých vztahů veškerou svou morální autoritu. Poprvé,
když si za vyslovení lítosti nad tragickým koncem česko-německého soužití v
Československu vysloužil bouřlivý nesouhlas doma, se váhy sice znatelně pohnuly,
zejména díky pozitivní reakci německé veřejnosti, oficiální Bonn ale na druhou
misku nepřidal vůbec nic a jazýček vah se velice brzy ustálil na starých
hodnotách označených "Nezájem" a "Přehlížení". Morálně to byla pro Bonn prohra,
to však profesionální politiky navyklé pouze na své, bílými liniemi statutu
poražené mocnosti vymezené hřiště nijak neznepokojovalo. Na něm se touto
záležitostí žádné body (voličské hlasy) uhrát nedaly. Pak ale bavorská CSU přece
jen nějaké objevila: hlasy v Bavorsku usídlených bývalých občanů Československa.
Tak se oficiálně zrodil "sudetský problém" a nabídka "Kuhhandlu": vstřícné
gesto, nejlépe v markách, nějaké odškodnění nebo "humanitární akt" pro české
oběti nacismu výměnou za uspokojení alespoň nějakých nároků Landsmanschaftu.
Říkalo se tomu "dialog". 

Československo se rozdělilo a ztratilo tím pro Německo ještě více na významu.
Jen v jediném hrálo důležitou roli. Německo se právě tehdy začalo dusit pod
náporem migrantů z východu, a rozhodlo se proto nakonec pro radikální omezení
práva azylu. Bylo třeba uzavřít východní hranici, a to nešlo bez Polska a České
republiky. Politickou protihodnotu za nespornou a účinnou ochotu ke spolupráci
však Bonn nepovažoval za vhodné navrhnout. Nabízel zase jen marky a politicky
dále tlačil na "dialog". Vládní koalice v Praze v jednu chvíli povolila a začala
uvažovat o nějakém nevládním, avšak přece jen politickém grémiu, jemuž by se z
české strany "dialog" svěřil. Dopadlo to legračně nejenom proto, že koalicí
nominovaný předseda se veřejně přiznal, že o česko-německých vztazích nic neví,
ale zejména proto, že nebylo jasné, o čem vlastně požadovaný dialog vést. Sáhlo
se tedy k historikům, jimž se měl dialog svěřit. To ale bylo ještě zábavnější -
copak je možné řešit politické problémy současnosti někde v minulosti?
Česko-německá komise historiků také rozumně tuto nemožnou roli nepřijala a
věnovala se své vlastní, potřebné práci. Pokroku v takto zablokovaných vztazích
nijak nepomohlo ani upřímné přátelství a snahy obou prezidentů, Weiszäckera a
Havla, ani snaha českého prezidenta domluvit se přímo s kancléřem Kohlem.
Výsledkem bylo zase jen pár marek: nějaké starobince jako "humanitární gesto".
Ale i o tom se přestalo v Bonnu hned vzápětí mluvit. 

"Kuhhandel" dialogu nemohl k ničemu vést proto, že tlak na revizi Benešových
dekretů a vlastně vůbec celé poválečné rekonstrukce právního řádu Československa
- ať už byla jakákoli, horší či špatná - ukazoval stále jasněji, že zde není
žádný, ani minimální prostor pro revizi. Změnit cokoliv by mělo tak hluboké
následky, jaké by si nemohl dovolit žádný stát, natož stát mladý, nacházející se
v procesu zásadních proměn, hospodářských, politických, společenských i
duchovních. To ale v Bonnu nikdo nebral a nebere na vědomí. Předpokládá se tu, s
neznalostí hodnou lepší věci, že česká vláda je pod tlakem nacionalistické
propagandy komunistů a že to je jediná, vlastně malicherná překážka. 

Jestliže český prezident a česká vláda ztratili nyní již definitivně trpělivost,
neměl by se tomu Bonn podivovat a neměl by být zaskočen. Zatím však nemohou
novináři z bonnských politiků vydolovat žádnou reakci. Naděje na to, že se jí
dočkáme, mizí s každou hodinou. Nějaká jistě bude, lze však mít oprávněné obavy,
že to zase bude jen pokus vytáhnout nějaké ty marky z peněženky. Máme ale
padesát let od konce války, Německo je sjednocené, mělo by tedy konečně přijmout
roli zodpovědné velmoci a mělo by si především uspořádat své vztahy se sousedy.
Domnívají se snad v Bonnu, že si je koupí za starobince? 

Štěpánova LUNSZ o antikomunistické hysterii 

Z politické scény Praha - Soudní procesy typu Zifčák jsou podle Lidové unie
národní a sociální záchrany (LUNSZ), které předsedá předlistopadový člen
předsednictva ÚV KSČ Miroslav Štěpán, důkazem přetrvávající antikomunistické
hysterie, atmosféry politické revanše a msty. Unie je proto odmítá, stejně tak
jako kauzu Lidových milicí a "lustrační teátry" a vyzývá "evropské struktury",
aby s větší pečlivostí zkoumaly otázku lidských práv a svobod v ČR. 

Unie tak reagovala na odsouzení bývalého poručíka Státní bezpečnosti Ludvíka
Zifčáka Krajským soudem v Českých Budějovicích k 18 měsícům odnětí svobody za
trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele a na pondělní potvrzení tohoto
rozsudku senátem Vrchního soudu v Praze. 

Další jednání komise pro BIS se uskuteční možná již dnes 

Praha - Další jednání parlamentního orgánu pro kontrolu činnosti Bezpečnostní
informační služby (BIS) by se mohlo uskutečnit již dnes. Vyplývá to z předběžné
dohody jeho členů. O jednání se však definitivně rozhodne přímo dnes, kdy budou
členové orgánu přítomni v budově Poslanecké sněmovny na jednání svých
"mateřských" parlamentních výborů. 

Dnešní jednání komise nevyloučili jeho členové Ivan Mašek (ODA), Pavel Severa
(KDU-ČSL) a Jan Klas (ODS). Podle Maška však zatím není stanoven oficiální
program eventuálního zasedání. 

I když zatím není zcela jasné, čím by se poslanci měli dnes zabývat, Severa
řekl, že podle jeho názoru by se mělo pokračovat ve studiu materiálů, které
poslanci zatím nestačili prostudovat. 

Sexuální výchova bude součástí předmětu o zdravém životě 

Praha - Odmítání sexuální výchovy některými rodiči může vést k tomu, že se dítě
octne mezi svými spolužáky v izolaci. Řekl to náměstek ministra školství
Miroslav Bartošek. Podle jeho slov bude program sexuální výchovy pro základní
školy připraven do konce června, pro střední školy a rovněž pro mateřské do
konce kalendářního roku. 

Miroslav Bartošek zdůraznil, že sexuální výchova bude součástí komplexně
pojatého předmětu, který se má jmenovat "výchova k zdravému životnímu stylu".
Ten zahrne i etickou a rodinnou výchovu, bude se učit v souvislostech a nevyhne
se ani poučením o kriminalitě, o nemocech a také o nebezpečí drogových
závislostí. 

Herbacos je bystrá štika 

Střední farmaceutické firmy mohou reagovat na požadavky pružněji než velké
společnosti Obrat 28 miliónů korun a zisk odhadem tři až čtyři milióny korun
zaznamenala v loňském roce podle slov jednoho z majitelů Ivo Hroneše pardubická
společnost Herbacos. Vyrábí léčebnou kosmetiku založenou téměř výhradně na
výtažcích z léčivých a aromatických rostlin. V současnosti je jedinou firmou,
která má atest na ochranné pracovní masti, vyžadovaný vyhláškou platnou od
počátku tohoto roku pro výrobky, které mají být používány jako ochranné pracovní
pomůcky. 

Největší konkurent Herbacosu - Slovakofarma Hlohovec, divize Indulona - opomněl
o příslušný atest včas požádat. Této chyby využila děčínská firma k tomu, aby
velmi rychle přebrala zhruba třetinu trhu jednoho ze svých největších
konkurentů. K jejím zákazníkům patří například Chemopetrol Litvínov, Mostecká
uhelná, ČEZ. "Prodeje rostou geometrickou řadou," uvedl Martin Sochor z
Herbacosu. "Přestože naše výrobky jsou o něco dražší, zákazníci je vyzkoušeli a
už se nechtějí k Induloně vracet." Herbacos se chce orientovat především na
farmaceutické výrobky, zejména pomocné látky. "Důležité je najít na trhu
neobsazenou oblast. Nechceme vyrábět tablety a kapsle, které jsou k nám schopné
vyvážet západní firmy za dumpingové ceny a zlikvidovat tím českou konkurenci. 

Ale například s emulzními přípravky se na našem trhu uplatní spíše středně velká
domácí firma, která může velmi pružně reagovat," řekl I. Hroneš. Masťové základy
pro farmacii nejsou pro velké farmaceutické firmy jako Léčiva Praha nebo
Slovakofarma Hlohovec rentabilní. 

V Herbacosu uvažují o tom, že některé dnes vyráběné přípravky léčivé kosmetiky
přihlásí k registraci jako léčiva. Pro zákazníky se tak stanou cenově
zajímavější, protože dnešní 22procentní DPH klesne na pět procent. 

Pro svůj program výroby farmaceutických a kosmetických produktů investovala
firma do rekonstrukce výrobních prostor, které splňují podmínky správné výrobní
praxe pro výrobu léčiv, a špičkového technologického zařízení švýcarské firmy
FRYMA zhruba 10 miliónů korun. 

Táborský finanční úřad je trpělivý 

Tábor - Ačkoli přiznání k dani z nemovitostí měla být odevzdána do 31. ledna,
občané je doručují Finančnímu úřadu v Táboře ještě v únoru. Jak sdělila
ředitelka táborského úřadu M. Syrová, pokutami zatím tyto občany nepostihují. 

Mezi zapomnětlivci je i řada občanů, kteří mohli mít nárok na osvobození,
popřípadě slevu na dani z nemovitosti, pokud si přebudovali vytápění na
ekologicky čisté. Jestliže však nedodrželi termín přiznání daně, ztratili na
osvobození či slevu nárok. 

"Ještě krátký čas budeme nedodržení termínu přiznání tolerovat, ale už dlouho
ne," dodala M. Syrová. 

Na světě je 30 procent nezaměstnaných 

Výroční zpráva Mezinárodní organizace práce varuje před světovou krizí Ženeva -
Naděje na snížení rekordní úrovně celosvětové nezaměstnanosti jsou velmi
vzdálené a svět se sune ke krizi zaměstnanosti. Vlády by proto měly
spolupracovat na odvrácení sociální katastrofy. Takový je závěr výroční zprávy o
světové zaměstnanosti zveřejněné ve středu Mezinárodní organizací práce (ILO). 

Podle ILO bylo na konci loňského roku bez práce asi 820 miliónů lidí, což
představuje přibližně 30 procent světové pracovní síly. V průmyslových zemích
bylo 35 miliónů nezaměstnaných. Situace je podle ILO nejhorší od světové krize
začátku 30. let, a pokud se nic neudělá, bude nezaměstnanost ještě narůstat.
Většina vyspělých zemí spolu s bývalými komunistickými státy čelí dvouciferné
míře nezaměstnanosti. V Africe a Latinské Americe se rychle rozšiřuje práce na
částečný úvazek bez sociální ochrany. 

Kromě Japonska a několika západních zemí se z tohoto trendu vymyká východní a
jihovýchodní Asie. Mírnější nezaměstnanost v tomto regionu je podle ILO
důsledkem toho, že se zdejší vlády zaměřily na exportem podněcovaný průmyslový
růst. 

ILO ve zprávě doporučuje, aby vlády v zájmu růstu pracovních příležitostí
podporovaly liberalizaci obchodu. Varovala, aby vysoká nezaměstnanost nevedla k
protekcionistickým tendencím a ohrožení nové světové obchodní dohody. Úbytek
pracovních míst v průmyslu ve vyspělých zemích bude kompenzován růstem
příležitostí ve službách a v produkci vyspělých technologií, obhajuje ILO
důsledky liberalizace obchodu. 

Vlády by měly dále spolupracovat na stabilizaci finančních trhů a při ochraně
ekonomik před pohyby spekulativního kapitálu. Trh práce by se měl podle ILO
zkvalitňovat reformou systémů příspěvků v nezaměstnanosti, rozvojem
rekvalifikací a snížením nemzdových nákladů. 

ILO letos počítá s tím, že v USA míra nezaměstnanosti dosáhne 5.8 procenta a do
konce století se nezmění, totéž platí pro Japonsko s mírou nezaměstnanosti 2.8
procenta. Nezaměstnanost v Německu do roku 2000 mírně klesne na 9.2 procenta,
výrazně se však zvýší nezaměstnanost ve Francii na 14 procent nebo v Itálii na
13.9 procenta. 

Platby za zahraniční studium budou možné v korunách 

Praha - Nový devizový zákon, který včera schválila vláda, uvolní doposud vázané
operace na běžném účtu platební bilance. Tímto účtem procházejí platby do
zahraničí a zpět do ČR platby za zboží, služby, dále například úhrady výživného,
výloh za léčení, studium a podobně. 

Jádrem změn je zrovnoprávnění občanů s podniky a podnikateli. Znamená to, že
občané budou moci veškeré platby tohoto druhu hradit přímo z korunového účtu. V
současné době jsou povinni platit například za zboží objednané ze zahraničního
katalogu buď prostřednictvím svého devizového konta, anebo cizí měnou, kterou si
vymění do výše devizového limitu. Podle mluvčího České národní banky bude limit
pro tyto účely s největší pravděpodobností zrušen. Vývoz hotovosti do zahraničí
však zůstane i nadále omezen, o limitní částce se jedná. 

Podle včera schválených zásad si občané budou moci kupovat bez jakéhokoliv
povolení nemovitosti v zahraničí, uvolněny budou i přímé investice do
zahraničních podniků a přijímání zahraničních půjček českými firmami. 

Některé operace však zůstanou i nadále vázány na devizová povolení. Patří sem
například zřizování kont v zahraničí, investice do cizích cenných papírů, dále
poskytování určitých druhů půjček do zahraničí či úvěrových garancí zahraničním
subjektům. Vrchní ředitel ČNB Jiří Pospíšil v nedávném rozhovoru pro LN řekl, že
centrální banka počítá i s dalšími omezeními na straně odlivu kapitálu z ČR. 

Odmítla Slavia postup do play off? 

Praha - Nezvyklé ticho bylo v prostorách kolem šaten hokejistů Slavie po
nerozhodném zápase se Zlínem (3:3), který pražskému mužstvu nejspíše zavřel
cestu do play off. Také manažer Tomáš Herstus zahájil tiskovou konferenci
pesimisticky: "Nechci být špatným prorokem, ale vzhledem ke špatnému skóre a
horším vzájemným zápasům se Spartou a Vítkovicemi šanci na postup asi ztrácíme."
Bod však slávisté ztratili trestuhodně, protože v 57. minutě zvýšil Svoboda na
3:1 a mužstvo, které pomýšlí na boj mezi nejlepší osmičkou, by mělo v domácím
prostředí umět vítězství uhájit. Opak však byl pravdou, a dvakrát se smál
uzdravený reprezentant Pavel Janků, kterého v posledních okamžicích zápasu
domácí obrana neuhlídala: "Na vyrovnání má zásluhu výkon celého mužstva, neboť
takový zvrat se nepodaří každý zápas. Pomohlo mi jistě i štěstí, protože dát dva
góly v závěru zápasu se mi podařilo vůbec poprvé. Jsem rád, že jsem si po
chřipce tímto způsobem zvýšil sebevědomí." Janků se dvěma brankami z Edenu
posunul do čela střelecké tabulky extraligy. 

Zlínské mužstvo však bez nemocných Meluzína a Kowalczyka a potrestaného M. Okála
dlouho nepůsobilo dojmem, že by ve Vršovicích chtělo uspět. Nepřesvědčivý výkon
vysvětloval trenér Vladimír Vůjtek: "Protože jsme postup do play off vybojovali
už dříve, hráli jsme dvě třetiny na čtyři útoky. Hráči na to nejsou zvyklí,
nedokážou se dostat do tempa a podle toho také vypadala naše hra. Čtyři útočné
trojky jsme však poslali na led úmyslně, protože jsme chtěli před play off vidět
všechny hokejisty při zápase. Od poslední třetiny, kdy jsme hru zredukovali na
tři útočné formace, se naše hra zlepšila. Věřím, že Slavia musí být zklamaná,
protože po jejím třetím gólu by měl být pro nás už zápas ztracený." Pražanům
citelně chyběli potrestaní útočníci Jelínek a Najda, během zápasu pak museli
odstoupit pro zranění brankář Tóth (poraněná šlacha na kotníku) a obránce Hořava
(obnovené natažení svalového úponu). "V naší situaci jsme se proti silnému
soupeři nemohli slepě hnát do útoku a museli jsme zvolit vyčkávací taktiku. Za
stavu 3:1 jsme na to znovu upozorňovali, ale naše slova se bohužel naplnila,
když se hráči ve snaze vstřelit čtvrtý gól příliš vysouvali dopředu," uvedl
slávistický asistent Břetislav Kopřiva. 

V pražských halách o Barcelonu 

Poslední šancí atletů mistrovství České republiky Praha - Poslední šanci, jak se
kvalifikovat na halové MS atletů v Barceloně (10. - 12. 3.), budou mít čeští
závodníci na domácím mistrovství. Po roce se český šampionát vrací do Prahy a
závodit se bude v sobotu odpoledne a v neděli dopoledne ve dvou přetlakových
halách na Strahově a ve Stromovce. Sice se o nich již léta hovoří jako o
nevyhovujících, ale lepší zařízení v ČR pro atletiku v zimě zatím není. 

Na startu bude o víkendu stát na 350 českých atletů k nimž se připojí ze
zahraničí sedm mužů vesměs ze Slovenska (např. překážkář Kováč a výškař Ruffíni)
a dvě Rusky startující za Jablonec (čtvrtkařka Znamenská a výškařka Janků). 

Kromě půlkaře Pavla Soukupa, který se pokusí vyléčit si zranění na noze, se
představí celá domácí špička. Limity Českého atletického svazu (ČAS) pro start v
Barceloně splnilo šest závodníků a čtvrtkařská štafeta žen. Jsou to kromě
Soukupa dálkař Gombala, Hudec (60 m přek.), Kašpárková (trojskok), Koštovalová
(400 m) a Formanová (800 m). Sedmibojaře Dvořáka pozvali na start organizátoři.

Dalším hlediskem nominace do Španělska je účastnický limit Mezinárodní atletické
federace IAAF. Ten mají Benešová (200 m), Klapáčová a Obdržálková (obě 50 m),
Makowková (výška), Rudová (60 m přek.), Valík (60 m) a Šuldesová (800 m).
Dalšími, kteří připadají v úvahu, ale musejí se při českém mistrovství ještě
zlepšit, jsou tyčkař Netscher, dálkaři Michalík a Orlík, Souček v běhu na 400 m
a Vydra na 1500 m. Do Barcelony však vyšle ČAS maximálně 16 závodníků, jeden se
do nominace může dostat ještě na "divokou kartu". Konečná sestava české výpravy
bude známa v pondělí odpoledne po jejím schválení výkonným výborem ČAS. 

Paroží s jedovatými hady 

Recenze VÝSTAVY: Nejnovější výstava přivádí do pražské Galerie Ruce, vedené
galeristou Jaroslavem Krbůškem, mladý malířský objev ze "vzdáleného" Slovenska,
BOHDANA HOSTIŇÁKA (1968). 

Tento galerijní počin navazuje na Krbůškovu opatovskou linii z konce osmdesátých
a počátku devadesátých let, kdy vedle nejzajímavějších pražských umělců do svého
výstavního koktejlu soustavně míchal také autory z Moravy či Slovenska. Tehdejší
svébytný příspěvek k "československé kulturní vzájemnosti" nehodlá opustit ani v
současném provozu galerie Ruce (připravují se další samostatná vystoupení), ale
ani při kurátorování "fondové" Špálovky. Pominutelný není ani další rys
Krbůškovy iniciativy: vedle důrazu na klasicky prověřené hodnoty domácího
vizuálního umění se soustřeďuje rovněž na uvádění nových jmen, často ještě
studentů výtvarných škol. Že však nejde o konjunkturální úlitbu objevitelským
tendencím, ale o promyšlenou koncepci s důrazem na osobní uměleckou kvalitu,
dokazuje i Hostiňákova pražská výstavní premiéra. 

Nevelké množství Hostiňákových obrazů provokuje návštěvníka zvláštní
kunsthistorickou neuchopitelností. Svidnický rodák ukrajinského původu (nyní
frekventant Sikorova ateliéru na bratislavské umělecké škole) totiž
nezařaditelně tvoří ironické předivo různých narativně obrazových asociací,
podepřených sarkasticky jemným malířským projevem. Upřeně hledící jelen, který
se skví na oranžově červánkovém obzoru a jehož červenými parohy se proplétá
klubko temných hadů s vyplazenými jedovými jazýčky, může odkazovat jak k
notoricky známým kýčovitým obrázkům, tak ke složitějším konceptuálním tendencím.
Názvem obrazu Koitus ostatně Hostiňák naznačuje, kudy asi povedou pravidla
malířské hry, kterou hraje s poučenějším divákem. Je-li o postmoderním malířství
možné uvažovat v poměrně jasně čitelných ikonografických souvislostech, pak v
tomto Hostiňákově postmalířském projevu jde o ambivalentní svár dráždivě
banálního s ikonologicky nevyzpytatelným vnitřním zázemím samotného umělce. 

Propletené hady je možné stejně úspěšně (i vzhledem k názvu díla) interpretovat
ve smyslu prvotního hříchu nebo v kontextu obecné západní "hadí" symboliky (v
této souvislosti lze uvést sousoší Laokoon, ale třeba i slavnou scénu s hady ze
Spielbergova filmu o Indianu Jonesovi). Lze je však vztáhnout i k
psychoanalytickým vizím, založeným na Freudovi a odkazujícím k surrealismu. Ten
se ostatně svými atributy očí či hořících much nabízí tak okatě, až je to celé
navýsost podezřelé. Na otázku po důvodu malování těchto much, vší a podobné
hmyzí havěti navíc zastřeně komunikující Hostiňák jednoduše odpovídá: "Obtěžuje
a bude obtěžovat." Myslím, že pro tuto chvíli je docela příjemné nechat se
obtížit banálně sofistikovaným světem Hostiňákových symbolicky hravých i
krvavých kreací. A pokud návštěvník najde vlastní konotace (třeba s vědeckými
kresbami, s dekadentně-křesťanskou symbolikou či s dokonalostí formální hry),
bude to i k jeho intelektuálnímu prospěchu.Martin Dostál Bohdan Hostiňák.
Galerie Ruce, Praha, 15. února - 11. března. 

Pafilm z krajiny Ježíška Franty 

Osobnost Martina Velíška, sklářského výtvarníka a autora proslulého obrazu
Ježíšek Franta (jeho vystavení vyvolalo v roce 1992 odpor některých
představitelů katolické církve) představí dnes večer (20 hod.) druhý program
České televize. Stylizovaný dokument Jaro, peklo, podzim, zima vyrobila tvůrčí
skupina Čestmíra Kopeckého a natočil jej režisér a fotograf Václav Kučera
(1951). Snímek uvedlo letos v lednu divadlo Archa a jediné představení s živým
hudebním doprovodem skupiny Už jsme doma bylo beznadějně vyprodané. "Poprvé jsem
skupinu slyšel na koncertě pod Stalinovým památníkem, kde jsem natáčel dokument
Totalitní zóna. Vůbec se mi tenkrát nelíbila. Ale později jsem zjistil, že šlo o
jinou kapelu," přiznává Václav Kučera. Jako emigrant, později divadelní režisér
a student oboru film a fotografie strávil deset let v USA. Spoluautor
televizního pořadu Bago věnoval skupině Už jsme doma krátký profil, při jehož
realizaci se poprvé setkal s Martinem Velíškem. "Spojení hudebního tělesa s
konkrétním výtvarníkem pokládám za oboustranně přínosné," říká Kučera, jemuž
skupina posléze udělila titul "dvorního filmaře". 

"Martin je silná individualita. Dokáže ohromně spolupracovat, ale kolektivní
mumraj při natáčení ho pochopitelně znervózňuje," prozrazuje režisér. Spolu se
scenáristou Pavlem Rajčanem a Martinem Velíškem vytvořil přátelský medailon,
volně protkaný hudbou skupiny Už jsme doma a úvahami o slávě a času. Bizarní
výjevy z Velíškových obrazů se ve snímku Jaro, peklo, podzim, zima zhmotňují ve
fiktivní krajině, kde na konci každé cesty čeká na poutníka bezpečný domeček.
"Je to hravý padokument, i když nevím, jestli hravý je to správné slovo,"
upřesňuje žánr snímku Václav Kučera. V současné době shání autor lepší bydlení a
pro Českou televizi točí film o skupině Zuby nehty. 

Řecký ministr o Visegrádu a NATO 

Sofia - Proti "preferování" čtyř zemí visegrádské skupiny (Polsko, Maďarsko,
Česká republika a Slovensko) před balkánskými státy v souvislosti se vstupem do
Severoatlantické aliance (NATO) se vyslovil řecký ministr obrany Jerasimos
Arsenis. "Nebudou-li balkánské státy (Rumunsko, Bulharsko atd.) přijaty do NATO
ve stejné době jako státy visegrádské skupiny, hrozí nebezpečí, že se oblast
Balkánu z hlediska bezpečnosti promění v "šedou zónu", což by přineslo obrovská
rizika," řekl Arsenis v rozhovoru, který poskytl bulharskému listu Duma. Za
pobytu v Sofii přijal Arsenise i bulharský prezident Želju Želev. Oba se shodně
vyslovili proti zrušení embarga na dodávky zbraní bosenským Muslimům. 

Kdo je tedy lhář? 

Stanislav Devátý je ostře sledovaným mužem. Chtělo by se říct, že už minimálně
patnáct let, a dodat, že takovou intenzitu zájmu politických skupin a
sdělovacích prostředků zažívá nejspíš poprvé. Po obvinění BIS ze sledování
politických stran se zčistajasna objevila tři roky stará aféra s osobním svazkem
někdejšího poslance Jana Kavana. 

Tu scénu si mnohý z nás pamatuje. Kamera americké televizní stanice zabírá
několik poslanců Federálního shromáždění z komise 17. listopadu, jak otevírají
krabici dokumentů Státní bezpečnosti označenou Jan Kavan. Objevila se obálka s
tabulkou a registračním číslem, znějícím na jméno Kato. Následoval razantní
střih, vstupy českých novinářů a rozhořčený komentář. Krátce nato se konala
tisková konference sociálních demokratů, kde americký novinář (a přítel Jana
Kavana) Mc Neill veřejnosti sdělil, že mu poslanec Devátý prozradil z tajného
svazku některé skutečnosti. 

Poslanci Devátý, Vidím a Pospíšil protestovali se slovy, že osobní svazek Jana
Kavana, který si komise 17. listopadu vypůjčila od rozvědné služby (k určení
možné Kavanovy spolupráce s StB), už dávno neměli. Obhajovali se tím, že šlo o
kopii obálky, pod níž byly jejich materiály z dosavadního vyšetřování. Novinář z
americké stanice Christian Science Monitor Television je prý požádal pouze o
několik záběrů práce bez zvukového záznamu. Rovněž popřeli, že by Mc Neillovi
cokoli prozradili. 

Případem se začala zabývat Generální prokuratura. "Rozhodující otázkou celého
vyšetřování je, zda předložené spisy obsahovaly okolnosti týkající se státního
tajemství. Zda tyto okolnosti byly nepovolané osobě vyzrazeny," uvádí se v
dopise poslanců komise 17. listopadu z dubna 1992 adresovaném hlavnímu
prokurátoru Laukovi v reakci na zdlouhavý způsob vyšetřování kauzy. Zároveň šlo
o protest proti spekulativnímu prohlášení tehdejšího prokurátora Nechanického v
televizi. Případ Kavan do voleb vyšetřen nebyl a stal se jedním z trumfů v
politickém klání. Pozdější vyšetřování se vytratilo do ztracena, aniž by
poslance kdokoli vyslechl. 

Když před několika dny MF Dnes opět zasutou aféru oprášila, byly jedním z
argumentů výpovědi tehdejších poslanců Jansty a Cuhry, kteří měli říct, že
Devátý před americkým novinářem skutečně svazkem Jana Kavana listoval. Nicméně
oba bývalí poslanci LN sdělili, že se jedná o neúplné prohlášení a navíc staré
více než tři roky. Řekli, že při natáčení nebyli vůbec přítomni a o celé věci
byli informováni z televize. Takže nemohli a nemohou potvrdit ani vyvrátit, zda
šlo skutečně o svazek Jana Kavana. Otázka zní: Měli nebo neměli poslanci v čele
se Stanislavem Devátým v době natáčení svazek k dispozici? Když ano, vyzradili
americkému novináři státní tajemství? 

Naštěstí je ministerstvo vnitra úřad, a proto zde existuje jednací protokol o
pohybech osobních svazků. Co z těchto protokolů vyplývá? Dvacátého února 1991
byl "komisi 17. listopadu"" půjčen osobní spis Jana Kavana s krycím názvem Kato.
Vrácen byl šestého listopadu 1991. Americký novinář záběry natáčel až čtvrtého
prosince 1991. Závěr? Komise 17. listopadu v čele se Stanislavem Devátým podle
úředního záznamu svazek k dispozici neměla, a tudíž nemohlo dojít k vyzrazení
státního tajemství. Kdo je tedy lhář? 

ČMUS má výhrady k zavedení školného 

Z politické scény Praha - Českomoravská unie středu má vážné výhrady k vládní
koncepci vysokého školství a zejména k institutu školného. Jeho uplatňování bez
současného zavedení systému státní podpory považuje za předčasné a diskriminační
vůči studentům bez dostatečně silného ekonomického zázemí. Řekl to včera
poslanec František Kačenka. 

Je otázka, proč vláda neuvažuje o jiném způsobu podpory vysokého školství,
například prostřednictvím grantů, jako je tomu ve vyspělých zemích, uvedl
poslanec. Vzhledem k tomu, že absolvování vysoké školy v českých podmínkách
nezaručuje nadprůměrné příjmy, bude víceleté splácení půjček uchazeče o studium
u takzvaných nelukrativních oborů, jakým je například učitelství, odrazovat,
soudí Kačenka. 

Parlamentní vyšetřování činnosti kontrarozvědky bude pokračovat 

Praha - Ačkoli parlamentní orgán pro kontrolu Bezpečnostní informační služby
před týdnem ukončil vyšetřování podnětů ODA vůči kontrarozvědce a konstatoval,
že BIS neporušila zákon, šetření de facto pokračuje dál. 

Včera to připustil člen komise poslanec Pavel Severa (KDU-ČSL) po schůzi orgánu.
Komise se shodla na tom, že dokončí šetření, která ještě provedena nebyla, jako
například porovnání zprávy o extremismu s vysvětlením ředitele BIS Stanislava
Devátého. Stále prý jde o to, zda tajná služba veškeré údaje mohla získat z
otevřených zdrojů. Před komisi budou pozváni lidé, jejichž slyšení navrhl
předseda ODA Jan Kalvoda. Pozván bude i bývalý pracovník BIS Michal Čelechovský,
který o to sám požádal. Severa sice nepředpokládá revokaci již přijatých
usnesení, ale případné nové skutečnosti by měla obsahovat zpráva, kterou chce
komise předložit sněmovně na březnové schůzi. Členové komise si včera rozdělili
úkoly na příští dny a k dalšímu jednání se sejdou 8. března. Poslanec Ivan Mašek
(ODA) novinářům řekl, že trval na všech kontrolních úkonech, které byly navrženy
při projednávání podnětu jeho strany. 

Prezident jmenoval nové rektory 

Praha - Pět nových rektorů nově vzniklých regionálních univerzit v Plzni,
Ostravě, Opavě, Českých Budějovicích a Ústí nad Labem jmenoval včera na Pražském
hradě prezident Václav Havel. Dva z nich, Vlastimil Novobilský z ústecké
Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Jiří Močkoř z Ostravské univerzity, byli
rektory jmenováni poprvé. Jiří Holenda z plzeňské Západočeské univerzity, Martin
Černohorský z opavské Slezské univerzity a Jiří Divíšek z Jihočeské univerzity v
Českých Budějovicích se rektory stali podruhé. 

Soud trestal za zneužití postžira 

Praha - Nepodmíněné tresty odnětí svobody na 5, 8 a 10 měsíců postihly tři
klienty Investiční a poštovní banky (IPB), kteří inkasovali hotovost proti
nekrytým postžirovým šekům. 

Jde o občany, kteří si u IPB zřídili postžirové konto a na všechny tři šeky,
které banka ke kontu vydává pro výběr hotovosti, vybrali maximální částku 6.5
tisíce korun, aniž by na kontě měli odpovídající zůstatek. Podle tiskového
tajemníka banky jde o první tři uzavřené soudní případy, dalších 400 osob je pro
stejný přečin teprve stíháno. 

Používání nekrytých šeků IPB se rozšířilo loni v létě, zejména na severní
Moravě. Řada klientů podle banky tvrdila, že se domnívala, že jde o legální
možnost půjčky. Ústav proto zpřísnil ověřování zůstatků postžirových účtů. Podle
tiskového tajemníka provádějí pracovníci banky tuto operaci telefonicky a na
počkání. 

Zaváděcí ceny burzy pro akcie z druhé vlny KP 

Od prvního března se nabídka burzy rozšíří na 1738 titulů . Nové akcie ČEZ mají
odlišnou nominální hodnotu od původních Od 1. března dojde na pražské burze
cenných papírů k zásadní změně. Přibude na ní 677 úplně nových titulů akcií a
spolu s nimi 184 emisí, které se připojí k už obchodovaným. Výjimku budou tvořit
akcie ČEZ 2, které mají odlišnou nominální hodnotu od původních akcií ČEZ. To se
odrazí nejen v jejich názvu, ale i kurzu. Zatímco nominální hodnota akcií ČEZ
pocházejících z prvního kola kupónové privatizace je 1100 Kč, nominální hodnota
"přídavné" emise je rovných tisíc korun. Jako k ostatním akciím, které doplňují
počet akcií z první vlny, bylo i akciím ČEZ 2 přiřazeno validační číslo (tj.
úředně stanovená cena, se kterou akcie vstupuje na burzu) ve výši kursu ze 14.
února, tedy posledního dne před přerušením obchodu. Jelikož je však nominální
hodnota akcií ČEZ 2 nižší, je stejnou mírou upraven směrem dolů i kurs, a to na
1110 Kč proti 1220 Kč za původní akcii ČEZ. 

V seznamu jsou rovněž uvedeny tři emise, které však jsou vydány na jméno, a
nejsou proto obchodovatelné veřejně. Jsou to: Dopravní stavby Morava, Karosa
Vysoké Mýto a Strojobal. S těmito akciemi se na burze nebude obchodovat, a proto
v kursovním lístku dále uváděny nebudou. 

Spolu se zaváděcími cenami a číselným kódem ISIN (International Security
Identification Number) dnes uvádíme poprvé i kód alfabetický - BIC (Bohemian
Indentification Code), který se má v blízké budoucnosti stát pro indentifikaci
cenného papíru rozhodujícím a nahradit tak ISIN. Pražská burza v tomto případě
následuje příklad burz zahraničních a vychází z toho, že při zadávání
alfabetického kódu se zmenší možnost výskytu omylu a záměny. 

Nejvyšší zaváděcí cena byla na základě určitého algoritmu přidělena emisi akcií
Kaolinu Hlubany (šest tisíc) a naopak nejnižší akciím Zemědělské akciové
společnosti a Zemědělskému nákupu a zásobování Zdislavice, a to po stu. Zaváděcí
cena zatím nepředstavuje cenu akcie, slouží pouze jako vodítko pro zahájení
obchodů. Vzhledem k povolené odchylce oběma směry o 30 % lze předpokládat, že
tržní cena se vytvoří během velmi krátké doby. Jakmile bude akcie poprvé
zobchodována, bude se smět její kurs pohybovat v rámci jednotlivých obchodních
seancí o obvyklé rozpětí plus minus 5 %. 

Burza nasadila až šestkrát vyšší ceny než RM-Systém. Absolutně největší rozdíl
je u akcií Liry, kde burza nabízí 5560 Kč a RM-S pouze 970. Značný cenový rozdíl
bude vodou na mlýn arbitrážních obchodů, avšak lze očekávat, že velmi brzy dojde
ke sblížení cen obou trhů. 

V souvislosti s příchodem nových akcií burza rovněž uvažuje o změně báze indexu
PX 50, kde některé původní, méně významné emise nahradí akcie podniků, s nimiž
se bude obchodovat v nadprůměrné míře, a které tak budou významněji ovlivňovat
průběh obchodů. 

Burzovní výbor pro kotaci odsouhlasil žádost o převod na trh kotovaných akcií
společností Investiční a Poštovní banka, Armabeton a hotelu Forum. Dále o tento
krok požádaly společnosti SEPAP a Stavby silnic a železnic (SSŽ). 

Čeští homosexuálové pronásledovaní nacisty nemají právo na odškodnění 

Čeští homosexuálové, kteří byli během druhé světové války perzekvováni v
nacistických koncentračních táborech kvůli své sexuální orientaci, nemají podle
zákona nárok na odškodnění. LN to včera potvrdil šéf Českého svazu bojovníků za
svobodu Jakub Čermín. Dosud platný zákon z roku 1946 definuje československého
politického vězně v letech 1939 až 1945 jako člověka, který byl vězněn či
internován pro svou "protifašistickou bojovou nebo politickou činnost (...) nebo
z důvodů perzekuce politické, národní, rasové nebo náboženské (...)". O
homosexuálech zákon nehovoří, protože pohlavní styk mezi osobami stejného
pohlaví byl u nás až do roku 1961 trestný. 

Sdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO) upozornilo loni v březnu
několik českých politiků, že obětmi nacismu nebyli pouze lidé pronásledovaní z
politických a rasových důvodů, ale také homosexuálové. SOHO požádalo vládu, aby
při projednávání zásad odškodnění obětí nacismu na vězněné homosexuály
nezapomněla. Premiér Klaus SOHO písemně ubezpečil, že ani homosexuálové, ani
příslušníci jiných skupin nebudou ve věci odškodnění nikterak diskriminováni. 

Podle Čermína však homosexuálové ztrácejí nárok na odškodnění tím, že kvůli
zákonu z roku 1946 nemohou od ministerstva obrany získat potřebné potvrzení o
účasti v boji za svobodu. 

Čermín ani šéf SOHO Jiří Hromada nevědí o žádném občanu ČR, který byl internován
v nacistickém koncentračním táboře kvůli své homosexualitě a nyní by žádal o
odškodnění. Čermín si však pamatuje, že v koncentračním táboře Sachsenhausen u
Berlína bylo také několik československých homosexuálů označených růžovým
trojúhelníkem. Podle francouzského historika Jeana Bissona bylo do
koncentračních táborů deportováno zhruba jeden a půl miliónu homosexuálů. Téměř
milión jich zahynul. Celkový počet internovaných homosexuálů z ČSR však nikdo
odhadnout nedokáže. 

Brazilská pětka Slovensku 

Fortaleza - Slovenští fotbaloví reprezentanti prohráli v přátelském utkání ve
Fortaleze s Brazílií 0:5. 

V týmu vítězů nenastoupil Romário, ale bylo v něm sedm hráčů ze zlatého mužstva
z MS-94. Největší nebezpečí pro Molnárovu branku znamenal v tropickém horku
Bebeto. Sám vstřelil dvě branky a po faulu na něj musel v 55. minutě předčasně
odejít ze hřiště obránce Zeman. Další góly vítězů dali Souza, Tulio a Marcio
Santos. Zápas sledovalo 90000 diváků. 

Klusáci startují v březnu 

Praha - Do zahájení klusáckého provozu ve Velké Chuchli zbývá osm dní a podle
slov tajemníka České klusácké asociace V. Abraháma nic nebrání uspořádání
prvního dostihového mítinku 5. března. 

Česká klusácká asociace podepsala s Dostihovým závodištěm, a.s., smlouvu o
vyrovnání vzájemných pohledávek, jejíž podmínky by měly být splněny do konce
března. Staronovou zajímavostí je uspořádání celoročního provozu klusáků, které
bylo v minulosti již několikrát neúspěšně propagováno. Letos se mohou příznivci
klusáků těšit na 43 dostihových dnů. Derby je vypsáno na 3. září. V platnost
vstupuje i nový Dostihový řád, který podle svých tvůrců sice nepřináší převratné
změny, ale řeší například některé sporné věci dotýkající se sázkového provozu.
Zásadní opatření přijala ČKA ohledně vyplácení dotací, které by mělo probíhat
ihned po skončení dostihového dne v hotovosti. Přestože klusácký sport u nás
dosahuje při srovnání zahraničních startů daleko větší úspěšnost než cvalový
provoz, stál pro téměř neexistující propagaci na okraji zájmů dostihové
veřejnosti. Jak však včera zaznělo na tiskové konferenci, měla by se tato
situace letos změnit k lepšímu, protože ČKA rovněž podepsala smlouvu o
marketingu se společností Impact (dceřiná společnost Art production K.). K lepší
propagaci klusáckého sportu by mělo přispět i zavedení celoplošné sázky, o které
se uvažuje ihned po stabilizaci situace na závodišti. 

Na tiskovce se též představil nový ředitel Dostihového závodiště, a.s., Tomáš
Volek, který byl ohledně pořádání cvalových dostihů v Praze podmíněného
splacením 3.5 miliónu dlužných dotací optimistický: " Peníze na kontě sice ještě
nemáme, ale již jsou na cestě a věřím, že svému závazku dostojíme. Mohli jsme si
sice na splacení dluhu půjčit, to by ale celou situaci okolo pražského závodiště
neřešilo." 

Slovenské děti... 

(LN 14. 1. 1995) Vážím si, jak objektivně paní Šusterová mapuje nemohoucnost a
neschopnost všech zainteresovaných orgánů, počínaje opakovanými sedánkami paní
Keltošové a jejího apartního protějšku. Člověka zajisté potěší prohlášení
slovenské ministryně o zájmu, který mají o "své" děti. Jak dlouho to však bude
trvat, než si je skutečně kompletně převezmou. Je jednoduché pronášet citově
zabarvená slova, která postrádají racionální podklad. 

Potíže kojeneckých ústavů a dětských domovů s předáváním dětí do náhradní
rodinné péče mají trvalý charakter, ovšem nejmarkantněji se to dá dokumentovat
právě na početné skupině tzv. slovenských dětí. 

Předat včas vhodné dítě do vhodné náhradní rodinné péče je velice obtížné. Přes
veškerou péči, která se jim v ústavech věnuje, jejich všestranný rozvoj by byl
rychlejší a efektivnější v dobré fungující rodině. Riskujeme, že bude přibývat
lidí bez schopnosti navázat hluboké citové vztahy, žijících bez zkušeností ze
života v rodině, jimž bude chybět vodítko pro vlastní formování rodinných vazeb.

Je zarážející, že stále honíme kočku za ocas. Tím, že odebereme děti od rodičů,
potrestáme nevinné děti ústavní výchovou, zatímco pokrevní rodiče mají uvolněné
ruce - dále se veselí u alkoholu, prostituují se, páchají trestné činy. Však se
o děti společnost postará, oni občas pošlou do ústavu pohlednici a tím projeví
zájem. 

Proč se stále zabýváme represí a nejdeme po prevenci? Proč nevyužít zkušeností
Reubena Greenberga, náčelníka policie v Charlestonu, který byl v září v ČR? O
jeho návštěvě zevrubně informuje Reader's digest z prosince 1994. R. Greenberg
doporučuje zabavit pasákům auta a zařízení hotelových pokojů, kde se sex za
úplatu odehrává, rozmístit podél silnice kamery - "zákazník" v mercedesu, který
má v Berlíně ženu a tři děti, nebude chtít být zvěčněn na filmu.Myslím, že R.
Greenberg má v mnohém pravdu. 

Jestliže se již léta nedaří popsanou problematiku vyřešit, napadá mi kacířská
myšlenka na vytvoření tripartity (módní záležitost) z pánů Voleníka, Tomáška a
Kesslera. Třeba by se zjistilo, že se s tímto problémem přece dá pohnout. 

Dvě slzy dojetí 

Recenze FILM: Svět dítěte v letech padesátých se pokusila zobrazit scenáristka a
režisérka českého původu Hana Kodíčková (1947), od roku 1968 žijící ve Velké
Británii. Její celovečerní filmový debut ŠPENDLÍK NA MOTÝLA (1993) vznikl v
britsko-české koprodukci a stál okolo dvou a půl miliónu dolarů. Hrdinkou
pohádkově laděného příběhu je sedmiletá dívenka, citlivě vnímající některé
vyšinutosti stalinské éry. 

"Motýlí příběh o nočních můrách padesátých let" je situován do nejmenovaného
východoevropského města, kde žije malá Maruška (Florence Hoatová) se svými
blízkými. Jde o zakletou zemi, kde jsou lidé sledováni jako pod lupou, ale není
v ní místo pro pestrost a rozlet. Vládne zde lež, pokrytectví, exaltovaní
soudruzi a přísná babička (Joan Plowrightová) se svým trestajícím Bohem. Jaký
div, že se motýlek Maruška rozhodne odletět dřív, než ji taky připíchnou pod
sklo? 

Otřepanost a mělkost traktovaných myšlenek je ovšem příliš zjevná a spolu s
vypjatě expresivní stylizací tvoří dohromady nebezpečně třaskavou směs, která
lyrický příběh doslova rozmetá. Autorka navíc jako by se nemohla rozhodnout, zda
chce tehdejší atmosféru zachytit pomocí zvláštní dětské optiky, nebo zda dá
přednost vlastnímu, již poučenému pohledu na roztomilé děvčátko v obklíčení
absurdního světa. Spojením obého vzniká cosi mezi vážkou a dvojplošníkem.
Komičnost podivného hybridu pro našince umocňují některé "detaily": třeba chov
koz na Starém Městě (jsme přece na Východě a možná i tak trochu v pohádce, kdo
ví?). Skutečnou perlou je však anglicky zpívající kapr a křepčící Tomáš Hanák v
roli svobodomyslného Juraje Jánošíka. 

Při pohledu na dojemnou story o nelehkém žití v totalitním režimu je užitečné
zopakovat známý postřeh o dvou slzách dojetí z Kunderova románu Nesnesitelná
lehkost bytí. "První slza říká: Jak je to krásné, děti běží po trávníku! Druhá
slza říká: Jak je to krásné, být dojat s celým světem nad dětmi běžícími po
trávníku! Teprve ta druhá dělá z kýče kýč." Základní lapsus filmu Špendlík na
motýla (ale i jistou naději na divácké přijetí) spatřuji právě v té druhé slze.
Špendlík na motýla (A Pin for the Butterfly, Velká Británie-ČR, 1993). Produkce:
Heureka Film, Channel Four Films. Scénář a režie: Hannah Kodiceková, kamera:
Ivan Šlapeta, hudba: Ilona Sekáczová. Hrají: Florence Hoathová, Joan
Plowrightová, Ian Bannen, Hugh Laurie a další. Pražská premiéra 23. února. 

Neúprosný Načeradský 

Recenze VÝSTAVY: Velikost záměru, opodstatněnost přístupu, obhajitelnost postupu
a správnost směřování nejlépe ukazuje a prověřuje čas. JIŘÍ NAČERADSKÝ (1939)
vystavuje v brněnské galerii Aspekt kolekci obrazů, jejichž jádro vzniklo od
poloviny let šedesátých do poloviny dekády sedmdesáté. Expozice několika pracemi
připomíná i autorovu tvorbu současnou. 

Jiří Načeradský patřil v šedesátých letech mezi protagonisty takzvané nové
figurace. Málo lyrický a syrový přístup k malbě si uchoval i později. Stále ho
charakterizuje razantní, jasně definovaný rukopis, přetrvává také jeho záliba v
ostrých, transparentních barvách. Virtuózní kreace figurální malby však nahradil
příklonem k "šifrovanějšímu" zobrazování. V Brně jsou představeny dvě starší
etapy Načeradského malby - tvorba, v níž je tematicky manipulováno s atributy
technicistního prostředí, a transformovaný návrat k figuře druhé poloviny let
sedmdesátých. 

Rozměrné oleje začátku sedmdesátých let mapovaly oblast techniky (Portrét
podzemníků, Neúprosná kola deprese, Zelená planeta). Načeradský nenalézal (jako
někteří jiní) ve světě strojů novou harmonii, novou přírodu, ba nebyl ani
rozechvěn kouzlem tohoto úniku od "bezperspektivnosti přítomného". Malby jsou
agresivní, vyzývavé. Posun od figurální malby šedesátých let ke geometrismu a
plošné barevnosti Načeradského tvorbu obohatil, jeho práce "zmalířštěly".
Transformovaná figura je už více karikaturou - je podřizována skladbě celého
obrazu. 

Dvojice olejů z loňského roku Leden 94 a Poledne na černém mostě dokládá
autorovo nynější směřování k jednoduchému až archetypálně působícímu obrazu
tlumené a přirozené barevnosti. Ani třicet let po Muzikantech v myslivně (olej,
1966) Načeradský neztratil dráždivou optiku, nepřestal malovat "nelíbivé"
obrazy. Zůstalo vše dobré, přiřadila se zkušenost.Tomáš Baum Jiří Načeradský.
Galerie Aspekt, Brno. 8. února - 5. března. 

Byl, či nebyl Andreotti mafioso? 

Odpověď na tuto otázku by měla přijít ze soudní síně v Palermu: Na dnešní den
byl oznámen začátek soudního řízení s tímto nejznámějším a nejvlivnějším
politikem Itálie za posledních padesát let, sedminásobným premiérem a symbolem
mocenského režimu Křesťanské demokracie. Mužem, na němž se Italům líbila
obratnost, chytrost, intelekt, lehký smysl pro humor, schopnost kompromisu. A
kterého ztotožňovali tu s érou hmotného vzestupu, tu s hnilobnou "stranokracií".
Za "nejvyšší zásluhy o republiku" byl Giulio Andreotti, dnes 76letý, jmenován
"doživotním senátorem". Ale byl to on sám, kdo neodkladně požádal o zbavení
poslanecké imunity, jakmile palermská prokuratura rozhodla v březnu 1993 zahájit
proti němu předběžné vyšetřování pro podezření z "účasti na spolčení se
zločinným cílem" a poté loni v létě přímo z příslušnosti k sicilské mafii. 

V soudní síni má padnout rozhodnutí, zda indicie, o něž se opírá podezření,
postačí k formulaci přímé obžaloby, nebo zda budou jako nepodložené pověsti a
fámy zameteny pod koberec archívů zapomětlivé justice. Měl Andreotti přímé styky
s mafií, například v osobách bratrů Ignazia a Nina Salva, zle pověstných
"výběrčích poplatků"? 

Přelíčení bylo několikrát odloženo, někdy se zdálo, že celý případ bude uzavřen
a založen ad acta. Vyšetřující soudci museli zkoumat a ověřovat stále nové a
nové výpovědi, předvolávat další a další svědky: celkem na 200 jich mělo sdělit
až miniaturní podrobnosti ze života "špičkového" politika. Takřka minutu po
minutě bylo nutno rekonstruovat, co třeba dělal Giuliano Andreotti 20. září 1987
od 13 do 18 hodin? Přijel do Palerma na "slavnost přátelství" křesťanských
demokratů, po obědě se vytratil z hotelu a propustil osobní stráže. Nikdo neví,
kde byl do večera, než se vrátil do hotelu. Jediný, kdo o tom věděl, byl hovorný
mafián Baldassare Di Maggio, který na důkaz svého "pokání" před dvěma lety
dopomohl zatknout dvacet let hledaného "kmotra všech kmotrů" Salvatora Riinu.
Nyní vypověděl, že tehdejší ministr zahraničí Andreotti se v inkriminovanou - a
zřejmě klíčovou - chvíli onoho zářijového odpoledne sešel právě s tímto Riinou v
domě Ignazia Salva, a jak v kraji zvykem, na závěr rozhovoru se třikrát
políbili. 

Svědectví a odposlech telefonních rozhovorů umožnily odhalit tajemství: Salvo a
Riina hovořili s Andreottim o právě probíhajícím maxiprocesu s mafií, a "strýc
Giulio" je měl uklidnit: Vše se "urovná" při odvolacím řízení. Jak? S pomocí
přítele Corrada Carnevale, jehož všemocný politik dosadil do funkce šéfa trestní
sekce Apelačního soudu v Římě, kde systematicky anuloval rozsudky nad mafií. 

Na jaké potíže se při vyšetřování naráželo, dokládá část obsáhlého spisu s
názvem "Falešná tvrzení obžalovaného": "Andreotti měl možnost uniknout kontrole
osobní ochranky, pohybovat se bez jakýchkoliv doložených stop, mohl se s kýmkoli
důvěrně setkat. Do té míry, že na jeho pokyn nesepisovali karabiníci z jeho
osobní stráže žádná úřední hlášení, přijímali peněžní dary, lhali soudním
orgánům." Prokáže soud vznesená obvinění? Potvrdí se podezření, že pro Cosa
nostra byl Andreotti "referenčním bodem", nejvyšším ochráncem, na něhož se
obracela v dobách největších potíží? Jako by mu to ukládal zákon "omert?",
fundamentální norma mafiánské "kultury", Andreotti vše popírá: Nikdy neznal
Ignazia Salva, ani jeho bratra Nina, nikdy se s Riinou nesetkal. Poskytuje
přívaly interview na jediné téma: "Vždy jsem byl úporným bojovníkem proti
mafii". 

Mluví o temném spiknutí soudců, výzvědných služeb, CIA, obchodníků narkotiky.
Kdo mu není nakloněn nebo má sklon ho přímo podezírat, že to byl největší
intrikán italské politiky, rád shledá ve výpovědi každého "kajícného" mafiána
píci pro své pochyby. Třeba Gioacchina Pennina, který kotvil dvacet let jednou
nohou v politice a druhou v mafii, v těchto dnech poslal za mříže ex-ministra
Mannina (šéfa sicilské Democrazia Cristiana) a ex-senátora Inzerilla, a je líčen
jako zanícený iniciátor očisty sicilské politiky. 

Je to proces s jediným obviněným, ale pravou causou je letitý pakt mezi
politikou a mafií, ono "mysterium loci", jež se táhne od střelby do bezzemků v
Portella della Ginestra krátce po válce přes únos a vraždu Alda Mora až po
atentáty na soudce Falconeho a Borsellina před třemi roky. Právní stránka je
jenom rámec procesu historicko-politického, jaké se obvykle konají po velkých
politických zvratech. S tím rozdílem, že v Itálii nebyla dovršena dalekosáhlá
přeměna a nikdo nemůže tvrdit, že mafie byla definitivně poražena a její vazby
na politiku natrvalo zpřetrhány. 

Na tisících stránkách spisu "Případ Andreotti" jsou nakupeny tisíce úlomků,
drobností až zdánlivě malicherných (jako rituální polibek) o hlubinném životě
jednoho člověka, ale také o útrobách země, v níž Italové žili a kterou -
neznali. Tak jako nevědí, zda a kdy z Paláce spravedlnosti v Palermu dostanou
odpověď na otázku: Byl, či nebyl Andreotti mafián? Leč svítá naděje, že to může
dopadat jako při odhalení korupčních skandálů "Tangentopoli". Také tehdy doznání
podnikatelů utrhlo lavinu, jež smetla vládnoucí vrstvu. Třeba by to tak mohlo
dopadnout i s mafií. 

Rusko požaduje rovnoprávnost s NATO 

Murmansk/Moskva/Groznyj - Jakoukoliv podružnou roli ve vztahu k Severoatlantické
alianci Moskva odmítá a naopak usiluje o rovnoprávné partnerství s touto
organizací. Prohlásil to včera v Murmansku ruský ministr zahraničí Andrej
Kozyrev. 

"Zjednodušené vztahy s NATO nám nevyhovují. Jsme také proti úpravě, podle níž
bychom hráli podružnou roli," prohlásil Kozyrev. Podle diplomatických zdrojů z
Bruselu Spojené státy tento týden Rusku navrhly bezpečnostní systém, který by
zmírnil jeho nervozitu ohledně plánů NATO rozšířit se do střední Evropy. Návrh,
který byl obsažen ve včerejším dopise prezidenta USA Billa Clintona Borisi
Jelcinovi, předpokládá vytvoření zvláštního stálého výboru pro vztahy mezi
Ruskem a Západem, podobného orgánu, který fungoval v době studené války. 

"Ruská armáda je v rozkladu, a proto je nezbytné začít ji urychleně reformovat,"
prohlásil včera v Moskvě ruský prezident Boris Jelcin. Poté, co položil věnec na
hrob Neznámého vojína u kremelské zdi, uvedl, že čečenský konflikt prokázal, že
reformy v ruské armádě nelze dále odkládat. 

Ruské dělostřelectvo za podpory bojových vrtulníků zaútočilo včera na
východočečenské město Argun, které je pod kontrolou čečenských oddílů. Podle
agentury Reuter dopadaly střely převážně na opuštěné domy ve městě, z něhož
většina obyvatelstva z obavy před útokem ruských jednotek uprchla. Tiskové
středisko ruské vlády včera označilo situaci v Čečensku za napjatou, ale bez
větších přestřelek. Ty se podle střediska odehrály pouze v noci na včerejšek v
Grozném, kde čečenští ostřelovači útočili na pozice ruských vojsk. Podle
pozorovatelů se tak nepotvrdily obavy, že právě včerejší den, na který připadá
51. výročí deportace Čečenců a Ingušů nařízené diktátorem J. Stalinem, využijí
čečenské jednotky k větším útokům na ruská vojska. 

Cizinců v Praze přibývá 

Praha - Zájem cizinců o povolení k dlouhodobému pobytu v hlavním městě se v
posledních letech výrazně zvýšil. Zatímco na začátku loňského roku zde bylo k
dlouhodobému pobytu přihlášeno asi 34 tisíc cizinců, v současné době je jich asi
o devět tisíc víc. Uvedl to vedoucí pražské sekce cizinecké policie Zdeněk
Sýkora. Počet cizinců s povolením k trvalému pobytu se podle něj příliš nemění.
Největší zájem o stálé bydlení u nás mají Poláci, Bulhaři, Slováci, Američané a
Němci. 

Definitivní program přijme ČSSD nejspíše v lednu příštího roku 

Praha - Návrh volebního programu sociálních demokratů dozná i po schválení na
dubnovém sjezdu strany v Bohumíně strukturálních změn. Zpravodaji LN to včera
řekl místopředseda ČSSD Petr Morávek. 

"Měly by být jinak zvýrazněny priority," soudí Morávek. Za výraznou prioritu
strany označil zapojení ČR do bezpečnostních struktur, zejména do NATO. Návrh,
který vypracovala programová komise ČSSD, hovoří v souvislosti s NATO pouze o
spolupráci v rámci americké iniciativy Partnerství pro mír. Programový dokument
s názvem "Společnost vzdělání, spoluúčasti a solidarity" je podle Morávka
pracovní verzí. Definitivní znění programu ČSSD do parlamentních voleb prý
přijme programová konference strany až v lednu 1996. Aktualizace se podle něho
dotkne legislativní sféry, reagovat bude na stav české ekonomiky. 

Koukal obhajuje začlenění spalovny do Pražských služeb 

Praha - Za absurdní považuje předseda představenstva akciové společnosti Pražské
služby Pavel Sagner skutečnost, že 61 % akcií této společnosti připsal Fond
národního majetku v minulých dnech městu Praze. 

Podle něj na to může doplatit přes deset tisíc diků, kteří vlastní celkem
čtvrtinu akcií. Pokud by neměli tratit dikové, museli by obyvatelé metropole za
likvidaci odpadu platit vysoké sumy. 

Pražské služby vznikly z bývalého podniku Pražské komunikace a převzaly od něho
také rozestavěnou spalovnu komunálního odpadu v Malešicích. Ta už stála téměř
dvě miliardy korun a v současné době představuje přibližně dvě třetiny
základního jmění společnosti. 

Do spalovny, která měla podle dřívějších předpokladů sloužit už od loňska, je
třeba investovat ještě téměř miliardu, pokud by se dělal třetí stupeň čištění
spalin, dokonce skoro dvě. Ani pak to ale nebude výdělečný podnik. Spalování
odpadu se sice všeobecně považuje za ekologičtější než jeho ukládání na skládky,
je však také nejméně třikrát dražší. Bude tedy třeba, aby je někdo dotoval. "Je
jedno, jestli to bude dělat město nebo třeba stát, rozhodně ale není možné, aby
byla spalovna součástí privátní společnosti, která by měla vydělávat," míní P.
Sagner. Podle jeho názoru by se měla malešická spalovna ze základního jmění
Pražských služeb vyjmout. 

Pražský primátor Jan Koukal naopak argumentuje, že spalovna, aby se vůbec
vyplatila, musí spalovat téměř polovinu veškerého pražského pevného komunálního
odpadu. A právě účast města v podniku, který hraje v odpadovém hospodářství
metropole největší roli, může podle primátora hrát při směrování odpadu
důležitou roli. 

Severoirské unionisty dohoda rozhořčila 

Londýn - Ulsterští unionisté, kteří přijali s rozhořčením a nedůvěrou zveřejněný
anglicko-irský dokument pro Severní Irsko, se včera sešli, aby zformulovali
vlastní odpověď na předložené návrhy. V prvních středečních reakcích označili
anglicko-irský návrh na společnou správu provincie za krok směřující k
jednotnému Irsku. Obě hlavní unionistické strany - ulsterští unionisté a
demokratičtí unionisté - chtějí vypracovat své vlastní návrhy pro budoucí
uspořádání provincie. 

Největší silniční tunel bude v Hřebči 

Praha - Třípruhový silniční tunel na silnici I. třídy č. 1/35 mezi Svitavami a
Moravskou Třebovou, který je v současné době největším automobilovým tunelem v
České republice, bude dokončen a zprovozněn v roce 1997 a náklady na jeho
výstavbu dosáhnou necelých 175 miliónů korun. 

Pod bývalým hraničním hřebenem, historicky oddělujícím Čechy od Moravy, povede
silniční tunel o délce 357 metrů, z toho téměř tři sta metrů bude ražených. 

Do konce loňského roku pracovníci Metrostavu dokončili zajištění kostela , který
stojí u západního portálu. Podle ředitele výstavby Metrostavu Josefa Šimka je ke
konci února ražba štoly za polovinou celkové délky. 

Společnost Metrostav bude první českou stavební firmou, která realizuje v ČR
tunel s profilem ve výrubu 150 až 160 metrů čtverečních. 

Výstavba tohoto díla bude patřit mezi referenční stavby této firmy, která se
hodlá rovněž účastnit konkursního řízení na výstavbu dálnice D8. Ta povede z
Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan ve Spolkové republice Německo. 

V současné době jsou na ministerstvu životního prostředí posuzovány dvě varianty
koridorů dálnice D8 na úseku Trmice - státní hranice, jejichž řešení navazuje na
projekt výstavby na německém území. 

Německo nabízí studentům brigády 

Bonn - Německá Ústředna pro zprostředkování práce ve Frankfurtu nad Mohanem
umožnila loni v Německu prázdninové pracovní uplatnění zhruba pro 7000 zahr.
vysokoškolských studentů, z toho bylo asi 800 z ČR. Letos by měly být možnosti
obdobné. 

O uplatnění v Německu usilují především studenti ze zemí střední a východní
Evropy. Jde o maximálně tříměsíční výpomoci hlavně v zemědělství a gastronomii ,
a to pouze v době letních prázdnin. Podmínkou je řádné studium na vysoké škole a
znalost němčiny na úrovni běžné komunikace. 

Podle frankfurtské zprostředkovatelny je možné se v ČR o prázdninové uplatnění v
Německu ucházet u organizace Servus, U Michelského lesa 366, 140 00 Praha 4. 

Projednávání zákona o dluhopisech odloženo 

Praha - Vláda nyní zapracovává do svého návrhu novely zákona o dluhopisech
možnost krytí hypotečních zástavních úvěrů také zástavním právem k budované
nemovitosti. Uložil jí to při čtvrtečním projednávání vládního návrhu
parlamentní rozpočtový výbor a jednání o novele přerušil. Podle předloženého
textu by totiž nebylo možno poskytovat hypoteční úvěry občanům, kteří žádnou
nemovitost nevlastní. 

Při realizaci zákona bude záležet na tom, zda a v jaké formě se bude na podpoře
hypotečních úvěrů podílet stát, uvedl náměstek ministra financí Vladimír
Rudlovčák, který novelu v parlamentu zdůvodňoval. Novela zákona o daních z
příjmů osvobodila úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů od této daně,
připomněl. Dodal, že případná další forma státní podpory se bude moci zvažovat
při formování koncepce účasti státu na podpoře bytové výstavby. 

Účastník druhé vlny kupónové privatizace se ve středu 1. března stane skutečným
akcionářem. V té době už bude mít na svém účtu ve Středisku cenných papírů
připsány akcie, které získal v objednávkových kolech druhé vlny. Se svým
majetkem může volně nakládat. Akcie může darovat nebo prodat. Koupit či prodat
akcie z druhé vlny kupónové privatizace lze přímo u přepážky SCP, v průběžné
aukci RM-S nebo prostřednictvím makléřské firmy na burze cenných papírů. 

Do průběžné aukce RM-S se obchodní pokyn dostane zhruba třetí den z běžné
podatelny. Kdo chce obchodovat hned ve středu 1. března, měl by tedy svůj pokyn
podat nejpozději v pondělí. Na obchodní místo RM-S je nejlépe dostavit se osobně
s platným občanským průkazem. Podáním obchodního pokynu můžeme někoho pověřit,
ale je nutné ho vybavit notářsky ověřenou plnou mocí k tomuto úkonu. Je třeba
také znát kromě rodného čísla i číslo kupónové knížky. 

Při vyplňování formuláře k prodeji není nutné prokazovat vlastnictví cenného
papíru. Před zařazením do průběžné aukce si RM-S ověřuje, že klient skutečně má
akcie, které hodlá prodat, na svém účtu v SCP. Kdo chce přes RM-S akcie
nakupovat, musí nejdříve složit dostatečnou hotovost na tzv. JUMBO účet u
Investiční a poštovní banky. 

Na burze může drobný investor obchodovat pouze přes makléře, jehož výběru je
potřebné věnovat jisté úsilí. Rozsah služeb a jejich ceny se dost liší. 

Před nákupem či prodejem akcií makléřská firma sepíše se zájemcem tzv.
komisionářskou smlouvu. Ve zpravidla jednoduchém formuláři klient vyplní
základní osobní údaje, ISIN a název cenného papíru, počet kusů, cenu apod. 

Makléřská firma posléze blokuje pohyb cenného papíru na zákazníkově účtu v SCP,
aby jej nemohl prodat vícekrát. Současně burza zablokuje cenný papír pro prodej
na jiném trhu. 

Všechny tyto formality způsobí, že se akcie dostane na centrální trh burzy asi
tak třetí den od uzavření komisionářské smlouvy. Podle Radky Andresové z
Bankovního domu Skala budou emise z druhé vlny v držení drobných investorů
obchodovány na burze nejdříve v pátek 3. března. 

Většina makléřských domů, které poskytují služby individuálním investorům,
umožňuje to, co se v Harvardské burzovní společnosti nazývá osobní klientský
účet. Je to vlastně smlouva o trvalé správě osobního portfolia. Makléřská firma
v podstatě trvale blokuje účet klienta v SCP pro jiné obchody a prodává a
nakupuje cenné papíry podle jeho pokynů. V takovém případě zpravidla stačí, když
zákazník svého makléře zplnomocní k obchodování i s emisemi z druhé vlny. 

Dobrý den z Bratislavy 

Před sebou mám knihu, kterou si dovolím ocenit jediným přívlastkem: krásná. Z
černého pozadí vazby vystupuje sugestivní tvář slovenského spisovatele Dominika
Tatarky (1913- -1989), jeho slova, jež dala knize název Ešte s vami pobudnúť, i
jména přátel a blízkých lidí, kteří na něj v této publikaci vzpomínají. 

Na začátku stál vzpomínkový večer na Dominika Tatarku v květnu 1994, který
uspořádala Nadace Milana Šimečky s podporou Nadace Heinricha Bölla a Nadace Pro
Helvetia. Všechny tři instituce se zasloužily také o to, aby se slova a
fotografie, které jsme v ten večer slyšeli a zhlédli, vtiskly do stránek této
pozoruhodné pamětní publikace. Nevznikla z povinnosti či z vnější příležitosti,
ale z přízně a lásky k Dominikovi. To opodstatňuje a sjednocuje i její žánrově
rozptýlené příspěvky. 

Najdeme v ní literárněvědné studie (Milan Hamada, Peter Zajac), dokumentární
stať (Ján Mlynárik), vzpomínkové eseje (Juraj Špitzer, Martin Bútora), epištolu
(Ivan Kadlečík), reportáž (Bernard Noël), více či méně subjektivně laděné osobní
vzpomínky (Danuta Abrahamowicz, Albert Marenčin, Eva Kantůrková, Miroslav
Zikmund a další), fotografie (Ľuba Lauffová, Martin Marenčin a další). Hlavní
pocit ze čtení těchto i ostatních příspěvků: živý Tatarka. Žádné rituální
tanečky, žádné snahy zatavit ho do bronzu historie, ani náznak pokusu svézt se s
ním do lepší minulosti či snad budoucnosti... Jen přirozenost duchovní
sounáležitosti. 

Při uvažování nad Tatarkovou životní a tvůrčí cestou není možné pominout jeden
paradox. Dnes, kdy se na Slovensku kvůli upevňování národní identity vytahují na
světlo boží různé efemeridy, bezvýznamné, a dokonce často až obskurní postavy
slovenských kulturních dějin, jeden z největších Slováků dvacátého století jako
by pro "nové" či "mladé" Slovensko vůbec neexistoval. Vypadá to paradoxně pouze
na první pohled - při hlubším pohledu má tento stav svou logiku a zákonitost.
Dominik Tatarka se jednoduše nedá vtěsnat do úzkých (čím dál tím užších) a
vysokých (čím dál tím vyšších) mantinelů těch, kteří si dnes přivlastňují právo
definovat charakter a směřování toho, čemu se říká národní kultura. 

Národovecké rychlokvašky si nemohou Tatarku upravit na svůj
pseudoreprezentativní, v podstatě propagandistický rozměr kultury; nemohou si ho
znárodnit pro svůj xenofobní způsob vidění světa. To jednoduše nejde. Blábolivé
pokusy, které byly v tomto směru podniknuty, skončily fiaskem: každá konfrontace
s hlubokým, originálním a autentickým Tatarkou jen odhalila jejich vlastní
plytkost, banálnost a odvozenost. Tatarka byl a je totiž jejich pravým opakem.
Vždyť - slovy Martina Bútory z jeho eseje - "uměl uctívat kulturu národní bez
toho, aby byl nacionalistou; byl člověkem duchovním - bez stopy klerikalismu;
byl vyznavačem svobody a odpůrcem násilí, ať šlo o rok 1938 nebo 1968, ne pouze
vyznavačem abstraktním: svým podpisem Charty 77 představoval vytouženou a vždy
vyvzdorovanou jednotu slova a činu". 

A tak ho dnešní, už opět státní, už opět oficiální slovenští kulturtrégři musí
ignorovat dál, stejně jako ho ignorovali dvacet normalizačních let, a spokojit
se se svým starým dobrým Mináčem. Tak je to správné a spravedlivé. Vždyť co by
si dnes počali se Slovákem, Čechoslovákem, Evropanem, občanem, křesťanem,
intelektuálem Dominikem Tatarkou...? 

Z nových časopisů 

Roš chodeš, únor 1995 (vydává Pražská židovská obec, cena 5 korun) Časopis,
který až do roku 1990 vycházel pod názvem Věstník židovských náboženských obcí,
doputoval k sedmapadesátému ročníku. Přestože slouží hlavně potřebám židovských
obcí (narozeniny, úmrtí, židovské svátky, připomínky významných událostí z dějin
judaismu), pod redakcí šéfredaktora J. Daníčka nabízí Roš chodeš i informace a
podněty pro širší čtenářský okruh. Publicistickým skvostem je v únorovém čísle
rozhovor s italským spisovatelem Primem Levim Deformovaná tvář naší civilizace.
Které jiné periodikum asi připomene pětadvacáté výročí od smrti hebrejského
prozaika Šmuela Josefa Agnona, nositele Nobelovy ceny za literaturu (1966),
kterého proslavily především četné drobné prózy? V časopise je otištěna povídka
K domu mého otce z roku 1941. S vtipem, vkusem a smyslem pro neotřelost jsou
vybírány také zprávy ze světa. 

Co napadá Jiřího Stránského 

Autor (nar. 1931) je prozaik, scenárista a překladatel, prezident českého centra
mezinárodního PEN-klubu. K jeho nejvýznamnějším textům patří Štěstí (1969, 1990)
a Zdivočelá země (1991), podle níž se připravuje desetidílný televizní seriál.
Pro děti připravuje knížku Povídačky pro Kláru. 

Vražedné počasí pro film 

Přestalo mě bavit točit pro prázdná kina, přiznává režisér a producent Jaroslav
Soukup K novým českým filmům patří i komedie Byl jednou jeden policajt, uvedená
do kin počátkem února. Taškařici o našich ochráncích zákona realizoval v
autentickém prostředí Střední policejní školy v pražských Hrdlořezích. Od
patnácti let jste točil amatérské filmy. Co vás k této zálibě přivedlo? 

O čem byly vaše první snímky a čím jste se v nich inspiroval? 

Nikdy jsem se nepokoušel o dokumenty, ale od začátku o jakési hrané skeče. Jako
zjevení jsem vnímal Démanty noci Jana Němce, to byla čistá filmařina! Pod těmito
vlivy jsem v polovině šedesátých let natočil půlhodinový hraný film Opačným
směrem, který se skládal ze čtyř epizod a vyprávěl o zrození, lásce a smrti.
Mezitím jsem dělal přijímačky na FAMU, poprvé bohužel neúspěšně. 

Famu jste absolvoval v dvaasedmdesátém, debutoval jste však až o čtyři roky
později. Co jste dělal mezitím? 

Začít tehdy samostatně režírovat na Barrandově bylo absolutně nemyslitelné . Ale
přijali mě do scénáristického oddělení - nejdříve na rok, pak natrvalo.
Vyplatila se mi zkušenost z FAMU. A tak jsem si už na FAMU musel pro sebe psát
všechno sám. A po FAMU, začátkem sedmdesátých let, začala moje nejkrutější léta.

Proč? 

Seděl jsem v Plzni a psal scénáře, které na Barrandově nikdo nechtěl. A zase
jsem psal scénáře, které nikdo nechtěl. Pak jsem točil každý rok film. 

Už dávno před listopadem jste byl označován za autora inspirovaného americkými
filmy... 

Samozřejmě mám rád spoustu amerických filmů. Snad jedině Egon Hostovský. Kdybych
měl jmenovat konkrétní autory,byla by jich spousta. Třeba Somerset Maugham nebo
Scott Fitzgerald, speciálně jeho poslední magnát, ačkoliv zůstal nedokončený.
Nebo JAmes Hilton, Graham Green, Raymond Chalender, James Clavell. Rád čtu i
Michaela Crichtona. Píše totiž způsobem, který obdivuju i ve filmu. 

A zatím se mi to podařilo - Discopříběh č. 2 i Kamarád do deště II - Příběh z
Brooklynu se zaplatily a ještě vydělávaly. Ale rád bych zdůraznil, že na všechny
čtyři filmy, které jsem natočil po listopadu, jsem si různými způsoby sehnal
peníze sám. Což je neuvěřitelný martyrium. Abyste to překonal, chce to vůli a
trpělivost, prostě to nevzdat. 

Takovému vysvětlení bych rozuměl dnes, kdy si své filmy i sám produkujete. Ale
váš obrat ke komerci nastal už v první polovině let osmdesátých, kdy jste to
ještě neměl zapotřebí.... 

Tenkrát jsem o něm řekl, že to není film, na který bych osobně toužil jít do
kina. A kritika mě okamžitě obvinila z nemorálnosti. Ale opakuju, že já si dnes
nemohu dovolit točit film jako Romaneto, protože by na ně nikdo nepřišel! On na
ně nikdo nechodil už tenkrát a mě jednoho dne přestalo bavit točit pro prázdné
sály nebo pro filmové kluby. Mým největším propadákem se stal v třiaosmdesátém
Záchvěv strachu. Ačkoliv se odehrával za bachovského absolutismu a obsahoval
evidentní politické paralely s tehdejší současností, přišlo na něj jenom asi
pětašedesát tisíc lidí. Musím říct, že šlo o volbu čistě osobní a nikdo mě k ní
nenutil. 

Uprchlík je nesporně špičkový film. Ale on měl především špičkový scénář... 

Taky by to asi nedopadlo špatně. 

To není jisté. Já ale narážím na to, že i nejtvrdší kritici víceméně uznávají
vaše řemeslné kvality jako režiséra a vytýkají vám spíš nedotažené scénáře. Vám
připadají kvalitní? 

A vadilo by vám, kdyby toho natočil jen polovinu? 

Mně ano, protože nerad sedím doma. Jsem realizační typ, a především režisér.
Navíc jsem začal - jako první u nás - produkovat filmy sám a baví mě to. 

Zkoušel jste někdy oslovit jiné než své stálé spoluscénáristy? 

Samozřejmě, a skončilo to fiaskem. Jenže mi poslali látky, které s mým zadáním
neměly nic společného, třeba Meyrinkova Golema. Pak jsem se stejným úkolem
oslovil různé spisovatele. I z nich pár odpovědělo a zase mi poslali náměty mimo
sféru mého zájmu. Po těchto pokusech jsem dospěl k závěru, že pokud si člověk
nevymyslí námět sám a scénář nenapíše s lidmi, s nimiž má společný vkus a dobře
je zná, nemá nakonec nic. 

Mnozí režiséři však ani v Hollywoodu neprorazili osvědčenou konfekcí, ale
především originálními nápady a neobvyklým stylem. V poslední době se to
podařilo třeba Quentinu Tarantinovi s filmem Pulp Fiction - historky z podsvětí.
Nevede i u nás cesta k úspěchu spíše přes hledání něčeho nového? 

Pulp Fiction se mi líbí především proto, že mám rád Harveho Keitela. Po jaké
látce byste sáhl? 

Absolutním snem je pro mě film typu Formanova Amadea. Úspěch jednoho z nich na
mezinárodním festivalu v Nyonu pomohl Soukupovi k přijetí na FAMU, kde pod
vedením profesora Emila Klose vystudoval hranou režii. Po svém celovečerním
debutu Drsná Planina Na které žánry lze dnes v českém filmu vsadit s jistotou? 

Bohužel, jistota neexistuje. 

S Jaroslavem Vokřálem máme už rok připravený scénář Vražedné počasí. Jde o
kriminální melodrama ze současné Prahy o únosci a jeho oběti, které jsme napsali
pro Sagvana Tofiho. Seženeme-li peníze, chtěli bychom začít na podzim. Pracujeme
i na druhém dílu komedie Byl jednou jeden polda. Záleží ale na tom, zda bude mít
jednička úspěch. 

A neláká vás spíš námět, jehož realizaci jste si ještě nevyzkoušel? Mám rád
různé žánry a nové příběhy. Chtěl jsem dělat něco nového. Jenže, jak už jsem
řekl, dnes musíme uvažovat jinak. 

Lidové noviny psaly 

Nový český závod v Brně Dovídáme se, že pan Fr. Koblovský z Rožnova, syn známého
vlastence MUDr. Koblovského, zařizuje zde továrnu na leštidlo společně se známým
v Brně panem Funtánem. Pan Koblovský byl, jak se nám ze spolehlivých pramenů
sděluje, zaměstnán po několik let v největších, též i cizozemských továrnách
téhož druhu, a doufáme taky, že od našeho obchodnictva podnik tento bude s
radostí uvítán, neboť zde skutečně podobného závodu dosud není. (Lidové noviny
3, 1895, 27. 2.) Bernard Shaw o Jaltě ČTK - Stockholm. Bernard Shaw pronesl svým
známým způsobem několik kousavých poznámek k jaltskému komuniké. Ve skotském
týdeníku Forward nazývá toto prohlášení "nejnestoudnější a nejneuvěřitelnější
pohádkou, která kdy pobavila houf politických dětí". Tato kritika vskutku není
žádnou lichotkou pro Angličany, trefila však hřebík na hlavičku, když zjišťuje v
několika slovech naivní obdiv Britů k sovětské modle a velmi přesně a jasně
pranýřuje výsledek jaltské konference. Shaw se potom zvlášť zabývá polskou
otázkou a cynicky zjišťuje:"Londýn byl poražen Lublinem a Washington přihlížel a
nevěděl, co má říci. Je dosud ještě více Lublinů a více Londýnů, a i nadále se
jich bude více vyskytovat. Stalin dá vždycky svůj hlas pro Lublin, a co řekne
Stalin, je pro spojence dosud hlasem osudu." Bernard Shaw tím potvrzuje, jak
otrocky se Velká Británie a Spojené státy podrobují sovětským diktátům. (Lidové
noviny 53, 1945, 1. 3.) Rehabilitace slova ...Ano, slovo socialismus u nás bylo
zdiskreditováno. Obdobně je zdiskreditovala i Nacionálně socialistická německá
dělnická strana. Přesto po válce západoněmečtí sociální demokraté vyrostli ve
vlivnou sílu. Cítím více sympatií ke konzervativní vládě Margaret Thatcherové
než k současným labouristům. Přesto by železná lady nemohla tak prokázat své
schopnosti bez socialistické opozice. A konečně i v podmínkách japonského
hospodářského zázraku sílí vliv socialistické strany. ...Mnoho upřímných
vyznavačů socialismu má dnes pocit, že jejich život byl omylem. Málokdo však
najde odvahu k tomu, narušit integritu své osobnosti. Budou proto náchylní
podlehnout lísavému a vemlouvavému našeptávání těch, kdo se budou prezentovat
jako obrození, nedeformovaní zastánci socialismu. Těmto lidem je třeba dát
příležitost a nezahánět je do vod strany, která byla jedinou významnou
antisocialistickou silou v naší společnosti. V budoucích volbách socialismus
nezvítězí. Bude to právě důsledek této diskreditace. Měl by se však postupně
stávat uznávanou opozicí. 

Socialismus je idea mravní, nikoli ekonomická. Je přirozenou kolektivistickou
protiváhou egoistickému individualismu, soucitem, nikoli nenávistí. Jakmile se
však pouští do ekonomiky, žalostně ztroskotá. Idea státního vlastnictví
výrobních prostředků neznamenala nic jiného než kastraci skutečných ekonomických
stimulů. Život ale není jen ekonomika. Proto má i socialismus budoucnost.
Zejména tehdy, když konečně pochopí antisocialistickou podstatu komunismu. Z
komentáře Miloše Zemana (Lidové noviny, ročník III, 24. 2. 1990) 

Věk herců 

Image jsou, ach, vždy tak krásné;skutečnost holá a ohyzdná Stačí se podívat do
starých filmových časopisů. Pak jejich obrázky porovnat s parádními
fotografiemi, které si o rok nebo dva později dali udělat naši předkové, za
předpokladu, že byli v té době mladí. Uvidíte, jak se Rodolfo Valentino, Greta
Garbo, Marylin Monroe i J. P. Belmondo rozdělili na jednotlivé zevní znaky nebo
jejich seskupení, aby pak vybujeli v posledním městečku. Stejné držení těla,
účesy, zadumaný nebo odhodlaný zrak, sevřené či pootevřené rty. Pokud měly české
Mařenky v dobách Grety Garbo větší ňadra, zamáčkly je. Kdyby mohly, tak by je v
době Marylin Monroe opět přihustily. Možná, že by se tohle napodobování dalo
předpovídat. Spatřili bychom jednu epidemii rychle střídající druhou s rostoucím
vlivem, který postihuje stále větší počet lidí. 

Zajímavější by mohl být výsledek dalšího zkoumání, jež by porovnalo citově
významné věty ze scénářů nejrozšířenějších filmů s citově významnými větami
osobních dopisů velkého počtu takzvaných obyčejných lidí. Předpověď zní, že
výskyt podobností by v případě aspoň některých z nich byl podobně epidemický
jako výskyt napodobování zevních znaků. Obávám se, že to platí i pro přejímání
způsobů, jak řešit anebo neřešit problémy. Souměrná tvářinka, prázdná slova S
dobou došlo k posunu. Nejde o pouhé napodobování, jde o image. Modelem by mohl
být Rodolfo Valentino, pravděpodobně homosexuál. Nic proti tomu, ale šlo o jeden
z prvních světově rozšířených image romantické lásky muže k ženě. Lidé ukazující
jednou rukou do budoucnosti nebo na nebesa, přičemž druhou sahají do vaší kapsy,
to dělají podobně. Posun není v tvorbě image. Byly, jsou a budou. I po shnilém
žlabu čistá voda teče, tvrdili (středověcí) kněží kážící vodu, pijící víno.
Posun je v jejich počtu a vlivu. 

To image zařizují, aby lidé sledovali a prožívali, jak se jim mluvčí jakýchkoli
vlivných nebo o vliv usilujících skupin líbí, a přitom je ani nenapadlo, kdo ti
lidé jsou, co říkají a hlavně o čem mlčí. 

Všude na světě to pánové dělají hlouběji posazeným hlasem, neprůstřelným
úsměvem, pomalejší mluvou s dobře oddělovanými slovy, milým vějířkem vrásek kol
očí. Mají-li všech pět pohromadě, nevtipkují. Vědí, že by to většina lidí stejně
nepochopila už proto, že nezná souvislosti. Vědí, že by byli považováni za
arogantní, což by mohla být pravda. Pokud dámy postupují podobně, začnou brzy
vyhlížet jako pánové. Jsou-li důsledné, dotáhnou to i na vhodný druh vousu.
Působivější jsou tudíž větší oči a poněkud širší lícní kosti. To je
transkulturální evoluční znak. Naznačuje plodnost. Zájem početného podílu diváků
bude probuzen, aniž je napadne důvod. Pro politické chlapce a dívky je důležitá
souměrná tvářinka a něco rozverně vážného při image zralé odpovědnosti. K tomu
prázdná slova, která jsou image pozitivních hodnot, oduševnělosti a napodobení
vzorů. Zde začíná umění býti politicky sexy bez ohledu na všechna tři pohlaví
popsaná u lidí. Strašidlo kritického myšlení nehrozí A podmínka, bez níž to
nejde? Klaunsky klidná sebejistota zastiňující všechno, co čouhá jak z kalhot,
tak z bot, byť by pro ni nebyl podklad ani důvod. Nepřehrávat, probůh! To budí
démony. Lidé by mohli přestat image prožívat. Mohli by začít přemýšlet o tom, co
vlastně slyšeli, případně kdo jsou lidé, kteří to řekli. Vždyť tuší, že ke
lhaní, jako když tiskne, přibylo lhaní, jako když vysílá. Takže slova, slova
pružná. Za předpokladu pokud možno nebreptavé výslovnosti mají image pronášet
buď slovní salát (nikdo nevyžaduje, aby se v něm sami vyznali), nebo odříkávat
pořadí dnů v týdnu. Je to lepší. Nikdo je nemůže vzít za slovo. Úspěch je
zaručen i v případě, kdy image omylem nebo nehodou sdělí informaci. Podmínkou
je, aby se jednalo o věc příjemnou, lidé ji očekávali a slyšet chtěli, aby
neměla víc než tři sta bitů (jeden řádek) a neobsahovala ani snítku kritického
myšlení. 

Bylo by omylem myslet, že image myslí. Image předvádí. Myšlení také. Obavy
nejsou nutné. Průzkumy sledovanosti televizních pořadů a zpravodajství
dokládají, že kritické myšlení strašidlem obcházejícím naši zem, od dob
husitských tak vzdělanou, že nám to všichni závidí, jistě není. Světa běh pevně
v ruce Dobré image jsou jen tehdy skutečně dobré, mohou-li říkat kdykoli,
kdekoli, cokoli. Většina lidí si to nezapamatuje, zato si odnese příjemný pocit.
Přinejhorším sdělí image již zítra něco naprosto jiného s tím, že holt musí
opakovat stále stejné věci, neboť kromě nepozornosti nebo zlého úmyslu je i ta
veřejnost, která poslouchá, natvrdlá. Televizní sledovanost prokazuje, že se
příliš nemýlí. Bude-li někdo protestovat, dostane při troše štěstí svůj dopis na
předposlední stránku novin. Přečte jej zlomek počtu unavených lidí, kteří jsou
přesvědčeni, že s tím stejně nemohou nic dělat. O to více je v plném počtu
osloví všechny image na obrazovce již druhý a každý další den a vysvětlí jim, na
co si musí zvyknout. Vypnou-li ji, image důvěrně zašeptají z rozhlasu nebo
vzhlédnou z jakýchkoli novin. Dopisy nedopisy, články nečlánky, světa běh, který
místo skutečnosti mají v rukou čím dál tím víc image, bude pokračovat. A
dopadnou-li věci nedobře? Pak image ze společné hospůdky mizí, jejich nositelé
balí kufry, odcházejí ke svým kontům psát paměti o tom, jak to mysleli dobře, a
vstupují do učebnic. Ti, kdo zbydou, zaplatí účet. 

Dobré image, účinné image. Při delším nošení se svými nositeli srostou natolik,
že je nikdo nerozliší, ani nositelé sami. Jdou-li spát, zavěsí vyznamenání,
která si udělili, na noční košili. Z image se stanou Image. Rizikem by to bylo
jen v tom případě, že nositelé image byli osobností, o kterou by je image
připravily, ale to je vzácné. Nuže, vzhůru a dopředu! Kam to je ve skutečnosti,
nezeptá se stejně téměř nikdo, neboť málokoho napadne, na co a proč se ptát.
Zbytek se zeptat neodváží. Image lidí ukážou na image šťastné přítomnosti i
budoucnosti a hladina skupinové úzkosti klesne. Po klipech přijde fraška nebo
horor Vypadá to, že image krok za krokem nad skutečností vyhrávají. Jejich
přijetí nebolí. Kritické přemýšlení o skutečnosti dá moc práce, bolí a je
zdrojem strachu. V tom by mohlo být jádro úspěchu skupinové hlouposti. Svízelí
je, že poslední slovo má vždy pouze skutečnost. Holá, nahatá, ohyzdná
skutečnost. 

Tvůrci image se proto opírají o své herce. Herci o image. Image o své tvůrce. A
zpět. V závěru se všichni veřejně tváří, že věří všemu, v soukromí se tváří, že
nevěří ničemu, a sami před sebou se tváří, že tomu rozumějí. Všem je blbě. 

Jako bychom to nechtěli vědět. Opravdu nastal věk herců? V dnešním tempu nehrají
komedii ani tragédii, hrají klipy. Jsou-li účinné, bývají důsledky
hororfraškami. 

Vnitro nesouhlasí s okopírováním tajného spisu StB o šéfovi Poldi 

Praha - Pořízení kopie přísně tajného osobního svazku o spolupráci nynějšího
šéfa Poldi Ocel Vladimíra Stehlíka s komunistickou Státní bezpečností povolil
Stehlíkovu právnímu zástupci Milanu Hulíkovi soudce Městského soudu v Praze.
Ministerstvo vnitra (MV) se chce v této souvislosti obrátit na státní
zastupitelství, aby prověřilo, zda se tím soudce nedopustil zneužití pravomoci
veřejného činitele a ohrožení státního tajemství. LN to včera potvrdily zdroje z
ministerstva vnitra. 

Podle neoficiálních zpráv vydalo MV Stehlíkovi před dvěma lety pozitivní
lustrační osvědčení. Stehlík poté ministerstvo zažaloval a spor v první instanci
prohrál. Jeho obhájce poté požádal Městský soud v Praze o kopii dotyčného
tajného dokumentu a soud jeho žádosti vyhověl. Odvolací řízení ve sporu o
Stehlíkovu lustraci by se mělo uskutečnit u Vrchního soudu v Praze. 

Hulík řekl, že se Stehlík soudí "pro princip". Uvedl, že si svazek přečetli a
"vůbec nic" v něm není. Stehlík podle něj nepodal "jedinou zprávu". 

Vedoucí občanskoprávní kanceláře Městského soudu v Praze řekla, že účastníci
řízení si mohou ze svazku pořídit pouze výpisky. Okopírovat si ho prý nemohou. 

Soudce, který pořízení kopie povolil, je přesvědčen, že zákon neporušil. S
odvoláním na občanský soudní řád sdělil, že účastníci řízení a jejich zástupci
mají právo činit si ze soudního spisu výpisy a opisy. "Běžně se pořizují kopie,"
uvedl. 

Strahov opět v palbě 

Na nedávné valné hromadě Českomoravského fotbalového svazu se zástupci
nejslavnějších klubů málem pusinkovali u skleničky koňaku a vzápětí vyjma
představitelů Unie majitelů fotbalových klubů vystřelili ruku nahoru pro zvolení
staronového předsedy Chvalovského. My novináři jsme se navzájem ptali, jak
dlouho tato idyla vydrží. Necelé dva týdny poté však už bylo strahovské sídlo
ČMFS opět nenáviděným hradem. První třenici způsobily dohady, kde by měla
reprezentace hrát kvalifikaci ME s Nizozemskem. Až po nátlaku veřejnosti včetně
novinářů a po nevraživých pohledech hráčů svaz zavrhl nesmyslnou myšlenku
využití Strahova a rozhoupal se pro Letnou. Pár dní poté podráždil znesvářenou
unii majitelů sám předseda Chvalovský tím, že odvolal chystané fotbalové utkání
mezi unií a svazem, protože prý odjíždí s dětmi na dovolenou do Alp. Následovalo
nedorozumění v otázce zakázaných hráčských přestupů do některých klubů, po němž
slávistický šéf Leška požaduje od svazu omluvu a manažer Bohemians Lacina
dokonce označil svazové vedení za soubor diletantů škodících fotbalu. Manažer
ostravského Baníku Pavliska se zase rozzlobil na neochotu přeložit jedno ligové
utkání jeho klubu a protestně vystoupil z ligové komise. Za to, že je svaz
ostřelován ze všech stran, si může sám. I s několika novými pasažéry totiž vjel
po valné hromadě do starých kolejí na své značně klikaté cestě. Ten, kdo by měl
svaz ukočírovat - předseda Chvalovský - byl přitom na valné hromadě zvolen, i
když si to možná nepřipouští, ne kvůli absolutní důvěře voličů, ale proto, že se
jiný kandidát nenašel. Dodnes mnozí z těch, kdo ho volili, mají v archívu
uložený novinový výstřižek s Chvalovského prohlášením, že pokud nepostoupí
reprezentace na ME, asi by uvolnil svou židli. A tito lidé by pak s radostí
sáhli do desek při podzimní mimořádné valné hromadě. Pokud do té doby nedosáhne
práce fotbalového svazu fundovanosti, profesionality a důvěryhodnosti. 

Sahula opustí ČMFS 

Brno - Volání po personálních změnách v sekretariátu Českomoravského fotbalového
svazu se na jeho nedávné valné hromadě ozývalo velmi silně. Ačkoliv tomu
dosavadní klid nenasvědčoval, první kroky se již podnikají. Podle informací LN
musí František Sahula, sekretář svazu a Ligové komise, opustit v dohledné době
všechny funkce. Oznámil mu to předseda ČMFS František Chvalovský. 

Barma táhne proti opiovému králi 

Rangún - Barmské vládní síly se chystají udeřit proti opiovému králi Chun Sa,
který se svého času prohlásil prezidentem tzv. Šanského státu na barmském území.
Chun Sa (60) velí 8000 dobře vyzbrojených hrdlořezů. Barmská vláda proti němu
poslala vojáky již v roce 1993 a bojovala s ním celý rok. V roce 1990 byl Chun
Sa americkou justicí obžalován z pašování heroinu do USA. Obvinění odmítl s tím,
že jen vybírá daně od pašeráků opia, kteří projíždějí jeho územím z tzv. Zlatého
trojúhelníku. Drzost krále šla tak daleko, že nabídl vládě USA zničení makových
plantáží v Šansku výměnou za 390 miliónů dolarů. To bylo označeno za vydírání a
odmítnuto. Likvidace drogového tzv. Šanského státu by měla proto být kladně
přijata ve Spojených státech, které se barmská junta, jsoucí na štíru s
dodržováním lidských práv, snaží přemluvit ke zrušení zbrojního embarga proti
nim. 

Statistika neomezí soukromí občanů 

Vláda předložila v minulých dnech poslancům k posouzení návrh zákona o státní
statistické službě. V této souvislosti se objevily dohady, zda nově definovaný
okruh skutečností pro statistická zjišťování u občanů nebude v rozporu s
lidskými právy a nedotknutelností soukromí občanů. Doc. Jitka Rychtaříková z
katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK v Praze Lidovým
novinám sdělila, že se nová praxe občanů nijak nedotkne. Česká státní
demografická statistika sbírá údaje o obyvatelstvu dvěma hlavními způsoby: při
sčítání lidu a běžnou evidencí pohybu obyvatelstva. První způsob se obvykle
opakuje v desetiletých intervalech, druhý spočívá ve využití hlášení z matrik a
jiných státních institucí o počtu zemřelých, narozených, o sňatcích, rozvodech,
stěhování a potratech. 

Český statistický úřad (ČSÚ) tyto informace třídí a publikuje ve formě přehledů
a tabulek. Pouze v první fázi zpracování jsou individuální údaje neanonymní.
Toto zpracování však provádějí výhradně pracovníci ČSÚ, vázaní slibem
mlčenlivosti. Takový způsob shromažďování osobních dat je podle Rychtaříkové
běžný ve všech vyspělých zemích již od 19. století. Omezení okruhu dat by prý
mělo značný vliv na racionální fungování celé společnosti. 

Obavy z narušování soukromí občanů vyvrací ve svém stanovisku také ČSÚ. V žádném
případě se prý okruh skutečností získávaných o občanech nebude rozšiřovat.
Zprávy o tom, že mají být nově získávány informace o rodném čísle, místě
trvalého pobytu, státním občanství, porodní charakteristice dítěte apod., jsou
podle ČSÚ nedorozuměním, neboť tato demografická data je státní statistika
povinna shromažďovat již dávno. Tyto informace navíc ČR musí poskytovat i
mezinárodním organizacím, např. statistickému úřadu OSN a Radě Evropy. 

České televizi by okruh ČT 2 měl zůstat i po roce 1995 

Praha - Česká televize by i v budoucnu měla vysílat na dvou okruzích. Shodli se
na tom účastníci včerejší porady u premiéra Václava Klause. 

Veřejnoprávní televize má zatím signál ČT 2 propůjčený pouze do konce roku a
parlament musí ještě letos rozhodnout, zda tuto síť České televizi ponechá, nebo
ji uvolní nové komerční stanici. "Stávající duální systém dvě veřejnoprávní a
dvě soukromé televize je vyhovující," informoval o výsledku porady poradce
premiéra Vadim Petrov. Podle jeho slov se porady kromě Klause zúčastnili také
ministři kultury, financí, hospodářství, několik poslanců a zástupci Rady pro
rozhlasové a televizní vysílání. 

Mluvčí ČT Katarina Vaculíková na dotaz LN uvedla, že veřejnoprávní televize vždy
usilovala o dva okruhy a že její představitelé uvítají jakékoli jednání
směřující k jejich zachování. Ředitel televize Nova Vladimír Železný požadavek
ČT na dva kanály považuje za legitimní. Podle jeho slov navíc reklamní trh v ČR
není tak velký, aby další celoplošnou komerční stanici uživil. 

Samoplátci musejí zaplatit pojišťovnám 

Praha - Lidé, kteří si zdravotní pojištění platí sami, musejí nyní svou
zdravotní pojišťovnu zpravit o svých příjmech, výdajích a zálohách na pojištění
za loňský rok. Mluvčí VZP Zimová uvedla, že okresní pobočky posílají od začátku
ledna svým pojištěncům-samoplátcům formuláře nazvané Přehled, kam je třeba tyto
údaje uvést. Samoplátci jej pak musejí odevzdat do osmi dnů po daňovém přiznání,
které je třeba podat do konce března. Podobné formuláře budou muset předložit i
klienti ostatních pojišťoven. Ti, kteří je loni měnili, mají formuláře odevzdat
každé z nich. Současně jsou samoplátci povinni donést pojišťovně i doklad o dni
podání daňového přiznání. Zimová dále řekla, že Všeobecná v těchto dnech
rozesílá další číslo svého časopisu Jistota. Samoplátci zde najdou podrobné
informace o Přehledu. Dále jsou zde údaje o cestovním připojištění a
nadstandardu při hospitalizaci. Budou však možná platit jen dočasně, protože
navržená novela zákonů o pojišťovnách poskytování nadstandardních služeb
omezuje. Samoplátci jsou lidé samostatně výdělečně činní a ti, kteří mají
vlastní nezdaněné příjmy. 

Saganová odsouzena za používání drog 

Paříž - Pařížský soud včera odsoudil spisovatelku Francoise Saganovou za
používání a přechovávání kokainu k podmíněnému trestu vězení na jeden rok a
pokutě 40000 franků. Soud podmínil ponechání Saganové na svobodě tím, že
světoznámá autorka románů milostné a duchovní deziluze bude vykonávat nějaké
povolání, mít stálé bydliště a podstoupí protidrogovou léčbu. Saganová (60),
která byla za kokain odsouzena podmíněně na šest měsíců již v roce 1990,
prohlásila: "Mám právo se ničit, jak se mi zlíbí." 

Dumpingová obuv 

New York - Evropská konfederace obuvnického průmyslu vznesla podle časopisu Wall
Streat Journal u Evropské komise protest proti dovozu sportovní obuvi z Číny,
Thajska a Indonésie. Tyto země jsou obviněny z dumpingových cen, které jsou
podle nich podstatně nižší než výrobní náklady a vytvářejí pro jejich výrobky
nekalou konkurenci. 

Pět uchazečů o SPT Telecom 

Praha - Nabídku do výběrového řízení na strategického partnera SPT Telecom
předložilo pět společností, ve kterých je zastoupeno devět účastníků první fáze
výběrového řízení. 

Samostatně svou nabídku předložila italská společnost STET International a
dánská společnost TeleDanmark. Ostatní účastníci se spojili do sdružení TELFAR,
(France Telecom + Bell Atlantic), TelSource ( PTT Netherlands + Swiss Telecom +
AT &T) a ČeTel (Deutsche Telecom + Ameritech). 

Společnost AT &T se na společném podniku nepodílí, ale uzavřela dohody o
poskytování služeb - know how, technické pomoci apod. Vyhodnocení nabídek potrvá
zhruba čtyři týdny. 

Major Haluška je terazky prezidentom všech majorov 

Praha/Ralsko - V noci ze soboty na neděli skončil ve vojenském prostoru Ralsko
sjezd majorů. Novým prezidentem asociace se stal major Haluška, který zaujal
svým volebním vystoupením, v němž krátce shrnul minulost - čo bolo, to bolo - a
výstižně charakterizoval současnost i budoucnost - terazky som majorom.
Politickou sekci bude nadále vést britský Major John, historickou trojnásobný
Major z Hellerovy hlavy, zdravotnickou major Hoollighanová, policejní major
Zeman. Rota majorů-nováčků při příležitosti sjezdu vyčistila vojenský prostor
Mladá od munice po Rudé sovětské armádě. Finanční důstojník major Klaus mezitím
jezdil po rajonech a šůroval starším a věhlasnějším kolegům hvězdy. 

Úroveň sjezdu zhodnotil major Terazky-Haluška: "Takých majorov," ušklíbl se,
"bysom zabil seděm jednou ranou!" (ČB, kap. Do civilu!, hl. 10, odst. 18) 

Korunní svědek úplatkářské aféry v Marseille utekl kvůli klidu na ostrov 

Ačkoliv úplatkářská aféra francouzského fotbalového klubu Olympique Marseille
(OM) vypukla již v květnu 1993, k civilnímu soudu se dostává až s téměř
dvouletým zpožděním. Proces ve Valenciennes začne 13. března. Před několika
týdny však Francii opustil korunní svědek. 

Právě Jacques Glassmann, hráč Valenciennes, v květnu 1993 veřejně potvrdil snahu
funkcionářů Olympique uplatit utkání s Valenciennes. Marseillští měli třem
hráčům z týmu Valenciennes nabídnout vysokou částku za to, že v zápase předvedou
patřičně slabý výkon. Jedním z oslovených byl i on sám. Snahu o podplacení
oznámil v poločase zmíněného zápasu rozhodčímu. Z bezpečnostních důvodů nedávno
musel opustit Francii a ukrývá se na ostrově Reunion. 

Proti Glassmannovi se obrátila veškerá nenávist fanoušků OM i skrytá zášť
fotbalového zákulisí ihned po propuknutí skandálu. "Nevinný", pokřikovali na
něho ironicky na všech stadiónech. Jeho vlastní klub Valenciennes s ním odmítl
prodloužit smlouvu a žádný jiný profesionální klub jej nechtěl. "Ztratil jsem
hodně peněz, byl jsem duševně a morálně na dně," vzpomíná Glassmann. Příležitost
dostal až na severu Francie, v amatérském klubu Maubeuge. "Měli jsme ho rádi,"
říká předseda klubu Maubeuge Jean-Marc Varnier. "Říkal nám, že je tu velmi
spokojený. V naší lize byl nejlepší, zápasy mohl odchodit," posteskl si po
Glassmannově nenadálém útěku na Reunion. 

Jak se ukazuje, hlavním motivem byla záplava výhružných dopisů, v nichž je
Glassmannovi i jeho rodině vyhrožováno smrtí. Stejně tak Glassmann zjistil, že
ve Francii už zřejmě nikdy nebude moci žít v klidu, o zaměstnání ani nemluvě. V
novém působišti se podobnými problémy zabývat nemusí. 

Devět tisíc kilometrů od Paříže vzdálený ostrov Reunion je znám jako oáza klidu
s pustými plážemi a ideální útočiště pro všechny, kteří nechtějí být rušeni. "S
jeho odjezdem jsem naprosto souhlasila," říká Glassmannova manželka Audrey,
která zatím zůstala ve Francii. "I poté, co zmizel, mám řadu anonymních
telefonátů a denně docházejí dopisy. Všechno s výhružkami. Jacques měl skutečně
pádný důvod hledat místo pro náš život jinde." Závětří na ostrově Reunion
Glassmannovi svědčí. Od prvního dne se stal oporou nejlepšího místního klubu
Sainte Rose a do Francie se vrátí až na samotný proces. 

Průběh soudního klání dnes nelze vůbec odhadovat. Jean-Pierre Barnes, bývalý
ředitel Olympique Marseille a obviněný číslo jedna, například slibuje závratné
odhalení. Bez ohledu na rozsudek však klub na svou "iniciativu" již doplatil.
Olympique byl vyloučen z PMEZ 1993/94 a na konci sezóny 1993/94 dokonce i z
nejvyšší francouzské soutěže. Od té doby hraje pouze v druhé lize. 

Nedvěd ještě přemýšlí o kariéře v zámoří 

Urostlý obránce Jaroslav Nedvěd (26 let) je v končící základní části extraligy
neodmyslitelnou oporou Sparty. Na led poprvé naskočil 23. září v Jihlavě ve 3.
kole hned po návratu z USA, kde odehrál sezónu v International Hockey League
(IHL) za Cincinnati Cyclones, farmářský tým Floridy Panthers. "Loni na podzim
přišlo do Cincinnati několik hráčů z NHL, která se kvůli výluce nehrála. Vedení
týmu oddalovalo uzavření mého nového kontraktu, a tak jsem se rozhodl k návratu
a z několika nabídek jsem si vybral Spartu," objasňuje Nedvěd svůj příchod do
extraligy. 

Když koncem září začal hrát, nebyly jeho výkony nijak oslnivé a začalo se říkat,
že v létě asi příliš netrénoval. "Proti tomu bych se chtěl ohradit. Měl jsem
natrénováno možná jako nikdy v životě. S bráchou Petrem (nyní hráč New Yorku
Rangers - pozn. aut.) jsme si dávali velmi tvrdé dávky. Všechno to však byla jen
práce na suchu. Na bruslení jsem měl dost času, protože jsem si původně myslel,
že zůstanu v IHL, a ta začíná až o měsíc a půl později než extraliga. Když jsem
se dozvěděl, že půjdu do Sparty, měl jsem v Americe brusle na nohou jen jednou,
dvakrát tady při tréninku a pak jsem šel do utkání," vzpomíná Jaroslav Nedvěd na
návrat na český led a pokračuje: "Úvod se mi zrovna nepovedl, ale nedařilo se
celému týmu. Prohráli jsme v Jihlavě, kde jsem byl u třech gólů, a v dalším
zápase jsme doma podlehli Litvínovu. Bez pardónu jsem šel sedět na 'bidlo' a
šest utkání jsem stál. Potom přišli noví trenéři, začal jsem dostávat
příležitost a pomalu jsem se dostával do tempa. Vzhledem k mé vyšší postavě trvá
trochu déle, než se dostanu do bruslařské formy a asi jsem ze začátku lidem
připadal dost neohrabaný." Poslední dobou trenéři Jaroslava Nedvěda posílají na
led pravidelně při přesilovkách, oslabení nebo při power play. "Často se stane,
že chybí do konce dvě minuty a je to o gól. Někteří kluci si asi nevěří a
nechtějí jít na led. Mě takové situace příliš nenervují a moc si nelámu hlavu s
tím, jestli ještě inkasujeme. Asi mi nedělá problém vzít na sebe odpovědnost,"
vysvětluje hokejista, který má se Spartou podepsanou tříletou smlouvu, ale
nezastírá, že by se do Ameriky mohl někdy vrátit: "IHL je výborná soutěž, ve
které se dá dost vydělat a člověk se musí dívat na budoucnost. Vyloženě ale za
penězi nejdu, protože i ve Spartě se v případě úspěchu v play off slušně platí."

Havel s Čáslavským úspěšní ve stopě 

Hayward - Lyžařský závod Birkebeiner, součást série dálkových běhů Worldloppet,
vyhráli v Haywardu v americkém státě Wisconsin na trati dlouhé 52 km Švýcar
Jungen a Rakušanka Theurlová. Velmi dobře si vedli čeští závodníci Havel a
Čáslavský, kteří skončili na třetím a čtvrtém místě. 

Litvínov mění trenéry 

Litvínov - Vedení hokejového klubu Chemopetrol Litvínov odvolalo na svém
zasedání trenéry extraligového mužstva F. Vorlíčka a O. Weissmanna. Na jejich
místo byli jmenováni V. Kýhos ml. a J. Hübl, bývalí hráči Litvínova. Důvodem je
snaha pokusit se pro Litvínov zachránit účast v play off. 

Emma Thompsonová a Arnold Schwarzenegger (v popředí) v Reitmanově komedii Junior

Klaus chce častěji navštěvovat SRN 

Hamburk - Vztahy České republiky s Německem netvoří jen novinové titulky nebo
"silnější vyjádření" na té či oné straně, prohlásil v sobotu na závěr dvoudenní
návštěvy v Hamburku předseda české vlády Václav Klaus. Styky s Německem jsou
podle něj definovány "tisíci každodenními kontakty" na nejrůznějších úrovních a
premiér je považuje za "velmi dobré". Návštěva v Hamburku, při níž Václav Klaus
jednal s politickými a hospodářskými představiteli tohoto německého spolkového
státu, zmíněnou dobrou kvalitu vztahů podle premiérových slov potvrzuje. Klaus
sdělil, že si v letošním prvním pololetí dal za cíl navštívit různé části
Německa, které je daleko decentralizovanější než ČR. Bonn není tak dominantní,
konstatoval premiér. 

Armáda odkládá klenot 

Předpokládané stažení jednotek UNPROFOR z Chorvatska, kterým tamní parlament
vypověděl k 31. březnu mandát, zpečetí zřejmě osud základny mírových sil OSN v
Českém Krumlově. Ta se totiž specializovala na přípravu vojáků pro balkánskou
misi. Dříve nebo později by k tomu však došlo i bez ohledu na rozhodnutí
chorvatských zákonodárců. Na první pohled je to paradox: hodláme se zbavit
jednoho z mála klenotů, jimiž se česká armáda může před generály z NATO
vytáhnout. Při pečlivějším zkoumání však dospějeme k závěru, že základna v
Českém Krumlově - byť západními odborníky vychvalovaná pro ucelenou koncepci
výcviku modrých přileb - je luxus, který si dnes naše armáda nemůže dovolit. 

České ministerstvo obrany dnes jedná o razantní likvidaci duplicitních
byrokratických struktur svého aparátu. Ušetřené stamilióny půjdou na konto
výcviku armádních základen. Pověst té českokrumlovské (dosud je v podřízenosti
sekce zahraničních vztahů ministerstva obrany) byla totiž zřejmě vystavěna tak
trochu na účet živořících tankistů, pěšáků či dělostřelců. Koneckonců i
odborníci na přípravu modrých přileb (jsou jimi většinou vojáci v záloze)
potvrzují, že jejich jednoúčelový výcvik je pro armádu neopodstatněným
přepychem. Záložáci totiž většinou oblékají maskáče kvůli dolarovému výdělku a
po ukončení "kontraktu" se vracejí do civilu. Nesplnilo se tedy ani očekávání
generálů, že muži s válečnými zkušenostmi vylepší akceschopnost české armády.
Velitel českokrumlovské základny podplukovník Vladimír Trněný o nich navíc
tvrdí, že jsou velmi specifičtí - jejich výcvik je totiž přípravě bojových
jednotek na hony vzdálen. Nabízených variant, jak naložit s "armádním klenotem",
je několik. Rozumná se jeví například ta, která by zkušenosti českokrumlovských
důstojníků i kapacitu základny využila ke zformování útvaru podobného
havlíčkobrodské brigádě rychlého nasazení. Pro jednostranně orientovanou
základnu by se tak příprava modrých přileb stala jednou z mnoha činností. Její
osud by už nezávisel na potřebách OSN, nýbrž vlastní armády. Také vojáci českých
sil rychlého nasazení by si postupně zvykali na to, co je běžné v zemích
Severoatlantické aliance: jít na rozkaz do míst, kde je ohrožen mír. Bez ohledu
na vzdálenost od domova. Nehledě na to, že se zpevněním koruny ochabne i zájem
záložáků vydělávat v uniformě dolary. 

Ministr Vodička: Není jasné, zda by ženy chtěly delší mateřskou dovolenou
využívat 

Délka mateřské dovolené je jedním z témat, k nimž se v souvislosti s vládním
návrhem zákona o sociální podpoře vyslovují jednotlivé politické strany. 

V současné době je tomu z rodičů, který zůstane po narození dítěte doma,
vyplácen po dobu tří let rodičovský příspěvek ve výši 1740 korun měsíčně.
Ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička se domnívá, že je správné,
setrvá-li matka s dítětem doma co nejdéle. Upozorňuje však, že s tříletou
placenou mateřskou dovolenou je ČR na světové špičce. Předběhlo nás prý jedině
Rakousko, které loni zavedlo roky čtyři. "Myslím, že v obrovských částkách,
které se v sociálním systému pohybují, by náklady na prodloužení mateřské
dovolené nebyly tak významné. Je ale otázka, zda by toho ženy využívaly. Dnes se
ženy a dívky chtějí uplatnit také profesionálně. Já bych například svou ženu
nepřemluvil, aby zůstala doma, protože nechce ztratit kontakt se svou profesí.
Nevím, zda bychom nenahráli skupinám lidí, které by toto opatření spíše
zneužívaly než využívaly ke skutečné péči o děti," řekl LN ministr Vodička. 

Křesťanské strany vládní koalice, KDU-ČSL a KDS, navrhují, aby se mateřská
dovolená prodloužila na čtyři až pět let. Argumentují tím, že investice se
společnosti vrátí v podobě kvalitní populace, která bude vyrůstat co nejdéle v
mateřské péči. 

Sociální demokraté a odbory se domnívají, že by rodičovský příspěvek, právě tak
jako přídavky na děti, měl být i v budoucnu vyplácen všem rodinám. Vládní
předloha navrhuje, aby v souladu s principem adresnosti dostávaly rodičovský
příspěvek pouze rodiny, jejichž příjem je nižší než 2.5- násobek životního
minima. Předkladatelé návrhu jsou přesvědčeni, že čistý příjem přibližně 14000
korun, kterého by musela rodina s jedním malým dítětem dosáhnout, aby na
příspěvek ztratila nárok, je dostatečný. 

KDU-ČSL do vládního návrhu zákona o důchodovém zabezpečení prosadila, aby se
ženám pro výpočet důchodu započítávaly i čtyři roky strávené péčí o dítě.
Bude-li tento návrh přijat, stane se ČR spolu s Rakouskem jedinou zemí, která
péči o dítě takto hodnotí. 

Miss Moravy je dívka ze Slezska 

Olomouc (ll, čtk) - Nejkrásnější dívkou Moravy vyhlásila v sobotu večer porota
olomouckého semifinálového kola Miss České republiky Moniku Žídkovou,
sedmnáctiletou studentku z Kravař ve Slezsku. Nejkrásnější Moravanka měří 175
cm, váží 53 kg. Její další míry jsou 85 - 58 - 95. První vicemiss se stala
dvacetiletá kadeřnice Radka Ondráčková z Brna a na třetím místě skončila
Michaela Burgetová, dvacetiletá podnikatelka rovněž z Brna. Do finále Miss ČR,
které se bude konat 22. dubna v Grandhotelu Pupp v Karlových Varech, se mezi
dvanáct nejúspěšnějších probojovaly ještě Kateřina Singerová ze Zlína a Martina
Rabenseifnerová z Uhelné na Šumpersku. Ta pracuje jako redaktorka ČTK. 

Armáda nabídku USA nevyužije 

Z trabantů do mercedesů přeskočit nelze, říká premiér Václav Klaus Armáda sice v
porovnání s polistopadovými roky začíná znatelněji investovat do své
modernizace, přesto však nabídku vlády USA o možném odprodeji vojenských
technologií zřejmě nevyužije. 

Ministr obrany Vilém Holáň se domnívá, že pro ČR má gesto USA především
politický význam. De facto i de iure se tím podle něj zrušilo embargo na dovoz
špičkových technologií do ČR. "V rozhodnutí vlády USA lze postřehnout i to, že
ČR patří k zemím, které jsou na špici odbourávání velké opatrnosti států NATO
vůči středoevropským státům," řekl Holáň. Připomněl, že v diskusi s velvyslancem
USA Adrianem Basorou na toto téma nejednal o nákupu často diskutovaných letounů
F-16, ale o mnohem potřebnějších telekomunikačních a informačních systémech.
Informatiku Holáň označil za nejvýznamnější oblast, do níž armáda hodlá v
nejbližších letech investovat. Má jí totiž umožnit efektivní transformační
kroky. "Úroveň kompatibility české armády s armádami NATO není určena rozdílnými
rážemi zbraní, nýbrž sjednocením komunikačních systémů," řekl Holáň LN. V
komunikačních systémech podle něj česká armáda za armádami NATO zaostává
nejvíce. 

"Znám potřebnější investice než nákup letounů F-16," řekl náčelník generálního
štábu Jiří Nekvasil. Za velmi potřebnou označil např. výstavbu bytů pro vojáky z
povolání, na kterou by armáda mohla z rozpočtu uvolnit část prostředků. "Nelze
najednou přeskočit z trabantů do mercedesů," podotkl minulý týden premiér Václav
Klaus na základně taktického letectva v Náměšti nad Oslavou k otázce nákupu
amerických stíhaček. "My teď budeme spíše jistou dobu zemí favoritů a platí to i
pro českou armádu," předpověděl Klaus. Velkou chybou by podle něj bylo
jednostranné upnutí se na modernizaci výzbroje. "Mnohem důležitější je
stabilizace a výchova odborníků, bez nichž se kvalitní armáda neobejde." K
nejvýznamnějším modernizačním investicím české armády patří vedle komunikačních
systémů podíl na vývoji lehkého bitevníku L-159 z Aera Vodochody. Omezené
prostředky jsou také důvodem k odložení modernizace zastaralých ruských stíhaček
MiG-21. 

Bolestivá transformace polského zemědělství 

Restrukturalizace polských soukromých farem bude probíhat pomalu Vývozní
potenciál není ani zdaleka využit na sto procent. Do současné doby se s takovým
rozsahem liberalizace agrárního obchodu v rámci zemí CEFTA nepočítalo. Smlouvy
podepsané při této příležitosti před měsícem se týkají jakostních, veterinárních
a fytosanitárních certifikátů do 1. července 1995 a zejména 50% snížení cel na
zemědělské komodity od 1. ledna 1996 až k jejich úplnému odstranění v roce 1998.

Naším největším obchodním partnerem je v této oblasti Polsko, podívejme se proto
na jeho zemědělský sektor důkladněji. Hospodářství se oživuje Náznaky
ekonomického oživení se v Polsku projevily již v letech 1992-1993. Míra růstu
hrubého domácího produktu dosáhla dvou procent a objem průmyslové výroby vzrostl
o 5.2 %. Míra inflace klesla ze 70 % v roce 1991 na 34 % v roce 1993. Podle
předběžných čísel lze očekávat, že za rok 1994 bude inflace vyčíslena na 26 %.
Podle údajů polského ministerstva financí pokračoval v roce 1994 ekonomický růst
v rozsahu až 4.5 %. 

V důsledku značného sucha klesla v roce 1992 hrubá zemědělská produkce o 11.9 %,
přičemž pokles rostlinné produkce činil 20 % a živočišné 3.9 %. Samotná produkce
obilovin dosáhla v roce 1992 bezmála 20 mil. tun, což bylo o 7.8 mil. tun méně
než v roce 1991. Prudký pokles rostlinné produkce by mohl být částečně vysvětlen
výrazným poklesem objemu použitých hnojiv. 

Značný pokles živočišné produkce v letech 1992-1993 vedl k omezení vývozu a ve
druhé polovině roku 1993 dokonce ke zvýšení dovozu. Úroveň živočišné produkce
byla ovlivněna nejen nižší ziskovostí tohoto odvětví v souvislosti s růstem cen
vstupů, ale bylo rovněž zaznamenáno snížení poptávky v důsledku poklesu reálných
příjmů obyvatelstva. 

V polském zemědělství je zaměstnán podstatně vyšší podíl činného obyvatelstva
než v západoevropských zemích. Tlak vyplývající z rostoucí nezaměstnanosti ve
městských a venkovských oblastech je jednou z nejvážnějších překážek
restrukturalizace zemědělského sektoru v Polsku. Proces privatizace Privatizace
státních statků se ukázala být jedním z nejobtížnějších bodů ekonomické reformy
v zemědělství a v potravinářském průmyslu. Státní statky převzaté v roce 1992
Fondem zemědělského majetku byly zadluženy více než třemi trilióny zlotých.
Hlavním úkolem tohoto fondu založeného v roce 1991 byla transformace půdy a
kapitálu státních statků do ekonomických celků, které by měly efektivněji
využívat svých zdrojů. Privatizace státních statků navíc probíhá souběžně s
obtížným ekonomickým vývojem soukromých hospodářství. Klesá tak poptávka po půdě
a vysoké úrokové sazby ztěžují přístup farmářů k investicím. 

Na základě těchto faktorů lze v příštích letech očekávat v restrukturalizaci
polských soukromých farem jen velmi pomalý pokrok, zvláště když cena vstupů do
zemědělství roste mnohem rychleji než cena zemědělské produkce. 

Zemědělská ekonomická reforma se soustřeďuje zejména na oblast potravinářského
průmyslu včetně skladování produktů a obchodu se zemědělskými výrobky. V roce
1993 pocházela více než polovina potravinářských výrobků ze soukromých farem.
Konkurence na trhu tlačí na polské producenty, aby zvyšovali kvalitu,
rozšiřovali sortiment a přizpůsobovali ho mezinárodním standardům. Cenová
politika Finanční podpora včetně realizace principu minimálních garantovaných
cen je řízena ústředím, které spravuje státní potravinové rezervy, na jejichž
udržování přispívá až jednou třetinou svého rozpočtu. 

Vznikajícím břemenem v rámci státního rozpočtu je dotace zemědělskému penzijnímu
fondu, která je chápána jako podpora celému zemědělství. Podíl státu na
financování tohoto fondu činí 95 %. Státní podpora progresívních metod
hospodaření je řízena přímo prostřednictvím ministerstva zemědělství a
potravinářského průmyslu. Rozpočet ministerstva je soustředěn na financování
podpory biologického programu a institucí zajišťujících uplatnění pokroku v
genetice, dále na financování prevence a tlumení nemocí zvířat a monitorování
kvality výrobků, rekultivace půdy a na podporu základních mechanizačních
projektů. Zemědělský obchod Současná dovozní cla na základní zemědělské výrobky
byla zavedena v roce 1991, přičemž se počítalo s tím, že stanovené tarify by
neměly být v dalších letech zvyšovány. V důsledku zvyšujícího se dovozu
subvencovaných potravin ze západních zemí však organizace farmářů vyvinuly tlak
na vládu, jehož výsledkem byl prudký růst dovozních cel a zavedení dodatečných
regulačních opatření (např. restrikce v dovozu mléka a mléčných výrobků). 

Vývozní potenciál polského zemědělství přitom není ani zdaleka využit. Zvláště
komplikovaná situace se vytvořila na trhu s ovocem a zeleninou. Zatímco firma
Hortex, hlavní vývozce mražených potravin, omezuje v důsledku finančních potíží,
nedostatku úvěrů a dalších faktorů své výrobní kapacity asi na 50 %, ve stejné
době tisíce producentů nemohou prodat své ovoce a zeleninu ani za nízké ceny. 

Plameny během tankování 

Příčinou problémů bývá špatné uzemnění vozu Praha - Tankování u čerpací stanice
nemusí být vždy jen nudná záležitost. V Německu došlo v poslední době ke dvěma
malým nehodám, když během čerpání vyšlehly z nádrže plameny. V obou případech
šlo o vozy Opel Astra. 

Jak potvrzuje statistika, nejsou to ojedinělé případy: za poslední dva roky jich
Fyzikálně-technický ústav v Braunschweigu (PTB) registroval dvacet, přičemž
problémy se netýkají jen oplů. "U nás jich bylo od roku 1992 celkem devět,"
připustil tiskový mluvčí automobilky Opel Karl Mauer. 

Příčinou problémů je špatné uzemnění. Během tankování se sice kolem hrdla nádrže
shromažďuje statická elektřina, za normálních okolností je však prostřednictvím
karosérie a výdejních stojanů bez problémů odváděna. Pokud uzemnění nefunguje,
může výpary pohonných hmot zapálit statická jiskra. To je i případ astry. "Závit
pro uzávěr nádrže není vodivě spojen s karosérií, což může způsobit jiskření,"
potvrdil Ulrich von Pedoll z PTB. Opel pracuje na řešení problému "s velkým
nasazením", řekl tiskový mluvčí Mauer. 

ZATÍM "JEN" POKRYTECTVÍ Ze zdržení slovenského ústavodárného procesu obvinil
včera Vladimír Mečiar předchozí vládní koalici. Více než zájmů národa a
společnosti si prý hleděla svých úzkých egoistických a mocenských zájmů. Myslím,
že tato slova jsou pokrytecká, neboť to byli zhusta právě poslanci HZDS, kteří
bojkotovali jednání s českou stranou a podíleli se na nemožnosti najít společnou
řeč. Dnes se snaží urychlit přijetí ústavy SR, což, jak dokládají výhrady všech
ostatních parlamentních stran, nečiní ani tak v zájmu Slovenska, jako spíše
kvůli upevnění vlastních mocenských pozic. Jak jinak si vysvětlit Mečiarova
slova o tom, že stát by měl zasahovat do výkonu soudům. Jak jinak interpretovat
jeho slova o tom, že státu je podřízeno vše? Jak jinak si vyložit snahy HZDS,
aby jejich strana prorostla veškerým státním organismem? Jsme-li dnes svědky
vyměňování pracovníků státní správy podle stranické příslušnosti, čeho se lze
dočkat zítra? 

ze světa 

RUSKO NEMÁ NA PLACENÍ DLUHŮ Ruský premiér Jegor Gajdar sdělil, že Rusko nebude v
letošním roce schopno zaplatit zahraničním věřitelům více než dvě miliardy
dolarů. Předpokládalo se, že letos Rusko zaplatí téměř 10 miliard. Po SSSR
zůstal zahraniční dluh 70 miliard dolarů. 

LITVA NEPLATÍ ZA PLYN Rusko zkrátilo od soboty dodávky zemního plynu do Litvy o
55 procent, protože Litva odmítá platit ceny světového trhu. Litva dosud
odebírala sedm miliónů metrů kubických ruského zemního plynu denně. 

Úředníci federace opouštějí místa 

Praha (zj) - Federální ministerstvo práce a sociálních věcí (FMPSV) ukončí svou
činnost během září na základě politické dohody mezi ODS a HZDS. Místopředseda
federální vlády Miroslav Macek, který byl pověřen vedením tohoto úřadu, včera
oznámil, že první část jeho pracovníků opustí svá místa k dnešnímu dni, ostatní
pak postupně do konce září. Návrhy zákonů, připravované federálním
ministerstvem, budou příslušným národním radám předloženy jako české (případně
slovenské). Jsou mezi nimi zákony upravující financování sociálního zabezpečení,
nemocenské pojištění, prodloužení mateřské dovolené či financování
zaměstnanosti. Pravomoci a úkoly FMPSV by měly přejít po schválení příslušného
zákona ve FS na republiková ministerstva. Ta například připraví k 1. lednu 1993
návrh zákona o valorizaci důchodů. 

Pošta modernizuje 

Praha (sob) - Provoz nové poštovní přepravní budovy, jejíž stavba je jednou z
největších investic za dobu existence spojů u nás, byl včera slavnostně zahájen
v Praze 10 - Malešicích. Denně tu od 4. dubna letošního roku, kdy zkušební
provoz začal, přijmou a roztřídí 30 až 50 tisíc balíků, které po dobu jejich
pohybu v budově sledují objektivy 128 kamer. I na Západě ojedinělou kapacitu
průmyslové televizní techniky dodala japonská firma Panasonic, na systému
třídění řízeném počítačem se podíleli Dánové. K budově patří i 48 kilometrů
kolejí, které mohou přivést až 10 poštovních rychlíků denně. Výhledově mají v
poštovní přepravní budově Praha - Malešice zpracovávat i listovní zásilky, jež,
jak zástupci spojů včera přiznali, jsou nejhůře průchodným místem služeb pošty.

Žlutý kopec není konečná DOZVĚDÍ SE ONKOLOGIČTÍ PACIENTI O SVÉM ZDRAVOTNÍM STAVU
PRAVDU? 

V jedné okresní nemocnici se léčila dvaapadesátiletá žena s banálním postižením,
které bylo třeba řešit chirurgicky. Jenže paní si vzala do hlavy, že má
rakovinu. Lékaři ji stále uklidňovali, až jí to začalo být podezřelé. Ve své
domněnce se utvrdila, když jí sestra zabránila nahlédnout do zdravotnické
dokumentace. "Doktoři přece umírajícím pravdu neříkají," opakovala v panice na
nemocničním pokoji. Den nato skočila z pátého patra. PACIENTI STŮŇOU PO DŮVĚŘE 

"Někteří pacienti si myslí, že jim lékaři vážný stav zatajují. Já o své nemoci
vím tři roky. Pan doktor D. to se mnou rozebral. Ale všechno mi došlo až ve
chvíli, kdy mi nasadili agresívnější chemoterapii. Ležela jsem v posteli,
kapačka kapala, první den čtrnáct, druhý den šest hodin. Zůstala jsem na pokoji
sama. Teprve tehdy jsem začala chápat, že ta nemoc skutečně existuje a já ji
mám." 

Když si pohledná žena vybavuje krušné chvilky svého soužití s nemocí, čelo pod
blonďatou parukou prořízne malá vráska. Vlasy jsou od těch pravých k
nerozeznání. V šestatřicetileté Janě M. by člověk stěží tušil jednu ze dvou
stovek pacientů, hospitalizovaných v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Na
obávaném "žluťáku", který se v představě mnohých ztotožňuje s místem poslední
cesty. I když pravda je jiná. Hovoříme spolu o tom, zdali se vážně nemocný
člověk dozvídá od lékařů o své nemoci pravdu a je-li mu ta pravda k dobrému. 

"Řekli mi, že mám nádorové onemocnění mízního systému, ale protože to chytli na
začátku, prognóza není špatná. Přesto to byl šok. Sehnala jsem si knihy, ale pak
jsem se najednou zalekla. Ne, raději nechci vědět úplně všechno. Pořád si říkám:
máš pech, je to nespravedlivé, ale žádná jiná varianta než vyléčení se
nepřipouští. Přišly i obtíže. Při agresívní léčbě se mi v ústech vytvořil povlak
a já nemohla polknout ani dětskou výživu. Slezly mi vlasy, bylo mi špatně. Během
chemoterapie je člověk citlivější a lítostivější, ke všemu jsem tu viděla umírat
i lidi pod dvacet. Ale tahle mizérie naštěstí zase pominula." Věříte
zdravotníkům? 

"Teď už na slovo. Jednou jsem zapochybovala. Když mě na podzim propustili z
nemocnice, bylo mi fajn, začali jsme s manželem zase lyžovat. Jenže mi strašně
otekly nohy a musela jsem zpátky. Pan doktor mi řekl, že dostanu platinový
derivát a já zezelenala jako tyhlety kalhoty. Jenže on dodal, že už existují
tabletky proti zvracení, které by v mém případě měly zabrat. V duchu mě napadlo:
jenom mě chlácholí, aby mě zas dostali pod kapačku. Léčbu jsem skutečně
tentokrát zvládla úplně v pohodě. Až v tomto špitále jsem poznala, že pacient
lékaři strašně potřebuje věřit." 

Ví o vaší nemoci rodina a okolí? 

"Maminka je nemocná na srdce, takže ji musím šetřit. Vymyslela jsem si pro ni
verzi, že prodělávám léčebnou kúru, abychom mohli mít děti. Doufám, že tomu
pořád ještě věří. Zaměstnavatel zřejmě nezná mou diagnózu. Ale co mě šokovalo:
ptala se na mne telefonicky kamarádka lékařka, a můj pan doktor nejprve zjistil,
zda souhlasím, než jí řekl, jak to se mnou je." ZDRAVOTNÍCI NABÍZEJÍ PRAVDU 

V České republice přibývá ročně 46000 nově zjištěných případů zhoubného
nádorového onemocnění, dnes už tato nemoc u nás čeká na každého třetího až
čtvrtého člověka. Z 4066 pacientů hospitalizovaných loni na Žlutém kopci jich 91
zemřelo. Lidé pohlížejí do tváře smrti, ale častěji se mohou vyléčit, nebo
alespoň žít. Tady má vztah a přístup zdravotníků pro všechny cenu zlata. 

V etickém kodexu Práv pacientů, který u nás vznikl v návaznosti na Listinu
základních lidských práv a svobod a letos vstoupil v platnost, se mj. uvádí:
"Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči. Má právo získat od
svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího
diagnostického a terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním
souhlasí. Má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby
jsou považovány za důvěrné." 

Proslýchá se, že někde existenci kodexu před pacienty tají. K otázce, zda říkají
nemocným pravdu o jejich zdravotním stavu, se vyslovilo několik zdravotníků
brněnského Masarykova onkologického ústavu. 

MUDr. Theodor Horváth, zástupce ředitele: "Měl jsem nedávno rozmluvu s jedním
nevyléčitelně nemocným, který potřeboval znát svůj stav. Byl za informaci vděčný
a odcházel domů spokojený a s vědomím, že ještě stačí zařídit své věci. K
pacientům je ale třeba přistupovat individuálně a pravdu lze říct mnoha způsoby.
Závažný rozhovor by neměl být nijak časově limitován, pro informaci je vhodné
najít tu pravou chvíli. Je to proces, v němž nemocný má právo také na negativní
přijetí té zprávy, což může trvat několik dnů. Evropský přístup se liší od
drastického způsobu informování pacientů, jaký se praktikuje v Americe. Tam
nemocnému sdělí věcně a zcela bez zábran, co mu je, a kolik let tady zhruba
ještě bude. A ať si pro jistotu zkontroluje, zda má zaplacenou pojistku." 

MUDr. Petr Čoupek, primář radioterapeutického oddělení: "U mnoha lidí je
rakovina rovnou synonymem pro zánik, a tak to slovo raději vůbec nepoužíváme.
Pravdivá informace není ekvivalentem konce, většinou zbývá medicíně prostor, to
zdůrazňuji. Pravdu se snažím říkat pacientovi tak, aby ji unesl. Pokud získám
jeho důvěru, bude se mnou spolupracovat a to je dobrý základ pro úspěšnou
léčbu." 

Eva Kubíčková, laborantka radioterapeutického oddělení: "Opačný postup je
nešťastný. Často se setkáváme s ambulantními pacienty, kteří vůbec nevědí, proč
je sem poslali. U nás najednou musí podstoupit složité a traumatizující zákroky.
Potácejí se v nejistotě, jsou v šoku. Rodina je ne vždy dokáže podržet. Jsou
dokonce manželé, kteří se rozvádějí, když zjistí, že má žena nádor prsu." 

MUDr. Petr Čoupek: "Byl takový trend, v první řadě informovat rodinu, jenže
podle etického kodexu musí první informaci dostat pacient a teprve ten rozhodne,
zda ji pustí dál." 

Vojtěška Trnečková, vrchní sestra oddělení klinické onkologie: "Pacient má
většinou nutkání ověřovat si zprávy z více zdrojů, nebo se i tvářit, že nic
neví, jen aby slyšel další názor. Proto je velice důležité, aby ty informace
byly stejné, tedy vždy pravdivé." 

Darja Dytrychová, hlavní sestra: "V týmové práci má každý svou roli a sestra by
měla zvládnout situaci natolik, aby neřekla víc než lékař. Musí se naučit vést s
pacientem nedirektivní rozhovor, kdy si s ním dokáže dlouho povídat, aniž by
propustila zásadní informaci. Tu musí dát lékař. Člověk je naštěstí vybaven
obranným mechanismem, že v sobě většinou pořád drží naději. Funguje to i u
zdravotníků, kteří pracovali na onkologiích a onemocní. Prostě tomu nevěří. Teď
už se přiznává, že člověk je bio-psycho-sociálně-spirituální jednota. A moc
lidské psychiky je někdy až neuvěřitelná. Jsou třeba případy, že jehovista
nepřežil vědomí, že mu dali krev." 

MUDr. Horváth: "Měl jsem nedávno na oddělení vážně nemocnou pacientku, která se
projevovala mimořádně konfliktně, pořád si na něco stěžovala. Měla pak možnost
vyzpovídat se knězi a druhý den jsem ji nepoznal. Zcela vyrovnaná mi sdělila:
Pane doktore, teď už můžu umřít. Zemřela za tři dny." PSYCHOLOG PO RUCE 

Podle psycholožky PhDr. Marty Jobánkové deptá člověka nádorové onemocnění víc
než jiné. Je to něco ponižujícího tím, že zachvátí často velmi intimní místa.
Navozuje představu bolesti a bezmoci. Nedá se třeba srovnat se společensky
mnohem přijatelnějším infarktem. Selhání srdce je nemocí exponovaných mužů,
kteří dvanáct hodin denně zvládají náročnou profesi. 

Do psychologické poradny, kterou v Masarykově onkologickém ústavu zřídili letos
v květnu, přicházejí převážně ženy. Dr. Jobánková, která je ve styku s těmito
nemocnými už léta, v poradně zaznamenává příznivou změnu: zatímco dříve se
snažili lékaři pacientům jejich nemoc vesměs zatajit, dnes bývají nemocní
informovaní. Jen díky tomu s nimi může racionálně rozmlouvat a lépe jim pomoci.
Praxe "ohleduplného zamlčování" podle ní ale přetrvává zejména na okresech: "Pro
lékaře nebývá lehké mluvit s pacientem otevřeně. Někteří to ani neumějí. V
ústavu jsme proto začali také s tzv. balintovskými skupinami pro zdravotníky,
kteří zde ventilují své těžkosti ze vztahu k pacientům. Společně pak hledáme
řešení. Člověk je individualita a každý se vyrovnává s realitou vážné nemoci
jinak, podle toho je třeba zvolit i přístup. 

Tušení smrti existuje. Jedna 49letá pacientka ve vážném stavu mi tu zpočátku
stále jen plakala, plná strachu z konce a neschopná se s tím smířit. Chtěla po
mně ujištění, že přežije prázdniny, pak synovy šestnácté narozeniny, pokoušela
se smlouvat s osudem. S těmito lidmi se snažím hledat krátkodobé cíle, učím je
relaxačním technikám... Jindy jsem hovořila s mladým podnikatelem, který zaujal
pózu: po mně potopa. Zahrál si na furianta, rozházel všechny úspory. Prostě
odešel středem." 

"Nesnesu soucit," řekla mi na rozloučenou Jana M. "A tak se snažím bojovat, aby
mě nikdo nelitoval. Neotravovat lidi utrápenou tváří, naopak usmívat se na ně.
Nechci přijít o práci a obvodní doktorka mě do invalidního důchodu jen tak
nedostane. Boj je dobrá volba, pokud tím protivníkem je nemoc a člověku
nescházejí spojenci." 

Začíná boj Neapol - Sevilla? FIFA SI MYJE RUCE NAD "PŘÍPADEM" MARADONA 

Mezinárodní fotbalová federace odmítla žádost klubu AS Neapol, aby se sešla s
jeho vedením a jednala o budoucnosti Diega Maradony (31). Sdělila italským
činovníkům, aby si celou věc vyřešili sami. 

Neapol požádala FIFA, aby zasáhla do sporu kolem Maradony. Jak známo,
argentinský fotbalista po vypršení 15měsíčního zákazu startu za požívání drog
odmítl vrátit se zpět do italského klubu. Přitom vzájemná smlouva byla podepsána
do 30. června 1993. 

Činovník FIFA Michel Zen-Ruffinen: "Mohu potvrdit, že jsme dostali žádost AS
Neapol, aby generální sekretář FIFA s ní co nejdřív projednal případ Maradony.
Žádná taková schůzka se však v současné době ani v nejbližší budoucnosti
neuskuteční." 

O Maradonu má zájem španělská Sevilla, dohoda logicky je na ní a Neapoli. Ještě
jednou Zen Ruffinen: "Pokud se nedohodnou na detailech, spor rozhodne statutární
komise FIFA." 

Co především táhne Maradonu do Španělska? V Seville by měl podporu bývalého
trenéra argentinského reprezentačního mužstva Carlose Bilarda... 

Bezprostředně na vyhlášení FIFA reagovalo vedení Sevilly. Poslalo do Neapole
žádost, aby klub oznámil den, hodinu a místo schůzky, na které by se projednal
Maradonův přestup. FIFA požádala oba kluby, aby se neprodleně sešly a Neapol
oznámila do Curychu své rozhodnutí do čtvrtka. 

Dočkají se výhry? 

Svědkem premiéry kvalifikace ME ve fotbale mužstev do 21 let ČSFR - Belgie bude
dnes od 17 hodin stadión Na střelnici v Jablonci nad Nisou. 

Naše nové mužstvo opět pod vedením trenéra Kopeckého zatím na vítězství v
mezistátním zápase čeká: remizovalo dosud na domácí půdě s Německem, Polskem i
Rakouskem. Teď má však soupeře nejtěžšího - v týmu Belgie hraje sedm stabilních
hráčů belgické ligy, z nichž obránce Crasson z Anderlechtu a útočník Goossens ze
Standaru Lutych už dokonce hráli za mužstvo A. 

Možnosti tripartity 

Velké Meziříčí - Ohlasy na výsledky analýzy důsledků rozdělení státu, kterou
zveřejnila Čs. konfederace odborových svazů, byly u naprosté většiny členské
základny pozitivní. Konstatovalo to včera prezídium generální rady ČSKOS na
zasedání ve Velkém Meziříčí. Prezídium vzalo na vědomí změnu podmínek pro
činnost Rady hospodářské a sociální dohody ČSFR, vyplývající z nevyjasněnosti
státoprávního uspořádání ČSFR. V důsledku současné situace, kdy federální
parlamentní a vládní orgány nemohou urychleně řešit závažné hospodářské a
sociální otázky, je třeba podporovat činnost federální tripartity, která odborům
umožňuje vstupovat do procesu hospodářských a legislativních změn se znalostí
situace v obou republikách. 

Kamióny ze silnice na dráhu VÝVOZNÍ TALÓNY SE ZAČÍNAJÍ PROJEVOVAT 

Přes hraniční přechod Cínovec projelo v srpnu do SRN 7140 kamiónů, tj. zhruba o
tisíc vozů méně než v červenci. Na omezení provozu se podle vedoucího celnice
Jaroslava Pospíšila již projevily tzv. talóny k vývozní licenci. Od 1. srpna
jsou na všech našich silničních přechodech podmínkou k odbavení kamiónů
vyvážejících z Československa sypké stavební hmoty. Opatření federálního
ministerstva zahraničního obchodu má řešit neúnosnou situaci na přechodech a
současně zabránit nežádoucím vývozům. 

Z republiky jde ročně až sedm miliónů tun stavebních hmot včetně cementu, do
srpna ze 60 až 70 procent po silnici. Ministerstvo vydalo talóny jen na 40
procent vyváženého objemu, zbytek musí vývozci dopravovat po železnici. Jak nás
informoval Jaroslav Pospíšil, talóny je dnes vybaveno 96 procent kamiónů
opouštějících republiku. Výraznější efekt na hranicích očekává až po vyčerpání
40procentní licenční kvóty. Upozornil, že někteří vývozci reagují pružnou změnou
sortimentu - nově vyvážejí čedičový prach, na který se dosud vývozní omezení
nevztahují. 

První ucelený vlak o 15 kamiónech vypravila dráha do SRN minulý týden. Jak nám
řekl vedoucí přepravního a obchodního oddělení Provozního pracoviště ČSD v Ústí
nad Labem Otto Bresfeld, zájem o tento způsob přepravy kamiónů v průběhu
posledního měsíce značně stoupl. Předpokládá, že v září bude dráha vypravovat
průměrně jeden vlak kamiónů denně. V jejích možnostech jsou však čtyři vlaky
přes přechod Děčín a další vlak přes Rumburk, tj. asi 150 kamiónů denně. K ceně
uvedl: "Po opakovaných jednáních slevila Deutsche Reichsbahn z původních 900
marek za jednu cestu od hranic do Drážďan na 200 marek pro jeden kamión i na
cestu zpět. O tento výrazný posun se zasadila i saská vláda, která má o
železniční přepravu kamiónů zájem i z ekologických důvodů. Se započtením našich
přepravních tarifů vychází cesta z Děčína do Drážďan a zpět zhruba na 350 marek
pro kamión. Cena se tím stává srovnatelnou se silnicí. Podle mých informací
např. ČSAD Dubá absolvuje obdobnou trasu po silnici za 308 marek." 

Filmař si píše s generálem 

VLADISLAV KVASNIČKA (1956), absolvent FAMU, obor filmový dokument. Mj. autor
snímků Majčini kluci, Zapovězená láska, Konec věčných časů, Uprchlíci z pekla,
Naši ve válce, Odsun - 365 dnů návratu. Bez stranické příslušnosti. 

Soudruhu ministře, přes dva roky pozorně sleduji vývoj v armádě, které jsem byl
přinucen přísahat, že budu bránit socialistickou vlast a komunistické zřízení v
této zemi. 

Tehdy jste krátce i Vy byl jedním z mých nadřízených. Fakt, že navzdory realitě
neměli vojáci v záloze možnost změnit obsah svého pod nátlakem složeného slibu,
jsem přisuzoval spíše velmi pomalému demokratizačnímu procesu v Československé
armádě. Nevoják a humanista, pan ministr Dobrovský, byl pro mne dostatečnou
zárukou, že obsah přísahy nebude zneužit. 

Až Váš nástup do funkce ministra obrany ČSFR mne přinutil reagovat na paradoxní
situaci, kdy podle vojenské přísahy, a hlavně podle Vašich osobních rozkazů z
roku 1985 jsem povinen pod Vaším velením se zbraní v ruce bránit světový
komunismus. To odporuje současným zákonům ČSFR, a proto Vám musím sdělit, že
právě pod Vaším velením v Československé armádě bojovat odmítám. 

Soudruhu generále! Vojenská přísaha, kterou jsem během své vojenské služby byl
nucen podepsat, zcela odporuje vývoji a zákonům ČSFR, zejména pak paragrafu 260
o propagaci fašismu a komunismu. Neslučuje se nejen s mou morálkou, ale ani s
programem, který většina mých spoluobčanů zvolila v posledních volbách. Již
jednou jste mi její komunistický obsah připomínal, a protože Vás do Vaší nynější
funkce navrhla protidemokratická strana, mám opodstatněné obavy, že by se
situace mohla opakovat. Nechci, aby můj podpis byl zneužit, proto svoji přísahu
ruším a odvolávám. Současně vracím svoji vojenskou knížku. 

Příloha: Vojenská knížka série M číslo 70 82 63 

Vladislav Kvasnička 

Generálporučík ing. IMRICH ANDREJČÁK (1941), absolvent vojenské školy J. Žižky v
Bratislavě, r. 1971 ukončil studium na Vojenské akademii v Brně, obor
zpravodajství, 1976-78 studium na Vojenské akademii v Moskvě, 1978-79 zastával
vyšší velitelské funkce. Od září 1989 velitel Východního vojenského okruhu, od
listopadu 1990 náměstek ministra obrany. Byl členem KSČ. 

Pán režisér, 

Somálsko sužuje válka, slunce, ale i mezinárodní neporozumění 

Občanská válka a slunce sežehly půdu Somálska. Do letošního léta byl jediným
stínem nad touto zemí východní Afriky stín zbytku světa. S otevřenými ústy
vstřebával televizní záběry z války v Zálivu. Z moskevského puče a konečně z
krvavého konfliktu v někdejší Jugoslávii. K tmavým lidem, zbídačovaným
střídavými suchy a válkou, zůstal svět obrácen zády. 

Pokud by tu nebyla známá okurková sezóna - ona doba mezi červencem a zářím, kdy
televizní týmy vyhledávají nová "silná" témata - kdo ví, zda by osud Somálců
nezůstal před světovou veřejností ještě dále utajen. A tak mezinárodní
společenství musely vyburcovat teprve obrazy na kost vyhublých dětí, bezútěšnost
a umírání. 

Svět však nereagoval jen pozdě, ale i polovičatě. Za touto polovičatou akcí je
nejen nedostatečný hospodářský zájem, ale i neporozumění. Neporozumění zemi,
která se sama masakruje. Boj znepřátelených klanů v Somálsku není přece možné
měřit nějakým racionálním měřítkem. Místo aby svou zemi, která byla již po pádu
diktátora Siada Barré v roce 1991 na dně, společně vybudovaly, vyplýtvávají
tradičně nepřátelské skupiny Somálců svou energii ve fanatickém mocenském boji.

O odpovědnost za toto nesmyslné konání se však klany dělí s těmi, kdo kdysi
masívními dodávkami zbraní přispěli k vyzbrojení země. 

Následky hurikánu jsou tíživé KRITICKÁ SITUACE NA FLORIDĚ TRVÁ 

Miami - Situace lidí postižených zničujícím hurikánem Andrew na jihu Floridy je
i týden po živelní pohromě kritická. Tisíce rodin, jejichž obydlí zničil vichr,
stále čekají na stany přislíbené armádou. 

Obyvatelé, kteří se vrátili do svých napůl, nebo zcela zničených domů, jsou v
nočních hodinách sužováni nepříjemným hmyzem z floridských bažin. Mnoha dětem
musela být poskytnuta lékařská pomoc vzhledem k jejich značnému fyzickému
vyčerpání, v postižených oblastech se rozšířila průjmová onemocnění. 

Jižní čtvrti města Miami, jednoho z nejvíce zasažených míst, jsou i přes značné
úsilí při likvidaci následků katastrofy zaplaveny tlejícími odpadky. 

Podle předběžných údajů připravil hurikán Andrew o střechu nad hlavou asi 250000
lidí, z nichž část nalezla útočiště na severu poloostrova. 

Na Floridě živel usmrtil nejméně 15 lidí a napáchal materiální škody ve výši 15
až 20 miliard dolarů. Hurikán, který způsobil jednu z nejhorších katastrof v
historii USA, zničil na poloostrově 63000 obydlí. 

Premiér Klaus jedná o obchodu 

KANADA: 

Premiér Klaus jedná o obchodu 

Vancouver - Český premiér Václav Klaus se včera sešel v kanadském Vancouveru se
skupinou podnikatelů, finančníků a bankéřů z provincie Britská Kolumbie. Předtím
se ve své přednášce na konferenci Montpelerinské společnosti zaměřil na vztah a
vliv různých faktorů při integraci postkomunistických zemí do světové ekonomiky.
"Jinými slovy, jde o to, co může udělat svět a co my. Já samozřejmě zdůrazňuji
faktory domácí a zpochybňuji faktory externí, všechny možné druhy pomocí a
nepomocí," řekl Klaus. 

Český premiér ze zasedání společnosti odletí do Toronta, kde se má sejít s
předními kanadskými podnikateli. 

Místo Vaculky kapitán Varga Ostrava (wil) - Novým policejním ředitelem pro
severní Moravu a Slezsko byl včera v Ostravě jmenován kapitán Ladislav Varga.
Nahradí dosavadního ředitele plk. Ludvíka Vaculku, který odchází do důchodu.
Dvaatřicetiletý Ladislav Varga dosud pracoval jako zástupce ředitele ostravské
expozitury federální kriminální policie. 

bytové otazníky Slyšela jsem, že existuje organizace majitelů činžovních domů.
Můžete mi poradit, jak bych se mohla stát její členkou? 

J. Marková, Písek Žádost o přihlášku zašlete na adresu: Občanské sdružení
majitelů domů v ČR, poštovní přihrádka 60, Praha 6, PSČ 160 00. 

Prosím Vás o adresu Sdružení pro ochranu nájemníků ČR. 

V. Hofman, Pelhřimov Je to poštovní přihrádka 115, 110 01 Praha 1. 

(kor) 

Stráský potvrdil odvolání Uhla 

Praha - Československý ministerský předseda včera potvrdil zprávu, otištěnou
téhož dne v MF DNES, že vláda projednává odvolání Petra Uhla z funkce
generálního ředitele Československé tiskové kanceláře. "Ano, tato informace je
pravdivá, vláda jedná o této věci, a dojde-li k jednotnému závěru, budu jednat s
panem Uhlem o dalším řešení řízení ČSTK," řekl Jan Stráský v rozhovoru pro ČSTK.
"Počítáme zatím s tím, že pokud dojde ve federální vládě k dohodě o odvolání,
bude pověřen některý z náměstků generálního ředitele," řekl. 

a.s. Malostranské nám. 2 118 00 Praha 1 Tel./fax: 684 62 55 

Nabízíme k prodeji volný objekt včetně pozemku v centru Prahy na Zlatém kříži 

Jankovcova 47, Praha 7 tel.: 80 45 88, tel./fax: 87 09 58 

Od 15. září 1992 také Praha 1, Bílkova 4/132 RAK realitní kancelář 

Parníky zvolňují 

Praha (sob) - První léto prožila Pražská paroplavební společnost jako samostatná
akciová společnost. "Začátek sezóny vypadal nadějně, ale po volbách jsme
odhadovali, že turistů do Prahy přijíždí asi o dvacet procent méně," řekl nám
včera tiskový mluvčí společnosti Vlastimil Novák. Letní plavební sezóna
pražských parníků včera skončila a plavby do ZOO, Roztok a na Slapy budou
cestující nyní moci podnikat jen o sobotách a o nedělích. Ostatní programy,
zejména okružní plavby Prahou, restaurační služby a pronájmy lodí nabízí Pražská
plavební společnost svým zákazníkům nadále. "V říjnu začneme některé lodě
opravovat a do příští sezóny je všechny natřeme jednotnými barvami. I v zimě
vyjedeme na přání zákazníka - do teploty minus 10 stupňů." 

Courierovo půlnoční trápení SUKOVÁ, STRNADOVÁ A DAMM DO 2. KOLA TENISOVÉHO U. S.
OPEN 

Čs. tenista Martin Damm postoupil do druhého kola mezinárodního mistrovství USA
ve Flushing Meadow po výhře nad Argentincem Franou 3:1 na sety. Nyní však narazí
zřejmě na třetího nasazeného Američana Samprase. Z čs. žen se s turnajem
rozloučily Novotná, Zrubáková a Habšudová. První nasazená Selešová, často
kritizovaná za hlasové projevy při hře, v prvním kole překvapivě vůbec nehekala,
na rozdíl od své soupeřky Kellerové. Vítězná Selešová popřela, že by ji výtky
protihráček vyvedly z míry, a způsobily tak její zhoršené výkony po Wimbledonu.
Potřetí od Wimbledonu se utkal Ivaniševič s olympijským vítězem Rossetem.
Ivaniševič tentokrát vyhrál ve třech setech, ale dal "pouhých" 12 es, hluboko
pod svůj normál. Světová jednička Američan Courier se skoro tři a půl hodiny
trápil s výborně returnujícím krajanem O'Brienem (185. na ATP). Zápas skončil až
dvě minuty po půlnoci newyorského času. O'Brien se dostal do hlavní soutěže na
tzv. divokou kartu, má stejného kouče i manažera jako Courier. "Kvůli nikomu
nebudeme dělat výjimky, i když se třeba jmenuje Jimmy Connors," řekl hlavní
rozhodčí turnaje Barnes v souvislosti s hráčovou prosbou přeložit jeho zápas ze
středy, kdy slaví 40. narozeniny. "Nechceme ale Connorsovi nic pokazit. Naopak,
plánujeme malou oslavu přímo na kurtu," prohlásil Barnes. 

Blažek hrdinou zápasu 

Hymny a výkop v hustém dešti, ale od 5. min. slunce až do konce, to byl
jablonecký apríl! V premiéře kvalifikace ME "21" byl hrdinou zápasu brankář
Blažek, který na promáčeném terénu kryl řadu těžkých míčů s naprostou jistotou,
a v 80. min. dokonce vyrazil i penaltu, kterou střílel Jacquemart. Utkání dvou
poločasů - v prvním naši pomalí, zakřiknutí, nepřesní, Belgie naopak technicky
dokonalá, rychlá, po přestávce naši překvapivě důraznější. Zápas nakonec
rozhodla 11. min., kdy udělal Berger vlevo kličku a nastřelil ruku Deboecka. K
překvapení všech - penalta, Svoboda proměnil. Tentýž hráč mohl utkání
definitivně rozhodnout v 65. min., kdy po akci Rusnáka nastřelil břevno prázdné
branky. Aby se to však nepletlo, v poslední minutě znovu Svoboda prováděl
penaltu, ale belgický brankář mu ji vyrazil. Za výkon ve druhém poločase a v
součtu šancí nakonec vítězství zasloužené. 

z hokeje 

Branky: Kastner, Kverka a Táborský - Turek a Volák. 

poznámka 

PŘÍLIŠ MNOHO HAVÁRIÍ Páteční havárie stíhačky MIG 21 u Českých Budějovic
přinesla smrt dalšímu vojenskému pilotovi - už šestému od začátku roku. A to je
počet, který zaráží. Vyšetřování případu ještě neskončilo, u předchozích nehod
však nebyla příčinou technická závada. Chyba tedy zůstává na pilotech...
Neobstojí občasné tvrzení vojenských letců, že kvůli nynějším protestům obyvatel
ze sousedství vojenských letišť létají méně než jejich západní kolegové, takže
ve vzduchu pak nemají takovou jistotu. Pamětníci totiž dobře vědí, že vojenská
letadla padala i dřív, jenomže tenkrát se to utajilo. Armáda se tedy musí
důkladně zamyslet. Buď je za černou sérií leteckých nehod jenom smůla, která
může postihnout každého. Anebo v systému přípravy pilotů něco nefunguje. A s tím
armáda musí něco udělat, i kdyby to mělo být další omezení provozovaných letadel
na počet, pro který je možné připravit piloty na odpovídající výši. Není však
možné, aby se lidé báli, že jim vojenská letadla budou padat na hlavu. 

Voda už dražší 

Brno (fil) - Na maximální hranici stanovilo dvacáté zasedání zastupitelstva
města Brna ceny za vodné a stočné. V téměř čtyřsettisícové jihomoravské
metropoli se od včerejška platí za kubík vodného pět korun a za stejný objem
stočného čtyři koruny. Pracovník Jihomoravských vodovodů a kanalizací v Brně
Pavel Novák nám včera v této souvislosti sdělil, že vodaři nemohou bránit
postupnému zavádění bytových vodoměrů, jejichž provoz umožní vyměřit každé
domácnosti spravedlivý účet za vodné a stočné. "Osazování vodoměrů však nepatří
do naší působnosti. Po dohodě všech obyvatel jednotlivých domů mají umožnit
montáž bytových vodoměrů majitelé činžovních domů, podniky bytového hospodářství
a bytová družstva," doplnil Pavel Novák. 

Zima na horách 

Špindlerův Mlýn (ouš) - Také v Krkonoších poklesly včera prudce teploty. Na
Labské boudě bylo ráno pouze 5 stupňů Celsia a rtuť téměř nestoupala ani s
přibývajícími hodinami. Rychlost studeného větru se pohybovala kolem 15 metrů za
sekundu a hustě pršelo. Ještě v pondělí zaznamenali na Labské boudě přes den 18
stupňů Celsia. Ve Špindlerově Mlýně se teplota snížila za 24 hodin z 25 na 10
stupňů Celsia. 

Smysl zastupitelské demokracie 

Poslední rok už neslýcháme dříve tak často omílanou tezi, že "demokracii se
musíme všichni ještě móóc učit!" Lze tedy usoudit, že jsme se jí konečně
naučili. Přesto ale mám za užitečné připomenout některé samozřejmosti. 

Antická demokracie byla přímá. Bylo to možné proto, že - i když obyvatel bylo
mnoho - občanů bylo málo. Tak se mohli všichni zúčastnit rozhodování o každé
důležitější záležitosti vnitřní i zahraniční politiky. 

Do našich dnů se zvětšil počet lidí i rozměry států a z většiny obyvatel se
stali občané. Z toho důvodu vznikla demokracie zastupitelská. Její vůdčí ideou
je přesvědčení, že - v rámci dělby práce a hospodárného využití myšlenkového
potenciálu obce - malé shromáždění nebo vzorek občanů dospěje k týmž závěrům
jako (neuskutečnitelné) shromáždění občanského veškerenstva. Složení vzorku
určují občané ve volbách. 

O úloze volených zástupců jsou mínění různá. Podle jednoho je zvolený občan
povinen přesně a beze zbytku uskutečnit to, co bylo obsahem jeho předvolebních
slibů. Bohužel, žádný program nemůže obsahovat detailní rozpis všech kroků,
které by vedly k žádanému výsledku. Proto v jiné interpretaci je poslanec
specialistou, jehož přísně odborně zaměřené činnosti prostý občan nemůže
rozumět, a tedy ani do ní mluvit. Ale praktické zkušenosti s poslanci a
realistická úvaha, že nikdo nemůže být odborníkem na vše, o čem se ve sněmovnách
jedná, stojí u zrodu jiné představy, ve které poslanec má za úkol jen
vyhledávat, nacházet a předkládat k parlamentnímu zvážení různá řešení
projednávaných problémů. A opět jiná koncepce tvrdí, že jediné, co poslanec smí
v parlamentu přednést, je názor jeho voličů. 

Převážná většina poslanců vítězných stran se cítí být vládci, kteří nesmějí být
"pod knutou měnícího se veřejného mínění" nebo "otroky popularity". Jsou
přesvědčeni, že ve svém volebním období jsou naprostými suverény a pány nad
dušemi a životy svých poddaných; - stačí jednou za čtyři roky voliče zblbnout,
aby odevzdal svůj hlas, a pak už na ostatní výkyvy jeho nálad není třeba brát
ohled. 

Všechna tato mínění (eventuálně i další, a jejich kombinace) je třeba
konfrontovat s obsahem slova demokracie: vláda lidu, nebo ještě spíše vláda
občanů. Zastupitelský princip je jen technickým řešením vynuceným populační
explozí. A stejně jako funkčnost paneláku není poměřována jeho technologií,
nýbrž představou o zdravém, pohodlném a příjemném bydlení, i parlamentní
demokracie musí dostát nárokům kladeným na demokracii jako takovou. 

Smyslem demokracie není nacházet "nejlepší řešení" - ta neexistují. Jejím
posláním je umožnit občanům maximální možnou spoluúčast na rozhodování o
vlastním osudu. 

I tehdy, když občan svěří své záležitosti do něčích rukou, musí si zachovat nad
nimi kontrolu: Cestující v taxíku může kdykoli změnit svou instrukci o cíli
jízdy. Obviněný, kterému se zdá, že jeho obhájce nevyvrací obžalobu dost
kvalifikovaně, může ho kdykoli odvolat. A volič, jenž není spokojen s výkony
zastupitelského sboru, může prosazovat svou představu v referendu nebo zvolením
jiných poslanců v předčasných volbách. 

Volební právo se rozhodně nedá ztotožnit s povinností vzdát se vždy v den voleb
na několik let správy svých záležitostí - bezpodmínečně, bez možností odvolání,
reklamace nebo zásahu do chodu věcí svého zájmu. Kdyby občanům skutečně
nezbývalo než čekat celé volební období na možnost vyměnit své poslance, rozdíl
mezi demokracií a oligarchií, vládou nemnohých, by byl jen v délce vládnutí. A i
to pouze za předpokladu, že by informování voličů, předvolební kampaň a volby
probíhaly opravdu svobodně a demokraticky. Anglický zákon, který umožňuje
vládnoucí straně určit datum voleb, nemá za účel přiřknout jí výhodu volby
nepříznivějšího okamžiku. Jím stanovený nejzazší termín je zárukou demokratické
konfrontace vládní politiky s veřejným míněním. A možné dřívější datum je šancí
pro vládu, aby v případě sílícího nesouhlasu se svou politikou předešla
katastrofě - nebo si nechala správnost svého postupu schválit voličskou
většinou. Taková praxe je ovšem podmíněna dlouhou demokratickou tradicí a
odpovědností politiků. V Československu je neuskutečnitelná. 

Proto je třeba vytvořit ústavní zákony, které by právo rozhodovat o vypsání
referenda a datu voleb zaručovaly přímo občanům. Nedovedu si představit
argument, který by dovoloval přiznat každému voliči svéprávnost jen v jednom ze
1451 dní čtyřletého volebního období. Volič totiž není "jednou za čtyři roky
králem", jak nás poučil ve svém televizním vystoupení jeden z vyučovatelů
demokracie. Každý den z oněch čtyř - i mnoha dalších - let je plnoprávným
občanem, který je schopen a oprávněn mít "vládu věcí svých" ve vlastních rukou.

(Autor je spolupracovníkem redakce.) 

Kaddáfí pro přímá jednání o Lockerbie 

LIBYE: 

Kaddáfí pro přímá jednání o Lockerbie 

Tripolis - Pro přímé jednání se Západem při řešení konfliktu kolem libyjského
podílu na leteckém terorismu se vyslovil Muamar Kaddáfí. V televizním projevu u
příležitosti 23. výročí svého nástupu k moci Kaddáfí vyzval zvláštní výbor
složený z libyjských poslanců, aby o řešení aféry Lockerbie, kdy dva libyjští
agenti vyhodili v roce 1988 do vzduchu letoun PanAm a zavinili smrt 259 lidí,
jednal přímo s USA, Británií a Francií, a nikoli prostřednictvím OSN jako dosud.

Tádžická vláda jedná s opozicí, prezident se ukrývá v kasárnách 

Dušanbe -Tádžická opozice začala včera dopoledne v Dušanbe jednat s
republikovými činiteli. Oznámil to podle agentury AP představitel tádžického
zastupitelského úřadu v Moskvě. Jednání bylo zahájeno po propuštění prvního
náměstka předsedy republikové vlády Džamšeda Karimova, kterého opoziční síly
společně s 33 vládními činiteli zajaly jako rukojmí při pondělním útoku na
prezidentský palác. 

Rukojmí byli odvezeni na neznámé místo. Opoziční síly oznámily, že je
nepropustí, dokud s nimi vláda nezačne vyjednávat. 

Karimov se podle agentury AP včera dopoledne vrátil do prezidentského paláce a
společně s předsedou republikového parlamentu Akbarem Iskandarovem zahájil s
opozicí rozhovory. 

Prezident Nabijev se údajně ukrývá v nedaleké budově kasáren někdejší sovětské
armády. 

Opozice mj. rovněž požadovala propuštění generála Nurul-lobekova, který byl
zatčen pro podezření z účasti na atentátu proti tádžickému generálnímu
prokurátorovi. 

Atentát, k němuž došlo před týdnem, se stal impulsem k novému zostření situace v
Tádžikistánu. Nabijevovi stoupenci obvinili z atentátu opozici. Ta tvrdila, že
vraždu zorganizoval sám Nabijev, aby získal záminku k zásahu proti opozičním
silám, nebo že jde o vyřizování účtů mezi vládnoucími klany. 

Představitelé opozice vytýkali Nabijevovi také jeho úzké vazby s někdejší
sovětskou armádou, jež je pod ruskou jurisdikcí. Vyslovovali podezření, že
Nabijev hledá u vojáků pomoc proti svým odpůrcům. 

Velitel motostřelecké divize dislokované v Dušanbe obvinil letos na jaře
Nabijeva, že se několikrát snažil donutit armádu, aby proti opozici zasáhla
silou. 

Parlament přešetří prezidentovu vinu 

BRAZÍLIE: 

Parlament přešetří prezidentovu vinu 

Brasília - Nejvyšší federální soud a Brazilské tiskové sdružení včera formálně
požádaly parlament, aby projednal obvinění proti prezidentovi Fernandu Collorovi
de Mello kvůli "ztrátě morálních hodnot". Žádost otevírá parlamentu cestu k
zahájení procesu, který by mohl vést k prezidentovu sesazení. Collor je
obviňován ze získání více než šesti miliónů dolarů na úplatcích. V nedělním
televizním projevu přiznal "chyby", ale odmítl obvinění z porušování zákona. 

Italové u Krnova 

Město Albrechtice (tnt) - O vstup do Evropské rady obcí a regionů usiluje Město
Albrechtice na Krnovsku spolu s italským městem Precenicco. Na základě smlouvy
uzavřené mezi radnicemi obou měst se zatím rozvíjí vzájemná spolupráce především
v oblasti turistického ruchu. Pro Italy je rekreace v Albrechticích levná a
přitom atraktivní. Pro albrechtické pak znamená vznik nových pracovních
příležitostí, kterých je v této oblasti nedostatek. "Spolupráce v podnikání se
zatím připravuje," řekl Ivo Vykopal, starosta Města Albrechtice. "Ze strany
našich partnerů je zájem především o naše lesy, o dřevo i o lov. My spíš máme
zájem vyvážet suroviny už zpracované." Obě města spojuje historický svazek. V
17. století odebral římský císař Precenicco Řádu teutonských rytířů a přidělil
je jezuitům. Město Albrechtice věnoval rytířům jako odstupné. 

GM mění polský plán 

Největší světová automobilka General Motors je při svém polském projektu
opatrnější. Podle předběžné dohody uzavřené v únoru s polskou vládou a
automobilkou FSO měla GM investovat 75 miliónů dolarů do výroby malého
automobilu Opel/Vauxhall Astra s roční kapacitou 35 tisíc kusů. Nyní se
Američané rozhodli rozdělit plán na dvě etapy. Podle pozměněného návrhu by se
zřejmě od listopadu příštího roku mělo vyrábět pouze 10 tisíc Aster ročně.
Většinový podíl na společném podniku bude mít General Motors. 

Slovnaft hledá zahraničního partnera 

Bratislavský chemický koncern Slovnaft jedná v těchto dnech s pěti západními
firmami o kooperaci a pravděpodobně ještě letos uzavře s jednou z nich dohodu o
kapitálové účasti. Uvedl to v rozhovoru pro včerejší německý list Handelsblatt
generální ředitel Slovnaftu Jozef Mlynár. V příštích dvou až třech letech se
zahraniční partneři mohou na Slovnaftu podílet jen nanejvýš 14 procenty a teprve
později by se mohla jejich účast zvýšit na 34 procent. Podle Mlynára si
modernizace Slovnaftu vyžádá investice ve výši 300 až 700 miliónů dolarů. Podle
názoru generálního ředitele Mlynára rozdělení ČSFR neovlivní vztahy Slovnaftu s
jeho dosavadními českými partnery. "Myslím, že i po rozdělení federace budeme
uvažovat ekonomicky, neboť obchodníci jsou chladní počtáři, kteří se nedají tak
snadno ovlivnit politickým vývojem," dodal. 

slovo má JAN SVĚRÁK, režisér legendární Obecné školy: 

Právě jsem natočil pro agenturu BBK jednu reklamu. Co se týče scénáře
připravovaného celovečerního filmu, který jsme psali s Janem Slovákem, jeho
druhá verze je hotova. Předběžný rozpočet projektu činí čtyřicet miliónů korun,
které teď sháníme, abychom v březnu mohli začít točit. Předem je naprosto jasné,
že takové náklady si český film doma nikdy zpátky nevydělá, čili zbývají dvě
možnosti: buď získat polovinu od partnerů z Německa, nebo najít v tuzemsku firmu
ochotnou až bláznivou natolik, že by projekt financovala. Mluvím-li o Německu,
nezapomínám samozřejmě na původní variantu o americké produkci, tamní jednání
trvají. Jenže se vyskytly jisté průtahy a problémy se scénářem, respektive jeho
anglickým překladem, který byl ještě daleko víc "ulítlý" nežli náš originál. A
tak si říkáme, že raději natočíme český film letos na jaře než americký
bůhvíkdy, nebo taky nikdy. 

Camel byly pro Prahu 

Praha (peo) - Cigarety Camel, které se v pátek pokusila z Turecka do ČSFR
propašovat skupina patnácti osob, byly podle našich informací určeny k prodeji v
Praze. Mezi pašeráky byli v Průhonicích u Prahy zadrženi i dva policisté z
Bratislavy, kteří - jak se po prvním výslechu ukázalo - nepřísluší ke
kriminální, ale k dopravní policii. Údajně měli dohlížet na bezpečnou cestu plně
naloženého kamiónu. Policisté i špeditéři, kteří zásilku na našich hranicích
přebírali, uvedli, že neměli o legálnosti celé transakce žádné pochybnosti. Není
však vyjasněno, proč u sebe bratislavští policisté měli dva nevyplněné technické
průkazy ke kamiónu. Cigarety v nákupní hodnotě asi 6 miliónů korun budou
pravděpodobně dodatečně procleny, čímž se jejich prodejní cena zvýší asi o jeden
milión korun, a prodány v Praze a Bratislavě. 

Kvarteto v rekordu 

Na MS juniorů v dráhové cyklistice v Aténách skončil Richard Krejčí z Favoritu
Brno ve vylučovacím závodě druhý za McCaightem z Austrálie. Závod, který se jel
jako ukázkový a neudělovaly se v něm medaile, byl pro hromadný pád přerušen a k
opakovanému startu nastoupilo jen dvacet z původně třiceti závodníků. V
kvalifikaci stíhacího závodu družstev na 4 km zajelo čs. kvarteto Kadlec,
Krejčí, Hudínek a Kábale čs. dorostenecký rekord časem 4: 30.32 (dosud 4:
35.66). 

Znovu Fischer 

Na ostrově Sveti Stefan pokračovala 11. partií repríza MS 1972 mezi Američanem
Bobby Fischerem a Borisem Spasským z Ruska. Vyhrál ji Američan, který už vede
5:2. 

Liga ragby 

3. kolo: Praga - Dragon Brno 17:33 (17:8), Vyškov - Sparta 16:0 (0:0), Říčany -
Zlín 43:6 (19:3), dohrávka 1. kola: Vyškov - Zlín 82:0. Zápasy Smíchov - Olomouc
a Pardubice - Slavia byly odloženy. Pořadí: 1. Dragon 9 b., 2. Vyškov 9, 3.
Říčany 9, 4. Praga 7, 5. Smíchov 4, 6. Zlín 4, 7. Pardubice 3, 8. Sparta 3, 9.
Slavia 2, 10. Olomouc 2. 

Střídání československých vojáků v Jugoslávii 

Přes 270 našich vojáků vystřídá na začátku října příslušníky Československé
armády zařazené do mírových jednotek OSN v Jugoslávii. Do oblasti Plitvických
jezer, kde působí náš prapor jako součást ochranných sil OSN, se začnou
přesunovat autobusy 10. října. "V současné době je v Jugoslávii kolem pěti set
československých vojáků. Předpokládáme, že v nejbližší době budou vzhledem k
vývoji v zemi vystaveni větší zátěži. Jejich vystřídání je tedy nezbytné," řekl
nám náčelník útvaru zabezpečení mezinárodní spolupráce generálního štábu
Československé armády plukovník Vojtěch Kubeš. V Jugoslávii nadále setrvá zhruba
210 nejlepších vojáků. Podle plukovníka Kubeše je v našem praporu stoprocentní
ukázněnost a profesionalita příslušníků Čs. armády je srovnatelná s jednotkami
ostatních zemí. "Jejich výkon je mnohem kvalitnější než doma, protože jde o
život. Zlehčení služby může stát každého vojáka život," říká plukovník Kubeš.
Rovněž materiální zabezpečení čs. vojáků je podle jeho slov optimální.
Československá armáda už dnes připravuje další výměnu našich vojáků v
Jugoslávii, která by měla proběhnout v dubnu příštího roku. "Chtěli bychom si
vytvořit asi desetiprocentní rezervu v počtu příslušníků armády, kteří by mohli
později do Jugoslávie odjet. Proto chystáme pro vojáky v záloze na říjen
výběrové řízení, které proběhne ve spolupráci s okresními vojenskými správami v
Českém Krumlově," říká plukovník Kubeš. Pokud OSN požádá, Československá armáda
je okamžitě připravena rozšířit v Jugoslávii náš kontingent. 

zeptali jsme se JÁNA LANGOŠE, bývalého ministra vnitra ČSFR: Jaký je váš názor
na policejní zákrok, k němuž došlo minulou středu na fotbalovém stadiónu Slovanu
v Bratislavě? 

"Uniformovaná část bezpečnosti, to jest policie, je služba občanům. Navíc je to
veřejná služba, čili ne nadarmo musí členové této veřejné policie od roku 1990
povinně nosit viditelná identifikační čísla. Považuji za nehoráznost, když vůči
občanům, jak jsme toho byli svědky při fotbalovém zápase na stadiónu Slovanu v
Bratislavě, zasahují policisté kryjící si tvář kuklou. Na Západě má právo
používat maskovací kukly skutečně jen protiteroristická jednotka, o jejímž
nasazení rozhoduje vláda. Protiteroristická jednotka však zasahuje jen tehdy,
když jde o akci opravdu teroristickou, čili zasahuje jen proti dopředu
připraveným násilným trestným činům, jejichž charakter je politický. V jiných
případech je to vyloučené." 

Financování mimoškolní činnosti 

nové paragrafy 

Financování mimoškolní činnosti 

Ve většině našich příspěvků jsme se zabývali právní úpravou vztahů, které
vznikají při podnikání občanů nebo v běžném životě. Nyní věnujme pozornost
oblasti, která sice není středem pozornosti širší veřejnosti, přesto může
podstatnou měrou ovlivnit rozvoj budoucích generací - mimoškolní činnosti dětí a
žáků. 

Doposud jsme byli zvyklí na to, že školy organizovaly nejrůznější soutěže,
zájezdy nebo přehlídky a peníze na ně byly vždy nějakým způsobem zajištěny.
Zpravidla přispěl národní výbor, školská správa nebo Národní fronta. Nyní je
situace složitější. Nepřispěje-li sponzor, nezbude škole než využít možností,
které jí dává zákonodárce. 

Předpisem, který upravuje organizování a hlavně financování soutěží a přehlídek
žáků, je vyhláška č. 431/1992 Sb. Tato vyhláška se vztahuje na všechny soutěže a
přehlídky pořádané pro děti v předškolních zařízeních, žáky základních škol,
základních uměleckých škol, středních škol, speciálních škol a konzervatoří a
pro děti ve školských výchovných zařízeních. Definovat jednotlivé druhy škol by
bylo poměrně složité a komplikované, neboť přesné vymezení jednotlivých druhů
škol je upraveno ve vyhlášce ministerstva školství. Žáci, ale hlavně jejich
učitelé, rozhodně budou vědět, zda se na ně tato vyhláška vztahuje či nikoliv.
Soutěže a přehlídky jsou sice pro žáky dobrovolné a jsou pořádány v době mimo
vyučování, na druhé straně je třeba vědět, že je může vyhlásit nejen školský
úřad nebo ministerstvo školství, ale může je pro žáky školy vyhlásit i ředitel
školy. Vyhlásí-li soutěž někdo jiný než ředitel školy a je-li třeba žáka uvolnit
z tohoto důvodu z vyučování, rozhodne ředitel o jeho uvolnění. Na povolení
účasti v tomto případě není právní nárok. Neučí-li se žák dobře nebo má-li
závady v chování, z výuky uvolněn být nemusí. To totiž souvisí s dozorem nad
žáky při soutěžích a přehlídkách. Dozor zajišťuje buď vysílající škola, nebo
rodiče žáka. Kdo má nad žáky dozor, nese odpovědnost i za eventuální zranění
žáka nebo za škodu, která by žákovi vznikla. Dozor nad žáky trvá nejen po celou
dobu soutěží, ale i v průběhu přepravy žáků. V tomto směru nepřináší vyhláška
žádnou podstatnou změnu proti minulému stavu. Rozdíl je v tom, že je ve vyhlášce
přesně limitováno, co může být soutěžícím poskytnuto. Přesně jsou limitovány
výše cen pro vítěze, náklady na dopravu nebo stravování žáků. Pro pedagogický
dozor může být potěšující, že jejich účast při soutěžích bude odměňována podle
zákona o cestovních náhradách, a v tomto směru jsou postaveni na roveň ostatním
pracovníkům vyslaným na služební cestu. Mnohem horší je zjištění, že podle této
vyhlášky hradí výdaje spojené se soutěžemi organizátor a potřebné prostředky
musí mít zajištěny ve svém rozpočtu. To do jisté míry znevažuje počáteční
prohlášení vyhlášky o tom, že posláním soutěží a přehlídek je podporovat a
rozvíjet cílevědomou výchovnou a vzdělávací práci se žáky a účelně využívat
jejich volný čas i talent. Školy totiž přílišnými finančními prostředky
neoplývají a těžko budou bez příspěvku nadřízených institucí moci nějaké soutěže
pořádat. 

Chemické zbraně ke kontrole 

IRÁK: 

Chemické zbraně ke kontrole 

Bagdád - Skupina inspektorů OSN, odborníků na chemické zbraně, přicestovala
včera do Bagdádu, aby pokračovala v prověřování množství zbraní a chemických
prostředků, které Irák vlastní. Ve zbrojovce v Mutaně, 130 kilometrů od Bagdádu,
je skladováno 30000 až 40000 bomb, raket a nábojů. Zařízení na ničení chemických
zbraní v této zbrojovce jsou údajně již dokončena. Podle expertů by likvidační
práce měly trvat šest měsíců až rok. 

Přestřelky se rozšířily znovu na chorvatské území NÁVRH DELEGACE MUSLIMŮ V
ŽENEVĚ 

Záhřeb, Sarajevo - Jugoslávská federální armáda včera ráno znovu ostřelovala
chorvatské pohraniční město Slavonski Brod a jeho okolí. 

V Sarajevu byl v noci na včerejšek relativní klid. Bosenský rozhlas uvedl, že
intenzívnější přestřelky byly zaznamenány v západních předměstích Stup a
Nedarici. Návrh na vytvoření nového ústavního rámce Bosny a Hercegoviny, která
by měla zůstat jednotným, ale silně decentralizovaným státem, zveřejnila včera v
Ženevě muslimská vládní delegace. Návrh si klade za cíl vytvoření
"demokratického, laického a decentralizovaného státu", který by zaručil všem
národům stejná práva. Srbská strana na návrh dosud nereagovala. 

Znepřátelené strany v Bosně a Hercegovině se dohodly na vyhlášení "týdne klidu
ve jménu dětí", který má počátkem listopadu zajistit sarajevským dětem poklidný
návrat do školy. Oznámil to v Ženevě ředitel Dětského fondu OSN UNICEF James
Grant. Uvedl, že v Bosně bylo zabito přes 1000 dětí a na 30000 jich bylo
zraněno. 

Estonci volili parlament 

ESTONSKO: 

Estonci volili parlament 

Tallin - V nedělních parlamentních volbách v Estonsku získal podle včerejších
předběžných výsledků nejvíce hlasů blok Vlast, jehož prezidentským kandidátem
byl Lennart Meri. Z celkového počtu 457319 voličů, kteří se voleb zúčastnili,
hlasovalo pro blok Vlast asi 20.5 procenta, což představuje 28 poslaneckých
mandátů v novém parlamentu. Na druhém místě s 13.9 procenty hlasů (18 mandátů)
je zatím blok Spolehlivý dům dosavadního nejvyššího představitele republiky
Arnolda Rüütela. 

Společná komise o oceli jedná v Praze K OCHRANNÝM OPATŘENÍM SE MOŽNÁ PŘIPOJÍ I
DALŠÍ STÁTY ES 

O vývozu naší oceli jedná od dnešního dne společná komise ČSFR-ES. Bude
projednávat ochranná opatření, která proti nám se souhlasem komise ES uplatnily
tři státy - Německo, Francie a Itálie. 

Podle ředitele společného podniku Hutnictví železa Zdeňka Böhma hodlá
Československo protestovat proti způsobu, jakým byla ochranná opatření ES na
dovoz čs. oceli uplatněna. Domníváme se, že ES nezvolilo správný postup -
opatření měla být napřed projednána v společné komisi ČSFR - ES. 

Zatímco vznášíme námitky proti již uvaleným kvótám, hrozí nám možná nová
ochranná opatření ze strany ostatních zemí Společenství. Menší státy ES mají
podezření, že bychom omezení odbytu v Německu mohli vyrovnat zvýšením vývozu
například do Nizozemska. Kromě toho panují obavy, zda opatření mohou být účinná,
když k nim nepřistoupí všechny země zároveň. Našim podnikům se totiž nabízí
možnost nepřímého vývozu (třeba do Francie prostřednictvím belgického
překupníka). Další omezení by patrně opět postihla vývozce ocelových trub,
některých druhů plechů a válcovaného materiálu. 

"Určité signály o těchto obavách máme," uvedl ředitel odboru mnohostranné
obchodní politiky federálního ministerstva zahraničního obchodu Miroslav Somol.
"Žádné podklady jsme však zatím nedostali. Ochranná opatření mohou být zavedena
pouze na základě věcných rozborů, minimálně tedy údajů o zvýšení vývozu. Nelze
zavádět plošná opatření podložená pouze úvahou o možném budoucím vývoji.
Pokusíme se situaci vyjasnit na společném zasedání. Zatím by bylo předčasné se k
ní vyjadřovat." 

"My jsme si tohoto nebezpečí vědomi," uvedl obchodní ředitel Válcoven trub
Chomutov Vladimír Hyský. "K dalším sankcím by mohlo dojít, kdybychom všechno
zboží, které ztratilo odbyt v Německu, vrhli do zbylých zemí Evropského
společenství. Děláme všechno pro to, abychom množství, o které jsme v Německu
přišli, umístili někde jinde. Nikoli ovšem v ostatních zemích Evropského
společenství, nýbrž například ve východní Evropě. Problémy nám však mohou
způsobit firmy, které mají staré zásoby a snaží se je někam udat za jakýchkoli
podmínek." 

Obavy z nekoordinovaných a cenově podbízivých vývozů potvrdil i ředitel akciové
společnosti Ferromet - ploché výrobky. "Ty země se brání. Pravděpodobně už nám
nedůvěřují a obávají se nejhoršího. Zavedení sankcí by proto bylo celkem
logické. Odbytišť přitom není příliš. Všichni prodejci v Evropě, na Dálném
východě i v Americe mají dnes jedno společné - odbytové problémy. Odvětví je v
krizi, jakou jsme již dlouho nezažili. A pravděpodobně se bude ještě
prohlubovat." 

Justice ztrácí miliardu ročně 

Praha (jem) - Česká justice odvedla za první pololetí letošního roku do rozpočtu
České republiky o 610 miliónů korun více, než kolik na své výdaje od republiky
obdržela. Tuto skutečnost nám včera sdělil vedoucí správního úseku ministerstva
spravedlnosti ČR JUDr. František Jelínek. Dodal, že na zhroucení soudů má značný
podíl přežívající princip přerozdělování z rozpočtu ČR. Z příjmů, které vznikají
v resortu MV ČR, se namísto zvýšení platů soudců, prokurátorů atd. hradí náklady
spojené s činností nevýdělečných státních organizací. Justice se proto musela
spokojit pouze se 48 procenty částky, již požadovala z rozpočtu pro letošní rok.
Další nutné výdaje jsou hrazeny z finančních rezerv ČR. F. Jelínek dále řekl, že
ministerstvo spravedlnosti získalo do svého rozpočtu za letošní první pololetí
pouze 14 miliónů korun. Všechny ostatní příjmy: notářské i soudní poplatky,
pokuty a kolkovné v hodnotě jedné miliardy korun odvedlo příslušným finančním
úřadům ČR. 

Skrytá avantgarda OPOŽDĚNÝ DEBUT KYTARISTY PAVLA RICHTRA 

Pavel Richter byl jednou z nejvýznamnějších postav alternativní rockové scény na
přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Jména Elektrobus, Švehlík a Marno Union
byla vyslovována s obdivem. Během minulé dekády přešel od progresívního rocku k
minimalismu a ambientní hudbě. Tu najdeme i na jeho prvním albu (Pavel Richter
Band), kde kytaru, která hraje opakující se motivy, doprovázejí jen perkuse,
většinou obrácené hrnce. Letos v září je vydala malá firma Rachot Records: 

To o vás, na rozdíl třeba od Mikoláše Chadimy, kterému vyšly dvě dvojalba a
dvoj-CD, neměly jiné firmy zájem? 

"Aspoň žádná z nich nepřišla. Ale zájem asi neprojevili ani u jiných muzikantů z
té doby. Iniciativa spíš vycházela od nich." 

Vy sám jste aktivitu nevyvíjel? 

"Je to zbytečná námaha, moje jméno se stává neznámým, což potvrzuje malý zájem o
naše koncerty. Navíc mne ani žádná z firem nelákala, abych s ní vešel v kontakt.
Borek Holeček z Rachotu byl jediný, kdo splňoval požadavky. Zajímalo ho to a byl
ochoten do desky vložit peníze bez ohledu, jak úspěšně dopadne." 

Jak byste stylově charakterizoval svou desku? 

"Kdo ji bude pozorně poslouchat, najde v ní spoustu styčných ploch se vším
možným. Kdysi se mi líbil termín New Age, to však ještě nebyl zprofanovaný,
takže nevím. K této hudbě vše směřovalo od spolupráce s Oldřichem Janotou.
Kompaktní disk je dovršením šestileté činnosti, kdy se hudba vyvíjela a lidé
hledali. Teď je vše hotové. Skladby bych mohl obehrávat na koncertech, což asi
neudělám. Jestliže loni z dvaceti třiceti lidí, co přišli, vždy část zůstala a
pozorně poslouchala, letos všichni chodí do klubů jen pít. Takže si spíš dám
pauzu a začnu hledat něco nového. Ono vždy něco přijde." 

Neuvažujete o návratu k rocku? 

"Někdy si myslím, že je to možné, i když rockovou formu považuji za přežitou. K
hraní s Dunajem jsem byl trochu donucen Pavlem Fajtem, snažil jsem se z toho
vycouvat, ale při natáčení desky mne to chytlo. Praktické podmínky však mluví
proti. Neumím si představit, kde bychom zkoušeli, když se nebytové prostory
tvrdě využívají. Také nevím, s kým bych hrál. Kdybych byl obklopen dobrými
rockovými kapelami, tak by mě to k nim víc táhlo, ale většina je jich
amatérských. Člověk však nikdy nemůže vědět, co bude." 

Uvažujete alespoň o vydání starých nahrávek? 

"Nejsem přívržencem vydávání starých věcí. Svoji platnost měly ve své době. Koho
tehdy zajímaly, zachytil je na koncertech nebo na nahrávkách, jež kolovaly mezi
lidmi. Jeden výběr by možná stál za pokus, ale vydávat vše, co se kdy kde
zahrálo a nahrálo, považuji za nenasytné. Nechci být zlý, ale vidím v tom
zoufalství lidí, kteří už dneska nemají co říci. Když dnes slyším Švehlíka,
nemohl bych se pod všechno podepsat." 

IKONA zaplatí pokutu 

Praha (ina) - Soukromá firma IKONA Frýdlant, která se pokusila vyvézt do
Chorvatska pět vrtulníků MI-8 sovětské výroby, zaplatí z rozhodnutí celnice
Liberec pokutu 20 miliónů korun. IKONA dovezla podle mluvčího federálního
ministerstva obrany Andreje Surňáka vrtulníky na naše území bez oprávnění k
dovozu, při celní kontrole uvedla nesprávný údaj o dováženém zboží, a porušila
tak celní zákon. "Vrtulníky firma původně deklarovala jako civilní zboží a
odborná expertiza prokázala, že jde o vojenskou techniku," informoval nás
tiskový mluvčí Ústřední celní správy Karel Thiele. 

Sovětským vrtulníkům měla být udělena dovozní licence ještě před dovozem do
Československa, firma IKONA však o tuto licenci FMZV nepožádala. 

O dalším osudu vrtulníků i o provinění firmy IKONA by mělo být s konečnou
platností rozhodnuto po dnešním jednání pracovníků FMZO, celní správy a
Federální kriminální policie. 

Jak dál pod koši? 

"Úvahy o budoucnosti a nástupnictví v československém basketbale jsou momentálně
zbytečné. O všem rozhodne Mezinárodní basketbalová federace 10. října," řekl v
Bratislavě předseda basketbalové federace Ján Hluchý. Ve hře je, co bude dál
především s reprezentací žen (postoupila na ME, ale po neúspěchu na OH ji byla
pozastavena činnost) a reprezentací mužů. Zřejmě posledním vystoupením mužů ČSFR
budou listopadové zápasy kvalifikace ME (11. v Ostravě s Řeckem, 14. v
Nizozemsku, 18. v Ostravě s Belgií). V širší nominaci jsou: Bečka, Svoboda,
Matický, Krejčí, Mičuda, Kneifl, Svitek, Kameník, Krämer, J. Jelínek, Geršl,
Ježdík, Treml, M. Jelínek, Hrubý, Czudek, Harásek, Orgler. Trenérem je Jan
Bobrovský, asistenta Reháka jeho zaměstnavatel Inter nemíní pro potřeby
reprezentace uvolnit. 

Dobrodružství na Ibize 

V neděli se na španělském ostrově Ibiza uskuteční už 5. mistrovství světa v
jedné z odrůd triatlonu Quadriatlonu (5 km plavání, 20 km kajak, 100 km kolo, 21
km běh). Zajímavou kombinaci si vymyslel šlechtic romského původu Sergio
Ferrero. Tento dobrodruh s titulem princ z Muresanu, který už zkusil všechno
včetně potápění a lovu žraloků, pořádá i MS. Loni (účast 13 zemí) naše družstvo
skončilo čtvrté a letos v touze po medaili "zlanařili" Ladislav Kopsa s Petrem
Polívkou reprezentačního triatlonistu Martina Dvořáka z KB Likér. Dvořák: "Jsem
z vodácké rodiny, na kajaku jakžtakž umím. Quadriatlon je podle mě lepší než
duatlon. Nebude to žádná legrace - závod trvá kolem osmi hodin. Je to pro mě
dobrodružství." Závodit bude ještě štafeta: Ptáčková, Polívková, Polívka, Marek.
Část nákladů pokryjí sponzoři (Česká pojišťovna, Sunex, Bayer, Insta Teplice a
Fezko Strakonice), zbytek závodníci. 

krátce 

Svátek má Berta 

POTŘEBU PROHLOUBIT vzájemné kontakty mezi ČSFR a Izraelem vyslovili při
včerejším setkání v Bratislavě předseda SNR Ivan Gašparovič a velvyslanec
Izraele v ČSFR Yoel Sher. Předseda SNR izraelského diplomata informoval o
připravovaném odhalení památníku židovským obětem v Nitře a o zřízení muzea
židovské kultury v Bratislavě. 

Oddlužení do čtvrtého kola 

Brno (vin) - Čtvrtého kola projektu vzájemného započtení pohledávek a dluhů
podniků se mohou zúčastnit i zahraničně obchodní společnosti, které vystupují
vesměs v roli věřitelů. Organizátoři projektu totiž chtějí zapojit i Českou
spořitelnu a další finanční ústavy, které by poskytly úvěr předluženým podnikům.
Uzávěrka kola je 21. října. Sdělil nám to včera ředitel Průmyslového zápočtového
ústavu, a. s., v Hradci Králové Karel Zavadil. Mezi 914 českými a slovenskými
podniky se podařilo v prvních třech kolech snížit druhotnou platební neschopnost
bezhotovostním vzájemným započtením pomocí počítačového systému Vysokého učení
technického v Brně o 2.5 miliardy korun. Celková platební neschopnost v ČSFR se
odhaduje na 200 miliard korun, ze 75 procent jde o druhotnou neschopnost. Podle
autorů projektu neohrozí pořádání dalších kol ani rozdělení měny mezi ČR a SR. O
vzájemné započtení dluhů tímto způsobem už projevilo zájem Polsko, o systém jako
takový Maďarsko a Rusko. 

Lup s nožem 

Třemošná (hč) - S kuklami na hlavách a ozbrojeni dýkami přepadli v pondělí kolem
20. hodiny dva dosud neznámí lupiči benzínové čerpadlo v Třemošné v okrese
Plzeň-sever. 58letá čerpadlářka v obavách z nože na krku vydala hotovost z
trezoru i část tržby, kterou měla v autě venku, celkem asi 200000 Kčs. Poté ji
lupiči zamkli na WC a ujeli. 

POSLANCI SE ZABYDLUJÍ Třináct budov si včera zákonem přiřkli poslanci ČNR. Zatím
jich využívali pro svou práci šest. Zákon byl přijat velkou většinou přes
odmítavý postoj české vlády. Ta upozornila na to, že se pravděpodobně brzy
uvolní některé stánky zanikající federace (například právě modernizovaná budova
Federálního shromáždění). Jsem dalek toho, abych vytýkal poslancům to, že chtějí
důstojné prostory pro svou práci. Tentokrát se však zachovali přinejmenším
neprozíravě. Vyvlastňování je velice nepopulární, a to tím spíše, že ve dvou z
historických budov bydlí nájemníci. Poslanecká chtivost požitků se stává často
terčem výpadů nejlacinějšího ražení. Tentokrát však bude kritika, která se jistě
snese na ČNR, oprávněná. A to především proto, že zdrženlivé vládní stanovisko
je na první pohled rozumné a těžko mu oponovat jinak než tím, že zákonodárci to
"prostě mohli udělat". 

Čečenské oddíly budou staženy 

ABCHÁZIE: 

Moskva - Smlouvu o stažení oddílů čečenských dobrovolníků z území Abcházie
podepsali v pondělí v Moskvě předseda branného výboru čečenského parlamentu
Čečenska Ibragim Sulejmenov, státní tajemník Ruské federace Gennadij Burbulis a
místopředseda ruského parlamentu Vladimir Jarov. Na základě schváleného
dokumentu by měly čečenské oddíly v nejbližších dnech opustit abchazské území. 

Všechny strany zúčastněné v konfliktu se zaručily vytvořit předpoklady k tomu,
aby odchod čečenských jednotek proběhl bez incidentů. K operaci budou využita
dopravní letadla ruské armády. 

Dánsko požaduje změny, Bonn předloží dokument v říjnu 

Kodaň, Bonn - Dánsko požaduje, aby maastrichtská smlouva o Evropské unii
zajišťovala členským zemím Evropského společenství (ES) "více demokracie a
volnosti". Prohlásil to včera dánský premiér Poul Schlüter, který zároveň
upřesnil, že Kodaň nechce být vázána jednotnou evropskou měnou. Maastrichtský
dokument nemůže být podle jeho slov ratifikován, dokud se k němu Dánsko
nevyjádří v druhém referendu, které by se mělo konat příští rok na jaře. Dánská
vláda chce 12. října zveřejnit dokument, který má být základem diskuse o změnách
maastrichtské smlouvy. Dánsko předloží své stanovisko na prosincovém summitu ES
v Edinburghu. 

Vládní koalice kancléře Helmuta Kohla chce parlamentu předložit maastrichtskou
smlouvu o Evropské unii 8. října a má zájem na tom, aby byl dokument ratifikován
do konce roku. 

Proces budování Evropské unie v situaci, kdy Francouzi schválili maastrichtskou
smlouvu v nedělním referendu jen nepatrnou většinou hlasů a kdy je v důsledku
krize evropského měnového systému ohrožena její ratifikace ve Velké Británii,
byl ústředním tématem včerejšího rozhovoru Francoise Mitterranda a Helmuta Kohla
v Paříži. Německý kancléř po setkání prohlásil, že proces utváření evropské
měnové a politické unie nesmí být brzděn. "Chceme ratifikaci Maastrichtu. Tento
proces nesmí být zastaven. 

Úvěry Ukrajině zatím zastaveny 

RUSKO: 

Moskva - Ruská ústřední banka pozastavila úvěry poskytované Ukrajině, dokud obě
země neuzavřou dohodu o způsobech platby za dodávky zboží. Rusko tak reagovalo
na podstatné zhoršení všeobecné finanční situace, jež je důsledkem neurovnaných
vztahů mezi Ruskou federací a Ukrajinou, pokud jde o úvěrové a finanční emise.
Dohoda mezi finančními ústavy Ruska a Ukrajiny vedla k tomu, že na ruský trh
bylo v září Ukrajinou vrženo asi 96 miliard rublů, které nebyly kryty zbožím. 

DOPRODEJ! 

- účetní (podvojné účetnictví, PC) 

- šéftechnika (nápojové a potravinové automaty) 

- sekretářku 

samostatnou sekretářku ředitele se znalostí německého jazyka slovem i písmem,
psaní na stroji. Očekáváme energickou, organizačně nadanou ženu ve věku 30 - 45
let. Nabízíme různorodou, zajímavou práci v moderním kolektivu a prostředí s
patřičným ohodnocením 

samostatnou recepční telefonistku pro kancelářskou budovu v Praze 3 - Jarově.
Očekáváme zodpovědnou ženu s chutí do zajímavé práce. Nabízíme dlouhodobou
perspektivu v moderním kolektivu a prostředí 

na 0.30 úvazku spolehlivou, pracovitou paní na úklid firemních kanceláří v Praze
3 - Jarově. Odpolední práce. 

BEZ ZAMĚSTNÁNÍ je v okrese Nový Jičín 4.64 procenta práceschopného obyvatelstva.
V kopřivnické Tatře má do konce roku přijít o místo 3760 lidí. Naopak v
novojičínském Tonaku lidi potřebují. Také v tamním závodu a. s. Tabák svou
výrobu zvyšují. Mnozí lidé o práci příliš nestojí. Další zajímavosti o
novojičínských podnicích přináší reportáž v zítřejší příloze PLUS pro severní
Moravu a Slezsko. 

Podniky budou bankrotovat ještě v průběhu privatizace 

Na Slovensku jsou podniky, které postihne likvidace ještě v první vlně kupónové
privatizace. Důvodem je jejich nesprávné zařazení mezi a. s. určené k
privatizaci kupónovou metodou. Řekl to včera předseda Výkonného výboru Fondu
národního majetku SR Michal Krajčovič. Při likvidaci, ke které by podle něho
mohlo dojít před čtvrtým kolem, budou podniky (jde asi o čtyři případy) vyňaty z
nabídkového seznamu na prodej za kupóny. V likvidačním procesu se nejprve
uspokojí nároky státu a věřitelů. Potom přijdou na řadu požadavky potenciálních
akcionářů (IPF, držitelů investičních kupónů a FNM), kteří však za vložené
kupóny možná "nic nedostanou". Více než 10 mld. Kčs představuje hodnota smluv,
které realizoval FNM k 31. srpnu 1992. Naopak na úhradu úvěru Bratislavských
automobilových závodů bylo vynaloženo 1.5 mld. Kčs, FNM převzal oddlužení
státních podniků a závazky na posilnění základního úvěrového kapitálu bank v SR
v hodnotě 15 mld. Kčs. 

Slovenský ministr se mýlí FEDERÁLNÍ ROZPOČET NEFINANCUJE STAVBY V ČECHÁCH 

Pražské metro ani jiné stavby spadající do působnosti republikových orgánů a
ležící na území České republiky nejsou financovány z federálního rozpočtu.
Vyplývá to z informace, kterou nám včera poskytl ředitel odboru státního
rozpočtu federálního ministerstva financí Miroslav Havel. Reagoval tak na úterní
prohlášení slovenského ministra zemědělství Petera Baca, že pokud federál
zastaví svůj podíl na financování vodního díla Gabčíkovo, bude slovenská vláda
požadovat, aby bylo zastaveno také financování staveb v České republice. Podle
vyjádření ředitele Havla kryje federální rozpočet program konverze, z nějž jde
část peněz do České republiky. V roce 1991 to však z celkové částky asi 1.5
miliardy bylo jen 300 miliónů korun. "Pražské metro nebylo nikdy financováno z
federálních zdrojů," uvedl včera Josef Flekal z odboru státního rozpočtu českého
ministerstva financí. Ministr Baco totiž jako jeden z příkladů staveb, kterých
se má na české straně omezení týkat, uvedl právě metro. 

z voleje Bez sponzorů se umění neobejde. Je chvályhodné, že výrobce čisticích
prostředků SC Johnson podpořil úterní koncert v Rudolfinu, i když ho k tomu
vedly zištné důvody, jelikož koncert přenášela televize. Pochybuji pouze o jedné
věci: že by se pro zelenou reklamní tabuli nenašlo decentnější a přitom neméně
nápadné místo než přímo na pódiu za zády Josefa Suka, Rudolfa Firkušného a
dalších interpretů. Jako by nestačilo, že před pořadem měl SC Johnson svou
reklamu a ještě o něm hovořil moderátor. To by se příště mohlo polepit křídlo
samolepkami se znakem sponzora. 

Vrtulník proti včele 

minuty záchrany 

Vrtulník proti včele 

V roce 1989 se po Praze a Brně stala Ostrava třetí lokalitou v České republice,
kde byl zahájen provoz letecké záchranné služby. Na její činnosti se od počátku
podílejí především lékaři anesteziologicko-resuscitační kliniky tehdy krajské,
nyní fakultní nemocnice s poliklinikou v Ostravě-Zábřehu. Ti spolu se záchranáři
nemocnice a Hlavní báňské záchranné služby i s piloty a mechaniky Belairu (dříve
Slovairu) tvoří sehraný tým. 

Jedno srpnové dopoledne lékař zvedá telefon a hlas dispečerky sděluje, že v
Krásném Poli leží v bezvědomí muž, kterého bodla do obličeje včela. Pilot s
mechanikem ihned vybíhají a startují vrtulník, zatímco záchranář hledá na mapě
přesné místo zásahu a lékař přebírá podrobnosti o zdravotním stavu pacienta. Do
dvou minut je vrtulník Bell 206 L ve vzduchu a rychlostí asi 220 kilometrů v
hodině míří k pacientovi. Za další tři minuty přistává na poli blízkém zahradě s
postiženým mužem. Za šest minut od výzvy je osádka u pacienta. 

"To je marné, ten už je mrtvý, je totiž alergický na bodnutí včelou," říkají
bezradní, okolo stojící lidé. Lékař je jiného názoru. I když je pacient silně
promodralý a nedýchá, lékař se záchranářem obnovují průchodnost dýchacích cest,
podávají kyslík, a do žíly aplikují léky potlačující alergickou reakci.
Připojený monitor ukazuje poruchy rytmu, avšak srdce běží a po podání dalších
léčiv se jeho chod stabilizuje. Pacient začíná sám dýchat, postupně se probírá k
vědomí. Je naložen do vrtulníku a dopraven na ARO závodní nemocnice Vítkovic,
kde se jeho stav v dalších dnech stabilizuje. 

Stačily dvě minuty navíc a pomoc by přišla pozdě. Tak se tento pacient zařadil
mezi mnoho desítek dalších, kteří by bez letecké záchranné služby nepřežili.
Její opodstatněnost a nezastupitelnost v ostravské aglomeraci se prokázala už v
prvních třech měsících provozu. 

Vůdce uprchlých svěřenců zadržen 

Brno (fil) - Vůdce osmičlenné skupiny uprchlých svěřenců Výchovného ústavu
mládeže ve Višňové na Znojemsku Radek D. byl včera v Brně spolu s dalším
pohřešovaným mladistvým komplicem zadržen policisty. Podle našich informací
Radek D. plánoval hromadný útěk všech 45 višňovských svěřenců. V osudnou noc 20.
září se mu podařilo nakonec přemluvit k akci dalších sedm chlapců ve věku od 15
do 17 let. Po zbylých šesti uprchlících stále pátrají jihomoravští policisté. S
největší pravděpodobností se většina z nich pohybuje přímo v Brně. 

kam za kulturou 

VÝSTAVY 

GALÉRIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ V OSTRAVĚ 

Výstava: Švýcarské umělkyně dnes, Nové Vítkovice 1876-1914 

PRODEJNÍ GALÉRIE DÍLO OSTRAVA-PORUBA: do 28. 9. Jaromír Martiník - obrazy,
oleje, od 29. 9. Zdeněk Götz a Jana Götzová - obrazy, oleje 

STUDIO DELLA OSTRAVA: do 30. 9. Miroslava Pajasová - obrazy 

OBLASTNÍ STŘEDISKO DÍLO V OLOMOUCI 

prodejní galérie Olomouc: do 28. 9. Václav Johanus - obrazy, grafika, od 29. 9.
Jan Jaroš - obrazy 

Galerie Patro: Zdeněk Štefka - sklo 

prodejní galérie Přerov: do 29. 9. Jitka Tláskalová - art-protisky, Josef Hajný
- keramika, od 30. 9. Hana Kuchyňková - oděvy a Kateřina Pittlová - oděvní
doplňky 

KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ 

KLUB ATLANTIK: dnes v 18.00 Balvan - Tanec Hypochondra 

MĚSTSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO HAVÍŘOV: 

Společenský dům: 19. 9. v 19.30 Večer dobré zábavy 

Kulturní dům Petra Bezruče: 30. 9. v 19.00 Večer u Felixe - estráda s Felixem
Holzmanem 

Výstavní síň Viléma Wünsche: do 30. 9. Mezinárodní výstava dětské kresby a
grafiky 

Divadlo loutek K. Kurjana: 27. 9. v 15.00 Míček Flíček 

KULTURNÍ STŘEDISKO VSETÍN: do 30. 9. Batiky a kresby Boženy Spáčilové 

MĚSTSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO NOVÝ JIČÍN: výstava Oldřicha Štěpánka - dřevěné
reliéfy 

kulturní zařízení Tatrovanka: 26. 9. "Zlatej chlapec" - Ladislav Křížek a
Kreyson 

Stará pošta: dnes v 10.00 a 18.00 přednáška Pamír, výstava fotografií Leoše
Holubce Hory a lidé 

DŮM KULTURY PRAMET ŠUMPERK: 

dnes Discoparty 

26. 9. ve 14.00 Memoriál Milana Žourka - trampská a folková přehlídka s country
bálem 

30. 9. v 19.00 Videostop na cestách 

MUZEA 

VLASTIVĚDNÉ MUZEUM V OLOMOUCI: Harold Schouten - výstava holandského malíře,
Švýcarská počítačová grafika, 26. 9. Starodávný jarmark 

OKRESNÍ VLASTIVĚDNÉ MUZEUM NOVÝ JIČÍN 

Historie Nového Jičína 

J-klub: 

Frenštát pod Radhoštěm: Frenštát ve fotografii Rudolfa Jandy 

Nadační muzeum Štramberk: Zdeněk Burian 

OKRESNÍ VLASTIVĚDNÉ MUZEUM V ŠUMPERKU 

Muzeum Mohelnice: Velmistr Evžen Habsburský a hrad Bouzov 

SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM OPAVA 

Výstavní budova: Z babiččiny izby, výstava restaurovaných exponátů Obnovená
krása 

MUZEUM BESKYD FRÝDEK-MÍSTEK 

Hrad Hukvaldy: 26. -27. 9. od 10.00 do 16.00 skupiny historického šermu Durandal
a Kardinál 

OKRESNÍ VLASTIVĚDNÉ MUZEUM VSETÍN 

Valašské Meziříčí, zámek Kinských: do 27. 9. výstava loutek, výstava Jiří
Třanovský 

Valašské Meziříčí, lapidárium Trojice: 

DIVADLA 

STÁTNÍ DIVADLO OSTRAVA 

Divadlo Antonína Dvořáka: 27. 9. v 16.30 Sergej Prokofjev: Popelka, 30. 9.
koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava 

Co to je nedisciplinovanost po siréně 

Co to je nedisciplinovanost Bitky a rvačky jsou kořením hokeje, říkají mnozí
fandové a trenéři jsou toho názoru, že hokej je vždy bude plodit. V
profesionální NHL je způsob rvaček doveden do jisté profesionality i s určitými
zvyklostmi. Něco jiného jsou ovšem zbytečné fauly, které mužstvo oslabují. V
zápase Kladno - Vítkovice (4:7) jich bylo dost a kladenský trenér Novák z nich
šílel. Někteří kladenští hráči se dali v rozhodujících fázích zápasu vylučovat,
Kruliš za sekání, Zajíc za přímý direkt do tváře soupeře a zbytečně se dal
vyhodit i Eichenmann. "Musím sáhnout k tvrdým sankcím a postihům," řekl
kladenský trenér, šokován, co mu jeho hokejisté provádějí. Naivita některých
takových zásahů je očividná, hráč se jich dopouští přímo před očima rozhodčího.
Tomu se pak říká nedisciplinovanost a toto slovo se po zápasech na tiskových
konferencích objevuje dost často. 

Hokejové dozvuky 

(str. 15) 

Brankář Faerských ostrovů Knudsen zachraňuje před Kukou (vlevo) a Dubovským 

Český sněm potřebuje prostor PROČ SE POSLANCI ROZHODLI ROZŠÍŘIT SÍDLO ČNR 

Praha (jet, čstk) - Na důvody, jimiž se poslanci ČNR řídili při hlasování o
rozšíření sídla českého parlamentu z dnešních šesti na 13 malostranských paláců,
jsme se včera zeptali několika z nich. Jak známo, český sněm v úterý tento návrh
schválil převážnou většinou hlasů (128 pro, 20 proti). Návrh dříve odmítla česká
vláda; proti se vyslovil i předseda ODS Václav Klaus, který upozornil, že po
rozpadu federace by se pro ČNR mohly uvolnit federální budovy. Alfred Frommer
(LSU): "Nemyslím, že by každý poslanec musel pro sebe mít hned vlastní kancelář.
Ale způsob, jak tu pracujeme dnes, je neúnosný - např. já zde mám na svoje věci
skříňku 40x40 cm, což odpovídá šuplíku v běžném stole. Český stát skutečně musí
svým poslancům vytvořit lepší podmínky pro práci." Oldřich Váca (ODS): "Já jsem
hlasoval proti. Ne kvůli stanovisku české vlády - ta má svaté právo mít jiný
názor než poslanci, ani kvůli panu Klausovi - příslušnost k politické straně
přece nezavazuje k úplně stejnému názoru. Prostě jsem usoudil, že uskutečnění
tohoto návrhu je legislativně složitější, než se původně zdálo. Mám na mysli
především ono jakési vyvlastnění budov pro ČNR. Současné prostředí skutečně
nevyhovuje dnešním potřebám, ale myslím si, že nebylo nutné to řešit právě nyní
a právě takto." Pavel Kulička (SPR-RSČ): "ČNR potřebuje sídlo, kde mají poslanci
lepší možnost být ve styku s voliči, vždyť tady nemáme ani dost telefonů. A
zákonem určené budovy k české státnosti historicky patří. Nebudou v nich žádné
sauny či bydlení pro poslance, jak se někde psalo. Vzniknou tam pracovní
prostory pro příští parlament. Proto jsem zákon podpořil." Vojtěch Čechák (Levý
blok): "Zákon neodpovídá duchu doby, zavání vyvlastňováním, a proto jsem
hlasoval proti." Protest proti zákonu o sídle ČNR vyjádřilo prostřednictvím ČSTK
Sdružení občanů a přátel Malé Strany a Hradčan:*"Jsme znepokojeni tím, že přes
zásadní nesouhlas české vlády a opakované protesty občanů ČNR sama zneužila své
moci k rozhodnutí ve svůj bezprostřední prospěch na úkor svých voličů. V době
řešení podstatných otázek budoucnosti tohoto státu a národa a současné
ekonomické situaci se domníváme, že občané mají právo požadovat po jimi
zvolených zástupcích maximální hospodárnost a skromnost," uvádí se ve
stanovisku. Podle nájemnice bytu v domě č. p. 518 v Tomášské ulici a současně
majitelky prodejny drogerie v domě č. p. 8 v téže ulici je schválení zákona
naprostou ignorací zájmu voličů poslanci ČNR. "Pokud takto jednají nyní s těmito
objekty, vzniká nebezpečný precedens, že si to dovolí kdykoli jindy a jinde."
Způsob, jakým bylo ustanoveno sídlo České národní rady, považují primátor
hlavního města Prahy Milan Kondr (ODS) a starosta městské části Praha 1 Ivan
Spěvák za nepřijatelný. Ve společném stanovisku vyjádřili pochopení pro to, že
ČNR musí mít odpovídající sídlo a její poslanci zabezpečeny dostatečné podmínky
pro výkon své funkce. Konstatovali však, že "v kulturním světě a v demokratické
společnosti je obvyklé, že podobný záměr je dlouhodobě projednáván s těmi,
kterých se to týká". Oba představitelé očekávají, že postup vlády České
republiky, kterým se má naplnit zákon o sídle ČNR, bude "odpovědnější a
vstřícnější" než postup poslanců ČNR. 

Vůdce mladíků zadržen 

Důvodem nedělního útěku svěřenců je prý "užívat si". Unikající mladíci mají už
za sebou poměrně rozsáhlou trestnou činnost. V ústavu ve Višňové jsme se včera
zajímali o důvody útěku a za jakých okolností se mohl zdařit. První pokus začal
vlastně už minulý pátek kolem 18. hodiny, kdy opustili zdejší zámek tři
svěřenci. V sobotu ráno je eskorta přivezla zpět. Podle tvrzení svěřenců se v
ústavu pak stávkovalo, nakonec vše utichlo. Před druhým útěkem vychovatelé
nepozorovali žádné změny v chování chlapců. V neděli v noci však svěřenci
využili přítomnosti jediného vychovatele v ústavu. Obstoupili ho a donutili k
vydání klíčů od budovy. Útěk byl už dílem okamžiku. Vedoucí vychovatel Petr
Škuta nám sdělil, že větší počet službu konajících vychovatelů v noci předpis
neumožňuje vzhledem k poměrně malému počtu ústavních svěřenců. Šestnáctiletý
Ervín Hopp a o rok starší Jiří Svoboda připouštějí, že jejich vychovatelé
"nejsou špatní a dá se s nimi komunikovat". Rázně odmítli spekulace, že důvodem
nedělního útěku jsou neshody vychovatelů a svěřenců, nebo přehnaně náročný
ústavní režim. "V tu noc nás kluci také přemlouvali. Tvrdili, že si venku
užijeme, že budeme chodit na diskotéky a tak," dodal Ervín Hopp, který
připustil, že právě tohle je onen pravý důvod k útěku. Kromě těchto mladíků však
ve Višňové postrádají dalších šest svěřenců, kteří se nevrátili z prázdninových
dovolenek. Jejich návrat musí vedení ústavu vymáhat soudní cestou. 

Bosna: K větším bojům na jejím území nedochází, hlásí zdroje MEZI CIVILISTY
NICMÉNĚ OPĚT ZTRÁTY 

Největší ztráty jsou nadále mezi civilním obyvatelstvem. Záhřebský rozhlas včera
ráno informoval, že dělostřeleckou palbou byla v úterý večer zasažena nemocnice
v převážně muslimském Bihači na západě Bosny. O život přitom přišlo devět osob a
dalších 20 bylo zraněno. Srbskými granáty byla podle rozhlasu těžce poškozena i
nemocnice ve městě Jajce ležícím asi 50 kilometrů jižně od Banja Luky. Kromě
operačních sálů byla zničena značná část lůžkového oddělení. Jak týž zdroj dále
sdělil, v Sarajevu zasáhla v úterý večer srbská děla vývařovnu Červeného kříže,
a to v době, kdy zde bylo hodně lidí. Tři osoby údajně zahynuly a více než 20
bylo zraněno. V hlavním městě Bosny a Hercegoviny vládl podle bělehradské
televize poměrný klid, narušovaný občasnou střelbou. Ani záhřebský rozhlas
nehlásil větší srážky, i když konstatoval, že "srbský agresor" ostřeloval z děl
čtvrti Novo Sarajevo a Centrum, kde po zasažení zápalnými granáty vypukl požár v
jednom z obytných bloků nedaleko budovy parlamentu. Srbské a chorvatské zdroje
zaznamenaly úterní intenzívní boje v oblasti měst Teslic, Maglaj a Doboj jižně
od Derventy. Srbským jednotkám, které zde podle Chorvatů nasadily i letectvo, se
údajně podařilo zatlačit muslimské pozice. 

Jugoslávie bez členství v OSN 

New York - Valné shromáždění OSN včera zbavilo členství "zbytek" Jugoslávie,
který nyní zahrnuje pouze Srbsko a Černou Horu. O nové členství v OSN si bude
muset Jugoslávie podat novou žádost. Rezoluce byla přijata na nočním jednání.
Pro její přijetí se vyslovilo 127 států včetně Československa, proti bylo 6
včetně Jugoslávie a 26 se zdrželo hlasování. Počet členských zemí OSN se tak
snížil na 178. Předseda jugoslávské vlády Milan Panič rozeslal všem členům
dopis, v němž je varoval, že plánované vypuzení Jugoslávie z OSN významně
poškodí snahu jeho vlády o nastolení míru v oblasti. Dal také jasně najevo, že
počítá se vším, a oznámil, že požádá znovu o členství pro Jugoslávskou svazovou
republiku. Jediný jugoslávský delegát, který v době hlasování ještě seděl v
zasedacím sále a který hlasoval proti přijetí rezoluce, po vyhlášení výsledku
sebral ze stolu akta a bez protestů odešel. Přijetí rezoluce se ještě na
poslední chvíli pokusil premiér Panič zvrátit v hořkém projevu, když Valné
shromáždění obvinil, že mu brání přinést jihovýchodu Evropy mír a že má jiná
měřítka vůči Chorvatsku a jiná proti jeho zemi. "Problém není v Bělehradu,
problém je v Sarajevu," řekl Panič, podle jehož slov nedokázala zatím bosenská
vláda získat důvěru vlastního obyvatelstva a podle jehož tvrzení Jugoslávie
neposkytuje nejmenší podporu srbským nacionalistům v Bosně. 

Skončí konečně válka v Karabachu? 25. ZÁŘÍ VSTUPUJE V PLATNOST NOVÉ PŘÍMĚŘÍ 

Moskva - Ministři obrany Arménie a Ázerbájdžánu Rachim Kazijev a Vazgen
Sarkisjan podepsali dohodu o příměří, jež má vstoupit v platnost o půlnoci 25.
září na dobu 150 dnů. Oznámil to podle včerejšího ruského tisku ruský ministr
obrany Pavel Gračov. Dohoda byla podepsána v noci ze soboty na neděli na tajné
schůzce v jedné z vládních vil v Soči. Na vypracování dokumentu se podíleli také
ruští ministři obrany a bezpečnosti Pavel Gračov a Viktor Barannikov a gruzínský
ministr obrany Tengiz Kitovani, jejichž podpisy jsou rovněž pod dohodou.
Dokument předpokládá zastavení akcí v Náhorním Karabachu a po celé délce
arménsko-ázerbájdžánské hranice. Ministři obrany Arménie a Ázerbájdžánu se v
dohodě zavazují, že dají rozkaz všem ozbrojeným formacím, aby o půlnoci 25. září
zastavily palbu. Dokument rovněž stanoví, že během dvou měsíců budou z Náhorního
Karabachu odsunuty všechny ozbrojené síly. Ministr Gračov připustil, že příměří
v Karabachu bylo sice již mnohokrát porušeno, ale dosud nikdy nebyly podle něho
dokumenty tak pečlivě propracovány z vojenského hlediska. Baku - Podle zdejšího
ministerstva obrany však arménské ozbrojené síly včera porušily hranici s
Ázerbájdžánem a za podpory vrtulníků zaútočily na lačinský koridor spojující
arménské území s karabašskou enklávou v Ázerbájdžánu. 

Visegrádská trojka zřejmě nebude mít volný obchod 

Maďarsko a Polsko se rozhodly ustoupit od chystané zóny volného obchodu mezi
zeměmi visegrádské trojky. Bylo to oznámeno v Budapešti po jednání ministerských
předsedů Józsefa Antalla a Hanny Suchocké. Obě země od začátku příštího roku
uzavřou bilaterální dohodu o volném obchodu a teprve později případně i
separátní dohody s oběma částmi Československa. Podle původního rozhodnutí z
jara letošního roku měl být obchod mezi Československem, Maďarskem a Polskem
liberalizován ještě do konce letošního roku. 

Česká ekonomika na vzestupu ZASTAVILA SE KŘIVKA POKLESU 

Praha - Česká ekonomika vykazuje za sedm měsíců letošního roku uspokojivější
výsledky než hospodaření celé ČSFR, uvedl včera při zdůvodňování Zprávy o vývoji
rozpočtového hospodářství ČR v prvním pololetí 1992 v českém parlamentu
místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník (ODS). 

Jak dále řekl, "křivka poklesu se zastavila." Míra inflace byla v srpnu 8.4
procenta. Nezaměstnanost dosáhla v srpnu 2.7 procenta a od ledna klesá. Státní
rozpočet ČR skončil za osm měsíců přebytkem šest miliard korun. 

Bez peněz a bez jazzu 

komentář 

Bez peněz a bez jazzu 

Letošní přehlídka bluesových, rockových a jazzových zpěváků Vokalíza, která se
měla konat tento víkend, se neuskuteční a podobný osud potká i jubilejní XX.
ročník Mezinárodního jazzového festivalu. Situace na jazzové scéně, byť se v
létě konal první ročník nového Agharta Jazz Festivalu, je téměř horší než za
socialismu. 

Na osudu letošní Vokalízy se nemalou měrou podepsala neprofesionalita
pořadatelů; avšak hlavním důvodem, proč se nekonají oba špičkové jazzové
festivaly, je nedostatek peněz. Vstupné nepokryje náklady. U Mezinárodního
jazzového festivalu je nikdy nepokrývalo, hradilo je z deseti až dvaceti
procent. Zbytek vyrovnávaly dotace. Nevolám po jejich návratu, ale sponzoři do
podobně drahých akcí zatím nemají chuť a často ani kapitál. Řešení by se však
hledat mělo, protože oba festivaly měly jednak vysokou úroveň, jednak lákaly do
Prahy řadu turistů. 

Těžko však lze očekávat velkou snahu najít řešení, jestliže sály při jazzových
koncertech nejsou plné. Za předchozího režimu si jazzoví fandové lépe
uvědomovali výjimečnost těchto akcí. Dnes si mnozí říkají, že i hvězdy mohou
vidět jindy. To je však omyl. Politické důvody tomu sice nebrání, ale náklady
ano. Nevelká odezva jazzových koncertů navíc odrazuje i ten malý počet
případných sponzorů. Situaci však nezlepší mávnutím proutku deus ex machina,
doby poroučení větru dešti jsou tytam. Bude-li však jazzový národ jen naříkat,
místo aby si nenechal žádný koncert ujít, a ukázal tak svou početnost, těžko se
na osudu festivalů něco změní. 

OSLAVY venkovské ruční pekařské práce nazvané Dubečský pletánek proběhly včera
dopoledne v pekárně Dubeček, kterou vlastní firma VIKA Gastrocentrum v desáté
pražské městské části. Jak uvedli její zástupci, právě dubečská pekárna patřila
ve 20. a 30. letech k nejvyhledávanějším dodavatelům pečiva v Praze a jejím
okolí. Součástí akce byla i soutěž v pojídání obřích koláčů. 

(nak) 

FOTO: MAFA - DAVID NEFF 

Jsem opotřebovaný 

AUTOKROSAŘ JIŘÍ BARTOŠ PO SVÉ 21. SEZÓNĚ Jedenadvacet sezón v autokrosu prožil
mladoboleslavský Jiří Bartoš (42), dnes závodník pražského týmu Fotofast. Letos
získal už čtvrtý titul mistra republiky a také páté stříbro v mistrovství
Evropy. Avšak... "Chtěl jsem víc, ale v posledních třech závodech ME se mi motor
Porsche rozsypával," říká Bartoš. "Potížím jsem hodně 'pomohl' já sám. Měl jsem
pocit, že je motor obsahem handicapován a nasadil dvojité zapalování, ale se
zvýšením výkonu mi nedošly jiné souvislosti. Dvakrát se propálily písty, bylo
tam moc komprese." Rok ještě nekončí, ale autokrosař už myslí na druhý. "Příští
sezóna závisí na tom, jestli se mi podaří dát dohromady tolik peněz, abych se
mohl spolehnout na auto a na lidi, kteří je postaví. Budu závodit, dokud
nepřijdou horší umístění. Jen se vozit a končit šestý, na to jsem už moc starý.
A nebylo by to ani seriózní vůči sponzorům. Nehodlám hazardovat se jménem.
Dneska to z fleku můžu zabalit a odejít se ctí." Mluvíte, jako byste opravdu
chtěl končit. "Podnikám a nezakrývám, že závodění a firma někdy nejdou
dohromady, jedno druhému zabírá čas. Ano, jsem opotřebovaný. Po každém závodě
stavíte prakticky novou buginu. Autokros je devadesát procent práce a jen deset
procent jezdeckého umění. Už tři roky tvrdím, že ta příští sezóna bude poslední.
Kdybych však letos dopadl špatně, tak jsem se už nerozmýšlel. Ale každý člověk
je ješitný, jen to někdo přizná a jiný ne. Ve Francii mi říkali, že kdyby moje
auto šlapalo tak jako mistru Evropy Dubourgovi, koukali by se mi všichni na záda
s kilometrovým odstupem. Jasně, přeháněli, ale vás to potěší a motivuje
pokračovat." Neuvažujete o změně značky motoru? "Od porsche odcházet nechci. Ani
k Fordovi, který se nabízel. Pozoroval jsem Kačírkův ford v divizi cestovních
vozů. Do buginy se nehodí. V letošním mistrovství Evropy jen tři závody
nevyhrálo porsche. Ovšem pořídit nový motor s maximálním obsahem 3.5 litru je
nutností. Můj dosavadní třílitr byl konkurenceschopný jen v superstavu. Na
vyhrávání nestačil." Neustoupil trochu autokros z popularity minulých let? "U
nás nějak zmírá, což považuji za důsledek všeobecných změn. Lidé, kteří se v něm
točili, se teď realizují jinde, podnikají atd. Když třeba začínaly jezdit buginy
se šestnáctistovkovým motorem, bylo jich v tréninku šedesát. Dneska jich tam
uvidíte s bídou dvacet. Možná by se měly zrušit třídy." Ale "šestnáctky" přece
nemohou soupeřit s výkonnějšími motory?! "Závodníci ze šestnáctek by přešli
právě na silnější motory. Dříve byly ty slabší lacinější, ale když slyšíte,
kolik teď stojí připravit špičkový šestnáctkový motor... Ty sumy jsou stejné,
ne-li někde vyšší než u obsahů do tří a půl litru." 

ve zkratce 

Kolem Irska - 2. etapu (201 km, cíl v Galway) vyhrál Vanderaerden za 5:18:37, 2.
Nelissen (oba Belg.) stejný čas. Celkově vede Nelissen. 

Dvacetiletý jezdec Tamanoi zemřel na následky zranění hlavy, které utrpěl před
pěti dny při pádu z koně na tokijském dostihu. 

Čtvrteční odveta hokejového zápasu V. Popovice - Kitzbühel byla po středeční
hromadné rvačce v prvním utkání zrušena. 

Bodovací závod na plzeňském velodromu vyhrál Tesař před Martínkem a Pekárkem
(vš. SKP Plzeň). 

Fotbal s nadváhou 

Pro přijetí do amatérského fotbalového klubu v německém Blaufeldenu existuje
jediná podmínka: hráč musí vážit více než sto kilogramů. Tým má zatím třináct
členů, z nichž každý svoji váhu nosí na dresu místo čísla. Absolutní jedničkou
je brankář s číslicí 146. Dohromady váží mužstvo 1.3 tuny. Jakmile něčí hmotnost
klesne pod 100 kg, dojde k vyřazení. Jedinou výjimku dostal manažer, který váží
"jen" 91 kg, ale pro tým je nepostradatelnou oporou. Má dva životní sny - získat
pro fotbal všechny stokilové občany Blaufeldenu a sehrát střetnutí s Bayernem
Mnichov. 

politické spektrum 

PODLE INFORMACÍ KDH slovenská vláda a HZDS připravují rozsáhlé změny ve státní
správě SR, uvedl včera Ján Čarnogurský. "Návrhy na personální změny v úřadech
státní správy jsou přitom plně v rukou okresních a místních představenstev
HZDS," řekl. Zdůraznil, že mezi osobami, které jsou na tyto funkce navrhované
představenstvy HZDS, jsou i bývalí dlouholetí funkcionáři KSS. 

PO ZÁNIKU FEDERACE není možné, aby nadále existovala společná armáda. Její
faktické rozdělení k 1. lednu 1993 je nutné a uskutečnitelné, praktické
provedení tohoto úkolu na základě příslušných mezistátních smluv však bude trvat
delší čas. K návrhu tiskového zákona J. Lux na včerejší tiskové konferenci
KDU-ČSL sdělil, že její poslanci přijetí zákona nepodpoří. 

(pen) 

PŘÍPADNÝ NESOUHLAS opozice při budoucím hlasování ve FS o návrhu zákona o
způsobech zániku federace označil včera tiskový mluvčí ODS Jiří Schneider za
snahu vyhnout se řízenému, ústavními pravidly zajištěnému rozdělení ČSFR. K
diskusi o územním uspořádání českého státu Jiří Schneider podotkl, že nepovažuje
tento problém za "prioritu současnosti". V žebříčku hodnot ODS zaujímají otázky
regionálního uspořádání až třetí místo za problematikou vyřešení vztahů se
Slovenskem a přípravou české ústavy. 

(jl) 

ZÁSAH POLICEJNÍ JEDNOTKY při fotbalovém střetnutí Slovan-Ferencváros byl podle
předsedy Maďarské občanské strany (MOS) László Nagye především úspěšnou
demonstrací moci. "Nová politická moc může klidně sáhnout i po krajních
prostředcích, společnost je dostatečně znormalizována," řekl na včerejším
brífinku v Bratislavě. Normalizovanost slovenské společnosti se podle něho
projevila v tom, že "veřejnost vcelku dobře přijala brutálnost tohoto zásahu.
Parlamentní odezva nebyla skoro žádná, a když byla, tak kladná". 

Nadace pro ráj 

Turnov (ouš) - Zlepšit životní prostředí a ráz krajiny v Českém ráji si klade za
cíl nová nadace. Může do ní vstoupit každý, kdo přispěje k rozvoji jednoho z
nejvzácnějších českých regionů. K zakládajícím členům patří města a obce, jakož
i spolky svázané s Českým rájem a významní jednotlivci-patrioti. Společně chtějí
zachránit vzácné živočichy a rostliny, historické památky, výjimečné přírodní
výtvory a lidovou architekturu. Hodlají připravit například katalog staveb
vhodných pro Český ráj, z něhož by vycházeli všichni projektanti. Nadace spoléhá
nejen na dary a pomoc sponzorů, ale také na vlastní podnikání, například vydáním
cykloturistických map pro příznivce horských kol. 

Vzkaz pro pana Krůtu: 

Naše opoziční skupina "Zdravá stezka" Vám oznamuje, že na své tajné schůzi
určila Váš další osud. 

Vzhledem k tomu, že jste prokazatelně smrtonosnou chorobou nakazil nejméně 2
osoby, rozhodování bylo usnadněno a šlo pouze o určení způsobu Vašeho konce.
Nakonec byla třípětinovou většinou určena kulová zbraň s tím, že Váš následný
osud (díky přímluvě obou nachlazených a bezmezně demokratickému cítění všech
členů naší organizace) si můžete předem sám určit výběrem ze dvou variant: 

S pozdravem "kapesník s Vámi" Váš oddaný přítel na život a na smrk 

"Mata Hari" v československých službách PRAVÉ JMÉNO ODHALENÉ AGENTKY JE
KOLLEROVÁ-CANDELOVÁ 

Řím - Zaměstnankyně italské tajné služby Sismi, jejíž zatčení pro špionáž ve
prospěch předlistopadového Československa bylo ve středu oznámeno v Římě, se
podle listu Il Messaggero jmenuje Kollerová-Candelová a je jí 59 let. 

Uvedený list i další deníky dnes o aféře poměrně rozsáhle informují, píší "Mata
Hari ve vojenských službách" a uvádějí, že záležitost místy připomíná špionážní
romány Johna Le Carré. Podle Il Messaggera byla Libuše Kollerová v roce 1953
vyslána do Itálie, kde se provdala za pracovníka italských tajných služeb a
pozdějšího agenta tajné služby SID na italském velvyslanectví v Praze, nyní už
zesnulého. Bývalý šéf italské vojenské informační a bezpečnostní služby generál
Viviani řekl, že činnost agentky byla italským úřadům známa už dvacet let.
Italská tajná služba ji prý využívala k tomu, aby dodávala cizím tajným službám
falešné informace. Zatčena byla poté, co bylo její jméno zveřejněno v českém
časopisu Rudé krávo. 

Šéf bývalé tajné služby NDR byl obžalován z vlastizrady HROZÍ MU AŽ PATNÁCT LET
VĚZENÍ 

Berlín - Šéf bývalé východoněmecké tajné služby Markus Wolf byl obžalován z
vlastizrady. Oznámil to včera ve svém úřadě v Karlsruhe spolkový prokurátor
Alexandr von Stahl. 

Wolf (69) byl obviněn z toho, že řídil činnost nejméně 12 agentů pracujících
proti Bonnu. Jedním z nich byl i špión Günter Guillaume, který pracoval jako
poradce bývalého západoněmeckého kancléře Willyho Brandta. 

Kvůli skandálu kolem tohoto případu musel Brandt v roce 1974 odstoupit. 

Legendární šéf tajné služby, považované za nejlepší v komunistickém světě, byl
rovněž obviněn z úplatkářství. 

Wolf po sjednocení Německa uprchl do Moskvy a později se vrátil. Při návratu byl
přesně před rokem (24. 9. 1991) zatčen. 

Bude-li Wolf usvědčen, hrozí mu trest odnětí svobody až na 15 let. Datum
soudního procesu ale zatím nebylo oznámeno. 

Prezident má za týden jmenovat ústavní soudce 

Parlament doporučil třináct kandidátů 

Praha (li, ben) - Prezident Havel by měl 15. července na Pražském hradě jmenovat
třináct soudců Ústavního soudu. Řekl nám to včera prezidentův mluvčí krátce
poté, co parlament vyslovil souhlas se třinácti ze čtrnácti kandidátů na soudce,
které Havel navrhl. Ústavní soud, který bude soudním orgánem ochrany ústavnosti,
má zahájit činnost v Brně zřejmě v září. Podle ústavy se skládá z 15 soudců,
jmenovaných na deset let. Soud se může ujmout činnosti složením slibu dvanáctého
soudce. Funkce ústavního soudce je neslučitelná s členstvím v politických
stranách. Základní plat soudců bude 25 tisíc korun. 

Soudci by se mělo stát pět bývalých členů Ústavního soudu ČSFR Zdeněk Kessler
(dříve poslanec FS za ODS), Vlastimil Ševčík (předtím poslanec FS za OH),
Antonín Procházka (dříve poslanec ČNR za KDS), Vojen Güttler a Pavel Mates a
čtyři vysokoškolští učitelé práva - Vladimír Klokočka, Vojtěch Cepl, Vladimír
Čermák a Slovák Pavol Holländer. Tři další kandidáti, Iva Brožová, Miloš Holeček
a Vladimír Jurka, jsou soudci krajského a okresního soudu. Třináctým kandidátem
je komerční právník Vladimír Paul. Parlament neschválil kandidaturu docentky
Ireny Pelikánové, členky ODA, pro niž hlasovala jen část poslanců vládních
stran. 

Unikátní operace v nemocnici Motol 

Praha - Unikátní operaci, která má navrátit sluch dvouletému chlapci, provedl
včera ve Fakultní nemocnici v Praze-Motole německý specialista profesor Ernst
Lehnhardt. Operace trvala i s přípravou čtyři hodiny a zdařila se. Podle
profesora Jaroslava Fajstavra z motolské nemocnice chlapec ohluchl po zápalu
mozkových blan, který prodělal před čtyřmi měsíci. Stejné operaci se loni na
ušní klinice v Hannoveru podrobil šestiletý český chlapec. Operace skončila
úspěšně a chlapec bez problémů navštěvuje 1. třídu základní školy. Jeho rodiče
iniciovali vznik nadace "Prolomené ticho", která shromáždila finanční prostředky
na včerejší zákrok. Další podobná operace je plánována na začátek příštího roku
a provedou ji lékaři Fakultní nemocnice Motol. 

Obyvatelé Letovic žádají zavření tavírny hliníku 

Letovice - Pět set sedmdesát jedna občanů Letovic, šestitisícového města okresu
Blansko, podepsalo petici, v níž žádají městské zastupitelstvo, aby zavřelo
tavírnu hliníku ve státním podniku Contex. V Contexu se zpracovávají druhotné
suroviny, hliníkový odpad se zde přetavuje od roku 1992. Lidé, kteří bydlí v
blízkosti závodu, si od té doby stěžují na zdravotní potíže. Kvůli kouři z
továrního komína nemohou doma větrat. Příčinu vidí v tom, že v Contexu se spolu
s hliníkovým odpadem znečištěným nátěrovými hmotami a olejem přetavují i umělé
hmoty, ocelový odpad a pryž. Jejich domněnku potvrdila kontrola České inspekce
životního prostředí 9. června letošního roku. Inspektoři uložili Contexu, aby
znečištěnou zásilku hliníku, která zde byla přichystána k přetavení, vrátil
dodavateli. V budoucnu má továrna přetavovat výlučně kusový hliník a plechy,
které nejsou znečištěny oleji a barvami. Contex před nedávnem reagoval na
stížnosti občanů objednáním studie brněnské firmy Enving. Podle ní i při
zpracování hliníkového odpadu, který obsahuje 14 procent zaolejovaných dílů a 5
procent lakovaných, je znečištění životního prostředí hluboko pod stanovenými
normami. V Contexu jsou proto přesvědčeni, že ovzduší znečišťuje někdo jiný, a
doporučují, aby stejnou studii udělal Enving i pro ostatní letovické závody. V
podniku bylo před touto inspekcí více než deset kontrol, ale žádná nedospěla k
podobnému zjištění. Podle Contexu jsou závěry české inspekce nepřesné. Výhradu,
že se při tavbě spalují umělé hmoty a pryž, vedení závodu neuznává. Inspektoři
prý obsluze nařizovali, co má do tavicí pece dát, a tak se stalo, že se tam
dostal i netříděný odpad. Všechny další stížnosti jsou bezpředmětné, neboť
technologii tavby schválila Česká technická inspekce ochrany ovzduší a Okresní
hygienická stanice Blansko. Letovičtí občané nyní čekají na výsledek správního
řízení. Vzhledem k tomu, že jde o malý zdroj znečišťování, jsou nápravná
opatření v kompetenci městského úřadu. 

Ceny akcií klesly o 30 procent 

Praha (or, tma) - Ceny akcií poklesly po prvním obchodování v RM-Systému
průměrně o 30 procent. Nové ceny byly stanoveny podle nabídky a poptávky a
důvodem pro jejich celkový pokles je výrazně větší zájem o prodej než o koupi
akcií. 

RM-Systém organizuje trh s akciemi, zprostředkovává nákup a prodej cenných
papírů jednotlivcům i firmám. Umožňuje však obchodování s jednotlivými akciemi
pouze v rámci předem určených cenových pásem. První kolo bylo ukončeno minulý
týden. Pro druhé, které začalo 18. června a jehož objednávková část končí 27.
července v 17 hodin, vyhlásil včera RM-Systém nová cenová pásma. 

Nejdražším podnikem zůstává Hotel Palace Mariánské Lázně, který bude obchodován
v rozpětí 15892 až 26487 korun za jednu akcii v nominální hodnotě 1000 Kč. V
prvním kole platilo pro Palace rozpětí 24000 až 36000 Kč a prodala se pouze
jedna jeho akcie za nejnižší cenu. 

Z prvních šesti nejdražších podniků pro druhé kolo jsou čtyři hotely, vedle
Palace také Esplanade Praha (7680 až 11520 Kč), IH Golf Mariánské Lázně a Pupp
Karlovy Vary. 

Nejlevnější firmou zůstala TESLA Sezam. Pro ni stanovil RM-Systém do druhého
kola rozpětí 40 až 60 korun za akcii. V první aukci bylo prodáno 1221 akcií
Sezamu za nejnižší cenu, která pro první kolo činila 50 korun. 

Z dvaceti nejlevnějších firem je pět podniků TESLA (Sezam, Hradec Králové,
Vacuum Comp., Lanškroun a Kolín) a také sedm regionálních závodů ČSAD. 

Likérka Božkov trvá na známce Stock 

Plzeň - Obavy z 30procentního poklesu výroby alkoholických nápojů, mj. známého
Fernetu, kvůli možné ztrátě ochranné značky Stock, vyjádřil včera na valné
hromadě akciové společnosti Likérka Plzeň-Božkov její ředitel Josef Hlinovský.
Zachování známky závisí na rozhodnutí vlády. Dividendy nebudou podle jednání
valné hromady letos vyplaceny. Loni stočila likérka téměř 124 tisíc hektolitrů
lihovin, nejvíce v celé ČR. Oproti předchozímu roku to byl více než dvojnásobný
nárůst. 

Předvést moderní umění je vzrušující úkol 

PŘEDSTAVUJE SE JIŘÍ ŠEVČÍK, NOVÝ ŘEDITEL SBÍRKY MODERNÍHO UMĚNÍ NÁRODNÍ GALERIE
Jiří Ševčík se stal ředitelem sbírky moderního umění Národní galerie, která bude
umístěna ve Veletržním paláci, jehož rekonstrukce se však už roky vleče. Čím
zejména se budete nyní zabývat? "Stavba se musí především dovést do konce a už
teď je jasné, že s řadou kompromisů. Další věcí bude otázka provozu samotného
paláce, to jest pronajmutí části prostor partnerovi, který by nerušil provoz
galerie a poskytl prostředky na její fungování. Je třeba vytvořit tým, který by
vzal za svou příležitost téměř po padesáti letech předvést české moderní umění
veřejnosti." Kdy vidíte reálný termín otevření Veletržního paláce? "Konkrétní
datum zatím říci nemohu. Ale jedna věc je jistá - palác bude stavebně předáván
letos na podzim. Pak musí nastat zkušební provoz, mezitím je třeba pořídit řadu
věcí, bez nichž nemůže existovat jako galerie - jde o radikální
konstruktivistickou stavbu vlastně beze stěn." Provoz tak obrovské budovy přijde
ročně na desítky milionů korun. Máte představu o poměru mezi jednotlivými
zdroji, z nichž se bude čerpat? "Jako ideální mi připadá, kdyby se vlastní
provoz Veletržního paláce jako prestižního stánku kultury hradil z dotací státu,
výstavy a další činnost ze zisků ze sponzorství. Tedy poměr přibližně jedna ku
jedné." Jakou plochu budou zabírat stálé expozice a klasicky pojímané výstavní
prostory? "Ve dvou patrech bude vystaveno moderní české umění od 90. let
minulého století do současnosti. Preferuji širší předvedení s mnoha vnitřními
souvislostmi, protože nám chybějí kritéria pro hodnocení současné české výtvarné
kultury. Teprve po letech bude možné uvažovat o tom, jestli budeme představovat
jenom vrcholná díla. Pokládám za vzrušující úkol právě předvedení českého
poválečného umění ve větší šíři, protože spory, které se vedou mezi generacemi o
tvorbě 60. až 80. let, se uvolní a napětí opadne až tehdy, když se vše ukáže v
náležitých proporcích. Další poschodí by mělo být věnováno modernímu evropskému
a světovému umění, čtvrté proměnlivým výstavám. K tomu přistupuje rozlehlá
centrální dvorana a osm pater malé dvorany, kde by našla místo sbírka
architektury, designu a uměleckého řemesla. Pro ilustraci: každé typické podlaží
má kolem tří tisíc metrů čtverečních, ochozy malé dvorany asi devět set." Kam
zařadíte Kramářovu sbírku? "Jako skvost by měla být prezentována samostatně s
dobrým katalogem a měla by se stát magnetem pro Veletržní palác." Na nové
přírůstky se z rozpočtu Národní galerie vyčleňuje z hlediska světových i
domácích cen směšná částka. Jak se s tím chcete vyrovnat? "Zaplnit mezery ve
sbírce moderního světového a evropského umění už kvůli tomu není možné. I kdyby
se uskutečnil velkorysý nákup, nezískáme nic, co by nebylo vystaveno jinde ve
světě. Měli bychom se znovu pokusit - jak to kdysi činil právě Vincenc Kramář -
získávat současné umění, abychom jednou měli autentický soubor naší doby.
Uvažuje se také, že by řada předních světových umělců byla ochotna k vytvoření
nadace pro pražskou sbírku moderního umění - Praha je nyní značně prestižní
město -, přičemž jejich díla by byla náležitě prezentována. Podnikl jsem už před
rokem první kroky a bylo mi to přislíbeno." Připravil jste řadu výstav, které
díky vyhraněnosti byly hodně kontroverzní. Míníte v nich pokračovat i nyní?
"Výstavy vznikaly v kontextu, kdy bylo třeba vyhranit pohled a formulovat určitý
názor. Jestliže chcete polarizovat současnou výtvarnou scénu, je to nezbytné. Má
role ve Veletržním paláci bude odlišná, musím řešit globálnější otázky, problém
celé doby, nikoliv jen menších, třebaže avantgardních skupin. Kdybych byl
specialistou na gotiku a stál v čele sbírky starého umění, také bych nemohl
pominout manýrismus či baroko." Ve výtvarných kuloárech se hovoří o vašem
spojení s Milanem Knížákem: máte mu prý potom, co ovládl Akademii, udělat cestu
k ovládnutí Veletržního paláce? "Pokládám to za kuloárové, neopodstatněné řeči.
Obvinění z účelového spojení k postům či k manipulaci s výtvarnou kulturou
odmítám. Posty navíc nejsou pod penzí." 

Viníci podvodů při opravě sanatoria jsou ve vazbě 

Frýdek - Místek (lík) - Zástupce ostravských stavebních firem Charlli a Stavex,
které vloni stavebně upravovaly sanatorium Jablunkov a stavbyvedoucí obou firem
jsou od soboty ve vazbě. Okresní prokuratura ve Frýdku-Místku je viní z
trestného činu podvodu. V průběhu minulého roku si fakturovali nedostatečné
dodávky a výkony a podle státní kontroly způsobili sanatoriu škodu ve výši
nejméně jeden a půl milionu korun. 

Do vazby byl vzat i bývalý ředitel sanatoria v Jablunkově. Je obviněn z
trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku a podezřelý z
poskytování neadekvátní zálohy v plné výši předpokládaného rozpočtu plánovaných
staveb, zadávání prací bez výběrového řízení firmám Charlli a Stavex. O tom,
která firma bude zakázku provádět, rozhodoval obviněný zástupce firem a
nezajistil řádnou kontrolu odvedených prací. 

Podle vyšetřovatelů hrozí zadrženým zástupcům firem nepodmíněný trest se sazbou
od pěti do dvanácti let, bývalý ředitel sanatoria může vyváznout s podmínkou.
Majitelé firem Charlli a Stavex tvrdí, že se firmy chovaly tržně a zadržení
zástupců firem znevážilo jména firem. Záleželo podle nich na vedení sanatoria a
nepřímo i Všeobecné zdravotní pojišťovny ve Frýdku-Místku, zda jejich podmínky
přijmou. Podle vyšetřovatele není případ u konce a je možné, že budou obviněny v
souvislosti s tímto případem ještě další osoby. 

Řeka Morava vytvoří část česko-slovenské hranice 

Praha (km) - Řeka Morava by měla být částí česko-slovenské státní hranice.
Rozhraničovací komise obou států totiž včera podpořila návrh, který předpokládá
přeložení nynějšího průběhu administrativní hranice do osy regulovaného toku
Moravy. 

"Tento návrh je naprosto logický. Kdybychom se na něm nedohodli, bylo by to
špatné," řekl nám předseda české delegace v komisi Jiří Pešek. Podle současné
administrativní hranice protéká Morava střídavě Českou republikou i Slovenskem.
Zástupkyně předsedy slovenské delegace v komisi Ivica Brestovanská nám řekla, že
dosavadní hranice by se měla zkrátit na 230 až 250 kilometrů. 

Komise uvažuje až o 16 možnostech změny průběhu hranice, vše záleží na tom, jak
dopadnou jednání o sporném území. Brestovanská řekla, že v případě změn nepřijde
ani jedna republika o svou rozlohu. "Možné změny jsou založeny na principu území
za území," uvedla. 

Reprezentanti na Spartě od jara 1995 

Praha (mn) - Fotbalový stadión Sparty, kde by chtěli reprezentanti RCS dohrát
kvalifikaci MS a pak působit i česká reprezentace, nesplňuje požadavek FIFA a
UEFA pro soutěžní zápasy MS a ME. Nejsou na něm pouze místa k sezení. 

"Už jsme v kontaktu s jednou švýcarskou firmou, která by náš areál přebudovala,
jak ochozy, tak interiér. Divácká kapacita by se sice snížila z 35000 asi na
25000, ale pro ligu by to pořád bohatě vyhovovalo," říká Petr Mach, předseda
fotbalové Sparty. "Švýcarský partner nám navíc nabízí i další sponzorské firmy.
Obavy, že snad v areálu vyrostou hotely či podobná zařízení, jsou zbytečné. Náš
objekt na Letné bude vždy patřit především fotbalu. Přestavba by měla proběhnout
hlavně v příštím roce a do 31. prosince 1994 by mělo být vše připraveno tak, aby
na Letné mohla hrát česká reprezentace." 

Libye nesmí na univerziádu 

Buffalo - Vlna horka a příliš velký počet účastníků, to jsou první problémy,
které stojí před pořadateli Světové univerziády. Očekává se, že se studentských
her zúčastní 5100 sportovců a 1000 funkcionářů ze 135 zemí, akademická vesnice
však má jen 4570 míst. Zbytek bude třeba ubytovat v hotelích. Ministerstvo
zahraničí USA odmítlo vstup do země 79 členům libyjské výpravy v souladu se
sankcemi, jež k této africké zemi uplatňuje. Čeští fotbalisté v úvodním utkání
porazili Uruguay 4:0 (1:0). Branky zaznamenali Jinoch, Salač, Gottwald a
Kokoška. Utkání se hrálo za 35 stupňového úmorného vedra a čeští reprezentanti
předčili soupeře ve všech herních činnostech. Z dalších výsledků: Německo -
Irsko 2:0, Rusko - Itálie 1:0, Slovenská rep. - Kanada 0:0. Utkání slovenských
akademiků mělo dramatickou předehru. Výstroj slovenského družstva zůstala
nedopatřením v hotelu, kam pro ni jeli funkcionáři. Po dvaceti minutách čekání
měl rozhodčí právo zápas skrečovat ve prospěch Kanady, ale trenér soupeře Wilson
proti takovému rozhodnutí protestoval. Utkání pak začalo se značným zpožděním. 

Z domova 

Konec freonů v Čechách nejpozději do roku 1996 

str. 2 

Václav Klaus vysvětluje mzdovou regulaci 

str. 6 

Ze světa 

Blokáda hraničního přechodu ve Vyšném Nemeckém skončila 

str. 8 

Ze sportu 

Na juniorském MS v orientačním běhu se zpívala česká hymna 

str. 16 

Ke švagrové přes kopec za mezinárodní jízdné 

Střelná - Pan Josef Šerý ze Střelné na moravsko-slovenské hranici na Vsetínsku
má manželku ze sousední vesnice Strelenka, asi čtyři kilometry za hranicí. Tam
má také šest švagrových. Když je chce navštívit, musí si pro jízdenku na vlak
zajet zpátky do vnitrozemí, do mezinárodní pokladny na nádraží v pět kilometrů
vzdálené Horní Lidči. Od 1. července se totiž jízdenky na Slovensko na malé
zastávce ve Střelné prodávat nesmějí. "Dříve jsem za jízdenku do slovenské Lysé
pod Makytou zaplatil dvě koruny. Dnes dám tolik jen za cestu do Lidče do
mezinárodní pokladny. Lístek do Lysé a zpět mě přijde na 32 korun. Mám čtyři
děcka a návštěva u švagrové nás celou rodinu přijde bezmála na dvě stovky," líčí
své trable pan Šerý před pekárnou, kde pracuje. Před rokem jej jako nadbytečného
propustili z púchovských gumáren, kde pracoval dvacet let. Celých dvacet let
dojížděl do Púchova vlakem, autobus přes Střelnou nejezdí. "Teď budeme asi
chodit za švagrovými pěšky. Pořád se mluví o malém pohraničním styku a nikdo
vlastně ani neví, co to je, tak to aspoň poznáme." Teprve před týdnem přestala
za prací do Púchova dojíždět Ludmila Krajčová. Její manžel Josef tam však
pracuje dál. Jak paní Krajčová tvrdí, stála je dříve týdenní jízdenka 50 korun,
dnes za ni její manžel zaplatí třikrát tolik. "Když to odečtete od výplaty spolu
se ztrátou při výměně slovenských korun za české a za pojištění, které se musí
platit tam i u nás, nezbude manželovi z výplaty ani polovina," zlobí se paní
Krajčová. Její muž se proto rozhodl jezdit přes hranici na kole a kupovat si
lístek na vlak až na Slovensku. Ušetří tam za mezinárodní jízdné. S výměnou
peněz nebude mít údajně potíže, protože české koruny ve slovenském pohraničí
všichni berou. Starostka Střelné má pocit, že se na její vesnici vždy
zapomínalo. "Jako hranice se všude uvádí Horní Lideč, tam je také železniční
stanice, ale Střelná jako by už neexistovala." Jak paní starostka tvrdí,
požadovaly dokonce celní úřady, aby dráhy zastávku ve Střelné zrušily. Vlaky se
totiž budou odbavovat v Lidči a celníci chtějí, aby už potom na našem území
nezastavovaly. "Úplně by nás tím odřízli od světa. Přitom pamětníci tvrdí, že
ani za slovenského státu to tak nebylo. Byl vymezený vagón, ve kterém cestovali
lidé jen do Střelné." 

Policie z Klatov hledá penězokazce 

Klatovy (bar) - Dvě tisícikoruny s falešnými kolky objevila ve středu pracovnice
Komerční banky v Klatovech. Neznámý pachatel pustil bankovky do oběhu v místní
obchodní síti, když na ně předtím nalepil kolky ze stokorun. Policie po
pachateli pátrá. 

Zloděj si odnesl pistoli a nože 

Plzeň (bar) - Pistoli ráže 7.65 milimetrů, sadu výsadkářských nožů a další věci
odcizil ve středu neznámý pachatel z vojenského útvaru v Líních u Plzně. 

Našel houby, ale ztratil forda 

Začal hledat časně ráno. 

Už i tolerantní Nizozemsko přitvrdilo v kontrole osob 

Na vzájemných hranicích mezi členskými státy Evropského společenství (ES) měla
být kontrola osob zrušena nejprve od letošního 1. ledna, pak od 1. července.
Nakonec se tak stane až 1. prosince. Navíc se to bude týkat jen původních
signatářů Schengenské dohody z roku 1985. 

Tehdy se Německo, Francie a státy Beneluxu (Belgie, Nizozemsko a Lucembursko)
dohodly na dalekosáhlé spolupráci orgánů bezpečnosti a justice, která jistou
toleranci na hranici umožnila. Avšak sladění dispozic jednotlivých států při
potírání organizované zločinnosti a ilegálního přistěhovalectví nebylo v celém
ES nikdy snadné. Přesto se k schengenské skupině postupně přidaly Itálie,
Španělsko, Portugalsko a Řecko. Ostrovní Británie a Irsko, stejně jako Dánsko,
které má zvláštní režim vůči skandinávským sousedům (a nechce na něm nic měnit),
zůstaly úmyslně mimo. Zejména Britové vlastní metody kontroly osob spíše
zostřují. 

Poněkud překvapilo, že rovněž nizozemský parlament přijal v souvislosti s
rostoucím počtem nelegálních přistěhovalců, z nichž mnozí přijímají "načerno"
práci, zpřísněný zákon, a to i na účet "domorodců" v této jinak nesmírně
tolerantní zemi. Nejspíš právě proto, že hranice Beneluxu jsou a budou v měřítku
Evropy jedny z nejpropustnějších, stanoví nový zákon povinnost každého občana,
aby byl za určitých okolností a na určitých místech schopen prokázat svou
totožnost. Daná povinnost platí především ve veřejných dopravních prostředcích,
na fotbalových stadiónech či při pouličních nepokojích. Největší spory vyvolal
mezi poslanci v Haagu návrh, aby totéž musel občan činit i na pracovišti, což
bylo nakonec odmítnuto. Zvědavost kontrolních či policejních orgánů bude muset
být směrována k zaměstnavateli, který má mít v evidenci takový pořádek, aby se
dalo kdykoli zjistit, zda u něho někdo pracuje "načerno", či nikoli. 

Evropské standardy, které v 70. a 80. letech jasně směřovaly k liberalismu vůči
pohybu osob, se tedy začínají pozvolna měnit, a to nejen v sousedním Německu. 

Řidiči ve Vyšném Nemeckém uvolnili protestní blokádu 

Vyšné Nemecké (kw) - Včera ráno krátce před 8.30 hod. přišel na celnici ve
Vyšném Nemeckém fax, jehož znění zrušilo ukrajinskou stranou požadované poplatky
pro české a slovenské autodopravce. Krátce nato řidiči kamiónů, kteří se při
nasedání do svých aut zdravili "véčkem" (symbolem vítězství), uvolnili trasu a
přes celnici projela první osobní auta. Jak včera MF DNES řekl velitel hraniční
policie ve Vyšném Nemeckém podplukovník Fedor, někteří občané Ukrajiny, kteří v
osobních autech několik dní čekali, byli celkem spokojeni. "Od Česmadu Slovakia
dostali stravu a nápoje, což není pro Ukrajince málo," řekl Fedor. 

Zrušení poplatků bylo výsledkem středečních jednání slovenské a ukrajinské
delegace v Kyjevě. "Šlo jedině o to rychle vyřešit krizi na přechodu," řekl
včera ministr dopravy SR Hofbauer a dodal, že dohoda platí jen do 12. července.
Do té doby se zřekly vybírání poplatků slovenská i ukrajinská strana. Hofbauer
dále řekl, že jediné možné řešení spočívá v tom, že Ukrajina uzná platnost
zelených karet. "Od řidičů z Ukrajiny, kteří je budou mít, nebudeme ani my nic
žádat," řekl. Podle některých zpráv ukrajinská strana přesto přechod vozidel
přes celnici částečně zdržuje. Tuto informaci potvrdil i mluvčí ministerstva
dopravy a spojů SR ing. Václavík. 

Banka s nejvýhodnějšími úroky 

FINANCE 

Banka s nejvýhodnějšími úroky Z brněnských bank nabízí nejvýhodnější uložení
termínovaných vkladů už od částky nad 5000 Kč Moravia Banka. Vyplývá to ze
srovnání aktuálních úrokových sazeb bank, které v Brně poskytují služby. Vklady
na 14 dnů až 1 rok jsou v Moravia bance úročeny v rozmezí od 7.5 % do 15 % a je
možné je předčasně vypovědět. Banka nabízí i termínované vklady typu certifikátu
bez možnosti výpovědi. Vklady na 3 měsíce až 1 rok jsou úročeny v rozmezí 13.5 %
až 15.75 %. U termínovaných vkladů typu certifikátu jsou úroky zdaněny pouze 15
%. 

Pozoruhodné "jiné domy" 

L. Bauer - obchodní dům Breda a Weinstein v Opavě (1927-28) 

REPRO: NG 

Pozoruhodné "jiné domy" Bezmála padesátileté období, v němž se němečtí a
rakouští architekti výrazně podíleli na tváři moravských a slezských měst,
dokumentuje až do 17. října výstava "Jiný dům" v Anežském klášteře v Praze.
Architektonická sbírka Národní galerie tak zaceluje jednu dlouhodobě - především
z ideologického hlediska - opomíjenou sféru výrazného uměleckého působení na
našem území. V názvu nejde pouze o efektní metaforu: od konce 19. století až do
roku 1938 totiž němečtí či rakouští tvůrci realizovali řadu významných staveb,
které se svou estetikou odlišovaly od těch, u jejichž zrodu stáli představitelé
české avantgardy. Zatímco kupříkladu čeští konstruktivisté a funkcionalisté
pojímali dům v intencích Le Corbusierova "stroje na bydlení", jejich souputníci
směřují k architektuře spíše "tradičnější, měšťanštější a eklektičtější" (jak ji
charakterizuje Jindřich Vybíral, autor pozoruhodné přehlídky). Lze vidět bohatou
fotografickou i projektovou dokumentaci více než padesáti staveb, mezi jejichž
architekty nechybí ani řada světově proslulých osobností, jakými byli Adolf
Loos, Josef Hoffmann, Leopold Bauer nebo Josef Maria Olbrich. 

PETR VOLF 

ve zkratce 

Italka Salvadorová vytvořila na atletickém mítinku v Livornu světový rekord v
chůzi na 10 km na dráze časem 41: 29.4 min. 

Vítězstvím vodních pólistů Maďarska skončil mezinárodní turnaj osmi zemí v
Budapešti. Druhé se umístilo Chorvatsko, třetí Itálie. 

Domácí celek USA zvítězil ve Světovém poháru v synchronizovaném plavání v
Lousanne, druhá skončila Kanada a třetí Rusko. 

Jihoafričan Albertyn zvítězil v 11. závodě MS motokrosařů třídy do 250 ccm ve
Venezuele a v průběžném pořadí šampionátu vede před Puzarem z Itálie a belgickým
jezdcem Evertsem. 

Vítězem 10. ročníku mezinárodního šachového turnaje Prague Open se stal německý
mezinárodní mistr Keiklinghaus před Ukrajincem Rumjancevem a reprezentantem ČR
Čechem. 

Osmé kolo Světové ligy volejbalistů: Rusko - Řecko 3:1, Nizozemsko - Finsko 3:0,
Čína - Itálie 1:3. 

Víkendové výsledky extraligy baseballistů: Sokol Krč - VOKD Ostrava 14:4, Chemie
Praha - Horní Suchá skreč pro Horní Suchou, Brno - Kovo 12:7, Blansko - Motorlet
7:14, Brno - Motorlet 10:13, Blansko - Kovo 6:19. 

Přibylo nehod na silnicích 

Ostrava (les) - Téměř 9800 dopravních nehod eviduje policie na severu Moravy a
ve Slezsku za první polovinu letošního roku. Je to téměř o 1800 nehod více než
za loňské první pololetí. Při letošních nehodách zahynulo na silnicích 110 osob,
což je o šest více než loni. Při haváriích zaznamenali policisté 381 těžké a
přes 1800 lehkých zranění. Hmotná škoda přesahuje 1350000 korun. 

Dopravní policisté v bývalém Severomoravském kraji vyřešili na místě téměř 50000
dopravních přestupků, za které uložili blokové pokuty v celkové výši téměř osmi
milionů korun. Pro závady v technickém stavu vozidel zabavili policisté 5820
osvědčení o technickém průkazu. Řidičské průkazy zadrželi 869 lidem, kteří
řídili pod vlivem alkoholu, a 138 lidem z jiných důvodů. Mezi řidiči postiženými
za dopravní přestupek bylo i 3355 cizích státních příslušníků, z toho 1768 z
Polska, 567 z Německa a 403 z Rakouska. 

Nájmy bytu a soudy 

nové paragrafy 

Nájmy bytu a soudy 

Naposledy jsme se zabývali některými otázkami spojenými s výpovědí z nájmu, a to
nikoliv z hlediska výkladu ustanovení občanského zákoníku, ale z hlediska pomalu
se tvořící soudní judikatury. 

Současná situace je totiž poměrně nepřehledná a neexistuje žádný výklad
Nejvyššího nebo Vrchního soudu, takže se často setkáváme s protichůdnými
rozhodnutími. Případy, které uvádíme, se zdají jednoznačné, a proto věříme, že
mohou být vodítkem jak pro vlastníky domů, tak pro nájemníky. Věnujme proto
pozornost některým rozhodnutím soudů. 

Problematika výpovědi nájmu z důvodů, že dotyčný užívá služební byt, nečiní v
současné době nějaké problémy. Soudy akceptují i skutečnost, že nový vlastník
např. po uskutečněné restituci nebude mít zájem na pronajmutí bytu dosavadnímu
domovníkovi. K výpovědi z nájmu proto dojde, problém zůstává v přidělení
náhradního bytu, neboť podmínka k vyklizení bytu je ve většině případů soudy
vázána na přidělení náhrady. Tak je tomu i v těch případech, kdy dosavadní
domovníci užívali byty na základě dohod s bytovými podniky nebo domovními
správami, podle kterých jim byl přidělen byt po dobu výkonu domovnických prací.

Setkal jsem se i s případem, kdy soud udělil souhlas k výpovědi z nájmu proto,
že nájemnice, která získala byt po smrti své babičky, narušovala soužití v domě
tím, že v bytě pořádala hlučné večírky, při kterých návštěvníci byt devastovali,
anebo byt pronajímala jiným osobám. Vynesení rozsudku bylo možné pouze z toho
důvodu, že všichni nájemníci u soudu shodně potvrdili, že soužití s onou mladou
dámou není možné, a to právě pro způsoby jejího života. 

Vyskytl se i případ, kdy nájemník neplatil nájem po určitou dobu, kdy byl
nezaměstnaný, a po nalezení zaměstnání dluh uhradil. Podle rozhodnutí Nejvyššího
soudu č. 74/68 Sb. je třeba přihlédnout i k tomu, z jakých důvodů a jak dlouho
neplatil uživatel bytu za užívání bytu nebo služby s ním spojené úhradu.
Domnívám se, že v takovémto případě nebude možno nájemní poměr zrušit a
doplacení nájmu bude dostatečným důvodem pro to, aby soud žalobu zamítl. 

V praxi často dochází k tomu, že někdo užíval např. služební byt, z bytu se
odstěhoval a v bytě zůstali bydlet rodinní příslušníci. V takovém případě ovšem
není třeba žalovat přivolení k výpovědi z nájmu, ale bude stačit, aby se
žalovalo přímo na vyklizení. 

Žaluje-li vlastník domu na přivolení z nájmu, je třeba, aby věnoval pozornost i
formálním náležitostem žaloby. Žalobu musí podat okresnímu nebo obvodnímu soudu,
v jehož územním obvodu je nemovitost, ve které je daný byt. Podá-li se žaloba k
jinému soudu, může dojít k značným průtahům spojeným s postoupením věci tomuto
soudu. Nebude-li mít naopak žaloba všechny náležitosti, může být řízení
zastaveno anebo žaloba zamítnuta. 

Jazzová sekce žaluje stát o miliony Praha - Žalobou na ministerstva vnitra a
kultury se dnešní Artforum-Jazzová sekce domáhá vrácení majetku a finanční
hotovosti, které byly tehdejší Jazzové sekci odňaty při domovních prohlídkách 2.
září 1986. Za ušlý zisk požaduje po Ministerstvu vnitra dalších 20 milionů
korun. Žaloba poukazuje na protiprávnost tehdejšího zákroku orgánů Ministerstva
vnitra proti Jazzové sekci a na protizákonnost odnětí majetku i hotovosti. 

Přijede papež napřesrok do Olomouce? Olomouc - Papež Jan Pavel II. by měl v
příštím roce navštívit Olomouc při příležitosti svatořečení blahoslaveného Jana
Sarkandra. Na základě informací z olomouckého arcibiskupství to včera sdělil
náměstek primátora Olomouce Karel Šimša. "Očekáváme až 100000 poutníků," řekl
Šimša a dodal, že datum poutě bude záležet na tom, zda papež skutečně přijede. 

Mercedesy přes hraniční závoru 

Mikulov (jh) - Rychlostí 120-140 kilometrů v hodině uprostřed noci přerazily
závoru hraničního přechodu z Rakouska v Mikulově a projely na naše území dva
vozy Mercedes s vídeňskou SPZ. Jeden z vozů, částečně poškozený mercedes červené
barvy, policisté našli odstavený ve Vyškově, po dalším se stříbrnou metalízou
pátrají. Řidiči těchto vozů násilně projeli i přes rakouskou celnici a
nereagovali na výzvy k zastavení. Stejným způsobem celním prostorem přechodu v
Hevlíně projel v noci další stříbrný mercedes kabriolet s vídeňskou SPZ. Po
okamžité akci se policistům vůz podařilo vypátrat na trase směřující do
kroměřížského a uherskohradišťského okresu. Mercedes pronásledovaný policejní
hlídkou na uherskobrodské křižovatce dostal ve 150kilometrové rychlosti smyk,
srazil se s vozem Ford Sierra německého turisty a způsobil škodu 300000 korun.
Řidič fordu utrpěl lehké zranění, muž z mercedesu policistům unikl. Protože dva
ze tří převážených mercedesů jsou na rakouském seznamu kradených aut, řidiči je
k nám zřejmě převáželi svým potenciálním zákazníkům. Od začátku roku hranici s
Rakouskem v Mikulově a Hevlíně násilně v osmi případech projelo už 14 kradených
vozů mercedes a BMW. V jednom případě se policistům podařilo zadržet Poláka,
který je pro krádež stíhán v brněnské věznici. 

Prokurátor Šetina: Poslanci zaplatí clo dodatečně str. 2 

Clintonova cesta vedla přes Havaj 

Honolulu - Oblek a kravatu za plavky vyměnil americký prezident Bill Clinton na
bílé písčité pláži Havaje, která bude až do středy jeho poslední zastávkou na
cestě z tokijského summitu "Velké sedmy". Dokonce i svůj jediný veřejný
politický projev přednesl Clinton na legendární pláži Waikiki, kde mu
naslouchalo několik tisíc lidí. 

Po přistání v Honolulu prezident navštívil památník na lodi Arizona, potopené
během japonského útoku na Pearl Harbor 7. prosince 1941. Prohlásil tam, že je
odhodlán zachovat armádu USA jako nejlépe vycvičenou sílu ve světě, připravenou
vždy čelit jakékoliv hrozbě. 

V Kraslicích budou muset být nové komunální volby 

Kraslice (bar) - Nové volby do městského zastupitelstva se musí vypsat v
Kraslicích. Počet poslanců totiž klesl pod hranici dvou třetin plně obsazeného
zastupitelstva, které má mít 21 členů. Politické strany a hnutí v zastupitelstvu
přitom nemají náhradníky. Nedostatek poslanců nastal poté, co odstoupila skupina
zastupitelů za bývalé Občanské fórum na protest proti odvolání starosty a rady
města. V Kraslicích tak vrcholí několikaměsíční spory v zastupitelstvu o způsob
prodeje obecního majetku a otevření hraničního přechodu Kraslice - Klingenthal
pro automobily. Opoziční poslanci se například postavili proti provozu aut přes
přechod pro pěší. 

OH 2000 v Sydney? 

Lausanne - Nejlepší podmínky pro uspořádání letních OH v roce 2000 má ze všech
uchazečů Sydney. Vyplývá to z oficiální zprávy MOV. První zprávy z dokumentu,
který vypracoval patnáctičlenný tým inspektorů MOV jako podklad pro volbu
pořadatele OH, se objevily už minulý týden v německém tisku. MOV však tyto
zprávy popřel s tím, že zpráva ještě nemá definitivní podobu. V oficiální verzi,
která byla včera zveřejněna, se uvádí, že australské Sydney má ze všech šesti
uchazečů nejlepší technickoorganizační podmínky a je schopno postarat se nejlépe
o bezpečnost účastníků her. 

Konec Mečiarova snu 

Slovensko po několika měsících diskusí devalvovalo svou měnu o deset procent. Je
to jistě rozumné opatření. O tom, že současná hodnota Sk je neudržitelná,
pochyboval totiž jen málokdo. Spíše je otázkou, zda Bratislava nepřistoupila k
akci poněkud pozdě. Pojem devalvace vzbuzoval na Dunaji přehnané rozpaky již od
únorové měnové odluky. Nyní se v prvních zprávách vydaných Národní bankou
Slovenska dokonce tvrdilo, že jde o krok pouze ve vztahu k volně směnitelným
měnám. Až dodatečně pak představitelé SNB museli přiznat to, co bylo jasné z
kursovního lístku banky platného od pondělí, ale zveřejněného již v pátek
odpoledne. Totiž že se opatření dotkne také vztahu k české koruně. Jde jen o
drobný příběh ze života, ale poučný. Zmatky provázející samu devalvaci i všechny
předchozí diskuse o ní tak naznačují, s jakou nevolí se slovenská politická
reprezentace podrobila reálnému diktátu ekonomických sil. Pravda je taková, že
jde o drtivou prohru premiéra Vladimíra Mečiara i jeho HZDS. Byl to totiž
Mečiar, kdo ještě nedávno dokola opakoval, že udržení pevného kursu slovenské
koruny je největším úspěchem vlády. Spojil se tak zcela jednoznačně, nicméně
naprosto nepochopitelně s chimérickou představou, že měna si může udržet své
postavení v prostředí ekonomiky zasažené hlubokou recesí. Premiér se tentokrát
výjimečně utkal nikoli s teoriemi a prognózami opozičních národohospodářů, které
předtím s nemalou arogancí odkazoval mezi škůdce země, ale s realitou. A ta mu
dala tvrdě za vyučenou. Teprve další čas ukáže, zda si slovenská koruna svou
nynější pozici udrží, či zda ji bude nutno devalvovat znovu. Většina odborníků
přitom soudí, že druhá verze je pravděpodobnější. Slovenská koruna stála příliš
dlouho čelem přímo proti logice ekonomických událostí. Tuto nemístnou odvahu
bude muset zaplatit i s úroky. 

Unie Běloruska, Ukrajiny a Ruska 

Moskva - Premiéři tří bývalých sovětských republik - Ruska, Ukrajiny a Běloruska
- v sobotu podepsali prohlášení o hospodářské integraci, které má být
východiskem pro vytvoření ekonomické unie. 

Předpokládá, že do letošního 1. září bude připravena smlouva "o prohloubení
ekonomické integrace", která bude otevřena i pro další bývalé sovětské republiky
a která bude v podstatě znamenat ekonomickou unii. 

Předsedové vlád se vyslovili pro odstranění všech omezení ve vzájemných
ekonomických a obchodních vztazích a pro vytvoření celní unie. 

Transformaci brzdí předsedové 

Prostějov - "Podmínky pro zemědělskou výrobu na Hané předčí Hodonínsko,
Břeclavsko i Dolní Rakousko. Dovolím si tvrdit s jistotou, že jeho transformaci
torpédují předsedové družstev." Ing. Antonín Pospíšil ze zemědělského referátu
Okresního úřadu v Prostějově ví, co říká. Jeho představa o naplnění slova
transformace má jasné kontury. Místo transformování se jenom přeregistrovává. O
privatizování nemluvě. 

"Způsob likvidace družstev je jednoduchý. V nástupnickém družstvu nechají
funkcionáři kolem pěti pracovníků jako obětní beránky a sami zakládají družstva
nová. Nástupnické družstvo je zlikvidováno, majetek zůstává družstvům novým.
Vesele se hospodaří na cizím. V rozporu se zásadami mezinárodního družstevnictví
staronoví funkcionáři znovu vyžadují po svých členech vložení všech polí a
veškerého zemědělského majetku." 

Podle A. Pospíšila musí tvořit družstvo soukromí podnikatelé, majitelé třeba
ideálních 200 hektarových pozemků. Vedení družstva má tvořit schopný manažerský
tým schopný organizovat činnost družstva, vést obchodní jednání, reprezentovat.
"Věci by se pohnuly. Vůbec by pak nebylo nic mimořádného, kdyby si schopná
úřednice, jejíž služby by využívali všichni, vydělala místo čtyř tisíc třeba
dvacet. Nefantazíruji. U nás se zatím všechno obchází, takže transformace je
většinou vlastně podvod. Doplatí na něj ovšem zemědělci sami." 

V zemědělství stále ještě chybí přirozené konkurenční prostředí. Odcházejí znovu
schopní lidé, kterých se bohorovní předsedové družstev zbavují, protože navrhují
nepohodlné systémové změny. "Věřím ale, že se zemědělství z krize dostane. Když
začal Václav Klaus naznačovat, že naše budoucnost, to bude tak 150 ha na
farmáře, také jsem mu moc za pravdu nedával. Už ale vím, kam míří. Kolos se
zatřepe, zhroutí a zůstane jen to životaschopné. Zatím lidi ale podřimují a
čekají na zázrak. Je to sebevražedné." 

Cesta do pekel vede zadlužením. Např. zemědělské družstvo v Buděcku vykazuje
padesátimilionovou ztrátu, Mořice pětadvacetimilionovou. "V Prostějově vznikla
Banka Haná. Podívejte se na její složení. Předsedové a ekonomové družstev. Už
jsou nachystaní na likvidaci dlužníků. Řekněme, že přijdou za vlastníkem 25 ha v
družstvu. Každý ten hektar má hodnotu okolo 100 tisíc. Banka nabídne 10 tisíc za
hektar a vlastníkovi nezbude nic jiného, než to prodat, protože nazítří mu banka
nabídne už třeba jen 8 tisíc. 

Chci tím říci, že nebude všechno v transformačním procesu úplně čisté. Potentáti
v bance koupí za deset, prodají si za patnáct. Ale povede to k rychlému přerodu.
Zmizí výměry kolem 25 ha, přibude vlastníků kolem 500. Odhaduji, že do dvou let
budou schopni splatit bance dluh a třetím rokem už budou dělat na sebe. A na
práci najmou jen schopné lidi, bude to v jejich zájmu. Kdo to pochopil, má
náskok. Např. soukromník Josef Zatloukal z Kralic na Hané má 820 ha, a na to
všechno 7 lidí. Prosperuje. A je to příklad pro všechny." 

V Goražde i Sarajevu je zásobování kritické 

Sarajevo - V mnoha částech Bosny a Hercegoviny pokračovaly v noci na včerejšek
těžké boje. Podle údajů bosenského rozhlasu bylo ostřelování srbského
dělostřelectva vystaveno město Maglaj v severní oblasti střední Bosny.
Ostřelováno bylo i nedaleké město Zavidoviči. Z těchto útoků obvinil bosenský
rozhlas chorvatské jednotky. Chorvatské zdroje naproti tomu hovořily o
muslimských útocích ve střední Bosně. Podle záhřebského rozhlasu zahájilo
muslimské dělostřelectvo palbu na město Žepče. Bosenská armáda, v níž převládají
Muslimové, podnikla útoky také na města Bošovaca, Fojnica a Kreševo. Z
obklíčeného města Goražde byla mezitím hlášena kritická situace v zásobování.
Stále dramatičtější je situace také v bosenském hlavním městě Sarajevu, kde jsou
rozsáhlé městské části bez vody a elektrického proudu. Na obnově dodávek se však
včera v Sarajevu podle agenturních zpráv dohodli předák bosenských Srbů Radovan
Karadžič a bosenský prezident Alija Izetbegovič. S dosavadním nedostatkem vody
souvisí i včerejší tragédie v Sarajevu, kdy do fronty lidí čekajících v
sarajevské čtvrti Dobrinja na vodu dopadla minometná střela a usmrtila 12 osob.
Podle lékařských zpráv bylo dalších 15 čekajících zraněno. 

Spišské nařízení o pohybu Romů je protiústavní 

Bratislava - Za protiústavní považuje poslanec NR SR Ján Čarnogurský (KDH)
nařízení Městského zastupitelstva ve Spišském Podhradí (okres Spišská Nová Ves),
na jehož základě platí zákaz nočního vycházení pro romské obyvatele. "Praktický
efekt nařízení může být pro obec přínosem, nic to však nemění na faktu, že je v
rozporu se slovenskou ústavou," řekl. 

Také předseda Národní rady SR Ivan Gašparovič (HZDS) nepovažuje za vhodné vzít
moc do rukou tímto způsobem. 

Lidská schopnost přizpůsobit se chladu 

LADISLAV JÁNSKÝ 

Je člověk schopen přizpůsobit se nepříznivým účinkům chladu? Tato otázka trápí
lidstvo snad od poslední doby ledové. Je zajímavé, že v současné době studuje
tento problém především řada vojenských laboratoří, jmenovitě U. S. Army
Research of Environmental Medicine ve Spojených státech, Centre de Recherches
des Service de Santé des Armeés ve Francii, Defence and Civil Institute of
Environmental Medicine v Kanadě. 

Přestože je jasné, že svou schopností vzdorovat chladu někteří jedinci se
výrazně liší od jiných, fyziologická podstata této odolnosti není stále zcela
jasná. Někteří otužilci snášejí bez úhony dlouhodobý pobyt ve studené vodě,
např. korejské potápěčky zvané "ama", sbírající perlorodky v chladných mořských
vodách. Existují také četné údaje o tom, že různé domorodé populace žijí trvale
a bez újmy na zdraví za velmi nepříznivých podmínek: alacalufští Indiáni v
Ohňové zemi používali donedávna primitivní příbytky, které zapadali sněhem, a
plavili se na člunech zaplavovaných studenou vodou; australští domorodci běžně
spali nazí na holé zemi při teplotách okolo nuly. 

Schopnost vzdorovat chladu však nemusí být vlastní jen cizím etnickým skupinám.
Týká se to také našich otužilců koupajících se u nás o vánocích ve vodách
Vltavy, nebo plavců překonávajících kanál La Manche; osobně jsem pozoroval
poloopilého bělocha přespávajícího s odkrytými zády v zimě na lavičce v
Novosibirsku. Někteří rybáři zase ponořují opakovaně a bez následků ruce do
studené vody. Také vězni odsouzení na nucené práce v gulagu byli nuceni
přizpůsobit se chladu. 

Jaké adaptační mechanismy by mohly být podkladem tohoto přizpůsobení? U
homoiotermních živočichů (se stálou teplotou tělesného jádra) existují pouze tři
fyziologické možnosti, jak čelit zvětšeným tepelným ztrátám, a zajistit tak
přežití za nízkých teplot: 

1. omezit tepelné ztráty zlepšením izolace těla, 

2. zvýšit tepelnou produkci uvnitř těla, 

3. snížit teplotní rozdíl mezi tělem a prostředím hypotermií , tj. poklesem
tělesné teploty pod normál. 

Izolační schopnost zvětšují chlupy nebo peří na povrchu těla a také podpovrchové
tkáně, konkrétně silnější tukové vrstvy. I omezením průtoku krve kůží (
periferní vasokonstrikcí ) lze zlepšit izolaci. Projeví se to rozšířením tzv.
zóny termoneutrality , v níž se ještě "nezapínají" termoregulační mechanismy
organismu. Tím vším se zvětší rozsah teplot, ve kterých může organismus přežívat
při nezměněné produkci tepla. 

S touto první možností přizpůsobení se setkáváme u arktických živočichů nebo u
zvířat, která střídají "letní" a "zimní" srst; jejich lepší izolace brání úniku
tepla i v teplotách kolem -40 ° C. 

Druhou strategii - zvýšení tepelné produkce - využívají někteří drobnější savci,
jejichž relativně velký tělní povrch izoluje od vnějšího prostředí obtížněji.
Rozvinul se u nich nový termogenetický mechanismus zvaný netřesová termogeneze ,
který doplňuje teplo vznikající při svalovém třesu a je vyvoláván působením
hormonů (hlavně noradrenalinu) na hnědou tukovou tkáň . 

Třetí možnost spočívá ve schopnosti snížit nastavení "tělního termostatu" (tj.
snížení hodnoty "set pointu"), takže tělesná teplota je udržována na nižší
úrovni, než je obvyklých 37 ° C. Sníží se tím teplotní rozdíl mezi tělem a
prostředím a díky tomu se zmenší tepelné ztráty. Extrémním příkladem tohoto
přizpůsobení je zimní spánek ( hibernace ), který pozorujeme u některých savců
(u sviště, sysla, medvěda, aj.). Jaké mechanismy přizpůsobení se mohou
vyskytovat u člověka? 

U lidí nepřichází příliš v úvahu zlepšení povrchové izolace zvýšením kvality
srsti. Mohou se však přizpůsobit zimě snížením periferní tělní teploty, což je
způsobeno omezeným průtokem krve v podkožních oblastech. Takto se přizpůsobují
např. běloši žijící delší dobu v chladu v přirozených podmínkách nebo potápěči.

Některé etnické skupiny vzdorují zimě i velkým poklesem centrální teploty a
nižší produkcí tepla po adaptaci. To bylo pozorováno u domorodců kalahárských
pouští, peruánských Indiánů žijících v Andách a australských domorodců; také u
bělochů adaptovaných na chlad v laboratorních podmínkách. 

Adaptace pomocí netřesové termogeneze nebyla u lidí pozorována, i když existují
údaje o tom, že alacalufští Indiáni, arktičtí Indiáni, Eskymáci a někteří běloši
mají po adaptaci vyšší klidový metabolismus. Eskymáci, podobně jako rybáři se
vyznačují navíc i zvýšenou kožní teplotou na rukou. 

Různý typ přizpůsobení může být vyvolán různými podmínkami, při nichž adaptace
vzniká (např. zda je vystaven chladu celý organismus, nebo jen část tělního
povrchu; zda je působení chladu nepřetržité, nebo přerušované; jak je chlad
silný a jak dlouho trvá; a také dieta, tělesná kondice nebo stresové podmínky).
Zdá se například, že hypotermní adaptace se objevuje obvykle za tři týdny,
zatímco izolační adaptace nastává až po 6 - 7 týdnech. 

Největším problémem při studiu chladové adaptace u lidí je stanovení vhodného
kritéria stupně chladové adaptovanosti. U jiných živočichů máme zatím k
dispozici jedinou možnost přímého stanovení chladové adaptovanosti: délku doby,
po kterou je organismus schopen přežívat silný chladový podnět ( chladovou
rezistenci ). Chladově adaptovaní jedinci musí přežít silnější chladový podnět
po delší dobu. Nehledě na technickou náročnost těchto experimentů s velkými
zvířaty, je to pokus po etické stránce pochybený. 

Proto jsme chtěli (ve spolupráci s fakultou tělesné výchovy a sportu, lékařskou
fakultou v Brně a Fyziologickým ústavem ČSAV) vypracovat snadno použitelné
hodnocení chladové adaptace a navrhnout způsob měření fyziologických změn.
Soustředili jsme se na měření centrálních i periferních teplot a na stanovení
vztahu mezi změnami centrální tělesné teploty (teploty v mozku nebo v rektu) a
produkcí tepla. Pokusné osoby (mladé muže ve věku 23 let) jsme ponořili na jednu
hodinu až po hrudník do chladné vody (14 ° C). To jsme opakovali třikrát týdně
po dobu čtyř týdnů. Následující dva týdny jsme ještě sledovali, jak adaptace na
chlad ustupuje. Chladový stres snášely pokusné osoby dobře, bez následků, i když
jejich subjektivní pocity nebyly příliš příjemné. 

Výsledky se dají shrnout krátce. U těchto lidí se vyskytlo jak izolační, tak
hypotermní přizpůsobení: měli nižší periferní teplotu v důsledku intenzívnější
vasokonstrikce; současně měli sníženou i centrální teplotu těla, což bylo
umožněno tím, že se opožďoval nástup svalového třesu. Adaptace zvětšením
produkce tepla pomocí netřesové termogeneze nebyla v našich pokusech přímo
prokázána. Tuto možnost však nevylučujeme, protože adaptovaní jevili známky
zvýšené tepelné produkce bezprostředně po té, co byli vystaveni chladu, a to
ještě předtím, než u nich byl pozorován třes. Pozorované změny (izolační a
hypotermní) vedly během hodinového pokusu k úspoře asi 20 % energie. 

Změnil se také vztah mezi centrální tělesnou teplotou a produkcí tepla; produkce
tepla se u pokusných osob zapojovala až při větším poklesu teploty těla (o více
než 1 ° C) než u neadaptovaných jedinců. Při dalším poklesu teploty se však
produkce tepla zvyšovala stejně u adaptovaných i neadaptovaných jedinců, což
naznačuje, že teplotní senzitivita hypothalamických center řídících tepelnou
rovnováhu (homeostázu) nebyla změněna. 

Tento pokles termoregulačního "set pointu" probíhal postupně (již po týdnu došlo
k mírnému snížení hodnot) a po skončení adaptace opět hodnoty postupně stoupaly
- po dvou týdnech však ještě nedosahovaly původních hodnot. Znamená to, že
chladová adaptace přetrvává i bez dalšího "otužování" poměrně dlouhou dobu.
Podařilo se nám tedy popsat objektivní ukazatel chladové adaptovanosti u lidí -
je jím posun termoregulačního "set pointu". 

Otázkou zůstává, čím je snížené nastavení termostatu vyvoláno. Je možno
spekulovat, že příčinou tohoto jevu je zvýšená aktivita sympatického nervového
systému a následná zvýšená produkce noradrenalinu . Z literatury je známo, že u
laboratorních živočichů noradrenalin skutečně ovlivňuje termoregulační "set
point". Není však vyloučena ani úloha některých jiných humorálních činitelů,
např. neuropeptidů . Endorfiny , které mají obecně znecitlivující účinek, se za
stresových podmínek objevují v těle ve zvýšené míře. 

Dalším zajímavým problémem je "prožívání zimy". Snížené pociťování chladu (
habituace ) je podmíněno změnou činnosti periferních termoreceptorů a mozkové
kůry. Je ovlivnitelné vůlí, závisí na fyziologickém stavu organismu, např. na
únavě, a může postihnout jen určité části těla, např. končetiny. Mezi
fyziologickou adaptací a habituací je nepřímá souvislost. Snížení pociťování
chladu brání tomu, aby organismus reagoval na chlad aktivací fyziologických
mechanismů, které účinek chladu eliminují. 

A nakonec bych připomenul známou skutečnost, že opakované vystavování chladu
vyvolává změny v odolnosti vůči chladu a infekcím - vyvine se otužilost.
Chladové podněty potom vlastně zabraňují vzniku onemocnění. Podstata tohoto jevu
může spočívat ve zvýšené aktivaci celkového imunitního systému a imunitního
systému ve sliznicích dýchacích cest. 

Bertrand Russell - aristokrat ducha a rozumu 

DUŠAN JEDINÁK 

Stavy zvěře z hlediska ekologie a historie krajiny. 

PETR PROSCH 

Široká laická veřejnost zcela chápe vlivy průmyslu a průmyslového zemědělství na
rostlinstvo v lesích. Téměř všem je dnes jasné, proč stromů ubývá a co jim
škodí. Začne-li se však hovořit o zvěři, mnoho lidí je přesvědčeno, že ji
vystříleli myslivci. Chtěl bych proto krátce osvětlit vliv změn ekologických
podmínek, zejména změn způsobených člověkem, na množství lovné zvěře, a to s
pohledem do historie. 

Zaměřme se na poslední období čtvrtohor (antropozoika), na dobu poledovou.
Oteplení a zvlhčení umožnilo rozšíření lesů, které pokryly souvisle celou
střední Evropu. Potlačily stepi a utvořily prostředí, v němž se dařilo zcela
jiným druhům než v glaciální otevřené krajině. Na převážně zalesněných územích
se dařilo velké zvěři. Tehdy sloužil lov k zajištění potravy pro člověka. 

V období po oteplení na počátku holocénu ( 8000 let př. n. l.) začíná být v
přírodě patrný vliv člověka. Vytváří se opět velké plochy - pole a pastviny,
vzniká kulturní zemědělská krajina. Odlesnění, pastva a orba byly nejhrubšími
zásahy člověka do přírody. Změny v krajinných ekosystémech ovlivnily již tehdy
druhové složení a hustotu populací lovné zvěře. Kromě toho začal člověk
ovlivňovat množství a druhy zvěře také společenskými i přímo loveckými zákony.
Oba vlivy - krajinný i společenský - se vzájemně prolínají a spolupůsobí dodnes.

Základ mysliveckého hospodářství a chovu zvěře byl položen při rozmachu
královské a knížecí moci. Z lovu se stala výsada, kterou udílel král, kníže nebo
jiný šlechtic lidem na nižším společenském stupni. U bohatnoucí a sílící české
šlechty se právo lovu stalo nedotknutelným majetkem, kterým se mimo jiné
odlišovala od poddaných ze stavu rolnického i městského. 

V této rytířské době provozoval tedy lov pouze panovník nebo šlechta, a to
osaměle se smečkou psů, a proto nedocházelo k vybíjení. Přesto velké zvěře
zvolna ubývalo. Docházelo totiž k dalšímu odlesňování, plocha orné půdy se
zvětšovala, neobydlená území se zmenšovala a velká lesní zvěř ustupovala před
člověkem. 

V 16. až 19. století začaly spolu s růstem přepychu stoupat i nároky společenské
a reprezentační. Lov se tehdy stal jednou z hlavních společenských atrakcí,
začaly se mu věnovat celé společnosti včetně šlechtických dam. Začalo se užívat
střelných zbraní a úbytek způsobený lovem musel být nahrazován. Nepostačovalo
již shánění zvěře, začalo být zapotřebí o zvěř pečovat, aby se dobře množila.
Zde začíná myslivecké hospodaření na půdě šlechty a vzniká kasta myslivců z
povolání, jejichž hlavní starostí bylo pečovat o zvěř v oborách a bažantnicích,
budovaných s novými barokními sídly. 

Jednu z největších změn v 19. století přineslo zrušení roboty. Přesto zůstaly
zachovány lovecké zvyky, ochrana lovné zvěře a hromadné chovy. Další změny se
objevují s prvními zákony v Čechách r. 1866 a na Moravě r. 1873. Zvěř byla
prohlášena za majetek půdy a měl na ni právo vlastník pozemku! Osvícenská doba a
láska šlechty k lovu a zvěři přiměla tehdejší vládnoucí kruhy k vydání
vynikajících zákonů, které obyčejný lov změnily ve skutečné hospodaření se
zvěří. Právo lovu bylo sice převedeno na rolníka - majitele půdy, ale zůstalo
vázáno na obecní katastr, který byl nejmenším honebním výměrem. (Nejmenší
honitba musela být 115 ha, což bylo pro drobnou zvěř postačující.) Rolník mohl
zvěří disponovat jen společně s ostatními členy obce. Aby ani potom nemohla být
zvěř zcela vystřílena, bylo určeno, že právo lovu obce musí být pronajato a do
pokladny složen poplatek. Z tohoto poplatku dostával každý majitel půdy
alikvotní část odpovídající jeho výměře půdy. Obec měla možnost pachtovat
honitbu dražbou a tu dostal ten, kdo dal nejvíc. Tak bylo v zájmu každého
rolníka, aby měl na svých pozemcích co největší množství zvěře, protože to mělo
vliv na výšku dražby. Tím se zákonodárcům podařilo změnit odpor k "panské" zvěři
z dob roboty a šlechtických výsad. 

Ve státech, kde revoluční události přenesly právo myslivosti na stát (ve
Francii, v Itálii, ve východní Evropě) si mohl každý zakoupit honební lístek -
licenci, opravňující ho lovit kdekoliv, a tak nemělo smysl pěstovat zvěř na
pozemcích, kam měl přístup každý lovec a kde mohl na základě státní licence
bezplatně vystřílet, co chtěl. 

Srovnáme-li oba systémy, náš s honebními revíry a cizí s volným lovem, vidíme
zřejmé rozdíly. Naše revíry oplývaly množstvím zvěře ještě do sedmdesátých let
tohoto století. Potom v zemědělské gigantománii ztratila i tato soustava svoji
ekonomickou funkci. 

Cílem zemědělců bylo vyrábět za každou cenu obilí a maso. Socialistické
zemědělství drancováním vlastní půdy ničilo svůj výrobní prostředek; ještě méně
mu záleželo na udržení zvěře. Drobná polní zvěř nikoho ze zemědělců nezajímala.

Trochu jinak to za socialismu bylo s velkou lesní zvěří, zejména jelení. Velké
lesy byly státním a vojenským majetkem a bylo nutné uspokojit stoupající zájem
politických funkcionářů, ministerských úředníků a zájemců z generálních i
podnikových ředitelství o "lidovou" myslivost. Po vlně dělnických ředitelů z
padesátých let si osvojili i noví rychloinženýři a straničtí doktoři brzy
"panské choutky" a vyžadovali šlechtické výsady. K uspokojení stoupajících
požadavků "profesionálních revolucionářů" bylo nutno držet příslušné množství
zvěře bez ohledu na úživnost revíru, na škody i na kvalitu zvěře, která se
odstřelem nejlepších kusů a vysokými stavy nedala udržet. R. 1976 hlásal nápis
nad vstupní branou v Českých Budějovicích cosi o socialistické myslivosti
dělníků a rolníků. Uvnitř bylo možno vidět trofeje rolníka Ceaušeska, nebo
dělníka Kadára i našich "pracujících". 

Ale vraťme se do doby osvícenských panovníků a šlechty a sledujme změny v
ekosystému. Zvyšováním výměry zemědělské půdy, jak jsme již řekli, docházelo k
úbytku velké lesní zvěře. Stále však bylo dost velkých lesních celků se
smíšenými úživnými porosty. Tyto lesy nebyly díky své nepřístupnosti využívány
pro těžbu dřeva. 

Životní podmínky drobné zvěře se s rozvíjejícím se zemědělstvím stále
zlepšovaly. K vrcholu došlo po zrušení roboty a rozdrobení polního majetku.
Drobná políčka sousedící svými mezemi s roklinami a úvozy plnými trnek a šípků,
rybníky a mokřiny zarostlé rákosím, selské lesíky v mírném klimatu většiny
našeho území utvořily, spolu s již zmíněnými zákony, podmínky pro pravidelné
oscilace stavu (přemnožení) drobné zvěře. Také způsob lovu, i přes vynález
střelných zbraní, umožnil přemnožení. Lovec v českých zemích dodržoval (aniž by
je znal) ekologické podmínky pro udržení oscilací a ponechával minimálně
polovinu populace k dalšímu chovu. Toho se docílilo tím, že na žádném pozemku
nebyl hon víc jak jedenkrát za rok. Koroptve byly loveny malými skupinkami lovců
s ohaři a bylo zvykem ponechat některá malá hejna neporušena, u zajíců se
provádělo šetrné "české ploužení". 

Živočichy lze rozdělit podle velikosti přírůstku populace na typy "r" s
exponenciálním neboli geometrickým růstem, a na typy "K" (Vesmír 71, 43, 1992),
jejichž individuální a populační hustota je trvale vysoká podle kapacity
prostředí. Typickými představiteli typu "r" jsou koroptve a zajícovití
(konkrétně náš zajíc polní); po kulminaci jejich populace v letních měsících by
v zimním období docházelo k vysoké mortalitě a k prudkému poklesu stavů. Dobu
kulminace však předcházel lovec a "sklízel" svých 30 - 50 %. To byly r. 1935 3
milióny koroptví a 2 milióny zajíců v českých zemích. 

Ke kolísání populací v průběhu let docházelo působením výrazných klimatických
změn. Velké mrazy, vysoký sníh a podzimní deště ovlivňovaly stavy zvěře. Zimní
úživnost zajišťovaly ozimy a četné meze a remízky, zejména v pahorkatinách, a
myslivecké přikrmování. 

Při pravidelném přemnožování drobné zvěře, kdy odpor prostředí, znatelný pouze v
zimních měsících (a minimalizovaný přikrmováním), umožňoval vysoké stavy zvěře,
byla pozornost upřena na predátory. Neobstála ani kožešinová zvěř, včetně té
nejcennější (kun, vyder). Byla lovena i v době letní, kdy kožešina byla
bezcenná, přestože škody nebyly tak zřejmé a prokazatelné jako u pernatých
dravců, zejména jestřába. Je třeba si přiznat, že s přemnožením drobné zvěře by
přirozeně docházelo k zvýšení stavu predátorů, aby byla zachována rovnováha v
přírodě. Avšak výsadní právo lovce si vyhradil člověk! Ten sázel, zveleboval
pozemky, komoroval koroptve, líhl bažanty, krmil v zimě, prohrnoval sníh na
ozimech, hlídal revíry před největší škodnou - toulavými psy a kočkami; ale za
to chtěl právo lovit sám. 

Zajímavou zvěří, kterou nelze opomenout, je prase divoké - "černá zvěř". I u ní
vztah k životnímu prostředí a vliv loveckých zákonů ovlivnily množství. 

Vrátíme-li se opět do historie zemědělství, zjistíme, že rozšiřováním orné půdy
této zvěře ubývalo. Škody páchané divočáky na polích vedly k tomu, že osvícený
Josef II. patentem r. 1786 nejen potvrdil zákaz z r. 1770 chovat tuto zvěř mimo
obory, ale dokonce ji umožnil každému lovit. Patent obsahoval i ustanovení o
náhradě škod způsobených divočáky na polích. 

Zároveň byly zakládány pečlivě udržované monokulturní plantáže lesů, které
neposkytovaly úkryt, klid a už vůbec dostatek potravy černé zvěři. A drobný
rolník chránil svá políčka, takže nakonec, v době mezi válkami, byla u nás černá
zvěř téměř vyhubena. 

Během 2. světové války pak došlo k rušení nákladných oborních chovů, ploty byly
porušeny. Poválečné rozšíření divokých prasat je připisováno únikům z obor, ale
i tlaku válečné fronty od východu a populačnímu tlaku z okolních hor. Lze
vysledovat i vliv předpisů o zbraních; po obsazení Československa bylo
předepsáno lovit spárkatou zvěř kulovou střelou a současně bylo omezeno držení
kulových zbraní. Toto omezení pokračovalo v padesátých letech a trvá dodnes. 

Polesí se zvětšila, lesy zpustly, houštiny zůstaly neprořezány, a vinou zákona o
pasečném hospodářství lesa vznikaly větrné polomy. To vše způsobilo zlepšení
podmínek černé zvěře. Vliv měla i obtížnost lovu. Černý rytíř je nevyzpytatelný
a mimo obory nelze na jeho lov zvát pohodlné prominentní hosty. Při současné
absenci drobné zvěře a možnosti společných lovů "jednotnou střelou" - brokovnicí
jen díky lovu divočáků se zachovala lidovost naší myslivosti. 

Nelze zde obsáhnout všechny složitosti ekologie lovné zvěře. Vrátil bych se však
ještě k úvodní myšlence: vliv člověka na životní prostředí má vliv i na množství
zvěře. Z historie je známo, že rozsáhlé kraje Texasu, Tenessee a jihovýchodní
Ukrajiny se měnily v pouště jen proto, že zde zemědělci prováděli totéž, co
provádíme nyní u nás. 

Vybuchují vejce 

Když se vejce v mikrovlnné troubě peče jako volské oko, má se především
propíchnout žloutek. Když se to neučiní, může vejce po vyndání z trouby
explodovat při jídle a popálit oči (New Engl. J. Med 325 , 1799, 1991). Nebo mít
brýle, nebo nejíst vejce. 

Vratislav Schreiber 

Jmenovitě slovo vlastenec pozbylo ... celý svůj kredit. Patriot znamená všude
jinde až posavad, a znamenalo také u nás před čtyřiceti lety, řádného muže, jenž
s vlastní svou škodou a s mnohými oběťmi o to se přičíněl, aby národ jeho a otců
země zvelebena a před jinými vlastmi oslavena byla. Nemožno tedy ode všech lidí
žádati, aby dle takového smyslu byli patrioti: obyčejný člověk stará se jen
výhradně o svou a své rodiny výživu, všechno ostatní jest mu nepraktické,
kračka, kaprice; ... 

KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ, Dílo I 

Odeon, Praha 1988, str. 330 

S. Lusk, V. Baruš, J. Vostradovský: RYBY V NAŠICH VODÁCH. 2. vyd., Academia
Praha 1992, 248 stran, 56 obrázků, 12 barevných příloh (86 obrázků), náklad
8000, cena 79 Kčs. 

V nakladatelství Academia vyšlo po devíti letech přepracované vydání této
úspěšné knihy. Čtenáři se mohou v úvodní části seznámit se zařazením ryb v
živočišné říši, se stavbou těla našich ryb, s jejich životními projevy a nároky,
s rozmnožováním a vývojem, věkem a růstem, potravou, rybí produkcí, původem naší
ichtyofauny a její ochranou i aklimatizačními pokusy. Největší část publikace
tvoří podrobné popisy všech našich druhů ryb s údaji o jejich rozšíření,
biologii a významu. U devatenácti druhů je uvedena i schematická mapka rozšíření
v rámci ČSFR. V textu jsou v příslušných místech rozmístěny klíče k určování
čeledí a rodů našich ryb. Při určování druhu se předpokládá využití poznávacích
znaků uvedených přímo u popisů jednotlivých druhů. Závěr publikace tvoří
kapitoly o našem rybářství a rybníkářství, akvakulturách a ochraně vodního
prostředí. V kapitole 7 je uveden soupis doporučené literatury, čítající 48
pramenů, kde může zájemce případně vyhledat další podrobnosti. 

Knížka je napsána přehledně, čtivě, se snahou zpřístupnit nejširší veřejnosti
základní údaje o našich rybách a souvisejících otázkách. 

Při porovnávání prvního a druhého vydání je patrný záměr autorů doplnit
nejnovější poznatky, co se týče biologie jednotlivých druhů, biotechnologických
přístupů k jejich rozmnožování a odchovu násad, včetně jejich vysazování jako
významného stabilizačního faktoru populací méně běžných druhů. Zásadně byla
přepracována kapitola 5, kde nalezneme velice aktuální podkapitoly o ochraně ryb
a aklimatizačních pokusech, doplněné přehlednými tabulkami. 

Barevná příloha se skládá vesměs z kvalitních snímků. Bohužel, od prvního vydání
se nepodařilo zkompletovat barevné fotografie všech našich ryb, takže čtenář je
takto ochuzen o 14 druhů. 

V knize lze nalézt i několik drobných nepřesností. Tak např. na str. 130 je
mylně uvedeno, že plotice perleťová byla doložena nálezem v československém
úseku Dunaje r. 1979 (správně má být 1975 - článek byl publikován teprve r.
1979). Na str. 79 je použit český název plotice jezerní , zatímco v ostatních
částech knihy je tentýž druh nazýván plotice perleťová. Na str. 105 je správně
upozorněno na novou změnu latinského názvu pstruha duhového, avšak s chybným
přepisem druhového jména (správně má být mykiss) . Na str. 206 byla použita
špatná koncovka v latinském druhovém jménu ježdíka obecného, která neodpovídá
gramatickému rodu rodového jména (správně tedy cernuus) . 

Uvedené drobné nesrovnalosti nemohou zásadně ovlivnit celkově jednoznačně
příznivý dojem z této publikace. Je možné shrnout, že nové, přepracované vydání
tohoto titulu je zdařilý počin, poněvadž na našem knižním trhu je trvalá
poptávka po kvalitních rybářských publikacích. A k těm kniha "Ryby našich vod "
bezesporu patří. 

RNDr. Lubomír Hanel, CSc. 

Věda o správném myšlení 

Před časem jsme si na tomto místě položili otázku, zda může existovat věda o
vědomí. Byla zde obtíž: zatímco vědy usilují o objektivní poznání, o vědomí víme
jen z vnitřní zkušenosti, každý sám pro sebe. Nedopadne to pak stejně i s
myšlením, uvažováním a usuzováním? 

Ano i ne. Je pravda, že prožitek myšlení je intimní záležitostí myslícího.
Naproti tomu výsledek a i postup myšlení lze (za normálních okolností) sdělovat
druhým. Společně s nimi pak můžeme tento postup zkoumat a hodnotit co do
správnosti. Již Aristoteles vytvořil základy logiky - vědy o myšlení. Přesněji
řečeno vědy o správném myšlení. Snad ještě přesněji: vědy o správnosti myšlení.

K logice jako vědě, stejně jako k tomu, co se běžně označuje jako "logické"
(jednání, mluvení apod.), jsem vždy měl velký respekt. Cit pro logiku nám leckdy
usnadní vyznat se v něčem složitém, s někým se lépe dohodnout, někdy nám i
pomůže někoho úmyslně poplést. Leč dovede nás i svést. Běžné lidské vyjadřování
je totiž daleko více založeno na smyslu , tj. na tom, o čem se mluví, jak, proč
a že se o tom mluví, než na formě, ba i správnosti řečeného. Zastaví-li se dívka
se svým mládencem u výlohy a jen tak prohodí "Není to krásný prstýnek?", pak je
spíše zralá na nějaký třpytný dárek, než že by toužila po pravdivé odpovědi typu
"Viděl jsem lepší" nebo "Já se v tom nevyznám." 

Logika vždy odděluje jednu stránku lidského vyjadřování (a potažmo myšlení) a
programově se na ni omezuje. Je to stránka formální (oproti stránce obsahové ).
Pokud se zajímá i o obsah, je to tehdy, kdy jej lze nějak objektivizovat a
formalizovat. 

Jsem dalek toto omezení logice vyčítat - nemůže se mu vyhnout, chce-li být
objektivní, chce-li, jako každá věda, usilovat o společné, sdělitelné a
uchovatelné poznání. Logikové by však neměli zapomenout na vše, od čeho
abstrahovali v domnění, že to se správným myšlením nemá co dělat. Je tu totiž
otázka, zda ostré oddělování formální stránky od obsahové je vždy možné.
Přinejmenším je třeba zkoumat případy, kdy je rozhraní mezi obojím nezřetelné
nebo unikavé. 

K takovému zkoumání jsou půvabným nástrojem rozličné jazykové hříčky a paradoxy
. Všimněme si třeba, že věta " Dobré víno není levné " je logicky ekvivalentní
větě " Levné víno není dobré ", každá z nich však říká něco jiného. Nebo jiný
příklad, když už jde řeč o víně: " Existuje aspoň jeden člověk, o němž platí, že
má-li on rád víno, pak každý má rád víno. " Vypadá to divně, ale plyne to z
čisté logiky. 

Nejslavnější je zajisté paradox lháře: 

"Tato věta v uvozovkách není pravdivá" 

Má-li totiž tato věta pravdu, pak lže, a nemá-li ji, nelže. V obou případech
zřejmý spor. 

Spor je úhlavním nepřítelem logiky - a přece, odvažuji se tvrdit, zdravé myšlení
si musí občas dovolit přepych sporu. Například: jsem si jist, že mezi všemi
výroky, které považuji za pravdivé, jsou jistě i takové, které neplatí. I ony
však, jak právě řečeno, patří k těm, které považuji za pravdivé. 

Existuje vědní disciplína, na niž lze logiku použít lépe než na kteroukoliv
jinou. Je to matematika, věda, která je již ze svého principu plně formální a
tudíž imunní vůči nahodilostem přirozeného světa. Logice, která se zabývá
matematickým myšlením (a která sama užívá matematických metod), říkáme
matematická logika nebo též metamatematika . 

Mezi základní objekty zájmu matematické logiky patří pojem důkazu, pojem
(matematické) pravdy a formální teorie. Důkaz je formální procedura, umožňující
z jedněch výroků odvozovat výroky jiné, přičemž považujeme-li prvé za pravdivé,
jsme oprávněni (ba i nuceni) považovat i ty druhé za pravdivé. Lze tedy
například zvolit několik výchozích "pravd" o přirozených číslech a definovat
formální teorii čísel jako soubor všeho, co lze z těchto pravd dokázat. Žádná
takto definovaná teorie čísel však neobsáhne všechny pravdy o číslech (to, co o
skutečných číslech platí). To je slavná Gödelova věta o neúplnosti - příklad
příspěvku matematické logiky k lidskému vědění. 

Matematika je věda formální, její pojem správnosti je čistě logický a tedy
zkoumatelný. Jiné vědy to mají s posuzováním správnosti svého poznání
choulostivější. Chtějí totiž pozorovat, zpytovat a měřit reálný "vnější" svět,
avšak mají k tomu jen takové prostředky, které vymyslel člověk. Své poznatky
chtějí interpretovat, vysvětlovat a hodnotit, avšak mají k tomu jen tu řeč,
která je poznamenána lidskou zkušeností. 

To samozřejmě neznamená, že pro ně neplatí logická metoda. Logika patří ke
kultuře každé vědy, protože patří ke kultuře myšlení. 

Ivan M. Havel 

Na obálce: Řez ostřicí ( Carex ), zvětšeno 230x, snímek Jiří Fiala k článku na
straně 695 

Nahoře: V Austrálii je známá z jury výborně zachovaná flóra a fauna ze silicitů
na lokalitě Talbragar v Novém Jižním Walesu. K významnějším fosilním rostlinám z
této lokality patří damaroň Agathis jurassica. Stromy tohoto rodu rostou v
Austrálii dodnes. Rozdíl mezi fosílií a živou rostlinou na snímku je 175 miliónů
let. Lokalita je proslulá i nálezy kompletních koster ryb 

Vlevo: Isopogon latifolius , současný představitel gondwanské čeledi Proteaceae.
Snímky Jim Frazier a Densey Clyneová z knihy Mary E. Whiteové The Greening of
Gondwana, Reed, 1990, k článku na str. 677 

V savanách a polopouštích suchého vnitrozemí rostou akácie a baobaby, které
známe spíše z Afriky a znovu nám zde připomínají rodovou podobnost flór někdejší
Gondwany. Na snímku Densey Clyneové je další pozoruhodná australská rostlina -
stromovitý zástupce rodu Angophora 

Rhacopteris ovata , rostlina, která dala jméno fosilní rhacopterisové květeně.
Zatímco v tropickém podnebí Evropy bujely uhlotvorné pralesy, Austrálii
pokrývaly pralesy mírného pásu. Tvořily je z velké části právě kapraďosemenné
rostliny rodu Rhacopteris . Tyto rostliny s vějířovitou nervaturou lístků jsou
podobné některým evropským druhům ze spodního karbonu. Rhacopterisová flóra je
nejlépe doložena z Nového Jižního Walesu. Snímky Jim Frazier z knihy Mary E.
Whiteové The Greening of Gondwana 

Nahoře: Ginkgoites australis z australského naleziště Koonwarra patří mezi první
krytosemenné rostliny. Snímky Jim Frazier z knihy Mary E. Whiteové The Greening
of Gondwana 

Kmen plavuně Subsigillaria sp., představitele rhacopterisové flóry. Na
přírůstcích kůry těchto plavuní je možno pozorovat dobu klidu ve vegetačním
cyklu v podobě nahloučených zploštělých listových jizev a dobu vegetačního růstu
charakterizovanou plně vyvinutými listovými jizvami 

Dalšími druhy, které nám připomínají někdejší Gondwanu, jsou akácie. Na snímku
Densey Clyneová z knihy Mary E. Whiteové The Greening of Gondwana je druh Acacia
longifolia 

Samičí květy druhu Notophagus moorei . Notofágové porosty se rozkládají v
reliktních deštných pralesech Tasmánie, jihovýchodní Austrálie a na horách Nové
Guineje. Snímek Peter Valder z knihy Mary E. Whiteové The Greening of Gondwana 

Pediastrum duplex , zvětšení 2000x, snímek Jiří Fiala 

Nahoře: Korýš Parabathynella stygia , zvětšení 120x 

Vlevo: Nymfa roztoče zákožky svrabové ( Sarcoptes scabiei ), původce svrabu,
zvětšení 290x 

Vpravo nahoře: Zelená řasa spájivka z rodu Mesotaenium, zvětšení 560x 

Vpravo dole: Měřík ( Minium ), zvětšení asi aaax, všechny snímky Jiří Fiala 

Řez jazykem krysy, zvětšení asi aaaax, snímek Jiří Fiala 

8/8, na praporek, zarazit vpravo 

Vladimír Janoušek 

tempera, 1980, 36 x 36 cm 

Vladimír Janoušek, Projekt sochy, tempera, 1975, 45 x 33 cm 

Kresba Vladimír Renčín 

Kresba Pavel Kantorek 

"Všechno je v naprostým pořádku. Právě jsem přišla na to, že když zmáčknu 3 a 5
současně, tak dostane ránu ten psycholog." 

"To je vše, a pokud jde o vaši nejbližší budoucnost, dáte mi dvacet korun a
odejdete zadem." 

Kresba Pavel Kantorek 

Kontinentální rozložení na rozhraní karbonu a permu, asi před 286 milióny let, z
knihy Mary E. Whiteové The Greening of Gondwana 

Rekonstrukce samičího květenství glossopterisové flóry, z knihy Mary E. Whiteové
The Greening of Gondwana 

Rekonstrukce samčího květenství glossopterisové flóry, z knihy Mary E. Whiteové
The Greening of Gondwana 

"Povídám, že tě ještě furt vidím." 

Kresba Pavel Kantorek 

"Voda!!!" 

Kresba Pavel Kantorek 

Kresba Pavel Kantorek 

"Ukončili jsme statistickej průzkum škeblí. 6 % nemá ponětí, co se děje, a
zbytku je to naprosto jedno." 

Jiří Fiala jako gymnazista 

Profesor Jiří Fiala 

Vladimír Janoušek. Nar. 30 . 11 .1922 v Přední Ždírnici u Nové Paky, zemřel v
Praze 8. 9. 1986. Studoval na Škole uměleckých řemesel v Brně (1941-42), r. 1942
začal studia na uměleckoprůmyslové škole v Praze. Studia byla přerušena
nasazením na práce v Říši, dokončil je po válce v ateliéru Josefa Wagnera
(1950). Byl členem Umělecké besedy a tvůrčího seskupení UB12. Snímek z archívu
Věry Janouškové 

Distribuce Vesmíru pro nevidomé 

Projevili jste zájem o adresy výrobců hlasového výstupu pro PC. Tento způsob
komunikace s osobním počítačem neumožňuje práci s programy, které pracují v
grafickém režimu. To platí i o operačním systému. Je možná práce s textovými
editory, s databázemi, překladači různých programovacích jazyků, s cizojazyčnými
slovníky a dokonce lze hrát i textově orientované hry. Možnosti komunikace
nevidomých s PC jsou však širší. Existují hmatové výstupy, které text napsaný na
monitoru převádějí do bodového písma a připojit lze též čtecí přístroj
"Optacon", který převádí do hmatové podoby čáru pod kursorem, tedy vlastně také
pracuje v grafice. Optaconem však nelze cokoli vkládat. Pouze lze pohybem myši
prohlížet obrazovku. 

Výrobci hlasového výstupu jsou u nás dva: 

Ing. Purkrt, Otvovice 100, okr. Kladno, tel. 0205-83155 

SPEKTRA, Haštalská, Praha 1 tel. 231 59 09 

Podle mého názoru produkt Ing. Purkrta mluví o něco lépe, ale oba výrobci se kus
od kusu zlepšují.... Program ke hlasovému výstupu umožňuje čtení v celku, po
řádcích, po sloupcích, čtení jednotlivých oken atd. Úsek textu, který nechci
číst, mohu vynechat. 

Jediný malý zádrhel se vyskytuje v některých článcích a spočívá v tom, že
pisatel užívá místo nuly písmeno "o". Vzhledově sice oba znaky vypadají podobně,
ale mají odlišnou ASCII hodnotu, takže v číslech je čteno "o" místo nuly. Je to
ale opravdu drobnost, dá se na to zvyknout a počítat s tím. Jinak vše jde
krásně. Mohu se zastavovat, vracet se na místa, která mne zajímají, dělat si
poznámky, výpisky atd. 

Jiří Jelínek Roztocká 1001 514 01 Jilemnice tel. (0432)3206 

Vážení čtenáři, pokud je mezi Vašimi blízkými, přáteli či známými nevidomý,
který má zájem o časopis Vesmír a který pracuje s počítačem, může od nás
dostávat celé číslo vždy na disketě. 

Tento způsob jsme již vyzkoušeli s panem Jelínkem, a zdá se, že to jde dobře.
Zakoupení karty pro hlasový výstup by neměl být velký problém, cena se má
pohybovat okolo 7000 Kčs. Bližší informace Vám jistě rádi podají na adresách
uvedených v dopise pana Jelínka nebo přímo pan Jelínek. 

Pokud odebíráte Vesmír a zašlete nám příslušný počet čistých disket (DD i HD -
5.25' i 3.5') a svoji adresu, můžeme Vám poslat soubory od čísla 5/92 včetně
(zdarma). Jedno číslo = cca 310 KB. 

redakce 

Jako poznámku uvádíme prosbu autorům píšícím na počítači, aby pečlivě dbali na
rozlišování písmene O od čísla 0. Jak vidíte, nepodaří se nám pokaždé všechny
tyto omyly objevit a opravit, za což se čtenářům omlouváme. 

Nová metoda odstraňování ropných skvrn 

Firma Lockheed Missile and Space Co. (USA) vyvinula novou metodu umožňující
stabilizaci a následné odstranění ropného znečištění z hladiny moře. Při použití
této metody se na znečištěné místo aplikuje preparát, který obsahuje práškový
jíl, kulturu blíže nespecifikovaného mikroorganismu a dusíkaté hnojivo. 

Práškový jíl (obchodní název Petro-Lock) slouží k sorpci ropy a brání jejímu
ponoření pod hladinu. Mikroorganismus (obchodní název Marine-D) metabolizuje
ropu a sám může být potravou pro planktonní organismy. Dusíkaté hnojivo je
doplňkovým zdrojem živin pro použitou mikrobiální kulturu. 

Technologie odstraňování ropného znečištění pomocí mikroorganismů živících se
ropou se již prakticky využívá, avšak metodu založenou na stabilizaci a
odstranění ropné skvrny pomocí preparátu, jenž se skládá z jílu, hnojiva a
mikrobů, zatím nikdo nestudoval. 

Laboratorní pokusy provedené r. 1991 byly úspěšné, proto se výzkumný tým vedený
Tomem Worthingtonem chystá vyzkoušet metodu ve větším měřítku, ve speciálním
bazénu firmy Lockheed, který má objem 2 milióny litrů a umožňuje simulaci
mořských vln. Záměrem výzkumného týmu je získat preparát, který by bylo možné
rozprašovat v suché formě pomocí stlačeného vzduchu z paluby letadla nebo lodě
(Chem. and Eng. News 70, 1992, č. 3, s. 20). 

Petr Molík 

44/34 

Říjen ve vědě O čem se psalo ve světě i u nás Pozoruhodný život laureáta
Nobelovy ceny za fyziku 

S dílem a životem letošních laureátů Nobelovy ceny se samozřejmě budeme moci ve
Vesmíru seznámit v některém z příštích čísel, jak nás k tomu zavazuje tradice.
Životní osudy jednoho z odměněných však vyvolaly na Západě, především ve
francouzském tisku, značný ohlas - je totiž opravdovým dítětem našeho zmateného
století. Georges Charpak získal prestižní uznání za vynález mnohodrátové
proporcionální komory. Ale o tom ať na těchto stránkách pohovoří povolanější. Za
jeho francouzsky vyslovovaným příjmením se skrývá ukrajinský původ a místo
narození v Polsku r. 1924. Když mu bylo sedm let, emigroval s rodiči do Francie.
Studoval na prestižních vysokých školách v Paříži, Montpellier a Lyonu. Jako
mladý muž rád flámoval, běhal velice intenzívně (a úspěšně) za děvčaty a jeho
politickému přesvědčení nestačil ani komunismus, ale prohlašoval se za
kryptotrockistu... Následoval odboj v okupované Francii (dnes to sám označuje
spíš za hraní na odboj, něco prý jako hra Hurvínka na válku). Nicméně ho to
přivedlo na jeden rok do koncentračního tábora v Dachau. Tam vyhrál život tím,
že byl svými vězniteli považován za Francouze ukrajinského původu a Němci
neodhalili jeho židovské předky. Měl prý také velké štěstí, že jeho velitel v
koncentráku, německý obersturmführer byl neobyčejně lidský a pomáhal své vězně
chránit před příslušníky SS a dokonce umožnil sabotáž výstavby letiště, kde
Charpak pracoval. Nakonec údajně z něho nikdy nemohlo vzlétnout jediné letadlo.

Po válce ukončil prestižní Ecole des mines a - vstoupil do Komunistické strany
Francie. Francouzské "procesy" s Martym a Tillonem ho rychle přivedly k
opouštění řad francouzských komunistů. Přispělo k tomu (podle jeho slov) i
"směšné chování G. Marchaise"... Politickým člověkem však nikdy nepřestal být.
Velice důrazně se věnoval ochraně Andreje Sacharova a sovětských disidentských
vědců. Aktivně bojoval proti nukleárnímu zbrojení. Dokonce napsal scénář filmu o
nukleární válce, ale v Hollywoodu neuspěl. Jeho životní zkušenost je však v
tomto směru pesimistická: "Proti politikům je každý vědec nakonec jen šaškem." 

Od r. 1959 pracoval v CERN. Před třemi lety se rozhodl jít do důchodu, aby se
věnoval soukromému vědeckému podnikání a pokusil se zhmotnit některé své objevy.
Prodal byt, venkovské sídlo a všechny peníze věnoval na společnost Biospace,
kterou založil se svými přáteli. Tato jeho poslední vášeň, konstruovat nové
rychlejší přístroje na dešifrování lidských genů, ho zcela zruinovala. Dva
přístroje pracují, v jedné ženevské nemocnici a v Pasteurově ústavu v Paříži,
nicméně snaha být úspěšným podnikatelem vyšla naprázdno. Sám sebe hodnotí jako
bídného obchodníka. Když se ho nyní ptali, co udělá s osmi milióny franků, které
letos představuje Nobelova cena, odpověděl, že - zaplatí dluhy... A za to, co
zbude, si koupí tak jedny, možná dvoje boty. Což není obrazné sdělení, on prý si
doopravdy odmítal koupit nové boty a chodí ve starých, protože potřeboval peníze
na to, co považuje ve svém životě za nejdůležitější a nejzajímavější -
experimentování. 

O svém vynálezu detektoru elementárních částic říká, že měl prostě kliku...
Daleko víc si váží desítek jiných svých prací. Třicet z nich se mu dosud
nepodařilo udat a realizovat. Stejně netradiční je jeho paní Dominika, která se
také velice společensky angažuje, např. v boji proti drogám. Charpak má tři děti
- syn a dcera jsou lékaři, další syn biolog. Nicméně např. u nich v rodině žilo
několik čínských dětí, se kterými se po šest let po večerech učil matematiku,
fyziku a chemii, aby úspěšně odmaturovaly. 

Obecně oblíbený Charpak je také vášnivý i odvážný lyžař a fotografický záznam
jeho sjezdu vyvolává hrůzu. Nikdy nejezdí slalom, ale stále se řítí jen
dopředu... Finanční problémy evropské vědy 

Evropský komisař pro vědu, výzkum a vývoj Filippo Maria Pandolfi požádal 11
ministrů vědy Evropského hospodářského společenství, aby jejich země přispěly k
dokončení už rozpracovaných vědeckých programů navíc sumou 1.6 miliardy ECU.
Třetí rámcový program zahájený r. 1990 se totiž zpožďuje a tak skončí až r.
1994. Čtvrtý program evropské vědeckotechnické spolupráce přitom měl začít už r.
1993, takže dojde k překrývání obou programů. A to by si právě vyžádalo oněch
1.6 miliard ECU, které by měly členské státy sehnat navíc. 

Za současné nesnadné situace, ve které se ocitají maastrichtské dohody, to
nebude příliš jednoduché. Podle F. M. Pandolfiho by v žádném případě neměly
utrpět dvě oblasti spolupráce - sektor informatiky, na který je požadováno 625
miliónů ECU a sektor energetiky s navrhovanými 410 milióny ECU. Mnozí vědci vidí
jednu z příčin této riskantní situace evropské vědecké spolupráce i v nadměrné
byrokratizaci ES. Velké potíže velkých projektů 

V tomto přehledu jsme se vícekrát zmiňovali o proměnlivých vlnách štědrosti i
skrblictví, se kterými se potýkají velké americké projekty družicové stanice
Freedom a gigantického urychlovače SSC. 

Volební rok přinesl pro tyto programy opět údobí nejasností. Vždyť na vědě se
škrtá zdánlivě snadno, zvlášť na té základní, která chce studovat vesmír i
hlubiny hmoty. Návrh prezidenta G. Bushe předpokládal, že plné dvě třetiny
rozpočtu na vědu připadnou třem projektům - studiu naší planety pomocí
kosmických prostředků, družicové základně a urychlovači SSC. Průzkum Země se zdá
být většině normálních lidí i politiků tak závažný a užitečný, že dosud prochází
seškrtáváním rozpočtů bez velké úhony. Letošní rok je velmi laskavý k vesmírné
stanici, v tomto kole zůstává neohrožena a američtí kosmičtí specialisté si
pochvalují (uvidíme, jak dlouho), že mají zelenou... 

Kritika letošního roku se zato soustředila na urychlovač, jehož výstavba by si
podle současného odhadu měla vyžádat 8.5 miliardy dolarů. Pro rozpočtový rok
1992-1993 požadoval G. Bush pro tuto aparaturu 650 miliónů dolarů. Osmihodinová
debata v americké sněmovně reprezentantů ji dokonce začala snižovat až k sumě 34
miliónů dolarů, což by pro SSC prý znamenalo vlastně rozsudek smrti. A tak se
začátkem podzimu čekalo, co řekne senát. Společenství amerických fyziků
zabývajících se elementárními částicemi zatím stačilo zmobilizovat své laureáty
Nobelových cen a jejich pomocí zformovat příslušné lobby v kongresu. Senátem
tedy prošla úspěšně nejen družicová stanice, ale také urychlovač, na který byl
senát ochoten poskytnout 550 miliónů, což by nebylo tak vzdálené kupě peněz,
které požadoval končící prezident Bush. Jaké stanovisko zaujme nový prezident?
Prý ušetřené peníze na vojenství je ochoten dát také civilnímu vědeckému
výzkumu... 

Celá tato finanční situace je složitá. Těch 8.5 miliard dolarů na jediný
přístroj nejsou peníze vyhozené nazdařbůh. Ty se utrácejí zde na Zemi. Stavba je
svázána s obrovskými zakázkami, snižuje nezaměstnanost prakticky ve všech
amerických státech. Však se také o to, kde bude SSC umístěn, před lety rozhořela
úplná ekonomická a politická bitva. Projevem toho je, že Texas, který pro sebe
umístění získal, sám na výstavbu přispívá plnou jednou miliardou dolarů ze svých
finančních zdrojů. Stále důležitější roli tu hraje mezinárodní vědecká
spolupráce. G. Bushovi mají někteří vědci za zlé, že se mu nepodařilo během
prezidentského údobí přivézt z Japonska dohodu o miliardovém japonském
příspěvku. 

Stále se ozývají připomínky, že by v dnešním světě neměly být budovány dva
obdobné přístroje - americký a evropský, oba kontinenty by se měly spojit. Když
však konkurence a kolegiální soupeření je i v této oblasti tak užitečné! Rovněž
není jasno, kde se vezmou peníze na dva nákladné detektory, které jsou
neodmyslitelnou součástí přístroje. 

Na gigantické projekty se s obavami pochopitelně stále dívají představitelé tzv.
malé vědy. Nedělají si moc velké iluze, že by se rozpočty na vědu v příštích
dobách příliš zvyšovaly, a tak prestižní národní projekty mohou nečekaně ohrozit
ty "nejchudší" a nejméně nákladné vědní obory. Křehký život Země 

Jako by nám nestačilo dost hororů, které si vyprodukuje sama lidská společnost.
V poslední době se objevují zprávy, že naši planetu ohrožuje vesmír - nejprve
planetka Tutatis a teď zase kometa Swift-Tuttle. 

Listopadová obloha nám ji nabídne k pozorování, přiblíží se ke Slunci nejblíže v
prosinci. Brian Marsden z Harvard Smithsonian Center for Astrophysics
konstatoval, že se k naší hvězdě opět navrátí 11. července 2126. Její dráhu však
neznáme natolik přesně, aby nemohla dorazit do přísluní o 14 dnů dříve. A v tom
případě by se mohla 14. srpna 2126 srazit s naší Zemí. Jak je tato kosmická
střela velká, s jistotou dosud nevíme. Patrně se podobá Halleyově kometě, takže
by její jádro mohlo mít průměr kolem 10 km. A srážka s tak velkým tělesem by už
mohla mít tragický důsledek pro náš život. Naštěstí je tato pravděpodobnost
opravdu malá. Při své značné kosmické rychlosti urazí kometa dráhu rovnající se
průměru Země za pouhé tři a půl minuty, takže i kdyby se dráhy obou těles
opravdu protly 14. srpna 2126, šance zásahu by byla 1 : 400. 

A tak je v zájmu našich pravnuků, aby astronomové v prosinci studovali dráhu
komety velice pečlivě a zpřesnili ji pro den návratu. A pak má lidstvo 130 let
čas, aby uvažovalo o tom, jak nebezpečí odvrátit. Kometa se nám bude mezitím
připomínat svými "dětmi" - Perseidami. A střely planetek? 

Kosmická služba Spacewatch, která má právě odhalit takovéto nebezpečné
návštěvníky z kosmu, přináší první plody. Američtí astronomové zjistili, že naše
Země je planetkami ohroženější víc, než jsme dosud soudili. Dříve měla věda k
dispozici jen fotografické metody, a tak nebyla naděje, že bychom mohli uvidět
na vlastní oči tělesa o menším průměru než 300 m. Nová citlivější čidla
zjistila, že v blízkosti Země proletí stokrát víc planetek o velikosti domu, než
se předpokládalo. V průměru každodenně profičí ve vzdálenosti menší, než je od
nás Měsíc, na 50 (!) planetek větších než 10 m. A každoročně se jich 5 střetne
se Zemí. 

Ke skutečně kosmické katastrofě, která nesmírně ovlivnila Zemi, došlo patrně
opravdu naposledy před 65 milióny let. Ke střetnutí, které by mohlo mít tragické
následky pro lidstvo, může dojít každých sto let. Mars v Toulouse 

Francouzská kosmická agentura CNES se rozhodla vybudovat velice věrnou
napodobeninu povrchu Marsu, na které by mohly být prověřovány budoucí dopravní
prostředky pro tuto planetu. Pozemský Mars bude pokryt krátery, bude mít
světelné poměry odpovídající věrně skutečnosti, příslušnou gravitaci i podobu
horizontu. Při stavbě budou využity veškeré dostupné informace, které pošle k
Zemi americká sonda Mars Observer vypuštěná letošního září. 

Prvním vozítkem, jehož manévrovatelnost a řiditelnost tu budou prověřovat, se
stane ruský marsochod, který by měl podle původních plánů odstartovat r. 1996.
Další pokrok projektu lidského genomu 

Západní tisk psal v říjnu o dalším milníku zkoumání lidských genů. Měly se o něj
zasloužit dva týmy: tým Daniela Cohena ze Střediska studia lidského polymorfismu
v Paříži, v němž pracují i japonští a američtí kolegové, a tým Davida Pageho s
jeho spolupracovníky v anglické Cambridgi. 

Obě skupiny publikovaly současně mapy lidského chromozómu. Ve Francii to byla
mapa dlouhého raménka chromozómu 21, v Anglii mapa chromozómu Y. Hodnotí se to
jako důkaz, že když bude dostatek času i peněz, je možno projekt HUGO kvalitně
realizovat. Francie a aids r. 1985 

Již jsme se zmiňovali o lékařském skandálu ve Francii, kdy byli hemofilici
léčeni krví nakaženou virem HIV. Připomeňme, že bilance je opravdu tragická:
1500 nakažených pacientů, z nichž už umřelo (zcela bez své viny) 256. 

Psali jsme, že se schyluje k soudnímu procesu. K tomu v říjnu také skutečně
došlo a tři z odpovědných lékařů byli odsouzeni. Michel Garetta, který byl r.
1958 šéfem Národní transfúzní služby, dostal trest 4 roky vězení a pokutu půl
miliónu franků. Po rozsudku se ihned vrátil z USA, kde se podle mínění mnohých
chtěl ukrýt před skandálem. Jean-Pierre Allain, nyní profesor hematologie na
cambridgeské univerzitě, působil v inkriminované době jako šéf výzkumu
transfúzní služby a byl rozsudkem hodnocen jako osoba, která také nese
odpovědnost za celý případ. Byl odsouzen na 4 roky podmíněně. Oba vědci mají
také poskytnout náhradu 9.2 miliónů franků nakaženým obětem. 

Tím však celá aféra nekončí. Představitel francouzského zdravotnictví Jacques
Roiux byl odvolán ze svého místa, rovněž tak Robert Netter, tehdejší ředitel
Národní laboratoře zdraví. A prezident F. Mitterrand se dal slyšet, že by měla
být soudně posouzena odpovědnost dalších pracovníků, až po tehdejšího ministra
zdravotnictví. Obrna v Holandsku 

Veřejnost v této zemi (a především lékaři) je znepokojena šířícím se výskytem
obrny. Zemřelo čtyřtýdenní nemluvně a onemocnění 22 lidí naznačuje možnost
dalšího šíření choroby po celé zemi. Nemoc se znovu vynořila v září v malém
městě u Rotterdamu, další případy pak už ve třech severních oblastech státu.
Zavládla obava, že by mohlo dojít k podobnému rozšíření jako r. 1978, kdy se
vyskytlo celkem 110 případů. 

Je to opravdu znepokojivé, nejde jako dříve o šíření obrny mezi příslušníky
ortodoxního kalvínského vyznání, kteří z náboženských důvodů odmítají očkování.
Druhé ohnisko výskytu obrny je mezi nelegálními přistěhovalci. Ötztálský člověk
vypovídá 

Ojedinělý nález dávného Evropana, o kterém už Vesmír psal, je podrobován stále
dlouhodobému výzkumu. Některé nové poznatky nyní publikoval Torstein Sjøvold. 

Nejpravděpodobnější se zdá, že muž zemřel během spánku. V horách ho zastihla
hustá mlha a silný vítr. Patrně byl natolik unaven, že si lehl. V noci teplota
poklesla pod nulu a tak zmrzl. Z pokrouceného levého ušního lalůčku
antropologové usuzují, že ulehl na levém boku a hlavu položil na kámen. Z
opotřebení zubů se dá usuzovat na věk 25 - 40 let. Vysoký byl 159 cm, což byla
tehdy obvyklá výška mužů. Radiouhlíkovou metodou se znovu ověřilo, že žil před
5300 lety. Zpráva také informuje, proč se tělo tak dobře zachovalo. Než bylo
zaváto sněhem, vysušil je silný vítr. A ledová mohyla navíc nebyla narušována
výrazněji pohyby ledovce. Některá poškození těla, např. výrazně zkroucený horní
ret a lehce nesouměrný nos byla způsobena tlakem ledu. Neobvyklá vpadlina na
pravém ušním lalůčku mohla být způsobena nošením prstýnku nebo ozdobného
kamínku. 

Mumii chybějí vnější pohlavní orgány. Antropologové soudí, že mohly odpadnout,
když bylo tělo amatérsky vyhrabáváno z ledu. Na samotném místě nálezu však je
vědci při opětném letním průzkumu nenašli a je docela možné, že zapadly do
organismu. Dinosauři o svých příbuzných 

Dinosauři, tito dávní plazi, už vrostli zásluhou generací paleontologů
spolehlivě do vývojového stromu života. Přesto některé detaily jejich
příbuzenského vztahu k dnešním plazům a ptákům nejsou zcela jasné. 

Nyní dva vědci, Gerard Muyzer z leydenské univerzity a Philip Sandberg z
illinoiské univerzity našli v kostech dinosaura, který žil před 75 milióny let,
molekuly jedné z bílkovin. Právě tato toho mnoho o příbuzenských svazcích
dinosaurů neprozradí. Ale - když se dochovala tato organická látka, proč by
nemohly být nalezeny bílkoviny, které budou hovornější? Oba vědci zároveň určili
podmínky, za kterých se mohou v kostech dinosaurů tyto stavební kameny dávného
života uchovat. Takže se tu nabízí návod k jejich vyhledávání v určitých
konkrétních horninách. Nejjižnější lesy u jižního pólu 

Když věda pochopila, že putování kontinentů na Zemi je realitou, přestaly ji
udivovat nálezy teplomilného života v dnešních antarktických končinách. A právě
nyní byly zjištěny stopy lesa rekordně blízkého jižnímu pólu. Získali jsme
důkaz, že v permu, před 260 milióny let, rostl les mezi dnešním 5 až 10 stupněm
jižní šířky (viz též čl. na str. 677). 

Nález pochází z Transarktického pohoří poblíž Rossova šelfového ledu. Edith
Taylorová z Ohio State University v Columbusu zjistila, že roční přírůstky
stromu Glossopteris představovaly až 11.38 mm, což dokazuje, že les té doby
nebyl ohrožován extrémními mrazy. Počítačová modelování nabízela pro tato místa
v údobí permu zimní teploty -30 oC až -40 oC a letní kolem nuly. Toto území bylo
tedy teplejší. Letokruhy vypovídají, že stromy rostly po řadu měsíců velice
rychle a pak najednou byl jejich růst zastaven nástupem polární noci. Taylorová
soudí, že permské lesy dnešní Antarktidy byly omezovány spíše nedostatkem světla
než nízkými teplotami. Aténská Akropole viděna rudě 

Proslulá Akropolis vábila a vábí malíře. Není divu, vždyť tento kopec nad
hlavním městem Řecka byl osídlen už před čtyřmi tisíciletími. 

Vědci si všimli zajímavého jevu. Když se podíváme na malby umělců dejme tomu z
poloviny minulého století, tak stavby dávných Řeků mají jinou barvu než dnes.
Jako bychom je viděli v jiném světle. Někteří umělci je zpodobnili v narudlé až
šedé, jiní v černé až bílé. Což by se nemuselo zdát něčím neobvyklým, vždyť
umělec má právo vidět svět svýma očima. Jenže narudlá Akropole není výmyslem
nebo rozmarem. Německý badatel dr. Krumbheim nyní objasnil ony proměny
barevnosti Akropole. Kolem r. 1850 trpěly Atény značným suchem a to byly vhodné
životní podmínky těch druhů hub, lišejníků a baktérií, které vylučují červenavá
barviva. Kolem r. 1900 se podnebí stalo vlhčí, na stěnách, sloupech a sochách
Akropole se uchytily jiné druhy a stavby získaly zabarvení zelenavé s odstíny
černé. Od r. 1920 zavládly opět nové podmínky, možná sušší klima, které
přinutilo živé organismy, aby se zahryzly dovnitř mramoru - do vrstvičky 2 mm -
1 cm. Tento život - houby, lišejníky i baktérie ovšem ničí slavné antické
památky. Dr. Krumbheim tvrdí, že jim neodolá za tisíciletí 4 mm - 5 cm (!)
mramoru. Život má nepřestavitelnou sílu! Mikroorganismy např. dokáží ze stěny
Akropole vytlačit ven kus mramoru o hmotnosti až 2 kg. Autor nezůstává u těchto
konstatování, navrhuje postup, při kterém by bylo možno určitým plynem
prodloužit Akropoli výrazně život. Na čtyřech úlomcích mramoru ho dokázal zbavit
jeho nepřátel. Ivo Budil 

Profesor Miroslav Plavec (*1925) vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze.
Působil na Ondřejovské observatoři Astronomického ústavu ČSAV a podílel se na
výstavbě dvoumetrového teleskopu. Nyní působí jako profesor astronomie na
Kalifornské univerzitě v Los Angeles. 

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc. (*1929) vystudoval přírodovědeckou fakultu
Univerzity Karlovy v Praze. Je ředitelem Biotechnologického ústavu UK a zabývá
se biopolymery. 

PhDr. Michal Lutovský 

RNDr. Václav Cílek, CSc. (*1955) vystudoval geologii na přírodovědecké fakultě
Univerzity Karlovy v Praze. V Geologickém ústavu ČSAV se zabývá geologií
kenozoika. 

Doc. RNDr. Jozef Kelemen, CSc. (*1951) je samostatným vedeckým pracovníkom
Katedry umelej inteligencie Matematicko-fyzikálnej fakulty UK v Bratislave. Je
spoluautorem knihy Základy umělé inteligence, ALFA, Bratislava 1992. 

Doc. MUDr. Milena Černá, DrSc. (*1943) vystudovala lékařskou fakultu hygienickou
UK v Praze. V referenční laboratoři genotoxikologie při Státním zdravotnickém
ústavu se zabývá sledováním genotoxických látek v prostředí a jejich vlivem na
organismus. 

Prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc. (*1935), vystudoval matematicko-fyzikální
fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Je spoluautorem knihy The Theory of Semisets
(1972, spolu s P. Hájkem), autorem knih Mathematics in the Alternative Set
Theory (1979), Úvod do matematiky v alternatívnej teórii množín (1989), Rozpravy
s geometrií (1989), Druhé rozpravy s geometrií (1991). 

MUDr. František Koukolík, CSc. (*1941) vystudoval fakultu všeobecného lékařství
Karlovy univerzity v Praze. Ve fakultní Thomayerově nemocnici se zabývá zejména
neuropatologií. R. 1992 mu byla Československou akademií věd udělena cena za
popularizaci vědy. 

RNDr. Jiří Král (*1963) vystudoval genetiku na přírodovědecké fakultě UK v
Praze. Zde se na katedře zoologie zabývá cytogenetikou bezobratlých. 

František Kovařík (*1965) vystudoval SPŠ elektrotechnickou. Je externím
pracovníkem Národního muzea a zabývá se chovem a systematikou štírů, sklípkanů a
také částečně bičovců a solifug. 

Soukromý a veřejný život králíka 

Podle mnoha mýtů žili králíci a zajíci původně na Měsíci a teprve vzájemnými
dohodami měsíčních bohyň s Matkou Zemí začali svůj pozemský život. Nejsou to
tedy zvířata ledajaká. Jenže na zemi se jejich osudy rozešly. Zajíci si
zachovali zdánlivou svobodu a volnost, ale za cenu zbabělosti. Jejich úmysly
jsou zaječí a když o někom řekneme, že má za ušima, myslím si, že jde také o
vychytralost zaječí. 

Králíky naproti tomu čekaly přeplněné kolonie, které se nakonec změnily ve
vězení - králíkárny. Snad žádné zvíře na světě není člověkem vězněno tak, jako
králíci. Nikdo o králíkovi však neřekne, že by byl zbabělý. Ale i přes tento
osud, možná právě jím, si zachovali své vznešené lunární vlastnosti. Jsou
ztělesněním plodnosti (ale i symbolem žádostivosti) a takto bývají také
zobrazováni u mileneckých dvojic, ba dokonce králík je jedním z atributů Venuše.
A současně jsou kupodivu i symbolem čistoty - králík u nohou Panny Marie
představuje vítězství čistoty. Pozoruhodné je i to, že se tomu vězněnému tvorovi
dostalo pojmenování, které je zdrobnělinou krále, byť by to bylo trochu
nedopatřením (překladem přes starou němčinu, do níž se to dostalo jako špatně
čtený latinský název cuniculus - küniglin, což bylo zase špatně pochopeno jako
zdrobnělina ke künig - König, král); důležité je ale to, že tomu jazykové cítění
nebránilo. 

Musí tady být tedy něco víc a my bychom to chtěli vědět; vědět více o soukromém
i veřejném životě králíků. Zdá se, že na takové otázky nám zoologie ani etologie
odpověď nedá (ostatně udělal už někdo etologii králíků?). Je taková kniha,
napsal ji Richard Adams a jmenuje se Daleká cesta za domovem. Je o kolonii
králíků, kteří musí utéct před pokračující civilizací a na své pouti poznají
rozličné cizí králičí kolonie, než si najdou svůj vlastní domov. Z této knihy
pro děti se dozvíme o všelijakých státoprávních otázkách, rozličných formách
demokracie i totalitních (ne)pořádků možná více, než z objemných knih sociologů
a politologů. 

A pak je tady Zorka Ságlová. Její králičí kolonie začínají vznikat v
sedmdesátých letech a tisíce králíků se tam seskupují do rozličných
geometrických řádů. Králíci se tam množí, jako když razítkujete. Zpočátku jsou
všichni ti králíčci anonymní, své vznešené atributy nesou tiše a skrytě, ale
nejsou bázliví. Později se začínají shlukovat do velkých králíků (někdy je jich
k tomu třeba 2412), kteří pak začnou vstupovat do otevřených dialogů, ba dokonce
se začínají vybarvovat - až jsou červenomodrobílí. Nejsou to asi žádní hrdinové,
ale vědí, co mají udělat. 

Na posledních obrazech jsou už králíci zase sami, ve své důstojnosti, vážnosti,
ale i něžnosti, se všemi sub- i (nad)lunárními atributy. Začíná nová etapa
soukromého a veřejného života králíků? 

Jiří Fiala 

Německo zastavuje výrobu freonů Podle sdělení německého Sdružení podniků
chemického průmyslu bude v SRN nejpozději r. 1995 zastavena výroba plně
halogenovaných chlórovaných a fluorovaných uhlovodíků (freonů). Výroba se již
snížila ze 124000 tun r. 1986 na 64000 tun r. 1991. Tím Německo dosáhlo snížení
výraznějšího, než bylo plánováno. Výrobní podniky se totiž již dříve zavázaly
snížit produkci těchto látek r. 1991 na 87000 tun a r. 1993 na 62000 tun.
Dosažený postup zastavování výroby dává reálný předpoklad, že Německo dodrží
předpisy Evropských společenství, které zakazují výrobu chlorofluorokarbonů a
halonů po 1. červenci r. 1997 (Chem. and Eng. News 70, 1992, č. 4, s. 18). 

Petr Molík 

23-34 

Podivná volba ruských akademiků 

"To snad není pravda", je inovace naší češtiny z posledních let. Podobná reakce
by patřila článku v Nature z 25. června "Hlasování Ruské akademie vylučuje
židy." Volby v Ruské akademii věd probíhají stejně jako v bývalé AV SSSR.
Oddělení věd dávají návrhy a plénum o nich hlasuje. Červnové volby přinesly
překvapující výsledek - většina kandidátů na akademiky se židovskými jmény,
kteří byli navrženi odděleními, volbu v plénu prohrála. Patří mezi ně např.
známí jaderní fyzici S. Gerštejn, I. Guverič a I. Feinberg. Akademikem se zato
stal známý teoretik antisemitismu I. Šafarevič. Podle dávných vzorů se členy
Akademie stali i politici: V. Šorin, předseda parlamentní komise pro vědu a
techniku, akademikem R. Chazbulatov, předseda parlamentu, členem-korespondentem.

Jiří Koryta 

27-34 

Otevření neeukleidovských geometrických světů 

Čtvrté rozpravy s geometrií 

PETR VOPĚNKA 

ÚVOD 

Objev neeukleidovského geometrického světa a první kroky neeukleidovské
hyperbolické geometrie patří nepochybně do toho proudu matematiky, který
nazýváme matematikou geometrického názoru a jehož páteří je studium klasických
geometrických objektů v jejich strnulosti. Zároveň se však již nacházejí na
samotné hranici tohoto proudu. Přímé nahlížení do hyperbolického geometrického
světa je totiž dopřáno jen těm nejtrpělivějším. Pokud se nám nedaří, musíme si
pomáhat buď čistou logikou, odtrženou od geometrického názoru, nebo nahlížením
do nějakého modelu vytvořeného v eukleidovském geometrickém světě. Ostatně
modelování, které ve své obecnosti již nenáleží do námi sledovaného proudu
matematiky, bylo nejprve objeveno k tomu účelu, aby jeho prostřednictvím byla
hyperbolická geometrie svedena ke geometrickému názoru zjednanému pro
eukleidovský geometrický svět. 

V první kapitole těchto rozprav se seznámíme s hyperbolickým světem. Ukončíme ji
však, aniž bychom předvedli, jakým způsobem se můžeme utvrdit v jeho
oprávněnosti, to znamená, aniž bychom vytvářeli nějaké jeho modely. Tento zjevný
nedostatek využijeme k jinému účelu. Takto totiž navodíme to období ve vývoji
matematiky, v němž geometři museli vážit, zda ti, kdož hovořili o různých
možných geometrických světech, jsou v právu, nebo zda jejich řeči jsou toliko
nesmyslným blouzněním. Toto období bývá v pojednáních o neeukleidovské geometrii
zkracováno na nejmenší možnou míru, případně zcela vynecháváno. Tomu, kdo se s
neeuklidovskou geometrií seznamuje až z těchto našich rozprav, tak umožňujeme,
aby v tomto období setrval delší dobu a mohl je hlouběji prožít. A tomu, kdo je
k sobě kritický, aby zpytoval, na kterou stranu by se v té době postavil. 

Nejdříve objeveným neeukleidovským geometrickým světem byl svět hyperbolický. V
tom také spočívá a odtud se odvíjí i jeho význam pro vývoj matematiky. Eliptický
geometrický svět, který je z řady hledisek mnohem pozoruhodnější, tak zůstal
poněkud v jeho stínu. Abychom to napravili, a také abychom ukázali, že
hyperbolická geometrie není jedinou neeukleidovskou geometrií, věnovali jsme
druhou kapitolu některým základním poznatkům eliptické geometrie. Protože se
však v našich rozpravách vyhýbáme analytické a diferenciální geometrii, je i
tato kapitola zpracována v duchu matematiky geometrického názoru, což je z
hlediska historického vývoje dosti nepřirozené. K přestavování vývojových
posloupností jsme totiž občas nuceni právě naší snahou vydělit z matematiky jen
jeden její vývojový proud. Na druhé straně, námi zvolený postup nezřídka ukazuje
přirozenou cestu, jakou mohlo být toho či onoho dosaženo jen v rámci jednoho
proudu matematiky. Náš postup při výkladu eliptické geometrie je toho příkladem.

První kroky neeukleidovské hyperbolické geometrie byly provázeny mnoha
podivuhodnostmi v chování jejích objevitelů, jmenovitě Gausse, což vyvolalo řadu
nejrůznějších dohadů. Pro pobavení čtenáře je k těmto rozpravám přidán dodatek
Trýznivé tajemství, v němž je podán jeden z možných výkladů událostí té doby.
Napsal jsem jej pro své potěšení, když jsem se zotavoval po těžkém onemocnění,
kdy mi lékaři zakázali tělesnou i duševní práci. 

1. HYPERBOLICKÝ GEOMETRICKÝ SVĚT 

Vše se nám daří. Není záhady, kterou bychom neuměli vysvětlit, není překážky,
kterou bychom nedovedli překonat. I smrt bude možno odstranit, nebo alespoň
lidský život stále prodlužovat, hlásá Jean Antoine de Condorcet. Svět je
poznatelný, věda je všemohoucí. Její cesta je před námi zřetelně narýsovaná,
stačí se po ní vydat. To je úkolem devatenáctého století, od něhož si my,
probuzené a osvobozené lidstvo, tolik slibujeme. 

Samozřejmě že mně, to je jednotlivci, se toho příliš mnoho zdařit nemusí, a také
lecjaká záhada zůstane pro mne do smrti záhadou a leckteré překážky se mi asi
nepodaří zdolat, a zvlášť smutné je, že se asi již nedožiji toho, až budeme umět
délku lidského života alespoň zdvojnásobit. Ale lidstvo, tedy my, to je něco
jiného. I ono se bude muset potýkat s nesnadnými překážkami, ale společným
úsilím nás všech je bude vítězně zdolávat. Lidstvo má schopnosti andělské, cíle
jsou vznešené, práce je radostná, a proto "v náruč spějte, milióny". 

Přirozenou povinností každého pochopitelně je, aby podle svých schopností
přispěl ke společnému dílu, aby se zapojil do práce ve prospěch celku. Za těchto
okolností se ovšem musíme zbavit každého, kdo nepochopil, kde je jeho místo. Zde
totiž není nic k nepochopení, on pouze pochopit nechce a svévolně nás brzdí na
naší cestě k lepším zítřkům. "Celá naše filozofie vychází z nesprávné základny.
Počíná tím, že považuje člověka za individuum, a nikoliv, jak by měla, za bytost
náležející celku." Tato slova pronesl na smrtelném loži Michail Bakunin a stěží
bychom hledali výstižnější vyjádření druhé, to je odvrácené stránky přisvojení
si andělských schopností lidstvem. 

Společenství, v nichž zájem celku byl vždy stavěn vysoko nad zájmy jednotlivců,
mají nyní otevřené možnosti prosadit se v Evropě. Jakmile si osvojí potřebné
znalosti, mohou si právem nárokovat dokonce vedoucí úlohu. Proto také bude v
jejich zájmu, aby se tento stav lidských myslí udržel na věčné časy. 

Podnětem k tomuto radostnému tanci, který střídavě přecházel v sevřený pochod
přesně vyrovnaných zástupů, řídících se - více než v dálce se ztrácející hudbou
- ryčnými povely kaprálů "levá, levá!", byly úspěchy přírodovědy. Přitom
odpovědnost za to, že na počátku devatenáctého století byly tyto úspěchy tak
vysoko ceněny, padá do jisté míry též na hlavu Kantovu. 

Novověká přírodověda začíná již v dobách Galileových a Descartesových. Ve svých
nárocích na univerzální postižení reálného světa byla však srážena varovnými
hlasy, ozývajícími se za průlivem Lamanšským, z nichž zvláště hlas Humeův
otřásal jejími základy. Přitom některé výklady světa na její půdě, jako
například Leibnizova nauka o monádách, měly značně spekulativní povahu a
neumožňovaly ověření, čímž této nedůvěře nahrávaly. Stručně řečeno, spor byl
veden o to, zda přírodní zákony jsou jen naše zevšeobecněné zkušenosti, a tedy
důsledně vzato, žádnými přírodními zákony vlastně nejsou - jak v podstatě hlásal
David Hume - nebo zda jsme s to zachytit zákony světa v jejich nejčistší podobě
a zda se to tedy podařilo například Leibnizovi v jeho nauce o monádách - což v
podstatě tvrdil Christian Wolff. 

Východisko ze sporu těchto dvou zcela protichůdných stanovisek nachází Immanuel
Kant. Na jedné straně uznává, že vytváření výkladů světa překračujících veškerou
možnou zkušenost - byť by to byly výklady sebedůmyslnější - nepatří do vědy,
jejímž cílem je odkrývat zákony světa, a nikoliv je hádat, nebo světu
spekulativně podkládat. Hranicí vědeckých výkladů je právě hranice možné
zkušenosti. Například různé věci můžeme poznávat jen tak, jak nám jsou dány, a
nikoliv tak, jak jsou samy o sobě. Vskutku, mám-li opravdu vědět, čím je sám o
sobě můj pes, musel bych jím být. V tomto zvláštním případě jsou tedy hranice
vědeckého poznání vyznačeny velmi zřetelně. Zastáncům všemohoucnosti nebylo
ovšem vhod, že tím jsou tak nepokrytě ukázána místa vědě nepřístupná. Neuznávání
těchto hranic pak vede například k mylným výkladům toho, co si lidé opravdu
myslí, nebo k "vědecky podloženým" přesvědčením, že víme, co je pro ně dobré,
takže se často nestačíme divit, když zjistíme, že oni to za příliš dobré zrovna
nepovažují. 

Neméně urputný a v mnohém náročnější zápas musel Kant svést s druhou stranou,
jejíž přední mluvčí, David Hume, zpochybňoval přírodovědu jakožto vědu
odkrývající zákony světa. Zde tedy šlo o to, zda přírodověda je vůbec možná a
jak je možná. V tomto směru poskytli Kantovi oporu nejvýznamnější novověcí
přírodovědci, a to tím, jakým způsobem učinili své objevy. Tak například již
první z nich, Galileo Galilei, neodvodil zákon volného pádu ze zkušenosti. To by
ostatně nebylo ani možné, neboť se snadno přesvědčíme, že kámen, list a papír
nepadají k zemi stejně rychle. Z tohoto hlediska je zákon volného pádu dokonce v
rozporu se zkušeností. Objev zákona volného pádu tak předchází před zkušeností,
kterou jej bude možno potvrdit, až bude vytvořeno vzduchoprázdné prostředí.
Podobně je tomu i s objevy celé řady dalších zákonů. 

To ale znamená, že je možné i apriorní poznání, to je takové, které předchází
před zkušeností. Právě toto apriorní poznání tvoří nejvlastnější náplň
přírodovědy, neboť je to poznání čisté, to je nezatížené různými shluky
nežádoucích jevů, objevujících se při našem bezprostředním styku s reálným
světem a zatemňujících nám zákony světa tak, jako odpor vzduchu či vzdušný vír
nám zakrývají zákon volného pádu. Proto jenom toto apriorní poznání je s to
dostát vysokým nárokům přírodovědy, a jen díky tomuto apriornímu poznání je
čistá přírodověda vůbec možná. 

Za nejvýznamnější a základní složku toho, co umožňuje toto apriorní poznání,
označuje Kant prostor. Vskutku, prostor, jakožto čistý názor, jakožto forma, v
níž dochází k uskutečňování reálných objektů, rozhodující o jejich tvarech a
velikostech, nám umožňuje provádět úvahy o tvarech a velikostech a v době, o níž
pojednáváme, též již o pohybech reálných objektů, aniž bychom se opírali o
zkušenosti s těmito objekty. Přitom prostor se nám otevřel ve své čistotě spolu
s geometrickým světem a od okamžiku, kdy si tento čistý prostor osvojíme, stává
se pro nás zdrojem nezvratných jistot. Jinými slovy, prostor je základním
principem umožňujícím nám osvětlovat reálný svět a poznávat jeho zákony v
naprosté čistotě. 

Je možné představit si toliko jediný prostor, tvrdí Kant. Toto tvrzení je ovšem
úhelným kamenem celého Kantova řešení uvedeného sporu. Je-li správné, pak jen
stěží budeme schopni vznášet proti Kantovu výkladu nějaké námitky. V takovém
případě totiž v renesanci nedošlo ke ztotožnění reálného prostoru s prostorem
geometrickým, ale jen k uvědomění si toho, že v obou případech jde o týž
prostor, či lépe řečeno, k počátkům cílevědomého těžení z toho, že v obou
případech jde o týž prostor. Nutnosti z klasického geometrického prostoru jsou
tedy nutnostmi z prostoru reálného a jejich znalosti jsou znalostí zákonů
reálného světa. Poznatky geometrické tak mohou předcházet před zkušeností s
reálnými objekty; například mohu sedět doma, nahlížet do geometrického prostoru,
a přitom získávat poznatky o tom, jak se musí pohybovat planeta Mars. Krátce
řečeno, přírodověda je schopná odkrývat zákony reálného světa a matematika
opírající se o klasický geometrický svět je pro ni jedním z nejvhodnějších
nástrojů. 

Kantovo povýšení klasického geometrického prostoru na jeden ze základních zdrojů
našeho poznání o reálném světě přimělo matematiky, aby stejně jako Kant očistil
vědu, očistili i geometrii od všeho, co zavání spekulacemi se zásvětnem. Tím
ovšem kromě jiného vzrostl tlak na vypracování takového výkladu
infinitezimálního výkladu, jenž by se neopíral o nekonečně malé veličiny, a také
projektivní rozšíření geometrického světa by jen tak snadno neušlo přísnému
posudku, kdyby je nebylo možno opřít o výklad nevlastních bodů jakožto směrů, a
podobně. Krátce řečeno, matematici se postupně stále více zajímali o samotné
základy matematiky. První plody úsilí vynaloženého v tomto směru pak na sebe
nenechaly dlouho čekat. 

Je možné představit si různé prostory. S tímto tvrzením přichází v první
polovině devatenáctého století několik odvážných myslitelů. Tito lidé, kteří
takto vědomě vystoupili z jednotného šiku k jasným cílům pochodujícího lidstva,
to neměli v životě lehké. Museli snášet výsměch a urážky těch, jejichž jedinou
předností bylo často jen to, že poslušně kráčeli v řadě. Teprve když dav byl
přinucen uznat, že tito rozvratníci mají pravdu, začal je oslavovat; to se však
stalo až po jejich smrti. 

Ani tento otřes však ještě nezvrátil přesvědčení, že vysoké nároky přírodovědy
jsou oprávněné. Jsou-li totiž možné různé geometrické prostory, pak stále ještě
lze Kantův výklad zachránit. Reálný prostor je totiž jedním z nich, takže
podaří-li se nám zjistit, který z nich to je, bude vše opět v naprostém pořádku.
Zjistíme-li, že reálný prostor je jiným prostorem, než je klasický prostor
eukleidovský, pak ovšem budeme muset některé poznatky o reálném světě poopravit.
Matematická přírodověda se tak z této první pohromy vzpamatovala a znovu si
prosadila, že byla všeobecně uznávána za nejvýznamnější výdobytek novověkého
lidstva. 

V každém případě byl objev neeukleidovských geometrických světů a zdárný rozvoj
jim příslušejících neeukleidovských geometrií, to je osvětlování těchto světů,
prvním vážným zpochybněním Kantova řešení shora uvedeného sporu. Avšak i když se
postavíme na stanovisko, že Kant tento spor nevyřešil a že snahy opravit
naznačeným způsobem jeho výklad nejsou příliš nadějné, musíme si přiznat, že
vyhmátl podstatu novověké matematické přírodovědy a že ji usměrnil do mezí
chladného, v antice zrozeného kritického rozumu. 

Problém pátého postulátu 

Od dob Eukleidových "spočívala na krásném těle geometrie skvrna". Neúspěchy při
řešení problému pátého Eukleidova postulátu byly považovány za "ostudnou část
matematiky". Přitom však z antiky přešlo do novověku pouze povědomí, že s pátým
postulátem je problém, kdežto samotný tento problém ve svém původním znění již
nic neříkal, a při stávajícím pojetí geometrie ani nic říkat nemohl. 

Původní problém pátého postulátu, který jsme se pokoušeli oživit v prvních
Rozpravách s geometrií, přestal být v klasickém, to je do absolutního nekonečna
rozepnutém geometrickém světě, problémem. Přirozená uskutečnitelnost byla
nahrazena uskutečnitelností klasickou a pátý postulát byl plně v souladu s
výchozími zásadami klasického výkladu geometrického prostoru. Ostatně o
platnosti pátého postulátu v klasickém geometrickém světě nikdo nepochyboval a
dodnes nikdo nepochybuje. 

Zároveň byl v této době pátý postulát vyslovován již v novém znění, které
zakrývalo jeho původní poslání postulátu, to je základní geometrické úlohy.
Rozumělo se jím totiž tvrzení, že k libovolné přímce p lze libovolným bodem P,
jenž na ní neleží, vést v rovině určené přímkou p a bodem P toliko jedinou
přímku, která přímku p nikdy neprotne. 

Protože o pravdivosti pátého postulátu nepochybujeme, pak má-li být s pátým
postulátem vůbec nějaký problém, může jím být pouze problém pátý postulát
dokázat. 

Abychom se přiblížili době, o níž pojednáváme, budeme i my v dalším rozumět
pátým postulátem shora uvedené tvrzení a problémem pátého postulátu problém toto
tvrzení dokázat. 

V této souvislosti ovšem okamžitě vyvstává otázka, co to znamená pátý postulát
dokázat. Vždyť to, co nahlížíme jako pravdivé, není třeba dokazovat. Eukleides
však často dokazuje i taková tvrzení, která bychom mu uznali za pravdivá, i
kdyby je nedokazoval. Na Eukleidových Základech nás uchvacuje právě ona
dokonalost, spočívající v železné logice, s níž Eukleides přivádí důkazy různých
tvrzení až k těm nejjistějším evidencím. Navíc, některá taková evidentní tvrzení
vyslovuje jako axiómy nebo postuláty a na ně se pak při svých důkazech odvolává.
To budí dojem, že se Eukleides opírá o názor pouze u axiómů a postulátů, kdežto
ostatní tvrzení z nich dokazuje čistými logickými důkazy, to je takovými důkazy,
během nichž již nic dalšího z názoru nepřijímáme. V tom tedy spočívá dokonalost
Eukleidových Základů a v tom jsou uznávaným vzorem pro budování nejen ostatních
částí matematiky, ale i jiných věd. 

Z uvedeného hlediska pak spatřujeme původ problému pátého postulátu v Eukleidově
rozmrzelosti nad tím, že se nejprve domníval, že se bez tohoto postulátu obejde,
a teprve když se mu to nepodařilo, byl jej nucen přibrat; což doslova vzato je
vlastně pravda, avšak "obejít se bez pátého postulátu" má nyní jiný význam.
Ostatně již svým zněním, které je mnohem složitější než znění jiných postulátů,
pátý postulát kráse Eukleidových Základů nepřidává. Problém pátého postulátu tak
dostává novou podobu. Jde totiž o čistý logický důkaz pátého postulátu, který se
opíral pouze o Eukleidovy axiómy nebo zbývající postuláty. 

Geometři, kteří se o řešení problému pátého postulátu začali pokoušet, brzy
zjistili, že Eukleidovy Základy nejsou tak "dokonalé", jak se zprvu domnívali.
Pochopitelně, Eukleides ve svých důkazech užívá řady dalších pravidel
bezprostředních důsledků, a byť to jsou pravidla názorná, za čistě logická je
uznat nemůžeme. Toto zjištění bylo velkým rozčarováním, neboť dílo, které bylo
považováno za vzor dokonalosti, mělo najednou k "dokonalosti" daleko. 

S takovým posuzováním Eukleidových Základů se setkáváme i v dnešní době. Omyl
spočívá v tom, že v Základech hledáme jinou dokonalost než tu, která v nich
vskutku je a kterou jsme se snažili odkrýt v prvních Rozpravách s geometrií.
Přitom toto nové chápání dokonalosti nemíníme nikterak odsuzovat, neboť jsme si
dobře vědomi, jak významnou úlohu sehrálo v dalším vývoji matematiky. 

Od pokusů řešit problém pátého postulátu nebylo upuštěno ani po zklamání z
"dokonalosti" Eukleidových základů. Nyní ovšem již bylo dovoleno odvolávat se
při důkazech pátého postulátu na názor ve všech těch případech, kdy tak činil
Eukleides bezděčně. 

Za více než dva tisíce let však geometrie učinila značné pokroky, a proto
vyvstala otázka, na která další názorná tvrzení - v Eukleidových Základech se
nevyskytující - se můžeme při důkazu pátého postulátu odvolávat. Zároveň byla
podána řada důkazů pátého postulátu, které se na takováto tvrzení odvolávaly.
Rozhodnutí o tom, zda ten či onen takovýto důkaz lze uznat za řešení problému
pátého postulátu, záviselo tedy na tom, zda to bude ostatními geometry
schváleno. Každý takový důkaz se však vždy opíral o nějaké tvrzení, které co do
průzračnosti bylo rovnocenné pátému postulátu, a proto, někdy až po jistém
váhání byl ostatními geometry odmítnut. 

Stavba předem odsouzeného světa 

Neúspěchy při hledání důkazu pátého postulátu naznačovaly, že nalezení tohoto
důkazu nebude snadnou záležitostí. Je-li však důkaz pátého postulátu vskutku
obtížný a spletitý, pak jej při dosavadním přístupu můžeme objevit vlastně jen
šťastnou náhodou. Chceme-li tedy pátý postulát dokázat, neměli bychom hledat
jeho důkaz bezhlavě a spoléhat se na to, že se nám jej podaří uhádnout, ale měli
bychom se poohlédnout po nějakém spořádaném a bezpečně k cíli vedoucím postupu,
jímž bychom se mohli příslušného důkazu dobrat. 

První, kdo takto uvažoval a také navrhl postup vedoucí k nalezení důkazu pátého
postulátu, byl patrně Giorolamo Saccheri. Jím navržený postup se opírá o
myšlenku důkazu sporem. Saccheri si uvědomil, že z tohoto vzoru důkazu lze
vytěžit mnohem více, než bylo zvykem, a pro myšlenku důkazu sporem tak nalezl
širší uplatnění. 

Až dosud byla myšlenka důkazu sporem užívána jen jaksi uzavřeným způsobem.
Tvrzení T je dokázáno sporem, jestliže negace tvrzení T vede ke sporu s rozumem
nebo s prostorem. Tento vzor důkazu má tedy oprávnění teprve tehdy, když se nám
podaří přivést negaci tvrzení T ke sporu, to znamená, až objevíme cestu, po níž
se k tomuto sporu dobereme. Jinými slovy, důkaz sporem čerpá oprávnění až ze
svého provedení. Tím je v důkazu sporem myšlenka tohoto vzoru důkazu uzavřená,
to je, nemůže být rozvíjena, aniž by nebyla dovedena do konce. 

Saccheri si uvědomil, že myšlenky důkazu sporem lze využít i otevřeným způsobem,
to je, že může mít oprávnění i tehdy, když příslušný důkaz není doveden k
úspěšnému zakončení. Své oprávnění totiž může čerpat i z toho, že nám poslouží k
nalezení příslušného důkazu sporem, tedy k vyhledání dosavadního oprávnění. 

Takového otevřeného užití myšlenky důkazu sporem hodlal Saccheri využít právě
při hledání důkazu pátého postulátu, a to rozhodujícím způsobem. Trpělivě,
spořádaně a přísně logicky začneme stavět jakýsi nepřirozený geometrický svět, v
němž pátý postulát neplatí, v němž však platí zbývající Eukleidovy postuláty,
axiómy i ostatní názorná tvrzení, která Eukleides bezpečně používal. Protože
pátý postulát lze dokázat, o čemž jsme v tuto chvíli skálopevně přesvědčeni,
vede jeho negace ke sporu, a tedy tento nepřirozený svět se musí zhroutit. Až se
to stane, bude pátý postulát dokázán, a sice sporem. K tomu je ovšem nezbytné,
abychom si při stavbě tohoto nepřirozeného a předem ke zhroucení odsouzeného
geometrického světa počínali obezřetně, tedy abychom se přitom například
neodvolávali na taková tvrzení z Eukleidových Základů, jejichž důkazy pátý
postulát využívají, nebo abychom se neodvolávali na nějaká později objevená
názorná tvrzení, která nejsou v Eukleidových Základech obsažená, a podobně. 

Stavíme-li takovýto předem odsouzený geometrický svět, pak ovšem nevíme, kdy se
nám naše stavba zhroutí a jak se zhroutí. Abychom její zhroucení urychlili,
budeme se pochopitelně snažit získávat především takové poznatky o tomto světě,
které jsou důsledkem negace pátého postulátu, neboť právě toto tvrzení je hlavní
příčinou nemožnosti tohoto světa. Nesmíme však být netrpěliví a očekávat, že ke
zhroucení tohoto světa dojde velmi brzy, neboť z předcházející zkušenosti již
víme, že důkaz pátého postulátu, byť by šlo o důkaz sporem, tak snadno
nenalezneme. Proto také nesmíme osvětlování tohoto světa provádět jednostranně,
ale právě naopak, musíme tento svět osvětlovat pokud možno co nejvšestranněji,
neboť nevíme, ve kterém směru se hledaný spor nachází, případně zda tento spor
nevznikne až ze spojení nějakých poměrně značně různorodých poznatků o tomto
světě. Krátce řečeno, při osvětlování tohoto světa si budeme počínat tak, jako
by tento svět byl možný, to je budeme hromadit různé poznatky o tomto světě, a
nikoliv netrpělivě vyhlížet spor; ten se nám totiž časem ukáže sám. Nemožnost
tohoto světa, spolu s hluboce zakotveným přesvědčením, k němuž nás svádí ta
složka klasického výkladu absolutní nekonečnosti, která se opírá o laskavost
boží, živí naši víru, že se sporu dočkáme. Věříme totiž, že co je nemožné, toho
nemožnost lze nahlédnout již před obzorem, byť bychom si jej museli poněkud
rozšířit. Svoji nemožnost nám musí ukázat sám tento svět, jakmile do něj
hlouběji nahlédneme, jakmile se s ním podrobněji seznámíme. 

Některé poznatky, které budeme o tomto předem odsouzeném světě získávat, budou
ovšem značně podivné, neboť budou ve sporu s názornými poznatky o klasickém
geometrickém světě. To nás bude svádět k tomu, abychom již některý takový zvlášť
podivný poznatek prohlásili za zhroucení tohoto světa nebo alespoň za příznak
jeho zhroucení. Tomuto svodu neodolal ani Saccheri, čemuž nasvědčuje již název
jeho spisu "Eukleides vší poskvrny zbavený". Nutno však ocenit, že si nakonec
byl vědom, že se mu nepodařilo jím budovaný předem odsouzený svět rozbít, i když
se domníval, že se již setkal s prvními příznaky jeho zhroucení. 

Přes nespornou užitečnost shora popsaného otevřeného užití myšlenky důkazu
sporem není tento způsob mezi matematiky oblíben. Stavba předem odsouzeného
světa vyžaduje značné sebezapření, neboť má pečeť neužitečné práce. Při stavbě
takového světa totiž vybudujeme leccos, co se na závěrečném sporu ani nepodílí a
co v okamžiku nalezení tohoto sporu vezme za své. Větší část naší práce a
důmyslu do ní vloženého tak přijde nazmar. Nepodaří-li se nám takový svět dovést
až ke zhroucení, pak si dokonce nejsme jisti, zda vůbec to něco, co jsme
vytvořili, k závěrečnému sporu přispěje. Také z tohoto hlediska musíme shovívavě
posuzovat nedočkavost, s níž Saccheri předčasně označoval jím budovaný svět za
zhroucený. Kdyby tento svět byl vskutku nemožný, mohl by někdo jiný nalézt
příslušný spor zcela jiným způsobem, než jakým postupoval Saccheri, a tím celé
jeho dílo znehodnotit. 

Shora uvedené otevřené užití myšlenky důkazu sporem nesmíme zaměňovat za případ,
kdy matematici budují nějaký svět, o němž se později ukáže, že není možný. V
tomto případě se totiž matematici domnívají, že konají tvůrčí práci. Kdyby
tušili, že jimi budovaný svět není možný, nevěnovali by jeho výstavbě tolik
úsilí, ale snažili by se příslušný spor objevit okamžitě, což by je však mnohdy
stálo mnohem více úsilí. 

472/55 

V této souvislosti nabývají také jiné perspektivy experimenty agentury NASA
studující uzavřené ekologické život-udržující systémy, nebo experiment Biosphere
2 anebo ruský experiment Bios 3. Tak by se Galaxií mohly šířit mini-biosféry a
jako ve známé Heinleinově povídce by naše budoucí Země - suchá, spálená a mrtvá
- mohla být v jejich budoucích písních a příbězích vzpomínána jako mýtické místo
"zelených strání Země". Nature 360, 721-723, 1992 Nature 360, 707, 1992 Globální
teplota, skleníkový efekt a Arktida Ale vraťme se do přijatelnější časové škály.
Modely atmosféry předpovídají ve vysokých zeměpisných šířkách oteplení způsobené
skleníkovými plyny (resp. pozitivní zpětnou vazbou mezi teplotou, ledovcovou
pokrývkou a povrchovým albedem). Analýza 27000 teplotních profilů měřených během
posledních 40 let (jednak radiosondou na ruských ledovcových plovoucích
stanicích a jednak radiosondami shazovanými při amerických leteckých průzkumech)
překvapivě neprokázaly zvýšení teploty povrchu předpovídané modely atmosféry.
Naopak, zaznamenaly statisticky významné ochlazení povrchu během zimy a podzimu
v oblasti západního arktického oceánu. Na první pohled by se zdálo, že to svědčí
o nesouladu mezi současnými modely atmosféry a skutečným vývojem klimatu. John
Walsh z Illinoiské univerzity v Urbaně však v komentáři k této práci připomíná,
že modelové experimenty Oglesbyho a Saltzmana (Nature 361, 300-301, 1993), které
sledují růst koncentrace oxidu uhličitého až do 450 ppm (což je koncentrace,
které by mělo být dosaženo r. 2048) ukazují, že 40 let je příliš krátká doba na
statisticky průkazné změny. Měřitelné a průkazné změny by se podle něj měly
projevit v horizontu 70-100 let. Nature 361, 335-337, 1993 Radioaktivita hadího
jedu Značná část území bývalého Sovětského svazu je kontaminována různými
radioaktivními nuklidy- ať již z plánovaných vypouštění ze závodů na jaderné
palivo, z jaderných elektráren, z nehod a z pokusů s jadernými zbraněmi.
Informace o těchto kontaminacích bývaly utajovány. Nicméně zajímavé svědectví o
této kontaminaci podává radioaktivita hadího jedu. Jediný had, který je rozšířen
po celém území bývalého Sovětského svazu , je zmije (Vipera berus). Je známo, že
akumulační koeficient nuklidu 90Sr dosahuje 150, zatímco u ptáků 20-50, savců
okolo 10. Migrace hadů je velmi omezená, takže radioaktivita jedu podává
svědectví o dané lokalitě. Nature 361, 409, 1992 Popiska k obr. na str. 174
Schéma ilustrující pozitivní a negativní vlivy růstu svítivosti Slunce v modelu
Caldeiry a Kastingse: rostoucí svítivost ohřívá Zemi, zvyšuje střední globální
teplotu. To zvyšuje zvětrávání křemičitých hornin a rychlost úniku vodíku do
kosmického prostoru. Při teplotách dosahujících 50 oC má růst teploty negativní
vliv na biologickou produktivitu. Zvýšené zvětrávání snižuje koncentraci oxidu
uhličitého v atmosféře. Dobu života na Zemi tedy ovlivňuje buď nedostatek oxidu
uhličitého, vysoké teploty a nebo ztráta vody. 

HLEMÝŽĎŮV PROBLÉM 

Uvažujeme nejprve listy pevného průměru a měníme průměrnou hustotu rho (tj., rho
je průměrný počet listů na jednotku plochy) s jakou jsou listy náhodně
rovnoměrně rozloženy v rovině. Tím nechceme říci, že listy samotné jsou
rozloženy rovnoměrně. Jen jejich pravděpodobnostní rozložení je rovnoměrné;
pravděpodobnost, že určitý bod roviny je pokryt listem , nezávisí na tom, který
bod uvažujeme. Matematik by přesněji řekl, že pravděpodobnostní rozložení středů
listů je dáno Poissonovým rozložením s hustotou rho. 

Shlukem listů obsahujícím pevně daný bod, např. počátek souřadnic 0, míníme
souvislou komponentu sjednocení všech listů obsahující daný bod (tj. sjednocení
všech listů, na které se z daného bodu dostaneme "suchou nohou"). Pro formulaci
problému je výhodné uvažovat hodně veliké jezírko, nebo ještě lépe abstraktní
"nekonečné jezírko". To umožňuje odhlédnout od podružných okolností jako je jeho
tvar apod. Pak mohou nastat dvě alternativy: shluk je buď konečný nebo
nekonečný. Existuje-li nekonečný shluk, znamená to též existenci hlemýžďovy
zkratky i v hodně velkém jezírku. Tvrzení o její existenci je pak možné
zformulovat takto: 

Existuje určitá hodnota rho_c taková, že, je-li rho > rho_c, pak pro každé
typické náhodné rozložení listů je shluk obsahující počátek nekonečný, je-li rho
< rho_c, je tento shluk konečný. 

Ve výše uvedeném tvrzení jsou důležitá slova 'každé typické náhodné rozložení
listů'. Samozřejmě, je možné si představit velmi nerovnoměrné konkrétní
rozložení listů s velkou průměrnou hustotou, při kterém zkratka neexistuje.
Taková situace však není typická - pro ("nekonečně") velké jezírko nastane jen
se zanedbatelně malou pravděpodobností. 

Původně zformulovaný problém, ve kterém naopak uvažujeme hustotu listů pevnou a
měníme rovnoměrně v čase jejich poloměr, je ekvivalentní výše uvedené formulaci.
Existence kritické hodnoty rho_c se přenáší na existenci dne D, po kterém již
zkratka existuje. 

PERKOLACE 

Jak hlemýžďův problém tak model ferromagnetu se dá chápat jako jisté zobecnění
problému perkolace. V její nejjednodušší verzi uvažujeme dvourozměrnou
čtvercovou mřížku, jejíž hrany obsazujeme vzájemně nezávisle tak, že
pravděpodobnost obsazení určité hrany je p (a pravděpodobnost, že hrana není
obsazena, je 1-p). Viz obr. 4, ve kterém jsou obsazené hrany vyznačeny plně.
Zhruba řečeno, pro typickou konfiguraci hran je počet obsazených hran p-násobkem
počtu všech hran a každá taková konfigurace se bere se stejnou pravděpodobností.
Ukazuje se, že existuje kritická hodnota pc pravděpodobnosti. Kdykoliv p > pc,
pravděpodobnost že protilehlé strany celé mřížky jsou propojeny obsazenými
hranami (na obr. 4 je takto propojena horní a dolní hrana mřížky) je skoro 1,
zatímco když p pc v každé typické konfiguraci (tj. s pravděpodobností 1)
existují nekonečně velké shluky, zatímco pro p < pc jsou v typické konfiguraci
všechny shluky konečné. Nalézt konkrétní hodnotu pc není jednoduché. Ve zde
popsaném perkolačním problému se to před několika lety podařilo H. Kestenovi. Na
několika desítkách stran textu dokázal tvrzení s velejednoduchou formulací: pc =
1/2 

Vymítání Laplaceova démona 

PETR KŮRKA 

Démon s dvousetletou praxí ve vědeckých ústavech hledá vhodné uplatnění. 

Laplaceův démon to má čím dál tím těžší. Při své všeinformovanosti je brán za
slovo a požaduje se od něj nejen předpovídání planetárních pohybů, ale i
předvídání pohybů hrací kostky, Turingova stroje nebo atmosféry. Přitom již jeho
role poradce hazardních hráčů na něj klade značné nároky. Nestačí, aby jeho
informovanost byla nesmírná, musí být přímo nekonečná, tj. nekonečně přesná.
Jako poradce programátorů musí být navíc nadán nekonečnou umělou inteligencí a
schopností s přehledem zvládat algoritmicky neřešitelné úlohy. 

V biologii se o jeho uplatnění vede dlouhý spor. Nejlépe se mu daří v
laboratořích preformistů, je ovšem vybaven mikroskopem s nekonečnou rozlišovací
schopností, aby rozeznal všechny úrovně do sebe vložených zárodečných buněk. V
moderní době se však stále více specializuje na věštění z nukleových kyselin. S
darwinistickou biologií má určité problémy podobně jako s hazardními hráči.
Absolutní náhoda není jeho obor. Vůbec se necítí dobře v prigoginovské
nerovnovážné termodynamice. Přechod přes bifurkační body mu působí nevýslovné
utrpení. Zcela se míjí s portmannovskou biologií, které příliš nerozumí. 

Dichotomie mezi nutností a náhodou vystupuje v posledních letech do popředí v
souvislosti s chaotickou dynamikou. Prototypem determinismu je v matematice
deterministický dynamický systém, ve fyzice newtonovská mechanika nebo i
rovnovážná termodynamika. Úspěch těchto fyzikálních teorií vedl k jejich
ztotožnění se skutečností, a to i v takových detailech, jako je struktura
reálných čísel. Proto se dlouho považovalo za samozřejmé, že stav systému
hmotných bodů je určen jejich pozicemi a rychlostmi a že tato data jsou reálná
čísla se všemi desetinnými místy, přesto že to představuje nekonečné množství
informace. Tento paradox se objevil až s chaotickou dynamikou, ve které právě
vzdálená desetinná místa vystupují na povrch. 

Prototypem náhodnosti je v matematice stochastický proces, ve fyzice hrací
kostka nebo kvantová mechanika s absolutně náhodnými událostmi,
nevysvětlitelnými žádnými skrytými proměnnými. Svět založený na náhodě sice není
určen dopředu, děje se ale stále stejným způsobem - podle určitého
pravděpodobnostního scénáře. Chaotická dynamika ovšem ukazuje, že stochastické
systémy lze ekvivalentně popsat deterministickými systémy, a to systémy poměrně
jednoduchými, i když tato jednoduchost nemusí být na první pohled patrna. Zdá
se, že mezi náhodou a nutností není zase až tak zásadní rozdíl. 

Je pozoruhodné, že nový podnět k překonání dichotomie mezi náhodou a nutností
přichází z teoretické biologie. Objevuje se pohled na život jako na dynamický
děj na rozhraní mezi nehybností a chaosem. Teprve zde nalézáme dynamické systémy
se vskutku netriviálním chováním. Mimo jiné proto, že v nich lze použít
libovolný algoritmus. 

Otevírající se oblast na rozhraní mezi nehybností a chaosem umožňuje pochopit
svět jako smysluplný text, a tím překonat dichotomii mezi náhodou a nutností.
Vždyť texty jsou dynamické děje par excellence. Jejich deterministické nebo
stochastické popisy jsou sice možné, ale zcela neadekvátní. Texty nejsou
připraveny předem v nějaké platonské databance, a nevznikají ani náhodným
mačkáním kláves armádou opic. Stejně tak svět není determinován svým přítomným
stavem, a ani nevzniká náhodně. Spíše je projevem smysluplné řeči a tím i
výzvou, abychom jejímu poselství naslouchali a pokoušeli se mu porozumět. 

Hrot skanovacího tunelovacího mikroskopu štěpí molekuly 

Možnosti využití skanovacího tunelovacího mikroskopu (STM) se dále rozšiřují.
Byly jím již například nakresleny obrazce o rozměrech jednotlivých molekul na
povrchu některých materiálů nebo přenášeny jednotlivé atomy a molekuly z jednoho
místa na druhé. Nyní bylo publikováno použití STM k rozštěpení molekuly
adsorbované na povrchu vhodného nosiče a ke zkoumání produktů tohoto štěpení
(Science 255, 1232, 1992). 

Chemik Phaedon Avouris a fyzik Robert E. Walkup z Thomas J. Watson Research
Center firmy IBM v Yorktown Hights (stát New York) a Gerald Dujardin (fyzik z
univerzity Paříž-jih, Orsay, Francie) předvedli tuto novou možnost s použitím
molekul dekaboranu(14) (B10H14) adsorbovaných na křemíkovém povrchu. Nejprve
získali přímé obrazy molekul pomocí STM. Potom zvýšili elektrické napětí a při
pohybu hrotu STM přes cílovou molekulu ji proudem nízkoenergetických elektronů
rozštěpili. 

Ačkoliv jsou si jisti, že se jim podařilo rozdělit molekuly dekaboranu na části,
nepodařilo se zmíněným vědcům zatím určit, jaké produkty přitom vznikly.
Uvádějí, že takovýto selektivní disociační proces by mohl být v praxi využit k
řízení chemických reakcí jednotlivých molekul na povrchu materiálů, např. pro
účely lokálního dopování křemíkových nanostruktur bórem a jinými atomy (Chem.
and Eng. News. 

Petr Molík 

VĚDA PŘED 100 LETY OČIMA VESMÍRU 

O postavení úřednictva při c. k. přírodopisném dvorním museu dovídáme se
některých podrobností z pamětního spisu, v kterém poukazují blíže na poměry, v
nichž se nalézají. Skutečně neuvěřitelné jest faktum, že otevřením nové nádherné
budovy musejní poměry úřednictva, oproti těm, které panovaly v zařízení a správě
bývalých dvorních přírodopisných kabinetů, nejen že se nezlepšily, nýbrž
netušenou měrou se v neprospěch veškerých vědeckých sil při museu zaměstnaných
zhoršily. Při bývalých dvorních kabinetech, které nyní přestěhovány jsou do
nového musea, zařízena byla místa tří ředitelů, z nichž každý spravoval jedno
oddělení, v novém museu zařízeno přírodopisných oddělení pět, kterým však
postaven v čelo ředitel jeden. Kustodové a asistenti jsou finančně daleko
nepříznivěji postaveni než učitelé gymnasijní, ačkoliv se od nich vyžaduje
přinejmenším tatáž kvalifikace jako od těchto... Nejsmutnější jest však
postavení t. zv. "vědeckých výpomocných pracovníků," ... jsou dekretem jmenovaní
a pod přísahu vzati, avšak nepožívají žádného platu, ani příbytečného a rovněž
žádných nároků na pensi... 

Vesmír 15. února 1893, str. 106 

Petrolej jako lék. Nechceme se tu dotýkati moderního upotřebení petroleje v
therapii některých kožních neduhů. Také naftolismus, čili opájení se parami
petrolejovými pouštíme se zřetele. Upoutal nás malý historický doklad výše
uvedeného hesla, který lze těžko někam zařaditi. Zdá se, že je v tom známý rys
starší therapie a vůbec léčby národů méně inteligentních, užívají-li léků
ohavných neb odporných, přikládajíce jim vydatný účinek léčivý. Překládáme z
lapidární starší němčiny cestopisu z polovice minulého století. Autor vykonal
pouť z Londýna do Ruska, popsal svou cestu a Němci to přeložili. Vypravuje se
tu, že "Rusové pijí petrolej k posílení srdce a jako lék. Užívá-li se vnitřně,
účinkuje prý proti kamenu (rozuměj močovému), také proti chorobám prsním a
venerickým chorobám velmi dobře, a také proti bolení hlavy. Užívá se ho také
zevně jako léku proti skorbutickým chorobám, při dně, při křeči. Třeba ho však
jenom přiložiti ku poškozené (rozuměj: nemocné) části..." 

Vesmír 15. února 1893, str. 107 

Pramen mýdlový. Přirozený pramen mýdlový objeven byl 68 mil od mysu Buffalo, v
Dakotě. Mýdlo pění se v horkém prameni a tuhne na vzduchu. Vypadá jako měkký jíl
a může se lopatkou sbírati... 

Vesmír 1. března 1893, str. 120