štoček: CHTĚLI JSTE VĚDĚT O hmotnosti pečiva Opakovaně narážím na připomínky, že chleba a pečivo mají malou hmotnost. Dodavatel reklamace neuznává s tím, že normy hmotnost nepředepisují. Má pravdu? Václav Janků, Valašské Meziříčí Dřívější ustanovení norem, které přímo určovaly, ve kterých hmotnostech se chleba a ostatní pečivo může vyrábět, už neplatí. S účinností od 1.8.1992byly provedeny změny společných ustanovení závazných ČSN pro chléb ( ČSN 56 1001), pšeničné pečivo běžné (ČSN 56 1030) a pšeničné pečivo jemné (ČSN 56 1003). Podle nich mají výrobci možnost stanovit hmotnost výrobků dohodou s odběratelem. Hmotnosti chleba různých výrobců jsou značně rozdílné a u pečiva je situace podobná. Výrobci deklarují hmotnosti výrobků v nabídkových listech a na dodacích listech. U balených výrobků musí být hmotnost deklarována na obalu. Skutečnost, zda hmotnost (a kvalita) zboží odpovídá tomu, co bylo deklarováno výrobcem, by měl prodejce ověřit při přejímce, neodpovídající zboží odmítnout, nebo na něj při prodeji uplatnit slevu. Normy povolují následující hmotnostní odchylky: Chléb počet kusů povolená odchylka v % nebalený 1 - 5 % 10 - 3 % balený 1 - 3.5 % 10 - 1.5 % pšeničné pečivo běžné a jemné výrobky do 300 g hmotnosti 1 - 6 % 50 - 4 % nad 300 g hmotnosti 1 - 5 % 10 - 3 % (Vyšší hmotnosti výrobků na závadu nejsou.) Spotřebitel by měl být o hmotnosti nabízených pekárenských výrobků vhodným způsobem informován (ceník, cenovky, informační tabule). U nebaleného pečiva se informace většinou ke spotřebiteli nedostanou, což je v rozporu se zákonem č. 634/92 Sb. o ochraně spotřebitele, zejména s ustanoveními: § 3 , který ukládá povinnost prodávat výrobky o správné hmotnosti, míře nebo množství a umožnit spotřebiteli jejich kontrolu. § 8 , zakazujícími klamání spotřebitele uváděním nepravdivých, neúplných, nepřesných ... atd. údajů o vlastnostech výrobku. § 9 , podle kterého je prodávající povinen spotřebitele řádně informovat o vlastnostech prodávaných výrobků. Hmotnosti výrobků se týká také § 616 Občanského zákoníku (zákon číslo 509/91 Sb.), kde se praví, že prodávaná věc musí mít požadovanou...jakost, množství, míru nebo hmotnost, musí být bez závad a odpovídat závazným technickým normám. Kupující má právo, aby věc byla před ním překontrolována. Dodržování těchto ustanovení je zajištěno sankcemi. Luděk Moravec, inspektor ČZPI Obrázek: 4 Výrobce - typ: SAMSUNG SF 505 Způsob tisku: TZ Přenosová rychlost: (A4/sec) 15 Rozměry: (mm) 334 x 249 x 88 Cena: (Kč) 20295 Popis: Fax s telefonem. Telefon i fax automaticky opakují poslední čísla. Možnost zkrácené volby až třiceti předvolených 16místných čísel. Automatický tisk identifikační hlavičky a informací o odeslaném faxu. Řezání papíru. Možnost automatického vyzvednutí zprávy z jiného faxu (POLLING). Odložené vysílání. Možnost použití jako kopírky. Možnost připojení telefonního záznamníku. Dálkové ovládání jiného záznamníku. Shrnutí: Funkční vybavení přístroje je v poměru k jeho ceně velmi dobré. Jeho řešení ocení zejména podnikatelé, kteří podnikají doma, nebo v kanceláři bez personálu a přitom mají čilý faxový provoz. Informace Kontilití v Nové huti Společnost Vítkovice se stala finálním dodavatelem pěti rozhodujících souborů technologického zařízení na plynulé odlévání oceli pro Novou huť Ostrava. Celková montáž byla proti výstavbě kontilití v Třineckých železárnách zkrácena o pět měsíců, o stejnou dobu se urychlila i předvýrobní etapa a vlastní výroba. Motorlet do Polska Do polských letadel Orlik, která používá k výcviku polská armáda, dodává pohonné jednotky Motorlet Jinonice. Loni se uskutečnila dodávka deseti turbovrtulových motorů M 601 T, letos má být dodáno dalších 15 kusů. Výrobce letadel PZT nakupuje v Motorletu také pohonné jednotky pro zemědělské stroje PZT 106 Javelin. O prodeji motorů jedná nyní Motorlet také se zájemci z Argentiny. Padesát motorů ročně by mělo být použito i v jednomotorových letadlech ruské výroby Mjasisčev M 101. Největším odběratelem Motorletu zůstává Let Kunovice, i když zakázky klesly ze 160 na 60 jednotek. Ekologické palivo Ještě v tomto čtvrtletí začne akciová společnost MILO Olomouc vyrábět bionaftu. Ročně by měl podnik dodat na domácí a zahraniční trh 30 tisíc tun ekologického paliva z řepkového oleje. Výhodou bionafty je, že ji půdní mikroorganismy dokáží do jednoho měsíce rozložit na neškodné látky. Proto je také určena především pro provoz traktorů a dalších zemědělských strojů v chráněných oblastech. Upravená se rovněž užívá k mazání řetězových motorových pil v lesním hospodářství. Ekologické palivo bude vyrábět nový závod MILO Olomouc, největší svého druhu v Evropě. štoček: VELKÉ MALIČKOSTI Konkurence na vesnici I u nás měla Jednota do nedávna monopol v zásobování, a to se všemi negativními důsledky pro vesnici. Každý soukromník, který ji začal konkurovat pohotovějším zásobováním, měl zaručen úspěch. Soused, který si otevřel v rodinném domku obchod, získal zákazníky každodenním dovozem čerstvého chleba a pečiva ještě před osmou hodinou ráno. Jednota se musela přizpůsobit a postupně i ona zajistila dřívější dovoz chleba z okresní pekárny v Prostějově. A protože ji vznikla konkurence i v dalších obcích, musela zkoušet nové cesty jak si zákazníky udržet. Jednou z nich je finanční zvýhodnění. Při každém nákupu nad 150 Kč dostává kupující pětikorunovou známku. Lepí ji do průkazky a když jich má 20 v hodnotě 100 Kč, odečte se mu tato částka při dalším nákupu. Sebelepší náborové metody a drobná zvýhodnění Jednotě (ale ani jiným obchodům) nepomohou, pokud se nepolepší v tom základním - v zásobování. Například v závěru roku měla naše prodejna prázdné regály. Podle vedoucí proto, aby nebyly žádné zásoby - v opačném případě by ji čekal finanční postih. Začátkem roku to bylo ještě horší. Ještě 8. ledna neměly v Jednotě tuky, prací prostředky, některé druhy cukru i další zboží. Ukazuje se jednoznačně jedno - jen dobrý nápad v podobě slev nestačí. Nutné je stabilní a kvalitní zásobení. Dana Šíblová, Prostějovsko Podnikatelské nápady zveřejněné v této rubrice odměňujeme vedle běžného honoráře i stokorunovou premií. Budou také jednou čtvrtletně zařazeny do slosování o 3000 korun. Zveřejňujeme nejen nápady, které jste uplatnili ve své podnikatelské praxi, ale i takové, s nimiž se čtenář - dopisovatel - setkal jako spotřebitel. V příštím čísle Kopřivnická Tatra prodala v minulém roce jen 4048 vozů. Jaký bude rok letošní a ty nadcházející? Kam vlastně míří Tatra? K růstu nebo bankrotu? To byly otázky, které Profit položil tomu nejpovolanějšímu - americkému manažerovi Geraldu Greenwaldovi, který je nyní v čele podniku. Odpovědi na tyto a další otázky najdete na první a poté vnitřní dvoustraně šestého čísla. Ceny benzínu jsou v naší zemi snad tím nejcitlivějším indikátorem nálady lidí. Její chystané zvýšení znovu navozuje otázku - proč je tak vysoká? Na třetí straně příštího čísla se dozvíte i to, kolik vydělávají výrobci benzínu. Každému rozhodnutí o tom, který z typů výrobku koupit, by mělo předcházet zvážení všech pro a proti. Na ně upozorňujeme, pokud jde o koupi faxu, na čtvrté a páté straně čísla 6 Profitu. Souboj o diky. Tak vypadá současná "reklamní válka" mezi jednotlivými investičními fondy. Kolik vlastně potřebuje velký fond "ulovit" dušiček, aby mohl pracovat podle svých představ? V rozhovoru na sedmé straně příštího čísla se dozvíte přesné číslo. Tatra Kopřivnice: Bankrot, nebo růst? Minulý rok skončil ztrátou větší než miliarda korun Před rokem byla kopřivnická automobilka v hluboké krizi. V květnu, kdy jsme o ní přinesli v Profitu č. 18/1993 rozsáhlou reportáž, dosáhly její dluhy výše 3.7 miliardy korun, měla vážné odbytové potíže, výroba stála, počet zaměstnanců se snížil z dřívějších více než 16000 na méně než 11000. S velkými nadějemi se proto pohlíželo na příchod amerických manažerů v čele s Geraldem Greenwaldem, které se podařilo získat na dva roky do čela Tatry. Jaroslav Winter Zprávy z následujícího období, které se objevují v tisku, však nejsou nijak zvlášť povzbudivé. Propad výroby Jednání s bankami o úpravě podmínek splácení úvěru a získání nových úvěrů, které by umožnily pokračování ve výrobě, se protahuje nad očekávání dlouho. Tím se prodlužuje i výluka, výroba začíná teprve počátkem srpna po 104 dnech nečinnosti. Dubnové představy o roční výrobě 6500 nákladních automobilů se postupně snižují na 5500 a méně. Nakonec Tatra vyrobí za rok 1993 pouze 2950 nových automobilů a dohromady s vozidly ze starých zásob prodá jen 4048 vozů. Hospodářský výsledek za minulý rok skončí bilanční ztrátou 1.2 miliardy korun. Dále pokračuje propouštění zaměstnanců, to však signalizovali američtí manažeři už předem. Jako jediný výrazný úspěch lze zaznamenat snad jen vítězství Tatry v soutěži kamionů a šesté místo v celkové klasifikaci v rallye Paříž - Dakar. Jinak se šíří názory, že Američanům se moc nedaří. Znovu se objevují hlasy, že Tatře hrozí bankrot. Informace od pramene Jak je to ve skutečnosti? Nemocný podnik vyžaduje rázná opatření, která nemusí přinést hned výsledek. Naopak někdy dochází ještě ke snížení výkonu, než se organismus uzdraví a začne se rozjíždět do potřebných obrátek. Je to případ Tatry, anebo bude něco pravdy na zmíněných pochybnostech? Místo spekulací jsme se vypravili do Tatry a o odpověď na četné otázky jsme požádali rovnou Geralda Greenwalda. Čtěte na str. 12 - 13: Američané v Tatře po půl roce Vývoj hlavních ekonomických ukazatelů Thajska Příjem z turistiky devizové rezervy 1 - odhad 2 - výhled | Daňový poradce | Trápí vás daně? Nevíte, co kam započítat? Zdá se vám, že finanční úřad nepostupoval správně? Jsou vám nejasná některá ustanovení daňových zákonů? Je tu pro vás připravena rubrika Daňový poradce. Vaše dotazy čekáme na naší adrese. DPH a sdružení Podnikám na základě živnostenského listu: moje činnost spočívá ve zprostředkování obchodních kontaktů v ČR zahraničním firmám. V lednu 1994 jsem založil se společností s.r.o. sdružení se stejným charakterem činnosti. Můj partner je plátcem DPH ze zákona, uvedená činnost ve sdružení bude pro něj jen malou odnoží jeho rozvětvené činnosti. Já plátcem DPH ze zákona nejsem. Zákon o DPH § 5 odst.2 uvádí, že osoby, které provádějí zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení, jsou povinny se přihlásit jako plátci DPH, pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí zákonem stanovenou hranici. Já však nepředpokládám, že by obrat sdružení přesáhl 1500000 Kč za tři měsíce, ani že by můj podíl z činnosti sdružení plus ostatních příjmů mé firmy přesáhl uvedenou hranici. Kromě toho příjem sdružení, vzhledem k tomu, že se bude jednat o zahraniční zákazníky, nebude podléhat DPH. Budu povinen za uvedených okolností, tedy pouze proto, že jsem se sdružil s velkou firmou, stát se plátcem DPH ? Zdeněk Pavel, Praha Samozřejmě. Zákon totiž nerozlišuje (a ani nemůže) důvody, které vás k uzavření smlouvy o sdružení vedou. A kromě jiného bude zřejmě stanoven limit obratu poloviční. V neposlední řadě bych se také zamyslel nad všemi činnostmi, které v rámci zprostředkování provádíte resp. nakupujete, protože mnohé z nich by bylo výhodnější dělat mimo sdružení. Jiří Gebarowský Kontakt: Norská 12, 101 00 Praha 10, tel.: (02) 73 89 59 . Každý koncert je riziko Účtuje se během vystoupení * Vstupné nenahradí chybějící návštěvu Není slyšet vlastního slova. Světově proslulá hudební skupina zahájila koncert. Dvanáct tisíc posluchačů šílí nadšením. Vstupné 300 až 500 Kč za osobu upadlo v zapomnění. Dynamika hudby, světelných efektů, mlhy a pohybu je úchvatná. Jaromír Složil V útrobách haly jde mezitím do tuhého. Pořadatel a manažer skupiny se dělí o zisk. Vše se musí spočítat během koncertu. Jde o miliony, na nichž se podílíte svou pětistovkou za vstupné. Je to hra Světově známé hudební skupiny prokazují svou návštěvou zemím východního bloku jakoby velké dobrodiní. Někdy sem přijíždějí teprve poté, kdy jim už na Západě pšenka nekvete, nebo se naruší jejich koncertní turné, vypadnou některé termíny. Takže mohou přijet i do Prahy nebo Ostravy. Za vstupenku na koncert Whitney Houston v Mnichově divák zaplatí 100 a více DEM. V Ostravě 300-350 Kč, v Praze o stovku více. Rozdíly cen vstupenek na Východě a Západě jsou propastné. Po skončení monopolu Pragokoncertu se stojaté vody při pořádání velkých koncertů pohnuly. Ve vítkovickém Paláci kultury a sportu se nyní odehrávají vystoupení světové úrovně. Start patřil před časem Deep Purple. Skupina byla spokojena. V Praze byl její koncert ještě úspěšnější. Aloise Vanka, ředitele vítkovického Paláce kultury a sportu, stál vstup do Evropského sdružení pořadatelů koncertů v Londýně nemálo bezesných nocí. Ale o Ostravě se nyní ví. Co však ekonomika? Pořadatel se sotva drží nad vodou, pokud se přímo nepotápí. A to i přes vysoké vstupné, které některé posluchače straší, jiné odrazuje. Dohodli se U koncertů existuje zákon nabídky a poptávky perfektně. Haló, tady manager Uriah Heep. Co takhle koncert? Pošlete nabídku. Naše minimum je 80 tisíc USD . (Ale může být i 120 tisíc - v Německu se cena pohybuje od 350 do 500 tisíc DEM) . A lavina se dává do pohybu. Skupina lidí, znalých věci, posuzuje kvalitu a pozici skupiny. Přiláká plnou halu nebo ne? Vyděláme nebo proděláme? Mezitím se sonduje, za jakých podmínek skupina vystupuje jinde. Pořadatel studuje světové trendy, musí mít přehled. Nakonec souhlasí, pošle nabídku, a nejméně 3 měsíce před vystoupením se uzavírá tzv. rider. Tato smlouva je alfou a omegou koncertu, říká ředitel Vank. Stanoví třeba, že je nutné zajistit zavěšení 30 tun světelné a reprodukční techniky nad pódiem během 24 hodin. Zvládnou to horolezci. Nabídka ceny musí vždy vyjít od pořadatele. Jejím základem je minimum, za které je skupina ochotna vystoupit, tzv. garance. Mezitím se dává do chodu publicita, která rozhoduje o návštěvnosti. Televize, rozhlas, tisk, plakáty, letáky. Média se podílejí sponzorsky na pořádání koncertů a poskytují tiskové plochy a vysílací časy. Stojí to obrovské peníze a zatím je to stále velký risk. Návštěva koncertu může být proti odhadu podstatně nižší a pořadatel může hodně prodělat. Couvnout už nemůže. Jeho hlavní starostí je prodat co nejvíce vstupenek a zajistit bezchybný průběh koncertu. Peníze se sypou Jsou vytištěny vstupenky. Před nějakými třemi lety byly úplně obyčejné, které znáte z kina. Daly se lehce falšovat a pořadatel pěkně zaplakal. Nyní se již tisknou vodotiskem, často v Rakousku. Jsou různě velké, na bankovním papíru, s mnohými finesami proti zfalšování. Tisk jedné vstupenky přijde někdy až na 7 Kč. Co je to platné? Najatí pořadatelé (až 150 lidí na koncert) nemusí být vždy spolehliví. Vstupenka stojí 350 Kč. Když se dá pořadatel uplatit stovkou a pustí sto lidí, má deset tisíc. O ty klesne efekt koncertu. Proto jsou potřební kontroloři pořadatelů a kontroloři kontrolorů. Přesto jsem prošel na takový koncert za padesátku. Pořadatelé v Anglii, Německu a jiných zemích stojí zády k pódiu a dívají se na lidi. Mají za den kolem 200 DEM. U nás se pořadatelé koukají na koncert a k lidem stojí zády. Mají za den kolem 20 DEM. Hudebníci neváhají také. Jejich specialisté, o nichž pořadatel neví, počítají návštěvnost s přesností na 500 lidí při návštěvě 12 tisíc fanoušků. Přesnost je důležitá, jde přece o dělení zisku. Během koncertu se totiž spočítá tržba, odečtou zaplacené garance (1. měsíc před koncertem, 2. - 14 dnů před). Co je navíc, se dělí mezi pořadatele a kapelu. Pořadatel u zdi Smlouva říká, že 80 - 85 % zisku připadne skupině. Během koncertu musí pořadatel předložit všechny účty. Co není k dispozici, jakoby neexistovalo. Propagace přijde na 400 tisíc (náklady na reklamu se pohybují mezi 15 - 18 % ceny), denní provoz haly na 100 tisíc, pódium 100 tisíc, 150 pořadatelů a ochranka 80 tisíc. Poplatek městu může být až 30 % z hrubé tržby. Platí se bankovní poplatky spojené s převodem peněz, materiálové náklady, strava pracovníků během přípravy, správní poplatky pro celníky, poplatky Ochrannému svazu autorů, ubytování v hotelu a další věci. Pořadatel si u velkých koncertů kapsu nenamaže. Je rád, když neprodělá. Umět odhadnout Vstupenka na Scorpions stála 350 Kč. Počítalo se s návštěvou 10 tisíc lidí. Přišla polovina. U Iron Maiden byly obavy, ale jakýsi peníz nakonec zůstal. O úspěchu koncertu rozhoduje hlavně umění odhadnout návštěvnost. Souvislost s výší vstupného je bezprostřední. Při vysokém vstupném lidé nepřijdou. Ale nízké vstupné znamená nízké tržby a prodělek pořadatele, který již příště nic podobného nepřipraví. Na pohled vysoké vstupné je pro pořadatele stále minimem nutným k přežití. Kolik stojí Strahov? Na Strahově lze uspořádat koncert zahraniční kapely řekněme za 350000 USD, to je asi 10.5 milionu korun. Produkce Strahova nemůže stát méně než 15 milionů korun. Reálné náklady budou činit po zahrnutí všech faktorů 26 milionů korun. Aby nula od nuly pošla, muselo by přijít 52000 lidí při ceně lístku 500 korun. Protože se za normální návštěvnost považuje 25000 lidí, dostaneme se s cenou lístku okamžitě na 1040 korun. Může producent vydělat? Je tato cena vůbec přijatelná? Určitě zatím ne. Superdobrý kšeft ovlivňuje jednoznačně počasí. Obvykle se přímo na stadionu prodá 30 - 40% lístků ve vztahu k množství prodaných lístků prostřednictvím předprodeje. Při zásahu počasí lze také prodělat 5000000 korun. Rolling Stones V tomto případě se jednalo o zcela zvláštní situaci. Nová epocha, nadšení lidí, masivní podpora médií, účast prezidenta na koncertě, neplatila se autorská práva a hodně dalších správních poplatků, apod. Vstupenka stála 250 korun, dnes by to byl nejméně dvojnásobek. Návštěvnost 104000 lidí vynesla 25 milionů korun. Po odečtení nákladů tvořil zisk 6 milionů korun, které byly převedeny Výboru dobré vůle. Dnes je takový zisk nereálný. Foto: Ian Anderson, Jethro Tull, 1993 v Ostravě Odklad placení daně Koho se úprava týká * Jaké jsou nezbytné předpoklady S odkladem daní z příjmů obyvatelstva v prvních letech podnikání jsou - s ohledem na dvojí možný výklad zákona - potíže. Psali jsme o tom naposledy v Profitu č. 4/1994. Pro všechny zainteresované, kteří na vysvětlení tohoto aktuálního tématu čekají, je určeno vysvětlení Ministerstva financí České republiky. Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva v 28 odst. 7 pro poplatníky - fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku, kteří měli příjmy ze zemědělské výroby podle 6 tohoto zákona a příjmy z podnikatelské činnosti a z jiných výdělečných činností podle 7 odst. 1 zákona č. 389/1990 Sb., kteří vykonávali podnikatelskou činnost jako své hlavní zaměstnání (poplatník nepobíral starobní nebo invalidní důchod, byl účasten nemocenského a důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a jeho příjmy odpovídající vyměřovacímu základu pro toto zabezpečení přesahovaly jeho případné jiné příjmy - 5, odst. 6 zákona) a dále pro poplatníky, kteří pobírali starobní nebo invalidní důchod, stanovil možnost uplatnění odkladu daně z příjmu obyvatelstva. Výše uvedeného odkladu činila v prvém roce vzniku daňové povinnosti podle zákona č. 389/1990 Sb. 60 % daně, ve druhém 40 % a ve třetím roce 20 % daně. Podmínky Nezbytnými podmínkami pro osvobození od placení odložené daně z příjmu obyvatelstva byla jednak povinnost poplatníka pokračovat v činnosti, za kterou odklad uplatnil ještě po dobu dalších dvou let následujících po roce, v němž mu vznikl nárok na odložení daně a dále povinnost vynaložit v této době částky ve výši odložené daně pro rozvoj vlastní podnikatelské činnosti. Rozvojem podnikatelské činnosti se rozumí například nákup hmotného a nehmotného odpisovaného majetku (dříve základních prostředků), drobného hmotného a nehmotného majetku (dříve DKP). Odloženou daň z příjmu obyvatelstva není možno použít na nákup zboží, materiálu, na opravy, případně na údržbu. Možnosti Možnost uplatnění odkladu daně z příjmů obyvatelstva skončila k 1. lednu 1993, kdy nabyl účinnosti zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který zrušil zákon o dani z příjmů obyvatelstva. Ustanovení 40 odst. 5 citovaného zákona č. 586/1992 Sb. stanoví, že zákon č. 389/1990 Sb. se použije i po nabytí účinnosti zákona č. 586/1990 Sb. pro odklad placení daně uplatněný podle 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb., což je nutné chápat v tom významu, že poplatník, který odklad uplatnil, je povinen splnit dvě výše uvedené podmínky a to i v době, kdy již došlo ke zrušení zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, aby byl osvobozen od doplacení daně. Nepřehlédněte Jestliže tedy poplatník uplatnil za rok 1992 odklad daně z příjmů obyvatelstva ve výši 60 %, protože se jednalo o první rok vzniku jeho daňové povinnosti podle zákona č. 389/1990 Sb. a činnost provozoval jako své hlavní zaměstnání, nemá již možnost v dalších letech (za roky 1993 a 1994) odklad uplatnit, avšak dobíhají podmínky pro osvobození daně za rok 1992. V případě, že do 31 . 12 .1995 bude pokračovat v podnikatelské činnosti a vynaloží na rozvoj svého podnikání částku odložené daně, nebude daň doplácet. Eva Sedláková, Ministerstvo financí ČR Text ke kresbě: BOLENÍ HLAVY Z DANÍ: U odkladu daní z příjmů obyvatelstva bylo obzvlášť výrazné, protože chyběl jednotný výklad. Vychází Reflex č.8 "Večer po vydařeném koncertě jsem šťastná, ale KDYŽ SE PROBUDÍM, JE TO PRYČ," říká zpěvačka Irena Budweiserová * Mohl se vývoj po 17. listopadu zvrátit jiným směrem? Proč je AKCE NORBERT STÁLE TAJNÁ? * MEČENÍ KŮZLÁTEK se rozléhá na farmě manželů Horynových * O budoucnosti Českého Krumlova, perly světové architektury, se dočtete v článku KRUMLESCO * Dokáže firma Supraphon využít vlastní ZAKOPANÝ POKLAD? * Mezi evropské kuriozity se zařadil nový MONUMENT. Přehrada v Jeseníkách na vrcholu kopce * O tom, jaké to je být několika PREZIDENTŮ ZAHRADNÍK, vypráví Václav Kefurt * CAUSA RADOMÍR ŠIMŮNEK. Názor experta Informace zveřejněné v Profitu o možnostech využití poradců - seniorů pomocí britské organizace BESO padly v řadě případů na úrodnou půdu. V loňském prosinci přijel k ostravské firmě Daklar Press marketingový poradce John Roxby. Jaromír Složil * Co můžete firmě nabídnout? Firmě pomáhám hlavně s koncipováním struktury managementu, motivací, tvorbou obchodního plánu. Seznamuji vedení firmy s novými obchodními technikami a rozvojem v dané oblasti. Daklar Press je dynamická firma a kvalitou jejích informačních produktů jsem příjemně překvapen. Katalogy jsou na vysoké profesionální úrovni. * Jak hodnotíte úroveň firmy, co vedení neumí? Lidé na všech stupních řízení jsou schopní, mají snahu se dále učit. Chybí jim však zkušenosti z dlouhodobého působení. Vštěpuji jim, že konceptem prodeje informací není jen jednorázové získání velkého počtu klientů pro zveřejnění v katalozích, ale vzájemná spolupráce na delší dobu. Pozitivně hodnotím skutečnost, že každý pracovník ve firmě má přesně určenou kompetenci. Osvědčují se zde metody typu "komu patří problém" nebo metoda S.M.A.R.T. Myslím, že vstupu firmy s katalogy TOPS a TIPS na západní trhy již nic nebrání. * Vidíte zásadnější rozdíly mezi přístupy českých a západních informačních firem? České firmy potřebují především častý a hlubší kontakt se svými západními partnery, u nichž se mohou hodně naučit. Separátní postupy nedávají možnost srovnávat výsledky práce. Po nějakém čase to může mít záporný vliv na rozvoj firmy, která stagnuje. Platí to zvláště pro oblast prodeje, kde je zřejmé, že prodejní techniky nebyly v ČR rozvíjeny po dvě generace. Zároveň je důležité připomenout, že žádné teoretické poznatky nenahradí přímé srovnání pracovních postupů a konzultace. * A váš názor na celkovou situaci v oblasti informací? Na českém trhu je prozatím nedostatek obchodních informací všeho druhu a to je pro společnosti typu Daklar Press velká příležitost. Ale je nutné brát v úvahu i druhou stránku věci. Hodně českých firem stále plně nedoceňuje význam a hodnotu obchodních informací a potřebu je chránit. Podle toho se také chovají a pro firmy s informačním charakterem to znamená vždy určité nebezpečí, ať už legislativní nebo související s dalším rozvojem. V ČR mi také vadí omezování firem ve finančních operacích, zapříčiněné současným bankovním systémem. Jde o úvěrování, výši úrokových sazeb nebo metody placení, které jsou zcela nepružné a restriktivní. Nechápu, proč bankovní systém neumožňuje například používání obchodních šeků. Kontakt: Daklar Press, s. r. o., 28. října 165, 701 00 Ostrava 1, tel.: (069) 524 51, FAX: (069) 23 27 51 Kaktus Lékárně v ulici Antala Staška v Praze 4, zřejmě ale i dalším lékárnám, které vydávají předepsanou mast Olfen-25 a Olfen-gel - produkty švýcarské farmaceutické firmy Mepha Ltd. - bez návodu v češtině. Podle příslušných předpisů je prodejce povinen prodávat zahraniční produkty, jejichž součástí je i návod, s jeho překladem do češtiny. Všeobecně se k pacientům dostávají bez českého návodu i další léky, jako například tablety Olfen-25. I když lékař zároveň s lékem předepíše, jak ho užívat, je právem pacienta rychle a srozumitelně se dovědět například takové údaje, jako je kontraindikace či možné vedlejší účinky (třeba ospalost a tudíž nevhodnost řídit při léčbě motorová vozidla). Oskar Firmě Pučálka, za bezplatnou instalaci speciální protisluneční fólie Solarmax na oddělení transplantační jednotky kostní dřeně hematologického oddělení II. dětské kliniky fakultní nemocnice v Motole. Tato fólie výrazně zlepšuje prostředí dětským pacientům. Hodnota odvedeného díla dosáhla téměř 100000 korun. Kontakt: Firma Pučálka, Malkovského 584, 190 00 Praha 9, tel. + FAX: (02) 895292. Studenti vědí, co chtějí Říká se, že za špatnou ekonomiku mohou ekonomové. Nepolemizujme nyní s tímto tvrzením a ptejme se, jací budou ti, kteří vycházejí ze školy. Odpovídá Jan Seger, který byl 24. února 1994 v Betlémské kapli slavnostně inaugurován rektorem pražské VŠE. Klára Vachulková * Po ekonomech, kteří nyní už opouštějí školu se znalostí pravidel hry v tržním prostředí, je hlad. Co hodláte udělat, aby jich bylo dost? Při využití všech výukových prostor od rána až do večera jsme schopni ročně přijmout ke studiu okolo 2500 studentů. Letos by měla být otevřena naše nová budova, což dovolí počet studentů zvýšit. Chceme rovněž zavést distanční studium, které by umožnilo získat plnohodnotné vysokoškolské studium lidem, kteří již pracují. Náš Ústav pro celoživotní vzdělání pořádá specializované kurzy pro ty, kteří si chtějí doplnit pouze určité znalosti. * Ty, kdož čekají na posily z vaší školy, jistě zajímá, zda se změnil student. Zda má více než teoretické znalosti, zda je samostatnější, přemýšlivější, zvídavější. Náš student se za poslední čtyři roky změnil výrazně. Z jeho vzdělání zmizely zbytečné předměty. Jsme vysoká škola univerzitního typu a nikoliv typ "fach hochschule". Teoretické disciplíny tedy ve výuce jsou, ale na bakalářském stupni v malém měřítku. Poněkud více je jich na inženýrském stupni. Naši absolventi jsou vybaveni odborně, jsou adaptabilní a v řadě firem brzy pracují samostatně. Náš student je cílevědomý, pragmatický, má většinou konkrétní představy o svém budoucím zaměření a v posledních dvou letech se zdá, že se zvyšuje i jeho odpovědnost v přístupu ke studiu. Co postrádám, je hlubší, systematický zájem o studovaný obor. * Z vaší školy odchází mnoho schopných učitelů, protože jinde dostanou větší platy. Jak to chcete řešit v situaci, kdy existuje strop základního platu zhruba 11000 korun měsíčně pro profesory? Plat profesora opravdu není velký. U docentů a asistentů je to ještě horší. Přitom státní rozpočet nám neposkytnul prostředky na rozvoj a tudíž ani na zlepšení mezd. Dobré odborníky lze na škole udržet jedině tím, že jim je umožněna spolupráce s hospodářskou praxí. Není to však nejlepší řešení. Vysokoškolský učitel by se měl převážně věnovat svému povolání a ne si mimoškolními aktivitami přivydělávat. * Před revolucí bývávaly součástí studia praxe. Studenti si mohli vyzkoušet některé věci, získat rozhled. Praxe však byly zrušeny. Spokojíte se s tím? Někdy byly praxe užitečné. Podle mých zkušeností se však mnohdy podniky praktikantům nevěnovaly. V dnešních studijních plánech praxe nejsou ze dvou důvodů. Jednak je studijní program nabitý, jednak podniky nemají čas se studentům věnovat. Největší potíže vznikají s poskytováním údajů pro seminární a diplomové práce. Údaje jsou často považovány za firemní tajemství. Situaci se snažíme řešit. S řadou podniků máme smlouvy o spolupráci obsahující i část péče o studenty, mnohé podniky poskytují studentům, svým budoucím zaměstnancům, podnikové stipendium, začínají přicházet s náměty na diplomové práce. štoček: PRODEJNÍ VÝSTAVY*TRHY*PRODEJNÍ VÝSTAVY* TRHY Sportovní potřeby, nábytek, gastronomie Pořádá Agentura Movis. NA CHYBÁCH SE ČLOVĚK UČÍ Dobrá rada drahá Moje firma vyrobila na zakázku zboží pro zákazníka, který se jevil jako solidní. Po dva roky vždy platil v době splatnosti faktury, ani při odběru zboží se nevyskytly žádné problémy. Vždy šlo o menší zakázky v hodnotě okolo 30 tisíc korun. Vzhledem k této dobré zkušenosti jsme celkem bez obav přijali od téhož zákazníka objednávku na zboží za více než čtvrt milionu korun. A tady začaly potíže. Odběratel v době splatnosti faktury za zboží vystavil šek do banky, který ale nebyl krytý hotovostí na jeho účtu. Domluva se zákazníkem byla velmi ztížená, protože jsme znali pouze P.O.Box této zprostředkovatelské firmy, nikoli její adresu. Předtím, při přijímání zakázek, jsme se zástupci firmy jednali osobně. Na naše dopisy firma dlouho neodpovídala, až po několika urgencích vystavila nový šek. Ten však byl opět nekrytý. Od té doby se odmlčela, až na pohrůžku soudním projednáním se dostavil právní zástupce firmy. Vysvětloval, že jeho klient utrpěl velké ztráty, a momentálně není schopen platit. Po termínu, na kterém jsme se dohodli, platba zase nepřišla. Napsali jsme novou urgenci. Poté se dostavili jiní zástupci inkriminované firmy a žádali, abychom dali pokoj, že dluh bude určitě uhražen, jakmile budou k dispozici prostředky. Budeme-li otravovat, může se stát, že náš podnik vyhoří, nebo dokonce dojde k újmě na zdraví či životě. Od té doby uplynulo již několik měsíců, ale zaplacení dlužné částky se neodvažujeme znovu urgovat. Přitom jen za materiál pro uvedenou zakázku jsme vynaložili přes 150 tisíc korun. Abychom mohli v práci pokračovat, museli jsme si vzít úvěr. Pokud nezískáme dlužné peníze zpět, hrozí nám bankrot. Poučení: * Při větších zakázkách požadovat od zákazníka složení zálohy předem. * Firmy, které nejsou ochotny uvádět svou celou adresu, ale jen P.O.Box, raději jako obchodní partnery nebrat. Když už ano, tak s maximální opatrností. * Nedat na první dojem, jakým na nás zákazník působí a pokusit se zjistit o něm něco víc. F. V., střední Čechy Příspěvek zařazený do této rubriky - pojednávající o konkrétních chybách podnikatelů - je běžně honorován a navíc zhodnocen prémií 100 Kč. Bude také zařazen do čtvrtletního slosování o 3000 korun. Pište nám o tom, jaké chyby jste se při podnikání dopustili a jaké z toho plyne poučení. Štoček: Náš obchodní partner Kanada Obchodní vztahy mezi Českou republikou a Kanadou patřily v minulosti v porovnání k ostatním průmyslově vyspělým zemím k okrajovým. Například kanadský vývoz do ČSSR se pohyboval kolem 15 milionů dolarů ročně, ale v posledních 2 - 3 letech se několikanásobně zvýšil. Loni přesáhla vzájemná výměna 120 milionů dolarů, když kanadský vývoz převýšil dovoz. Hlavní položky kanadského exportu tvořily letouny, vrtulníky a výpočetní technika. Z české strany to byly zejména stroje, potraviny a textil. Na rozdíl od kanadského měl český vývoz v minulých dvou - třech letech klesající tendenci. Investice Kanadské společnosti začaly v ČR více investovat od léta loňského roku. Doposud bylo vytvořeno více než sto - především menších joint ventures. Nejvýznamnější investice se pohybují kolem 10 milionů dolarů. Nejaktivnější je zatím Tomáš Baťa ve výrobě a prodeji bot. Další spolupráce se rozvíjí ve výstavbě hotelů, při rozšiřování a modernizaci pražského letiště a v oblasti služeb, například právního poradenství. Do budoucnosti se očekávají mj. kanadské investice do strojírenské výroby s cílem využít místní levnější pracovní sílu. Služby Hlavním úkolem obchodního oddělení je podpora kanadského vývozu a investic. Kromě toho poskytuje služby také českým firmám, které mají vážný zájem o vývoz do Kanady, nebo o společné investice. Zprostředkuje například spojení s kanadským Úřadem pro zjednodušení obchodu, který pořádá mj. semináře o možnostech obchodování v Kanadě. Úřad rovněž posuzuje dotazníky se žádostmi zahraničních výrobců o vývoz nových výrobků do Kanady. V případě, že úřad usoudí, že má výrobek na kanadském trhu šanci, informuje o tom v odborném bulletinu, který je rozesílán 3000 kanadských dovozců. V Praze rovněž působí kancelář pro podporu rozvoje spolupráce mezi ČR a provincií Québec, která usiluje o posílení obchodních a výrobních vztahů s touto francouzsky mluvící provincií. Doklady Ke krátkodobé návštěvě Kanady potřebuje občan ČR platný cestovní pas a vizum. Základem pro získání pracovního povolení je potvrzení kanadské společnosti o tom, že konkrétního cizince zaměstná. O každém případu rozhoduje ministerstvo pro imigraci. Posuzování je nyní poměrně přísné, protože míra nezaměstnanosti v Kanadě přesáhla 11 %. Kontakt: Kanadské velvyslanectví, Obchodní oddělení, Na Petynce 120, 169 00 Praha 6, tel.: (02) 35 79662 , FAX: (02) 35 54 76. Byznys století (str.3) Krádeže a nelegální vývoz starožitných předmětů, to je dobře zorganizovaný obchod. Kdo ví, o kolik jsme chudší. Koupete se rádi? (str.8) Hygiena je samozřejmá, koupání ve vaně - pohoda - nás přijde ročně na slušné peníze. Pokračujeme v cyklu Domácnosti spoří. Rozpad ČSFR Očima francouzského týdeníku L'Expansion nahlížíme na ekonomickou situaci v ČR a SR rok po rozdělení. Profit Rádce Vůně v obchodě Využití, případně zneužití vůní v obchodování. Vůně jako nástroj podnikatele. Profit Speciál Pobočkové TÚ Jaké služby nabízejí. Dělení podle kapacity. Sledování provozních nákladů. Postup při výstavbě. Vítězům blahopřejeme V závěru loňského roku vyhlásil Profit společně s fondem YSE soutěž pro druhou vlnu kuponové privatizace. Šlo o to tipnout, kolik procent diků vloží své investiční body do investičních fondů. Jak nám potvrdili v Centru kuponové privatizace, oficiální údaje uvádějí, že 64.3 procenta diků investovalo do fondů. Jakmile jsme se dozvěděli toto číslo, zasedli jsme nad redakční stůl zasypaný dopisy a korespondenčními lístky s vašimi tipy. Známe tedy vítěze naší soutěže. V prvním kole, kdy se hrálo o 20 tisíc korun a které bylo limitováno tím, že váš odhad dostaneme do redakce do 17. ledna, správně hádali tři naši čtenáři - Z. Roháček z Ivančic, I. Argaláš z Mariánských Lázní a O. Báša z Nymburka. Tito tři pánové se tedy podělí o 20000 Kč a každý dostane 6667 Kč. Ve druhém kole, které jsme uzavřeli 31.ledna, správně tipovali čtyři naši čtenáři - L. Perutková z Hranic, I. Argaláš z Mariánských Lázní (poslal do obou kol soutěže stejný tip), V.Prajzler z Moravského Krumlova a M.Adami ze Šumperka. Čtyři výherci se tedy podělí o 10000 Kč. Na každého připadá 2500 Kč. Všem blahopřejeme a věříme, že zůstanou našimi věrnými čtenáři. Vesnice má jiná měřítka Dvouměsíční zkušenost mladého podnikatele* Domácí zboží má přednost Otevřít obchod se zdá být jednoduché. Jenže ten, kdo dobře prodával ve městě, nemusí mít úspěch na vesnici. Každý trh má svá specifika. Zboží, které ve městě "letí", je na vesnici často neprodejným ležákem, a naopak. Bohuslav Zajkr V prodejně potravin v obci Karlík nedaleko Prahy se vystřídalo už několik podnikatelů. Ač se zdálo, že vše běží jako na drátkách, nakonec se vždy krám zavřel. Posledního majitele obchodu, Martina Zemana , jsme se zeptali na jeho zkušenosti. Je neděle odpoledne, obchod má otevřeno. Během našeho asi hodinového rozhovoru přišli tři zákazníci. V sobotu je obvykle asi dvojnásobně větší obrat než ve všední dny. Neděle se rovná všedním dnům, ale návštěvnost obchodu to zvedá. Když někdo přijde v neděli, naučí se chodit i ve všední den. Pondělky a úterky jsou slabé, středa a čtvrtek se rovnají průměru a v pátek je asi o patnáct procent větší obrat, sděluje nám své dvouměsíční poznatky Martin Zeman. Otevírací dobu přizpůsobuje zákazníkům. Oficiálně má otevřeno od 7 do 19 hodin, ale nezřídka se stane, že můžete nakoupit ještě v půl osmé . * Vyplatí se vám mít otevřeno v neděli? Svítí tu dvě sady zářivek, topí se stejně, jako kdyby bylo zavřeno, i mrazáky by běžely stejně. Jde tedy jen o můj čas a moji práci. * Pracoval jste v Praze, teď podnikáte na vesnici. Je v tom nějaký rozdíl? V Praze patří k velmi prodejným věcem Dobrá voda, chipsy západní výroby, lepší konzervy a podobně. Tady jsou naprostým ležákem. Žije tu víc starších lidí a ti dávají přednost zaběhlému zboží. Pražský zákazník je zvídavější. Vidí nové zboží, tak ho zkusí. V Praze se například prodává naše a cizí káva v poměru jedna ku jedné, na vesnici si zahraniční koupí jen každý pátý. Při zahájení jsem nepočítal s cibulí, kořenovou zeleninou nebo jablky. Předpokládal jsem, že to má každý ze své zahrady. Cibule se však prodává až nečekaně dobře, stejně jako vejce. * Předpokládám, že je větší zájem o levnější zboží. Jak se dostáváte na nižší ceny? Zákazníci si ceny kontrolují, aby nenakoupili třeba o dvacetník dražší zboží než v obchodě ve vedlejší obci. Musím tedy ceny sledovat. Když přivezu nové zboží, zaskočím do sousedních Dobřichovic a snažím se jít, je-li to možné, o desetník, dvacetník dolů. Nejde to ale vždycky. Nevýhodou je, že tady mohu uplatnit jen menší marži než v Praze. * Jistě tu hrají roli i ceny, za které zboží nakupujete. Pro zboží jezdím sám dvanáctsettrojkou. Sazbu účtuji podle ujetých kilometrů. Snažím se projet co nejméně, proto jezdím na žižkovské nákladové nádraží, kde je hned několik velkoobchodů a tím i poměrně nízké ceny. V jednom místě tam nakoupím vše od zeleniny po mléčné výrobky a drogerii. A další rozdíl mezi Prahou a obcí. V Praze je často výhodnější dát si zboží zavážet. Pro nás by zaváželi také, ale každá dodávka by musela mít hodnotu za deset až patnáct tisíc korun. Nemám tak velký obrat, nemohu objednat tolik zboží najednou. Zásobuji se tedy sám. * Vyplatí se vám prodávat na vesnici? Měsíc a půl je otevřeno a přibylo asi deset procent zákazníků. Zlatých deset procent, ale mohlo by to být víc. V létě předpokládám alespoň dvojnásobné zvýšení obratu. Pokud k tomu nedojde, byl by to špatný obchod, nevyplácel by se mi. Na léto mám předběžnou smlouvu s firmou Jeka, která zprostředkovává turistický ruch mezi Belgií a ČR. Pro své turistické zařízení loni nakoupila během tří měsíců zboží za sedm set tisíc korun. Letos Jeka předpokládá padesátiprocentní nárůst obratu. Kontakt: Smíšené zboží, Martin Zeman, Karlík 700, PSČ 252 29. Obrázek: 1 Kancelář: Čedok Oblast: ČR - Šumava - Srní Ubytovací zařízení: Hotel Šumava Cena za osobu: 2330 Dítě 4 - 10 let: 1640 Stravování: Polopenze na poukázky Doprava: Autobusem ze Sušice. Při použití vlastního auta je možné parkování před hotelem nebo v hotelové garáži za poplatek. Popis: Obec Srní leží v centru Šumavského národního parku v nadmořské výšce 865 m n.m, 25 km od Sušice. Je v ekologicky nejčistší oblasti ČR, s nepoškozenou přírodou. Oblast je vhodná pro turistiku a houbaření. Hotel je umístěn ve středu obce. Koupání je možné v bazénu vedlejšího hotelu Srní za poplatek. Ubytování ve dvoulůžkových pokojích se sprchou a WC. K dispozici je půjčovna horských kol a sportovních potřeb. U hotelu je hřiště. Je možno si zapůjčit televizor a masážní stroj. Možný pobyt se psem. Hostům je k dispozici také vinárna. Rady na telefon Potřebujete rychle poradit? Zvedněte telefon a zavolejte. Váš obecně platný dotaz je připraven zodpovědět spolupracovník Profitu. V případě, že se nedovoláte přes den, vytočte číslo ve večerních nebo nočních hodinách a svůj dotaz namluvte na telefonní záznamník. Nejzajímavější dotazy najdete zodpovězené pravidelně na této stránce. Služební automobil Dal jsem svým zaměstnancům k dispozici osobní automobil, aby jej užívali jak pro služební, tak i pro soukromé potřeby. Dočetl jsem se, že se jim připočte k základu daně pro výpočet daně z příjmu obyvatelstva 12 % pořizovací ceny vozidla. Domnívám se, že kdybych uzavřel se svými zaměstnanci nájemní smlouvu a vozidlo jim pronajal za určitou částku, potom by nebylo nutné, aby platili daň z příjmu obyvatelstva ve výši 12 % pořizovací ceny. Lze tímto způsobem postupovat? K. F., Písek V případě, že uzavřete se zaměstnanci smlouvu, podle které jim pronajmete vozidlo za měsíční nájem nižší, než představuje 1 % pořizovací ceny z vozidla, dojde nepochybně k obcházení daňového zákona. Rozdíl mezi obvyklou cenou takového pronájmu a nižší úhradou nájemného je nepeněžitý příjem zaměstnance a ten bude povinen i takovou částku předložit ke zdanění. Bližší lze nalézt ve sdělení č. 71 finančního zpravodaje z roku 1993 k poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem zaměstnanci pro služební i soukromé účely. JUDr. PhDr. Oldřich Choděra Kontakt: Advokátní a komerčně právní kancelář, Národní 25, Praha 1, tel. + FAX: (02) 242 27845 Kolik stojí manažer? Po nástupu zahraničních "lovců hlav" přicházejí i domácí poradci V angličtině se jim říká Headhunters. V němčině Kopfjägers. Lovci hlav. Ale jejich činnost není tak hrozivá, jak by naznačoval název. Zabývají se vyhledáváním a výběrem vhodných kandidátů na manažerské pozice. Pro firmy, které se rozhodnou využít jejich služeb, to nemusí být zrovna levná záležitost. Ale měla by se vyplatit. Vždyť správný muž na správném místě vynaložené náklady firmě svojí činností vrátí. Po letech, kdy si české a moravské podniky nemusely vyhledáváním vhodných vedoucích pracovníků lámat hlavy, se před nimi objevil požadavek získat pro sebe co nejlepší manažery. Ale kde je vzít? Po poměrně krátké záplavě veřejných konkurzů na různá pracovní místa přišli ke slovu právě lovci hlav. Nejprve především zahraniční, v prvé řadě rakouští. Nástup Rakušanů Rakouští Kopfjägers se uchytili v celém bývalém východním bloku, začali zde zřizovat své filiálky. Přišli s léta prověřenými postupy, vytvářejí podle osvědčených metod místní databanky manažerů. První zákazníky získávali především v řadách zahraničních firem, které začaly působit v zemích bývalého východního bloku a hledali zde pro své filiálky či společné podniky manažery. Postupně ale začaly využívat služeb lovců hlav i domácí firmy. Zatímco rakouské hospodářství vesměs zažívalo recesi, poradenské firmy v oblasti personalistiky - Kopfjägern - ji díky novým trhům nepocítily. Ceny, které s sebou přinesly, pak jen dokumentovaly západní zkušenost, že schopný management má cenu zlata a patří k tomu nejcennějšímu, co firma má. Kolik se tedy platí za manažera? Částky, které v polovině roku 1992 zveřejnil rakouský hospodářský časopis Trend , se zřejmě ani po zhruba dvou letech výrazně nezměnily - rozhodně ne směrem dolů. Firma PMC Personal - und Management-Beratung si účtovala za nalezení vedoucího pracovníka (geschäftsführer) 50-70 tisíc šilinků v Maďarsku, v tehdejší ČSFR 40-50 tisíc šilinků. U Hill International stál manažer 92-120 tisíc šilinků, sekretářka 36000 šilinků, vše bez ceny inzerátu. Neumann International uváděl 100-600 tisíc šilinků za manažera, 75-100 tisíc šilinků za sekretářku. Další z rakouských poradenských firem - Catro - uváděla cenu u manažera 25 % z jeho ročního hrubého příjmu, pokud byl nalezen pomocí inzerátu, 30 % při přímém vyhledání. Nalezení sekretářky u této firmy přišlo na 20 % jejího ročního hrubého platu v Maďarsku, v tehdejší ČSFR byla pevná cena 38000 šilinků. Na českém trhu rovněž působí Managementberatung Dr. Jenewein, která v bývalé ČSFR začínala pobočkou v Bratislavě. Její cena za manažera: 80-250 tisíc šilinků. Se svojí pobočkou v Budapešti vstoupila na východoevropský trh i firma Pendl &Piswanger, která si účtovala 100-150 tisíc šilinků za vyhledání manažera a 8000- 20000 šilinků za sekretářku. Po počátečním náporu zahraničních poradenských firem začínají na našem trhu působit i domácí poradenské firmy. Zároveň se trh rozšiřuje i o nové klienty - vedle zahraničních firem to jsou stále více také domácí. Kvalita některých tuzemských poradenských firem je již taková, že mohou konkurovat zkušeným zahraničním "lovcům hlav". Přitom jejich ceny jsou přece jen nižší. Vědět, co chtít Co by si firma, která chce nalézt manažera s pomocí poradců, měla uvědomit? Především asi to, že poradci z ní v žádném případě nesejmou zodpovědnost. Následuje základní požadavek - umět přesně specifikovat, jakého manažera pro jakou funkci firma hledá, i když definovat to mohou pomoci právě poradci. Dále je třeba si vyjasnit, zda půjde o přímé vyhledání, nebo zda bude hledat pracovníky pomocí inzerátu. Tyto formy se totiž podstatně liší. Přímou cestou jsou vyhledáváni lidé, kteří svými schopnostmi a vlastnostmi co nejvíce odpovídají definovaným požadavkům. Vhodní kandidáti jsou posuzováni především na základě svých odborných schopností, zkušeností. Pomocí inzerátu se osloví určitá část trhu pracovních sil. Lze jistě oba způsoby kombinovat, ale záleží na tom, koho hledáte. Pro funkci generálního ředitele se asi forma inzerátu bude hodit méně. Poradci mohou s vybranými kandidáty uskutečnit pohovory a další procedury ověřující jejich schopnosti a znalosti. Konečný výběr by ale měl být vždy záležitostí firmy, která manažera přijme do svých služeb. František Kuberna Text k foto: "ULOVIT" TOHO NEJLEPŠÍHO: Poradci mohou prověřit schopnosti a znalosti vybraných kandidátů a doporučit firmě toho, kdo na pomyslném stupni vítězů obsadí první místo. OSKAR Za mimořádný výkon Firmě Santal za renovaci nábytku z měkkého dřeva a výrobu jeho replik. I při kompletaci firma používá jen dobové materiály. Kontakt: Santal, 798 02 Mostkovice 41, tel.:(0508) 76154 Rádce: Zákon a my Vrácení živnostenského listu Podnikám jako fyzická osoba v pohostinství. Ke 31. 3. 1994 ukončím podnikání. Musím po tomto datu vrátit živnostenský list? M.K., Praha Živnostenský list je průkazem živnostenského oprávnění, který osvědčuje splnění podmínek stanovených živnostenským zákonem pro provozování živnosti ohlašovací. Podle § 47 odst. 2, písmeno e) živnostenského zákona se v živnostenském listě vydaném fyzické osobě uvede doba, na kterou se živnostenský list vydává, ohlásila-li fyzická osoba provozování živnosti na dobu určitou. Pokud jste takto omezil dobu svého podnikání, vaše živnostenské oprávnění uplynutím vymezené doby zaniká a živnostenský zákon vám v § 57 odst. 3 stanoví povinnost vrátit živnostenský list bez zbytečného odkladu živnostenskému úřadu, který jej vydal. Pokud ve vašem živnostenském listu není uvedena doba, na kterou se živnostenský list vydává, nemusíte jej po ukončení činnosti odevzdat. V § 58 odst. 2 živnostenského zákona jsou uvedeny důvody, pro které může živnostenský úřad, který živnostenský list vydal, zrušit či pozastavit živnostenské oprávnění. Jedním z těchto důvodů je skutečnost, že podnikatel nezačal provozovat živnost ve lhůtě delší než pět let od vydání živnostenského listu. Analogicky by tedy mohlo dojít ke zrušení živnostenského oprávnění, pokud by doba od ukončení podnikání přesáhla délku pěti let. V takovém případě by vám vznikla povinnost živnostenský list vrátit živnostenskému úřadu, který jej vydal. Snížení nájemného Bydlím v družstevním bytě, kam zřejmě vlivem nedostatečné izolace zatéká. Tato závada trvá už čtyři roky. Jakým způsobem mám donutit družstvo, když to po dobrém a přes stálé upozorňování nejde, ke snížení nájemného až do doby, než dojde k odstranění závady? M.Z., Plzeň V případě, že řádnému užívání bytu brání závada, kterou je povinen odstranit pronajímatel bytu, a pokud pronajímatel tuto závadu neodstraní, ačkoli byl nájemcem na její existenci upozorněn, má nájemce v zásadě dvě možnosti: * Podle 691 občanského zákoníku má právo - po předchozím upozornění pronajímatele na závady - tyto v nezbytné míře odstranit a požadovat od pronajímatele náhradu účelně vynaložených nákladů. Tuto náhradu je nutné požadovat bez zbytečného odkladu. Právo na náhradu nákladů zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad. * Pokud závadu neodstraní pronajímatel a neučiní-li tak ani nájemce, má nájemce podle 698 občanského zákoníku právo na slevu nájemného, dokud pronajímatel tuto závadu neodstraní. Jestliže jste po celou dobu trvání popisované závady platil nesnížené nájemné, je zapotřebí určit výši přiměřené slevy z nájemného a potom můžete tuto slevu uplatňovat vůči pronajimateli i zpětně, tedy žádat vrácení určité části již zaplaceného nájemného. Přiměřenost slevy posoudí v případě sporu soud. Darovala jsem domek synovi a darovací smlouvou bylo v můj prospěch zřízeno věcné břemeno doživotního bydlení ve dvou místnostech v prvním patře. Teď bych ale chtěla užívat místnost v přízemí, protože je to s ohledem na můj věk a zdravotní stav přijatelnější. Jak mám postupovat? Musíme jít zase k notáři? A.R., Jindřichův Hradec Podstatnou obsahovou složkou smlouvy, jíž se zřizuje věcné břemeno, je vymezení obsahu a rozsahu tohoto břemene. Ve vašem případě je obsahem věcného břemene právo doživotního bydlení v rodinném domku, jehož vlastníkem je váš syn. Rozsah tohoto oprávnění je pak dán přesným vymezením prostor, které můžete jako osoba z věcného břemene užívat, a to jak výlučně vy sama, tak případně společně s majitelem domu. Mohou být dohodnuty i další skutečnosti související s vaším užíváním předmětných prostor, jako například způsob úhrady na otop, vodu, elektřinu, úklid a podobně. Pokud chcete některá ujednání obsažená v původní smlouvě o zřízení věcného břemene změnit, je možné tak učinit po dohodě s majitelem domu například dodatkem k původní smlouvě. Tímto dodatkem změníte původní rozsah věcného břemene tím, že původní smlouvou označené prostory nahradíte jinými. Stejně tak můžete rozsah svého oprávnění omezit, pokud například již potřebujete pouze jednu z původních dvou místností. Pro úplnost bych chtěla připomenout, že stejně tak je možné smlouvou způsobit zánik věcného břemene. V souladu se zákonem č. 256/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, vznikají práva odpovídající věcnému břemeni dnem vkladu do katastru nemovitostí, a to na základě pravomocného rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu o povolení tohoto vkladu s účinky ode dne doručení návrhu na vklad příslušnému katastrálnímu úřadu. Věra Urbanová Odpovědi připravila Advokátní kancelář Vácha & Malý, Olšanská 1a, 130 00 Praha 3 - Žižkov, tel.: (02) 691 93 33. text k ilustraci - Firma Neprodal: PANE MAJORE, HODLÁM ZAVÉST DO PODNIKÁNÍ NOVÉ PRVKY: Taktiku, strategii, průlom a obchvat, boj o ceny za pochodu a moment překvapení - takže potřebuji poradce... Carina se rodí na britských ostrovech Profit byl ve výrobním závodě automobilky Toyota * Za zlepšovací návrhy se neplatí Automobilka Toyota razí zásadu, že výroba musí být co nejblíže k zákazníkovi. V Evropě prodává více než 400000 vozů ročně. Proto se rozhodla zahájit zde také výrobu. Plánuje pokrýt asi polovinu požadavků evropského trhu místní produkcí. Za sídlo hlavního závodu si zvolila Británii. ------------ Igor Pírek ----------- Toyota začala v Británii s výrobou osobních vozů Carina až po náročném výběru místa koncem roku 1992. Její závod v Burnastonu v hrabství Derbyshire připomíná vzhledem spíše nemocnici. Areál firmy je umístěn do původní zeleně a další tisíce stromů a keřů bylo vysazeno během výstavby závodu. Výběr místa Při výběru místa posuzuje Toyota v první řadě kapacitu domácího trhu. V Británii se ročně prodají skoro dva miliony vozů, z toho skoro 60000 od Toyoty. Dalším kritériem je místní tradice ve výrobě automobilů, příslušenství a náhradních dílů. Je důležitá proto, že od samého počátku výroby v Británii automobilka počítala s tím, že 60 % dílů bude britského a evropského původu. V dalším období se má zvýšit tento podíl až na 80 %. Pouze 5 % dílů se dnes dodává přímo z Japonska, zbytek je z jiných závodů Toyoty. Nezanedbatelné jsou rovněž mzdové náklady v té které zemi. Britští pracovníci automobilky Toyota si ročně vydělají kolem 13000 liber hrubého, což je přibližně o 50 % méně než berou dělníci v německých automobilkách, kde jsou nejvyšší mzdy v tomto oboru na světě. Přitom úroveň pracovní síly v Británii zcela vyhovuje potřebám výroby. Potvrdila to skutečnost, že hned při zahájení výroby byly kvalitativní parametry automobilů minimálně na úrovni japonských závodů. Důležitá je rovněž výhodná poloha továrny pro 200 domácích i zahraničních subdodavatelů, protože Toyota drží zásoby pouze na 8 hodin výroby. Může si to dovolit proto, že má v každé chvíli přesný přehled o stavu zásob. Velké díly jsou označovány jednotlivě a u malých součástek celé bedny zvláštním štítkem, který umožňuje sledovat pohyb a spotřebu dílů ve výrobě. Z centrálního dispečinku podle toho upřesňují objednávky u dodavatelů, jejichž svoz zajišťuje jedna spediční firma v Británii a jedna v západní Evropě. Výcvik předcházel výstavbě Z Burnastonu vyjíždějí osobní vozy Carina E. Výběr a výcvik těch, kdo je vyrábí, začal více než 18 měsíců před zahájením produkce. Přihlásilo se nám na 30000 uchazečů, ze kterých jsme přijali necelé dva tisíce , uvedl Alan Jones výrobní ředitel Toyota Burnaston (na snímku) . Kvalitu jejich práce hodnotí "létající skupina" z japonské centrály, která pravidelně objíždí všechny závody Toyoty ve světě. Základní výrobní skupinu britského závodu tvoří pět dělníků a jeden vedoucí. Den začíná krátkou schůzkou, při které vedoucí skupiny informuje o denním úkolu. Na výměnu názorů na řešení problémů na pracovišti, zlepšovací návrhy a novinky ve firmě je určeno pět minut dopolední přestávky. Všeobecné vzdělání si mohou pracovníci zvyšovat pouze mimo pracovní dobu. Firma jim proplatí náklady spojené se studiem až v případě složení závěrečné zkoušky. Motivací je perspektiva V závodě v Burnastonu prakticky neznají fluktuaci. Nedá se však říci, že jsou pracovníci motivováni finančně. Mzdy jsou na úrovni jiných strojírenských oborů. Zaměstnanci si mohou navíc koupit jedenkrát ročně nový vůz s 18% slevou, což je běžné u řady dalších automobilek. Hlavním motivačním argumentem je soustavný rozvoj firmy, který se opírá o růst výroby a prodeje. Zatímco loni bylo vyrobeno 37000 vozů, letos to bude nejméně dvojnásobek. V delší perspektivě se počítá s produkcí 200000 automobilů, což si vynutí zvýšit počet zaměstnanců. Nynější zaměstnanci tím mají větší šance na další pracovní růst. Ve firmě je pravidlem, že vedoucí základních výrobních skupin se mohou ucházet o uvolněné místo vyššího vedoucího, který řídí pět základních skupin. Zájemci o postup jsou nejdříve seznámeni s pracovními povinnostmi. Všem je nabídnut zvláštní doškolovací kurz. Poté výběrová komise rozhodne o novém jmenování. Ti, kteří v závěrečné fázi neuspěli, mají prioritní právo účasti v příštím konkurzu. Ke stabilizaci pracovníků v podniku výrazně přispívá i dobrá pohoda na pracovišti. Projevuje se to například ve snaze vylepšovat výrobní postupy tak, aby co nejlépe vyhovovaly konkrétní pracovní skupině. Na každém pracovišti je mimo jiné možné zastavit linku ve chvíli, kdy má pracovník nějaký pracovní problém, například nestačí dokončit operaci v požadované kvalitě. Situaci mu okamžitě pomáhá řešit přímý nadřízený. Ze zastavení linky se nikdy neobviňuje dělník. Chyba se hledá ve výrobním postupu, nebo nástrojích. Jednoduché problémy se řeší okamžitě, složitějším se věnují pracovníci ve zlepšovatelském hnutí. Toyota razí filozofii, že se nápady a jejich realizace neodměňují, protože jsou výsledkem kolektivní práce a slouží ke zlepšení pracovních podmínek všech pracovníků skupiny. Podle zkušeností managementu tím odpadá řada problémů, například dohadování o tom, kdo je otcem původního nápadu. text k foto: PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ V BURNASTONU: Všichni zaměstnanci jsou v jednotném oblečení a na pracovišti vládne vzorný pořádek. VAŠE DOPISY Až příliš mnoho otazníků (Profit č. 12/1994) Jako uživatelce telefonní sítě mi byla stejně jako několika stovkám občanů a organizací v našem městě vyúčtována evidentně nesprávná sazba za listopad loňského roku. Počet telefonních impulzů byl v dokladu zdvojnásoben, prý vinou chybného zpracování počítačem. Firma Telecom vzápětí reagovala na tuto záležitost v regionálním tisku, omluvila se uživatelům a přislíbila, že uvede vše do pořádku vrácením přeplatků v příštím zúčtovacím období. Jako většina účastníků jsem i já v souladu s předpisem Telecomu, který říká, že podané námitky nemají odkladný účinek při placení, uhradila nesprávně stanovenou platbu, ovšem s vědomím, že veřejný příslib nápravy, navíc ještě uveřejněný v tisku, je zárukou urychleného vrácení peněz. K mému překvapení nejenže mi Telecom do března letošního roku nevrátil neoprávněně vyinkasovanou platbu, ale ani nereagoval na mé urgence. Při počtu účastníků, kteří byli podobně postiženi, si tak uvedená společnost zajistila po dobu několika měsíců úvěr v docela slušné výši bez koruny úroků. Ani veřejná omluva v tisku tedy nemusí být pro některé organizace závazkem a zárukou nápravy, zvlášť když využívají svého takřka monopolního postavení na trhu. Karin Kuklová, Prostějov Kalendář podnikatele (Profit č. 13/1994) Jako učitelka organizuji ve škole okresní soutěž pódiových skladeb. Škola však nemá fond, z něhož by se daly pro děti pořídit ceny za vítězné skladby. Osobní obcházení firem či písemné prosby o příspěvek znamenají ztrátu spousty času a někdy i nepříjemnosti. Napadlo mě nad vašimi kalendáři, že by mohl pomoci adresář sponzorských akcí. Vydával by ho obecní nebo maximálně okresní úřad. Informace by dodávaly organizace jako jsou školy, zdravotnická, kulturní a sportovní zařízení, která potřebují sponzory pro své akce nebo příspěvky na pořízení finančně náročných přístrojů. Uvedly by také formu reklamy pro případného sponzora. Adresář by eventuální sponzoři dostávali zdarma. Měli by přehled o potřebách organizací a mohli si lépe vybrat, komu přispět. Marcela Králová, Libáň Profit rádce (Profit č. 12/1994) Mám velkochov králíků, jakých u nás mnoho není. Bohužel narážím na nesolidnost a neodpovědnost výrobců krmiv, kteří chtějí především hodně vydělat bez ohledu na kvalitu. Často dodávají závadné granule obsahující žluklé tuky, plísně i jiné toxické látky. Nedávno tzv. lidský činitel zavinil smíchání směsí pro krůty a králíky, a to mělo za následek hromadný úhyn zvířat a jejich neplodnost na farmě chovající 1100 samic. Při reklamacích dávají najevo, že těch několik vagonů krmiva pro králíky jejich podnik nespasí. Dalším problémem je nesolidnost některých vykupujících, kteří například přes pevné smlouvy se zahraničními partnery "podnikají" doma vytvářením nižších letních cen. Nedávno jsem v Belgii navštívil výzkumný krmivářský ústav. Jak jsem se dověděl, pokud některý komponent krmiva tady podraží, výrobci ho ihned nahrazují jiným při zachování nutriční hodnoty. Každá vyrobená šarže krmiva musí obdržet "certifikát" jakosti a když přesto krmivo zaviní úhyn zvířat, výrobce farmáři škodu ihned uhradí a ještě za mlčenlivost slibuje dodávky krmiva s 50 % slevou. U nás naopak spíš dochází k likvidaci králičích farem. Jan Dvořák, Třebovice Síla konkurence V červnu 1993 začal Kovofiniš Ledeč nad Sázavou jako první s výrobou nerezových KEG sudů v ČR. Chtěl využít velké poptávky pivovarů, které nahrazovaly nevyhovující hliníkové sudy novými obaly. O tom, jak se Kovofiniši podařilo splnit svůj podnikatelský záměr, jsme hovořili s generálním ředitelem Petrem Mainerem . * Před rozpadem federace jste odhadli potřebu trhu na více než dva miliony nerezových KEG sudů. Jak velký podíl jste na něm skutečně obsadili? Letos vyrobíme a prodáme 150 až 180 tisíc KEG sudů. Každý druhý sud, který domácí pivovary kupují, je náš výrobek. Znamená to, že jsme se jako nováčci především mezi německými dodavateli prosadili. * Vaší konkurenční předností je pouze cena nebo nabízíte něco navíc? Je pravda, že se snažíme být asi šest procent pod cenovou nabídkou většiny německých firem. Ovšem někteří zahraniční výrobci mají ještě nižší cenu a jsme přesvědčeni, že v ČR prodávají pod své výrobní náklady. Faktem také je, že naším vstupem na trh začal trvalý cenový pokles. Zatímco před rokem platily pivovary za KEG sud průměrně 1850 korun, v červnu 1993 to bylo 1585 Kč a v závěru loňského roku jen 1334 Kč. Rozhodně se však nechceme prosadit cenovým podbízením. Vycházíme z toho, že naši odběratelé nemají dostatek peněz. Proto jsme zvolili směnkový způsob obchodu s 13procentním úvěrem, na němž se podílí Komerční banka. Zákazník neplatí hotovými penězi a my máme možnost směnky eskontovat a dostatečně rychle získat finanční zdroje. Většina obchodů probíhá formou směnek. * Můžete zákazníkovi nabídnout i další výhody? Na rozdíl od zahraničních firem zajišťujeme komplexní servis. Do vzdálenosti 160 kilometrů dodáváme zboží zdarma. Pivovarům nabízíme opravy sudů i ventilů. Přicházíme s některými novinkami, jako je nabídka zvedacího a spouštěcího zařízení AUTOKEG a vypalování čárkového kódu laserem, které by umožnilo automatickou kontrolu sudů a jejich obsahu. * Vyskytly se ovšem připomínky ke kvalitě svárů. Používáme nejmodernější západní technologii i nejkvalitnější dovážený materiál, proto není nejmenší důvod hodnotit náš výrobek jako méně kvalitní. Dosud jsme neměli jedinou reklamaci. Tlakové zkoušky našich KEG sudů ostatně potvrzují, že vydrží více než konkureční. | Podnikatelé informují | Teplické úspěchy Sdružení podnikatelů ČR okresu Teplice ustavilo dvě územní pobočky - v Bílině a Krupce. To se projevilo v lepší komunikaci mezi podnikateli a představiteli těchto měst. Bohuslav Zajkr V Bílině se podařilo ve spolupráci s městským úřadem snížit poplatky z prodeje alkoholu a tabákových výrobků ještě před jejich zrušením. Druhým výsledkem vzájemných jednání bylo stanovení maximálního nájemného v nebytových prostorech do roku 1995 na 195 korun za metr čtvereční. Snad nejvýznamnějším úspěchem bylo to, o co se marně podnikatelé snažili na republikové úrovni. Původně dvouleté pronájmy z první vlny privatizace se prodloužily na pět let. Významná je rovněž možnost přednostního odkoupení nemovitostí, v nichž jsou podnikatelé nájemci nebytových prostor. Přímo ukázkovou je spolupráce podnikatelů s představiteli města při tvorbě nových nebo novelizaci platných městských vyhlášek, které se týkají podnikatelů. Pobočka sdružení podnikatelů v Krupce dosáhla také snížení poplatků za tabák a alkohol. Je aktivní i jinak - pořádá burzy, výstavy, školení, hudební festivaly. Městský úřad v Teplicích podle předsedy Sdružení podnikatelů ČR okresu Teplice Leoše Hybše s podnikateli nespolupracuje. Na návrhy podnikatelů městský úřad ani neodpovídá. To řeší sdružení spoluprací s okresním úřadem, který má větší zájem řešit podnikatelské problémy. Tradiční a výnosné Odvětví skla, keramiky a bižuterie láká domácí i zahraniční investory Na této stránce vám představujeme jednotlivé obory národního hospodářství, které vstupují do 2. vlny kuponové privatizace. Výroba skla, keramiky a bižuterie se podílí na průmyslové výrobě ČR zhruba 2.5 procenty. Výhodou je domácí základní surovina a bohaté výrobní zkušenosti. Výhodná startovní pozice K základním oborům patří výroba užitkového skla, která představuje čtvrtinu celkového odvětví. Jde o strojně zpracované užitkové sklo a luxusní výrobky v uměleckém provedení. K dalším oborům patří výroba osvětlovacího skla, plochého skla, obalového a konzervárenského skla, skleněných vláken pro textilní a elektroizolační použití a technického skla. Dalším tradičním oborem je výroba užitkového a ozdobného porcelánu. Jedním ze základních oborů je bižuterní výroba. Ve srovnání s většinou ostatních odvětví byl sklářský, keramický a bižuterní průmysl v mnohem menší míře negativně ovlivněn ekonomickou transformací a vnějšími vlivy. Celková zadluženost je výrazně nižší než v ostatním průmyslu. Dalším pozitivním rysem je nadprůměrná rentabilita i stále rostoucí exportní schopnost, která je nyní zhruba dvojnásobná oproti průměru v ČR. Některé firmy tohoto oboru vyvážejí až 80 % své produkce. Export při stabilitě kurzu koruny však působí negativně na rentabilitu, protože růst cen tuzemských výrobních vstupů je rychlejší než případný vzestup exportních cen. Velká poptávka V současné době je ekonomika většiny podniků odvětví stabilizována zejména ve výrobě a odbytu, klesá i platební neschopnost a roste produktivita práce. Do odvětví vstoupili zástupci zahraničních výrobců, kteří finančně a technologicky výrazně posílili postavení českých společností. Privatizaci odvětví charakterizuje také mnoho přímých prodejů tuzemcům a restitucí. Do první vlny kuponové privatizace byl zařazen majetek v celkové hodnotě cca 6.5 miliardy Kč a do druhé vlny za necelé 3 miliardy, což představuje zhruba dvě procenta z celkové nabídky. Jde o části Karlovarského porcelánu, Sklo Bohemia, Crystalex a některé akcie z první vlny, například Sklo Unionu, Vertexu a dalších. Perspektivnost a rentabilita odvětví se projevila ve vysoké poptávce a tržní ceně akcií. Po počátečním poklesu se dostavil stálý vzestup, který je proti celkovému průměru výrazně strmější. V současné době se dá předpokládat relativní stabilizace a z dlouhodobějšího hlediska mírný vzestup při relativně vysokém cenovém rozptylu. Je to dáno rozdílnou ekonomickou situací jednotlivých podniků, zájmem zahraničních investorů a schopností vyplácet dividendy. Přemysl Skočdopol, Tomáš Fuks Kontakt: Spořitelní investiční společnost, Řásnovka 12, 110 15 Praha 1, tel.: (02) 248103 31, FAX: (02) 231 78 16. Chemie na startovní čáře Dokážeme racionálně využít naši velkotonážní výrobu? Z celkové nabídky pro 2. vlnu připadá 12.6 % t.j. téměř 20 mld.Kč. na společnosti z odvětví chemického průmyslu. Jsou nabízeny akcie celkem 29 společností. V první vlně bylo privatizováno 13 podniků, neprodané akcie osmi podniků jsou nabízeny i ve vlně druhé . Chemický průmysl patří v našich zemích k tradičním odvětvím. Na obratu průmyslového komplexu ČR se podílí zhruba 10 %, na vývozu 25 %, a cca 6 % na počtu pracovníků. Jeho postavení v národním hospodářství odpovídá menším západoevropským ekonomikám, zapojení do mezinárodního obchodu je však i přes vysoký podíl na vývozu nižší. Ve srovnání s minulostí došlo k poklesu výroby i zisku. Recese venku, útlum doma Příčinou je snížení cen chemických výrobků způsobené hlubokou recesí západoevropského automobilového, textilního a elektrotechnického průmyslu, na nichž je odbyt výrobků chemického průmyslu silně závislý. Z domácích příčin je to útlum našeho strojírenství a zemědělství. Proti evropským konkurentům máme výhodu levné a při tom kvalifikované pracovní síly, nevýhodou jsou nadměrné kapacity budované v minulosti pro trh bývalé RVHP. Toto, spolu s často zastaralými a energeticky náročnými výrobními technologiemi, zvyšuje fixní náklady produkce a tím snižuje celkové zisky. Výrobní základna je charakterizována širokým spektrem technologií na různém stupni technické úrovně od moderních technologií petrochemických a rafinerských výrob, až po značně zastaralé kapacity v oborech anorganické chemie a průmyslových hnojiv. Petrochemie v čele Pro analýzu není možné chemický průmysl pojímat jako jediné odvětví, tvoří jej typové skupiny, jejichž výrobní podmínky a podmínky pro uplatnění na trhu se výrazně liší. Rafinersko-petrochemický komplex je strategickým oborem našeho hospodářství, jedná se o moderní a investičně náročné celky pořízené v poměrně nedávné době. O případný vstup do rafinerských provozů Chemopetrolu Litvínov a Kaučuku Kralupy usilují některé zahraniční subjekty, jednání nejsou však dosud uzavřena. Perspektivy komplexu lze považovat za celkem dobré, je však nutno počítat s restrukturalizací, modernizací a ekologickými investicemi. Na vybudovanou petrochemickou a koksochemickou základnu úzce navazuje základní organická výroba, zpracování kaučuku, gumárenský průmysl a zpracování plastů. Prosperita posledních tří oborů je závislá na vývoji odbytu dnes převážně stagnujících strojírenských oborů. Gumárenský průmysl je závislý především na automobilovém průmyslu, který je hlavním odběratelem gumárenské produkce. Export základní anorganiky Další významnou skupinou výrob, které mají v našich zemích dlouholetou tradici , je základní anorganika, která zahrnuje výrobu kyselin, louhů, solí, hnojiv, syntetických pryskyřic, barev a laků a dalších výrobků a polotovarů. Tyto výroby jsou umístěny v následujících podnicích : Spolana Neratovice, Fosfa Poštorná, Lovochemie Lovosice, Synthesia Pardubice, Moravské chemické závody Ostrava, Spolek pro chemickou a hutní výrobu Ústí n.L., Precheza Přerov, Colorlak Uherské Hradiště a Chemopetrol Litvínov. Naše chemičky jsou zaměřeny převážně na velkotonážní výroby s malým podílem lidské práce. Většina firem se úspěšně vyrovnala se ztrátou východních trhů a část své produkce exportuje na západní trhy a trhy rozvojových zemí. Kvalifikovaná chemie módou Česká republika je odkázána na dovoz ropy a dalších strategických surovin. Z těchto důvodů by v blízké budoucnosti mělo dojít k výraznějšímu rozvoji třetí skupiny výrob, souhrnně nazývaných kvalifikovaná chemie. Tyto výroby se vyznačují vysokým stupněm zpracování základních surovin a vysokým podílem kvalifikované práce. Jedná se o výrobu organických barviv a pigmentů, pesticidů, insekticidů, biofaktorů, diagnostik, farmaceutických substancí, léčiv, dezinfekčních prostředků, čistých chemikálií, pomocných průmyslových přípravků, potravinářských přísad a umělých sladidel, kosmetiky a dalších výrobků. Nadprůměrných zisků mohou dosahovat zejména farmaceutické firmy, neboť se jedná o jediné odvětví, ve kterém v posledních čtyřech letech nedošlo k podstatnému poklesu výroby. Na rozdíl od zahraničních výrobců nepatří tyto firmy mezi průmyslové giganty, jedná se spíše o menší a střední podniky. Pro export léčiv na západní trhy je třeba předkládat k výrobku certifikát "správné výrobní praxe" (GMP). Získání certifikátu je podmíněno řadou doplňkových investic, dále pak zavedením velkého množství pracovních a organizačních opatření v technologickém procesu. Většina závodů chemického průmyslu má kombinovaný výrobní program, zahrnující několik oborů. Značná diverzifikace výrobního programu je v situaci transformace hospodářství výhodou, neboť jsou tak snadno vyrovnávány výkyvy trhu u jednotlivých výrobkových skupin. Fatra nejdražší Při zahájení obchodování na Burze cenných papírů Praha v červnu 1993 činila průměrná cena akcií chemických podniků 1182 Kč.při průměrné ceně všech akcií 1174 Kč. Po počátečním poklesu kurzy akcií chemických podniků postupně stoupaly, vrcholu bylo dosaženo 14.3.1994. Trend růstu i poklesu jejich cen kopíruje trend celkového trhu. K 31.3.1994 byla průměrná hodnota všech akcií 1392 Kč, průměrná cena akcií chemických podniků 1215 Kč. Nejvyšší ceny dosahují kotované akcie Fatry 4200 Kč, nejnižší akcie Tonasa a Lučebních závodů Kolín. Jiřina Haaszová, Ladislav Mráček Kontakt:Spořitelní investiční společnost, a.s., Řásnovka 12, 110 15 Praha 1,tel:(02) 248103 31, FAX:(02) 231 77 89 štoček: KAKTUS Informační kanceláři ČSAD v Praze, na jejíž telefonní čísla není možné se dovolat. Naposled v pátek před Velikonočními svátky. Pokud se žadatel na některé z čísel informační služby uváděných ve Zlatých stránkách dozvonil, dostalo se mu jen ujištění, že je v pořadí. Po dlouhém čekání pak následovalo klapnutí a nic, jako by někdo zavěsil. Při zvýšené ceně jízdného poskytuje ČSAD servis opravdu na úrovni. OSKAR Za mimořádný výkon Firmě Talpa - PTV za bezvýkopové pokládání kabelů a potrubí, které zajišťuje americkým zařízením Flow Mole. Zemní práce tohoto druhu se uplatňují při vrtání pod silnicemi, železničními tratěmi nebo i v centrech měst. Firma atak významně šetří životní prostředí měst, protože odpadá klasické rozkopávání ulic. Kontakt: Talpa - PTV, Lihovarská 10, 716 03 Ostrava - Radvanice, tel/FAX:(069) 24 73363 Firmě Mavet za vývoj a výrobu jednoúčelových strojů a plnicích zařízení pro prášky, kašovité a pastovité hmoty. S firemními produkty se lze setkat v potravinářském, kosmetickém nebo chemickém průmyslu. Kromě kvality zpracování zaslouží ocenění i dobrý servis. Kontakt: Mavet, Lidická 576, 552 03 Česká Skalice, tel/FAX : (0441) 52070. Štíhlejší a výkonnější Před dvěma třemi lety měl před sebou podnik Železniční průmyslová a stavební výroba (ŽPSV) Uherský Ostroh chmurné vyhlídky. Jeho téměř monopolní odběratel - České dráhy - neměl peníze a rušil zakázky. Během krátké doby prošel podnik odtučňovací kúrou a dnes má výrobní program schopný konkurence. Hovořili jsme o tom s generálním ředitelem akciové společnosti ŽPSV Josefem Hladišem. * Jak jste reagovali na situaci, když se firma dostala do problémů? Ještě v roce 1991 jsme měli od Českých drah zakázky za 600 milionů korun, o rok později klesly na 200 milionů. Bylo nám jasné, že nemůžeme vyklidit tradiční a velmi výnosný trh, ačkoli je nyní v útlumu. Věděli jsme, že modernizace železnic je nevyhnutelná a v budoucnu opět stoupne poptávka po našich pražcích. Proto jsme sice hledali nové aktivity ve stavebnictví, ale původní výrobní potenciál jsme rozhodli udržet a případně zvýšit. * Co můžete nabídnout k nutné modernizaci českých železnic? Přišli jsme s pražcem nové generace B 91, který umožňuje rychlost v osobní dopravě až 200 kilometrů za hodinu. Náš výrobek testovala i německá zkušebna s velmi dobrým výsledkem. Máme smlouvu na první dodávku 5 tisíc kusů pro Deutsche Bundesbahn. To pro náš odbyt mnoho neznamená, ale dostáváme se do povědomí jako významný evropský výrobce. Pražce B 91 děláme téměř na koleně a naším úkolem je sehnat peníze nebo zahraničního partnera na pořízení špičkové výrobní technologie. Máme i další novinky, například ekologické železniční vany k zachytávání nebezpečných odpadů. * Sáhli jste při reorganizaci také do vlastních řad? Rozhodli jsme se k zásadním organizačním změnám uvnitř podniku. Ponechali jsme personálně zredukované ředitelství, vypustili střední řídicí článek -závody- a mírně jsme posílili technicko-hospodářský úsek středisek. Z původních 265 řídících pracovníků odešly dvě třetiny. Chybějící závody jsme prostě nahradili vyšší výkonností středisek a podnikového ředitelství. K profitu i za krize Investice do vlastního výzkumu a vývoje jsou jako půjčka, splatná pozítří Strojírenství - velká neznámá ekonomické reformy. Podívali jsme se na jeden případ: Krušnohorské strojírny. Ve čtvrtém kole první vlny kuponové privatizace se jejich akcie prodávaly v poměrně nízkém kurzu 26 akcií za sto bodů investičních bodů. Ten, kdo právě na tuto nijak výjimečnou firmu vsadil celou kuponovou knížku, dnes může jásat nad informací, že na valnou hromadu, svolanou na 17. května, jde návrh na výplatu dvacetikorunové dividendy na každou akcii. Jaroslav Šulc Dostat dnes - po zdanění - bez stokoruny 4000 korun čistého dividend, to je slušný výsledek. A kdo chce všechny akcie prodat (kus po pětistovce), má šanci na 130000 korun. Není proto divu, že kurz akcií Krušnohorských strojíren, poté, co byly jasné první obrysy loňských hospodářských výsledků, vcelku spolehlivě od konce února stoupá. O tom, jak se i v tak krizovém prostředí, v jakém se nyní nachází (až na výjimky) celé české strojírenství, firma vloni dopracovala ke skoro 50 milionům hrubého zisku a jakou má další strategii, jsme hovořili s Janem Zudou, jejím generálním ředitelem. * Je loňský zisk důsledkem pouze toho, že proti konkurenci máte nespornou výhodu z umístění přímo v centru palivové základny severních Čech? V situaci rozpadu jiných trhů je to určitě velké plus pro nás, kteří jsme od počátku zaměřeni na dodávku společnostem, zajišťujícím povrchovou a hlubinnou těžbu hnědého uhlí. Přesto jsme i my inkasovali důsledky v případě, že se některý z našich partnerů dostal do útlumu. To je případ desetimilionových výpadků tržeb jednoho našeho důležitého závodu v Teplicích. * Na povrchových dolech se omezuje investiční výstavba, čili poptávka po produkci vaší firmy. Ekonomika v recesi přece potřebuje méně energie, a té je teď jakoby nazbyt. Je to trh jako každý jiný. Je na nás, abychom zákazníkům místo nových strojů nabídli opravy a údržbu strojů již instalovaných. A tato konverze se z valné části uskutečnila. * To je okamžité východisko. Myslíte si však, že firma má i dlouhodobou perspektivu vzhledem omezenému horizontu těžby uhlí v tomto regionu? Prognózy těžby v tomto revíru se vyvíjejí od "komárkovských" představ rychlého útlumu až k nezřízenému optimizmu těžby uhlí ještě někdy v roce 2200. Podle posledních představ ministerstva průmyslu by teprve rozmezí let 2002 až 2020 mělo představovat roky postupného omezování těžby, když teprve v roce 2005 by mělo dojít k vyrovnané potřebě a nabídce energie. Ale nás se týká povrchové dobývání jako takové. A to není jen skrývka a těžba uhlí, ale - v souladu s ekologickou koncepcí státu - třeba i úprava vytěžených prostor. * Máte na mysli úpravu zdejší "měsíční krajiny"? Stroje, které už dnes umíme konstruovat, tu mají v rekultivaci skutečně klíčovou úlohu. Takže i v případě, že naběhne Temelín na plný výkon, že se kolem nás dejme tomu do čtvrt století ukončí těžba uhlí, máme na další čtvrt století práce až nad hlavu. A ukažte mi v republice firmu s šancí na vcelku vyjasněnou poptávku pro příštích padesát let. * To říkáte také proto, že máte místní monopol? To je omyl, protože kolem je spousta firem, které zcela nedávno ztratily tradiční odbytiště a teď chtějí přežít. Už teď se tlačí na náš trh. * Konkurují cenami dodávek? Také cenami. Nám nezbývá, než tam, kde jde o desetimilionové zakázky, dokládat svým odběratelům rozpočtově jednotlivé kalkulace. Smluvní ceny toho typu, že my si řekneme , kolik za mašinu chceme, a zákazník jen pasivně zaplatí, už neexistují. Ale konkurence nás nutí hledat zbytečné náklady a hlavně přicházet s lepším produktem. * Na rozdíl od jiných firem jste dosud nezrušili svůj předvýrobní úsek, ač do výsledné bilance celé firmy loňského roku přispěl více než třímilionovou ztrátou. Pokud se chceme na příštím trhu předvádět s technicky vyspělými produkty, musíme si svou výzkumnou a vývojovou základnu udržet i za cenu pár milionových dotací. * To jste skutečně ochotni ze zisku jiných závodů přelévat peníze ztrátovému subjektu? A proč ne? My výzkumák potřebujeme jednak k běžné inovaci, dále k hledání uplatnění našeho sortimentu na jiných, než dnešních segmentech trhu. A konečně: Bez něj se neobejde ani příprava nového sortimentu v rámci ekologického programu: Strojů pro úpravu odpadů, šrotu a třídírny komunálního odpadu. * Firma nemá kupodivu samostatný marketingový útvar. Máte k tomu důvody? Valnou část marketingových služeb plní většina špičkových pracovníků ať managementu, tak zmíněného výzkumáku. Jde o to, že vytěžování volných kapacit kooperacemi pro různé zahraniční odběratele nemůže být plnohodnotnou náhradou za vlastní perspektivní výrobní program. Proto jsme provedli průzkum možných odběratelů mimo náš obor důlního strojírenství. Následně jsme zformulovali programy vývoje nových výrobků jak pro tato nová odvětví, tak i program inovací a technického řešení pro našeho tradičního zákazníka - pro povrchové doly. * Teď ale roli výzkumáku moc nerozumím. Až dosud fungoval víceméně jako zakázkové a vývojové pracoviště pro externí zákazníky. Stanovili jsme mu novou prioritu: Řešení nosných programů firmy s tím, že do budoucna zůstane nositelem technického pokroku a bude vytvářet technické předpoklady jak pro úspěšný marketing, tak pro inovace výrobního sortimentu. Kromě toho ho chceme přestěhovat sem, do Komořan, bezprostředně do blízkosti vlastních výrobních provozů. V úvodním řešení vždy kalkulujeme s určitou mírou rizika, a to podle hloubky i kvality marketingového průzkumu. Cestu, jak riziko omezit, vidím ve vtažení potenciálních zákazníků do úlohy oponentů možných směrů řešení. * Chcete říci, že si zákazník sám bude zadávat stroj na míru? A proč ne? Především na základě těchto požadavků budeme operativně korigovat směry řešení stejně jako parametry, respektive skladbu výstupu. Trvalé spojení řešitelů s výrobními závody a se zákazníkem již od počátku řešení, společný přístup výrobního a obchodního úseku bude rozhodovat o konečném efektu - nejen technickém, ale i komerčním. A nejen to: Současně to vytvoří i neformální kontrolní systém k zajištění skutečně efektivní tvůrčí činnosti. Buď bude plně orientovaná na potřeby rozvoje firma a zákazníka a má tu místo, nebo nebude. Pak ovšem otázka stojí úplně jinak. * Týká se to i zahraničních nabídek? Samozřejmě, přestože jsou často velmi komplikované. Například jen náš teplický závod vloni rozpracovával nabídku zakázek v úhrnné výši asi za 450 milionů korun, ale dotažena do konce bývá tak jedna z deseti nabídek. citát: Firem, které mají na padesát let dopředu jasné zakázky, tu není moc Nejpesimističtější? Léta letoucí se tradoval vtip o "průměrných vánocích", horších než ty loňské a lepších než ty napřesrok. Po celá ta léta však předvánoční nákupy a sváteční obžerství připomínaly stav před očekávaným koncem světa. Jako by už žádné napřesrok nemělo být... Je to s podivem, ale po dvou letech snahy o transformaci ekonomiky se v tomto nezměnilo nic. Přestože, jak se zdá, víme, že by bylo třeba myslet na zadní kolečka, protože nás čeká těžký rok. Podle průzkumu veřejného mínění agentur, sdružených v Gallup International, jsou obyvatelé Československa ve svých názorech na příští rok největšími pesimisty v Evropě. Pesimisté mezi námi (62 %) o plných 36 procent převyšují nad optimisty (10 %) a těmi, kdo neočekávají významnou změnu ani k lepšímu, ani k horšímu (16 %). V pořadí za námi Rusové, Estonci, Maďaři, Litevci, což je dejme tomu pochopitelné, ale mnohem a mnohem dál už na úrovni 43 procent převahy optimismu Bulhaři, což je asi pro nás nepochopitelné. Ale možná je to i tím, že Bulhaři měli letos mimořádně zlé vánoce, takže si ani nedovedou představit horší... Lze předpokládat, že graf, který jsme včera otiskli, už dnes využije přinejmenším část levicově orientovaného tisku jako nepřímý důkaz chmurných vyhlídek a právem převládajícího pesimismu. Právě tak je však tentýž výsledek možno interpretovat jako důkaz českého realismu, který v příštím roce očekává předvídané "dosažení dna" před (rovněž předvídaným) pozvolným nástupem nového hospodářského růstu. Dalo by se o tom dlouze diskutovat a nepochybuju o tom, že se i diskutovat bude. Samotná statistika však umožňuje tolik různých interpretací, že jen s ní ke kloudnému výsledku nedojdeme. Proto si kladu otázku, jak spolu souvisí tak výrazně skeptický názor na nejbližší budoucnost a tak tradičně rozmařilé vánoce. Jestli nakonec za tím vším není až příliš dlouhé čekání na to, co musí přijít, ale jaksi stále nepřichází... JIŘÍ FRANĚK CHORVATSKO Terčem Karlovac ZÁHŘEB - Chorvatské město Karlovac bylo v noci na pátek objektem těžkého dělostřeleckého bombardování ze strany jugoslávské armády. Informoval o tom záhřebský rozhlas, který ostřelování Karlovace označil za nejtěžší od vypuknutí občanské války v Jugoslávii. Další informace na straně 4 - NOC STRÁVENÁ VE SKLEPENÍCH Kabelová televize VSETÍN/HAVÍŘOV (mot) - Vsetínské sídliště Jasénka má k novému roku hotový rozvod kabelové televize. Zatím mohou jeho obyvatelé přijímat osm televizních programů (F1, ČTV + 6 satelitních) a rozhlasové stanice v pásmu VKV. Za poplatek 12 Kčs měsíčně v příštím roce firma Cabel plus rozšíří nabídku o dva polské programy, jeden slovenský a regionální kanál, na kterém město může vysílat svůj program už teď. V Havířově včera mohlo přijímat programy a.s. Kabelová televize šest set domácností. Jednohodinovou besedou ve spolupráci s týdeníkem Hlasy Havířova začalo také první regionální havířovské vysílání. DEMOKRATICKÁ STRANA PRÁCE: Od Klause po Weisse BRNO (ivh) - " Nejsme strana komunistická, exkomunistická ani postkomunistická," pravil v úvodu včerejší tiskové besedy Demokratické strany práce (DSP) předseda její moravské zemské organizace dr. Zdeněk Přikryl. Členy DSP a sympatizujícími se podle jeho slov stali ti, kteří jsou znechuceni současným stavem naší společnosti (tj. údajným nerespektováním lidských práv, ideologizováním diskusí v parlamentu, neschopností dohodnout se na státoprávním uspořádání, urychlenou ekonomickou reformou...): nestraníci, bývalí disidenti, signatáři Charty, exsocialisté i exkomunisté. Co DSP nabízí? Z ustavujícího prohlášení vyplývá, že dialog, solidaritu a porozumění: "Chceme prosazovat pro všechny stejná práva a především národní usmíření po vzoru Španělska; chceme svobodný, nezávislý a demokratický stát." K prosperitě se podle dr. Přikryla dopracujeme pouze pomocí sociálně tržní ekonomiky a přechodné období bychom mohli překonat výrazným zdaněním milionářských zbohatlíků. Není také nutné zatracovat vše minulé, naopak je potřebné využít vše dobré, co bylo v této zemi vytvořeno , a na naši komunistickou minulost" hledět v historických souvislostech." Byť dr. Přikryl na otázku, jaké místo DSP zaujímá v našem politickém spektru, odpověděl nejistě ("zatím zprava až doleva"), první partneři při koaličních jednáních napovídají víc: HZDS, SDL, ČSSD a HSD - SMS. Prázdniny uprchlíkům Do prvního dne v české rodině se včera probudily děti z uprchlických táborů. Po řadě monotónních měsíců stráví 10 prázdninových dnů v městech i vesnicích Čech a Moravy. Pobyt šesti desítek dětí v křesťansky orientovaných rodinách se podařilo zorganizovat několika pražským dobrovolníkům. Pro utečence je tato akce velkou událostí. Rodiče z nejrůznějších koutů světa jsou stejní - ať Rumuni, Angolané či Rusové, své ratolesti vyprovázeli k autobusu se slovy "nenastydni a buď hodný". (JD) POSLANECKÝ NÁVRH TŘÍ HLAV NOVÉ ÚSTAVY (I.) Jedna, nebo dvě komory? Skupina poslanců Federálního shromáždění - představitelů převážné většiny politických klubů FS - připravila návrh tří hlav nové Ústavy ČSFR, týkajících se postavení a funkcí parlamentu (hlava čtvrtá), prezidenta (hlava pátá) a vlády (hlava šestá). Všechny tři hlavy jsou navíc připraveny ve variantách, z nichž první počítá s existencí jednokomorového parlamentu a Federální rady a druhá s existencí parlamentu dvoukomorového, složeného z Poslanecké sněmovny a Senátu. V několika pokračováních se zastavíme u stěžejních bodů návrhu. Pokud jde o budoucí Federální shromáždění, ve variantě počítající s 30člennou Federální radou (jak ji navrhuje prezident Havel) by mělo být jednokomorové buď s 200, nebo 300 poslanci. Zvítězí-li varianta dvoukomorového parlamentu (k níž se zřejmě přiklání většina nynějších poslanců FS), Poslanecká sněmovna bude mít 200 poslanců a bude sídlit v Praze, Senát se 100 senátory bude v Bratislavě. Budoucí senátoři (50 by bylo voleno v ČR a 50 na Slovensku) nesmějí být mladší než 35 let. Člen FS nesmí být současně prezidentem republiky, členem zákonodárného sboru ČR nebo SR a soudcem. Otevřená zůstává otázka slučitelnosti poslanecké funkce s funkcí člena vlády: předkládají se obě možnosti a těžko říci, která zvítězí. Výkon poslanecké funkce je podle návrhu považován za povolání a vylučuje jiné zaměstnání nebo hospodářskou činnost s výjimkou vědecké, pedagogické, literární a umělecké práce. Zajímavé je v této souvislosti nově navrhované znění poslaneckého slibu: "Prohlašuji, že jsem za účelem získání mandátu nikomu přímo ani zprostředkovaně neslíbil ani neodevzdal žádné dary. Slibuji, že budu věrný České a Slovenské Federativní Republice, budu zachovávat její ústavu a ostatní zákony, nepřijmu po převzetí mandátu od nikoho žádné sliby nebo dary přímo ani zprostředkovaně, které by ovlivnily výkon mého mandátu, a budu vykonávat svůj mandát čestně a podle svého svědomí, v zájmu všeobecného blaha." Jedním z diskutovaných problémů v nynějším parlamentu je velikost, složení a pravomoci předsednictva FS. Na tento 40členný orgán se mnozí dívají jako na moloch a často jej kritizovali. Návrh předpokládá v obou variantách desetičlenné předsednictvo složené podle zásady poměrného zastoupení. Budeme-li mít Senát, i v jeho čele bude předsednictvo nejvýše desetičlenné, složené podle zásady poměrného zastoupení politických stran, ale současně respektující zásadu rovného zastoupení senátorů zvolených v obou republikách. Odlišně je ve variantách řešena situace, kdy vláda ČSFR vykonává funkci prezidenta. Přikloní-li se současní poslanci k jednokomorovému parlamentu, budou muset rozhodnout, zda v návrhu ponechají odstavec 4 článku 23, podle něhož předsednictvu FS v takové situaci přísluší jmenovat a odvolávat vládu a její členy, nebo zda tento odstavec vypustí a předsednictvu parlamentu tuto pravomoc neponechají. Ve variantě se Senátem by toto právo náleželo jeho předsedovi. Podle obou variant má předsednictvo parlamentu setrvat ve funkci i po skončení volebního období FS nebo po jeho rozpuštění, a to do okamžiku, než si nový parlament zvolí své (svá) předsednictvo(a). Budeme-li mít Poslaneckou sněmovnu a Senát, vytvoří se v takovém případě z jejich předsednictev Společný výbor. Zůstává přirozeně právo vydávat zákonná opatření, jimiž se ovšem nesmějí přijímat a měnit ústavní zákony, usnášet se na rozpočtu ČSFR nebo přijímat a měnit zákon o volbách do FS. ALENA SLEZÁKOVÁ V BĚLEHRADU SE PŘIPRAVUJE VELKOSRBSKO o VANCE SE VRACÍ POZÍTŘÍ Noc strávená ve sklepeních ZÁHŘEB/BĚLEHRAD/NEW YORK - Podle záhřebského rozhlasu dopadlo na chorvatský Karlovac v noci na pátek okolo 500 dělostřeleckých granátů. Obyvatelstvo bylo nuceno vyhledat úkryty ve sklepeních svých domů. Karlovac je průmyslové město vystavěné v barokním slohu. Leží 55 kilometrů jihozápadně Záhřebu na okraji jedné z částí chorvatského území, na něž si činí nárok srbští extremisté. Záhřebský rozhlas dále uvedl, že dělostřelecké ostřelování Karlovace poškodilo obytné domy a důležité objekty. Podle stejného zdroje byly cílem nočního dělostřeleckého útoku také vesnice v okolí Karlovace a východochorvatské město Osijek. V Osijeku přišel o život údajně jeden člověk a další dvě osoby byly zraněny. Srby ovládané politické vedení SFRJ mezitím intenzívně pracuje na konvenci, jejímž přijetím by měla být vyhlášena "nová" Jugoslávie. Podle agentury Tanjug se okleštěné předsednictvo SFRJ, vedení parlamentu a zástupci jedenácti prosrbsky orientovaných politických stran ve čtvrtek dohodli, že příslušná schůzka se uskuteční již 3. ledna v Bělehradu. Pozváni byli zástupci všech politických sil, kterým" záleží na udržení Jugoslávie". Místopředseda předsednictva SFRJ Branko Kostič minulý týden prohlásil, že "budoucí" Jugoslávie by mohla zahrnovat Srbsko, Černou Horu a také oblasti Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, v nichž srbské národnostní menšiny vyhlásily autonomii. Finanční odborníci v Bělehradě odhadli dosavadní ztráty vyplývající z občanské války na 30 miliard dolarů. Jak napsal list Politika, tato suma zahrnuje přímé i nepřímé škody. V minulých týdnech obdrželo jugoslávské ministerstvo spravedlnosti již první žádosti o odškodné. Ty však zatím "vzhledem ke komplexnosti problémů" nemohly být zpracovány, uvedl jugoslávský deník. Vedení jugoslávské armády obvinilo Maďarsko, že na svém území umožňuje chorvatským jednotkám přípravu k bojovým operacím proti srbským dobrovolníkům a útvarům federálních vojsk SFRJ. Bělehradský deník BORBA včera citoval vysokého jugoslávského vojenského činitele, který prohlásil, že Maďaři otevřeně podporují Chorvaty. Tento nejmenovaný důstojník dále uvedl, že "chorvatské jednotky byly spatřeny na odvrácené straně maďarské hranice". Budapešť podle jeho slov "dovoluje, aby chorvatské svazky pronikaly přes maďarské území do oblastí kontrolovaných jugoslávskou armádou". Zvláštní emisar generálního tajemníka OSN Cyrus Vance se v pondělí vrátí do Jugoslávie, aby se zde znovu pokusil připravit půdu pro rozmístění jednotek OSN. Oznámil to osobně ve čtvrtek novinářům v New Yorku. Zároveň však vyjádřil málo optimismu, pokud jde o úspěch. Na dotaz, zda svou cestu považuje za poslední šanci, neodpověděl přímo, ale naznačil, že se vše nevyvíjí příznivě. Konstatoval rovněž, že německé uznání Chorvatska a Slovinska celé záležitosti neprospělo. Podle zdrojů OSN Vance v neděli zavítá do Lisabonu, který od 1. ledna předsedá Evropským společenstvím, a v pondělí odtud odcestuje do Jugoslávie. Objevy Marco Pola Dirigent Wilhelm Furtwängler, jako skladatel až donedávna prakticky neznámý, vešel do světového katalogu se svou 1. a 3. symfonií a Klavírním koncertem díky dirigentovi Alfredo Walterovi, pianistovi Davidu Livelymu a značce Marco Polo. - Řada firmy Decca The World of..., která byla pro svou dramaturgii, kvalitu a láci velmi oblíbená už v době LP desek (tehdy LP stála 99 pencí), si získává nové příznivce i v čase kompaktů. Nedávno byly vydány čtyři nové tituly, věnované Bachovi, Händelovi, Chopinovi a Johannu Straussovi-synovi. - Snad nejslavnější chopinovský pianista tohoto století Artur Rubinstein je interpretem kompletního klavírního díla polského skladatele v jedenáctideskové antologii labelu RCA Victor The Chopin Collection. - Jedné z nejprodávanějších desek poměrně levného Supraphonetu, na které jsou díla pro housle a orchestr R. Schumanna a F. Schuberta (sólista Václav Snítil), se dostalo - zejména díky Schubertovi - vlídné kritiky v říjnovém Gramophonu. - V širší nominaci na výroční ceny tohoto časopisu se letos neobjevuje ani jeden z CD titulů našich firem. Ještě že prestiž českého hudebního umění zachraňují prostřednictvím děl Leoše Janáčka Rudolf Firkušný a Charles Mackerras, kteří nahráli jeho skladby pro klavír, resp. operu Osud. - Slavný houslista Zino Francescatti, narozený v Marseilles jako syn francouzského houslisty italského původu, zemřel ve věku 89 let ve svém rodném kraji. Od roku 1939 žil v USA, kde pro firmu CBS nahrál prakticky všechny slavné koncerty. V roce 1968 s ním Supraphon vydal licenční LP desku s Paganiniho prvým a Saint-Saënsovým třetím koncertem. - Panton volně navázal zatím čtyřmi tituly na svou řadu The Very Famous... orchestrálními díly Sukovými, Bartókovými, Dvořákovými koncerty a Klavírními koncerty 20. století. LEO JEHNE ad hokej Po dvou kolech vedou tabulku týmy SSSR, USA a Kanady se 4 b., celek ČSFR je sedmý bez bodu. Tryskáč za milión MOOSE JAW - Bývalý slavný hokejista severoamerické NHL Bobby Hull se po mnoha letech rozhovořil o svém někdejším senzačním přestupu z Chicaga do Winnipegu:" V Chicagu jsem působil patnáct let a nikdy mě ani nenapadlo, že bych je opustil. Miloval jsem to město, připadal jsem si jako jeho vládce. Když za mnou přišli skauti z Winnipegu, řekl jsem, že přestoupím za milión dolarů. Byl jsem totiž přesvědčen, že je to zcela nereálná částka. Oni však dali na tehdejší dobu zcela neuvěřitelnou sumu dohromady a já jsem musel splnit slovo." Na závěr interview, které Bobby Hull poskytl novinářům v Moose Jaw, s humorem, ale i trochou nostalgie poznamenal:" Celý život trpím pocitem ztráty osobnosti. Dlouhé roky mě veřejnost znala pod přezdívkou Zlatý tryskáč. Potom se o mně hovořilo jako o bratrovi Dennise Hulla, který hrál rovněž hokej. Nyní jsem zase Brettův otec. Kdo vlastně ještě něco ví o Bobby Hullovi?" JAK UDRŽET ZAHRANIČNÍ LEKTORY? JE STO KORUN MĚSÍČNĚ MOC? Peněz školám přibylo, ale... Jak jste na tom koncem roku s penězi? Tuto otázku jsme položili ve dnech, kdy se všude mluví o rozpočtech, ředitelce pražského gymnázia Nad alejí Anně Dvořáčkové. Situace je podstatně lepší než v září, kdy jsme byli přesvědčeni, že nebudeme mít na zaplacení účtů za elektřinu. Původně jsme dostali na naši mimořádně velikou školu 6 miliónů, po valorizaci to nakonec dělá 9, takže můžeme nakoupit , co je potřeba , a dát učitelům i slušné odměny. Bohužel ale jednorázové, takže velkou část spolknou daně. Obávám se, že to pořád ještě nezadrží učitele, kteří chtějí a hlavně mají možnost odejít za lepším. Letos mi odcházel každý měsíc někdo. Tady vydělávají ti starší se vším všudy sotva čtyři tisíce, podniky jim nabízejí dvojnásobek. Zejména jazykářům. Problém taky je, že co jsme získali, musíme do konce roku utratit. Převádět peníze na různé účely taky není pořád možné. My například dostali investiční prostředky na dostavbu tělocvičny. Jedna firma nám nabízela fasádu za půl miliónu. Nakonec jsme ale sehnali jinou, která to udělá za polovinu, jenže za těch ušetřených 250000 nemohu koupit například tolik potřebnou kopírku. Vaše škola poskytuje víc, než běžná gymnázia. Ve čtyřech třídách se učí angličtině až jedenáct hodin týdně, přesněji řečeno anglicky učíte i některé další předměty. Je to finančně náročné? Jistě. Když zaměstnám například čerstvého absolventa anglistiky z filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jeho nástupní plat bude 2400. Zahraniční lektor má o 1100 korun větší osobní plat, což je sice pořád ještě pakatel - všichni to dělají z čistého nadšení - ale mně se stejně ztenčuje mzdový fond víc než jiným školám, kde tolik lektorů nemají. Pomáháme si například tak, že za nepovinné hodiny, jako je třeba latina, italština, francouzská konverzace, rodiče platí deset korun. Kromě toho ve čtyřech anglických třídách (v těch, kde se učí anglicky i další předměty) vzniká jakási rodičovská nadace, která by měla přinést od každého žáka tisícikorunový příspěvek na rok, tedy stokorunový na měsíc. To je prakticky jediná možnost, jak rozšířenou výuku zachovat. Třetina takto získaných prostředků by měla jít na zkvalitnění vybavení (máme tu například anglickou knihovnu), další třetina na zaplacení výdajů lektorům (platí si tu sami byt atd.), a třetí třetina by se dětem vrátila v takových věcech, jako jsou kopírované učební texty a kazety. Souhlasí rodiče s placením? V prvních ročnících ano, v druhých byla jejich reakce rozpačitější. Někteří říkají, je to přece státní škola. Jenomže to, co my poskytujeme, je nadstandard. V jazykové škole by za něco takového platili tisíce. Pokud někteří nebudou souhlasit, není vyloučeno, že se jedenáct hodin angličtiny nebude nadále učit ve všech čtyřech třídách, ale jen tam, kde se rodiče dohodnou. Slyšela jste o tom, že by školy mohly být financovány ne podle toho, kolik dostaly loni, ale jedním z hlavních kritérií by se stal počet žáků? Slyšela a považuji dotace na žáka za spravedlivější. Ovšemže je nelze absolutizovat a musí se ponechat prostor pro vyrovnávání objektivních podmínek škol. Ale s tím se prý počítá. RADKA KVAČKOVÁ PŘEDSTAVITELÉ JEDENÁCTI REPUBLIK DOSÁHLI DOHODY O STRATEGICKÝCH ZBRANÍCH SKLÁDÁNÍ NOVÉHO DOMINA MINSK/MOSKVA/KIJEV - Nejvyšší představitelé jedenácti republik bývalého SSSR, kteří se včera sešli na summitu v běloruském Minsku, dosáhli dohody o strategických zbraních. Oznámily to bez dalších podrobností o obsahu dohody zdroje blízké ruskému prezidentu Borisi Jelcinovi. Podle stejných zdrojů je možné, že uzavření dohody o konvenčních zbraních bude trvat ještě několik týdnů. Hlavním sporným bodem je návrh na vytvoření "spojených konvenčních ozbrojených sil", které si přeje Moskva. Ukrajina, Moldavsko a Ázerbájdžán včera znovu potvrdily, že jsou proti tomuto návrhu. Účastníci minského summitu rovněž schválili návrh dohody o koordinačních institucích Společenství nezávislých států. Jen přílišní optimisté očekávali, že k minskému setkání představitelů jedenácti republik se bude moci připojit i Gruzie. Z Tbilisi přišly jen zprávy o nových prudkých bojích, při nichž se opozici dosud nepodařilo přimět Zviada Gamsachurdiu ke kapitulaci. Minská jednání se odehrávala v prostorách, které byly bezpečnostně dokonale zajištěny, dokonce prověřeny i co do radiační čistoty, protože se nacházejí v oblasti ne tak vzdálené od té, která dosud trpí zamořením následkem černobylské tragédie. Svět zajímají z Minska ponejvíce zprávy strategického charakteru a ty jsou - aspoň v první verzi - dost uspokojivé. Zdá se, že účastníci vyslovili souhlas s existencí jednotných ozbrojených sil alespoň do roku 1994, včetně ústředního velení nad strategickými (tedy jadernými) silami. Není jasné, jak se tato neoficiální informace slučuje s postojem Ukrajiny a Azerbájdžánu, které chtějí vytvořit co nejdříve vlastní ozbrojené síly a Ukrajina navíc i válečné námořnictvo, přičemž si dělá značné nároky na černomořskou flotilu. Jednání se hned od počátku (pokud pronikly informace) vyznačovalo úporností. Po prvních dvou hodinách, kdy mělo být projednáno z dvanáctibodové agendy prvních deset bodů, se nepokročilo za rozpravu o ozbrojených silách. Zdá se však, že je všestranná snaha zaručit zahraničním partnerům (v KEBS a v NATO především) spolehlivost dodržování vojensko-bezpečnostních závazků, jež dosud spočívaly na SSSR. Vrchní velitel společných ozbrojených sil má být jmenován Radou prezidentů, předpokládaným nejvyšším orgánem Společenství nezávislých států. Obyvatelstvo bývalého jednolitého státu víc znepokojuje, jak bude řešena problematika ekonomická. Zde se jasně začínají střetávat zájmy Ruska a Ukrajiny. Pozítří, ve čtvrtek, se otevírají brány cenové liberalizace v Ruské federaci, neboť Boris Jelcin neustoupil nátlaku Kyjeva o další odklad. Ukrajinská ekonomika podle prezidenta Kravčuka není na střet s novou situací, která tím vznikne, připravena. Kravčuk prohlásil ideu rublu jako hodnotného platidla pro celou "jedenáctku" za přelud. Nápor ruského obyvatelstva, které už týdny vykupuje především ukrajinské potraviny, může přesáhnout únosnou mez - a bude nutné tomu (jak jinak než administrativně) čelit, především lístkovým "kupónovým" systémem. CO ROK 1991 DAL A VZAL Jak jsme neztráceli naději V novoročním projevu 1. ledna 1991 řekl Václav Havel: "Nejtěžší bude zřejmě rok, který dnes začíná. Za nejdůležitější považuji, abychom v nadcházejících zkouškách, byť by byly jakkoli tvrdé, neztratili naději." Obstáli jsme ? Po nejmocnějších "starých strukturách" se začaly rozkládat i čelné "nové struktury". V lednu se začalo drolit Občanské fórum. Poté, co zvítězilo v svobodných volbách, jalo se nečekaně hbitě vyklízet pozice. Ve vedení se střídaly neosobnosti a ani jejich kumulací na špici osobnost nevznikla. OF přestalo být schopné jakéhokoli politického činu mimo vládní a parlamentní půdu. 12. ledna se vítěz nad komunisty proměnil v politickou stranu, až se nakonec oba hlavní proudy rozešly do směrů téměř opačných. - 26. ledna krátce začala malá privatizace. 3. února byla zahájena jednání o státoprávním uspořádání ČSFR. Stalo se - a po celý rok se pak dálo - bez účasti nejvyššího zákonodárného sboru. Na náměstích v Brně, v Olomouci a trošičku i v Ostravě se zatím scházeli moravisté, aby se navzájem ujistili, že "nésó Češi." Hned na počátku března vystoupil ve Slovenské televizi svěžím způsobem Milan Kňažko a zahájil proces, vedoucí k rozpadu slovenského volebního vítěze. "Federální" veřejnost však neméně zaujal tzv. černý lustrační pátek v parlamentu. Všech deset pozitivně lustrovaných poslanců věrohodnost záznamů v registrech svazků vynalézavě popřelo. 23. dubna odvolalo předsednictvo SNR Vladimíra Mečiara z funkce slovenského premiéra, do níž pak zvolilo Jána Čarnogurského. Pod okny SNR davy volaly "Čarnogurská mafia" a provolaly slávu Milanu Kňažkovi a paní Mečiarové, která přijela omluvit onemocnělého chotě. Happening končil vyvrácením vrat u budovy SNR. - O několik dnů později pražský student David Černý natřel na růžovo tank. Jelikož tanky nepatří do kategorie předmětů, které je povoleno natírat touto barvou, bylo proti studentovi zahájeno trestní stíhání z důvodů výtržnictví. Jakmile vojsko v květnu uvedlo tank opět do zelena, chopili se štětek někteří převážně pravicoví poslanci FS. Toho, kdo tenkrát aféru kolem tanku sledoval pozorně, nemohla později překvapit jakákoli parlamentní rozprava. Jeden pozorovatel od té doby poslance dělí na ty, kteří stojí nalevo či napravo od tanku, případně sedí v něm. 21. června opustil československé území poslední sovětský voják. Pobyl zde bezmála třiadvacet let, takže pokud sem přijel jako osmnáctiletý, stihl zde ještě oslavit čtyřicítku. Poslanec Kocáb ho slušně vyprovodil, zamával mu, zazpíval, a pak vrátil poslanecký průkaz. V polovině července vypukla aféra kolem emigrace vyšetřovatele Slušovic Alexeje Žáka. Bývalý kapitán žije od té doby v Curychu a jeho nejnovější vystoupení už se Slušovicemi nemají nic společného. DAK MOVA se pak přestěhoval rovněž - do Bratislavy. Byl zde přivítán chlebem a solí a Jánem Čarnogurským. Nejvýznamnější srpnovou událostí u nás doma byl pokus o puč v Sovětském svazu. Všechny významné politické strany puč odsoudily, některé na náměstích. Konec září přinesl Výzvu občanů. Těch, kteří již napříště odmítají poslouchat nicneříkající a nezávazná komuniké z Budmeric či Kroměříží: zachtělo se jim totiž jasného slova a urychleného řešení. Už jich je půl třetího miliónu. - V televizi pokračoval nepravidelný cyklus divácky vděčných osobních poselství Petra Pitharta. 4. října parlament přijal tzv. lustrační zákon. Poslanci se pokusili dohnat něco, co někdo jiný promeškal. Už na to, zdá se, není doba. Navíc zákon má své mouchy, říkají mnozí. Někteří z nich mají také své mouchy. - Začala velká privatizace. - Koncem měsíce uspořádali nacionalisté v Bratislavě na počest prezidenta republiky a dalších ústavních činitelů vaječné hody. 17. listopadu, tedy v den výroční, vystoupil Václav Havel v televizi s výzvou, které se znervóznělá veřejnost chytla jak tonoucí stébla - až to pana prezidenta překvapilo. Opět plná náměstí, opět studenti v akci. Ale vstupovat podruhé do téže řeky umí jen někdo... Prosincová jednání o rozpočtech proběhla nečekaně hladce. Český šovinismus, který někteří politikové (zvláště český premiér) ohlásili již v předstihu, se opět nekonal. Federace je (na čas) zachráněna. MICHAL PŘIBÁŇ J. Čarnogurský Byl jsem první BRATISLAVA - "Jako první politický činitel v republice jsem veřejně uznal právo Slovinska a Chorvatska na samostatnost. Rovněž jako první jsem pozdravil vznik Společenství nezávislých států," řekl včera předseda vlády Slovenské republiky a dodal: "V období, kdy jsem pozdravil vznik tohoto Společenství, náměstek federálního ministra vnitra řinčel zbraněmi na poradě armádních, zpravodajských a bezpečnostních činitelů, kterou sám svévolně svolal taktéž jako reakci na vznik Společenství." Podle názoru slovenského premiéra se jeho kabinet snaží o kontinuitu a posloupnost ústavního a politického vývoje, zatímco některé opoziční složky by však chtěly stabilitu narušit a zavést Slovensko na "dobrodružnou cestu jednostranných kroků vedoucích do neznáma". J. Čarnogurský není spokojen s rozvojem malých a středních podniků: "Provázanost republikového a federálního zákonodárství o privatizaci způsobila, že vláda neměla dostatečné možnosti operativně zasáhnout proti případům nekalého počínání při privatizaci." PŘED DALŠÍ ZPROSTŘEDKOVACÍ MISÍ CYRUSE VANCE V BĚLEHRADĚ Nepřetržitá střelba ZÁHŘEB - Chorvatské průmyslové město Karlovac, které leží asi 50 kilometrů jižně od Záhřebu, bylo v noci na pondělí cílem nepřetržité dělostřelecké palby jednotek jugoslávské armády a srbských dobrovolníků. Informoval o tom záhřebský rozhlas s tím, že chorvatští gardisté palbu opětovali. Podle téhož zdroje intenzita bojů v ranních hodinách dále zesílila. O obětech nejnovější kanonády však zatím nejsou žádné údaje. Chorvatský rozhlas pouze sdělil, že centrum Karlovace, jeho průmyslové čtvrti a předměstí utrpěly značné škody. Velení jugoslávské armády podle agentury TASS sdělilo, že v prostoru Karlovace jsou soustředěny chorvatské jednotky, které se připravují k ofenzívě do severních oblastí Srby obývané Krajiny. Jugoslávské letectvo mezitím přiznalo, že v posledních dnech bombardovalo Karlovac, Pakrac, Osijek a další chorvatská města. Podle oficiálního sdělení zničily vzdušné síly federální armády devět obrněných transportérů, několik skladů zbraní a dvě zemědělská letadla sovětské výroby AN-2, která Chorvati uzpůsobili pro vojenské účely. Z těchto strojů chorvatské síly údajně bombardovaly kolony srbských uprchlíků, kteří odcházeli z vesnic v západní Slavonii. Velení jugoslávské armády popřelo informace z chorvatských zdrojů o sobotním ostřelování okolí Záhřebu raketami země-země. Chorvatská metropole však v neděli večer zažila další vzdušný poplach. Intenzita srážek na chorvatských bojištích sílila v době, kdy se v Jugoslávii očekávala další mise zvláštního vyslance generálního tajemníka OSN Cyruse Vance. Bývalý ministr zahraničí USA, jenž bude pokračovat ve zkoumání možností vyslání mírových sil světové organizace do Jugoslávie, by měl dnes přiletět do Bělehradu Prezident Bosny a Hercegoviny Alija Izetbegovič prohlásil, že uvnitř jugoslávské armády se projevují rozpory mezi prosrbskými silami a jejich protivníky. Podle Izetbegoviče je nutné v ozbrojených silách podporovat ty, kteří se stavějí proti "posrbšťování" federální armády. Hospodářská transformace: úspěchy a slabiny PROHLÁŠENÍ ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH NEZÁVISLÝCH EKONOMŮ Míra tolerance obyvatelstva k dalšímu hospodářskému poklesu se rychle snižuje. Pocit nejistoty a strachu před budoucností je příležitostí pro nejrůznější mesiáše, kteří jsou ochotni slíbit vše a ihned, jen když se jim předá moc. Narůstá nebezpečí hospodářského dirigismu, který by mohl opět vyústit do různě oděných forem politické totality. V této těžké chvíli chceme zdůraznit, že nevidíme žádnou lehčí cestu, než cestu parlamentní demokracie založené na soutěži politických stran a cestu transformace ekonomiky na tržní systém opírající se o konkurenci, soukromé vlastnictví a otevřenost navenek i dovnitř. Na rozdíl od jiných pozorovatelů věříme, že proces ekonomické transformace je v zásadě úspěšný a je třeba jej nikoliv přibrzdit, ale výrazně urychlit. S levicovými kritiky dosavadní strategie ekonomické transformace souhlasíme jen v tom, že v této strategii byla jistá slabá místa, jejichž pokračování by mohlo další průběh transformace ohrozit. Chyby jsou však podle našeho názoru zcela jiné, než zmínění kritici uvádějí. PRINCIPY JSOU V POŘÁDKU Rozhodně nepovažujeme za chybné, že došlo k rychlé liberalizaci cen. Postupné uvolňování cen by po dlouhou dobu vytvářelo zkreslené signály a zabraňovalo by efektivní tržní koordinaci v době, kdy se administrativní řízení hospodářství již zhroutilo. Obnovení centrální regulace cen by bylo krokem zpět a přispělo by jen k dalšímu snížení efektivnosti a zrychlení hospodářského úpadku. Nepovažujeme za chybné, že došlo k otevření hospodářství směrem do zahraničí, k vnitřní směnitelnosti koruny a k její devalvaci na úroveň rovnovážného kursu. Podpora vývozu měnovým kursem je pro malou otevřenou ekonomiku v centru Evropy, která navíc trpí nedostatkem vnitřní poptávky, naprosto zásadní podmínkou její stability i dynamismu. Je možné, že dnešní kurs je odchýlen od parity kupní síly, jsme však přesvědčeni, že tato odchylka je mnohem menší než uvádějí kritikové. Přílišné podhodnocení koruny může mít nicméně i své negativní stránky, z nichž nerovnost mezi "bohatými" cizinci a "chudými" domácími občany je jen menším zlem. Drahý dolar či marka mohou totiž vytvořit až příliš vysokou ochrannou bariéru proti konkurenci zahraničního zboží a tak zeslabit část vnějších impulsů k zefektivnění domácí výroby a ke zvýšení kvality vyráběného zboží a služeb. Je žádoucí, aby postupně docházelo ke zhodnocování koruny. Ovšem náhlá revalvace by opět narušila tržní rovnováhu a vynutila by si obnovení administrativního přidělování deviz. Tím by byrokraté opět získali právo rozhodovat o tom, co se má a co se nemá dovážet a o tom, které obory se mají rozvíjet rychleji než jiné. Nevyhnutelným důsledkem by byl další pokles efektivnosti, narůstání zahraničního dluhu a ještě větší váhavost zahraničních investorů. Cesta ke zhodnocení koruny vede jedině přes pokračující otevírání trhu a nikoliv přes jeho administrativní omezování. Jen otevřený trh může vytvářet signály a impulsy, které ovlivní racionální rozhodování domácích i zahraničních podnikatelů správným směrem. Vývoj v tomto roce je toho důkazem. Od 1. ledna 1991 se domácí cenová hladina zvýšila asi o polovinu, ale nominální kurs koruny se prakticky nezměnil. To znamená, že došlo k reálnému zhodnocení koruny asi o jednu třetinu. Přepočteno na ceny roku 1990 je dnešní kurs jen asi 20 Kčs za jeden dolar. V důsledku vnitřní směnitelnosti koruny určuje tržní kurs samovolně dolní mez efektivních dovozů a vývozů. Na volném trhu nikdo nebude dobrovolně obchodovat v méně výhodném poměru, avšak většina obchoduje v lepším. To jen potvrzuje demagogičnost vykřikovaných hesel o levném výprodeji národní práce a bohatství do zahraničí. V polovině roku 1990 se uvádělo, že v zahraničním obchodě Československo získávalo 1 dolar dovozů za 18 Kčs nákladů na své vyvážené výrobky. To však byl průměrný a nikoliv mezní směnný poměr, což znamená, že asi polovina zahraničně obchodních transakcí se uskutečnila ve směnném poměru lepším a druhá polovina v poměru horším. Je téměř jisté, že průměrný směnný poměr počítaný v cenách roku 1990 je dnes méně než 18 Kčs za dolar. Výsledkem otevření hospodářství, devalvace, vnitřní směnitelnosti koruny a realokací ve struktuře vývozů jsou tedy již nyní podstatné úspory a nikoliv výprodej národního bohatství do zahraničí. Nepovažujeme za chybné ani to, že byla použita měnová a rozpočtová restrikce, která již po několika měsících zabrzdila vznikající inflaci. Rychlá inflace je spojena s velkými hospodářskými a společenskými ztrátami. I když je dnešní orientace ekonomické politiky na postupné zmírňování restriktivní politiky užitečná, náhlý přechod k expanzívní stimulaci poptávky v době, kdy podniky ještě nebyly privatizovány a tedy nezměnily své chování, by vedl více k růstu cen než ke zvyšování nabídky. Již vůbec potom nepovažujeme za chybné, že se v současné době soustřeďuje pozornost a energie vlády na privatizaci hospodářství. Bez rychlé změny vlastnických práv není možné vytvořit fungující a konkurence schopné tržní hospodářství. Nevěříme, že je možné podstatně zracionalizovat chování podniků ve státním vlastnictví, nevěříme, že je možné pomocí pronájmu nahradit vlastnická práva a jsme také hluboce přesvědčeni, že formy zaměstnaneckého vlastnictví nemají ve většině případů dostatečné motivační efekty. Kuponová privatizace je také významným krokem, jak rychle přestřihnout pupeční šňůru mezi státem a těmi státními podniky, které jsou jinak neschopné samostatného ekonomického života. Konečně nepovažujeme za chybné, že vláda nejde cestou tzv. strukturální politiky založené na "vědeckých" prognózách a "strategickém plánování". Západní zkušenosti nijak neprokazují, že by indikativní plánování zajišťovalo úspěch. Profese tzv. sociálně-ekonomických prognostiků byla téměř zcela zdiskreditována, když se ukázalo, že nebyli schopni předpovědět žádnou významnější ekonomickou změnu. ROZŠÍŘIT ZÁBĚR Dosavadní strategie se však nevyvarovala více či méně závažných nedostatků. Některé z těchto chyb si vláda zřejmě uvědomila, ale jinde pokračuje, vedena také politickým tlakem, stále ve špatném směru. V následujícím uvedeme některé z těchto chyb, které považujeme za nejzávažnější. První vážnou chybu spatřujeme v tom, že vláda zatím věnovala příliš malou pozornost a podporu nově vytvářeným malým a středním soukromým podnikům. V Československu se stále ještě neuznává, že jsou to malí a střední podnikatelé, většinou začínající prakticky od nuly, kdo jsou motorem budoucí ekonomiky. Tento sektor byl u nás poškozen zejména ve vztahu ke kapitálu. Slabost bankovní sféry vedla totiž i nadále k preferenci poskytování úvěrů podložených majetkovou zárukou. Ta byla ovšem u velkých státních podniků dostatečná, zatímco začínající soukromí podnikatelé mohli ručit jen osobním majetkem. Garance úvěrů podnikatelskými projekty obvykle nestačila a strategie bank byla podpořena i pravidly oddlužování státních podniků. Vítáme, že si jak federální vláda tak i obě národní vlády již uvědomily kritickou důležitost urychleného rozvoje malého a středního soukromého podnikání a přicházejí s novými iniciativami. Je jen otázkou, jak efektivně budou schopny podporovat nejen konverzi státních, ale také vznik nových podniků. Druhou chybou, úzce navazující na předchozí, je, že během dvou let po sametové revoluci byla v celém Československu malou privatizací vytvořena snad jen jedna desetina žádoucího počtu drobných soukromých podniků. V důsledku toho nebyl soukromý sektor schopen přispět významným způsobem k tvorbě hrubého národního produktu a nových pracovních příležitostí a zmírnit tak hloubku hospodářského poklesu. Ze stejného důvodu nebyl soukromý sektor ani schopen přispět významněji k vytvoření konkurenčního prostředí, které by tlumilo pokusy o monopolní zvyšování cen a které by také vytvářelo tlak na zvyšování kvality zboží a služeb. Součástí malé privatizace měla být i privatizace státních bytů, což by kromě zkvalitnění bydlení zmírnilo problémy s liberalizací cen nájmu, zvýšilo mobilitu pracovníků, zlepšilo vztah veřejnosti k soukromému majetku a posílilo možnosti získat úvěry pomocí hypotéky. Akcelerace a zvětšení záběru malé privatizace je nezbytností. Třetí chybou byl zákaz prodeje privatizačních kuponů, protože to zbržďuje proces koncentrace kapitálu, snižuje efektivnost kapitálového trhu a vůbec škodí důvěryhodnosti privatizace v očích veřejnosti. Tato, byť i dobře míněná , snaha chránit nezkušeného občana, se nutně obrací proti němu. Byrokraticky smýšlející politik byl vždy přesvědčen, že ví lépe , co je dobré pro občana , než občan sám a že jej proto musí za každou cenu "chránit" a prokazovat mu tím svou důležitost. Brání-li se tržním silám administrativními zákazy, je to úsilí nejen neefektivní, ale i marné. Už nyní je zřejmé, že alternativy prodeje kuponů, ať už legální nebo ilegální, prostě existují. Zabraňme proto eskalaci administrativních zákazů, které jen dále zpomalí vytváření sekundárního trhu cenných papírů a omezí konkurenci v oblasti investičních privatizačních fondů. Není to spekulant, kdo ve skutečnosti "okrádá" občana, ale ten kdo omezuje rozvoj trhu. Žádné prohlášení politika, ani reklama v televizi nepřesvědčí nedůvěřivé občany, že hodnota jejich kuponových knížek je větší než registrační poplatek. Není to propočet úředníka, ale jedině trh, který může stanovit správnou cenu. Je všeobecně známo, že trh je vynikající "stroj" na zpracování informací, protože zapojuje do jednoho velkého systému výměny informací úvahy a rozhodování milionů lidí. Mnozí z nich jsou odborníci, kteří proto, aby se ve svých tržních rozhodnutích nezmýlili, provádí kvalitní odhady založené na expertních znalostech. Poznatky a záměry těchto lidí se pak prostřednictvím trhu a ceny bleskově rozšiřují mezi ostatní účastníky a zvyšují i jejich efektivnost rozhodování. Není to nikdy omezení, ale naopak co největší volnost a rozšíření trhu, které jsou zárukou rychlého šíření informací a utváření "spravedlivé" ceny. ZAHRANIČNÍ KAPITÁL Za čtvrtou chybu považujeme bojácný postoj politiků, vlád a parlamentu k zahraničnímu kapitálu. Na jedné straně se sice chápe, že účast zahraničního kapitálu na privatizaci některých velkých podniků bude působit blahodárně tím, že přinese do československého hospodářství chybějící moderní technologii a manažerské zkušenosti. Na druhé straně se však stále opakují výhrady proti velkému, ale zejména proti malému zahraničnímu kapitálu, jako by jeho jediným cílem bylo vydrancovat naše hospodářství. Tato v podstatě socialistická averze k zahraničnímu kapitálu se navíc spojuje s averzí nacionální. To se projevuje zejména v postoji ke kapitálu německému, to je ke kapitálu nejvyspělejší sousední země, od níž lze v Československu očekávat největší uplatnění. Zahraniční kapitál má co nabídnout, což je atraktivní nejen pro partnerský podnik, ale i pro celou společnost. S jeho přílivem k nám bude proudit nejen moderní technologie a zkušenosti špičkových manažerů, ale mnoho jiných hospodářsky blahodárných vlivů. Zahraniční kapitál vytvoří nové pracovní příležitosti pro československé zaměstnance, zvýší poptávku po domácím zboží, usnadní našim podnikům obchodní styk se zahraničím a přispěje k rychlejšímu zdokonalení finančních trhů a institucí. Co je snad nejdůležitější, svou konkurenční přítomností přinutí domácí podnikatele pracovat efektivněji. Kromě toho rychlý příliv zahraničního kapitálu může podstatně vylepšit platební bilanci a tím přispět ke zhodnocení kursu koruny. Představy, že bez silných zábran a ochranných omezení by při dnešním kursu zahraniční kapitál vykoupil celé československé národní bohatství během jednoho odpoledne, jsou zcela nesmyslné. Z toho, že se k nám zahraniční kapitál nehrne tak rychle, jak se očekávalo, vyplývá, že ani při dnešním kursu nejsou zahraniční investice do československého hospodářství podstatně výhodnější než investování jinde. Vysoká rizikovost má na tom jistě velký podíl. A také zdaleka ne vše to, co se v Československu považuje za bohatství, se jako bohatství jeví lidem v zahraničí. Připusťme ale, že by zahraniční kapitál opravdu chtěl vykoupit téměř vše a že by nebylo žádných restrikcí. Co by se stalo? Zahraniční investoři by začali kupovat místní podniky, nemovitosti a pozemky a najímat pracovníky k přípravě svých budoucích služeb. Jak dlouho by asi trvalo, než by byla dokončena veškerá jednání, uzavřeny smlouvy a fakticky převedeno vlastnictví, dejme tomu deseti procent veškeré půdy, budov, továren a jiných forem národního bohatství? Určitě by to nemohlo proběhnout rychleji, než za jeden rok. Ale již během tohoto roku by zahraniční investoři začali platit za zakoupený majetek, takže by nastal velký příliv zahraničního kapitálu s výsledným zlepšením platební bilance a zhodnocením koruny. Tento proces by pokračoval jen tak dlouho, než by zhodnocení koruny učinilo další investice do Československa neefektivní. Považujeme proto za velmi chybné, že se na zahraniční investice uvalují restrikce, jako například vyloučení zahraničního kapitálu z prvého kola malé privatizace, vyloučení zahraničního kapitálu z velké privatizace některých vybraných podniků (tzv.rodinné stříbro), vyloučení cizinců z vlastnictví půdy a zejména omezování aktivity zahraničních bank v Československu. V dnešní době, kdy jsou zahraniční investice do bývalých komunistických zemí málo výnosné a velmi riskantní, je třeba je co nejvíce podporovat a zvýhodňovat. Osvědčenou formou takové stimulace jsou například snížené daňové sazby pro investice dlouhodobého charakteru. PODPORU TRŽNÍM INSTITUCÍM Za pátou chybu dosavadní ekonomické politiky považujeme malou podporu rozvoji bankovních, daňových a zejména právních institucí. Privatizace, restituce, rozvoj nových podniků, bankroty neživotaschopných podniků, přesuny pracovní síly, liberalizace kapitálového a pracovního trhu, demonopolizace, ochrana konkurence a nová fiskální politika vlády, to vše vyžaduje, aby právní systém byl schopen zabezpečit efektivní vykonávání vlastnických práv mezi ekonomickými subjekty. Hluboké přesměrování výrobních zdrojů dále vyžaduje, aby transakční náklady těchto změn byly co nejnižší. Tak zásadní ekonomické změny, které nyní před čs. ekonomikou stojí, vyžadují hlubokou proměnu právních institucí, soudů, prokuratury a arbitráže. Za účelem jejich rychlého vybudování by bylo určitě vhodné přistoupit k jejich částečné privatizaci. Československo má bezesporu velké šance vrátit se zpět mezi vyspělé evropské země. Není však jedno, jaká ekonomická politika se za tímto účelem přijme. Tržní hospodářství má mnoho jemných variant svého rozvoje, nesmí však dojít k tomu, aby se ekonomická politika transformace a pravidla ekonomické hry obrátily proti tržním principům a oslabily ještě více nedostatečné konkurenční prostředí československé ekonomiky. Záměrem tohoto prohlášení je, aby se stalo východiskem pro diskusi strategie ekonomické transformace v Československu. Diskuse, v níž by v první řadě šlo o konstruktivní ekonomickou argumentaci, nezastřenou politickými hesly a ideologickými výpady. Naše veřejnost je sama schopna přiřadit takto prezentovaným alternativám váhu odrážející jejich věcnou fundovanost, realismus a dlouhodobou platnost a vyvodit z toho svá vlastní politická rozhodnutí. K prohlášení se připojili následující představitelé nezávislé ekonomické obce: Zdravotnictví v roce nula Babička si naříkala, že nešla na operaci žlučníku ještě letos, protože příští rok už se nedoplatí. Lékař středního věku si stěžoval, že zatímco všichni mají možnost si přivydělat v privátu, on - dva roky po revoluci - nikoli. Ti, kdo jsou vyděšeni z nadcházejících změn ve zdravotnictví, je vidí černě a lekají se jejich zběsilého úprku, ti nedočkaví soudí, že reforma se vleče příliš pomalu. Pokusíme se shrnout to nejzákladnější. Bez záruky. Rokem 1992 vstupuje totiž naše zdravotnictví do roku zkušebního, kdy se leccos ještě uvidí. Vstupuje do roku nula. MY Z LIDU ZADARMO, BOHATÍ ZA PENÍZE 5. prosince schválila Česká národní rada novelu zákona č. 20 z roku 1966 a o den později zákony o všeobecném zdravotním pojištění a pojišťovně. Základní trojice zdravotnických zákonů je tímto na světě. "Dvacítka" je považována za nedochůdče, protože je to jen novela. Stejně však nemá šanci na přežití. Nové a nové zdravotnické zákony z ní budou ukusovat, až se stane zcela zbytečnou. Poslední dva zmíněné zákony odhlasovala ČNR téměř jednohlasně. Těžko říci, jestli to byl výraz kvality těchto právních norem, či upocená konečná tečka za výkonem výboru pro sociální politiku a zdravotnictví ČNR, který dostával materiály z ministerstva vesměs na poslední chvíli. Projednávalo se se zaťatými pěstmi, leč projednávalo se, protože "bezplatné" socialistické zdravotnictví nešlo už déle držet při životě pomocí umělého dýchání. Pojišťovna je zřejmě jedinou cestou, jak zprůhlednit tok peněz, zjistit skutečnou cenu lékařského výkonu a donutit každé zdravotnické zařízení ekonomicky myslet i činit. Co se změní počínaje 1. lednem? V negativním vymezení pro pacienta nic a lékaři naroste administrativa s vypisováním účtů pro pokladnu pojišťovny. V pozitivním vymezení: pro pacienta především svobodná volba lékaře i zdravotnického zařízení (k odbornému lékaři není již třeba doporučení praktika - dnešního "obvoďáka"), pro lékaře větší zodpovědnost, ale spravedlivější forma odměňování. Pojišťovna bude pacientovi proplácet potřebnou zdravotní péči. To znamená takovou, která je nutná pro zdravotní stav pacienta. Přesné vymezení, co všechno je potřebná zdravotní péče, stanoví zdravotní řád. Jeho obsah bude pro všechny pojišťovny (v nejbližší době bezpochyby vzniknou vedle Všeobecné zdravotní pojišťovny a jejích pojišťoven okresních také pojišťovny resortní a soukromé) závazný s tím, že každá pojišťovna jej bude moci změnit pouze ve směru přínosu pro pacienta. Tedy: bohatší pojišťovna bude mít zřejmě také větší rozsah potřebné péče. Ostatní zdravotnické výkony, které nejsou pro zdraví pacienta bezpodmínečně nutné, budou poskytovány za přímou úhradu. Podobně se bude postupovat i při předepisování léků, které mají být rozděleny do čtyř kategorií: 1. nepostradatelné léky budou zcela hrazeny pojišťovnou, 2. léky potřebné pro dosažení určitého efektu nebo vyskytující se ve více cenových alternativách budou propláceny jen do stanovené maximální výše, 3. léky, které přispívají k léčebnému efektu, ale nejsou k jeho docílení nezbytné, bude pacient částečně platit sám, 4. léky hrazené výhradně pacientem. Pro příští rok také počítejme s pětikorunou za recept, zdražením poplatku za pohotovostní lékárenskou službu a perspektivně i s příspěvkem na nemocniční stravu. V příštím roce budeme své pojištění platit ještě formou stávající daně z příjmu. Od roku 1993 se zavedením daňového systému se počítá s 5% daní na zdravotnictví z hrubého platu, přičemž dalších 10% zaplatí zaměstnavatel. Tato daň bude jistě vyšší, než je její dosavadní pravděpodobná část v daňovém balíku, na druhé straně budiž konečně zaručeno, že to, co zaplatíme, zaplatíme skutečně na zdravotnictví. Za důchodce, nezaměstnané, vojáky základní služby, matky na mateřské dovolené a děti zaplatí zmíněné částky stát. Pojištění bude povinné. Námitky: vyvstanou administrativní potíže s vymáháním plateb od těch, kdo nemají pevný plat, především soukromě podnikajících osob. Je obhajováno i právo každého svobodně se rozhodnout. Obhajoba: od samého začátku se omezí skupina "neplatičů" zejména z nižších vrstev obyvatelstva, kteří by později zůstávali zcela bezprizorní a nelze předpokládat, že by si mohli lékařské ošetření platit za hotové (v USA je nynější liberální systém terčem ostré kritiky, protože mimo zdravotní péči se ocitá 10% obyvatelstva). Povinné pojištění také odpovídá principu solidarity, kdy "zdravější" pomáhají "nemocnějším". V zásadě platí, že pacient nebude v hotovosti platit jak ve státním, tak v soukromém zdravotnickém zařízení, které bude mít smlouvu s pojišťovnou. Mimo to bude existovat skupina soukromých lékařů, kteří takovou smlouvu neuzavřou a budou ordinovat výhradně za hotové. Předpokládá se, že jich bude kolem 5%. Jejich klientelu budou tvořit především movitější pacienti, kteří si budou jistě platit i připojištění na nadstandartní zdravotní péči (tím získají např. na jednolůžkový a lépe vybavený pokoj - až takové v našich nemocnicích budou - nemělo by však jít o kvalitnější lékařskou péči). Sociální rozdíly se zprůhlední, na druhé straně budou tyto peníze jen dalším ze zdrojů pro zdravotnickou kapsu vedle finančních injekcí státu, pojišťoven, obcí, charity atd. ROZMNOŽENÍ LÉČITELŮ A UMĚLÉ PRODLUŽOVÁNÍ NEMOCI Pojišťovna je jen prvním krůčkem transformace zdravotnictví. Zdravotnická veřejnost především netrpělivě čeká na další privatizaci. Návrh zásad zákona o poskytování zdravotní péče v nestátních zdravotnických zařízeních už ČNR projednala a pokud bude zákon na začátku příštího roku schválen, vzniknou první soukromé ordinace - na základě licencí od profesních organizací a koncesí od obecních úřadů - přibližně v březnu. ČNR také hodlá prosazovat možnost bezúročné půjčky na její zařízení. Ústav sociálního lékařství provedl nedávno velmi zajímavý výzkum mezi zdravotnickou veřejností na téma "Názory na privatizaci ve zdravotnictví". Zde jsou některé jeho výsledky: Hodnocení prestiže lékařského povolání tak, jak je odhadují lékaři, je spíš průměrné a pohybuje se v pásmech od 4 do 8 bodů 10bodové stupnice. Z ostatních výzkumů je však zřejmé, že povolání lékaře patří k povoláním s nejvyšší prestiží jak u nás, tak v řadě dalších zemí. Na mezinárodní prestižní škále patří mezi nejvýše hodnocená povolání spolu s ministrem, předsedou nejvyššího soudu, generálním ředitelem. Zdravotní sestry jsou někde uprostřed této škály spolu s novináři, programátory a učiteli. 79% lékařů a 69% středního zdravotnického personálu (SZP) souhlasí s koncepcí nového systému péče o zdraví, avšak 40% (71% SZP) Návrh nového systému zdravotní péče nezná. 44% lékařů a 57% SZP nezná rovněž Návrh zásad zákona o nestátních zdravotnických zařízeních. Téměř tři čtvrtiny lékařů nevědí, jak vysoké jsou nutné náklady k měsíčnímu provozu ordinace ve vlastním oboru. Názory a postoje se tedy zřejmě formují na jiných základech, než je znalost problematiky. Jen chirurgové a ortopédi se domnívají, že jsou lépe informováni. Jinak platí, že čím menší obec, tím menší spokojenost s informovaností a tím také kritičtější posuzování průběhu reforem. Nejradikálnější je malé město. Nejvíce se na privatizaci zdravotnických služeb těší stomatologové (97%). Na jedné straně se všeobecně předpokládá zlepšení vztahů mezi lékaři a pacienty, na druhé straně i určité zhoršení ve vtazích mezi pracovníky ve zdravotnictví. Velmi častý je názor, že privatizace přinese odlišnou úroveň dle ekonomických možností pacienta (77%), k širšímu užití alternativní medicíny (77%), k podbízení se pacientům (58%) a ke snaze uměle prodlužovat nemoc pacienta (28%). Mírná většina lékařů a mírná menšina sester považují za správné, aby ti, co na to mají, si mohli koupit lepší zdravotní péči a aby bylo možné soukromě obchodovat s kvalitními zahraničními léky. Celkově jsou příznivější postoje k liberalizaci u lékařů než u sester. Osobní očekávání od privatizace je podstatně optimističtější. Lékaři očekávají především spokojenost z práce, prestiž a vyšší příjmy. Nejvíce ve zvýšení příjmů doufají gynekologové (81%). O soukromé praxi uvažuje 57% lékařů a 23% sester. Většinou jsou to praktičtí lékaři, z odborných nejvíce stomatologové, nejméně chirurgové (ti ovšem nejčastěji prosazují privatizaci nemocničních lůžek). Téměř všichni jsou však obezřetní a soukromou praxi chtějí provozovat minimálně po dobu dvou let výhradně jako vedlejší zaměstnání. 3% předpokládají, že budou ordinovat za hotové, bez smlouvy s pojišťovnou. Soukromé ordinace si chce většina pronajmout a později koupit, rovněž většina hodlá finanční problémy řešit půjčkou nebo bankovním úvěrem, 9% se domnívá, že tyto náklady zvládne z vlastních zdrojů. Sestry jsou v názorech na privatizaci poněkud střízlivější a mají i obavy o zaměstnání. MÍŘÍME NA DNO, ALE CESTA ZPĚT BY BYLA ABSURDNÍM DIVADLEM Slavomil Hubálek, tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví ČR: " Společenská atmosféra dnešních dní je poznamenána netrpělivostí. Ministerstvo zdravotnictví - stejně jako jiná ministerstva a centrální úřady - není uchráněno kritiky a někdy je i obviňováno z brždění procesu transformace. Základní kroky stanovené vládou pro tento rok se však podařily, byť s krajním vypětím, s nedůsledností a chybami, s chaotičností danou nedostatkem kvalifikovaných úředníků. Byly zrušeny KÚNZ, rozvolněny OÚNZ, základní nová legislativa je na světě, rovněž tak komory. Trochu mě mrzí, když je ministr vyzýván k nátlaku na vládu, kdy je mu vytýkána slušnost, kdy se ozývají variace na téma "dost bylo morálky" a "zvyšte platy nebo běžte někam", přičemž to druhé je v naší ekonomické situaci snazší. Nárůst platů lze však v příštím roce očekávat: v rozpočtových a příspěvkových organizacích bude zaveden systém 12 platových tříd s 10 stupni dle odpracovaných let a předpokládá se zvýšení platů o 30-40%. Základní platy lékařů by se měly pohybovat od nástupních 4720 Kčs do 8790 Kčs u nejvyšší kategorie, která může být zvýšena až o 3000 Kčs za řídící činnost. V podnikatelské sféře bude zaměstnanci sjednávat mzdu kolektivní smlouvou. Nápor na státní rozpočet je evidentní, ale MZ jej bude prosazovat." Jiří Schlanger, předseda Odborového svazu sociálních věcí a zdravotnictví ČR: " Zdravotnictví bude i v roce 1992 živořit ze státního rozpočtu. Z toho vyplývá značné omezení možnosti řešení mzdové nespravedlnosti převzaté z dřívějška, která se dále vyhrocuje ve srovnání s podnikatelskou a veksláckou sférou. Rok 1992 bude podle kormidelníků ekonomické reformy rokem krizovým, kdy se hospodářství dostane na ono předpovídané dno. Stát tedy bude mít v příštím roce menší příjmy než letos, tím i menší možnosti rozdělovat do veřejné sféry. Vadí nám existence plošných nespecifických opatření ve výdajové části rozpočtu, jimiž jsou prostředky zcela zbytečně odčerpávány. Ze zdravotnických zařízení přicházejí petice odsuzující rozhodnutí parlamentu o příspěvku státu na činnost politických stran a hnutí. Připomíná se v nich heslo 'Partajníci sobě'. To všechno způsobuje rozladění mezi zdravotníky a vede k odlivu kvalitních a kvalifikovaných lidí do podnikatelské sféry. Přitom zdravotnictví nechybí kvalitní zdravotníci, ale kvalitní management. V konkurenci pracovních a mzdových podmínek však při získávání ekonomů a právníků nemůže zdravotnictví vedle podnikatelské sféry obstát." Petr Lom, předseda výboru pro sociální politiku a zdravotnictví ČNR: " Staří Řekové po vpádu Dórů zapomněli na svoji vzdělanost a po staletích znovu vynalézali své písmo. Zdá se, že čtyřicet let komunistického vpádu k nám způsobilo stejný stav, a tak postiženi jakousi neodůvodněnou nedůvěrou v osvědčený systém první republiky vymýšlíme nový. Vzniká jen torzo původního uceleného a sklenutého systému zdravotního a nemocenského pojištění, a to nedostatečně koordinovanou činností na vládní úrovni, vzniká i nevítaný problém monopolizace pojištění a pojišťovny, protože ty ostatní mají vzniknout až později. Problémů je ještě mnoho, organizační struktura je direktivní, centrum je mocenské, v systému není zakotven účinný rozhodčí mechanismus a další. Lékaři jsou na poslední chvíli seznamováni s bodovým ohodnocením výkonů, novou administrativou, s počítačovým systémem, s novými formuláři. Často se mě zdravotníci ptají, jestli při obtížích s transformací zdravotnictví nebude prosazována cesta zpět. Ne, toho se nebojím. Taková cesta už možná není a byla by jen absurdním divadlem." MARTINA RIEBAUEROVÁ REDAKCE DĚKUJE všem čtenářům LN za dvacet tisíc dopisů, námětů a připomínek a všechna blahopřání. Buďte, prosíme, shovívaví Vy, jejichž dopisy se na čtenářskou stránku nedostaly. Do Nového roku 1992 přejeme všem čtenářům a příznivcům LN hodně zdraví, chuti do života, šťastnou ruku v zaměstnání, podnikání a kupónové privatizaci. UKLIDNĚNÍ PŘINESLA AŽ ZÁVĚREČNÁ TŘETINA Teprve napotřetí FÜSSEN - Mistrovství světa juniorů skupiny A mělo v neděli na programu zápasy 3. kola. Až ve třetím utkání se čs. hráči dočkali prvního vítězství. I proti týmu hostitelské země byl výsledek dlouho na vážkách a uklidnění přinesla až závěrečná třetina. ČSFR - SRN 8:2 Hned z prvního nájezdu se na šancích před německou brankou vystřídali všichni tři útočníci - Čaloun, Straka i Procházka. I další minuty byly ve znamení podobných šancí, bohužel neproměněných. Za celý zápas jich bylo snad dvacet, ale přesné zakončení dlouho scházelo. O osm gólů se největší měrou přičinila nově složená formace s centrem Alinčem, na křídle s Ujčíkem a Zelenkou. Právě Alinčova jistota dala celému týmu klid a byl to jeho útok, který začala brankostroj. Postupně se k němu přidaly i další formace, a tak předcházející hrozba mužstva SRN v podobě těsných výsledků s Kanadou a bojovného nasazení s USA nakonec zůstala jen vzpomínkou, protože proti domácímu týmu se čs. mladí hokejisté prosazovali velmi dobrou kombinací. Stojí za zmínku, že kromě šancí nastřelili dvě tyčky (Procházka a Straka). Vcelku se dobře uvedl také brankář Murín, který dostal dnes přednost před Hniličkou. USA - Po překvapivé první třetině se favorit vrátil do role a připsal si třetí vítězství. Přibyl v Olomouci " Kluby se o přestupní ceně Přibyla z Olomouce do Slavie dohodly, jenže v Edenu pak připojily protinávrh, týkající se Přibylova pražského bytu. Záleželo jen na hráči, jak se rozhodne. Postavil se ale k věci ve prospěch jeho přestupu do Sigmy, kde teď rok hostoval. Dnes večer zavolám panu Ježkovi a celou věc uzavřeme," řekl nám včera odpoledne do telefonu sekretář hanáckého klubu Jiří Kubíček. Přestupní sumu oba kluby tají, hovoří se ale o třech miliónech korun. I když manažér sešívaných V. Ježek tvrdí:" Cena je o něco nižší, než tři milióny." Možná se tedy usadila na baťovské laťce... Olomouc se dále dohodla na přestupu Barboříka ze Zlína, z vojny ve Znojmě se vrací útočník Čapka, zatímco do Chebu naopak rukuje Balcárek. Trenér Brückner požaduje ještě jednoho kvalitního útočníka, Olomouc proto hledá v naší lize i v zahraničí. (šv) Co s lesy PRAHA - Lesy, které po reprivatizaci zůstanou státním majetkem, budou spravovat Lesy České republiky, instituce vykonávající všechna vlastnická práva k jiným než soukromým lesům. Lesní akciové společnosti (předpokládá se, že jich vznikne kolem stovky) by fungovaly pouze jako dodavatelé prací objednaných Lesy ČR a nebyly by vlastníkem půdy ani lesa. Majetkem lesních společností by se měly stát veškeré mechanismy a objekty, které příslušné společnosti potřebují ke své činnosti, tj. opravárny, dílny, garáže apod. Vysypané pokladničky BRNO (luč) - Za velkého zájmu diváků i kupců se v brněnském "Bílém domě" včera konala poslední letošní dražba. Již "zahřívací kolo" - dražba dvou stánků PNS na ulici Rosenbergových a Purkyňově v Králově Poli - dávalo tušit, že se sešli samí solventní zájemci. První stánek se prodal za 174000 korun, u druhého stoupla cena ze 3000 na 81000 korun. Diváci si oddychli při vydražování objektu, označeného licitátorem L. Koukalem za "tajuplné zařízení" - laboratoře defektoskopie na Šmahově ulici. Jediný zájemce za ni zaplatí vyvolávací cenu 328000 korun. První senzaci způsobila dražba luxusní prodejny Bosanka, kterou nová majitelka koupila za šest miliónů korun. Také za prodejnu PNS na Masarykově ulici zájemce zaplatil úctyhodnou částku - 2 milióny. Šest miliónů za Bosanku však nakonec překonala prodejna Sportovních potřeb na náměstí Svobody - stála 6200000. Komise spokojena s volbami v JAR Johannesburg/Pretoria - Předseda Nezávislé volební komise (IEC) Johann Kriegler včera oznámil, že není důvodu, proč neoznačit první mnohorasové volby v JAR za svobodné a spravedlivé. Svůj postoj tlumočil po schůzce s prezidentem Frederikem de Klerkem a šéfem Afrického národního kongresu (ANC) Nelsonem Mandelou, které informoval o prodloužení voleb v šesti oblastech. Bez ohledu na několik pumových útoků, připisovaných bělošské ultrapravici, byly historické volby překvapivě klidné, napsala včera agentura Reuter. V zemi, kde v politických nepokojích v posledních čtyřech letech zahynulo 15000 lidí, počet obětí volebního násilí k dnešku činil jen 34. Pokračování na poslední straně Pověst nemocnice už příliš utrpěla Praha (ria) - Aféra kolem zraněného člena prezidentovy ochranky J. Filipa byla skutečně vyvolána telefonickým nedorozuměním mezi Bulovkou a Homolkou, zda bude třeba zajistit dýchací přístroj. Následné emoce se pak při předávání pacienta na Homolce bohužel neobešly beze svědků. Potvrdil to včera ředitel nemocnice na Homolce Oldřich Šubrt s tím, že lékaři jsou také jen lidi. "Je mi však líto, že bublina o údajném odmítnutí pomoci ubrala na pověsti Homolky v tu nejnevhodnější chvíli," řekl Šubrt. Měl tím na mysli okolnost, že předevčírem doporučila poslanecká sněmovna vládě, aby znovu zvážila prodej Homolky společnosti Euro Group Hospital, neboť má o jeho právní čistotě pochybnosti. "K tomu se nemohu vyjádřit, protože podle mých právníků i ministerstva zdravotnictví je vše v pořádku. Neumím si představit, k jakému novému závěru by mohla vláda dospět," řekl Šubrt. Nemocnice připouští díl viny jen v tom, že o svých plánech podrobně neinformovala veřejnost. Přesto se však podle Šubrta za celou kauzou skrývá nedůvěra v privatizaci velkých nemocnic, ačkoli Homolka prý jinou perspektivu než privátní nemá. V neděli asi fronty kamionů na hranici Praha - Pokud budou řidiči kamionů chtít vjet na odstavná parkoviště před hraničními přechody Folmava a Rozvadov a jejich čekání na parkovišti přesáhne půl hodiny, budou nuceni od zítřejšího večera zaplatit paušální poplatek 350 korun za kamion. Včera to řekl zástupce provozovatele odstavných parkovišť Petr Krejčí s tím, že toto pro něj překvapující řešení odsouhlasily zainteresované strany, tedy i autodopravci, při čtvrtečním jednání na Ministerstvu dopravy. Krejčí také řekl, že v neděli očekává opět dlouhé fronty kamionů před zmíněnými hraničními přechody. Ze včerejší informace mluvčího Generálního ředitelství cel Karla Thieleho vyplývá, že od nedělního večera budou vozidlům na odstavných parkovištích před výstupními celními úřady po zaplacení příslušného poplatku přiděleny různobarevné karty. Tím celníci určí pořadí průjezdu přechodem. Vozidla, která přejedou přes záchytná parkoviště, budou zvýhodněna. Pokud někdo parkovištěm neprojede a nepodřídí se zmíněné regulaci, může si celní odbavení sjednat individuálně. Parlament nebude rozhodovat o účasti našich a cizích vojáků na cvičeních Praha (če) - Jednotky české armády se budou zúčastňovat cvičení mimo ČR a na jejím území bude probíhat výcvik jednotek ozbrojených sil cizích zemí společně s našimi. Vláda by měla o těchto akcích předem informovat Poslaneckou sněmovnu. Umožňuje to souhlas, který včera na návrh kabinetu vyslovil parlament. Mimo republiku se po dobu nepřekračující 30 dní mohou jednotky české armády cvičit v síle maximálně jednoho praporu či v celkovém počtu do 700 osob. Na území ČR nesmí výcvik s účastí zahraničních ozbrojených sil přesahovat 21 dní, celkový počet cizích vojáků nemůže být vyšší než tři tisíce pro jednu akci, v žádném okamžiku však 5000 osob. Vláda počítá s tím, že česká armáda bude zapojena hlavně do operací v rámci projektu Partnerství pro mír. Poslanec LB M. Čapek upozornil, že usnesení je obcházením ústavy, která nerozlišuje vysílání jednotek do zahraničí za účelem výcviku. Zástupci koalice v čele s ministrem obrany A. Baudyšem (KDU-ČSL) oponovali, že "vláda šla až na samou mez, aby nemohla být obviňována z obcházení ústavy". Výcvikové aktivity nelze chápat jako vysílání ozbrojených sil či pobyt cizích vojsk. I nadále však sněmovna bude rozhodovat o účasti našich vojsk v mezinárodních mírových akcích. IPB vyplatí dividendy Praha (ip) - Investiční a Poštovní banka (IPB) vyplatí svým akcionářům za rok 1993 dvacetiprocentní dividendu. Na jednu tisícikorunovou akcii IPB tak před zdaněním připadne 200 korun. Rozhodla o tom řádná valná hromada banky. Nárok na dividendu mají akcionáři, kteří byli držiteli akcií IPB dne 22. 4. 1994, výplata bude ukončena 30. června. Čistý zisk IPB dosáhl loni 352 milionů korun. Celkový objem aktiv přesáhl 120 miliard korun, z toho 85 tvoří poskytnuté úvěry. Primární vklady v bance překročily 98 miliard. Valná hromada včera mj. schválila vydání jedné tisícikorunové akcie (tzv. zlatá akcie) na jméno Fondu národního majetku. Zlatá akcie bude majetkem fondu nejdéle pět let od jejího vydání. Její držitel má mimo jiné právo volit čtyři členy dozorčí rady, svolat mimořádnou valnou hromadu a právo veta při rozhodování o základních otázkách společnosti. Jemen na pokraji občanské války Saná/Aden - Jihojemenské vojenské zdroje včera varovaly, že zemi hrozí občanská válka, pokud budou pokračovat boje mezi znepřátelenými vojenskými jednotkami ze severního a jižního Jemenu, v nichž podle nepotvrzených zpráv zahynuly stovky vojáků. Mluvčí ministerstva obrany jihu zdůraznil, že eskalace vojenských akcí je začátkem krvavé katastrofy. Boje mezi severními divizemi loajálními prezidentu Alímu Abdalláhu Sálihovi a jižními jednotkami podporujícími jeho soupeře Alího Sálima Bajda vypukly ve čtvrtek časně ráno v Amranu nedaleko hlavního města Saná. Prezident Sálih rovněž varoval před eskalací bojů a vyzval jih, aby si "přestal zahrávat s ohněm". Armády bývalé Jemenské arabské republiky (na severu) a bývalé Jemenské lidové demokratické republiky (na jihu) se po sjednocení obou zemí v roce 1990 dosud nespojily. Rozděleno zůstává rovněž rozhlasové a televizní vysílání. Skotská zpěvačka Maggie Reillyová, která začátkem osmdesátých let natočila s Mikem Odlfieldem hity jako Moonglight Shadow nebo To France, vystoupila ve čtvrtek v pražské Redutě. Nejenže zazpívala zmíněné písně, ale uvedla také irský tradicionál nebo píseň Midnight Sun, která předznamenává její chystané stejnojmenné album. Zpěvačka vystoupila s doprovodem klavíru a kytary. Jak prohlásila, ráda by do Prahy přijela s celou kapelou.(vla)Foto Zdeněk Merta - LN Proti Norům je v sázce postup Kalvárie zranění a vlastních branek na hokejovém MS se zdá nekonečná Pokud by se nějakým způsobem dala změřit smůla, pak by česká reprezentace na mistrovství světa v Itálii před dnešním zápasem s Nory ve Val di Fassa (začátek v 16 hodin) suverénně vedla tabulku. Zvláštní zpravodaj LN ve Val di Fassa Jan Tobiáš Všechno začalo už před odjezdem na šampionát. Kalvárii zahájil pár zápasů před skončením základní části zámořské NHL Robert Lang v Los Angeles. Zraněné rameno ho vyřadilo z nominace, pro kterou s ním trenér Hlinka napevno počítal. Soustředění v Mariánských Lázních pak museli nedobrovolně opustit obránci Vopat, Burda a Vykoukal. Na lázeňském ledě se také ozvalo staré zranění zápěstí Ručinskému a nad jeho startem v Itálii se vznášel velký otazník. Ve Val di Fassa se stalo první utkání proti Finsku osudem pro Romana Hamrlíka, na operační stůl ho po zápase s Američany bude následovat Jiří Dopita. Místo řezu: Hradec Králové. Bolesti třísel přiměly včera k odchodu z ranního tréninku i Františka Kučeru. Kromě toho jsme si na mistrovství světa z jedenácti obdržených branek dali čtyři vlastní góly. Kašťák a Dopita tečovali puk za Břízova záda v utkání s Finskem, v němž jsme přišli o vítězství pár sekund před koncem při power play soupeře. František Kučera a znovu Kašťák "skórovali" v utkání s Američany. Ivan Hlinka dosud stále vzhlížel k výsledkům prvního kola play off NHL, aby mohl nominovat sedmého obránce. Teď čeká, zda Kučera ve zdraví "přežije" zápas s Nory. Pokud budou bolesti v tříslech snesitelné, dopíše vedení naší výpravy na soupisku Gefferta, čímž bude mít mužstvo plný stav v útočných řadách. Zároveň tím bude vyčerpána povolená kvóta třiadvaceti hráčů. "Jestliže Kučera nebude moci hrát, počkáme na jednoho obránce z NHL. V sobotu ráno už může být volný Šmehlík z Buffala. V neděli každopádně Šlégr z Vancouveru, nebo Musil z Calgary. Lepší je totiž končit šampionát s jedenácti útočníky než s pěti obránci," říká Ivan Hlinka. Dnes proti Norům tedy bude naše mužstvo hrát na čtyři útočné formace s tím, že Horák nahradí mezi Sršněm a Kašťákem Dopitu a tři levá křídla (Ručinský, Kašťák, Doležal) budou po jedné třetině vždy alternovat ve dvou formacích. Norové zaskočili hned v úvodním utkání olympijské vítěze ze Švédska (3:3), když autorem obou branek byl dvaadvacetiletý Espen Knutsen. Před čtyřmi roky na ME osmnáctiletých hokejistů byl vyhlášen nejlepším útočníkem a následně draftován do NHL klubem Hartford Whalers. Má zvláštní přezdívku - Šampón. Zlí jazykové tvrdí, že ji získal pro své občasné výstřelky, po kterých mu trenéři musejí "umýt hlavu". Pravda je ovšem taková, že přezdívka se s ním táhne už od prvních dětských krůčků, neboť jeho otec je holičem a svému synkovi láskyplně říkal šampóne. Knutsen přišel o loňské MS v Německu kvůli záhadnému viru, který mu při fyzické námaze působil únavu a zvyšoval teplotu. Letošní sezonu však už odehrál ve vrcholné formě. Norové mají ve svém středu nejstaršího hráče šampionátu - brankáře Jima Marthinsena (15. dubna oslavil 38 narozeniny). Zápas proti Norsku pro nás nabyl po prohře s Američany mimořádnou důležitost. V případě porážky by totiž byl ohrožen postup našeho celku do čtvrtfinále MS. V posledním utkání skupiny nás totiž čeká Švédsko, jeden z favoritů šampionátu a další eventuální neúspěch by pak v konečném účtování posunul do play off na náš úkor právě Nory. Tučňák Jágr jako Lenin Hokejové posily z Pittsburghu dorazily do Val di Fassa Konec podtitulku Téměř kriminální zápletku připomínala cesta hokejistů Pittsburgh Penguins, Jaromíra Jágra a Martina Straky, než konečně včera v podvečer dorazili do hotelu Dolomiti ve Val di Fassa, které se stalo přechodným bydlištěm naší výpravy během mistrovství světa. Jan Tobiáš, Val di Fassa Po šestnácté hodině, kdy měli být oba podle předpokladů na místě, zatelefonoval do hotelu Jaroslav Pouzar, který je jel na letiště do Mnichova vyzvednout, že jim vůz vypověděl službu. "Trosečníky" se vydal vysvobodit předseda Českého svazu ledního hokeje Stanislav Burdys. Než vsedl do služebního audi, utrousil: "Jsem rád, že nemusím přes hranice." Vůz svazu byl totiž před několika měsíci ukraden bývalému předsedovi Vladimíru Šubrtovi v Brně a posléze zadržen na polsko-litevských hranicích. Měl už samozřejmě vypilované číslo motoru. Dopravní inspektorát ČR mu pak sice znovu vyrazil staré označení, ale už se jaksi zapomnělo opravit údaj o krádeži v mezinárodním registračním computeru. Mezitím, co se včera Burdys řítil směrem k Brenneru, podařilo se v autoservisu mikrobus opravit a obě auta se na cestě minula... Jaromíra Jágra sice po dvanáctihodinovém cestování bolela hlava, ale přesto oznámil dobrou zprávu. Koleno, do kterého ho trefil pár sekund před skončením rozhodujícího zápasu Pittsburghu ve Washingtonu vlastní spoluhráč Murphy, je v pořádku . Dnes tedy bude moci Jágr obléknout v zápase proti Norsku dres s číslem 21. Nebude to jeho tradiční osmašedesátka, ale jedenadvacítka se také váže k srpnovým událostem roku 1968. Na Martina Straku zbyla jedenáctka (v Pittsburghu č. 42). Jágr se v Canazei objevil s bradkou, jejíž současnou módu odstartoval zpěvák rockové skupiny Faith No More. "S tím to nemá nic společného, to spíš s Leninem," vysvětlil Jágr. S vážnou tváří pak dodal: "To je to jediné, co mně zbylo z play off." Martin Straka se přidal: "Já jsem ji měl také, ale oholil jsem se. "To bychom museli hrát finále, aby ti bylo na bradě něco vidět," ožil opět Jágr. Příčinu vyřazení Pittsburghu, který v letech 1991 a 1992 vyhrál Stanley Cup, vidí oba shodně v přestárlém kádru Tučňáků. "Polovina hráčů v Pittsburghu končí. Díky vysokému věku jsou tu také vysoké platy a majitel nám řekl, že by se na ně dalo vydělat, jen když postoupíme do finále. Nás se snad trejd týkat nebude, jsme mladí," říkají oba. Jaromír Jágr letos zůstal v základní části NHL o jediný bod za magickou stovkou (32 branek + 67 asistencí). "Klidně jsem mohl udělat sto třicet bodů, těch neproměněných šancí... V posledním zápase jsem to honil, udělal tři body a měl ještě deset minut k dobru. Nepodařilo se to. Přišel jsem tím pádem o bonus 200000 dolarů. O peníze ale nejde..." Také Martin Straka se po loňské sezoně strávené na farmě rozstřílel - 30 branek a 34 nahrávek je slušná bilance. "Trenér mi dal důvěru. Nemusel jsem se bát, že když se mi jeden zápas nevydaří, tak se v dalším nedostanu na led," vysvětloval Martin. Na závěr jsme se zeptali, jestli ví, jak je trenér Hlinka "zakomponoval" do sestavy. "Doufám, že budeme hrát spolu," řekl Straka. "Já doufám, že ne," opáčil Jágr a oba se rozesmátí odebrali na pokoj. Ayrton Senna Foto archiv 650 let pražského arcibiskupství Praha (mrk) - Slavnostně zahájena byla včera ve Starém probošství Pražského hradu výstava k 650. výročí povýšení pražského biskupství na arcibiskupství a položení základního kamene ke katedrále svatého Víta. Mottem výstavy je myšlenka, že česká katolická církev, poučena vlastní minulostí, chce dnes sloužit všem. Některé cenné exponáty z dějin arcibiskupství zde mají být vystaveny vůbec poprvé. Dnes v listě Vůdce smečky nerad prohrává Společnost strana 11 Občané o věznice příliš nestojí České Budějovice (dan) - O sedmdesát míst zvýší kapacitu Vazební věznice v Č. Budějovicích nová budova, která se za plného provozu přistavuje k současnému objektu a v říjnu by měla být předána do užívání. Podle zástupce ředitele věznice mjr. Františka Melky nastupuje měsíčně v ČR do vazby či k výkonu trestu průměrně 100 až 150 nových vězňů a zdejší zařízení, které je jediným v jižních Čechách , se svými 400 místy již několik let kapacitně nestačí. Ministerstvo spravedlnosti prý uvažuje o zřízení další věznice v regionu a pověřená komise již vytipovala několik volných objektů, které by byly k tomuto účelu vhodné. Jedná se například o budovu bývalého praporu Pohraniční stráže v Suchdole nad Lužnicí. Obyvatelé se však umístění takového zařízení ve svém bydlišti brání, což podle mjr. Melka platí všeobecně i u dalších vybraných lokalit. Fronta kamionů před hraničním přechodem Folmava končila včera vpodvečer v obci Březí u Domažlic, což je zhruba 22 kilometrů před hraničním přechodem. Kamiony, které zde čekají zatím pouze na příjezdové komunikaci a nevyužívají odstavného parkoviště, se dostanou k odbavení asi po dvaceti hodinách. Foto ČTK - Vladislav Vítek Tomáš Ježek má důvěru ODA Praha (mst) - Členové vedení ODA se zabývají kampaní, která je v tisku vedena v souvislosti s "kauzou Čokoládoven" proti předsedovi Fondu národního majetku Tomáši Ježkovi (ODA). Ten i nadále může počítat s podporou své strany. Vyplývá to z vyjádření mluvčího ODA P. Rožánka. Zároveň však dodal, že "ODA k tomuto případu nebude zaujímat žádné oficiální stanovisko". Podle něj se jako oficiální názor ODA dá chápat páteční prohlášení Daniela Kroupy, který útoky proti Ježkovi odsoudil, protože ten nebyl v době, kdy se schvaloval prodej akcií Čokoládoven, předsedou FNM. Kroupa také odmítl vyvozovat z tohoto případu útoky proti privatizaci jako takové. "Ke stanovisku Daniela Kroupy není co dodat", řekl včera LN Rožánek. Koho zvolí Holanďané? Haag - Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že čtyři hlavní nizozemské politické strany - Křesťanskodemokratická výzva (CDA), sociálně demokratická Strana práce (PvdA), pravicově liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) a levicově liberální Demokraté 66 (D66) - mají před dnešními parlamentními volbami prakticky stejnou startovní pozici. Průzkumy ukazují, že nynější podpora by každé z těchto stran zajistila v budoucím parlamentu zhruba 30 poslaneckých míst. Strany vládní koalice CDA a PvdA jsou na tom o něco lépe, nicméně konečné výsledky budou v mnohém záviset na hlasech asi 25 % voličů, kteří se dosud nerozhodli, koho budou volit. Podle posledních průzkumů má největší podporu možná koalice PvdA, VVD a D66. OSN se obává dalšího konfliktu Záhřeb/Sarajevo/Atlanta - Organizace spojených národů se obává nového konfliktu tří znesvářených bosenských stran v oblasti severobosenského Brčka a hodlá tam rozmístit vojenské pozorovatele. "Máme zprávy, že všechny tři strany soustřeďují v této oblasti vojska. Jsme silně znepokojeni a chceme v příštích dnech v této oblasti rozmístit vojenské pozorovatele," sdělily zdroje OSN. Jednotky bosenských Srbů ostřelovaly z děl v noci na včerejšek několikrát muslimskou průmyslovou enklávu Tuzla na severu Bosny. Oznámil to sarajevský (promuslimský) rozhlas, podle kterého během dělostřelby zahynula 22letá žena a další tři civilní osoby byly zraněny. Srbové musejí pochopit, že pokračující agresi se postaví mezinárodně potvrzená síla. Není pochyb, že ačkoli zločiny v Bosně a Hercegovině spáchaly všechny strany, nejvíce jich mají na svědomí Srbové. V Bosně a Hercegovině se žilo v míru, dokud se část srbského vedení nerozhodla, že je to nutno změnit. V Atlantě na konferenci zahraničních zpravodajů, kterou pořádá americká televizní stanice CNN, to včera řekla americká velvyslankyně v OSN Madeleine Albrigtová. Německý volební rok Konec podtitulku Lubomír Brokl Sociolog a politolog Letošní rok je pro sousední Německo rokem voleb. 13. března proběhly volby do Zemského sněmu v Dolním Sasku, 20. března komunální volby ve Šlesvicku-Holštýnsku. 23. května budou Němci volit nového spolkového prezidenta, 12. června proběhnou celoněmecké volby do Evropského parlamentu a současně komunální volby v 8 spolkových zemích, 11. září volby do zemského sněmu v Braniborsku a Sasku, 25. září do zemského sněmu v Bavorsku, v říjnu volby do zemského sněmu v Meklenbursku, Durynsku a Severním Porýní-Westfálsku, 16. října budou volby do německého spolkového sněmu. Těmito osmnácti volbami je letošní rok pro Německo vnitropoliticky mimořádně významný a je zřejmé, že různé zahraničněpolitické události, v nichž se angažují politické subjekty Německa, mohou mít vliv na rozhodování voličů, budoucnost jednotlivých spolkových zemí, případně Německa, a že tu budou snahy je různým způsobem využít. Jeden z takových pokusů jsme mohli zaznamenat již vloni. V reakci Jana Obermanna a Jiřího Pehe na odmítnutí návrhu předsedkyně parlamentu Rity Süssmuthové (meziparlamentní dialog o sudetských Němcích), který při návštěvě české parlamentní delegace v Bundestagu odmítl předseda českého parlamentu Milan Uhde, jsme 3. 12. 1993 mohli na vlnách hojně sledované Svobodné Evropy slyšet: "Odmítnutí návrhu Rity Süssmuthové je jistě právem české republiky, které Německo prozatím respektuje..."(!?) Oba autoři dále velmi otevřeně definovali důsledky takového dialogu pro mladou Českou republiku: "...Otázka sudetských Němců je i otázkou politickou... Otevření sudetoněmecké otázky by mohlo vést k třenicím v české vládní koalici... Česká politická reprezentace má pochopitelně obavy i ekonomického rázu. Otevření dialogu se sudetskými Němci by mohlo znamenat otevření diskuse o prolomení restituční bariéry roku 1948. V neposlední řadě tady jde o samotnou historickou legitimitu českého státu. Otevření diskuse o vyhnání by zákonitě vedlo k otevření diskuse o takových historických meznících, jako byl rok 1945, 1938 a 1918." Naprosto přesně zde byly formulovány důsledky takového kroku pro Českou republiku, nicméně se oba autoři domnívají, že mladá Česká republika by sebevražedný krok, který popsali, měla učinit, aby pomohla garnituře spolkového kancléře v nadcházejících letošních volbách: "Český postoj je pro současnou politickou reprezentaci v Bonnu stále nepřijatelnější, neboť staví kancléře Kohla do téměř bezvýchodné pozice. Pokud přistoupí na české stanovisko, odcizí si nejen sudetoněmecké organizace, ale též celou řadu bavorských voličů, a může dokonce ohrozit své spojenectví s CSU, v níž mají sudetští Němci silné zastoupení. Pokud Kohl otevřeně začne českou stranu tlačit ke změně jejího postoje, může sice tyto voliče získat, ale zase může ztratit celou řadu těch, pro něž sudetoněmecká otázka není prioritní a kteří mohou mít pocit, že na její úkor jsou zanedbávány jejich zájmy. Tím nejlepším, co by česká politická reprezentace mohla v současnosti udělat, je nabídnutí vstřícného gesta, například právě takového dialogu, který navrhla Rita Süssmuthová. Neboť takové gesto by pomohlo kancléři Kohlovi zachránit si politickou tvář a předešlo by možné radikalizaci postojů Bonnu vůči české republice... Kdyby česká politická reprezentace byla sama iniciovala dialog o sudetoněmecké otázce, byla by nejen učinila důležité morální gesto, ale především si mohla sama diktovat podmínky tohoto dialogu... Až bude dialog o tomto problému otevřen, bude vnímán již nikoliv jako dobrovolný akt politické vůle, ale spíše jako akt vynucený tlakem zvenčí." Pozoruhodná slova, obsah i dikce. Připomínají algoritmus Mnichova i srpna 1968. Podle určité politické logiky je zřejmě Český stát předurčen k tomu, aby morálními gesty sebeobětování, vždy ve vlastním zájmu "záchrany své vlastní politické tváře" nebo předcházení "nedozírným následkům" (to byl zase sovětský tlak roku 1968), vždy aktivně a dobrovolně sloužil cizím politickým zájmům. Termíny voleb, o něž jde, se blíží. Konají se 25. září a 16. října. Vzhledem k tomu, že spolková vládní koalice v poslední době ztratila 20 až 30 % voličských sympatií a také reputace bavorského premiéra a jeho CSU je narušena aférou napomáhání obrovskému daňovému úniku z doby, kdy premiér Steuber působil jako Straussův nejvyšší osobní poradce, začíná i v Bavorsku CSU vážně konkurovat SPD. Jestliže se očekává, že 18 letošních německých voleb může řetězovým efektem proměnit spolkovou politickou scénu, mohli bychom v předvolebním boji ještě s lecčím počítat. Tím spíš, že předsedou Svazu vyhnanců se právě stal náměstek předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Neubauera a poslanec Bavorského spolkového sněmu za CSU, jehož politickou předností při kandidatuře na tuto funkci byla skutečnost, že jako poslanec spolkového sněmu působil proti přijetí smlouvy o uznání nynějších hranic mezi Polskem a Německem i proti smlouvě o dobrém sousedství s Československem. Praporek Letošní rok je pro sousední Německo rokem voleb - Série osmnácti voleb začala v polovině března a skončí v polovině října. Očekává se, že osmnáct letošních německých voleb může řetězovým efektem proměnit spolkovou politickou scénu. Průmysl v březnu vzrostl Praha (ol) - Celková průmyslová výroba se v březnu zvýšila proti stejnému měsíci loni o 0.9 % a stavební produkce stoupla o 4.1 %. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu. Průmyslová výroba v prvním letošním čtvrtletí byla nicméně stále ještě o 0.8 % pod úrovní stejného období loni. Stavebnictví v tomto srovnání naopak vykázalo růst o 6.5 %. Průměrná mzda v průmyslových podnicích s 25 a více pracovníky se zvýšila v březnu o 12 % na 6789 Kč a ve stavebních firmách o 22 % na 7318 Kč. Hlídací pes (po-pá 9.00 - 16.00 hod.) Možná se to dosud nestalo, ale třeba už zanedlouho vás dítě přesvědčí, že v rodině chybí jeden velice důležitý člen. A vy náhle s překvapením zjistíte, že veškeré dosavadní argumenty, proč není vhodné chovat psa v bytě, jsou vlastně naprosto nepřesvědčivé a uměle vykonstruované. Od té chvíle už nic nebrání tomu, aby vám začal život plný dobrodružství a netušených zážitků. Přivezete si domů neohrabané maličké klubíčko, které se před chvílí muselo rozloučit se svou mámou; a chovatelé vás upozornili, že štěně pravděpodobně několik nocí prokňučí steskem. Co teď? Pelíšek má připravený, ale velký zájem o něj neprojevuje; avšak v okamžiku, kdy si jdete lehnout, bystře vytuší, že postel je tím nejpřívětivějším místem v jeho novém domově. Každý pes má potřebu zaujmout v hierarchii vztahů své pevné místo, proto se hned v prvních dnech, co štěně přišlo do vaší rodiny, rozhoduje o tom, kdo se stane vůdcem smečky. Budete jím vy, váš manžel, anebo váš pes..? Chcete jít třeba se štěnětem na procházku. Jemu se však zrovna nechce, takže se před vámi schová pod stůl nebo skříň a - teď si mě hledejte. V okamžiku, kdy po něm vztáhnete ruku, začne cenit jehličkovité zoubky a zlobně vrčet. Opakujte svůj pokus a štěně vám odpoví ještě rozhořčenějším tónem. Pokud v tomto okamžiku ustoupíte a miláčka pod skříní necháte, bylo v podstatě rozhodnuto. Vaše šance získat postavení vůdce smečky je již bezmála nulová. Nemáme-li se psy téměř žádné zkušenosti, zpočátku netušíme, čeho se od našeho čtyřnohého přítele nadít. Vybavuje se mi vzpomínka na návštěvu u přítelkyně, v jejíž rodině vládl krásný kříženec ovčáka a dobrmana. - Víš, on je náš Baryk docela hodnej, ale prosím tě, hlavně si teď sedni a už se nezvedej. Stejně by ti to nedovolil. Usedla jsem tedy i se svým objemným břichem (byla jsem tehdy asi měsíc před porodem) poslušně do křesla proti divanu, na němž si hověl ten starý dobrák Baryk. Znenadání se vztyčil, seskočil na zem a přikráčel ke křeslu. - Seď klidně, nehýbej se, nabádala mě přítelkyně. Chvíli si mě zkoumavě prohlížel, posléze se postavil na zadní a předními prackami se mi opřel o břicho. Hleděli jsme si do očí ze vzdálenosti sotva dvou centimetrů, až jsem z toho začínala šilhat. - Hlavně se neboj, to on nesnáší, šeptala Barykova paní. - Kdyby se ho naše teta nebála, určitě by ji nekousnul! A tak jsem seděla, málem nedýchala, těžké tlapy mne tlačily do břicha. - No tak, Baryku, běž na místo, zkoušela to přítelkyně. Náhle ty psí oči už zřejmě nevydržely můj neuhýbající, v tom okamžiku již strnulý pohled a odvrátily se. Pak zvíře zamručelo, seskočilo na zem a přemístilo se na pohovku. - Uf, prohlásila jsem a zdálo se mi, že úleva mé přítelkyně není o nic menší. Onen Baryk je už mnoho let v psím ráji, ale věřím, že by si dodnes na něj vzpomněli mnozí veterináři z Prahy, Říčan i Českého Brodu, kteří mu po dlouhá léta pravidelně vydávali osvědčení o očkování proti vzteklině, určené pro všechny ty lekavé tety, ustrašené ženské a jiné bázlivce, co při jeho spatření na sebe upozorňovali zděšenými výkřiky a škubavými pohyby, což Baryk jednoznačně chápal jako výzvu k okamžité akci. Až si přinesete domů své štěňátko, vzpomeňte si, že Baryk, vůdce člověčí smečky, býval kdysi dávno malým bezbranným chlupáčem, do kterého se pro jeho roztomilost zamilovala celá rodina. EVA ŠKAMLOVÁ Zlaté Harmonie 1993 1. komorní hudba: Simon Standage a soubor Collegium Musicum 90 za CD Hudba ze dvora Fridricha Velikého (Chandos) 2. orchestrální a vokálně instrumentální hudba: Roger Norrington za CD W.A. Mozart: Don Giovanni (EMI Classics) 3. archivní nahrávka: Karel Ančerl a Česká filharmonie za CD s nahrávkami skladeb Musorgského, Rimského-Korsakova a Čajkovského (Supraphon) 4. výkon sólisty: Sophie Yatesová za CD Francouzské barokní cembalo (Chandos) 5. jazzová nahrávka: Lile Mays, Jack de Johnett, Marc Johnson za CD Fictionary (Geffen Rec./BMG Ariola) 6. cena čtenářů Harmonie a posluchačů Českého rozhlasu: Jaroslav Tůma za dvě CD České varhany (Bohemia Disc) Po plácačkách na mouchy smuteční oznámení Druhá netradiční výstava Památníku národního písemnictví Konec podtitulku Pavel Janáček Diplomy, děkovné zdravice, úmrtní oznámení, státní vyznamenání, fotografie pohřebních průvodů a titulní stránky novin ze dnů, kdy se národ loučil se svými velikány - takové jsou exponáty nové výstavy Památníku národního písemnictví (PNP), nazvané Sláva a smrt. "Ač zemřeli, ještě mluví..." hlásá anděl, umístěný v zimním refektáři Strahovského kláštera nad řadou devíti stylizovaných hrobečků: od Máchy po Čapka. (Originál tohoto nápisu známe ze Slavína.) "Věčnost" i "konečnost" českých spisovatelů ukazuje výstava lehčím stylem, navazujícím na loňský Salón literárních kuriozit. Ten vyprávěl o všednosti v životech lidí, které známe především jako jména z čítanek. Byla na něm vystavena například plácačka na mouchy J. V. Sládka nebo vycpaný kanárek J. V. Friče a s osmi tisíci návštěvníky se stal nejúspěšnější expozicí PNP za posledních několik let. Sláva a smrt má všechny předpoklady vydat se v jeho stopách: Za prvé pobaví. A za druhé - jde o zajímavý historický průřez společenskou ozvěnou literární práce. Zásadní zlom v postavení spisovatele jako by nastal někdy po druhé světové válce - a nejen z toho důvodu, že k moci přišlo to, co v expozici dokumentuje malé gotwaldovsko-socrealistické absurdárium. "V té době se skutečně začíná slavnostnost z funerálních záležitostí vytrácet," říká jedna z autorek výstavy, vedoucí Literárního archívu PNP Zuzana Pokorná. "Poslední velkou slavností tohoto typu byl převoz Máchových ostatků v roce 1939 - z pozdější doby už nic srovnatelného nemáme." V linii výstav, započaté Salónem kuriozit, by PNP chtěl pokračovat: Příště pravděpodobně dojde na svatby a křtiny našich klasiků. popisek: Ve Strahovském klášteře postavili velikánům pěkné hrobečky Foto Zdeněk Merta - LN Fotbalistou měsíce podle Kickeru Kuka Norimberk/Praha (mel) - Sedm branek v devíti utkáních, obrovská herní výbušnost a vůle po vítězství, stejně jako ochota rychle překonat jazykovou bariéru vynesly bývalému slávistovi Pavlu Kukovi, nyní ve službách německého Kaiserslauternu, titul Fotbalista měsíce dubna v anketě týdeníku Kicker. Kuka má lví podíl na tom, že jeho nový klub je stále ve hře o titul. Druhý kandidát - Bayern - dnes dohrává důležité utkání s Norimberkem, jehož dres obléká Kubík, a Kuka věří v 'přátelskou výpomoc'. "Musím ještě Kubíkovi zavolat," řekl doslova Kuka. Skupina B Hlasy po utkání Stanislav Neveselý, asistent trenéra ČR: "Se Švédy není ostudou prohrát. Naše dnešní hra mi před čtvrtfinálem s Kanadou dodala optimismus." Curt Lundmark, trenér Švédska: "Úvod zápasu nám nevyšel podle představ, když se soupeř dostal do vedení po chybě Nicklase Lindströma, který přijel chvíli před utkáním z Detroitu. Češi podali velmi dobrý výkon v defenzívě." Sázka na tvrdou hru hráčům Plzně vyšla Plzeň (mel) - Plzeň vsadila v souboji s Drnovicemi (1:0) na tvrdou hru a slavila úspěch. "Zákroky domácích nás zaskočily. Červených karet mohlo být více," prohlásil po utkání trenér hostí Brückner. "Hráli jsme tvrději než v jiných utkáních," přiznal plzeňský kormidelník Michálek. Tvrdost jeho svěřenců činila největší potíže záloze hostí. "Když si na naši subtilní čtveřici Hruška, Kafka, Weber, Pavelka někdo trochu vyšlápne, neví jak dál. Stejně jsou na tom i útočníci. Na podobný styl hry jednoduše nemáme hráče," řekl Brückner, který dva ze zmiňovaných hráčů střídal. "Weber by šel dolů již dříve, jenže Nosickému rozcvičení vždy dlouho trvá." Hlavní rozhodčí Krondl, pro něhož (stejně jako pro postranní Draštíka a Zvoniče) bylo utkání generálkou na zítřejší finále PVP v Kodani, přitom kartami nešetřil. Žlutých rozdal celkem osm a drnovický Rada musel po druhé předčasně do sprch. Drogová služba nechce pod kriminální policii Praha (ria) - Informace o začlenění Interpolu a Národní drogové informační služby (NDIS) do struktury české kriminálky jsme v Lidových novinách již přinesli (21. dubna). Ředitele NDIS Jiřího Richtera jsme krátce po jeho návratu ze zasedání OSN ve Vídni požádali o vyjádření: "Oficiálně o zmíněném návrhu nic nevím. Je však nutno dodat, že snahy především ÚKP (Ústředna kriminální policie) spolknout dříve Úřad pro narkotika, nyní NDIS, trvají už od roku 1992. Postupnými kroky se tato snaha daří. Pro vysvětlení celé záležitosti bychom chtěli dodat, že Úřad pro narkotika vznikl na konci roku 1991 jako instituce meziresortní smlouvou mezi SMV, MVČR a MVSR. Úřad pro narkotika mohl vzniknout kromě jiného i proto, že několik zahraničních partnerů zásadně pomohlo jak technickým vybavením, tak vyškolením pracovníků především v oblasti počítačů. Včleněním NDIS do kriminální policie by původní postavení, a tedy i poslání úřadu zaniklo a otevřel by se prostor pro vytvoření obdobného úřadu nového, o což jistá skupina poslanců již několik měsíců usiluje." Ministři školství se až na výjimky střídají velice často Praha (kva) - S přáním, aby nový ministr školství nepodléhal dílčím zájmům a tlakům uvedl včera premiér Klaus do funkce Ivana Pilipa (31). Předseda KDS stanul v čele školského resortu jako čtvrtý po listopadu 1989, devatenáctý po válce a pětatřicátý od roku 1920. Mezi první a druhou světovou válkou se ve stejném křesle vystřídalo patnáct mužů a průměrná doba ve funkci činila tehdy 1.4 roku. Nejkratší dobu vydržel národní socialista Engelbert Šubert, který byl ustanoven 22. září 1938 a zproštěn 4. října téhož roku. Nejdéle sloužícím byl Milan Vondruška (1975-1987).V seznamu, který sestavil archivář ministerstva L.Bernardfiguruje jediná žena, a to Jana Synková (1988-1989). V kolonce "politická příslušnost" převažuje KSČ, čtyři ministři školství byli ale agrárníci, čtyři sociální demokraté a tři národní socialisté. Pilip se včera ještě nevyjádřil, kým bude obsazena důležitá funkce ekonomického náměstka, podle kuloárových informací by však mělo jít o odborníka z ODS. Za prioritu označil ministr vytvoření vzdělávacích standardů, které vymezí povinné penzum výuky. Na otázku, od kdy počítá se zavedením školného na vysokých školách , odpověděl, že systém spojený s podporami sociálně slabších by mohl být odstartován ve školním roce 1995/96. Karel Kříž Od rozpadu federace uběhlo už téměř jeden a půl roku a Slovensko se dosud nemůže prezentovat jediným ekonomickým ukazatelem, který by se zlepšil. Právě naopak. Vláda minulá nebo současná - o samostatný stát se koneckonců zasloužili ti i oni - stojí proto před zásadním problémem: Jak sobě i národu vysvětlit stupňující se bankrot? A jak dosáhnout kdysi slibovaného vzestupu? Po jmenování Moravčíkovy vlády se snad chvíli mohlo zdát - zejména pod dojmem vystoupení Rudolfa Filkuse - že nový kabinet odpoví tržně konformním řešením: výraznou devalvací, která by přibrzdila dovoz a zároveň podpořila export a ekonomický růst. Převážila však tendence jiná: Mečiarův kurz z přelomu roku byl nakonec potvrzen a slovenská ekonomika se proto postupně zabarikáduje před světem. Zavedení certifikátů jakosti - tedy administrativní bariéry dovozu - je pouze jedním z projevů této tendence. Popravdě řečeno: komunistický příval do hospodářských resortů těžko mohl v Bratislavě vést k něčemu jinému: Weissovi lidé obsadili jak post místopředsedy vlády pro ekonomiku (B. Schmögnerová), tak i ministerstvo hospodářství (P. Magvaši) a zemědělství (P. Koncoš). Liberálnímu Filkusovi (finance) v této sestavě nezbývá než shánět peníze na krytí rozpočtových schodků. Ať už je pozice nové slovenské vlády jakkoli specifická, jisto je tolik: u Dunaje opět začali "řídit" ekonomiku: svou subjektivní racionalitu postavili nad objektivní racionalitu trhu. Celní unie je podle tohoto přístupu dobrá tehdy, když se to hodí a naopak. O dovozech napříště nebudou rozhodovat spotřebitelé, ale úředníci: bude růst jedna bariéra za druhou, přesně tak, jak si je slovenští výrobci na svých úřadech vynutí - či dokonce zaplatí. Ponechme však důsledky této politiky - tedy růst cen a pokles konkurenceschopnosti - Slovákům samotným. Dilema naší vlády zní takto: držet dále celní unii, a nebo ji vypovědět? A když ano, pak kdy? Složitost odpovědi vyplývá z faktu - a Slováci na něj hřeší - že na zrušení společného ekonomického prostoru nutně doplatíme také, byť podstatně méně, než samotná Bratislava. Makroekonomický pohled radí (zatím) zatnout zuby. Co na to ale konkrétní český výrobce, který na slovenský trh nemůže, přičemž opačná cesta je volná? Ustupování nikam nevede, zdá se mi. 4381144.251 Na Moravě se zotavují děti z postižených oblastí Běloruska Praha (mš) -Na Jihlavsku a Frýdecko-Místecku se letos zotavuje první stovka běloruských dětí z oblastí postižených radioaktivním spadem. Pomoc dětem Černobylu organizuje již třetím rokem arcidiecézní charita Olomouc. V České republice se zatím vystřídalo asi tři tisíce dětí z Běloruska a Ukrajiny. Žijí v rodinách, jen dopoledne se účastní rekreačního vyučování. Volný čas tráví co nejvíce v přírodě. Po čtyřech týdnech pobytu na moravském venkově děti obvykle přiberou dva až tři kilogramy váhy a jak uvedla primářka dětské polikliniky v Minsku Natalja Lakšinová, pobyt jim zdravotně velmi prospívá. Ředitel jihlavské charity Petr Švika se před měsícem v postižených běloruských oblastech přesvědčil, z jakých míst děti na Moravu přijíždějí. Vloni se rodiny na Jihlavsku staraly např. o chlapce a dívky z vesnic Antonov a Grušovka, které leží téměř na hranici zakázané zóny 35 km od Černobylu. Přestože jde o zamořenou oblast, vesnice se ani po osmi letech nevylidnily a funguje tu kolchoz i škola. Jak ukazují statistiky, po roce 1990 v postižených oblastech prudce stoupl počet onkologických onemocnění. Natalja Lakšinová z Minska LN sdělila, že osmdesát procent dětí, které přijíždějí na ozdravné pobyty do ČR, mají zvětšenou štítnou žlázu a mnohé trpí chudokrevností. V nejvíce zamořených oblastech (stále zde žijí téměř dva miliony lidí) klesá následkem ozáření u dospělých i dětí imunita vůči běžným infekcím. Lékaři potvrzují, že i měsíční pobyty mají na děti ozdravující účinky. Popisek: V Bělorusku strádá následky Černobylu především nejmladší generace. Letos by měly do ČR přijet i děti z dětských domovů. Foto Zdeněk Merta - LN Holandsko volilo Haag - Podle předběžných výsledků zvítězila v nizozemských volbách Strana práce. Ve 150členné sněmovně bude mít 38 křesel (o 11 méně než před pěti lety). Na dalších konzervativně-liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (30) a strana levého středu Demokraté 66 (24). Chystá se restituční tečka ODS považuje vrácení majetku Židů za zcela výjimečné Praha (haš) - Učinit z obcí povinné osoby je věc "nadmíru právně složitá i diskutabilní". Připustila to včera mluvčí ODS Jana Petrová na dotaz LN, proč její strana při koaliční diskusi o židovských restitucích ustoupila ODA, KDU-ČSL a KDS právě v tomto bodě. "Můžeme snad říci, že nejde o historický majetek obcí, že se obce o tento majetek nepřičinily, nevybudovaly si jej, nekoupily a nikdy jej neužívaly". Tak by mohl podle ní znít jediný argument vysvětlující postoj ODS: "Neříkejme tomu ústupek ani vítězství, uzavřeme to".Židovské restituce byly podle Petrové natolik výjimečnou záležitostí, že v žádném případě nelze počítat s obdobným postupem při koaličním jednání o vrácení církevního majetku. V reakci na pondělní vyjádření místopředsedy KDU ČSL Jana Kasala, že zařazení obcí mezi povinné osoby předjímá další vývoj diskusí na toto téma, mluvčí ODS uvedla, že "pokud se ostatní koaliční strany chtějí domluvit, aby vůbec byl církevní majetek řešen, není rozumné, když vůči sobě používají takovéto náboje". Hlavními politickými tématy léta a podzimu musejí být podle Petrové každodenní problémy občanů, tj. byty, kriminalita a školství. "Majetek není skutečným tématem, snažíme se to proto co nejrychleji smést se stolu," uvedla mluvčí. ODS podle ní vnímá, že veřejnost už v této době "není nakloněna destabilizovat majetkové vztahy rozsáhlými restitucemi". Strana proto pracuje na konkrétním návrhu tzv. restituční tečky, která má být jednoduchá, rychlá a jasná. Nizozemský premiér před těžkou zkouškou Nástupce Ruuda Lubberse nebude mít příliš času vychutnávat vítězství Konec podtitulku Petr Dudek Ještě než poslední nizozemští voliči včera večer opustili volební místnosti a než volební komise v noci na dnešek ohlásila výsledky parlamentních voleb, byly jasné čtyři základní skutečnosti: Za prvé, že žádná z hlavních nizozemských stran nemá takovou podporu voličů, aby získala 76 poslaneckých mandátů a tím i právo vytvořit vlastní vládu; už před volbami se mělo za jisté, že nová vláda bude - jak už je v Nizozemsku tradicí - vládou koaliční. Za druhé: velká část voličstva nechávala své konečné rozhodnutí na poslední chvíli. Při přibližné rovnosti předvolebních preferencí bylo proto jasné, že o vítězství té či oné strany nakonec rozhodnou hlasy právě tyto "plovoucí" hlasy. Za třetí, že veterán nizozemské politické scény a nejvytrvalejší nizozemský premiér všech dob Ruud Lubbers (v čele vlády rekordních dvanáct let) se o další setrvání v premiérském křesle nebude ucházet. Za čtvrté: včera v Nizozemsku panovalo slušné počasí. Přestože tento fakt zní poněkud všedně, pro Nizozemce, dbající na vlastní pohodlí často více než na dodržování občanských povinností, je to fakt významný. Nadprůměrné účasti ve volbách nestálo tudíž nic v cestě. Po premiéru Lubbersovi zůstane podle mínění komentátorů v nizozemské špičkové politice těžko překlenutelná mezera. Jako mistr kompromisu a schopný vyjednavač dokázal tento vůdce centristické Křesťansko demokratické výzvy (CDA) spolupracovat ve vládní koalici postupně jak s konzervativní Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD), tak s levicovou Stranou práce (PvDA). První náznaky klesající popularity CDA přinesly výsledky komunálních voleb letos v březnu, kdy Lubbersova strana zaznamenala citelné ztráty. Přestože výsledky březnového hlasování musely být pro Lubberse zklamáním, sdělil ráno po volbách českým novinářům, že jeho politické krédo zůstává nezměněno: Nebát se předstoupit před veřejnost s vlastní politikou - bez ohledu na to, zda prosazuje populární či nepopulární kroky. Odvahu k nepopulárním opatřením možná už Lubbers nebude potřebovat. Jeho nástupce se bez ní ale neobejde. Nezaměstnanost v zemi stoupá nejrychleji od druhé světové války. Z 15 milionů Nizozemců jich téměř milion pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo nemocenskou dávku. Nový premiér bude muset národu vysvětlit prostou, ale nemilou skutečnost: Náklady na sociální zabezpečení a zabezpečení v nemoci se musejí omezit. Jen tak lze financovat potřebné rozšíření pracovních příležitostí. Katolicky vychovaný Lubbers bude snaze svého nástupce pouze přihlížet a modlit se. Zda se pokusí získat post prezidenta Evropské unie po Jacquesi Delorsovi, jak bylo ohlášeno, není zatím jisté. Jisté však je to, co nedávno konstatoval sám veterán haagské vlády: Úloha, která je nachystána pro nového nizozemského premiéra, je těžší než ta, která čekala na předsedu vlády v roce 1982, kdy Lubbers nastupoval do úřadu. Před podpisem dohody o palestinské autonomii V Káhiře by dnes měla být podepsána závěrečná dohoda mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) o omezené palestinské autonomii v pásmu Gazy a v Jerichu. Co podpisu předcházelo? 13. 9. 1993 - historická dohoda mezi Izraelem a OOP o omezené palestinské autonomii a o vzájemném uznání; 13. 10. 1993 - v Káhiře a v přístavním městě Taba zahájena jednání styčných výborů; tato jednání se zabývala převážně odchodem izraelských vojsk, propuštěním palestinských vězňů zadržovaných v Izraeli, převodem civilních pravomocí z izraelských úřadů na palestinské, bezpečností židovských osadníků apod. Jednání vážně ohrozil masakr v Hebronu; 7.- 9. 2. 1994 - Jásir Arafat a Šimon Peres při jednání v Káhiře podepsali další dílčí dohodu o bezpečnostních otázkách budoucích autonomních celků; 25. 2. 1994 - hebronský masakr (židovský osadník Baruch Goldstein postřílel při modlitbě tři desítky Arabů); 31. 3. 1994 - Izrael a OOP obnovily v Káhiře rozhovory o omezené palestinské autonomii; podepsán dokument o bezpečnostních opatřeních v Hebronu; Izrael akceptoval přítomnost ozbrojených zahraničních pozorovatelů na okupovaném území; 28. 4. 1994 - Izrael a OOP se dohodly, že 4. května podepíší v Káhiře konečnou dohodu o realizaci omezené palestinské autonomie; 1. 5. 1994 - Izraelská vláda dala premiérovi Rabinovi zelenou k podpisu závěrečné dohody; souhlas s dohodou vyslovil i výkonný výbor OOP; 3. 5. 1994 - J. Rabin a J. Arafat jednali v Káhiře o posledních sporných bodech (ag) O co jde v jihoafrických volbách Hlavní politické otázky, na jejichž základě se voliči rozhodují Konec podtitulku Hospodářství: Africký národní kongres (ANC) dává přednost smíšené ekonomice s jistou mírou státní ingerence. Slibuje nižší daně pro skupiny s nejnižšími příjmy. Kongres oficiálně odstoupil od dříve hlásané politiky znárodňování. Někteří jeho činitelé však o ní stále ještě mluví jako o jedné z variant. Zulská strana svobody Inkatha a dosud vládnoucí Národní strana (NP) se vyslovují pro tržní hospodářství. Poněkud vágní volební prohlášení Inkathy se zmiňuje o užití zdrojů k boji proti chudobě, nezaměstnanosti, bezdomovství a hladu. NP zdůrazňuje "spravedlivý" daňový systém, který by podporoval úspory, investice a soukromou iniciativu. Ekonomická rovnoprávnost: Zcela přirozeně zdůrazňují obě hlavní černošské strany nutnost napravovat minulé křivdy a překonat diskriminaci institucionalizovanou apartheidem - to především znamená více ekonomických možností pro černošskou většinu. Afirmativní (podpůrnou) akci podporuje i NP. ANC předložil detailní plán reorganizace veřejných výdajů, který by velikou část přesunul do zdravotnictví, vzdělání a bytové výstavby. Slibuje program, který by v příštím desetiletí poskytl práci a vzdělání 2.5 miliónu lidí. Rozvoj venkova, elektrifikace miliónů domovů a pozemková reforma patřily mezi další nosné body volební kampaně. Inkatha předkládá i v tomto případě nejasné formulace o "udržitelném ekonomickém růstu" a politických a ekonomických strukturách, které by podpořily podnikání a zavedly systém stejných příležitostí pro všechny. Násilí: Všechny strany chtějí skoncovat s politicky motivovaným násilím, které stálo během čtyř let rušení apartheidu 15000 lidských životů. ANC požaduje takovou reformaci bělošských bezpečnostních sil, která by je učinila přijatelnější pro černošskou většinu. Navíc by tyto síly měly být odpovědné konkrétním komunitám, ve kterých slouží. Chce také striktnější pravidla pro udělování zbrojních pasů, aby se podařilo omezit počet zbraní v zemi. NP prosazuje posílení bezpečnostních sil a armády a zostření trestů za násilné trestné činy. Volební manifest Inkathy slibuje "udržení stabilní mírumilovné společnosti, v níž mohou všichni usilovat o šťastný život a realizovat své schopnosti bez strachu či protekce". Pravicová Svobodná fronta zdůrazňuje v souladu se svým usilováním o bělošskou domovinu nutnost ochrany práv menšin. Federalismus: ANC preferuje centralistický politický systém. Inkatha, Svobodná fronta a Národní strana se vyslovily pro federalistický systém s výraznou autonomií provinčních a místních správních orgánů. Svobodná fronta žádá oddělenou afrikánskou domovinu - "volkstaat". Inkatha přesně definovaná a ústavně zakotvená práva místních vlád, mezi nimiž by bylo například vybírání daní a vytváření místních ozbrojených sil. Staré budovy a jejich nové osudy (LN 15. 4. 1994) Masarykovy studentské koleje v Dejvicích byly s podporou prezidenta Masaryka vystavěny speciálně pro ubytování studentů. StB je nijak radikálně nepřestavovala a asi před deseti roky důkladně opravila. Sloužily studentům do r. 1939 a po pětileté okupaci Němci ihned po r. 1945 do 1949. Částka "přes půl miliardy Kč" pro adaptaci na ubytování studentů, jak vypočetlo ČVUT, je holý nesmysl. Za tuto částku by při ceně 10000 Kč za m a 10 m na osobu bylo možno nově vybudovat ubytování pro 5000 studentů. Přehnaná částka je ohlasem komunistických přístupů, kdy při výstavbě nezáleželo na penězích, ale na zařazení stavby do plánu, jejím zahájení a zajištění stavební kapacity. Doplatila na to leckterá památka. Na Denisově nádraží byly vypracovány projekty na desítky milionů. Kdyby byl připraven rozpočet na osm milionů a překročen na dvanáct mohla být budova zachráněna. Nesmyslná je myšlenka přestavovat koleje pro administrativu. Jsou součástí vysokoškolského areálu a studenti nyní dojíždějí do škol přes celou Prahu z kolejí na Jižním městě. Při tak velkém nedostatku ubytovacích možností pro studenty by se mohly opravy provádět postupně, tak jak to dělají např. v německém Kreuzbergu. Na žalostném stavu kolejí ovšem vinu nese i indolence studentů a jejich organizací. Ti chodí čtyři roky bez povšimnutí kolem nepoužitých a chátrajících kolejí, zatímco naříkají na nedostatek míst v kolejích. Asi čekají, že se o ně bude někdo starat. Jaký rozdíl proti době po r. 1919, kdy se studenti a jejich organizace účastnili výstavby a správy kolejí na Hradčanech a na Letné, nebo po r. 1945, kdy rozhodně bojovali za své potřeby a prosazení demokracie. Z dopisu Jana Cejpa, Praha Překvapivé vítězství Žraloků Hokejisté Vancouveru pokračují ve vítězném tažení New York - Překvapivého vítězství dosáhli v úvodním zápase čtvrtfinále Stanleyova poháru hokejisté San Jose. Žraloci dokázali po vyřazení Detroitu uspět i v prvním zápase v Torontu, kde zvítězili 3:2, když rozhodující branku vstřelil 2:16 před koncem zápasu Švéd Garpenlöv. Ten byl spolu s Rusem Larionovem a lotyšským brankářem Irbem, který kryl 29 střel domácích hráčů, hlavním strůjcem překvapivé výhry. Vancouver velmi povzbudil postup v 1. kole přes Calgary Flames a ve vítězném tažení pokračuje i v souboji s Dallasem. Severní hvězdy se nechaly zaskočit na svém ledě a v polovině zápasu již prohrávali 1:4. V dalším průběhu se jim podařilo sice vyrovnat na 4:4, ale branka Gelinase z Vancouveru 4:30 před koncem opět dostala hosty do vedení a to pečetil v power play pět sekund před závěrečnou sirénou Linden. Raudiesův příslib Brno - Letošní devítidílný seriál mistrovství České republiky v závodech silničních motocyklů Boby Motion Stavex Open 94 odstartuje tuto neděli úvodním závodem na Masarykově okruhu v Brně. Celý seriál je otevřený i zahraničním jezdcům a v úvodním závodě se představí motocyklisté ze sedmi zemí. Čtyři podniky seriálu se pojedou na Masarykově okruhu, stejný počet na autodromu v Mostě a jeden v Českých Budějovicích. Pojede se v třídách do 125 ccm, 250 ccm, supersport 600 a superbike. Lahůdkou by měla být účast loňského mistra světa ve třídě do 125 ccm Němce Raudiese, který se předběžně přihlásil ke druhému květnovému závodu v Brně a na Masarykův okruh chce přijet i na první srpnový závod. Tenis -Řím První kolo Cecchiniová - Parma se pokusí obhájit PVP Finále s Arsenalem řídí v Kodani trio českých sudích Konec podtitulku Kodaň (Reuter, č) - Na trávník v Kodani dnes po osmé hodině večer vyběhnou fotbalisté Parmy a londýnského Arsenalu, aby se utkali o Pohár vítězů pohárů. Poprvé od tragédie na bruselském Heyselově stadionu v roce 1985 se tak ve finále evropského poháru střetnou italský a anglický klub. Experti favorizují celek AC Parma, jehož hráči mají na dosah zápis do historie. Pokud totiž Arsenal porazí, obhájí jako první tým PVP. Trenér Nevio Scala má podle všeho v ruce všechny trumfy, oproti semifinálovému duelu s Benfikou Lisabon může počítat i s kapitánem Minottim a kolumbijským střelcem Asprillou, do formy se nyní dostal Švéd Brolin. Anglický trenér George Graham se naopak potýká s početnou marodkou: zraněni jsou McGoldrick, Dán Jensen, Keown i náhradník Hillier. Přesto Graham varuje: "Nikdo nesmí zapomenout, že Arsenal je často nejlepší tehdy, když se to od něj nečeká." Pro tým z kolébky kopané je navíc výhra v PVP jedinou šancí hrát v příští sezoně opět evropský pohár a v hledišti jej bude povzbuzovat 13 tisíc fanoušků. Parma, jejíž hráči vyinkasují za případnou výhru po 120 tisících marek, má již díky 5. místu v lize jistou účast v Poháru UEFA. Utkání na novém kodaňském stadionu Parken začíná ve 20.15 hodin (přenáší ČT1) a řídí je trojice českých rozhodčích Krondl - Draštík, Zvonič. Soud odmítl žalobu J. Bašty proti BIS a J. Šubertovi Praha (js) - Městský soud v Praze včera zamítl žalobu na ochranu osobnosti bývalého náměstka Federální informační služby Jaroslava Bašty proti Bezpečnostní informační službě (BIS) a proti bývalému redaktoru Lidových novin Janu Šubertovi. Bašta žádal šéfa BIS Stanislava Devátého a nynějšího tiskového mluvčího ministerstva vnitra J. Šuberta o tiskovou omluvu. Devátý se měl omluvit za to, že zveřejnil dokument o zahájení stíhání J. Bašty, který poté, podle Bašty, předal příslušník FBIS redaktorovi LN, přestože kauza byla přísně tajná. Bašta byl stíhán pro neoprávněné vyplácení peněz na neevidovaný agenturní svazek v roce 1990. Bašta žádal v žalobě, aby se Devátý m.j. omluvil za to, že porušil presumpci neviny a ohrozil jeho pověst, a to tím, že prohlásil v tisku, že obsah zveřejněného článku byl pravdivý. Šubert se měl omluvit za svůj článek "Trestní stíhání Jaroslava Bašty" (LN, 4. 12. 1992). Podle žalobce ohrozil jeho pověst a regulérní průběh vyšetřování a porušil presumpci neviny, "protože vyšetřování prokázalo, že skutková podstata trestného činu zneužití nebyla naplněna". Soudkyně zamítla žalobu proti BIS proto, že se před soudem neprokázal podíl pracovníků BIS na zveřejnění informace ani podíl na poskytnutí podkladů pro Šubertův článek. Žalobu proti Šubertovi zamítla proto, že za obsah článku neodpovídá redaktor, ale vydavatel. Šubert i právní zástupce BIS se - mimo jiných argumentů - shodně hájili tím, že veřejnost má právo na informace o životě politiků. J. Bašta v době publikování článku byl předsedou nezávislé lustrační komise při FMV. Vklady z Bohemie od pondělka Praha (ip) - Své vklady budou moci klienti Banky Bohemia (BB) převést do Československé obchodní banky (ČSOB) od pondělí. Informoval o tom předseda představenstva ČSOB Pavel Kavánek. Nabídka ČSOB se týká zůstatků běžných účtů, termínovaných vkladů, vkladových certifikátů všech tří typů a hotovosti zmrazené na pokladnách Banky Bohemia. Příkaz k převodu musí klient BB podat osobně v pobočkách Bohemie nejpozději do 10. června 1994. Podrobnosti operace na straně 9 Nebezpečná Libavá Olomouc (pet) - Vojenský prostor Libavá po odchodu sovětských vojsk není stále ještě dostatečně prozkoumán. Uvedl to poslanec branného a bezpečnostního výboru parlamentu Jaromír Šimánek (ODS). KDS o obsazení funkce náměstka ministra vnitra nejednala Praha - Italská Liga severu požádala o přerušení rozhovorů o vytváření nové italské vlády a o "přestávku na rozmyšlenou" o svém dalším postupu. Jádrem problému je její požadavek, aby v příští vládě dostala křeslo ministra vnitra. Britský ministr zahraničí Douglas Hurd vyzval Českou republiku ke spolupráci se zeměmi visegrádské skupiny a dalšími zeměmi v regionu. Označil ji za přípravu na "disciplínu", kterou vyžaduje členství v Evropské unii. Praha (dr) - Medaili Jiřího z Poděbrad za vědeckou a pedagogickou činnost a za dlouholeté působení v nevládních organizacích usilujících o sjednocení Evropy předal včera Johnu Pinderovi rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Jan Seger. John Pinder patří mezi významné odborníky a přední znalce vývoje problematiky evropské integrace a vztahů EU se státy střední a východní Evropy. Dvacet let byl ředitelem Ústavu politických studií v Londýně, nyní působí jako hostující profesor na Evropské univerzitě v Bruggách. Nadace Jiřího z Poděbrad pro evropskou spolupráci vydala počátkem tohoto roku jeho knihu Evropské společenství. Popisek: Velvyslanec Velké Británie David Brighty, profesor John Pinder a rektor VŠE Jan Seger Foto Karel Cudlín - LN Rusové nám přidělili Kanadu Brankář Bříza chce smazat mizérii a odejít po čtvrtfinále se zdviženou hlavou i jako poražený Konec podtitulku Česká hokejová reprezentace připomíná na 58. mistrovství světa v Itálii ponorku, která vplula do šampionátových vod s velkým odhodláním, ale brzy jí došla šťáva. Dnes od 16 hodin půjde v Miláně o to, zda její posádka propadající apatii v sobě najde alternativní zdroje energie a pošle ve čtvrtfinále ke dnu dosud suverénní kanadský křižník. Jak jinými slovy prohlásil brankář Petr Bříza: "Všichni jsme na jedné lodi a dnes půjde o to potopit tu druhou." Zvláštní zpravodaj LN v Miláně Jan Tobiáš Kanaďané bez porážky vyhráli skupinu A v Bolzanu, ale ze zdrojů blízkých ruské výpravě máme potvrzené, že Rusko jim v závěrečném zápase darovalo vítězství 3:1. Trenér Michajlov už před utkáním kalkuloval, zda budou pro jeho tým přijatelnější Američané, nebo Češi. Zápas Kanada - Rusko a Česká republika - Švédsko se hrál souběžně, což Michajlovovi trochu ztížilo strategii. Náš celek však už po druhé třetině prohrával 1:4 a to stačilo, aby ruský kouč poslal do branky na posledních dvacet minut Ivanikova místo jedničky Štalenkova. Rusové prohráli třetinu 0:3 a tvářili se spokojeně. "Prostě jsme proti vám nechtěli hrát," přiznal otevřeně obránce Los Angeles Kings Alexej Žitnik. Ovšem ani Kanaďané nejsou příliš nadšeni z toho, že je čtvrtfinalový los svedl proti našemu mužstvu. Jeden z asistentů kouče Georga Kingstona Danny Dubé jezdil z Bolzana do Val di Fassa pozorovat potenciální soupeře a dal se slyšet: "Skupina B je výrazně silnější než A. Při naší povaze je nám jedno, proti komu budeme hrát, ale obavu máme spíš z toho, že až Češi sejdou z hor, budou pořádně nadupaní," naznačil možný pozitivní vliv pobytu ve vysokohorském prostředí, na které si někteří naši hráči ve Val di Fassa stěžovali. Javorové listy přivezly na šampionát mužstvo, jehož hodnota podle platů v NHL činí zhruba 40000000 dolarů. Je v něm několik opravdových hvězd, jako brankář Ranford a útočníci Weight (oba Edmonton), Robitaille (Los Angeles), Veerbek (Hartford). Jak ovšem poznamenal Jaromír Jágr: "Kanaďané berou mistrovství tak trochu jako výlet." "Vždycky věřím ve vítězství," prohlásil trenér české reprezentace Ivan Hlinka po včerejším tréninku našeho mužstva, kde se nacvičovaly především přesilovky a hra v oslabení. "Docela to klapalo," pochvaloval si obránce František Musil. "Trenéři jsou přesvědčení, že hra v oslabení bude důležitým momentem v utkání." Hned si však posteskl, že by mužstvo potřebovalo pět hráčů s temperamentní náturou jeho tchána Jaroslava Holíka. Ivan Hlinka pak naznačil, v čem jsou největší šance jeho mužstva: "Kanaďané budou hrát mnohem otevřenější hokej než třeba Švédové. Měli bychom si tedy vytvořit víc brankových příležitostí. Chce to ovšem větší důraz v osobních soubojích i před brankou. Soupeři by mohly dělat potíže evropské rozměry kluziště a také už je turnaj mohl trochu unavit." V brance našeho celku bude Bříza, místo Františka Kučery, kterému s největší pravděpodobností poraněná třísla nedovolí nastoupit, by měl hrát Tejkl. V útoku se budou točit čtyři formace s tím, že jako první levé křídlo začne alternovat Doležal. "Po první třetině se uvidí, co dál," dodal Ivan Hlinka. Brankář Petr Bříza: "Musíme smazat tu mizérii, která je nejhorší, jakou jsem coby hráč v reprezentaci zažil. Já osobně chci po utkání odejít do kabin se zdviženou hlavou. Vítězné tažení Jezdců New York - Hokejisté NY Rangers zvítězili i podruhé na domácím ledě ve 2. kole play off nad Washingtonem. Hosté stačili držet krok do poloviny zápasu. New Jersey podlehli doma již podruhé Boston Bruins, i když tentokrát až v prodloužení. Domácí sice vedli 3:1, když na jednu z branek přihrával Holík, ale hosté otočili na 4:5. Prodloužení si sice vynutil čtyři sekundy před koncem Driver, ale v jeho desáté minutě rozhodl o vítězství Medvědů Sweeney. Bude vát západní až severozápadní, na Moravě a ve Slezsku zpočátku jihovýchodní vítr 4 až 7 m/s. Pátý květen Jiří Hanák V jednom jediném případě kapitulovala nacistická vojska před orgány československého státu. Bylo to v Praze 8.května 1945, čtvrtého dne pražského povstání. Kapitulaci přijala Česká národní rada a vysloužila si tím nelibost a zatracení. Nikdo jí nepoděkoval, nikdo s ní nejednal, byla rozpuštěna několik dní poté po jediné formální audienci u prezidenta Beneše. Dopustila se totiž hříchu smrtelného: překazila Rudé armádě roli zachránkyně v hodině dvanácté. Rybalkovovy tanky devátého května zastihly v Praze už jen zbytky zadního voje německé armády. O pražském povstání se neříkala pravda málem půl století, o jednom aspektu povstání se prakticky mlčí dodnes. Už víme, že Američané pomoci nesměli, ani dodávkami zbraní, už víme, že Rudá armáda pomoci nechtěla, v sázce byla ona gloriola a kromě toho Rusové zásadně nepomáhali žádnému povstání, které neměli "v ruce." Málo se však dosud hovoří o tom, že rebus, do kterého se povstalci dostali, řešitelný byl. To řešení se jmenovalo československá obrněná brigáda. Američané ji na Prahu vyslat nesměli. Brigáda však měla svého vrchního velitele. Ten rozkaz k pochodu na Prahu vydat mohl a měl a nic na světě by mu v tom nemohlo zabránit. Prezident Beneš však takový rozkaz nevydal. Mohl se stát státníkem, který utvářel dějiny. Zůstal jen politikem. Francouzský prezident v podobné situaci nezaváhal. Povstalé Paříži vyslal na pomoc francouzskou pancéřovou divizi, která bojovala v sestavě amerických armád. Když americké velení protestovalo, de Gaulle prostě divizi vyňal z pravomoci amerického velení. Květnové povstání v Praze rozhodně nebyla žádná epizoda. Za čtyři dny bojů padlo na tři tisíce lidí. Dva měsíce Slovenského národního povstání stály 14000 obětí. To vypovídá o prudkosti a krvavosti bojů na pražských barikádách. Budoucnost státu však už boje v Praze změnit nemohly. Bylo o ní rozhodnuto dávno a jinde: v prosinci 1943 při podpisu smlouvy se Sovětským svazem a na počátku roku 1945 při jednání londýnského a moskevského exilu taktéž v Moskvě. "Musíte se dohodnout", přikazoval prezident zástupcům demokratických stran, když váhali dále ustupovat apetitu komunistů. Rozhodnuto bylo skutečně dávno předem a nikoliv v Praze. 16.května se na Staroměstském náměstí konala slavnostní přehlídka. Dobová fotografie naznačuje mnohé, slova hlavního aktéra to potvrdila. Jakoby pod dohledem sovětského velvyslance Valeriana Zorina (o tři roky později přijel do Prahy dohlížet na puč) prohlásil toho dne prezident Beneš: "Teprve tato válka učiní z Československa za pomoci Sovětského svazu definitivně a s konečnou platností člena mezinárodního společenství." Nedá se s jistotou tvrdit, jak a zda vůbec by československá pancéřová brigáda, vyslaná prezidentem Benešem na pomoc Praze, změnila naše osudy. Existuje však úsloví: kdo se odváží, zvítězí! V Praze se 5.května 1945 odvážili jen barikádníci a Česká národní rada. Kupodivu zvítězili, byť jen na jeden jediný den. Boj mezi loteriemi způsobili úředníci ministerstva financí Marek Stoniš Schůzka mezi ministry kultury a financí ohledně neutěšené situace kolem České lotynky byla odložena na začátek září. Nejvyšší kontrolní úřad se chystá prošetřit hospodaření Státního fondu kultury, který je provozovatelem České lotynky. Předseda školského výboru František Kozel navrhuje Českou lotynku zlikvidovat, neboť podle něj příliš prodělává. Naopak by mu bylo líto šesti set milionů korun, o které by každý rok přišel sport v případě odebrání licence Sazce. Z prostého výčtu těchto událostí posledních několika dnů vyplývá, že rozhodování o dalším osudu obou našich číselných loterií nebude nijak jednoduché. Před Pavlem Tigridem a Ivanem Kočárníkem totiž stojí nelehký úkol: jak se vyrovnat s faktem, že v rozporu se zákonem č 202 z roku 1990 u nás existují dvě číselné loterie. Ve čtvrtém paragrafu tohoto zákona se totiž uvádí: Peněžité a číselné loterie....mohou provozovat jen organizace k tomu účelu zvláště zřízené, pokud není provozovatelem přímo stát (ministerstvo, nebo jím pověřená organizace)... Z uvedené pasáže jednoznačně vyplývá, že stát si hodlá udržet a dokonce i posílit v oblasti číselných loterií monopol. Což je mimo jiné uvedeno i v důvodové zprávě loterijního zákona. Přestože odpovědní úředníci ministerstva financí museli tento zákon znát (někteří z nich se na jeho tvorbě dokonce podíleli), připustili vydáním povolení na provozování téměř identických číselných her jak soukromé akciové společnosti Sazka, tak státní České lotynce vznik konkurenčního prostředí na loterijním trhu. Podle posledních informací se budou snažit obě dvě ministerstva dospět k takovému kompromisu, aby i nadále mohly vedle sebe existovat obě loterie, z jejichž výnosů by nepřišla zkrátka kultura ani sport. Souběžně se na ministerstvu financí připravuje novela zmíněného loterijního zákona, která by legitimizovala stávající loterijní konkurenci. Připomeňme, že nikde ve světě stát toto soupeření číselných loterií nepřipouští - konkurenční boj totiž provází růst nákladů a ten snižuje loterijní výnosy, které jsou určeny na veřejně prospěšnou oblast. Odpovědní státní úředníci se ocitli v obtížné pozici. Není těžké si představit, jaké důsledky by odebrání licence Sazce nebo České lotynce mohlo způsobit. V prvním případě by začala o dotace ve výši ušlého zisku žádat jednotlivá sportovní sdružení. (Nehledě na pobouření sázející veřejnosti.) V případě druhém by stát musel převzít nemalé finanční závazky vzniklé s rozjezdem České lotynky. Ovšem odebrat povolení na provozování konkrétních číselných her tomu či onomu subjektu by bylo jedině možným systémovým řešením. Připravovat novelu zákona tak, aby se zahladily stopy po chybných rozhodnutích ministerstva financí, je praxe, pro kterou by v našem právním řádu rozhodně nemělo být místo. Za absurdní obchodní válku mezi Sazkou a Českou lotynkou, která ve svých důsledcích snižuje zisky jak pro sport, tak kulturu jsou odpovědni konkrétní úředníci ministerstva financí, kteří v rozporu se zákonem tento stav připustili. Měli by být hnáni k odpovědnosti. Ostřelovači porušili dohodu Sarajevo/New York - Příslušníci mírových sil OSN včera obklíčili zničenou budovu bosenského parlamentu v centru Sarajeva poté, co se z ní ozvala střelba namířená na bosenské Srby. Mluvčí UNPROFOR E. Chaperon prohlásil, že budovu parlamentu opustilo šest vojáků bosenské armády. UNPROFOR bude tento incident, který je v rozporu s nedávnou dohodou mezi Muslimy a Srby o zastavení činnosti ostřelovačů v Sarajevu, vyšetřovat spolu s bosenskou policií. Bosna a Hercegovina předala Radě bezpečnosti prohlášení o porušování hranice mezi Bosnou a Jugoslávií. Současně upozorňuje, že blokáda Sarajeva nejen pokračuje, ale je dále upevňována. V sídle OSN to včera řekl bosenský velvyslanec při OSN M . Šačirbej. Podle Šačirbeje přes hranici s plným vědomím jugoslávských úřadů proudí nejen léky, což vláda prezidenta Miloševiče přiznává, ale také vojenský materiál, což Jugoslávie kategoricky popírá. SRN s Ruskem proti pašování Stálý dopisovatel LN v SRN Bedřich Utitz, Bonn Evropou obchází strašidlo.... Tato tři slova již mnoha autorům posloužila k rozvinutí dalších úvah. Strašidlem dnešních dnů je pašování štěpných látek, plutonia a uranu, použitelných k výrobě jaderných zbraní. Nejvíce jich bylo zachyceno v Německu. Pravděpodobně ani ne proto, že by německé kontrolní orgány byly o tolik lepší než jejich protějšky v jiných zemích, ale spíše proto, že se Německo stalo jakýmsi překladištěm pro obchod s tímto smrtonosným zbožím. Poslední úlovek pochází z letiště ve Frankfurtu a šlo o cestující z Moskvy. Tak jako v předchozích případech i tentokrát odborníci zjistili, že materiál pochází s pravděpodobností hraničící s jistotou ze sovětských zdrojů. Německá vláda reagovala obratem. Poslala svého nejvyššího koordinátora tajných služeb, státního ministra Bernda Schmidbauera, do Moskvy, aby se tam pokusil dohodnout kooperaci příslušných německých a ruských služeb v boji proti ilegálnímu obchodu se štěpným materiálem. Rusové zřejmě tolik nespěchali a Schmidbauerovi napřed nachystali bohatý kulturní a turistický program. Přesto však hlásil německý zprostředkovatel ještě z Moskvy přímo dokonalý úspěch. Rusové prý akceptovali všechny německé návrhy a přislíbili spolupráci ve všech složkách včetně tajných služeb. Jen jedno nechtěli přiznat - že by štěpný materiál mohl pocházet z Ruska. Tam mají - jak sami tvrdí - všechno dokonale pod dohledem a nechybí jediný gram plutonia či uranu. Rusko - jak známo - rádo ctí tradice. Tradiční jsou proto i současné argumenty. Nálezy štěpných látek jsou vlastně provokací jakési tajemné třetí síly (imperialismus již dosloužil), která chce vrážet klín mezi Německo a Rusko, vybudovat novou berlínskou zeď. Neméně tradiční je jiná varianta: že totiž Němci napřed vpašovali plutonium do Ruska, aby je pak mohli ilegálně přepravit zpět do Německa a chytit při tom domnělé pašeráky. To vše pak má sloužit očerňování Ruska a podřizování ruského jaderného průmyslu mezinárodnímu dohledu. Rusové ovšem patrně poznali, že jejich dosavadní postoj a argumenty jsou neudržitelné a ve středu oznámili, že chytili dva zloděje štěpného materiálu z ruského jaderného zařízení. Je nesporné, že ilegální obchod se štěpným materiálem ohrožuje Rusko stejně jako ostatní svět. Je proto celkem možné, že Rusové mají na společném boji proti tomuto nebezpečí opravdu zájem. Že to však nebude snadné, dokazují seriózní rozbory situace v ruských zařízeních, v nichž se pracuje se štěpným materiálem. Morálka mnoha tamějších pracovníků, jakož i naprosto nedostatečná bezpečnostní zařízení mohou mařit i nejlepší úmysly oficiálních institucí. V Německu těchto dnů je vše podřízeno volebnímu boji. A tak i konzervativní list jako Frankfurter Allgemeine Zeitung zpochybňuje konkrétní dopad pozitivní zprávy ministra Schmidbauera a zařazuje ji spíše do kategorie publicity. Podobně se také hodnotí iniciativa ministra zahraničí Klause Kinkela, který navrhuje zřizování mezinárodního grémia pro boj proti ilegálnímu obchodu se štěpnými materiály. V současných výsledcích a iniciativách je samozřejmě možné vidět snahu po reklamě a publicitě. Skutečností však zůstává, že tomuto nebezpečí bude třeba - a to ve všech vyspělých zemích - věnovat zvýšenou pozornost a nalézt účinné a pokud možno společné prostředky v zájmu bezpečnosti celého lidstva. Prostitutka s tajemnou minulostí Cody Zamorová (Madeleine Stoweová) uniká smrti jenom o vlásek Foto Lucernafilm, skupina Beta Rozmarné léto (LN 16. 8. 1994) V článku jsou uváděna fakta, svědčící o neznalosti základních změn, které proběhly v lázeňství v rámci transformace zdravotnictví. Není nutno předpokládat jejich znalost u redaktora, ale zaráží to u ředitelky lázní. Lázeňské poukazy již neexistují. Nahradily je Návrhy na lázeňskou péči. Ty vypisuje ošetřující lékař a pobyt v lázních je organickou součástí léčebného procesu. Revizní lékař pojišťovny návrh pouze potvrdí a pojišťovna jej uhradí. Představa paní ředitelky, že revizní lékař vybírá či doporučuje určité lázně, je mylná. Záleží pouze na ošetřujícím lékaři. Tento lékař lázně předepisuje, měl by znát indikační seznam, podle léčebného efektu by měl časem zhodnotit kvalitu jednotlivých lázní. Pokud bude paní ředitelka čekat, že revizní lékaři pojišťoven naplní lázně v Bílině, pak nevidím budoucnost těchto lázní růžově. Z dopisu MUDr. Karla Kuklety, Písek Intimní osvětlení Přestože je ze statistického hlediska domácí filmografie Ivana Passera (1933) poměrně nepočetná, zapsal se do dějin českého filmu zlatým písmem. Celovečerní Intimní osvětlení (1965) je jemná komedie ze života a snů tehdejších současníků. Vypráví o dvou muzikantech - kamarádech z konzervatoře, kteří se po letech znovu sejdou. Film mistrně zachycuje pocity lidí od chvilek trapnosti až po okamžiky štěstí, atmosféru doby i autorův laskavý přístup k řešení životních problémů. (mt) (ČT 1 - 13.40) Bez velkých peněz není velkého fotbalu Filozofie sparťanského vedení - nevytáčet inflační spirálu na přestupovém trhu - šetří pokladnu, ale ochuzuje klub o úspěchy Jan Švéd, Göteborg Sečteme-li výkony fotbalistů Sparty v obou zápasech předkola PMEZ proti IFK Göteborg, tak postup do Ligy mistrů si Pražané opravdu nezasloužili. Konstatování je to smutné a velmi bolestné pro celý český fotbal. Sparta totiž byla poslední dobou naším jediným pohárovým sluníčkem (pokud pomineme olomouckou kometu) a její předčasné pohasnutí před branami evropského souhvězdí může vzbudit v očích fotbalových odborníků starého kontinentu neblahý dojem o úrovni českého fotbalu. Tak jako Anglii symbolizuje FC Liverpool a Manchester United, Itálii AC Milán a Juventus Turín, Španělsko Real Madrid a FC Barcelona, či Německo Bayern Mnichov, charakterizuje český fotbal Sparta. Riskantní taktika s jediným útočníkem Jestliže před rokem Sparta vyřadila v 1. kole PMEZ AIK Stockholm a cestu do Ligy mistrů jí následně přehradil věhlasný Anderlecht Brusel, tentokrát vypadla s týmem, který v Evropě zvuk příliš nemá. Pravda, Göteborg je nabitý švédskými reprezentanty, bronzovými z nedávného MS, ale ti nějaké excelentní individuální výkony proti Spartě nepředvedli. Rozhodovala kolektivní síla mužstva, jeho připravenost a sebevědomí. V tom všem měli Seveřané navrch. Už první zápas v Jablonci a šťastný výsledek 1:0 nad Göteborgem signalizoval, že se nad Spartou smráká. Následoval ostudný výkon v lize proti Benešovu, který Letenským paradoxně pomohl k výhře 2:0. Přesně sem pasují slova kapitána (trenéra) Chovance, vyřčená ve středu večer v Göteborgu: co nám stačí v lize, nestačí v poháru. Po benešovském propadáku tušil sparťanský šéf Mach nebezpečí ohrožení a pokusil se o léčbu šokem - narychlo odvolal trenéra Dobiaše. Nová dvojice Borovička - Chovanec připravila taktiku na Göteborg a vcelku úspěšně ji vyzkoušela v sobotní lize v Olomouci (1:1). Jenže za čtyři dny skutečně platilo, že pohár není liga... Systém hry na jednoho útočníka se zajištěnou obranou a snahou přecházet do brejků nesl Spartě ovoce jen do 22. minuty, kdy inkasovala gól. V této chvíli byly postupové naděje obou týmů vyrovnány, přesto Letenští neustoupili od opatrnické hry. Záměrně jsme nechtěli riskovat, ale někdy se mi zdálo, že kluci zbytečně čekají na to, co udělá soupeř, říkal po zápase trenér Borovička. Osudnou chybou možná bylo, že útočnou činnost neposílil Němcem už po prvním gólu. Hra na jediného hrotového hráče je vždy riskantní a lze s ní uspět jen v případě, že má útočník mimořádnou formu, kondici a skvělé pomocníky v záloze. To není momentální případ Siegla, který kvůli operaci kolena vynechal část letní přípravy a na hřišti se zatím jen trápí. Vázla i očekávaná výpomoc Frýdka, neboť také on má po zranění problémy sám se sebou. O účinnosti systému jediného útočníka provedla nedávno instruktáž česká reprezentace. V červnu porazila Irsko 3:1 hlavně díky rozjetému Kukovi, který dokonale spolupracoval právě s Frýdkem. Za půldruhého měsíce v přáteláku s druholigovým Norimberkem nebyl Kuka už v takové pohodě, navíc postrádal v zádech Frýdka a zrodila se nelichotivá remíza 1:1. Přijde prodej hráčů a akcií? Kořeny pohárového neúspěchu jsou ale především v něčem jiném - ve špatné filozofii vedení klubu. Prezident Sparty Petr Mach se na fotbalovém trhu řídí heslem, že nechce přispívat k vytáčení inflační spirály. Všichni mu za to tleskají, ale většina lidí se za jeho zády usmívá. Letenští sice ceny hráčů uměle nešponují, jenže tím pádem také nikoho nekupují. Přenechávají volné pole konkurenci - Látal odešel do Schalke 04, Hogen se Šmejkalem jsou ve Slavii, Poborský září na Žižkově. Přitom o všechny jmenované hráče (a některé další) měla Sparta zájem a oni dali jasně najevo, že mistrovský tým je v žebříčku jejich snů na nejvyšším stupni. Nakonec vše padlo na sparťanské neochotě podvolit se finačním požadavkům mateřských klubů. Nebo spíše na ekonomické nemožnosti, protože rekonstrukce stadionu letenskou pokladnu pořádně zruinovala. Jenže i ve fotbale platí, že kdo více dává, více i dostává. Pokud Slavia uvolnila v létě na příchody hráčů bezmála 30 milionů korun, mělo by jí to i hodně přinést - postup do 1. kola Poháru UEFA je první vlašťovkou. Když Sparta dala něco přes desetinu této částky, musí se ve svých velkolepých cílech uskromnit. Náš kádr je dostatečně kvalitní. Pokud budeme hledat posily, tak spíše v zahraničí, protože u nás jsou fotbalové osobnosti už rozprodány, tvrdil na předligové tiskovce Petr Mach. Snad mu pohárový nezdar jasně ukázal, že bez pravidelného posilování mužstva, byť se podle jmen může zdát dostatečně kvalitní, se úspěchu nedočká. Obávám se ale, aby pohárové vyřazení Sparty nepřineslo opačný efekt - prodej některých hráčů nebo i něčeho jiného. Například sparťanských akcií. Každopádně by se vše mělo dělat v zájmu dobré budoucnosti klubu. Kresba Miroslav Kemel Jestli si potřebuješ zatelefonovat, tak to ještě udělej,za chvíli jsme v oblasti monopolu Telecomu... Nové stanovy dcer ČKD Praha - Série mimořádných valných hromad všech 17 dceřiných společností ČKD Praha Holding svolaných na tento týden byla včera uzavřena. Ve všech případech došlo ke změnám stanov tak, aby se dostaly do souladu s obchodním zákoníkem. Ve středu a ve čtvrtek se v Praze sešly mimořádné valné hromady akcionářů společností ČKD Racionalizace, ČKD Služby, ČKD Obchodní služby, ČKD Intech, ČKD TIS, ČKD Tatra, ČKD Trakce a ČKD Lokomotivka. Představitelům všech společností bylo uloženo zpracovat nové podnikatelské záměry s návazností na záměry zprivatizovaného holdingu. Došlo také k dalším změnám na postech ředitelů společností. Novým ředitelem ČKD Tatra se stal dosavadní ředitel Dopravního podniku-autobusy Praha Bohumil Čermák, ředitelem ČKD Lokomotivka dosavadní ředitel české pobočky firmy WAP Petr Novotný a ředitelem ČKD Služby Bedřich Nohejl, dosud soukromý poradcev oblasti organizace a řízení jakosti. Krátce Průmyslová výroba v bývalé NDR vzrostla v červnu o 5.3 procenta a v celoročním měřítku o 15 procent. Představenstvo a. s. Tatra hledá způsoby jak definovat postavení skupiny GSR (Greenwald, Schelby a Ratheford) v podniku poté, co její americký předseda představenstva a generální ředitel Gerald Greenwald byl zvolen prezidentem letecké společnosti United Airlines. Otázka by měla být uzavřena 7. září v Kopřivnici. Z nové ekonomické literatury Heinz Schwalbe: Praktická reklama (nakladatelství Grada, 160 str.). Kniha je praktickým průvodcem médii, cíli, druhy, psychologií i kalkulací nákladů reklamní kampaně. Umožní vytvořit si vlastní představy o možnostech reklamy a jednotlivých médií, seznámí s metodami hodnocení efektivnosti vložených prostředků a pomůže zracionalizovat komunikaci s profesionály z reklamních agentur. Významná je i část věnovaná základům typografie a možnostem využití různých grafických prostředků v reklamě. John Sculley - John A. Byrne: Odysea - Od Pepsi k Apple (nakladatelství Management Press, Praha 1994, 402 str. + 16 str. obrazových příloh). Poutavá profesní autobiografie pověstného manažera a marketingového čaroděje, dosud nejmladšího šéfa firmy PepsiCo. a dnes ekonomického poradce současného amerického prezidenta. Autor hovoří o pozadí obchodního střetu mezi firmami Coca-Cola a PepsiCo., o svém podílu na rozhodující reklamní ofenzivě pod sloganem Pepsi generace, jež otřásla postavením dosud absolutní jedničky na trhu nealkoholických nápojů - Coky. Líčí i své nadšení úspěchem počítačové firmy Apple, vzrušující atmosférou Silicon Valley, snem předsedy Apple Steva Jobse co člověk - to počítač. Proto se také rozhodl, že přijme nabízené místo prezidenta této firmy, kterou pozvedl na žebříčku amerických firem mezi ty nejúspěšnější. Kniha není jen pohledem do soukromí úspěšného manažera či souborem mistrných úvah a esejů k jednotlivým marketingovým či manažerským problémům. Rozbor krize Apple a jejího postupného uzdravování, zajímavé postřehy o podnikové kultuře, metodách řízení a rozhodování tak rozdílných firem, jako jsou PepsiCo. a Apple, pak knihu zařadily mezi nejžádanější - ve všech amerických školách podnikatelského řízení je doporučována jako nejlepší praktická učebnice marketingu. Šimáčkovi začali pošesté, tentokrát již na svém Jiří Pšenička Nemohu čekat, mám příliš málo času. Pole i stáje potřebuji vrátit okamžitě, naléhal v polovině roku 1991 na pozemkový úřad tehdy sedmdesátiletý Miloslav Šimáček z Tuchoměřic u Prahy. Úřad žádosti vyhověl. K prvnímu říjnu téhož roku mu Zemědělské družstvo Velké Přílepy majetek předalo a on spolu se svou manželkou začal hospodařit. Úspěšně v tom pokračují dodnes. Osud pana Šimáčka byl podobný osudu tisíců dalších statkářů. Po únorovém převratu v roce 1948 byl uvězněn. V roce 1950 mu byl statek vyvlastněn a on se musel vystěhovat. S manželkou celkem pětkrát změnili bydliště. Vždy po nástupu nového prezidenta jsme museli jít o dům dál, sděluje s nádechem černého humoru. Ačkoli několikrát v životě doufal, že se do Tuchoměřic bude moci vrátit, po roce 1975 prý již naději ztratil. A přece... Listopad 1989 jej zastihl v Plzni. Byl v rekonvalescenci po úrazu páteře. Jakmile se začalo mluvit o restitucích, neváhal ani minutu a odjel do rodných Tuchoměřic. Pětkrát jsem začínal od píky, pošesté již začnu na svém, umanul si prý tenkrát. S rekonstrukcí zdevastované usedlosti začal ještě dříve, než byl v parlamentu schválen zákon o půdě. Opravoval tehdy ještě státní majetek. Manželka mezitím v Plzni zajistila prodej jejich rodinného domu a poté se i ona přestěhovala do Tuchoměřic. Veškeré finanční prostředky (peníze utržené za dům, úspory, úvěr poskytnutý Agrobankou i státní dotace) investovali do oprav stájí a ostatních hospodářských budov. Postavili zde také malá jatka a nakoupili rakouskou technologii pro krmení prasat. Letos dokončili silo, čističku a sušičku na obilí. Mají plány další. V počátku rekonstrukce bydleli na tuchoměřické faře. Postupně na statku zřídili čtyři byty - dva pro zaměstnance, dva pro sebe a rodinné příslušníky. Veškeré investice představovaly asi šest milionů korun. Statek dnes opět vypadá jako před čtyřiceti lety. Opravené střechy, nové obílené fasády, uklizený dvůr, pořádek. Ani se nechce věřit tři roky starým fotografiím stejných objektů. Šeď a rozvaliny zmizely neznámo kam. Ke statku dnes náleží 200 hektarů zemědělské půdy. Polovina z nich patří Šimáčkovým, druhá je pronajata od příbuzných. Na polích pěstují převážně obilí, dále pak řepku, hrách a vojtěšku. Jak jsme se dozvěděli, řepka se prý letos mimořádně vydařila. Ve stájích mají 38 prasnic a dva plemenné kance. Ročně 600 až 700 jejich potomků vykrmí do jatečné hmotnosti. V upravené stodole chovají šedesát kusů žírného skotu. Krávy nemají. Z vepřového máme zisk, na hovězím neproděláváme, ale býky držíme zejména kvůli produkci kvalitního hnoje, vysvětluje pan Šimáček. Jak dodává, i když je to dnes velmi těžké a nákladné, snaží se do půdy dostat tolik živin, kolik je potřeba. Tak velké hospodářství vyžaduje denně notný kus poctivé práce. Šéfem přes domácnost a ekonomiku je paní Šimáčková. Manžel se stará především o provoz. Mají tři zaměstnance. Sehnat pracovníky, kteří by se k tomuto majetku dokázali chovat jako ke svému, je velmi obtížné, prohlašují. Na rodinném hospodářství podle možností pomáhá i příbuzenstvo, hlavně v sezoně. Nejvíce asi bratranec M. Šimáčka pan Josef Novotný z Mariánských Lázní. Jezdí sem i proto, že zároveň dává do pořádku svou usedlost v nedalekých Velkých Přílepech. Přes všechen svůj optimismus mají Šimáčkovi značné výhrady k agrární politice státu. Zemědělci by prý potřebovali, aby alespoň na rok dopředu byly určeny pevné ceny hlavních agrárních produktů, zejména masa, aby věděli, za kolik budou vyrábět. Nejsou také spokojeni s úrovní zemědělského pojištění. Za velmi vážný problém označili skutečnost, že nemohou získat levné dlouhodobé úvěry. Podpůrný a garanční fond se v tomto prý vůbec nepodobá výhodným prvorepublikovým hospodářským záložnám. Co jim naprosto chybí, jsou servisní hospodářská družstva, jaká jsou všude na Západě a jaká u nás fungovala již před Únorem. A co samotné ministerstvo zemědělství? Myslím si, že by tam mělo sedět daleko více mladých lidí, nezatížených minulostí. Řada chybných rozhodnutí je dána také špatnou znalostí reálného stavu a nepravdivými statistickými informacemi. Nemohu přece věřit statistice, když sám vím, jak nahodile se údaje zjišťují, tvrdí M. Šimáček. Manželé Šimáčkovi svou profesi berou jako koníčka i řeholi, kterou si dobrovolně zvolili. Prý to ani jinak nejde. Chtěli jsme lidi trochu provokovat, aby začali také. Snažíme se jít příkladem. Ať je tu konkurence. Pan Šimáček obdivně vzhlíží k mladým lidem, kteří se do hospodaření pustili s vervou i přesto, že s pravým sedlačením mají pramalé zkušenosti. Pocit svobody je vykoupen velikou dřinou. To si musí uvědomit, podotýká. Kdo to bude dělat po vás, ptáme se závěrem. Syn asi těžko, má na Chebsku svou farmu s chovem kladrubského plnokrevníka. Doufáme, že snad vnuk, který nyní studuje vysokou školu zemědělskou. V každém případě se prý potomky snaží vychovávat tak, aby rodinný grunt nikdy neprodali. Průmyslové podniky nečekají velké změny Firmy s méně než 100 pracovníky počítají s růstem zaměstnanosti Praha (pin) - Situace průmyslových podniků je v hlavních oblastech jejich činnosti převážně stabilizovaná a také pro období srpen až říjen letošního roku nepředpokládají podniky výrazné změny tendencí. Vyplývá to z konjunkturálního průzkumu názorů vedoucích pracovníků průmyslových firem, který provedl Český statistický úřad. V průzkumu, který proběhl na přelomu července a srpna, odpovědělo 806 průmyslových podniků, jejichž objem výroby představuje 51 % celostátní produkce. V obdobném průzkumu ve stavebnictví odpovědělo 396 podniků reprezentujících 43 % produkce. Svou ekonomickou situaci považovaly na přelomu července a srpna za uspokojivou podniky, které reprezentovaly více než 64 % výroby ze statistického vzorku. Asi 14 % hodnotilo svou situaci jako špatnou a respondenti s 22 % výroby zboží jako dobrou. V rámci zpracovatelského průmyslu byla ekonomická situace uspokojivá u podniků reprezentujících 70 % výroby. Takto odpověděly především firmy, které vyrábějí např. automobily, gumárenské výrobky, stroje nebo přístroje. Jako špatnou označili svoji situaci výrobci radiových, televizních a některých dopravních zařízení. Zlepšení své ekonomické situace očekávali respondenti se 32 % výroby, zhoršení s 12 %. Podniky s 56 % výroby se změnami své ekonomické situace v příštích šesti měsících nepočítaly. Pro příštích šest měsíců předpokládali zlepšení ekonomické situace vedoucí s 37 % výroby zboží. Se zhoršením jich počítalo 11 %. Podniky s méně než 100 pracovníky očekávají růst zaměstnanosti. Jinak počítaly spíše s mírným snižováním zaměstnanosti. Podle výsledků obdobného průzkumu ve stavebních podnicích předpokládali v srpnu až říjnu zlepšení své ekonomické situace respondenti s 37 % stavebních prací. zhoršení ekonomické situace se obávají firmy reprezentující 5 % stavebních prací. Podniky se třemi čtvrtinami objemu stavebních prací uvedly, že jejich výrobní kapacity budou v příštích 12 měsících dostatečné. Pro 8 % mají být nedostatečné a pro zbytek více než dostatečné, což se týká spíše větších firem. Co je smlouva Jiří Franěk Mezi koňskými handlíři se smlouva uzavírala rukoudáním a stvrzovala žitnou. To stačilo. Do mramorem zdobených hal našeho největšího bankovního ústavu bohužel etika a stavovská čest z páchnoucích tržišť nedoklopýtala. Zde vám dají smlouvu kudrnatým písmem tištěnou, dokument tak důležitě se tvářící, že vám bezmála dá pocítit, jak asi bylo Mojžíšovi - jenže bezcenný. Bude-li třeba, sezvou konsorcium právníků a obratem ruky z vás udělají blázna. Je asi ironií osudu, že na ten podfuk doplatili právě ti, kdo v brzký úspěch ekonomické i politické transformace společnosti věřili více než sama Komerční banka. Doplatili na to, že se potvrdil jejich optimistický odhad inflace; to je opravdu unikátní. Nejde však jen o několik tisíc postižených, jde o nás o všechny. Zklame-li takto největší bankovní ústav v zemi, otřásá to důvěrou občanů v systém. To by platilo asi i v jiném čase, tím hůř však v tom našem. Není tomu tak dávno, co nás reálsocialismus oblažoval jistotami. Samozřejmě pofidérními. Poté musel občánek překonat jisté obavy, než si zvykl, že stát není povinován o něj pečovat od kolébky po rakev. Občánek musel projevit kus statečnosti, než se smířil s tím, že jeho podnik může zkrachovat, že práci musí sám hledat, že se ceny mění ze dne na den a stát není chůva. Liberální společnost nabízí mnohem méně jistot, ty by však měly být nepochybné. V těch zemích, kde je demokracie už po léta usazená, důvěřují lidé kromě Boha ještě soudům a - smlouvám. Ostatně liberální společnost sama je přece na smlouvě založena. To vytušil již Rousseau: Nemá-li člověk přirozenou pravomoc nad svým bližním a nemění-li se moc v právo, zůstávají základem veškeré legitimní moci mezi lidmi úmluvy. Kam ale kráčí společnost, která by liberální chtěla být, v níž však smlouvu poruší dokonce i banka? Vzhůru do Patagonie ? ! Tato otázka už nemíří jen k bankéřům , je povýtce politická . Úspěšný vývoj této země v posledních letech se opírá o značně iracionální makroekonomický fenomén očekávání , ochota občanů přežít seriál cenových šoků stojí a padá s důvěrou k vládě . Co však očekávat a čemu důvěřovat po této koňské injekci skepse ? Tím podivnější , bohužel však ne překvapivá věc je , že politici , jimž na tom očekávání a na té důvěře jistě sejde , odpovídají vyhýbavě . Dočká se Gen pokračování? Praha (jaf) - Nezávislá společnost Febio, populární svými cykly Gen, Oko a Česká soda, se cítí ohrožena faktem, že Česká televize s ní dosud neuzavřela smlouvy na příští rok. Platnost smluv na zmíněné pořady vyprší letos v prosinci, za hraniční termín pro příslušná rozhodnutí ze strany ČT považuje Febio polovinu září. Stodílný seriál Gen (skončí letos v listopadu, na prosinec se plánují reprízy nejúspěšnějších dílů) by měl následovat nový cyklus Genus. Febio v něm na portréty vynikajících profesionálů z různých oborů hodlá navázat svědectvími o pozoruhodných a příkladných osudech, které potkaly i lidi zcela neznámé. Generální ředitel České televize Ivo Mathé reagoval ujištěním, že zájem o spolupráci s Febiem z jeho strany trvá. Vzhledem k probíhajícím jednáním o vysílacím schématu na příští rok však termín stanovený Febiem pro definitivní dohodu považuje za poněkud předčasný. Veškerá jednání o nákupech souvisí i s jistou nepředvídatelností našeho budoucího rozpočtu. Vzhledem k určitým tlakům na parlament by totiž mohlo dojít k dalšímu omezení plochy pro reklamu, nebo dokonce k jejímu úplnému zákazu na našich okruzích. Česká televize by tak rázem přišla o několik set milionů příjmů, upřesnil Mathé pro LN. Jednání o ekologii Pilip nevylučuje Praha (mrk) - V případě, že by ani napodruhé nebyl vládou přijat materiál ministra Františka Bendy o státní ekologické politice, navrhne KDS koaliční schůzku na toto téma. V odpovědi na otázku LN to řekl předseda KDS Ivan Pilip. Podle Pilipa se spor kolem Bendova materiálu úzce dotýká KDS, neboť vychází v hlavních principech z programu strany. Základem je teze, že znakem zodpovědné politiky je dlouhodobý výhled a že v oblasti, která se nereguluje sama, musí zasahovat stát. Tyto principy prý považuje KDS za nosné a odmítá tvrzení, že jsou projevem státního dirigismu nebo levicového pohledu na svět. Termín udržitelného rozvoje si podle Pilipa sice dnes osvojuje kdekdo, podle KDS však prý vyjadřuje dlouhodobou odpovědnost, s níž nelze hledět jen na momentální prospěch. Proto prý má tento princip své místo i v politice konzervativní vlády. Na otázku LN, kam až je KDS ochotna jít v podpoře ministra Bendy, předseda strany sdělil: Věřím v soudnost koaličních partnerů. Možná bude nutno si o ekologii zásadně promluvit, nevěřím však, že by tento problém způsobil větší roztržku v koalici. Myslím, že jsme schopni o správnosti uvedených principů přesvědčit větší část vlády či koalice. Řada ministrů dokonce záměry resortu životního prostředí již pochopila, obávají se pouze, aby nebyly zneužity některými radikálními ekology. Sebevražda v autě Čkyně (dan) - Sebevraždu kysličníkem uhelnatým spáchal čtyřiačtyřicetiletý soukromý podnikatel Antonín H. z Čkyně u Vimperka. Ve středu v dopoledních hodinách nastartoval v uzavřené garáži osobní automobil Škoda Favorit, otevřel jeho střešní okno a lehl si na sklopenou sedačku pro řidiče. Přivolaný soudní lékař cizí zavinění vyloučil, příčinu sebevraždy vyšetřuje policie. Množství elektroniky pod kapotou ovládáte řadou nenápadných spínačů na přístrojové desce obklopené béžovou kůží Foto autor - Vladimír Šulc Výsledkový servis Hry Britského společenství ATLETIKA: muži - 200 m Regis (Angl.) 20.25 Effiong (Nig.) 20.40 Matete (Zambie) 48.67, 2. Tyč: 1. Heywood (Kan.) Miller (Austr.) Výška: 1. Forsyth (Austr.) Smith (Angl.) Parsons (Skot.) 231. Dálka: 1. Eregbu (Nig.) Culbert (Austr.) James (Kan.) 793. Disk: 1. Olukoju (Nig.) 62.44 . Ženy - 200 m: 1. Freemanová (Austr.) 22.25 Onyaliová (Nig.) 22.35 Gainsfordová (Austr.) 22.68 . 800 m: 1. Turnerová (Jam.) Crooks (Kan.) 100 m přek.: 1. Freemanová (Jam.) 13.12 Agyepongová (Angl.) 13.14 Farquharsonová (Angl.) 13.38 . 400 m přek.: 1. Gunnellová (Angl.) 54.51 Parrisová (obě Jam.) 55.25 . Oštěp: 1. Hellierová (N. Zél.) 60.40 . Maraton: 1. Rouillardová (Kan.) Bussieresová (Kan.) Dansonová (Angl.) McLeodová (Skot.) Carrollová (N.Zél.) Výška: 1. Inverarityová (Austr.) Martiová (Angl.) 191. Dálka: 1. Boegmanová (Austr.) Idowuová (Angl.) Oparaová-Thomsonová (Nig.) 672. . . . . Mítink v italském Rieti: muži - 100 m: 1. Kanoistika Finále Světového poháru kanoistů v Bale: muži K1: 1. Mezinárodní závod ve vodním slalomu v Praze-Tróji: muži - K1: 1. . Lyžování VC ve skoku na lyžích na umělé hmotě v Německu: 1. MS silničních motocyklů třídy Superbike - I. jízda: 1. Uhodli jste? (Bez záruky) Smrt reprezentanta Lisabon - Fotbalista FC Porto a portugalský reprezentant Rui Filipe zahynul při autonehodě poblíž severoportugalského města Oporta. Šestadvacetiletý hráč se vracel s dalšími třemi spolujezdci do rodné Gandary, z neznámých důvodů jeho vůz sjel z dálnice a při převrácení utrpěl Filipe smrtelná zranění. Další spolucestující byl vážně zraněn, zbylí dva vyvázli bez následků. Madeleine Albrightová hostem prezidenta Havla na Hrádečku Hrádeček u Trutnova (jvs) - Prezident Václav Havel včera odpoledne přivítal na své venkovské chalupě americkou velvyslankyni při OSN Madeleine Albrightovou k přátelskému a neoficiálnímu setkání. Velvyslankyně Albrightová přicestovala do České republiky ze Slovenska, kde se v sobotu zúčastnila oslav 50. výročí SNP. Mezi tématy soukromé přátelské debaty měly podle toho, co prezident řekl novinářům před setkáním, být otázky reformy Rady bezpečnosti i celého OSN, prosincový summit KBSE v Budapešti a setkání hlav států Rady bezpečnosti, které se má uskutečnit příští rok v lednu. Václav Havel při té příležitosti ocenil roli, kterou ženy hrají ve vysoké politice. Velvyslankyně Albrightová před setkáním zdůraznila důležitost mezinárodních mírových operací OSN v problematických oblastech světa. Na otázku LN, zda OSN dokáže plnit roli, kterou od ní svět dnes očekává, M. Albrightová řekla: Myslím, že ano, učí se a každá nová mírová operace je dalším poučením. Podle velvyslankyně Albrightové Spojené státy nyní v OSN dominují a hrají vedoucí roli, avšak neobejdou se bez pomoci ostatních členů. OSN je podle ní jedinou cestou, jak to dokázat. Somálsko a další mírové operace jsou poučením. Je to nová metoda práce. Vyslovila se rovněž pro členství Německa a Japonska v Radě bezpečnosti, avšak poukázala také na nutnost regionálního zastoupení a na to, že složení Rady musí víc odpovídat dnešnímu obrazu světa. Pokud jde o časový horizont reformy Rady, neočekává, že by se mohla uskutečnit před 50. výročím vzniku OSN. Madeleine Albrightová, která se narodila v Praze, spolupracovala už před listopadem s československým disentem. Pro tehdy samizdatové Lidovky zařídila rozhovor s kandidátem demokratické strany na úřad amerického prezidenta Dukakisem, řekl LN prezident Havel, který tehdy byl členem redakční rady novin. Velvyslankyně Albrightová byla na Hrádečku hostem do dnešního rána. Dnes má mimo jiné jednat s premiérem Klausem a ministry Zieleniecem a Baudyšem. Českou republiku opustí zítra, aby pokračovala do Rakouska, Moldávie a Zakavkazska a do Moskvy. Wall Street odkoupí akcie Hynek Pinda Řada lidí potřebuje rychle prodat své akcie. To je šance pro různé firmy, nabízející sice prodávajícím za akcie méně, než je jejich skutečná tržní cena, ale zato rychle a v hotovosti. Mezi těmi, kdo inzerují tuto službu, se vyskytlo i jméno realitní kanceláře Wall Street, která nabízí odkup akcií za cenu dosaženou v RM-Systému. Pokud zavoláte na zveřejněné telefonní číslo, operátorka vám vysvětlí, co je třeba udělat, aby od vás firma akcie skutečně odkoupila. S vašimi akciemi se musí obchodovat na burze, ale Wall Street vám nabízí cenu z RMS. Důvod je vcelku jednoduchý. V RMS je cena většiny akcií nižší než na burze. Voláte-li z Prahy, nabídnou vám návštěvu své kanceláře v Praze 2, kde si vyzvednete plnou moc. Tu si necháte ověřit u notáře a na jejím základě je s vámi uzavřena smlouva o převodu akcií. Do čtrnácti dnů od převodu akcií obdržíte peníze. Kolik zaplatíte na poplatcích a kolik času strávíte vyřizováním, můžete odhadnout sami. Pokud budete prodávat akcie přes RMS, zaplatíte (včetně obchodního listu) poplatek 35 korun. Peníze za prodej můžete mít do týdne po zadání prodejního příkazu. Tyto služby budou postupně dále urychlovány. Závěr je tedy následující, pokud si vyberete k prodeji svých akcií nějakou firmu nabízející peníze rychle a hotově, je v tom obvykle ještě nějaký háček. Může jít i o černé obchodníky, kteří svou činnost maskují tím, že pouze zprostředkovávají prodej a nákup. Řada takových obchodníků si účtuje značnou provizi. Nebo musíte absolvovat komplikovanou cestu k notáři apod. Nebojte se jít rovnou na RMS nebo za obchodníky na burze. U nich máte záruku solidního a korektního jednání. Základní ukazatele ekonomického vývoje zemí Visegrádské skupiny Ukazatel jednotky období Česko Maďarsko Polsko Slovensko Počet obyvatel ODS připravuje rozpočtový zákon Josef Zieleniec s povinnou vyrovnaností státního rozpočtu nesouhlasí Trubín/Praha (mst, haš) - Předseda ODS Václav Klaus po skončení sobotního jednání výkonné rady ODS prohlásil, že jeho strana již má připravenu preambuli ústavního zákona o trvale vyrovnaném státním rozpočtu. V. Klaus řekl, že k prosazování tohoto zákona vedou ODS dva důvody - ekonomický a obecně politický. Nechceme následující generace zatěžovat dluhy z minulosti, řekl V. Klaus. ODS podle jeho slov nebude jednání o ústavním zákonu vázat na právě projednávaný rozpočet na příští rok. Reakce některých politiků na novou iniciativu ODS V. Klause uspokojily. Jestliže jsme si byli na sto procent jisti, že je to správný krok, Zemanovo prohlášení nás přesvědčilo, že ne na sto procent, ale minimálně na 101 procento to byl správný krok, uvedl předseda ODS. Předseda ČSSD M. Zeman v pátek řekl, že návrh přijímat ústavní zákon o navždy vyrovnaném rozpočtu by měl posuzovat ekonomický psychiatr. Šéf poslaneckého klubu KDS Marek Benda chápe návrh jako naprosté gesto, jež vzhledem k rozložení sil v parlamentu nemá šanci získat potřebné hlasy. Václav Benda uvedl, že KDS pokládá přijetí ústavního zákona o této věci buď za propagandu, nebo za pošetilost. Podle LSNS se nápad ODS podobá někdejšímu zakotvení vedoucí úlohy KSČ v ústavě. S tímto usnesením výkonné rady se neztotožňuje místopředseda ODS a ministr zahraničí Josef Zieleniec. V nedělním pořadu TV Nova 7 čili Sedm dní doslova prohlásil, že s navrženým řešením se nemůže ztotožnit ani jako ekonom, ani jako politik. Ve výkonné radě podle něho proběhla na toto téma ostrá diskuse, v níž někteří členové hájili názor, že toto do ústavy, do zákona nepatří. Skutečnost, že se jeho postoj liší od usnesení nejvyššího orgánu ODS, Zieleniec označil za projev demokracie. Obecně je podle něho vyrovnaný státní rozpočet věcí cti, podobně jako v dobře hospodařící, nezadlužené domácnosti. Komentář a poznámka na straně 5 Nebudou bydlet bez placení Jihlava (ld) - Jihlavská radnice hodlá rázně řešit problém neplatičů nájemného. Město jich eviduje už 176 a jejich dluh se vyšplhal na více než půl milionu Kč. V okrajové části Jihlavy budou adaptovány dvě budovy, v nichž vznikne 20 tzv. holobytů pro dlužníky. Půjde o místnosti s rozlohou do 20 metrů čtverečních s betonovou podlahou, kovovými okenicemi i zárubněmi. Velmi skromné bude také sociální zázemí. Má je tvořit společná umývárna a WC. Podle sdělení zástupce starosty ing. Josefa Ježka soudnímu vystěhování dlužníků a sociálně nepřizpůsobivých rodin bude nejprve předcházet možnost úhrady pohledávky. Milan Uhde bude řešit spor brněnských křídel ODS Trubín (mst) - Milan Uhde byl zvolen do čela komise, která by měla do 2. září nalézt kompromis mezi oběma znesvářenými křídly ODS v Brně. Rozhodli o tom účastníci víkendové výkonné rady ODS v Trubíně u Berouna. Podle předsedy ODS V. Klause budou mít obě křídla v komisi čtyři zástupce. Rozhodnout se v každém případě musí, protože Milan Uhde má jako předseda komise rozhodující hlas, řekl Václav Klaus. Podle výkonného místopředsedy ODS P. Čermáka je situace v Brně pro ODS modelová. Tvrdí, že spory v některých sdruženích ODS jsou způsobeny přehnanými ambicemi některých lidí v ODS před blížícími se komunálními volbami. Pokud se podle něj tyto rozepře v některých menších sdruženích ODS nevyřeší, je vedení této strany rozhodnuto v komunálních volbách v daných obcích vůbec nekandidovat. Změna důchodového pilíře Komentář Ivana Kněžínková Stárnoucí populace znamená pro každou zemi starosti. Patří mezi ně i ta, jak zajistit pro narůstající masu lidí v důchodu slušnou životní úroveň. Předloni byla u nás zaznamenána nejnižší porodnost od roku 1918. Demografové odhadují, že už kolem roku 2010 přibyde kolem 300000 důchodců a v roce 2030 budou občané na odpočinku tvořit čtvrtinu obyvatelstva ČR. Tato situace nastane až za dlouhou dobu. Na základě jakého modelu jim budou vypláceny důchodové dávky, však v podstatě rozhoduje už současná vláda. Připravuje zcela novou politiku sociálního zabezpečení a základní důchodový systém je jedním z jejích významných pilířů. Pro jeho tvůrce se ovšem proměnil v pořádný balvan. Sám ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička se nedávno zmínil, že konstrukce důchodů je nesmírně složitá, ale také zodpovědná záležitost a že spěch a jakékoliv opomenutí některého závažného momentu by se vymstilo. Proto bylo jeho projednání ve vládě nakonec odloženo. Nyní se Vodička domnívá, že problém je konečně vyřešen. Sice napotřetí, ale tato verze je podle něho nejlepší. Důchodový systém v této nové podobě údajně lépe zajistí příjmy starobních důchodců a přitom s menšími náklady. Výhledově do třiceti let by mělo být sníženo povinné pojistné na důchodové zabezpečení. Nyní je u nás na hranici únosnosti a neúměrně zatěžuje ekonomicky činné obyvatelstvo. Klesnout by měla však i dávka, kterou bude každý dostávat z povinného důchodového systému. Zvětšovat by se neměl rozdíl mezi výší důchodů těch, kteří odejdou na odpočinek teď nebo během příštích deseti let, a úrovní budoucích důchodů občanů, kteří již plně využijí penzijního připojištění. Tvůrci zákona se tedy zřejmě odvracejí od tzv. německého modelu, který původně sledovali ve druhé navrhované verzi. V něm výše důchodové dávky odpovídá odpracovaným rokům a příjmu, kterého občan dosáhl za aktivní dráhy svého života. Před půl rokem vláda oznamovala, že se konečně projeví diferenciace důchodů a posílí pojistný princip. Během několika měsíců nastal příklon k druhému modelu, anglosaskému, podle nějž je rozlišení výše důchodu podle pojištěných let a výše platu minimální. Základní důchod by měl být stejný pro všechny a jakýkoliv další příjem by pocházel z jiných zdrojů, například z penzijního připojištění. Nutno ovšem dodat, že v zemích, kde mají jednotné penze, existuje také povinné důchodové připojištění s penzí vázanou na výši příjmů. U nás se doplňkový důchodový systém - zatím dobrovolný - teprve rodí. Jak se osvědčí, ukáže teprve čas. Ministr Vodička sdělil, že teď půjde o to, předložit poradě ministrů materiál srozumitelný pro všechny její účastníky. Ti budou o základních principech důchodového pojištění zřejmě ještě hodně diskutovat a mohou padnout závažná rozhodnutí, která konečnou podobu návrhu ovlivní. Jedno je však podle Vodičky téměř jisté. Nezmění se záměr zvýšit věkovou hranici odchodu do důchodu. Všechny výpočty ukazují, že je to vzhledem k demografickému vývoji nezbytné. Litevské referendum nebude platit Vilnius - Sobotní referendum v Litvě, v němž obyvatelé odpovídali na otázky týkající se mimo jiné odškodného vkladatelům postiženým inflací, konání předčasných parlamentních voleb a revize dosavadní privatizace, bylo včera kvůli malé účasti voličů prohlášeno za neplatné. Ústřední volební komise oznámila, že svého hlasovacího práva využilo jen 37 % oprávněných voličů. Aby bylo referendum platné, muselo by se ho zúčastnit více než 50 procent z 2.5 milionu obyvatel. Hlasování prosadila pravicová opozice vedená bývalým nejvyšším představitelem Litvy Vytautasem Landsbergisem. Čína si přivlastňuje;orgány popravených Peking - Mezinárodní organizace pro lidská práva obvinila Čínu, že používá k transplantacím tělesné orgány popravených vězňů bez jejich souhlasu. Hlídka lidských práv monitorující situaci v Asii vyzvala ostatní země, aby zakázaly svým občanům získávat tělesné orgány z Číny, a obrátila se na zahraniční firmy, aby se přestaly podílet na transplantacích v Číně. Podle organizace jsou některé popravy úmyslně prováděny tak, aby odsouzení po vykonání trestu ještě žili a aby jim pak mohly být odebrány orgány. Horká letní křesla a domácí politická střelnice Karel Moudrý, Publicista O prázdninách u nás dochází k zajímavé situaci. Rozejde se parlament, rozjedou se ústavní i jiní činitelé, občas se občan dozví, kdo z nich kde byl, kdy se vrátil a kam se zase chystá. Stát funguje v dané normě dál a chovám podezření, že kdyby se politické prázdniny nějak nenápadně prodloužily, ani by si toho nikdo moc nevšímal: snad kromě té valné části žurnalistů, kteří by nemohli chodit na tiskové konference a radit, kdo by měl neprodleně (nejraději už včera) odstoupit. Někdy si už nad stránkami novin myslím, že ono magické zaklínadlo odstoupení je ve své podstatě zbožným žurnalistickým přáním, plynoucím z pocitů hluboké deprese, jak jedna aféra stíhá druhou - a to bez praktických výsledků. Na naší domácí střelnici jsou dva oblíbené terče dvou klíčových ministerstev - vnitra a obrany. Obě těžce poznamenaná desítkami let totality. Jestliže podle náčelníka armádního štábu asi třetina důstojníků by nejraději viděla návrat starých časů, proč by měla být v zásadě jiná situace na ministerstvu vnitra ? I přesto by takové číslo bylo příznivé - dvě ku jedné je slušný základ pro rizikové podnikání všeho druhu. Nemluvě o tom, že transformovat bezpečnostní složky těžce poznamenané komunistickou totalitou je hračkou jen pro kouzelné dědečky. Nedávno zveřejnily noviny, zabývající se křeslem ministra obrany, výčet hříchů Antonína Baudyše. Dva body ze šesti jsou přinejmenším hodné pozoru. Incident na palubě vojenského speciálu. - Taková věc a zvláště na palubě jakéhokoli letadla je krajně nepříjemná, ale kromě viníka, který navíc s ministerstvem obrany nemá nic společného, tu nejsou spolupachatelé. Ministři ani prezidenti nejsou od toho, aby vlastní hlavou ručili za své pistolníky. Naopak - pistolníci ručí za hlavu svých ministrů a prezidentů. Bod další té veřejné obžaloby : Tato aféra měla být ututlána. - Tuto aféru nebo aféru podobného druhu, se bude snažit ututlat každá administrativa i v superdemokratických státech z přirozených a dost pochopitelných důvodů. Před časem se odehrála dvě uklouznutí: jedno pana prezidenta, druhé paní prezidentové. Ale došlo k dojemné upřímnosti: pan prezident uklouzl ve vaně, paní prezidentová na schodech, a mělo to za následek jen jedno - lid u piva dobře věděl, proč se na Hradě klouže a padá. Nechápu, proč nebyly vydány zprávy, že pan prezident uklouzl při tenisovém kondičním tréninku, aby co nejdříve mohl vyzvat k zápasu pana premiéra - a paní prezidentové se tak stalo v hradní tělocvičně, a to při saltu na kladině. Mám tušení, že něco podobného je v pracovní náplni všech tiskových odborů tohoto světa, a neočekávám proto od anglického královského paláce zprávu, že minulý týden strávila královna matka hledáním královské koruny, kterou někam, láhev skotské v sobě, založila. Bod druhý z oněch šesti obvinění, která mají vést k odstoupení ministra Antonína Baudyše, je causa Bárta. Kleptomanů v řadách všech armád toho světa je jistě více a nejenom kleptomanů. Generál Bárta si mohl vybrat: zachovat se jako důstojníci starých časů - nebo se nechat vyhodit. Druhá alternativa je v našich časech naprosto dostačující, neboť všude kolem nás se děje tolik skutečných zločinů, že by nám brzo došli jak čestní muži, tak střelivo. Ostatně ve zmíněných šesti bodech obžaloby ministra obrany je jeden, který je s největší pravděpodobností klíčem k celé záhadě: Ruinování prosperujících firem, vyrábějících pro armádu. - Kdyby se ministrovi Baudyšovi podařilo zaměstnat a nechat bezpečně prosperovat bůhví jak velkou část venkova či dosud neprosperujících, nebo dokonce neexistujících venkovských firem, udělal by pro budoucí dobré jméno české armády, jakož i volební a jiné osudy tohoto státu víc, než by se v této době dalo čekat. Politická Praha totiž podlehla, a velmi ochotně, svému oblíbenému klamu, že národ sahá jen od Počernic k výpadovce na Plzeň. Divadla vstupují do nové sezony Nová divadelní sezona, která mnohde začíná tento týden, přinese již v září řadu premiér a také některé změny v souborech našich činoherních divadel. S proměněným vedením do ní vstupují například Městská divadla pražská, která mají nového ředitele a dva ze tří uměleckých šéfů. Divadlo ABC, které se nadále deklaruje jako divadlo dobré zábavy, připravuje jako první premiéru dramatizaci slavného románu Patricka Ryana Jak jsem vyhrál válku, a to v úpravě a režii svého nového šéfa Milana Schejbala. V Divadle Ká, které se vrací k názvu Divadlo Komedie, se stal šéfem režisér Michal Dočekal a do repertoáru přecházejí inscenace nastudované ještě se spolkem Kašpar (Doňa Juana, Clavijo). Vedle nich se má objevit také Shakespearův Hamlet v režii dalšího nového člena souboru Jana Nebeského (jeho předpremiéry se konaly v červnu v klubu Roxy). Uměleckým šéfem Rokoka zůstal i nadále Petr Poledňák, který jako první titul sezony připravuje muzikálovou show nazvanou Romové a Julie - E55 Story. Bývalý ředitel Městských divadel pražských Jan Vedral se vrací na své předcházející místo dramaturga Divadla na Vinohradech. Spolu s ním přichází do souboru i několik herců, například Petr Kostka, Jana Hlaváčová a Eva Režnarová. První premiéra - Nestroyova fraška Dům čtyř letor v překladu Josefa Balvína a pohostinské režii Jiřího Menzela - je na této scéně ohlášena až na prosinec. Z vinohradského do Národního divadla přešel Ladislav Frej, dalšími novými tvářemi na jevištích ND budou Petr Pelzer, Filip Blažek, Jaromíra Mílová a Zuzana Stivínová. První premiérou v historické budově ND je Goldoniho Sluha dvou pánů v režii šéfa činohry Ivana Rajmonta, ve Stavovském divadle se jako první novinka objeví v české premiéře Nobel Karla Steigerwalda (rovněž v režii Ivana Rajmonta) a v Kolowratu Vyhnanci Jamese Joyce v pohostinské režii Michala Dočekala. Ke změnám došlo i ve vedení a souborech dalších divadel. Především rozdělením Středočeského divadla Kladno a Mladá Boleslav vznikly dva nové subjekty - Středočeské divadlo Kladno a Městské divadlo Mladá Boleslav, které jako svou první původní premiéru uvede Zeyerova Radúze a Mahulenu (režie Michal Dočekal). S novým ředitelem Jaroslavem Šomkem vstupuje do začátku sezony Slezské divadlo v Opavě. V činohře libereckého Divadla F. X. Šaldy budou od letošní sezony opět pracovat režiséři Petr a Pavel Paloušovi a dramaturg Martin Urban. Divadelní kritik Marek Pivovar se stal novým dramaturgem činohry Státního divadla v Ostravě, jejíž první premiérou bude Schnitzlerův Casanova ve Spa aneb Sestry v režii Radovana Lipuse. (ola) S odpuštěním... (LN 22. 8. 1994) O vulgaritě a akčních triviálnostech v televizi jsem psal řediteli Novy - nereagoval. Až po delší době se nechal slyšet, že nechtějí kazit děti, a proto sporná díla přesouvají na pozdější dobu. Chvályhodné, leč nedostačující. Neobstojí ani tvrzení, že anglický seriál byl ještě sprostější. Nedomnívám se, že dabingovým studiím někdo nařizuje, aby dabovala vulgárně. Snad to dělají kvůli větší razanci. Nebo se snad jazykem pokleslého žargonu vnucují určitému okruhu mladé populace? Na toto téma by měla v televizi proběhnout beseda. Byl bych rád, kdyby si to uvědomil nejen ředitel Novy, ale i ředitel ČT1, která se zřejmě pod tlakem konkurenčního boje začíná přizpůsobovat. ČT2 je zatím světlou výjimkou. Domnívám se, že knoflíkem na televizoru se vulgarita neodstraní. Možná by se probudila i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, kdyby zhlédla - zdá se - zatím nejvulgárnější dabovaný anglický film na TV Nova - Whitnail a já. Otázkou pravidelného šíření násilí a vulgarity by se měl konečně zabývat někdo kompetentní. Z dopisu Zdeňka Neubauera, České Budějovice Kovy v budoucnu asi podraží Ceny barevných kovů na světových trzích porostou Praha - Předvídané hospodářské oživení v průmyslově vyspělých státech by mělo letos a ještě více v příštím roce vést k vzestupu světových cen kovů. Cena by se měla letos zvyšovat a nárůst by měl pokračovat i příští rok. Technologické změny stlačují cenu železné rudy; letos se čeká snížení o 9.5 procenta, ovšem příští rok se předpokládá zvýšení o desetinu, neboť má stoupnout poptávka a také námořní sazby. Cena šrotu, jehož množství díky novým technologiím klesá, stoupá již druhý rok. Letos by měla být o 22 procent vyšší než loni, ovšem pro další rok by měla zůstat již na této úrovni, neboť oceláři se budou asi vracet k poměrně levnější železné rudě. Po letošním 15procentním nárůstu ceny hliníku, způsobeném zvýšením poptávky v USA a také spekulačními nákupy, nyní někteří producenti cílí k omezení nadprodukce a snížení zásob. Letos se počítá s tří a příští rok se čtyřprocentním zvýšením poptávky, což by při stabilní nabídce, příští rok zvýšené o dvě procenta, mělo vyústit v roce 1995 v dosažení ceny o desetinu vyšší než letos (nyní 1270 dolarů za tunu). Cena olova je ovlivněna obměnou autobaterií v USA a zvyšováním výroby aut v USA, Evropě a Japonsku. Letošní zvýšení poptávky o dvě procenta povede příští rok při pomalém nárůstu produkce ke snížení zásob a k dalšímu zvýšení ceny o přibližně 11 procent. Cena mědi letos již stoupla o desetinu díky vyšší spotřebě v USA a vyšším nákupům Číny. To, spolu s oživením v Evropě a v Japonsku, patrně povede ke zvýšení poptávky o dvě procenta. Budou odčerpávány velké zásoby a cena letos stoupne o zhruba čtyři procenta, přičemž růstový trend bude příští rok pravděpodobně ještě posílen. Zinek od posledního čtvrtletí 1993 mírně zdražuje (nakupují zvláště USA). Rovněž poptávka v západní Evropě se patrně zvýší a sníží se tak jeho zásoby. Na vyrovnanost nabídky a poptávky budou mít vliv produkce transformujících se států a jednání o omezení produkce. Pokud se produkce omezí, budou letošní ceny stabilní a příští rok se mírně zvýší. Letošní vyrovnání loňského propadu cen cínu je přičítáno spekulacím. Loňskou rostoucí spotřebu plně vykryly dodávky z transformujících se zemí a ze státních zásob USA. Země produkující cín sice míní omezit produkci, ale ve hře jsou ještě velké brazilské zásoby. Předpokládané hospodářské oživení vyrovná nabídku a poptávku, takže letos by měl být růst cen mírný, příští rok však již výraznější. Rovněž ceny niklu prošly loni a letos pádem a vzestupem. Od konce roku 1993 se zvyšuje poptávka, do nemalé míry ji ovšem eliminují značné zásoby a dodávky z transformujících se zemí. Ve světle prognózovaného nárůstu spotřeby o čtyři procenta příští rok se již letos očekává zvýšení o zhruba 12 procent a v roce 1995 o dalších osm procent. Ceny manganu se odvíjejí od produkce a úrovně ocelářství. Nové technologie snižují spotřebu legovacích prvků, takže cena bude letos dále klesat, ovšem budoucí zvyšování výroby oceli by se příští rok mělo přičinit i o mírné zvýšení cen manganu. Wolfram již patrně překonal nejnižší cenový bod (před rokem pod 28 dolarů za tunu). Antidumpingové clo proti Číně stlačilo její vývoz, takže cena ještě loni na podzim stoupla o 15 procent. Tato tendence bude, též kvůli oživení poptávky, letos pokračovat v zesílené formě a ještě více příští rok, pokud Čína vývoz neobnoví. Dukla Banská Bystrica odolala Slovanu Dunajská Streda a Trnava daly první branku až ve čtvrtém kole Bratislava (mw) - Dva tradiční účastníci někdejší československé fotbalové ligy čekali až do 4. kola tohoto ročníku slovenské ligy na svou první letošní branku. V Dun. Stredě přesně 293 minut a v Trnavě dokonce 316 minut. Shodou okolností v obou mužstvech v létě nastoupili noví trenéři - Pecze v Trnavě a Valovič v DAC. Pecze nasadil silnější kurz tréninků, protože mužstvu prý chyběla kondička. Dvoutýdenní přestávka díky odložení zápasu s Košicemi jeho svěřencům očividně prospěla, zatímco jejich nedělní soupeř z Prešova, který absolvoval anglický týden obohacený pohárovými povinnostmi, působil na trnavském trávníku jako unaveným dojmem. Trnava dala svůj první gól v nové sezoně a zvítězila (2:0), čímž se odlepila od dna tabulky. Diváci ji vyprovázeli potleskem, zatímco D. Stredu, která rovněž dosáhla svého prvního gólu a vyhrála nad nováčkem z Bardejova (1:0), fanoušci znovu vypískali. Na Žitném ostrově údajně byla před zápasem připravená sekera, po minulé prohře s Prievidzou totiž mělo vedení klubu vážné pohovory s trenéry i hráči. Veřejným tajemstvím je na Slovensku fakt, že někteří hráči mají nedobrou životosprávu. I proti Bardejovu podala D. Streda matný výkon a jen štěstí zřejmě zachránilo trenéra Valoviče před nuceným odchodem. Černým koněm ligy je Banská Bystrica, která spolu se Slovanem ještě neprohrála. Vzájemný zápas neporažených celků skončil v Bratislavě nečekanou remízou. Prostituce je posuzována různě Brusel/Praha (čtk, gag) - V žádné zemi Evropské unie není prostituce považována za trestný čin. Maximálně je (Německo, Řecko) regulována. V ČR by měl připravovaný zákon o regulaci prostituce např. zakázat její provozování osobám mladším 18 let, umožněna by neměla být ani v okolí škol, církevních objektů, ubytoven mládeže či státních institucí. Tam, kde bude prostituce trpěna obcí, ji nelze provozovat způsobem budícím pohoršení, stojí mj. v návrhu zákona. Ve Francii riskují prostitutky jen nízké pokuty a vymáhání daní. Úřady mohou proti nim zasahovat jen omezeně. Často při tom porušují zákony omezováním osobní svobody lehkých žen a ty si pak stěžují. Při řádném provozování nejstaršího řemesla prostitutky riskují jen pokuty za provokativní postoje, které nepřesahují 200 franků (asi 1000 Kč) a slouží spíše k odrazování prostitutek od některých míst. V SRN každá spolková země upravuje, kde a jak je možné prostituci provozovat. Města přísně vymezují prostor pro výkon tohoto povolání. Spolkové zákony počítají jen s tresty za napomáhání prostituci či za její podporu. Nepřípustné je poskytovat placené sexuální služby nezletilým. Postižitelná je také jejich propagace. Italský zákon z roku 1958 zrušil veřejné domy a nechal prostitutkám ulice. Zákon nemluví o trestání prostituce. Stíhatelné jsou jen osoby, které k prostituci navádějí, verbují pro ni, poskytují pro ni domy či byty nebo ji jakýmkoli způsobem kontrolují. Grant USAID pro CERGE a CMC Praha - Nový grant ve výši čtyř milionů dolarů získalo Centrum pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání Univerzity Karlovy (CERGE) ve spojení s Národohospodářským ústavem AV ČR (EI) a Československé manažérské centrum (CMC). Jak včera informoval zástupce ředitele CERGE-EI Josef Kotrba, udělila jim jej americká Agentura pro mezinárodní rozvoj USAID. Nejvíce jsou poškozeni vývozci cigaret Export českých zemědělských a potravinářských výrobků na Slovensko letos dramaticky poklesl Jiří Pšenička V první polovině letošního roku velmi výrazně poklesl vývoz českého zemědělského a potravinářského zboží na Slovensko. Týká se to především cigaret, margarínů, pekařských výrobků, cukrovinek, sýrů, piva, čokolády a lihovin. Naproti tomu import slovenského zboží do České republiky zůstal prakticky na stejné úrovni jako v roce minulém. Vyplývá to ze statistických údajů, které nám poskytlo Ministerstvo zemědělství České republiky. Ještě v loňském roce byl poměr mezi naším potravinářským vývozem a dovozem ze SR zhruba 2 : 1. Letos se však náš export snížil natolik, že již vyvážíme stejně jako dovážíme. Všeobecně jsou za hlavní důvody poklesu českého vývozu považovány tři záležitosti: slovenská 10procentní dovozní přirážka, 5procentní devalvace Slovenské koruny vůči ECU v rámci clearingového zúčtování a dále povinná certifikace českých potravin na Slovensku. Česká strana několikrát tlumočila své znepokojení nad vývojem vzájemné obchodní výměny. Naposledy tak učinil ministr zemědělství Josef Lux při pátečním jednání ministrů zemědělství CEFTA ( Středoevropské dohody o volném obchodu ) . Jeho slovenský kolega Pavel Koncoš k tomu prohlásil , že k jednání o podmínkách vzájemného uznávání certifikátů bude pravděpodobně přikročeno až po parlamentních volbách na Slovensku . Podle údajů českého ministerstva zemědělství bylo k 9 . srpnu na Slovenskou zemědělskou a potravinářskou inspekci podáno celkem 2173 žádostí o udělení certifikátu pro potravinářské zboží z ČR . 1400 žádostí bylo kladně vyřízeno , 72 zamítnuto a 741 žádostí na vyřízení dosud čeká . Pravděpodobně nejvíce byli slovenskými obchodními bariérami postiženi vývozci českých cigaret . Export tohoto zboží poklesl o 98.1 procenta ( zatímco v 1 . pololetí 1993 bylo do SR vyvezeno našich cigaret za 422 mil . Kč , letos ve stejném období jen za 7 mil . Kč ) . Podobně jsou na tom i exportéři ostatních výrobků . Vývoz piva se například snížil o 75.5 procenta , čokolády o 74.3 procenta , pekařských výrobků o 84.2 procenta , margarínů o 96.1 procenta , lihovin o 70.3 procenta , sýrů o 81 procent , cukrovinek o 82 procent . Vývoz mléka , másla a živé drůbeže poklesl asi na polovinu . Vzhledem k uvedeným potížím s uznáváním certifikátů a vzhledem k tomu , že dovozní přirážka má platit až do konce letošního roku , odborníci nějakou výraznou změnu v dosavadním vývoji obchodní bilance ČR a SR letos nepředpokládají . Potravinářský obchod ( v tis . Kč ) mezi ČR a SR za 1 . pololetí roku 1994 v porovnání se stejným obdobím roku 1993 Britský deník The Times ohlásil na dnešek příměří IRA v Ulsteru Londýn - Irská republikánská armáda (IRA), která vede 25 let teroristickou kampaň za nezávislost Severního Irska na Velké Británii, vyhlásí možná dnes příměří. Ohlásil to včera londýnský list The Times, který však neuvedl, zda půjde o příměří dočasné nebo trvalé. Naděje na ukončení konfliktu, který si od roku 1969 vyžádal životy asi 3200 lidí, vzrostly po nedělní schůzce vůdce politického křídla IRA Sinn Fein Gerryho Adamse s předsedou Strany sociálních demokratů a labouristů (SDLP) Johnem Humem, který je současně poslancem britského parlamentu. Oba představitelé potvrdili, že v mírových rozhovorech o budoucnosti britské provincie nastal v posledních měsících výrazný pokrok. Pozorovatelé soudí, že irští republikáni budou výměnou za příměří požadovat stažení alespoň části kontingentu 18000 britských vojáků ze Severního Irska. Trvalé příměří je hlavní podmínkou britské vlády k tomu, aby zahájila se zástupci IRA přímé rozhovory. Proti jakékoli dohodě s republikány jsou severoirští unionisté, jejichž předseda James Moulyneux včera prohlásil, že je nechutné sledovat, jak poslanec John Hume prodává svou duši ďáblu a snaží se vydírat Brity. Komentář na straně 7 Lékař půjde za potraty před soud Bývalý primář gynekologie v Českém Těšíně dělal interrupce Polkám Karviná (mot) - Žaloba na bývalého primáře gynekologického oddělení nemocnice v Českém Těšíně MUDr. Petra Š., podezřelého z provádění nezákonných potratů, má být podle karvinského státního zástupce Jiřího Fišera podána soudu tento týden. Bude-li uznán vinným, hrozí mu trest od dvou do osmi let. Podle výsledku vyšetřování měl bývalý primář nejméně v osmi případech v minulém roce vykonat za úplatu interrupce u osmi polských občanek, které do Českého Těšína dopravili polští zprostředkovatelé, z nichž dva Policie ČR rovněž trestně stíhá. Policie 17. prosince uskutečnila prohlídku pracoviště MUDr. Petra Š. a zajistila tkáně k soudním rozborům. Lékař pak strávil tři měsíce ve vyšetřovací vazbě a z nemocnice dostal výpověď. Tu však považuje za neodůvodněnou a domáhá se nápravy u soudu. Podle vyšetřovatelů však způsobil nemocnici škodu za 13 tisíc korun. MUDr. Petr Š. se vyjádřil, že nelegální potraty neprováděl a zákon neporušil. Poskytl pouze lékařskou pomoc těm Polkám, u nichž byly vykonány interrupce už v Polsku. Předseda Lékařské komory v Karviné MUDr. Henryk Fikoczek Lidovým novinám řekl, že komora případ od počátku sleduje, ale nezaujme do vynesení rozsudku žádné stanovisko. Podle něho je však evidentní, že lékař porušil disciplinární řád, a proto mu byl v nemocnici v Českém Těšíně zrušen pracovní poměr. Podle Fikoczka nemají lékaři shodné názory na změnu zákona, který v ČR nepovoluje interrupce občankám cizího státu. Většina gynekologů by však uvítala, kdyby se zákon změnil a potraty byly povoleny, jako je tomu v jiných státech. Podmínky odškodnění obětí nacistické perzekuce určí zákon Praha - Teprve zákon o poskytnutí odškodnění obětem nacistické perzekuce definitivně určí, kde se nároky na jednorázové finanční částky budou uplatňovat, popř. v jaké lhůtě, a kdo bude o nárocích rozhodovat a přiznané částky vyplácet. Oznámila to Božena Michálková ze sekretariátu ředitele České správy sociálního zabezpečení. Michálková upozornila, že zatím je zbytečné podávat na správu žádosti či žádat ji o podrobnější informace. S návrhem zákona vyslovila 24. srpna vláda souhlas a v nejbližších dnech bude předložen Parlamentu. Podle vládního návrhu by žijícím občanům poškozeným nacistickou perzekucí nebo vdovám či vdovcům po nich měla být poskytnuta částka 2300 korun za každý měsíc věznění perzekuovaného. Jednorázová částka by měla být vyplacena občanům ČR bez ohledu na to, zda nyní mají trvalý pobyt v ČR, nebo v zahraničí. Nesmí však jít o občana, který už byl odškodněn v minulosti jiným státem. Hanobitel katolické církve před soudem Soudní síň Hradec Králové (jop) - Hlavní líčení ve věci Milana Grondzíka, obviněného z trestného činu hanobení národa, rasy a přesvědčení, pokračovalo včera u Okresního soudu v Hradci Králové. Oznámení na M. Grondzíka podalo královéhradecké biskupství v loňském roce, když předtím obviněný o vánočních svátcích roku 1992 vylepil na veřejných místech v Hradci Králové výzvu, ve které obviňuje katolickou církev, mimo jiné ze schvalování komunistického teroru v Československu, a katolíky přirovnává k fašistům. Výzvu zveřejnil Grondzík ve chvíli, co jeho firma dostala v prostorách patřících církvi výpověď. Ve včerejším hlavním líčení vystoupili dva znalci - lékaři, kteří vypracovali již v loňském roce na Grundzíkův psychický stav posudek. V něm konstatují, že obviněný netrpí žádnou duševní chorobou a byl schopen rozpoznat nebezpečnost svého chování. MUDr. Vladimír Pidrman před soudem dále dodal, že obviněný je anomální osobností s přílišnou vztahovačností na svou osobu a za určitých okolností má i rysy fanatismu. M. Grondzík přijel ke včerejšímu líčení s alegoricky upraveným vozem Škoda 1203, jemuž na střeše vévodila zhruba 1.5 m vysoká figurína Jana Husa, a auto bylo pomalováno heslem Nezapomeňte, Husa upálili katolíci. Nikdy jsem nikomu nebránil, aby se modlil, ale pokládám katolickou církev za zločineckou podobně jako fašismus a komunismus, řekl v závěrečné řeči před soudem obviněný, jemuž soud zamítl žádost, aby byl vypracován znalecký posudek na jeho invektivy vůči katolické církvi. Rozsudek bude vynesen ve středu po poledni, přičemž státní zástupkyně žádá trest nad dolní hranicí sazby s odkladem na jeden rok. Ekoagrobanka navyšuje jmění Veřejný úpis nových akcií zahájila v minulých dnech Ekoagrobanka Ústí nad Labem. Jak pro LN uvedla Soňa Panenková z oddělení cenných papírů Ekoagrobanky, tisícikorunové akcie lze nakoupit ve všech jejích pobočkách až do konce května příštího roku. Od 1. srpna jsou nové akcie Ekoagrobanky prodávány s třicetiprocentním emisním ážiem. Investor tak tisícikorunové akcie může nakoupit nejméně za 1300 korun. Počátkem prosince by se mělo podle S. Panenkové emisní ážio zvýšit na šedesát procent. Celkový objem nejnovější emise akcií činí 600 milionů korun. Akcie jsou vydávány na doručitele. Pokud bude připravovaný nový zákon o bankovnictví obsahovat podmínku, že vydané akcie bank mohou mít pouze formu akcií na jméno, je Ekoagrobanka podle slov S. Panenkové připravena formu dosud vydaných akcií bez problémů změnit. V první fázi upisování měli na akcie přednostní právo stávající akcionáři. Jak S. Panenková uvedla, upsali v tomto předkole od počátku června do začátku srpna při patnáctiprocentním emisním ážiu sto milionů korun. Současní akcionáři však mohli upsat nové akcie pouze do výše svého podílu na základním jmění, dodala. Ekoagrobanka již eviduje závazné požadavky na nákup nových akcií ve výši 400 milionů korun. V současné době nejsou akcie Ekoagrobanky na burze obchodovány. Banka totiž od jara prochází tzv. speciální operací, která má sjednotit nominální hodnotu jejích akcií na tisíc korun. S akciemi by se mělo začít na burze obchodovat opět počátkem října. (ip) Vítězství PRI v Mexiku potvrzeno Mexiko - Vítězství kandidáta vládnoucí mexické Institucionální revoluční strany (PRI) Ernesta Zedilla v prezidentských volbách včera definitivně potvrdil Federální volební ústav. Prezidentské volby v Mexiku, kde si PRI drží mocenský monopol od roku 1929, se odehrály bez větších incidentů. Konfederace národních obchodních komor uvedla, že nová vláda musí pokračovat v politice hospodářského růstu, i za cenu sociálních obětí. IRA si dělá zimní zásoby Jarka Stuchlíková, Belfast Informované zdroje v Belfastu věří, že IRA skutečně vyhlásí příměří. Jedním z nezanedbatelných znamení je i ta skutečnost, že teroristé už delší dobu převážejí svůj arzenál do vybraných skrýší v jižním Irsku. IRA totiž rozhodně není neopatrná a kdyby jí náhodou příměří nevyhovovalo, nechtěla by zůstat s holýma rukama. Anebo kdyby - což je dosti pravděpodobné - její hlavní protivníci, loajalističtí teroristé, nenadále zahájili mohutnou ofenzivu a začali vraždit katolíky. Ponechává si tudíž otevřená zadní vrátka v podobě tun zbraní a výbušnin, ukrytých v bunkrech na pozemcích republikánských příznivců ve vzdálených hrabstvích Munster, Tipperary, Cork či Kerry. Podle informací irské policie Gardai si IRA před vyhlášením příměří ponechá pouze ty zbraně, které může snadno a rychle nahradit, pokud ji policie v rámci příměří odzbrojí. Jako například zásoby podomácku udělaných výbušnin, které vyrábí z umělého hnojiva a topného oleje, improvizovaných minometů a podoma stlučených granátů. To ovšem neznamená, že sofistikovanější koupené zbraně (jako samopaly Kalašnikov, Armalite, revolvery, náboje, minomety, semtex, pancéřové pěsti schopné zasáhnout i vrtulník) IRA zahodí či předá britské policii. Naopak - ty jsou opatrně odváženy a ukládány do bezpečných skrýší za hranicemi v Irské republice. Dublinská vláda samozřejmě není tímto vývojem situace na své půdě nadšena: už i proto, že místa úkrytů zná nejen vedení IRA a že se proto může náhle objevit nová odnož organizace a posloužit si ukrytým arzenálem k rozpoutání vlastní kampaně. Gardai za poslední dva roky odkryla už řadu úkrytů, většinou betonové bunkry v těžko dostupných krajích. Věří však, že existuje nejméně 100 dalších neobjevených bunkrů, podobně naplněných zbraněmi. Říká se jim zásoby pro soudný den. Zbraně pocházejí hlavně z Libye, z darů plukovníka Kaddáfího. Mluví se o nákladu nejméně tří lodí, které v polovině osmdesátých let tajně přistály v jižním Irsku. Úřadům se podařilo zadržet jednu z nich - MV Eksund - a ta přivedla policii na stopu ostatních. 134 tun zbraní v rukou IRA prý mělo vyhladit Severní Irsko Ho Či Minovým způsobem. Až IRA uloží do bezpečí poslední revolver ze svého arzenálu, oficiálně prý vyhlásí dočasný klid zbraní. Zdůrazní však, že tak rozhodně nečiní na nátlak britské vlády, nýbrž jako ústupek svým americkým přátelům a finančníkům. Pravděpodobnější je, že tímto způsobem odpoví na nátlak vlastního katolického obyvatelstva, které je čtvrtstoletím marných bojů a trvalým krveproléváním už unaveno, a stále výrazněji dává najevo, že už toho má dost a že IRA už dávno přežila svou užitečnost. Až tedy bude IRA v zastoupení svého politického křídla strany Sinn Fein přizvána k politickým pohovorům o budoucnosti Severního Irska, rozhodně k jednacímu stolu nepřistoupí s prázdnýma rukama. Vědomí, že během dne může příměří odvolat a rozpoutat novou kampaň teroru, rozhodně ovlivní veškerá budoucí jednání. Pod názvem Mnichovská čtyřka vystavují v Domě umění a na náměstí v Českých Budějovicích sochaři, kteří se poznali na studiu mnichovské akademie. Josef Andrle a Karel Konečný v Německu zůstali, Pavel Opočenský se vrátil po čase do Prahy. Jediným rodilým Němcem je Udo Westermeyer, který zde vystavuje pouze své bravurní kresby. Ostatní tři autoři jsou zakladatelé nedalekého žulového sympozia v Milevsku a v Budějovicích se představují právě pracemi ze žuly a syenitu. Zatímco na náměstí rozestavěli kamenné monumenty, ve výstavním prostoru Domu umění jsou k vidění práce nejrůznějších technik. Josef Andrle kromě objektů (na fotografiích) vystavil také barevné kresby. Výstava potrvá do 16. září. (lin) Foto Pavel Hula Reich pro šest klavírů Recenze HUDBA: Amerického minimalistického skladatele STEVA REICHA vždycky zajímala práce s větším počtem stejných hudebních nástrojů. Například série Kontrapunktů (pro flétnu, klarinet, elektrickou kytaru...), kdy jediný muzikant hraje proti mnoha playbackům sebe sama, tvoří už dnes v jeho díle vyhraněnou linii. Na kompaktu se k nám nyní dostává Reichova skladba s lakonickým názvem ŠEST KLAVÍRŮ. Reich se jednou vyjádřil, že chce svou hudbu stavět tak, aby zážitek z jejího poslechu připomínal sledování přesýpacích hodin. Celý proces se odehrává stupňovitě, lineární směřování je tu evidentní, soustředění na detail posluchače vtahuje dovnitř zvukového prostoru s efektem takříkajíc krysařským: kdo se vplete mezi souběžné, zvolna proměnlivé party, začíná rozeznávat hru alikvotních tónů, zvuky, které nepocházejí od žádného z hrajících nástrojů... Nedá se od toho odejít před koncem. Kompakt tvoří tři dvacetiminutové skladby: jestliže Šest klavírů je vystavěno právě na zvukové homogenitě nástrojů (Reich užívá klavír vlastně jako laděný bicí nástroj), následující Hudba pro bicí nástroje, hlasy a varhany dává zvukovou členitostí zřetelněji nahlédnout do svých útrob. Čtyři marimby a dvě zvonkohry tvoří rozpohybovanou soustavu ornamentů, jako dlouhé tahy štětcem přes tuto bodovou strukturu působí pár tónů varhan, prodlužovaných a zase zkracovaných. Ženské hlasy, kopírující některé nástroje, vnáší do zvuku tajemnou stopu čehosi přítomného, ne však dobře rozpoznatelného. Zatímco mnohá ze svých děl Reich nedovoluje provozovat bez vlastní hráčské účasti, Variace pro dechové, smyčcové a klávesové nástroje vznikly přímo na objednávku Sanfranciské filharmonie a jejího dirigenta Edo de Waarta. Přestože nahrávka vznikla o deset let později než u předchozích skladeb, je o poznání méně zřetelná, zvuk symfonických sekcí se tu ne zcela čistě slévá. Zároveň dal nizozemský dirigent ve své interpretaci výraznější průchod emocionalitě: takovéhle dynamické vlny by sám autor jistě odmítl, stojí ale za úvahu, zda tyto mírné nánosy odjinud Reicha spíš neobohacují. Všestranná editorská důslednost německých vydavatelů se promítla i do zpracování doprovozené brožury. Základní informace jsou tu v pěti jazycích, anglicky psaný komentář se věnuje nejen autorovi a jeho dílům, ale i historickým a kulturním souvislostem. Připomeneme si tedy, že v roce, kdy Reich psal svých Šest klavírů, se odehrála aféra Watergate, v Chile krvavě nastoupil k moci Pinochet, Kurt Vonnegut jr. vydal Snídani šampionů a Woody Allen natočil Spáče. Pro ucelenější obraz přidejme něco i my: nuže, Steve Reichu, současně s vašimi Klavíry natáčel Dežo Ursiny album s Provisoriem, začal léčit Neckářův Dr. Dam Di Dam, premiéru měly Dny zrady, Hroch a Přijela k nám pouť a Jan Zábrana si psal do deníku: V místnosti vládla atmosféra tupé blbosti, jako když se pět manekýn sejde... Pavel Klusák Steve Reich: Six Pianos, variations, Music For Mallet Instruments. Hrají Steve Reich and Musicians, San Francisco Symphony a Edo de Waart - dirigent. CD, vydala Deutsche Grammophon (edice Classikon), 1994, distribuuje PolyGram. Elena Starodubová (Máša) a Jurij Lachin (Veršinin) v inscenaci Čechovových Tří sester, s níž se Divadlo na Pokrovce úspěšně zúčastnilo posledního ročníku mezinárodního festivalu Kontakt v polské Toruni Foto archiv Pozlacení Jackson a Powell Třetí letošní porážka oštěpaře Jana Železného Berlín - Britský světový rekordman na 110 m překážek Colin Jackson zvítězil i ve čtvrtém podniku atletických mítinků Zlaté čtyřky a zajistil si deset kilogramů zlata v hodnotě čtvrt milionu dolarů. Po triumfu v Oslu, Curychu a Bruselu potvrdil svoji suverenitu i v 53. ročníku mítinku ISTAF v Berlíně a svůj triumf korunoval nejlepším letošním světovým časem 13.02 sec. Druhá polovina zlaté cihly připadne světovému rekordmanu v dálce Mike Powellovi z USA. Dvojnásobný mistr světa skočil čtvrtým pokusem 820 cm a zaznamenal stejně jako britský překážkář čtvrtou výhru na mítincích Zlaté čtyřky. O nejlepší výkon roku na 200 m se postarala mistryně světa Otteyová z Jamajky ( 22.07), která porazila olympijskou vítězku Torrenceovou z USA i mistryni Evropy Rusku Privalovovou. Ukrajinský tyčkařský fenomén Sergej Bubka si zajistil vítězství výkonem 605 cm, ale tři pokusy o světový rekord 615 cm úspěšné nebyly. Američan Drummond se stal již podruhé v krátké době osudem mistra světa a Evropy Christieho z Británie. Tentokrát se však museli spokojit s druhým místem, protože nejkratší sprint vyhrál americký šampion Mitchell. Třetí porážky v letošním roce se dočkal světový rekordman v hodu oštěpem Jan Železný. Musel se spokojit, podobně jako na ME v Helsinkách, se třetím místem, když jeho nejdelší hod měřil 83.16 m. Nejlépe si tentokrát vedl Rus Morujev ( 85.18), který letos již Železného porazil na mítinku v Remeši. Nejlepší světový výkon na 400 m 44.04 zaběhl v Berlíně Američan Michael Johnson. V běhu na 1500 metrů porazila Kanaďanka Chalmersová olympijskou vítězku z Barcelony Boulmerkovou z Alžírska. Výsledkový servis Zdráhal. Rozhodčí: Káňa. Rosenberger. Basketbal Finále turnaje mužů v Lucembursku: NH Ostrava - Sparta Bertrange 89:83. Osobnost spoluzakladatele československého státu Milana Rastislava Štefánika náleží podle slov slovenského prezidenta Michala Kováče Čechům i Slovákům. Kováčovo poselství přečetl včera v Praze při příležitosti odhalení pomníku Milana Rastislava Štefánika před Petřínskou hvězdárnou slovenský ministr kultury Ľubomír Roman. Odhalení sochy, jejímž autorem je sochař Bohumil Kafka, se zúčastnil také český prezident Václav Havel a členové české, slovenské a bývalé federální vlády.Foto Pavel Hula - LN Konstantin - program pro slovenské školství Slovensko Svetlana Kolesárová, Sme Naše školství žije stále v 19. století, tvrdí pedagogové z Učitelského fóra Slovenska, organizace, která byla původně založena jako občanské sdružení, ale nyní plní částečně i funkci odborového zástupce učitelů. Narážejí tím na skutečnost, že za čtyři roky po revoluci byly ve školství provedeny jen dílčí změny. Děti mají ze školy stále spíše strach, než aby měly radost z nabývání vědomostí. Psychologové ze Státního pedagogického ústavu si však od nového metodického pokynu, který má od září na prvním stupni základních škol umožnit výuku bez známkování, slibují humanizaci školství. Slovní hodnocení žáků, které se experimentálně ověřovalo v posledních pěti letech, přineslo zatím dobré výsledky. Ukázalo se, že děti si nejen lépe pamatují učivo, ale dokonce ho považují za lehké. Metoda slovního hodnocení vyžaduje individuální přístup, nedostatek financí však způsobuje postupné zvyšování počtu dětí ve třídách. Ze škol utíkají schopní, především mladí učitelé. Školství je dnes přestárlé a přefeminizované. Zatímco průměrný plat na Slovensku dosahuje téměř šesti tisíc Sk, na vysokých školách, kde je nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných odborníků, se pohybuje mezi 4900 až 5500 korunami. Školství je tak, hned po obchodu a službách, nejhůře placenou sférou. Rozpočet na školství se za poslední dva roky Mečiarovy vlády snížil o tři miliardy korun (na dnešních 18.4 mld.), avšak ceny energií, potravin a údržbářských prací stále rostou. Výsledkem je zvyšování normou povoleného počtu dětí ve třídách a rostoucí úvazky učitelů. Většina základních škol je státních. V restituovaném majetku byly založeny školy církevní a vzniklo i 36 soukromých škol. Od státu dostávají 80 procent částky, jakou činí dotace pro státní školy. Přetrvávající nejistota však způsobila, že o založení nové soukromé školy v příštím školním roce projevili zájem pouze čtyři lidé. Díky populačnímu boomu ze sedmdesátých let je mimořádný zájem o studium na gymnáziích a středních odborných školách. Vznikají nové obory inspirované přáním žáků a rodičů. Největší zájem je o obchodní akademie. Úvahy o převedení správy škol na města a obce vyvolaly rozsáhlé diskuse. Podle původních plánů Mečiarova kabinetu k tomu mělo dojít už v lednu 1994. Akce však nebyla dostatečně připravena a vláda proto své rozhodnutí přesunula na období po nových volbách. Obce pochopitelně žádají, aby společně s odpovědností dostaly také větší podíl z daní. Vláda zatím nebyla schopna stanovit priority státní politiky v oblasti vzdělávání. Chybí koncepce školství, ostatně stejně jako celkový vývojový program hospodářské politiky státu. Nebylo dosud řečeno, který rezort projde útlumem, ani to, do kterého se bude přednostně investovat. Školství skutečně chybí především koncepce. V čele rezortu se za čtyři roky vystřídalo sedm ministrů. Téměř každý z nich se pustil do přípravy nové koncepce školství, a protože předchůdce byl zpravidla politický protivník, snažil se jeho nástupce ze všech sil dělat všechno úplně jinak. Až dnes se vláda Jozefa Moravčíka snaží zhodnotit výsledky předešlých expertních skupin a vytvořit vzdělávací program na evropské úrovni. Dostal název Konstantin, podle prvního věrozvěsta, který přišel na území Velké Moravy, a tedy i Slovenska. Odborné pedagogické veřejnosti by měl být předložen k diskusi již v září, ještě před předčasnými volbami. Kořenné směsi pro dietáře České Budějovice - Jako jediná ve střední Evropě vyrábí společnost Em Arko z Varnsdorfu kořenné směsi pro zákazníky, kteří drží dietu. Ředitel podniku Michal Šorm včera na agrosalonu Země živitelka uvedl, že společnost tyto směsi vyrábí v osmi druzích s vyznačením čísel jednotlivých diet. Roční obrat společnosti se pohybuje kolem 750 milionů korun ročně. Em Arko zaměstnává zhruba 250 pracovníků. Přibližně polovina její roční produkce směřuje na export, především na Slovensko a na trhy východní Evropy. Společnost nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti. Naopak její pohledávky u odběratelů činí v současnosti zhruba milion korun. Od 1. září zavádí firma na tuzemský trh novou obalovou řadu svých výrobků, především suchých plodů, jako jsou lískové oříšky, mandle, kokos nebo oříšky kešu. Tento sortiment také tvoří hlavní část produkce společnosti. Jeho významnou součást představuje i koření a káva. Celkový počet výrobků firmy se pohybuje mezi 150 až 160 druhy. Zhruba polovinu surovin pro své výrobky nakupuje společnost vlastními silami od pěstitelů a druhou polovinu nakupuje od dodavatelů, například z Nizozemí. Americká pomoc v rámci programu USAID skončí v závěru roku 1995 Praha - Program USAID americké pomoci pro střední a východní Evropu a země bývalého Sovětského svazu bude v České republice ukončen v závěru roku 1995. Na včerejším jednání s českým ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Dlouhým to řekl ředitel agentury USAID pro střední a východní Evropu Tom Din. Ředitel Din na jednání zdůraznil, že Česká republika je první zemí bývalého východního bloku, ze které agentura USAID odchází. Je to proto, že Česká republika prošla ekonomickou transformací tak úspěšně, že naší pomoci již zde není více třeba. Na rozdíl od okolních zemí jako například Polska, Slovenska, ale i Maďarska, řekl Tom Din. Agentura však podle jeho slov uvažuje také o blízkém odchodu ze Slovinska a případně i Estonska. Odborníci agentury USAID působili jako poradci při přípravě restrukturalizace a privatizace např. akciových společností Nová huť Ostrava, Motorlet Jinonice, Let Kunovice a Moravskoslezská vagonka Studénka. Hlavní aktivitou americké agentury USAID v ČR je v současné době příprava projektu na výstavbu minihutě na ploché výrobky v severomoravském regionu, a to buď v Nové huti nebo v Třineckých železárnách. Na program USAID ve střední a východní Evropě bylo vyčleněno celkem 4.5 miliardy USD, z nichž však pouze nepatrný zlomek byl využit v rámci pomoci v České republice. Ceny PVC ve světě se zvyšují Vysoká poptávka, zvláště ve východní Asii, a technické problémy výrobců v USA a Itálii způsobily, že producenti polyvinylchloridu (PVC) ve světě nemohou pokrýt trh. Cena tohoto materiálu, jenž se používá hlavně ve stavebnictví a dále mimo jiné pro obaly, tak prudce roste. Jak napsal tento týden britský list Financial Times, v Anglii se výrobci umělohmotného potrubí, kabelů, a jiných produktů z PVC chystají zvýšit ceny již podruhé v tomto roce, následujíce tak dřívější zvýšení světových cen plastů o třetinu. Letos v prvním čtvrtletí se v USA zvedla poptávka po tomto materiálu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o osm procent. Růst byl zaznamenán i ve východní Asii. Americké ceny stouply od ledna do června tohoto roku z 620 na 800 dolarů za tunu. Ceny v Evropě se zvýšily za uplynulý rok o polovinu. Situace na trhu je komplikována i technickými problémy některých továren na etylen - jednu ze základních surovin pro výrobu PVC - v USA a v Itálii. Uzavřena byla také jedna továrna společnosti BP v jižním Walesu ve Velké Británii. Největším odběratelem PVC v Evropě jsou stavební firmy. Preambule vyrovnaného rozpočtu podle návrhu ODS je na světě, ale budí rozpaky Praha (če, il, em) - Lidovým novinám se podařilo získat preambuli ústavního zákona o vyrovnaném rozpočtu, kterou na víkendovém zasedání navrhla výkonná rada ODS. Praví se v ní: Parlament České republiky, vědom si své odpovědnosti vůči současným i budoucím generacím občanů ČR, je přesvědčen, že vyrovnanost veřejných financí je základním příspěvkem státu k vytváření stabilního ekonomického prostředí, které je nezbytnou podmínkou dlouhodobého rozvoje společnosti. Vzhledem k tomu, že výdajová nevyváženost veřejných financí má za následek jednak žití na úkor budoucnosti a jednak odčerpávání omezených zdrojů společnosti pro soukromý sektor, který prostřednictvím svobodného trhu je schopen jich využívat lépe než stát, se Parlament České republiky usnesl na následujícím základním principu rozpočtového hospodaření České republiky: Státní rozpočet České republiky se navrhuje a schvaluje tak, aby v daném rozpočtovém roce výdaje státního rozpočtu na zabezpečení úkolů a krytí potřeb České republiky nepřevýšily očekávané příjmy státního rozpočtu. Zakotvit do ústavy trvale vyrovnaný rozpočet nepovažuje za nejšťastnější místopředseda sněmovny a ODS Jiří Vlach. Proto spolu s dalším místopředsedou ODS Zieleniecem tento návrh výkonné rady nepodpořil. Pro LN včera zdůraznil, že je sice zastáncem vyrovnaného rozpočtu, ale obecně je proti novelizaci ústavy. Trochu více než jiní jsem si také asi vědom reality v parlamentu, konstatoval a dodal, že takové řešení je neobvyklé a skoro nikde nebylo průchodné. Ministr Vladimír Dlouhý (ODA) LN sdělil, že pokud jde o návrh výkonné rady ODS na ústavní zákon o vyrovnanosti rozpočtu, přijímá ho už vzhledem k tomu, že zazněl na výkonné radě politické strany spíše jako námět z oblasti politiky než ekonomiky. Více na straně 3 Flora odmítla převzít stezky pro cyklisty Olomouc (pet) - Včerejší kolaudace potvrdila způsobilost cyklistických stezek, vybudovaných v olomouckých parcích. Stezky jsou sice připraveny k provozu, výstavnická organizace FLORA, která parky spravuje, je však odmítla od Úřadu města Olomouce převzít. Zkolaudované stezky tak de facto dnes nikomu nepatří, nikdo nad nimi nemá dohled. Flora je přijme do správy až v okamžiku, kdy budou vyhláškou města stanovena provozní pravidla. Ředitel výstaviště ing. J. Sítař má obavy z toho, že neukáznění cyklisté nemohou být v současné době při devastaci travnatých ploch v parku při vyjíždění ze stezky pokutováni. Jak LN informoval ing. Martínek z místního odboru dopravy, radnice bude o podmínkách provozu na cyklistických stezkách jednat až za dva týdny. Galaxie ke komerčnímu využití Budovu s názvem Galaxie na pražském sídlišti Jižní Město nelze podle názoru pražské radnice využívat pro kulturní účely. Objekt byl postaven za minulého režimu jako kulturní dům nákladem zhruba půl miliardy korun. Podle radního Jana Kasla se však ukázalo, že polovina jeho ploch je nevyužitelná a náklady na provoz jsou enormní. Přestavba objektu by si údajně vyžádala asi 100 milionů korun. Galaxie byla proto v květnu prodána za 220 milionů korun soukromé firmě, která ji bude komerčně využívat. Zastupitelstvo Jižního Města nedávno požadovalo, aby město část svého bývalého objektu odkoupilo za 64 milionů korun, neboť se domnívá, že prostory by mohly sloužit pro kulturní potřeby obyvatel této městské části. Podle J. Kasla by se uvedená částka dala použít na zřízení dvou kulturních klubů.(av) Helmut Becker včera jednal i s Josefem Zieleniecem Foto ČTK Lupiči přepadli německého turistu Ostrov (vet) - Německý turista byl přepaden v Ostrově nad Ohří. Lupiči ve věku 24 a 35 let mu násilím ukradli 500 marek, náramek ze žlutého kovu a hodinky Rolex. Zloději způsobili napadenému cizinci škodu za 171000 korun, naštěstí ho nezranili. Mladší ze dvou násilníků byl v minulosti již pětkrát soudně trestán, a tak byl nyní pro jistotu předán do vazby. Jeho parťák je vyšetřován na svobodě. Práce pro odsouzené Komentář Jiří Franěk Z bezmála deseti tisíc odsouzených, kteří si v českých věznicích odpykávají své tresty, pouhá polovina pracuje. Tolik zpráva, která prošla novinami. Ta zpráva sice končila tečkou, ale asi jen velmi nepozorný čtenář za ní necítí otazník, anebo spíše více otazníků. První jednoduchá otázka, kterou provokuje, samozřejmě zní, proč má daňový poplatník odsouzeným platit hotel, v němž jedno lůžko s plnou penzí přijde na 300 až 700 Kč denně. Pak přijdou další otázky. I když je samozřejmě a bezpodmínečně nutné odmítnout praxi socialistického vězeňství, které zdůrazňovalo údajně převýchovnou funkci práce, v němž však právě práce bývala nejtvrdším a nejrafinovanějším zostřením trestu, existuje více důvodů, proč by odsouzení pracovat měli. Ten první už byl jmenován. Další rozumný důvod pak spočívá v tom, že propuštěný vězeň bez koruny v kapse je vlastně nucen ihned pokračovat ve své trestné činnosti, zatímco propuštěný vězeň trochu finančně zabezpečený má přinejmenším teoreticky zvýšenou šanci uchytit se v normálním životě. Záleží však samozřejmě především na osobnosti odsouzeného. Podle naivních představ, ve veřejném mínění bohužel velmi rozšířených, jsou všichni trestanci stejní, samí zavrženíhodní zlí Dětřichové. Ve skutečnosti věznice obývají lidé velmi různorodí. Jsou tu na jedné straně skutečné odpadky společnosti, opravdu nenapravitelná individua, pro něž je civilní život jen občasnou krátkou epizodou mezi tresty. Jsou tu však také pachatelé nedbalostních trestných činů, nejčastěji řidiči, kteří někoho zabili nebo zmrzačili třeba jen z pouhé nepozornosti. Jsou tu lidé, kteří se dopustili násilného činu v afektu, v jediném okamžiku náhlého zatmění mysli. A jsou tu konečně mladí lidé s polehčující okolností nevyzrálé osobnosti. Tyto skupiny odsouzených, anebo přinejmenším jistá část z nich, si zaslouží trochu snahy o takzvanou resocializaci, protože je zde naděje, že ta snaha nebude marná. Dát těmto lidem zaměstnání a s ním možnost výdělku, mladistvým navíc třeba i příležitost naučit se nějaké řemeslo, to není nějaký dar, který bychom my ostatní museli zaplatit. To se naopak ve většině případů vyplatí. Za totalitních časů obstarávala vězeňská muklotechna převážně mizerně placené práce, pro které nebylo možno sehnat civilní pracovníky. Ve věznicích však nadarmo tráví čas i vysoce kvalifikovaní lidé, kteří by mohli sobě i svému zaměstnavateli vydělat hodně peněz - a nepotřebují víc než tužku a papír plus přísun informací. Odsouzení mají navíc oproti mnoha civilním pracovníkům jednu přednost: pravidelný režim a vynucená životospráva je drží ve stabilní formě. Hledat práci pro odsouzené je samozřejmě především věcí odpovědných státních orgánů. Při naší faktické ne-nezaměstnanosti je to však téma k zamyšlení i pro podnikatele. Je třeba jen oprostit se od apriorních představ a dojít si pro informace o konkrétních možnostech. A. Vondra u českého praporu UNPROFOR Záhřeb - Český prapor Ochranných sil OSN (UNPROFOR) dislokovaný v jižní části Srby okupovaného chorvatského území navštívil včera první náměstek ministra zahraničí ČR Alexandr Vondra. Prohlédl si velitelské stanoviště v Korenici a předsunuté monitorovací stanoviště na kopci Tromeda. Dojem A. Vondry z několikahodinové návštěvy byl podle jeho slov jednoznačně pozitivní. Zdůraznil, jaký význam má zkušenost z Chorvatska pro budování nové moderní české armády, a naznačil, že se o korenickém praporu uvažuje jako o základu budoucí české brigády rychlého nasazení. Pro vědomí souvislostí Recenze HUDBA: Vzpomínáte si na Miroslava Macháčka, jak naléhavě vančurovsky šeptal ve středometrážním dokumentu Praha, neklidné srdce Evropy režisérky Věry Chytilové? Nejdůležitější je vědomí souvislostí. Vědomí věcí kladných a záporných. A pohled otevírající široký obzor, znělo z plátna jako krédo snímku i jeho autorky. Mladý americký trumpetista Roy Hargrove takové vědomí souvislostí obdivuhodně naplňuje. Prokazuje to nejnovějším albem svého kvinteta s pěti tenorsaxofonovými hosty, kteří jako sólisté skupinu postupně rozšiřují na sextet. Stanley Turrentine, Johnny Griffin i Joe Henderson jsou velké saxofonové individuality a každý z nich kromě originálního tónu vládne i neopakovatelným a vyhraněným způsobem hry. Pokud si je třikrát pozorně poslechnete, počtvrté je už pravděpodobně poznáte po hlasu. Generačně by mohli být prarodiči členů kvinteta, ale při improvizaci nad domluvenou harmonickou strukturou na věku záležet nemusí. Další dva tenorsaxofonoví hosté - hvězdy Branford Marsalis a Joshua Redman - jsou kvintetu věkově blíž. Roy Hargrove svým osobitým způsobem hry navazuje na stylistiku trumpetisty Clifforda Browna (1930-1956), ale studoval i způsob hry Lee Morgana (1938-1972), Milese Davise (1926-1991), a hlavně o pár let staršího kolegy Wyntona Marsalise (nar. 1961). Hargrove střídá trubku s křídlovkou a jeho kvintet, v němž vynikají tenor a sopránsaxofonista Ron Blake a klavírista Cyrus Chestnut, se saxofonovými hosty zní jako malý bigband. Dynamickými, zvukově barevnými možnostmi, a především krásnými harmoniemi Roy Hargrove Quintet pokračuje v tradici skupiny Jazztet, která excelovala na přelomu let padesátých a šedesátých, aby po čtvrtstoletí při svém znovuobnovení hrála snad ještě lépe. Jindy zase Hargrove připomene zvuk skupiny Jazz Messengers Arta Blakeyho nebo Horace Silver Quintet. Jeho invenčně bohatá hudba však míří z minulosti k budoucnosti. Měřítkem autoritativního amerického měsíčníku Down Beat dávám tomuto CD plný počet pěti hvězdiček. Odešel britský filmař Lindsay Anderson Předevčírem náhle zemřel známý britský filmař Lindsay Anderson. Podle jeho tajemnice zastihl jednasedmdesátiletého režiséra srdeční infarkt u domu jeho přítele ve Francii. Stalo se tak pár týdnů poté, co svými sarkastickými poznámkami bavil účastníky Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Narodil se 17. dubna 1923 v Indii, vystudoval v Oxfordu a v padesátých letech se kromě tvorby dokumentů věnoval filmové kritice: psal například do časopisu Sight and Sound, o němž v Hradišti poťouchle prohlásil, že se vzhledem k přílišné odbornosti nedá číst. Slavnou celovečerní prvotinou Ten sportovní život (1963) se zařadil k protagonistům hnutí free cinema, které - podobně jako později česká nová vlna - usilovalo především o větší kinematografickou autenticitu a kritičnost. K natáčení středometrážního snímku Bílý autobus (1965) pozval do Anglie českého kameramana Miroslava Ondříčka, s nímž později spolupracoval i na podobenství if.... (1969) o šikanování a revoltě v jedné privátní škole. V pikareskní fresce Šťastný to muž! (1973) znovu rozehrál hořce satirické líčení britské zkostnatělosti i absurdní civilizace, zachvácené bezskrupulózní politikou, pragmatickým obchodem a bezcitnou vědou. Stejnému okruhu problémů se věnoval i ve svém nejskeptičtějším díle Britská nemocnice (1983), které ústřední postava Micka Travise (v podání Malcolma McDowella) propojuje s předchozími dvěma snímky v jakýsi volný seriál. Celý život si uchovával šibalskou rezervovanost vůči konvencím, komerčním tlakům i intelektuálské nabubřelosti, což potvrdil i před diváky v Uherském Hradišti, kde se zřejmě naposled objevil na veřejnosti. Svědectví o autorově skeptické upřímnosti i jeho pozoruhodném díle přináší půlhodinový dokument O' Mr. Anderson (1992), který v režisérově londýnském bytě realizovali Vladimír Michálek a Martin Duba a jehož uvedení zatím brání finanční otázky spojené se zařazením ukázek z autorových nejslavnějších filmů. Lindsay Anderson patřil k tvůrcům, kteří se do dějin světové kinematografie zapsali osobitým rukopisem, nekomerčním přístupem a především inteligentním humorem. Byl jasnozřivým pozorovatelem i bystrým kritikem, a jak vysvětlil v Uherském Hradišti, většinu svých filmů by vzhledem k dnešnímu přívalu komerce dnes už zřejmě nenatočil. (jaf) Logický Tigridův... (LN 20. 8. 1994) M. Stoniš píše, že ministr ovšem učinil jedině možné rozhodnutí. Jak se však záhy ukázalo, bylo to rozhodnutí nesprávné. Dikce zákona č. 166/1993 Sb. o Nejvyšším kontrolním úřadu v § 17 je jednoznačná. Ministr nemá právo na kladení požadavků vůči NKÚ. Případ je jen svědectvím toho, jaké jsou znalosti sekretariátu ministra a osob kolem něho o právním rámci, v němž se má odehrávat výkon funkce ministerstva. Z dopisu Jana Komrsky, Královka Výsledkový servis Fotbal Odveta španělského superpoháru: FC Barcelona - Real Zaragoza 4:5 (1:3). Uhodli jste? (Bez záruky) Do Himálaje vezou i pivo v prášku Organizace expedice na osmitisícovku Šiša Pangma se pro Leopolda Sulovského zúžila na shánění dvou milionů korun Tomáš Pudil První cenu v kategorii A na 11. ročníku Festivalu horolezeckých filmů v Teplicích nad Metují pro snímek Everest '91 (ČT Ostrava, autor J. Procházka) převzal o minulém víkendu Leopold Sulovský. Podílel se na filmu jako hlavní aktér i kameraman při své cestě na vrchol nejvyšší hory světa. Nedaleko Teplicko-adršpašských skal to byla zároveň na řadu týdnů poslední příležitost s ním pohovořit. Koncem tohoto týdne míří s expedicí Lavina Sport Šiša Pangma opět do Himálaje. Cílem je 'nejmenší' z existujících 14 osmitisícovek. Je nás pět horolezců, lékař Jelen a paraglidista Tomáš Nejedlý, který tam jede překonat světový výškový rekord v motorovém létání na klouzavém padáku. Ten je něco nad pět tisíc metrů. Hodí si na záda patnáctikilový batoh s motorem a odstartuje. Všichni ostatní mají dost zkušeností z vysokých hor. Ludvík Paleček byl v roce 1981 na Nanda Devi a později vylezl sólově sedmitisícovku Tiličo, navštívil i Pamir. Nedávno vylezl severní stěnu Eigeru - tak trochu tréninkově, aby nezakrněl a ukázal, že něco dělá. Šlachta s Michalcem vylezli nějaký prvovýstup na Bhagirati a jsou to technicky zdatní lezci. Suchel má spoustu cest v Americe i v Alpách, byl na Aconcagui i McKinley. Kromě vás však žádný z nich ještě nestál na vrcholu osmitisícovky. Přesto jste zvolili výstup obtížnou jihozápadní stěnou, a k tomu ještě alpským stylem bez budování postupných táborů. Jihozápadní stěna se mi líbí a dá se tam udělat slušný prvovýstup, přičemž zvolená trasa není nic křečovitého. Šiša Pangma je vhodná také právě z toho důvodu, že kluci ještě nebyli nad osm tisíc metrů. Podle mne na to mají, je to otázka psychiky a aklimatizace. Takže je asi dobré, že ta osma je nízká osma. Myslím, že je to velice technicky náročný výstup, a už se na to těším. Nejdříve provedeme výstup vpravo do sedla na aklimatizaci a případně tam i připravíme nějakou sestupovou trasu s fixy, pro případ nějakých problémů. Pak už se sbalíme na vlastní výstup. Známe časy Slovinců a Angličanů a pokusíme se s dalekohledem odhadnout, jak dlouho tam můžeme viset. Bude tam dost lezeckých úseků. Průměrný sklon je zhruba 60 - 65 stupňů. Spodek led a mixy, vršek víc skalní. Tam mohou nastat lezecké problémy, ale tenhle tým je natolik silný a technicky nadán a vybaven, že si s nimi poradí. Poprvé nejste jenom lezec, ale i organizátor a vedoucí výpravy. Vlastně se jednalo o shánění peněz. Organizaci jsem svěřil nepálské agentuře International Travel Nirmal Agency, kterou jsem poznal při dvou výpravách s Italy. Všechno zařídí, počínaje objednáním hory a konče jídlem v základním táboře. Snídani, oběd i večeři, dopolední čaj, dopolední kafe, odpolední čaj, odpolední kafe. Vezeme s sebou jen jídlo do stěny a vlastní lezecké vybavení. Expedici je možné pojednat dvěma způsoby. Podle první vyinkasuji od každého člena tak 300000 korun. V tom případě tam těžko dostanu nějakého horolezce. Já jsem zvolil ten druhý způsob. Zkouším sehnat peníze sám. Účastníci zaplatí nějaký základní poplatek a mám lidi, jaké potřebuji. Sehnat peníze ale také není snadné. Před odjezdem na festival jsem ještě neměl na kontě všechny, ačkoliv potřebnou částku dvou milionů sto tisíc mám přislíbenou. Kromě firmy Lavina Sport nejvíce pomohly IPS Třinec, Vítkovické stavby Ostrava a Vítkovice, a. s. Mělo by to stačit, pokud se nevynoří něco nenadálého. Od Nepálců mám přesné ceny. Prý s sebou vezete i nějaké speciality. Z Bruntálu jsme dostali pivo v prášku. Musí se však nechat 14 dnů v sudu a mám obavy, že vzhledem k nižšímu bodu varu a zimě tam nahoře se ho moc nenapijeme. Vezeme také několik set čokoládiček. Kdo by měl jít na vrchol? Nejraději všichni, ale platí zákon, že příroda si vybere. Kluci jsou natolik dobří, takže pokud bude ta nutná trošička štěstí, tak by se to mohlo povést. Před pár týdny odjela česká expedice na Everest. Kdybyste dostal nabídku, jel byste s nimi? Na Everest už nechci. Snažil jsem se o jeho vrchol dvakrát. Podruhé se mi to povedlo. Šli jsme prakticky stejnou cestou jako teď Rakoncaj a spol. Myslím, že mají dost dobrou šanci vylézt, když budou mít jen trošičku štěstí. Je tam velice silná sestava. Rakoncaj, Nežerka, Italové de Stefani a Martini. Oba znám osobně a jsou to borci na vysoké hory. Mně osobně nejde o počet osmitisícovek, nýbrž o pocit, že dělám něco zajímavého. Aby to člověka trochu bavilo. Když existujou dva lidi, Messner a Kukuczka, kteří dosáhli plného počtu čtrnácti hlavních vrcholů, tak proč rozšiřovat jejich řady. Láká mě jižní stěna Lhoce, na jehož hlavním vrcholu nestál ještě žádný Čech. Ještě nemám vše domyšleno, nejsem si jist, jestli by se to dalo vylézt alpským stylem. Annapúrna z jihu má taky velmi dobrou stěnu. S českou výpravou na Everestu je televizní technika. Co si myslíte o přítomnosti televize přímo na expedici? Televize je jednou z věcí, která se nyní dá nabídnout sponzorům. Říká se sice, že je to zásah do intimity horolezectví, ale právě na festivalu v Teplicích promítali snímek Everest - od moře po vrchol, kde bylo natočeno všechno. Tím, že expedice Montany Trekking získala kontrakt s TV Nova, měla větší šanci zase něco nabídnout dalším sponzorům. Navíc určitě takhle dojde k větší propagaci horolezectví. Jaké je současné české horolezectví? Hodně se změnilo. Rozšířila se základna lezců na umělých stěnách a cvičných skalách. Expediční horolezectví je otázka hodně peněz a v poslední době spíš ubývá lezců, kteří směřují do Himálaje a ostatních vysokých hor. Motá se tam od nás stále stejná skupina, jako když jsme byli mladší. Obecně je známo, že první Čech na vrcholu Everestu je kuřák. Mám s tím problémy, prý je to špatný příklad pro mladé. Už jsem přestal, ale už si zase zapálím. Říkal jsem si, že když už mám takový zlozvyk, tak na tom aspoň trochu vydělám. Jenže V Kutné Hoře neměli zájem, peníze dávají do motorismu. Les - jistota, ale malý zisk Drobní vlastníci lesů stále mohou žádat o státní dotace Jiří Pšenička Asi polovina našich lesů je dnes v držení soukromých majitelů. Mezi laickou veřejností převládá názor, že vlastnění lesů je velmi ziskové. Není tomu tak. Přesto nelze tvrdit, že by investování v této oblasti bylo nezajímavé. Hospodaření s lesním majetkem není sice prodělečné, není také ale nijak zvlášť výnosné. Ziskovost u nás (a v celé Evropě) se pohybuje okolo dvou procent. Je to tedy hluboko pod průměrnou úrokovou mírou všech našich komerčních bank. Lesy však vždy byly především určitým stabilizačním prvkem majetkového portfolia (jejich hodnota je dlouhodobě vyrovnaná). Ve všech vyspělých státech Evropy jsou proto lesy pokládány za výhodný zástavní majetek (například zemědělci jimi jistí úvěry na jiné podnikatelské aktivity). Bohužel u nás to tak stále nefunguje. Banky lesy jako zástavu zatím neberou. Odborníci však předpokládají, že dříve nebo později k tomu budou nuceny přistoupit. Kolik hektarů lesa může uživit rodinu? Názory na tuto otázku jsou různé. Nelze rozhodně mluvit o desítkách hektarů, ale minimálně o stovkách. František Morávek, ředitel odboru rozvoje lesního hospodářství z ministerstva zemědělství míní, že to musí být alespoň 500 hektarů. Pokud rodina nemá jiný zdroj příjmů, dodává. Daleko výhodnější přitom je, když vlastník lesů má na svých pozemcích rovnoměrně zastoupeny všechny věkové kategorie lesa, od mladých stromků až po stoleté mýtní porosty. Je to důležité proto, aby jeho příjem byl plynulý, nepřerušovaný. Je však mylné se domnívat, že nějaký majitel může ve svých lesích zcela volně těžit. Veškeré práce jsou totiž určovány hospodářským plánem, sestaveným státními úředníky. Ten všem vlastníkům těžbu rovnoměrně reguluje. Majitel nemůže svůj les vymýtit a dále se o pozemek nestarat. Podle zákona je totiž povinen zajistit nový porost. Není to pro něj vůbec levná záležitost. Jestliže dnes za surové dříví z jednoho hektaru dospělého smrkového lesa může utržit asi 350 tisíc korun, zhruba 140 tisíc korun z toho musí vynaložit na založení, ošetřování a výchovu dalšího porostu. Les je zhruba do 60 let ztrátový (znamená to, že náklady na těžbu mladšího porostu jsou vyšší než případné tržby za dřevo). Teprve po 60 letech věku se rentabilita těžby láme. O tom, zda těžit či netěžit rozhoduje zejména cena dřeva. V současné době není příliš vysoká, proto většina vlastníků s mýcením otálí. Výsledkem je, že lesy v posledních letech více přirůstají, než kolik těžíme. Podobné tendence byly zaznamenány v celé Evropě. Příčinou jsou údajně lesní kalamity v Německu v letech 1990 a 1991, které značně zvýšily nabídku dřeva a růst zásob. Po zvyšování cen v roce 1992 tak v roce 1993 následovalo v celé Evropě zlevňování dřeva. V současné době se ceny již stabilizovaly. Podle odborníků bude přetlak na evropském trhu trvat i nadále. Také u nás se v blízké době neočekává nějaký výrazný růst cen. Je to dáno i vleklou krizí dřevozpracujícího průmyslu, který nemá dostatečný odbyt řeziva. V ČR však většina majitelů lesů neobhospodařuje více jak 50 hektarů a výnosy z těchto nemovitostí mohou být pouze malým zpestřením jejich příjmů. Mohli by si ale přilepšit. Někteří z nich totiž vůbec nevědí, že mají nárok na přímou státní dotaci. Pro letošní rok bylo pro drobné majitele ze státního rozpočtu vyčleněno 150 milionů korun. Podle našich informací byla z této částky vyčerpána asi třetina. Uvedené prostředky jsou určeny na podporu běžného hospodaření v lese (sázení stromků, ožínání, ochrana kultur proti škůdcům, prořezávky). Náklady na tyto práce proplácí stát zpětně. Provedení prací potvrzuje příslušný lesní správce. Žádost o dotaci je třeba podat na regionální pracoviště ministerstva zemědělství. Aby les mohl být stabilním majetkem, je dobré mít jej pojištěný. Pojistky proti požáru jistě nelitovali ti, kterým v letošním parném létě les lehl popelem. Podle sdělení České pojišťovny naštěstí většina poškozených vlastníků uzavřenou pojistku měla. Výsledky veřejné soutěže na Teslu Holešovice budou známy v září Praha - Vítěz veřejné soutěže na prodej stoprocentní majetkové účasti státu na podnikání akciové společnosti Tesla Holešovice bude vyhlášen ve středu 7. září. Jde o poslední z největších podniků z elektrotechnického průmyslu se jménem Tesla. Na včerejší tiskové konferenci to řekl generální ředitel podniku Ivan Kordač. Předloženy byly pouze dva návrhy, od firmy JVB Luxon s.r.o. a od současného vedení společnosti. Vyhlašovaná orientační cena činí 656566000 korun, současný management navrhl ve svém projektu cenu vyšší. Navíc má již v případě vítězství zajištěny finanční prostředky na uhrazení této částky. Od České spořitelny získala úvěrový příslib na 500 miliónů korun, od Komerční banky na 150 miliónů korun. Pokud zvítězíme, nehrozí nebezpečí dalšího velkého dlužníka Fondu národního majetku, neboť ihned zaplatíme, řekl ředitel Kordač. Akciová společnost Tesla Holešovice je jediným velkým podnikem Tesla, který trvale vykazuje pozitivní výsledky. Díky rychlé adaptaci na tržní ekonomiku vyváží přes 49 procent produkce do zahraničí, převážně na západní trhy (Německo, Velká Británie) a na Slovensko. O kvalitě výroby svědčí i to, že výrobky Tesly kupují přední světoví výrobci stejného sortimentu, např. firmy Osram a Merkur ze Německa, firma Luma ze Švédska a firma Leuci z Itálie. Firma dosáhla v loňském roce obratu 1.7 miliardy korun, zisk společnosti činil 34.7 miliónu korun. Za prvních sedm měsíců 1994 dosáhl podnik více než 49 miliónů korun zisku, v celém letošním roce by to mělo být zhruba 85 miliónů korun. Vedení společnosti hodlá v případě vítězství v soutěži zvýšit do roku 2000 obrat až na 2.8 miliardy korun, roční zisky ve výši řádově 250 miliónů korun. Zaměstnanost by měla vzrůst ze současných 2800 na 3400 pracovníků. Investice by v průběhu příštích šesti let měly dosáhnout 393 miliónů korun. Předpokladem těchto cílů jsou dlouhodobé smlouvy s partnery ze Západu, takže export by se měl na celkovém obratu firmy do roku 2000 podílet zhruba 75 procenty. Firma se orientuje i na nové trhy, např. na Jihoafrickou republiku, Argentinu aj. Podle ředitele Kordače se managementu podařilo vyrovnat hříchy z minulosti. Za poslední rok klesly úvěry z 376.2 miliónu korun na 185 miliónů korun, a to hlavně zavedením nových výrobků především z oblasti světelných zdrojů, zajišťujících velké úspory elektrické energie (kompaktní zářivky, sodíkové výbojky). Hlavním cílem firmy je získat zpět podíl na trhu České republiky (nyní má 60 až 70 procent), čemuž má výrazně pomoci nyní budovaná vlastní obchodní síť podnikových prodejen (zatím Praha, v blízké době Brno, Plzeň). Hlavním výrobním programem a.s. Tesla Holešovice je výroba běžných žárovek, výroba halogenových autožárovek a sodíkových výbojek, dále lineárních a kompaktních zářivek, svítidel atd. Schodek obchodu se Slovenskem roste Praha (ma) - Schodek České republiky v clearingovém zúčtování se Slovenskem v srpnu vzrostl. Jak sdělil LN mluvčí České národní banky Martin Švehla, dosáhl k 31. srpnu 213.3 mil. clearingových Ecu, což je v přepočtu přibližně 7.3 mld. korun. Po odečtení aktiva, které má na tzv. starém bloku, překročila ČR dohodnutý mezní úvěr o 77.99 mil. clearingových Ecu (asi 94 mil. dolarů). Tuto částku dostane slovenský partner v následujících dnech ve volně směnitelných měnách. Původní aktivum ČR se v obchodě se Slovenskem změnilo v deficit. Ochranářská opatření SR totiž přispěla k omezení českého exportu na Slovensko. ČR navíc hradí slovenskému partnerovi tranzit ropy a zemního plynu. Voršilkám provozní budova ND patří Praha - Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl včera žalobu ministerstva financí ve sporu s Českomoravskou provincií Římské unie Řádu svaté Voršily a se společností Themos, ve které ministerstvo žádalo soud o určení, že provozní budovy Národního divadla vlastní stát. Soud se odvolal na zákon o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého z roku 1990, který výčtem stanovil, jaký majetek bude jednotlivým řádům navrácen. Číslo popisné sporné budovy je v zákonu uvedeno. Ministerstvo argumentovalo tím, že provozní budova je budovou zcela jinou. Navíc původní objekt byl v roce 1931 prodán státu. Řádu tedy nebyl odňat. Středisko cenných papírů omezuje služby dlužníkům Praha (ma) - Omezení služeb, které zavádí od prvního září Středisko cenných papírů (SCP) pro občany, kteří dosud nezaplatili 41 korun za vedení účtu v SCP, nijak neovlivní obchody v RM-Systému ani na burze. Lidovým novinám to včera sdělil provozní náměstek RM-Systému Jaroslav Šírek. Potvrdil tak informaci střediska, které nebude dlužníkům poskytovat tzv. nadstandardní služby. K deseti vybraným činnostem, jichž se toto omezení týká, patří například přidělení další doručovací adresy, zrušení účtu nebo jeho zablokování. SCP tak reaguje na nedokonalou legislativu. Podle ní muselo totiž středisko zaslat koncem roku všem občanům, jimž vede účet, výpis s aktuálním stavem tohoto účtu. Tato povinnost se mj. týkala všech účastníků první vlny kuponové privatizace. Kromě výpisu obdrželi všichni složenku na 41 korun za vedení účtu. Protože je však zřízení účtu ve středisku zdarma a zákon neobsahuje žádné sankce, mnozí občané dosud tuto částku neuhradili. Další výpisy účtu již středisko rozesílá na základě žádosti zákazníka. Protože jde o službu placenou předem, problémy s její úhradou se již nebudou opakovat. Zahraniční vysílání na krátkých vlnách má koncem roku skončit Praha (em) - Kam, proč a s jakým záměrem chce vláda vysílat na rozhlasových vlnách do zahraničí? S touto otázkou se obrací poslanec Pavel Seifer (LSU) na ministry Igora Němce a Josefa Zieleniece v interpelaci, v níž se zajímá o další osud českého zahraničního vysílání. Toto vysílání vzniklo z popudu prezidenta Beneše a existuje téměř 60 let. S padesátimilionovou státní dotací ho nyní provozuje na krátkých vlnách Český rozhlas. K 1. lednu 1995 licence Českému rozhlasu vyprší a vláda o zadání nové smlouvy neuvažuje. Chce využít některé z nabídek ředitele rozhlasu Vlastimila Ježka, podle nichž by se mohly pořady natočené v ČR vysílat v zakoupených časech na jednotlivých zahraničních stanicích. Poslanec Seifer ve své interpelaci upozorňuje, že během čtyř měsíců není možné takové smlouvy se zahraničními rozhlasy navázat, nehledě na jejich finanční nákladnost. Je přesvědčen, že zahraniční vysílání, tato nejlevnější forma propagace státu a jeho zahraniční politiky, bude zrušeno nadobro. Domnívá se proto, že zahraniční vysílání by mělo zatím zůstat ve své nynější podobě a za provozu hledat nové cesty budoucího vysílání. Vláda by podle jeho názoru měla jasně definovat, které oblasti a s jakým záměrem chce ČR na rozhlasových vlnách oslovit. Slovenská republika vydala Jiřího Bezu Lanžhot, Brno (luč) - Čtyřiačtyřicetiletého podnikatele Jiřího Bezu a dvaadvacetiletého pracovníka firmy Beza se sídlem v Otrokovicích Davida Čechmánka vydala včera na základě rozhodnutí Krajského soudu v Bánské Bystrici slovenská strana k jejich trestnímu stíhání do České republiky. Na hraničním přechodu v Lanžhotě oba obviněné včera převzali zlínští kriminalisté. Uvalení vazby na oba obviněné spadá do kompetence Okresního soudu ve Zlíně, neboť ten 10. června vydal na oba muže zatykač. Jak jsme v LN informovali, Jiří Beza, David Čechmánek a další zaměstnanec firmy, čtyřiadvacetiletý František Čuba, byli vyšetřovatelem Krajského úřadu vyšetřování v Brně obviněni z trestného činu vydírání se sazbou od 5 do 12 let. Koncem února 1994 totiž údajně měli ve Společenském domě v Otrokovicích přinutit šestatřicetiletého podnikatele z okresu Brno-venkov Z. V., aby podepsal vyrovnání dlužního úpisu ve výši 1.5 milionu korun. Podpis si měli vynutit násilím poté, co podnikatele spoutali a nalili mu do krku větší množství alkoholu. Poškozený podnikatel bezprostředně po incidentu vyhledal lékařské ošetření, případ však na policii ohlásil až koncem června. Tehdy se Z. V. dozvěděl, že Jiří Beza a David Čechmánek byli zadrženi na Slovensku. Oba obvinění jsou podezřelí i z dalšího vydírání ve Zlíně. Koncem května údajně třiadvacetiletému J. N. násilím odebrali videokameru za 100000 korun, neboť jim odmítl vydat snímky jisté ženy, o niž měli obvinění zájem. Okresní úřad vyšetřování ve Zlíně se nadále zabývá případem útoku na veřejného činitele, jehož se měl dopustit František Čuba spolu s dalšími třemi zaměstnanci firmy. Čtyři mladíci tehdy zabránili policistům, aby předvedli Davida Čechmánka na policejní okrsek. Případ Beza je nyní v kompetenci Krajského úřadu vyšetřování v Brně, neboť dolní hranice případného odnětí svobody za trestné činy vydírání je pět let. Podle včerejšího sdělení vyšetřovatele, který se případem zabývá, nejde o podezření z podjatosti zlínských policistů, ale o věcnou příslušnost. Z tohoto důvodu budou Jiří Beza a David Čechmánek zřejmě převezeni do Brna. František Čuba je od svého zadržení počátkem července ve vazební věznici v Brně-Bohunicích. Neuvěřitelné se snad stalo skutkem Irská republikánská armáda vyhlásila bezpodmínečný klid zbraní Jarka Stuchlíková, Belfast Prohlášení vůdců Irské republikánské armády (IRA), vydané včera dopoledne, oznamuje: Vzhledem k výhodným současným podmínkám se IRA rozhodla podpořit demokratický mírový proces. Tímto vyhlašuje klid zbraní od půlnoci ve středu 31. srpna. Vyhlášení znamená úplné zastavení veškerých vojenských operací. V dokumentu se dále praví: Domníváme se, že vstupujeme do nové situace, v níž se otevírají nové možnosti, a zároveň tvrdíme, že Deklarace z Downing Street neznamená řešení a ani jejími autory nebyla jako řešení zamýšlena. K řešení dojde jedině po následovných jednáních. Teď je povinností jiných, v první řadě britské vlády, aby se ujali své odpovědnosti. Chceme výrazně přispět k vytvoření takových podmínek, které by toto umožnily, a vyzýváme každého, aby se v nové situaci orientoval s rozhodností a trpělivostí! Oznámení o bezpodmínečném klidu zbraní (nikoliv trvalém, takže příměří může být kdykoliv odvoláno) bylo načasováno tak, aby mohlo figurovat jako hlavní zpráva v amerických ranních zpravodajských relacích. Američané zareagovali odpovídajícím způsobem. Prezident Clinton dal pokyn, aby Joe Cahill, sedmdesátiletý veterán IRA, kterého před lety Spojené státy vypověděly ze svého území, a Pat Treanor, funkcionář Sinn Fein, dostali víza do Spojených států. Tam mají vysvětlovat zastáncům tvrdé linie IRA změnu v nacionalistické strategii. Zpráva o příměří byla nejprve poslána do Spojených států. Zároveň byl informován irský premiér Albert Reynolds, který o příměří ihned zpravil britského premiéra. John Major prohlásil, že to je nejlepší novinka, kterou slyšel za poslední tři roky. Předseda strany Sinn Fein, politického křídla IRA, Gerry Adams však varoval Majora, aby si dal pozor a nepromarnil tuto jedinečnou možnost k dosažení trvalého míru. Odpověď britské vlády včera známa nebyla. Odpověď by měla znamenat zrušení zákazu publicity pro Sinn Fein, přizvání této strany k jednáním u kulatého stolu o budoucnosti Severního Irska a i některé ústavní ústupky. Nacionalisté v Irsku rovněž spoléhají na rozsáhlou pomoc z USA. Britská vláda musí být ve své reakci opatrná, protože se ještě neví, jak budou na situaci reagovat protestantští teroristé. Ti sice vždycky tvrdili, že jsou jen silou reakční, neboli odpovídající na násilí IRA, ale v této situaci se mohou domnívat, že zájmy protestantského obyvatelstva jsou silně ohrožené, a změnit se po zradě britského establishmentu v sílu útočnou. Je veřejným tajemstvím, že v hlavním stanu protestantských teroristů se bouřlivě diskutuje. Převládá názor, že loajalisté si nebudou moci dovolit žádnou akci až do té doby, než IRA poruší příměří, protože by byli okamžitě označeni za agresory a IRA by získala svatozář mučedníků. Do protestantských čtvrtí Belfastu se včera v očekávání nepokojů přemisťovalo velké množství vojska. Zatímco skupinky nacionalistů mávaly zelenými, oranžovými a bílými trikolorami před policejními stanicemi, hleděli ulsterští protestanté na příměří vyhlášené IRA s krajní nedůvěrou. Konec vraždění a pumových útoků je sice lákavá perspektiva, ovšem zatím není jasné, co vlastně bylo vyměněno za klid zbraní, co bylo slíbeno a co ještě slíbeno bude. Francie vyhošťuje alžírské extremisty Paříž/Tripolis- Francie včera vyhostila 20 z celkového počtu 26 osob, které byly v posledních týdnech internovány jako přívrženci v Alžírsku zakázané Islámské fronty spásy (FIS). Úřady sdělily, že zadržovaní byli odsunuti do bývalé francouzské kolonie Burkina Faso. Zbývajících šest domnělých stoupenců FIS zůstane zatím ve Francii a bude nadále pod dozorem, který odpovídá potřebám veřejného pořádku, uvádí se v prohlášení ministerstva vnitra. Alžírský prezident Lamín Ziruál se sešel v úterý v libyjském Tripolisu za účasti nejvyššího libyjského představitele Muammara Kaddáfího se súdánským prezidentem Umarem Bašírem. Mezi Alžírskem a Súdánem jsou napjaté vztahy, protože Alžír podezírá Chartúm, že podporuje příslušníky FIS v jejich násilném boji za svržení vlády. Podrobnosti o setkání obou prezidentů nejsou doposud známy. Hledá se: ředitel Národní galerie Alexandra Brabcová, informatička, pracuje jako vedoucí zahraničního oddělení HMP Článek v New York Times z 26. června letošního roku s názvem Chce někdo toto zaměstnání začíná pomyslným inzerátem: Hledá se: šaramantní, erudovaný, výkonný pracovník s politickými dovednostmi diplomata, finančními schopnostmi investičního bankéře a společenskými obratnostmi manželky. Dále se žádá akademické zázemí seriózního vědce a ochota obětovat své znalosti ve prospěch úporného uvažování nad rozpočtem a problémy s personálem. Hodiny přes čas, nízká mzda a šance vidět své jméno vytištěné v novinách pokaždé při sebenepatrnějším chybném kroku. Tato práce je, samozřejmě, vést muzeum umění. Podobnost tohoto inzerátu s portrétem budoucího ředitele Národní galerie, který ve svém článku Ředitelé mezi obrazy a lidmi načrtl Jiří Machalický (LN, 23. 8. 94) zjevně není náhodná. Právě proto stojí za pokus zamyslet se nad tím, proč velká muzea umění na sklonku 20. století vypisují konkurz na Pánaboha na ředitelský stolec a v čem jsou jiné souřadnice Národní galerie a jejích bytnějších příbuzných za oceánem. Jak se dále dočítáme ve zmíněném článku v New York Times, právě nyní se hledají ředitelé pro 13 muzeí v USA, včetně tří z nejvýznamnějších - Muzea moderního umění v New Yorku, Los Angeles County Museum of Art a Museum of Fine Arts v Bostonu. Co je tedy důvodem pro to, aby se hledání aristokratického gentlemana do čela společensky vrcholně prestižní instituce změnilo v honbu na kandidáta, který by měl vyhovět mnohastranným a často protikladným požadavkům? Spolu s masivním rozmachem turistického ruchu vzrůstá exponenciálně nejenom návštěvnost, ale i společenské očekávání, jimž však neodpovídají finanční prostředky, jimiž muzea disponují. Situaci vystihuje povzdech Roberta Bucka, ředitele Brooklyn Museum v New Yorku, který říká, že 150 procent času stráví získáváním peněz.Také Národní galerie v Praze hledá svého ředitele A to, jak vysvítá z článku Jiřího Machalického, doslova a do písmene. Na rozdíl od USA, kde se tato iniciativa přenechává správní radě, která za své rozhodnutí nese plnou odpovědnost, ale zároveň poskytuje řediteli i potřebnou oporu při jeho rozhodování. Úkol, který budoucího vytouženého i ostře sledovaného ředitele Národní galerie očekává, je o to těžší, že se bude pohybovat v prostředí nepoměrně méně právně definovaném a ekonomicky stabilizovaném než jeho američtí kolegové. Tady podobnost hledání ideálního ředitele pro velkou muzejní instituci, schopného lodivoda, který ji provede turbulujícími časy, končí. Spíše než vědomí jasné linie je totiž zárukou možného úspěchu schopnost iniciovat v podmínkách galerie zpracování koncepce instituce na úrovni všech, kterým byla za ni svěřena jistá zodpovědnost a dosáhnout její postupné realizace. Co se týče odhadu budoucího vývoje, ten je již nějakou dobu poměrně přesně usměrněn ekonomickými faktory, nikoli filozofickými náhledy a skrývá se za ním právě ona prozaická schopnost získávání finančních prostředků. J. Machalický však ve svém konkurzu na ředitele Národní galerie jde ještě dál, když žádá, aby vytvořil podmínky pro práci podřízených, zjednodušil systém a vytvořil moderní dynamickou instituci na správných místech proporcionálně rozšiřovanou a redukovanou. Otázka, kterou se prozíravě nezabývá, zní - jak tato bájná bytost dosáhne zjednodušení systému a proporcionálních úprav, se kterými budou souhlasit zejména ti, jichž se negativně týkají? Odpovědí nikoli potěšitelnou je právě stav, v němž se Národní galerie nachází poté, co jejích několik set zaměstnanců zároveň a každý na svou pěst hledá svého ředitele. Kdo obstojí jako budoucí ředitel Národní galerie, je otazníkem, který se vznáší nad hlavou nejenom Jiřího Machalického. Ať už se jím stane kdokoli, je třeba dokreslit jeho portrét ještě o několik tahů. Zcela nesporně musí disponovat autoritou, a to nikoli pouze přirozenou, ale autoritou delegovanou, a to v rámci týmového vedení instituce, v němž každý z jeho členů zastává poměrně jasně definovanou roli. Předpokladem pro výkon jeho funkce zůstává nutnost, aby mohl zaujmout své místo v rámci systému odpovědností, tj. správní rady odpovědné ministerstvu, vedení instituce odpovědného správní radě, zaměstnanců odpovědných vedení a ministerstva odpovědného vládě i veřejnosti. Jinak nezbývá než doufat, že ze všech atraktivních nabídek, které jsou momentálně k mání, Pámbu vezme tu Národní galerii. Makléři se vrátili do burzovních lavic Čtvrteční objem nad půl miliardy, fondy měly na parketu burzy sólo Michal Achremenko Letošní 36. týden zakončila pražská burza vskutku velkolepým výkonem. Objem obchodu dosáhl už dlouho nevídaných 541614 mil. Kč a bilance celého týdne dosáhla sumy jedné miliardy a 12 miliónů. Vzrostla i hodnota burzovního indexu PX 50, o 0.32 %, na rovných 721 bodů. Index se vypočítává z pohybu cen 50 vybraných akcií, z nichž 21 zpevnilo, 15 stagnovalo a cena pouze 14 ve srovnání s úterním obchodem klesla. Stálou převahu mají přímé obchody, které včera dosáhly objemu 460 miliónů a ve hře bylo 24 emisí cenných papírů. Velcí investoři, kteří hrají na tomto trhu, měli největší zájem o státní dluhopis zúročený 14.6 %, jehož se zobchodovalo za téměř 141 miliónů. Když nejsou na prvním místě, musíme je hledat poblíž: Akcie ČEZ skončily na druhém místě v objemu 103 miliónů. Toto oživení přímých obchodů zcela jednoznačně ukazuje, že prázdniny a dovolené makléřů skončily a trh se začíná hýbat. Návrat velkých investorů do burzovních lavic také dokazuje značný objem obchodu s dluhopisy, jejichž vysoká nominální hodnota příliš neumožňuje zapojení drobných investorů. Objem tohoto obchodu včera dosáhl téměř 303 miliónů. Počet emisí akcií investičních fondů na žebříčku nejobchodovanějších se sice včera ve srovnání s předchozí seancí snížil ze 12 na deset, ale zato obsadily hned první čtyři místa. Byly to: HIF Dividendový, Bankovní IF, HIF Růstový a IF Rychlého výnosu. Ty představovaly souhrnný obchodní objem téměř 20 mil. Kč. A opět v závěsu za nimi se objevily akcie ČEZ se zpevněním ceny o 2.48 % na 1650 Kč. Cena akcií HIF Dividendového, včerejšího premianta, zpevnila dokonce o 9.91 % na 798 Kč. Pokles kursu zaznamenaly v první dvacítce pouze čtyři emise akcií. Na kotovaném trhu ze 26 titulů 14 vzrostlo, pět stagnovalo a sedm kleslo. Oba nováčkové, Milo Olomouc a SIF si vedli čiperně, jejich akcie vzrostly o 1.79, resp. 6.06 %. Na kotovaný trh se dále hlásí Českomoravský len a 6. září na něj definitivně vstoupí Setuza. Téhož dne vstoupí na nekotovaný trh akcie Profesionálního IF Garance a obligace Československé obchodní banky. Popřejme oběma emisím dobrý start. Losování hlavních výherců soutěže LN Zápisník akcionáře. Na stole šéfredaktora LN se sešlo na osmdesát tisíc správně vyplněných Zápisníků. Nad správností losování bděla notářka Libuše Vildová.Foto Výsledkový servis Kolik jste vyhráli? Šance: V I. a II. pořadí není výhra, ve III. je 1 výhra 10000 Kč, ve IV. je 32 výher 1000 Kč a v V. je 237 výher 100 Kč. Celkem bylo vyloučeno 17 hráčů z devíti mužstev. Restituovaný majetek rozdělil česko-americkou rodinu Praha (kva) - S rozhodnutím soudu státu Colorado přicestoval nedávno do Prahy americký občan Cameron Curry. Dokument, který měl v ruce, jej zplnomocňoval, aby cestoval do České republiky za účelem opatrování svých dvou dětí a jejich navrácení pod jurisdikci státu Colorado. Devětatřicetiletý právník, který se před lety oženil s českou emigrantkou, však neuspěl. Mezi ČR a USA totiž neexistuje smlouva o vzájemném uznávání soudních rozhodnutí.. Rodina Evy Curryové žila ve Spojených státech dvě desetiletí, když došlo v Československu k zásadní politické změně. Pak přišly restituce, jež znamenaly právě pro ni navrácení skutečně velkého majetku. Podle výpovědi Camerona Curryho se proto manželé loni rozhodli přesídlit do Čech. Žena s dětmi (6 a 4 roky) odjela napřed s tím, že muž prodá majetek, zruší svou právnickou praxi a pak přijede za nimi. Přiletěl v polovině listopadu a jak uvádí, první, co jej zarazilo, byla skutečnost, že ho nikdo na letišti nečekal. Dva dny mu trvalo, než zjistil, kde se jeho žena zdržuje. Když ji konečně našel, dozvěděl se, že podává návrh na rozvod a zároveň žádá soud o vydání tak zvaného předběžného opatření, na jehož základě by jí měly být svěřeny děti. Náš soud zatím nerozhodl, soud státu Colorado, na který se obrátil C. Curry, už ano. Konstatoval, že přemístění dětí se událo způsobem rovnajícím se rodičovskému únosu a nařídil nápravu. Advokát, který zastupuje v České republice otce, JUDr. Hráský, se domnívá, že soud pro Prahu 5, jemuž věc přísluší, by měl brát dokument amerického soudu přinejmenším v potaz. Dražší speciál, levnější super Praha - O 30 korun na 7280 korun za tunu zvýšil v těchto dnech ceny benzínu speciál Kaučuk Kralupy. Tunu benzínu natural zdražil o 20 korun na 7320 Kč/t. Naopak o 100 korun levněji prodává nyní svým odběratelům tunu benzínu super. Podle obchodního ředitele akciové společnosti Benzina Václava Louly dojde v září ve srovnání se srpnem u čerpacích stanic Benziny pouze k nepatrným změnám cen pohonných hmot. U některých čerpadel se budou ceny benzínu a nafty držet na srpnové úrovni. Někde vzrostou o deset haléřů a jinde naopak o deset haléřů klesnou, sdělil V. Loula. Pražské kanalizace hospodaří nyní jen s minimální účelovou dotací magistrátu Praha - Obratu zhruba 600 milionů korun ročně dosahuje státní podnik Pražské kanalizace a vodní toky (PKVT), který zabezpečuje odvádění a čištění odpadních vod z více než 30000 hektarů a stará se o vodní toky na území hlavního města Prahy, kromě Vltavy. Jde o neziskovou organizaci, která investuje výnosy zpět do údržby svých zařízení. Jak uvedl včera její zástupce, Praha vyprodukuje ročně zhruba 200 milionů metrů3 odpadních vod. Na 95 procent z nich je čištěno v ústřední čistírně odpadních vod, zbývající část ve čtrnácti pobočných čistírnách. Na ústřední čistírnu přitéká v průměru šest m3 odpadní vody za sekundu. Kromě toho udržuje firma v provozu 2361 kilometrů stokové sítě a přes 500 km veřejných kanalizačních domovních přípojek. Pečují také o 168 kilometrů pražských potoků, 31 rybníků, 28 vodních nádrží, osm jezů a 27 dešťových usazovacích nádrží. Do roku 1992 dostávaly Pražské kanalizace na financování provozu od městského úřadu dotaci. V uvedeném roce představovala 220 milionů korun. Nyní jim Magistrát hlavního města Prahy přiděluje pouze minimální účelovou dotaci ve výši 30 milionů korun na údržbu vodních toků. Ostatní náklady musí podnik pokrýt z vyinkasovaného stočného. Stočné pro obyvatelstvo činí letos 6.31 koruny za m3 bez daně z přidané hodnoty a pro průmysl 7.26 Kč/m3. Vzhledem k tomu, že se zvyšují ceny vstupů, měly by se tyto ceny podle firmy každoročně přehodnocovat. Před rokem 1989 se platilo stočné 20 haléřů za m3 odpadní vody. Podnik tak nemohl věnovat dostatečné prostředky na opravy a rekonstrukce. Jde zejména o kanalizační síť, která není v dobrém stavu. Na vyřešení této situace by bylo třeba pět až šest miliard korun. Na podzim by měla být zahájena stavba intenzifikace ústřední čistírny, která je rozvržena na dva roky. Náklady na její realizaci by měly představovat 324 milionů korun. Zakázku má zajišťovat Hydroprojekt Praha. Podle tvrzení podniku se v současnosti připravuje jeho privatizace. Návrh zpracovává pražská radnice. Ropa ze západu koncem roku 1995 Řevničov (il) - Rozbitím lahve šampaňského včera slavnostně zahájil ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý výstavbu ropovodu MERO IKL z Ingolstadtu do rafinerie v Kralupech nad Vltavou. Tento 165 km dlouhý ropovod přijde stát na 13.7 miliard Kč ( 7.8 mld. dodá FNM, 1.2 mld. obě české rafinerie, 400 milionů bude ze státního rozpočtu, zbytek představují úvěry). Dodavatelem se po výběrovém řízení stala a. s. Vodní stavby. První dodávka ropy tudy poteče nejdříve koncem roku 1995. Ministr Dlouhý řekl, že alternativa k ropovodu Družba je v životním zájmu jak České republiky, tak Bavorska. Podle něj je nutné v případě ropovodu dořešit některé drobné finanční otázky. České banky totiž nejsou schopny poskytnout dlouhodobý úvěr (na 15 let) ve výši čtyř miliard korun. Investor, státní akciová společnost MERO, proto hledá možnosti úvěru u zahraničních bank. Kočárník: Obchod se SR za tvrdé měny Praha - Česká republika, ale ani Slovensko nemají ekonomický důvod provádět nyní kurzové změny svých měn vůči ECU v clearingovém zúčtování vzájemného obchodu. Takové změny by mohly být v zahraničí nesprávně pochopeny. Proto je třeba ve vzájemném účtování postoupit za rámec platební smlouvy, k platbám ve volně směnitelných měnách. Uvedl to včera ministr financí ČR Ivan Kočárník. Konstatoval, že je třeba se v zúčtování přizpůsobit nynějšímu stavu zahraničního obchodu. Odmítl znevýhodnit české vývozce proti exportérům ze třetích zemí úpravou kurzu české koruny vůči ECU. Mezi žáky první třídy základní školy v Chlupově ulici v Praze - Stodůlkách přišel včera nečekaně prezident republiky Václav Havel. Při té příležitosti zavzpomínal na svůj první den ve škole: Vrátil jsem se a řekl si, už nikdy. Ale nakonec mě donutili. Přestože prý nebyl tělocvik jeho silná stránka, trefil ve školní tělocvičně míčem basketbalový koš napoprvé. Foto ČTK - Jan Třeštík Stát nemůže rozvody zakázat, ale neměl by rozvedené jedince zvýhodňovat Praha (em, haš, če) - Česká republika patří mezi země s nejvyšší rozvodovostí v Evropě. Ačkoli Český statistický úřad zaznamenává od roku 1990 stagnaci rozvodů, stále jich na tisíc obyvatel připadá 2.93. Jsou ovšem regiony, např. severočeský kraj nebo hlavní město Praha, kde se rozvádí prakticky každé druhé manželství. Zvažujeme rozvody do určité míry zkomplikovat, řekl včera LN poslanec Andrej Gjurič (ODS), který spolu s několika dalšími poslanci připravuje nový zákon o rodině. U soudu by se podle něho měly některé okolnosti rozvodu prokazovat a uvažuje se i o jakémsi povinném moratoriu, tj. období rozluky, během něhož by si manželé mohli rozvod rozmyslet. Pokud je rozvod legalizován a ještě se jednomu z partnerů sociálně vyplácí, tak do deseti let počet rozpadlých rodin rapidně vzroste, soudí Gjurič. Vedle přímých prostředků prý mají politikové metody nepřímé, ovšem žádná norma sama o sobě rodinu nezachrání. Za extrémní označil poslanec situaci ve Velké Británii, kde třetina matek zůstává neprovdána, v USA se však již od 80. let snaží přesvědčit veřejné mínění, že rozvody nejsou správné. I kdyby bylo 70 % manželství rozvedených, tak je třeba, aby společnosti bylo jasné, že rozvod je selhání, zdůraznil Gjurič. Podle předsedy poslaneckého klubu KDS Marka Bendy jsou rozvody již natolik součástí našeho kulturního kontextu, že je nelze zakazovat ani výrazněji omezovat. Pokud vysokou rozvodovost řešit, tak posílením institutu rodiny, řekl. Citové vazby podle něho narušuje skutečnost, že mladá manželství s 1-2 dětmi jsou u nás sociální skupinou, která je na tom hmotně nejhůř. Benda věří, že podpůrný program pro mladé rodiny by počet rozvodů snížil. Zavedení rozlukového moratoria může podle něho prospět i uškodit, ovšem zkomplikovat rozvody by bylo žádoucí, aby to nepřipomínalo americké herečky, které si po pěti letech berou stejného partnera, dodal M. Benda. K možnostem státu ovlivnit rozvodovost je skeptický místopředseda KDS Václav Benda. Zatímco v případě potratů by s legislativním opatřením neváhal, v případě rozvodů připouští, že stát má k dispozici pouze nepřímé prostředky, nikoli zákaz. Upozorňuje na paradoxní situaci, která byla běžná za minulého režimu: Kdybychom se se ženou rozvedli, což jsme neměli nikdy v úmyslu, získali bychom automaticky daňové úlevy a jiné výhody, které jsme jako rodina, spořádaně vychovávající děti, neměli. Podle Bendy není sice možné hodit přes palubu samoživitelky nebo osamělé otce, ale to neznamená, že je třeba dávat jim přednost před rodinami spořádanými. Pro takové případy je na místě sociální podpora. Je nemyslitelné, aby občanský stát drastickým způsobem rozvody omezil nebo je dokonce zakázal, domnívá se Benda. Nepravdy Františka Trnky Poznámka Jiří Pšenička Slušovický profesor František Trnka (LSU) se mýlí, když říká, že vysoké ceny masa jsou důsledkem bezhlavého vybíjení kvalitních stád. Současné krátkodobé zdražování je totiž logickým důsledkem ukončení éry třicetiprocentního nadstavu jatečných zvířat. Nejedná se tedy o žádné bezhlavé vybíjení, ale o přizpůsobování poptávce. Možná by pan Trnka byl pro, abychom i nadále u nás krmili ruskou armádu a do země našeho Velkého bratra dodávali maso zdarma. Tato doba skončila (pro někoho bohužel). Není již možné hospodařit tak, jako za Slušovic, že se vyrobilo jakékoliv množství za dotovanou cenu a stát se pak postaral o vývoz. Když Trnka tvrdí, že stavy dobytka klesly až o 50 procent, opět nemluví pravdu. Bylo to zhruba o 30 procent, tedy o tolik, kolik činila socialistická nadvýroba. Je demagogie si stěžovat, že řezníci nemají co na práci. O zaměstnání jich část z nich musí přijít zákonitě, protože jsou nadbyteční. Budou si muset, stejně tak jako nedávno část zemědělců, najít jiné uplatnění. Netřeba mít obavy, že by se šikovný řezník jinde neuživil. Jestliže je Trnka proti snížení počtu masokombinátů, je vědomě také proti snížení nákladů na zpracování masa a podporuje tak další zdražování. Stavy skotu se podle předsedy LSU vyrovnají za šest až osm let. Do té doby prý nelze očekávat výraznější zlevnění cen masa... Bylo by bláhové se domnívat, že za osm let mohou být potraviny levnější než dnes. Je ale také nepravděpodobné, že by ještě někdy v budoucnu došlo k výraznému skokovému zdražování. Dostali jsme se k bariéře světových cen, za kterou jednoduše nemůžeme. Dnes je možné bez prodělku dovážet maso z Německa nebo Finska. Dovoz se zastaví, až budou naši zemědělci nabízet hovězí dobytek výhodněji. Nebude to za osm let. Podle statistik by krátkodobý mírný nedostatek jatečných zvířat měl trvat maximálně několik měsíců. Severoafrické domino se dává do pohybu Martin Novák Násilí a terorismus v Alžírsku vyvolávaly již od prvních silných erupcí roku 1992 v celém Středomoří velmi vážné obavy. Týkají se tzv. dominového efektu - tedy šíření nestability do sousedních států a potažmo do celé severní Afriky. Tato obava se v posledních dnech potvrzuje, neboť první kostky severoafrického domina už leží. Teroristické útoky a operace ozbrojenců se nyní stávají novou realitou Maroka. Marocké bezpečnostní síly odhalily skupinu Alžířanů patřící k jedné z několika islámských extremistických organizací. Plánovali prý na marockém území vraždy a přepady. Jednu akci se jim už podařilo dotáhnout do konce: v hotelu v Marrákeši zabili dva španělské turisty. Vlna odporu a pobouření, která se v Marockém království nyní zvedá, je pochopitelná. Marocká ekonomická situace vyhlíží, na rozdíl od Alžírska, nadějně. Doktrína krále Hasana II. tvrdí, že náboženský extremismus má zločinný charakter a je deformací islámu. Maroko proto netoleruje ani slovní projevy fundamentalismu. Radikální skupiny jsou zakázány a hlavní mluvčí marockých militantních muslimů šajch Abdal Jásín je v domácím vězení. V šestadvacetimilionové zemi se počet jeho přívrženců odhaduje na ne více než půl milionu - proti široké základně alžírských fundamentalistů tedy situace značně rozdílná. Reakce Rabatu byla rychlá a Alžířané nyní potřebují pro vstup do sousední země vízum. Alžírská vláda, která vede s teroristy nemilosrdný boj, vzala nové opatření jako urážku, a tento týden zavedla nejen vízovou povinnost pro Maročany, ale rovnou zavřela všechny hraniční přechody. Paradoxně se tak ocitla na jedné lodi se svým hlavním sokem Islámskou frontou spásy (FIS). Ta marocké rozhodnutí rovněž odsoudila a pohrozila dalším násilím na území monarchie, bude-li s Alžířany špatně zacházet. Po několika letech klidu se zdá, že se vztahy mezi oběma sousedy opět výrazně zhorší. Dříve bývala hlavním zdrojem napětí alžírská podpora pro frontu POLISARIO, která vedla ozbrojený boj za nezávislost bývalé španělské Západní Sahary na Maroku. Problémy se sousedem by alžírskou vládu v boji proti extremistům oslabily. Nic takového by však rozhodně nemělo být (a není) v zájmu Maroka, ač mu alžírský vývoj nehrozí. Jiný může být vývoj v dosud turisty přeplněném Tunisku. Chybí tam charismatická osobnost typu krále Hasana II., jejíž vliv by nástup radikálů blokoval. Současný režim prezidenta Bin Alího uplatňuje vůči aktivistům islámského hnutí al-Nahda tvrdé represe. Většina členů je buď ve vězení, v exilu, nebo v hluboké ilegalitě. O nervozitě úřadů svědčí i reakce na zprávu Amnesty International (AI) o mučení a věznění bez soudů: obvinily AI, že je infiltrována islámskými fundamentalisty. Tuniská společnost jde sice již několik desítek let po cestě, kde jsou náboženství a stát na opačných krajnicích, ale vzestup popularity fundamentalistů při nedávných komunálních volbách v Turecku ukazuje, že změny jsou možné i v takových případech. Po případném vzniku islámského státu v Alžírsku by Tunisko mohlo téměř jistě počítat s nemalými problémy. Na trase Berlín - Moskva Krzysztof Skubiszewski odpovídá LN Jana Blažková Po celou dobu, kdy jsem byl ministrem, jsem se soustředil na dva pilíře polské zahraniční politiky. Prvním z nich je evropská integrace, druhým vybudování co nejlepších vztahů se sousedními zeměmi, objasňuje profesor mezinárodního práva a bývalý polský ministr zahraničí Krzysztof Skubiszewski základní body, na kterých je postavena polská zahraniční politika. Profesor Skubiszewski navštívil tento týden Prahu na pozvání nadace Bohemia. o Odvěkým problémem Polska, stejně jako České republiky, jsou vztahy s Německem. V současné době jsou německo-polské vztahy na mnohem lepší úrovni než česko-německé. Jak si vysvětlujete tento rozdíl? Pro Polsko je důležitá jeho geografická pozice. Vzhledem k tomu, že naše země leží na přímé linii Německo - Rusko a další bývalé státy Sovětského svazu (Ukrajina a Bělorusko), bylo v našem zájmu urovnat vztahy s Německem co nejrychleji a na co nejlepší úroveň. Česká republika, z východu chráněná Slovenskem, v tak obtížné situaci není, proto vyčkává. Text polsko - německé dohody se však příliš neliší od textu bývalé československo-německé dohody. o Varšava se stavěla kriticky k jisté zdrženlivosti české strany v oblasti spolupráce středoevropských zemí v rámci visegrádské skupiny. Jak vy osobně vidíte budoucnost tohoto sdružení z hlediska zájmu jeho členů o co nejrychlejší vstup do Evropské unie a NATO? Společným cílem všech států visegrádské skupiny je Brusel. Spoluprací můžeme udělat mnoho. Vstup do evropských struktur proběhne sice na individuálním základě, ale např. vzájemnou výměnou informací si situaci velmi usnadníme. S obavami, se kterými Praha hledí na tento svazek, zásadně nesouhlasím. o Někteří představitelé vaší vlády nedávno uvedli, že se Polsko stane první středoevropskou zemí, která vstoupí do NATO. Vaše armáda je na to údajně nejlépe připravena. Souhlasíte s tímto názorem? V současné době je těžké určit, která ze zemí visegrádské skupiny bude první připravena vstoupit do NATO. U Polska je vstup do aliance ovlivněn i jeho geostrategickou polohou. Ta může být pro NATO zajímavá. A tuto skutečnost jsem se snažil zdůraznit v době, kdy jsem byl ministrem zahraničí - hned po roce 1989, kdy jsme komunistům vzali moc. Mou úlohou bylo změnit, transformovat nevýhody naší geografické pozice ve výhody. Ukázat, že Polsko je země, která je pro Západ důležitá. Pro NATO však tato poloha pochopitelně není vším. Musíme změnit i vybavení armády, což vzhledem k finanční situaci není právě jednoduché. o Která ze zemí visegrádské skupiny má podle vašeho mínění největší šanci vstoupit jako první do EU? To nelze říci. Nevím, kdo by to mohl být. Vyjednávání ještě ani nezačalo. Ale ze strany unie je patrná tendence, přijímat několik zemí najednou. To se nyní stalo s Rakouskem, Norskem, Švédskem a Finskem. Mezi těmito státy jsou přitom určité rozdíly. Do unie však vstoupí najednou. To se patrně stane i v případě České republiky, Polska, Maďarska a Slovenska. o Co si myslíte o vztazích mezi Českou republikou a Polskem? Jaké problémy jsou mezi těmito dvěma zeměmi zásadní? Naše vztahy jsou bezkonfliktní. Měly by však být méně pasivní a dynamičtější. V otázkách regionálních i v těch evropských. Naše země by měly na cestě do unie více spolupracovat. Podivný konec rockového maratonce v Sedlčanech Pavel Křemen, TV Nova Reportáž měla původně zachytit největší rockový maratón tohoto roku. Několik dnů před jeho začátkem se však reportéři vrátili s tím, že byl zrušen za velmi podivných okolností, že jediný jeho organizátor zemřel. Z velké hudební akce zbyl případ pro reportéry pořadu NA VLASTNÍ OČI. Poslední srpnový víkend se měl konat nedaleko Sedlčan rockový maratón - největší rocková akce letošní sezóny, na které mělo zahrát více jak osmdesát skupin, z toho několik ze zahraničí. Stovky rockerů a fanoušků bigbítu se sjely z celé republiky, aby si vychutnaly unikátní rockovou akci. Místo toho se z přelepených plakátů dověděly, že se festival nekoná. Bez jediného slova vysvětlení byl festival zrušen. Prý celou akci zakázala policie, neboť se obávala výtržností, jiná fáma tvrdila, že se pořadatelé mezi sebou postříleli, další zase, že se organizátorům nepodařilo sehnat peníze na zaplacení režie a podle některých se pořadatelé oběsili. S televizním mikrobusem vjíždíme do malé vesnice nedaleko Neveklova. Na rozdíl od lidí ze Sedlčan v té chvíli již víme, co se stalo. Pravda je totiž daleko prozaičtější. Celý monstr festival s osmdesáti kapelami si totiž vymyslel a organizoval jediný člověk - třiadvacetiletý Zdeněk Šajner, kuchař a milovník rockové hudby. Maratón se připravoval několik měsíců. Minulý týden našli Zdeňka oběšeného na kraji lesa právě u téhle vesnice. Podle fotodokumentace, kterou nám půjčili policisté, jsme místo po chvíli našli. Všichni jsme strnuli. Ze stromu, kde se oběsil, totiž ještě visel konopný provaz, na konci roztřepený, pod stromem pohozené gumové rukavice ohledávače. O kmen byla opřená tlustá větev, po které vylezl na strom. Na místě vyvstává mnoho otázek. Proč se oběsil? Upadl do dluhů, které po něm někdo tvrdě vymáhal, nebo s blížícím se startem maratónu cítil, že je celá komplikovaná organizace koncertu nad jeho síly? Proč to všechno udělal před koncertem? I kdyby měl nějaké dluhy, určitě by alespoň část mohl splatit ze vstupného, každá vstupenka stála 250 korun a očekávala se účast několika tisíc lidí... Dvacetiletou vdovu po Zdeňkovi jsme našli v bytovce ve vesnici nedaleko Sedlčan. Včera měl pohřeb a ona byla evidentně na sedativech. Po místnosti se batolila asi roční holčička. Zdeněk by si něco takovýho nikdy neudělal, mluví potichu a přerývaně, byl hrozně hodnej a miloval hudbu. Měli jsme v jedné vesnici v okolí pronajatou hospodu, v které každý víkend dělal rockové zábavy a prý jim to šlo. No a pak se rozhodl, že udělá ten velký maratón. Hledal pro něj místo, to mu slíbili v Radíči, ale na poslední chvíli mu vypověděli smlouvu a on našel tu sedlčanskou kotlinu. Majetek jsme žádný neměli, z čeho to chtěl financovat, nevím. Půjčil si ale sto tisíc korun přes pana Růžka. Zdeněk maratón docela sám nepřipravoval, najmul si jako produkčního Vladimíra Růžka, kapelníka skupiny Markýz John, člověka, který podobných festivalů vyprodukoval několik. Zdeňka jsem poznal v jeho restauraci, kde pořádal zábavy. Naši kapelu si také objednal, měl na těch zábavách docela velkou návštěvnost. Řekl jsem si, že to je dobrá oblast pro pořádání rockových festivalů a jeho nabídku jsem přijal. Moje úloha byla zajistit levně skupiny. Zdeněk mluvil o akci velmi přesvědčivě, ale později nastaly problémy. Měl sehnat sponzory, nesehnal ani jednoho. Pořadatelskou službu si představoval jako partu fotbalistů, kteří budou hlídat. Mám pocit, že vůbec nevěděl, co taková organizace přináší, svěřil se Vladimír Růžek. Poslední dobou se strašně potil, byl nesoustředěný, apatický a jenom opakoval - kdyby se něco stalo, prosím tě postarej se o holku, já už nemůžu dál. Nevěděla jsem, co se děje, až po čase mi prozradil, že mu někdo vyhrožuje. Pak mi řekl, že už to neunese a něco si udělá. Tvrdil, že jde po něm nějaká mafie, a že když jim nedá peníze, tak zabijou mě nebo holku, vypráví manželka. Vladimír Růžek: Jednou se stalo, že si naši kapelu objednal k sobě do hospody. Přišlo málo lidí, my jsme přesto hráli a pak když nám měl zaplatit, chyběly mu tři tisíce. Na to řekl: Prostě je nemám a už je mi to jedno. Taky si můžu vylézt támhle na strom a oběsit se. My jsme mu sehnali půjčku, za kterou jsem se já zaručil svým autem. I když přišla doba splatnosti a on ty peníze neměl, myslím, že by věřitel určitě počkal až po koncertu, protože tam mohl něco vydělat. O žádných tlacích nevím. Jenže když se kapely dověděly, že má být maratón v Sedlčanské kotlině, ihned jich řada vypověděla smlouvu. Dovedli si spočítat, jak lehké je se tam dostat, protože to není oploceno, a měli strach, aby jim pořadatel zaplatil. Manželka: Těsně před smrtí se stavil u mojí sestry, byl celý rozechvělý, řekl jí, že měl do pěti hodin odpoledne někomu dát půl milionu korun, nebo že se pomstí na mně a na dcerce. Řekl sestře, že už nemůže dál, že si jde něco udělat, plakal a loučil se s ní. Potom odjel škodovkou. Tu našli bez benzínu nedaleko od místa, kde zemřel. Záhada je, kam se poděla igelitová taška se všemi listinami, se smlouvami, s živnostenským listem a razítkem. Vladimír Růžek: O žádné mafii ani jiných dluzích Zdeňka nic nevím. Já jeho smrt cítím tak, že si vše představoval příliš jednoduše a naivně, protože takhle velikou akci organizuje tým několika desítek lidí rok dopředu. Udělal několik principiálních chyb. Jenom nechápu, proč si to udělal ještě před koncertem, protože i se špatnou organizací mohl nějaké peníze vydělat. Na policii se dál případem nezabývají, protože jejich úlohou bylo Zdeňka vypátrat a to udělali. Podle nich je případ sebevražda bez cizího zavinění. Co ale dohnalo mladého ambiciosního člověka k sebevraždě? Byl to stres ze špatně zorganizované akce, nebo se zadlužil a stal se terčem vyhrožování věřitelů? Možná by také neunesl výsměch kamarádů po neuskutečněné akci. Asi od každého trochu. Dopis na rozloučenou Zdeněk nezanechal. Ambiciózní letoun má zelenou Aero je podle jeho šéfa natolik úspěšné, že by konkurence uvítala jeho pád Jan Gazdík Dokud mělo Aero Vodochody zahraniční zakázky, tak si nás tisk moc nevšímal, řekl LN Zdeněk Chalupník. Jakmile však máme šanci dostat kontrakt od české armády na 72 letounů L-159, který je pro Aero velmi důležitý, jsme skandalizováni. Chalupník nekomentuje pokus podplatit náměstka ministra obrany Kalouska, aby při výběru partnera na dodávku elektroniky do L-159 favorizoval izraelský Elbit. Říká jen, že státní úředník nemůže ovlivnit zahraniční zakázku na elektroniku. Je to prý věcí Aera a jeho vlastníků, kteří musí respektovat rozhodnutí vlády. Současná kooperace Aera s Elbitem, díky němuž Vodochody získaly thajský kontrakt a rýsují se i další dodávky, nemá prý s upřednostňováním Elbitu při výběru dodavatele pro L-159 nic společného. V úvahu se musí vzít nejenom technická úroveň zahraničních dodavatelů (nejlepší se jeví nabídka Rockwellu), roli podle Chalupníka hraje i zakomponování kontraktu do podnikatelského záměru Aera, přičemž prý nelze opomenout dosavadní spolupráci s Elbitem na jiných zakázkách. Své musí říct i politická reprezentace. Jen ona prý může komplexně posoudit výběr partnera k tak rozsáhlému exportnímu projektu, jímž L-159 pro ČR je. Ustanovení komise, která vládě připraví podklady k rozhodnutí, se šéf Aera bránil proto, že neměl k dispozici potřebné studie. Tvrzení, že tříměsíční zdržení ohrožuje vývoj letounu, označuje za nekompetentní soudy. L-159 dotáhnu do konce a balím to, říká Chalupník. Aeru jsem byl užitečný, když přišlo o východní trhy a já dokázal získat podporu zahraničí, aby nám pomohl proniknout do světa. Dávám práci několika tisícovkám lidí a pokud padne Aero, odskáče to pět vesnic v okolí Vodochod. V jistém okamžiku se však stanu brzdou, protože nesouhlasím s procesy, jimž se Aero nevyhne, například se způsobem privatizace leteckého průmyslu. Chalupníkovi prý vždy šlo o výrobu kvalitních letadel a L-159 má šanci nejen v postkomunistických, ale i některých evropských zemích. Jsme natolik úspěšní, že by naši konkurenti uvítali pád Aera, končí jeho šéf. Francouzský institut zahájí Kleinem Podzimní sezonu Francouzského institutu v pražské Štěpánské ulici zahájí 12. září přehlídka filmů Williama Kleina. Jeho fotografickému dílu je pak věnována výstava, kterou Francouzský institut pořádá ve spolupráci s Pražským hradem v prostorách Purkrabství. Ještě v září budou za osobní účasti autorů zahájeny také výstavy Helmuta Newtona (v galerii institutu), Daniela Burena (v Roztokách) a Christiana Boltanského (v Belvederu a Míčovně Pražského hradu). V rozsáhlých filmových cyklech se představí Francois Truffaut, Jean Renoir a Sacha Guitry. V divadle Archa Francouzský institut uvede inscenaci Bruna Abrahama inspirovanou legendou o Golemovi a zprostředkuje dále hostování několika hudebních těles, například Les musiciens du Louvre. Mezi tématy řady přednášek se objevuje psychoanalýza, egyptologie, keltská kultura a mnohé další. Ve spolupráci s Goethe institutem se v listopadu uskuteční kolokvium nazvané Evropský básník z Prahy, jehož tématem bude Rainer Maria Rilke. (ola) Premiéra Armidy Kompaktní desky Leo Jehne Firma Multisonic jako by si za jeden ze svých cílů dala prezentovat na deskách dosud neuvedená díla českých skladatelů. Po Škroupově Columbovi a Janáčkově Šárce uvedla nyní na gramofonový trh ve světové premiéře Dvořákovu poslední operu - Armidu. Vznikala v letech 1902 až 1903, v euforii po skladatelově nejúspěšnějším hudebně-dramatickém díle, Rusalce, premiérované v roce 1901. Ale - jak správně podotýká autorka průvodního textu k opernímu kompletu Helena Havlíková - dostala se už do jiného uměleckého kontextu, obklopena Schönbergovou Zjasněnou nocí (1899), Pucciniho Toscou (1900), Debussyho Pelléem a Mélisandou (1902), Janáčkovou Její pastorkyní (1904) či Straussovou Salome (1905). Tedy v době, kdy už pominulo okouzlení Orientem, kdy byla pasé tematika křižáckých výprav, a kdy současný jazyk operních libret byl velmi vzdálen rozvláčné i archaické poetice Jaroslava Vrchlického. Na jevišti proto Dvořákova Armida přes četné seriózní pokusy, pomineme-li odbytou premiéru v roce 1904, neuspěla. Nemá takové množství líbivých scén jako Rusalka, ale ani jako Jakobín nebo Čert a Káča, a více znám je z ní jen zpěv Armidy Za štíhlou gazelou. To však neznamená, že v ní není mnoho dvořákovsky krásné hudby a že by o tuto operu nebyl mezi diskofily zájem - jinak by ji německá firma Orfeo nezařadila do svého nahrávacího plánu s Českou filharmonií s dirigentem Gerdem Albrechtem a našimi sólisty. Nahrávka Multisoniku pochází z rozhlasového archivu, je monofonní a vznikla v roce 1956, tedy v době, kdy i české pěvectví mělo řadu významných individualit. Titulní roli zpívá tehdy ještě lyricko-mladodramatická sopranistka Milada Šubrtová (vydání nahrávky jako by bylo symbolickým darem k jejímu letošnímu vzácnému životnímu jubileu), jejího partnera Rinalda zpívá sotva třicetiletý Ivo Žídek, rovněž v plné svěžesti svého lyrického tenoru. Pěveckou parketu intrikána tu našel v Ismenovi Zdeněk Otava, ale slyšíme zde i další pěvce zvučných jmen: Například Karla Bermana v roli poustevníka Petra a také vynikajícího, předčasně zesnulého Ladislava Mráze v jedné z jeho mála kompletních rolí - krále Hydraota. I epizodní role jsou pečlivě obsazeny a spoluvytvářejí z nahrávky orchestru a sboru Českého rozhlasu v Praze skutečný umělecký počin, zvláště s dirigentským přispěním suverénního Václava Jiráčka. Technická kvalita snímku je na tehdejší rozhlasové poměry velmi dobrá, méně zdařilý je jen záznam takřka všech sólových basových partií nemajících potřebnou sonornost. Rozhodně jde však o komplet, který by žádný operní diskofil neměl nechat bez povšimnutí. Partnera Lotynky posoudí banka Investice zahraničního společníka nepřevýší vklad fondu kultury, tvrdí K.J.D. Praha (jap, mst) - Ministerstvo kultury požádá příští týden Komerční banku, která je hlavním věřitelem Státního fondu kultury ČR (SFK), aby vyhodnotila projekt možné účasti zahraničního partnera v České lotynce. Po včerejším jednání zástupců ministerstva kultury s firmou K.J.D., která je výkonným provozovatelem České lotynky, to oznámil vedoucí ministrova sekretariátu Pavel Lagner. O tom, že by Lotynka měla získat zahraničního partnera, kterým se má stát největší evropská státní loterijní společnost, informoval ve čtvrtek jednatel K.J.D. Petr Havlík. Včerejší porada na ministerstvu tuto možnost zvážila. Vycházela přitom ze závěrů čtvrtečního jednání mezi ministrem kultury Pavlem Tigridem a ministrem financí Ivanem Kočárníkem, který po schůzce řekl, že řešení záležitostí kolem Lotynky je především věcí Tigridova ministerstva. Účastníci včerejší porady vyslechli zprávu firmy K.J.D. o vývoji jednání s případným zahraničním partnerem. Jeho závěry budou ministerstvu předloženy k posouzení koncem září. Podle některých informací tisku by měly náklady zahraničního společníka na provoz Lotynky přesáhnout výši původního vkladu SFK. V tom případě by státní projekt loterie přešel do rukou zahraničního partnera. P. Havlík tuto informaci včera pro LN popřel. Podle něj není pravda, že vstupní kapitál zahraničního partnera bude vyšší než vklad SFK. Navíc podle jeho slov ani není jisté, jestli se případný zahraniční partner stane zároveň investorem. Státní vyrovnávací příspěvek se stane součástí důchodu Praha (ika) - O navrhovaném zvýšení důchodů k 1. prosinci jsme již psali. Vzhledem k tomu, že některé deníky nepřinesly úplnou informaci a na ministerstvo práce a sociálních věcí volali včera zděšení důchodci, proč už nebudou dostávat státní vyrovnávací příspěvek, opakujeme: starobní důchody by měly být zvýšeny o pět procent a pevnou částku 200 korun. Důchodci nebudou nadále dostávat k důchodu 220 korun v podobě státního vyrovnávacího příspěvku, ale tato částka jim zůstane zachována a stane se natrvalo součástí důchodové dávky. Uvedl to také na včerejší tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička. Z toho rovněž vyplývá, že po přijetí uvedené úpravy by pracujícím důchodcům, kteří museli státní vyrovnávací příspěvek vracet, neměla být z platu tato částka ve výši 220 korun nadále strhávána. ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička též informoval o tom, že jmenoval komisi, která by se měla zabývat možností sloučení nemocenského a zdravotního pojištění. Obrátil se na ministra zdravotnictví, aby stejnou komisi vytvořil i na svém ministerstvu. Zvláštní a nezvláštní mravnost Komentář Karel Steigerwald Masivní privatizace a prudké změny právních poměrů porodí občas i kuriózní případ. Před časem pochybilo tehdy ještě Federální shromáždění a zákonem vrátilo řádu voršilek kus Národního divadla. Zákon je zákon, z právního zřetele je případ v pořádku. Soud, kde se stát pokoušel docílit nápravy, dal přednost zákonu před státem a budovu, s níž už dávno podnikají, sestrám ponechal. Někdo se domnívá, že budova řádu náleží, jiným zůstal hořký pocit neslušného obohacení a Národnímu divadlu provozní problémy. Stát uvažuje o mimosoudních cestách nápravy. Počkáme si, co jej napadne. Případ má zajímavou okolnost: ukazuje, že vlastník majetku se vždy chová jako vlastník a podle logiky trhu a majetku hájí svůj výhodnější hospodářský zájem, ať už je to vlastník svatý, pečující o duše, či nesvatý, pečující o svou kapsu. Napsal jsem před časem nepatrnou poznámku o tom, že Bůh své voršilky vidí a neměří jejich obchodování platným, byť spleteným zákonem, nýbrž mírou svou. Nečekal jsem, že vlastník části Národního divadla vezme na mou poznámku zřetel. Čekal jsem, že vezme zřetel na své zájmy. To učinil. Připomněl nám, že v politických diskusích o restitucích církevního majetku je třeba umístit argument o duchovní důležitosti církevních institucí tam, kam patří: na místo nejposlednější. Jde o majetky a v takové chvíli platí především argumenty hospodářské, právní, tržní, podnikatelské, mezi nimiž se duchovní rozměr vyjímá značně nepřehledně. Duchovní rozměr ostatně církve mají ze své podstaty, nikdo jim jej nemůže ani vzít, ani dát. Mají-li také majetek, jsou navíc podnikatelé a jen snílek může očekávat, že se ve vztahu k majetku budou chovat jinak než každý podnikatel. Péče o duchovní činnost není ničím, co by v restitučních úvahách mělo církve jako vlastníky upřednostňovat a činit z nich nějaké podnikatele zvláštního rázu, kteří jsou v podnikání nadáni kvalitnější mravností, než vymezují zákony. Církvím minulý režim ubližoval. Některé tak hluboce poranil, že dnes s obtížemi hledají svou podobu. Nic výjimečného, stalo se to celé společnosti. Jiné si zaslouží obdiv za pevný postoj a mravní vzdor. S tímto obdivem jsou i dnes vnímány. Svou podobu hledat nemusí, mají se o co opřít. Kdo jejich hospodářské chování a majetkové vztahy posoudí jako takové, nedopustí se žádné nové diskriminace. Pouze nazve hospodářské vztahy jejich pravými jmény. Francie se zúčastní schůzky NATO Paříž - Francie se poprvé od roku 1966 zúčastní zasedání ministrů obrany Severoatlantické aliance (NATO), které se uskuteční koncem září ve Španělsku. Oznámila to včera agentura Reuter s odvoláním na francouzské vládní zdroje. Francie v roce 1966 vystoupila z vojenské části aliance a schůzek ministrů obrany se od té doby neúčastnila. Učinila tak na protest proti dominantnímu postavení Spojených států při řešení bezpečnostních otázek v západní Evropě. Západní diplomaté se nechali slyšet, že nadcházející účast francouzského ministra obrany Francoise Léotarda na schůzce ve Španělsku znamená velký krok směrem k užším vztahům Paříže s aliancí. U bosých karmelitánů (LN 27. 8. 1994) Pan Hanák ve své poznámce uvedl: ...bosými karmelitány Praha sloužit nemůže. Dovoluji si proto jemně autora upozornit, že Řád bosých bratří Panny Marie z hory Karmel, jehož historie u nás začíná příchodem prvních bratří z Vídně r. 1624, kdy se jejich útulkem stal pražský klášter na Malé Straně při chrámu Panny Marie Vítězné (zvaném též Pražské Jezulátko), znovu v naší zemi obnovil svůj život. V červenci 1993 přišli také zpět do Prahy, takže je již přes rok můžeme vídat ve výše zmíněném chrámu Panny Marie Vítězné, každý den při mši svaté v devět hodin ráno. Tedy bosými karmelitány (i když zatím jen několika) Praha sloužit může! Marie Cekotová, Zlín Začíná superliga Praha - O víkendu se rozběhne nový ročník superligy basketbalistů, kterého se zúčastní týmy z ČR, Slovenska, Maďarska a Rakouska, oproti loňskému roku budou chybět slovinské celky. České týmy mají v 1. kole tento program: Nováček vyřadil východní blok Pro Martinezovou na tenisovém turnaji US Open v New Yorku platí wimbledonská sláva - polní tráva Zvláštní zpravodajka LN v New Yorku Alena Drtinová Loni vyřadil český tenista Karel Nováček (56. hráč ATP) ve 2. kole US Open zdejšího dvojnásobného vítěze Stefana Edberga, letos na témže kurtu číslo 1 ve Flushing Meadows pokořil osmého nasazeného Ukrajince Medveděva 6:3, 6:2, 6:2 za 79 minut. Dalším překvapením včerejšího programu je vyřazení Španělky Conchity Martinezové, která se přesvědčila, že wimbledonská sláva - polní tráva. Šampionku z dvorců All England Clubu a třetí nasazenou vyřadila ve 3. kole Američanka Ginger Helgesonová (40. hráčka WTA) 3:6, 6:4, 6:1. S turnajem se už rozloučila i devátá nasazená M. J. Fernandezová, která podlehla své americké krajance Grossmanové 4:6, 4:6. V tenise sice nebývala rivalita Československo v. Sovětský svaz taková jako v hokeji, je to individuální sport a já jsem tenisty do tehdejšího sovětského 'bordelu' nepočítal, ale přesto si říkám, že jsem zlikvidoval východní blok, konstatoval Nováček poté, co po Rusu Volkovovi vyřadil i Ukrajince Medveděva. Připadal jsem si jak profesor, na co jsem sáhl, šlo do kurtu, Andrej nebyl schopen jakkoli reagovat, pochvaloval si Nováček, jehož dalším soupeřem bude Australan Woodbridge. Český tenista doufá, že se nebude opakovat loňská situace, kdy po euforické výhře nad Edbergem ztroskotal na Adamsovi: Tenkrát jsem byl vyčerpaný, protože jsem mezitím absolvoval dva debly, teď jsem v pohodě. Jen zůstat koncentrovaný. Nejsem zklamaná z vyřazení, ale ze stylu, jakým jsem prohrála. Kam se poděla má bojovnost? ptala se sama sebe po utkání Martinezová. V šesti dosavadních střetnutích s Helgesonovou odcházela vždy se vztyčenou hlavou ona. Ve třetím setu jsem zmalomyslněla, hlavou se mi honila spousta věcí, které zcela vytlačily tenis, nemohla se vzpamatovat Martinezová. Její přemožitelka Helgesonová po zápase přiznala, že na Martinezové pozorovala určitou apatii. Ale určitě zápas nezabalila. Prostě se jí nedařilo mě prohazovat jako třeba Navrátilovou ve wimbledonském finále, byla navýsost spokojená pětadvacetiletá Američanka, která si tak dala předčasný svatební dar k sňatku, jejž za tři týdny hodlá uzavřít. Bez bázně se do soupeřky zvučného jména, čtvrté nasazené Francouzky Pierceové, zakousla ve 2. kole Slovenka Studeníková (103.), i když nakonec prohrála 3:6, 6:2, 4:6. Vím, co to je hrát proti Grafové či Garrisonové, takže jméno soupeřky mě nijak neoslnilo. Jsem zklamaná, umím hrát o hodně lépe. Škoda, moc nescházelo, byla po zápase smutná jedenadvacetiletá Studeníková. Pierceovou zprvu sužovaly žaludeční křeče, po druhém setu se k tomu zřejmě přidala i migréna. Po zápase ocenila houževnatost slovenské hráčky, která se nevzdala ani za stavu 2:5 v rozhodujícím setu. A navíc odolala i psychickým nástrahám, kterými se ji Francouzka snažila rozptýlit: když třeba zkazila Studeníková výměnu, šla si Pierceová potřást rukou s divákem v lóži atd. Komanický nemá zájem odcházet Cheb (mel) - Majitel fotbalového klubu FC Union Cheb Alexander Komanický zatím nemá v úmyslu přemístit svůj tým do jiného města, jak to před nedávnem v LN naznačil jeho spolupracovník V. Zápotocký. Pražský podnikatel to zřejmě na důraznou žádost chebského starosty F. Lindy prohlásil po utkání Cheb-Sparta. Pokud dostaneme prostor budovat pro klub zázemí, které v současné době považuji za nejhorší z celé ligy, odcházet nebudeme, řekl doslova Komanický. Příčinou sporů mezi radnicí a Komanickým jsou zatím bezvýsledná jednání ohledně výstavby stadionu a projektovaného obchodně-společenského centra. Šéf klubu přislíbil, že po pondělní sérii porad i jednání s radnicí by se situace měla radikálně změnit. V jakém směru ovšem neuvedl. Závazné rozhodnutí ale jen těžko padne před 27. září, kdy zasedá městské zastupitelstvo. To mj. projedná i lhůtu splatnosti desetimilionového úvěru, který město klubu poskytlo v roce 1993. První dáma americké diplomacie Z Marie Jany Korbelové je dnes Madeleine Albrightová Jaroslav Veis Je odpoledne, poslední neděle tohoto srpna, a po trávníku před venkovskou chalupou přechází muž, kterého na první pohled trápí plotýnky. Je to český prezident Václav Havel. Kolem žluté sochařské konstrukce Karla Nepraše se houfují novináři. Stejně jako prezident čekají na Madeleine Albrightovou, americkou velvyslankyni při OSN. Paní Havlová zalévá plechovou konví kytky. Na protějším svahu se rozhlíží po kraji nenápadný svalnatý muž. Prezidentovo venkovské sídlo, chalupa v zákrutu silnice, která proslavila ves Hrádeček po světě (žádný z cizích novinářů, píšících o Václavu Havlovi, neopomene vysvětlit, že zatímco úředním sídlem prezidentovým je tradičně Pražský hrad, jeho sídlem venkovským je v případě Václava Havla Hrádeček ...), bude prvním místem, kde se Madeleine Albrightová na této návštěvě České republiky zastaví, navečeří a kde přespí. Patnáct minut po páté konečně Madeleine Albrightová přijíždí. Manželé Havlovi ji vítají u vrátek objetím, novináři zprostřed dvorku otázkami. Paní velvyslankyně odpovídá na české otázky česky, jen hodně zřídka řekne něco anglicky, když chce být přesnější. Václav Havel stojí vedle ní a jen se usmívá. Poslední otázku jí pokládá Alexandr Kramer z týdeníku Týden, který teprve začne vycházet. Chce vědět, co pro ni znamená vztah k našemu prezidentovi. Jsem pyšná, když o mně někdo řekne - She is an advisor to president Havel, je poradkyní prezidenta Havla. Je to opravdu nejmorálnější člověk na světě, říká paní Albrightová. Přeháníš, říká Václav Havel. Je to poprvé, co nějak její odpovědi komentuje. Nepřeháním, směje se paní Albrightová. Konečně se jim podaří zmizet ve dveřích chalupy. Nenápadný svalnatý muž se přestává kochat krásami poslední srpnové neděle a volným krokem se vydává kamsi. Ale možná se jen pletu a je to střídání stráží. VÁCLAV HAVEL: Myslím, že je veliká chyba naší politiky, že v ní je tak málo žen. Zdá se mi, že ženský element vnáší do politiky určité prvky, zabarvení a motivy, které tam pánové nejsou schopni vnést. Čím jsme severněji, tím víc žen je v politice, a Američané jsou mezi těmi, kdo dbají, aby tam byly. Když si uvědomíme, jak odpovědnou funkci zastává Madeleine Albrightová, zjistíme, že je možná jednou z nejvlivnějších žen na světě. *** DVA KANDIDÁTI PRO BÍLÝ DŮM, zněl titulek první strany říjnového čísla samizdatových Lidových novin v roce 1988. Na druhé straně byly odpovědi republikánského kandidáta George Bushe a demokrata Michaela Dukakise na tři otázky LN. Bylo to rozhodně poprvé, kdy v poválečném období československé noviny tiskly názory amerických prezidentských kandidátů určené přímo jejich čtenářům, nepřeložené ze zahraničních novin, neposkytnuté v rámci kampaně tiskovým agenturám. A bylo víc než příznačné, že to byly noviny vydávané bez požehnání úřadů, rozmnožované xeroxem, redigované a psané novináři, kteří se odmítali podřídit komunistickému režimu, čtené lidmi, kteří o rok a měsíc později komunismus cinkáním klíčů vyhnali. Nikdo než nejužší kruh zasvěcených tehdy nevěděl, že rozhovor s Michaelem Dukakisem pro Lidovky připravila Dukakisova předvolební poradkyně pro zahraniční politiku, profesorka politických věd Georgetownské univerzity ve Washingtonu, D.C., Madeleine Albrightová, narozená jako Marie Jana Korbelová v Praze. Nikdo, ani nejužší kruh zasvěcených, tehdy nevěděl, že na tom, aby xeroxovaný měsíčník o 24 stránkách formátu A 4 měl dva nevelké rozhovory, se mezi jinými podílí jeden budoucí prezident, jeden budoucí ministr zahraničí a jedna budoucí první dáma americké zahraniční politiky. JIŘÍ DIENSTBIER: Někdo [byla to paní Olga Králová] nás dal dohromady v osmašedesátém ve Washingtonu, potom jsme si občas napsali, poslali pohlednici. Když začaly vycházet samizdatové Lidovky, obrátil jsem se na Madeleine, zda by nám pomáhala. Posílala sem zajímavé lidi, dávala o nás vědět. Před prezidentskými volbami jsem ji taky požádal, aby nám zprostředkovala interview s Dukakisem a od toho se odvinul i rozhovor s Bushem, v rámci kampaně se obojí vzájemně podmiňovalo, když dal rozhovor demokratický kandidát, nemohl ho George Bush nedat také. Ohromně nám pomáhala i později, byla poradkyní prezidenta Havla při jeho prvních cestách do Ameriky, poskytovala velvyslankyni v Americe Ritě Klímové své vynikající kontakty. Vždycky dávala najevo, že pochází z Československa, ale nikdy pro nás nelobbovala, to je nemyslitelné. Brzezinski taky musel být, pokud šlo o Polsko, hodně opatrný. Když byl prezident Clinton v Praze, řekl sice, že Česká republika je jediná země, která má dva velvyslance u Spojených národů, ale on je jediný, kdo to může v žertu říkat, a ona musí dávat velice pozor, aby to tak nebylo... *** Madeleine Albrightová se narodila jako první ze tří dětí v rodině československého diplomata Josefa Korbela. Dostala jméno Marie Jana. Jenomže, jak mi to maminka vyprávěla skoro jako pohádku, v sedmatřicátém, kdy jsem se narodila, byla v Praze ohromně populární hra, (napsala ji Olga Scheinpflugová, ve filmové verzi hrála hlavní roli Lída Baarová - pozn. red.), Madla z cihelny, a proto mi začali říkat Madlénka. Říkali mi tak i v Anglii, kde jsme byli za války, a když jsem se v devíti letech octla potom ve škole ve Švýcarsku, dozvěděla jsem se, jak to jméno taky psát. Ale já se svého jména nikdy nevzdala, já se pořád jmenuju Marie Jana. On to jen nikdo neví, a tak se mi říká Madeleine. Poprvé sehrála Organizace spojených národů důležitou roli v životě tehdy ještě Marie Jany Korbelové v roce 1948. Její otec, který byl od konce dvacátých let v diplomatických službách a po válce byl mj. velvyslancem v Jugoslávii, pracoval od roku 1947 pro mezinárodní komisi OSN, pověřenou dělením Kašmíru mezi Indii a Pákistán. V roce 1948 požádal po pražském komunistickém puči o politický azyl ve Spojených státech pro sebe i svou rodinu. To, že byl díky OSN v New Yorku, bylo samozřejmě velkou výhodou. Korbelovi se však brzy odtud odstěhovali na západ do Colorada, kde se Josef Korbel stal profesorem politologie na Denverské univerzitě. V roce 1957 dostali americké občanství. Kromě toho, že učil, napsal Josef Korbel i celou řadu politologických děl (mj. Titův komunismus a Československo 20. století). Byl to on, kdo Madelaine vedl k tomu, aby studovala společenské vědy a zahraniční politiku na bostonské Wellesley College, jedné z prestižních amerických ženských univerzit, a kdo ji inspiroval při hledání tématu závěrečných tézí - obdoby naší diplomní práce. Práce se jmenovala Portrait of the Fellow traveller a byla o Zdeňkovi Fierlingerovi. (Sousloví Fellow traveller - spolucestující - označuje v americké angličtině člověka, který sice není členem komunistické strany, avšak s komunisty nejen sympatizuje, ale prakticky se i jako komunista chová.) Studovala jsem zahraniční politiku a vůbec se mi nechtělo začít pracovat pro ministerstvo zahraničí. Mnohem víc mě zajímalo, jak funguje americký politický systém. A taky jsem psala do novin, nejdřív do univerzitních, potom jsem byla elévkou v Denver Post. Tam jsem se také seznámila se svým budoucím manželem Josephem Albrightem, který je novinář. Pár dní po promoci jsem se vdala a odešli jsme do Chicaga, kde manžel začal pracovat pro Sun Times a já, přesně podle všech dobrých rad pro začínající žurnalisty, jsem se stala reportérkou jedněch malých místních novin. A tady taky moje novinářská kariéra skončila. Jednou jsme byli na večeři s manželovým šéfredaktorem a ten se mě zeptal, co chci dělat. Novinářku, řekla jsem mu. Ale to bude těžké, řekl on, protože v našich novinách pracovat nemůžete, když už v nich pracuje váš manžel, to je proti smlouvě s odbory, a v jiných taky ne, protože to je zase konkurence a vy byste si s manželem všecko vzájemně prozradili. Co kdybyste si našla nějakou jinou práci, drahá? A já byla tak pitomá, že jsem ho poslechla a udělala to. To víte, konec padesátých let, čerstvě vdaná, v době, kdy ženy poslouchaly, co jim muž řekl, že mají dělat. Našla jsem si něco jiného. Jsem teď jen ráda, že v tom, co dělám, jsem lepší, než kdybych byla novinářka. To něco jiného byla opět zahraniční politika. V šedesátých letech, kdy se jí narodily nejprve dvě dcery - dvojčata a pak ještě třetí, se s mužem, který začal pracovat pro newyorský deník Newsday, přestěhovali na východní pobřeží, nejprve do New Yorku, potom do Washingtonu. Na Kolumbijské universitě u Zbygniewa Brzezinského začala studovat politologii se zaměřením na Rusko. Doktorskou práci pak psala o roli československého tisku v roce 1968. Dnes říká, že doktorát bylo to nejtěžší, co v životě dělala. Obhájila ho až v roce 1975. Každé ráno vstávala o půl páté, starala se o tři děti, pak trávila hodiny v knihovně Kongresu. Tenkrát se také seznámila se zpravodajem československého rozhlasu Jiřím Dienstbierem, který jí pomohl orientovat se ve spleti jmen a událostí Pražského jara. Když mi Jirka jednou řekl, že se vrací do Československa, nechápala jsem to. Uměl výborně anglicky, měl by všechny dveře otevřené. Pak jsem slyšela jen o jeho problémech, a když jsem byla párkrát v Praze, zkoušela jsem se s ním sejít. Jednou jsme dokonce měli zprostředkovanou schůzku v Savarinu, ale nikdy se to nepodařilo. Až v březnu 1989 na večeři na americkém velvyslanectví. A potom jednou ráno otevřu New York Times a čtu, že je ve vládě. Hned jsem volala do Prahy a zeptala se, jak můžeme pomoct, a on povídal, pomozte nejdřív studentům, to jsou ti, kteří se o to zasloužili. No a potom jsme se sešli, ale to už je docela obyčejná historie. Po ukončení doktorátu se paní Albrightová začala věnovat praktické politice. Nejprve pracovala ve volebním štábu neúspěšného prezidentského kandidáta Edmunda Muskieho, potom v Bílém domě, kde pomáhala za Carterovy éry svému univerzitnímu učiteli Brzezinskému v Národní bezpečnostní radě. V osmdesátém roce se s manželem rozešli. Byl to pro ni šok, řekla o mnoho let později v jednom rozhovoru pro Washington Post, po víc než dvacetiletém manželství se rozvádět nechtěla. Ten rok navíc Carter a demokraté ztratili Bílý dům. Značnou část své energie teď Madeleine Albrightová soustředila na univerzitu a na vedení Centra pro národní politiku (Center for National Politics). Univerzita je prostředí, které jí nepochybně svědčí, získala čtyřikrát cenu učitel roku, jíž američtí studenti hodnotí své profesory. Sama však své působení na univerzitě hodnotí trochu paradoxně. Myslím, že nejsem pravý typ do akademického světa. Studenti mě sice měli rádi, ale já nejsem dobrá profesorka, protože hodně ráda učím a nerada píšu dlouhé věci. A americký profesor prostě musí trávit spoustu času sbíráním materiálu a psaním dlouhých věcí. Já jsem praktik. Z praktické politiky, z toho, že jsem pracovala pro vládu, jsem si přinesla fakta, ne teorie. Daniel Veselý z kanceláře prezidenta ČR, který donedávna působil na našem velvyslanectví ve Washingtonu a měl příležitost se s paní Albrightovou setkávat pracovně, posuzování, zda někdo patří do akademického, či politického světa, ovšem odmítá: Když se tyhle světy začnou oddělovat, člověk může dojít jen k závěru, že ti hodní a spravedliví patří na univerzity a ti zlí a křiví do politiky. Jenže právě ti lidé, kteří jakoby na základě takového dělení do politiky nepatří, tam ve skutečnosti udělají nejvíc té nejlepší práce. Prostor na pomezí politiky a univerzitního světa je, zdá se, pro Madeleine Albrightovou patrně přirozený a dokáže v něm být úspěšná i věrohodná. V roce 1984 pomáhala v kampani Waltera Mondalea jeho spolukandidátce na funkci viceprezidenta Geraldině Ferrarové, o čtyři roky později radila Dukakisovi, v Clintonově kampani 1992 byla zcela přirozeně jakousi neformální zahraničněpolitickou poradkyní (jako prezidentka Centra pro národní politiku musela zůstat v kampani oficiálně neutrální). Když byl Clinton zvolen prezidentem, byla jmenována velvyslankyní v OSN, přičemž tato funkce byla povýšena na vládní. Albrightová tedy není podřízena ministru zahraničí Christopherovi, ale přímo prezidentu Clintonovi. Tohle postavení měla už Jeanne Kirkpatricková za prezidenta Reagana. Měla je však v jiné, méně zajímavé době dvoupolárního světa. Dnes je svět mnohostranný a OSN s ním. Tudíž je i zajímavější. Jeane Kirkpatricková, která shodou okolností rovněž učí na Georgetownské univerzitě, ovšem v nedávném rozhovoru pro Respekt (34/1994) dala najevo, že jakkoli M.Albrightovou vysoce respektuje a váží si jí, její názor na OSN zcela nesdílí: ...na rozdíl ode mne je [velvyslankyně Albrightová] poněkud optimističtější v tom, co lze skrze OSN dosáhnout. Myslím si upřímně, že čím déle bude ve své funkci působit, tím rychleji bude o svůj optimismus přicházet. Mnohostranný svět a mnohostranné vazby OSN jsou pro Madeleine Albrightovou víc než čím jiným výzvou k proměně organizace tak, aby lépe odpovídala současnému stavu světa. Soudí dokonce, že Spojené národy jsou dnes v klíčovém momentu svého dalšího vývoje. Rekonstrukci vyžaduje Rada bezpečnosti, v níž by měly zasedat Německo s Japonskem a měla by víc odrážet i regionální rozložení světa. Zůstává však stále praktikem a pokud jde o nové hypotézy vývoje nového světového řádu po skončení studené války, vznikající na univerzitní půdě (například teorie střetu civilizací harvardského politologa Samuela Huntingtona), je ke všem poněkud skeptická. Já to dnes, po tom, co jsem přišla do OSN, vidím jinak, než je to viděno z univerzity. Dělím si těch 184 států v podstatě na čtyři skupiny. V první a největší jsou civilizované země, které nějaký mezinárodní systém potřebují k tomu, aby mohly ve světě fungovat. Nemusíme souhlasit s jejich způsobem vlády, avšak víme, že se budou chovat v rámci systému mezinárodního společenství nekonfrontačně. V druhé jsou nové demokracie, které by se chtěly stát členy první skupiny, se všemi civilizačními výhodami, avšak nemají ještě dost zdrojů. Snaží se však chovat stejně. Ve třetí skupině jsou státy, které nejenže nepatří mezi civilizované, ale ještě jsou vedeny snahou mezinárodní systém rozbít, vytvářet chaos. Ve čtvrté pak jsou státy, které nedokážou jako státy fungovat. To je například Rwanda, Somálsko, Haiti. Samozřejmě, jako u každé kategorizace, ne vše do ní zapadá. Třeba Rusko: na jedné straně stát, který má potíže s vlastním fungováním, jistá struktura v něm však přece jen existuje a jeho chování je proměnlivé - jednou patří do oné civilizované skupiny, jindy jako by si nevědělo rady. Za svůj největší politický úspěch považuje velvyslankyně Albrightová prosazení rezoluce Rady bezpečnosti číslo 940, která schválila případnou americkou invazi na Haiti na podporu řádně zvoleného prezidenta Aristida proti generálské opozici. Bylo to strašně těžké, dosáhnout souhlasu, aby Spojené státy mohly jednat by all means, s využitím všech možných prostředků. Slyšela jsem názor, že to bylo podobné jako dosáhnout souhlasu v případě války v Perském zálivu, ale myslím, že to bylo přece jen něco trochu jiného. V Perském zálivu šlo o bláznivého diktátora, agresi proti malé zemi, civilizovaný svět to viděl - ale já prosazovala možnost stejně rezolutního zásahu v době, kdy se vlastně ještě zdaleka tolik nestalo. Bylo to těžké, ale zajímavé. Válka v Perském zálivu je pro Madeleine Albrightovou trochu citlivé místo. Hlasitě tehdy kritizovala Bushovo rozhodnutí zahájit skutečnou válku, tvrdila, že mělo zůstat u tvrdých mezinárodních sankcí, protože irácký diktátor by mohl použít například chemických zbraní. Myslela jsem tenkrát, že sankce by mohly fungovat déle. Když člověk není ve vládě, nemá ani všechny informace a podle těch, které jsem měla k dispozici, co psaly noviny a o čem lidé mluvili, byla irácká armáda obrovská a invaze mohla znamenat plno krve a spousty mrtvých. Mýlila jsem se, protože jsem neměla dost informací. Někteří pozorovatelé dnes dokonce soudí, že chybný odhad v prvních fázích války v Perském zálivu se pro ni stal jistým mementem, od něhož se odvíjí její současné hodnocení mezinárodních konfliktů. Jakkoli je výraznou stoupenkyní mnohostranného fungování OSN, v nichž by Spojené státy hrály roli nikoli strážce světového pořádku, nýbrž pouze jakéhosi staršího a silnějšího partnera, je dnes připravena v případě ohrožení životních zájmů své země jednat rychle a jednostranně. Nejsem diplomat v tom smyslu, že bych čekala, jaké dostanu instrukce, říká o sobě. Mám ve vládě báječnou pozici a můžu jednat samostatně. Jacob Heilbrun v eseji o nikoli tiché americké velvyslankyni ve vlivném americkém týdeníku The New Republic z 22. srpna 1994 dokonce tvrdí, že Madeleine Albrightová se projevuje jako nejpevnější a nejvýraznější postava Clintonova zahraničně politického týmu. Netrpí právnickou opatrností ministra zahraničí Christophera ani profesorskou váhavostí poradce pro národní bezpečnost Anthonyho Lakea. Dokáže být nediplomaticky rozhodná, a tím boduje. Je to žena, která něčemu rozumí, která umí chápat, která dokáže být tolerantní a přitom naprosto pevně stát za základními věcmi, které jsou rozhodující pro demokracii a její fungování, říká Jiří Dienstbier. *** Je pondělí večer, schyluje se k jedenácté. Hosté amerického velvyslance v Praze Adriana Basory (paní Albrightová mu pomáhala jako poradkyně během jeho univerzitní stáže při práci na politické problematice střední a východní Evropy) pomalu vstávají od stolu a loučí se. Celý večer se mluvilo o mnoha aspektech politiky, převážně české: o roli žen, o nutnosti vyvážené opozice, o důležitosti médií. Zítra čeká americkou velvyslankyni Vídeň a Mezinárodní komise pro atomovou energii, potom Moldávie, Zakavkazsko, Moskva. V jednu chvíli se obrátí na ministra kultury Pavla Tigrida. Co by tomu řekl táta, Pavle? zeptá se jednoduše. Starý pán se galantně zlehka skloní k momentálně možná nejvlivnější ženě planety, kterou znal už jako malou holčičku, a něco jí tiše řekne. Madeleine Albrightová se plaše, jen očima, usměje. Jsem demokrat a nemohla bych jinak. Děti se mě vždycky ptaly, jaký je rozdíl mezi demokratickou a republikánskou stranou. Říkala jsem jim, že demokrati věří, že vláda musí být na jejich straně, zatímco republikáni věří, že je má vláda nechat na pokoji. Věřím, že společnost potřebuje vládu, která lidem pomůže dokázat to, co nezmůžou sami. Ne každý zmůže všechno sám. Chudí, handicapovaní a menšiny pomoc vlády potřebují. Vláda je ten nejlepší mechanismus, který může pomoci těm, kdo si sami pomoci nedokážou. Foto Ondřej Němec - LN Lidové noviny psaly Před sto lety: Boj s cikány Minulý týden přijela asi 60hlavá tlupa cikánská do Kroměříže na 12 vozích se 40 koňmi. V sobotu večer rozložili se na kojetínské silnici před obcí Miňůvkami a padli jako kobylky na stojící zde ovocné stromy. Hlídači ovšem bránili ovoce, z toho však strhla se krvavá rvačka, na níž brali podíl též miňůvští rolníci; když však cikáni pohrozili, že zapálí celou obec, opustili občané z Miňůvek bojiště, aby chránili svůj majetek. Když bylo zavoláno vojsko, vzali cikáni do zaječích. Teprve u Chropyně podařilo se 8 četníkům a tamním hasičům polapiti cikány a zavésti je k soudu do Kroměříže; bylo zatčeno 28 mužů a 20 žen; děti a několik žen tábořilo s vozy a koňmi před kroměřížským nádražím. V pátek pak po skončeném předběžném vyšetřování dopraveni byli cikáni v poutech do Uh. Hradiště. (Lidové noviny 2, 1894, č. 200, s. 3, úterý 4. září) Před padesáti lety: Varšava žaluje Před několika dny oznámila německá zpráva branné moci, že bylo varšavské staré město vyčištěno od povstalců. Dne 7. září oznámila, že také celá viselská čtvrť byla zbavena tlup. Tím se zhroutilo v největší části povstání, jež vypuklo dne 1. srpna na rozkaz Londýna a Moskvy. Z oblastí, vyčištěných od povstalců, proudí nyní obyvatelstvo po tisících, naplněno hořkým poznáním, že se stalo obětí nesvědomitého štvaní. Špinaví a zahalení v hadrech odnášejí tito nešťastníci s sebou jen to, co mohli zachránit ze sutin a popela. Statisíce, jež pod německou ochranou by bývaly mohly dále trávit klidný a pokojný život, jsou nyní bez domova. Na tvářích těchto lidí se zračí beznadějnost a nevylíčitelná hrůza nad tím, co zažili a co bylo vyvoláno Londýnem a Moskvou. Nesčetní obyvatelé Varšavy, kteří nemají nic společného s klikou nesvědomitých politických hazardérů, musili obětovat život pro nový zločin, který připadá na dlužnické konto oněch zákulisních podněcovatelů v Londýně a v Moskvě, jimž Varšava děkuje za svou zkázu. Varšava je jen jeden příklad. Je to ohnivé znamení pro ony národy, které očekávají lepší budoucnost od Londýna, Washingtonu a Moskvy a které důvěřují v pomoc a ochranu anglo-amerických válečných paličů. (Lidové noviny 52, 1944, č. 248, s. 3, sobota 9. září) Před pěti lety: Dopis mladých novinářů Patříme ke generaci novinářů, která vstoupila do žurnalistické praxe ve druhé polovině 80. let. Ocitli jsme se v období stupňujícího se rozpadu morálních hodnot a neuspokojivého stavu ekonomiky. Jako všichni mladí lidé jsme věřili, že jsme schopni svou profesní angažovaností přispět k tolik potřebnému ozdravění společnosti... Obáváme se, že za situace, kdy je i sféra masmédií součástí direktivního systému ovládání společnosti, nemáme možnost plně dostát své profesionální etice a odpovědnosti vůči čtenářům. Právě proto považujeme za klíčovou otázku tento systém změnit. Jeho výrazným symptomem je i tendenční, demagogická a skutečným principům demokracie a glasnosti odporující kampaň, rozpoutaná ve sdělovacích prostředcích proti signatářům, mimochodem dosud oficiálně nezveřejněné, výzvy Několik vět, kteří souhlasným podpisem pouze využili svého petičního práva zaručeného článkem č.29 Ústavy ČSSR. Proto se od této kampaně distancujeme. Těmito řádky se neuzavíráme před staršími ani mladšími kolegy, kteří s námi souhlasí. (Podepsáno devatenáct novinářů) (Samizdatové Lidové noviny, ročník 2, číslo 9, září 1989) Připravují Karel Altmann a Jana Šmídová Izraelský spisovatel, publicista a předák hnutí Šalom achšav (Mír okamžitě) AMOS OZ se narodil roku 1939 v pravicově orientované jeruzalémské rodině jako Amos Klausner. Vyzrál v kibucu Chulda, kde přijal nové jméno (oz je hebrejský výraz pro sílu). V letech 1960-63 studoval literaturu a filozofii na jeruzalémské univerzitě, v roce 1967 bojoval v šestidenní válce. Pro uzavření vleklého izraelsko-arabského sporu se vyslovil poprvé během tzv. jom-kipurské války o Golanské výšiny (1973). Je celosvětově respektovaným zastáncem kompromisního řešení tohoto konfliktu. Přednáší hebrejskou literaturu na univerzitě v Beerševě. Do literatury vstoupil kratšími prózami v roce 1961. Ozovy knihy Šakalí země (1965), Snad někde jinde (1966), Můj Michael (1968), Dotkni se vody, dotkni se větru (1973), V zemi izraelské (1983), Černá skříňka (1987, česky Mladá fronta 1993), Poznat ženu (1989) a Třetí podmínka (1991) byly přeloženy do pětadvaceti jazyků a vyšly v celkovém nákladu tří milionů výtisků. Autor je držitelem mnoha prestižních literárních ocenění, z nichž nejvíce vyniká Mírová cena německých knihkupců, udělená mu na frankfurtském knižním veletrhu v roce 1992. Foto Pavel Hula - LN Občanská demokratická strana bojuje s Keynesem Petr Luňák, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy GRAF Kdosi moudrý kdysi řekl, že každá země si vede v ekonomice tím lépe, čím méně profesionálních ekonomů se podílí na její vládě. Politizující ekonomové mají totiž tendenci vypořádat se v praxi se svými teoretickými odpůrci a přenášet své učebnicové poučky do reálného života. Návrh Občanské demokratické strany na dodatek o navěky vyrovnaném státním rozpočtu je více než hozenou rukavicí marnotratným levicovým stranám v České republice. Je totiž do důsledku dovedeným výrazem současného vítězství novoklasické ekonomické teorie nad keynesianismem. Razance, s jakou se Klausovi stoupenci dožadují kodifikace současné ekonomické ortodoxie v ústavě, připomíná sebejistotu keynesiánských ekonomů, kteří na konci šedesátých let tvrdili, že ekonomické recese jsou minulostí, neboť vlády, vyzbrojené intervencionistickou ekonomickou teorií, mají dostatek prostředků, jak jim předcházet. John Maynard Keynes vydal svou Obecnou teorii zaměstnanosti, úroků a peněz v roce 1936. Velká hospodářská krize otřásla jednoduchým světem klasických liberálních ekonomů, v němž zboží vždy najde svého kupce a kdo chce pracovat, vždy najde práci. Dlouhá krize a ještě delší deprese naznačovala, že ekonomický výkon země a zaměstnanost mohou stagnovat pod svou přirozenou úrovní po značně dlouhou dobu. Proto, argumentoval Keynes, by měla vláda vstoupit do ekonomiky a schodkovým rozpočtem oživit poptávku, která by přivedla národní hospodářství na jeho přirozenou úroveň. Keynes sám nikdy nevyzýval k chronickému permanentnímu schodku státního rozpočtu. Permanentně deficitní státní finance byly pro něj právě tak nepřijatelné jako pro klasické ekonomy. Státní rozpočet měl být dle Keynese vyrovnán nikoli ročně, nýbrž po hospodářských cyklech. V období, kdy se ekonomika nachází v hospodářské recesi, měla by vláda přistoupit k její stimulaci a dovolit si zvládnutelný schodek státního rozpočtu. V dobách hospodářské konjunktury by vláda měla myslet na zadní kolečka a usilovat o přebytkový státní rozpočet. Ekonomika měla být dolaďována, nikoli přelaďována do vyšší oktávy. Avšak politikové jsou stejně jako ekonomové jen lidé a Keynesova doporučení poslouchali jen na půl ucha. Místo dolaďování v Keynesově duchu se rozhodli skončit s ekonomickými cykly úplně. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Pseudokeynesiánská stimulace poptávky vládními výdaji a krácením daní se spolu s první ropnou krizí a volným pádem dolaru podepsala na makroekonomické labilitě 70. let, charakteristické inflací a devalvací národních měn. Nezaměstnanost nejen neklesla, ale dokonce vzrostla. V osmdesátých letech se ke slovu dostali opět ekonomové klasické školy. Především v západní Evropě (s výjimkou jižních zemí) nastalo období daňové zdrženlivosti a stabilních směnných kurzů. Ve Spojených státech naopak pokračovalo pseudokeynesiánské utrácení, tentokrát doprovázené konzervativní rétorikou. Paradoxně to byli až Clintonovi demokraté, kteří vyhráli volby slibem vyrovnat rozpočet, který v posledním roce Bushovy administrativy dosáhl výše 6% HDP Spojených států. Současná iniciativa Občanské demokratické strany je reakcí na poválečné pseudokeynesiánské pokusy. Pochopitelná a chvályhodná snaha o fiskální zodpovědnost je však doktrinárně postavena jako antipod jakéhokoli zásahu do ekonomiky. Svět je však složitější, než aby se dal vtlačit do jedné ekonomické teorie. Má- li už jedna ekonomická ortodoxie nahradit druhou, ať se tak děje prostřednictvím politické soutěže, a nikoli formou zákona ne nepodobného dogmatu o neomylnosti papeže či vedoucí úloze komunistické strany. Derby pro Jadese Praha (mmz)- Očekávanou podívanou přineslo včera na závodišti ve Velké Chuchli české derby Blesku, určené nejlepším čtyřletým klusákům. Kvalifikace favorizovaly Jadese Ideala trenéra Dobrovolného a svěřence tr. Demeleho Sorbit Skala, kteří také již od startu udávali tempo a po prvních metrech měli před osmičlenným pelotonem značný náskok. Jades Ideal v sulce se svým trenérem J. Dobrovolným si držel výhodnou pozici u bariéry a to také asi zřejmě rozhodlo o jeho půldélkovém vítězství nad Sorbit Skalem vedeným Crlou. Další pořadí: Sear Skal, Gelinda Glow, Lidren, Terxi, Sarago, Janin Kash, Anthony Skan, Pat. Vítězný Jades Ideal stáje Skree- Blesk dosáhl výborného kilometrového času 1: 20.2. Klinsmann doma fotbalistou roku FOTO Frankfurt- Němec Jürgen Klinsmann byl 211 hlasy zvolen německým fotbalistou roku. Útočník Tottenhamu Hotspur zvítězil v novinářské anketě po šestileté přestávce podruhé, před Matthäusem (Bayern) a Sammerem (Dortmund). Kuka dostal tři body a rozdělil se s dalšími šesti hráči o 23. místo, Kadlec (oba Kaiserslautern) získal dva a Němec (Schalke) jeden bod. Maltská kopaná prožívá nejlepší období Fotbaloví experti tvrdí, že už neexistují slabé týmy. K tomuto názoru je vede zlepšení řady reprezentací, které v minulosti patřily mezi nejslabší. A jednou z nich je i Malta. Tým Malty poprvé vstoupil do kvalifikace o postup na MS v roce 1974. V kvalifikaci pro MS tato ostrovní reprezentace odehrála 42 zápasů, s bilancí 1 výhra, 4 remízy, 37 porážek a skóre 15: 128. První bod v kvalifikaci získala před MS 1986, a to s Československem po remíze doma 0: 0, když Jan Berger neproměnil penaltu. V kvalifikaci pro MS 1990 dvakrát remizovala s Maďarskem a o čtyři roky později dosáhla první a dosud jediné výhry, Laferia dal jediný gól zápasu v Estonsku. Podstatně úspěšnější byla Malta v kvalifikaci pro ME. Té se zúčastňuje o deset let déle s bilancí: 43, 2- 5- 36, 18: 146. První bod získala v kvalifikaci 1972 s Řeckem, o čtyři roky později Řecko dokonce 2: 0 poráží. V poslední kvalifikaci remizovala s Řeckem a Finskem. Malta nyní prochází zřejmě nejlepším obdobím. Poprvé ve své historii dokázala v kvalifikaci pro MS vyhrát, poprvé neskončila v kvalifikaci na posledním místě ve skupině. Dosáhla v tomto období i svého rekordního vítězství ve své 37leté historii, když porazila Ázerbájdžán 5: 0. I remíza na Slovensku (1: 1) má svůj lesk. A vyvrcholením dobré formy byla výhra 1: 0 nad Belgií. Od loňského podzimu vede maltskou reprezentaci 42letý Ital Pietro Ghedin, který už v osmnácti oblékl dres Fiorentiny. Na srazy pravidelně povolává až šest hráčů z nejlepšího maltského klubu Floriany La Valletta. Bývalý stoper je třetím zahraničním trenérem Malty po Dobrevovi a Němci Horstu Hessem. (řej) Co vyberou do klobouku, připíší hudebníci na daně Praha (kva)- Žebráci, nebo podnikatelé, ptají se turisté, ale i Pražané, kteří na Karlově mostě míjejí dnes už populární dvojici nevidomých zpěváků staročeských písní. Učitelka hudby Erika Babincová a Stanislav Gaňo mají před sebou jak klobouk, tak minikrámek s kazetami po devadesáti korunách. Začínali jsme jenom zpíváním, vysvětlují. K vydání kazety nás přivedl až zájem lidí. Například někteří Rakušané chodili s námi dokonce domů, aby jim nadiktovali texty nebo nahráli celé písničky. Jen zpíváním na mostě vydělali oba pouliční umělci za loňský rok pětapadesát tisíc do klobouku. Celkem devadesát tisíc investovali do vydání kazety a doufají, že se jim peníze během dvou let vrátí. Alespoň pokud budou moci dál působit na tak atraktivním a frekventovaném místě, jakým je Karlův most, kde lze denně prodat alespoň tři čtyři nahrávky. Bohužel, poslední zprávy, které se k nám donesly, mluví o tom, že nám Sdružení výtvarníků Karlova mostu a zámeckých schodů povolení po třetím čtvrtletí nemíní prodloužit, říká E. Babincová. V tom případě bychom se museli obrátit přímo na Obvodní úřad Prahy 1 a žádat jiné místo. Dvojice nevidomých zpěváků platí sdružení, které má smlouvu s obvodním úřadem, dvacet korun denně. Kromě toho platíme ovšem i řádné daně, odpovídá na úvodní otázku S. Gaňo. Každý den sečteme peníze z klobouku i z prodeje kazet a zapisujeme je do deníku, který pak je podkladem pro daňové přiznání. Případ rekonstrukce Obecního domu Zbyněk Sadil, ředitel Obecního domu Ve sdělovacích prostředcích se v poslední době začaly objevovat pochybnosti o regulérnosti veřejné soutěže na dodavatele rekonstrukčních prací pro Obecní dům. Námitky k vypsanému řízení na téměř jedenapůlmiliardovou zakázku se týkají údajné změny podmínek a dvojí ceny, která se měla vyskytnout v nabídce vítězné PSJ Jihlava. Pro upřesnění považuji za nutné o této záležitosti informovat podrobněji. Vzhledem k rozsahu a složitosti komplexní obnovy Obecního domu, k požadavku stanovit závaznou limitní cenu rekonstrukce a s přihlédnutím k tomu, že rekonstrukce bude zahájena před dokončením kompletní realizační dokumentace, bylo cílem výběrového řízení na dodavatele vybrat v soutěži organizaci, která zajistí komplexní rekonstrukci formou managementu. Nebylo tedy cílem vybrat dodavatele stavby ve smyslu bývalé vyhlášky o základních podmínkách dodávky stavebních prací. Vybraný dodavatel musí garantovat cenu, kvalitu, rozsah a lhůtu provedení rekonstrukce v souladu se zadávacími podklady pro výběrové řízení a v souladu s všestranně odsouhlaseným projektem stavby pro stavební povolení, doplněným vyčerpávajícím popisem stavby a podmínek pro její realizaci. Jeho součástí musí být např. i požadavky památkářů na provádění restaurátorských prací a repasí uměleckořemeslných výrobků. Ve zmíněném manažerském systému dodavatel připravuje a koordinuje výběrová řízení zhotovitelů jednotlivých částí stavby. Po vyhodnocení výběrového řízení připraví smluvně dodávku předmětné části stavby a posléze organizačně zajišťuje bezkolizní průběh prací tak, aby byly v souladu s výběrovým řízením a se smlouvou uzavřenou se zhotovitelem dokončeny ve stanoveném termínu a za předem stanovené finanční prostředky. Investor má však možnost svou účastí ve výběrové komisi přímo ovlivňovat výsledek výběrového řízení a tak i cenu a požadovanou kvalitu předmětné části stavby. Dodavatel dále zajišťuje kompletní manažerský servis neboli koordinuje návaznost jednotlivých částí stavby, kontroluje kvalitu a dodržování termínů i inženýrské, projektové a právní zajištění stavby. Dodavatelský systém organizačního zajištění stavby, označovaný jako generální dodavatel, stavba na klíč, pevná cena apod., je třeba v souvislosti s rekonstrukcí Obecního domu co nejdůrazněji odmítnout. Argumenty, používané zastánci tohoto pro dodavatele vždy výhodnějšího systému, a operující s výhodností a bezstarostností ve vztahu ke stavebníkovi jsou v tomto zavádějící. Koneckonců, dodavatel při manažerském systému nebude muset provádět jiné úkony, než by prováděl jako generální dodavatel. Rozdíl je pouze v účasti stavebníka na rozhodování a, tím i ceně a kvalitě hotového díla. Ještě nikdy jsem v ekonomické literatuře neviděl obhajobu deficitního státního rozpočtu na základě toho, že nemáme dost peněz na to či ono. Deficit státního rozpočtu totiž není a nemůže být náhražkou nedostatku peněz, protože deficitem se peníze netvoří, pouze se přesouvají- podle způsobu jeho financování- od soukromého sektoru ke státu. Foto Článek V. Klause na straně 5 Vůz roku nebyl doceněn Japonský Nissan čeká na zkušenější motoristy Tomáš Pudil Automobilka Nissan patří v západní Evropě i ve světě k nejprodávanějším. Drží druhou příčku v Japonsku a čtvrtou ve světě, ovšem místo na českém žebříčku tomuto trendu neodpovídá. Kde hledat příčinu takového rozdílu, o tom jsme mluvili s obchodním ředitelem Nissan ČR ing. Lubomírem Tvrdíkem. Jedním z důvodů je pozdější a od našeho zakladatele poněkud opatrnější nástup na tehdy- v roce 1991- ještě československý trh. Mnozí konkurenti ho zpracovávali intenzivněji a uvolnili i větší prostředky na investice. To se projevilo jak poměrně pomalým růstem počtu dealerů, tak i počtem nabízených typů. V roce 1992 jsme měli k dispozici tři modely a Mazda například osm. V tom jsme byli určitým způsobem handicapováni ve srovnání s jinými evropskými i světovými výrobci. o To ovšem nemohl být jediný důvod. Seat má ještě užší škálu vozů než vy a jeho vozy patří mezi nejprodávanější. Český zákazník má dosud jiná měřítka než ten ve světě. Hodně se dá ovlivnit reklamou a vzhledem, nejvíce pak cenou. Nissan je mezi odborníky znám svým soustředěním na technické provedení. Motor, podvozek. Proto ho také evropský kupec, který již vystřídal několik značek, vyhledává. U nás ještě stále kupují oči a hlavně zmíněná peněženka, takže naše o něco dražší modely nejdou tolik na odbyt jako třeba velmi líbivé mazdy. Důležitý je i způsob prodeje. Zákazník nemá všude možnost se s autem projet, takže se spoléhá na informace z tisku a od přátel. Důkazem mých slov může být Nissan Micra, vyhlášený za vůz roku 1993. Ačkoliv se jedná o prostorný malý automobil s výbornými motorickými i jízdními vlastnostmi, jimiž právě odborníky přesvědčil, aby ho označili za vůz roku, u nás zůstal nedoceněný a odbyt nebyl úměrný této jeho pozici. Lidi odrazovala vyšší cena, ovšem třeba v Itálii, kde si řidiči potrpí na dobré vozy, se stal doslova trhákem. o Výchova motoristy se nedá uspěchat. Máte jiné způsoby, jak přesvědčit zákazníky? Provádíme různé prodejní akce, nabízíme výhodný leasing. Na podzim letošního roku snižujeme koeficient na 1.15, u užitkových vozidel základní sazbu dokonce na 1.12 při 35procentní akontaci a 36 splátkách. Dovezeme nový model Micra, u kterého půjdeme díky pochopení firmy s cenou dolů o 39000 korun. Na příští rok chystáme uvedení na trh modelu Nissan Maxima, který je velice úspěšný v USA. Měsíčně se tam prodává deset tisíc vozů. Tak obsadíme i kategorii, kterou jsme dosud neměli. Model tančícího domu Repro LN O prohlídku Černínského paláce projevily tuto sobotu zájem stovky lidí Foto Robert Zlatohlávek- LN SD (OH) někde do koalice i s ODS Z politické scény Praha (em)- Svobodní demokraté (OH) jsou přesvědčeni, že omezení nezávislých kandidátů do nadcházejících komunálních voleb bude mít pro obce neblahé důsledky, mnohde se možná ani kandidátky nenaplní. Upozorňují na to, že v některých obcích se podařilo sestavit jedinou kandidátku, a to komunistů nebo republikánů. SD (OH) vytvářejí lokální koalice, někde i s ODS, jinde přecházejí s vlastním označením na kandidátky jiných stran. Na pražský magistrát budou kandidovat samostatně, volebním lídrem pro Prahu bude patrně bývalý generální prokurátor Ludvík Brunner. Al Gore hájí konferenci OSN Káhira- Prezident Clinton i já soudíme, že toto je jediná, historická příležitost řešit nejpalčivější problémy světa, řekl americký viceprezident Al Gore, který včera přicestoval do Káhiry na Konferenci OSN o populaci a rozvoji. Vyjádřil naději, že účastníci konference naleznou způsob, jak úspěšně čelit výzvám budoucnosti. Reagoval tak na kritiky konference z Vatikánu a některých muslimských zemí. Ti tvrdí, že program konference je v rozporu s jejich náboženskými a duchovními hodnotami. Bangladéš vyšle na konferenci v Káhiře delegaci na ministerské úrovni. Původně chtěla tato země konferenci zcela bojkotovat. V Afghánistánu OSN zatím končí Islámábád- OSN prozatím vzdává snahu zprostředkovat mírové jednání mezi válčícími afghánskými frakcemi. Řekl to včera v pákistánském Islámábádu zmocněnec OSN Mahmúd Mastírí. Ten byl v kontaktu s frakcemi několik týdnů, ale k jednacímu stolu je nedostal. Mastírí přiznal, že se mu nepodařilo získat souhlas ani se zahájením společných příprav jednání. Svobodná Evropa přece jen do Prahy Tomáš Hájek, Tajemník Evropského hnutí v ČR Vztah Spojených států amerických k Evropě je již delší dobu předmětem spekulací evropského tisku. Vyvolává je fakt, že uvnitř Spojených států samých není jasno, zda se přiklonit k novodobému izolacionismu, nebo setrvat na pozicích globální prodemokratické angažovanosti. Kongres rozhodl kladně ve věci přestěhování rádií Svoboda a Svobodná Evropa z Mnichova do Prahy, nicméně s ostrými výhradami k finanční stránce problému. Politické rozhodnutí Kongresu USA lze tedy na jedné straně považovat za kompromis mezi izolacionisty a stoupenci světové odpovědnosti USA. Na druhé straně nemůžeme nevidět, že to, co se stalo, je klíčovou, zcela zásadní událostí. Spojené státy sice stahují své vojenské síly z Evropy, sice delegují na Německo nové velmocenské povinnosti a oprávnění, nicméně dávají jasně najevo, že nepřipustí nová mocenská dělení a zvraty v oblasti střední Evropy. To je pro Českou republiku neobyčejně povzbuzující především ve vztahu k sudetskému problému, který byl razantně oživen a vzhledem k němuž si česká veřejnost klade nervózní otázku: co my, malý stát, vlastně můžeme dělat, jestli se německá vláda, pod nemilosrdným nátlakem některých skupin, rozhodne sudetoněmeckou otázku vyřešit ve svůj prospěch. Nyní máme argument, upevňující naše sebevědomí. Pro literárněvědný ústav místo v kasárnách asi nezbude Ministerstvo obrany v nejbližších dnech rozešle nabídkovou dokumentaci zájemcům o koupi kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v Praze. LN to řekl Jan Kasl, člen rady zastupitelstva hlavního města. O tyto prostory je velký zájem. Přicházejí nabídky z Francie, Velké Británie i Japonska, ozývají se například světové hotelové firmy. Podle Kasla by ministerstvo obrany mělo nabídky vyhodnotit do konce října a vláda by mohla prodej objektu schválit ještě tento rok. V kasárnách Jiřího z Poděbrad, kde mimo jiné sloužil Josef Kajetán Tyl a kde také napsal text naší hymny, sídlí dnes vedle armády a posádkové věznice také Ústav pro českou literaturu Akademie věd. Ten má část objektu pronajatu od konce roku 1991 a smlouva platí do roku 1997. Podle mého názoru bude nejlepší najít pro ústav jiné prostory. Není možné, aby tam zůstal, bude se tam stavět. I v budoucnu tam chceme mít rušný život a badatelé potřebují klid, řekl Jan Kasl. Ústav pro českou literaturu sídlil dříve na Strahově společně s Památníkem národního písemnictví. Byla tak ideálně propojena činnost obou institucí, badatelská a sbírková. V souvislosti s prodejem kasáren a jejich adaptací pro nové účely se nabízela možnost uvažovat o opětném přiblížení obou institucí. Chtěli bychom o tom s ředitelem ústavu jednat, ale máme sami prostorové problémy. Musíme se ze Strahova stěhovat do Zemědělského muzea a tam se ústav nevejde, řekla LN Eva Wolfová, ředitelka Památníku národního písemnictví. (ir) Pod Bukačovým vedením zatím bez porážky V Liberci a v Děčíně připomínalo kluziště spíš tající led na rybníce, ale s V. I. P. prostory prý byla spokojenost Jan Tobiáš Česká hokejová reprezentace má za sebou šest zápasů pod vedením nové trenérské dvojice Bukač- Uher. Bilance: čtyři vítězství- dvě remízy- žádná porážka. V zásadě úspěšnou premiéru má za sebou i první ročník turnaje Pragobanka Cup, který se hrál od čtvrtka do neděle ve Zlíně. Na pětadvacetičlennou nominaci, kterou trenér Bukač přivedl ke dvěma mezistátním utkáním proti Německu (3: 2 a 2: 2), na Slovakia Cup (se Slovenskem v Bratislavě 7: 4) a na Pragobanka Cup (s Ruskem 5: 3, se Slovenskem 7: 0 a se Švédy 4: 4) hleděla řada odborníků hodně rozpačitě. Tah s mezinárodně málo ostřílenými hráči, kteří se budou chtít předvést v tom nejlepším světle, doplněnými několika zkušenými matadory však Bukačovi dokonale vyšel. Cosi magického v jeho trenérských schopnostech pak jen potvrdilo, jak zvládl závěr zápasu se Švédy, kdy na power play poslal šest útočníků. Právě remíza s Tre kronor je nepochybně nejcennějším ze šesti výsledků tím spíš, že trenér Lundmark po utkání prohlásil, že s hrou svých svěřenců byl velmi spokojen. Dokázali jsme se vrátit do zápasu proti soupeři, který na tom byl silově a v souboji jeden na jednoho lépe než my, řekl Bukač. Sebedůvěra, kterou hráči získali, by jim měla pomoci odstranit nedostatky, které se jasně ukázaly. S každým zvlášť jsme rozebrali jeho výkon. Bukač zároveň nepovažoval za vhodné, že zápas českého týmu se Švédy, který rozhodoval o prvenství v turnaji, řídil slovenský sudí. Rivalita mezi českým a slovenským hokejem se často politizuje a nemá smysl poskytovat k tomu záminky. Jestliže výkony nově se tvořící české reprezentace potěšily, pak totéž nelze říct o podmínkách, které jí byly zvláště při krátkém soustředění v Liberci a během přípravných zápasů s Německem poskytnuty. Hráči jsou už z klubů zvyklí na určitý komfort a pro reprezentaci by to mělo platit dvojnásob. Ubytování na stadionu v Liberci a stravování v klasické hospodě čtvrté cenové skupiny mezi bzučícími hracími automaty, cigaretovým kouřem a pivní pěnou bylo ovšem na hony vzdáleno i přijatelnému standardu. Předseda Českého svazu ledního hokeje Stanislav Burdys proto mužstvo jednou denně zval do asi dvacet kilometrů vzdáleného Pěnčína, kde má v pronájmu Kulturní dům. Svlékl sako a reprezentanty jako správný šéf podniku sám obsluhoval. Protože je zároveň jedním z majitelů turnovského masokombinátu, chtěl dát hostům ochutnat i výrobky ze svého závodu. Párky však zřejmě nejsou tím správným teplým předkrmem před utkáním. Když to uviděl Luděk Bukač, zeptal se údajně s mírným zděšením v hlase lékaře týmu, zda ty párky objednal on. Podle vyprávění jednoho z hráčů to prý Stanislav Burdys zaslechl a reagoval: To je dobrý, párky jsou gratis. Český svaz ledního hokeje má jednoho sekretáře pro domácí záležitosti a jednoho pro mezinárodní. Alespoň jeden z nich by příště mohl dohlédnout na to, aby ledová plocha měla i v přátelských zápasech lepší kvalitu než tající led na rybníce a aby se trenéři, když už novináři mohou postát, měli na tiskové konferenci kam posadit. V Děčíně tomu tak nebylo. S V. I. P. prostory však prý byla na obou stadionech spokojenost... Ani Teleaxis, který jinak zorganizoval první ročník turnaje Pragobanka Cup' 94 na slušné profesionální úrovni, nebyl, pokud se ubytování týče, k české reprezentaci zrovna milosrdný. Na hotelu v Otrokovicích byla až příliš vidět jeho minulost podnikové ubytovny Barumu. Problémy s ubytováním ovšem byly do značné míry způsobeny lékařským kongresem, který se ve stejném termínu ve Zlíně konal. Pro příští dva roky, kdy bude hlavním sponzorem Pragobanka a pořadatelským městem Zlín, je však dostatek času na rezervování odpovídajících hotelů a vycvičení týmu v boxu časoměřičů, ve kterém to během utkání občas zahaprovalo. Ze čtyř mezinárodních turnajů, které mají v současné době v kalendáři IIHF pevné místo, si podle našeho názoru Pragobanka Cup vybojovala druhou příčku za Švédskými hokejovými hrami, ale před Německým pohárem a Izvestijemi. Účastnice mezinárodní konference OSN o populaci a rozvoji, která včera začala v Káhiře, si nasazují sluchátka pro poslech tlumočených projevů Foto ČTK/ AP Ušetřené miliardy by měly pomoci infrastruktuře a daním Praha (em)- Státní rozpočet skončil koncem srpna přebytkem ve výši 8.5 miliardy korun. Ministerstvo financí navrhlo, aby tyto úspory byly převedeny do rozpočtu na příští rok. K tomu, jak by měla být osmimiliardová částka využita, se pro Lidové noviny vyjádřili představitelé některých politických stran. Místopředseda ODA Libor Kudláček se domnívá, že přebytek umožňuje, aby se příští rok adekvátně této částce snížily daně. Předseda ČSSD Miloš Zeman je přesvědčen, že rozpočet nejenže není přebytkový, ale je skrytě deficitní. Údajně zejména zásluhou toho, že čerpá z fondu sociálního zabezpečení. Žijeme na dluh přítomných i budoucích důchodců, poznamenal. Pokud by bylo možné 8 miliard skutečně někam investovat, pak podle Zemana do infrastruktury, která vytváří podmínky podnikání. Mluvčí ODS Jana Petrová považuje tuto debatu za předčasnou. Vzhledem k tomu, že podle jejích slov ODS preferuje bezpečnost občanů, zdravotnictví a vzdělání, není podle Petrové vyloučeno, že by ODS podpořila, aby ušetřené miliardy plynuly právě do těchto oblastí. Předseda poslaneckého klubu KDU- ČSL Libor Motyčka nám sdělil, že ačkoli vedení strany o tomto problému nediskutovalo, on sám má jasný osobní názor: Je to hodně peněz. Část z nich by si zasloužilo životní prostředí, i když v poslední době dostalo šest miliard z Fondu národního majetku. Druhý okruh bych spatřoval v posílení prostředků na budování infrastruktury. Poslance Motyčku příliš nepřekvapilo, že se v této věci shoduje se sociálními demokraty. Nemyslím, že bychom v určitých věcech nemohli mít shodný názor s některou z opozičních stran. Bylo by to ku prospěchu věci, kdyby se na prioritách dohodli v rámci celého parlamentu, dodal. Otázka pro Janu Petrovou, mluvčí ODS o V Ostravě jste prohlásila, že bezproblémové sestavení kandidátek ODS v místech, kde dochází k vnitrostranickým třenicím, by měli garantovat tzv. zmocněnci. O jakou funkci jde a jaké budou mít zmocněnci pravomoci? Podle zákona o komunálních volbách má každou podanou kandidátku politické strany podepisovat její zmocněnec. Zákon neurčuje, kdo má tohoto zmocněnce vybírat. Má to však být člověk, který svým podpisem zaručuje, že kandidátka je opravdu autentická. V oblastních a místních sdruženích ODS, kde nemají potíže, si zmocněnce jmenují sami. Avšak tam, kde existují znesvářené skupiny- například v Brně nebo v Opavě- jména konkrétních zmocněnců doporučila výkonná rada ODS. Jde o osoby, které se angažují v regionu, mají pevnou pozici v tamní ODS a jsou schopny pomoci při sestavení společné kandidátky. Doufáme, že všichni v rámci dotyčného oblastního stranického sdružení pochopí, že pokud se tento člověk pod kandidátku nepodepíše, nemůže být uznána za správnou. (haš) Oznámení Strážníci překvapili dvě dívky, když manipulovaly s injekční stříkačkou na náměstí Republiky. Měly ještě 15 tablet Bromhexinu a dezinfekční roztok. Avokádo bez cizích peněz České Budějovice- Více než 80 druhů koření a kořenících směsí má ve své nabídce plzeňská velkoobchodní firma Avokádo, provozující mlýny a balírnu. Zakladatel a majitel firmy Antonín Klement zdůraznil, že Avokádo se 70 zaměstnanci je po společnosti EMARKO Varnsdorf (bývalé Balírny obchodu) druhým největším podnikatelským subjektem v tomto oboru v ČR. Už z tohoto důvodu jsme předmětem velkého zájmu řady zahraničních firem, které by chtěly naším prostřednictvím vstoupit na český trh, dodal Klement. Nehodláme se spojit se žádným zahraničním partnerem. Krédem firmy je dokázat, že podnikat u nás lze i zdola, bez špinavých peněz, s úvěrem a s českými lidmi, podtrhl. Spotřebitelský zájem podle něj přitahují především kořenící směsi, určené k úpravám konkrétních pokrmů. Zatím jich Avokádo nabízí 30, jejich sortiment však stále rozšiřuje. Zásady, na kterých bezvýhradně stavíme, jsou bohatý sortiment, vysoká jakost, kvalitní obal a dostupné ceny. Přitom hygienické atesty kvalitu pouze zjišťují, ale rozhoduje o ní výběr dodavatelů a způsob zpracování, konstatoval Klement. Kvalifikované návody, jak účelně používat nejrůznější druhy koření, obsahuje brožurka Dagmar Lánské Jak používat koření, kterou Avokádo vydalo pro širokou spotřebitelskou veřejnost. Vyšla již ve druhém vydání a dosud se jí prodalo 100 tisíc výtisků. Následovat bude odborná publikace stejné autorky Koření pro každé vaření, na jejímž vydání se podílíme, poznamenal Klement. První budou odškodněni poslední Pavel Vondráček Českoslovenští občané byli mezi prvními, kteří plnili německé lágry. Jsou posledními, kterým se dosud nedostalo finančního odškodnění V letech 1938 až 1945 zahynulo přes 360000 československých občanů. Nacistickými koncentračními tábory prošlo na 450000 našich lidí. Dosud žije asi 8000 bývalých politických vězňů, kteří strávili v německých nacistických táborech a věznicích přes osmnáct tisíc let. Ročně umírá, vzhledem k vysokému věku, okolo 600 bývalých vězňů. Podle připravovaného zákona o zmírnění následků utrpení některých obětí nacistické perzekuce patří náhrada politickým vězňům, a to ve výši 2300 Kč za každý započatý měsíc věznění. Dále dostanou vdovy a vdovci, jejichž manžel zemřel v koncentračním táboře nebo byl popraven, jednorázově částku ve výši 100000 Kč. Celková částka se bude pohybovat kolem jedné miliardy korun Německo odškodnilo občany čtrnácti zemí jednak na základě dohody o reparacích uzavřené 14. ledna 1946 v Paříži, jednak na základě vlastních zákonů známých pod zkratkami BEG a BRUG. Vláda SRN se navíc zavázala poskytnout odškodnění ve výši jedné miliardy německých marek obětem nacismu ze zemí bývalého SSSR a střední a východní Evropy, které dnes žijí v Izraeli, USA nebo Německu a mají charakter uprchlíků. Německo také zaplatilo další miliardu ve prospěch postižených občanů Ruské federace. Argument, že občané bývalého Československa nejsou dosud odškodněni kvůli neochotě německé vlády , neobstojí při bližším pohledu zpět. Již v roce 1958 připravil tehdejší Svaz protifašistických bojovníků akci podle BRUG, jejíž termín uplatnění byl do 1. 4. 1959. Tehdejší Ústřední výbor KSČ však realizaci této akce nepovolil. Tím možnost náhrady podle tohoto německého zákona byla pro československé občany promlčena. Další pokusy o vyrovnání ztroskotaly na faktu, že Československo nemělo až do roku 1973 se Spolkovou republikou Německo diplomatické styky. Vláda SRN odškodnila jen oběti pseudolékařských pokusů. Československu poukázala částku 7.5 milionu marek. JUDr. Jakuba Čermína, předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu jsme se zeptali: Jednalo se o odškodnění již v roce 1973? V roce 1973 bylo řečeno, že by se to muselo dělat současně i s německým odškodněním a pan Willi Brandt, který dělal tzv. východoevropskou politiku, řekl:, Neotvírejte tuto Pandořinu skříňku, protože bychom se toho nikdy nedopočítali. Vlastně bylo řečeno- nic vám nedáme a nic od vás nechcem. Tím byl vlastně vyřešen i sudetoněmecký problém. Němci s tím byli tehdy spokojeni. Přesto v roce 1973 nabídla vláda SRN, že odškodní přímo konkrétní osoby. Na tuto nabídku Československá vláda nepřistoupila. Požadovala totiž jednorázovou sumu v markách s tím, že sama rozhodne, jakým způsobem a komu zaplatí. Výplatu by provedla v korunách. o Změnilo se něco po listopadu? Znovu se začalo jednat po listopadu' 89. Odškodnění bychom měli dostat i my, jelikož Němci k tomu byli vázáni Pařížskou dohodou. Vláda do jisté míry zaspala, na rozdíl od Poláků, kteří si při uzavírání nové smlouvy toto vymohli. Německá vláda byla ochotna postavit deset větších a třicet menších penzionů jako humanitární pomoc v hodnotě 100 milionů marek. K realizaci nedošlo, kvůli blížícím se volbám bylo řešení odškodnění odsunuto. V současné době pan Klaus prakticky nedělá nic jiného, než že napravuje jednání komunistického režimu. Schválením zákona to udělal. Řeknu vám, mít tento problém vyřešen za jednu miliardu korun, to je velká diplomacie. o Kdo rozhoduje o tom, kdo byl v odboji a kdo ne? Ministerstvo národní obrany, a dělá to velmi pečlivě. Někdy to je ale těžký. Už před rokem 1939 bylo v koncentračních táborech mnoho Čechů, kteří se v Německu dobrovolně přihlásili na práci. Byla lépe placena a i potravinové lístky byly větší. Jenže někteří vynechali několik směn a Němci je dali do tábora. Byli tam pět let. Těžko teď tomu člověku říct, že už není politický vězeň. o Jak chcete zaručit, že politický vězeň nebude člověk potrestaný za obyčejnou a hospodářskou kriminalitu? Známe případ člověka, který byl v koncentráku pět let. Byl tam za vraždu. My tyto případy zkoumáme a okamžitě jim bereme osvědčení, že byli politickými vězni. Lze zpětně zjistit, kdo prováděl sabotáž, kdo pomáhal lidem a kdo se za války jenom obohacoval? Ano. Máme mlynáře, který zaplatil životem, že mlel načerno mouku. Ptáme se tehdejších svědků. Když řeknou, že mu museli zaplatit, tak je to syčák. Pokud to bylo zdarma, tak to byl humánní čin. Výhodou je, že Němci byli naprosto precizní v zaznamenávání přestupků, za které byli lidé vězněni. Mnozí tam totiž byli za normální sprostý kriminální delikt. U mrtvých se to ale nemůže udělat. o Ozvaly se již hlasy, že odškodnění bude provedeno z daní obyčejných lidí. Ne. Nezapomeňte, že zde zůstal majetek po třech a půl milionu Němců. Znovu opakuji, že odškodnění mělo být provedeno již v roce 1946. Nedostali jsme to. Doufám ale, že konečným plátcem bude Německo. Dosavadní postup a výsledky jednání, ať již ze strany představitelů SRN jako nástupnického státu nacistické Německé říše, tak také ze strany představitelů československých orgánů do roku 1989, ale i po tomto roce, nejen že nevedly k žádným konkrétním výsledkům, ale svojí formou jsou pro všechny oběti nacismu urážející a ponižující (Memorandum Svazu bojovníků za svobodu). Takto byla poskytnuta náhrada některým státům: Krátce Kohoutova a Pavlíčkova hra se zpěvy Klaun s Bolkem Polívkou v hlavní roli se v závěru roku vrátí do pražského Divadla na Vinohradech. Na repertoáru se objeví od 1. do 5. listopadu a od 25. do 30. prosince. Vstupenky budou k dostání v cenách od 60 do 190 korun. Zasedání Mezinárodní keramické akademie bylo včera za účasti dvou stovek keramiků, historiků umění a galeristů zahájeno v Praze v Anežském klášteře. Odborníci ze sedmadvaceti zemí diskutují na téma Keramika jako prostředek porozumění. V rámci kongresu probíhá od včerejška v pražském divadle Labyrint výstava prací studentů Institutu výtvarné kultury a Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty z Ústí nad Labem, která potrvá až do konce září. V rámci festivalu Scenofest byla v neděli v londýnské galerii Vysoké školy umění a designu zahájena výstava z díla meziválečného českého scenáristy Františka Zelenky. Zhruba stovka fotografií, kreseb a náčrtků představuje Zelenku, který zahynul v roce 1944 v koncentračním táboře, jako autora plakátů k divadelním hrám, návrháře kostýmů a scény (například v Osvobozeném divadle) a také jeho práci z Terezína, kde v roce 1943 pracoval na výpravě Krásovy opery Brundibár. Nenápadný půvab M. A. S. H. Televize Barbora Osvaldová Televizní seriály přicházejí a odcházejí jak roční doby. Jeden nahrazuje druhý a když skončí, není proč litovat. Kromě čestné výjimky: Seriálu s podivným názvem M. A. S. H., jehož nová pokračování se po letních reprízách začala včera večer opět vysílat na stanici Nova. M. A. S. H. je zkratka jednotky amerických vojenských lékařů kdesi na frontě v korejské válce. Režisér Robert Altman o nich v roce 1970 natočil celovečerní černou komedii, která zaznamenala kasovní úspěch a přinesla svému tvůrci i uznání kritiky. Armádní špičky byly na mrtvici, mužstvo a civilisté u vytržení. Zrovna probíhala další asijská válka, tentokrát ve Vietnamu, a ohlas filmu byl takový, že dal vzniknout rozsáhlému projektu televiznímu. Humoristický seriál z vojenského lazaretu, kam vrtulníky přivážejí desítky a stovky raněných? Lehký vtip pod palbou a na chirurgickém sále? Američané si dokázali nejen udělat legraci z vlastní účasti ve tříleté korejské bitvě o osmatřicátou rovnoběžku. Co pokračování, to jedna sebeironická miniatura, živá i dnes. Oba hlavní hrdinové, chirurgové představovaní Alanem Aldou a Wiliamem Rogersem, jsou všechno možné, jen ne ti správní oddaní, na svou vlast hrdí američtí vojáci. Pijí po domácku destilované martini a berou na všechny sestřičky v táboře. Kromě toho však vedou i jednu soukromou zákopovou válku: proti oficiální armádní tuposti, byrokracii a nesmyslnosti oboustranného zabíjení. Mezi dvěma černými vtipy nenápadně zachraňují životy odvážných amerických chlapců a ještě stačí zesměšňovat patriotickou nabubřelost svého věčného rivala Franka Burnse. Tomu scénář přisoudil nevděčnou roli: zosobňovat vojenskou omezenost. Jestli kdy bylo nějaké dílo zároveň pacifistické i vlastenecké, pak to je tento seriál, natáčený v Americe v letech 1972 až 1983. Nechce bílý voják ležet v jednom pokoji s černochem? Tak ho do rána maličko natřeme na černo. Je oficiální doktrína zaměřená proti homosexuálům? Pak dokážeme, že i oni jsou stateční vojáci. Bují náboženská nesnášenlivost? Zařadíme pokračování, ve kterém ve vzájemné shodě polní katolický kněz podle rádiových pokynů polního rabína ze vzdálené torpédové lodi předříkává hebrejský text nad právě obřezávaným miminkem, jehož matka je Korejka a otec americký Žid. Tolerance se dá hlásat různě. V dlouhých proslovech- anebo absurdním televizním seriálem. Dnes ve sportu ATLETIKA: mítink Jablonecký oštěp' 94 na stadionu na Střelnici- 19 hod. Nevysvětlitelné tajemství? Diskařka Malátová telefonovala cyklistovi Kejvalovi Praha (nov)- Diskařka Olympu Praha Vladimíra Malátová měla po květnovém závodě PMEZ v rakouském Schwechatu pozitivní dopingovou zkoušku, když byly v její moči nalezeny stopy anabolického steroidu nandrolonu. Následkem toho proti ní zahájil Disciplinární úsek sportovně technické komise Českého atletického svazu disciplinární řízení, byla jí zastavena činnost a byla vyřazena z nominace na helsinské ME. V dalších týdnech nedávala sedmadvacetiletá vrhačka o sobě příliš vědět a na veřejnosti se ukázala až při sobotní lize v Edenu. Na otázku, jak se dnes dívá na svůj případ, odpověděla: Dodnes nevím, odkud se v mém těle nandrolon vzal, a už se to asi nikdy nedovím. Beru to jako něco nevysvětlitelného, zvláště když jsem si v poslední době kontrolovala všechny ampulky, ze kterých jsem dostávala injekce. Po zjištění pozitivního vzorku mi MUDr. Šlechtová z dopingové laboratoře udělala kontrolní test, a ten byl negativní. Přitom nandrolon zůstává v těle dlouhodobě. Telefonovala jsem cyklistovi Kejvalovi, který má stejný nález, a konzultovala jsem s ním, jaké užíval vitaminy, protože jsem přesvědčená, že se nandrolon do těla může dostat i jiným způsobem než injekční aplikací. Napsala jsem odvolání a v něm zdůraznila svůj odpor k dopingu, ale na čtyřletém trestu, který bude vynesen, to nic nezmění. o Jak vidíte svou budoucnost? Jsem atletikou po svém případu znechucena a po čtyřleté přestávce se vracet nehodlám. Hledám si práci, protože v Olympu zůstat nemůžu a jako rozvedená musím zajistit zázemí pro dítě. Stane se Krejčovo Divadlo za branou II další scénou Městských divadel pražských? Foto Z. Merta- LN Pomoc předplatitelům Víme, že mezi našimi čtenáři jsou i ti, jejichž finanční situace je nutí zvažovat vydání i takových částek, jakými je předplatné novin. Těmto našim předplatitelům chceme pomoci a přispět jim na uhrazení předplatného. Bohužel, současný systém vybírání předplatného nám zatím neumožňuje jiný způsob příspěvku, než dodatečné zaslání podpory. Jste- li v takové situaci, že z finančních důvodů zvažujete zrušení předplatného Lidových novin, napište nám a přiložte doklad o zaplacení předplatného a my vám zašleme obratem částku rovnající se zvýšení. Tuto kompenzaci jsme schopni poskytnout nejvýše tisíci předplatitelů, což je také jediná podmínka realizace. Po loňské zkušenosti však předpokládáme, že tohoto čísla počet žádostí zdaleka nedosáhne. Pokud Lidové noviny neodebíráte, ale kupujete ve volném prodeji, nemáme, bohužel, žádnou možnost, jak vám zvýšení ceny kompenzovat. Proto doporučujeme, aby si LN předplatili. Žádosti o příspěvek zasílejte spolu s dokladem o uhrazení předplatného LN na adresu: LN- distribuce- příspěvek PS 845111 21 PRAHA 1 V Havířově se rekonstrukce fotbalového stadionu zdrží Havířov (sn)- Přestavba fotbalového stadionu druholigového Baníku Havířov se oproti předpokladům zdrží. Podle původního plánu měl být stadion, jehož rekonstrukce spolkne 68 milionů korun, otevřen před utkáním 6. kola, tedy tuto neděli, kdy do Havířova přijede Turnov. Neradi bychom, aby náš trávník dopadl jako v Olomouci, kde se začalo hrát příliš brzy a povrch se zničil. Chceme, aby se nově položený trávník dokonale spojil se spodní vrstvou, ale kvůli velkým vedrům došlo k menšímu skluzu, vysvětluje místopředseda ČMFS a zároveň havířovský předseda Jaroslav Kopecký. Nový termín si v Havířově stanovili na 9. října na utkání 11. kola s Uherským Brodem. Je tu ještě jedna možnost, pokud ve třetím kole Poháru ČMFS postoupíme přes Vítkovice, tak bychom měli 5. října hrát s Baníkem Ostrava, uzavírá J. Kopecký. Vrátí se Hamrlíkové do Zlína? Cílem sezony je překročení čtvrtfinálového prahu Vizitky klubů hokejové extraligy Zlín (tob)- Letos bychom konečně chtěli vyplout ze středních vod tabulky a dát o sobě vědět, nastínil extraligový cíl AC ZPS Zlín jeho prezident Josef Ondík. Podle něj je mužstvo výrazně posíleno a 16. září může v klidu rozjet nejvyšší soutěž. Příchody brankářů Kameše (Kladno) a Maláče (Jihlava) by měly dát zapomenout na nestálé výkony dvojice Hrazdíra- Nečas. Náhradu místo Jaroslava Benáka (vrátil se do Jihlavy) hledalo vedení klubu v Rusku, ale nakonec se dohodlo s Martinem Maškarincem z Litvínova. Nejsilnější zbraní Zlína v loňské sezoně byl útok, který po návratu Jaroslava Huba z hostování v Jihlavě (nejproduktivnější hráč Dukly) jistě získá na údernosti. Nadějnou posilou by mohl být i Lukáš Smítal z Brna, člen loňské reprezentační dvacítky. Za zkvalitnění kádru označil Ondík rovněž příchod zkušeného trenéra Vladimíra Vůjtka z Vítkovic, který by měl mužstvo konečně dovést za čtvrtfinalový práh play off. Ředitel klubu Karel Jankovič naznačil, že se začátkem ligy pohyb v kádru zdaleka končit nemusí: Nový přestupní řád nám umožňuje získávat hráče až do 10. ledna. V této souvislosti nevyloučil, že by se ve Zlíně mohli po dvou letech opět objevit bratři Hamrlíkové. V NHL se chystá stávka a podle některých zpráv se možná začne hrát až v lednu. Když se tak stane, okamžitě zahájíme jednání s jejich kluby, řekl Jankovič. Roman působí, jak známo, v Tampa Bay Lightning, méně úspěšný Martin se loni neprosadil do prvního mužstva Hartfordu a přestoupil do St. Louis, kde ho s největší pravděpodobností opět čeká farmářský tým. Finančně se zdá být zlínský klub dobře zajištěn. Josef Ondík se však o rozpočtových položkách odmítl bavit: Čísla neuvádíme, aby nám ostatní nezáviděli. Krátce Produkce bílého cukru v ČR by měla letos dosáhnout objemu 425598 tun. Vyplývá to z odhadu českého cukrovarnického sdružení, který je zhruba 24400 tun pod úrovní odhadu Ministerstva zemědělství ČR. Rusko by podle ruského ministra pro jadernou energetiku Viktora Sidorenka mělo do 15 let zdvojnásobit kapacitu výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. Hradecké Tesle hrozí likvidace Pokud se společnosti podaří vyrovnat s věřiteli, bude existovat jako holding Hradec Králové- O podmínečné likvidaci Tesly Hradec Králové rozhodli její akcionáři na pondělní náhradní mimořádné valné hromadě společnosti. Mimořádná valná hromada, konaná rovněž v pondělí, nebyla usnášeníschopná, neboť byli přítomni akcionáři zastupující pouze 14 procent majetku společnosti. Mimořádná valná hromada se konala na základě rozhodnutí řádné valné hromady společnosti z června, která schvalovala účetní uzávěrku za rok 1993 a na které se akcionáři přiklonili k variantě řízené likvidace společnosti. Jak řekl místopředseda představenstva Zdeněk Stuchlík, představenstvo došlo na základě přezkoumání aktiv a pasiv Tesly k názoru, že není třeba přistoupit k okamžité bezpodmínečné likvidaci společnosti. Nejprve se společnost pokusí vyrovnat s věřiteli. Pokud se jí to podaří, bude existovat dále jako holdingová společnost vlastnící akcie svých dceřiných společností. Poškozeni v tomto případě nebudou ani akcionáři Tesly. V případě neúspěšného vyrovnání s věřiteli vstoupí společnost do likvidace, k čemuž valná hromada zvolila i likvidátora. Tesla, která předala v závěru minulého roku své výrobní aktivity do šesti dceřiných společností, v současné době zaměstnává 16 osob a neprodukuje žádné výrobky. Nemůže tedy hradit své závazky, které vlivem penále a úroků neustále rostou. Přitom pohledávky společnosti překračují závazky, pro jejich nedobytnost se však s nimi nedá počítat, uvedl Stuchlík. Své věřitele, mezi něž patří s 50 miliony korun především stát, hodlá Tesla uspokojit prostředky získanými z prodeje nemovitostí a prodeje akcií svých dceřiných společností, které všechny vykazují zisk. Tesla, jejíž základní jmění činí 280.8 milionu korun, byla zprivatizována v první vlně kuponové privatizace. Přibližně 77 procent akcií vlastní individuální akcionáři, sedm a půl procenta FNM a zbytek patří investičním fondům. Loni vykázala účetní ztrátu 90 milionů korun. Papež nepojede do Sarajeva Vatikán- Protože nebyly poskytnuty nezbytné bezpečnostní záruky, zrušil papež Jan Pavel II. návštěvu Sarajeva plánovanou na tento čtvrtek. Vatikán uvedl, že papež vždy zdůrazňoval, že musí dostat dostatečné záruky pro obyvatelstvo, s nímž by se chtěl v Sarajevě setkat. Papež vykoná návštěvu při nejbližší vhodné příležitosti. Prezident Bosny Alija Izetbegović vyjádřil nad rozhodnutím Vatikánu politování. Za jeho příčinu označil dopis zmocněnce OSN Akašiho, varující před cestou. Podle informací OSN byla v minulých dnech zasažena dvě letadla OSN na sarajevském letišti, kde mělo ve čtvrtek přistát letadlo s papežem. Unie? Karel Steigerwald Rok 1989 nepřinesl složité a nečekané problémy jen východní a střední Evropě, ale i těm, kteří se možné komunistické agrese čtyřicet let přehledně báli. Rok 1989 přinesl nové a nepřehledné problémy i Evropské unii, která musí znovu a hlouběji a v jiných evropských souvislostech formovat svou podobu. Co je to vlastně integrace Evropy a kdo ji k čemu potřebuje? Evropská unie má ve svých prenatálních začátcích z padesátých let významnou sudičku: ponacistické Německo a strach před ruským imperialismem. Jaká je dnešní evropská sudička? Který strach? Která vůle? Kdo bude v integrované Evropě jíst příborem chřest, kdo lžící pohankovou kaši? Dvourychlostní Evropa, klub vyvolených, zdravé jádro v čele integračních procesů, to jsou témata, která rozrušila minulý týden Evropskou unii. Přišel s nimi premiér Balladur a němečtí poslanci CDU. Před branami Evropské unie se tlačí pět, sedm či dokonce patnáct států, některé chtějí předbíhat, jiné by rády vešly v houfu, všechny ale mají jen jedno společné: tvoří pestrý slepenec národů rozdílných kvalit a úrovní, které ani společný moskevský pán za čtyřicet let k sobě nepřiblížil. Tlak na členství sílí a v mnoha případech není ani nerozumný, ani nereálný. Unie nemůže vzít nohy na ramena a utéct do nějaké lepší části světa. Nabízí se řešení: tlaku ustoupit, unii radikálně rozšířit o nedočkavé a uvnitř té unie vytvořit novou, lepší, třebas jen pětičlennou elitu více a lépe integrovaných, kteří budou určovat směr dalšího pohybu. Je to jak v nějaké pohádce: nedočkavci prorazí bránu, vniknou nadšeně do paláce a hle, uvnitř paláce stojí nový palác a nové hradby. Problém se jen posune. Čím pevnější budou vnitřní hradby pravidel, tím snadněji se otevře brána vnější. Na nádvořích se hlučně utáboří pestrobarevné tlupy podivného občanstva, rozkramaří všude svou dosud nekompatibilní kulturu a zděšení majitelé eurocards se budou horempádem tlačit za vnitřní bránu, kam je jen nerada vpustí vyspělejší a šťastnější elita majitelů chřestu. Taková je představa zabarikádované unie, plné bruselských výsad, kvót, dotací a příplatků. Existují i představy jiné, otevřenější, s jinou podobou integrace. Existují i pochyby nad smyslem evropské integrace. Pro nás doma to vše znamená jediné: svět není přátelský a rokem 1989 neskončily dějiny. Svět není ovšem také nepřátelský. Svět je plný protichůdných zájmů a sobeckých představ. V tomto světě se pohybujeme, polistopadovým euforiím vzhůru do Evropy je konec, normálnímu politickému životu začátek. Ten začátek můžeme nazvat: rvačka o sudičku. Problém Západoevropanů je i náš problém. A naopak. Studna s pitnou vodou, na kterou je odkázána polovina obyvatel Přešovic Foto Igor Zehl- ČTK Belgický ministr národní obrany Léo Delcroix včera jednal o postavení ČR vůči NATO a vzájemných vztazích s ministrem zahraničí Josefem Zieleniecem. Delcroix uvedl, že i malé země mohou do Partnerství pro mír a NATO významně přispět a mohou poskytnout kvalitní osobnosti. K jednání se sešel rovněž s ministrem obrany Antonínem Baudyšem a podepsal s ním memorandum o spolupráci a porozumění. Foto Robert Zlatohlávek- LN Shodný program s ODS? Z politické scény Praha (pec)- Jinak, lépe, hned- tak zní ústřední heslo uskupení Jiná volba, které kandiduje v komunálních volbách v Praze a sdružuje pět levicových stran- LSU, ČSS, KSU, SLB a SDL. Oznámili to na pravidelné tiskové konferenci členové celostátního vedení postkomunistické Strany demokratické levice. Předseda strany Josef Mečl vyjádřil naději, že by se tato koalice mohla stát východiskem pro vznik budoucí levicové občanské strany nebo přinejmenším předobrazem koalice do parlamentních voleb 1996. Vedoucí představitelé SDL se znepokojením konstatovali, že teze jejich volebního programu se prý nápadně podobají komunálnímu programu 14 x 3, který před časem zveřejnila ODS. Paragrafy Dvě krádeže byly zaznamenány v OD K- Mart na Národní třídě v Praze 1. V prvním případě ostraha zadržela Poláka, jenž se pokusil odcizit mikrovlnnou troubu v hodnotě 14300 Kč. Pachatel byl obviněn z krádeže a umístěn do cely. Druhý zloděj, šestatřicetiletý Slovák, byl zajištěn, když si vyhlédl rovněž mikrovlnnou troubu za 8180 Kč. I on skončil v policejní cele. Trh s nemovitostmi očima realitních kanceláří (5) LN oslovily řadu realitních kanceláří a požádaly je o tyto informace:- jaká je situace na trhu nemovitostí v jejich regionu,- o jaké nemovitosti je největší zájem,- o jaké nemovitosti je malý zájem,- za kolik se dá koupit byt (podle velikosti) a rodinný domek,- kolik stojí stavební parcela (cena za m2),- ceny pronájmů kanceláří a obchodních prostor,- výše provize, kterou si účtují, a komu ji účtují, popř. další informace o jejich kanceláři. GAJA, realitní kancelář, Kyjov, ing. František Zapletal V oblasti Kyjovska, v jihovýchodní části Slovácka- kraje krásných žen, folkloru a vína- stagnuje trh s nemovitostmi jako všude. Příčinou je neexistence reálně splatných půjček obyvatelstvu, zejména hypoték na nákup nemovitostí pro bydlení, nerealizace bankovních zástav, dále pak tvrdší úvěrová politika bankovních domů a plošný pokles kupní síly obyvatelstva. Výjimkou na trhu jsou starší rodinné domky, kterých je v naší oblasti nedostatek, ovšem v cenách maximálně do 500 tisíc korun. Na Slovácko se totiž stěhují zpět lidé, kteří odsud pocházejí, dále lidé z Prahy, Brna, severních Čech a severní Moravy. Větší zájem je rovněž o domy s nebytovými prostorami na náměstí ve městech, o stavební parcely a stále je naprostý převis poptávky po enormně předražených bytech. Naproti tomu malý zájem je o chaty, zahradní chatky, vinohrady, pozemky na zemědělské využití, o zemědělské usedlosti, hostince, obchody na vesnicích a vinárny ve městech. Ceny bytů v Kyjově se částečně odvíjejí od polohy a vybavení. Jde přitom o družstevní byty; v soukromém vlastnictví tu máme necelé dvě desítky bytů. U bytů 1+ 1 se ceny pohybují přibližně od 180 do 260 tisíc, u bytů 2+ 1 od 280 do 360 tisíc a u bytů 3+ 1 od 350 do 450 tisíc korun. Družstevní byty v okolí Kyjova jsou asi o 100 tisíc korun levnější. Rodinný dům se v Kyjově prodává průměrně za 150 procent soudního odhadu, na vesnici v rozpětí 75- 100 procent odhadu. To vše platí pro odhady do 700 tisíc korun. Největším problémem jsou patrové řadové domky (například po rozvedených manželstvích) s odhady od 1.2 do 1.5 milionu korun, které jsou téměř neprodejné. Pokud se prodají, tak za ceny okolo 800 až 900 tisíc Kč. Obtížně se shánějí stavební parcely, zejména ve starších lokalitách, kde metr čtvereční průměrného pozemku bez větší zahrady přijde až na 3000 korun, v menších městech a vesnicích je za 500 až 1500 Kč. Ceny pronájmů kanceláří v centru města (kde téměř nejsou, zejména s telefonní linkou) se pohybují od 1000 do 1500 Kč/ m2, u obchodních ploch rovněž od 1000 do 1500 Kč/ m2, přičemž u malých obchodů jde nájemné za metr čtvereční ještě výše. Naše realitní kancelář je členem Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska. Za zprostředkování si účtujeme provize v rozmezí 3- 5 procent realizované ceny nemovitosti. Tato provize je úměrná ceně nemovitosti a její vzdálenosti od Kyjova. Kupující neplatí prakticky nic, pokud si ovšem neobjedná vyhledání vyhovující nemovitosti mimo naši databanku nabídek. Největších úspěchů dosahujeme právě v prodeji rodinných domů. Realitní kancelář GAJA úzce spolupracuje s dalšími realitními kancelářemi i mimo Slovácko, a není tudíž velkým problémem zajistit vhodnou nemovitost či kupce. Nemálo času věnujeme stanovení reálné tržní ceny. Pokud je klient ochoten ji respektovat, je nemovitost prodána velmi rychle i se zárukou za plnou úhradu kupní ceny v hotovosti, což nám zaručuje stálý přísun klientů. Krátce Dvoudenní konference ministrů zahraničí 11 zemí jihoafrického regionu a států Evropské unie skončila včera v Berlíně. Účastníci se dohodli na udržování stálého politického dialogu. EU slíbila podporovat rozvoj energetiky, infrastruktury a cizineckého ruchu na jihu Afriky. Dvoustranné dohody o spolupráci v oblasti obchodní paroplavby, spojů a výměny informací podepsali včera v Kyjevě ukrajinský president Leonid Kučma a čínský prezident Ťiang Ce- min, který je na návštěvě na Ukrajině. Americké jednotky zasáhnou záhy na Haiti, buď aby vyhnaly vojenskou juntu, nebo, pokud její předáci utečou sami, obnovily pořádek, řekl včera americký mluvčí v Port- au- Prince Stanley Schrager. Na 20 tisíc indiánských rolníků zablokovalo v pondělí v jihomexickém státě Chiapas silnice a mosty. Indiáni požadují demisi nového guvernéra státu Eduarda Robleda Rincóna. Jsou totiž přesvědčeni, že byl zvolen jen díky manipulacím s výsledky voleb 21. srpna. K první politické vraždě v Austrálii došlo v noci na úterý na předměstí Sydney, kde byl zastřelen labouristický poslanec John Newman (49), který vedl veřejnou politickou kampaň proti asijským gangům pašujícím do země drogy. O zprostředkování ve sporu mezi Řeckem a Makedonií se pokouší Německo. Bonn navrhuje, aby Skopje výměnou za zrušení řeckého embarga provedla změny v makedonské ústavě a na makedonské vlajce a aby svou zemi přejmenovala na Novou Makedonii. Svou demisi včera oznámil předseda slovinského parlamentu Herman Rigelnik. Hodlá zaujmout řídící postavení v ekonomické sféře a nemá zájem o politickou funkci. V německé sázkové hře Lotto se tento týden dále zvyšuje suma možné rekordní výhry, která už činí 42 milionů marek (zhruba 730 milionů českých korun). V minulém tahu se totiž opět nikomu nepoštěstilo uhodnout první výherní pořadí- jackpot. Čestmír Kafka: Podzimní krajina, 1960 Foto Zdeněk Merta- LN Koncert Rollins Bandu zahájí podzimní program agentury 10 : 15 Rocker Henry Rollins se svou doprovodnou skupinou vystoupí v neděli 11. září v Lucerně na pozvání agentury 10: 15 Promotion. Jeho poslední album Weight (vydává jej BMG) je příznačné velmi agresivními a intenzivními melodiemi i texty a chrleným Rollinsovým vokálem. Při koncertech jsou jeho drsné katarze ještě energičtější, divočejší a plamennější. Značnou pozornost si zaslouží i předkapela Rollins Bandu- britská rap- metalová formace Senser. Její tvorba je vystavěna na úsečně nabroušených šlezích žhavé kytary, skandovaně odsekávaném rapu a tvrdé taneční rytmice. Od obdobných formací, které fúzují funky- rock s hip hopem, se však Senser odlišují dlouhými, tajemně houkavými předehrami a využíváním počítačových i elektronických zvuků. Především však přítomností zpěvačky a flétnistky Kerstin Haighové, která svým hlasem dává řadě písní téměř exotický nádech. Debutové album nazvané Stacked Up u nás distribuuje PolyGram. Koncertem Henryho Rollinse a Senser podzimní aktivity 10: 15 Promotion zdaleka nekončí. Jak včera sdělila LN zástupkyně agentury Milena Palečková, na 13. října je do pražské Lucerny přichystán koncert americké punkové legendy Ramones. Ve spolupráci s Divadlem Archa agentura pořádá 26. a 27. října koncert Davida Byrneho, zakladatele slavných Talking Heads. V polovině listopadu na pódiu Lucerny vystoupí anglický objev Chumbawamba: skupina, která si letošním albem Anarchy vysloužila pověst nejlepší popové kapely na světě. Jako předvánoční dárek (15. prosince) připravili 10: 15 Promotion koncert jižanských ZZ Top. Známá je již předskokanka R. E. M., kteří se objeví ve Sportovní hale 26. března příštího roku. Bude jí skvělá rocková písničkářka P. J. Harvey. (tse) Kdo nemá v Přešovicích vodu, musí chodit ke studni. Je na ní sice nápis užitková voda, ale lidé nemají jinou možnost. Foto M. Růžička- LN Klidné stáří nejen pro vojáky Praha (stl)- Nejen pro vojáky je určen Vojenský otevřený penzijní fond založený Bankovním domem Skala (75%) a 11 fyzickými osobami (25%), který spolu s dalšími dvěma dostal v pondělí první licenci od ministerstva financí. Jak uvedli včera zástupci fondu, jeho základní jmění činí 24 milionů Kč. Fond bude poskytovat svým klientům výsluhový příspěvek, starobní důchod na stanovenou dobu, starobní důchod na dožití, pozůstalostní důchod a ve stanovených případech odbytné či jednorázové vyrovnání. Předností fondu, jak předpokládají jeho představitelé, bude stabilizovaný okruh klientů, poměrně krátká čtyřletá lhůta placení příspěvků pro nárok na starobní důchod, absolutní volnost při výběru druhu penze, libovolný počáteční vklad a možnost přerušení plateb. V měsíci září budou uzavírány první smlouvy, na které čeká už nyní 10 tisíc žadatelů. Ceny kávy mohou opět růst Londýn- Světové ceny kávy se podle včerejší situace na burzách připravují na další explozivní růst. Oživené obavy z poklesu brazilského vývozu vyhnaly cenu termínového kontraktu na tunu kávy opět nad čtyři tisíce USD. Londýnský trh včera dopoledne zaznamenal růst ceny listopadového kontraktu o 107 USD na 4060 USD za tunu. Bylo to již jen kousek od červencového osmiapůlletého maxima 4086 USD. Brazilská vláda chce zřejmě směrovat část kávy určené na export i na domácí trh, aby zde držela nízké ceny. V úterý brazilský úředník ministerstva obchodu sdělil, že vzhledem ke ztrátám na úrodě ministerstvo v této chvíli nedoporučuje pokračovat v aukcích. Podle londýnské brokerské společnosti GNI by zastavení brazilských exportních aukcí vytvořilo explozivní býčí situaci- to znamená prudký růst cen kávy, uvedla agentura Reuter. Legendární rocková skupina Pink Floyd zažila nad naším hlavním městem deštivé počasí, své diváky rozehřála hlavně starými písničkami Foto Pavel Hula- LN Praha se připravuje na Expo Tokio' 96 Praha- Hlavní město Praha nebude chybět na mezinárodní výstavě Expo Tokio' 96, která se uskuteční od 24. 3. do 13. 10. 1996. Česká metropole se představí v pavilonu měst světa, kde bude mít svou expozici dalších 34 měst, z toho 16 evropských. Jak včera informovala tisková mluvčí pražského primátora Michaela Kuchařová, radnice vypsala výběrové řízení na scénář a realizaci naší expozice. Praha bude mít v Tokiu bezplatně k dispozici 200 metrů čtverečních výstavní plochy. Orientační náklady na přípravu, realizaci a likvidaci výstavy jsou radnicí odhadovány na 300000 dolarů. Výstava chce ukázat japonské veřejnosti Prahu jako výjimečnou památkovou rezervaci s množstvím architektonických skvostů. Měla by také dokumentovat koncepci pražské památkové péče a seznámit návštěvníky se současným rozvojem města. Pro expozici navrhla radnice pracovní název Praha- historické sídlo pro nový věk. O Obecním domě stále nerozhodnuto Praha (kva)- Přestože Rada pražského zastupitelstva zasedala včera až téměř do rána, opět nedospěla k rozhodnutí o tom, s kým podepíše smlouvu na téměř jedenapůlmiliardovou zakázku rekonstrukce Obecního domu. Primátor Jan Koukal v této souvislosti připustil, že termín dokončení rekonstrukce, který zní na přelom let 1996- 7, se v důsledku průtahů s výběrovým řízením může mírně posunout. Rada pražského zastupitelstva už v červenci schválila rozhodnutí výběrové komise, podle něhož v soutěži na rekonstrukci Obecního domu zvítězilo sdružení firem zastoupené společností s ručením omezeným PSJ Jihlava. Toto rozhodnutí však zpochybnila společnost Konstruktiva i jedna členka komise. Vláda předložila návrh programu preventivního boje s kriminalitou Praha (em)- Parlamentní výbory začaly včera projednávat Program sociální prevence a prevence kriminality, který parlamentu k posouzení předložila vláda. Nová koncepce, v níž je zapojeno šest ministerstev, přednostové okresních úřadů a magistráty některých statutárních měst, si podle předběžných propočtů vyžádá v příštích dvou letech více než půlmiliardové náklady. Vláda v úvodní části materiálu popisuje alarmující výchozí stav. Připomíná například, že 7 procent všech vyšetřovaných pachatelů tvoří děti do patnácti let. Ročně se následkem rozvodů ocitá v neúplných rodinách 35 tisíc dětí a 10 tisíc se jich navíc rodí mimo manželství. Spotřeba alkoholu v ČR je jedna z nejvyšších na světě. Nedodržuje se zákon o zákazu podávání alkoholu mladistvým. Šíří se prostituce a venerické choroby. Stupňuje se etnická averze. Nejzávažnější sociálně patologické jevy jsou zaznamenávány v kraji severočeském, severomoravském a v Praze. Vláda se ve svém materiálu zabývá příčinami tohoto stavu a hledá řešení. Poslanci oceňují zejména to, že primární zodpovědnost za ochranu občanů a jejich majetku bere na sebe stát, i když část odpovědnosti přenáší na obce. Vláda konstatuje, že represivní opatření státu nevykazují potřebnou účinnost. Kriminalita výrazně neklesla přesto, že věznice jsou přeplněné (stav jedinců ve vazbě a ve výkonu trestu se blíží stavu za minulého režimu). Vláda proto navrhuje vytvoření republikového výboru pro prevenci kriminality, vybudovaného na základě zkušeností z USA i západní Evropy. Jeho činnost se má zaměřit především na mládež. Vláda chce zřídit institut veřejně prospěšných prací a zajistit práci pro uvězněné a dohled nad jejich znovuzačleněním do společnosti. Program prevence by se měl rozjet v roce 1995. Vojáci se vybavili do civilu Vyškov (luč)- Vojenské brašny, maskáče, kanady a spací pytle odcizili z výstrojního skladu vojenského útvaru ve Vyškově čtyři vojáci základní služby ve věku kolem dvaceti let. Do skladu vnikli v noci na 1. září poté, co na vycházce popíjeli alkoholické nápoje. Odcizené věci si vojáci uložili do svých skříněk s tím, že si je odvezou do civilu. Všichni čtyři mladíci jsou stíháni pro trestný čin krádeže, hodnota všech odcizených věcí byla vyčíslena na 55000 korun. Bůh, vyžadující krvavé oběti Jiří Hanák Podmínka je to nevyhnutelná, nelze ji obejít: každá země, která chce vstoupit do Evropské unie (dříve EHS, později ES), musí přede dveřmi zanechat ne právě zanedbatelný kousek své státní suverenity. Česká republika si ještě přihlášku ani nepodala a její přijetí je otázkou spíše desetiletí než posledních šesti let tohoto tisíciletí. S chvályhodným předstihem však už byla pronesena první slova budoucí diskuse na téma onoho kousku suverenity, kterým vstup do EU budeme muset zaplatit. Než položíme kacířskou otázku, zda dnes vůbec suverénní jsme, položme otázku jinou: co to suverenita vůbec je? Anglický historik Arnold Toynbee se o ní vyjadřuje takto: Kult suverenity se stal nejvyšším náboženstvím lidstva. Jeho bůh vyžaduje lidské oběti. A to se autor nedožil zvláště fundamentalistických výstřelků tohoto náboženství v posledních letech. Nikoliv v temné Africe, kde by se dalo leccos pochopit a omluvit politickou nevyzrálostí tamní společnosti, nýbrž na Balkáně, v onom měkkém podbřišku Evropy. Anglický sociolog a historik německého původu Ralf Dahrendorf vyslovuje na adresu sebeurčení národů (podmínka suverenity) ještě skeptičtější slova: Sebeurčení národů je jeden z méně šťastných vynálezů mezinárodního práva... je to v nejlepším případě právo druhého řádu... a dost možná, že to ani žádné právo není, ale jenom požadavek, který vytyčují populističtí vůdcové. Námitka je nabíledni: jinak se dívají na suverenitu a sebeurčení národy, jejichž existence nikdy nebyla brána v potaz, a jinak národy, jejichž existence po staletí nebyla samozřejmá a které mají ještě i dnes dost důvodů do budoucnosti nahlížet s opatrností. Počet obyvatel, velikost, výkonnost a specifická síla (např. Izrael je regionální velmocí) určují úhel pohledu. Koneckonců netajil to ani František Palacký, když přiznal, že program, metody a cíle pětimilionového Českého království musí být jiné, než by byly u téhož království, ovšem desetkrát lidnatějšího. Dnes je Česká republika desetimilionová, národnostně prakticky homogenní, na jejím území nestojí jediný cizí voják, má vládu zvolenou v nepochybně svobodných a demokratických volbách. Je Česká republika suverénní? Co se týká daní, jazyka a hranic, zcela určitě. To je však jen malá, a ne rozhodující část suverenity. Rozhodující děje, ovlivňující, ba určující život našeho státu a jeho občanů se odvíjejí mimo naše hranice a zcela mimo naše možnosti významněji do nich zasahovat. Základní otázky bezpečnosti smlouvají jiní a jinde. Světovému obchodu, konjunktuře či recesi udávají tón jiní a jinde. Zkrátka hudba plné suverenity hraje pod jinými okny, k nám v nejlepším případě doléhá její ozvěna. Až do první světové války bylo opravdu suverénních jen šest sedm velmocí. Po druhé světové válce už jen dvě supervelmoci, žádná (západo) evropská. A dnes je v Evropě suverénní už jenom Evropa sama. Ta západní, integrující se. Spolek zemí, z nichž si každá musela vyříznout libru masa ze své suverenity a přinést ji jako obětinu budoucnosti, která začíná fungovat už dnes. Z tohoto pohledu vypadají odpůrci vzdání se části suverenity České republiky pošetile. Nemohou totiž vyvrátit základní argument: za naši libru si koupíme jistotu. Nikoliv absolutní, tu nikdo nabídnout nemůže. Koupíme však to nejlepší, co na trhu je. Naději na bezpečnost a na budoucnost. V českém kontextu však mají nevraživé grimasy na adresu Evropy ještě specifický podtext: kdo bojuje proti přílišné suverenitě Bruselu (sídlo orgánů EU), ten bojuje za suverenitu Německa. Kdo chce uvolnit pouta, svazující šestnáct států Evropské unie, ten chce uvolnit pouta, svazující Německo. Jak to říkal Palacký? Kdyby nás bylo padesát milionů, to bych arciť tak mluvit nemohl. Vklady KB na dobu neurčitou s pevnou úrokovou sazbou (stav k 29. srpnu 1994) Štěnice zničila volební kampaň V brazilském souboji o prezidentský úřad nastal nečekaný zvrat Jana Blažková Nemám žádné skrupule. Co našemu kandidátovi prospěje, zveřejníme, zbytek zatajíme, řekl v soukromém rozhovoru brazilský ministr financí a člen Sociálně demokratické strany Rubens Ricupero. Víkendová debata s přítelem však tak úplně tajná nebyla. V místnosti byl zapnutý mikrofon soukromé televizní společnosti, která s ministrem předtím natáčela interview. Mikrofon posloužil jako štěnice: upřímné vyznání zároveň s ministrovým přítelem vyslechly v přímém přenosu i miliony televizních diváků. Ricuperovi nezbylo než podat demisi. Pozdě. Katastrofa byla na světě. Ministr svým upřímným cynickým prohlášením patrně zahájil zkázu doposud nadějné předvolební kampaně Fernanda Henriqua Cardosa- kandidáta za vládní Sociálně, demokratickou stranu do říjnových prezidentských voleb. Opoziční Strana práce eso, které v předvolebním mariáši zčistajasna dostala do rukou, uvítala. Podle nových volebních předpisů v Brazílii se musí vláda v předvolební kampani chovat naprosto neutrálně. Ricupero společně s Cardosem, který zastával funkci brazilského ministra financí až do dubna 1994, odstartoval letos v červenci nadějný protiinflační plán. Zavedením nové měny- realu, který má zhruba stejnou hodnotu jako americký dolar- se jim podařilo snížit měsíční inflaci z původních 54 procent na pouhá čtyři procenta. Životní úroveň Brazilců rychle stoupla a Cardosova popularita se zvýšila o pětinu. V průzkumech veřejného mínění vedl se 45 procenty podpory národa před svým nejsilnějším protivníkem Luizem Inaciem da Silvou ze Strany práce (23 procent). Zdálo se, že sociální demokraté se mohou 3. října těšit na poměrně snadné vítězství. Koncem srpna se však inflace znovu začala zvyšovat. Když za tento měsíc dosáhla šesti procent, ocitl se Cardoso, duchovní otec nové měny, ve stavu ohrožení. Sociální demokraté začali bít na poplach. Ricupero využil své moci ministra financí a začal čísla upravovat. Nejenže se dopustil podvodu na lidech, svou podporou jednoho z kandidátů navíc hrubě porušil striktní volební předpisy. Počítal s tím, že se veřejnost o podvodu nic nedozví. Zřejmě oprávněně- k údajům o skutečném stavu inflace měl přístup jen omezený počet lidí. Na zapomenutý mikrofon nepomyslel. Situaci nedokázal zachránit ani současný brazilský prezident Itamar Franco (rovněž člen sociální demokracie), když ministrovu demisi okamžitě přijal. Prezident pak v prohlášení občanům vysvětloval, že s Ricuperovou aktivitou nemají vláda ani sociální demokraté nic společného. Opoziční kandidát da Silva- přezdívaný syn lidu- zatím svého čerstvého trumfu dokázal využít. Hlasitě žádá, aby volební komise Cardosovu kandidaturu pro podvody zrušila. Ačkoliv se mu tento požadavek téměř jistě nepodaří prosadit, naklíčené semínko nedůvěry ještě vydatně zalil. Straně práce, která je v ofenzívě, stačí málo. V prvním kole prezidentských voleb v Brazílii může zvítězit ten kandidát, který získá více hlasů než všichni jeho protivníci dohromady. Pro Cardosu by podle průzkumů veřejného mínění minulý týden hlasovalo 45 procent voličů. Tento výsledek by znamenal o šest procent více hlasů, než by dostali všichni ostatní protikandidáti dohromady. Da Silva nepotřebuje zásadní zvrat. V této chvíli má sice jen 23 procent podpory voličů, pokud ale s ostatními adepty Cardose připraví o zmíněných šest procent přízně, vynutí si druhé kolo voleb, do kterého postoupí jen dva nejúspěšnější. S vládním kandidátem by se utkal 15. listopadu. Obohacen o hlasy poražených kandidátů, by ve volbách mohl nakonec i zvítězit a do prezidentského křesla na dalších šest let usednout sám. Odvolaný Ricupero se svým výrokem nezavděčil. Udělal nejen těžkou hlavu své straně, navíc ohrozil i ekonomický plán, který Brazilcům poprvé od roku 1986, kdy začala nevídaná inflace měny, sliboval krok k blahobytu. Nedůvěra k ministrovi financí s sebou přináší i nahlodání víry v používané peníze. Epocha němoty, zátiší čekání Dnešní ruská i česká kultura akumuluje energii, říká bohemista Igor Ivanov Pavel Janáček Liblického setkání bohemistů z celého světa, které letos již popáté zorganizovala Obec spisovatelů a jehož pracovní jednání včera skončilo, se zúčastnil také petrohradský překladatel a básník Igor Ivanov- autor knižního eseje o Osvobozeném divadle, nezvalovské monografie, tlumočník a přítel mnoha našich básníků z legendární generace meziválečné moderny. S českou avantgardou sblížil Igora Ivanova, narozeného v roce 1930, kromě jiného jeho vlastní básnický zájem o volný verš, tedy způsob vyjádření v ruském prostředí neobvyklý. Náš estetický názor byl blízký, říká. Překlady z češtiny váznou O svých setkáních s Hrubínem, Seifertem, Holanem, E. F. Burianem i dalšími (například s Toyen a Šímou v Paříži) napsal tento okouzlující plachý muž velkoměstského západního střihu, jak ho nazývá divadelní historik František Černý, dokonce svazek vzpomínkových medailonů. Rád by ho u nás vydal- překladový ruch z češtiny se totiž v Rusku podle něj uzavřel edicí jeho práce Osud a múzy Vítězslava Nezvala (1990). Známe spoustu českých knih, které by se mohly těšit čtenářskému zájmu, říká Ivanov, ale u nás se teď holduje spíše americkému způsobu vyjadřování a jednání, což se týká i literatury. I když dovoz laciné četby už se u nás okoukal a ta nejdůvtipnější nakladatelství už ji neprodukují. Přežívá ale stará představa, že co pochází od sousedních slovanských národů, není tak zajímavé. Za příklad může posloužit výbor z próz Josefa Škvoreckého, s nímž se Ivanov zná od poloviny šedesátých let. Vydání se připravovalo již v roce 1968, po srpnu projekt z pochopitelných důvodů padl. Po dvaceti letech Škvorecký souhlasil i s honorářem v rublech a trval jen na tom, aby kniha obsahovala Prima sezonu. Ani tak se ji však nepodařilo dodnes vydat. Jan Werich a Osvobozené Igor Ivanov publikuje od poloviny sedmdesátých let pod jménem Inov. Takto u nás před dvěma lety péčí Karlovy univerzity vyšla i kniha o Osvobozeném (Jak to všechno bylo, pane Werichu?), svazek s pozoruhodnými publikačními osudy. Původně ji totiž v roce 1971 v autorově vlasti vydalo nakladatelství Isskustvo. Po zásahu Jiřího Taufera, který tehdy působil na naší moskevské ambasádě, byla však stažena z oběhu. Tím ovšem Ivanovův zájem o naše divadlo neskončil: Mezníkem v našem myšlení byl rok 1968, říká. Když jsem poté přijížděl do Prahy, měl jsem možnost setkávat se i se samizdatovou literaturou. Chodil jsem do Divadla Járy Cimrmana, které bylo ohniskem tiché solidarity a kde se sice to nejkrásnější odehrávalo v hledišti, ne na jevišti- ale podněcovalo to. Věděl jsem o osudech Pavla Kohouta a pokládal jsem za svůj nesplacený dluh něco o tom všem napsat. Cyklus napůl vzpomínkových, napůl analytických portrétů Václava Havla, Pavla Landovského, Ivana Klímy a dalších vyšel v Rusku zatím jen časopisecky. Snad nejbližší je mi z tohoto okruhu českého dramatu Josef Topol. Knihy a časopisy váznou Po roce 1989 informace mezi českou kulturou a ruskými bohemisty bohužel váznou. Nedostáváme nejen knihy, ale ani časopisy, říká Ivanov, jehož manželka Irina Poročkinová učí českou literaturu na petrohradské univerzitě. Z toho mála, co jsem tu mohl číst nebo co jsem tu viděl na divadle, usuzuji, že se vaše situace podobá té naší. Holduji stále Halasově generaci, na nejnovější básnické produkci, jak se jí tu probírám, mne nic příliš nezlákalo. Ruská kultura se dnes podle Ivanova nachází v období akumulace tvůrčí energie: Nemohl bych uvést nějaké velké současné estetické výboje. V posledních deseti letech se neobjevily směrodatné věci. Snad se to hledání dopracuje k objevům. Rozhodně to však neznamená, že se nic plodného neděje. Podstatná je podle Ivanova zejména restituce hodnot, rozvrácených či odsunutých do zapomnění jak říjnovým převratem roku 1917, tak izolací a stagnací sedmdesátých let. Zaplňují se mezery, staví se mosty. Tento návrat osobností, jmen i textů má několik vln. Ruští čtenáři objevují či znovuobjevují texty emigrantů jako Ivana Bunina, Vladimira Nabokova, Fridricha Gorenštejna, Josifa Brodského, Sergeje Dovlatova- oba posledně jmenovaní ostatně patřili k Ivanovovu literárnímu mládí. Symbolem této vlny je Alexandr Solženicyn, říká Ivanov. Jeho knihy se už dnes moc nekupují, nakladatelství a časopisy totiž jeho texty jednu dobu doslova chrlily. Ruská tradice neobchází Západ Právě ve vztahu k Solženicynově politickému a národnímu konceptu pokládá petrohradský literát za důležitou obnovu jiných ruských myšlenkových tradic. V této souvislosti je důležitý například návrat děl filozofa Borise Vyšeslavceva, kterého spolu s jinými intelektuály a umělci sovětské Rusko na počátku dvacátých let vystěhovalo do exilu. Vyšeslavcevovo Věčné v ruské filozofii je nejlepší kniha o rozvoji ruské myšlenky, vysvětluje Ivanov. Klade totiž otázku po směřování Ruska mezi Západem a Východem opačně než Solženicyn. Dnešní nacionalismus se vrací k představě, že Rusko má svou zvláštní cestu a západní model se pro ně nehodí. Vyšeslavcev naproti tomu tvrdil, že Rusko jde vlastní cestou, ale nikoli z důvodu nějaké vyvolenosti. Pouze v určitém okamžiku tak jako každý jiný národ zvažuje cíle, priority. Rozhodně tím však nemá utvrzovat nějakou vlastní jedinečnost. Divadlo bez literatury Znakem hledání v současné ruské literatuře je podle Ivanova i nástup postmoderní kohorty, mladých autorů jako Jurije Davydova, Jegora Radova, básníka Valerije Popova. Básníkem podle něj zůstal i největší dnešní rockový idol Ruska- Boris Grebenščikov. Nejsem však nadšen naším divadlem, míní Ivanov. Současný trend prý směřuje k nadvládě formálních postupů, k převaze tělesného prvku nad literárním. V té souvislosti zmiňuje petrohradský bohemista moskevské divadlo Romana Vikťuka, pracující na podobném principu jako tradiční japonské kabuki. Všechny role zosobňují muži, text tu nehraje skoro žádnou roli, spíše výraz těla. Svědčí to o tom, že nastala epocha němoty, zatímco si básníci cosi smolí v zátiší čekání. Zkuste si vybrat z těchto trezorů (asi tak od pěti do patnácti tisíc korun) například bezpečnostní třídu 2. Pokus o zázrak Olomouc - V nejlepším utkání sezóny porazily v úterý volejbalistky Mory Olomouc KP Brno 3:2. Nevídané drama bylo předzvěstí dnešního pokusu Olomouce dostat se přes ukrajinskou Iskru Lugansk přece jen do čtvrtfinále PMEZ. Po prohře 0:3 a zisku jen dvaceti bodů se to zdá nereálné, ale trenér Jiří Teplý míní: "Proti Brnu jsme podali přibližně stejný výkon jako proti Lugansku. Cením si ale toho, že děvčata dovedla zvrátit nepříznivý stav 0:2, v posledním setu odvrátila tři mečboly a zvítězila. Určitě to posílilo jejich sebevědomí. Ve čtvrtek se pokusíme o malý volejbalový zázrak, musíme ale začít hrát naplno již od prvního setu." Utkání začíná v 17.30. Do Interpoháru jen jedno české mužstvo Curych - Český fotbal bude moci nasadit do nového ročníku letního Interpoháru jen jedno mužstvo a nikoli až čtyři, jak se původně předpokládalo. "Vedení UEFA ještě jednání o této otázce nedokončilo, je však téměř naprosto jisté, že ve čtvrtek uzavře své zasedání rozhodnutím, že pro účast klubových mužstev v Interpoháru bude platit běžný koeficient UEFA, a ten je pro nás krajně nevýhodný," uvedl Rudolf Baťa, sekretář ČMFS. Když teče voda a chybí domovník (LN 17. 1. 1995) Úřad vlády na můj dopis odpověděl promptně, ale měl jsem správné tušení, že shora se ničeho nedočkám. Úřad potřeboval sedmadvacet řádek, aby mi mj. vysvětlil, že: "Litujeme, nemůžeme vám pomoci, neboť v současné době již není umožněno, aby stát direktivně zasahoval do činnosti samostatných právnických osob. Z naší strany nelze přimět správce domu k přijetí toho či onoho opatření, byť by se i jednalo o opatření, které by bylo v zájmu nájemníků... Nebude-li dosaženo řešení, které by bylo přijatelné pro obě strany, umožňuje náš právní řád, aby se nájemník domáhal svého práva u nezávislého soudu." Takže suma sumárum: souhlasí se mnou, že rušení instituce domovníků je vůči občanům neprozřetelné, ale sami nic nařídit nemohou. Na odpověď z parlamentu (dojde-li vůbec nějaká) si asi budu muset nějakou dobu počkat. Otázky a odpovědi, ale zatím bez Redforda Berlinále má za sebou více než polovinu programu i nepředpokládanou aféru. Včera se totiž měla odehrát jedna z letošních vrcholných atrakcí - návštěva Roberta Redforda u příležitosti evropské premiéry jeho snímku Otázky a odpovědi, uvedeného mimo soutěž. Navzdory závazku však Redford nakonec do Berlína nepřicestoval. Podle berlínského festivalového deníku se on ani společnost Buena Vista nenamáhali s jakýmkoli vysvětlením. Na tento zádrhel však dá jistě zapomenout osobní přítomnost Alaina Delona, jehož retrospektiva se na letošním Berlinále uvádí v rámci každodenní sekce Pocta. Film Otázky a odpovědi (Quiz Show), ověnčený čerstvými oscarovými nominacemi, vzbudil navzdory Redfordově absenci značný divácký zájem. Drama o podvodné televizní soutěži vzhledem ke své obhajobě poctivosti a spravedlnosti vyznívá sice ušlechtile, zároveň však působí příliš umluveně a značně rozvláčně. Příjemným osvěžením se naopak stal skromný a milý mexický snímek Ulice zázraků. Režisér Jorge Fons v něm s pochopením líčí běžné příběhy obyčejných lidiček v zapadlé části Mexico City: popisem všednodennosti, ozvláštněným melodramatickými motivy i jemnou nadsázkou dospívá k působivému obrazu prostého lidského údělu. Snímek vznikl podle novely egyptského nositele Nobelovy ceny za literaturu Naguiba Mahfuze a připomíná starší prózy Bohumila Hrabala. Podobný charakter měly také izraelský soutěžní příspěvek Sh'chur a hongkongský Letní sníh. Oba portrétují každodenní život větších rodinných komunit. Zároveň vypovídají o konfliktu tradice (zosobněné patriarchálními otci) a moderny reprezentované emancipovanými ženami.Divácky vděčný byl i další soutěžní snímek, civilně pojatá milostná romance mladého Američana a Francouzky v letní Vídni, s názvem Před východem slunce (Rakousko-USA, r. Richard Linklater). Obecně v soutěžní kolekci letošního Berlinále zatím převládají komorně laděné drobnokresby nad monumentálními společenskými dramaty. K těm patří snímek Hory Taebaek, v němž nejznámější jihokorejský režisér Im Kwon-taek rekonstruuje levicové povstání a jeho krvavé následky v době dělení země. Z bohaté nabídky mimosoutěžních filmů pobavila americká nezávislá lesbická komedie Bar Girls (r. Marita Giovanniová). Podobně jako u nás uvedený australský snímek Dobrodružství Priscilly, královny pouště, i film o "barových dívkách" se pokouší uchopit jedno z tabuizovaných témat způsobem, který je přístupný i běžnému divákovi. Zájem o českou kulturu v maďarské provincii V severovýchodním cípu Maďarska jsou proslulé vinice v okolí Tokaje. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se tam pije i výborné suché víno, nejen proslulý sladký Tokaj. Rybí polévka je ostatně také vynikající. Nedaleký Šaryšský Potok má Komenského ústav pro vzdělávání učitelů - a tento ústav vydal v roce 1993 k jubileu českého pedagoga zajímavý sborník - jsou v něm také nové poznatky o činnosti Komenského v Uhrách. Největší město oblasti, Nyíregyháza, má 115000 obyvatel - a mezi nimi slovenskou menšinu. Slováky sem přesídlil roku 1753 hrabě Ferenc Károlyi a dodnes si zachovali jazyk. Na školách se učí také slovenština a na zdejší Vysoké škole pedagogické je lektorát slovenštiny. Kursy češtiny vede dr. István Udvari, vedoucí katedry ukrajinštiny a rusínštiny. Má však nedostatek českých knih - jsou drahé a těžko se shánějí. Rektor školy prof. dr. Gábor Székely je slavista a germanista a do Čech často jezdí. Škola má dávné úzké styky s Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Divadlo v Nyíregyháze uvedlo dramatizaci "Ostře sledovaných vlaků" Bohumila Hrabala a v knihovně Vysoké školy pedagogické je u příležitosti spisovatelových osmdesátin výstavka jeho děl v maďarštině. V antikvariátech se najdou starší české tisky, které přechovávaly místní slovenské evangelické rodiny. Nejčastěji se na regálech objevují různá stará vydání proslulé knihy "Cithara sanctorum" od našeho Jiřího Třanovského. Blízké mariánské poutní místo Máriapócs má proslulou ikonu plačící Panny Marie. Kostel a klášter jsou střediskem maďarských řeckých katolíků a poutníci sem přicházejí také ze Slovenska, z někdejší Podkarpatské Rusi, z Polska i z Rumunska. Zvláštností je každoroční pouť tisíců řeckokatolických Romů. Liturgii slouží kněz v romštině a věřící se romsky modlí a v tomto jazyce zpívají. Videokazeta s nafilmovanou dlouhou romskou řeckokatolickou liturgií je dokladem exotiky, o níž se málo ví - ani v Maďarsku mnozí o ní neslyšeli. Na Vysoké škole pedagogické v Nyíregyháze jsem přednášel u germanistů a slavistů. Největším překvapením pro mé posluchače bylo sdělení, že v Praze je vydáván maďarský časopis Prágai tükör (Pražské zrcadlo). Před válkou vycházel v Praze maďarský časopis Prágai Magyar Hírlap (Pražský maďarský zpravodaj) a nynější pražský maďarský časopis na něj volně navazuje. Třetí číslo Prágai tükör přináší například stať nynějšího českého velvyslance v Budapešti prof. dr. Richarda Pražáka - "Česko-uherské vztahy v době Matyášově" a článek budapešťského bohemisty prof. dr. László Dobossyho o Hynkovi z Poděbrad "Český básník na Budíně", ale také maďarský překlad stati Ferdinanda Peroutky "Jací jsme". Časopis vydává Svaz Maďarů žijících v Českých zemích, a tak není divu, že je v něm rubrika věnovaná životu této menšiny u nás. Mezi vydavateli je pražský hungarista prof. dr. Petr Rákos a spolupracovníky má Prágai Tükör i v Maďarsku a na Slovensku. Maďarsko-české kulturní styky byly za komunismu často jednostranně zaměřeny na povinné obdivování nudných propagandistických publikací na obou stranách. Dnes tyto styky trpí nezájmem různých institucí - a přesto existují a mají tendenci sílit. V Maďarsku i u nás jsou obětaví lidé, kteří ze zájmu o věc potichu pracují. Teď půjde o to, aby nezůstala nepovšimnuta jejich činnost, která slouží vzájemnému porozumění a sblížení národů ve střední Evropě. Problematické propojení dálnice z Čech do Saska Pokud by dálnice měla procházet ekologicky nejcitlivějším koridorem, je řešení ze všech pohledů nezodpovědné V příloze LN "Koruna" (3. 2.) vyšel článek o dálnici D8 dle jednostranných podkladů získaných od investora. Tuto investici lze však posoudit i v širším kontextu. Ke koncepci dopravního spojení Čechy-Sasko vydala 7. února stanovisko Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ). Ve směru Čechy-Sasko, kudy vede naše nejfrekventovanější spojení se západní Evropou, je nezbytné zásadní zlepšení železničních i silničních tras. V souladu s dohodami EHK OSN je třeba vybudovat novou vysokorychlostní trať a získat vyhovující dálkovou silniční trasu. Trasa E55 bude zabezpečovat kromě směru na Berlín i silné směry na severozápad: Lipsko-Hannover a Erfurt-Kassel. Dosavadní trasu E55, která koliduje s chráněnými krajinnými oblastmi, je proto třeba posunout na západ. Přes proklamace o proporcionálním vývoji dopravních odvětví připravuje resort dopravy výstavbu jen pro ekologicky škodlivější silniční dopravu. Navíc - bez ohledu na změnu dopravní situace a zvýšené požadavky na ochranu krajiny a životní prostředí - po roce 1990 oživil staré řešení s dálnicí D8 v poloze od stávající E55 na východ. Německá strana sice v roce 1991 nabízela pro novou automobilovou trasu západnější koridor na Chomutov, který je z hlediska ochrany přírody Saska i jeho regionálního rozvoje mnohem příznivější a na naší straně lze trasu získat levně a rychle, náš resort dopravy však toto řešení odmítl. I když naléhavost přeložení stávající trasy E55 do nové polohy stále vzrůstá, investor resortu dopravy nadále připravuje zdlouhavou výstavbu dálnice D8 vedenou mj. přes chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Účel této činnosti se časem dokonce dostal do rozporu se zákonem č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který na celém území CHKO výstavbu dálnic výslovně zakazuje. Další příprava dálnice D8 již nemá zákonný podklad také z toho důvodu, že nové vymezení celostátní sítě dálnic a čtyřpruhových rychlostních silnic, které mělo nahradit starou koncepci zrušenou v listopadu 1993, neprošlo povinným posouzením vlivů na životní prostředí podle zákona č. 244/92 Sb. V důsledku českého odmítnutí západního posunu E55 bylo v letech 1992-93 oživeno staré řešení dálnice i na německé straně, které tam vyvolalo značný odpor veřejnosti. Důvodem je, že transevropský provoz soustředěný na novou trasu E55 by díky její nevhodné poloze byl zaveden do obytných částí Drážďan, rekreačního území jihovýchodního Saska a nejcennější části Krušných hor. Dálnici Drážďany-Lovosice na základě odborného rozboru zásadně odmítlo memorandum smíšené sasko-české ekologické rady z května 1994, které v závěru vyzvalo ke komplexnímu řešení a novému zhodnocení celé problematiky s využitím již existujících a vylepšených dopravních cest. V návaznosti na zásady obsažené v memorandu zpracovala nezávislá ekologická organizace Děti Země vstřícný návrh dopravního spojení Čechy-Sasko, který představuje výhodnou alternativu k dosavadnímu oficiálnímu řešení. Návrh, zaslaný v září 1994 odpovědným orgánům do Bonnu, Drážďan a Prahy, spočívá v tom, že koridor na jih od Pirny, vymezený saskou stranou pro starou polohu dálnice, bude využit pro vysokorychlostní trať, pro přeložku mezinárodní trasy E55 bude urychleně modernizována chomutovská silnice až ke státní hranici a na německé straně bude využit nabízený koridor, přičemž čtyřpruhový profil od Prahy skončí v Lovosicích, kde naváže na teplickou a ústeckou silnici I. třídy a úsek Řehlovice-Trmice zůstane součástí čtyřpruhové silnice Teplice-Ústí n. L. Protože odpovědi na tento návrh - pokud vůbec přišly - byly nedostatečné, Děti Země zaslaly odpovědným ministrům SRN, ČR a Saska koncem roku 1994 tentokrát již otevřené dopisy. Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) považuje alternativní návrh dopravní koncepce za neobyčejně přínosný a podporuje argumenty i postup, který Děti Země zvolily. Dálniční propojení Lovosice-Drážďany by zavedlo nové vysoké objemy dopravy do míst, kde hodnoty znečištění ovzduší oxidy dusíku a prašným aerosolem patří již dnes k nejvyšším z celé severočeské oblasti, na návětrnou stranu největšího města oblasti, Ústí n. L. Chomutovská poloha E55 je méně nepříznivá a zároveň vytvoří předpoklady pro rozvoj hospodářsky slabých oblastí severních Čech. Její výrazně menší investiční náročnost má výhodu nejen ve finančních úsporách, ale i v dřívějším ukončení kritického stavu na dnešní trase E55. STUŽ se ztotožňuje se závěry Memoranda sasko-české Ekologické rady, že dálnice jako řešení dopravních a hospodářských problémů, obzvlášť pokud by měla procházet ekologicky nejcitlivějším koridorem, je řešení ze všech pohledů nezodpovědné. Jedná se o předimenzovaný a tím i nadměrně nákladný projekt, na české i německé straně značně a nezvratně poškozující hodnotné přírodní prostředí, které je o to cennější, že se vyskytuje uprostřed tzv. černého trojúhelníku. Bylo by neštěstím pro oba naše národy, kdyby jejich budoucí vztahy byly trvale zatíženy důsledky podobně problematické stavby, jako je na Dunaji. STUŽ se proto připojuje k požadavkům Dětí Země a vyzývá ministra dopravy a vládu ČR, aby ve věci dopravního spojení Čechy-Sasko neprodleně přehodnotili svůj dosavadní postup ve prospěch výše uvedené alternativní koncepce a zabránili tak dalším věcným i morálním škodám, které působí neopodstatněné uplatňování zastaralé koncepce nejen nám, ale také saské straně. Nejnovější zpráva ze Saska říká, že zastupitelstvo zemského hlavního města Drážďany výstavbu dálnice zamítlo. Automobilový boom ve Francii Brusel - Odbyt osobních vozů v západní Evropě byl podle sdružení evropských automobilových výrobců v lednu o 3.7 procenta vyšší než ve stejném měsíci loňského roku. Počet nových registrací automobilů dosáhl v lednu 1.085 miliónu. Největší vzmach zaznamenal odbyt automobilů ve Francii, kde došlo k růstu odbytu o 20.7 procenta na 155900. V Itálii vzrostl prodej nových aut o 7.7 procenta na 205000 vozů. Naproti tomu v Německu odbyt klesl o 1.7 procenta na 245000 vozů a v Británii se snížil o 3.7 procenta na 191200 vozů. Největší podíl na trhu osobních vozů si v Evropě uchovala skupina Volkswagen se 14.2 procenta trhu, i když ztratila z 15.6 procenta v lednu 1994. Počet nových registrací vozů skupiny VW klesl o 5.7 % na 154300. Svůj podíl na trhu zvýšil ze 12 na 13 procent Fiat a ze 12 na 12.8 procenta Ford. O jeden procentní bod na 10.7 procenta vzrostl podíl Renaultu. Podíl GM klesl ze 13.2 na 12.8 procenta a podíl japonských automobilek se snížil z 10.9 na 10.2 procenta. Největší absolutní pokles odbytu zaznamenal Mercedes, u jehož automobilů došlo ke snížení počtu registrací o 14.6 procenta na 37500. Podíl Mercedesu na trhu tak klesl ze 4.2 na 3.5 procenta. KLDR od dohody s USA asi odstoupí Pchjongjang - Severní Korea včera oznámila, že odstoupí od historické dohody o změně svého jaderného programu, kterou uzavřela se Spojenými státy, pokud ji bude Washington nutit, aby přijala lehkovodní reaktory z Jižní Koreje. Mluvčí severokorejského ministerstva zahraničí podle zprávy severokorejské agentury KCNA řekl, že zhroucením dohody jeho země nemá co ztratit. USA, Jižní Korea a Japonsko vytvořily mezinárodní konsorcium, které by mělo KLDR podle jaderné dohody mezi Pchjongjangem a Washingtonem, uzavřené loni v říjnu v Ženevě, obstarat nové jaderné reaktory náhradou za ty, na nichž KLDR postavila svůj původní jaderný program. Slabý dolar se připravuje na srážku Londýn - Během středečního dopoledního zasedání si dolar lízal rány po svém poklesu v posledních dnech a účastníci trhu přitahovali americké měně otěže nakrátko v očekávání amerických ekonomických ukazatelů. Podle obchodníků by po zjevné roztržce, kdy se americké cenné papíry v úterý zotavily v důsledku zpráv o slabším než očekávaném maloobchodním prodeji v USA, zatímco dolar oslabil, mohla být zajímavá reakce na nejnovější zveřejněné ukazatele. Příznivé údaje mohou zasáhnout cenné papíry a podpořit zranitelnost dolaru. Pokud však budou slabé, vyžádá si to podstatný vzestup akcií, nežli dolar zpevní, tvrdí měnový stratég Banque Paribas Joe Pendergast. Včera v poledne okusil dolar spodní hranici svého nejnovějšího půlfenikového rozpětí na 1.5080/85 DEM. Pod klíčovou podpůrnou hranici 1.5150 DEM se dolar dostal v úterý v souladu s oslabením mexické měny po rezignaci guvernéra státu Chiapas. ČSSD je pro plošné sociální dávky Praha - Sociální demokraté kritizují vládní návrh zákona o sociální podpoře, který zavádí adresnost většiny dávek. ČSSD požaduje, aby ty z dávek, které se týkají rodin s dětmi, byly nadále vypláceny plošně, bez ohledu na výši příjmu rodiny. Přídavky na děti by podle vládního návrhu měly dostávat pouze rodiny, jejichž příjem nepřekročí 1.8násobek životního minima. ČSSD kritizuje ve svém prohlášení neuváženost takového kroku, který se podle ní dotkne nikoli bohatých, ale středních a nižších vrstev. Strahovský tunel na podzim 1996 Praha - Pražský strahovský tunel bude pravděpodobně uveden do provozu v září příštího roku. Novinářům to sdělil pražský primátor Jan Koukal. Tato lhůta je podle jeho slov technicky reálná, skutečný termín však závisí na tom, zda budou včas získána všechna potřebná povolení. Motoristům by podle Koukala sloužily oba tubusy tunelu, na smíchovské straně by však zatím ústily pouze do jedné komunikace, která svede dopravu do Plzeňské ulice. Primátor připustil, že představitelé radnic Prahy 5 a 6, na jejichž území tunel vyúsťuje, vyslovili obavy z neúměrného dopravního zatížení tamních komunikací, pokud bude tunel otevřen dřív, než se dostaví vnitřní dopravní okruh. Tunel by měl odlehčit silnému silničnímu provozu na Malé Straně a na Smetanově nábřeží a přinést úsporu 9.2 mil. litrů benzínu a nafty ročně. Volič není špalek O třetinu méně příznivců oproti lednovému průzkumu vykázala Občanská demokratická aliance v únorovém šetření Střediska empirických výzkumů. Pokles je to značný. Zaznamenáníhodné změny vykazují i další strany, u ODS i ČSSD však jde naopak o vzestup. Analýza průzkumů preferencí má většinou význam teprve při sledování dlouhodobých tendencí. Letos v únoru je však zhoupnutí tak nápadné, že se vymyká statistické chybě i náhodným pohybům. Vysvětlení je po ruce. Pověst ODA zle poznamenaly okolnosti půjčky u zkrachované Kreditní a průmyslové banky a také prezentace vážného obvinění Bezpečnostní informační služby z úst jejího předsedy i následné výroky dalších představitelů aliance. Vysvětlení, která jsou příliš nápadně po ruce, je nutno přijímat obezřetně, v tomto případě však podobná spekulace není příliš riskantní. ODA poprvé výrazně doplatila na skutečnost vyplývající z jiných, dlouhodobějších průzkumů. Podle nich jsou to právě potenciální voliči aliance, kteří cítí nejslaběji vazbu na svou stranu. ODA nedisponuje ve srovnání s jinými stranami příliš velkým počtem svých "skalních příznivců". Je dost možné, že na této skutečnosti se podepisuje nezájem některých špiček ODA o členskou základnu, chybějící chuť opírat se o ni a taktéž chybějící odvaha nechat se konfrontovat s jejími názory. Nestabilní podpora vlastních členů, natožpak příznivců je faktorem, který může aliance velmi silně pocítit právě ve chvíli, jako je tato. O to více by výsledky průzkumu měly vést představitele ODA, a nejen je, k zamyšlení. Stínat posla špatných zpráv ve stylu, že svou politiku neděláme pro preference, se může vymstít. Naopak, vztah k veřejnosti a naslouchání jejímu hlasu by měly být jednou z odborností politika. Sebelepší teoretik, který neumí veřejnosti vysvětlit své kroky, není politik. Poslední průzkum jasně ukazuje, že naše veřejnost není špalkem, na kterém se dá štípat dříví, ale že se učí hodnotit a reagovat. Výsledky únorového průzkumu STEM nelze přeceňovat. Další měsíce koneckonců mohou být i ve znamení návratu bloudících oveček zpět do stáda aliance. Vzniklá situace by však měla vést k zamyšlení nad systémem vnitřní demokracie strany, ve kterém, zdá se, není vše v pořádku. Nejhorší variantou by bylo strkat hlavu do písku. Už před třemi lety vysvětlovali představitelé ODA propad v parlamentních volbách nepřízní médií a zmanipulovanými průzkumy. Pokud ODA i tentokrát nenajde odvahu hledat příčiny problémů u sebe, může se únorové zhoupnutí proměnit v namydlenou skluzavku. Návrh širších pravomocí vlády nehodnotí politici jednoznačně Pozor, neautorizovaný text ! Praha - Podle předsedy ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Výborného (KDU-ČSL) neumožňuje současná právní úprava parlamentu včasné plnění rezolucí Rady bezpečnosti OSN. V těchto případech je prý nutné svěřit přijetí zákona jinému orgánu. S tím počítá i návrh Legislativní rady vlády, aby kabinet v přesně vymezených případech měl možnost přijímat opatření mající účinnost zákona. Tímto způsobem by se do právního řádu přenášela například usnesení Rady bezpečnosti OSN. Vyžadovalo by to ovšem změnu ústavy. Předseda poslaneckého klubu KDS Marek Benda považuje podobný krok za potřebný. "Chceme-li být členy mezinárodního společenství, musíme být schopni rozhodnutí Rady provádět," vysvětlil. Zásah do ústavy Benda nepovažuje za zásadní problém: "Opakovaně říkáme, že je potřeba v ústavě dořešit přinejmenším věci, které souvisí s výjimečným stavem." Podle místopředsedy ODA Karla Ledvinky má mít exekutiva oprávnění k tomu, aby v případě, kdy parlament není schopen se sejít, přijímala rozhodnutí o síle zákona. Poslankyně Petra Buzková (ČSSD) chápe, že z hlediska udržení bezpečnosti je mnohdy třeba reagovat rychle. Nevidí však důvod, proč by nemohl být okamžitě svolán parlament. To, že by vláda měla sama vydávat akty se silou zákona, ji šokuje. Taktéž místopředseda ČSSD Jaromír Kuča se vyslovil proti "posilování pravomocí vlády na úkor parlamentu".Předseda zahraničního výboru Jiří Payne (ODS) soudí, že pokud by se měla prosadit uvedená zásada, tak by šlo o naprostou novinku v našem ústavním právu. Od roku 1918 prý u nás vláda opatření s váhou zákona nikdy nepřijímala. "Předpokládám, že ODS jako konzervativní strana nebude příliš nadšena, kdybychom zaváděli nějaké experimenty," uvedl. Hana Marvanová (ODS) je pro zkrácení legislativního procesu ve výjimečných případech, nikoli však pro to, aby v čase, kdy parlament svolat lze, zákony schvalovala vláda. Padla hranice miliardy bitů Pozor, neautorizovaný text ! Financování letiště se mění Praha - Model financování nového pražského letištního terminálu bude příští týden projednáván na ministerstvu dopravy a následně pak předložen vládě ČR. Pro LN to včera uvedl mluvčí ministerstva. Podle tiskového mluvčího České správy letišť probíhají v současné době na ministerstvu dopravy jednání o transformaci České správy letišť z příspěvkové organizace na státní podnik. Původně měla být výstavba zajišťována bez státních garancí společností PIAT. Tu tvořily Česká správa letišť a společnost PIADC, sdružující firmy Bouygues, British Aerospace, Armbro, Schiphol a Investiční a poštovní banku. Zahraniční banky však nebyly ochotny poskytnout PIAT úvěry bez garancí státu a navíc smlouva nezajišťovala další rozvoj letiště. Proto vláda koncem loňského roku rozhodla, že novým investorem i provozovatelem terminálu se stává Česká správa letišť. Nový terminál v Praze Ruzyni zvýší přepravní kapacitu letiště na 4.8 miliónu pasažérů ročně. Náklady na výstavbu mají dosáhnout 125 miliónů dolarů, přičemž české firmy budou zajišťovat 70 procent veškerých prací. Irští policisté měli s anglickými chuligány plné ruce práce Josef Beránek ještě v dresu Letců z Philadelphie Pacient je šlehačka na dortu Díky geniálně provedené poloprivatizaci zdravotnictví se podařilo rozdělit lékařský stav na dvě skupiny. Privátní, která ctí zákon trhu, a druhou - skupinu lékařů ve státních nemocnicích, která tuto možnost nemá. A tak je třicetiletému lékaři s první atestací v oboru a šestiletou praxí přidělen měsíční tabulkový plat 6210 Kč. Samozřejmě hrubého. Pokud založil rodinu, dostává se do okruhu sociálně slabých případů. Aby ji vůbec uživil, musí pracovat více. V pohotovostních službách tak stráví navíc průměrně sto hodin, neboli dalších dvanáct pracovních dnů po osmi a půl hodinách. Celkově tedy odpracuje v nemocnici cca 32 pracovních dnů měsíčně. To není početní chyba, ale realita, opakující se měsíc co měsíc. Teprve při tomto pracovním vytížení se jeho měsíční příjem blíží 10000 Kč a je tedy schopen zajistit základní potřeby čtyřčlenné rodiny. Uvažovat o koupi bytu nebo auta je ztrátou času. Na zruinování rozpočtu stačí jedna dovolená ročně. Lékař je čím dál víc znechucen systémem, který počítá s loajalitou za každou cenu. Existuje vůbec v této zemi společenská a politická vůle, aby vysoce odborná a odpovědná práce člověka byla taktéž patřičně ohodnocena? Jsme civilizovanou zemí, či pouhou džunglí, kde život, zdraví a vzdělání stojí na nejnižších příčkách žebříčku hodnot? Analyzovat a řídit chování společnosti nepřísluší lékařům. Je věcí politiků a ti jsou povinni se vypořádat se všemi palčivými otázkami jako první. Jasná odpověď není na ministru zdravotnictví, ale na všech vedoucích politických osobnostech tohoto státu. Doktorovy horečnaté vize HUDBA: Stejně jako v Branaghově barvitém přepisu Shakespearovy frivolní komedie Mnoho povyku pro nic (1993) patří i v jeho verzi Frankensteina k nejsugestivnějším pasážím monumentálně rozmáchlé scény, spojené s majestátním hudebním doprovodem. Režisérův stálý spolupracovník Patrick Doyle byl původně požádán, aby napsal hudbu na slova Byronovy básně So We'll Go No More a Roving, jež měla zaznít ve scéně v tančírně. Od tohoto záměru Branagh nakonec upustil, nicméně vzniklé téma posloužilo jako základ pro sekvenci The Wedding Night, jež patří na "frankensteinovském" soundtracku k nejnádhernějším momentům. Doyleova velkolepá orchestrace přesně dokresluje temně romantizující patos příběhu Mary Shelleyové, jehož vyznění se Branaghův snímek drží s oddaností až pietní. Dramatické smyčce, zdrcující žestě a panicky vířící tympány násobí fatální předurčenost tragického příběhu. Horečnaté a znepokojivé orchestrace, které podbarvují nejdramatičtější scény v Branaghově filmu (To Think of a Story, The Creation či Death of Justine/Sea of Ice) kontrastně doplňují křehké, subtilní milostné motivy, připomínající nemnoho intimního štěstí hlavních hrdinů (I Won't If You Won't a Please Wait). Hrozivá a přitom srdceryvně úzkostlivá hudba charakterizuje dvojakost Frankensteinova monstra, neschopného posoudit hranice mezi láskyplnou něžností a krvelačnou zuřivostí. Patrick Doyle: Mary Shelley's Frankenstein (Original Motion Picture Soundtrack). CD 1994, 70 minut. Vydal: Epic. Distribuce v ČR: Sony Music. Proti setkání izraelského premiéra Jicchaka Rabina s předákem OOP Jásirem Arafatem protestovala ve čtvrtek skupina izraelských žen před sídlem vlády v Jeruzalémě. Rabin jednal s Arafatem o problémech terorismu. Na závěr setkání v Erecu včera přislíbil, že Izrael postupně otevře hranice s pásmem Gazy a západním břehem Jordánu Protest proti uvěznění Wonky předán prezidentské kanceláři Pozor, neautorizovaný text! Praha/Brno - Karel Mašita a Karel Srp z Jazzové sekce a Přemysl Vachalovský z Občanské iniciativy Občanských komisí předali včera prezidentské kanceláři prohlášení k uvěznění Jiřího Wonky. Kromě zmíněných organizací text signovala také Charta 77 a Hnutí za občanskou svobodu. "Chceme, aby pan prezident využil svého ústavního práva a okamžitě zastavil trestní řízení proti Jiřímu Wonkovi," řekl Mašita. "Soudkyni Horvátovou považuji za nejkřiklavější případ úpadku české justice." Brněnští antikomunističtí aktivisté Jan Honner a Lumír Šimeček včera oznámili, že budou dnes protestovat před budovou ministerstva spravedlnosti v Praze proti uvěznění Jiřího Wonky. Podle Honnera může ministr spravedlnosti Jiří Novák jako jediný kromě prezidenta Wonkovu vazbu přerušit. Jiří Wonka (44) byl loni v březnu obviněn z trestného činu útoku na veřejného činitele za urážky soudkyně Okresního soudu v Trutnově Marcely Horvátové a trutnovské státní zástupkyně Elišky Rychlíkové, které v dopise z prosince 1993 nazval "prasaty a hovady". Wonka byl v pondělí zadržen a dán do vazby, protože se údajně vyhýbal trestnímu stíhání. Při zadržení se měl vzpírat policistům a ti proti němu údajně užili násilných donucovacích prostředků. Jiří je bratrem známého disidenta Pavla Wonky, který v roce 1988 zemřel ve vězení. P. Wonku tehdy odsoudila právě Horvátová po obžalobě Rychlíkové. Kdo rozhodne o rádiích? Jaký je váš názor na to, že počet pražských rádií by neměl být regulován trhem, ale administrativním rozhodnutím Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání? Zdeněk Storch, Radio R.I.O.: Rozhodování radě nezávidím. Konkrétně v pražském éteru je stanic hodně a vyčistit frekvence by bylo zapotřebí. Jenže rozhodování o tom, které rádio má vypadnout, není snadné. Kritérií je celá řada. Od poslechovosti až po ekonomické výsledky. Jinak jsou na tom rádia, která pouští jen hudbu, a jinak ta, která vysílají i mluvené slovo. Doba návratnosti vložených peněz je u těch druhých pochopitelně delší. Když rada rozhodne v jejich neprospěch, zkrachují. Václav Pudil, Radio Collegium: Rozhodnutí pokládám za nelogické. Když rada přidělovala licence, věděla, že v Praze bude rádií hodně a nyní je bude omezovat. O která rádia půjde, je těžké předem hovořit. Kritérií pro znovuobnovení licencí je hodně a rozhodnou veřejná a neveřejná slyšení, která budou v březnu. Zdeněk Petera, Radio Country: Jde o bohulibou činnost. Třináct rádií je na Prahu hodně. Některá jsou evidentně uměle udržována při životě. Mediálnímu trhu by prospělo, kdyby zůstala jen ta, která se uživí sama. O reklamní koláč by se dělilo méně stanic, což by těm, které zůstanou , nepochybně pomohlo. Marie Wojciková, Radio Metropolis: Do značné míry chápeme jak technická omezení, tak i tendence administrativně napomoci pozitivnímu vývoji tam, kde trh ještě nefunguje zcela uspokojivě. Vliv všech aspektů, tedy technických i tržních, na další rozvoj soukromého rozhlasového vysílání v ČR a zejména v Praze průběžně registrujeme a vyhodnocujeme. Respektujeme zákonná oprávnění rady a spoléháme nejen na její kompetentnost a objektivnost, ale i uvážlivost a citlivost při eventuálních, byť třeba nutných "chirurgických" zákrocích. Komentář na straně 5 Akademická počítačová síť spojuje Univerzitu Karlovu s metrem Praha - Šest světlovodných kabelů míří z areálu Univerzity Karlovy na Ovocném trhu v Praze do kolektorů metra a z nich pak do šesti dalších vysokoškolských objektů. Tvoří tak základ Pražské akademické sítě PASNet, která včera oficiálně zahájila provoz. Využívá jeden z nejmodernějších způsobů rychlé komunikace mezi počítači - Asynchronous Transfer Mode (ATM). PASNet podle dostupných informací představuje vůbec první funkční a provozně využívanou síť s komunikací ATM ve střední a východní Evropě. Umožňuje současně a ve velkých objemech přenášet řeč, obraz i videosignál. Po jedné síti tak lze propojit jak telefonní ústředny, tak počítače. Uživatelé mohou vstupovat do obdobných akademických sítí po celém světě, stejně jako do nejrozsáhlejší mezinárodní počítačové sítě Internet. PASNet mimo jiné umožňuje, aby akademická pracoviště mohla rychle (155 megabitů za sekundu) a spolehlivě komunikovat se superpočítačovým střediskem vysokých škol, umístěným v Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy. Markovič v ČT možná od června Praha - Nový pořad Milana Markoviče by letos v červnu mohla uvést Česká televize. "Jednání s bratislavskou agenturou Paczelt, která dramaturgicky i produkčně zajišťuje veškerá Markovičova vystoupení, intenzívně probíhají," řekl generální ředitel ČT Ivo Mathé. "Byli jsme první, kdo po faktickém ukončení spolupráce agentury Paczelt se Slovenskou televizí okamžitě usiloval o pokračování vystoupení Milana Markoviče na českých obrazovkách," zdůraznil. Počátkem příštího týdne vystoupí Markovič čtyřikrát v Branickém divadle. Lístky byly vyprodány již před třemi týdny. Královopolská uspěla v certifikaci Brno - Královopolská z Brna je teprve druhou firmou v České republice, která úspěšně prošla certifikací norské agentury Det Norske Veritas. Certifikáty této firmy potvrzuje britské Národní akreditační centrum a platí ve všech zemích světa. Informovala o tom včera tisková mluvčí podniku. Jak uvedla, certifikaci předcházel půlroční monitoring tříčlenné komise specialistů britské firmy v Královopolské. Prověřovala zaváděný systém v řízení jakosti celé akciové společnosti. Platnost a oprávněnost certifikátu bude britská firma v Královopolské prověřovat každého půl roku. Maďarsko získá 85 miliónů Pozor, neautorizovaný text ! Budapešť - Finanční pomoc v souhrnné výši 85 miliónů evropských měnových jednotek ECU dostane letos Maďarsko od Evropské unie (EU) v rámci programu Phare. Oznámilo to včera v Budapešti maďarské ministerstvo průmyslu a obchodu. Státní tajemník ministerstva Károly Attila Soós uvedl, že největší část z této sumy, 29 miliónů ECU, bude použita na rozšíření a modernizaci infrastruktury ekonomiky. Dalších 16.5 miliónu bude použito na rozvoj soukromého sektoru a 15.5 miliónu na ochranu životního prostředí. Pro potřeby školství, především na podporu realizace vzdělávacího programu Tempus, bylo vyčleněno 24 miliónů ECU. Krátce Jihoafrická republika exportovala v roce 1993 zboží v celkové hodnotě 24.5 miliardy USD. Po nedávné autogramiádě v pražském knihkupectví Seidl hleděl Václav Jamek (1949) vstříc své nové úloze kulturního zástupce na české ambasádě v Paříži Mocová (vpravo) překonala dvojblok, ale z postupu se po vítězství 3:2 v Praze radovaly Francouzky Pochodeň do Atlanty po nejdelší cestě Atlanta - Cesta olympijské štafety s pochodní do Atlanty bude nejdelší v historii novodobých olympijských her. Organizační výbor her v Atlantě oznámil, že oheň z řecké Olympie bude dopraven do USA 27. dubna 1996 a za 84 dnů urazí 15 tisíc mil. Vandalům v Malajsii hrozí bití holí Kuala Lumpur - Skupina předních malajsijských právníků doporučila vládě, aby po vzoru Singapuru přijala zákon, podle něhož by trestem za vandalství bylo bití holí. Předseda Právní rady Zainur Zakaria řekl, že jedna až dvě rány by byly dostačující. V Singapuru je tento trest zaveden už celá desetiletí a původně byl určen pro komunistické aktivisty, kteří malovali na zdi hesla. Trest se provádí úderem ratanové hole na holou zadnici odsouzeného v přítomnosti lékaře. I když rána často zanechá doživotní jizvu, v případě tzv. bílých límečků (například zpronevěra) je hlavním účelem trestu vysoká publicita kolem jeho výkonu. Tento způsob národa Zdá se vám také způsob národa bojujícího za Katedrálu býti poněkud podivným? Petru Pithartovi (LN 11. února 95) připomíná "Kulturkampf" první republiku - vzrušené tažení vlastenců proti církvi, připravující prý "národ" nebo dokonce "lid" o jeho vznešený majetek. Pod hesly "pryč od Říma" či "náš program je Tábor" se tu jako zástupci nesmiřitelných bojových uskupení utkávali "náš národní" mistr Jan s "jezuitsko - rakušáckým" svatým Janem na mostě a občas se do toho (víceméně po obou stranách) zamíchal svatý kníže na Myslbekově koni. Byla to osobitá verze populární loutkohry "O hodném Škrholovi a zlém Konijáši," o odvěkém zápasu tradice, a z ní plynoucí autority, s pokrokem založeným na osvíceném rozumu. Původní osvícenský pokrok odmítal aristokraticko-náboženskou tradici proto, že není rozumná, že dává přednost starým autoritám a starým pořádkům před poznanou skutečností. Byl také univerzální, nějaké národy a podobná mámení nebral na vědomí. Proč by měl na Rýně platit jiný, lepší nebo horší rozum než na Loiře? Národy ale nakonec zvítězily, staly se skutečností, a tím se zároveň staly "rozumnými". Boj za svou emancipaci vedly proti starým pořádkům a proti tradici, přisvojily si proto nutně do značné míry pokrokářskou rétoriku a ideologii. (I nadále ovšem existovala opačná, tradičně - konzervativní národní rétorika, byla ale vždy v menšině.) Obecně byla tradice (reprezentovaná poté, kdy aristokracie definitivně ztratila vliv, už jen katolickou církví) téměř vždy a téměř všude "nenárodní" a cizácká. Katolicko-národní Polsko či pravoslavně-národní Bulharsko jsou tu spíše výjimkou. Novodobý nacionalismus ospravedlňoval a posvěcoval své sobecké národní zájmy obecně, všelidsky platným pokrokem, konzervativní nacionalismus se odvolával na autoritu tradice. Z hlediska obecné racionality to tedy byl zápas dvou nerozumností - přesně tak, jak to vidí Petr Pithart. Oba ty způsoby národa jsou zřejmou pošetilostí, jednou z mnoha, jimž podléhali naši dědové a otcové. Vidíme to ovšem dnes tak jasně jen proto, že jsme již mimo. Moderní doba skončila, pokrok se vyčerpal, ale ani tradice nezvítězila. Vyčerpala se i ona. Jen rozum zůstal, i když jiný než osvícenský. (Budiž připomenuto, že zůstala také víra, ovšem úplně jiná, než ta, která je spoutána katechismy, i těmi nejnovějšími.) Národy se navzájem usilovně vyvražďovaly a pálily v pecích, ale bez úspěchu. Nezanikly, nýbrž se z větší části konečně smířily s rozumem. Prosadil se v nich totiž plně občanský princip, a protože západní typ národa už od dob velké francouzské revoluce splýval se státem, stal se národ plně zájmovým společenstvím občanů demokratického státu. Integrační tlak globální ekonomiky i politiky, zejména v rozděleném poválečném světě, postupně likvidoval agresívní sobeckost nacionalismů. Na místo pokroku nastoupila lidská práva, rovná a stejná pro všechny, nejen národy, ale především jednotlivce. Demokratické metody naprosto převládly i ve vztazích mezi státy. Demokratické státy spolu, jak známo, války nevedou nebo téměř nevedou. Není to vše bez problémů (i národnostních a etnických), vcelku však moderní demokratický národ, založený na občanském principu a ne na popletené mytologii rodu a krve nebo na jazyku, v současném západním světě naprosto dominuje. A do tohoto světa patříme (zřejmě na rozdíl od některých našich sousedů) už teď. Poválečným odsunem Němců jsme se (poněkud cynicky řečeno) zbavili hlavního národnostního problému a rozdělením Československa druhého. Platíme za to lecčím, ale poprvé (zhruba od roku 1230) je naše území v zásadě etnicky homogenní. Přestali jsme se proto identifikovat výlučně či především jazykem, rozhodujícím znakem naší sebeidentifikace je pro nás občanství. Děláme si školní opakování z demokracie a jakžtakž nám to jde. Jsme pro to vše už tím současným demokratickým národem? Zřejmě ještě ne, halas okolo katedrály ukazuje jasně, že s sebou stále vlečeme balast starých pošetilostí. Jsou totiž - jak ani není jinak možné - obsaženy v naší národní kultuře a my vidíme svět jejím omšelým cvikrem. Proto si nyní na "případu" Katedrály přehráváme znovu a stejně pošetilé hry našich dědů. Jinak než po způsobu truchlohry "O hodném Škrholovi a zlém Konijášovi" to zatím neumíme a hned tak umět nebudeme. Potřebujeme si svůj národ "vymyslet" znovu, takový, jaký je nyní a ne takový, jakým ho líčili Palacký, Jirásek či Nejedlý a jakým by ho chtěli mít jejich současní pohrobci. Pokud se vám tedy způsob národa páně Mahlerova zdá být podivným, máte k tomu, vážení čtenáři, zatraceně dobrý důvod. Ohlasy na projev Václava Havla o česko-německých vztazích Praha - Nedovedu si představit jinou cestu, odpověděl saský premiér prof. Kurt Biedenkopf na otázku, jak vnímá podobu česko-německého dialogu naznačenou v projevu prezidenta Václava Havla. Na otázku, jak vidí v této souvislosti možnost vzájemného zřeknutí se materiálních nároků, saský premiér odpověděl, že podle jeho názoru se prezident Havel zabýval spíše nemateriálními aspekty česko-německých vztahů. Přání vyjasnit nevyjasněné otázky česko-německých vztahů ještě před vstupem ČR do Evropské unie vyslovil po vyslechnutí projevu V. Havla zahraničněpolitický mluvčí frakce CDU v Bundestagu Karl Lammers. Na dotaz, zda se to týká případných materiálních otázek, odpověděl, že v duchu Havlova projevu má především na mysli intenzívní česko-německý dialog i dialogy uvnitř české a německé komunity. Ministr zahraničí ČR Josef Zieleniec k projevu V. Havla poznamenal, že otázky spojené s minulostí jsou neoddělitelně spjaty s česko-německými vztahy. Podle jeho názoru však nemohou hrát dominantní úlohu a překrývat to podstatnější, totiž práci na společné přítomnosti a budoucnosti. V Hradci to má McDonald's těžké Hradec Králové - Jednomyslně doporučila Rada města Hradce Králové zastupitelstvu vyslovit nesouhlas s peticí proti výstavbě restaurace McDonald's v tomto městě. Jak uvedla tisková mluvčí královéhradeckého magistrátu Jitka Prokšíková, petici podepsali hlavně občané, kteří v Hradci Králové nežijí. V říjnu pronajala radnice americké firmě pozemek mimo centrum. Již dříve firma získala místo ve výběrovém řízení přímo v centru města, ale od výstavby ustoupila po protestech občanů, kteří nechtěli restauraci v blízkosti kostela. Loni v září dalo město vypracovat průzkum veřejného mínění, podle něhož se proti postavení restaurace McDonald's zásadně stavělo pouze 16 procent respondentů. Pět smluv FNM bude prošetřeno Praha - U pěti smluv na přímé prodeje z celkového počtu 734 prověřovaných smluv uzavřených FNM v roce 1992 zjistil kontrolní odbor fondu závažné porušení obecně právních předpisů. Informoval o tom včera ministr privatizace Jiří Skalický. Ve všech pěti případech se předseda FNM Roman Češka obrátí na státní zastupitelství s podnětem, aby prošetřilo případné porušení trestního zákona při uzavírání těchto smluv. U 57 smluv byly shledány nedostatky formálního charakteru a šest smluv bude ještě podrobněji prozkoumáno. Na brýlích se prý nemá šetřit Brýle z exotických dřevin, které stojí do 5 tisíc korun, obroučky ručně řezané z rohů indického a afrického vodního buvola, vpředu s nažehleným hedvábím pod tvrdou kontaktní čočkou za 6.5 tisíce: i tyto kuriozitky byly k vidění na mezinárodní výstavě OPTIKA '95, která včera skončila na brněnském výstavišti. "Optik je dnes schopen zajistit cokoli, od obrub až po vysoce specializované sklo," říká prezident Společenstva českých optiků Petr Táborský. "Řada lidí však dosud není přesvědčena o tom, že brýle neslouží jen k dívání, ale působí i esteticky. Žena je schopna koupit si kozačky za 1700 korun, dražší brýle, které má na obličeji celý rok, však považuje za zbytečný luxus." I v optice prý platí, že kvalita odpovídá ceně. Zdravotnické pojišťovny každému podle zákona uhradí brýle a skla, aby dobře viděl, nadstandard si však musí zaplatit. Podle Táborského si začínáme uvědomovat, že stejně jako u oblečení rozlišujeme brýle do společnosti, na sport, do zaměstnání. Současně začíná stoupat i obliba plastových skel, jejichž jedinou nevýhodou je citlivost na oděr. Výhodou (zejména u vyšších dioptrií) je nižší váha. Plasty se dnes už vyrábějí jako samozabarvovací, chrání proti UV záření a jsou odolnější vůči rozbití. Dětem do 15 let je pojišťovny hradí nad 3 dioptrie, dospělým nad 10. A co se dneska na nose nosí? Odborníci se shodují v tom, že Češi jsou v nošení brýlí poněkud konzervativní. Obecně ale v módě převládají menší brýle a kovové obroučky. Část mladší generace upřednostňuje i výstřelky, například repliky starých brýlí. Mezi zajímavosti výstavy bezesporu patřily i pouhé tři gramy vážící titanové brýle dánského designéra J. Vesterbyho, vyráběné v Japonsku ve dvaceti barevných odstínech. Při nákupu si však zájemce sáhne hlouběji do kapsy - pro 5.5 tisíce korun. Podobně jako výše uvedené buvolí či dřevěné obroučky nezpůsobuje titan alergie. Titanové obroučky tedy mohou nosit i ti, kteří v minulosti na kovové brýle nemohli ani pomyslet. Littbarského japonská přítelkyně Hitomi Potajčuk chce do sborné Velkou postavou pátečního derby byl ruský křídelní útočník Sparty Andrej Potajčuk, který vstřelil dva góly a na jednom se podílel asistencí. Pražský tým přišel posílit na podzim z moskevských Křídel sovětů, když mu dal přednost před nejistou budoucností v zámořském Calgary Flames. Zpočátku Potajčukova hra nijak nepřevyšovala podzimní sparťanský podprůměr, kdy se tým usadil na poslední příčce. Nyní však jeho forma zápas od zápasu stoupá. Trenér Výborný to vysvětluje tím, že Potajčuk neměl za sebou kvalitní letní přípravu: "Po Vánocích šel hodně nahoru. Výkonnostně se zvedl hlavně proto, že u nás začal kvalitně trénovat." "Dařilo se mi a vstřelil jsem góly, protože mi spoluhráči připravili vynikající nahrávky," říkal skromně Potajčuk, kterého překvapila zaplněná hala: "V životě jsem neviděl na hokeji tolik diváků, jako přišlo na derby. V Moskvě nyní chodí tak dva tři tisíce, i když mezi sebou hrají moskevské kluby." Praha je pro ruského hokejistu a jeho rodinu krásné město, spokojeni jsou s barrandovským bytem i automobilem. Nedá dopustit ani na své sparťanské spoluhráče, které nazývá 'supermalčiky': "Chtěl bych v Praze zůstat ještě příští rok. Po zlomenině zápěstí se dostávám do formy, a když bych se Spartou trénoval i v létě, věřím, že mohu hrát ještě lépe." Jediné, co Potajčuka mrzí, je nezájem trenérů ruské reprezentace o jeho výkony: "Nevím, proč se mi nikdo neozval, já osobně mám velký zájem reprezentovat. Do Ruska se však s rodinou vypravíme po sezóně. Manželka navštíví rodiče v Moskvě a já své v Kazachstánu." Nadšení občané přišli na Letnou Téměř půl miliónu Pražanů včera přišlo na Letenskou pláň podpořit požadavky vedení Občanské demokratické aliance. Z improvizované tribuny postupně promluvili Jan Kalvoda, Daniel Kroupa a další čelní představitelé ODA. Největší aplaus nadšených demonstrantů, kterým nezkazilo náladu ani nevlídné počasí, získal požadavek ODA na zrušení paragrafu 7 české ústavy o vedoucí úloze ODS ve společnosti a na přijetí nového lustračního zákona, podle kterého by byli z veřejného života vyřazeni spolupracovníci BIS a vedoucí funkcionáři ODS. Demonstranti si také slíbili, že chystaná generální stávka nenaruší chod hospodářství. Na Letnou zavítal i dosavadní premiér vlády Václav Klaus a pokusil se přečíst svůj předem připravený projev o potřebě politického dialogu. Občané se nedali a Klause přerušili mohutným cinkáním klíčů a skandováním známého hesla "už je to tady". Po pěkné písničce Michala Prokopa "Praha je naše a koalice taky" se Pražané vrátili do svých domovů. Hebron: trojnásobné výročí Týden předcházející prvnímu výročí masakru v Hebronu zaznamenal sérii událostí, na něž si Blízký východ již takřka zvykl. V pondělí neznámí pachatelé zavraždili v blízkosti Jeruzaléma taxikáře. V úterý zmizela dívka, která jela domů po noční směně v baru. Na druhý den bylo nalezeno její mrtvé tělo - šlo o dopravní nehodu. Ve čtvrtek zmizel izraelský voják, který byl na cestě na svou základnu. Jeho osud je zatím neznámý. Není však v Izraeli člověka, který by se nedomníval - většinou právem, občas neprávem - že takové události souvisejí s akcemi teroristů. Zejména ve dnech spojovaných s výročím masakru v Hrobce patriarchů, kde židovský osadník Baruch Goldstein zabil dvacet devět Arabů a poté byl sám zabit. Množné číslo v termínu "dny výročí" není nedopatření: podle muslimského letopočtu bylo výročí v úterý. V Hebronu a v jiných městech Západního břehu připomněli výročí demonstracemi, stávkou obchodníků, házením kamenů a hořícími pneumatikami. Ve čtvrtek pak bylo výročí masakru podle židovského letopočtu. Letáky osadníků občany vyzývaly, aby se zúčastnili tryzny u Goldsteinova hrobu. U jednoho z šiřitelů letáku byly nalezeny výbušniny. Připravoval prý protiarabský atentát. Armáda uzavřela prostor, aby demonstrantům zabránila v příchodu na tryznu. Převážná většina izraelské společnosti loňské krveprolití odsuzuje - jsou však i takoví, kteří by z Barucha Goldsteina rádi udělali hrdinu. Jeden z osadníků prohlásil: "V srdci každého z nás žije malý Baruch Goldstein." Nestačí-li dvě, je tady i třetí výročí: podle "občanského" letopočtu spáchal Goldstein svůj čin 28. února. Kolik výročí, tolik příležitostí pro teroristické akce, jimž padají za oběť nevinní lidé. Atentáty prý mají pomstít minulé křivdy a samy volají po pomstě druhé strany. I pomstu je přece třeba pomstít. Týden po káhirském summitu se ve Washingtonu setkali ministři zahraničí "mírové koalice" na Blízkém východě - Egypta, Izraele, Jordánska a Palestinců, aby se pokusili pohnout s mírovým procesem v regionu. Konferenci zahájil sám prezident Clinton, aby jí dodal lesku a zdůraznil její význam. Moudré projevy, pronesené na konferenci, připomínají starou židovskou příhodu: jistá žena si rabínovi stěžovala na svého muže. Rabín jí dal za pravdu. Pak za ním přišel manžel a stěžoval si na ženu. Rabín dal za pravdu i jemu. Rabínova žena, která naslouchala za dveřmi, se ozvala: "Jak můžeš dát za pravdu oběma?" Rabín na to: "I ty máš pravdu..." Izraelský ministr zahraničí Šimon Peres ve Washingtonu řekl, že pokrok na poli politického řešení bude možný až po zlomení teroru. Má pravdu. Palestinský představitel Nabíl Šás poznamenal, že teror bude možno zlomit až po dosažení pokroku na poli politického řešení. I on má zřejmě pravdu. Prezident Clinton pak diskusi shrnul. Řekl, že nesmí dojít k tomu, aby teroristé dosáhli svého cíle - přerušení mírového procesu. I on má ovšem pravdu. Otázkou zůstává pouze, jak najít společného jmenovatele všech nesporných pravd vyslovených o řešení blízkovýchodního problému. To je ten gordický uzel, který je třeba rozetnout. Zdalipak však je na obzoru nějaký Alexandr Veliký? Bělehrad neuzná Bosnu a Chorvatsko Bělehrad - Srbský prezident Slobodan Miloševič odmítl při jednání s ruským ministrem zahraničí Andrejem Kozyrevem návrh kontaktní skupiny, aby Jugoslávská svazová republika formálně uznala Chorvatsko a Bosnu v původních hranicích výměnou za odvolání mezinárodních sankcí namířených proti jeho zemi. Oznámil to včera večer ministr zahraničí JSR Jovanovič. Jugoslávie "bude ochotna uznat republiky, které se odtrhly, jako nezávislé státy, jakmile bude nalezeno politické řešení problémů vyvolaných jejich jednostranným a nezákonným odštěpením od Jugoslávie," prohlásil Jovanovič. Dodal, že zmíněné republiky potřebují uznání JSR, ta však nepotřebuje být uznána jimi. Milan Uhde jednal v USA o vstupu do NATO Pozor, neautorizovaný text! Praha - České republice se od amerických představitelů dostalo přesvědčivého ujištění, že dveře do NATO jsou jí otevřeny a že záleží především na ní, kdy a jak splní požadavky podmiňující vstup. Po sobotním návratu české parlamentní delegace z USA to prohlásil předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde (ODS). Během cesty poslanci absolvovali 23 setkání s americkými partnery na téma obranného zabezpečení ČR. Podle Uhdeho nebylo třeba ČR příliš představovat, protože "každý z kongresmanů věděl o našich hospodářských úspěších". Představitelé sněmovny prý při jednáních zdůraznili, že český občan, jehož se dotkly dvě světové války, pochopí důležitost navýšení prostředků na obranu. K pátečním výhradám amerického ministra obrany Williama Perryho a předsedy sboru náčelníků štábů Johna Shalikashviliho k návrhu zákona, který mj. uvádí výčet zemí (ČR, SR, Polsko, Maďarsko) a datum jejich přijetí do NATO (10. ledna 1999) Uhde podotkl, že nejsou v rozporu s dosavadním americkým stanoviskem. "Vyřazení data a eventuální vyřazení čtyř zemí z toho zákona rozhodně není úprava, která by se nás musela negativně týkat. Je to jen snaha zformulovat věc co nejzralejším způsobem," vysvětlil. Uhde sdělil, že únorovému dopisu republikánského senátora Christophera Smithe premiéru Klausovi, v němž kritizoval český zákon o udělování občanství, byla věnována jen jedna schůzka. "My jsme se u Smithe záměrně sami ohlásili, protože jsme věděli, že zastává určitá mínění v této věci, a vysvětlili jsme jemu i jeho spolupracovníkům ten zákon způsobem vyčerpávajícím a naprosto přesvědčivým," uvedl. Smithovi je údajně známo, že ČR i na poli lidských práv dosáhla pronikavých úspěchů a je jedním z nejúspěšnějších postkomunistických států. "Myslím, že se nám u Smithe i u jeho spolupracovníků podařilo rozptýlit určité pochybnosti", konstatoval Uhde. Předseda branného a bezpečnostního výboru Vladimír Šuman (ODA) informoval, že letos na podzim mají proběhnout rozhovory NATO s jednotlivými účastníky Partnerství pro mír. Počátkem roku 1996 se prý aliance poradí a poté bude individuálně posuzovat nové adepty. "To je pro nás významné, jsme přesvědčeni, že máme šance jedny z nejvyšších," dodal Šuman. Krátce Gotické jádro v domě v Kravařově ulici v Prostějově objevili památkáři při stavebně historickém průzkumu. Kromě středověkého kamenného zdiva byla ve střední části objektu nalezena i zeď srubová. Podle památkářů je tento objev unikátní a domnívají se, že to může být nejstarší dochovaná stavební konstrukce ve městě. Soutěž v pojídání špekových knedlíků v sobotu vyhrál Emil Knapík v Jindřiši u Jindřichova Hradce. Vítěz prvního ročníku Jindřišských knedlíků - 230 kilogramů vážící hostinský z Raduňky, jich spořádal za patnáct minut dvacet čtyři. ODS podpořila Rubáše Pozor, neautorizovaný text! Dolní Lomná - Přestože současný systém financování zdravotnictví označilo vedení Občanské demokratické strany za neuspokojivý, nadále stojí za koncepcí ministra zdravotnictví Luďka Rubáše. "Jiné řešení nepokládáme za možné, žádné alternativní struktury mimo ministerstvo nehodláme vytvářet," prohlásil předseda strany Václav Klaus na zasedání výkonné rady ODS, které se konalo o víkendu v Dolní Lomné na Frýdecko-Místecku.Klaus uvedl, že výkonná rada podporuje další kroky ministerstva k urychlení reformy zdravotnictví, zejména v úhradě zdravotní péče a zavedení regulačních opatření pro činnost zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení. Ministerstvo by také mělo co nejrychleji vydat nový seznam výkonů i nový seznam léků a připravit novelu zákona o zdravotním pojištění.Podle Klause musí transformace zdravotnictví pokračovat "rychle a razantně, jakkoli to bude znamenat zásah do ustálených návyků pacientů i zdravotnických zařízení a pojišťoven".Klaus připustil, že rada se zabývala i návrhem financování zdravotní péče, který připravil člen rady Miroslav Macek. Na dotaz LN uvedl, že Macek předložil "věci již dávno diskutované" a že rada jeho koncepci zamítla. Více o výkonné radě ODS na straně 3 Daňový ráj v Průlivu Zámořské kanceláře si budují i nejbohatší banky Ani největší jména bankovního světa nepohrdají možností ušetřit prostředky, a proto zakládají své pobočky v daňově příznivých zemích. Jsou mezi nimi i ostrovy v lamanšském průlivu, Jersey a Guernsey. Původně se banky uchylovaly do Lichtenštejnska, Švýcarska a Lucemburska, ovšem časy se mění i v tak konzervativní zemi, jakou je například Švýcarsko a říká se, že ani bankovní tajemství tam už není to, co bývalo. Svoji náruč však otevřeli jiní, mezi mnohými právě Jersey a Guernsey. Na ostrově Guernsey ještě v roce 1986 nebyla ani jedna švýcarská banka. Dnes je jich tam 14 a na celkovém majetku 68 zahraničních bank usazených na tomto ostrově se podílejí 40 procenty. Na Jersey našlo domov 78 bank, jedna na tisíc tamějších obyvatel. Maximální výše daně na obou ostrovech dosahuje 20 %, avšak cizinci neplatí nic. Výrazně nižší jsou i ostatní provozní náklady bank, což je druhým důležitým momentem, který působí na přetahování bankovní aktivity ze Švýcarska, které je známo svými vysokými náklady. Ve skutečnosti banky mají kanceláře v Londýně, avšak banka samotná je zaregistrována na ostrovech. Změnu v pohledu na bankovní tajemství v klasických bankovních centrech způsobila nutnost bojovat proti špinavým penězům. Proto došlo ke změnám švýcarského bankovního zákona. Tím ovšem není řečeno, že by se na ostrovech špinavé peníze praly. Určitá hranice nesmí být porušena. Pověst Lichtenštejnska například velmi utrpěla tím, že v jeho bankách ukládal peníze Robert Maxwell, a to peníze, které zpronevěřil z penzijních fondů svých klientů. Bankovním skandálům se nevyhnulo ani samotné Švýcarsko. Jersey a Guernsey měly zatím štěstí, problémy se jim vyhýbaly. Jejich představitelé se pyšní tím, že odmítli žádost o registraci bankovní licence nechvalně známé Bank of Credit and Commerce International (BCCI). Devadesát procent bank usazených na obou ostrovech v lamanšském průlivu patří mezi 500 největších světových finančních ústavů. Bezpečnostní služby ochrání vaše peníze a cennosti v bankovních sejfech. S pistolí v ruce se však nedají vymáhat pohledávky. Alespoň by se to dělat nemělo. Kandidát postupu má hluboko do kapsy "Byly dny, kdy nás trénovalo osm," vzpomíná trenér Ústí Jaroslav Dočkal Výsledky v podzimní části druhé fotbalové ligy učinily z Ústí nad Labem jednoho z hlavních favoritů postupu do nejvyšší soutěže. Podle zpráv, které celou zimu ze severu Čech přicházejí, však ústecké postupové akcie poněkud klesají. Zatímco většina soupeřů zbrojila, trenér Jaroslav Dočkal pečlivě přepočítával hráče na každém tréninku a občas mu k tomu stačilo deset prstů na rukou. O problémech klubu, který v posledních dvou letech dvakrát postoupil, ale nyní mu začínají docházet peníze, jsme si povídali s trenérem Dočkalem. "Vzhledem k finanční situaci, která v klubu je, jsme nemohli realizovat neříkám velký přestup, ale ani doplnění mužstva takovou měrou, abychom mohli říci: Ano, jsme připraveni a máme šanci postoupit do první ligy. V zimě přišel jediný hráč - Řízek z Roudnice. V budoucnu by měl nahradit Pelce, ale vzhledem k počtu hráčů, které máme, musí Pelc i ve čtyřiceti letech pokračovat, a tak pro Řízka hledám jiné vhodné místo." Stanislav Pelc působí jako hrající manažer, ale už delší dobu mluví o odchodu. V létě kvůli manažerské práci s mužstvem netrénoval, do zimní přípravy se už zapojil? "Nezapojil, s mužstvem netrénuje, jen hraje přípravné zápasy. V létě taky neabsolvoval ani jediný trénink, přesto pak začal hrát. Standa je duší ústeckého fotbalu, u hráčů si získal nenásilnou formou úžasný respekt. Jeho technika, přihrávky, přehled a tvořivost jsou nedostižné." Připravuje se tedy individuálně? "Nepřipravuje. Ale má štěstí, že se mu vyhýbají zranění. Absolutně by v sestavě nemohl být další takový hráč, ale on díky své předvídavosti hrát může. Kluci vědí, co je schopen hrát a co za něho musí odvést. Neříkám, že hrají křoví, ale vědí, že Pelc má vynikající dlouhou přihrávku, a mohou z toho těžit. Navíc když se nedaří a na hřišti nastávají krkolomné situace, tak je Standa schopen to řešit. A hráči ho poslechnou." V novinách se hodně psalo o vašich neshodách s předsedou klubu Suchánkem, o co šlo? "Nešlo o žádné kontroverze, ale trošku se lišíme v pohledu na fotbal. Domnívám se, že máme velké mezery v chodu oddílu. Mohly se realizovat přestupy perspektivních hráčů z regionu a nejednalo se o miliónové sumy. Bylo v našich silách je získat, přesto se tak nestalo." Máte na mysli trojici Just, Šimek, Čermák, které u vás skončilo hostování z Jablonce? "Chtěl jsem, aby zůstali. Když jsme vstupovali do druhé ligy, tak jsem vyměnil celou zálohu. Přišli Vodička, Chytra, Čermák, Just a Šimek a hru velmi oživili, byla to taková pumpa. Tři mi nyní vypadli a já musím hledat náhradu, což je při tak úzkém kádru těžké. Nejhorší je, že jsem během zimní přípravy nedokázal v mužstvu vytvořit konkurenci. K dispozici mám patnáct šestnáct hráčů včetně Pelce, ale byly dny, kdy nás trénovalo jen osm!" Myslíte, že ještě nějaké hráče do začátku soutěže získáte? "Šance je pořád, ale musím se smířit s tím, že se může stát, že v prvním kole nastoupí hráči, kteří s námi neodehrají jediné přípravné utkání. Mě to ale nepřekvapuje, stejnou situaci jsem zažil, když jsem trénoval Jablonec. Po postupu do druhé ligy jsme byli v situaci, že jsme neměli na přestupy a museli jsme vzít zavděk hráči, které na poslední chvíli uvolňovaly jiné kluby. Tak se stalo, že jsem v prvním kole musel postavit dva hráče, které jsem v životě neviděl - Marka z Českých Budějovic a Jindru, co dnes hraje za Benešov. Marek dal tenkrát Chebu dva góly a my jsme vyhráli 2:0." Čím si vysvětlujete, že v tak velkém městě, jakým je Ústí nad Labem, má fotbal problémy se sháněním sponzorů? "Podobné otázky dostávám po celé republice. Všichni říkají, že se musí někdo ve městě probudit... Nemusí, musíme jen umřít. Velké podniky nám peníze dávat nemusí a ani nechtějí. Neexistuje mechanismus, jak je donutit. Když se nenajde nadšenec, který dá tu finanční injekci, tak se vůbec nic nebude dít. S Pelcem jsme jednali s primátorem Ústí Jílkem, město má velký zájem, aby se tam liga hrála, chce nám pomoci, ale peníze na chod klubu poukázat nemůže." Co očekáváte od jarní sezóny? "Vždycky, když se po podzimu dostanete na postupové příčky, tak zimní příprava vychází z optimismu, že vás nečeká boj o záchranu. Hráči vidí šanci a chtějí se pokusit postoupit. Řada jich ligu nikdy nehrála, další ji hráli a chtěli by se znovu vrátit. Já se nebojím, jaro bude zajímavé. Opava, Vítkovice i Lerk budou čekat na naše klopýtnutí. Při tříbodovém hodnocení kdo vyhrává, ten v tabulce skáče jako klokan. Postup Uherského Hradiště je podle mne jasný, ale boj o druhé místo bude velmi zajímavý a já si myslím, že rozhodne až poslední kolo. Na podzim jsme vycházeli z dobrých výkonů doma. S Uherským Hradištěm jsme neztratili ani bod, což považuji ne za úspěch, ale za malý zázrak. Věřit, že se bude opakovat podzim, to je bláznovství. Liga však bude zajímavá, chci, aby už začala. Budu rád, až bude zimní příprava za námi." Zemědělství podražilo nejvíce Praha - Ceny průmyslových výrobců se zvýšily v lednu proti předcházejícímu měsíci o 2.3 % a stavební práce zdražily jen o 0.3 %. Vyplývá to z výsledků Českého statistického úřadu o cenovém vývoji.Obvyklý rychlejší nárůst cen ovlivnilo počátkem roku zejména zpracovatelské odvětví. Přitom v chemickém a farmaceutickém průmyslu ceny stouply o 5.3 %, gumárenství a výroba plastů zdražily o 4.4 %. Potom následuje papírenský a polygrafický průmysl se čtyřprocentním nárůstem. Porovnání lednového vývoje cen se stejným obdobím loni ukazuje, že průmysl zdražil o sedm procent a zemědělští výrobci o 11.4 %. Ceny stavebních prací vzrostly za uvedené období o 9.8 %. Lékaři nebudou muset studovat Praha - Na nedělním mítinku lékařů ve vinohradském divadle ozřejmil prezident České lékařské komory Bohuslav Svoboda mj. principy tajné dohody mezi ním a premiérem Klausem. Vláda po počátečním taktickém odporu ministra Rubáše bude souhlasit s valorizací bodu o 49 % a na oplátku nebude komora protestovat proti připravovanému zrušení lékařských fakult. Adeptům lékařského povolání bude stačit členství v komoře a budou se moci věnovat péči o zdraví pacientů ihned po obdržení licence. Kromě let zbytečně strávených v univerzitních škamnách tak naši mladí lékaři ušetří i na budoucím školném. "Myslím, že tento krok, který je v souladu s požadavkem na zeštíhlení státního rozpočtu, budeme podporovat," řekl při vycházení z divadla prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek. Stop ve 45. minutě Jablonec - Světelné hodiny se na všech fotbalových ligových stadiónech u nás budou zastavovat ve 45. minutě každého z poločasů. Nastavený čas nebude měřen veřejně, aby nebyli rozhodčí vystaveni tlaku diváků. Podle osvědčeného modelu z MS ve Spojených státech a v souhlasu s vyhláškou UEFA to schválila na svém jabloneckém jednání ligová komise ČMFS. Baggio musí čekat Řím - Návrat Roberta Baggia na fotbalový trávník se odkládá. Útočník italské reprezentace a Juventusu Turín, jehož již tři měsíce trápí zranění kolena, původně ohlašoval svůj návrat na nedělní utkání se Sampdorií. "Byl jsem příliš optimistický," připustil včera. Nový termín comebacku odhaduje Baggio na střetnutí s Interem Milán (5. března). I bez svého kanonýra však Juventus směle kráčí za prvním mistrovským titulem od roku 1986, když tabulku vede s šestibodovým náskokem. Ruby ideálů ve Slavíkových dokumentech Již titul dokumentu Nejlepší ze špatných způsobů, který v cyklu Film & Sociologie uvádí dnes ( 21.30 hod.) program ČT 2, napovídá téma: radosti i trable s obnovující se českou demokracií. Režisér Petr Slavík (1956) v něm před loňskými komunálními volbami sondoval postoje občanů ve třech různých lokalitách našeho státu - v Mostě, Písku a v Javorníku nad Veličkou na česko-slovenském pomezí. Průvodcem pětatřicetiminutového snímku je Břetislav Rychlík, s nímž navštívíme kanceláře starostů, hospody, romské sídliště, mítink KSČM, setkání s kandidáty ODS a pohovoříme s řadou obyčejných lidí. "Rozdíly mezi místy, kde jsme natáčeli, byly ještě markantnější, než jsem předpokládal," vysvětluje Petr Slavík. "V Písku mě tamější idyla až trochu vyděsila. Znovu jsem si přitom uvědomil, že občanské postoje zásadně souvisejí se vztahem k vlastní obci. V Mostě mají lidé nejvyšší průměrné mzdy v Čechách, a přesto jsou většinou nespokojení - zatímco v Písku se babky s třítisícovými důchody cítí šťastné a v nejmenším si nestěžují. Komunistům se tam totiž nepodařilo zničit historickou kontinuitu. Také majetky bylo komu vracet, protože v Písku žije několik generací starousedlíků," upřesňuje režisér. Dokument Nejlepší ze špatných způsobů podle Slavíka neobjevuje nic zásadně nového a nebylo to ani jeho cílem. "Ačkoli jde spíš o narychlo vzniklou publicistiku, snad se nám v ní podařilo vyjádřit i širší podtext. Mě totiž vždycky znovu překvapí, jak naivní byla naše představa o polistopadových proměnách. Většina lidí se zřejmě domnívala, že padne-li komunistický režim, všechno ostatní se automaticky změní k lepšímu. A při natáčení jsme se opět přesvědčili, že tak jednoduše to nefunguje." Pro Nadaci F & S natočil Petr Slavík loni dokument Závislost o dvou narkomanech, pro KF a. s. snímek Návrat krále Majálesu o návštěvě Allena Ginsberga a pro českou televizi portrét zpěvačky Báry Basikové. Pro "febiovský" cyklus Oko má připraven dokument Ve jménu Otce, Syna a Duchem řízené organizace, v němž nahlíží do pozadí sekty Svědků Jehovových. "Film je založen na výpovědi člověka, který mezi jehovisty prožil dvanáct let, dostal se v jejich hierarchii poměrně vysoko a nakonec sektu opustil. V souvislosti s jeho osudem mě zajímal i obecnější problém manipulace," dodává Slavík. Podobnému tématu se hodlá autor věnovat i v dalším připravovaném snímku (pro Film & Sociologii) o náboženských sektách. "Chci si v něm odpovědět na otázku, proč se někteří lidé ještě dnes, koncem dvacátého století, nechávají ovládat. Zároveň by měl přiblížit, co pro naše současníky znamená víra," prozrazuje režisér. Pro Originální Videojournal plánuje Slavík padesátiminutové svědectví o idolech a ideálech několika mladých generací. "Jedna vyznávala Mirka Dušína, další obdivovala Gagarina, jiná Lennona, zatímco ta dnešní se shlíží ve Schwarzeneggerovi nebo v amerických yuppies. Leitmotivem toho filmu by měly být abiturientské večírky. Na nich se totiž obvykle bilancuje a dochází ke konfrontaci mezi cíli, které si každý v mládí kladl, a realitou, do níž po letech dozrál. Protagonisty budou maturanti z let padesátých, šedesátých a sedmdesátých i studenti, kteří jdou ke zkoušce dospělosti dnes," uzavírá dokumentarista Petr Slavík. Emil Filla by měl z galerie radost Michal Koleček nemá s vedením ústecké výstavní síně starosti Nejen pražské výstavní síně bývalého Českého fondu výtvarných umění přešly po konkursu do rukou jednotlivých kurátorů. Od letošního ledna pracuje podobným způsobem i Michal Koleček (1966) ve Výstavní síni Emila Filly v Ústí nad Labem. Moderní ústecká galerie působí od poloviny osmdesátých let. S výstavou Adély Matasové v roce 1992 vznikla při výstavní síni Nadace Lidé výtvarnému umění - výtvarné umění lidem, jejímž členem se stal i Michal Koleček. Nadace společně s výstavní radou (kde zasedají například Jan Sekera, Jiří Valoch či Josef Hlaváček) od té doby připravuje výstavní program a podporuje galerii, které hrozil zánik z komerčních důvodů. Její přízemní prostory v centru města s prosklenými stěnami do ulice se totiž líbí i obchodníkům s jiným zbožím. Nadace připravovala pět až šest výstav ročně, často ve spolupráci s muzei a galeriemi z jiných měst (v případech expozic putovních). Ke každé expozici vydává výstavní síň katalog. Jejími celoplošnými sponzory jsou město a ústecká Česká spořitelna. Od letošního roku stojí v čele galerie Michal Koleček: kromě galerijní činnosti učí také dějiny umění v místním Institutu výtvarné kultury. Koaliční odpovědnost Sociální reforma se dnes dostává do popředí zájmu a spolu s tím i koaliční diskuse na toto téma. Z povrchního pohledu by se mohlo zdát, že tyto diskuse jen oddalují tolik potřebné reformy. Aby však sociální reforma byla skutečně reformou vládní a aby tedy zahrnovala představy většiny voličů, je třeba, aby byla podložena souhlasem všech koaličních stran. Ostatně proto se koalice uzavírají. Převaha koaličních poslanců v parlamentě je jen praktickým vyjádřením převahy voličské podpory. Nedostatek vůle k dohodám v koalici není tedy nebezpečný proto, že obtěžuje a zdržuje politiky, ale proto, že polarizuje společnost. Do začátku letošního roku to v koalici byla KDU-ČSL, která vytrvale kladla důraz na celistvou sociální reformu. S řadou návrhů také její poslanci vystoupili v parlamentě. Jedním z pilířů jejího volebního programu je totiž model sociálně tržního hospodářství, který se v Evropě osvědčil. KDU-ČSL byla často obviňována z levičáctví a z jakýchsi zbytků socialistického uvažování. Slýchali a četli jsme, že přívlastek sociální činí tržní hospodářství méně tržním a méně svobodným, že sociální opatření údajně mohou reagovat pouze na momentálně se vyskytnuvší problémy. Opakovaně jsme vysvětlovali, že naopak usilujeme o celistvé řešení, a nikoli o ad hoc slepovaný řetězec sociálních výpomocí. Jestliže se dnes pro nutnost komplexní sociální reformy vyslovuje i další koaliční strana, je to pozitivní krok k modernímu uspořádání společnosti. I když - kdyby její představitelé místo polemik s koaličním partnerem v tisku už dva roky společně s námi usilovali o konsenzus v této záležitosti - mohla dnes už být řada lidí šťastnějších. Z mnoha diskusních témat, jež reforma skýtá, bych rád osvětlil aspoň některá. V tržním hospodářství existuje kromě trhu zboží a kapitálu také trh pracovních sil, jemuž rovněž vládne zákon nabídky a poptávky. Zákonné prodloužení pracovní aktivity občanů posunutím hranice pro odchod do důchodu je z tohoto hlediska direktivním zásahem na trhu pracovních sil. Respektujeme očekávaný demografický vývoj a neodmítáme prodloužit období pracovní aktivity občanů. Nesouhlasíme však s paušálním zvyšováním hranice pro odchod do důchodu. Zákonné zvýšení chceme alespoň do roku 2000 nahradit stimulací k prodloužené aktivitě. Je pro to hned několik důvodů. Restrukturalizace průmyslu byla posunuta do poprivatizačního období a svěřena novým vlastníkům podniků, a proto počítáme v blízkém období s nárůstem nezaměstnanosti. Zaměstnanost limituje počet pracovních příležitostí, které ekonomika vytvoří. Prodloužená pracovní aktivita je účelná jen u těch zaměstnanců, které zaměstnavatel potřebuje. Je společensky prospěšné, aby pracovník, o kterého má podnik zájem, v něm setrval o rok déle. Není však společensky prospěšné nutit dvanáct zaměstnanců, o něž zájem není, aby svůj odchod do důchodu odložili třeba jen o měsíc. Restrukturalizace průmyslu povede ke změně nároků na kvalifikaci zaměstnanců. Rekvalifikace pracovníků v důchodovém věku však není přínosem ani pro zaměstnance, ani pro zaměstnavatele. Po roce 2000 se dá očekávat, že pokračující transformace vliv uvedených faktorů oslabí a efekt stimulace povede k přirozenému prodloužení pracovní aktivity. Proti těmto našim argumentům se někdy namítá, že nový návrh zákona o důchodovém pojištění umožňuje odchod do důchodu 2 - 3 roky před dosažením důchodového věku. Problém je však v tom, že v takovém případě se výše přiznaného důchodu znatelně snižuje. Jelikož se u nás zatím kladou teprve základy účinného systému připojištění, které by mohlo občanům ztrátu kompenzovat, bude tato alternativa účinná teprve pro nyní mladší generaci. V zákoně o sociální podpoře souhlasíme s adresností dávek. Stanovení jejich koeficientů však nesmí postihnout nepříznivě tu část středních vrstev, která tvoří výkonný a tvůrčí potenciál společnosti, tj. lidi s příjmy jen lehce nadprůměrnými. Proto považujeme za legitimní vést o těchto koeficientech podrobnou diskusi. Musíme také podrobně zkoumat způsob zajištění adresnosti dávek, který nesmí být neúměrně nákladný. O všech těchto věcech je třeba v koalici hovořit. Sociální reforma je příliš závažná věc a nelze k ní přistupovat jako k politickému trumfu jedné strany vůči druhé. Může se stát politickým trumfem celé koalice, ovšem jen tehdy, bude-li dobrá. Nebude-li, naruší to sociální smír ve společnosti. Slovenský rozhlas hrozí stávkou Bratislava - Více jak šedesát redaktorů Slovenského rozhlasu se k včerejšímu dni podepsalo pod otevřený dopis řediteli rozhlasu, poslanci HZDS Jánu Tužinskému, ve kterém protestují proti rozhodnutí odvolat washingtonského zpravodaje SRo Petra Suska, údajně z ekonomických důvodů. Podepsaní redaktoři označili Suskovo odvolání za politicky motivované a upozornili, že jsou v případě potřeby ochotni podpořit své stanovisko výstražnou stávkou. Stanovisko redaktorů podpořilo i několik občanských sdružení, která vyzvaly Tužinského, aby odstoupil ze své funkce, nebo se vzdal poslaneckého mandátu. Šéf rozhlasu Tužinský však stanovisko svých zaměstnanců odmítl a celou věc označil za zpolitizovanou. Špatně přišité záplaty Komentáře Lékaři se v neděli konečně sešli na mimořádném sjezdu. Původně jej svolali kvůli nespokojenosti s omezením pravomocí komor. V Divadle na Vinohradech se však ukázalo, že je více pálí jiné potíže. Mají málo peněz. Ačkoli náklady na zdravotnictví stále stoupají, pojišťovny vydávají stále více za léky a provedené výkony, privatizovaná zařízení se mnohde stěží drží nad vodou a platy lékařů se příliš nezvyšují. Faktem je, že zatímco příjmy obyvatel rostou a mnohé položky se valorizují, hodnota bodu se nezměnila nebo dokonce klesla. Kromě toho lékaři již nechtějí být závislí pouze na bodech a požadují také jiné formy úhrady, například platby podle počtu pacientů. Komora chce samozřejmě mít i právo udílet licence, garantovat postgraduální vzdělávání zdravotníků a žádá také svůj podíl na tvorbě zákonů zdravotnického resortu. Když nedosáhnou svého, lékaři chtějí sáhnout k dalším (rozuměj radikálnějším) opatřením. Nevyloučili ani ta, která by se přímo dotkla pacientů. Z jejich vystoupení lze usuzovat, že myslí hlavně na sebe. Do určité míry je to pravda. Na druhé straně je třeba přiznat, že dosavadní kroky resortního ministerstva byly skutečně spíše záplatami než koncepčními řešeními. Například loni zavedená sestupná sazba za ošetřovací den v nemocnicích, poplatek 45 korun za návštěvu specialisty bez předchozího doporučení praktického lékaře či připlácení u zubaře. Nic z toho se neujalo. Nikdo nedokázal přesvědčit ty, jichž se to týkalo, že jde sice o bolestivý, ale potřebný začátek změn, na jejichž konci snad bude lépe. Ministr Rubáš slíbil nemocnicím více peněz již od prvního dubna. Způsoby, jak je chce získat, jsou dobré. Ministr míní, že je třeba snížit provozní náklady pojišťoven, omezit spotřebu léků a nově určit, které z nich budou hrazeny. Tato opatření však chystá ministr již poměrně dlouho a nezdá se, že nyní by se mohlo podařit do měsíce vše vyřešit. Ministr přišel na sjezd s čerstvou podporou výkonné rady ODS. Ta se však netýkala ani tak Rubáše samého, jako jeho představy o zdravotnictví. Půjde o to, zda ji ministr dokáže konečně realizovat. Průzkumy veřejného mínění IVVM a STEM se v řadě údajů neshodují GRAF Praha - V průzkumu veřejného mínění, který počátkem února uskutečnil Institut pro výzkum veřejného mínění (IVVM), získala nejvíce volebních preferencí ODS - 30 %. ČSSD by podle tohoto výzkumu volilo 13 % a ODA 9 %. KDU - ČSL a KSČM by získaly shodně 7 %. Ostatní strany by volilo méně než 5 % dotázaných. Výsledky IVVM potvrdily permanentní růst volebních preferencí ODS. Stejný únorový průzkum jiné agentury - Střediska empirických výzkumů (STEM) - tento trend nezachytil. V šetřeních STEM mají preference ODS kolísající charakter. STEM signalizoval dlouhodobě klesající tendenci preferencí ODA a kontinuální nárůst příznivců ČSSD (LN 16. 2. 1995). Podle STEM ztratila ODA za poslední měsíc třetinu voličů, IVVM výraznou změnu nad hranicí statistické chyby u této strany nezaznamenala. Únorové šetření STEM potvrdilo narůstající počet příznivců sociálních demokratů (z 13.9 % v únoru loňského roku na 20.8 % v roce letošním). U respondentů IVVM si ČSSD zachovává přibližně stejnou popularitu (kolem 13 %). Zveřejněné výsledky obou agentur se dlouhodobě liší i v preferencích KSČM. Podle STEM by tuto stranu volilo v průměru 10 % a podle IVVM o něco méně než 7 % dotázaných. Za povšimnutí stojí i náhlá výchylka, kdy IVVM dospělo v únoru a září minulého roku k dvouprocentní preferenci KDU--ČSL, zatímco ostatní průzkumy uváděly preference šesti až sedmiprocentní. Inženýrská akademie Praha - Přibližně s dvěma sty členy počítá Inženýrská akademie ČR. Toto výběrové sdružení špičkových odborníků v oblasti inženýrství bylo ustaveno v minulých dnech. Podle jeho prezidenta, děkana Strojní fakulty ČVUT Petra Zuny půjde o vrcholový konzultační orgán, který by se měl v budoucnu stát partnerem podniků, ale i vlády a parlamentu při posuzování velkých projektů. Vedle strojařů v něm budou stavaři, ale i chemici a elektrotechnici. "Mělo by jít o jakousi paralelu k Učené společnosti," říká prof. Zuna a vysvětluje, že mezinárodní sdružení inženýrských akademií CAETS sdružuje přibližně 15 členů. Nejdéle pracuje švédská akademie (od roku 1921), ostatní jsou mladší. V Maďarsku, Rusku a Polsku vznikly stejné instituce před několika lety. Po ustavujícím shromáždění má Inženýrská akademie ČR zatím 44 členů, mezi něž patří například akademik Wichterle, ale i ředitel plzeňské Škodovky Saudek. "Chceme, aby byly pokud možno rovnoměrně zastoupeny jak jednotlivé obory, tak například i regiony. Počítáme s vysokoškolskými učiteli, ale také s lidmi z praxe," uvádí P. Zuna. Podle jeho slov si Inženýrská akademie musí své postavení ve společnosti teprve vydobýt. Krátce Pražská městská policie se hodlá zaměřit na nezodpovědné číšníky, výčepní a další, kteří podávají alkoholické nápoje nezletilým, řidičům a podnapilým osobám. Hodlá proto ve spolupráci s českou policií uspořádat týdně minimálně dvě až tři kontrolní akce v pražských hospodách. První takovouto kontrolu provedli strážníci již koncem minulého týdne. Při své páteční návštěvě 45 restauračních zařízení zkontrolovali 24 lidí a zjistili čtyři přestupky. Karlovarský porcelán míří do světa Vedení komplexně zpracovalo podmínky pro tuzemský i zahraniční obchod Karlovy Vary - Letošní rok bude pro akciovou společnost Karlovarský porcelán "prubířský", uvedl včera její generální ředitel Vlastimil Argman. Podle něj si management potřebuje dokázat vlastní akceschopnost. Současně bude usilovat o takové umístění na tuzemském i zahraničním trhu, které by firmě přineslo dostatečný zisk. Ten společnosti umožní nejen další rozvoj, ale především prosadit se mezi světovou špičku. Karlovarský porcelán v srpnu loňského roku ukončil privatizaci. Zbytek roku pak vyplnila příprava nové koncepce. Vedení komplexně zpracovalo obchodní podmínky ve směru do zahraničí i tuzemska. Nyní sleduje obrat ve velkoobchodech a určuje preference, protože chce mít pod kontrolou všechny oblasti. Za nejdůležitější považuje V. Argman oblast finanční. Proto bylo prvořadým úkolem vedení vytipovat banky a způsoby využití finančních zdrojů. Za tímto účelem si rovněž nechalo zpracovat komplexní plán výroby a investic. Společnost letos hodlá vyprodukovat minimálně 100 miliónů korun bilančního zisku při více než miliardovém objemu tržeb. Tuzemský prodej bude KP realizovat ze 70 procent přes Porcelu Plus, s. r. o., jíž patří 50 procent akcií KP. Ta rovněž letos vyveze téměř tři čtvrtiny produkce Karlovarského porcelánu do zahraničí, o pětinu více než loni. V plánu je rovněž rozsáhlá rekonstrukce výrobní technologie jednotlivých závodů časově rozvržená do pěti let, která si vyžádá až 300 miliónů korun. Z toho 200 miliónů korun připadne na modernizaci technologie v největším závodě KP v Nové Roli na Karlovarsku. Italská Ilva dosáhla vloni nečekaného zisku Řím - Státní ocelářská společnost Ilva Laminati Piani, jedna ze součástí holdingu IRI, měla za loňský rok zisk 700 miliard lir (ITL), 437 miliónů USD. Výsledek je vyšší než předpokládaných 500 miliard ITL zisku u dříve ztrátových oceláren. Proces restrukturalizace a převodu dluhu však neumožňuje přímo srovnávat tento údaj s předchozími výsledky, vyplývá z oznámení IRI z konce minulého týdne. V roce 1994 stoupla hodnota aktiv Ilvy z 1.46 biliónu ITL na konci roku 1993 na 2.2 biliónu ITL. Vysoký zisk podle IRI nemění nic na rozhodnutí ocelárnu privatizovat. Jednání o odkoupení s ocelářským koncernem Gruppo Riva mají být dokončena do konce února. Zdroje z Ilvy však potvrdily, že vzhledem k nutnosti přecenění aktiv bude muset být prodej ještě odložen. Premiér V. Klaus o uvolnění norem Praha - Český premiér Václav Klaus očekává politický střet kolem prosazování nové právní úpravy, která má přenést odpovědnost za dodržování a kontrolu jakosti ze státu na výrobce a dovozce. Řekl to včera po poradě ministrů, která projednala návrh na uvolnění právní regulace povinností výrobců a dovozců. Značná část výrobků nebude podle nové koncepce procházet povinným schvalovacím řízením ve státní zkušebně, ale producent připraví tzv. prohlášení výrobce o shodě, které bude dokládat soulad se stanovenými normami a jakostními požadavky. Orgán státního dozoru může jeho výrobek formou namátkové kontroly prověřit. Premiér se nezmínil o novele devizového zákona, kterou má podle informací LN projednat vláda dnes. Novák o penězích nediskutuje V Benešově vyměnili během zimní přestávky hlavního trenéra a šest hráčů Praha - V zimní přestávce z Benešova odešel hlavní trenér a šest fotbalistů, stejný počet nových tváří však poslední celek ligové tabulky posílil. Nástupce trenéra Jaroslava Hřebíka Jiří Novák má cíl pro jarní sezónu jednoznačně daný - zachránit první ligu. Pomoci by mu v tom měli i noví hráči, především Brňané Pařízek a Cihlář a exsparťan Lieskovský, s nimiž Novák najisto počítá do základní sestavy. "Na post brankáře jsem zvažoval mezi Váchou a Pařízkem, ale Vácha si roztrhl nohu a ve spodní části kolena má třináct stehů. Dobře se ukazuje i Culek, ale všichni se do základní sestavy nevejdou. Na dvě místa v útoku jsou kandidáti Vandas, Hauzner a Borovec," uvažuje Novák a dává tak jasně najevo, že hodlá změnit dosavadní systém benešovské hry, která byla založena na jediném útočníkovi: "Stavět budeme na dobré obraně, na ni však musí navázat dobrá hra zálohy i útoku". Z hráčů, kteří z Benešova odešli, mrzí trenéra nejvíc Zákostelský. "Škoda je i zkušeného Čermáka, Hynka jsem vůbec nepoznal a o Vígerovi jsem od prvního dne věděl, že odejde, proto jsem s ním nijak nepočítal," říká Jiří Novák. "Diskuse o ekonomických problémech nepřipouštím. Hned při prvním setkání jsem hráčům řekl, že o tom nechci nic vědět, což oni respektují a nediskutují se mnou. Všechno musíme podřídit záchraně," tvrdí benešovský trenér a dodává, že největší strach má při úzkém kádru ze zranění. Podzimní bilance Benešova: 16. místo, 3 výhry, 2 remízy, 10 proher, skóre 13:29, 11 bodů. Přišli: Cihlář, Pařízek (oba hostování z Brna), Lieskovský (Nitra), Vandas (Slavia, hostoval na Xaverově), Culek, Hauzner (oba před uzavřením hostování z Liberce). Odešli: Víger (Xaverov), Hynek (Hradec Kr.), Zákostelský (Liberec), Držmíšek (konec hostování z Xaverova), Čermák (Příbram*), Sokolt (konec hostování z FK Tábor). Rusko prodává tajemství Austrálie koupila za milión dolarů "70 let úspěchů" Sydney - Rusko, hlavní strůjce poválečných olympijských úspěchů bývalého Sovětského svazu, prodá svá sportovní tajemství Austrálii za milión amerických dolarů. Austrálie, která uspořádá jubilejní olympijské hry v roce 2000, si od něj vyžádala metodickou pomoc a platí ruské experty v naději, že tím zvýší své vyhlídky na olympijské medaile. "Kupujeme 70 let sportovních úspěchů," řekl doslova Craig McLatchey, sportovní ředitel Australského olympijského výboru. Ruští odborníci budou příštích pět let pobírat hodinový plat za pomoc v boxu, zápase, vzpírání, atletice a sportovní střelbě. "V těchto vybraných sportech je Rusko jasně nejlepší. Posláním naší dohody je zavést v celé Austrálii úspěšné sportovní programy, které by se praktikovaly až za rok 2000," zdůraznil McLatchey. "Rusové mají pro vlastní přípravu málo peněz a hledají tolik potřebné zdroje, takže spolupráce bude výhodná pro obě strany," dodal McLatchey. Na olympijských hrách 1992 v Barceloně získala Austrálie 27 medailí. Pro začátek nového tisíciletí si stanovila vysoký cíl: 60 olympijských medailí, z toho 20 zlatých. Na základě uzavřené dohody poskytne Rusko podrobnosti o svém systému řízení a tréninku, o stravě sportovců, biomechanickém výzkumu, plánovacích procedurách a monitorovacím systému. Plebejsky pudový Othello Recenze DIVADLO: Shakespearovou tragédií OTHELLO se činohra plzeňského Divadla J. K. Tyla vrátila po delší pauze k odkazu velkého dramatika. Na scéně Velkého divadla hru nastudoval hostující tým inscenátorů - režisér Jan Burian a scénograf Karel Glogr v překladu Aloise Bejblíka. Moderní Bejblíkův překlad pracující s nespisovným výrazivem, často i žargonem, poskytl režii prostor k poněkud nedomyšlené aktualizaci. Děj se odehrává v neurčité době; kostýmy sice částečně odkazují do počátku našeho století, ale jsou spíš směsicí různých prvků, jakousi volnou variací na dané téma. Podobně působí i scénografické řešení - zprvu navozuje dojem depresívního města s omšelými fasádami a špinavými podezřelými zákoutími. Později se však scéna rozevře v prostranství evokující atmosféru mondénních přímořských lázní, výtvarně ozvláštněnou toyenovskými reminiscencemi. Přestavby jsou řešeny klouzavým pohybem jednotlivých kulis, které se zvolna shlukují či odplouvají - nejpůsobivější je úvodní seskupení. Nicméně režie tyto významy prakticky nerozvíjí a zůstává jen u vnějších efektů. Závažným nedostatkem inscenace jsou nedořečené vztahy mezi jednotlivými postavami i nelogické vyznění některých situací. Příčinu lze hledat jak v podstatném krácení textu, tak v často neodůvodněných a přehnaných dávkách exprese. Inscenaci chybí ucelenější myšlenková koncepce, rozpadá se na polovičaté motivy postav. Režie se soustředí na trojici hlavních hrdinů Jaga, Othella a Desdemonu, zatímco Cassio i Roderigo pouze dopomáhají rozehrát Jagovy úklady. Jediné téma, znatelné v pozadí událostí, je téma lhostejnosti a pokrytectví - například spor Brabantia a Othella (po prozrazené svatbě) na dóžecím dvoře se odehrává za nezúčastněného přihlížení ostatních - v podkresu zní valčíková hudba a nejen sluhové se nevzrušeně cpou chlebíčky. Dalším problémem (od kterého se ovšem odvíjí řada dalších) je obsazení typově nevhodného představitele do role Othella (Zdeněk Mucha). Díky tomu není například důvod Desdemonina náhlého vzplanutí k Maurovi zcela jasný. Muchův Othello je pouze plebejsky pudový, bez prožitého vnitřního utrpení, a sotva v něm vzklíčí první pochybnosti, poráží věci, smýká Desdemonou (Barbora Munzarová) a fackuje ji. Jeho líčená emotivita však překračuje všechny meze a kulminuje až na hranici nechtěné karikatury. V tomto smyslu je vyhrocená i závěrečná scéna Desdemonina uškrcení - nejprve se v pozadí vynořuje obludná silueta vraždícího maniaka, při samotném aktu se trhají lůžkoviny, poletuje peří a zlomený Othello vydává nelidský řev. Jiným zamlženým vztahem je manželství Jaga a Emílie (Inka Brendlová), která zprvu vědomě asistuje Jagovým intrikám (epizoda s šátkem), ale v závěru se stává nečekaně pohoršenou strážkyní morálky. Petr Pavlovský si ovšem v úloze Jaga dokázal nalézt vlastní téma - pohybuje se v až groteskních polohách, je to cynický rouhač, který intrikuje s ďábelskou radostí. Zásadně pohrdá všemi a vším a paradoxně tak vzbuzuje jisté sympatie. Jeho jedinou slabostí je pečlivě ukrývaná vášeň a cit k Desdemoně, kterou právě proto ničí. Jana Machalická Divadlo J. K. Tyla v Plzni - W. Shakespeare: Othello. Premiéra 18. a 19. února. Slasti společných cest Recenze VÝSTAVY: V brněnské Galerii Na bidýlku uvádí autorská dvojice JAN MERTA (malba) a MAREK POKORNÝ (texty) výstavu jednoduše nazvanou Slasti. Jmenovaná galerie vznikla jakoby na objednávku pro tento skromný podkrovní výstavní prostor a svou bezprostřední hravostí, autentickou radostí z tvorby, nenásilným, dobře vymyšleným konceptem se stala událostí uměleckého Brna. Jan Merta změnil své image autora rozměrných monochrómních pláten, malovaných svižným, úsporným způsobem, a představil se jako tvůrce malých obrázků, kreseb a asambláží, provedených jistou a lehkou rukou. Marek Pokorný (který byl kurátorem nedávné Mertovy výstavy v Nové síni v Praze) se tentokrát zúčastnil projektu jako autor básnických textů. Svůj rytmizovaný a zaujatý, výtvarný a básnický dialog vedou oba autoři na různá témata: vypočítávají varianty podob slasti tak, jak ji znají oni. Je pro ně synonymem radosti ze života, obdivu k přírodě a umění, jehož význam a důležitost jim často slouží jako důvod k veselí (například pučící Malevičův černý čtverec na bílém pozadí od Jana Merty). První místnost galerie věnovali autoři spíše vrstvenému asociativnímu dialogu, v druhé se oba shodli na potěšení, které jim přináší cesta. Cesta Jana Merty je útržkovitým vzpomínáním, kterému je vlastní nadhled a pousmání nad prožitým příběhem. Jeho malířské záznamy Matterhornu, švýcarských lázní, zhlédnutého umění, předmětů, které na cestě potkal (umělecká větvička, propálený obal od cigaret, oheň), i různých použitých dopravních prostředků (podobných dětským dřevěným vozíčkům) vytvářejí jakýsi volný děj. Pokorného básně jej pozastavují a glosují. Pokorného myšlenky a Mertovy drobné výtvarné kreace vznikaly nezávisle na sobě. Celek instalace i výběr děl vznikl z promýšlení expozice na místě. Atmosféru výstavy by mohl ilustrovat text Marka Pokorného umístěný u vchodu do galerie: "splnil poslední úkol dne: vyjmenovat souhlásky - snad pole polehlé snad". Na Sicílii začal proces s mafiány Řím - Ve vězeňské budově v sicilské Caltanissettě začal včera za přísných bezpečnostních opatření proces s mafiány, kteří jsou zodpovědní za smrt soudce Giovanniho Falconeho. Falcone proslul jako rozhodný bojovník proti organizovanému zločinu a byl znám jako zapřísáhlý nepřítel sicilské mafie. Přelíčení se rovněž - zatím jako svědek - účastní hlava sicilské mafie a "boss všech bossů" Toto Riina, z jehož příkazu byla vražda Falconeho provedena. Riina, který je od ledna 1993 ve vyšetřovací vazbě pro řadu jiných vážných deliktů, přihlíží jednání přes železné mříže, jež ho oddělují od zasedací síně. Pozdě bycha honit Poznámka Při diskusích o majetku KSČ se zástupci některých politických stran, zejména ODS a ODA, nechali slyšet, že je přece jenom nespravedlivé, aby komunisti a strany bývalé Národní fronty vlastnili budovu či jiný majetek ze starých časů, zatímco strany vzniklé po listopadu jsou chudé a nevlastní nic. Například právě ODS a ODA platí vysoký nájem místo toho, aby pro stranu nepotřebné části (třeba i sklepy) vlastní budovy jako komunisti pronajímaly podnikatelům. Získaly by tak peníze na platy funkcionářů či částečně na kampaň. Také by mohly vlastní budovou ručit za vysoké úvěry u bank. Nemusely by stranám příznivě nakloněné firmy přemlouvat, aby ručily za stranické závazky. Předlistopadové strany mají prostě náskok. Komunistům sice po listopadu ohromnou budovu ÚV KSČ sebrali, ale aby je sametoví revolucionáři příliš nenaštvali, přidělili jim do vlastnictví dům v ulici Politických vězňů. Občanskému fóru nikdo nepřidělil nic, nejspíše proto, že na tom v revolučním období nikdo z vůdčích osobností netrval. Nově vznikající politické strany ještě neuměly myslet na majetek. K současným nářkům politických stran dojít nemuselo. V Budapešti v roce 1990 stát podle výsledků prvních svobodných voleb každé politické straně přidělil reprezentativní sídlo a do sídla bývalého ústředního výboru Maďarské socialistické dělnické strany se nastěhovaly parlamentní poslanecké kluby. Reprezentativní budova v Praze stojí několik set miliónů korun. Je těžko představitelné, že by si strany, které ještě v roce 1995 s potížemi splácejí volební dluh z roku 1992, mohly dovolit takové investice. Předlistopadové strany své paláce vlastní a mají z nich pěkný příjem. Otázka pro Karla Dybu (ODS), ministra hospodářství Průběh předání majetku bývalé KSČ do rukou státu a jeho využívání jste v souvislosti s úhrnnou zprávou pro vládu označil za uspokojivé. Kde je podle vás hlavní odlišnost od tolik kritizovaného hospodaření se jměním SSM? Mezi oběma majetky je hlavně rozdíl v objemu: v případě KSČ představoval 8 miliard, u SSM jen dvě. Svazácký majetek byl vždy v minulosti jakýmsi mladším bratrem velkého komunistického jmění. Tím pádem se mu tolerovaly i různé prohřešky: v evidenci, daňových záležitostech apod. To se pak silně projevilo v roce 1990. Vzhledem k velikosti majetků i politické citlivosti problému byla v polistopadových letech vždy větší pozornost upřena na jmění KSČ. I proto se dnes příliš nepochybuje o tom, že převod byl v pořádku a že je vesměs dořešen. Majetek SSM naopak prošel mnoha peripetiemi - stále se odněkud někam přesouval a měnily se koncepce jeho využití. Fakt, že je právě on dnes v centru pozornosti, je přímým důsledkem tohoto vývoje. V průběhu minulých let se také právě kolem majetku SSM vynořovaly zájmy lidí či skupin, které měly v úmyslu s jeho částmi naložit různě. Podobné tlaky neustaly a jejich výsledkem jsou dodnes ostré diskuse o celém problému. Krátce "Husova cesta do Kostnice" je název akce, kterou na květen až červen společně připravují Obvodní úřad Prahy 1, magistrát města Tábor a Sdružení pro obnovu a rozvoj řemeslných a uměleckých tradic. Průvod "husitských bojovníků" i dalších českých zástupců vyráží z Prahy směrem do Německa někdy kolem 20. května, tedy v době návštěvy papeže Jana Pavla II. v ČR. Jeho organizátoři požádali biskupa Lobkowicze o vyjádření. Ten řekl, že katolická církev tuto událost vítá, neboť ji považuje za příspěvek k letošnímu roku porozumění mezi národy a lidmi. Akce Velikonoce 1995 pořádaná ve dnech 7. - 17. dubna na Staroměstském náměstí by měla přispět k obnovení české řemeslné tradice. Ve více než čtyřiceti stáncích návštěvníci například uvidí ukázky práce kováře, skláře a keramika. Budou zde také uvedeny tzv. hořické pašijové hry. Matějská pouť začíná tuto sobotu na pražském Výstavišti. Především dětem tu do 9. dubna bude k dispozici 85 domácích a 29 zahraničních atrakcí z Nizozemska, Belgie a Německa. Lidský odpad z Německa do Čech? Duchcov - Severočeským pohraničím se valí zprávy, že jistá firma umisťuje do českých vesnic a měst německou problémovou mládež. Němečtí chlapci tady podle zpráv vážně narušují pořádek a zákony. Jejich výtržnosti vedly k stále častějším konfliktům s místními obyvateli i úřady. Před nedávnem chlapci naši zemi opustili. Pokusil se někdo zbavit něčeho obtížného, stejně jako se k nám některé firmy pokoušely vyvážet toxický odpad? Televizní zpracování reportáže Pavla Křemena uvidíte dnes večer v 21.45 na TV Nova v pořadu Na vlastní oči. Pro LN zpracoval toto téma Pavel Vondráček, obě reportáže přineseme v pátek. Herbacos je první společnost v České republice, která nakoupila špičkovou technologii na výrobu farmaceutických a kosmetických produktů od švýcarské firmy FRYMA Skalník staví i radí obcím Praha - Skalník je společnost pro rozvoj měst a obcí, jež chce obcím v okolí Prahy ukázat, jakým způsobem mají postupovat při vstupu investorů do jejich teritoria. Podle jejího obchodního ředitele Michala Bokoče se často stává, že starostové podceňují některé momenty při realizaci investorských záměrů. Pro první aktivitu si firma Skalník vybrala obec Dobřejovice, která je v bezprostřední blízkosti Prahy. Žije tam zhruba 450 obyvatel a společnost plánuje v této obci výstavbu 150 domů formou satelitního města. Záměrem společnosti není jen stavět domy, ale také se postarat i o sportovní vyžití, bezpečnost a další služby spojené s bydlením v tomto městečku. S projektem se začalo v březnu roku 1993. Od dubna loňského roku se rozběhl vlastní prodej jednotlivých domků. Pro obec je spojení se společností Skalník výhodné tím, že proti původnímu plánu rozvoje území získá mnohem dříve například kanalizaci a urychlí se rozvoj místních komunikací. Důležitým faktorem je i citlivé začlenění celé výstavby do charakteru obce. Mnohé firmy tento aspekt výstavby opomíjejí a tím se stává, že v typické vesnické zástavbě se objevují domky v americkém či severském stylu, které pak ruší urbanistický styl a charakter území. Společnost od března loňského roku spolupracuje s hypotečním ústavem Komerční banky. Na základě poskytnutých výsledků z realizace projektu pomáhala bance vytvářet obecné podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů. Banka zase přislíbila úvěry pro klienty, účastnící se této výstavby. Dnes může firma nabídnout až padesátiprocentní pokrytí ceny domu včetně pozemku hypotékou. Nevýhodou těchto úvěrů je zatím vysoká úroková míra, i když jsou poskytovány na dvacet let. FNM bude ještě privatizovat majetek za 338 miliard korun Praha - Od okamžiku vydání akcií druhé kupónové vlny bude muset FNM "zadministrovat" majetek podniků zhruba za 338 miliard Kč. Uvedl to včera předseda fondu Roman Češka. U majetku za 30 miliard bude muset privatizační ministerstvo ještě rozhodnout o způsobu privatizace. Větší část ze zbylých 308 miliard korun bude v dočasném držení fondu. Poté, co fond vybuduje analytické oddělení a najde vhodné makléře, bude tato část prodána na kapitálovém trhu. Zbytek se zprivatizuje přímými prodeji, veřejnými soutěžemi a dražbami. Fond proto vyhlásil veřejné výběrové řízení s termínem přihlášek do 3. března pro firmy, které ještě letos až 250 soutěží a 150 dražeb uskuteční. Mimo to bude mít FNM v trvalém držení majetek za 67 mld Kč. "U těchto podniků budeme hledat mechanismy, jak v nich bude stát dlouhodobě vykonávat svá vlastnická práva," prohlásil Češka. Proto, a také kvůli vypořádání splátek a závazků, bude fond existovat i po roce 1997, kdy skončí jeho hlavní činnost, tedy transformační prodeje. Padělané tisícikoruny v oběhu Praha - Peníze existují přes dva a půl tisíce let a zrovna tak dlouhou historii má jejich falšování. Případy výskytu padělaných tisícikorunových bankovek v severních Čechách vedou v poslední době k tomu, že je někteří pokladníci odmítají přijímat. Ředitel peněžního odboru České národní banky Leopold Surga to považuje za absurdní. Říká, že pokladníci na to nemají právo. Podle bankéře je pro ně jednodušší odmítnout bankovku, místo aby ji pečlivě zkontrolovali. Falzifikátů bude zřejmě se zkvalitňováním české měny přibývat. Tisícikoruna se podle Leopolda Surgy napodobuje na laserových kopírkách nejčastěji proto, že patří k nejrozšířenějším platidlům. Má zrovna tak jako ostatní české bankovky všechny základní ochranné prvky (vodoznak, metalizovaný proužek, soutiskovou značku i skrytý obrazec). Obranou proti padělkům nejsou podle ředitele Surgy ochranné prvky, nýbrž kontrola peněz při jejich příjmu. Pokud se podcení, má příjemce falzifikátu smůlu. O světovém standardu ochranných prvků svědčí podle bankéře i to, že většina padělků je odhalena už při zpracování denní tržby pro odvod do banky přímo v místech, kde je pokladník bez ověření přijal. "Bankovky je ale nutné kontrolovat při jejich příjmu - byť jen letmým pohledem na vodoznak, metalizovaný proužek či skrytý obrazec," připomíná Surga. Když před časem platil v Londýně padesátilibrovou bankovkou útratu osm liber, přezkoumalo ji několik úředníků, než ji od něho vzali. V Británii se také setkal s pokladníkem, jenž automaticky kontroloval vodoznak všech bankovek, které mu prošly rukama. "U nás bych takového člověka asi nenašel," říká Surga. Dodává, že vyrobit padělek není dnes velký problém, je jím naopak jeho distribuce. Kdo se podle bankéře ostýchá prověřovat přijaté peníze, pohrdá vlastním anebo svěřeným majetkem. Letná: duch jménem titul Trenér Sparty si pochvaluje formu Siegla Praha - Ani sedmibodová ztráta na vedoucí Slavii neodrazuje pražskou Spartu od touhy obhájit mistrovský titul. "Věřím, že je to v našich silách. Duch mužstva se od mého příchodu loni na podzim zcela změnil, nyní všichni hráči myslí jen na fotbal," popisuje atmosféru na Letné německý trenér Jürgen Sundermann. Relativně snadnější cestou do evropského poháru je pro Spartu vítězství v Českomoravském poháru (stačí k němu tři výhry), zaručující účast v PVP, jenže finančně nepoměrně lukrativnější záležitostí je PMEZ. "Za vítězstvím půjdeme ve všech zápasech, i když raději bychom hráli Pohár mistrů," odhalil manažer Jozef Chovanec letenskou strategii boje na dvou frontách. Trenér Sundermann si pochvaluje navrácenou formu Svobody a zvláště Siegla, což přisuzuje zlepšené fyzické kondici obou hráčů. "Největší pokroky dělá v poslední době Siegl, protože opět střílí góly," dodává Sundermann. V sobotní ligové premiéře zůstanou na lavičce Frýdek s Gundou, kteří měli tréninkové výpadky. Dlouhodobě zraněný brankář Kouba oblékne ligový dres poprvé od 1. září, zato Mistr se vrátí na trávník až v průběhu jara. Posilami jsou pouze čtyři hráči přeřazení z béčka, z nichž největší šance Sundermann dává dlouhánu Kollerovi. Pro něho připravila firma Lotto speciální kopačky, protože má velikost bot číslo čtrnáct. Od sponzorů získá Sparta letos 40 miliónů korun. Tři čtvrtiny z této částky zajišťuje automobilka Opel, podporující také AC Milán či Bayern Mnichov. Opel dává Spartě ročně také 10 vozů s výraznou slevou. Dalšími sponzory jsou Lotto (výstroj), Coca Cola a Aral. Za sledování domácích zápasů Sparty musejí fanoušci dobře zaplatit (90 Kč na hlavní tribunu, 60 Kč na krytou a 40 Kč na nekrytou). "Nabízíme takové služby a pohodlí, které na jiném stadiónu v republice nenajdete. Musíme pokrýt vysoké náklady na provoz stadiónu," vysvětluje ekonomický ředitel klubu Miloš Moravec. Podzimní bilance Sparty: 5. místo, 8 vítězství, 3 remízy, 4 prohry, skóre: 30:13, 27 bodů. Přišli: Koller, Petrák, Vaškovič, Požár (přeřazeni z B mužstva). Odešli: Vápeník (Blšany), Pejša (hostování v Blšanech), Sova (hostování v Xaverově), Dvirnik (hostování v Bohemians). S výzvou k fair play do ligy Praha - S heslem Fair play na hřišti i v životě jde do jarní části fotbalové ligy Ligová komise ČMFS. Zda se budou výzvou řídit všichni hráči, funkcionáři i rozhodčí, naznačí již úvodní zápas šestnáctého kola Boby Brno - Slavia, který se hraje zítra. Právě zahajovací utkání jarní sezóny přitom komise zařadila do kategorie rizikových. Zesílená opatření budou provázet i střetnutí Liberec - Brno (17. kolo), Brno - Ostrava (19.) a Žižkov - Sparta (19.). Dohoda o jarní termínové listině se obešla bez dohadů. "Byli jsme hotovi snad za dvacet minut. To jsem ještě nezažil," řekl sekretář Ligové komise František Sahula. Proti losu, který jsme otiskly v úterních LN, došlo ještě v několika případech ke změnám hracích časů. Nové termíny uvádíme. Případné další posuny hrozí ve 26. kole, jemuž předchází semifinále Poháru ČMFS. Pokud by v něm hrály Drnovice, odpadl by páteční televizní přenos z utkání Drnovice - Brno. V jednání je rovněž televizní přenos ze zápasu Žižkov - Slavia v neděli 21. května dopoledne. Ačkoliv druhá liga začíná s týdenním zpožděním vůči první, s ohledem na rovnost podmínek skončí obě soutěže současně - 11. června. "Chtěli jsme, aby postupující z druhé ligy měli stejně dlouhou letní přestávku," konstatoval předseda komise Oldřich Novák. Chebský asistent Jiří Tichý má pro jarní část ligy jako jediný výjimku z nařízení ČMFS, podle něhož mohou být asistenty jen trenéři první třídy, případně trenéři druhé, kteří v prosinci zahájili kurs první třídy. "U pana Tichého je předpoklad, že vzdělání má dostatečné," řekl Sahula na adresu jedenašedesátiletého účastníka finále MS 1962. S ohledem na nedávnou valnou hromadu se mění statut Ligové komise. "Liga má teď ve výkonném výboru více členů, takže komisi ubydou některé kompetence. Výkonný výbor musí být nejvyšším orgánem," řekl předseda ČMFS František Chvalovský. Změny v jarním ligovém losu - 22. kolo (16. 4.): Ostrava - Olomouc místo v 16.30 až v 17.30. Návrat obyčejných příběhů Letošní Berlinale ve znamení slibných debutů a hongkongských tygrů Mezinárodní filmový festival Berlinale, který skončil v pondělí udílením cen, letos již po pětačtyřicáté otevřel novou filmovou sezónu. Nešlo však o vstup právě triumfální; úroveň větší části oficiálního (zejména soutěžního) programu byla totiž sotva průměrná. Zcela propadly velké produkce evropské (Francie, Itálie, Německo), ale i standardní tvorba americká. Reprezentovali je tvůrci zvučných jmen: klasici evropského intelektuálního filmu Alain Robbe-Grillet, Abel Ferrara, Margarethe von Trottaová, respektive zástupci amerického středního proudu typu Bruce Beresforda a Roberta Redforda. Berlinale současně potvrdilo, že mnohem živější a inspirativnější jsou dnes takzvané netradiční kinematografie a tvůrci nezávislí. Hongkongský expres Mimořádný boom zažívá především kinematografie hongkongská. Svědčí o tom i fakt, že měla v soutěži hned čtyři příspěvky a dva z nich získaly Stříbrné medvědy (Letní sníh, Ruměnec). Filmy asijského "ekonomického tygra" ovšem slaví i úspěchy obchodní. Jedním z nejprodávanějších titulů berlínského trhu se totiž stal vynikající Chungking Expres režiséra Wong Kar-Waie. Nešťastná milostná aféra s tragikomickou pointou tu ústrojně přerůstá v metaforu o osamělosti a zranitelnosti "moderního" člověka, o jeho touze po věcech prostých a autentických. Dynamická, rozpohybovaná kamera, montáž poučená poetikou videoklipu, různé techniky - včetně rozostření a zpomalení obrazu - i chytlavé hity činí z této postmoderní love-story podívanou emocionálně působivou a obrazově strhující. Z Hongkongu pochází i Wayne Wang, režisér velkých festivalových hitů Kouř (Smoke) a Řeči na padnutí (Blue in the Face). Oba snímky zároveň reprezentují americké nezávislé produkce, o jejichž oživujícím významu (po světových úspěších Jima Jarmusche, Gus van Santa, bratrů Coenových a dalších) dnes není pochyb. Jiná Evropa Čest Evropy nakonec zachraňovaly nastupující generace kinematografií britské a dánské. V soutěži šokoval debutující Michael Winterbootom svou temnou studií patologické lesbické dvojice Motýlí polibek (Butterfly Kiss). Při udílení cen se však na něj - ani na skvělou Amandu Plummerovou (viděli jsme ji v Pulp Fiction) v roli nevypočitatelné masové vražedkyně - nedostalo. Mimo soutěž byla uvedena i další vynikající prvotina Londýňanky Antonie Birdové s názvem Kněz (Priest), vyprávějící o morálním dilematu homosexuálního duchovního. Do třetice Britové zazářili divácky úspěšnou komedií Funny Bones, kterou jako svůj druhý film natočil Peter Chelsom. Nekorunovaný princ severské kinematografie, dánský režisér Lars von Trier (autor proslulého podobenství Evropa) předvedl na berlínském trhu svůj nový ohromující projekt Království (The Kingdom - zatím jde o čtyřdílný televizní seriál, jehož verze pro kina čítá dva dvouapůlhodinové díly). Celý film se odehrává v nemocnici, jejíž rozlehlé prostory Trierova eruptivní imaginace proměnila v přízračný labyrint. Vyprávění má poměrně složitou strukturu a paralelně rozvíjí několik dějových linií; točí se kolem leitmotivu tajemného dívčího pláče, který je slyšet ve výtahové šachtě a jehož původ se snaží vypátrat jistá pacientka. Autor mísí černohumornou "soap operu" z nemocnice na kraji města s duchařským hororem a detektivkou, logicky důsledný příběh zatemňuje surreálnou obrazností. Vše ovšem propojuje v jedinečné filmové mystérium srovnatelné snad jen s Lynchovým seriálem Městečko Twin Peaks. Království by se mělo objevit v soutěži letošního karlovarského festivalu, kde se má uskutečnit rovněž Trierova retrospektiva. Nová vlna lesbického filmu Jedním z dominujících znaků současného filmu je prostupování a vzájemné ovlivňování různých kinematografických stylů a žánrů. Nejviditelnější je to v tematické oblasti, kde střední proud začal využívat látek dříve tabuizovaných, které dříve téměř výhradně náležely filmové subkultuře. Tak se i do velkých kin dostaly například filmy s homosexuální problematikou, jimiž byly poslední ročníky Berlinale doslova zaplaveny. Letos však homosexuály odstavily ostrým nástupem filmové lesbičky. Typickým reprezentantem této vlny byl kanadský snímek Když padne noc (When Night is Falling, r. Patricia Rozemaová). Vypráví příběh tragické vášně mezi krásnou cirkusovou artistkou a mladou učitelkou na církevní škole (která má navíc před svatbou). Mimo dlouhé, zálibně, leč cudně zachycené lesbické milostné hrátky jde vcelku o běžný komerční snímek. V Berlíně byl hojně prodáván, takže děvčata se mají na co těšit. A heterosexuální kluci koneckonců taky. Renesance všedních témat Pokud lze na základě vzorku letošní berlínské kolekce odhadovat nějaké obecnější nové trendy, dalo by se mluvit o ústupu velkých příběhů (dramat o politických a sociálních konfliktech) a agresívní vlny takzvaného "amorálního filmu" zaměřeného na patologické jevy. V Berlíně totiž letos výrazně převládly obyčejné, individualizované, vitální a pozitivně laděné filmy o "malých lidech" (mexická Ulice zázraků, izraelský Sh'Chur, hongkongský Letní sníh, atd.). Tvůrci se v nich soustřeďují na osobní zkušenosti a prožitky člověka-antihrdiny a na intimní prostředí komunit rodinných a sousedských. Stylově dominuje autentická drobnokresba lidského chování a běžných situací, ozvláštněná jemnou poetizující i komediální nadsázkou. Výsledkem jsou nevtíravě emocionální, intimně osvětlené a zábavné výpovědi o každodenním, tedy univerzálním údělu člověka. Tematizují potřebu vzájemné komunikace jako obrany před odcizením a nudou sociálních stereotypů, nutnost blízkosti druhého člověka, vědomí jistoty a domova. Jsou hravé a nabízejí katarzi. Malíř Martin Velíšek a scenárista Pavel Rajčan v roli Boha si gratulují ke společnému dílu. Dohoda v Mogadišu Mogadišo - Šéfové dvou nejsilnějších somálských frakcí včera podepsali dohodu o zastavení nepřátelství v somálském hlavním městě Mogadišu a o rozdělení moci po odchodu jednotek OSN. Dohoda byla uzavřena mezi Mohamedem Farrahem Aididem a samozvaným prezidentem Alim Mahdim Mohamedem, z nichž každý až dosud ovládal část města - Aidid kontroluje jih a Mohamed sever Mogadiša. Oba muži se dohodli na odstranění zátarasů v ulicích města a na zákazu nošení zbraní. Zároveň vyslovili souhlas se znovuotevřením hlavních obchodních center. Srovnatelné podmínky pro všechny školy V probíhající diskusi o vztahu státu k soukromému školství je nutno poukázat na skutečnost, že státní podpora, které se dostává českým soukromým školám, je v evropském i světovém měřítku jedna z nejvelkorysejších. Tento přístup byl založen na politickém rozhodnutí podpořit nově vznikající sektor, který měl mimo jiné pomoci v řešení nedostatečných kapacit středního školství. Záměr se podařilo naplnit, soukromé školství využilo příznivých podmínek k dynamickému rozvoji a stalo se přirozeným prvkem základních a středních úrovní našeho vzdělávacího systému. Po překonání nejnaléhavějších úkolů prvního období transformace nyní ale stojíme před nutností promyslet a přijmout dlouhodobé strategie - takové, které jsou provázeny koncepty rozvoje dalších oblastí veřejného života. V současné diskusi zaznívá požadavek zakotvit zákonné právo soukromých škol na stejné dotace ze státního rozpočtu, jaké dostávají školy státní. Tento požadavek je zdůvodňován argumenty typu "rovné podmínky pro různé zřizovatele" či "stejný příspěvek pro děti všech daňových poplatníků". S druhou tezí jsem polemizoval již dříve; nyní bych chtěl poznamenat několik slov k prvnímu argumentu. Teze je rozhodně správná a ministerstvo je rozhodnuto ji prosazovat. Sporná je ale interpretace zmíněné rovnosti. Rovností přece není situace, kdy státní i nestátní školy mají nárok na stejný příspěvek z rozpočtu, přičemž řada dalších podmínek pro jejich práci srovnatelná není. Zejména jde o to, že státní školy nemohou vybírat peníze od rodičů (a mít tedy více prostředků na svůj rozvoj) a že se v oblasti platů řídí závaznými mzdovými tarify. To samozřejmě ovlivňuje možnosti jejich práce (vybavení školy či odměňování učitelů) způsobem, který je oproti soukromým školám nesporně znevýhodňuje. Rovnost ve smyslu vládního prohlášení ("rozvoj všech škol za srovnatelných podmínek") to tedy není. Skutečně srovnatelných podmínek lze za daného stavu dosáhnout dvěma způsoby. Jedním z nich je přijmout princip stejného přístupu státu ke všem školám (stejné dotace), pak ale musíme vyrovnat i další podmínky, což znamená především dát i státním školám legální možnost vybírat školné. Tím bychom ovšem řekli, že státní bezplatné školství není pro nás již perspektivní a potřebné. Pokud takto označíme i základní a střední vzdělání za statek spíše soukromý, pak ztratí logiku i řada prvků, které charakterizují náš stát po stránce obecně kulturní i politické. Mohlo by být úspěšně napadeno i ze zákona povinné vzdělávání. Výrazně by se zmenšila míra přerozdělování hrubého domácího produktu, protože kapitola školství by ze státního rozpočtu více méně zmizela. Případné pomocné dávky chudším občanům by získaly sociální charakter - podobně, jak je tomu u příspěvků na bydlení. Úvahy o zrušení bezplatného základního a středního školství považuji za velmi nebezpečné, mimo jiné proto, že radikálně negují několikasetletý historický vývoj celého středoevropského regionu. Ačkoli jsem zásadním zastáncem nutnosti podílu studentů na hrazení vysokoškolského studia, jsem jednoznačně proti tomu, aby byl stejný postup uplatňován i ve středním školství, kde jde o neplnoleté žáky a kde vzděláním prochází prakticky celá populace. Navrhujeme proto jiné řešení, kterým lze nastolit skutečně srovnatelné podmínky. Právo soukromých škol vybírat libovolné školné a ve vzdělávání podnikat bude vyváženo menší výší státních dotací. Vedle toho budou definovány dva základní požadavky na soukromé školy, jejichž splněním bude podmíněn nárok na plný státní příspěvek: vysoký standard kvality podle veřejných kritérií a možnost důkladné kontroly kvality i evidence výuky, a to jak státní inspekcí, tak i rodiči žáků školy. Druhým požadavkem je, aby tyto školy pracovaly jako neziskové organizace a nekombinovaly vzdělávací činnost s podnikáním v jiné oblasti v rámci jedné firmy (nevylučujeme tedy propojenost věcnou). Takovéto školy by měly mít i do budoucna, tedy i po skončení transformačního období, stejný příspěvek od státu jako školy státní. Soukromé školy v pravém smyslu toho slova, tedy provozované v rámci běžné podnikatelské firmy nebo odmítající právo veřejné kontroly a veřejných kritérií kvality, mohou mít příspěvek také - nikoli však automaticky, ze zákona, ale na základě individuálního a rovnoprávného smluvního vztahu se státem. Zeman: Spolupráce s odbory je permanentní Z politické scény Praha - Pokusy co nejvíce oslabit odbory, zúžit jim prostor působení a omezit jejich kompetence ohrožují stabilitu politického systému. Uvádí se to ve společném prohlášení ČSSD a Odborového svazu dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství. Předseda ČSSD Miloš Zeman k tomu včera řekl, že spolupráce jeho strany s odborovými svazy je permanentní. Představitelé ČSSD se například nedávno setkali s vedením svazu horníků a Odborového svazu Stavba. Podle Zemana vyvrcholí série setkání v polovině března schůzkou s vedením Českomoravské komory odborových svazů. Krátce Prezident Václav Havel pozval na dnešek do vily Amálie v Lánech na dvě desítky zdravotníků. Tiskový mluvčí Ladislav Špaček uvedl, že jedním z pozvaných je také ředitel VZP Jiří Němec. Špaček však zároveň řekl, že setkání není ničím výlučným a netýká se jenom zdravotní pojišťovny. Vyhláška, která stanoví pravidla pro žádosti o příspěvek na výstavbu nebo rekonstrukce škol, je hotová. Ve Sbírce zákonů však bude uveřejněna patrně až v březnu. Potom bude možné žádosti posílat. Ministerstvo školství chce začít rozdělovat tři miliardy vyčleněné na tento účel parlamentem ještě do léta. Žákovské jízdné bude autodopravcům nadále dotovat ministerstvo dopravy. Řekl to zástupce ministerstva, který tímto prohlášením reagoval na zprávy o zrušení dotací, které se objevily v tisku. Tom Cruise se v Praze zúčastní také premiéry svého filmu Interview s upírem. Tento snímek je z jeho londýnské premiéry. Krátce V Německu těžené uhlí je stále podstatně dražší než dovozové. Zatímco tuna ekvivalentu černého uhlí z dovozu stála v minulém roce průměrně 70 DEM (předloni 72 DEM), stejné množství uhlí z Porúří přišlo na 289 DEM (předloni 286 DEM). M. Uhde, V. Havel a V. Klaus po zasedání vlády Univerzita, věda, ministerstvo Poslední slovo Hádáme se jaksi. Senzačnost je čtenářsky populárnější než věcnost. Takže nepřibývá klidu. Tématem jsou aféry kriminální, částečně kriminální až zcela nekriminální: defraudace a podvody v malém i převelikém, a potom hned zase spor o ústavu kontra tajnoslužebnictví, konflikty typu slušnost kontra pragmatičnost, nacionalita kontra občanství, a dokonce též Akademie věd kontra vysoké školství. Je to vůbec možné, že i v posledně zmíněné kauze se vede spor ne zcela věcný?! Tam, kde by dialog a badatelská otevřenost a ochota vnímat jiný názor měly být domovem! Možná, že minulá totalitní léta k nepochopení přispěla: univerzita (resp. její fakulta) je "socialistické učiliště", jak na paměť a na výsměch té zvrácené éry hlásá nápis u vchodu do Karolina z Celetné ulice. Učiliště! Univerzita není v první řadě školou, nýbrž svobodnou badatelskou institucí. To teprve minulý režim oddělil podle svého vyhlašovaného východního vzoru vědu a univerzitu, přičemž té první určil pěstovat tzv. základní výzkum, zatímco ta druhá měla především úkol vzdělávat, a to vždy s ideologickým předznamenáním v duchu "vědy" marxismu-leninismu. Avšak vysokost vysoké školy v evropské tradici znamenala ne pouhé výukové "předávání vědomostí a dovedností", nýbrž naukovou a uměleckou otevřenost. Dle mého soudu univerzity nepatří pod ministerstvo školství. Absolvent univerzity má být veden a doveden k samým koncům aktuálního stavu toho kterého oboru, má se ocitnout před otevřenými otázkami. Takže má ovládnout umění nikdy definitivně nedokončitelného odpovídání a nového tázání, a tedy znalosti pravdy jakožto nároku, nikoli však majetku. A odtud i zdatnosti naslouchat jiným teoriím a jiným lidem. Mimochodem: není v tom i základ demokracie, jestliže má platit masarykovské "demokracie je diskuse"? Na univerzitě jsou všichni učitelé označováni jako pracovníci vědecko-pedagogičtí, nikoli obráceně. Obejde se však "čistá" věda bez pedagogického provozu? Vždyť vykládat o své badatelské práci novým adeptům znamená vystavit se otázkám z gruntu kladeným, takže badatel vysvětluje nejen to, co právě dělá, nýbrž i čím se trápí a je nucen občerstvovat východiska samotná. Vědci bez pedagogického kontaktu jsou ohroženi: ztratili by jeden z významných inspiračních zdrojů. Myslím si, že by stát měl spravovat celou tuto oblast obojí "akademické" vědy a umění zvláštním ministerstvem (jak je tomu např. v Rakousku). Neměl by ovšem dirigovat (včetně akreditace) analogicky s řízením školství základního a středního, nýbrž šetřit volný pohyb bádání, a tak reprezentovat starost vlády o zdar jedné z nejvýznamnějších složek moderní společnosti, tolik na vědě závislé. Akademickou půdu (tu vědeckou i školskou) respektuje a podporuje kulturní stát evropsko-americké tradice jakožto prostor nezávislosti a svobody, a to pro svou vlastní budoucí státní prosperitu. Je rozdíl mezi svobodným parlamentem, kde o prosazení definovaných politických programů soutěží různé strany, zodpovědné svým voličům, a mezi svobodou akademickou, vázanou jen a jen odborně, tj. disciplinárně a transdisciplinárně. Ano, i politika může být sledována v tomto stranicko-politickém exteritoriu - totiž jako obor badatelského šetření, jakožto reflexe všeobecně zaměřená. Tak chápu i důvod, proč prezident republiky pronesl svůj projev o česko-německé otázce v aule Univerzity Karlovy. V historicky dohledné době zaniknou některá dočasná ministerstva. Vláda, současná i budoucí, bude zajisté uvažovat o novém složení, a to nejen personálně, nýbrž i resortně: jak oborově rozčlenit své vládnutí. Věcnost velí: rozvažme kritéria a východiska nového ministerského členění. Haškovo Buffalo znovu nevyhrálo Buffalo - V Národní hokejové lize vyhráli Hartford Whalers nad Bostonem Bruins 3:2 v prodloužení, když branka 2:01 před koncem nastaveného času padla z hole Darrena Turcotta po akci Roberta Krona. Dominik Hašek v brance Buffala kryl 26 střel hráčů New York Islanders, nicméně Sabers ani v pátém zápase za sebou nevyhráli a museli se spokojit s remízou 3:3. Již brzy se však má na led vrátit Haškův spoluhráč a opora Buffala Pat LaFontaine, který v sezóně 1992/93 získal v kanadském bodování 148 bodů. Třicetiletý hráč měl nucenou přestávku od prosince 1993, kdy jej vyřadila operace kolena. Greg Louganis při kolizi na OH v Soulu Stojím před farou a nabízím bony Není to tak dávno, kdy před každým zavedeným tuzexem postával hlouček veksláků. Mezi zuby cedili na kolemjdoucí: "Bony, bony?" Jako studenti jsme se bavili tím, že jsme s podobným přízvukem cedili stejně sveřepě "bony nechci, bony nechci". Vzpomněl jsem si na tyto fórky ve chvíli, kdy naše vláda oznámila, že církve nebudou financovány pomocí daňových asignací, ale pomocí jakýchsi bonů. I představil jsem si nás, faráře, jak podupáváme před farami a mezi zuby cedíme na kolemjdoucí: "bony, bony?" Vláda tímto činem na sebe něco prozradila. Ona rozjela restituce. S církevním majetkem se ovšem dodnes nevyrovnala. Zatímco mnozí dostali majetek zpět bez velkých diskusí, církve jsou ne z vlastní viny stále na pranýři. Vycházejí z toho jako hamižné, nenasytné organizace. Ateistickým režimem ovlivněný člověk tuto propagandu přijímá s chutí. Vláda však vyjevila ještě víc. Nenechá občana rozhodnout ani o procentu svých daní. Prý by daňové asignace byly příliš anonymní. Ale kdepak! Celý zástup daňových poplatníků by jen mohl rozhodovat o pár korunách měsíčně svobodně! Církvím, sportovcům, kultuře? Ne, nic takového není možné. Rozdrobilo by to centrální plánování daní... Výsledkem tohoto systému bude toto: zatímco v případě asignací by pravděpodobně i velmi okrajoví členové církví na jejich život přispěli, pro bony si dojdou zase jen ti, kteří se v životě sborů angažují. Tj. přispívají dobrovolně a pravidelně a také již uplatňují patřičný odpočet z daně. Jde to i bez bonů. Brzy budem bony potřebovat. Díky, vládo, staráš se, aby si církve příliš nevydechly. Nevadí, i my jsme si již dávno zvykli na existenční minimum a sociální podpory. Pollyana učí v Knize radosti všechny mrzouty, aby hledali v každé situaci to dobré. Veden touto radou, nalezl jsem i já něco dobrého na vládních církevních bonech. Představte si, že by je vláda nazvala ještě originálněji - třeba daňové odpustky. S těmi bychom na trhu neuspěli určitě, bony přece jen měly zvuk! A tak stojím před farou a cedím mezi zuby: Bony, Bony?!? Zemřel dramatik Robert Bolt Britský dramatik a scenárista Robert Bolt, který se proslavil historickou hrou Člověk pro každé počasí, zemřel v pondělí večer ve věku sedmdesáti let. Tato freska o vztahu krále Jindřicha VIII. a lorda kancléře Thomase Moora byla poprvé uvedena v roce 1961. O pět let později byla hra zfilmována a Bolt získal Oscara za scénář. Bolt od šedesátých let pravidelně spolupracoval s britským režisérem Davidem Leanem a podílel se na jeho slavných přepisech románů Lawrence z Arábie, Doktor Živago (za něj rovněž dostal Oscara) či Bounty. Bolt, kterému ani částečné ochrnutí v posledních letech nezabránilo v práci, těsně před smrtí dokončil televizní scénář o mladém Richardu Nixonovi. Dostane se znaková řeč do osnov škol pro neslyšící? Zásada č. 8 novely školského zákona z roku 1990 zajišťuje neslyšícím právo užívat jejich jazyka tj. znakové řeči ve školách. Drobná změna původní formulace, kterou se neslyšícím zajišťovalo právo na vzdělání s použitím znakové řeči, v praxi znamenala, že znaková řeč už se na školách nezakazuje, ale její používání není pravidlem. Zavedení znakové řeči do výuky bylo pravděpodobně nejsilnějším motivem, který vedl představitele několika organizací neslyšících k podpisu Stanoviska Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel k situaci v našich školách pro sluchově postižené, které otiskl měsíčník pro občany s vadami sluchu Gong ve svém 9. čísle loňského ročníku. Dokument dal podnět k tomu, že se na ministerstvu školství sešli zástupci některých spolků a organizací neslyšících, Výzkumného ústavu pedagogického a ředitelé škol pro děti s vadami sluchu. Z velké skupiny se vydělila menší, která na své první lednové schůzce formulovala tři hlavní okruhy problémů a ustavila pracovní skupiny, které budou zpracovávat podklady pro jejich řešení: 1. popsat a definovat metody vzdělávání sluchově postižených dětí; 2. zabývat se vytvářením speciálně pedagogických center, diagnózou a určováním stupně postižení a zařazováním dětí do vzdělávacích programů; 3. příprava tlumočníků a lektorů znakového jazyka. Dříve než bude možné definovat teorie a metody, je třeba poznat skutečnou situaci a úroveň výuky na školách pro sluchově postižené. Nestačí vycházet pouze z domněnek nebo zkušeností z několika škol, proto členové příslušné pracovní skupiny plánují návštěvy škol pro děti s poruchami sluchu na různých místech v republice. "Oralisté" versus "znakaři" Jejich spor provází komunitu neslyšících od té doby, kdy se objevily první snahy o vzdělávání neslyšících. Prioritu oralismu v Evropě určil kongres v Miláně roku 1880, učitelé neslyšících se zde shodli na tom, že orální metoda je tou jedinou a správnou. Souviselo to s celkovou náladou ve společnosti, která se řídila tezí, že normální je slyšet, někdo slyší lépe - někdo hůř, kdo neslyší vůbec, je nenormální. Znaková řeč byla stavěna na nižší stupeň než mluvený jazyk, byla označována za to, co neslyšící odlišuje a odcizuje od slyšící většiny a brání jejich zařazení se k ní. Vytrvalí příznivci znakového jazyka opakovali svoje pokusy o zavedení znakování do vzdělávání neslyšících. Po několika desítkách let se neslyšícím podařilo získat důvěru ve své schopnosti a prosadit se jako jazyková menšina, která má svá specifika, například i to, že většina jejich členů do ní nepatří od narození. Jen malé procento neslyšících má také neslyšící rodiče. Zákonitou reakcí tedy je, že chtějí, aby dítě bylo stejné jako oni, aby mluvilo. Pro rodiče neslyšících je mnohdy obtížné pochopit, že znaková řeč je přirozeným způsobem komunikace lidí s poruchami sluchu. (Děti samy se pokoušejí vyjádřit pomocí rukou, vytvářejí svoje vlastní varianty znaků). Nám slyšícím je stále obtížné dokázat, že neslyšící mohou to co my. Škola beze slov? Výuka neslyšících ve znakové řeči u nás nemá prakticky žádnou tradici. Zdrojem poučení pro nás mohou být ostatní státy, které prošly podobným procesem. Například v Dánsku prosadili bilingvální výuku (kdy znaková řeč se bere jako první a dánština jako druhý vyučovací jazyk) před patnácti lety. V roce 1991 zařadili do školního programu znakovou řeč jako samostatný předmět (pokud to zní poněkud zvláštně, pak si stačí uvědomit, že my jsme ve svém rozvrhu taky měli český jazyk). Na školách působí také neslyšící učitelé. Měnit vyučovací metody nelze ze dne na den, stejně tak aplikovat požadavek ze stanoviska, aby na školách působili pouze učitelé, kteří ovládají znakovou řeč. Učitelé by totiž měli ovládat znakovou řeč tak, aby se s ní byli nejen schopni dorozumět se svými žáky, ale aby její pomocí dokázali předávat informace, vykládat učivo. A hned je tady další problém: kde se znakovou řeč učit a jak ověřit její dostatečné zvládnutí, když není test, který by znalosti prověřoval. Znakovou řeč je možné studovat v kursech organizovaných při spolcích neslyšících, učitelé neslyšících se připravují na katedrách speciální pedagogiky při pedagogických fakultách (Praha, Olomouc, Liberec) i tady by se zřejmě mělo znakové řeči věnovat několik semestrů. Než se dostane znaková řeč do osnov , je potřeba ji popsat, stanovit gramatiku, určit způsob zápisu znaků, což je mj. cílem výzkumu znakového jazyka, který probíhá druhým rokem na katedře českého jazyka FF UK. Aby komplikací nebylo málo, ne všichni neslyšící neslyší stejně. Dalším z úkolů je statisticky zpracovat "stav sluchu na školách" a zjistit počet dětí hluchých a dětí se zbytky sluchu. Diagnóza by měla být podkladem pro zařazení dítěte do vyučovacího programu. To zase předpokládá, že jednotlivé metody a postupy budou přehledně a přesně zpracovány písemně. Popis metody by měl také pomoci rodičům, aby se mohli (po dohodě s odborníkem) rozhodnout, kterou školu zvolí. Zatímco koncepce se mění, na školách se učí. Záleží na každém jednotlivém učiteli, co chce a dokáže dětem předat, na tom nic nezmění ani sebelepší metoda. Jejím úkolem je určit způsob, úroveň a cíl vzdělávání, kterého by děti měly dosáhnout, zároveň přesvědčit pedagogy, rodiče, odborníky o své správnosti, případně vyloučit ty učitele, kteří odmítnou respektovat změněné požadavky (samozřejmě podložené pádnými argumenty) na svoji profesi. Práce jako na kostele, říká se, v tomhle případě se chystá stavba katedrály. O postupu prací na základech by měli referovat zástupci jednotlivých pracovních skupin na své další schůzce na ministerstvu školství, která se chystá na březen. Devítiocasá kočka republikánů Jedno mají americké Vánoce a prezidentské volby společné: začínají čím dál, tím dříve. Vánoční výzdobu v obchodech lze vidět už v říjnu a někteří kandidáti rozjíždějí předvolební kampaň už 21 měsíců před volbami. První primárky, v nichž se volí kandidáti za jednotlivé politické strany, jsou už tradičně v New Hampshire. Minulou neděli se tam sjelo všech devět republikánů, kteří zatím ohlásili svůj úmysl stát se prezidentem Spojených států. Přestože primárky proběhnou až za rok, zmocnily se této neudálosti sdělovací prostředky, rozebíraly ji ze všech možných úhlů a rozehrály ji tak jako odpolední televizní seriál. V následujících dnech byly zveřejněny tabulky popularity a předpovědi šancí na zvolení z úst vševědoucích vnitropolitických komentátorů. Programy jednotlivých kandidátů, pokud s nimi vůbec vystoupili, se však scvrkly do jednořádkových bonmotů. Nejviditelnější byli tři kandidáti: kansaský senátor Bob Dole, texaský senátor Phil Gramm a guvernér Tennessee Alexander Lammar. Těm se televize věnovala nejvíce. Ultrapravicový kandidát Pat Buchanan přilákal příznivce z Křesťanské koalice a na místě sklízel největší ovace za elegantně formulované, nicméně bigotní výroky. Senátor Arlen Specter, považovaný za představitele levého křídla Republikánské strany se na obrazovkách mihl jen proto, že jako jediný z republikánů podporuje právo na potraty. Další kandidáti jakoby pro televizní kamery neexistovali. Na scéně však chyběli dva tabulkově nejpopulárnější politici strany: bývalý náčelník spojených štábů Collin Powell (v průzkumech s 34 procenty jen těsně za Dolem) a guvernérka New Jersey Christine Todd-Whitmanová. Powell se zcela rozumně do předčasné mediální taškařice nezapojuje. Zřejmě, stejně jako prezident Clinton, čeká, až se protivníci pustí do sebe a odhodí rukavice. Toto uvažování však s sebou nese určitá rizika. Jako pozdní vyzyvatel nastoupí v okamžiku, kdy už se všichni navzájem pokydali politickou špínou, což mu bez ohledu na program může zajistit pořadí v první linii. Pokud ale nebude mít jiný program než jeho soupeři, budou šance na zvolení minimální. Proti Powellovi mluví jeho politická nezkušenost. Svá vystoupení - a není jich v těchto dnech zrovna málo - uvádí naivistickou vizí rovnováhy politických sil garantované velmocemi. Je známo, že na svá veřejná vystoupení nepouští televizi. Novináři, kteří na jeho přednáškách byli, hovoří o jeho romantických představách světa po skončení studené války, na kterou celkem nostalgicky vzpomíná. Zdá se, že cílem těchto "předprimárek" je "si to rozdat" hodně brzy, aby na volební scénu vstoupil už jediný "čistý" kandidát neosočovaný protivníky z vlastní strany. Prezident Clinton je zatím zatlačen do defenzívy. Jestliže měl v úmyslu nominací dr. Fostera do funkce "hlavního lékaře", de facto ministra zdravotnictví, vnést rozkol mezi republikánské kongresmany, tak se mu to zcela očividně nepovedlo. Naopak se musí z celé záležitosti pokusit elegantně vyvléknout, což nebude snadné. Pokud bude Bill Clinton takto rozšafně postupovat i nadále, zůstane brzy jediná otázka: který z republikánských kandidátů převezme v roce 1996 Bílý dům. "Pochybnosti jsou na místě" Bývalá slovenská vicepremiérka B. Schmögnerová o nebezpečí závislosti SR "Pochybnosti o výsledcích návštěvy ruského premiéra Viktora Černomyrdina v Bratislavě jsou na místě. Různé výroky slovenských vládních představitelů, zejména Vladimíra Mečiara, skutečně dovolují různé úvahy, kam vlastně slovenská politika chce směřovat," řekla Brigita Schmögnerová v rozhovoru pro ČTK. Místopředsedkyně opoziční Strany demokratické levice upozornila, že se sice ve vládním programu jednoznačně deklaruje cesta do Evropské unie a NATO, ale některá Mečiarova prohlášení při Černomyrdinově návštěvě tuto orientaci zpochybňují. "Mečiar již jednou prohlásil, že neuspějeme-li na Západě, obrátíme se na Východ. Docela realisticky to vyjadřuje skutečnou pozici nynější slovenské vlády, která nepochybně usiluje o uznání v západní Evropě, ale neuzavírá pro Slovensko únikovou cestu, pokud na Západě neuspěje," soudí exvicepremiérka. K Mečiarově obhajobě jeho východní politiky, že značná část slovenských výrobních kapacit, nyní nevyužitých, byla budována pro ruský trh, a proto je nezbytné znovu získat toto odbytiště a tak i snížit počet 380000 nezaměstnaných, má připomínku. "Situace na ruském trhu je bohužel velmi složitá a ani se nedá využít naše někdejší relativní výhoda znalosti tohoto trhu. Naopak západní exportéři mají výhodu, že jejich banky jsou s to jim poskytnout dlouhodobé exportní úvěry, a tak na rozdíl od našich vývozců nejsou tak závislí na promptním placení," upozorňuje bývalá místopředsedkyně vlády pro ekonomiku. Bývalá vicepremiérka důrazně upozorňuje i na další problémy. "V ČR je snaha diverzifikovat dovoz strategických surovin i z jiných teritorií. Bohužel, v tomto směru se projevily nedostatky v rozhodování všech dosavadních vlád v Bratislavě," připouští Schmögnerová a dodává, že "na Slovensku jsme bohužel měli za pět let pět vlád". "Skutečně tu jde o velmi vážná rozhodnutí, která musí vláda pečlivě zvážit," řekla o chystaném kapitálovém vstupu Ruska ve výši 150 miliónů dolarů do Mochovců. Podle jejího názoru tento krok vyžaduje souhlas Evropské banky pro obnovu a rozvoj a Electricité de France. "Francouzská strana předběžně nebyla kategoricky proti, ale v některých rozhodujících sférách si hodlala ponechat klíčové slovo, zejména v managementu Mochovců," připomněla svá jednání v době Moravčíkovy vlády. "Osobně považuji za nevhodné premiérovo stanovisko, že nebude-li dostavbu Mochovců financovat BERD, obrátíme se na Rusko. Skutečně nám musí jít o bezpečnost provozu i o to, abychom nebyli strategicky závislí na jediném dodavateli techniky a paliva." Vážná je podle opoziční představitelky i otázka plynárenství, když už za Černomyrdinovy návštěvy se připravovala příslušná dohoda. Schmögnerová nevyloučila ani nepotvrdila úvahu, že účast na privatizaci slovenského plynárenství může být ruskou podmínkou pro vedení jedné větve jamalského plynovodu přes Slovensko. Podle jejího soudu "mnohé může objasnit" Mečiarův výrok, že představy o rychlé integraci do EU se ukázaly jako mylné, takže je třeba si uvědomit, že Slovensko je odkázáno na dovoz ruské ropy a plynu a spolupráci v jaderné energetice, čemuž je třeba přizpůsobit hospodářskou politiku. Soud uznal Vodičku vinným, snížil mu však trest ze sedmi na tři roky vězení Praha - Městský soud v Praze včera snížil v odvolávacím řízení trest Tomáše Vodičky na tři roky z původních sedmi let odnětí svobody. Uznal ho vinným, že nejprve v prosinci 1992 a potom v únoru 1993 přepadl dvě poštovní doručovatelky a připravil je celkově asi o stopadesát tisíc korun. Obhájce Štěpán Roman okamžitě po vynesení rozsudku řekl: "Tento rozsudek je porušením zákona, a proto podávám odvolání!" LN sdělil, že soud rozhodl na základě neexistujících důkazů. Vodička se od začátku stíhání hájí, že je nevinný. Soudkyně uznala jako důkaz svědčící proti obžalovanému pachovou zkoušku. Psi ztotožnili Vodičkův pach s pachem pachatelů zanechaným na místě obou loupeží. Podle obhájce je však pachová zkouška problematická i jako nepřímý důkaz, natož jako důkaz přímý. Psovod totiž tuto zkoušku provádí tak, že manipuluje s pachovými konzervami před psem a za to, že něco najde, ho odmění. Přičemž, říká obhájce, mezi nimi je "senzitivní symbióza". Mimo pachové zkoušky stojí proti Vodičkovi jako důkazy identifikace svědkyněmi. Avšak tyto identifikace jsou sporné. Zatímco první doručovatelka před soudem řekla, že si není jistá, zda je pachatel, druhá ho sice označila za pachatele, ale nikoli v souladu se zákonem. Policisté jí totiž zadrženého muže hned po loupeži ukázali, místo aby ji vyslechli a potom provedli podle zákona identifikaci. Přestože tato svědkyně přesně popsala, kde viděla v roce 1993 mateřské znaménko pachatele, nesouhlasil její popis bundy s bundou zadrženého. Ve prospěch Vodičky hovoří zejména to, že ve sněhu před domem, kde k loupeži došlo, nebyly nalezeny jeho stopy. Otázkou také zůstává, proč by loupil nedaleko svého bydliště blízko ubytovny MV, kde bydlí samí policisté, a nevzdálil se dostatečně od místa činu. Zadržen byl na stanici autobusu čtvrt hodiny po loupeži. Branný výbor pozval poslance Petra Čermáka "do práce" Praha - Převážná část členů branného a bezpečnostního výboru se včera shodla na dopise, který zašlou kolegovi Petru Čermákovi (ODS). Vyzvou ho k tomu, aby se dostavil na jednání výboru. Čermák totiž od poloviny prosince ve výboru nebyl a již před tím si "vydobyl" pověst absentéra. Původně navrhovali někteří členové výboru přijmout usnesení, kterým by doporučili klubu ODS, aby zvážil, zda sněmovně předloží návrh na odvolání Čermáka z branného výboru kvůli jeho opakovanému veřejnému vyjádření o činnosti výboru a na základě skutečnosti, že se v podstatě jeho práce vůbec neúčastní. Proti tomuto usnesení se však postavili straničtí kolegové Tomáš Fejfar a Jaromír Šimánek a Tomáš Svoboda (KDS) s tím, aby se o něm jednalo až za poslancovy přítomnosti. Ve středu Čermák prohlásil, že bude práci výboru vedeného Vladimírem Šumanem z ODA podrobně sledovat, a teprve pak se rozhodne, zda v něm zůstane. Družstva jsou údajně proti transformaci Praha - Za kritický označuje stav realizace zákona o vlastnictví bytů Sdružení na obranu transformace bytových družstev. V memorandu adresovaném vládě a parlamentu Sdružení uvádí, že vedení bytových družstev zastává k realizaci zákona krajně negativní postoj. Využívá prý všech možností, jak jej zneužít. "Od různých forem nátlaku přes skrytý bojkot až po zastrašování družstevníků," vysvětluje se v memorandu. Vedoucí funkcionáři "velkodružstev" se podle názoru Sdružení snaží přelít majetek, zbavit se odpovědnosti za minulost a udržet si postavení. Většina dlužníků někdejší vládní úvěry ČR nesplácí Praha - Největším dlužníkem ČR je s 3.5 mld. dolarů Rusko. České vládní pohledávky v Sýrii činí 700 miliónů dolarů, v Iráku a Alžírsku 200 miliónů a v Egyptě 80 miliónů dolarů. S výjimkou Alžírska a Egypta dluhy takřka žádný z dlužníků nesplácí. Vyplývá to z informací České národní banky. Podle ministerstva financí a ČNB některé zahraniční pohledávky nemají podobu přímých vládních úvěrů, přesto je však možné je označit za vládní pohledávky. Vládní úvěry přestala tehdejší ČSFR poskytovat od roku 1991. Podle většiny bankovních expertů jsou úvěry předlistopadových vlád složitou bankovní operací. V letech 1973 až 1989 byl formálním věřitelem stát, ale jeho zahraniční devizové operace finančně kryla bankovní soustava. Před rokem 1973 údajně převažovaly přímé vládní úvěry financované státním rozpočtem. Podle informací Lidových novin čerpají v současné době některé státy ještě zbývající část úvěrů, které byly sjednány před rokem 1991. Více Koruna - strana I Cena kávy stoupá Londýn - Cena kávy typu Robusta s dodáním v květnu dosáhla počátkem tohoto týdne na londýnské burze 3013 USD za tunu, což je její nejvyšší letošní úroveň. Způsobily to především obavy ze sucha v Kolumbii a její celkový nedostatek na trhu vyvolaný zájmem o nákup ze strany investičních fondů. Za poslední dva týdny cena kávy v Londýně vzrostla o plných 16 %. Stále je však ještě o tisíc dolarů nižší než vloni, kdy dosáhla rekordní výše. Tehdy na ni působily obavy z mrazů v Brazílii, která je největším světovým producentem kávy. Kariéra začíná už na škole O kvalitní statistiky je velký zájem a jejich zaměstnavatelé je proto dokážou i velmi dobře zaplatit Transformace společnosti a ekonomická reforma, které v naší zemi započaly před pěti lety, s sebou díky otevřenosti vůči světu přinesly mnoho dosud v praxi nepoužívaných novinek. Přechod od plánovaného hospodářství k tržnímu si mimo jiné vynutil vznik zcela nových oborů nebo kvalitativní přeměnu současných. Jedním z ekonomických oborů, kterého se výrazně dotkly systémové změny, je statistika. Statistika je vědní disciplína, zabývající se sledováním a zpracováním matematických údajů z různých oblastí života. Výsledky statistických výzkumů hrají nezastupitelnou roli při řešení ekonomických a společenských problémů. Český statistický úřad v Praze je se svými pobočkami jedinou institucí svého druhu v České republice. V posledních pěti letech došlo v jeho činnosti k velmi významným metodologickým změnám statistických zjišťování. Pro nové způsoby statistické práce potřebuje Český statistický úřad vzdělané lidi s širokými ekonomickými a analytickými znalostmi, kteří budou zároveň počítačově a jazykově graduovaní. Proto vzhledem k vysokému procentu pracovníků v důchodovém věku vedení ČSÚ usiluje o jejich nahrazení vzdělanými a schopnými mladými lidmi. Statistiku lze jako samostatný obor studovat na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a na nedávno vzniklé Fakultě informatiky a statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze. Denní studium statistiky na VŠE zahrnuje tři stupně. První, bakalářský stupeň, je zaměřen především na hospodářskou praxi. Student se v průběhu tohoto cyklu naučí statistickým a ekonomickým základům z oblasti financí, účetnictví, podnikatelského rizika, managementu podniku či průzkumu trhu. Rovněž ovládne příslušný počítačový software. Následující inženýrský stupeň umožňuje prohloubení předchozích znalostí a dotváří "celého" statistika. Nejlepší absolventi, kteří zároveň splní jazykové požadavky, mohou v současnosti dále studovat na statistické katedře Texaské univerzity v USA. Poslední, doktorandský stupeň, lze studovat buď na fakultě formou stipendia (interně), nebo externě. Podle nové koncepce oboru statistika na pražské Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické studuje nyní téměř 200 studentů. V letošním roce se počítá s přijetím dalších přibližně dvou set uchazečů. O kvalitní statistiky je velký zájem a jejich zaměstnavatelé je proto dokážou i velmi dobře zaplatit. Nacházejí uplatnění v centrálních ekonomických institucích, pojišťovnách, bankách, investičních fondech, v podnikových řídících útvarech či například v institucích zabývajících se výzkumem veřejného mínění. Podnikatelé zkoumali nové možnosti v Asii Praha - Hospodářská komora ČR organizovala ve dnech 11. až 20. února obchodní a podnikatelskou misi do Indie a Thajska. "Hlavním smyslem byla kontaktní jednání českých podnikatelů s jejich asijskými partnery," uvedl včera vedoucí oddělení zahraničních styků komory Vladimír Prokop. Delegaci tvořili zástupci komory a ministerstva průmyslu a obchodu, které doprovázeli představitelé 12 českých firem. Nové obchodní vztahy navázaly například ČZ Strakonice, Škoda Praha či Investiční a poštovní banka. Firma Grafo dokonce během mise uzavřela v Thajsku kontrakt na dodávku psacích potřeb v roce 1995 ve výši pěti miliónů korun. Indický obchodní rada uvedl, že v zemi jsou velmi výhodné úvěrové podmínky a stát připouští i 100procentní majetkovou účast zahraničních firem. Ján Štrasser nar. 1946 je slovenský básník, literární kritik a překladatel, šéfredaktor posledních ročníků revue Slovenské pohľady. Vydal několik básnických sbírek, Rod ve znamení loutek Psal se rok 1775, když se 24. února narodil v Libčanech na Královéhradecku chudému pražskému loutkáři Janu Kopeckému syn Matěj. Pro novorozence v komediantském voze to nebyla lehká doba. Pár dní poté totiž obsadily Libčany mohutné houfy selských rebelů, a tak se zdá, jako by již první dny Matějova života předznamenaly jeho nelehkou životní dráhu. Její konec rámuje zápis v matrice: 3. července 1847 zemřel v Kolodějích Matěj Kopecký, komediant z Mirotic, vdovec a žebrák. Navzdory této trpce bagatelizující poznámce je jméno tohoto českého loutkáře stále živé. Řada badatelů a historiků se opětovně vrací k jeho životu a odkazu, aby tento fakt objasnila. Toto úsilí je zároveň součástí snah o hlubší a pravdivější poznání minulosti českého loutkářství, související s pozoruhodným vývojem soudobého českého loutkového divadla. Nejenom, že mnozí dnešní tvůrci hledají v tradičním loutkářství inspiraci, ale i v obecnější rovině je zřejmé, že poznání tohoto historického fenoménu může odhalit smysl a zákonitosti dosavadního vývoje. Je přitom paradoxní - a souvisí to obecně s obtížností zkoumání divadelních jevů minulosti -, že spíš než definitivní odpovědi naše bádání otevírá nové otázky, které zatím neumíme zodpovědět. Což platí i při studiu osobnosti Matěje Kopeckého. Jeho loutková představení sledovaly nesporně tisíce diváků, přesto se nám k jeho osobě dochovalo pouze několik zprostředkovaných vzpomínek. Navzdory tomu, že jeho činnost spadá do období vrcholícího národního obrození, které připisovalo divadlu - schopnému oslovit široké vrstvy národa - významnou společenskou funkci. Je zřejmé, že pro českou inteligenci (která prosazovala svou představu divadla jako chrámu umění reprezentujícího národní vyspělost) nemělo chudé venkovské loutkové divadlo přitažlivost. To, co bezpečně víme o Kopeckého životě a loutkářském působení, je převážně výsledkem výzkumu archívních dokumentů. Víme, že jako syn kočovného komedianta získal jen nepatrné vzdělání. Ve dvaceti letech se oženil s dcerou mirotického pláteníka a kramáře. Měli spolu čtrnáct dětí, osm z nich zemřelo již v útlém věku. Matěj Kopecký se začal živit kočovným kramářstvím, ale již v roce 1797 se pokusil využít zkušeností, které získal pod otcovým vedením, a požádal o loutkářskou licenci. V následujícím roce byl odveden do armády, z níž byl propuštěn patrně v roce 1809. Úřední materiály vypovídají o jeho úporné snaze najít si práci, kterou by uživil svou rodinu. Byl kramářem, cestářem i hodinářem. K loutkářství se vrátil v roce 1818 a od roku 1820 již máme doklady o každoročním prodlužování jeho koncese. Zpočátku mohl hrát pouze v prácheňském kraji, od roku 1926 platilo toto povolení pro celé Čechy. Hrál česky - jeden zachovalý plakát však dokládá i jeho vystoupení německé. V loutkářské činnosti mu pomáhali synové Jan (1804-1852), Josef (1807-1856), Václav (1815-1871) a Antonín (1821-1885), kteří se postupně jako loutkáři osamostatnili. Od roku 1844 již otec loutkařil pouze sám a na jedné ze svých cest náhle zemřel. Tyto skromné údaje osvětlují životní osudy Matěje Kopeckého jen spoře. Nicméně přesvědčivě vyvracejí čítankově jímavý příběh o zámožném mirotickém měšťanovi, kterého zhoubný požár města v roce 1811 přiměl vydat se s loutkami na pouť českým venkovem. Nic také nepotvrzuje tradované pověsti o tom, že si sám psal loutkové hry, nebo že si je nechal psát od předních českých buditelů. Přes Kopeckého výjimečnost a zakladatelskou úlohu v českém loutkářství je historickou skutečností, že loutkařil již jeho otec. V době, kdy se Matěj začal loutkovému divadlu věnovat trvale, působili v Čechách již mnozí významní loutkáři (Maisnerové, Kočkové, Dubští, Trnkové a další), někteří dokonce již v třetí generaci. Až v padesátých letech devatenáctého století se z této - do té doby anonymní - skupiny loutkářů začalo shodou různých okolností vyčleňovat právě Kopeckého jméno. Začala se rodit matějovská legenda, jež stavěla na ještě přetrvávající popularitě starého Kopeckého. Ta byla výrazně podpořena zejména Vilímkovým vydáním Komedií a her Matěje Kopeckého dle sepsání syna Václava z roku 1862 - co legendě chybělo na konkrétních faktech, však nahrazovaly smyšlenky. Do konce století byl Matějův obraz dotvořen do podoby heroického loutkáře-buditele, jak to odpovídalo nekritickým, národnostně zjitřeným dobovým představám. Obraz, který nám o Matěji Kopeckém nabízí dnešní loutkářská historiografie, je mnohem méně atraktivní. Matěje Kopeckého je třeba chápat jako jednoho z řady českých loutkářů období národního obrození, byť má jeho trvalé místo v národním povědomí symbolickou platnost ve vztahu k celku českého loutkářství první poloviny minulého století. Nesporný význam tohoto historického fenoménu spatřujeme v tom, že pro lidové publikum českého venkova bylo často jediným nositelem divadelní kultury a navzdory své naivitě i nevyrovnané úrovni skýtalo divákům emocionální prožitek světa. Svým inscenačním stylem navazovali čeští loutkáři na živé tradice barokního divadla, zároveň částí svého repertoáru zprostředkovali publiku poznání myšlenek osvícenství a národního obrození. Za současného stavu našeho poznání je tato interpretace postavy a významu Matěje Kopeckého jediným možným a pravdivým pojetím. Takový výklad Kopeckého osobnost neodsouvá do zapomnění, ale ani nezamlžuje pravdivý obraz historie českého loutkového divadelnictví. Přesto nás nemůže plně uspokojit, protože nám stále bude chybět odpověď na to, co úřední spisy nemohly poskytnout. V nich se mluví pouze o Matějově těžkém životním zápase. O jeho loutkohereckých schopnostech, o reakcích jeho diváků, ani o pocitech, kterými ho mohl naplňovat jeho vztah k divadlu ale nevíme nic. Přesto nelze přehlédnout, že právě potomci Matěje Kopeckého se loutkám věnují nepřetržitě dodnes. Již na začátku století oslnila svou hrou vybrané pražské obecenstvo literátů, výtvarníků a hudebníků stařičká Matějova vnučka Arnoštka Kopecká (1842-1914). Dva dosud poslední členové jeho rodu - Matěj Kopecký (1923), loutkoherec a režisér hradeckého Draka, a jeho syn Matěj (1953) - patří k významným představitelům moderního českého loutkářství. Paul Claudel (1868-1955) Francouzský básník, dramatik, esejista a diplomat. V osmnácti letech nalezl v sobě nad Rimbaudovými Iluminacemi básníka. Téměř ve stejnou dobu se obrátil ke katolické víře a zůstal jí věrný do konce života; křesťanská kultura pronikla celé jeho dílo. Jako diplomat působil v Americe, Číně, Německu a v Praze, kde se přátelil zvláště se Zdenkou Braunerovou a Milošem Martenem. Díky svému povolání a celoživotnímu sebevzdělávání vstřebal do hloubky i jiné, neevropské kultury, takže jej Václav Černý nazval univerzálním básníkem: "přináší si do své tvorby myšlenku lidské obecnosti a všelidského společenství přímo na čele, z moci své víry". Z básnického díla jsou často překládány sbírky Múza milost (1907), Pět velkých ód (1910), Kantáta o třech hlasech (1914), Sedm žalmů pokání (1945); z dramat Zvěstování Panně Marii (1912), Saténový střevíček (1920). Sloni jsou jako Angličani Vzpomínky na safari 1995 Rozbřesk nastal úderem šesté. Seděli jsme v proutěných křesílkách na verandě Lodge Amboseli (3500 metrů nad mořem) se šálky silného čaje, když to najednou přišlo. Ze sametové, horké tropické tmy prostoupené neznámými zvuky i méně tajemným, ale vydatným kvákáním žab a cvrkotem cikád se vylouplo Kilimandžáro. Zvuky naráz ztichly, jen japonskému turistovi upadla lžička, jak spěchal zmáčknout spoušť svého nikonu. Ten Hemingway se skutečně vyznal, řekla jsem si. Pak mě z ničeho nic zaplavil příval čistého štěstí. Podobný pocit se dostavil ještě několikrát. Pod kopečkem v Africe, u hrošího jezírka, jež by nezinscenoval snad ani Spielberg. Zatímco se narůžovělí hroši rytmicky vynořovali a zanořovali, buclaté zebry spořádaně popásaly a elegantní žirafy přehlížely panoramatickou krajinu, nejméně dvacetičlenné stádo slonů strnulo v nehybném kruhovém opevnění. Úplně uprostřed obrovských, pevně semknutých těl stálo slůně. Spí, vysvětlil John, průvodce a řidič našeho minibusu, ebenově černý, tlustý, trochu pábitel, trochu kašpar. Až se slůně prospí, půjdou dál. Kdyby hrozilo nebezpečí, vzbudí ho, popleskají... Znovu to přišlo ve starém přístavu v Mombase, kde ještě v minulém století Arabové obchodovali s otroky. I počátkem února 1995 tu vládne atmosféra časů dávno před Kristem. Ostatně o keňském pobřeží se zmiňuje už Starý zákon. Patřilo do říše Šalamounovy a královny ze Sáby. Od 5. století před Kr. mělo styky s Řeckem, Egyptem, Čínou a Indií. V thébském klášteře Deir el Bahri je obraz, který evokuje přímo tenhle starý mombaský přístav. Mnoho se nezměnilo. Chybí jedině opice cvičící v plachtoví. Zástupy polonahých, bosých, lesklých černých nosičů s pytli na hlavách postávají či posedávají po zemi. Čekají na vyzvání, aby odnesly nějaké břemeno. Za směšnou částku 40 šilinků. U zdi se dva mladíci drží v objetí. Žebračka s dítětem přivázaným na zádech natahuje ruku, džambo, mama, dobrý den, paní, říká mi tiše. Přidávají se další. Bezhlesně, neodbytně přistupují blíž a blíž. Džambo, džambo, džambo. Krásná závrať mizí. Průvodkyně Juliana Furaha (Julinka Šťastná) nás rychle odvádí. Nostalgický spací vůz Večer odjíždíme vlakem z Mombasy do Nairobi. Nostalgickým spacím vozem. V oknech jsou husté sítě proti moskytům, černí číšníci v bílých oblečcích roznášejí pivo se slonem na vinětě: Kenya Breweries - Tusker Lager. Na zdraví, svahilsky Maisha Mrefu! Dobré, trochu teplé. Příbory stříbrné, koloniální, na stěně vyobrazeni pestří tropičtí ptáčci a nynější prezident Daniel Toroitich Arap Moi. Vrčení nostalgického, zajisté koloniálního větráku se zarývá do mozku. Vlak téměř nejede. Za 12 hodin urážíme 70 kilometrů. Na jednokolejné trati došlo k nehodě. Stavět železnici začali britští kolonizátoři před 99 lety. O tři roky později dosáhli Nairobi. Masajsky to znamená místo, kde je voda. Tenkrát, v roce 1899, tam stál poslední kemp stavebních dělníků. Základ jedenapůlmiliónového města, jehož dnešní centrum působí velmi americky. Sídlí tu řada mezinárodních institucí. Kempy se neprostupným bušem posouvaly zhruba po 15 kilometrech. Mnoho dělníků prý během prací sežrali lvi z parku Tsavo. Na stavbě se podílelo hodně Indů, Britové si je přivezli, byli výkonnější, adaptovanější. Od té doby žije v Keni silná indická menšina (400 tisíc), především na pobřeží. Převážně dobře situovaná. Ve stanici Mackinonroad stojíme definitivně. Američan, který vypadá na to, že velmi spěchá se zastřelit v buši, ostře vyslýchá maličkého černého výpravčího v bílé uniformě. Američan si klepe na hodinky, immediately, říká mužíček - a zase se další dvě hodiny nic neděje. Kluk s motyčkou okopává stromy a keře v úpravné nádražní zahrádce. Pro mě je to ovšem úžasná botanická zahrada: obrovský mangovník, chininovníky, papaya (se dvěma korunami!), eukalypty, mangrovník (na jehož tvrdém dřevě se dají brousit nože!). Za semaforem baobab. Kluk odpočívá dlouze, nehnutě na jedné noze. Když přijdu blíž, postaví se na obě a řekne mile: džambo, memsahib, how do you do? Na rampě sedí švýcarský pár na cestách. On je fešák, ona koule. Jezdí sem, na safari do Keni každý rok. Program na celý život. Loni objevili Miltonův Ztracený ráj, ostrůvek Lamu nahoře u severního pobřeží. Jediné auto patří starostovi. Když na Lamu poprvé zavítal keňský prezident, taky autem, došlo ke srážce. Smějeme se a konečně odjíždíme. Good luck, bad luck, mává spřátelený výpravčí. Krajina je členěná impozantními baobaby. Občas temně červený hrad obřího termitiště. Děti v pustině, běží a mávají vlaku. Černá pasačka krav ve žluté sukni, rozkročená na červené půdě. Hliněné chatrče, střechy nejčastěji z vlnitého plechu. Pole umírajících agáve, takřka všechny vyhnaly květ, svoji labutí píseň, oplocené ostnatým drátem. Jací to byli lidé, kteří vynalezli ostnatý drát? Vlnitý plech? Tričko s Mickey Mousem? Určitě velmi úspěšní byznysmeni. Všechny tyto tři civilizační fenomény jsou tu silně zastoupeny. Nakupenda, opakuje po Julianě svahilská slovíčka jazykově nadaný kolega z Profitu. Už má skoro popsaný notýsek. Tohle je důležité, znamená miluji tě. Cesta smrti Ve stanici Emali vystupujeme. Prý bychom dojeli do Nairobi s přílišným zpožděním. Pojedeme proto autem. Kolega z Rudého práva vytahuje poslední číslo časopisu Newsweek. Je tam reportáž o highway mezi Mombasou a Nairobi, po níž máme vyrazit. Reportáž se přitažlivě jmenuje Cesta smrti. I v Emali se kolem naší exoticky bílé skupinky seběhne houf. Poprvé vidím zblízka masajské perforované, všelijak ozdobně zdeformované uši. Boty z pneumatik. Želvy Ninja v kombinaci s tradičními masajskými červenými látkami. Plechový barák obehnaný ostnatým drátem s nápisem Klinika. Jiný, podobný, s nápisem Bata. Britové sice zanechali Keni jízdu vlevo, ale je to pouhá teorie: jediná, a tedy navýsost významná spojnice mezi hlavním městem Nairobi a důležitým přístavem východní Afriky Mombasou má se silnicí jen málo společného. Je uzounká, bez krajnic, okolní země se stále hlouběji zakusuje do zbytků asfaltu. V něm samotném jsou pak díry jako pasti na mamuta. Řidiči, převážně za volanty přetížených náklaďáků, si tedy nemohou lámat hlavu, po které straně jet. Jezdí se po té, jež je vůbec sjízdná. Výsledkem je nevyzpytatelné, opilé potácení od pangejtu k pangejtu a cesta vroubená vraky. Juliana odvádí naši pozornost k lepším námětům: ženich dostane nevěstu za deset krav, nebo za peníze v této hodnotě. (Jedna kráva stojí 8 až 9 tisíc zdejších šilinků, spropitné pro nosiče kufru v hotelu je 20 šilinků. Rozvodů je málo, škoda peněz. Muslimové smějí mít 4 ženy, ostatní, pokud nejsou křesťané, mohou mít tolik žen, kolik uživí, včetně dětí. Neplodný muž si smí zaplatit plodného. Neplodná žena zůstane manželkou-manažerkou rodiny. Nebo se může stát otcem dětí některé konkubíny. Dá dětem příjmení. Vzkaz profesoru Servítovi Nakonec přece jen dojedeme do Nairobi. V hotelu New Stanley bydlíval prý i Hemingway. Večer nikam nemáme chodit, pro bílé tu není zvlášť bezpečno. V každém patře ozbrojený policajt. Usmívá se a říká něžně: džambo, madame. Hotelové atrium se pyšní obrovským platanem: Hemingway's tree. Spisovatel pod ním sedával a pil whisky. Možná dokonce napsal kus Zelených pahorků nebo ještě lépe Sněhů na Kilimandžáru či Krátkého štěstí Francise Macombera! Teď je kolem stromu plůtek a za něj cestovatelé kolem světa zastrkávají vzkazy: Chybíš mi! - Joana; ve středu jsme odjeli do Tanzánie, už nás to tu neba. Přijeď za námi. - Frank & Linda. Taky tam bylo něco pro nás Čechy. Obálka s adresou to professor Servít from Prague. Otevřeli jsme ji, vždyť ze zdejšího pohledu jsme skoro příbuzní: a stejně je Servít vůl!, stálo tam vítězně. Cestovatelé Hanzelka a Zikmund označili před 45 lety Nairobi jako město s nejvyšším relativním počtem aut na jednoho bílého obyvatele na světě. Dva automobily na tři Evropany. V současnosti už bílých ubylo a aut dramaticky nepřibylo. Nezávislý stát (28 miliónů obyvatel), republika v rámci britského Společenství, si vládne sama. Prezident Moi, který je u moci od roku 1978 po zemřelém Jomo Kenyattovi, někdejším představiteli národněosvobozeneckého hnutí, to však s demokracií nepřehání: nicméně v prosinci 1992 povolil pod tlakem opozice první pluralitní parlamentní a prezidentské volby po 26 letech. Bílí tedy přijíždějí jako turisté. Nejvíc Britové (svatba v koloniálním stylu, s krémovými kloboučky, malými Cedriky Fauntleroyi v námořnických oblečcích a černošskou kapelou, kterou spatříme na závěr náhodou na pláži v Mombase, byla typická), pak Němci, Američané a Francouzi. Náš černý guide s jednadvacetiletou zkušeností se safari turistikou, pábitel John vypravuje s Johnnie Walkerem v jedné a koláčem plněným papayou v druhé ruce, že vůbec nejhorší posádka v safari busu je smíšená: Angličan si zapomene kameru v hotelu a chce se vrátit, Francouz zuří, za tohle neplatil! A stejně jsme vám to ve válce nandali, pokřikují Američani na Němce. Johne, řekněte jim všem, ať drží hubu, dožadují se Skotové. O zvířatech a lidech Sedíme na verandě lodge Ngulia v dalším národním parku Tsavo West, Orion září zcela nepatřičně v zenitu, marabuové jako účetní na penzi zvolna přecházejí kolem jezírka. John vypravuje o zvířatech a lidech: v Keni, především v národních parcích, žije na půl miliónu slonů, 200 tisíc buvolů, 120 tisíc žiraf, 4 tisíce lvů, 2 tisíce nosorožců. Tyto druhy představují tzv. big five, velkou pětku, pýchu Keni. Slony mám rád, jsou chytří, dokonce se už tak narodí, rozkládá John. Žijí průměrně 70 let, pomáhají si, např. při porodu bývají dva asistenti. Jeden odhání cizí, druhý v roli porodní báby tlačí na břicho. Sloni jsou jako Angličané, čistotní, potřebují spoustu vody. Ale v období dešťů (od poloviny března do konce května a od půlky srpna do půlky listopadu) mohou zůstávat vysoko v horách, nemusejí sestupovat dolů k napajedlům, kde zatím turisté tlačí auta v bahně. Ptáme se na vrcholnou sezónu, kdy je nejlepší přijet na safari? Od poloviny prosince do poloviny února, vybrali jste si dobře, chválí John. Jindy je to nebezpečné, právě kvůli rozbahněným cestám. Sloni mají jediného nepřítele, člověka. Od roku 1978 je však jakýkoliv lov v národních parcích striktně zakázán, dlouholetá válka mezi pytláky a ochránci zvěře skončila ve prospěch zvířat: sedm let vězení dostane každý, kdo je přistižen, že střílel, či měl u sebe trofej. V nejzazším případě lze pytláka i zastřelit, oni se často brání velice brutálně. Keňa má samostatné ministerstvo ochrany divoké přírody. Nosorožci jsou arogantní a hloupí, prohlašuje dál John. Druhý den ráno takovou arogantní dvojici potkáváme. Máma nosorožec vede syna k napajedlu. Obdoba ranního úprku do školy. Vypadají rozkošně, jak cílevědomě dusají mezi poplašenými pakoni a hravými zebrami. Žirafy má John rád. Jsou dámy a ještě inteligentní: zvukové vlnění, které vysílají ze svých dlouhých krků, slyší jen ony navzájem. Povídají si, a my neslyšíme nic. Loni přijelo do Keni na safari na 1 milión turistů. Většinou na 7 až 10 dní. Někteří sem přicházejí počít dítě, protože prý ve zdejším klimatu a zvláště pod Kilimandžárem to jde snáz. Někdy se stane něco hrozného: před patnácti lety přijela rodina, otec, matka, čtyřleté dítě. Najali si suzuki. Otec v jednom kuse hulil marihuanu. Ztratili se a našla se z nich jen jedna bota. Nebo když nosorožec propíchl Johnovi rohem auto. Nebo v roce 1978, hodně pršelo, John jel z Mombasy do parku Tsavo a najednou auto a v něm samotné dvouleté dítě. Matka joggovala v buši, zatímco lvi lovili buvoly a kolem přecházelo třísethlavé stádo slonů. Ptáme se na pověstné somálské bandy olupující turisty. Prý to bylo naposled před třemi lety, kdy zastřelili Američanku, která přepad dychtivě natáčela na video. Ať je tomu jakkoliv, pozítří vyfasujeme na jednom úseku ležérního hocha s kalašnikovem, který nám tvoří ozbrojený doprovod v horách. Cesta je zvlášť drncavá a odjištěný samopal mi připadá lehce nejistý. Nakonec ale u jednoho salámovníku hoch náš busík s úsměvem opouští. Eskortování skončilo. Přede dveřmi pokoje leží veliký černý brouk. Vruboun. Rychle zavírám a balím se do moskytiéry. Myslím na Karen Blixenovou, její pohádkový dům u Nairobi s tropickou zahradou, knihovnou, ložnicí se stejnou moskytiérou, vedlejší ložnicí s oním skvělým chlapíkem alias Redfordem. Vzpomínky na Afriku! Cestou do pravěku Plechové krabičky aut se plazí po výmolech hliněných cest mezi nevzrušenou zvěří. Couváme před osamělým slonem. Staří samotáři jsou nebezpeční. Zebra crossing, vtipkuje John, když nám před kapotou přebíhá pruhované stádo. Pelikáni, malá hnědá prasátka, opice. Antilopy, buvoli. Ze všech stran. Panoramatické divadlo. V dáli plují vysoko na nebi oba vrcholy Kilimandžára. Sněhy jsou na svém místě. Tu a tam tančí prašné víry vzduchu a šelestí polouschlé obří palmy. A zase ten pocit čisté radosti. Na cestě do pravěku. Masajové se zásadně odmítají fotografovat, věří, že jim to bere sílu. Ale za peníze, proč ne? Navštěvujeme jejich vesnici. Je neděle a pod stromem uprostřed návsi obkroužené hliněnými chatrčemi s waterproof (náčelníkova slova) střechou ze sušeného kravského lejna se odehrává nedělní škola. Učitel má krutě zdeformované uši, bleděmodrou košili, tmavomodrou kravatu. Děti svědomitě spelují. Dabljú jako window. Jejich chatrče okna nemají, náčelník však vlastní zlaté hodinky a turistickou ledvinku. K tomu masajský oštěp a červenou sukni. Slušnou angličtinou profesionálně vykládá (za 50 šilinků od každého turisty), že mužem se stane Masaj po obřízce, a pokud uloví lva. Má-li 10 krav, koupí si ženu. Náčelník sám má žen osm. Nahoře na pevnosti Fort Jesus planou pochodně. Ponurou pevnost nad Indickým oceánem zbudovali v Mombase Portugalci už v roce 1593. Během staletí tu teklo plno krve, když spolu bojovali Arabové a Portugalci. Pak přišel zanzibarský sultán, nakonec Britové. Pojídáme na nádvoří steaky z krokodýla, pijeme veselé keňské víno. Z reproduktorů se line Vivaldi. Rakušanka, paní Herta Bedidtová, tady v Mombase spokojeně žije už deset let. Pracuje v turistickém ruchu. Safari považuje za báječnou duševní lázeň i pro sebe. Britská kolonizace byla požehnáním, tvrdí Herta, dala Keni školský systém, zákony, silnice, železnici, nemocnice, právo... Oproti sousednímu Somálsku či Rwandě, které patří k nejbědnějším zemím světa, je na tom Keňa nesrovnatelně lépe. Ostrůvek v moři všeobecného zoufalství držený nad vodou zahraničním kapitálem. Problémem je vysoký přírůstek obyvatelstva (ročně 4 procenta), vysoká nezaměstnanost (až 40 procent), kolísající ceny hlavních vývozních artiklů (kávy a čaje), častá sucha. Stmívá se stejně, rychle jako svítá. Noc padá jako těžká záclona. Vivaldi spěje do finále. Herta, Juliana a John se loučí. Přijeďte znovu. John opakuje svou oblíbenou absurdní větu: příroda je laskavá. Foto autorka Cestu redaktorky NLN sponzorovala Fischer Reisen. Duše Má vzdálená a stále neznámá! Sotva jsem si vás představil, slyším, jak protestujete: "Tak prr! Duši čas neodnáší jako spadané listí, jako psaníčka, jako ten váš zouvák!" Máte pravdu. Už proto, že duše je neuchopitelná, na rozdíl od pampeliščího chmýří, třeba... K tomuhle zjištění mě přivedla náhoda. Napadlo mě zeptat se několika kluků, školáků a synů mých přátel, co je to duše. Nevěděli - (tak jako já v jejich letech i dnes) - nezajímalo je to - (na rozdíl ode mne tehdy) - otázku brali jako "dospělácké pruzení", zato však velice informovaně a erudovaně se rozhovořili o duších. Chci říct o duchách. Znali duchy londýnské z doby královny Viktorie, duchy středověkých skotských slatin - i ty nejnovější, řádící v New Yorku. Mají to z videa, pochopil jsem. Stud mi nedovolil, abych těm hochům řekl, co Vám teď napíšu. Jako kluk jsem věřil, že duše je. Že je někde ve mně, i v Tondovi Pšeničkovi naproti z průchodu, i když už od první třídy vypadal, že z něho bude vzpěrač, kterým se také stal, i v Aleně Kůstkové ze 6. C., přestože propíchala špendlíkem každou mou foto podobiznu, kterou jsem jí poslal. Vždycky ve mně byla malá dušička, že mi ji - propíchanou - pošle zpátky. A taky že ji vždycky propíchanou zpátky poslala. Ale stejně. Něco mi říkalo, že někde v člověku nějaká duše je. Jenže nikdo mi nedokázal říct, jak vypadá a kde v těle sídlí. Co do tvaru a funkce jsem ji přijímal jako sice náhradní, ale pravděpodobné vysvětlení, že člověk má duši podobnou jako štědrovečerní kapr. Tuhle kapří duši byste mohla znát. Pokud ovšem nekupujete vánočního kapra už rozporcovaného, nebo pokud ho nekupujete sice celého a živého, ale jen proto, abyste ho pak vypustila do Vltavy. Je to hezký zvyk, svědčící o dobrodušnosti ke kaprům. Slyšel jsem, že ho po léta udržuje v rodině i pan premiér Klaus. Tak vidíte. Na kapří duši se mi od dětství líbilo, že přežije své kapří tělo, ale dlouho to nevydrží: bez těla stejně splaskne. Když mi pak děda řekl, že duše je něco na způsob plováku, že kapr - nemít duši - by se utopil, měl jsem v hlavě celkem jasno. Řekl jsem si: "Duše je to, co kapra a člověka drží nad vodou. A když někdy člověk přijde o všechno, shoří mu dům, zkrachuje pojišťovna a zůstanou mu jen vlastní propíchané fotografie, zkrátka když je na dně, nesmí dovolit, aby mu splaskla duše. Protože duše potřebuje péči a starostlivost. Stačí malá dírka a je zle. I tohle jsem už poznal jako kluk, který strávil většinu volného času na kole. Moc dobře vím, co to je, když se píchne duše. Moc často jsem tu dírku - v umyvadle, pod vodou podle vzduchového gejzírku - hledal a pak lepil... Bohužel ani s tímhle pomocným přirovnáním bych dneska u synů svých přátel nepochodil. Slyšel jsem, že nejnovější kola už nemají duše, nýbrž se plní jakousi pěnou, proti které je i ten nejdelší hřebík krátký. A tak toho raději nechám. O duši už ani neceknu. Na mou duši. Co o nás již nevíte Čo o nás už neviete Rozdělením Československa zmizela téměř ze dne na den obsedantní představa Slováků vymezovat se vůči Čechům a otevřela se jim cesta k sebepoznání. Mám dojem, že Slovensko se dozvědělo za dva roky o sobě více než za posledních sedmdesát let. Paradoxně však tato nová zkušenost není už nahlédnutelná českýma očima a obávám se, že kdyby byla, nevzbudila by nostalgii po společném státě. Kdo však doufal, že slovenská samostatnost spontánně probudí ve společnosti její autentickou povahu, ať je jakákoliv, musí být zklamán. Nejvýraznějším rysem nové slovenské skutečnosti je totiž právě absence autenticity a všudypřítomná karikatura toho, co tady už jednou bylo, a také toho, co by mělo jednou být. Jako by dnešní Slovensko zrychleně přecházelo vlastními dějinami tohoto století a opakuje si je jako špatný žák, jemuž se to v hlavě popletlo a míchá páté přes deváté. Nevkusná koláž Nejtypičtějším příkladem takové zmatenosti je způsob, jakým dnešní vláda hledá smysl své stále koncentrovanější moci. Když byla konečně v prosinci jmenována, nechala si požehnat katolickým biskupem v restaurované kapličce vládního paláce. Jak známo, členové vlády až na jednoho z ministrů byli všichni členy někdejší Komunistické strany Slovenska a raději si nepředstavuji, jak asi přijímali tělo Ježíšovo. Symbolický odkaz má však svůj hluboký, přestože zkarikovaný smysl. Má jím být historické spojení komunistů a církve, tedy dvou tradičních nositelů moci, kteří stáli posledních padesát let proti sobě. Tato postmoderní koláž je jistě nevkusná, ale zato vysoce účinná. Vládní koalice je totiž postavena právě na subjektech, které získaly hlasy svých voličů díky rétorice, jež připomínala jazyk obou totalitních režimů. Toto komunisticko-luďácké vyrovnání, jak tomu říká jeden můj přítel, se promítá do veřejného života především jako antiintelektuální a kolektivistická ideologie, která sice nemá pevné kontury, ale přesně ví, kdo je její nepřítel. Neautentická opozice Tím je celá opozice, která sice dnes na Slovensku představuje alternativu poválečného evropanství, ale které rovněž chybí autenticita, nemluvě o tradici. Strana demokratické levice ví, čím by ráda byla, kdyby jí to její voliči dovolili. Demokratická unie, jakýsi sběrný tábor těch, kteří postupně opustili HZDS, si říká liberální, ale mám pocit, že pojem liberalismu odvozují od libovolnosti, přesněji řečeno bezzásadovosti. Křesťanští demokraté se poctivě snaží vypadat jako CDU, ale občas jim dojdou síly a potom připomínají spíše vesnické faráře. Maďarské strany by možná chtěly být něčím jiným, než jsou, totiž redukcí na své maďarství. Neschopnost opozičních stran vzdorovat své vlastní lenosti, neschopnost utvářet se rychleji do autentické podoby ohrožuje jejich existenci víc, než pokusy vládní koalice vytlačit je na okraj politiky. Slovensko nemá tradici opozičního vzdoru vůči diktátorským tendencím a tyto strany by měly dnes tuto tradici zakládat. Jenže být v opozici je pracné. A vyžaduje to sebedůvěru a věrnost jistým hodnotám. V nejbližší době se může stát, že Demokratická unie bude vyloučena z parlamentu. Jsem si jist, že cílem HZDS není jen praktická mocenská výhoda, již tímto krokem získá, ale že je to především ponížení opozice. Vladimír Mečiar dobře ví, že pro zajištění své budoucnosti potřebuje opozici zlomit v její sebeúctě a důstojnosti. Tuto důstojnost může Demokratická unie (a s ní celá opozice) ale ztratit i v případě, že jí bude pohrdavě udělena milost. Schopnost sebeúcty je na Slovensku rovněž bez tradice. Slovenská politika je autentická jenom v tom smyslu, že věrně odráží zmatenost svých voličů, je rozpolcena v základních otázkách o svobodě a rovnosti, chybí jakýkoli společenský konsensus. O demokracii v takové situaci všeobecně platí, že bývá velice křehká. Z českého pohledu by se tedy snad mohlo jevit, že na Slovensku je o vzrušení postaráno, že nejde o nic menšího než o souboj mezi minulostí a budoucností. Musím říci, že nejzajímavější zkušenost z tohoto souboje, který na Slovensku trvá už několik let, je občas až ubíjející nuda. Tento souboj se totiž vůbec nepodobá onomu zápasu s říší zla, kdysi ovládající šestinu světa, zápasu s monumentální utopickou vizí, ale je to jen zoufale provinční karikatura toho, co bylo a možná jednou bude. Moderní diktatury byly založeny především na zlomení odporu terorem, až potom žily z apatie a nudné rutiny. Postmoderní diktatuře, která se usazuje na Slovensku, zůstala už jenom tato nuda. Odpor proti nudě A přesto, nejenom proto, aby můj závěr vyzněl povinně optimisticky, je zajímavé, s jakou vervou se stovky novinářů, intelektuálů, desítky nevládních organizací a mnoho jedinců, kteří je podporují například tím, že kupují svobodný tisk, stavějí na odpor této nudě. Pokud panuje na Slovensku autentická skutečnost, tito lidé v ní už žijí. Foto Martin Přibyl - LN Ani slovo o černém Petrovi Plzeňským snem je příchod sparťana R. Vonáška Plzeň/Praha - Udržet se v soutěži je cílem Viktorie Plzeň, která v minulém prvoligovém ročníku skončila na pátém místě, ale nyní je před jarem dvanáctá. Na rozdíl od jiných zachraňujících se mužstev Západočeši výrazně neposilovali. Výjimkou je příchod nadějného záložníka Plocka z Pardubic, jehož manažer Jaromír Šeterle vybojoval v konkurenci dalších zájemců - Liberce a Hradce Králové. Západočeši sázejí na mladý (nejstaršímu hráči Slabému je 29 let) a stabilizovaný kádr, neplánují prý v nejbližší době ani posilování formou hostování. "Zájem bychom v tomto směru nyní měli jen o Romana Vonáška, pokud by se nedostal do základního kádru Sparty. Jak ale zimní příprava ukázala, na Letné s ním počítají," říká Šeterle. O hrozbě sestupu Šeterle nerad slyší, což doložil i tím, že se mu nechtělo odpovídat na předligovou anketní otázku LN, koho tipuje mezi největší aspiranty sestupu: "Před třemi lety jsem přišel do Chebu s trenérem Kotrbou, v zimě jsme měli šest bodů a všichni nás předem odepsali. Tehdy jsem se zařekl, že se o udělování černého Petra nechci nikdy v životě bavit," řekl nám před časem Šeterle. Podzimní bilance Plzně: 12. místo, 5 výher, 2 remízy, 8 proher, skóre 13:24, 17 bodů. Přišli: Plocek (Pardubice), Jindra (návrat z hostování v Blšanech), Šanda, Ježek (oba přeřazeni z dorostu). Odešli: Sládeček, Šambergr (oba hostování v Neratovicích), Velkoborský (hostování v Mělníku), Šámal (hostování v Chomutově). Hattrick Jašina a Lindrose Klíma pomohl Tampě gólem k vítězství v New Yorku New York - V souboji o první příčku Centrální divize zámořské NHL prohrálo Chicago doma s Detroitem 2:4, když jedenáctým gólem sezóny rozhodl o vítězství Fjodorov ve 44. minutě. Z českých hráčů se ve čtvrtek prosadil dvěma gólovými asistencemi Michal Pivoňka z Washingtonu v zápase v Ottawě, v obou případech trefil do černého Christič. Již ve 14. minutě si zapsal bod do kanadského hodnocení i jeho spoluhráč Slovák Peter Bondra. Hvězdou střetnutí však byl Alexej Jašin, jenž dosáhl svého letošního prvního hattricku, ale ani to nestačilo Ottawě k vítězství. V Quebeku se domácí hokejisté rozešli smírně s Philadelphií Flyers 6:6. Z hostujícího celku zazářil Eric Lindros svým pátým hattrickem v kariéře. Z vítězství v New Yorku 4:1 nad Islanders se raduje Tampa Bay, za niž ve 32. minutě zvýšil na 2:0 Petr Klíma. Hokejisté Litvínova si zahrávají s ohněm Praha - Hokejová extraliga pokračovala včera zápasy 42. kola a protože do konce základní části zbývají po včerejšku jen dvě kola, byla pozornost soustředěna zejména na zápasy mužstev, které ještě bojují o účast v elitní osmičce pro play off. Litvínov překvapivě prohrál (potřetí v řadě) s hosty z Pardubic a značně si tak zkomplikoval situaci, zvláště když ho v příštím kole čeká zápas se Slavií, která včera vyhrála na ledě poslední Jihlavy a dostala se tak zpět do hry o play off. Sparta porazila Vítkovice a udržela si osmou příčku. Sparta - Vítkovice 6:1 V "zahřívací" první třetině se dostali vítkovičtí hokejisté do největší šance v 7. minutě, kdy Kaděra neproměnil sólový nájezd. Sparta se mohla ujmout vedení o osm minut později, ale Geffert trefil jen tyčku Hudáčkovy branky. Gól přišel až v úvodu 2. třetiny, kdy se hra viditelně zrychlila. Ve 24. minutě totiž zužitkoval Hlinka přesnou Kverkovu přihrávku a Sparta vedla 1:0. Druhý gól přidal těsně před koncem třetiny Zelenka. Vzápětí spálil obrovskou šanci hostující Šebesta. Na třetí branku Sparty z hole Ptáčka dokázaly Vítkovice v 56. minutě ještě odpovědět gólem Škuty, ale v závěrečných čtyřech minutách se jejich mužstvo sesypalo a inkasovalo ještě tři góly. O chvíli později to bylo již 0:2 po střele Látala. Až potom se probrali domácí a Horák snížil. Hostující Martinec pak opět zvýšil vedení Olomouce na dvě branky, ale ještě do konce této části hry domácí díky Hálovi a Bělohlavovi vyrovnali. V průběhu posledního dějství hosté opět získali dvoubrankové vedení, domácí stačili jen snížit brankou Roba. Domácím se podařilo v 8. minutě vyrovnat po střele Vopata. I vstup do druhé třetiny vyšel lépe Pardubickým. Ve 22. minutě je znovu poslal do vedení při přesilové hře Zadina. Opět při přesilovce zvýšil vedení Pardubických Král. Ve 30. minutě snížil litvínovský Machulda na rozdíl jedné branky. Kostka a Pospíšil pak však dvěma slepenými góly získali pro hosty rozhodující náskok. V poslední třetině chemici snížili na rozdíl jediné branky po střele Zetka. Konečnou podobu výsledku však dal tři vteřiny před koncem Pardubický Král. Jihlava - Slavia 4:5 Již ve 2. minutě šli domácí Marhou do vedení. To jim však vydrželo jen dvě minuty, kdy po přihrávce Růžičky Svoboda a o minutu později Jelínek strhl vedení na stranu Slavie. Vstup do druhé třetiny vyšel znovu lépe jihlavským, když ve 23. minutě vyrovnal střelou z dálky Kuchyňa. Ve 32. minutě přidal další branku Jihlavy Prokůpek, Slavia však odpověděla po nájezdu Růžičky. Před koncem třetiny strhl vedení na stranu hostů Antoš. Snaha o zisk alespoň bodu se vojákům vyplatila v 54. minutě, kdy Vlk vyrovnal. Šťastnější byli nakonec slávisté, když v poslední minutě dal branku Jakovenko. Plzeň - Kladno 1:4 Domácí hráli v úvodu několik přesilových her, ale mnoho šancí si vytvořit nedokázali. Toho využil kladenský Gunda a po samostatné akci otevřel skóre. Ve druhé třetině se začalo hrát s větším nasazením, ale branka nepadla. I ve třetí třetině se šance střídaly na obou stranách, skórovali však opět Kladenští po střele Čermáka - 0:2. Kladenský Burgr potom o chvíli později definitivně zlomil odpor domácích. Zlín - Vsetín 1:5 První branka zápasu padla ve 25. minutě, kdy nikým neobsazený Sršeň nedal Kamešovi šanci. Po klasické akci nedáš - dostaneš, kdy zlínský Kotásek neproměnil vyloženou příležitost, přidali Dadáci druhou branku. Útočník Smeták vymetl Kamešovi pravý roh. Úvod třetí třetiny se vydařil opět hostům. Ti rozpoutali na zlínském ledě exhibici a třemi brankami v necelých dvou minutách rozhodli utkání. Útok na Stalina Kbelík s barvou posloužil ruskému učiteli k útoku na bustu bývalého sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina, která dodnes vévodí hřbitovu u zdi Kremlu. Podle ruské bezpečnostní služby pedagog byl při incidentu zatčen a předán k vyšetření do psychiatrické léčebny. Nejmenovaného učitele jazyků z Rostova na Donu pravděpodobně rozlítila návštěva sousedního mauzolea s ostatky Vladimira Iljiče Lenina. Záhy poté, co opustil svatostánek sovětské éry, totiž přeskočil plůtek oddělující mauzoleum od kremelské zdi. V řadě bust ruských potentátů, které již léta důstojně přihlížejí dění na Rudém náměstí, si bleskově a neomylně vybral Stalinovu. Rychlostí zaskočil i čestnou stráž u dveří mauzolea. O tom, zda své dílo dokonal a jakou barvu má nyní busta, agentury neinformovaly. ČMUS: Premiér odmítá referendum Brno - "O přistoupení České republiky k Evropské unii by se podle premiéra Václava Klause mělo rozhodnout v referendu. Nevím však, jak chce premiér referendum uspořádat, když všechny návrhy příslušného zákona odmítá," řekl na včerejší tiskové konferenci místopředseda ČMUS Jan Kryčer. Ze tří návrhů (další předložily Levý blok a ČSSD) byl podle Kryčerových slov nejostřeji odmítnut právě návrh ČMUS, "protože dával přímé demokracii nejširší prostor". Premiér se prý drží svého názoru, že jediné právo občana je jít každé čtyři roky k volbám. "Platná ústava přitom počítá nejen s možností zastupitelské, ale i přímé demokracie. Ta však není vzhledem k neexistenci zákona stále naplněna," uvedl Kryčer. Banka na domy zatím nemá nárok Praha - Komerční banka zatím v žádném případě nemůže uplatňovat nárok na domy U Černé Matky boží a U hybernů, které u ní za úvěr na rozjezd České lotynky zastavil Státní fond kultury. Uvedl to včera náměstek ministra kultury Jaromír Talíř. Přestože současný provozovatel lotynky, firma K.J.D., měl podle smlouvy s ministerstvem kultury do 15. února oba domy "vykoupit" a dluh zaplatit, neučinil tak. Talíř prý 15. února K.J.D. upozornil, že začíná běžet třicetidenní dodatečná lhůta, v níž musí společnost nabídnout bance jiné zastavení úvěru ve výši 350 miliónů korun než oba objekty. "Kdyby se dalo vymoci plnění smlouvy, tak by to bylo nejlepší řešení," zhodnotil náměstek ministra smlouvu o budoucnosti lotynky. O licenci pro lotynku včera jednali i ministři Kočárník a Tigrid. Upozornění řidičům Česká pojišťovna upozorňuje motoristy, že 28. únor je posledním dnem, kdy lze zaplatit zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla bez penalizace. Němečtí odboráři chtějí vyšší mzdy Mnichov - "Stávka se rozběhla," konstatoval včera předseda odborového svazu IG Metall Klaus Zwickel v hodnocení akce, do níž ráno vstoupilo na 11000 odborářů v 21 bavorských podnicích kovoprůmyslu a elektrotechniky. Další podnik, kde se mělo stávkovat, poslal zaměstnance na dovolenou. Těžiště stávky je v Norimberku, Augsburgu a Ingolstadtu. Stávkou chtějí odboráři vynutit zvýšení mzdy o 6 % pro 3.5 miliónu zaměstnanců kovoprůmyslu. Kováci v Hesensku a Bádensku-Württembersku vstoupili pouze do krátkodobých varovných stávek. Spolkový ministr práce Norbert Blühm upozornil, že tato akce zpomalí tempo hospodářské konjunktury . Podle IG Metall došlo ráno na některých místech ke sporu mezi stávkujícími dělníky a zaměstnanci, kteří chtěli nastoupit do práce. Během večera se však situace uklidnila.Komentář na straně 6 Nejúspěšnější americké firmy Praha - Fortune, jeden z nejprestižnějších obchodních a finančních časopisů ve Spojených státech amerických, uskutečnil pravidelné každoroční vyhodnocení nejúspěšnějších amerických firem. První místo v prestižním přehledu obsadila společnost Rubbermaid, na druhém místě skončila firma Microsoft a třetí pořadí získala společnost Coca-Cola. Třináctý a zatím poslední výroční přehled podnikového renomé zahrnuje celkem 395 společností z 41 odvětví. Firmy, působící ve více oborech, byly zařazeny do odvětvových skupin vždy podle činnosti, která jim přináší největší zisk. Uchazečské společnosti posuzovalo více než 10 tisíc nejvyšších výkonných úředníků, ředitelů a finančních analytiků podle osmi hodnotících hledisek: kvality řízení, kvality výrobků nebo služeb, inovace, hodnoty dlouhodobých investic, finanční stability, schopnosti zaujmout, rozvinout a udržet si talentované pracovníky, odpovědnosti vůči společnosti a životnímu prostředí a rozumného využití podnikových aktiv. Ne každý složí makléřské zkoušky Praha - Pouze 620 z celkového počtu 1984 uchazečů složilo úspěšně do konce loňského roku makléřské zkoušky, což ukazuje na asi třetinovou úspěšnost. Ke konci roku 1994 bylo uděleno celkem 486 makléřských licencí. Na 94 makléřů, kteří se zdarem absolvovali testy, však o licenci vůbec nepožádalo. Obávají se zřejmě možného střetu zájmů, který se týká některých činností potenciálních makléřů v investičních společnostech a fondech nebo představenstvech firem. Složení makléřských zkoušek je povinné pro všechny obchodníky na burze. Jejich organizování je v kompetenci ministerstva financí. Do konce letošního roku může ještě proběhnout celkem 41 zkoušek na atraktivní povolání makléře. Současné požadavky kapitálového trhu po této profesi odhadují odborníci zhruba na tři tisíce. Pražská Matějská pouť má již čtyřsetletou tradici Praha - Odhadem kolem dvaceti tisíc návštěvníků přišlo o víkendu na pražské Výstaviště, kde byla v sobotu zahájena tradiční Matějská pouť. Děti a dospělé u vchodu vítá padesátimetrové obří kolo, připraveno je 90 atrakcí - kolotoče, centrifugy, autodromy, střelnice, hrací automaty. Nejslavnější pražská pouť a první evropská pouť v roce potrvá až do 9 . dubna. První dva týdny je vzhledem k jarním prázdninám otevřena denně, tedy i v pondělí, od 10 do 22 hodin. Vstupné je 10 Kč, děti do 120 centimetrů výšky dle tradice mají vstup zdarma. Jedno odpoledne bude jako každý rok věnováno zdravotně postiženým dětem, které budou mít 13. března bezplatný přístup ke všem atrakcím. Matějská pouť má v Praze dlouhou tradici. První doložený záznam o ní pochází z roku 1595, takže by letos měla být jubilejní. (řej) Dortmund popatnácté bez prohry Začátek utkání Everton - Manchester United posunula dopravní zácpa Praha - V německé, anglické i italské fotbalové lize pokračují dosud vedoucí celky neohroženě ve své cestě za titulem. Řím - Faustinu Asprillovi, Kolumbijci ve službách AC Parma, se vrátila forma v pravý čas. V utkání italské ligy s Lazio Řím vstřelil oba góly svého mužstva a pomohl mu udržet krok v tabulce s vedoucím Juventusem Turín. Fiorentina může děkovat za zisk bodu v utkání s Interem Milán Argentinci Gabrielu Batistutovi. Hosté vedli od 66. minuty 2:1, o jedenáct minut později Batistuta svou osmnáctou brankou v letošní sezóně vyrovnal. AC Milán přehrál hladce 3:1 nevalně hrající celek Cremonese a absolvoval tak dobrou přípravu na středeční utkání evropské Ligy mistrů s Benfikou Lisabon. Berlín - Už 0:2 prohrával třináctinásobný německý mistr Bayern Mnichov v utkání 19. kola bundesligy s Freiburgem. Vše nasvědčovalo tomu, že se bude opakovat krutá porážka Bayernu 1:5 z podzimního střetnutí na hřišti Freiburgu, domácí však nakonec brankami Scholla a nového kapitána Helmera vyrovnali na konečných 2:2. Ani 1. FC Kolín n. R. nepřekazil vedoucímu Dortmundu jeho spanilou jízdu za titulem. Prohrál 1:2 a dortmundská série bez porážky se tak prodloužila na patnáct zápasů. Do listiny střelců se zapsal Kuka, jeho branka jen potvrdila výhru Kaiserslauternu ve Frankfurtu (3:1). Werder Brémy, který je druhý se ztrátou čtyř bodů, si přivezl vítězství z Leverkusenu zásluhou Baslera, který se trefil dvakrát. Za domácí vyrovnával na 1:1 Brazilec Sergio, Basler uzavíral účet svým druhým gólem v 80. minutě. Londýn - Vedoucí celek nejvyšší anglické divize Blackburn Rovers sice jen remízoval se čtrnáctým týmem tabulky Norwich City (0:0), ale svůj náskok před druhým Manchesterem United přesto zvýšil na tři body. Jediný vážný soupeř Blackburnu na cestě k titulu totiž prohrál s Evertonem na jeho hřišti (0:1). Pro Everton to byla vůbec první branka do sítě Manchesteru United na vlastním hřišti po více než pěti letech, pro hosty zase teprve pátá letošní prohra. Zápas začal s dvacetiminutovým zpožděním kvůli dopravní zácpě na nedaleké dálnici. Arsenal Londýn zdolal Crystal Palace na jeho hřišti 3:0. K útoku zavelel ve 24. minutě Paul Merson a úspěch dovršil dvěma góly Kiwomya. Madrid - FC Barcelona dokázala ve 23. kole španělské ligy vyhrát na hřišti Compostely brankami Cruyffa a Beguiristaina a zdá se, že překonala krizi z minulých kol. Za domácí fotbalisty dokázal v tomto střetnutí už jen v 79. minutě snížit Llorente na konečných 1:2. Výhra vynesla fotbalisty z katalánské metropole na druhé místo tabulky. Na třetí příčku naopak klesla La Coruňa, která prohrála s Espaňolem. Vedoucí příčku si se čtyřbodovým náskokem drží Real Madrid, který remizoval na hřišti Bilbaa 1:1, když jeho branku zaznamenal nejlepší střelec soutěže Zamorano. Martina Hingisová: "Hráčky mě akceptovaly" Čtrnáctiletou tenisovou hvězdičku vede maminka k tomu, aby měla v životě vždy z něčeho radost Prolomení bariéry nevraživosti ze strany hráček považuje Martina Hingisová za nejlahodnější vítězství během pětiměsíčního účinkování v ženském tenise. Švýcarka z Rožnova pod Radhoštěm, jejíž prorokovaná kariéra by měla přesáhnout nebesa, vstoupila do profesionálního ringu loni v říjnu na turnaji v Curychu těsně po svých čtrnáctých narozeninách. Slovem "tyátr" vystihuje Martina s maminkou Melanií Zoggovou-Hingisovou podzimní dění, které provázelo první krůček nejmladší vítězky juniorky French Open (12 let a osm měsíců), Wimbledonu a finalistky US Open mezi dospělé. "Na začátku to bylo tvrdé, protože díky reportérům přišla Martina s velkým cirkusem, který hráčkám vadil, a čekaly, jak se bude chovat, co vlastně umí. Nejsem ráda někde na okraji, a proto je prima, že Martina dokázala, že mezi ně patří," vzpomíná maminka. Její dcera, klubovou příslušností hráčka Prostějova, porazila v 1. kole v Curychu protřelou Američanku Fendickovou a prohrála až s Pierceovou ze světové desítky. "Start nemohl být lepší. Byla jsem pod obrovským tlakem a očekáváním, proto vítězství nad Fendickovou bylo tak důležité. Ukázala jsem, že opravdu něco umím," dodává Martina. Na turnajích ve Filderstadtu (porazila mj. Sukovou) a v Essenu (Hackovou ze světové dvacítky) už postoupila do čtvrtfinále a když pak v lednu v Sydney dostala i McGrathovou, stala se právoplatnou členkou velkého tenisu. V současnosti je 52. na žebříčku WTA. "Zprvu jsme se musely hodně snažit, aby hráčky pochopily, že superhvězdu z Martiny udělaly jen noviny, ale ona si na nic nehraje a má jako člověk jiné hodnoty, než být středem pozornosti," podotýká maminka. Dnes už Martina oprávněně říká, že mezi profesionální hráčky patří: "Akceptovaly mě díky mým výsledkům, v Austrálii mi v šatně gratulovaly, už upřímně, ne že by musely." Sama zase úzkostlivě dbala na to, aby každého slušně pozdravila, což prý není v tenise pravidlem, neboť některé hráčky se omezí na "ahoj", až když člověk proti nim stojí a není vyhnutí. Příkladem tenistky přívětivé na kurtě i mimo je prý Gabriela Sabatiniová, která Martinu v Austrálii požádala o trénink. "Všechny si chtějí Martinu otestovat, nevybíráme si, kdo přijde první, s tím trénujeme," říká maminka a trenérka v jedné osobě. Právě sblížení s ostatními hráčkami během australského turné podle ní způsobilo, že dceru začal tenis skutečně bavit. "Jednak se jí líbila země, poznala, co se před ní díky tenisu otvírá, a hlavně atmosféra v šatně se změnila." Martina souhlasí, že její motivace stoupla: "Pokud nemám na kurtě vypadat trapně, musím se prostě víc snažit. Na juniorských turnajích jsem všechny porážela a mohla si myslet, že jsem nejlepší. Když jsem vyhrála set, druhý často soupeřka vypustila, to profesionálka neudělá, už jsem prohrála i z mečbolu." Sympatickým požitkem plynoucím z tenisu jsou i odměny, díky kterým si může dovolit svého největšího koníčka, tedy skutečného koně Montanu. První cesta Martiny z kurtu pravidelně vede do stájí, a to i na turnajích po celém světě, protože nejlépe relaxuje v sedle. Touhu po lepším, parkurovém koni zatím maminka drží na uzdě: "Až bude hrát líp a vydělá si na to." To nemusí být pro dívku, jejímž prvním tenisovým výdělkem byla v sedmi letech stokoruna od dědy za vyhraný turnaj, hudba daleké budoucnosti, ale maminka ji vychovává ke střídmosti: "Když se Martině něco podařilo, dala jsem jí nějakou drobnost, třeba knížku, něco, o co stála, co by jí udělalo radost. Vedla jsem ji k tomu, aby vždy měla v životě z něčeho potěšení, protože dokud se člověk raduje, že si třeba za pár franků něco koupí, tak je ten život pěkný." Martininy rostoucí příjmy systém rodinného rozpočtu nijak nezasáhly. "Fungujeme jako obyčejná rodina, o penězích normálně mluvíme, ale ne jestli jsou to moje peníze nebo její. Doteď se vlastně do Martiny jen investovalo, na jaře třeba budeme stavět kurt." Ve švýcarském Trübbachu, kde žijí, by měla vyrůst kopie melbournského dvorce se středně rychlým povrchem Rebound Ace, na kterém se dá hrát prakticky celý rok a hlavně Martina s ním měla největší problémy. Díky neomezené tréninkové kapacitě tak přilákají sparringpartnery, kterých ve Švýcarsku moc není. "Vyhlédli jsme si starší dům a tam upravíme pokoje pro tenisty-hosty," plánuje maminka, která v Trübbachu trénuje několik dětí a nedávno byla jmenovaná kapitánkou švýcarského týmu pro Pohár federace. Martina Hingisová převzala ve své adoptivní zemi tenisovou štafetu po Hlaskovi a Rossetovi, v loňské anketě o nejlepšího sportovce helvétského kříže skončila druhá za lyžařkou Vreni Schneiderovou. Čtrnáctiletá dívenka už se jen tak v davu neztratí, ve věku, kdy ostatní žadoní u svých idolů o podpisy, je ona sama rozdává: "Já jsem na sbírání autogramů nikdy nebyla, jen jednou, to mi bylo asi deset, jsem si řekla v Curychu o podpis Selešové." Podle maminky to však patří k věci: "Sophie Lorenová jednou řekla - ,všichni chtějí nahoru a když tam jsou, tak naříkají, že jim sláva vadí.' To je přesné, každý přece dělá vše proto, aby se dostal vzhůru, takže ať pak nevykládá, že mu popularita vadí. Martině se nic nestane, když se pár lidem podepíše." Ruku v ruce s postupem na tenisovém žebříčku přichází Martina do kontaktu s lidmi z prominentních vrstev. Ale třeba urozenost vévodkyně z Kentu, která jí předávala wimbledonský talířek, na ni nijak nezapůsobila: "Moc mi toho neřekla, stejně je tam spíš na okrasu." Zážitkem pro ni spíš byla akce předních švýcarských sportovců včetně olympijského vítěze koulaře Günthöra, kteří v St. Moritz zapřáhli koně a závodili v jízdě na lyžích, nebo oběd se zpěvákem DJ Bobem. Nelíčená setkání ji potěší, hlavně nelámat věci přes koleno. "Já si myslím, že Martina má jít tam, kam patří, všechno chce svůj čas," říká maminka. Podstrojování turnajových pořadatelů, počínaje luxusnějším hotelem po víc tréninkových hodin na centrkurtu, ani nevyužívají. "Nechceme mít nic extra, jsme normální a doufám, že normální i zůstaneme." Ngugimu potvrzen trest za odmítnutí Londýn - Dopingová komise Mezinárodní atletické federace (IAAF) potvrdila trest ve výši čtyřletého zákazu startu pro keňského běžce Johna Ngugiho, který se v únoru 1993 odmítl podrobit dopingovému testu. Komise řešila odvolání, které Ngugi podal na základě zamítavého stanoviska arbitrážní komise IAAF. Ta se případem zabývala před časem v Monte Carlu. V Huse na provázku proběhne Týden nonsensů Brněnské Divadlo Husa na provázku zítra zahajuje šestidenní přehlídku nazvanou Týden nonsensů. Její program tvoří tři inscenace kmenové režisérky divadla Evy Tálské, která převedla do scénické podoby díla trojice "králů" nonsensu. V úterý a ve středu (vždy v 19.30) uvede Husa na provázku autorčinu adaptaci veršů Christiana Morgensterna s názvem Šibeniční písně. První verze inscenace, která je letos navržena na Radokovu cenu, vznikla už v březnu 1968 a zahajovala činnost tehdy ještě amatérského sdružení profesionálních divadelníků a studentů uměleckých škol nazvaného Husa na provázku. Obnovená verze Šibeničních písní vznikla pro nové prostory divadla loni. Ve čtvrtek a v pátek bude v rámci Týdne nonsensů uvedeno představení Alenka v říši divů za zrcadlem inspirované známou knihou Lewise Carrolla. Dnes už slavná inscenace je na repertoáru divadla už od roku 1973. Projekt v sobotu a příští pondělí uzavře nonsensové představení Příběhy dlouhého nosu sestavené z veršů (tzv. limericků) Edwarda Leara. Inscenace měla svou premiéru v roce 1982 - její velký ohlas tehdy umožnil v Odeonu zrealizovat první knižní vydání Learovy osobité poezie v překladu Antonína Přidala. (mlk) Pečlivé přípravy oslav Britská vláda pozvala na mši k 50. výročí konce druhé světové války 55 hlav států a šéfů vlád ze zemí, které se účastnily bitev na evropských bojištích. Mezi pozvanými je americký prezident Bill Clinton, ruský prezident Boris Jelcin, německý kancléř Helmut Kohl a také český prezident Václav Havel, který již naznačil, že pozvání přijme. Mše na znamení usmíření, jejíž přesné datum organizátoři z bezpečnostních důvodů dosud tají, se uskuteční v katedrále sv. Pavla v londýnské City. Na ni bude navazovat státní banket v budově radnice londýnské City. Němečtí představitelé se zúčastní především těch aktů, které budou symbolizovat usmíření, nikoliv akcí, které by se měly stát lidovou veselicí připomínající konec války. Francie připravuje velkolepé oslavy 50. výročí ukončení druhé světové války. Francouzský prezident Francois Mitterrand zve na 8. května do Paříže přes 60 nejvyšších představitelů z celého světa. Oproti loňským oslavám 50. výročí vylodění Spojenců v západofrancouzské Normandii se 8. května zúčastní oslav ve francouzské metropoli i zástupci Německa a Itálie. Francouzské komentáře označují oslavy konce války 8. května, tedy den po ukončení prezidentských voleb ve Francii, za příležitost pro důstojný odchod Mitterranda z funkce. Velkolepá akce v Paříži spadá podle Francouzů do mezinárodního programu oslav, které mají začít 7. května v Londýně, pokračovat 8. května ve Francii a skončit 9. května v Moskvě. Německo samo připravuje k 50. výročí konce války vlastní akce. Jako stát, odkud válka vzešla, k nim přistupuje velmi obezřetně, aby nějakým způsobem necitlivě nevyvolaly kritiku v zahraničí. Bonn pozitivně kvituje, když jsou jeho oficiální představitelé zváni na akce k výročí do zahraničí, ale zároveň s pochopením přijímá, když se ten který stát rozhodne oficiální německou delegaci nepozvat. V Berlíně se 8. května odpoledne uskuteční za účasti nejvyšších představitelů státní akt, na němž pronese hlavní projev prezident Roman Herzog. Ještě je v paměti vystoupení jeho předchůdce Richarda von Weizsäckera, který označil u příležitosti 40. výročí v roce 1985 konec války za "osvobození" pro Německo. Dostal se tak do rozporu s konzervativci, kteří prezentují tuto událost jako "porážku". Ztroskotal zřejmě záměr, který proběhl německým tiskem, přivítat v Německu na výročí také izraelského prezidenta Ezera Weizmana. Podle německých médií však izraelské konzervativní kruhy byly proti. Podle dosavadních předpokladů by se kancléř Helmut Kohl měl zúčastnit oslav 7. května v Londýně a 8. května v Paříži. Letošnímu 50. výročí konce druhé světové války je v Rusku od počátku roku věnováno množství kulturních a společenských akcí, avšak definitivní scénář ústředních květnových oslav je neustále upřesňován. Moskva na slavnosti pozvala představitele 54 zemí a s nervozitou očekává, jaká bude úroveň vyslaných delegací. V diplomatických kuloárech se spekuluje o tom, nakolik postoj potenciálních hostí ovlivní Bill Clinton. Oficiální akce mají podle předběžných informací vyvrcholit 9. května vojenskou přehlídkou, která bude rozdělena na dvě části: na Rudém náměstí u Kremlu budou defilovat váleční veteráni, zatímco bojová technika včetně letectva bude k vidění v pietním areálu na Poklonné hoře na okraji metropole. Přehlídce bude 8. května předcházet slavnostní shromáždění v Kremlu, na němž mají promluvit Boris Jelcin a účastníci války. Nejvyšší rakouská místa, tedy úřady prezidenta, kancléře a vlády, konkrétní úroveň oslav konce druhé světové války teprve zvažují. Není tedy ještě rozhodnuto, které konkrétní akce budou uspořádány, kteří nejvyšší státní představitelé se jich zúčastní a kteří zahraniční hosté a na jaké úrovni budou pozváni. Konec války se tradičně v Rakousku slaví 27. dubna, kdy byla osvobozena Vídeň a obnovena samostatná Rakouská republika. Nalezen po 50 letech Káhira - Nákladní automobil, ztracený v poušti před více než 50 lety během druhé světové války, objevila egyptská armáda. Automobil patřící britským jednotkám byl nalezen více než 2000 kilometrů od Al Alamejnu, kde se v roce 1942 odehrála rozhodující africká bitva 2. světové války mezi spojeneckými jednotkami a silami hitlerovské aliance. V nákladním autě byly nalezeny náboje, benzín, zásobníky s plynem a také mléko. Žádný strach ze školného Původně mělo být o školném na vysokých školách definitivně rozhodnuto ještě dříve, než letošní uchazeči o studium vyplní přihlášku. Každý by se rozhodoval se znalostí podmínek a věděl by, že na jím vybrané fakultě bude stát studium tolik a tolik. Dnešní skutečnost je taková, že těsně před uzávěrkou přihlášek je předběžně stanovena jen horní a dolní hranice školného, přičemž není vůbec jisté, zda parlament školné vůbec odsouhlasí, a pokud ano, jestli to stihne včas už pro příští školní rok. Letmý průzkum na třech fakultách MU v Brně, kde již lhůta pro podávání přihlášek skončila, naznačuje, že mladí lidé se školného nebojí. Anebo možná naopak věří, že ještě letos žádné nebude, a chtějí využít poslední příležitosti. Zvážíme-li, že většina studentů se obvykle hlásí nejméně na dvě fakulty, je na definitivní rozhodování ještě čas. Bude-li totiž školné zavedeno, prozradí až skutečná účast adeptů u přijímacích zkoušek, nakolik ovlivnilo poptávku. Neméně zajímavé bude srovnání výše školného na stejných oborech různých vysokých škol. Jednou alternativou jsou "kartelové dohody", druhou pak zárodky specifické konkurence. Nechme se překvapit. Nic jiného ostatně nezbývá ani těm, jichž se problém bezprostředně týká. Stručně Svou volební kampaň zahájila včera Sládkova SPR-RSČ. Na slavnostní konferenci v Brně k pátému výročí vzniku strany předseda Miroslav Sládek řekl, že cílem republikánů je stát se vládní stranou. SPR-RSČ si prý dělala vlastní průzkum preferencí a ten ukázal, že by jí dalo hlasy 15 procent voličů. Za realistický pokládá Sládek v roce 1996 zisk 20 procent hlasů. "Spokojen bych byl s 52 a půl procenty, ale budu se muset smířit s čímkoli pod touto hranicí," dodal. Permanentní shromáždění Klubu českého pohraničí obvodní radnice v Ústí zakázala Ústí nad Labem - "Permanentní lidové shromáždění", které hodlá uspořádat Klub českého pohraničí ve dnech od 15. července do 15. srpna na ústeckém mostě, zdejší obvodní radnice zakázala. Klub českého pohraničí chce na tomto místě uctít všechny oběti, tedy i české, z 31. července 1945, kdy v ústecké čtvrti Krásné Březno vybuchl muniční sklad. Tisku to oznámil předseda národní rady klubu Mojmír Svoboda. Zákaz byl podle Svobody zdůvodněn možným narušením provozu na mostě. Tento důvod označil Svoboda za pouhou záminku, protože na mostě mají být pouze symbolické hlídky. "V každém případě se obrátíme na soud," řekl. Pozastavil se také nad tím, že zákaz přišel ve stejný den jako žádost ústeckého primátora Josefa Jílka o informace z chystaného shromáždění. Primátor Jílek tisku sdělil, že o "permanentní shromáždění" se zajímá prezident Havel. Proto se prý obrátil na klub se žádostí o sdělení cílů shromáždění. Klub českého pohraničí chce podle Svobody svým shromážděním zabránit provokaci sudetských Němců. Ti na ústeckém mostě již několik let uctívají památku svých mrtvých, kteří zahynuli při násilných událostech po výbuchu muničního skladu v Krásném Březnu. Klub českého pohraničí vznikl jako nepolitická organizace v červenci 1992. Prosazuje, aby české pohraničí zůstalo domovem jeho dosavadních obyvatel, žádá zachování platnosti tzv. Benešových dekretů a odvolání omluvy prezidenta Havla sudetským Němcům. Odbory v SRN hrozí zostřením stávky Bonn - Mluvčí německého odborového svazu IG Metall Michael Knuth včera vyslovil názor, že nynější konflikt mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v oboru kovoprůmyslu bude dlouhý. Pohrozil, že odbory zostří postoj, pokud se zaměstnavatelé uchýlí k vyhazování z práce, jak to naznačili. Němečtí kováci začali v pátek stávkovat na podporu požadavku šestiprocentního zvýšení mezd a zkrácení pracovního týdne z 36 na 35 hodin. Stávku zahájilo 11000 zaměstnanců 21 podniků v Bavorsku. Od středy by se údajně stávka mohla rozšířit. Předseda svazu zaměstnavatelů v kovoprůmyslu a elektrotechnice (Gesamtmetall) Hans-Joachim Gottschol informoval všechny firmy tohoto odvětví, že zaměstnavatelé v konfliktu s IG Metall ze své dosavadní linie neustoupí. Dolar oslaboval, marka rostla Jen několik hodin před termínem zahájení obchodní války, v 6.00 SEČ v neděli 26. února, se USA a Čína v zásadě dohodly a přiblížily ke konečné formulaci dohody o otázce ochrany autorských práv. Nezanedbatelný podíl na tom měla skutečnost, že Peking nařídil uzavření dvou největších čínských společností, které neoprávněně vyrábějí kompaktní desky a videokazety, a čtyřem dalším výrobky zabavil. Na americkém seznamu ale figuruje 29 pirátských výrobců. Spojené státy uvádějí, že následkem porušování autorských práv čínskými podniky v oblasti kompaktních desek, videokazet a informatiky přicházejí americké společnosti každoročně zhruba o miliardu dolarů. USA se tedy rozhodly, že nebude-li dohoda s Čínou možná, uvalí na veškerý dovoz z této země přesahující hodnotu jedné miliardy USD stoprocentní clo. K obdobnému odvetnému opatření by následně přikročil i Peking. Státní duma schválila na třetím čtení státní rozpočet Ruska na letošní rok, čímž odstranila poslední překážku na cestě k půjčce 6.3 miliardy USD od Mezinárodního měnového fondu. Byla to poslední příležitost, neboť v pondělí bude zahájeno jednání Ruska s MMF. Rozpočet plně koresponduje s nejpřísnějšími kritérii MMF a lze tedy věřit, že jednání bude úspěšné, řekl první náměstek předsedy vlády Anatolij Čubajs. Rozpočtové výdaje mají letos v přepočtu činit 57 miliard USD, příjmy 40 miliard a schodek 17 miliard USD, tj. osm procent hrubého domácího produktu Ruska. Západní diplomaté hlasování dumy přivítali a podotýkají, že přijetí rozpočtu spolu s vetem prezidenta Jelcina návrhu zákona o minimální mzdě položilo výborné základy pro jednání s MMF. Jelcin v úterý zamítl návrh, podle něhož se minimální mzda více než zdvojnásobuje, což by Rusko stálo dalších 159 biliónů rublů (37 miliard USD). Podle názoru západních diplomatů jde Rusko, navzdory válce v Čečensku, stále stejnou cestou, a tou je reforma. Uplynulý týden dolar zahájil prudkým oslabením na trzích Dálného východu. V Tokiu v pondělí jeho kurs k marce klesl na nejnižší úroveň za 28 měsíců - 1.4710 DEM - a k jenu na 3,5měsíční minimum - 96.82 JPY. Jedním z faktorů, kterému dolar v uplynulém týdnu podléhal, byl projev předsedy Federálního rezervního systému Alana Greenspana, který prohlásil, že hospodářský růst USA se už zpomalil dostatečně a že úrokové sazby by měly zůstat stabilní. Trh na jeho slova reagoval dalším výprodejem dolarů. V pátek dolar na londýnském trhu v závěru kotoval na 1.4735 DEM a na 97.10 JPY, zatímco před týdnem na 1.4861 DEM a 97.40 JPY. Řídící měnou devizových burz je německá marka, která je také hlavní, i když nikoli jedinou příčinou oslabení dolaru. Mimořádné postavení marky pramení z názoru, že německé úrokové sazby budou zvýšeny, další sílu pak získala z úspěchu strany FDP v zemských volbách v Hesensku. Dlouhodobějšími důvody růstu marky, zejména v křížových kursech, jsou vysoké rozpočtové deficity ostatních evropských zemí, nadcházející prezidentské volby ve Francii a politické skandály v Evropě. Západoevropské měny koncem týdne zjistily, že jejich boj s DEM je prohraný. Marka se dostala na nová maxima vůči španělské, italské a portugalské měně, získala na švýcarský frank i japonský jen. Podle odborníků bude tento trend pokračovat. Investoři v situaci politické nejistoty raději přecházejí k vyzkoušené měně, jakou je německá marka, a spekulace o přitvrzení německé měnové politiky v souvislosti se mzdovými spory v německém průmyslu marku ještě posilují. Na trzích zlata se v uplynulém týdnu s jistotou očekával útok na hranici 380 USD za unci po vzestupu v předcházejících dnech. Nakonec se však ukázalo, že zlato už zřejmě není s to vytěžit víc ze způsobu, jakým je dolar "utloukán" na devizových burzách. Trh sice měl tendenci ke vzestupu, ale chyběl mu výraznější podnět. Tím se mělo stát páteční skončení platnosti některých mimoburzovních opcí a tak se obchodníci až do posledního dne drželi spíše stranou obchodování. Letargie však na trhu přetrvala, a když se v pátek nekonal očekávaný raketový start cen, sestupný trend týdne se jen prohloubil. V Londýně zlato uzavřelo týden na 376.00 USD za troyskou unci, zatímco v pátek 17. 2. se prodávalo za 379.35 USD. Ford připravuje;výrobu v Polsku Varšava - Ještě během tohoto roku započne Ford s montáží modelů Escort a Transit v polském Plonsku. Zpočátku se má roční výroba v Plonsku pohybovat kolem 30000 automobilů. Potřebné díly pro montáž dodají kromě jiných závody Ford-Werke AG Genk a Saarlouis. V novém závodu s výrobní plochou 20000 m2 bude zaměstnáno zhruba 250 pracovníků. Soukromých škol přibývá pomalu TISÍCOVÁ EXPANZE JEN U PRACOVIŠŤ PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ Od 1. září je v České republice 433 soukromých a 47 církevních škol. Mezi novými zařízeními převládají střední odborné školy (60) a střední odborná učiliště (29), zatímco gymnázií přibylo jen 14 a školy základní dokonce jen čtyři. Expanze však nastala u pracovišť praktického vyučování (možnost, aby soukromá osoba zajišťovala praktickou přípravu učňů, kteří na teorii docházejí do některého z učilišť) - bylo jich schváleno téměř dva tisíce. Čím si vysvětlujete pomalý rozjezd soukromého školství? zeptali jsme se muže symbolizujícího nestátní vzdělávání - dr. Ondřeje Šteffla, ředitele Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze 8-Libni. "Situace je pořád stejná, soukromým školám se moc nepomáhá. Navíc letos ministerstvo školství podmiňovalo v některých případech zařazení do sítě vyjádřením školského úřadu, že soukromou školu finančně zabezpečí. To je ovšem v rozporu s vyhláškou, která podmínky jasně stanoví." Takže existenci stovek škol a pracovišť praktického vyučování za úspěch nepovažujete? "Úspěch je, že tyto školy vůbec vznikly a fungují, a myslím, že plní to, co považuji za nejdůležitější - jsou pro státní školy inspirací i konkurencí. Pro rozvoj soukromých a církevních škol se dalo udělat více než vydat vyhlášku o soukromých školách a vládní nařízení o dotacích, které jsou navíc mizerné. Musíme vytvořit pro nestátní školy stejné podmínky, jako mají školy státní. Předpokladem je financování škol přes žáka." To už přece obsahuje letošní rozpis státního rozpočtu... "Chybí ovšem další nutné kroky. Při každé škole by měla být zřízena rada školy, kde by byli zastoupeni rodiče s jasnými právy - odvolat ředitele, schvalovat rozpočet a učební plán apod. Rodiče však musí o svých právech vědět, musí mít dostatek informací, a hlavně si musí uvědomit, že jsou to oni, kdo odpovídá za výchovu a vzdělání dětí. V rodičích vidím zdroj pohybu na všech školách státních i nestátních." Myslíte, že to bude fungovat? "Například v Brně se na dvě soukromá gymnázia s dobrým jménem přihlásil čtyřnásobek zájemců, zatímco soukromá škola se špatným renomé se ani nenaplnila. Rok stačil na to, aby se projevila kvalita." Zájem o soukromé školy stále stoupá. Na gymnázium dr. Šteffla se letos přihlásil stejný počet uchazečů jako loni (198), ačkoliv už v Praze existuje dalších pět soukromých gymnázií. Pomalejší rozběh zatím mají základní soukromé školy, které zřejmě odrazují velké starosti i fakt, že nemohou spoléhat na rodičovskou tíseň z přechodu dětí na střední školy. Zablokován však zůstal vznik soukromých mateřských škol a školských zařízení. Zákon je sice umožňuje, ale protože jim nelze přidělit peníze ze státního rozpočtu, přijdou rodiče i pedagogy neúnosně draho. Na některých místech přitom státní mateřské školky praskají ve švech. Na tolik potřebné nařízení vlády České republiky o podmínkách a výši poskytování dotací soukromým předškolním a školským zařízením, které patří k restům ministerstva školství, stále marně čekáme. VLAĎKA KUČEROVÁ KRESBA: JIŘÍ BUŠEK Jaké ještě letos budou pohyby cen Vodné a stočné má od dnešního dne nové maximální ceny - pět a čtyři koruny za metr krychlový. Ode dneška také platí nové sazby daně z obratu pro cigarety, alkohol a benzín, o něco dráže budeme jezdit lůžkovými a lehátkovými vagóny. Ještě v září přejdou na občany v plné výši platby za některé léky, pravděpodobně od začátku října podraží telefonní hovory. Od stejného data lze počítat s dražším jízdným v pražské městské hromadné dopravě. Předčasné stěhování? Po výboru pro životní prostředí je ministerstvo práce a sociálních věcí již druhým federálním úřadem, jehož faktický konec ohlásil místopředseda Stráského kabinetu Miroslav Macek. Z federálního domu na vltavském nábřeží se stěhuje právě dnes šest desítek úředníků, aby začali pracovat v pár set metrů vzdálené budově, kde sídlí české ministerstvo práce a sociálních věcí. Vypracování nového kompetenčního zákona, který má nad většinou federálních ministerstev vynést osudový ortel, dostal ve vládě za úkol Milan Čič. Vypracoval však návrh, který - řečeno slovy nejmenovaného vládního činitele - mohl docela dobře rozdělit pravomoci mezi federaci a republiky v době dnes již prehistorické: asi tak před rokem. Zatímco jednání mezi reprezentacemi ODS a HZDS v pravidelném rytmu posunovaly federaci směrem k jejímu nevyhnutelnému konci, byl to právě šéf vládní legislativy, kdo svou tzv. malou novelou kompetenčního zákona zamýšlel přeorganizovat povinnosti jednotlivých federálních ministerstev tak, aby se jejich počet sice zmenšil, nicméně oběma republikám žádná pravomoc nepřibyla. Proti úmyslům Čičovy legislativy stála však v tu chvíli představa velké novely kompetenčního zákona, kterou nejčastěji obhajoval místopředseda vlády Miroslav Macek. A ta se také začala v případě obou úřadů, jejímž vedením byl M. Macek pověřen, naplňovat. Místo zbytečné přestupní stanice, kdy by například starost o sociální záležitosti převzalo federální ministerstvo financí a oblast životního prostředí federální ministerstvo hospodářství, zamířily kompetence rovnou do cílové stanice - k republikám, kde již příslušná ministerstva existují. Bylo by naivní se domnívat, že po schůzce v brněnské Tugendhatově vile může uvnitř federální vlády při konečném projednávání návrhu kompetenčního zákona dojít k nesmiřitelnému střetu dvou koncepcí. Dohoda mezi ODS a HZDS zjevně odsouvá původní návrh vládní legislativy v zapomenutí. Na potíže však může narazit Stráského kabinet v parlamentu: opozicí mu bude zřejmě vyčítáno, že ještě před poslaneckým hlasováním o zániku federace podnikl kroky k tomu směřující. I kdyby však opozice dokázala nepravděpodobné - na delší dobu zmrazit rozjeté státoprávní rozhovory - může vláda Čičovu verzi kompetencí koneckonců oživit. Opozicí viděné předčasné stěhování by tak rázem proměnila v rozumný úklid příliš rozlehlých federálních úřadů. jak bude? POČASÍ: Dnes bude v ČR oblačno až polojasno, místy přeháňky, na východě ráno a dopoledne zpočátku ještě zvětšená oblačnost s deštěm. Noční teploty v Čechách 15 až 11 st. C, na Moravě a ve Slezsku 18 až 14 st. C. Denní 18 až 22 st. C, v 1000 m 12 st. C. Západní vítr 5 až 8 m/s, v noci při přechodu fronty přechodně s nárazy kolem 20 m/s. (V SR dnes převážně velká oblačnost, na většině území přeháňky nebo bouřky, ojediněle s krupobitím.) Slunce vychází ve středu v 06:17 h a zapadá v 19:42 h. Měsíc vychází ve středu v 13:22 h a zapadá ve 21:52 h. REKORDY DNE: Nejvyšší 30.5 st. C v r. 1781, nejnižší 7.5 st. C v r. 1869. SLUNEČNÍ AKTIVITA: Erupční aktivita slabá, geomagnetické pole klidné. TURISTICKÉ OBLASTI: Madrid - Čtyři obvinění z Discolandu Praha (ina) - V souvislosti s napadením mladého páru soukromou bezpečnostní službou v nočním podniku Discoland Sylvie byl obviněn další člen ochranky. Pro trestné činy ublížení na zdraví, loupež a omezování osobní svobody jsou tedy v současné době stíháni čtyři muži, včetně spolumajitele Discolandu Ivana Jonáka. Dva pracovníci bezpečnostní služby jsou stíháni ve vazbě, Ivan Jonák spolu s posledním obviněným na svobodě. Podle vyšetřovatelů u nich nebyly shledány důvody k vazbě. Válečný rachot šachisty neodradí V JUGOSLÁVII ZAČÍNÁ ZÁPAS STOLETÍ FISCHER - SPASSKIJ Bývalé komunistické pobřežní letovisko Sveti Stefan, ležící na zbytku území bývalé Jugoslávie, se přece jen má stát místem šachového "utkání století" mezi Američanem Bobby Fischerem a Rusem Borisem Spasským. Ani rachot zbraní ze severu a možnost porušení mezinárodních sankcí proti Srbsku a Černé Hoře nepřekazí opakování zápasu o titul mistra světa 1972, který tehdy na Islandu vyhrál Fischer. Vždyť na vítěze čeká odměna 3.35 miliónu dolarů. Dnes bude zápas slavnostně zahájen, naostro se začne ve středu. Některé prameny uvedly, že se bude hrát na jachtě v mezinárodních vodách, ale podle agentury AP se tak má stát na souši. Po dvaceti letech ukončí Fischer (49) svou dobrovolnou izolaci. V dějišti utkání strávil Fischer minulé měsíce. Už to není ten hubený chlapec, ale těžká váha, zarostlý vousem s prokvétajícími šedinami a proplešatělý. Bydlí ve vile, kde jeho soukromí chrání tucet osobních strážců. Podle ředitele zápasu Janoše Kubata má Fischer "velmi dobrou formu" a prý jsou plané obavy z toho, že by utkání mohly ohrozit Američanovy známé výbuchy hněvu. Největší pozornost však zatím poutá Fischerův doprovod: devatenáctiletá Maďarka Zita Rajcsányová, špičková juniorská šachistka. Říká se, že mají k sobě s Fischerem velmi blízko. Její přítomnost naznačuje, proč se Američan rozhodl vyjít na veřejnost: milostná romance zřejmě zasáhla zahořklého génia tak, že ho osvobodila z klece "exilu". Fischer se Spasským při prvním setkání žertovali jako staří přátelé. Toto gesto však nemůže zakrýt napětí, které vyvolává Fischer svým chováním. Kontroloval každý detail zápasových příprav. Vymohl si umístění zrcadel nad odpočinkovým prostorem, takže svého soupeře bude moci sledovat v každém okamžiku. Hlasy, které si nepřály být jmenovány, tvrdí, že Fischer chce stále prosazovat vlastní představy a regule, usilovat o přestávky, zdržovat a rozptylovat soupeře. Jenže nyní to asi nebude možné. Při zápase Fischer - Spasskij totiž případné remízy neovlivní skóre. Na celkové vítězství je potřeba deset vyhraných partií. Pokud oba šachisté získají devět výher, pak dojde k celkové remíze. Zápasy také nemohou být přerušovány a dohrávány následující den. Partie budou začínat v půl čtvrté odpoledne, pět dní v týdnu, a každá se musí dohrát v kuse. První polovina zápasu má proběhnout v upravené hotelové jídelně, se striktně limitovaným počtem reportérů. Asi 200 diváků bude moci přihlížet ze vzdálenosti 15 metrů, z oddělené části místnosti. Zápas bude přenášet uzavřený televizní okruh. Novinkou je použití šachových hodin s vlastním Fischerovým patentem. Ten je založen na přesvědčení, že by hráč ve finálních částech partie neměl být tolik limitován časem. Fischer proto vymyslel hodiny, které přidělují časové bonusy. Například: hráč má minutu na deset tahů. Pokud však udělá rychle za sebou pět tahů, může dostat bonus deseti minut na zbývajících pět. V místě zápasu se už dlouho prodávají trička s portréty Fischera, Spasského a také jugoslávského milionáře Vasiljeviče, organizátora zápasu. Jeden bělehradský nedělník citoval Vasiljevičovo prohlášení, podle něhož se Fischer žijící v jižní Kalifornii možná po zápase usadí v Jugoslávii. Dočkají se vítězství? DNES V JABLONCI: ČSFR - BELGIE "21" Svědkem premiéry kvalifikace ME ve fotbale mužstev do 21 let ČSFR - Belgie bude dnes stadión Na střelnici v Jablonci nad Nisou. Naše nové mužstvo opět pod vedením trenéra Kopeckého zatím na vítězství v mezistátním zápase čeká: remizovalo dosud na domácí půdě s Německem, Polskem i Rakouskem. Teď má však soupeře nejtěžšího - v týmu Belgie hraje sedm stabilních hráčů belgické ligy, z nichž obránce Crasson z Anderlechtu a útočník Goossens ze Standaru Lutych už dokonce hráli za mužstvo A. Trenér KOPECKÝ: "Nejde jen o důležité body, chtěli bychom pochopitelně postoupit ze skupiny do závěrečných bojů, ale i o rozšíření reprezentačního kádru v budoucnu - řada hráčů má předpoklady se do Máčalova výběru postupem času dostat. Proto by bylo vítězství dvojnásob důležité." PRAVDĚPODOBNÁ SESTAVA: Blažek (Č. Budějovice) - Kovář (Olomouc) - Lerch (Slavia), Klimeš (Baník), Gunda (Nitra) - Barbořík (Olomouc) nebo Duhan (Hradec Kr.), Galásek (Baník), Svoboda (Brno), Urbánek (Hradec Kr.) - Rusnák (Slavia), Kožlej (Prešov). Kdyby nastoupil Urbánek v obraně místo Gundy, hrál by v záloze Berger (Slavia). Začátek v 17.00, řídí Wojcik (Polsko). politické spektrum POSTUP A VÝSLEDKY JEDNÁNÍ o státoprávním uspořádání mezi ODS a HZDS považuje LSU za nelegální - zaznělo na včerejší tiskové konferenci LSU. Předseda LSU František Trnka uvedl, že "jestliže se mění situace, musíme přehodnocovat své postoje, ale v zásadních otázkách jsme neustoupili". K nominaci Jiřího V. Kotase na čs. prezidenta předseda Strany zelených Aleš Mucha poznamenal, že se tato kandidatura zřejmě stává zbytečnou. NOVÁ POLITICKÁ STRANA pod názvem Křesťanskosociální unie (KSU) byla 28. srpna zaregistrována ministerstvem vnitra ČR. Tisková mluvčí této strany Helena Bastlová uvedla, že KSU se bude důsledně profilovat jako strana politického středu, neboť se nechce vyhýbat dialogu s žádnou ze stran politického spektra. V tomto smyslu se KSU považuje za pokračovatelku Šrámkovy Čs. strany lidové. Podle jejích informací se k nové straně hlásí přibližně 25 až 30 tisíc občanů, a to převážně z Moravy. Předsedou KSU je Milan Andrýsek, místopředsedou Jiří Černý. VÝSLEDKY POSLEDNÍHO JEDNÁNÍ ODS a HZDS jsou "nekrologem společného státu". Za této situace se referendum sice zdá "zbytečným přepychem", přesto HSDSMS jeho vypsání nadále podporuje, protože by rozpadu státu dodalo legitimitu - tvrdí se v prohlášení zemské rady HSDSMS, vydaném včera v Brně. O ministerstvu kontroly ČR se v něm uvádí, že je stranicky podřízeno ODS, a podle toho působí. Předpokládané dosazení člena KDS do čela generální prokuratury místo odvolaného Ludvíka Brunnera je označeno jako výsledek snahy ODS prosadit úzké stranické zájmy. (vin) PŘIJETÍM NÁVRHU ÚSTAVY SR se tato dostane do rozporu s dnešní federální ústavou - řekl včera člen výkonného výboru ODU Peter Tatár. ODU je přesvědčena, že ve Slovenské republice tak vznikne dvojprávní stav. Předseda ODU Martin Porubjak připustil vznik nového politického subjektu, a to i za cenu zániku ODU. Martin Porubjak k tomu dodal, že ODU nebude mít námitky proti spojení s Demokratickou stranou. (mtn) Čtyři dny v týdnu chlad Počínaje 1. 9. 1992 bude jen tři dny v týdnu zásobovat Teplárna Liberec teplem a teplou vodou téměř 15 tisíc bytů ve městě pod Ještědem. Nájemníci se dočkají pouze v sobotu a v neděli a v jeden všední den. O který půjde, se dozvědí ve výměníkových stanicích. Ředitel Teplárny Liberec Dalibor Kejdana tvrdí: "Za první pololetí 1992 nám bytový podnik dlužil 24 miliónů korun. Kolik přibylo v červenci a v srpnu, ještě nevím. Chybějí nám peníze na nákup paliva. S regulací dodávek tepla skončíme, až dostaneme všechno zaplaceno." Bytový podnik je od 1. května 92 v likvidaci. Náměstkyně Gerta Jakšová říká: "Letos jsme zaplatili teplo za 57 miliónů 900 tisíc korun. Náš současný dluh dosahuje přibližně 19.5 miliónu korun. Přes dva milióny tvoří nedoplatky od našich odběratelů ještě za první čtyři měsíce loňského roku. Jde také o podniky, z nichž některé jsou stále v platební neschopnosti. Téměř 13 miliónů dělá rozdíl mezi zálohami za teplo, zaplacenými za květen 1991 až duben 1992 a našimi skutečnými náklady. Jsme podnik s plánovanou ztrátou a vzniklý propad nedokážeme vyrovnat. Rozdíl mezi zálohami na teplo a skutečnými náklady by se měl vyrovnat nejpozději do 31. 12. 92."O východiscích ze vzniklé krize začala včera s bytovým podnikem i s teplárnou jednat liberecká radnice. F 1 8.00 Trh, obchod, finance 8.30 Události, komentáře 9.00 Minuty dne 9.05 Kupónová privatizace 9.15 H. Asmodi: Lidožrouti 10.20 Sportovní ozvěny 11.20 Romale 11.40 Minuty dne Přestávka od 11.45 do 15.40 15.40 Minuty dne 15.45 O. Kosek: DIGITÁLNÍ ČAS 17.00 Minuty dne 17.10 Hitparáda 18.10 Trh, obchod, finance 18.40 Vařím, vaříš, vaříme 19.00 Cvičme, cvičme 19.10 Večerníček 19.20 Přehled večerních pořadů 19.30 Deník ČST 20.05 Delfíni - drezúra snů 20.35 Sýkorka 21.55 Mimikry 22.30 Události, komentáře 23.00 Rallye Argentina 23.55 Zprávy ČTV 9.00 Caribe 9.30 Hry bez hranic 10.50 Foukaliště 11.35 Igor Stravinskij Přestávka od 12.05 do 14.25 14.25 Křesťanský magazín 15.05 Angličtina pro nejmenší 15.15 Spielt mit! 15.35 Este país 15.55 Bienvenue en France 16.25 WAS? 16.35 Zprávy ČTV 16.40 Vega 17.45 Přehled večerních pořadů 17.50 Dobrý večer, děti 18.00 Zprávy ČTV 18.15 Večerník ČTV 18.30 Želvy Ninja 18.55 Jednou jeden policajt (1.) 20.05 Tisíc nebo risk? 20.15 Z očí do očí 20.55 Caribe 21.30 Zpravodajství ČTV 22.05 ÚTĚK 23.20 Na dobrou noc 23.50 Závěr vysílání OK 3 6.00 Zpravodajství CNN 7.00 Journal 7.40 Písničky MCM 7.55 Každá sudá 8.00 Ráno vstanu, koupím auto 8.05 Jump OK 8.15 Písničky MCM 8.30 BBC 9.00 Zpravodajství CNN 10.00 Každá sudá 10.05 Screensport 11.00 Hudební kanál MCM 12.00 Zpravodajství CNN 14.00 Screensport 15.00 Hudební kanál MCM 16.00 Rozvoj obchodu 16.30 TENA (č) 16.40 Písničky MCM 17.00 Austin City Limits 17.30 Newsfile 17.59 Hodina rezervovaná pro regiony 18.00 Pohledy na současné Německo 19.00 Heute 19.20 Novosti 19.40 Písničky MCM 19.50 Jump OK 20.00 Přehled pořadů 20.05 Riviéra (36.) 20.35 Ekopuls 20.50 Zabiják, šampión a rebel 22.30 Písničky MCM 23.00 Charlie Kasal 23.30 Paříž - Peking 0.00 Noční proud MCM 1.00 US Open 1.30 US Open live 5.00 Zpravodajství CNN Do Pobaltí se chodí snadno, ale odchod může dosti bolet komentáře Do Pobaltí se chodí snadno, ale odchod může dosti bolet MLHAVÝ SLIB Z MOSKVY DO VILNIUSU Včerejší zpráva o tom, že by Rusko mohlo odvolat své vojáky zpět z Litvy ještě v průběhu příštího roku, poněkud překvapila. Až dosud Moskva tvrdila, že nemůže být řeč o termínu kratším než dva, ale spíše tři roky. Jde nepochybně o signál (zdroj informace "si nepřál být jmenován") před jednáním ruského prezidenta Jelcina s litevským vůdcem Landsbergisem, které se má uskutečnit za týden. Rusko je pod tlakem západních zemí, které vyhrožují, že by se pomoc zdejšímu zhroucenému hospodářství mohla zastavit, pokud... Jenže stahování bývalé armády Sovětského svazu z pobaltských států, tedy z Litvy, z Lotyšska a z Estonska, bude mnohem složitější, než si zde i na Západě uvědomují. Na jedné straně jde skutečně o absurdní a pobuřující situaci, když vojska jedné země (Ruska) mají své posádky v dnes nezávislých státech a jsou tam bez jakéhokoliv právního základu. Druhou stranou mince je fakt, že Jelcin prostě neví, co s nimi. Rusko je dnes přehlceno vojáky z východní Evropy, z Kuby, z Mongolska a z dalších zemí, kde se v minulosti angažovalo v nesmyslných (a také pěkně drahých) pokusech o "velmocenský vliv". V nejbližších dnech proto Jelcin zřejmě Landsbergisovi slíbí, že vojáky co nejdříve stáhne - a tím dá i jistý slib Lotyšsku a Estonsku. Jenže otázkou zůstane, zda nepůjde jen o slova. Vojáky základní služby by nakonec Jelcin mohl pustit do zálohy, ale není vůbec jasné, kam půjdou tisíce vojáků z povolání s desítkami tisíc rodinných příslušníků. Ruský prezident má pouze dvě možnosti. Buď připustit pobaltské a potom i západní protesty proti pomalému stahování vojáků, nebo se připravit na možnost revolty ve vlastní armádě. Je jasné, které ze dvou zel je pro něj menší. Do centra pozornosti se dostala zejména činnost německé policie Berlín - Po pětidenním řádění pravicových radikálů v Rostocku se vlna násilí rozšířila do dalších spolkových zemí ve východním i západním Německu. V braniborském městě Eisenhüttenstadtu zaútočilo o víkendu asi 80 výtržníků kameny a zápalnými lahvemi na místní ubytovnu žadatelů o azyl. Část budovy vyhořela a ve čtyřhodinové bitce s policií bylo zraněno sedm příslušníků pořádkových sil a jeden útočník. Také v Lübbenau bombardovalo 20 výrostků lahvemi a kameny ubytovnu uprchlíků. Ve Sprembergu se skupina pravicových radikálů několikrát pokusila dobýt objekt bývalých ruských vojsk, v němž je nyní ubytováno přes 200 cizinců. Útoky pokračovaly až do nedělního rána a byly odvráceny jen zásluhou oddílu policistů. Německá policie je v poslední době častým tématem novinových článků a televizních relací. Zatímco ještě před několika dny byla kritizována za málo energický postup vůči krajní pravici v Rostocku, nyní se dostává tisícům policistů uznání za jejich chování při sobotní levicové demonstraci v Lichtenhagenu. Díky jejich rozhodnému, avšak rozvážnému vystupování se mítink německé levice obešel bez větších konfliktů a srážek. Vnitropolitický výbor Spolkového sněmu na svém včerejším mimořádném zasedání v Bonnu jednal o dalším postupu proti stupňujícímu se pravicovému radikalismu v Německu. Útoky jednotlivců i skupin proti cizincům byly o víkendu zaznamenány i ve Wismaru, Neubrandenburgu, Greifswaldu, Schwerinu a dalších městech. Jeden ze stovek propuštěných palestinských vězňů, které včera Izrael osvobodil, a učinil tak gesto dobré vůle. To má směřovat k urovnání situace na Blízkém východě. Voda už dražší Ostrava (tnt) - Na pět korun za metr krychlový zdražili od včerejška maloodběratelům vodu Ostravské vodárny a kanalizace. Podle některých obyvatel centra Ostravy prováděli v jejich domech a bytech pracovníci vodáren už během soboty odečty stavu vodoměrů. Obavy některých odběratelů, že si vodárna napočte vyšší sazbu i za poslední tři srpnové dny, odmítl včera Vladislav Jankozs, technický náměstek OVaK. "Naši pracovníci budou dělat přibližně za 14 dnů odečty vodoměrů znovu a až od toho okamžiku budeme našim odběratelům účtovat vodu za novou cenu." Špatné vyhlídky pro Maďarsko Recese v Maďarsku je závažnější a delší, než se očekávalo. Ústřední maďarská banka nyní počítá s letošním snížením hrubého domácího produktu o 5 procent (v původní předpovědi figuroval nulový růst). Současná 11procentní nezaměstnanost se má v příštím roce vyšplhat na 17 až 20 procent. Pokles výroby bude pokračovat i po snížení o 4 a 10.2 procenta v minulých dvou letech. Vláda pokles výroby přisuzuje do značné míry působení zákona o bankrotech, který letos vstoupil v platnost. O malé spotřebitelské poptávce svědčí stoupající míra úspor (vloni 14.3 procenta příjmů). Nízké příjmy z daní a výdaje související s nezaměstnaností zhoršují rozpočtový deficit, který přesahuje výši tolerovanou Mezinárodním měnovým fondem. Znovu lustrační zákon Předsednictvo FS včera vyzvalo Michala Kováče (HZDS), aby jako předseda parlamentu projednal s federální vládou případnou novelu tzv. lustračního zákona, jak ji navrhla ve zprávě adresované předsednictvu FS nezávislá komise při FMV. Podstatou návrhu je jednak rozšíření a profesionalizace uvedené nezávislé komise, jednak snížení počtu osob dotčených paragrafem 2, odst. 1 písmeno c) lustračního zákona o kandidáty tajné spolupráce (KTS). Předseda komise Jaroslav Bašta v odůvodnění napsal, že po téměř pětiměsíční zkušenosti komise je zjevné, že zařazení kategorie KTS bylo omylem. Podle J. Bašty "byl člověk zaevidovaný jako KTS buď naverbován jako agent, nebo vložen do archívu, zřídka pak převeden na důvěrníka". Pomoc běžencům Praha - Už více než 210 nabídek, které představují kapacitu přes sedm tisíc lůžek, bylo zaregistrováno po nedávné žádosti o pomoc uprchlíkům z bývalé Jugoslávie. Jak sdělil zmocněnec české vlády pro otázky uprchlíků Josef Veselý, z toho množství byly vybrány nejvhodnější objekty. Ostatní dosud nevyužité nabídky jsou evidovány a v případě další potřeby budou využity později. Komfortní péče za příplatek Praha (nak) - Dva komfortní jednolůžkové a jeden dvoulůžkový pokoj s telefonem, televizorem a chladničkou, za které ovšem pacienti musí připlatit 200, resp. 150 korun, přibyly dnes na chirurgickém pavilónu liberecké nemocnice. Za dalších sto korun může s pacientem v pokoji přespat jeho blízký. Do ceny patří i návštěvní doba od 8 do 20 hodin a výběr pokrmů podle nemocničního jídelního lístku. Jak nás informoval Aleš Mazura, zástupce ředitele odboru primární a klinické péče ministerstva zdravotnictví ČR, sleduje tento krok trendy našeho zdravotnictví. "Na zřizování nadstandardních lůžek by ale měl dohlížet zdravotní rada z okresního úřadu, aby nedošlo k omezení péče o ostatní pacienty," uvedl Aleš Mazura. (Viz Luxus solventních pacientů str. 3) Reklama Capriatiové Americká tenistka Capriatiová uzavřela reklamní kontrakt s výrobcem nápojů Snapple, který jí vynese více než sedm miliónů dolarů. Smlouva počítá s charitativní pomocí obětem nedávného hurikánu Andrew. Do fondu amerického Červeného kříže přibude nejméně 20000 dolarů plus další prémie za každé vítězství na nynějším U. S. Open. Kopecký, ČSFR: "Musíme poděkovat brankáři Blažkovi, žádný jiný zápas bychom bez takového výkonu nemohli vyhrát. Zklamala nás záloha, proto jsem střídal a změny pomohly. Budeme hledat dál, mužstvo se teprve tvoří. Pokud jde o penalty - rozhodčí se mi líbil: neváhal a pískl." Jacobs, Belgie: "Měli jsme na vítězství, počítali jsme, že budeme přecházet z obrany do rychlých brejků, ale k našemu překvapení tak činil soupeř. Měli jsme šance, ale ve fotbale platí góly." De Grijse: "Nejsem střelec" DOBRÝ FOTBAL, DOBRÉ PIVO, ALE KDO POSTOUPÍ DO USA? Marc de Grijse (Anderlecht), nejlepší belgický fotbalista 1991, oslaví pozítří sedmadvacáté narozeniny. Belgický kolega Michel nám o něm řekl, že je to stále ještě velké, hravé fotbalové dítě. Ale dítě na hřišti krajně nebezpečné. Přijel jste nám zase vstřelit dvě branky jako při posledním utkání v Bruselu v roce 1989? "Bude to zcela jiný zápas, s jinými situacemi. Ale kdyby se nám podařilo dát dvě branky, znamenalo by to s největší pravděpodobností vítězství." Co tedy vy i vaši spoluhráči soudíte o šancích v této kvalifikační skupině? "Tři družstva považujeme za vyrovnaná - vás, Rumunsko a Belgii. Wales hraje roli ambiciózního outsidera." Který ze jmenovaných týmů je pro vás nejnebezpečnější? "Československo." Zažil jste u družstva trenéra Thyse na mistrovství světa v Itálii, nyní hrajete pod Van Himstem. Jaký je mezi těmi dvěma rozdíl? "Není mezi nimi žádný příliš velký rozdíl, mají podobnou mentalitu i styl práce." Předpokládáme, že jste přesvědčen o tom, že se Belgie kvalifikuje do USA na závěrečný turnaj světového šampionátu. Koho si z naší skupiny 'vezmete' s sebou? "Už jsem řekl, že připadají v úvahu tři nebo čtyři mužstva. Nejdůležitější je, abychom postoupili my." Co teď dělají 'staří známí' Gerets a Ceulemans? "Ve chvíli, kdy jim bylo pětatřicet let, skončili, ale oba působí v Belgii jako trenéři." Budete hrát v Praze na bod, nebo se budete spíš snažit získat oba? "Jeden bod by nám udělal dobře, dva by byly fantazie." Jak jste se na nás speciálně připravovali? Pouštěli jste si video s našimi zápasy? "Také. Známe spoustu vašich mužstev, známe tedy i vaše silné stránky." (O našich slabinách De Grijse takticky pomlčel.) V belgickém tisku se objevily zprávy, že máte obavy ze Skuhravého. Je to pravda? "Je to výborný hráč, který má reputaci v celé Evropě. Dává góly v italské lize - a to má platnost pro celý kontinent." Byl jste loni zvolen nejlepším fotbalistou Belgie. Spíš za to, že jste střílel góly, nebo za celý způsob své hry? "Byl jsem zvolen fotbalistou Belgie po skončení sezóny v anketě novinářů. V jiné anketě, ve které hlasují hráči, však vyhrál Albert. Pokud jde o mne, myslím, že to bylo ocenění mého celkového herního projevu. Nejsem střelec, jsem spíš hráč. O Československu i o Belgii je známo nejen to, že mají vynikající fotbalisty, ale i to, že jsou v čele tabulek konzumace piva. Vy dáváte přednost pivu českému, nebo belgickému? "České dosud neznám a belgické piji rád. Ale vždy až po utkání." Smena, a. s., ve vládě Bratislava - Informaci o postupu při založení akciové společnosti Denník Smena projednala včera kromě jiného slovenská vláda. Konstatovala, že založení této a. s. a vložení hospodářského zařízení Denníku Smena do této společnosti přesahuje rámec dispozičních oprávnění ministra školství, mládeže a sportu SR a Nadace dětí a mládeže SR při nakládání s majetkem Slovenské republiky přiznaných statutem. Vláda proto uložila ministrovi kultury SR Dušanu Slobodníkovi, pověřenému řízením MŠMŠ SR, aby z patřičného článku statutu, který uvádí, že při takovém postupu musí být jednoznačně dán souhlas ministerstva financí SR, vyvodil důsledky. Černé město bez práce ROMSKÝ PREZIDENT ZDEVASTOVANÉ SÍDLIŠTĚ NEZACHRÁNIL Ján Farkaš z Rimavské Soboty začínal prý kariéru se šesti stovkami, které si půjčil od svého otce. Dnes je majitelem firmy zabývající se stavební a obchodní činností a prezidentem Romského kongresu ČSFR. Má dva vrtulníky a vydává vlastní noviny, před jejichž redakcí hlídkuje kamera. Tento úspěšný muž uzavřel před rokem dohodu s Městským úřadem v Rimavské Sobotě, zavázal se, že zastaví devastaci a zlepší životní podmínky v romském sídlišti nazývaném Černé město, ve kterém žije kolem 900 obyvatel. Jako zakladatel Strany práce a istoty proklamuje, že majetní jsou povinni pomáhat chudým. Ján Farkaš bohatý je a může investovat. S radnicí v Rimavské Sobotě se domluvil, že u sídliště zřídí provoz na zpracování dřeva, případně na výrobu betonových dílců. Stal se správcem Černého města. "Začal velice dobře, i když se jeho metody každému nelíbily," hodnotí jeho činnost po roce primátor Rimavské Soboty Pavol Brndiar. "Neplatičům nebo vandalům nechal klidně zastavit přívod vody. V sídlišti je teď poměrně klidno. Získal respekt mezi Romy, ale nadělal si i spoustu nepřátel." Za nevyjasněných okolností byl například postřelen dvanáctiletý syn Jána Farkaše. Ten vyhlásil odměnu deset miliónů korun za informace vedoucí k odhalení pachatele. Nejasné jsou i příčiny požáru jeho motorestu. "Ján Farkaš nesplnil, co slíbil," říká přednosta Městského úřadu v Rimavské Sobotě Ladislav Kováč. "Jeho podnikatelská aktivita skončila výběrem staveniště. V Černém městě je dnes bez práce 80 procent dospělého obyvatelstva. Je pravda, že dostal od Městského bytového podniku jen 400000 korun, tedy částku, která byla určena na běžnou údržbu sídliště. Celková rekonstrukce by si vyžádala náklady 10 až 15 miliónů korun. Ján Farkaš se na počátku správcování obrátil na město s žádostí o dotaci pět miliónů korun. Ale to přece věděl už před uzavřením dohody, že město takové peníze nemá. Letos by mohlo být prostředků více, ale nechceme je dát do nesprávných rukou. Existuje totiž podezření, že i těch 400000 vynaložil správce neracionálně - místo na řešení havarijních situací na kosmetické úpravy." Nemá to příčinu v tom, že Ján Farkaš dostal strach? "Nemyslím si, že Ján Farkaš nesplnil sliby proto, že dostal z někoho strach. Důvodem je, že má v naší republice i v zahraničí příliš mnoho zájmů." Ladislav Kováč tím narážel na správcovství, které romský prezident převzal v mosteckém sídlišti Chanov, ve kterém žije na 2500 Romů. Starosta Mostu Bořek Valvoda je překvapen, když mu povídáme o výhradách radnice Rimavské Soboty. Vždyť právě na základě jejich referencí nabídli Jánu Farkašovi správcovství v Chanově. Sám však už také není chanovským šéfem nadšen tak, jako před půl rokem, kdy podnikatel tvrdou rukou začal dělat v sídlišti pořádek. Ján Farkaš je prý příliš kontroverzní. Příklad? Přes upozornění radnice, že si bere velké sousto, najal 130 Romů, aby jich hned vzápětí 40 propustil. Vznikají zbytečné konflikty. V Mostě už si nejsou jednoznačně jisti, jak činnost chanovského správce hodnotit. V Rimavské Sobotě ano. Minulý týden svolali kontrolní den za účasti poslanců. Mělo se rozhodnout o tom, jestli město zruší dohodu uzavřenou s Jánem Farkašem. Ten si však ani na tuto rozhodující schůzku čas neudělal. Začala likvidace tanků Nový Jičín (jet) - Likvidace tanků vyřazených z výzbroje Čs. armády byla včera pod dohledem vojenských inspektorů z pěti evropských zemí zahájena ve Vojenském opravárenském podniku v Novém Jičíně. Jak k tomu novinářům řekli přítomní federální ministři obrany a zahraničí Imrich Andrejčák a Jozef Moravčík, jde o historický krok k éře, kdy místo hromadění zbraní bude bezpečnost států zajišťovat systém mezinárodních smluv a záruk. Likvidaci zbraní zahájilo Německo, Československo je jednou ze sedmi zemí, které je následují. Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, podepsaná v listopadu 1990 v Paříži, která vstoupila v platnost letos 17. července, určuje, že Čs. armáda může mít nejvýše 1435 tanků, 2050 obrněných transportérů, 1150 děl, minometů a dalších dělostřeleckých systémů, 345 bojových letadel a 75 bojových vrtulníků. komentář Vladimíra Jiránka Kritika vlády se netrpí UKRAJINA Kritika vlády se netrpí Kyjev - Ukrajinská prokuratura zahájila trestní řízení proti kyjevskému novináři pro podezření z "urážky vedení republiky". Několik desítek ukrajinských a zahraničních novinářů akreditovaných v Kyjevě zveřejnilo prohlášení, v němž upozornilo na potlačování svobody projevu. Na Ukrajině dosud nebyl schválen zákon o tisku a sdělovacích prostředcích. Pracovníci vládního aparátu odmítají spolupráci s tiskem. Další bariérou je cenzura státního rozhlasu a televize, jež mají navíc monopol na informace. Prezident Kravčuk vydal výnos o vyhošťování osob, které se dopustí kritiky ukrajinského vedení, neboť by to mohlo poškodit demokratický vývoj země. Gruzíni a Abcházové bojují dále STŘÍLEJÍ I RUŠTÍ VOJÁCI Suchumi - O situaci v Abcházii nadále přicházely rozporné informace. Gruzínské ministerstvo vnitra oznámilo, že gruzínským oddílům se podařilo dobýt životně důležitý mlýn a ropný závod ve městečku Ešery nedaleko abchazského hlavního města Suchumi. Abchazské zdroje naopak uvádějí, že abchazským jednotkám se daří gruzínské útoky odrážet. Gruzínský vicepremiér Alexandr Kavsadze řekl, že gruzínská vojska nevstoupila na abchazské území, ale byla tam převelena, aby chránila železniční magistrálu spojující Gruzii a Arménii s Ruskem, která byla blokována "diverzně-teroristickými oddíly přívrženců svrženého prezidenta Gamsachurdii". Abcházie se stala útočištěm protivníků Státní rady a kriminálních živlů, uvedl Kavsadze, a policie nemohla jejich základny zlikvidovat. Několik Gruzínů bylo včera zraněno při raketové palbě, kterou zahájily ruské vojenské jednotky severně od Suchumi na gruzínské oddíly. Pravicoví radikálové v bývalé NDR pokračují v útocích na azylanty POLICIE ZŮSTÁVÁ V POHOTOVOSTI Berlín - V celé bývalé NDR pokračovaly v noci na včerejšek útoky proti ubytovnám žadatelů o azyl. Dosud neznámí pachatelé přepadli v noci na včerejšek ubytovnu cizinců v Lindenthalu poblíž Lipska. Útočníci vrhali na objekt kameny a zapálili jedno zaparkované auto. Údajně nebyl nikdo zraněn. Podle informací místní policie není znám ani počet pachatelů. V napadené ubytovně bydlí převážně žadatelé o azyl z Rumunska, kteří se do Lindenthalu uchýlili v sobotu poté, co pravicoví extremisté přepadli jejich stanový tábor v Holzhausenu, rovněž u Lipska. Pravicoví radikálové se pokusili zaútočit také na cizineckou ubytovnu v Greifswaldu, pořádkové síly však celou akci v zárodku potlačily. Třináct výtržníků policie zatkla. Také v braniborské Chotěbuzi se podařilo v uplynulých třech nocích odvrátit opakované útoky pravicových radikálů na místní ubytovnu uprchlíků jen díky včasné a koordinované součinnosti policie s magistrátem. Akcí se účastnilo kolem 200 osob, očekává se však, že do města v nejbližší době sjede přes 2000 pravicových radikálů z celého Německa. V Braniborsku byla v noci na včerejšek přepadena také ubytovna cizinců ve Vetschau. V Německu zajišťuje pořádek asi 200000 policistů a podle ústavy je policie podřízena vládám v jednotlivých spolkových zemích. Bonn naproti tomu disponuje útvary spolkové ochrany hranic, které mají asi 30000 mužů. Jak pohraniční vojska, tak policie mají své vlastní speciální jednotky rychlého nasazení. Pondělní doporučení vnitropolitického výboru bonnského parlamentu, aby byla ustavena celoněmecká spolková speciální jednotka, se proto u zemských vlád setkává spíše s odmítavým postojem. Bylo by to totiž v rozporu s ústavou, neboť taková "národní garda" by zasahovala do kompetencí zemských vlád. Zbraně pro každého KOLTY, REVOLVERY A PUŠKY BEZ ZBROJNÍHO PRŮKAZU Ostrava (lík) - V prodejně zbraní na Jiráskově náměstí ve středu Ostravy lze koupit bez zbrojního průkazu kromě vzduchových pistolí a pistolí na porážení dobytka i dvanáct druhů napodobenin střelných zbraní z minulého století. Jde o zbraně sériově vyráběné do roku 1870. Podle zbrojního zákona není nutný ke koupi zbraní používaných do tohoto data zbrojní pas. Dnes jsou k dostání pouze kvalitní a funkční repliky starých zbraní, které od výrobců z Francie a Španělska dováží do Ostravy obchodní společnost Arms Moravia Ostrava. V nabídce nechybějí napodobeniny amerických koltů, revolvery Remington a pušky Kentucky a Hawken. Ceny se pohybují od tří a půl tisíce korun po necelých osm tisíc. "Koule, černý střelný prach a potřebné nádobíčko vás přijde skoro na tolik, co zbraň," řekl nám prodavač. K prodané zbrani podepisují noví majitelé poučení, v kterém potvrzují, že nebudou těchto zbraní používat mimo střelnici. Dále se v poučení uvádí, že majitel nesmí nosit a přepravovat zbraň s nabitou komorou připravenou ke střelbě. Papír připomíná, že balistické parametry a ranivost nábojů těchto replik je srovnatelná s výkonem moderních kulových nábojů. Igor Götlicher řídící ochranku ostravské burzy: "Je to na hlavu postavené. Naše ochranka nesmí mít k zajištění bezpečnosti na burze ani zbraně, které k zastavení nepřítele vystřelují míčky, velikostí podobné tenisovým. Žádali jsme o ně na hromadný zbrojní pas. V prodejně na Jiráskově náměstí se prodají bez průkazu komukoliv přesné zbraně s dostřelem 1500 metrů." Podnikavý Benetton Známá italská oděvní firma Benetton se začíná uplatňovat i v netradičních odvětvích. Nyní vlastní padesátiprocentní podíl na britské firmě TWR, která se mimo jiné zabývá vývojem závodních automobilů, včetně Formule 1. Mezi její nejznámější současné projekty patří série 350 kusů Jaguara XJ220, který se prodává za 415 tisíc liber. Účast Benettonu vylepší pozici TWR, takže banky budou ochotné poskytnout úvěr na nové projekty ve výši 60 miliónů liber. TWR, zaměstnávající 700 lidí, letos očekává obrat 170 miliónů liber. Za pouhých šest let se její obrat zvýšil o 819 procent. Benetton se v automobilovém průmyslu uplatní prostřednictvím pobočky Edizione Holding založené v loňském roce za účelem investování do nových odvětví. Firma Benetton je proslulá svou razantní a často diskutabilní reklamou. Nejnovější série šokujících fotografií, které se začnou objevovat s malým nápisem United Colours of Benetton, přinese například pohled na prázdné elektrické křeslo v newyorském vězení, albínskou černošskou holčičku mezi černými kamarádkami v Jižní Africe a muže zatýkaného agenty KGB. (V minulé sérii co do skandálnosti triumfovaly fotografie líbajícího se kněze a jeptišky a prezervativů v barvě olympijských kruhů.) Velké náklady na reklamu (80 miliónů dolarů ročně) se zřejmě vyplácejí - v loňském roce čistý zisk Benettonu vzrostl o 23.6 procenta a dosáhl 164.8 miliard lir. Benetton vlastní ve stovce zemí 6500 prodejen. Problémy však má firma ve Spojených státech, kde ze 700 prodejen v 80. letech koncem letošního roku zůstane jen kolem tří set. Od Brna k Brnu aneb soumrak nad Československem POHLED ZA OPONU JEDNÁNÍ PŘEDSTAVITELŮ HZDS A ODS. "Základní koncepční jednání s HZDS jsou již v podstatě za námi," prohlásil po šestém (zatím posledním) setkání v Brně s Vladimírem Mečiarem a jeho nejbližšími stranickými spolupracovníky předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus. Skončila jedna etapa úmorných, složitých, překvapivými zvraty vyplněných rokování mezi vítězi voleb. Dnes již poslanci projednávají konkrétní návrhy zákonů, ukutých ve společné dílně HZDS a ODS , jimž vévodí zákon o způsobu zániku federace. A tak nazrál čas pokusit se o dílčí analýzu toho, co se vlastně odehrávalo v tříměsíčním kolotoči jednání mezi politickými špičkami stále ještě společné ČSFR. BRNO (8. 6. 1992): MORAVSKÉ KOLÁČE NAD PROPASTÍ Během šestiapůlhodinové seznamovací ouvertury se hned několikrát podařilo vyjednávajícím partnerům vyvést jeden druhého z míry. Největšího překvapení se ovšem dočkala ODS, která přijela do Brna přesvědčena, že rozdělení Československa není reálnou alternativou a slovenská strana je připravena akceptovat nějakou podobu volnější federace. Čeští vyjednavači se dostavili do vily Tugendhat s poměrně konzistentní představou maximálně decentralizované ČSFR, kde by se přesun důležitých pravomocí nezastavil na úrovni republik, ale pokračoval až do regionů a obcí. Jediné, na čem česká strana mínila trvat, byly základní principy Klausovy ekonomické reformy. ODS byla připravena (navzdory předpokládané negativní odezvě české veřejnosti) nabídnout HZDS klíčová vládní křesla federálního ministra zahraničních věcí, obrany a v krajním případě i financí. Pro slovenské politiky dokonce byly nachystány bonbónky s lákavou vlasteneckou příchutí. Na Slovensku se měla hrát jen slovenská část československé hymny, vojáci slovenských pluků by mohli mít zvláštní označení uniforem, a tak podobně. Všechny tyto představy vzaly za své již v samém počátku jednání s HZDS. Zatímco spolu Václav Klaus a Vladimír Mečiar hovořili mezi čtyřma očima, zbytek slovenské delegace s šokující otevřeností předestřel českým protějškům překvapivě ucelenou vizi ekonomicko-obranné unie, kterou později lapidárně charakterizoval místopředseda ODS Miroslav Macek jako snahu o samostatné Slovensko s českou pojišťovnou. Šlo by vlastně o "složený stát" - svého druhu světové unikum - se dvěma různými ekonomikami ve společném prostoru, se dvěma emisními bankami se společnou měnou, se dvěma mezinárodně právními subjektivitami a s některými společnými velvyslanectvími. To vše mělo nést společný název Československo - bez pomlčky. Na námitky místopředsedů ODS, že jde o naprosto neživotný hybrid a třetí cestu nikam, odpovídali místopředsedové HZDS: Nestojí to ale za pokus? Přímočarostí svých kolegů byl zaskočen i Vladimír Mečiar, když se s Václavem Klausem připojili ke zbytku delegací a dověděli se, o čem je vlastně řeč. Oba nejvyšší představitelé zřejmě hovořili o poněkud jiném modelu česko-slovenských vztahů. Poprvé a naposledy došlo k hlasité kontroverzi mezi předsedy HZDS a ODS. Václav Klaus udeřil pěstí do stolu a prohlásil směrem k Mečiarovi: To je podvod. Vladimír Mečiar se proti Klausově nařčení důrazně ohrazoval a na některé z českých vyjednavačů dokonce působil dojmem, že jisté formulace o ekonomicko-obranné unii slyší z úst svých spolupracovníků v takto ucelené formě poprvé. I přesto, že na uklidnění vzrušené atmosféry stačila jedna přestávka s kávou a moravskými koláči, opouštěli vilu Tugendhat vyjednavači s vědomím, že mezi jejich výchozími pozicemi zeje propast. ODS sice ještě neztratila víru ve funkční federaci, ale čím dál tím víc bylo jasné, že HZDS ve skutečnosti nejde o společný stát. V podstatě jediné, na čem se obě strany shodly, bylo, že jednání musí pokračovat. PRAHA (11. 6.): EMANCIPACE - VĚC POSVÁTNÁ O čtyři dny později přijela delegace HZDS na další setkání do pražského sídla ODS vybavena magnetofonem i stenografkou. Od té doby jsou rozhovory obou stran zaznamenávány, první pražské jednání však nepřineslo kromě dalšího zvýšení napětí žádný výrazný výsledek. Poučeni tím, jak v Brně odhalili své karty, hned v úvodu požádali slovenští hosté české partnery, aby vysvětlili státoprávní projekt ODS, na který v Brně vůbec nepřišla řeč. Když se mluvilo o udržení společného ekonomického prostoru, který byl základem české koncepce, Michal Kováč se stále vracel ke své představě jednotné měny při existenci dvou emisních bank. Nepřijímal příliš vysvětlování Václava Klause, že takovýto model by jenom přivodil kolaps měny a následně celé ekonomiky. Kupodivu však těmto argumentům naslouchal a posléze je do jisté míry akceptoval Vladimír Mečiar. Nejaktuálnější problém - sestavení federální vlády - ve vzrušeném hovoru zazníval jen okrajově. Všechno se točilo do nekonečna kolem vyjasňování základních pojmů - federace, konfederace, unie, samostatné státy. Tyto termíny se dokonce objevily ve slovenském návrhu na uspořádání referenda se třemi otázkami : Jste pro federaci, československou unii, samostatný stát? Jediné bylo ze strany HZDS řečeno zcela jasně - Slovensko bude mezinárodně právním subjektem s vlastním zastoupením v OSN a dalších mezinárodních institucích. Atmosféra jednání byla zvláštní. (V jednu chvíli mohli novináři a netrpělivě čekající občané, shromáždění před pražským sídlem ODS, spatřit v jednom z oken Václava Klause, jak si sundává brýle, mne si unaveně oči a hledí kamsi do nebe). Bratislavští vyjednavači zdůrazňovali, že naplnění přirozených emancipačních tužeb Slovenska a "zviditelnění" samostatného slovenského státu na mezinárodní scéně je věcí posvátnou, o níž nemíní diskutovat. Například Michal Kováč prohlašoval - neříkejte nám, že na to doplatíme, my to víme, ale ten pocit se nedá za nic vyměnit. Na druhé straně se delegace HZDS občas chovala jako by federace měla ještě nějaký čas trvat. V jednom okamžiku například Vladimír Mečiar zamával české delegaci před očima jakýmsi seznamem, z něhož se vyklubal návrh na zrušení nebo zásadní novelizaci šestnácti federálních zákonů. V seznamu, který předseda HZDS nikdy nedal z ruky, byl na prvním místě lustrační zákon a hned pak zákon o vlastnických vztazích k půdě. Celé toto gesto doprovodil předseda HZDS ujištěním, že pokud nebudou tyto požadavky splněny, vyhlásí SNR do čtrnácti dnů slovenskou ústavu a federální zákony přestanou na Slovensku platit tak jako tak. Dramatický a podivný byl i závěr celé schůzky. Vladimír Mečiar se vytratil ze sídla ODS za zády novinářů a místo na Hrad k Václavu Havlovi, kam byl pozván spolu s předsedou Klausem, zamířil do Bratislavy. Okázalým gestem tak doprovodil své skálopevné rozhodnutí, které dal najevo již v Brně: Václava Havla HZDS nepodpoří v žádném případě. Nejen na těchto dvou schůzkách, ale i na dalších jednáních, o nichž ještě bude řeč, však zároveň zástupci HZDS dávali jasně na srozuměnou, že podpoří jakéhokoliv jiného českého kandidáta na úřad prezidenta, kterého navrhne česká strana. Na jednom ze setkání dokonce Vladimír Mečiar nahodil zkusmo udičku, když začal prohlašovat, že budoucí prezident sedí v této místnosti a jeho jméno začíná na K... A aby nevznikly žádné pochybnosti , dodal: Uznejte, pane předsedo, že vám by to na tom Hradě slušelo. PRAHA (17. 6.): ... A NEJISTOTA ZŮSTÁVÁ Nervozita z první pražské schůzky poznamenala začátek druhého pražského setkání. Delegace ODS na ně přišla rozhodnuta přimět slovenskou stranu, aby odkryla karty: Buď sestavujeme federální vládu pro funkční, decentralizovanou ČSFR, anebo vznikne vládní kabinet s časově omezeným mandátem, který zajistí rozdělení federace na dva samostatné státy. Často se v diskusi odvolávala na svůj volební program, v němž odmítla postupné rozmělňování federace a její metamorfózu do efemérního konfederativního útvaru. Pokud bude slovenská reprezentace dál operovat touto schizofrenní variantou, byla ODS rozhodnuta jednání o sestavení federální vlády ukončit. Václav Klaus předsedovi Mečiarovi navrhl, aby oba vstoupili do federální vlády, a tím dali veřejnosti zřetelně najevo, že obě strany alespoň na čas počítají se společným státem. Tato myšlenka byla ze strany HZDS striktně odmítnuta. Michal Kováč poté oficiálně potvrdil, že Vladimír Mečiar bude předsedou slovenské vlády. Při přetrvávající dvojznačnosti ve vystoupení slovenských účastníků stále silněji a zřetelněji probleskovalo směřování HZDS k samostatnému slovenskému státu. A to tak silně, že jejich stranický kolega Rudolf Filkus pocítil potřebu upozornit, že myšlenka samostatného Slovenska nebyla ve volebním programu HZDS. Václav Klaus v jednu chvíli poznamenal, že slovenská strana chce samostatnost za české peníze, a otázal se zástupců HZDS: Jste hrdý národ, nebo nejste? Právě tehdy vyřkl Vladimír Mečiar rozhodující větu: Každý za své. Možná si v té chvíli ani neuvědomil, že tato slova si jeho ekonomicky uvažující protějšek přeloží: Dva rozpočty znamenají dva samostatné státy. Každopádně tehdy se Václav Klaus rozhodl přeskupit síly ODS a stát se českým premiérem. Debata o rozdělení postů mezi HZDS a ODS ve federální vládě pak už byla poměrně jednoduchá. Zatím se nejednalo o jménech, ale slovenská strana podle očekávání projevila mimořádný zájem o křeslo ministra zahraničí. Poněkud překvapující pro reprezentaci ODS byl slovenský požadavek na obsazení funkce ministra obrany ČSFR vlastním kandidátem. (Očekával se spíše mohutný slovenský nápor na křeslo ministra vnitra.) Již tehdy začal patrně Vladimír Mečiar podnikat kroky, aby co nejlépe zajistil z federálních zdrojů obranyschopnost budoucího samostatného Slovenska. Ani relativně hladká dohoda o modelu vlády, na jejíž konto již tehdy Jan Stráský lakonicky poznamenal, že bude sice funkční, ale horší než ta minulá, nemohla rozptýlit nejistotu ODS. Hned v prvních hodinách po skončení pražského jednání začali někteří členové české delegace pochybovat: Neustoupili jsme HZDS příliš? Bude Vladimír Mečiar na příštím jednání ochoten při sestavování programových tezí federální vlády jednoznačně akceptovat omezený časový mandát jejího trvání?. Na tiskové konferenci po druhé pražské schůzce mluvil předseda HZDS o tom, že nový kabinet by mohl fungovat třeba i půldruhého roku, což vyvolalo ostře odmítavou repliku Václava Klause. JIŘÍ LESCHTINA, PETR NOVÁČEK FOTO: MAFA - HERBERT SLAVÍK OSTROV ITHAKA JIŽNÍ FRANCIE Firma zabývající se výzkumem trhu hledá spolupracovníka s velmi dobrými znalostmi z oboru farmacie. Vyrábí a dodává ZD Úsovsko se sídlem v Klopině tel.: 0648/418 12 fax: 0648/418 39 Nový distributor hraček Monet, spol. s r.o. Prodáváte hračky? jak bude? POČASÍ: V ČR bude jasno až polojasno. Noční teploty 10 až 6, denní 20 až 24. (V SR má být jasno až polojasno. Noční teploty 8 až 4, denní 22 až 26.) Ve středu vychází Slunce 06:48 a zapadá v 18:56, Měsíc vychází ve středu v 02:41 a zapadá v 17:08. REKORDY DNE: Nejvyšší teplotu 26.6 stupně Celsia naměřili v roce 1927, nejnižší 2.4 stupně v roce 1915. Dlouhodobý teplotní normál je 13.9 stupňů Celsia. SLUNEČNÍ AKTIVITA: Erupční aktivita slabá, geomagnetické pole slabě porušené. TURISTICKÉ OBLASTI TÝDENNÍ PŘEDPOVĚĎ: V tomto týdnu k nám bude proudit teplý vzduch od jihu. I ranní teploty by měly být trochu vyšší. Očekává se většinou polojasné počasí, zítra a ve čtvrtek místy přeháňky, případně bouřky. Noční teploty 12 až 8, denní 20 až 24. Stříbrný Bachleda Na MS v závodech horských kol v kanadském Bromontu vybojoval čs. reprezentant Vojtěch Bachleda (2:34:43) v krosu juniorů stříbrnou medaili. Prvenství na 28 km dlouhé trati získal Osguthorp z USA (2:30:38) a třetí skončil Dán Rasmussen (2:36:37). Další výsledky, sjezd muži ( 3.35 km): 1. Cullinan (USA) 4:28 min, 2. Deaton (oba USA) 4:33, 3. Taillefer (Fr.) 4: 33.7. Vítkovice odhodily zátěž z atletiky NEWCASTLE - MS v půlmaratónu, ženy: McColganová (Brit.)... 17. Peterková, družstva: Japonsko. Muži: Masya (Keňa)... 37. Štefko (ČSFR) 1:02:41, družstva: Keňa). Sešívaný Hapal se těší Pavel Hapal (23, Bayer Leverkusen) utrpěl v sobotním zápase bundesligy v Bochumi (2:2) zranění a odstoupil v 19. minutě. Včera už však celé dopoledne v Olomouci trénoval a odpoledne se vydal na sraz čs. reprezentantů do Bratislavy před zápasem s Faerskými ostrovy. Co se tedy stalo? "Po předchozím souboji jsem upadl rovnou na kolíky kopačky jednoho z protihráčů a roztrhl si obočí. Tekla krev a vypadalo to ošklivě, ale ihned na stadiónu, kde je dokonalá ordinace, mi lékař ránu sešil třemi stehy. Domnívám se, že jsem mohl jít hrát, ale lékař byl jiného názoru: raději být fit na další zápas, a pro mě tedy i na ten za ČSFR. Takže se už těším do Košic!" STÍNOVÝ KABINET SDL - Vedení SDL před několika dny rozhodlo, že poslanecký klub SDL v SNR ustaví 15 odborných sekcí, které se budou podrobně zabývat analýzou činnosti jednotlivých ministerských resortů vlády SR. Milan Ftáčnik potvrdil, že činnost těchto sekcí bude srovnatelná s činností ministerstev a že poznatky poslouží poslaneckému klubu SDL. V podstatě tedy jde o stínový kabinet. SDL jako druhá nejsilnější parlamentní strana na Slovensku nemá - například na rozdíl od SNS - zastoupení ve vládě. Některé dosavadní "kroky" výkonné moci na Slovensku zřejmě druhou nejsilnější stranu v SNR utvrdily v domněnce, že by bylo dobré zvýšit kontrolu vlády. Slova Milana Ftáčnika, že pokud chce být parlament vládě partnerem, musí disponovat informacemi, rovněž cosi napovídají. Navzdory tomu je však přinejmenším zvláštní, zazní-li z úst poslance SNR. Kdo jiný, když ne on anebo jeho kolegové, by měl mít k dispozici dostatečné informace o činnosti vlády? Když se druhá nejsilnější strana v parlamentu rozhodne vytvořit "stínový kabinet", zřejmě jí oficiálně poskytované informace nestačí. Anebo je tu ještě jedna možnost, která též zazněla z úst Milana Ftáčnika, a sice, že SDL chce být vždy dobře připravena. Poslanec hájí města České Budějovice (ria) - Kroky za přijetí konkurenčního privatizačního projektu Svazu měst a obcí z jihu Čech na Jihočeské vodovody a kanalizace přislíbil Josef Daněk, poslanec Federálního shromáždění a člen vedení Strany zelených. Transformaci podniku i s provozovatelským majetkem na společnost, která bude zabezpečovat dodávky vody městům, jimž připadne pouze infrastruktura, předpokládá základní privatizační projekt. Konkurenční návrh českobudějovického úřadu města, zpracovaný z pověření Svazu měst a obcí, usiluje o bezplatný převod nezbytného provozovatelského majetku městům. Ty by si pak výběrovým řízením najímaly provozovatele. "Dohlédnu na to, aby stanovisko ministerstva zemědělství odpovídalo tomu, co jeho zástupce ve prospěch návrhu měst deklaroval v minulém týdnu na českobudějovické radnici," řekl včera J. Daněk. Podle jeho názoru by města měla mít v ruce i nástroje pro ovlivňování výše provozních nákladů, a tím i konečné ceny vody. Ratifikační referendum ano MILAN ČIČ (HZDS): MŮŽE NASTAT PROCES, KTERÝ NIKDO ÚSTAVNĚ NEZVLÁDNE Jako místopředseda federální vlády jste odůvodňoval návrh zákona o způsobech zániku federace prakticky ve všech parlamentních výborech. Znáte tedy i postoje a argumenty jednotlivých politických uskupení. Jakou dáváte zákonu naději? "Podle diskuse, která zazněla v jednotlivých výborech, to vypadalo velmi problematicky. Ale nakonec, po vysvětlení některých problémů, i v těch výborech, kde se návrh zdál být úplně neprůchodný, byl odhlasován. Ve výborech se ovšem hlasuje nadpoloviční většinou, ve sněmovnách pak návrh tohoto ústavního zákona potřebuje třípětinový souhlas, který ovšem vládní strany nemají. "Stále si myslím, že všem poslancům, až na výjimky, bude záležet na tom, aby se zabezpečil eventuální zánik federace ústavním způsobem. Nám mimořádně záleží na tom, aby se nedramatizovala situace, aby se nerozvíjely právní teorie, které bazírují výlučně na referendu." Musíte ovšem počítat i s tím, že parlament návrh zákona neschválí. "Bylo by to na škodu věci. Vystavujeme se nebezpečí, že může dojít ke kolapsu samotného FS, k určité krizi, která povede eventuálně i ke krizi vládní. Potom může nastat takový proces, který už nikdo ústavně nezvládne." Co by pak následovalo? "Obával bych se dalšího vývoje." Vy osobně však předpokládáte rozpuštění federace spíše dohodou národních rad než prostřednictvím FS. "Považuji to za nejschůdnější cestu. Samotné referendum je problematické z více důvodů. Na druhé straně je oprávněným požadavkem, aby byl novelizován ústavní zákon o referendu. Kromě jiného i proto, že ústavní zákon o způsobech zániku federace upravuje rozdělení federace referendem jako jednu ze čtyř možností. A stávající zákon o referendu hovoří o rozdělení federace 'jen' na základě výsledků referenda." Nicméně dohoda národních rad není právně vůbec specifikována. To by si upravily národní rady samy? "Není jednoduché nyní formulovat všechny procedurální náležitosti pro národní rady. Zřejmě by se jednalo o těchto věcech i politicky . Národní rady by mohly potom přijmout svá právně legitimní kritéria pro uzavření takové dohody." Ve výborech však někteří poslanci upozorňovali, že zákon o způsobech zániku federace je nadbytečný, když slovenská ústava v článku 7 praví, že Slovensko může vystoupit ze státního svazku, a toto právo nelze omezit. "Návrh zákona o způsobech zániku nijak právo Slovenska vystoupit ze svazku neomezuje. Taková interpretace zmíněného článku ústavy není pravdivá, protože se vztahuje pouze na vystoupení Slovenské republiky ze svazku. Slovensko však z federace nevystupuje." Pokud by tedy byla uzavřena dohoda národních rad, podporoval byste myšlenku ratifikačního referenda? "Samozřejmě." A pokud by občané v takovém referendu řekli "ne", domníváte se, že lze proces rozpadu federace obrátit zpět ke konstituci nějakého společného svazku? "Nešlo by o zpětný proces, protože platnost dohody by byla podmíněna právě ratifikací referendem." Nyní by však měl být schválen nový kompetenční zákon, který opět zeslabuje federaci a posiluje republiky. To znamená, že po nepřijetí dohody národních rad referendem by republiky existovaly v nějaké volnější federaci? "HZDS předkládalo návrh na konfederaci. Samozřejmě konfederaci úplně nového typu, ne tak, jak je známá z historie a z dějin státu a práva. Prosazujeme formu spolužití, které by respektovalo suverenitu republik i v mezinárodněprávních vztazích, s tím, že chceme současně kooperovat, spolužít s ČR v podobě, kterou si dohodneme. Nevidím důvod, aby například nebyla celní unie mezi těmito dvěma republikami, aby tu nebyla měnová unie. Bohužel, někteří čeští politici hovoří sice o unii, ale má to být nějaká prapodivná unie, protože se předpokládá znovu, že by celnice existovaly mezi hranicemi jedné a druhé republiky." Existují ale obavy, že po přijetí kompetenční novely se federace zbaví řady nezbytných pravomocí a nastoupený proces dělení ČSFR se zastaví na jakémsi státu-nestátu, protože FS poté neodhlasuje zákon o způsobech zániku. "Kompetenční novela na věci nic nemění. Naznačené obavy nejsou opodstatněné." Ptala se JANA BENDOVÁ FOTO: MAFA - HERBERT SLAVÍK Polovojenské skupiny v Německu TERORISTÉ NĚMECKÉ NÁRODNÍ STRANY Berlín - Krajně pravicová Německá národní strana (DNP) udržuje v Durynsku několik polovojenských skupin, které připravuje na teroristické akce. Podle pořadu televizní společnosti RTL je součástí výcviku útok na zařízení bundeswehru a na ubytovny žadatelů o azyl. Jak řekl šéf DNP Thomas Dienel, navazují tyto oddíly na "bojové tradice nacistické SA" a podle nové strategie DNP mají být nynější spontánní útoky nahrazeny koordinovanými teroristickými akcemi. Předseda Spolkového úřadu na ochranu ústavy Eckart Werthebach uvedl, že jeho instituce nyní sleduje více než 70 radikálních organizací z levicového i pravicového politického spektra. Přes pokračující vlnu útoků krajně pravicových radikálů na cizince není podle jeho slov demokracie v Německu ohrožena. Bez prohloubení demokratických postupů se neobejdeme Štrasburk (Od našeho zvláštního zpravodaje) - Evropský parlament uvítal minulý týden, v předvečer francouzského referenda o Maastrichtu, ve svých lavicích celou bruselskou generalitu v čele s předsedou Komise Evropského společenství Jacquesem Delorsem. Ten poslancům Evropského parlamentu až nečekaně zalichotil. Jejich volání "po větší demokratičnosti a racionálnosti" mu prý působí velkou radost. "Musíme jednou provždy přiznat, že v dnešní a především v budoucí Evropě bude svrchovanost lidu na úrovni celého světadílu vyjadřována dvojím způsobem: jednak prostřednictvím Evropského parlamentu, jehož pravomoci budou posíleny, jednak prostřednictvím hlasů národních parlamentů, vládních kabinetů a šéfů vlád či států v rámci Evropské rady, která bude určovat zásadní orientaci," upřesnil. Týž Jacques Delors včera označil výsledky nedělního hlasování Francouzů za "rozhodující pokrok pro Evropské společenství". Poslancům Evropského parlamentu ve Štrasburku blíže vysvětlil, jak k tomuto názoru dospěl: "Nejen celá kampaň kolem referenda, ale i s ní spojené diskuse občanů o Evropě byly pro politiky velkou lekcí: šlo o omlazovací kúru evropské demokracie." V tomto kontextu jsou velmi důležitá i Delorsova slova adresovaná v pondělí těm Francouzům, kteří v neděli hlasovali proti Maastrichtu, čímž vyjádřili svou úzkost: "Musíme s nimi počítat jak v měřítku Francie, tak celé Evropy. Bez prohloubení demokratických postupů se nyní již vskutku neobejdeme." Generální tajemnice Rady Evropy Catharine Lalumierová včera vyjádřila ve Štrasburku své přesvědčení, že případné francouzské "ne" by bylo bývalo "mohlo na východě světadílu, v tamější nestabilizované části Evropy, kde se opět probouzí nacionalismus, pouze podpořit odstředivé síly". Velmi ji nadchlo, že ve Štrasburku, metropoli Alsaska-Lotrinska, kde sídlí četné evropské orgány, bylo pozitivních odpovědí občanů v referendu 72.22 procenta. Tento rekord svým způsobem přispěl k celkovému "ano". Hovořili jsme o tom v neděli večer i s voliči městečka Haageuenau na francouzském břehu Rýna. Zejména starší z nich ochotně říkali, proč hlasovali "ano" (a bylo jich v celém regionu 65.48 procenta): "Nechceme, aby se sem ještě někdy vrátila nevraživost mezi lidmi po obou stranách hranic a umělá izolace. Díky Evropě se konečně máme i po hospodářské stránce lépe než kdy předtím. A to platí i pro naše sousedy v Bádensku-Württenbersku." A tak se v Alsasku-Lotrinsku přihodilo něco, co v jiných oblastech Francie vůbec nezažili: zdejší odbory společně se svazy podnikatelů a sdruženími svobodných profesí založily "Výbor pro Ano", do jehož čela se postavil bývalý předseda Evropského parlamentu Pierre Pflimlin. Pouze část rolníků a s nimi profesně spojených řemeslníků či obchodníků kazila idylku v pohraničí, které přiléhá ke "zlému Německu". Ti však jako příčinu svého negativního postoje v referendu uváděli jiné obavy: z ohlášené agrární reformy, která by je údajně měla připravit o subvence. Omlazovací šok evropské demokracie, se kterým začali 2. června 1992 Dánové, tedy prokázal první léčivé účinky. Zda budou definitivně stačit na to, aby se Evropská unie postavila na nohy hned od 1. ledna 1993, o tom jsou však ve Štrasburku nejvážnější pochyby. Příští nebezpečná turbulence se zřejmě dostaví, až britský premiér John Major narazí v Dolní sněmovně na zmobilizované odpůrce své podmíněně proevropské politiky. Andrejčák o rozdělení Oslo - "V případě, že bude rozhodnuto o rozdělení armády, bude nám při vyčlenění dostatečných prostředků tento proces trvat minimálně šest měsíců. Tato doba je nezbytně nutná k tomu, aby nedošlo k omezení bojeschopnosti," řekl včera v Oslu novinářům federální ministr obrany ČSFR Imrich Andrejčák. Všeobecná snaha odsunout bankroty VLÁDNÍ KOALICE I OPOZICE SE SHODUJÍ: ZÁKON NESMÍ PLATIT Hospodářské výbory Federálního shromáždění včera valnou většinou hlasů přijaly usnesení, které umožňuje další kroky k odsunutí platnosti zákona o konkursu a vyrovnání (neboli zákona o bankrotu). Znovu se tak potvrdila snaha prakticky všech parlamentních stran uspíšit novelu této úpravy a co nejrychleji přistoupit k zásadní modifikaci zákona číslo 328/91 Sb. ze dne 1. října 1991. V této souvislosti se často objevuje otázka, proč vlastně vláda i opozice nejsou spokojeny s úpravou přijatou již před rokem, která dlouhou dobu své pouze částečné platnosti prakticky nikoho nevzrušovala. Snad kromě představitelů asi 330 firem, na které je u obchodních soudů podána žádost o konkurs pro jejich předlužení. Odpověď je křišťálově prostá - ekonomové všech myslitelných zabarvení se sice nemohou shodnout prakticky na ničem, ale o smrtonosnosti vlny bankrotů, která by přišla s plnou platností zákona, nepochybuje téměř žádný z nich. Předlužení je totiž i v naší ekonomice poměrně řídký jev (dluhy firmy musí převyšovat její čistý majetek). Zákon však ve své pozastavené části předpokládá také druhý důvod pro vyhlášení konkursu, potažmo vyrovnání - neschopnost podniku krýt po delší dobu své závazky po lhůtě splatnosti. A zde není o čem diskutovat. V posledním konjunkturálním průzkumu statistických úřadů odpovědělo pouze 30 procent československých průmyslových podniků a těsně přes polovinu stavebních firem, že nemají problémy s platební neschopností. Všech ostatních se věc týká. A týkají se jich tedy i úskalí zákona o konkursu a vyrovnání. Celková suma vzájemné zadluženosti podniků bývá uváděna kolem 200 miliard korun - to je částka asi dvou třetin ročního objemu soustavy státních rozpočtů a suma na naše poměry astronomická. Řada odborníků však soudí, že při dostatečně jemném zacházení nemusí znamenat katastrofu. Zároveň však i vládní ekonomové docházejí stále více k názoru, že loni přijatý způsob oddlužení podniků pomocí injekce zhruba 50 miliard korun získaných obligacemi fondů národního majetku byl nešťastným a nepovedeným experimentem. "Kam se ty peníze poděly?" zvolal nedávno vysoký státní činitel na chodbě Federálního shromáždění. Na druhé straně současná verze zákona o bankrotu je příliš tvrdá, na tom se také shodli prakticky všichni zainteresovaní. Většinou popisovaný vývoj po jeho platnosti vypadá asi takto: prakticky kdokoli, kdo má v rukou déle neproplacenou fakturu firmy, podá u soudu návrh na konkurs. Pokud soud uzná oprávněnost návrhu a splnění podmínek k vyhlášení konkursu, což by podle odborníků platilo v drtivé většině případů, zveřejní toto rozhodnutí na úřední desce soudu. Tím dnem se z dlužníka stává úpadce a i ty závazky, které ještě nemají prošlou dobu splatnosti, jsou označeny jako nutné k úhradě. Ze vzájemné provázanosti dlužníků a věřitelů plyne, že se souběžně rozeběhnou řízení s podniky zavlékajícími do ekonomiky prvek zadluženosti i s řadou jejich relativních obětí, zmítajících se v druhotné platební neschopnosti. Další postup konkursu v podstatě znamená zmrazení podniků a jeho zpeněžení tak, aby byly uhrazeny závazky úpadce zcela, či alespoň zčásti. Ve firmě, která je prohlášena úpadcem, se pochopitelně automaticky zastavuje privatizační proces. Podle odhadů českého ministra práce a sociálních věcí by ještě letos znamenala plná platnost zákona asi 300 tisíc nezaměstnaných jen v ČR. Jiné odhady hovoří o tom, že nové rozběhnutí majetku z úpadkových podniků by v našich podmínkách trvalo nejméně půl roku. Zjevně zde vzniká mezičas nepřijatelný pro vládní politiku udržení sociálního smíru. Současný stav jednání kolem zákona o bankrotu vypadá asi takto - Federální shromáždění urychleně přijme úpravu, která znovu odsune plnou platnost současné legislativní verze. Ta nicméně nabude právní moci až nějaký čas po klíčovém datu 1. října (odhady hovoří o jednom měsíci), její součástí se proto stane jakési "retroaktivní" nařízení, které podání soudu po 1. říjnu až do platnosti novely prohlásí za nulitní. A vládám (pravděpodobně již republikovým) nastane nová starost - předložit národním radám takové verze zákonů o konkursu a vyrovnání, které budou počítat se stavem obou ekonomik. Od Brna k Brnu aneb Soumrak nad Československem POHLED ZA OPONU JEDNÁNÍ PŘEDSTAVITELŮ HZDS A ODS - II V úvodní části jsme se pokusili zrekapitulovat, co se vlastně přihodilo během prvních tří kol státoprávních rozhovorů mezi HZDS a ODS. Ani po nich nebylo ještě zcela jasné, zda se oběma vítězům voleb podaří sestavit společnou vládu. Bude Vladimír Mečiar ochoten na příští schůzce akceptovat omezený časový mandát federálního kabinetu, který by dohrál svou roli v den zániku federace? Všechno nasvědčuje tomu, že mezi oběma muži se postupně vyvinul vztah vzájemného respektu. Mnozí ze zasvěcených dokonce neváhají tvrdit, že klidný rozchod Čechů a Slováků je do značné míry závislý na míře vzájemné důvěry mezi oběma premiéry. Již před volbami si Vladimír Mečiar pochvaloval serióznost Václava Klause, který podle předsedy HZDS na něj jako jediný politik neútočil. Pragmatický Klaus si však včas dobře spočítal, že po volbách bude muset s předsedou HZDS jednat o věcech nejzásadnějšího politického kalibru. A také v průběhu těchto rozhovorů se často ukázala výhoda toho, že Václav Klaus jedná až s chlapsky hrdým Vladimírem Mečiarem jako rovný s rovným. Předseda HZDS tento přístup oceňuje mimo jiné i tím, že bývá ochoten přijímat za bernou minci zejména Klausovy ekonomické argumenty, a to dokonce někdy i na úkor vlastní vyjednávací pozice. BRNO (26. 8. 1992): MEČIAR VYŘKL DATUM Tato schůzka, ohrožená již zmíněným dopisovým intermezzem, se nakonec konala o den dříve, než bylo původně plánováno. A to především díky úspěšné usmiřovací misi Michala Kováče. Což ovšem neznamená, že ve vile Tugendhat opět nedošlo k dramatickým okamžikům. V jednom z těch nejvypjatějších dokonce Vladimír Mečiar pohrozil, že pokud nebude vyřešen problém odvolání ředitele FBIS a jeho nahrazení slovenským kandidátem, vystoupí HZDS z federální vládní koalice. Tento problém kolem FBIS byl prakticky jediným tématem rozhovoru mezi čtyřma očima, který téměř dvě a půl hodiny vedli v zahradě vily Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Slovenský premiér tvrdě a nekompromisně prosazoval své požadavky a několikrát si ostentativně oblékal sako na znamení, že opouští jednání. Ještě v nitru vily Tugendhat, když už jednání byli přítomni ostatní členové delegací, se všechno točilo kolem otázek rozvědky. Proč taková sveřepá neústupnost HZDS v jedné ne úplně nejpodstatnější záležitosti? Tak nekompromisní přístup a neochotu k jakémukoliv kompromisu projevil předseda Mečiar jedině v případě razantního odmítnutí prezidentské kandidatury Václava Havla. Všechny dostupné informace i zmínky, které Vladimír Mečiar utrousil během všech šesti kol jednání s ODS, naznačují, že oba tyto případy mají jisté společné pozadí. Vladimír Mečiar je bytostně přesvědčen, že ho FBIS právě na Havlův pokyn sledovala a sbírala na něj kompromitující materiály zejména na jaře 1991, tedy v době jeho pádu z premiérského křesla. Právě z těchto Mečiarových představ o pečlivě naplánovaném spiknutí proti němu a celému HZDS pramení zásadní odpor vůči FBIS a částečně i bývalému prezidentovi. Existují dokonce náznaky, že rozvědka na Vladimíru Mečiarovi skutečně pracovala, ale nikoliv z podnětu Václava Havla. Rozhodně však na posledním setkání v Brně Václav Klaus vzal v potaz toto Mečiarovo věčně citlivé místo, nakonec ustoupil v otázce šéfa FBIS a uhájil pozici člena ODS Stanislava Devátého ve funkci náměstka ředitele čs. rozvědky. Stěží mohl předseda ODS tušit, co všechno tím ještě na tomto setkání získá. Zcela bez problémů během prakticky dvou následujících hodin byl dohodnut harmonogram kroků, které by v případě příznivé odezvy v parlamentu měly vést k legitimnímu rozdělení federace do konce tohoto roku. K nečekanému rozuzlení přispěl i průběh brněnské tiskové konference, která byla uspořádána tak narychlo, že se oba předsedové nestačili pořádně domluvit, o čem který z nich bude referovat. O to překvapivější byla pro ODS razantnost, s níž Vladimír Mečiar, aniž to na něm kdokoliv požadoval, vyřkl datum možného rozdělení Československa - 1. leden 1993. Právě skutečnost, že předseda HZDS tak učinil před televizními kamerami v přímém přenosu, přesvědčila ODS, že slovenští partneři již nemají v úmyslu a vlastně ani nechtějí couvnout. A tak mohl předseda ODS Václav Klaus po tomto zatím posledním setkání s reprezentanty HZDS právem konstatovat: "Základní koncepční jednání s HZDS jsou již v podstatě za námi." Fantazijní realisté Pokud máte chuť na řádnou porci kvalitní malby, zajděte do pražského Karolina, kde až do 4. listopadu visí obrazy čtyř představitelů tzv. Vídeňské školy fantazijního realizmu. K vidění jsou díla Aricha Brauera, Ernsta Fuchse, Rudolfa Hausnera a Antona Lehmdena, tedy těch nejznámějších ze skupiny, která se výrazněji začala prosazovat v běhu šedesátých let. Všechna díla se pochopitelně tematicky pohybují v nadreálné rovině, a jak je u daného stylu dobrým zvykem, jsou výtečně malířsky zvládnuta. Co si autoři vymyslí - a jsou to zhusta jaksepatří krkolomné kousky - to náležitou formou zobrazí. Nic víc, nic míň, chce to jediné - dobrou ruku. Z tohoto zorného úhlu je pro mne v téhle sestavě číslem jedna dnes už bezmála osmdesátiletý Hausner. Ať už pracuje s olejem, temperou nebo akrylem, výsledkem je pokaždé brilantní hladká malba. Není to ovšem formalista donekonečna onanující nad svou technikou. Jeho obrazy mají vysokou výpovědní hodnotu. Stačí nastínit The portrait of the artist as a young man: Poslední večeře se odehrává u kulečníkového stolu, kde je chlapeček v námořnickém připraven trefit kouli...no, není to košatý příběh? Vysokou mírou imaginace za Hausnerem nijak nezaostává ani Arich Brauer - jeho bizarní světy si nezadají s vizemi Boschovými. Jsou mnohovrstevnaté, rozpohybované. A jistěže kvalitně provedené. Jedině hostující Anna Chromy vyvolává rozpaky. Její okázalý triptych Pane, smiluj se, Kriste, smiluj se je přeexaltovaný až hrůza, což by se ještě v daném žánru sneslo, ale nezvládnuté figury, ty už nikoliv. Závadná vodka neznámého původu Ftalát dibutylnatý, který v nebezpečném množství odhalili přibližně v jedné čtvrtině všech lahví vodky Stoličnaja na našem trhu inspektoři České zemědělské a potravinářské inspekce (ČZPI), se v těle člověka rozkládá na další meziprodukty, z nichž některé jsou podle odborníků jednoznačně karcinogenní. Tato chemická látka se používá zejména pro své fyzikální vlastnosti ke zvláčňování umělých hmot. "Naše legislativní předpisy se o ftalátu dibutylnatém nezmiňují, ale na základě zahraniční literatury a konzultací s hygieniky předpokládáme, že množství do jednoho miligramu na litr vodky by mohlo být tolerováno," řekla nám včera vedoucí kontrolního odboru ČZPI Eva Zábojníková. "Kyseliny ftalové jsou v našem životním prostředí již tak rozšířeny, že bychom čistě bez nich nemohli pozřít prakticky nic. Látka v tak vysoké koncentraci se mohla do vodky dostat možná z nějakého plastového barelu při skladování. Ftalát dibutylnatý je rozpustný v tucích a alkoholu. V první etapě jsme měli podezření jen na výrobek s jedním specifickým symbolem na etiketě, ale postupně jsme zjistili, že jde o různé značky. Nyní máme podezření i na další škodlivé látky, jejichž zjištění si musíme ještě ověřit." Inspektoři poznají přítomnost ftalátu senzorickou detekcí: "Stručně řečeno - nedá se to polknout," vysvětluje inspektor František Dvořák. "Vodka je cítit chemií, chlórem a použitým, ošklivým lihem. Na rozdíl od whisky, kde jsme před časem podle obalu dovedli falzifikáty identifikovat podle rovných vršků uzávěrů či samolepicích etiket, u Stoličné to nelze." Následuje přesná spektrofotometrická detekce. Vodka obvykle obsahuje od 0.04 do 8 miligramů ftalátu na litr. "Zkouška stojí 1200 korun, takže pokud chtějí zákazníci vědět, co koupili, měli by se spíše rozmýšlet předem. Zejména u pouličního prodeje nemají šanci na reklamaci." O možném původu závadné vodky říká Eva Zábojníková: "Na etiketách je napsáno Ukraina, ale nemohu prokázat, že vodka nebyla stáčena třeba u nás, jestliže se tu její etikety údajně vyrábějí. Pozastavujeme prodej tam, kde obchodník nemá v pořádku dodací listy a zboží nedostalo souhlas státní zkušebny 203 a rozhodnutí hlavního hygienika. V šetření je velké množství případů, někde se inspektoři dostávají už k šestému překupníkovi, jinde končí na falešné adrese. Spolupracujeme s policií, ale vyšetřování bude pracné, stopy končívají v nekonečnu." Čtyři Máčalovy změny DNES V KOŠICÍCH KVALIFIKACE O MS 1994: ČSFR - FAERSKÉ OSTROVY Přestože českoslovenští fotbaloví reprezentanti nastoupí dnes v Košicích ke svému druhému kvalifikačnímu střetnutí o MS 1994 proti outsiderovi skupiny - Faerským ostrovům, není jejich situace nijak záviděníhodná. Po strahovské porážce si už totiž nemohou dovolit klopýtnutí. A jak známo, když se vyhrát musí, bývají podobné zápasy s relativně slabším protivníkem problematickou záležitostí. Utkání začíná v 16 hodin a řídí je Turek Cakar. Tím spíš, že soupeř hýří sebevědomím. Trenér faerských fotbalistů Gudlaugsson (34): "Máme stejné ambice jako ostatní mužstva ve skupině, přestože kvalifikaci nemáme rozehranou právě nejlíp. Ovšem to jen proto, že naše mužstvo letos značně omládlo. Objevily se v něm nové tváře, je v přestavbě. Avšak košické utkání je pro nás posledním mezistátním zápasem sezóny, hráči si na sebe už zvykli a jsem přesvědčen, že tentokrát budeme hrát velmi dobře. Jsem sice realista, ale do každého zápasu jdeme s vůlí po vítězství." Trenéru Gudlaugssonovi žádný hráč nechybí, přivezl si šestnáct momentálně nejlepších fotbalistů země. Pokud má nějaký problém, tak koho z velice vyrovnaného kádru postavit do základní sestavy. Z tohoto důvodu také dnešní sestavu nemohl říci, v žádném případě prý nešlo o taktizování. Všechny varianty složení mužstva si prý nechává projít hlavou až po posledním tréninku. Náš trenér Máčala, na rozdíl od utkání s Belgií, naopak začal "svou" tiskovou konferenci oznámením základní sestavy. Na lavičce zůstane Chovanec (podle Máčalovy verze ne kvůli horším výkonům, ale proto, že v tomto relativně snadném utkání chce dát příležitost dalším hráčům...). Jeho místo libera bylo svěřeno Glonkovi ze Slovanu. Trenér do boje opět posílá jediného typického útočníka Kuku. Doufejme, že ho budou hráči středové osy podporovat líp, než tomu bylo v souboji s Belgičany. Bude to především úkol pro Hapala a Dubovského. Na tiskovce trenér Máčala mimo jiné dementoval informaci, která se objevila v některém slovenském tisku: že totiž po prohře s Belgií podal na výkonném výboru ČSFA demisi. Na otázku MF DNES, zda o své demisi neuvažoval, odpověděl trenér Máčala, že nikoli. Sestava ČSFR: Stejskal (1) - Glonek (3) - Novotný (5), Suchopárek (2) - Hapal (8), Mistr (4), Němeček (6), Němec (7), Moravčík (11), Dubovský (10) - Kuka (9); náhradníci: Chovanec (12), Krištofík (13), Látal (14), Timko (15), Vencel (22). Kontrola v Chuchli Četné nesrovnalosti zjistilo na Státním závodišti Praha (SZP) při své kontrolní akci ministerstvo státní kontroly ČR. Náklady na rekonstrukci (5,049 mil. Kčs) byly zaúčtovány přímo do nákladů podniku, místo aby byly kryty až z čistého zisku po zdanění. Po správném zaúčtování se tak prohloubily dlouhodobé ztráty podniku. Dále byla v rozporu s organizačním řádem uzavřena s Českou pojišťovnou zástavní smlouva na výstavbu tribuny, která stála 297.68 mil. Kčs. Organizační řád SZP však neumožňuje převádět právo hospodaření k věcem přesahujícím hodnotu 500000 Kčs. Zatímco otevřená parlamentní scéna patřila včera především opozici, v kuloárech se domlouvali poslanci koalice. Na snímku Stanislav Devátý, Jan Ruml a Milan Hruška, všichni z ODS. Ohrožené děti Brno (vin) - Kapavka není dnes výjimkou u dvanáctiletých chlapců a podle poznatků lékařů se i u dětí rozšiřuje okruh infekčních onemocnění přenášených pohlavním stykem, která způsobují neplodnost a další poruchy - řekl včera v Brně na konferenci kožních lékařů, mikrobiologů a gynekologů doc. MUDr. Radomír Buček. Odborníci se shodli, že mezi pohlavní choroby nepatří jen klasická onemocnění typu kapavky, syfilidy nebo získaného selhání imunity. Filmy z cest Karlovy Vary (bar) - Již 25. ročník nejstaršího evropského festivalu filmů a videosnímků cestovního ruchu TOURFILM začíná dnes v karlovarském Grandhotelu Pupp. Do pátku zhlédne mezinárodní porota a veřejnost 91 soutěžních filmů z 20 zemí světa, přičemž československou kinematografii zastupuje téměř 50 snímků v obou kategoriích - filmy do 30 minut a šoty do tří minut. Poprvé se na festivalu představí několik nových států, například Izrael, Thajsko, Slovinsko nebo Venezuela. Některé snímky budou komerčně zaměřené. Rudolf Hausner - Před oknem směrem do nitra IZRAELŠTÍ POLICISTÉ odvážejí tělo pohraničníka zastřeleného v severní části Jeruzaléma palestinským střelcem, oblečeným do uniformy příslušníka izraelské armády Referendum přijato s uspokojením PRO VÍDEŇ JSOU ES NUTNOSTÍ Brusel, Vídeň - Hlavní belgické politické strany v reakcích na výsledek referenda o Evropské unii ve Francii vesměs vítají pozitivní postoj většiny Francouzů k maastrichtské smlouvě a zdůrazňují, že je třeba si vzít pro budoucnost ponaučení i z důvodů, kvůli nimž část francouzské veřejnosti smlouvu odmítla. V tvrdou konfrontaci vyústila televizní debata představitelů rakouských parlamentních stran o významu francouzského referenda pro Rakousko. Kancléř Vranitzky uvedl, že Rakousko realizuje 68 procent svého zahraničního obchodu se státy ES, a proto jeho budoucí cesta nemůže společenství míjet. Sjednocenou Evropu je třeba chápat jako proces, nikoli jako organizaci, kde jsou jednou provždy dána určitá pravidla. Nizozemská vláda v těchto dnech zahajuje veřejnou diskusi k maastrichtské smlouvě a bude vysílat jednotlivé ministry, aby obhajovali Evropskou unii na veřejných shromážděních. Mítinků se bude účastnit i premiér Lubbers. Nizozemský parlament by měl o ratifikaci smlouvy hlasovat v druhé polovině října. Blízkovýchodní jednání váznou POKROK OČEKÁVÁN DO KONCE TÝDNE Washington - Vedoucí syrské delegace na mírových rozhovorech o Blízkém východě ve Washingtonu Muafak Alaf v pondělí prohlásil, že v rozhovorech s Izraelem "nenastal žádný pokrok", vyjádřil však odhodlání v jednání pokračovat. Vedoucí izraelské delegace Rabinovič po pondělním jednání prohlásil, že "se objevilo několik významných momentů, které dávají naději, že by mohlo být dosaženo společného prohlášení ještě do konce týdne." Rovněž bez úspěchu se v pondělí pokoušely najít společnou půdu palestinská a izraelská delegace. Na osm dní z dosavadních 18 redukovala v pondělí izraelská vláda maximální délku vyšetřovací vazby na okupovaných územích. Podle izraelské televize jde o "gesto dobré vůle" vůči Palestincům v rámci mírových rozhovorů ve Washingtonu. Nové opatření se vztahuje pouze na Palestince z okupovaných území, kteří jsou obviněni z porušení veřejného pořádku. Sňatek s Italy Pestrou hru, důsledné bloky a velmi dobrou nahrávku považuje za největší zbraně volejbalistek Univerzity Biesse Olomouc trenér Jiří Teplý. "Slabinou je, že v obranné fázi nedokážeme hrát pozorně po celý zápas. Zlepšit musíme i servis a příjem podání. Výrazným trumfem je návrat naší bývalé hráčky Janáčkové, rozené Kuchaříkové ze SRN. Myslím si, že i přes nízký věkový průměr a nedostatečné zkušenosti jsme schopni na vlastní palubovce pořádně potrápit všechna družstva z naší absolutní špičky." Sponzorem týmu se stala italská firma Biesse, která vyrábí stroje na zpracovávání dřeva. Rozpočet volejbalistek dotuje z 30 procent. Na sezónu je však třeba minimálně 600000 korun, a tak trenér Teplý, kterého trápí malý zájem místních podnikatelů o sponzorství, ironicky dodává: "Asi je v Olomouci příliš mnoho prvních lig." V superlize, která začíná za týden, chtějí odbíjenkářky Olomouce skončit v horní polovině tabulky. program rozhlasových stanic Večerní hudební pořady Český rozhlas Ostrava - stanice Regina Program na všechny pracovní dny: Radio Hrad Naše ocel a ES Praha (kor) - Jednání Společného výboru ČSFR - ES o oceli dnes pokračuje. Československo požádalo o jeho svolání, protože považuje omezení našeho vývozu některých hutních výrobků do Německa, Francie a Itálie za nepřiměřené skutečné situaci na trzích těchto zemí. Československá delegace žádá o zrušení opatření, která omezují náš vývoz plechů, válcovaného drátu a ocelových trub. Poslední údaje průměrných spotřebitelských cen vybraných potravinářských výrobků ukazují trvalou stagnaci v této oblasti. Ceny rostou pouze mírně, v některých sortimentech dokonce klesají. To však neznamená, že obvyklá hladina v jednotlivých regionech není odlišná - například Praha a lázeňská města jsou tradičně o něco "dražší", než například Hradec Králové. Navíc v řadě oblastí zneužívají svého dominantního postavení na relevantním trhu regionální producenti - většinou se jedná o maso a uzeniny. Tam je cenová hladina o něco vyšší, než uváděný průměr. Kulturní terapie Kulturu jsme si zvykli přijímat pouze pasívně. Nemluvím jen o televizi. I když jdeme do divadla nebo na koncert, není tomu jinak. Díla pouze vnímáme, ale nijak se na jejich vzniku nepodílíme. Tím se ochuzujeme. Ani ta nejlepší díla nemohou přinést takové uvolnění jako vlastní tvorba, která nás dokáže zbavit napětí. Potvrdily to i arteterapeutické dílny, otevřené pro veřejnost v rámci Týdne pro duševní zdraví v denním sanatoriu Nad Ondřejovem v Praze 4. Význam aktivního zapojení do tvorby budou moci naposled okusit diváci tuto sobotu v Psychiatrické léčebně Bohnice, kde bude od jedné hodiny hrát nejen řada kapel a divadel, ale otevřeny budou i psychoterapeutické dílny. zeptali jsme se podplukovníka JUDr ARNOŠTA MAZLA, ředitele Policie České republiky v Ostravě: Zakládají se zážitky taxikářů, které jsme otiskli v článku "Taxikáři se mohou oficiálně bránit jen vysílačkou" v MF DNES 14. září, podle vás na pravdě? "V článku jsou vydávány za skutečné události věci, ke kterým buď vůbec nedošlo, nebo se staly za jiných okolností. První uváděný případ, údajná přestřelka s Vietnamci se buď nestala vůbec, nebo v horším případě nebyla policii hlášena. Proto nemohlo být prováděno žádné šetření. Takže nešlo o nezájem a neschopnost policie, ale výmysl, o snahu po laciné popularitě. Druhý případ má reálný podklad, je značně staršího data a byl šetřen Inspekcí ministra vnitra. Jednalo se o čin pod vlivem alkoholu. Policista, který vytáhl na taxikáře pistoli, byl ze služeb ministerstva vnitra propuštěn a případ řešila příslušná vojenská prokuratura. Pro souběh několika trestných činů byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody." DALŠÍ KONOPÍ, které protidrogové oddělení pražské policie v úterý zlikvidovalo na políčku v Praze 10. Rozmáhající se policejní "sklizeň" konopí považuje člen nadace Drop In Jiří Presl za potupnou záležitost, která bude Československo stavět do pozice postkomunistického Kocourkova. Vrtulníky zpět do Polska Praha (ina) - Všech pět vrtulníků MI-8 sovětské výroby, které se pokusila soukromá firma IKONA Frýdlant vyvézt do Chorvatska, bude vráceno zpět do Polska. Vyplynulo to ze včerejšího jednání pracovníků federálního ministerstva obrany, celní správy a Federální kriminální policie. "Po zaplacení pokuty a splnění dalších uložených lhůt je nutné celní řízení považovat za ukončené a není důvod zabránit zpětnému vývozu do celní ciziny, v tomto případě do Polska," informoval nás včera tiskový mluvčí Ústřední celní správy Karel Thiele. Přestože právní zástupce frýdlantské firmy Petr Dušek trvá na tom, že podle technické dokumentace jde o civilní, transportní a nákladní verze helikoptér, federální ministerstvo obrany opět potvrdilo, že jde o vojenský materiál. Pokutu dvacet miliónů korun bude muset IKONA zaplatit nejen proto, že uvedla při celní kontrole nesprávný údaj o zboží, ale i proto, že dovezla vrtulníky na naše území bez oprávnění k dovozu. Sovětské vrtulníky nejsou údajně od 31.srpna 1992 majetkem Ikony. Leasingovou smlouvu s moskevskou firmou Berkut podle Petra Duška IKONA zrušila poté, co zjistila, že polská firma Sorbog, kterou IKONA uváděla jako prodejce, měla vrtulníky pouze v nájmu nikoli ve svém vlastnictví. Útěk z Pardubic Před zahájením ligy hýbal hokejovými kruhy případ pardubického obránce Pavla Marečka (24) a útočníka Patrika Martince (21). Oba si přáli hrát za Hradec Králové, své rodiště, ačkoli s Pardubicemi mají smlouvy. Mareček do roku 1993, Martinec do 1995. "Hráče jsme nikdy nechtěli uvolnit," říká sekretář HC Pardubice ing. Vladimír Meduna. "Oni pod vlivem některých hradeckých funkcionářů tvrdili, že jejich smlouvy neplatí, ale onu údajnou neplatnost nám nikdo nedokázal. Oba v létě nastoupili za Hradec v několika přátelských utkáních, až na naši intervenci tam přestali hrát." Není tajemstvím, že Martinec je synem sekretáře hradeckého klubu. "Prý jsme od Hradce žádali za Martince 1.2 miliónu korun," pokračuje Meduna. "To je nesmysl, když hráče nechcete pustit, tak přece nepřijdete s žádnou sumou. Naopak, Hradec nám nabídl za oba 2.3 miliónu. Hráči licitovali, neustále si kladli nové požadavky, a my je plnili. Věděli přitom, že když tento rok odehrají v Pardubicích, pustíme je. Poté však oznámili, že od dohod s Hradcem neustoupí a od té doby je nikdo neviděl. Nyní jsou v Hradci a mají odletět do USA, kde jim majitel hradeckého klubu dr. Voda zajistil výuku angličtiny a trénink. Podle přestupního řádu budou rok stát." Trápení se šťastným koncem KUKA A DUBOVSKÝ TŘEMI GÓLY V POSLEDNÍ DESETIMINUTOVCE VYLEPŠILI DOJEM Téměř po roce se naši fotbaloví reprezentanti konečně dočkali vítězství (naposled loni v říjnu v Olomouci porazili Albánii). O čtyřbrankové výhře nad Faerskými ostrovy v kvalifikaci pro MS 1994 rozhodli až v samotném závěru zápasu. Dvakrát pohotově skóroval Kuka a dvě minuty před koncem, při trápení se šťastným koncem, proměnil Dubovský penaltu. Zápas začal náš tým se třemi muži v přední linii, Kuku na hrotu doplňovali Hapal s Dubovským. Utkání mělo od začátku jednostranný charakter. Faeřané většinou bránili i v devíti (vpředu nechávali osamoceného Mullera) a náš tým tento obranný val dobýval. Po většinu času ovšem bez většího pohybu bez míče a stereotypně středem. Už ve 3. min. mířil Němeček nad, totéž o chvilku později zopakoval hlavou Kuka. Ve 22. min. prošel hostující obranou Moravčík, ideálně našel Kuku a ten zblízka nastřelil brankáře Knudsena. O minutu později se konečně po průniku Moravčíka prosadil technickou přízemní střelou k tyči Němeček - 1:0. Pak už se nepodařilo soupeřovu obranu do konce poločasu překonat. Míč po Kukově střele Justinuss vykopl z prázdné branky, potom Dubovský nádherně uvolnil Moravčíka, ten si míč "donesl" na prsou až před Knudsena, ale napálil ho přímo do něj. Proč tak hubené skóre? Akcím chyběl vtip, moment překvapení. V některých fázích hráči ztráceli snadno míč v osobních soubojích a trápili se v kličkách navíc, místo zjednodušení hry včasnou přihrávkou či narážečkou. Bylo až k nevíře, že křídelní prostory zůstávaly většinou prázdné, když snaha probít se středem k ničemu nevedla. Proti pozorně bránícímu soupeři se se Máčalův tým dlouho nemohl prosadit ani po přestávce. Převahu sice měl, ale rozvláčné akce v pohodlném tempu šance nepřinášely. Za pozornost stála pouze příležitost Moravčíka v 73. min, ale brankář Knudsen jeho střelu kryl. Přes hodinu vydržel trenér Máčala být klidný a nestřídat. Timko, kterého pak poslal do hry místo Hapala, přinesl jakési oživení. Konečně se prosadili Mistr a Kuka, který pokořil dvěma střelami bez přípravy brankáře ostrovanů. Skóre zápasu uzavřel Dubovský neomylnou trefou z penalty nařízené za ruku T. Hansena. Ústřední postavou našeho týmu byl tvořivý a neúnavný Moravčík. Bohužel, jen málokdy našel pochopení pro svoje úmysly. Branky 23. Němeček, 82. a 84. Kuka, 88. Dubovský (z penalty). Rozhodčí Cakar (Turecko). Diváků 16278. To Hrdina v NHL nezažil KŘEST VE VELKÝCH POPOVICÍCH SKONČIL HROMADNOU BITKOU "Nebylo to tak jednoduché, jak jsem si myslel. Cítil jsem každé střídání. Po čtyřech měsících poprvé na bruslích a hned tolik lapat po dechu...," kroutil hlavou včera večer ve Velkých Popovicích trojnásobný vítěz Stanley Cupu Jiří Hrdina. Přilba číslo 38 ještě z Pittsburghu, kalhoty a stulpny také "made in NHL", ale k tomu zelenožlutý dres s kozlem a se čtyřiadvacítkou na zádech. Utkání Popovic, kde hrají bývalí sparťané Hajdušek, Pěnička, Vlček a Honc, proti týmu rakouské ligy Kitzbühel EC, znamenalo Hrdinův křest v novém působišti. Jeho první útok dal pět gólů ze šesti, centr sám si připsal dvě asistence. Zvlášť s Hajduškem si zavzpomínali na staré dobré časy Sparty. Chybějící fyzičku retušovala vybroušená technika a dvoustovka zkřehlých diváků se každou chvíli mohla zahřívat potleskem, pokud tak už nečinila grogem, podávaným z bufetu hned vedle mantinelů. Měl to být přátelský zápas... Jenže - vedení Kitzbühelu 5:0 se otočilo na 5:6, houževnatí Rakušané ještě vyrovnali, ale nervy už nevydržely. Časomíra se zastavila na 52.36, když se strhla hromadná bitka, po níž rozhodčí zápas ukončil. Jiří Hrdina jen flegmaticky přihlížel ze střídačky: "Škoda zápasu, na rozehrání se mi to líbilo." Pikantní je, že dnes se má hrát v Popovicích odveta. Jestli se nezruší, chce Hrdina určitě nastoupit. Tohle v NHL nezažil. Ústavněprávní výbory souhlasí se zánikem ČSFR Vyslovení souhlasu s vládním návrhem ústavního zákona o způsobu zániku ČSFR včera doporučily sněmovnám FS ústavněprávní výbory (gesční) SL a SN. Návrh definuje čtyři způsoby možného zániku ČSFR. Jde o ústavní zákon FS, o dohodu ČNR a SNR, o výsledky referenda vyhlášeného na základě ústavního zákona FS nebo ústavního zákona ČNR nebo ústavního zákona SNR a o vystoupení České republiky nebo Slovenské republiky z ČSFR jinak ústavně projevenou vůlí ČNR nebo SNR. Při diskusi o jednotlivých paragrafech návrhu byla zamítnuta převážná většina předložených pozměňovacích a doplňujících návrhů poslanců. Spalovna s Dány Havlíčkův Brod (bod) - K 1. listopadu by měl být založen společný podnik na likvidaci tuhého domovního odpadu s osmdesátiprocentním podílem dánského kapitálu. Vedle Havlíčkova Brodu a Jihlavy, kde účast v akciové společnosti už zastupitelstva schválila, do podniku vstoupí ještě čtyři menší východočeská města. Později by se měly připojit další naše podnikatelské subjekty, takže dánský podíl klesne na 60 procent. Náklady na spalovnu, částečné třídění a recyklaci budou činit 450 miliónů Kčs a zkušební provoz by měl být zahájen v roce 1996. Korekce maastrichtských smluv je bez obsahových změn nemožná Kohl a Mitterrand hovořili v úterý v Paříži o nutnosti "demokratizace" Evropského společenství, avšak ve skutečnosti spočívá problém v tom, že se ES rozvíjí centralisticky, byrokraticky a vzdaluje se občanům. Politika se nyní pokouší o nemožné, když chce maastrichtské smlouvy korigovat, aniž by se změnil jejich obsah. Dánským odmítnutím se dohody staly z mezinárodněprávního hlediska neudržitelné. Pro rok 1993 se rýsují korektury toho druhu, že se smlouvy ocitnou bez měnové unie, která je však součástí Maastrichtu. Poté, co politikové promarnili šanci zprostředkovat veřejnosti půvab tohoto státního společenství, dělají teď druhou chybu, když předkládají sliby, které jsou beze změn nerealistické. Jugoslávie bez členství v OSN To kategoricky odmítl bosenský delegát, který řekl, že právě Bělehrad a jeho agrese je příčinou tragédie v Bosně a Hercegovině. Bosenský delegát vyzval Milana Paniče, aby svá slova o míru doplnil činy. Rezoluci o vykázání Jugoslávie předložil v rámci jednání o procedurálních otázkách britský delegát sir David Hannay jménem celé skupiny zemí, které se k návrhu připojily jako spoluautoři. Hannay řekl, že rezoluce staví na roveň všechny státy bývalé socialistické Jugoslávie, protože ostatní republiky musely o přijetí do OSN také po rozpadu původní Jugoslávie požádat. Hannay uvedl, že rezoluce nemá být trestem. Rezoluci na zasedání Valného shromáždění z právního hlediska kritizovali zástupci Ghany, Zimbabwe a dalších zemí. Uvedli, že rezoluce a postup Rady bezpečnosti před jejím přijetím nejsou v souladu s Chartou OSN. Rezoluci podpořily v projevech kromě Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Maďarsko, Maledivy, Guatemala a další země. Maďarský delegát zdůraznil britský argument, že rezoluce staví všechny následnické jugoslávské republiky na stejnou úroveň. Americký delegát sice nepromluvil v rozpravě, ale zveřejnil prohlášení, že rozhodnutí je v souladu s právem, protože se opírá o 45 let respektované principy formulované právním výborem VS OSN. Podle nich v případě, že po rozpadu státu nezůstane žádná dostatečně dominantní část, která by mohla být spravedlivě označena za nástupce, původní stát přestává existovat. Většina zemí, jak zdůraznily shodně Botswana i Maďarsko, však v rozpravě vyslovila souhlas s tvrzením, že Srbsko je hlavním viníkem nynější války na území dvou bývalých jugoslávských republik, což se také odrazilo ve výsledku hlasování o rezoluci, při němž Jugoslávie získala jen pět přívrženců. Washington - V USA se hlasuje o odejmutí "doložky nejvyšších výhod" Jugoslávii kvůli její roli v bosenském konfliktu. Podle návrhu zákona odsouhlaseného ve Sněmovně reprezentantů by dnešní Jugoslávie, jež se skládá pouze ze Srbska a Černé Hory, přišla o statut, jenž jí umožňuje do USA vyvážet zboží s nejnižším clem. Doložka nejvyšších výhod by Jugoslávii byla znovu obnovena v případě, že by začala opět dodržovat lidská práva, ukončila ozbrojený konflikt se svými bývalými republikami a respektovala jejich hranice. Írán chce koupit jaderné reaktory RAKOUSKO - MAAE: Írán chce koupit jaderné reaktory Vídeň - Írán chce v Rusku a Číně nakoupit čtyři jaderné reaktory. Oznámil to včera na tiskové konferenci ve Vídni íránský viceprezident a ředitel Národní organizace pro atomovou energii Rezá Amrolláhí, který se v rakouské metropoli zúčastnil výročního zasedání Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Podle jeho slov však o nákupu dosud nebyla uzavřena žádná smlouva a vše je ve stadiu jednání. Íránský představitel zdůvodnil plánované budování jaderných elektráren trvalým nedostatkem elektřiny. Taková snadnost slov Slovenský ministr zemědělství Peter Baco nedávno prohlásil, že když nebude "federál" financovat stavbu Gabčíkova, tak nesmí financovat ani investiční akce v České republice. Druhý den se zjistilo, že již dva roky také žádné nefinancuje. Místopředseda federální vlády Antonín Baudyš jednoznačně uvedl, že Škoda Plzeň nemá právo na proplacení lokomotiv od ČSD. Věc je přitom velmi sporná a zdá se, že smlouvy mezi oběma partnery jsou platné. Oba případy mají něco společného - vládní politici se v rozhorlení vyjádřili průrazně k věci, o které neměli dostatek informací. Když si něco podobného dovolí opoziční politik v oblasti ekonomiky, je mu vlastně také odpuštěno - předvolební boj začíná vyhlášením výsledků minulých voleb a opozice si může vymýšlet, až se hory zelenají. Pokud se ale do ekonomiky zakousne vládní činitel a prohlašuje něco, co je s čísly a daty v rozporu, zakládá si na blamáž. V případě Petra Baca však nejen na blamáž. Vztahy mezi Slovenskem a Českou republikou jsou napjaté samy o sobě a uzavírání dlouhé řady smluv nutných k udržení spleti hospodářských kontaktů bude náročné a konfliktní. Přilévat napřed olej do ohně ještě nezapáleného a přikládat i sirku zmatečnými prohlášeními o věci, která je zcela jasná, může jen politický hazardér. Příběh Škodovky a federálního představitele české koalice Antonína Baudyše je trochu jiný, ale také výbušný. Management podniku zkusil na vládu nečistou hru a vypjatá prohlášení i přesnadné plýtvání silnými slovy bez argumentace mu v tom jenom napomohla. Navíc za bombastickým vystoupením představitelů Škodovky se kdesi v pozadí krčí racionální jádro - minulé komunistické vlády učinily řadu nesmyslných a zkázonosných rozhodnutí, která nyní nesou v řadě těch největších firem těžko zvládnutelné plody prvotní platební neschopnosti. Vláda nemůže od řešení tohoto problému utéci a nechat ho jen na průmyslnících. Na to je závaží příliš velké. Silná slova nevzbuzují důvěru a vyvolávají neklid - hlavně když je nelze doložit ničím jiným než vlastním zápalem. Vládní politici by se jich měli raději vyvarovat. NA ZASEDÁNÍ RADY OBRANY STÁTU v pondělí předloží ministerstvo obrany návrh týkající se případného rozdělení Československé armády, který bude obsahovat možné termíny a důsledky. Ministr obrany Imrich Andrejčák včera informoval, že armáda nesmí být v žádném případě "třetí silou ve státě". slovo má IRENA KRAFTOVÁ, galeristka výstavní síně Jednorožec s harfou: Naše galérie v Průchozí 4 v Praze 1, kterou jsme otevřeli ve středu, se liší od ostatních svým zaměřením. Vystavujeme tu a prodáváme vedle prací amatérů i profesionálů především díla klientů nejrůznějších zdravotnických a sociálních zařízení. Máme tu obrazy pacientů z Psychiatrické léčebny v Bohnicích i hračky a keramiku mentálně postižených dětí ze sdružení Duha. Rádi bychom ukázali, že svět postižených lidí, i když já sama toto slovo nepoužívám, neboť nějak postiženi jsme všichni, je stejně bohatý jako svět takzvaně normálních. Možná je výrazově ještě bohatší, neboť tito lidé se mnohdy mohou vyjadřovat právě jen uměním a jejich životní zkušenosti jsou velmi těžké. Chceme zbořit hranice, které postižené lidi stále obklopují a brání jim zařadit se do společnosti. Dražba kultury stále nejistá České Budějovice (ria) - Ani druhé kolo jednání českobudějovické radnice s okresní privatizační komisí o osudu kulturních středisek Nové Vráto a Nemanice nepřineslo v tomto týdnu výsledek. Komise trvá na jejich sobotní dražbě, radnice žádá odklad. Mementem je pro ni aféra kolem kulturního střediska Čéčova, kde vydražitel už přes měsíc čeká na předání zaplaceného majetku, který mu okupuje nájemník. Většinu středisek totiž Městské kulturní domy už loni pronajaly na pět let soukromníkům s tím, že v nich zachovají kulturní náplň. Právní spor, zda uzavřená smlouva je platným závazkem, který omezuje vydražitele, anebo zda práva a povinnosti nájemníka se aukcí ruší, bude v tomto případě zřejmě řešit soud. Rada města se obává, že aukcí dalších dvou středisek, na která je také uzavřena nájemní smlouva, se nechutné tahanice budou opakovat. Navrhla proto komisi jejich aukci odložit a privatizovat je začleněním do nově připravované akciové společnosti Městských kulturních domů, která by garantovala doběh smluv. "Rychlost privatizace je jedním ze základních požadavků, které jsou kladeny na činnost okresních privatizačních komisí," zdůvodňuje českobudějovická komise své trvání na aukcích. Veškeré dokumenty k případu proto radnice v tomto týdnu předala na ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci. To by mělo definitivně rozhodnout, zda kulturní střediska v Českých Budějovicích se budou v sobotu skutečně dražit. Basketbalisté zahajují Před víkendovým startem ligy basketbalistů informujeme o přestupech. Obhájce titulu USK Praha se musí obejít bez klíčových hráčů Hrubého a Geršla, kteří po skončení smlouvy přestoupili do Sparty. S profesionální kariérou se rozloučili nečekaně i Hartig s Nečáskem. Sparta kromě zmíněných dvou posil jedná s Američanem Millsem (198 cm vysoké křídlo) a 212 cm vysokým pivotem Tkačenkem z RTI Minsk. Nový trenér Jiří Zídek bude postrádat Bělíka (pracuje v Německu) a Američany Rowlinsona a Walstona, fit je už Cimoradský. NH Anes Ostrava se posílila o ruského pivotmana Jegorova a černého amerického rozehrávače Rogerse. Velké změny jsou hlášeny z týmu nováčka Nový Jičín. Kromě Litevců Vainauskase a Tamkevičuse tu hraje i Ďurček z Trenčína a Musil, Stanislav Petr a Vítek z Olomouce. Nové je také trenérské duo Pekárek a Vojtěch Petr. Téměř beze změny jsou loňský druhý celek BC Prievidza a třetí BVC Ivanovice, dříve Brno). Kromě Nového Jičína je úplným nováčkem 16členného pole ročníku 1992-93 ESSEX Lučenec. z kopané Další překvapení ve 2. kole Anglického ligového poháru: Everton prohrál v Rotherhamu (3. liga) 0:1 a je vyřazen, opakují se zápasy prvoligových s kluby nižších soutěží: Brighton - Manchester U. Druhým finalistou Skotského poháru je Aberdeen. Vyhrál na hřišti Celtiku Glasgow 1:0. Pohár Conmebolu vyhrálo Atletico Minero. Uganda, Mauritánie a Súdán odstoupily kvůli různým důvodům z kvalifikace MS 1994. Disciplinárka ČSFA potrestala SK Č. Budějovice pokutou 3500 Kčs za neukázněné chování části diváků při utkání se Slovanem Bratislava. V čele je Sparta před Slavií (oba 6 b.), bez bodu jen Olomouc. Vydrží Litvínov? DNES NA HOKEJ Čtvrtým kolem se dnes hlásí Federální hokejová liga a nabízí otázku: vydrží Litvínovu plný bodový zisk i po duelu s nebezpečným Kladnem? Tahákem bude také zápas Sparty proti Trenčínu, který zatím jen vzpomíná na mistrovskou formu. Cenzura, nebo ochrana politika? Praha (ben) - Poslanci FS včera odmítli návrh Jany Petrové (ODS), aby byl vládní návrh zákona o sdělovacích prostředcích (tiskový zákon) zařazen na program probíhající schůze sněmoven. Přestože proti němu protestuje řada opozičních i koaličních poslanců, Syndikát novinářů ČR, některé výbory SNR i celostátní odborový svaz hromadných sdělovacích prostředků, neboť omezuje v některých paragrafech svobodu slova, doporučily jej ústavněprávní výbory i sociální výbory FS. Poslanci obou výborů ponechali v textu nejdiskutovanější ustanovení, které stanoví povinnost redaktora umožnit autorizaci rozhovoru, pokud o to zpovídaná osoba požádá. Nejen poslanec Pavel Dostál (ČSSD) to označil za snahu zavřít novinářům ústa. Naopak, někteří poslanci, například z HZDS či KDH, zmíněné ustanovení chápou jako ochranu osoby, která rozhovor poskytuje, v souladu s Listinou práv a svobod. Místopředseda vlády Miroslav Macek (ODS) nám včera k tomuto diskutovanému ustanovení řekl: "Myslím si, že běžné rozhovory, které novinář příkladně s politiky dělá, by této dodatečné úpravě neměly podléhat. Nicméně v rozhovorech, kdy člověk mluví dvě hodiny do mikrofonu a jeho odpovědi budou poté podstatně kráceny, potom, pokud se domluví předem s redaktorem, měl by mít právo autorizace. Navrhovaný paragraf je tedy podle mne v pořádku. Několikrát se mi totiž stalo, že z rozhovoru, který jsem poskytl, byly vytrženy věty či dány do souvislostí, které vytvořily naprosto jiný význam rozhovoru, než byl původní." Les hoří již třetí den Již třetí den včera pokračovalo hašení požáru lesa u Ostrova na Ústecku. Požár vznikl v úterý odpoledne a postupně se rozšířil až na rozlohu osmi hektarů. Jak nám řekl velitel směny okresního útvaru Sboru požární ochrany v Ústí nad Labem kpt. Oldřich Beránek, kromě porostů se při něm vznítila rašelina, která hořela do hloubky 50 cm. Způsobovala nová a nová ložiska požárů. Les se nachází v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Škoda zatím není odhadnuta, jenom náklady na hašení půjdou do statisíců. Na likvidaci požáru se první dva dny podílelo asi 120 lidí - z okresního útvaru Sboru požární ochrany v Ústí nad Labem, vojáci, závodní útvary Palivového kombinátu, Fetuzy a chemičky z Ústí i několik dobrovolných hasičských sborů z okolních obcí včetně německého Rosenthalu. Po neúspěšných zásazích ze země bylo nasazeno i letadlo, které na místo shodilo 1800 litrů vody, nicméně zlikvidovat požár se nepodařilo. Včera se hašení zúčastnili jen profesionálové. Anonymní hlas totiž na linku tísňového volání večer ohlásil, že v prostoru je bomba. Pyrotechnici severočeské správy Policie ČR pročesávali les celý den. televize F 1 8.00 Trh, obchod, finance 8.30 Události, komentáře 9.00 Minuty dne 9.05 Pohledy 10.05 Z očí do očí (Václav Havel - Antonín Přidal) 10.50 Imago 11.30 Satelit 12.00 Minuty dne Přestávka od 12.05 do 15.55 15.55 Minuty dne 16.00 TIPY TELEVIZE F 1 16.10 Romale 16.30 Superset '92 17.15 Minuty dne 17.25 Screensport 18.05 FMV pátrá, radí, informuje 18.40 Kupónová privatizace 20.06 GALA TOURFILM '92 22.40 Události, komentáře 23.15 Borgiové (2.) 0.20 Zprávy 10.05 Číšník 10.20 Král ulice 11.40 Dejte léta životu 12.20 Země neznámá (7.) Přestávka od 12.45 do 15.50 15.50 Zprávy ČTV 15.55 Oáza 16.55 Kanál 93 17.40 Přehled večerních pořadů 18.30 Země neznámá (7.) 19.00 Putování po Americe - Santa Fé 19.20 Noční telefony 20.05 Hříchy pro pátera Knoxe 21.15 Střelecká show 22.05 John McLaughlin + Jonas Hellborg 22.40 Plni nenávisti 24.00 Závěr vysílání 8.30 BBC Breakfast News 13.25 Riviéra (45.) 16.00 Život ve vesmíru 16.30 Písničky MCM 17.00 Paříž - Peking 17.30 Newsfile, jazykový klub 18.00 Screensport 18.30 Tenis revue '92 19.40 Písničky MCM 20.05 Putování po zemi a po nebi 21.00 Vadí?... Nevadí! 21.45 Móda '92 22.00 Američan v Bourges 22.25 Chytila patrola prostitutku 22.55 Männermagazin 1.00 Zpravodajství CNN 2.00 Noční proud MCM Při hodnocení Miloševiče se ve světě velmi přehání TVRDÍ JUGOSLÁVSKÝ PREMIÉR PANIČ Washington - Získali jsme více, než jsme očekávali, prohlásil o své cestě do USA jugoslávský premiér Milan Panič. Za "fantastický přelom" přitom označil svou schůzku s ministry zahraničních věcí pěti stálých členských zemí Rady bezpečnosti OSN. Zdůraznil, že americká strana v osobě Lawrence Eagleburgera poprvé otevřeně podpořila jeho mírový plán. Premiér se při setkání s novináři zastal srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, když řekl, že je nepochopitelné a nepřípustné, co všechno se o něm ve světě říká. Pochvalně se zmínil i o srbském předákovi v Bosně Radovanovi Karadžičovi. Je, či není Jugoslávie členem Organizace spojených národů? JEJÍ VLAJKA OPĚT V NEW YORKU New York - Jugoslávská vlajka s rudou hvězdou včera opět zavlála před sídlem Organizace spojených národů, která se v úterý rozhodla zbavit Jugoslávii práva zasedat ve Valném shromáždění. V jeho sále je také nadále pro Jugoslávii vyhrazený stůl. Po středečních diplomatických manévrech, při nichž byla vlajka několikrát na stožáru a poté opět stažena a kdy zejména Spojené státy požadovaly odstranění všech stop po Jugoslávii ze sídla organizace, zřejmě pro včerejšek převládl názor, že Jugoslávie je i nadále členem OSN a že počet členských zemí je tedy stále 179. Prohlubuje se tím tedy jistý právní zmatek kolem Jugoslávie. Lux a biskupové kritizovali Klausovy výroky o církvi Praha - Předseda KDU-ČSL Josef Lux i čeští a moravští biskupové včera kritizovali výroky premiéra a předsedy ODS Václava Klause týkající se katolické církve, otištěné v Českém deníku. V článku premiér Klaus mj. uvedl: "Katolická církev začíná hrát roli, která je naprosto neadekvátní jejímu postavení a několikahodinové televizní přenosy z Velehradu byly tou poslední kapkou v celé věci." Klaus prohlásil, že skončila etapa, kdy všichni brali církev jako jednu z institucí nejvíce postižených minulým režimem a maximálně ji podporovali. "Nyní již nastala etapa, kdy to již není třeba dělat, kdy již je třeba dávat podporu někomu úplně jinému," zdůraznil premiér. Klausův tón označil Lux za tvrdý a nerudný. Řekl, že premiérovo stanovisko nelze chápat jinak než jako výraz momentální nevyrovnanosti. "Slova jako 'poslední kapka' či 'je třeba dávat podporu někomu úplně jinému', to jsou slova konfrontace. Snaha navodit protikřesťanskou atmosféru či rozdělit křesťany na katolíky a ostatní, to zde již v historii několikrát bylo," řekl Lux. "Představa, že bude kdokoli ovlivňovat televizi a bude rozhodovat o tom, že to či ono je poslední kapkou tohoto vysílání, je pro nás absolutně nepřijatelná," zdůraznil. Čeští a moravští biskupové vyjádřili nad Klausovými výroky politování."Naše postavení v této zemi je dáno její ústavou, a nikoli pouze přáním kteréhokoli představitele veřejného života," uvedli biskupové v prohlášení podepsaném arcibiskupem pražským a primasem českým Miloslavem Vlkem. "Nezdá se nám adekvátní pro představitele demokratického státu chtít určovat, co televize má, nebo nemá přenášet. Odmítáme proto mentorování za to, že se jako církev chováme svobodně," konstatují biskupové. Uvádějí, že je nutno usilovat o nezávislost církve na státu. S názory předsedy vlády nesouhlasí také předseda KDS Václav Benda. Zároveň doporučuje chápat zmíněný článek jako soukromé stanovisko premiéra. Dvouletého Honzíka Slezáka utěšuje jeho matka před operací, která měla dítěti navrátit sluch Zákaz freonů do roku 1996 Praha (li) - Výroba, dovoz a užívání látek ničících ozón bude v České republice úplně zakázána od 1. ledna 1996. Již od počátku příštího roku bude zakázán dovoz výrobků, v nichž jsou tyto látky obsaženy. Dovoz sprejů, obsahujících freony, má skončit dnem nabytí účinnosti zákona, který včera přijal parlament. Nejškodlivější z látek způsobujících ozónovou díru, tzv. halony, budou zakázány od 1. ledna 1994. Výrobky obsahující freony budou podle zákona muset být zřetelně opatřeny textem "Výrobek obsahuje látky ničící ozónovou vrstvu Země". Výrobci nebo dovozci budou zatím povinni platit za každý kilogram látek ničících ozón 100 korun. Pokuta za porušení zákona činí 2500 až 500000 korun. Ministr průmyslu Vladimír Dlouhý vyjádřil obavy z dopadu zákona na některé podniky. Upozornil, že po zákazu freonů bude v republice kolem 250 tisíc neopravitelných chladniček v hodnotě kolem dvou a půl miliardy korun. Pro zákon hlasovalo 141 poslanců z dvousetčlenné sněmovny. K zákazu je ČR vázána mezinárodními dohodami. Největší zájem byl o banky Praha (or, tma) - Akcie jen několika málo podniků se v první aukci RM-Systému prodávaly za ceny na horní hranici cenových pásem. Tato pásma vyhlásil organizátor trhu jako určující hranice pro prodej a koupi. Znamená to, že například u společnosti Aero bylo prostřednictvím RM-Systému možno obchodovat s akciemi pouze v rozpětí 194 až 292 korun za kus v nominální hodnotě jeden tisíc korun. Uskutečnily se obchody s 3995 akciemi tohoto podniku v objemu 775 tisíc korun. To znamená, že dosažená tržní cena akcie firmy je 194 korun, tedy dolní hranice určeného rozpětí. Podobně v případě Hotelu Palace Mariánské Lázně, který měl určené rozpětí 24 až 36 tisíc korun, a stal se tak nejdražší firmou v nabídce prvního obchodování, byla prodána jediná akcie, a to za dolní hranici ceny. Akcie bankovních domů se obchodovaly za spodní hranice cenových rozpětí, což potvrdilo teorii, že byly v kupónové privatizaci spíše nadhodnocené. U Investiční banky bylo dosaženo objemu obchodů 1.32 milionů korun při ceně 3809 Kč, u Komerční banky 1.25 milionů korun při ceně akcie 3600 korun a u Živnostenské banky 720 tisíc korun za shodnou cenu. Akcií České spořitelny bylo obchodováno za 1.6 milionů korun při ceně 1929 Kč, což je cena o 14 procent nižší, než byl střed cenového rozpětí. Naopak například s akciemi Podniku výpočetní techniky se obchodovalo na horní hranici cenového rozpětí, tedy za 1200 korun. Celkem změnilo majitele 221 akcií v tržní hodnotě přes 265 tisíc korun. Akcie PVT jsou obecně považovány za dobrou investici, tato firma se totiž úzce podílí na průběhu kupónové privatizace a je také mateřskou společností organizátora trhu s cennými papíry RM-Systém. Jak se předpokládalo, za horní hranici cenových pásem byly obchodovány také akcie Vodních staveb Temelín (801 Kč), které se po rozhodnutí vlády dostavět atomovou elektrárnu stávají velmi zajímavými. Podobně akcie Štěrkoven a pískoven Veselí nad Lužnicí (1321 Kč) a Západokamene Plzeň (1334 Kč) dosáhly horní hranice cenového rozpětí. Patnáct procent nad středem cenového rozpětí se obchodovalo s akciemi ČKD Praha (128 korun). Objem obchodů dosáhl 1.33 milionu korun. Potvrdila se tak teorie, že o akcie této firmy bude poměrně velký zájem, protože byla v kupónové privatizaci výrazně podceněna. Akcie elektrárenské společnosti ČEZ, které jsou považovány za poměrně kvalitní, byly obchodovány na dolní hranici cenových rozpětí (727 korun) v objemu 436 tisíc Kč. Za 1.1 milionu Kč se prodaly akcie finanční společnosti, Finop a to také na dolní cenové hranici (800 korun) Překvapivě se obchodovalo s akciemi firmy Investa, která je již rok v likvidaci a do kupónové privatizace se dostala omylem. Prodalo se jich za 13432 Kč při ceně 292 korun (dolní hranice). Seznam obchodovatelných akcií a nových cenových pásem RMS přineseme v sobotním vydání. Nabídka obligací pomalu roste Praha - Jednou z osvědčených forem spoření je kromě ukládání peněz v bankovních ústavech také nákup cenných papírů. K nejběžnějším z nich patří obligace (dluhopisy), které podnik vydává s cílem rychlého získání kapitálu. Občané, kteří si obligace koupí za určitou nominální hodnotu, je mohou po uplynutí doby splatnosti opět vyměnit za finanční prostředky zvýšené o předem stanovený úrok. Daň z úroků činí u obligací 25 procent. Investory by měly zajímat hospodářské výsledky emitenta, z nichž lze usoudit, jestli nákup obligací nepřináší příliš velké riziko. Pro drobné investory bude patrně důležitým údajem také výše tzv. nominální (jmenovité) hodnoty, podle níž mohou zvážit, zda nákup obligací je pro ně vůbec dostupný. Od 22. června začala prodávat Česká spořitelna ve svých pobočkách obligace elektrárenské společnosti ČEZ. Jejich nominální hodnota je 10 tisíc korun a garantovaný roční úrok 16.5 procenta. Doba splatnosti (pokud nedojde k předčasnému vyplacení) je pět let (k 25. červnu 1998). Občané si mohli dluhopisy za nominální hodnotu zakoupit do letošního 25. června, nyní je možné obligace pořídit pouze za cenu alikvótně zvýšenou o nabíhající úrok. Rovněž Komerční banka vydala 3. května dluhopisy cenově dostupné občanům s pětiletou lhůtou splatnosti. Jejich nominální hodnota je opět 10 tisíc korun. Úrokový výnos je v prvním roce dán pevnou sazbou 17 procent a v dalších letech pohyblivě - podle vývoje finančního trhu a inflace. Sedmnáctiprocentní úrok se tedy může snížit. Nákup za nominální hodnotu již skončil, podobně jako v předchozím případě si občané mohou obligace zakoupit u všech poboček Komerční banky za tržní cenu. Úroky se u těchto obligací vyplácí dvakrát za rok. Obligace s nominální hodnotou jeden, pět, deset a dvacet tisíc korun splatné 31. prosince 1995 vydal v roce 1991 také podnik TOS Kuřim. Mají fixní úrok osmnáct procent plus pohyblivý úrok až šest procent podle dosažených hospodářských výsledků. Výplata úroků se provádí jednou ročně. Všechny uvedené obligace jsou obchodovatelné na Burze cenných papírů Praha. Při obchodování platí majitel obligací v závislosti na objemu finanční operace příslušný poplatek. Mezinárodní herecká pyramida Chrudim - Šest mladých herců a hereček: Australan Robert Parsons, Češka Kristyna Maděričová, Francouz Philippe Rodriguez-Jorda, Japonec NoriyukiSawa, Němka Bettina Vielhaberová a Řekyně Ekaterini Antonakaki. Šestice, jeden lidský hlas, pyramida postavená na špičce a v pozadí režisér Josef Krofta - tak začíná mezinárodní divadelní projekt Babylónská věž. Světovou premiéru měl na konci června ve francouzském Charleville Meziéres, v úterý se představil na přehlídce Loutkářská Chrudim a oficiální premiéra české verze představení se uskuteční v pondělí na scéně pražského Divadla v Celetné. Hrát se bude každý den až do konce července, na jaře vyjedou na evropské turné, které zakončí vystoupením na festivalu v Avignonu. První impuls k Babylónské věži získal Krofta před dvěma lety, když vedl stáž v Charleville Meziéres: "Pracoval jsem s šestadvaceti stážisty a slyšel od nich angličtinu v nejrůznějších verzích. Původní podoba byla ovšem mnohem monumentálnější - opíjeli jsme se představou, že takové poselství bude zajímat celý svět. Nyní jde o setkání čerstvých absolventů a studentů dvou škol." Fakt, že hrají "jen" studenti, kvalitu představení nikterak nesnižuje. Inscenace není rekonstrukcí jedné biblické legendy - zmatení jazyků je jenom klíčem k dějinám, jimiž prochází šest "vylosovaných diváků". Konstrukce pyramidy - výprava Petr Matásek - se stává divadlem světa, jevištěm, na němž je humor o několik odstínů mrazivější než v Kroftových "drakovských" inscenacích. Trochu nezvykle zní i komentář - místy mnohomluvně až pateticky. Tenhle pocit však okamžitě mizí ve vrcholných scénách - třeba když si lidé rozeberou končetiny sochy klauna-Krista namísto kyjů, aby s nimi bojovali za pravou víru... Na vzniku inscenace se vedle International Institut de la marionnette z Charleville Meziéres podílela pražská DAMU, a především Mezinárodní institut figurativního divadla při divadle Drak z Hradce Králové. "Chceme uvádět loutkové divadlo do širších souvislostí, se stejnou prestiží a respektem, s jakými se díváme na ostatní druhy umění," říká o zaměření institutu Josef Krofta. "Připadám si jako kamikadze. Rozjíždíme věc, která by nás nemusela zajímat. Většina divadel se dnes podvoluje tlaku, aby z něčeho ubírala, my přidáváme." První muž kontroly a ODS Černé předpovědi, že Nejvyšší kontrolní úřad nezahájí v dohledné době práci a kontrola v této zemi se zastaví, se nenaplňují. Václav Havel včera jmenoval nejen prezidenta úřadu, ale i jeho viceprezidenta. Volbou exposlance ODS Lubomíra Voleníka na post v NKÚ nejvyšší však nebyl naplněn jeden z předpokladů koalice, totiž nezávislost prezidenta kontrolního úřadu na jakékoliv politické straně. "Nebaví nás poslouchat kritiky opozice, že tam prosazujeme své lidi," děl prakticky před měsícem Václav Klaus. Nestranickou osobnost, na níž by se koalice byla schopna dohodnout, se ale přes všechnu snahu nepodařilo nalézt. Je tedy jmenování Lubomíra Voleníka chybným rozhodnutím? Už hlasování ve sněmovně prokázalo, že není. Ve druhém kole volby získal podporu nejen ODS a KDS a na rozdíl od prvého i KDU-ČSL, ale také opozičních poslanců ČSSD, HSDMS i Hiršových liberálů. Důvodů, proč část opozice zvedla ruku pro člena Klausovy strany, je více, dva jsou zřejmě podstatné: Logicky je to vždy opozice, která nemá zájem, aby kontrola ve státě nefungovala. To hrozilo v případě, že nebude zvolen ani prezident, ani viceprezident. Druhým důvodem byla osobnost Lubomíra Voleníka, který si již ve federálním parlamentu získal právnickou erudicí a charakterem respekt nejen koaličních souputníků, ale i opozice. Je únosné další setrvání prezidenta NKÚ v nejvlivnější vládní straně? Je jasné, že členská legitimace automaticky nezakládá osobní závislost na politické straně, a stejně tak její vrácení neprovází okamžitý přerod myšlení. Nicméně NKÚ je nezávislým orgánem kontrolujícím hospodaření státu a z tohoto důvodu, přestože to zákon neukládá, by se slušelo, aby nový prezident nestraníkem byl. Devět let bude řídit kontrolu ve státě, přičemž vystoupení z ODS (nikoli jen pozastavení členství) by naznačilo všem, jakým směrem se "jeho" úřad hodlá ubírat. Hranice povede korytem Moravy Praha (km) - Státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskem by měla vést korytem řeky Moravy. Tato řeka dosavadní administrativní hranici mezi okresy jižní Moravy a západního Slovenska na několika místech protíná. Včera se na tom v Praze shodla společná česko-slovenská rozhraničovací komise. Při vytyčování hranice nepřijde ani jedna země o své území, protože změny na pomezí jsou založeny na principu výměny území za území. Státní hranice by měla být vytyčena do roku 1995. víkend v pohybu Za rozhledem na Praděd. V pátek 100 km od 20 do 22.30 od budovy ČSD v Olomouci, hlavního nádraží. Cíl na vrcholu Pradědu. SOBOTA: Pěšky na Praděd, 38 km z Rýmařova-náměstí, 7 až 9 hod. Krajem malířů Vysočiny. 50, 35, 20 km od tělocvičny v Hlinsku 6 až 9 hod. Plavecký svaz chce podíl na výhrách TRENÉR KOČAŘ: NEJEDNEJTE SE ZÁVODNÍKY JAKO S HLUPÁKY! Praha (pa) - Plavečtí reprezentanti České republiky by měli odevzdávat ze svých peněžních výher v zahraničí 20 procent svazu a dalších dvacet procent svému trenérovi. Žádá to alespoň Český svaz plaveckých sportů v dopise, jímž se obrátil na všechny přední závodníky. Připomíná v něm, že podle pravidel Mezinárodní federace FINA by závodník měl svazu odevzdat všechny peněžní výhry, jež mu pak budou zpětně vyplaceny až po skončení jeho závodní činnosti. Český svaz však toto přísné pravidlo uplatňovat nehodlá, uvádí se v dopise. Podíl ze svých prémií odevzdává pouze plavkyně Hana Černá, u ostatních trenérů a závodníků žádost svazu, podepsaná jeho předsedou Miroslavem Šandou, vzbudila rozpaky, nelibost, až rozhořčení. "Jednejte se závodníky jako s partnery, a ne jako s hlupáky," píše ve své odpovědi předsedovi svazu brněnský trenér Michal Kočař. "Zaplaťpánbůh, že už minuly doby, kdy nejrůznější orgány rozhodovaly o soukromém majetku občanů, jímž peněžní výhry závodníků nepochybně jsou." Trenér Kočař míní, že tento problém lze upravit pouze smlouvou mezi závodníkem a svazem, ale žádné takové smlouvy nebyly podepsány. Jiří Kyněra, trenér olympijské finalistky Olgy Šplíchalové, potvrdil, že jeho svěřenkyně zatím žádné peníze svazu neodevzdala. "Když svaz něco chce, ať předloží závodníkům smlouvu," řekl. "Náš dopis apeluje na dobrou vůli," prohlašuje generální sekretářka svazu Ludmila Adlerová. "Vzájemné vztahy dáváme do roviny morální povinnosti, neboť svaz předním závodníkům hradí všechno včetně kapesného. Je to výzva k džentlmenské dohodě." Trenéři přesto dál hovoří o jistém druhu vypočítavosti a pozastavují se zejména nad tou částí dopisu, v níž se píše o tom, že "příspěvky umožní zahraniční starty mladším i méně úspěšným kolegům české reprezentace." "Co kdyby tak někdo z členů výkonného výboru svazu přispíval na tyto méně úspěšné závodníky ze svých příjmů?" klade řečnickou otázku trenér Kočař. V zákulisí se hovoří i o tom, že svaz na odevzdané částky nevydává žádná potvrzení a že "bůhví kam se ty peníze podějí." "To je čirý nesmysl," prohlašuje sekretářka Adlerová, "na jakoukoli částku potvrzení samozřejmě vydáváme. Podrážděnou reakci na náš dopis považuji ostatně za naprosto neadekvátní." Nositel Čestné legie obdržel pozitivní lustrační osvědčení Zástupkyně mluvčího ministra vnitra Beata Berníková na náš dotaz, zda může potvrdit pozitivní lustraci profesora Svobody, odpověděla, že takové informace ministerstvo neposkytuje. Lustrační osvědčení jsou žadatelům zasílána do vlastních rukou a ti je předkládají svým nadřízeným. Ministerstvo je vydává pouze na základě registrů svazků, kategorií B se v případě odvolání pozitivně vylustrovaného žadatele zabývá soud. Profesor Svoboda, který právě působí v Itálii, nám v telefonickém rozhovoru svou pozitivní lustraci potvrdil, řekl však, že nijak nesouvisí s jeho rezignací na funkci ředitele Laterny magiky ze dne 30. května; administrativní místo prý nikdy nechtěl zastávat, hodlal zůstat uměleckým šéfem. "Mám čisté svědomí. Samozřejmě kolem mě kroužila spousta lidí, ale bral jsem to tak, že jsem hlídané zvíře, protože jsem jezdil každý týden někam. Nikdy jsem nic nepodepsal. Nerad bych po padesáti letech práce v Národním divadle a v Laterně magice odcházel s tímto označením, proto jsem se prostřednictvím právního zástupce obrátil na soud," řekl J. Svoboda. První soudní stání by se mělo konat koncem července. Řád Čestné legie mimo jiné obdrželi Václav Havel, Pavel Tigrid a Milan Kundera. Schválen konzervační program Praha (is) - Do roku 2000 by mělo dojít k postupnému omezení těžby uranu v ČR ze současných 950 tun na 300 až 500 tun ročně. Uvedl to včera ministr hospodářství České republiky Karel Dyba. Jak dále řekl, poradou ekonomických ministrů schválený konzervační program sice povede k prvotnímu omezení těžby této suroviny, ale zároveň umožní její rychlé obnovení. Tato situace by mohla nastat v tom případě, že těžba by se stala ekonomicky výhodná, např. po změně ceny uranu na světových trzích. Ministři průmyslu a financí dostali v této souvislosti za úkol vypracovat plán výdajů, které jsou s útlumem těžby spojeny, včetně odškodnění horníků. Liberec bude asi stavět nemocnici Liberec (ouš) - Liberecká nemocnice se ani při rekonstrukci nemůže stát moderním zdravotnickým zařízením. Vedení nemocnice proto prosazuje stavbu nového areálu na kraji města. Nemocnice totiž leží ve středu města, kde stavbě nových budov brání hustá bytová zástavba. Podle technického ředitele nemocnice Milana Trpišovského by nový areál s 800 lůžky stál zhruba 1.5 miliardy korun, přibližně stejně by stálo vybavení. Další pacient obětí dentisty s virem AIDS Akron (Ohio) - V Akronu v americkém státě Ohio zemřel již třetí ze šesti pacientů, o nichž se předpokládá, že se nakazili virem AIDS od dentisty, u kterého vyhledali ošetření chrupu. Smrt Johna Yecse (36) přišla měsíc poté, co zemřel 33letý Richard Driskill. První obětí byla v roce 1991 23letá Kimberly Bergalisová. Dentista David Acer z Jensen Beach na Floridě zjistil v roce 1986, že je nakažen virem HIV, a o rok později se u něho projevily symptomy choroby AIDS. Přesto však pokračoval v lékařské praxi téměř až do své smrti v roce 1990. V okolí Srebrenice vypukl požár Sarajevo - Rozsáhlý požár vypukl ve středu z neznámých příčin ve východobosenské muslimské enklávě Srebrenica, kterou Rada bezpečnosti OSN vyhlásila za jednu ze šesti tzv."bezpečných zón". Informoval o tom včera sarajevský rozhlas. Ničivý požár, který ohrožuje celou Srby obléhanou oblast přeplněnou uprchlíky, dosud nebyl lokalizován a podle agentury Reuter bude v parném letním počasí obtížné živel zkrotit. Další východobosenská "bezpečná zóna" Goražde byla podle sarajevského rozhlasu ve středu terčem útoků. Bělehradská agentura Tanjug včera oznámila, že muslimské vládní síly zaútočily na Doboj v severní části země. O nočních ozbrojených střetech srbských a chorvatských jednotek ve východochorvatském Vinkovci a také Karlovaci jižně od Záhřebu informoval chorvatský rozhlas. Obléhaná bosenská metropole Sarajevo prožila včera poměrně klidnou noc, kterou podle místních zdrojů narušilo pouze několik střel a sporadická palba z ručních zbraní v okolí města. Pět amerických, jedno německé a jedno francouzské letadlo shodily v noci na včerejšek nad východní Bosnou 49 tun nákladu mezinárodní pomoci pro obyvatelstvo v oblasti města Goražde. Všech sedm letadel se nad ránem bez komplikací vrátilo na základnu u Frankfurtu nad Mohanem. Ve středu byly také obnoveny lety německého vojenského letectva z italské Falconary do Sarajeva, které byly pozastaveny 16. června. Do obklíčeného bosenského hlavního města dopravily dva stroje C-130 Transall 15 tun nákladu. Běťák CO ZNAMENÁ MOJE JMÉNO Běťák Jedna čtenářka z Luhačovic by chtěla znát původ tohoto příjmení, které se častěji vyskytuje v podobě Běták (s nezměkčeným -t-). Dodejme ještě, že existuje i varianta Beták a že od základu Bět- nebo Bet- byla odvozena příjmení Bětík (Betík), Betáš a Betuš. Snad bychom mohli rodinu těchto příjmení ještě rozšířit, ale zatím se spokojme s příjmeními, která jsou uvedena v brněnském telefonním seznamu. Je zřejmé, že se příjmení Beťák dělí na základ Bět- a na příponu -ák, před kterou se změkčuje souhláska -t-. Hledáme-li původ základu, vytane nám patrně na mysli křestní jméno Běta. Pravda, ze ženských jmen se příjmení tvoří mnohem řidčeji než ze jmen mužských (žena to neměla v minulosti snadné), ale v daném případě jde skutečně o odvozeninu od jména ženského. Jak vzniklo jméno Běta? Krácením původního křestního jména Alžběta, což je česká úprava latinské podoby Elisabeth(a). Latina převzala toto jméno z řečtiny, a ta si je půjčila z hebrejštiny (Elišebah, popř. Elišewah). Podle prof. Frant. Kopečného znamená hebrejské jméno, které se rozšířilo v křesťanském světě jako jméno biblické, doslova "můj Bůh je přísaha". Slovo šebah, které tvoří druhou část jména, znamená původně "sedm", ale v daném případě vyjadřuje přísahu na toto posvátné číslo. Zemřel kritik Jan Lopatka Praha - Významný literární vědec a přední kritik Jan Lopatka ukončil svůj život ve věku třiapadesáti let v pátek 9. července v Praze. Publikovat začal záhy a v šedesátých letech se stal největší nadějí mladé kritiky. Spolupracoval tehdy s mnoha periodiky včetně Literárních novin a řídil kritickou část časopisu Tvář. Pro normalizátory byla opravdovost jeho kritických názorů nepřijatelná. Dlouhých dvacet let přežíval, jak se dalo - byl noční hlídač, umývač nádobí v Klementinu, uklízeč, účetní u stavební firmičky - literaturu však nikdy neopustil. Spolupracoval s různými samizdatovými edicemi a sám vydával Kritický sborník, podzemní revue, která tříbila ineditní literární projevy a díky myšlenkové úrovni získala v roce 1985 cenu Jana Palacha. V temných letech býval pro přátele svou vyrovnaností a ironickou skepsí zdrojem optimismu. Polistopadový vývoj se navenek jevil jako jeho velká satisfakce. Byl vnímán jako nejpronikavější literární kritik, redakčně působil v obnovených "literárkách" a od letoška v prestižním Respektu, byl šéfredaktorem nyní již oficiálního Kritického sborníku, vedl kritický seminář na filozofické fakultě, zasedal v nejrůznějších komisích, porotách, výborech a redakčních radách. Vydal reprezentativní soubor svých statí (Předpoklady tvorby, 1991) a organizoval významné kulturní akce jako třeba poláčkovskou konferenci v Rychnově nad Kněžnou. Nepříliš potěšený Prost Silverstone - Francouz Alain Prost sice v neděli vyhrál svůj padesátý závod formule 1, Velkou cenu Anglie, ale přes úsměv na stupních vítězů jinak příliš spokojen nebyl. "Takhle jsem si padesáté vítězství nepředstavoval, rád bych vyhrál za jiných podmínek," řekl Prost k tomu, že jeho stájový spolujezdec Angličan Damon Hill musel odstoupit 17 kol před koncem z 1. místa pro technickou poruchu na svém voze Williams. "Damon asi přetočil motor, proto zřejmě z auta vyšlehly plameny," dodal Prost. Damonův otec Graham se sice dvakrát stal mistrem světa, ale Velkou cenu Anglie nikdy nevyhrál. Hill junior byl v Silverstone na nejlepší cestě ke svému prvnímu vítězství ve F1. Než zastavil, zajel rekordní kolo průměrem přes 228 km/h. "Jsem zoufalý tím víc, že se snažím dělat svou práci, jak nejlépe umím, ale potom se pokazí něco, co nemohu ovlivnit," řekl Hill sledující závěr závodu z boxů. Nebyl ovšem sám, koho potkala smůla. Brazilec Senna jel sice na McLarenu s vylepšeným motorem Ford, jenže v posledním kole mu došel benzín. Američan Andretti letos potřetí nedokončil ani první kolo, když hned po startu vyjel z trati. V mistrovství světa F1 zbývá ještě sedm závodů, z dosavadních devíti vyhrál Prost šest a vede před Sennou o 20 bodů. Výbuch v šatně Barum Continental Otrokovice (do) - Krátce po třetí hodině ranní se včera šatnou jednoho z provozů firmy Barum Continental v Otrokovicích rozlehl výbuch, který způsobila podomácky vyrobená výbušnina, přinesená jedním z pracovníků. Jeho kolega chtěl patrně vystrašit dalších šest lidí, kteří se v tu chvíli v šatně nacházeli, a ženě odklepávající popel z cigarety do popelníku nasypal trochu výbušniny pod padající popel. Výbušnina od žhavého popela chytila takovou silou, že muži sypajícímu dosud neidentifikovanou látku do popelníku výbuch těžce poranil obě ruce a obličej. Po ošetření byl zraněný ihned převezen na kliniku plastické chirurgie v Brně. Nemám nerudný vztah k církvím, říká Václav Klaus V deníku Telegraf jste nedávno uvedl, že reformní období v podstatě skončilo. Jak však hovořit o konci reformy, když není například dovršena privatizace - jeden z úhelných reformních kamenů? "Záleží na tom, co si představujeme pod pojmem reforma. Pokud tím myslíme základní institucionální změny v podobě změny zákonů, logiky hospodářské politiky a mechanismů jejího uskutečňování, pak jsem skutečně přesvědčen, že reformní Rubikon byl překročen." Podle vás již tedy u nás funguje skutečný trh? "Trh je mechanismus, kde se k výsledku dospívá vzájemnou interakcí rovnoprávných subjektů, z nichž žádný nemá nařizovací či donucovací právo vůči druhému. Takový mechanismus již byl i zde vytvořen. Samozřejmě náš trh není ještě dostatečně kvalitní, není to 'strong market' neboli silný trh. Proto musíme náš slabý trh dál kultivovat a prohlubovat a naplňovat poloprázdnou krabičku plnohodnotným obsahem. Ale to už není reforma." V liberálních společnostech patří tradičně k trhu i určitá obchodní morálka a etika. Na cestě k podnikatelským ctnostem jsme se ale k Rubikonu příliš nepřiblížili. "Etika podnikání samozřejmě k trhu patří, stejně jako k chování člověka patří etika mezilidských vztahů. O tom nemusíme diskutovat a čím víc nás přijme principy tržní etiky za své, tím lépe. Problém je v tom, že existuje poměrně malá možnost etiku trhu naoktrojovat zvnějšku nějakým zákonem, vysvětlovací či donucovací kampaní. Každý z nás má své preference, každý hraje s okolím svou hru a snaží se své zájmy na trhu maximalizovat. Trh prostě počítá s člověkem, jaký opravdu je. Čím je však trh kvalitnější a konkurence silnější, tím menší prostor zde zbývá pro neetické jednání. Cesta k etice podnikání tedy vede zejména přes zkvalitňování trhu a nikoliv přes zásahy zvenčí." Nicméně jedním z morálních korektorů, nezávislých na podnikatelském systému, byla v liberálních společnostech vždy církev. Vy jste nedávno popudil proti sobě klérus a křesťanské strany prohlášením, že katolická církev začíná hrát neadekvátní roli v této zemi. Pan předseda Lux označil vaše slova za nerudná. Máte vskutku k církvi nerudný vztah? "Nerudný vztah k církvi určitě nemám. Nerudnost vidím spíše na straně druhé. Pan předseda Lux se nemůže smířit s tím, že podpora jeho křesťansky orientované strany je taková, jaká je. Což ho, myslím, vede ke křečovitým formulacím. Nic tak dramatického jsem proti církvi neřekl. Pouze jsem upozornil, že se blížíme do normální fáze vývoje této země, kdy již není třeba, aby ti, co nemají s církevní ideologií nic společného, cítili jako vnitřní povinnost účastnit se každé církevní oslavy a říci při každé příležitosti o církvi něco pozitivního. A to hlavně proto, aby na každém kroku demonstrovali jasný rozchod s ideologií komunistického režimu, pod nímž právě církev velmi trpěla." Označí-li však premiér televizní přenos bohoslužby z Velehradu za "poslední kapku", zní to téměř jako by stát vyzýval církev na souboj. "Tady vůbec nešlo o stát versus církev. Tady šlo o to, že Václav Klaus polehává s bolavými zády, má více času sledovat televizi a poslouchat rozhlas, a když mu ze všech stran zabírají obrazy bohoslužeb, tak si říká: Ejhle, to byla právě ta kapička, kdy jsem si naplno uvědomil, že se blížíme do té nové, normálnější fáze." Normální fáze však předpokládá i odluku církve od státu. "Čím dříve se tak stane, tím lépe. Mám ale pocit, že církev s odlukou až tak nespěchá. Takový ten smíšený systém, jakési polosvětlo či polostín je pro mnohé velmi výhodný. Ale to není jen případ církve." Jak byste dnes charakterizoval naše vztahy se Slovenskem? "Řekl bych, že i zde se dostáváme do normální situace standardních vztahů se sousedem." Pokládáte za standardní, když se s Mečiarovou vládou nelze téměř na ničem rozumně dohodnout? "To je optický klam. My jsme se v posledních šesti měsících dohodli se slovenskou vládou na neskonale více věcech než s ostatními vládami dohromady. Vaše otázka nepostrádá minulé vidění, kdy vztahy se Slovenskem byly něčím vysoce specifickým a my jsme byli povinni dohodnout se ve jménu udržení stability na mnoha věcech včetně klidného rozdělení federace. Nyní jsou zde ale dva svébytné státy, které když se na něčem neshodnou, neznamená to žádné fundamentální ohrožení. S Rakouskem jsme se neshodli třeba v záležitosti Temelína, s Polskem nedošlo k dohodě o odstranění diskriminačních opatření vůči našim škodovkám na tamním trhu. Ale normální sousedské vztahy přitom nijak narušeny nebyly." Jenže neschopnost dohodnout se na hraničním režimu je problém vyššího kalibru než problém vývozu aut. "Náš rozhovor jsme začali debatou o tom, že svět se dělí na interakční subjekty, z nichž každý hájí svůj zájem a žádný není nadřazen druhému. V našem zájmu je rychle vyřešit otázku hranic, zatímco zájem Slovenska je opačný. A my v tomto interakčním světě nejsme vůči Slovensku v situaci, kdy si můžeme něco vyvzdorovat nebo prosadit příkazovým systémem. Máme pouze možnost dohody nebo jednostranného aktu. Jiné řešení prostě neexistuje a není důvod to jakkoliv dramatizovat." Můžete potvrdit, že česká vláda byla připravena, pokud by Maďarsko zablokovalo vstup Slovenska do Rady Evropy, pozastavit naše členství v této organizaci do doby, než bude přijata také Slovenská republika? "Vláda o něčem takovém nikdy nejednala. Podobný názor existoval pouze v kategorii úvah, které jsem konzultoval s řadou ministrů i dalších politiků. Šlo o variantu, jež by byla výměnou za něco z toho, co se nám právě nedaří dohodnout například v oblasti dělení majetku nebo již zmíněné hranice. Skoro jsem měl pocit, že takovýto 'pay off' by mohl být v konečném výsledku pro nás pozitivní. Ale opakuji, byly to jen nezávazné úvahy." Mluví se často o jakési rozeklanosti české zahraniční politiky, kdy na jednom názorovém pólu stojí prezident, na druhém premiér a někde mezi nimi balancuje ministr zahraničí. Pociťujete něco takového? "Absolutně ne. Prezident, ministr zahraničí i já neustále odpovídáme novinářům, pronášíme desítky projevů a všechna tato vystoupení prostě nemohou být zcela identická. Někdo z nás zdůrazní více jednu věc, druhý další, někdo si troufne jít do exponovanějšího a emotivnějšího problému, další zase pronese úřednický, sterilní projev, který je bezvadný jenom tím, že si ho nikdo nepovšimne. Když mi například kdosi z x-tého odboru ministerstva zahraničí pošle projev pro vystoupení v Budapešti, který je na computeru napsanou neutrální kašičkou, tak ho prostě hodím do koše a přednášet ho nebudu. To neznamená, že by míra rozeklanosti projevů prezidenta, ministra zahraničí a mých nějak překročila únosný rámec." Je pravdou, že vám v minulých dnech předal ministr zahraničí Zieleniec písemnou žádost o demisi? "To je naprostý nesmysl." Názorové rozdíly mezi premiérem a ministrem zahraničí se projevily například po vašem oznámení, že koalice hodlá vytvořit komisi pro dialog se sudetskými Němci. Zveřejnění tohoto úmyslu jen několik hodin po sudetoněmeckých dnech označil ministr Zieleniec za chybu. "Respektuji názor pana ministra, ale za chybu to nepovažuji. Myslím, že načasování zmínky o dlouho diskutovaném úmyslu zřídit tuto komisi je naprosto irelevantní. Vždyť sudetoněmecký problém je dlouhodobý a permanentní. A jeho zesílení v poslední době je dáno jak rozpadem Československa, tak blížícími se volbami v Německu. Právě v této souvislosti považuji za dobré každému sdělit, že lze očekávat ještě další eskalaci tohoto problému, kterou prostě budeme muset ustát. Já jsem na to připraven." Nepůsobí však dojmem bezradnosti, když vláda oznámí svůj úmysl vést na vhodné úrovni dialog se sudetskými Němci, pak od toho ODA uteče a sám premiér nakonec oznámí, že signalizovanému dialogu nedává zelenou? "Takovýmto úvahám opravdu nerozumím. Svou aktivitu vyvíjíme v neustále se měnícím vnějším prostředí, podle něhož musíme své chování korigovat. Když je teplo, tak si vezmete plavky, když prší, tak roztáhnete deštník. Mé základní stanovisko k sudetským Němcům je neměnné, ale reaguji na vnější okolnosti. Prostě jednou si beru plavky, jindy deštník. Což neznamená, že pochybuji o potřebě takovéhoto dialogu. Ten však se sudetskými Němci, jakožto sdružením občanů, nemůže vést vláda, ale také ne kdosi, kdo postrádá jakýkoliv kredit. Musíme hledat skupinu, která by byla někde mezi oběma těmito extrémy." Dovedete si představit podobný dialog bez účasti ODA? "Samozřejmě. ODA je pouze jednou z parlamentních stran." Prvního výročí činnosti vlády se ve funkci ministra zdravotnictví nedožil Petr Lom. Byl jste kritizován za způsob jeho odvolání, o němž jste rozhodl během několika hodin. Co způsobilo dynamický vývoj vašich názorů? "Urychlený způsob byl dán pouze a jen vlastní dynamikou události. O zcela volné, nezávazné debatě několika členů vedení ODS byly informovány sdělovací prostředky s tím, že přitom došlo k rozhodnutí odvolat ministra Loma. To nebyla pravda. Reakce a samovývoj ve sdělovacích prostředcích však vytvořily situaci, kdy bylo zbytečné toto odvolání odkládat. O problémech ve zdravotnictví jsme přitom v ODS debatovali celé měsíce. Jsem přesvědčen, a první týdny činnosti nového ministra to jen potvrzují, že odvolání Petra Loma bylo správným krokem." Výkonná rada ODS vám písemným usnesením doporučila provést další změnu ve vládě a odvolat šéfa Úřadu vlády Jiřího Kováře. Nemá však hlasování vedení strany o tom, zda premiér má odvolat svého spolupracovníka, jakýsi nádech přehnaného pronikání strany do věcí státu? "Nic takového v tom nevidím. Kdybych chtěl být zlomyslným novinářem, hledal bych v tom spíše náznak toho, že nemáme ve straně stejné názory, že předsedovi strany se nepodaří stoprocentně přesvědčit a zmanipulovat své stranické kolegy. Za této situace jsem uvítal, že výkonná rada přijala jasné a explicitní usnesení." Změny však mohou zkomplikovat situaci ve vládě, zneklidňují atmosféru, mohou vyvolat i řetězovou reakci. Již dnes noviny píší, že dalším na řadě je ministr Ruml. "Takové nesmysly, jež musím dementovat, otiskují Špígl a jiné tiskoviny, které by byly nejraději, kdyby celá vláda podala zítra demisi. S nejlepším svědomím prohlašuji, že výměna ministra zdravotnictví nezkomplikovala nijak situaci ve vládě, naopak přispěla ke zkvalitnění práce a odborných diskusí uvnitř kabinetu." Dožije se vláda svého příštího výročí ve stejném složení a stabilizované podobě? "Takové prognózy jsou zbytečné. Samozřejmě budu dělat všechno pro to, aby vláda zůstala pevná a stabilní. Ale v nestabilním světě kolem nás i stabilita vlády může být za jistých okolností nesmyslnou strnulostí. Takže tvrdit, že změny ve vládě jsou zcela vyloučeny, by bylo dětinské." Hovořil JIŘÍ LESCHTINA Česko-francouzský dialog: každý si své trhy chrání Praha (jd) - Zatímco v roce 1991 měla Česká republika s Francií ve vzájemném obchodě schodek šest milionů dolarů, dnes už je to přes dvě stovky. Uvedl to včera ministr zahraničí Jozef Zieleniec po setkání se svým francouzským protějškem Alainem Juppé. "Země ES, tedy i Francie, se na překážky v obchodě dívají jako na důsledky svých vlastních problémů. My to vnímáme jako znamení vůle či nevůle integrovat nás do ES," řekl Zieleniec. Podle šéfa francouzské diplomacie není Evropské společenství zónou volného obchodu, ale politická unie. "Evropské společenství je velmi otevřené, ale má i své problémy. Máme některá odvětví, která zažívají velmi těžkou situaci - je to zemědělství, ocelářství a textilní průmysl. Na protekcionismus se musíme dívat v globální rovině a volit přechodná řešení," řekl Juppé. Francouzský ministr uvedl, že například vývoz oceli Francie do USA je zatížen stoprocentní dovozní přirážkou. Rekreační areál Merkur dosud nemá majitele Pasohlávky (šil) - Až po letní sezóně se rozhodne o majiteli kempu Merkur v Pasohlávkách na břehu horní novomlýnské nádrže. Původně měl být rekreační areál na jaře vydražen, ale vzhledem k majetkoprávním sporům byla dražba odložena. Na provoz Merkuru v letních měsících to však nebude mít vliv, protože ho má v ročním pronájmu obec Pasohlávky. Kemp se rozprostírá na 45 hektarech a má přibližnou hodnotu 70 milionů korun. Do loňského roku patřil podniku Rekreace, který je však od 1. ledna v likvidaci. Firma Amicus, která je likvidací pověřena, vypsala na areál veřejnou dražbu. Ta však musela být zrušena, neboť vyvstaly majetkoprávní spory. Konkrétně šlo o 4.5 hektaru pozemků, na něž si činila nárok obec Pasohlávky. Aby nebyla ohrožena rekreační sezóna, vyhlásila firma Amicus konkurs na pronájem kempu. Ze šesti uchazečů ho vyhrála obec Pasohlávky, která jako jediná byla schopna do deseti dnů zaplatit nájemné ve výši 1.2 milionu korun. "Peníze jsme si půjčili od jedné brněnské firmy," vysvětluje zástupce starosty Pasohlávek Alois Urbánek. "Máme spočítáno, že i po splacení dluhu bychom měli mít za sezónu zisk přibližně milion korun. Navíc zde najde práci řada našich lidí. Myslíme si, že areál by neměl být v budoucnu dražen, ale měli bychom na něj mít předkupní právo. Patří nám nejen část pozemků, ale splácíme i dluh, který jsme zdědili po bývalém MNV. Areál se stavěl v akci Z a deset milionů korun na něj půjčil fond cestovního ruchu." Podle Františka Hegyie z firmy Amicus bude nejschůdnější cestou k určení nového majitele areálu dohoda. Zákon proti komunismu nezpůsobí vlnu procesů Praha (li) - Počet osob, které by mohly být po přijetí zákona o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu souzeny pro trestné činy spáchané za komunistické éry, nebude zřejmě vyšší než několik set. Jde přitom o osoby, jejichž činy by jinak - bez "protikomunistického" zákona - byly promlčeny. Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý včera vytkl zákonu o protiprávnosti komunistického režimu, že "hází všechny bývalé členy KSČ do jednoho pytle". Ministr Dlouhý soudí, že parlament proti svým proklamovaným prohlášením "vyrobil plošně použitelný klacek". Současně však Dlouhý podotkl, že je dobře, že zákon vznikl. Podle jeho slov ty síly, které o jeho přijetí usilovaly, se nyní budou moci s plným nasazením zabývat problémy, "na jejichž vyřešení závisí naše budoucnost". Koordinační centrum pro dokumentaci a vyšetřování násilí proti českému národu v období let 1945 až 1989, zřízené při generální prokuratuře, zatím eviduje kolem dvou tisíc případů, na něž by se mohlo vztahovat pozastavení promlčecí lhůty u trestných činů nestíhaných z politických důvodů. Ředitel centra Jaromír Klimecký se domnívá, že k soudu se může dostat přibližně desetina z nich. "Dokazování bude velmi obtížné. Pokud jde o počet případů z padesátých let, které se podaří odsoudit, jsem skeptický," řekl nám mluvčí generální prokuratury Milan Hulík. Pokračování na str. 2 Vzpomínka na Baťu Otrokovice - Zástupci vedení a. s. TOMA v Otrokovicích, kde jsou koželužny a další provozy Baťových závodů, včera položili květiny k pomníčku Tomáše Bati. Před 61 lety nad řekou Moravou havarovalo dopravní letadlo Junkers, v němž odlétal z Otrokovic Tomáš Baťa zahájit provoz své továrny ve Švýcarsku. Biskup v Plzni Plzeň (bar) - Prvním biskupem plzeňské diecéze se stal František Radkovský. O zřízení nové diecéze rozhodl na žádost českých biskupů svou bulou papež Jan Pavel II. Škola designu Zlín (do) - Katedra designu Vysoké školy uměleckoprůmyslové ve Zlíně otevřela včera letní výtvarnou školu. Účastní se jí dvaadvacet posluchačů, od 14 do 30 let. Škola vyučuje například nauky o barvě, navrhování obuvi, modelování pomocí počítačových technik a podobně. Soukromníci platí tisícové poplatky za získání koncese České Budějovice (ria) - Přes třicet podnikatelů Českobudějovicka už zaplatilo pět až deset tisíc korun za odbornou způsobilost pro provozování živnosti. Tento poplatek inkasují od podnikatelů střední odborná učiliště za přípravu kvalifikační zkoušky, která nahrazuje podle vyhlášky 525/92 stanovené vzdělání nebo praxi, popřípadě obojí. Bez této kvalifikační zkoušky nemohou koncesi anebo živnostenský list získat ani čerství absolventi rekvalifikačních kursů. Dosud největší zájem je o zkoušky pro obor kuchař-číšník. Podmínky jsou však stejně náročné pro stánkaře s cukrovou vatou i pro kuchaře ve špičkovém hotelu. Obojí druh podnikání spadá do koncesované pohostinské činnosti s totožnými podmínkami odborné i praktické způsobilosti. Dívka s rekordem v tyčkařském sektoru ZE SPORTOVNÍ GYMNASTKY BÁRTOVÉ SE PŘES ZIMU STALA ATLETKA Praha - Na ženy trojskokanky si už veřejnost zvykla. Letos byla tato disciplína dokonce zařazena do programu Grand Prix IAAF. Na mistrovství Německa, které probíhalo o tomto víkendu v Duisburgu, zase vyhrála Mathesová hod kladivem výkonem 53.36 m. Takže s výjimkou běhu na 3 km překážek už nemají atleti-muži před atletkami žádný náskok. Ženy totiž skáčí i o tyči. U nás se stal průkopníkem této disciplíny v ženském provedení trenér Pavel Beran, který mezi muži vychoval mj. Jansu a Lubenského. Základní české rekordy vytvořila Beranova svěřenkyně Jana Kábová (19). Té však doslova přes zimu vyrostla vážná konkurentka v podobě někdejší sportovní gymnastky Daniely Bártové (také 19). Pro ni byl labutí gymnastickou písní start na loňských OH v Barceloně, kde skončila ve víceboji až na 76. místě. Předtím ovšem byla v roce 1989 gymnastickou mistryní republiky a naší velkou nadějí pro mistrovství světa ve Stuttgartu. Těsně před ním si tehdy zlomila nohu. Atletiku začala Daniela Bártová dělat ve Vítkovicích, nyní je v pražské Dukle a trénuje tyčku s Boleslavem Paterou. Až do minulého víkendu držela "letní" český rekord Kábová výkonem 340 cm, rekord halový, který patří rovněž Kábové, má hodnotu 355 cm. Při sobotním skokanském mítinku na Lužickém náměstí v Rumburku však udělala Bártová hned tři škrty v rekordní listině. Postupně skočila 343 cm, 352 cm a 357 cm. První výkon byl novým "letním" českým rekordem, druhý byl dalším českým rekordem a také absolutním osobním rekordem Bártové (dosud v hale 350 cm) a konečně třetí skok absolutně nejlepším výsledkem, který kdy česká tyčkařka zaznamenala. Na 350 cm se Bártová "cítila" už začátkem července při mistrovství republiky v Jablonci n. N. Tam také hovořila o tom, proč skončila s gymnastikou: "Už mě nebavila, cítila jsem, že na ni nemám. Dělala jsem gymnastiku devět let, většinou takzvaně vrcholově, a to už je moc dlouhá doba." K rozdílu mezi gymnastikou a skokem o tyči Bártová řekla: "Ty dvě věci se nedají srovnávat. Gymnastika je mnohem náročnější. Hlavně tím, že jde o čtyři různé disciplíny. U tyčky je nejdůležitější se naučit techniku." Právě s technikou je ovšem Daniela Bártová zatím na štíru. "Až ji zvládne trochu lépe," říká trenér Patera, "může skočit i 380 cm. Potřebujeme, aby ženy skákaly vysoko, aby se tyčka prosadila." V éře Bubkových šestimetrových veleskoků by však ani dívčích 380 cm asi nikoho neoslnilo. Jenže - jak daleko je asi doba, kdy budou i tyčkařky skákat pět metrů!? Začala éra kapitalismu Nyní je již jisté, že v České republice začala éra kapitalismu. Po rozpačitém prvním obchodování na burze, kdy se prodalo za 78000 korun akcií podniků z kupónové privatizace, udělal trh rázný krok vpřed. Během první aukce RM-Systému se obchodovalo s akciemi za 36 milionů korun a to je již objem, který je třeba vzít v potaz. Dnes to tak nemusí vypadat, ale jde o další ze zlomových momentů transformace ekonomiky. Začala doba jednoduchého obchodování s kapitálem ve velkém, které bylo až dosud prakticky vyhrazeno bankám a ostatním finančním domům. Nyní se otevírá tato možnost pro všechny občany bez rozdílu. Bude to doba spekulací, rychlých vítězství a proher i dosud nepoznaných rizik. Zvedne se jistě brzy mnoho hlasů, které s rozličnými argumenty vystoupí proti právu volně nakupovat a prodávat cenné papíry. Budou hovořit o hrozbě destabilizace ekonomiky, o škodlivosti a parazitismu lidí žijících z pouhých finančních operací, které "přece nevytvářejí žádné hodnoty" a tak dále. To jsou všechno staré a známé myšlenky. Ustupovat jim znamená vracet se ke státem řízené ekonomice. Skončila první vlna kupónové privatizace, zároveň běží další metody - přímé prodeje, veřejné soutěže, v neposlední řadě také restituce a tak dále. Do soukromých rukou se již dostalo výrazně více než polovina majetku, který byl ještě nedávno státní. Je to překotný, ale zdravý vývoj. Kapitálový trh je pak logickým vyústěním masivní přítomnosti soukromého vlastnictví - bez něj dokonce pozbývá částečně smyslu. S dobou obchodování na burze či na mimoburzovním trhu totiž přichází také doba, kdy se v České republice konečně důsledně naplní jeden ze základních principů demokratického kapitalismu - právo nakládat se svým majetkem vždy tak, aby to odpovídalo přáním a zájmům jednotlivce. Proces bankrotů reálně začal Praha (is) - Během května a června bylo podáno celkem 249 návrhů na vyhlášení konkursního řízení (tzv. bankrotu) na podniky, v jedenácti případech soud o něm rozhodl. Informoval o tom včera ministr hospodářství Karel Dyba. Z navržených firem bylo 28 státních a 12 s částečnou majetkovou účastí státu. Jen z podnětu ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci bylo podáno 14 návrhů. Bauhaus v Brně Brno (jh) - První obchodní dům u nás a současně i republikové firemní centrum otevřel v Heršpické ulici v Brně švýcarský koncern Bauhaus. Od nákupního střediska s plochou téměř 8000 metrů čtverečních a širokým sortimentem potřeb pro domácnost, nářadí pro kutily, doplňkového materiálu pro stavebníky rodinných domků a dalšími výrobky si ředitel firmy Erich Spring slibuje roční obrat v objemu 12 až 20 milionů marek. Cílem firmy je i podstatné zvýšení současné dvacetiprocentní nabídky zboží české výroby. Smrt novinářů v Somálsku Mogadišo - Německý fotograf agentury AP Hansi Kraus a jeho britský kolega z agentury Reuter Dan Eldon byli včera zabiti rozlícenými Somálci blízko cíle včerejšího dopoledního bombardování americkými vrtulníky v hlavním městě Mogadišu. AP a italský státní rozhlas Radio-1 tvrdily, že kromě těchto dvou byl o život připraven také keňský zvukař Anthony Macharia, o němž Reuter oznámil, že je pohřešován. Údajně je pohřešován ještě další novinář - keňský fotograf Reutera Hosea Maina. Televizní kameraman Reutera Mohamed Shaffi byl nebezpečně postřelen do kolena, když se snažil utéci před deštěm kamenů, které vrhal rozzuřený dav. Podle dosud nepotvrzených informací byli další dva zahraniční fotografové zraněni. O život přišli prý rovněž tělesný strážce a řidič britského a německého novináře. Postavení somálských ostřelovačů na jižním předměstí Mogadiša, kde byli před deseti dny zastřeleni tři italští vojáci mírových sborů UNOSOM, včera bombardovalo devět vrtulníků typu Blackhawk a Cobra. Hlavním cílem operace však podle očitých svědků údajně bylo sídlo somálského klanového vůdce, které bylo zasaženo několika dávkami z automatických zbraní. Vrtulníky ostřelovaly rovněž dům Aididova tajemníka Abdiho Kabdida. Včerejší útok následoval poté, co se velení mírových sborů v Somálsku podařilo zjistit, že v jižních oblastech Mogadiša se soustřeďují Aididovy ozbrojené oddíly. Mohamed Farrah Aidid byl v této souvislosti varován, že pokud v souladu s mírovým plánem OSN pro Somálsko nepřistoupí na odzbrojení svých stoupenců, použije mezinárodní vojenský kontingent k prosazení tohoto nařízení síly. Aididův mluvčí Hussein Dhimbil prohlásil, že při vrtulníkovém náletu bylo zabito 73 Somálců a dalších 200 zraněno. Podle jeho domněnky však Aidid nebyl ani zraněn, ani polapen při útoku na budovu, kde se konala schůzka Jednotného kongresu Somálska-Somálského národního spojenectví (USC-SNA) pod jeho vedením. Jeho tvrzení však nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Podle nejnovějších informací způsobil včerejší útok OSN smrt 30 lidí a zranění dalších 76. V obou skupinách byly ženy a děti. Čínské vepřové maso nakažené slintavkou se vyváží i do ČR Peking - Výskyt slintavky a kulhavky v několika jihočínských provinciích je udržován v tajnosti a maso z infikovaných prasat je nadále distribuováno na čínský i zahraniční trh. Vešlo to včera ve známost z čínských a zahraničních veterinárních zdrojů. Čína exportuje velké množství vepřového, nejvíce do Hongkongu a Macaa. Velká část jde do republik bývalého Sovětského svazu a severní Koreje, menší množství je vyváženo do Japonska, Thajska, Singapuru, Nizozemska, Německa, Francie a bývalého Československa. Jazyk vůní a pachů Víme velmi dobře, že my, lidští tvorové, máme zajištěn styk s okolním světem především zásluhou zraku, v druhé řadě pak sluchu. Zbývající tři smysly (a velké množství rozličných šestých smyslů, jak se o nich tu či onde mluví) jsou jaksi podružné, s menším rozlišovaným spektrem a jen občas vědomě vnímané. Někdy je máme spíš za atavismy než za kvality nejvyspělejšího a nejpyšnějšího tvora. I ke vzájemnému dorozumívání se homo sapiens spolehl na sluch a (později ke čtení) na zrak. (Mimochodem, neví někdo, proč se za zhoršený sluch člověk stydí víc než za zhoršený zrak?). Metaforou našeho světa je divadlo, v němž jsme tichými diváky a posluchači. Není však metaforou světa pro ostatní živé tvory - např. pro řadu z nich mají rozličné chemické sloučeniny podstatně větší význam než světlo a zvuk. Mezi různými typy těchto sloučenin hrají zvlášť důležitou roli feromony - chemické signály, kterými se jedinci téhož druhu vzájemně varují před nebezpečím, vyhlašují své územní nároky, provokují k agresivitě či zdrženlivosti, usměrňují si navzájem sexuální chování a identifikují potravu. Chemickou komunikaci najdeme (jak se dovídám z letáku o nové knize "Chemical Communication: The Language of Pheromones" od W.C.Agosty ) v celém spektru života, od jednoduchých organismů jako jsou vodní plísně a hnědé řasy, přes hmyz, ptáky, ryby, plazy, savce až, pravda, i po člověka. Samci [[of red-sided garter snake]] si značkují [["impersonating"]] své samičky, aby odradili soky. Pavouci [[bolas spiders]] lákají pomocí feromonu můřích samiček jejich důvěřivé samečky, které pak loví pomocí své lepkavé "harpuny". Nechť mě čtenář dál již nebere doslova - rád bych si dopřál trochu fantazie, přičemž chemie ani zoologie nejsou mými obory. Představme si, že nám, lidem, vývoj určil poněkud jinou dráhu: že nás stvořil poloslepé a nahluchlé, zato nám však zanechal po "nižších" tvorech dokonalý čich a schopnost vylučovat rozličné feromony tímto čichem jemně rozlišitelné. Pokud jde o čich, zdá se, že nejde o zvlášť přehnanou fantazii: receptory existují, jen příslušná mozková centra jsou poněkud zlenivělá. Známý neurolog Oliver Sacks líčí případ pacienta, jenž byl jakousi mozkovou indispozicí na několik týdnů obdařen fenomenálním čichem. Pacient byl pojednou schopen rozlišovat neuvěřitelné bohatství vůní a pachů, jeho čich mu dokonce umožňoval rozeznávat nálady jeho bližních. (Otázkou je, zda to nedovedeme všichni - zcela bez účasti vědomí.) Jakou podobu by mělo "divadlo světa" pro takového člověka s jediným vytříbeným smyslem, totiž čichem pro feromony? Zřejmě by svět měl zcela jinou významovou metriku: "cítili" bychom se (kdo se chce držet vizuální metafory nechť si zde i dále nahradí slovo "cítit" slovem "vidět") především jen my navzájem, jedinci téhož druhu, vše ostatní by bylo jen nedůležitým, šedým a těžko rozeznatelným pozadím. Naše blízká bytost by nebyla z masa a kůže, nýbrž byla by jakýmsi rozlehlým pachovým polem, jemným předivem stop, teritoriem, které by ji prezentovalo i s jejími minulými pohyby a zástoji. I sami sebe bychom cítili možná víc jako takovéto pachové pole, než jako tělo se svým "zde" a "nyní". Identita našeho "já" by nebyla ani tak časová (vnitřní, paměťová), jako spíše vnější, prostorová, teritoriální. Pachová pole různých bytostí se mohou prolínat, přičemž stupeň prolnutí leccos vypovídá o jejich vzájemném vztahu. O co mi v této fantazii jde? Vlastně o nic víc než o ukázku, jak nerozlučně jsme svázáni s jednou vyhraněnou vizí světa, závislou na našich smyslech, jimiž nás příroda - možná zcela nahodile - obdařila. Je to i poučení, jak opatrní musíme být, mluvíme-li o "objektivní" realitě a přitom si představujeme právě tu fragmentaci světa, která je nám vlastní. Objektivita je totiž dvojí: objektivita lidské komunity, společná lidem, ale jen lidem (jakožto bytostí se společnou vizí světa) a objektivita absolutní, označovaná někdy jako Boží pohled (God's view). Vědy mnohdy nemají jasno, o kterou z nich jim vlastně jde. Ivan M. Havel Šifrování pomocí velkých prvočísel K čemu jsou velká prvočísla dobrá? JIŘÍ ADÁMEK Problém šifrování, tj. zápisu informace tak, aby byla dostupná jen osobě povolané ("příteli"), je starý, krásný a důležitý. Důležitý dnes už zdaleka nejen pro generály, ale třeba při ukládání dat do počítače. Chci Vás tu seznámit s jednou moderní metodou šifrování, založenou na vlastnostech velkých prvočísel. Jde o metodu veřejného klíče - to nejlépe objasním, když napřed připomenu (osvědčenou, ale ne příliš praktickou) metodu tajného klíče. Šifrování tajným klíčem Chcete poslat příteli tajnou zprávu, o které předem víte jen to, že nebude delší než řekněme 1000 písmen. Pro jednoduchost budu předpokládat, že zpráva bude zapsána binárně, tj. pomocí dvou znaků 0 a 1. (Pokud se s přítelem dorozumíváte v jiné abecedě, stačí se dohodnout na vhodné tabulce převodu do binárních znaků.) Výhoda znaků 0 a 1 (třeba oproti tečce a čárce v Morseově abecedě) je ta, že je můžeme sčítat podle následujících pravidel: 0 + 0 = 0, 0 + 1 = 1 + 0 = 1, 1 + 1 = 0. Předem nevíte, jak bude tajná zpráva znít, ale můžete se připravit tím, že pro sebe i přítele vytvoříte tajný klíč, tj. náhodnou posloupnost nul a jedniček o délce 1000 znaků (viz obr. 1). Náhodný klíč lze realizovat např. tak, že házíte korunou a zapisujete 0 = orel a 1 = panna tolikrát, jak dlouhý klíč potřebujete. Vy i přítel jste tedy vybaveni klíčem, který co nejpřísněji utajíte. V okamžiku, kdy máte pro přítele připravenou utajovanou zprávu, upravíte ji přičtením tajného klíče (viz obr. 1) a potom ji úplně veřejně odvysíláte. Je-li zpráva kratší než 1000 znaků, pak samozřejmě odvysíláte jen tento kratší úsek a zbytek klíče nevyužijete. Nepřítel, který si přečetl zašifrovanou zprávu, ale nezná klíč, se nedozvěděl nic; je-li klíč zcela náhodně vytvořená posloupnost nul a jedniček, je i zašifrovaná zpráva zcela náhodná. Přítel naproti tomu snadno dešifruje; i on přičte k přečtené zprávě klíč, a tím dostane původní zprávu, protože přičteme-li dvakrát totéž, dostaneme výchozí posloupnost, viz. obr. 1. (Všimněte si, že platí nejen 0 + 0 = 0, ale také 1 + 1 = 0.) Výhodou této metody je dokonalé utajení informace, pokud se podaří dokonale utajit klíč. Má však i své nevýhody. Je-li proti očekávání zpráva delší než 1000 písmen, ztrácí metoda rychle na účinnosti. Můžeme sice klíč použít znovu od začátku, ale z toho už může nepřítel leccos usoudit. Také úplné utajení (často velmi rozsáhlého) klíče může být krajně nesnadné. Metoda veřejného klíče R. 1978 navrhli R. L Rivest, A. Shamir a L. M. Adelman metodu, při které se šifrovací klíč zveřejní, a přesto se nepřítel k informaci nedostane. Metoda je založena na pozoruhodné vlastnosti velkých čísel: neexistuje rychlá metoda prvočíselného rozkladu. To je velmi překvapující, vždyť jde o jednu z nejstarších matematických úloh, kterou se kdy lidstvo zabývalo: dané číslo napsat ve tvaru součinu prvočísel. Například pro 100ciferné číslo, které je součinem dvou prvočísel, nenalezne tato prvočísla ani nejrychlejší počítač dřív než za desítky let výpočtů. Řekl jsem, že neexistuje rychlý algoritmus - přesněji není zatím znám; a protože jde o úlohu intenzívně studovanou, neočekává se, že v budoucnu bude rychlý algoritmus objeven. Na druhé straně však existuje velké množství prvočísel s počtem cifer okolo 50 a dnešní výkonné počítače jsou s to "vyprodukovat" v reálném čase mnoho takových prvočísel. Použijeme takový počítač a z nabídky padesáticiferných prvočísel si náhodně (!) dvě zvolíme, řekněme p a q . Svou volbu pečlivě utajíme, ale zveřejníme jejich součin n = p . q , který má okolo 100 cifer. Faktu, že i při znalosti čísla n nemůže nepřítel určit čísla p a q , využijeme k následující šifrovací metodě. Jako ilustraci této metody zvolme nějaké malé číslo n , třeba n = 33 (zde p = 3 a q = 11). Tím sice nic neutajíme, ale budeme na těchto malých číslech ilustrovat jednotlivé kroky šifrování. Předpokládejme, že zpráva je napsána ve znacích 0, 1, 2, ..., n-1. (Je-li psána v jiné abecedě, překódujeme ji. Např. pro n = 33 čísla psaná v jiné soustavě přepíšeme do soustavy třiatřicítkové; nebo písmena očíslujeme jejich pořadím v abecedě; atd.) Kromě čísel n (veřejného) a p , q (tajných) zvolíme ještě jedno náhodné číslo i , tak aby bylo menší než číslo φ (n ) = ( p - 1). (q - 1) a aby obě čísla p - 1 i q - 1 byla s číslem i nesoudělná. (Např. je-li n = 33, máme možnost sedmi voleb čísla i : protože φ(33) = 2 . 10 = 20, můžeme vybírat z čísel 3, 7, 9, 11, 13, 17, 19.) Z teorie čísel je známo, že pro každou takovou volbu čísla i existuje právě jedno číslo j menší než φ (n ), pro něž platí, že číslo i . j - 1 je dělitelné číslem φ (n ). (Např. je-li n = 33 a i = 3, je j = 7.) Číslo j je dešifrovací, a musíme je tedy utajit, číslo i je šifrovací, proto je zveřejníme, aby nám kdokoliv mohl poslat zašifrovanou zprávu. Ačkoliv je číslo j jednoznačně určené známým číslem i , nemůže být bez znalosti čísla φ(n) (tzn. bez znalosti čísel p a q ) odhaleno. Známe-li čísla n a i , můžeme šifrovat: Znak zapsané zprávy umocníme na i-tou a mocninu dělíme číslem n . Zbytek při tomto dělení je zašifrovaný znak a ten odvysíláme. Známe-li navíc číslo j , můžeme také dešifrovat: Přijatý znak umocníme na j-tou a mocninu dělíme číslem n . Zbytek při tomto dělení je dešifrovaný původní znak. Celý tento postup je předveden na obr. 2. Metoda veřejného klíče má mnohé výhody. Nemusíme utajovat ani šifrovací postup, ani víc informací, než jen tři čísla p , q a j . Metoda je přitom zcela spolehlivá; volíme-li náhodně dvě prvočísla p a q o 50 cifrách a náhodné číslo i, nemůže "nepovolaný" zprávu dešifrovat, pokud nenajde prvočíselný rozklad čísla n = p . q (a to se mu nepodaří v reálném čase). Další výhodou je to, že šifrovat může kdokoli (takže po určité modifikaci lze metodu použít i jako počítačovou náhradu podepisování dokumentů). Jediným problémem, který tuto metodu znepříjemňuje, je složitost výpočetních operací s velkými čísly (umocňování a dělení), které se při šifrování a dešifrování provádějí. Proto je k metodě zapotřebí vysoce výkonného počítače. LITERATURA: J. Adámek: Kódování, SNTL Praha 1989. Proč Země nezmrzla? Na Venuši se žuly mohou tvořit prakticky na povrchu planety, zatímco Mars je zcela zamrzlý svět. Na Zemi však voda v kapalném stavu existuje nejméně 3.7 miliardy let a stejně starý je i primitivní život. Jedním z největších mystérií Země je otázka, jak to že zde vůbec vznikl život a že se udržel až dodnes. Vždyť jen několikaprocentní změny svítivosti Slunce nebo albeda Země mohou způsobit zamrznutí celé planety nebo naopak její oteplení až o několik set stupňů. Přitom obě veličiny se během posledních několika miliard let měnily drasticky. Slunce mělo nižší svítivost možná o 25-30 % a rovněž zemské albedo podléhalo značným změnám - raná Země byla pokryta převážně oceánem. Kontinenty vznikaly až později. Domníváme se, že poslední půl miliardy let udržuje na Zemi přijatelné podmínky mikrobiální kolébka (Vesmír 71, 310, 1992/6), která však stěží mohla fungovat v době, kdy život teprve vznikal. Zdá se, že musíme hledat nějaký anorganický homeostatický mechanismus, "neživou" Gaiu, která Zemi ochraňovala před velkými klimatickými oscilacemi již před 4 miliardami let. K. Caldeira a J. F. Kastings ve spolupráci s W. R. Kuhnem hledají tento mechanismus v rovnováze mezi plynným a krystalickým oxidem uhličitým v atmosféře. Mraky složené ze zmrzlého oxidu uhličitého odrážejí značnou část sluneční energie a tím Zemi ochraňují před přehřátím, zatímco plynný oxid uhličitý vrací na Zemi část odražené energie a tím ji chrání před zamrznutím. Nature 359, 226-228, 196-197, 1992 Hnojení antarktických vod železem Nejdůležitějším jednoduchým mechanismem, který řídí obsah oxidu uhličitého v atmosféře , je biologická pumpa, jež váže oxid uhličitý rozpuštěný v mořské vodě do kalcitové schránky mořských mikroorganismů a tím udržuje relativně stálý chod skleníkového efektu. Mořské organismy však ke tvorbě svého těla potřebují zejména fosfor (nejméně 1 atom fosforu na 130 atomů uhlíku), dusík a ze stopových prvků zejména železo. J. H. Martin se svým týmem zjistil, že velmi malá množství rozpuštěného dvojmocného železa v mořské vodě způsobují přemnožení jednoduchých řas, které pak spotřebovávají větší množství oxidu uhličitého. Výzkumný tým navrhl, aby bylo v antarktických vodách, jež odbourávají většinu atmosférického CO 2 , provedeno hnojení rozpustnými sloučeninami železa, jehož cílem by byla eliminace CO 2 uvolňovaného spalováním fosilních paliv. Kolem celého projektu vznikla velmi rozsáhlá diskuse, kterou prozatím uzavírá Tsung-Hung Peng se svým týmem studií o proudění mořské vody. I při tak jednoduchých reakcích, jako je rozpuštění cukru ve vaší kávě, víte, jakou roli hraje míchání roztoku. Lžičku ve vašem šálku nahrazují v oceánu mořské proudy, které způsobují horizontální i vertikální mísení částečně stratifikovaného oceánu. Zjistit míru tohoto mísení není vůbec snadné. Výzkumná plavidla měří v dlouhých transektech a za různých ročních dob v různých hloubkách obsahy tritia 3 H a radiouhlíku 14 C vzniklých při jaderných pokusech okolo roku 950. Rovněž oxid křemičitý pocházející z terigenních zdrojů a koncentrující se blízko hladiny dobře indikuje rychlost mísení různých vrstev moře. Toto mísení je však, bohužel, tak pomalé, že bychom antarktické vody museli přihnojovat po dobu nejméně několika set let, než by se dostavil alespoň částečný výsledek! Deep Sea Research 36, 649-680, 1989 Modeling the Earth System, 77-104, 1992 Primitivní řasy a dech života Izotopické složení uhlíku nasvědčuje, že život existuje 3.7 miliardy let, i když nejstarší fosílie byly nalezeny až z doby před 1.8 miliardou let. Poslední nálezy Tsu-Ming Hana a B. Runnegara však posouvají nejstarší známé eukaryoty o 300 miliónů let. Jedná se o mořskou řasu Grypania, která vytváří poměrně velké až 90 mm dlouhé spirální filamenty, které ke svému životu potřebovaly nejméně 1-10 % současné atmosférické úrovně kyslíku. Nález je velkým překvapením, protože časově spadá do jednoho z hlavních maxim tvorby páskovaných železných rud. Tyto železné rudy se skládají z paralelních pásků mikrokrystalického křemene a oxidických železitých minerálů. Tvoří dnes hlavní světové zásoby železa a jsou k nám dováženy např. z Brazílie nebo Krivého Rogu. Dlouhou dobu geologové věřili, že páskované železné rudy spotřebovávaly na svoji oxidaci veškerý kyslík obsažený v atmosféře a teprve po oxidaci dostupného Fe 2+ na Fe 3+ mohlo dojít k růstu obsahu kyslíku v atmosféře a tím k evoluci eukaryotních organismů. Koexistence řasy Grypania a hlavní fáze tvorby páskovaných rud posouvá existenci mírně kyslíkové atmosféry o důležitých 300 miliónů let do minulosti a vytváří tak důležitý prostor pro další bakteriální evoluci. Nature 359, 13, 14, 232-235, 1992 Obsah kyslíku v atmosféře Země za poslední 3 miliardy let. Písmeno "G" označuje první nález eukaryotní řasy Grypania. Všimněte si značné nejistoty v průběhu křivky mezi 550 a 1800 milióny let. Vodorovná osa udává čas v miliónech let, svislá osa udává podíl koncentrace kyslíku vzhledem k současné koncentraci. Svislá čára označená šipkou značí konec hlavní fáze ukládání páskovaných železných rud Reakce fytoplanktonu na ozónovou díru Mořský fytoplankton ovlivňuje globální klima odbouráváním oxidu uhličitého z atmosféry a uvolňováním dimetylsulfidu, který funguje jako nukleační jádra vodní páry a přispívá ke vzniku mraků. Proto nás velmi zajímá, jak antarktický fytoplankton reaguje na zvýšení toku ultrafialového záření (280-320 nanometrů) způsobené ztenčením ozónové vrstvy. Ztenčení až o 50 % se odehrává během jižního jara, kdy v pásmu přiléhajícím k Antarktidě "vykvétají" mořské řasy. Samotné měření biologického poškození v přirozených podmínkách je metodicky velmi náročné. Tloušťka ozónové vrstvy kolísá v měřítku několika hodin a intenzita ultrafialového záření je závislá na oblačnosti, která se může měnit i během několika minut. Fytoplankton navíc nezůstává na místě, ale je hnán mořskými proudy. Biologickou produkci nejvíc ovlivňuje tání ledovců a tenká vrstva špatně mísivé povrchové sladké vody, která zabraňuje růstu mořských mikroorganismů. není tedy divu, že zpráva o šestitýdenní plavbě výzkumné lodi Icecolors se zabývá převážně otázkami normalizace měření. Závěrečný výpočet je poměrně povzbudivý. Odhadovaná ztráta produkce fytoplanktonu 7 x 10 12 uhlíku za rok následkem ozónové díry zatím tvoří maximálně několik tisícin celkové biologické produkce jižních moří. Science 255, 952-957, 1992 Někdo to rád horké ... Na str. 651 Ivo Budil referuje o práci R. Wehnera z počátku tohoto roku (Nature 357, 586-587, 1992). Indičtí badatelé A. Sinha a K. Chandrashekara pochybují o oprávněnosti závěrů této práce, že totiž denní období pro obstarávání potravy saharských mravenců Cataglyphis bombycina je určené časem, kdy si potravu obstarává ještěrka Acanthodactylus dumerili. Soutěž o různé denní časové niky pro obstarávání potravy pokládají za náhodnou shodu kauzálně nepodmíněnou. (Ještěrka by prý nebyla schopna vytvořit potřebný "selekční tlak".) Oba badatelé vysvětlují chování mravenců spíše soutěží o potravu mezi blízkými druhy. Na podporu svého tvrzení uvádějí chování černého mravence Monomorium minimum, který si na massachusettských prériích obstarává potravu za vyšších teplot než jeho blízce příbuzní soupeři Lasius neoniger, Myrmica americana a Tetramorium caespitum. Ani teploty, které musí mravenci vydržet, nepokládají za příliš neobvyklé. Navíc pozorovali, že jednotliví mravenci tráví až 75 % doby, po kterou si obstarávají potravu, v klidu. Uvádějí také navíc, že mnohé druhy mravenců denní dobu obstarávání potravy posouvají jednak podle stáří, jednak podle krátkodobých změn prostředí. Nature 359, 593, 1992 ... a někdo ještě více horké V témže čísle Nature uvádějí francouzští badatelé ještě další "horkomilné" živočichy. Z nich drží rekord patrně štír Eremogarypus perfectus z namibijské pouště, který snáší teplotu 65 ° C. Předpokládá se, že živočichové jsou omezeni na teploty do 50 ° C a že nad 60 ° C nemohou dokončit svůj životní cyklus, neboť nejsou s to vytvářet funkční termostabilní membrány. Přesto vajíčka některých kryptobiotických druhů bezobratlých mohou přežít vystavení teplotám blízkým bodu varu vody. Referují i o pozorování mořského červa druhu Alvinella, který alespoň krátkodobě vydrží ještě mnohem vyšší teploty! Nature 359, 593-594, 1992 Ochlazení "střední" atmosféry? Změny v tenké vrstvě sodíkových par ve výšce okolo 90 km mohou odhalovat účinky skleníkových plynů. Ačkoli sodíková vrstva byla objevena před více než 60 lety, většina geofyziků ji pokládala spíše za kuriozitu, pokud vůbec si jsou vědomi její existence. Obecně se přijímá hypotéza, že se vytváří odpařováním z meteoritů, když vstupují do atmosféry. Množství sodíku v ní je velmi malé, maximální koncentrace dosahují 3000 - 4000 atomu v kubickém centimetru. Díky silnému emisnímu dubletu žlutých čar (589 a 589.6 nm) je však snadno prokazatelná. Ve výškách pod 90 km je sodík z atmosféry rychle odstraňován reakcí s atmosférickým kyslíkem v blízkosti libovolné inertní molekuly. Ve výškách nad 90 km je sodík zase fotoionizován a iont sodíku je zabudováván do hydrátů. B. Clemensha, D. Simonich, P. Batista měřili od r. 1972 do r. 1987 výšku sodíkové vrstvy a zjistili, že výška této vrstvy klesá v průměru o 50 m ( 12m) ročně. Autoři to přičítají ochlazování střední atmosféry. K vysvětlení poklesu sodíkové vrstvy o 700 m (za období 1972-1987) postačí např. předpokládat ochlazení střední atmosféry o 5 stupňů. Nature 357, 18, 1992 Evropa zpřísňuje pravidla pro homeopatické preparáty Vzhledem k budoucímu volnému pohybu léků v Evropském společenství byla zpřísněna pravidla pro udělování licencí homeopatickým přípravkům. Pouze přípravky s vyšším zředěním než 1 ku 10000 mohou projít zjednodušenou procedurou. Evropská asociace farmakologických společností rovněž navrhuje, že jejich označení by nemělo používat slova lék, ale pouze neutrálnější slovo "preparát". Zpráva končí větou: " Toto je obzvlášť důležité v době, kdy takové země jako Maďarsko, Československo a Rusko zaplavuje vlna popularity levné alternativní medicíny." Nature 359, 459, 1992 Jak vypadají kursy vědecké komunikace na zahraničních univerzitách? Na 4. valném shromáždění Evropské asociace vědeckých redaktorů (EASE) se symposiem "Evropské vydávání pro mezinárodní vědeckou komunikaci" se v září 1991 sešlo v Oxfordu 245 redaktorů a pracovníků vědeckých nakladatelství ze 30 zemí všech světadílů. Podle sdělení britských a švédských kolegů se kursy vědecké komunikace (Vesmír 70 , 364, 1991) pořádají zejména proto, aby se studenti a mladí vědečtí pracovníci vyrovnali svým americkým a kanadským souputníkům, jejichž vzdělání v tomto směru se považuje za vzorové. Evropské kursy sestávají obvykle z 8-10 hodin přednášek a většího počtu hodin (až týden) samostatného studia specializovaných příruček a praktických cvičení, při nichž studenti mj. píší práce o vlastních či fiktivních pokusech. Účastní se jich povinně přírodovědci, zemědělci a lesníci ve druhém nebo třetím (magisterském nebo doktorském) stupni vysokoškolského studia. U lékařů se předpokládá, že začnou vědecky pracovat až po ukončení studia, a proto obdobné kursy pro mladé lékaře pořádají obvykle kliniky. Kurs nebývá ukončen zkouškou, ale vyžaduje se odevzdání dobře provedených praktických cvičení. Na některých univerzitách kursy zahrnují i výuku mluvenému projevu a přípravě posterů, jinde předpokládají, že se této formě komunikace studenti naučí při seminářích (studentské projevy jsou na nich vždy podrobně a přísně hodnoceny i po stránce formální). Vyučujícím bývá univerzitní pedagog, který má dlouholeté zkušenosti z redaktorské práce, obdobně zkušený vědec z pracoviště mimo univerzitu nebo redaktor "na volné noze". Vyučování je dobře honorováno, takže o přednášející není nouze. Studenti dobré vyškolení v oboru vědecké komunikace vítají, protože v dnešní době všesvětové nezaměstnanosti inteligence bývá pro jazykově a slohově schopné výhodným stát se redaktorem "na volné noze". Na rozdíl od současné české a slovenské praxe, kdy nepružnost a neefektivnost vědeckých nakladatelství vyvolala osamostatňování se jednotlivých vědeckých časopisů, je v zahraničí stále více vědeckých časopisů (i např. časopisů vědeckých společností) vydáváno dokonale fungujícími nakladatelstvími. Redaktoři a redakční rady časopisů se pak zabývají výhradně vědeckou stránkou jednotlivých článků nebo monografií. Vše ostatní, tj. úpravu formální, jazykovou, slohovou, proznačení pro tiskárnu či počítač, dělá nejčastěji najednou jeden odborný redaktor, obvykle specialista v daném oboru, který pracuje pro nakladatelství většinou jako externista. Jak dokonalá je jejich práce, se můžeme přesvědčit např. na britských, německých nebo skandinávských publikacích. Takový redaktor se dobře uživí i "na volné noze": hodinový honorář zkušeného redaktora bývá v Británii 8 liber, ovšem v poslední době prý jsou nepříjemnou konkurencí ženy v domácnosti, které jsou ochotny redigovat i pod 5 liber/h (tato odměna se už blíží průměrnému britskému platu). Přepíše-li redaktor upravený rukopis rovnou do počítačové sazby, je honorář vyšší: býval 17-18 liber za 1 stranu přibližně našeho normovaného rukopisu; dnešní snahou nakladatelství je snížit honorář až na 10 liber za 1 stranu. Třeba si jednou budou dobře vydělávat i zkušení redaktoři v ČSFR a jejich činnost bude obdobně vysoce oceňována, jako je tomu ve vyspělých zemích světa (redaktorskou činnost uvádějí vědečtí a pedagogičtí pracovníci ve svých curriculech vitae vždy na jednom z předních míst). Zdeněk Šesták Jen ta část světa, která je ohraničená obzorem, je naším nejvlastnějším světem, neboť jen to je jisté, co je přítomné, tedy to, co leží v této části světa, pro niž jsme si zjednali porozumění. O tom, co je za obzorem, se dovídáme jen z vypravování, tedy nepřímo, zprostředkovaně přes někoho, kdo nás také může klamat, ať již úmyslně nebo neúmyslně. Před obzorem je svět skutečností, za obzorem svět bájí. Věda se týká jen toho, co je skutečné,... PETR VOPĚNKA: Rozpravy s geometrií Panorama, Praha 1989, str. 281 Zamyšlení nad knihou Daniel C. Dennett: ELBOW ROOM OR THE VARIETIES OF FREE WILL WORTH WANTING 200 stran, Bradford Book 1984 Elbow Room - Místo pro lokty - je kniha o svobodné vůli, kterou stojí za to chtít. Cílem knihy je ukázat, že taková svobodná vůle, která stojí za to, abychom o ni stáli, může existovat i v deterministických systémech. Kniha je rozdělena do sedmi kapitol. V prvních čtyřech se Dennett zabývá postupným odhalováním a vymýtáním "strašidel a bubáků" (to je ostatně i název první kapitoly), různých nesprávných a zavádějících příměrů a obrazů (Dennett jim říká "intuiční pumpy" - příměr, který do vás skrze vaši intuici napumpuje nějaký postoj k danému problému. V této souvislosti je zajímavé Dennettovo tvrzení, že filozofie je vědou intuičních pump: nemůže nikdy nic rigorózně dokázat a jen se zaměřuje na vytváření lepších a přesvědčivějších pump), které zatemňují a zamlžují naše pojetí svobodné vůle. Při tomto vymýtání používá Dennett v podstatě stále stejný trik: už v názvu své knihy prohlašuje, že mu jde o svobodnou vůli, kterou stojí za to chtít. To znamená, že mohou existovat různé druhy svobodných vůlí, které deterministický činitel mít nemůže. Dennettův trik pak spočívá v tom, že ukáže, že to jsou toliko akademické konstrukce, které by nikdo mít nechtěl. Jádro knihy tvoří kapitoly 5 a 6. V páté kapitole - Jednání vedené myšlenkou svobody - se zabývá možností činit rozhodnutí, zkoumá, co je to příležitost, rozhodnutí, co je nevyhnutelnost a co je nutnost. Dospívá k závěru, že pro naše jednání není důležité, zda si skutečně můžeme vybrat, nebo zda je naše rozhodnutí determinováno. "Proč by mělo být deterministické rozhodnutí méně reálné?" (s. 119). Důležité je, abychom při svém jednání byli vedeni myšlenkou na svobodu - v následujícím odstavci se k tomu ještě vrátím. Dennett ovšem uvažuje jen dvě možnosti: chování deterministické a nedeterministické, a dovozuje, že je v podstatě jistě jedno, zda je nějaké naše rozhodnutí určeno předem (determinováno), nebo náhodou (nedeterministicky). Šestá kapitola se jmenuje "Mohl jsem jednat jinak?". Její ústřední myšlenkou je, že většina našich závažných rozhodnutí není náhodná, ale dobře promyšlená a prokalkulovaná. Následkem toho bychom ve stejné situaci jistě jednali opět stejně - nezávisle na tom, zda máme svobodnou vůli, či nikoli - protože v daném okamžiku se nám toto rozhodnutí jevilo optimálním. Podle Dennetta je člověk biologický stroj (počítač) s programem, který tvoří jeho vědomí. Jsou určité stavy, které člověk-stroj považuje za žádoucí (říkejme jim třeba štěstí), a snaží se jednat tak, aby tyto stavy byly co nejčastější. Dennett často zdůrazňuje, že determinismus neznamená fatalismus: není pravda, že někde už je rozhodnuto, jak se rozhodneme; své rozhodnutí si musíme vypočítat. Čím usilovněji budeme rozvažovat (počítat), tím lépe dopadneme. To je to, co Dennett míní "jednáním vedeným myšlenkou svobody". Sedmá a poslední kapitola - Proč chceme svobodnou vůli? - se zabývá převážně morálními a etickými otázkami svobodné vůle, respektive vztahem svobodné vůle a společnosti. Dennett považuje živé organismy za stroje, které evoluční tlak nutí k tomu, aby jejich chování přispívalo k zachování a rozšiřování rodu. Z toho plyne, že spravedlnosti (policii, soudům) musí stačit taková svobodná vůle, jakou podle Dennetta máme - svoboda jako jednání vedené myšlenkou na svobodu. Společnost prostě vyřazuje ze svého středu jedince, jejichž chování není z evolučního hlediska "správné". Podle mého názoru má Dennettův důkaz existence svobodné vůle v deterministických systémech dvě závažné slabiny. * Spočívá na lidském sklonu antropomorfizovat okolní svět. Často a vědomě při hovoru o neživých věcech používáme terminologii vyhrazenou pro živé a inteligentní tvory. Mějme robota, s anténkami, žárovičkami a kolečky, na pusté planetě, kde má splnit nějaký úkol. Budeme říkat, že robot hledá řešení, že zvažuje různé možnosti, vybírá optimální postup atd. Zvažuje možnosti - "tedy má nějaké možnosti," řekne Dennett, "i když je to deterministický stroj". Vybírá - volí - optimální postup - "má tedy vůli," bude Dennett pokračovat. "A protože tato vůle není nikým ovlivňována - je sám na pusté planetě - musí být svobodná. Je to tedy svobodná vůle v deterministickém stroji. Q.E.D." * Spočívá na systematickém používání slovesa moci ve dvou různých významech. České "moci", podobně jako anglické "can", má dva zásadně odlišné významy, které se ovšem často překrývají. (Moci i can má samozřejmě i další významy, ale to v této situaci není relevantní.) "Moci" může znamenat buď "je to možné, neodporuje to vžitým představám o souvislosti věcí" nebo "je to objektivně, ve skutečnosti možné". První význam bych nazval možnost syntaktická, zatímco druhou sémantická. Mohu napsat log(1)=1 (právě jsem to udělal). To je možnost syntaktická. Naproti tomu se mnou bude jistě většina čtenářů souhlasit, když napíši "Není možné, aby sin(x)>1" To je nemožnost sémantická. Deterministický robot o pár řádků výš má vždy právě jen syntaktickou možnost jednat jinak, nikdy ne sémantickou. Dennett sám se tímto problémem zabývá na straně 147 a následujících, ale dospívá k závěru, že jediná možnost, která je pro nás jako jednotlivce relevantní, je možnost epistemická, tedy subjektivní: možné je to, o čem víme, že je to možné. Nebudeme-li mít matematické vzdělání, můžeme si klidně myslet, že sin(x) může být větší než 1, ale budeme-li mít současně vzdělání historické, budeme vědět, že nám nikdo nemůže prodat korespondenci Francise a Rogera Bacona. Tento přístup je v souladu s krédem celé knihy: zajímavé je pro nás to, co je pro nás relevantní. Závěrem: Kniha je opatřena rozsáhlým citačním aparátem (zhruba patnáct procent textu tvoří poznámky pod čarou) a lze ji doporučit každému, kdo se o problematiku svobodné vůle zajímá. Přestože je místy poněkud rozvleklá, obsahuje řadu pozoruhodných a inspirativních myšlenek. Martin Klíma Od neosoby k já Jeden z největších českých sochařů, Vladimír Janoušek, zemřel uštván v září r. 1986. Na pohřbu ve strašnickém krematoriu, kde před katafalkem stála jedna z jeho černých figur - variabilů, hovořil Jiří Šetlík, dávný přítel Vladimíra a Věry Janouškových, autor mnoha statí, samizdatových sborníků i dosud jediné monografie (1962) o Janouškově díle. Mluvil jasně a bez obalu: nešlo jen o vleklou nemoc, ale o sérii zklamání, znemožnění realizací a zákazů výstav, včetně zákazu posledního a osudového: začátkem září 1986 byla zakázána už připravená výstava v Malé galerii brněnského Stavoprojektu. Šetlík hovořil pak o svobodě a demokracii a zvláště o svobodě umělecké tvorby. A také o významu Janouškova díla, které mohlo být v důsledku všech zákazů po r. 1969 známo jen malému okruhu lidí, významu, který teprve čeká na zhodnocení. Poslední Janouškova socha je zvláště výmluvná: Je to černá figura z pohyblivých překližkových dílů spojených matkami, před níž jsou dva černé trámy zkřížené do velkého X. Jedno břevno nese název "škrtnutím pera". Janouškovo dílo se od sedmdesátých let zcela proměnilo. Sochy ztrácely na objemu, redukovaly se na plochy z černých dílů překližky, vrstvených hliníkových plátů, plexiskla a jednotlivé díly byly spojovány křídlovými matkami, panty, šrouby, dovolujícími různá nastavení těchto figur. Přitom manipulace byla ponechána na divákovi, avšak variabilita byla předem, mnohdy rafinovaně, omezená. Jako kdyby i to symbolizovalo spoutanost a sevřenost člověka. I názvy soch jsou takto úzkostné a depresívní: Závora, Rok 1942, Slepci, série Pádů, Zápas, Mene tekel ..., Sto návodů jak padati, Stín Násilí, Proces, Terč, Poslední pád. To bývá vykládáno jako výraz deprese, pesimismu, životní skepse, zklamání, izolace a osobního tragického svědectví. To všechno může být pravda, a přesto se chci tomu vzepřít. Přece deprese, pesimismus, zmar nemohou být vlastním poselstvím tohoto díla - prostě už proto, že toto dílo bylo vytvořeno! Vždyť sama jeho existence je svědectvím velikosti člověka, jeho síly a vzdoru depresi, zmaru a zklamání. Skutečná deprese, pesimismus a zmar po sobě nezanechávají nic, či spíše ještě další destrukci, ničení a prázdnotu. Zdá se mi dokonce, že celé dílo Vladimíra Janouška je jednou velkou cestou vzhůru, cestou, kterou bych snad označil "od neosoby k já", cestou od možná skutečně pesimistických a neosobních kyvadel, pohybujících se nad propastmi, k figurám, zredukovaným až do dvourozměrných terčů, omezených v pohybu, sešroubovaných, naplněných utrpením - ale tím právě lidskostí. To už nejsou neosoby - osoby, to už je samo já - já každého z nás . Není pravda, že Janouškovo dílo zůstalo nedokončeno; kam až jinam než k tomuto já - které je i mým já, já každého z nás - může dospět výpověď o člověku dvacátého století? Proto také nestojíme před Janouškovými sochami s pocity deprese, pesimismu a zmaru, ale s úctou a chvěním. Jiří Fiala Smějte se, budete zdraví. OLDŘICH VINAŘ Již dlouho se ví, že neštěstí, zklamání a smutek zkracují život, ba že doslova zabíjejí. Teprve nyní však byl bezpečně odhalen i opačný pól tohoto poznání: šťastná pohoda, veselí a smích může léčit a prodlužovat život. Lidé, kteří ovdoví, ztratí svého životního partnera a přežívají opuštěni svými blízkými, často brzy umírají na rakovinu. Někdy podléhají vcelku banálním infekcím. Často trpí depresí. Přestává je těšit svět, podlehnou zoufalství a umírají sebevraždou. Rakovina někdy jakoby rozhodla za člověka: jeho tělo podléhá invazi vlastních zešílevších buněk a ušetří jedince nutnosti vztáhnout na sebe ruku. Za jednu z hlavních příčin předčasného umírání vdovců a vdov se pokládá defekt imunitních reakcí. Imunita přestává dostatečně účinně chránit organismus před infekcemi i před autoagresí vlastních buněk při zhoubném bujení. Snížení a poruchu imunity nacházejí psychiatři i u značné části nemocných tzv. endogenní depresí, o které se soudí, že je podmíněna biologicky, a není tedy vyvolávána těžkou životní krizí - nemá žádnou bezprostřední psychologickou příčinu. Na 145. výročním kongresu Americké psychiatrické asociace, který se konal letos začátkem května ve Washingtonu, prezentovali zcela skromně na vývěsce své výsledky L. S. Berk, S. A. Tan, W. F. Fry et al. z Kalifornie. Jejich zdravé pokusné osoby měly příjemný úkol sledovat 60 minutový videozáznam plný humoru, při kterém se často a vydatně smály. Autoři sdělení zjistili, že po shlédnutí tohoto videozáznamu se výrazně zlepšily imunitní funkce pokusných osob. Zvýšilo se množství aktivovaných lymfocytů T, mezi nimi i těch, které se nazývají přirození zabíječi a jejichž úkolem je ničit choroboplodné mikroby, které pronikly do organismu. Zatím není právě snadné pomoci lidem se sníženou imunitou. Léky k tomu určené nemají dost spolehlivý účinek a jsou většinou velmi drahé. Ukáže-li se, že návštěva dobré veselohry v divadle má podobný účinek jako stimulancia imunity, bude to znamenat významný pokrok v medicíně. Je hodně lidí, kteří opakovaně trpí angínami, chřipkami a jinými nemocemi z nachlazení. Tito lidé se často cítí věčně unaveni a vyhýbají se větší námaze či pobytu v přírodě za drsnějších podmínek. Chodit na veselohry by mohlo být lacinější než užívat isoprinosin. Bude však zdravotní pojišťovna platit vstupné na doporučení revizního lékaře? Pomůže zdravý smích a dobrá pohoda i nemocným s aidsem? Stojí za to zamyslet se i nad jinou otázkou: víme už nejméně 15 let, že smutná existence v sociální izolaci zkracuje život. Proč teprve nyní napadlo někoho ověřit, zda veselost a smích život neprodlužuje? Vážená redakce, myslím si, že se Vašemu časopisu dostalo velké cti. Letošní osmé číslo mi totiž - s největší pravděpodobností - někdo ukradl z poštovní schránky. Marně na toto číslo čekám, a když mi dnes přišla devítka, nelenil jsem a hned Vás o nastalé situaci informuji. A ještě jedna zajímavá věc: od doby, kdy jste přikročili k rozesílání Vesmíru, mi všechna čísla přišla rozlepená. Všechna tato fakta svědčí o vynikající kvalitě Vesmíru. Jaromír Ticháček, Brno Saharský prach a evropské deště Poměrně často se stává, že hluboká tlaková níže nad Atlantikem podmíní vznik silných větrů, které ze střední Sahary, Mauretánie a z území mezi Alžírem a Marokem přináší do Evropy oranžově nebo červeně zbarvený pouštní prach. Ve středověku byl tento jev popisován kronikáři jako "krvavé deště". Již v polovině minulého století se C. G. Ehrenberg pokusil sestavit katalog "krvavých dešťů". Dnes víme o 715 případech, které se přihodily před r. 1983. Přibližně od té doby jsou krvavé deště soustavně sledovány až k události 818 r. 1991. Nejlépe je zaznamenáváme v zimě na sněhu, kde se projevují jako nápadné zčervenání. Postihují zejména jižní Francii, Anglii, Sicílii a oblast kolem Říma. Maximální jednorázově napadané množství prachu zaznamenané od r. 1972 je 6 g/m 2 , ale víme, že r. 1846 ve Valencii napadlo tolik prachu, že ucpával odpadové roury. Na našem území je zimní zčervenání sněhu poměrně vzácné díky celkově slabším výskytům a přehlušení tuzemským prachem. Nejvíc saharských prachových bouří postihlo Evropu v letech 300 před Kristem až 100 po Kristu a v letech 1750 - 1920. Jev "krvavých dešťů" nás zajímá z několika důvodů * umožňuje nám rekonstruovat směry vzdušného proudění a jeho fluktuace (pravděpodobně není náhodné, že první maximum se kryje s obdobím stěhování národů a druhé s počátkem globálního oteplování) * dálkově přenášený prach je v některých oblastech přeci jen důležitou součástkou půdních profilů a poněkud vyrovnává vliv substrátu na vegetační pokrývku. (A. Bucher: Saharan Dust, Loess Letter, April 1992, 52-53). Václav Cílek 51-34 Vybrali jsme z časopisů Science Nature Devils Hole - 500000 let záznamu o klimatu Od té doby, co Louis Agassiz překvapil veřejnost svým tvrzením, že polární ledovcový štít kdysi pokrýval velkou část Evropy, zůstávají rozsah zalednění a jeho příčiny, určení počátků a konců dob ledových a meziledových stejně jako předpověď počátku příští doby ledové základními, byť spekulativními, problémy věd o Zemi. V posledních dvou desetiletích jsme svědky úsilí vyrovnat se s těmito problémy znovu. Paleontologickému zkoumání a izotopové analýze byly podrobeny stovky hlubokomořských sedimentů a z analýz se usuzuje na změny klimatu během pleistocénu. Byla oživena zavržená Milankovičova hypotéza o tom, že počátky dob ledových souvisí s periodickými změnami oběžné dráhy Země kolem Slunce (a tím vyvolanými změnami v množství slunečního záření), neboť shoda chronologie je naprosto přesvědčivá. V Nevadě, asi 115 km od Las Vegas, se nachází Devils Hole - poruchová zóna přilehlá k velkému rezervoáru spodní vody Ash Meadows. V zóně poruch se z přesycených vod ukládaly kalcitové žíly. Geochemici získali z jednoho vrtu 36 cm dlouhé jádro vrtu, které poskytuje záznam o změnách klimatu za posledních 500000 let (změny klimatu jsou zachyceny změnami v zastoupení nuklidů 190 a 160). Winogradova práce vzbudila veliký ohlas, neboť podle těchto záznamů je poslední doba meziledová posunuta až o 17000 let proti údajům akceptovaným na základě rozborů hlubokomořských sedimentů a tudíž je v rozporu s Milankovičovou hypotézou. W. S. Boecker z Lamontovy-Dohertyho geologické observatoře v Palisadě (v USA) tuto situaci komentuje slovy: "Jsem zmaten. Geochemik ve mně říká, že geochronologie Devils Hole je nejlepší, jakou máme. A paleoklimatolog ve mně zase říká, že souvislost mezi akceptovanou hlubokomořskou chronologií a Milankovičovými cykly je příliš přesvědčivá, abychom ji zavrhli." Ale nejen ve vědě je zapotřebí někdy počkat. Science 258, 255-260, 1992 Science 258, 284-287, 1992 Srovnání průběhu červnového oslunění na 60. stupni s. š., odchylek izotopového složení v mikrofosiliích hlubokomořských sedimentů a odchylek izotopového složení kalcitu z Devils Hole. (Odchylky z Devils Hole jsou zakresleny s opačným znaménkem - údajně pro pohodlí.) Podle záznamu z Devils Hole trvala předposlední doba meziledová téměř dvakrát tak dlouho než vypovídají záznamy z hlubokomořských sedimentů. Šipky dole označují body, v nichž bylo stanovováno stáří kalcitu. Šipka nahoře je akceptované stáří korálů vytvořených během poslední doby meziledové. Čárkovaná křivka je posunuta o 15000 let. To dává představu, co by mohla s těmito údaji učinit korekce na dobu, po kterou voda v podzemí putuje od místa vstupu do rezervoáru do místa usazení kalcitu. Znamená to, že stáří z Devils Hole jsou spodní odhady. Plži, urychlovače a Kolumbus Zoologové a geologové se shodují v tom, že americký listožábrý mlž Mya arenarie (příbuzný škeble, srdcovky a perlorodky) se v Evropě objevil až v 16. století, po Kolumbově cestě do Ameriky. Dánští badatelé však určili pomocí hmotnostní spektrometrie na urychlovači izotopové stáří vzorků schránek těchto mlžů z východního pobřeží Saw (severní Jutland v Dánsku), které jejich výskyt posunuje do období 1245 - 1295, tedy do předkolumbovské éry. Přitom mlž M. arenaria byl do Evropy zanesen z Ameriky, neboť v Evropě vymřel na počátku pleistocénu (před 2 milióny let). Jejich nález na pobřeží Dánska naznačuje, že byl tedy zanesen dříve, než se předpokládalo. Mohli tak učinit Vikingové (Leif Erickson objevil Ameriku kolem r. 1000 n.l.) Nature 359, 679, 1992 Deterministický chaos a srdeční arytmie aneb lze chaos řídit? Ukázalo se, že mnohé zdánlivě náhodné děje jsou ve skutečnosti případy deterministického chaosu, tj. děje charakteristické mj. extrémní citlivostí i k malým změnám některých parametrů (tato citlivost bývá populárně nazývána efektem motýlího křídla). Zjištění, že určité srdeční arytmie jsou okamžiky chaosu, je důležité, neboť identifikace jevu jako chaotického děje umožňuje nové terapeutické strategie. Toto tvrzení v souvislosti s uvedenou vlastností chaotických dějů může připadat paradoxní - zásah jakoukoli změnou parametrů by arytmii měl ještě více zesílit. Navržená strategie je však založena na stejném fíglu jako judo: využít síly nepřítele ve svůj prospěch... Science 257, 1230-1235, 1992 Karcinogeny, hlodavci, stanovení priorit Základ regulační politiky spočíval na představě, že karcinogeny hlodavců jsou potenciálními karcinogeny lidskými. Chemikálie, u nichž byla karcinogenita testována, jsou však převážně syntetické. Lidská strava však obsahuje ohromné množství přírodních sloučenin (nebo jejich produktů vzniklých při úpravě potravin), jejichž karcinogenita testována nebyla. Mezi takové netestované látky patří např. rostlinné pesticidy, jež si rostlina sama produkuje proti houbám nebo hmyzu. Z 10000 přírodních pesticidů, jež se dostanou do lidské stravy, jich bylo adekvátně testováno pouze 57. Veřejnost má tendenci dívat se jako na chemikálie pouze na synteticky připravené látky, přestože přírodní chemikálie jsou rovněž toxické. Odhaduje se, že průměrný Američan denně pozře 2000 mg spálené stravy, 1500 mg přírodních pesticidů (ve srovnání s denním příjmem 0.09 mg reziduí syntetických pesticidů). Mylně se předpokládá, že člověk si vyvinul proti přírodním chemikáliím obranu a proti syntetickým nikoliv. Jedním z příkladů přírodních chemikálií, jimž je člověk vystaven, je káva. Z více než tisíce látek, které jsou v šálku kávy obsaženy, byla karcinogenita testována pouze u 26, z nichž 19 bylo pozitivních nejméně v jednom testu. Dohromady dává těchto 19 látek 10 mg pro hlodavce karcinogenních látek na šálek kávy. Průměrný Američan vypije tři šálky denně. Z výsledků, které získali autoři článku mj. vyplývá, že mnohé obyčejné potraviny by podle kritérií uplatňovaných na syntetické látky vůbec neprošly. Ze studie ještě např. nevyplývá, že by požívání kávy bylo významným rizikovým faktorem. Závěr studie je, že je nutné znovu promyslet strategii, jejímž cílem je snižování výskytu rakoviny. Enormní množství peněz vynaložené na snížení rizika pod hranici "jeden z miliónu" může být kontraproduktivní a může mít neblahé zdravotní důsledky. V případě syntetických pesticidů to např. znamená, že snaha odstranit i nepatrná množství těchto látek z potravin je činí dražšími a tak vede ke snížení spotřeby potravin, které naopak vzniku rakoviny předcházejí. Science 258, 261-265, 1992 Kvantová mechanika a hvězdy Bílí trpaslíci jako kvantové krystaly Podle astrofyziků hvězda s hmotností menší než 3 Slunce vyčerpá své jaderné palivo, odvrhne vnější slupku a zhroutí se do bílého trpaslíka. Toto konečné stadium hvězdného vývoje má hmotnost blízkou hmotnosti našeho Slunce, avšak jen miliontinu objemu našeho Slunce - tedy zhruba velikost Země, avšak hustotu přesahující miliardkrát hustotu vody. Již zhruba 30 let se chápe, že jak bílý trpaslík vyzařuje energii a ochlazuje se, částice postupně "zamrznou". Ve většině výpočtů byla plně ionizovaná jádra brána jako klasické kuličky. Kvantové korekce však vedly k pozoruhodným důsledkům: bílí trpaslíci se ochlazují rychleji než se dosud mělo za to. Toto rychlejší ochlazování však zároveň vede k nižšímu odhadu stáří galaktického disku (které je odvozováno z luminozit bílých trpaslíků). Dosud provedené výpočty jsou však příliš hrubé na definitivní závěry. Opět jedna příležitost pro chytré a rychlé hlavy. Nature 360, 15 a 48-50, 1992 Programované smrti buněk (apoptóze) může zabránit bcl-2 onkogen Programovaná smrt buněk je aktivní proces sebedestrukce, který se objevuje během normálního vývoje obratlovců (viz rovněž Vesmír 71, 294, 1992). Přibližně polovina neuronů, které vznikly během vývoje zárodku zaniká ještě před dosažením dospělosti. Přesný molekulární mechanismus, jímž působí jednotlivé regulační faktory, není znám. Byla objevena role některých genů v řízení apoptózy, včetně mechanismu negativní regulace, tj. role těch faktorů, které brání aktivaci genů odpovědných za programovanou smrt buňky. V tomto článku je další zajímavý poukaz: vedle zjištění, že onkogen bcl-2 (podobně jako gen ced-9) brání apoptóze buněk u sympatických neuronů, nalezli protein Bcl-2 na vnitřní mitochondriální membráně. Takže možná v apoptóze buněk by mohly hrát důležitou roli i mitochondrie a porozumění mechanismům působení Bcl-2 by mohlo poskytnout náhled na podstatu některých degenerativních chorob. Science 258, 302-304, 1992 Ohrožuje opalování nositele HIV? Co aktivuje virus HIV, zůstává zatím záhadou, avšak poslední práce několika laboratoří ukazují na jednu možnou příčinu - ultrafialové záření. Většina lidí je mu vystavena při slunění, zajatci měst pak v soláriích. Ve Spojených státech však každoročně 25000 až 50000 pacientů absolvuje terapii, která kombinuje ultrafialové záření s látkami na toto záření citlivými (viz také H. Turčičová, Vesmír 69, 149-151, 1990). Tato terapie bývá užívána např. u psoriázy a některých jiných kožních onemocnění. Molekulární virolog John Morrey z Utažské státní univerzity prokázal na zvířecím modelu, že tato terapie může probudit spící virus HIV. Molekulární biolog Martin Rosenberg se tímto problémem zabývá již od r. 1988 a doložil, že přímé sluneční záření zvyšuje expresi HIV genu. Science 257, 1211-1212, 1992 Japonsko, plutonium a recyklování vyhořelého jaderného paliva Japonsko chce používat plutonium jako palivo do jaderných reaktorů bez ohledu na náklady, neboť chce skončit se vnější závislostí na zdrojích energie. Vzhledem k tomu, že mezinárodní veřejnost projevuje velký zájem o veškeré manipulace s čistým plutoniem, oznámil prezident Nuclear Fuel Development Corporation (což je polovládní organizace při japonské agentuře pro vědu a technologii), že Japonsko by mělo provozovat své budoucí jaderné reaktory s nečištěným plutoniem. Normálně se plutonium extrahuje z vyhořelých palivových článků rozpuštěním v kyselině dusičné. Unikající plyny jsou jímány a bezpečně skladovány. Roztok je dále chemicky zpracováván, přičemž se oddělují vysoce radioaktivní látky. Ukládání těchto látek zůstává stále velkým problémem jak pro vlády, tak pro jaderný průmysl. Japonsko navrhuje technologii, při níž by tyto materiály nemusely být odstraňovány, jestliže by byla vyvinuta na robotech založená technologie zpracovávání materiálu do pelet a tyčí. Tím by nová technologie dala elektrárnám druhý účel: kromě výroby energie i uchovávání vysoce aktivního odpadu. Nature 359, 766, 663, 1992 HYPERTEXT, HYPERKNIHOVNA A NEBEZPEČÍ DEMOKRATIZACE LITERATURY? Co je to hypertext? Velmi stručně řečeno je to síť vzájemně propojených textových a jiných informací v elektronické podobě, jíž se čtenář může pohybovat podle své vůle. Přestože v tradičním textu může čtenář přeskakovat, postupné, lineární uspořádání je usnadněno fyzickým uspořádáním a záměrem autora. Hypertext nemá preferované pořadí, každý čtenář si může zvolit svou vlastní cestu sítí. Nejen to. Zatímco tradiční text je statický a definitivní (až na poznámky čtenáře do textu), je hypertext svou podstatou "dočasný", dynamický - čtenář hypertextu jej může měnit. Jeden z klasiků hypertextu jej popisuje přirovnáním k architektuře. Budova také nemá fixní cestu, jak jí máte projít, ale dobrý architekt může (musí) pečlivě naplánovat každou možnou cestu, každý pohled, každý vztah tak, aby se líbil, byl funkční a smysluplný. Mnohost výběru je výzva, která také architekta inspiruje k větší tvořivosti. Dále může být budova (časem) rekonstruována, rozšířena, adaptována podle užívání a chuti vlastníka. Přesto se na ni nenahlíží, jako by tím ztrácela hodnotu (pokud změny ovšem nezničí její vnitřní jednotu). Hypertext se může stát součástí větší elektronické sítě textové, hypertextové a jiné informace, tj. může vést k vytvoření propojené, měnící se univerzální "hyperknihovny" znalostí. Autorita (autokracie?) tradičního autora je demokratizována smazáním rozdílu mezi autorem a čtenářem. Existuje však nebezpečí obrácené zásady "noblesse oblige": Nadaní autoři budou odrazováni usilovat o dokonalost; čas a prostor budou uzurpovat polovzdělaní spisovatelé; literatura jako celek bude upadat. Náznak toho je již možné spatřovat v šíření sítí elektronických novin a žalostné kvality jejich obsahu. Těmito otázkami se zabývá kniha J. D. Boltera (Jay David Bolter: Writing Space: The Computer, Hypertext, and the History of Writing. Bolter se dívá na elektronický hypertext jako na konec trvalosti, konec hierarchických hodnot. Kniha je pojata jako historie psaní. Bolter považuje za psaní i programování (a programátora za autora) a vyvolání programu za druh čtení. Letmý pohled na dnešní běžnou publicistiku by nás mohl vést k unáhlené odpovědi na otázku zda se odkláníme od lineárního deduktivního racionálního myšlení k snadnější, emocionální, amorfní zkušenosti. ib Romantika hvězdných jmen RENÉ HUDEC Ačkoli astronomové dnes používají pro hvězdy již většinou jiná označení (pro jasnější hvězdy například písmeno řecké abecedy či číslo + název souhvězdí, pro méně jasné obvykle pořadové číslo některého z hvězdných katalogů), přece jen se dodnes setkáváme s romanticky znějícími jmény hvězd. Třeba s Aldebaranem (nejjasnější hvězdou v souhvězdí Býka) či s Betelgeuze (nejjasnější hvězdou v souhvězdí Orionu). Ještě dnes se na hvězdářských mapách uvádí přes 200 podobných jmen. Původ těchto starých názvů hvězd je ovšem dnes již málo známý. Málokdo už dnes ví, že tato jména pocházejí většinou z arabštiny, a to nejen jazykově, ale i historicky. Jsou tu ovšem i některé výjimky, jako je Mesartim (gama Arietis), pocházející z hebrejštiny, Alshain (beta Aquilae), původem z perštiny, či Yildun (omikron UMi), pocházející z turečtiny. Pozoruhodné je, že staří Arabové prakticky téměř neznali astronomii jako vědu, ale spíše ji chápali jako pozoruhodnou praktickou znalost noční oblohy. A to nejen k orientaci, ale i k určování ročního období a pro zemědělské účely. Teprve po rozšíření islámu za hranice Arabského poloostrova došlo ke kontaktu s řeckou vědou a k poznání vědeckých metod a výsledků. Do arabštiny byly přeloženy vědecké práce, z nichž k nejdůležitějším patřil Ptolemaiův Almagest, jehož součástí byl i katalog zahrnující 1025 hvězd v 48 souhvězdích. K "původním", již tehdy užívaným arabským jménům (např. Aldebaran) přibyly názvy další, získané překladem popisu hvězd v Almagestu do arabštiny (např. Fomalhaut, Algol) a později nazpět "vypůjčené" Evropany. Ke třetí skupině jmen hvězd patří arabská jména, která se v žádném arabském textu nevyskytují, například Adaher nebo Thuban. Jde o názvy zavedené teprve v Evropě, a to v různých dobách. Velký význam měly pro přejímání arabských jmen překlady arabských spisů v Evropě v 10. až 13. století, především ve Španělsku. Mnoho nejen hvězdných jmen, ale i např. technických termínů, bylo při překladech přejímáno v původním tvaru - například nadir, zenit nebo azimut. Teprve od 16. století byl studován původ hvězdných jmen evropskými učenci. Bez znalosti původních textů to ale byly často i pouhé spekulace. Dnes užívají tyto prastaré názvy hvězd ponejvíce astronomové amatéři a další zájemci o astronomii. Profesionální astronomové používají vesměs modernější způsoby označování čísly. Ale poněkud jiná je již situace u odborníků-techniků v oblasti kosmonautiky, využívajících některých jasných hvězd k orientaci družic a kosmických sond. A tak na nás dodnes dýchá romantika starých hvězdných jmen. CHEMIE V přírodě i v denním životě se setkáváme běžně s oxidacemi čili okysličováním a s redukcemi. Tak třeba železo ve vlhkém prostředí rezaví, oxiduje. V motorech aut se spaluje čili oxiduje benzín kyslíkem. Při úpravě vody pro užívání v městském vodovodu se organické látky oxidují chlórem. Tedy oxidace zřejmě nejsou jen slučování látek s kyslíkem, což by se mohlo zdát podle českého (už jen neodborného) názvu "okysličování". Tyto reakce mají ještě druhou stránku - železo při rezavění redukuje kyslík na vodu, stejně tak se kyslík redukuje na vodu ve spalovacím motoru a chlór se podobně redukuje v znečištěné vodě na kyselinu chlorovodíkovou. Oxidace a redukce jsou vlastně rub a líc jednoho druhu chemických reakcí, tzv. oxidačně-redukčních reakcí, zkráceně redoxních reakcí. Obecně lze charakterizovat oxidaci zhruba tak, že při ní určitá látka zvaná odborně oxidans získává elektrony (v uvedených příkladech to byl kyslík nebo chlór). Vzhledem k reakčnímu partnerovi, např. železu, jde o redukci - železo je tedy reduktans, neboť tyto elektrony ztrácí. Redoxní reakce jsou často velmi komplikované, zvláště ty, které probíhají v živé přírodě. Tak třeba fotosyntéza, v podstatě redukce oxidu uhličitého vodou za vydatného přispění slunečního záření jako dárce světelné energie, při níž se nakonec jako produkty vytvoří kyslík a energií bohaté cukry. Tyto reakce se ovšem skládají z mnoha kroků. Pro vysvětlení tak složitých dějů je účelné znát reakce mnohem jednodušší, které můžeme mnohem snáze analyzovat. Nesmíme si myslit, že při oxidaci se prostě předávají atomy - třeba kyslíku redukované látce. To se sice někdy děje, třeba při složité reakci v třaskavé směsi kyslíku a vodíku. Typické redoxní reakce jsou však ty, při nichž se mezi reakčními partnery předávají prostě elektrony. Vypracování teorie redoxních reakcí tedy vyžaduje, aby se začalo od dějů co nejjednodušších - zabývat se rovnou teorií komplikovaných reakcí by asi nemělo valný smysl. Co se myslí v chemii pod termínem teorie reakce? Je to vysvětlení jak jejího "chemického" průběhu, tedy "mechanismu" reakce, tak rychlosti, kterou probíhá. V té první oblasti se už udělalo i v případě složitých procesů, jako je právě fotosyntéza, velmi mnoho práce, ale v druhém případě se velkého pokroku dosáhlo u reakcí jednoduchých. Vůbec nejjednodušší redoxní reakce je tzv. reakce výměnná, kdy spolu reagují dvě částice reprezentované totožnými atomy, ale lišící se pouze nábojem. Takový případ je např. reakce Když smísíme roztok síranu železnatého a síranu železitého, rozpadnou se tyto soli na ionty dvojmocného železa Fe 2+ a trojmocného železa Fe 3+ a samozřejmě na síranové ionty. Někdo by řekl - přece se nic nemůže dít, oba druhy iontů železa budou klidně koexistovat vedle sebe. Nebudou - trojmocné železo bude rychle oxidovat dvojmocné a samo se bude redukovat na dvojmocné. Rychlost této reakce můžeme změřit, je-li jeden druh iontů radioaktivně značený (na reakčním schématu je označen hvězdičkou). Jako rychlost chemické reakce označujeme množství reagující látky obsažené v určitém objemu (např. v 1 litru roztoku) nebo v určité hmotnostní jednotce (např. v jednom kilogramu směsi), které se přemění za časovou jednotku. Rychlosti reakcí jsou velmi rozmanité, a tak někdy reakční partneři zreagují z velké části během nanosekund (třeba reakce přenosu protonu), jiné trvají minuty (běžné reakce organické chemie) a jiné léta až tisíce let (reakce v pevné fázi, např. v geologických formacích). Letošní laureát Nobelovy ceny za chemii Rudolph Arthur Marcus se teoreticky zabýval zmíněnými jednoduchými reakcemi jak v homogenních roztocích, tak na elektrodách. Tam probíhá výše uvedená horní reakce podle schématu Fe 3+ (roztok) + e(elektroda) = Fe 2+ (roztok) kde e(elektroda) značí elektron v kovové elektrodě. Rozhodující pro vysvětlení rychlosti naší reakce je skutečnost, že ionty v roztoku nejsou zcela "holé", nýbrž že jsou obklopeny orientovanými molekulami vody, které tvoří tzv. solvátový obal. Tento solvátový obal je vázán pevněji (tj. středy jeho molekul jsou blíže) k iontu trojmocného železa, který má větší elektrický náboj, než k iontu dvojmocného železa, oba ionty se tedy neliší jen nábojem, ale i strukturou svého solvátového obalu. Přenos elektronu však vyžaduje, aby při něm došlo jen k změně polohy elektronů přítomných v reagujících částicích, ne však k pohybu jader atomů, které je tvoří (Franckův-Condonův princip). V našem případě by však byly struktury obou iontů (včetně solvátových obalů) různé a reakce by neměla prakticky probíhat. Oba solvátové obaly však kmitají směrem k iontu železa a od něho. Při těchto vibracích se oba solvátové obaly mohou dostat do stejné polohy vůči "centrálnímu" iontu železa. Za těchto okolností je přeskok elektronu možný, a nejpravděpodobnější je tehdy, když mají přitom co nejnižší energii. Rozdíl mezi energií při nejnižším rozkmitu solvátového obalu a při rozkmitu příslušejícím přeskoku elektronu se nazývá energie reorganizace, protože odpovídá množství energie nutnému pro přebudování čili reorganizaci solvátového obalu. Právě tato myšlenka je podstatou Marcusova objevu, který udělal koncem padesátých let. Reorganizační energie závisí silně na struktuře iontu, a tak Marcus mohl sestavit řady iontů s různými strukturními parametry a prověřit svou teorii. Vyhovovala jí řada reakcí hlavně v anorganické chemii, a to jak reakcí výměnných, tak reakcí elektrodových. V dalších studiích se Marcus zaměřil na systémy důležité v biochemii, např. na složky řetězce přenosu elektronu, který hraje tak důležitou roli v Mitchellově teorii buněčného dýchání, na přenos elektronu přes rozhraní dvou nemísitelných kapalin (měl jsem zvláštní radost, když právě tento systém, kterým jsem se zabýval v poslední řadě let, zařadil do své přednášky v Kyotu r. 1989 mezi příklady chemických soustav, kde se jeho teorie uplatnila). Svou teorii Marcus také rozšířil na přenos protonu. Mimochodem případ reakce iontů železa na elektrodách dlouho vzdoroval Marcusově teorii, reakce byla totiž příliš rychlá proti předpovědi teorie. Nakonec moji kolegové dr. J. Weber, doc. Z. Samec a doc. V. Mareček zjistili, že zřetelné zrychlení reakce působí stopy chloridových iontů přítomných v elektrolyzovaných roztocích. Pak nedochází k jednoduchému přenosu elektronu, nýbrž chloridový ion utvoří mezi elektrodou a reagujícím iontem "můstek", přes který elektron přechází mnohem snáze než bez takové pomoci. Tento jev však už vybočuje z rámce Marcusovy teorie. Ještě k samotnému laureátu. Narodil se 21. července 1923 v Montrealu v Kanadě. Vystudoval na kanadské významné McGill University, kde také získal doktorát filosofie v r. 1946. V létech 1946 - 1949 byl stipendistou National Research Council of Canada v Ottawě. Vysokoškolskou dráhu zahájil v roce 1951 na Brooklyn Polytechnic, kde se stal nakonec řádným profesorem. Odtud přešel na slavnou California Institute of Technology, kde se letos přiřadil k řadě laureátů Nobelovy ceny z této vysoké školy. V Praze byl r. 1972 na konferenci Mezinárodní elektrochemické společnosti. Jiří Koryta Trpělivě čekat je název článku v New England J. of Med. (323: 604, 1990), ve kterém autor článku rozebírá příčiny dlouhého čekání v čekárnách zdravotnických zařízení v USA. Během několika posledních let opakovaně čekal na své vyšetření jako pacient, ačkoliv sám je pracovníkem zdravotního zařízení spojeného s tím, kde čekal. "Jen zřídka kdy čekal méně než hodinu a někdy i dvě a více hodin". Autor rozebírá a matematicky analyzuje faktory, které působí dlouhé čekání v lékařských zařízeních, dokonce vypracoval matematický vzorec, podle kterého je doba čekání determinována. Ti lékaři, kteří pracují bez zastavení (a tedy bez prostojů) mohou být příčinou dlouhého čekání svých pacientů, protože si předem objednávají více nemocných, než pak jsou schopni (následkem nejrůznějších zdržení) v daném čase zvládnout. Vratislav Schreiber 28-34 Kolektivní chování a statistická fyzika Téměř vše, co je v přírodě i ve společnosti složité a tudíž zajímavé, má jedno společné: sestává to z velkého množství prvků nebo komponent, které na sebe nějak působí, vzájemně se ovlivňují, podporují a doplňují, nebo se naopak perou, vytlačují a přetlačují. Mohou to být atomy molekul, molekuly látky, látky země. Mohou to být buňky orgánu, orgány jednotlivce, jednotlivci druhu, druhy ekosystému. Nebo občané státu, státy světa. Mohou to být i logické prvky obvodu, obvody počítače, počítače komunikační sítě. Data podporující vědeckou hypotézu, hypotézy vědního oboru, obory lidského vědění Přes trvalý zájem systémových teoretiků, synergetiků, statistiků a jiných transdisciplinárních specialistů dosud nebyly objeveny a popsány žádné univerzální principy, které by nám nabídly jednotný pohled na uvedenou všehochuť kolektivních systémů. Nemohu se však zbavit dojmu, že takové principy musí existovat a že, až budou objeveny, překvapí nás svou prostotou. A myslím, že na to ani nebudeme dlouho čekat. Asi nejdál je v tomto směru statistická fyzika, která již v minulém století zásluhou Ludwiga Boltzmanna a jeho pokračovatelů vytvořila pojmový systém umožňující mluvit o vlastnostech makrosystémů jako o hromadných, kolektivních vlastnostech jejich prvků (atomů a molekul). Hlavní trik: jestliže nám nesmírný počet individuálních prvků znemožňuje zacházet se znalostí úplné konfigurace systému, čili mikrostavu (musí být znám stav každého jednotlivého prvku!), nevadí - stačí poodstoupit, podívat se "zdálky", a dovolit, aby vždy obrovský počet mikrostavů splynul do jednoho makrostavu . Uděláme-li to vhodným způsobem, pak nejen nic neztratíme (mikrostavy stejně nikdy nikdo nevidí), ale získáme v mnohém dokonce i lepší porozumění skutečnosti. Zkusme si např. tuto úvahu: jsou-li všechny mikrostavy - např. různá rozmístění molekul v myšlených přihrádkách nějaké nádoby - stejně pravděpodobné, pak z makrostavů budou nejpravděpodobnější ty, které odpovídají vždy co největšímu počtu mikrostavů (říkáme, že takové makrostavy mají vysokou entropii). Navenek se nám to bude jevit jako postupné směřování systému k těmto preferovaným makrostavům, čili odborně řečeno, jako vzrůst entropie systému. Opačný vývoj - například hromadná migrace molekul do jediné přihrádky -, ač logicky možný, je nesmírně nepravděpodobný, zvlášť kdyby měl pozorovatelně dlouhé trvání. Asymetrii přírody vzhledem k času lze tedy chápat jako jakýsi emergentní jev makrosvěta, závislý vlastně tak trochu i na nás - totiž na tom, jak jsme si z mikrostavů slepili makrostavy. Zvlášť zajímavým tématem pro statistickou fyziku jsou změny celkového uspořádání systému, zvané fázové přechody . V tomto čísle je o nich velmi pěkný článek od Romana Koteckého [str. 153]. Fázové přechody jsou typickým příkladem "transdisciplinárního" jevu: jde tu o kolektivní chování velkého množství jakýchkoliv prvků - nemusí to být jen atomy či molekuly, mohou to být (jak se v článku dočtete) i leknínové listy, hořící stromy, vzteklé lišky a nerozhodní voliči. Jak se chování jednotlivců promítá do vlastností celku , závisí mimo jiné na tom, jaký charakter má vzájemné působení či komunikace mezi prvky. Typickým případem je, že každý prvek "vidí" stavy jen několika svých sousedů a od nich pak odvozuje své vlastní chování. K interakci na dálku pak může docházet pouze nepřímo, přes posloupnost vzájemně sousedících prvků. Důležitým parametrem je zpravidla (průměrný) počet sousedů jednoho prvku. Je-li jich hodně (jako u prostorových mřížek oproti rovinným) je systém obecně propustnější. Kdyby les z Koteckého článku byl trojrozměrný, shořel by i při malé pravděpodobnosti přeskoku ohně ze stromu na strom. Možná, že leccos z toho všeho platí i pro jevy společenské (trochu jsem se toho dotkl v loňském červnovém čísle). Konec konců je společnost rovněž velká množina jedinců, kteří spolu nějak interagují. Bylo by jistě velkým zjednodušením zanedbat individuální rozdíly mezi lidmi (rozdílnost typů chování) a tu skutečnost, že spolu komunikují řečí, která je nositelem významu, ale to by byl stejně jen první krok. Víme například, že mezi lidmi existuje poměrně přesně definovaný vztah známosti: jedni se znají, jiní nikoliv. Nedovolíme-li žádnou jinou komunikaci než mezi známými (jak to u nás bývávalo s politicky choulostivými řečmi), vytvářejí se určitá přirozená seskupení vzájemně informovaných. Čtenář si už může rozmýšlet sám, na čem taková seskupení mohou záležet a obecněji, jaké obdobné kolektivní chování lze nacházet třeba u bakteriálních kolonií, včelích úlů a lidských společností. Ivan M. Havel RNDr. Jiří Grygar, CSc. (*1936) vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se infračervenou radiometrií v dálkovém průzkumu Země a astrofyzikou. RNDr. Dagmar Dzúrová (* 1940) vystudovala přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na katedře ekonomické a regionální geografie této fakulty se zabývá analýzou zdravotního stavu obyvatelstva a vztahem úmrtnosti a životního prostředí. RNDr. Dagmar Bartošová (*1950) vystudovala odbornou geografii na přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Geografickém ústavu ČSAV se zabývá demografií a geodemografií. Prof. Vratislav Schreiber, DrSc. (* ) vystudoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. V Laboratoři pro endokrinologii a metabolismus při II. interní klinice fakulty všeobecného lékařství v Praze se zabývá zejména endokrinologií. RNDr. Václav Cílek, CSc. (* 1955) vystudoval geologii na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V geologickém ústavu AV ČR se zabývá geologií kenozoika. PhDr. Petr Jakeš DrSc. (* 1940) studoval na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na Australské národní univerzitě. Zabývá se geochemií. Kromě vědeckých prací je i autorem úspěšných populárních knih (mj. Létavice a lunatici, Mladá fronta 1978, PLaneta Země, Mladá fronta 1982). Přednáší na přírodovědecké fakultě UK. Doc. RNDr. Roman Kotecký, DrSc. (*1949) vystudoval matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Na katedře teoretické fyziky a v Centru teoretických studií se zabývá matematickou statistickou fyzikou a teorií fázových přechodů. Tento článek napsal jako hostující profesor na University of California, Irvine. Doc. MUDr. Emanuel Vlček, DrSc. (*1925) vystudoval lékařskou fakultu UK a antropologii na přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se studiem vývoje člověka a antropologicko-lékařským průzkumem historických osobností českých dějin. Fázové přechody ROMAN KOTECKÝ Nejznámějším příkladem fázového přechodu je změna skupenství: když led taje, jeho vlastnosti (např. hustota) se prudce mění. K takové náhlé změně dochází i při řadě dalších fyzikálních jevů. Pojem fázového přechodu se však neomezuje jen na fyziku; s podobným chováním se setkáváme při modelování neuronových sítí, při studiu modelů popisujících šíření epidemií či chování voličů při volbách, při optimalizaci těžby ropy, ... Na jaře se na hladině jezírka v parku objeví kruhové listy leknínů. Hlemýžď by si rád po listech zkrátil cestu na druhou stranu Brzo zjara se mu to nepodaří - listy jsou ještě malé a nepřekrývají se. Postupně se však rozrůstají, vytvářejí větší a větší shluky, až jednoho dne hlemýžď svou zkratku po překrývajících se listech najde. Příštího roku budou listy na jezírku rozloženy jinak, i když je možné předpokládat, že jich bude zhruba stejně. Může se hlemýžď spolehnout, že svou zkratku zase objeví? A je snad naděje, že k tomu dojde stejného dne jako před rokem? Tento problém lze poměrně lehce zcela přesně zformulovat a ukázat, že je tomu opravdu tak - předpokládáme-li, že hustota leknínových listů náhodně rozložených v jezírku je každý rok stejná a rostou stejně rychle, dojde vždy stejného dne D k vytvoření řetězce překrývajících se listů umožňujících přechod (libovolně velkého) jezírka "suchou nohou" [přesněji je problém formulován v rámečku]. Nejde nám zde o řešení hlemýždích problémů, chtěli jsme jen uvést příklad fázového přechodu, který nepochází z fyziky, kde se tento pojem zrodil. Podobně jako u fyzikálních jevů, se zde prudce mění vlastnosti systému. Dne D totiž dochází k radikální globální změně, aniž se nějak podstatně změní lokální vlastnosti uvažovaného systému. Jde stále o stejné jezírko a o stejné leknínové listy. Jen malá změna v jednom parametru - hustotě rozložení listů či jejich poloměru - vede k existenci či neexistenci zkratky v typickém konkrétním rozložení listů tak, jak se na jezírku vytvořilo ten který rok. A to může pro hlemýždě nabýt dramatické důležitosti. Co když jde o jedinou možnost, jak se dostat ze zatápěného ostrůvku! Fázový přechod je zobecněním pojmu změna skupenství. Když led taje, vede jen malá změna teploty, za jinak konstantních podmínek, k přechodu od pevného ke kapalnému skupenství. Podobně při varu se kapalné skupenství mění ve skupenství plynné (páru). Jde o stejné molekuly téže látky, které na sebe působí přesně stejnými silami. Nepatrná změna jednoho parametru, zde teploty, vede ke drastické změně vlastností látky - kapalina se od tuhé látky liší na první pohled! Při teplotě tisícina stupně nad nulou je voda kapalinou, při teplotě tisícina stupně pod nulou je zmrzlá na led! Proč dochází k tak náhlé změně? Z hlediska jedné určité molekuly se nic zvláštního nestalo. Avšak, jak již samotný termín "skupenství" naznačuje, zde jde o skupinovou vlastnost látky. Je podstatné, že systém se skládá z obrovského množství molekul. Bylo by těžké rozlišovat, zda se soubor obsahující třeba jen tři molekuly nachází ve skupenství pevném či plynném! Ke změně skupenství dochází při určité neměnné a přesně určené teplotě. Také při tom hraje svou roli ten fakt, že zkoumaná látka se skládá z velkého množství molekul. Pokusme se aspoň velmi přibližně a zjednodušeně osvětlit, proč si příroda při blízkých hodnotách vnějších parametrů vybírá tak odlišné uspořádání látky. Obecně je možno říci, že si z možných alternativ vybírá vždy tu nejstabilnější. Kulička přejde do polohy s nejnižší energií a skutálí se na dno důlku. Jde-li o systém z velkého množství molekul (či jiných mikroskopických součástí), vstupuje do hry nejen energie té které alternativy, ale i její entropie. Jinak řečeno, jde i o to, kolik možných mikroskopických konfigurací k takové makroskopicky rozlišitelné alternativě přispívá. Je důležité nejen , jakou energii má konfigurace v lokálním minimu, ale i "kolik místa okolo sebe má na fluktuace". Uvažujeme-li vodu při teplotě 0 o C, soutěží spolu dvě alternativy. V pevném skupenství (ledu) zaujímají molekuly polohy ve vyrovnaných řadách krystalické mřížky tak, aby celková energie byla co nejnižší; či přesněji, molekuly jen málo kmitají okolo těchto rovnovážných poloh. Ve skupenství kapalném (nebo ještě více ve skupenství plynném) jsou molekuly rozloženy chaoticky, jejich celková energie je vyšší (neboť nejsou vyrovnány v energeticky nejvýhodnějších polohách), ale za to mají mnohem více možností různých chaotických uspořádání. (Je mnoho způsobů jak udělat nepořádek v uklizeném pokoji, ale jen jeden způsob jak ho uklidit.) Symbolicky si to můžeme představit, jako kuličku váhající mezi dvěma důlky (viz obr.). Jeden z nich je hlubší a strmější a reprezentuje skupenství pevné. Druhý je mělčí a pozvolnější a reprezentuje skupenství kapalné. 1) Při nízké teplotě je průměrná energie na molekulu malá a molekuly se pohybují jen málo. V naší symbolice to znamená že kulička si vybere hlubší důlek - led. Zvýší-li se teplota, molekuly se pohybují více a "potřebují mnohem více místa na fluktuace". Proto si kulička vybere mělčí, prostornější důlek. Existuje určitá teplota (pro vodu je to, při atmosférickém tlaku, 0 ° C), při které jedna alternativa převáží nad druhou - dojde k fázovému přechodu. Tradiční dělení na tři skupenství hmoty (pevné, kapalné a plynné) 2) však fyzice brzo přestalo stačit. Například pevné skupenství může být různého typu - určitá látka, v závislosti na teplotě, tlaku apod., může krystalizovat v různých krystalických soustavách. Mezi uhlíkem ve formě tuhy a diamantu je rozdíl nejenom v ceně! Hovoříme pak o "fázovém polymorfismu". Fází zde je určitý "typ" pevné látky. Přechod mezi různými fázemi, ke kterému dochází při určitých hodnotách vnějších parametrů obdobně jako při změně skupenství, pak nazýváme fázovým přechodem. I obyčejný led, který je při atmosférickém tlaku a teplotách málo pod bodem mrazu hexagonálním krystalem, přechází při vyšších tlacích do fází krystalizujících v kubické, v tetragonální a v jiných soustavách. Příkladem fázového přechodu zcela jiného typu je tzv. přechod lambda pro tekuté helium, které při určité teplotě T_lambda přechází do supratekuté fáze. Jde o fázi vyznačující se překvapivými vlastnostmi (odlišujícími ji zcela od běžných kapalin), které jsou makroskopickým projevem kvantové povahy molekul. Co však mají všechny tyto fyzikální jevy společného s problémem hlemýždě, od kterého jsme začali? Souvislost nejlépe uvidíme na ještě jednom příkladu - fázovém přechodu pro feromagnet. Atomy v krystalické mřížce vytvářející ferromagnetickou látku si můžeme představit jako elementární magnetky, které mohou být orientovány jen dvěma preferovanými, navzájem opačnými směry (viz obr. 3). Sousední atomy mají tendenci orientovat se souhlasným směrem a tak ve výsledné konfiguraci převažuje jedna orientace a látka vykazuje nenulovou makroskopickou magnetizaci i při nulovém vnějším poli. Při vyšších teplotách však (podobně jako je tomu při tání ledu) tepelné fluktuace destabilizují toto uspořádání natolik, že elementární magnety jsou orientovány v podstatě navzájem zcela nezávisle - celková magnetizace látky je nulová. K přechodu 3) mezi těmito dvěma alternativami dochází při určité, tzv. Courieově, teplotě TC. Podobně jako v případě tajícího ledu dochází zde při teplotě TC k přechodu od uspořádané (ferromagnetické) fáze k fázi neuspořádané (paramagnetické). Co to však znamená "uspořádaná fáze"? Při nenulové teplotě nejsou přece nikdy, díky fluktuacím, úplně všechny magnetky orientovány stejně. Kdy přesně je systém ještě ferromagnetický? Zkusme na obr. 3 projít z dolní strany na horní po hranách mřížky tak, že procházíme jen vrcholy obsazenými šipkami směřujícími dolů. Nepodaří se nám to. Dříve nebo později uvízneme v pasti šipek směřujících nahoru. Pokusíme-li se o totéž po šipkách směřujících nahoru, najdeme takovou cestu lehce. Uspořádaný stav se dá charakterizovat tím, že existuje souvislá cesta procházející jen šipkami jedné orientace a spojující protilehlé strany. Ale to už nápadně připomíná hlemýždí zkratku! Teplota TC pak je nejvyšší teplotou, pro kterou v typické konfiguraci taková cesta ještě existuje. Při teplotách vyšších než TC jsou šipky v typické konfiguraci rozloženy natolik náhodně, že ani pro jednu orientaci šipek neexistuje souvislá cesta propojující protilehlé strany. Opět, i když se situace v okolí každé elementární magnetky nijak podstatně nezměnila, dochází k přechodu od globálního stavu, ve kterém existuje nekonečný uspořádaný shluk šipek, ke stavu, ve kterém jsou všechny shluky konečné. A je to tato odlišnost, která se projeví v makroskopicky měřitelných veličinách - magnetizace je buď nulová nebo nenulová. Souvislost mezi problémem hlemýždě a ferromagnetem (a také tajícím ledem) je hlubší, než by se na první pohled zdálo. Ve skutečnosti se oba dají chápat jako zobecnění modelu perkolace. Formulaci tohoto modelu v jeho nejjednodušší verzi uvádíme v rámečku. Perkolace zde znamená "prosakování". Chápeme-li totiž hrany mřížky na obr. 4 jako kanálky, které jsou s pravděpodobností p propustné a s pravděpodobností 1-p ucpané, pak jde o to, při jaké hodnotě p bude kapalina celou soustavou kanálků protékat. To není jen akademická otázka. Perkolační model byl např. použit při studiu otázek důležitých pro optimalizaci těžby ropy. Při prvním vytěžení, kdy se ropa samovolně vytlačuje na povrch, se totiž získá jen asi 5-15 % celkové zásoby. V další fázi, kdy se dá vytěžit asi 50 % zbývající zásoby, je ropa vytlačována vodou injektovanou do ložiska. Vše závisí na tom, kolik ropy zůstane uvězněno v pórech roponosné horniny. A právě při studiu toho, co se děje při protlačování vody horninou, hrají důležitou roli různé verze perkolačního modelu. Jiný pohled na perkolační model dostaneme, interpretujeme-li mřížku jako elektrickou síť, kde sousední vrcholy jsou vodivě propojeny s pravděpodobností p a izolovány s pravděpodobností 1-p. Připojíme-li zdroj napětí mezi dolní a horní hranu mřížky, uvidíme, že pro p > pc se mřížka stane vodivou. Elektrický proud prochází vodivým shlukem spojujícím protilehlé strany. Fázový přechod je zde od vodivého k nevodivému uspořádání. Ostatně hlemýžďův problém můžeme interpretovat podobným způsobem. Stačí si jezírko představit jako nevodivou desku mezi dvěma protilehlými vodivými stranami ke kterým je přiložen zdroj napětí. Vhazujeme-li nyní na desku zcela náhodně vodivé mince, dojde při jejich určité hustotě ke spojení a obvod se stane vodivým. 4) Samozřejmě, v realistických situacích nevystačíme s prostým perkolačním modelem. Pravděpodobnosti obsazení blízkých hran nejsou v řadě případů zcela nezávislé (to je případ ferromagnetu) a jednoduchý perkolační model je třeba zobecnit tak, aby obsáhl i takové systémy. Ještě jinou interpretaci perkolačního modelu dostaneme, představujeme-li si vrcholy mřížky obsazené stromy v lese (či spíše, vzhledem k pravidelnosti mřížky, v sadu), kterým se šíří požár. Pravděpodobnost toho, že oheň přeskočí na sousední strom , je p. (Závisí na tom, jak blízko jsou stromy vysázeny, jak jsou proschlé, jaký je vítr atd.) Při hodnotách p > pc se požár šíří zcela nekontrolovaně. Je-li p < pc, požár ustane po tom, co shoří "jen" konečný shluk stromů. Mnohem věrnější model ovšem dostaneme, uvažujeme-li i dynamiku problému. Okamžitý stav s(x) ve vrcholu x naší mřížky popíšeme veličinou nabývající tří hodnot: * s(x)=1 , je-li vrchol x obsazen (neshořelým) stromem, * s(x)=1/2 , je-li obsazen stromem, který právě hoří a * s(x)=0 , jestliže strom ve vrcholu x již (dříve) shořel. Po uplynutí určité doby (třeba za 1 hodinu) dostaneme nový stav s(x): * v každém vrcholu , ve kterém s(x)=1 , bude s(x)=1/2 s pravděpodobností p , pokud některý z jeho sousedů y je ve stavu s(y)=1/2 (hoří), * pokud žádný ze sousedních stromů nehoří, zůstane s(x)=1, * vrchol , ve kterém s(x)=1/2 , přejde na s(x)=0 (strom shořel) a * vrchol , ve kterém s(x)=0 , zůstane nezměněn, s(x)=0. Dynamiku takového modelu (jde vlastně o příklad tzv. pravděpodobnostního celulárního automatu) je možné lehce simulovat na počítači a opět se ukáže, že pro p větší než určitá hodnota pc se požár od jednoho hořícího stromu bude nekontrolovaně šířit, zatímco při p < pc po jistém čase uhasne. Místo o šíření požáru můžeme uvažovat o šíření nějaké přenosné choroby. Přitom nemusí jít jenom o choroby ovocných stromů, kde geometrické rozmístění na mřížce má jasné opodstatnění. Podobné modely byly využity třeba i při modelování šíření vztekliny. Každá liška se svým revírem je v takovém modelu reprezentována jedním vrcholem mřížky. Je-li pravděpodobnost p jen o málo větší než pc, stačí p jen trochu "stlačit" k přerušení epidemie. I poměrně jednoduchá opatření (třeba v případě vztekliny kladení návnad s léky, jak se to s úspěchem provádí v sousedním Rakousku) vedou k podstatným změnám v dynamice šíření nemoci. Při použití takového modelu na popis šíření epidemie mezi lidmi je třeba vzít v úvahu i možnost pohybu nemocných (resp. bacilonosičů). To se modeluje např. tím, že jednak dovolíme přenos i do vzdálenějších vrcholů mřížky, jednak body na mřížce občas náhodně zamícháme (algoritmus "míchání" přitom může obsahovat omezení vzdálenosti pohybu, či menší pravděpodobnost přemístění do větší vzdálenosti). Zdravý člověk je reprezentován vrcholem x s s(x)=1, nemocný s s(x)=1/2. Hodnota s(x)=0 pak znamená, že vrchol x je obsazen pacientem, který nemocí prošel a je imunní. Model je možno modifikovat tak, že po jistém čase přejde s(x)=0 samovolně na s(x)=1 - imunita se ztrácí. I přes všechny tyto modifikace si fázový přechod zachovává svou charakteristiku. V blízkosti bodu přechodu vede jen malá změna parametrů modelu (např. i změna algoritmu "míchání" - zavedení karantény) k výrazné změně v šíření epidemie. I mechanismus voleb se v principu dá popsat podobným modelem. Voliče ve vrcholu x rozhodnutého pro stranu A, B, ... označíme hodnotou s(x) = A, B, .... Dynamika modelu pak popisuje to, jak volič x mění svůj názor v závislosti na názorech okolních voličů a na dalších vnějších vlivech. A opět, i jednoduché modely (kdy např. každý volič modifikuje svůj názor tak, aby byl s velkou pravděpodobností ve shodě s většinovým názorem v jeho nejbližším okolí) vedou k fázovému přechodu. Použití takového modelu pro skutečné předpovídání dramatických změn ve volebních preferencích je sice lákavé, ale nejspíš příliš zjednodušující. Shrneme-li na závěr: i mimo fyziku existuje řada situací, ve kterých hraje roli pojem fázového přechodu. Jde o systémy skládající se z obrovského množství identických či podobných částí. Mechanismus přechodu je dán pravděpodobnostním zákonem. I při malé změně vnějších podmínek mohou nejpravděpodobnější konfigurace "vypadat" zcela odlišně. To pak vede ke prudké změně některých vlastností systému v závislosti na vnějších parametrech. 1) Jde opravdu o jen velmi hrubou představu. Poloha kuličky reprezentuje stav všech molekul, ze kterých se náš vzorek skládá. 2) Či čtyři, uvažujeme-li za skupenství i plazma. 3) Pro úplnost dodejme, že zatímco tání je příkladem tzv. fázového přechodu prvního řádu, zde jde o fázový přechod druhého řádu, či přesněji, o spojitý fázový přechod. 4) Jde jen o myšlenkový pokus a prosíme čtenáře, aby se jej nepokoušeli provádět. 5) Opět zjednodušujeme. Správnější by bylo brát pravděpodobnost závisející na počtu takových sousedů. Pokud vezmeme v úvahu i další rozhodující faktor při lesních požárech, totiž vítr, musíme uvažovat orientovaný perkolační model - tato pravděpodobnost závisí na tom, ve kterém směru je hořící sousední strom. Leden ve vědě O čem se psalo ve světě i u nás Galileo s obtížemi Americká kosmická sonda, která má r.1995 zkoumat planetu Jupiter, se už propletla složitou drahou mezi Sluncem a Zemí a dostatečně gravitačně urychlena vyrazila do vzdálených oblastí naší planetární soustavy. Už jsme v tomto přehledu informovali, že hlavní anténa, která měla umožnit přenos dat získaných z Jupiterovy blízkosti, nefunguje, nedaří se ji odblokovat. Koncem minulého roku se technici NASA pokoušeli anténu opravit tím, že stanici natáčeli ke Slunci tak, aby se mechanismus opakovaně nahříval a zase ochlazoval. Ale marně. Nyní Američané experimentovali s motorem, který by měl anténu rozevřít, pokoušeli se do něj na dálku "praštit". I v tomto případě bezúspěšně, pokusy však měly v lednu pokračovat. Galileo není při ztrátě hlavní antény zcela bezmocný, druhá menší anténa má však bohužel malou "vypovídací" schopnost - dokáže předávat od Jupitera pouze 10 bitů za vteřinu. Takže např. místo 50000 snímků by bylo možno pořídit pouze 3000 - 4000. Naděje na plný zdar mise však podle pracovníků Amerického úřadu pro letectví a kosmonautika stále zůstává. 8.prosince se Galileo procvičil i tím, že pořídil snímky Měsíce v řadě vlnových délek - od infračerveného oboru po ultrafialový. Umožní to studium chemického složení měsíčního povrchu. Planetky Toutatis jsou dvě? Před třemi lety Steve Ostro z Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně pozoroval radarem asteroid Castalii a konstatoval, že je patrně tvořen dvěma samostatnými tělesy, která se dotýkají. V prosinci si dr.Ostro prohlížel pomocí radarových odrazů další planetku, tak nyní slavnou Toutatis, o které se trochu předčasně tradovalo, že se má s námi srazit (viz minulý přehled). Snímek asteroidu Toutatis je výtečný a prý bude možné po zpracování odlišit na něm útvary menší než 100 m. Ukázalo se, že i tento asteroid je tvořen dvěma tělesy o velikosti 2.5 km a 4 km. Patrně se dotýkají nebo jsou si velice blízko a rotují kolem společného těžiště jednou za 10 - 11 dní. Vypadá to prý tak, že asi každá desátá planetka je takovýmto dvojčetem, prohlašuje dr.Ostro. Vznikaly tak, že při rozpadu většího tělesa se dva úlomky gravitací přitáhly. Astronomové podezírají další konkrétní planetky, že jsou takovouto soustavou. Nicméně planetka Gaspra, kterou pozorovala sonda Galileo, je bezpečně jednolitým objektem. Herman může být otcem Psali jsme už o potížích prvního transgenového telátka na světě, holandského býčka Hermana. (Stejné křestní jméno má šéf laboratoře Gene Pharming Europe, kde se narodil.) Doplňme svou informaci, že holandský parlament zvířeti dovolil, aby mohl předávat svůj cizorodý gen potomstvu. Poslanci to schválili na návrh Pieta Bukmana, ministra zemědělství prý ani ne tak ze sympatií k onomu světoznámému zvířeti, ale proto, že majitelé laboratoře přesvědčivě dokládají možnost uplatnění tohoto výzkumného postupu při léčbě aidsu a rakoviny. Připomeňme ještě, že jde o vnesení lidského genu pro laktoferin, bílkovinu v mléce, která pomáhá chránit organismus před infekcemi. Firma Gene Pharming Europe je stále optimistická. Holandská Společnost pro ochranu zvířat dál tvrdí, že laktoferin by bylo výhodnější a humánnější získávat pomocí geneticky ovlivněných kvasinek a plísní. Otázek tedy zůstává stále dost. Věda dosud neví, na kterém chromozómu je gen pro laktoferin umístěn. Léčebná moc této bílkoviny láká: lékaři z univerzitní nemocnice v Bernu znovu potvrzují její dobrou účinnost u pacientů s rakovinou. Naděje genu P 53 Ve světě se píše o genu 53. Jde však o složitou molekulárněbiologickou problematiku a výzkum rakoviny, takže si to vyžádá zasvěcený komentář odborníka. Americký tým z massachusettské všeobecné nemocnice vypracoval postup, jak vystopovat anomálie genu P 53, se kterým se lékaři setkávají u poloviny případů rakovinných onemocnění. Poškození tohoto genu se ukazuje být dědičné a určitý typ rakoviny se tak může projevit už velmi záhy v dětském věku. Velkou pomocí by bylo, kdyby medicína dokázala odhalit v ohrožených rodinách její postižené příslušníky. Výzkum je teď ve fázi, kdy se vědci snaží získat větší počet kopií genu, aby s ním mohli experimentovat v buněčných kulturách. Biosféřané bez dechu V naší televizi jste možná zahlédli a v rozhlasovém Meteoru vyslechli obsáhlé reportáže z arizonské Biosféry 2. V přehledu Listopad ve vědě jsme se zmiňovali o tom, že osm biosféřanů má hlad i nedostatek kyslíku. V lednu se jejich situace ještě výrazně zhoršila. Úbytek kyslíku v atmosféře uzavřené ekologické soustavy dostoupil kritické meze, hermetičnost musela být zvenku porušena a dovnitř byl vpouštěn kyslík. Vedení oznámilo, tak musel skončit neplánovaný pokus s lidskou adaptací k nízké úrovni obsahu kyslíku v ovzduší. Osádka Biosféry totiž už dýchala atmosféru, ve které bylo nikoli 21 % kyslíku, ale méně než 15 %, což odpovídá ovzduší ve velehorách ve výši 4000 m. Před vědci je teď úkol odhalit příčinu poklesu. Výzkumníci z Kolumbijské univerzity si už odvezli vzorky vzduchu, vody i krve biosféřanů... I kočkám vadí slunění Australská královská společnost pro ochranu zvířat před týráním publikovala zprávu dr.Petera Nichola o nebývalém vzrůstu počtu rakoviny kůže u koček ve státě Nový Jižní Wales. Zatímco před třemi léty se zde u koček vyskytovala rakovina kůže celkem zanedbatelně, nyní na své veterinární klinice ošetřuje dr. Nichole až 300 koček ročně. Výskyt rakoviny kůže vzrůstá rovněž u dalších zvířat, psů, dobytka a to především u těch, která pocházejí z méně slunné Evropy. Australané se uvážlivě už deset let řídí doporučovaným sloganem: slip, slap, slop. Což vlastně shrnuje tři zásady: na slunci se oblékat, nezapomenout na pokrývku hlavy a používat ochranné přípravky na kůži. A totéž tedy má platit i pro zvířecí miláčky. Kočky by se neměly pouštět na slunce za poledne, farmáři by měli dbát o stinná místa i přístřešky pro dobytek. Kdy tato pravidla dojdou všem lidem i u nás? Vždyť přes upozorňování lékařů je stále pro mnohé opálenost do barvy škvařícího se vuřtu ideálem... Naše planeta se loni ochladila Britský meteorologický úřad tvrdí, že se Země v prvních 11 měsících roku 1992 ochladila proti r.1991 o 0.36 oC a o 0.39 oC oproti r.1990, který byl nejteplejším rokem v posledních desetiletích. Viníkem má být patrně obrovské množství prachu vrženého r.1991 sopkou Mount Pinatubo do vysoké atmosféry a možná i změny proudu El Nino. Nicméně loňské ochlazení má být jen malou výchylkou všeobecně potvrzovaného stálého oteplování Země působením skleníkového efektu v posledních dvaceti letech. Radarový dotaz na polární záři V lednu podepsalo šest evropských zemí - Finsko, Norsko, Švédsko, Francie, Německo a Británie dohodu o výstavbě velkého radaru na Špicberkách. Cílem je zkoumat vztahy mezi Sluncem a Zemí. Stavba aparatury začne nyní na jaře a měla by být dohotovena r.1995, současně s vypuštěním západoevropské družice CLUSTER. Šlo by o kombinovaný pohled zdola i shora na polární záře. Umístění blízko severního pólu má závažný důvod - v této oblasti nechráněné tak účinně magnetosférou naší planety mohou sluneční částice pronikat hluboko do ovzduší, nejblíže k zemskému povrchu. Výzkumný radar "ozáří" vysokou atmosférou krátkými energetickými pulsy rádiových vln. Odrazy umožní získat zevrubnou informaci o rychlostech, chemickém složení, hustotě a teplotě slunečních korpuskulí. A tím i hlouběji porozumět podstatě magnetických bouří, které dokáží tak výrazně ovlivňovat i naši techniku. Vždyť bouře z 13.dubna 1989, jejíž projev v podobě polární záře bylo možno pozorovat až na Floridě, způsobila vážné škody v energetické síti severní Kanady. Ruské potíže s kosmodromy Hlavní ruský kosmodrom je oddělen státní hranicí, leží nyní v samostatném Kazachstánu. Ruská federace prozatím hradí 90 % nákladů na jeho provoz. Vojenský i civilní ruský kosmický průzkum se snaží stále více využívat severní kosmodrom u Plesetsku, který zůstal Federaci. Nyní odtud startuje 60 % všech umělých kosmických těles. B.Jelcin loni prohlásil, že by Rusko mělo z Plesetsku vypouštět všechny družice, sondy i kosmické lodi. Zástupce ředitele Ruské kosmické agentury to komentoval jako nesplnitelné, protože tento kosmodrom není vybaven pro starty kosmonautů. Navíc je podstatně dál od rovníku; základy kosmonautiky poučují, že z rovníkových oblastí se rakety vypouštějí snáze i levněji na geostacionární dráhy. Proměnit Plesetsk na jediný ruský kosmodrom by stálo mnoho miliard rublů. Ani v Plesetsku však není vše v pořádku. Je umístěn 200 km jižně od Archangelsku. V jezerech poloostrova Kanin začaly nyní masově vymírat ryby. Přes Archangelsk vedou trasy nosných raket a první stupně tam dopadají na zem. Často v nich jsou zbytky nespáleného paliva, které je velice jedovaté. Podle Jurije Žuravleva leží už v této oblasti na 16000 t trosek... Nezbývá než dokonalejší technikou umožnit, aby nevyhořelého paliva bylo minimálně a aby nosné rakety dopadaly do co nejméně rozsáhlé oblasti. Kosmodrom také chce místní obyvatelstvo konečně seznámit se svou, dříve tak přísně utajovanou činností. Rusko postaví 30 dalších reaktorů? U nás v lednu nezmizel ze stránek novin Temelín, aniž většina z nás má patřičné informace všech pro i proti. Na atomovou křižovatku dospělo i Rusko. Koncem roku ruská vláda schválila plán výstavby dalších jaderných elektráren do r. 2010. Rusko nyní trpí akutním nedostatkem energie, nedostává se především privatizovaným podnikům. Odborník Mezinárodní atomové agentury ve Vídni konstatuje: Rusko musí svou ropu a zemní plyn prodávat do ciziny, aby získalo potřebnou cizí valutu. A jemu samému zbývá jediná možnost - nukleární energie. V Rusku nyní celkem 28 reaktorů kryje 12 % celkové potřeby energie. Ministerstvo atomové energetiky Ruské federace chce především dokončit výstavbu několika rozestavěných reaktorů, které byly zakonservovány pro nedostatek prostředků. Dále postavit 7 - 10 reaktorů typu VVER o výkonu 1000 MW. Jeden z nich má být spuštěn u Balakova na Volze v dubnu. Další reaktor typu RBMK, podobný černobylskému, má být dokončen v Kurské jaderné elektrárně. Západní experti o jeho bezpečnosti pochybují. Ministerstvo chce dále vybudovat 9 reaktorů o výkonu 500 - 600 MW a jeden o výkonu ještě nižším. Jde o obdobu reaktorů pracujících dosud na atomových ponorkách, které ruští vědci považují za mimořádně spolehlivé. Plán předpokládá i tři rychlé reaktory, z toho dva v Kyštymu na Urale, kde výstavba začala r.1985, ale byla o čtyři roky později zastavena pro odpor místního obyvatelstva. Proti rozhodnutí ruské vlády protestoval poradce vlády pro životní prostředí. Argumentuje tím, že by Rusko mělo stavět spíš malé turbíny na zemní plyn, které by mohly být realizovány dvakrát rychleji Nový vědecký poradce prezidenta USA Bill Clinton si už vybral svého poradce pro záležitosti vědy a technologií. Zatímco poradce prezidenta G.Bushe byl známým fyzikem a tedy (abychom citovali washingtonský pramen) vyslancem badatelského společenství v Bílém domě, nový muž tuto roli nehraje, jde spíš o zkušeného vládního úředníka. John Gibbons sice začínal jako nukleární fyzik v Oak Ridge National Laboratory v Tennessee, učil i čtyři roky na University of Tennessee, spoluzaložil malý podnik, ale od r.1979 působí jako ředitel kongresového Office of Technology Assessment. Není tedy známý svou vlastní badatelskou kariérou, ale odborností v problematice mezioborového výzkumu v energetice, ochraně životního prostředí a vládní vědeckotechnické politice. Úřad si za jeho vedení dobyl značnou prestiž solidní přípravou podkladů pro vládní rozhodování např. o "hvězdných válkách", tedy strategické obranné iniciativě, seizmickém ověřování nukleárních výbuchů, schopnosti soutěže amerického technicky špičkového průmyslu a rozboru budoucích energetických zdrojů. Tisk soudí, že jeho největším problémem bude nikoli odbornost, ale zdraví, protože už dva roky zápolí s rakovinným onemocněním. Sovětské jaderné zbraně - dílo špionů nebo vědců? Rusko se snaží samo sebe poznat, a to i v dějinách své vědy a techniky. Známý fyzik Julij Chariton, kterému je 88 let, podal své svědectví ke sporu o tom, zda SSSR získal atomové zbraně zásluhou především sovětské výzvědné služby nebo svých vlastních vědců. V pozadí je spor špionů a fyziků o větší podíl na těchto zásluhách. Fyzici prozatím mlčeli. Ti, kteří byli v padesátých letech "u toho", buď už umřeli nebo bádali jen na dílčím problému. A pro ty, kteří ještě pracují v rámci utajovaného ministerstva středního strojírenství, platí dál příkaz mlčení. J.B.Chariton začínal svou vědeckou kariéru jako jeden z mladých Sovětů v Cavendishově laboratoři u E.Rutherforda. Atomová puma jej uvrhla do naprostého utajení, dlouhá desetiletí po válce se nesměl setkat s žádným cizincem, nemohl psát do novin... Jak to on dnes vidí? Získali agenti sovětské rozvědky skutečně kompletní americkou dokumentaci, která jim umožnila vyrobit atomové zbraně? Chariton konstatuje, že zcela odlišně tomu bylo u atomové a vodíkové pumy. Že v SSSR existoval před druhou světovou válkou solidní výzkum atomového jádra, svět ví. Připomeňme, že J.Zeldovič a J.Chariton v letech 1939 - 1940 provedli řadu výpočtů rozvětvené řetězové reakce štěpení uranu. Tehdy také navrhli zpomalovat neutrony těžkou vodou a grafitem. G.Fljorov a K.Petržak svým životním objevem odhalili samovolné štěpení uranu... R.1940 požadoval budoucí laureát Nobelovy ceny N.Semjonov na příslušném ministerstvu, aby byla zahájena práce na atomové bombě - ale bez odezvy. R.1942 navrhoval totéž ve svém dopisu J.V.Stalinovi G.Fljorov. Tragická vojenská situace však přerušila tuto oblast výzkumu. Jenže právě tehdy na Stalina zapůsobila informace německého fyzika Klause Fuchse. Ve třicátých letech utekl před nacisty do Velké Británie a r. 1941 byl pozván do USA k účasti na vývoji americké atomové pumy. Když zjistil, že projekt je utajován před Sovětským svazem, spojencem ve válce, informoval představitele ministerstva obrany SSSR na sovětském vyslanectví v Londýně. Rezidenti v USA ihned vytvořili spojení, kterým mohl z tak usilovně střežené oblasti, kde probíhal projekt Manhattan, systematicky posílat své informace. Podle J.Charitona se SSSR rozhodl právě na základě této zprávy zorganizovat vědeckotechnické centrum pro vytvoření jaderné zbraně, jehož šéfem se stal na doporučení I.Joffeho Igor Kurčatov. Středisko nemělo nic společného s AV SSSR, nicméně dostalo označení Laboratoř č.2 Akademie věd. R.1946 se proměnilo v ústav, který se dnes nazývá Všeruský vědeckovýzkumný ústav experimentální fyziky. R.1946 tu byl spuštěn výzkumný reaktor. Byly vybudovány závody na výrobu a čištění plutonia. Do SSSR proudily pravidelně bohaté špionážní materiály o projektu Manhattan. Nepřicházely pouze od Fuchse, Sověti získali i další špióny. Podle Charitona kvalitní materiály umožňovaly připraveným hlavám úspěšně pokračovat v konstrukci pumy. Do Moskvy např. dorazily mimo jiné plány atomového reaktoru i podrobná schémata první americké atomové pumy. Před fyziky však byly tajeny zdroje informací i kvalita informátorů. Nemohli také vědět, zda ukradené materiály nejsou zčásti dezinformací. Tyto pochybnosti padly, když byla v USA vyzkoušena poprvé atomová puma. Dnes je poněkud šokující číst Charitonova současná slova: "Za obsáhlou informaci, kterou předával sovětským fyzikům K.Fuchs, musí mu být veškerý sovětský lid hluboce vděčen..." Nicméně Chariton marně žádal D.Ustinova, aby Fuchse nějak významně odměnil... S vodíkovou pumou by to mělo být podle Charitona zcela jinak. Ideu vodíkové pumy vyslovil E.Teller r.1942. R.1946 už byl přesvědčen, že přišel na to, jak tento úkol vyřešit. Pochopitelně, že i tato informace dorazila do Moskvy. R.1950 se však v USA ukázalo, že jde o slepou uličku, že Tellerova koncepce je neperspektivní. Fuchs pokračoval ve zpravodajské službě pro SSSR i po válce, když se vrátil do Británie. Jeho odhalení a zatčení však ukončilo tento přítok atomových tajemství do Moskvy. Fuchs byl r.1950 odsouzen na 14 let a po propuštění odjel do NDR. Proud atomových tajemství se tedy výrazně omezil a Sověti prý vlastně neměli z původních amerických materiálů přímý užitek. Takže špionáž neměla vývoji sovětské vodíkové pumy mnoho přispět. V Americe vládne přesvědčení, že mnoho informací získali Sověti rozborem vzorků záření v atmosféře po výbuchu amerických zbraní. Chariton tvrdí, že pro svou technickou zaostalost toho tehdy sovětští specialisté nebyli schopni využít... Vodíková puma má být tedy opravdu originálním sovětským výzkumem a dílem A.Sacharova za významného podílu V.Ginzburga, J.Zeldoviče a J.Trutněva. Jurij Smirnov, který spolupracoval s A.Sacharovem na pumě, Charitonovovu výpověď doplňuje: Sovětská špionáž umožnila zásadně zkrátit vývoj atomové pumy. Výzvědná činnost udělala z Igora Kurčatova "nejinformovanějšího fyzika té doby - patrně on jediný z vědců znal tajemství jak americké, tak sovětské atomové pumy. Sám výzkum i konstruování sovětské atomové pumy byly prováděny "nejdražší a nejprimitivnější cestou", protože rozhodující byl jedině politický efekt. Nad Kurčatovem se zároveň vznášela Berijova nedůvěra. Když Berija pozoroval efekt spuštění atomového reaktoru 25.prosince 1946 a uviděl, jak se "jen" zachvěla ručička galvanometru, měl pocit, že je podveden. Kurčatov věděl, že jeho život visí na vlásku a že Berija má připraveny náhradníky na jeho funkci. Vše se řídilo Stalinovým příkazem: "Atomová puma musí být vytvořena, byť by to stálo cokoliv." Tvůrci sovětské atomové pumy jsou tedy podle Charitona - Kurčatov, Zeldovič a on sám. A americká "ukradená" koncepce byla při výrobě sovětské pumy použita prý ne z vědeckých důvodů, ale pod tlakem politického požadavku mít pumu co nejdříve. Vliv Fuchsových informací na Stalina měl být skutečně rozhodující. Hradby dávné Tróje nalezeny? Archeolog tübingenské univerzity Manfred Korfmann odhalil magnetometrickou metodou v zemi "cosi", co by mohlo být zdí o šíři 3 - 4 m a délce 120 m. Pozoruhodné na tom je to, že nález učinil 340 m jižně od pahorku, na kterém stála slavná Trója. Rozbořená hradba je tedy dalším svědectvím reálnosti trójské války? Jestliže k ní došlo ve 13.století před Kristem, zeď by opravdu mohla zaniknout v jejím průběhu - prozatím se datuje údobím 1700 - 700 let před Kristem. Stopy ohně by potvrzovaly Homérovo líčení pádu tohoto města. Nakolik je tato hypotéza správná, snad ukáží chystané výkopy letošního léta. Archeologie věnovala dosud pozornost především centru Tróje, nyní bychom tedy mohli mít šanci poznat, kudy do města táhli lstivé dílo Řeků - trojského koně... Ivo Budil Publikováno s laskavým svolením Moravské galerie v Brně, snímek Milan Posselt Vpravo: Pozůstatky sv. Jana Nepomuckého v otevřené rakvi Vlevo: Montovaná kostra sv. Jana Nepomuckého, snímky M. Kořínek Při opravách interiéru katedrály sv. Víta na Pražském hradě se r. 1972 přikročilo i k opravě rakve a oltáře sv. Jana Nepomuckého. Naskytla se příležitost k modernímu prozkoumání kosterních pozůstatků světce a výsledky doplnily a upřesnily historické skutečnosti o Janu z Pomuku. Přispěly k vyvrácení falešných úvah o růstu svatojanské legendy, která prý měla pomáhat habsburskému protireformačnímu útlaku a potvrdily Pekařova slova: Namítnete mi snad, že kult svatojanský nebyl jen poctivou naivností barokové doby, vzpínající se žádostivě k nadpřirozenému, ale že v něm byl i cíl církevně politický: zatlačit Husa! Připouštím, že i tato spekulace spolupůsobila, ale myslím, že v míře skrovné. Čeští evangelíci doby předbělohorské nevěděli o Husovi ani stý díl toho, co víme dnes; ...doba ostatek byla prosta zvláštního zájmu o uctívání Husa, jak jej předpokládají patrně ti, kteří věří, že protireformace musila především zatlačiti památku Husovu. Mezi důvody, pro něž si česká katolická Praha svatořečení Jana z Pomuka přála, spolupůsobily většinou ... důvody dané situací, chvályhodné a česky vlastenecké... (Josef Pekař, Tři kapitoly z boje o sv. Jana Nepomuckého, nákladem Vesmíru, Praha 1921). Vzniklá legenda a skutečnost v konfrontaci s poznáním fyzické osobnosti Jana z Pomuku dostávají dnes ve světle antropologicko-lékařského prozkoumání dochovaných tělesných pozůstatků tohoto muže novou náplň a historickou podobu. Císař a král Karel IV. zanechal svému nástupci, prvorozenému synovi Václavu IV. (1361-1419), dobře prosperující stát, dal mu dobré vzdělání a pro první léta vlády mu zajistil výtečné rádce a úředníky. Jednou z takových osobností byl i třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Bojoval za odstranění církevního rozkolu, který vznikl r. 1378 v posledním roce života Karla IV. Poznal příčiny úpadkových jevů, chtěl čelit mravnímu úpadku kléru, zamezit rozkladu církevní autority a bránit její svobodu. Jeho hlavním odpůrcem byla králova rada; nastal boj mezi královskými a církevními zájmy. Postava Jana z Jenštejna však není jednoznačná a někteří historikové jej hodnotí záporně. Na podzim r. 1389 se objevuje po arcibiskupově boku spolehlivý spolupracovník - nový generální vikář Jan z Pomuku. Tento muž na jedné straně nesl následky boje mocných a na straně druhé byl jeho osud využit v boji církevní hierarchie proti královské moci. K článku E. Vlčka na str. 156 Lávový proud v mladé vulkanické zóně holocénního stáří v okolí islandského Reykjavíku Thingvellir, Island. Trhlina v mladém riftu s poklesem na pravé straně, patrné jsou starší mnohovrstevné lávové proudy. Místo, kde se v letech 930 až 1798 scházel Althing - islandský parlament. Na tomto místě byla rovněž 17. června 1944 vyhlášena Republika Island Fraetické krátery na kvartérním lávovém proudu, který se převalil přes močál u islandského jezera Mývatn. Snímky F. Holub 7, 8 bude v doplňcích PRÍHNÚKAGÍGUR - CESTA DO "STŘEDU ZEMĚ" Necelých 20 km jihovýchodně od Reykjavíku ve výšce 550 m n.m. se ze zvlněné čedičové pahorkatiny zvedá jenom 36 m vysoký sopečný kužel. Pod jeho vrcholem se otevírá ústí sopouchu o rozměrech pouhých 4 x 4 m. Tento miniaturní vulkán, jakých jsou na světě stovky, vede do jedné z největších vulkanických dutin světa. Je to již déle jak 20 let, co se Árni Stefánsson dozvěděl od samotářského horského vůdce o bezedné šachtě na Príhnúkagíguru. Bylo mu tehdy 23 let, byl studentem medicíny a neměl žádnou horolezeckou zkušenost. Pouze snil o obrovské prostoře pokryté lávovými formacemi roztavenými sopečným žárem. Následovala léta nedokončených pokusů o dosažení dna. Zvrat přišel až r. 1991, kdy se z horolezecké expedice do Pamíru vrátil Árniho bratr Einar, zkušený horolezec. Pak proběhl vzrušující sestup v jakémsi transu, kdy si horolezci přestávali uvědomovat sami sebe a jenom vnímali nesmírnost sopečné dutiny. Oválnou 120 m hlubokou šachtou sestoupili do gigantické prostory o půdorysu 48 x 65 m. Z této prostory bylo možné proniknout několik metrů vysokou puklinou do hloubky 200 m. Cestou nalezli boční trubici směřující k malému postrannímu kráteru na povrchu. Stěny dutiny jsou pokryty drobnými lávovými stalaktity, které vznikají odkapáváním ještě tekuté lávy na dno jeskyně. Většinu dutiny však pokrývá 30-50 cm mocná vrstva sklovité lávy. Príhnúkagígur představuje jedinečnou lokalitu svého druhu, která nám umožňuje udělat si představu o nitru vulkánů. Podobné dutiny existovaly na řadě vulkánů v různých částech světa, ale bývaly zničeny již samotnou vulkanickou činností. Dnes na jejich místech nalézáme buď kráter, anebo ještě častěji masívní čedičový sopouch, který vyplňuje přívodní kanál vulkánu. To je i poměrně obvyklý případ v Českém středohoří. Řada našich sopek jsou ve skutečnosti vypreparované sopouchy vyplněné masívním bazaltem, zatímco obal sopouchu, tvořený méně odolnými vulkanickými produkty, jakými jsou popelová či škvárová souvrství, podlehl odnosu. Při výstupu na vrcholy Českého středohoří si neuvědomujeme, že se můžeme šplhat na pouhý výlitek centrální dutiny - tak jak jej vidíme na průřezu islandské sopky - obklopený zbytky vulkanického pláště, sutěmi a třetihorními zvětralinami (National Speleological Society News, August 1992, Huntsville, Alabama). Václav Cílek Snímek z výbuchu vulkánu na ostrově Heinaey, kterým bylo r. 1973 zasaženo důležité islandské přístavní rybářské město Vestmannaeyjar na jihu ostrova Na Islandu je přes 200 vulkánů nejrůznějších typů. V období mezi listopadem 1963 až červnem 1967 vznikl u jihozápadního pobřeží výbuchem podmořské sopky (v hloubce asi 120 m) ostrov Surtsey o rozloze 2.1 km| sahající do 170 m nad mořskou hladinu. Archív. F. Holub Monstrance s relikvií "jazyka" sv. Jana z Nepomuku. Snímek z archívu E. Vlčka Lebka sv. Jana Nepomuckého po novém řádném sestavení. Archív E. Vlčka 13 Vpravo nahoře lebka světce s odlomeným obličejovým skeletem s vyznačením linií zlomů a infrakcí na levém rameni dolní čelisti. Tato poškození vznikla užitím útrpného práva při výslechu sv. Jana z Nepomuku a vedla k jeho smrti. Orig. E. Vlček 14 Infrakce akromiálního výběžku na pravé lopatce jako důsledek "štosování" mučeného. Archív E. Vlček STOPY NÁSILÍ Obličejová kostra nese známky několika zlomenin. Horní čelist je zcela odlomena v linii procházející očnicemi a přes kostru nosu. Vlevo je ulomena i levostranná kost lícní. Na vnitřní ploše levého ramene dolní čelisti probíhá příčná zlomenina vnitřní stěny. Zřejmě komplikovanými zlomeninami byla rozlámána spodina lebky. Drobné zlomky zničila hniloba nebo se ztratily při dřívějších exhumacích. Z nálezu lze usuzovat na vznik zlomenin obličejového skeletu za života. Průběh zlomenin připomíná zlomeniny typu Le Fort II a III, které vznikly několika údery tupým nástrojem, vedenými velkou silou na krajinu levého jařma a levého úhlu dolní čelisti (pěstí, kopanci ap.). Zde máme vysvětlení, proč v protokolu o výslechu není vzpomínáno jméno Jana z Pomuku; zřejmě již nebyl schopen reagovat. Zjištěné nalomení akromiálního výběžku pravé lopatky na straně přivrácené do ramennímu kloubu lze považovat za důsledek vyvrácení kosti pažní v kloubu. S velkou pravděpodobností můžeme tento nález dát do vztahu s náhlým a prudkým vykloubením v ramenním kloubu, vzniklém při zavěšení vyslýchaného za svázané ruce na zádech při tzv. štosování. Nahoře vlevo: Relikvie v suchém stavu v pouzdře Nahoře vpravo: Zvlhčená relikvie po vyjmutí z pouzdra. Tmavý pruh představuje organickou hmotu Vlevo dole: Dekomponovaná mozková tkáň z lebky knížete Vratislava (+ 921). Snímky z archívu autora "JAZYK" SV. JANA Z NEPOMUKU Hmota vlastní relikvie byla v 18. století vymodelována pro svou plasticitu do tvaru jazyka v pouzdře o velikosti 6.3 x 3.4 cm a o tloušťce 6 až 12 mm. Je tvořena amorfní hmotou červenohnědé a místy světle šedé barvy, je suchá, těžce krájitelná, voskového vzhledu. Je kryta zbytky zeminy, povlaky plísní a zbytky těl hmyzu. Od zakulaceného horního okraje probíhá šikmo k levému boku nepravidelný lom, pronikající celou tloušťkou relikvie. Ve středu vyčnívají z relikvie dva drobné fragmenty kosti, zbytky tenkých lamel tvrdého patra. Povrch byl mechanicky postupně zbavován nečistot a cizorodých součástí. Po omytí se na původně neurčitě šedohnědém povrchu objevil hnědočervený až temně hnědý tón, který převládá v pravé polovině relikvie, zatímco ve zbývajícím kvadrantu je organická drť smísena se značným podílem minerálních složek. Po prvním ohledání lupou se přistoupilo k histologickému a sérologickému vyšetření objektu. Submikroskopické a sérologické vyšetření ukázalo, že "jazyk sv. Jana Nepomuckého" je nesporně organického původu. Hmota tvořící základní materiál neobsahuje žádné histologicky definovatelné struktury, je však barvitelná a při submikroskopickém vyšetření v elektronovém mikroskopu byla zjištěna drobná vlákénka, velké hrudky a blanité útvary. Relikvii tvoří dekomponovaná suchá mozková tkáň, což lze odvodit z makroskopické i mikroskopické podobnosti se vzorky hmoty z nitra lebky knížete Vratislava a muže z 15. století. Tento závěr podporuje pruhovité zabarvení na vnitřní straně mozkovny, které jednak ukazuje původní hladinu mozkové kaše, vzniklé při rozpadu mozkové tkáně hnilobou, jednak nás informuje o poloze hlavy zemřelého v hrobě. Tato hustá kašovitá hmota vyplňovala určitou část dutiny lebeční. Postupem doby docházelo k jejímu vysychání a k snižování její hladiny. Až v době exhumace Jana z Pomuku zůstalo v mozkovně jen její malé množství v zadní jámě lební. Proto tato hmota mohla vypadnout při naklonění lebky velkým otvorem týlním z mozkovny. Červenohnědá barva odpovídá množství krve, jež se po smrti hromadí v oblasti zadní jámy lební. V době exhumace r. 1719 byla tato mozková hmota ještě měkká a tvárná, na řezu červenohnědé barvy. Ale po vyjmutí z vlhkého prostředí vyschla, jak dokazuje zpráva o druhé prohlídce relikvie r. 1725. Zvlhnutí vysušené mozkové tkáně vede k oživení její základní červenohnědé barvy a i k mírnému zbobtnání povrchu. 8/8 Jiří John, Spánek travin, 1967 olej, plátno, 69 x 59 cm. Publikováno s laskavým svolením Moravské galerie v Brně snímek Milan Posselt Jiří John, Rosa, 1965, olej, plátno, 145 x 100 cm. Publikováno s laskavým svolením Oblastní galerie výtvarného umění v Roudnici nad Labem, snímek Milan Posselt Závislost četnosti dopadů kosmických projektilů na Měsíc v čase od vzniku soustavy Země-Měsíc do dneška. Čas je udán v miliardách let do současnosti (současnost = 0). 22 2. Výskyt velkých impaktních kráterů na Zemi. Dosud bylo identifikováno na 130 kráterů s průměrem až 200 km. Nerovnoměrné rozložení kráterů po zeměkouli je vyvoláno výběrovými efekty, zejména různou geologickou stabilitou zemského povrchu a nestejnou intenzitou průzkumu. Většina kráterů je totiž v krátké době silně erodována vlivem působení větru, vody, vulkanismu a tektonických procesů. Zatím se vůbec nedaří hledat impaktní struktury na dně oceánů. 23 3. Schéma planetárního systému (vlevo) s vyznačenými polohami blízkých planet k 1. lednu 1992 se svou jednoduchostí dramaticky liší od diagramu v témže měřítku, na němž jsou vyznačeny dráhy 100 největších známých planetek přibližujících se Zemi. Skutečný počet těchto planetek je nejméně o dva řády vyšší. 24 4. "Strategická obranná iniciativa" v astronomické praxi. Vlevo je vyznačena planetka, která se rychlostí v blíží k Zemi a posléze se s ní má srazit. Vůči takto identifikované planetce je vyslána raketa s rychlostí V , nesoucí jadernou nálož (neutronovou bombu). Napravo je schematicky znázorněn výbuch neutronové bomby nad povrchem planetky. Následkem silné radiace neutronů se odpaří část povrchu planetky a tím vznikne raketový efekt, který těleso planetky "posouvá bokem" rychlostí v t . Složením této rychlosti s původní rychlostí v planetka posléze Zemi mine. 25 Kresba V. Renčín 31 Zemřelí podle příčin úmrtí, muži, 1989 32 Kresba V. Renčín 33 Změna míry úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy mezi rokem 1970 a 1988, Evropa, muži 34 Kresba V. Renčín Nepodařilo se? To chce zatnout zuby a pustit se do dalšího pokusu! Neztratit hlavu, nezoufat! Víš, jak dlouho trvalo Marii Curie-Sklodowské, než se jí podařilo vytřískat ze smolince trochu radia?! 35 Porovnání průběhu izotopických odchylek 180 z hlubokomořských vrtů a z žíly DH11l, izotopických odchylek deuteria z vrtu v antarktickém ledovci (Vostok) a křivky oslunění na 60 . stupni s.š. Plné vertikální čáry označují přibližně konec meziledových období. Čísla mezi nimi označují interval mezi jednotlivými dobami meziledovými 36 Podzemní rezervoár Ash Meadows a Devils Hole 37 Kresba Vladimír Renčín 41 Atomy v ferromagnetické látce si můžeme představit jako elementární magnety, které mohou být orientovány jen dvěma navzájem opačnými směry 42 43 Lebka sv. Jana z Pomuku s vyznačením poškození a defektů. Kresba E. Vlček 44 Organická hmota relikvie na histologických řezech. Nemá žádné histologicky definované struktury, je ale barvitelná, obsahuje submikroskopická tenká filamenta, různě velká granula a membranózní útvary, které představují dekomponovanou mozkovou tkáň. Nahoře při zvětšení 360krát, dole 16 200krát. Foto M. Grim 45 Kresba Vladimír Renčín 46 "Jako normální svině vás mohu ujistit, že to ještě chvíli potrvá, než tady bude člověk člověku vlkem." Kresba Pavel Kantorek Mapa severního Atlantiku, na níž jsou černě vyznačeny zdrojové oblasti karbonátů Heinrichových vrstviček. Šipky ukazují směr pohybu ledových hor. Silná černá čára vyznačuje pravděpodobnou hranici zalednění během poslední doby ledové. Přerušovaná čára vyznačuje jižní a severní hranici nejlepšího vývoje Heinrichových vrstev. Jižní hranice je dána linií, na které pravděpodobně došlo k roztopení všech ledovců. Severní hranice je naopak určena pásmem, kde k tání ledovců ještě nedochází. LITERATURA H. Heinrich, Quat. Res. G. Bond a spol., Nature 360, 245-249, 1992 48 Jiří John (19?? - 19 ??) studoval u prof. XY, text alespoň na dva řádky! 49 Lokální ÚSES v zemědělské krajině Otevření neeukleidovských geometrických světů /Čtvrté rozpravy s geometrií, 3. část/ PETR VOPĚNKA V dalším se tedy i my budeme opírat o tvrzení, že je-li ABC trojúhelník a vchází-li do něho přímka b vrcholem A, pak protíná stranu BC, a podobně i o tvrzení, že protíná-li přímka b stranu BC a neprochází-li vrcholem A, pak protíná buď stranu AB, nebo stranu AC, aniž bychom měli špatné svědomí, že tím provádíme cosi nedovoleného. Buď Q nějaký bod ležící na přímce q, který je různý od bodu P. Úsečku QP rozlomíme na dvě části. První z nich je geometrickým místem bodů ležících na této úsečce, jejichž spojnice s bodem P nikdy neprotnou přímku p. Druhá část je geometrickým místem bodů ležících na této úsečce, jejichž spojnice s bodem P protnou přímku p. Leží-li bod X v první z těchto částí a leží-li bod Y na úsečce XQ, pak zřejmě i bod Y leží v první z těchto částí. Podobně leží-li bod X ve druhé z těchto částí a leží-li bod Y na úsečce XP , pak zřejmě i bod Y leží ve druhé z těchto částí. Rozdělení úsečky PQ na tyto dvě části je tedy vskutku jejím rozlomením. Buď S bod v němž k tomuto rozlomení dochází (viz obr. 9). Přímka PS nikdy neprotne přímku p. Kdyby ji totiž protla v nějakém bodě A, pak též přímka PB, kde bod B leží na polopřímce PA za bodem A, protíná přímku p, ale zároveň i úsečku SQ v nějakém jejím vnitřním bodě C. Avšak vnitřní body úsečky SQ náležejí do první shora uvedených částí, na něž jsme rozlomili úsečku PQ, a tedy spojnice bodů PC nemůže protnout přímku p, což je spor. Ze všech přímek, které procházejí bodem P a neprotínají přímku p, svírá tedy přímka PS nejmenší úhel s přímkou P P . Přímku PS nazýváme souběžkou přímky p v bodě P. Druhou souběžkou přímky p v bodě P je pak přímka souměrná s přímkou PS podle osy P P . Směr od bodu P k bodu S na přímce PS nazýváme směrem souběžnosti souběžky PS s přímkou p v bodě P. Úhel SPP nazýváme úhlem souběžnosti bodu P s přímkou p. Zřejmě tento úhel je vždy ostrý. Tvrzení 1. Buď s souběžka p v bodě P, buď Q bod ležící na přímce s. Potom přímka s je souběžkou přímky p v bodě Q a její směr souběžnosti s přímkou p je v bodě Q týž jako v bodě P. Důkaz. Buďte P , Q paty kolmic spuštěných z bodů P, Q na přímku p. Buď q souběžka přímky p v bodě Q, jejíž směr souběžnosti míří z bodu Q do téže poloroviny určené přímkou QQ jako směr souběžnosti přímky s v bodě P. Předpokládejme, že přímky s, q jsou různé. Na přímce q zvolme bod A různý od bodu Q tak, aby směr od bodu Q k bodu A mířil do téže poloroviny určené přímkou QQ jako směr od bodu P k bodu Q (viz obr. 10, 11). Přímka PA svírá s přímkou P P úhel menší, než je úhel souběžnosti bodu P s přímkou p, a protne tedy přímku p v bodě B. Odtud je patrno, že přímka q protne stranu QB trojúhelníku AQB, což je spor. Jakmile jsme dokázali toto tvrzení, nemusíme již dodávat, v kterém svém bodě je přímka s souběžkou přímky p a v kterém bodě je míněn směr souběžnosti s přímkou p. Tvrzení 2. (a) Buďte p, q různé přímky, buď u přímka protínající přímku p v bodě P a přímku q v bodě Q, kde P, Q jsou různé body. Nechť součet vnitřních úhlů, které svírají přímky p, q s přímkou u po její jedné straně je roven dvěma úhlům pravým. Potom lze vytvořit společnou kolmici přímek p, q. (b) Buď q souběžka přímky p. Potom přímky p, q nemohou mít žádnou společnou kolmici. Důkaz. (a) Buď střed úsečky P, Q, buď A bod, jenž je patou kolmice spuštěné z bodu S na přímku p, buď B bod ležící na přímce q na druhé straně přímky u než bod A, přičemž úsečky AP, BQ jsou stejně dlouhé. Protože úhly APS, SQB jsou stejně veliké, jsou trojúhelníky SPA, SQB shodné. Přímka SB je tedy kolmá na přímku q. Protože také úhly QSB, PSA jsou stejně veliké, leží body A, S, B na přímce. Přímka AB je tedy společnou kolmicí přímek p, q (viz obr. 12). (b) Buď R bod ležící na přímce q, buď R pata kolmice spuštěné z bodu R na přímku p. Nechť přímka q je kolmá na přímku R R . Poněvadž q je souběžkou přímky p, je její souběžkou i v bodě R, a tedy úhel souběžnosti bodu R s přímkou p je pravý, což je spor. Vzdáleností bodu X od přímky p rozumíme délku úsečky X X , kde X je pata kolmice spuštěné z bodu X na přímku p. Ze všech bodů ležících na přímce p má bod X nejmenší vzdálenost od bodu X, což okamžitě nahlédneme, uvědomíme-li si, že v pravoúhlém trojúhelníku je přepona delší než kterákoliv odvěsna. To je opět bezprostředním důsledkem tvrzení, podle něhož v trojúhelníku proti delší straně leží větší úhel, které dokážeme následujícím způsobem. Nechť strana AB v trojúhelníku ABC je delší než strana AC. Buď D bod na úsečce AB takový, že úsečka AD je stejně dlouhá jako úsečka AB (viz obr. 13). Trojúhelník ACD je rovnoramenný, a tedy úhel ACD je stejně veliký jako úhel ADC. Úhel ACB je větší než úhel ACD a podle tvrzení 1 z předcházejícího pojednání o úhlech je úhel ADC větší než úhel ABC. Tvrzení 3. Buď q souběžka přímky p. Buďte P, Q různé body ležící na přímce q. Nechť směr od bodu P k bodu Q je směrem souběžnosti přímky q s přímkou p. Potom bod P má od přímky p větší vzdálenost než bod Q. Důkaz. Buďte P , Q paty kolmic spuštěných z bodů P, Q na přímku p. Předpokládejme, že úsečka QQ je delší než úsečka PP . Buď R bod na úsečce QQ takový, že úsečka QR je stejně dlouhá jako P P (viz. obr. 14). Potom PQRP je Saccheriho čtyřúhelník a podle tvrzení o souměrnosti těchto čtyřúhelníků je přímka PR kolmá na přímku EF, kde E je střed úsečky PQ a F je střed úsečky PR. Podle tvrzení 3 ze šesté kapitoly prvních Rozprav přímka PR nikdy neprotne přímku p. Je-li bod R různý od bodu Q, pak přímka PR svírá s přímkou P P menší úhel, než je úhel souběžnosti bodu P s přímkou p, což je spor. Je-li R = Q, pak bod F leží na přímce q a přímka EF je společnou kolmicí přímek p, q, což je ve sporu s tvrzením 2. Dokázali jsme tedy, že bude-li se bod X pohybovat po souběžce q přímky p ve směru souběžnosti, bude se jeho vzdálenost od přímky p zmenšovat. Bude-li se však pohybovat v opačném směru, bude se jeho vzdálenost od přímky p zvětšovat. Dokonce lze dokázat, že zvolíme-li předem nějakou délku, rozumí se nenulovou, pak bude-li se bod X pohybovat po souběžce q přímky p ve směru souběžnosti do nekonečna, jeho vzdálenost od přímky p jednou klesne pod tuto předem zvolenou délku. Podobně lze dokázat, že zvolíme-li předem nějakou délku, pak bude-li se bod X pohybovat po této souběžce do nekonečna ve směru opačném, jeho vzdálenost od přímky p jednou přeroste tuto délku. Tato tvrzení však již dokazovat nebudeme, čímž umožníme čtenáři, aby si uvědomil, že není tak snadné vymýšlet důkazy různých tvrzení o našem odsouzeném světě, jako již vymyšlené důkazy číst. Tvrzení 4. Nechť bod P má od přímky p stejnou vzdálenost jako bod Q od přímky q; nechť tato vzdálenost je nenulová. Potom úhel souběžnosti bodu P s přímkou p je stejně veliký jako úhel souběžnosti bodu Q s přímkou q. Důkaz plyne triviálně ze shodnosti vhodných trojúhelníků. Tvrzení 5. Nechť bod P má od přímky p větší vzdálenost než bod Q od přímky q; nechť tyto vzdálenosti jsou nenulové. Potom úhel souběžnosti bodu P s přímkou p je menší než úhel souběžnosti bodu Q s přímkou q. Důkaz. Podle předcházejícího tvrzení můžeme rovnou předpokládat, že přímky p,q jsou totožné a že bod Q je vnitřním bodem úsečky P P , kde P je pata kolmice spuštěné z bodu P na přímku p. Buď r souběžka přímky p vedená bodem Q (viz obr. 15). Buď M bod ležící v té polorovině určené přímkou P P , do níž míří směr souběžnosti přímky r s přímkou p; nechť úhel MPP je stejně velký jako úhel souběžnosti bodu Q s přímkou p. Přímky PM, r svírají s přímkou PP po jedné její straně vnitřní úhly, jejichž součet je roven dvěma úhlům pravým, a tudíž se nikdy neprotnou. Podle tvrzení 2 přímka PM není souběžkou přímky r. Buď N bod ležící uvnitř úhlu MPQ takový, že přímka PN je souběžkou přímky r. Přímka PN neprotne přímku r, a tedy ani přímku p. To znamená, že souběžka přímky p vedená bodem P svírá s přímkou P P úhel nejvýše takový jako přímka PN, a tedy menší než úhel MP P . Tvrzení 6. Nechť q je souběžka přímky p. Potom p je souběžka přímky q. Důkaz. Buď P bod ležící na přímce q, buď P pata kolmice spuštěné z bodu P na přímku p. Dokážeme, že přímka p je souběžkou přímky q vedenou bodem P , a sice ve směru, jenž míří do téže poloroviny určené přímkou P P jako směr souběžnosti přímky q s přímkou p v bodě P. Předpokládejme, že tomu tak není. Potom lze v této polorovině nalézt bod m takový, že přímka PM je ve směru od bodu P k bodu M souběžkou přímky q a úhel PPM je ostrý (viz obr. 16). Buď R pata kolmice spuštěné z bodu M na přímku P P . Zřejmě bod R je vnitřním bodem úsečky P P . Podle tvrzení 5 je úhel souběžnosti bodu P s přímkou p menší než úhel souběžnosti bodu P s přímkou RM, a tudíž přímky q, RM se protnou v nějakém bodě A. Přímka P M protne stranu RA trojúhelníka PRA a neprotne stranu PR, neboť přímku PR protíná v bodě P, jenž neleží na úsečce PR. To ale znamená, že přímka P M protne stranu PA, a tedy i přímku q, což je spor. Řekneme-li tedy, že přímky p,q jsou souběžky, pak již není třeba dodávat, která je souběžkou které. Tvrzení 7. Buďte r, p, q různé přímky a nechť přímka r je v témže směru souběžkou přímek p, q. Potom přímky p, q jsou souběžky. Důkaz. Nechť nejprve přímka r leží mezi přímkami p, g (viz obr. 17). Buď P bod ležící na přímce p, buď Q pata kolmice spuštěné z bodu P na přímku q. Buď c souběžka přímky q vedená bodem P, jejíž směr souběžnosti míří do téže poloroviny určené přímkou PQ jako směr souběžnosti přímky r. Nechť p, c jsou různé. Potom ale přímka c protne přímku r v nějakém bodě A, neboť p je souběžkou přímky r. Poněvadž přímka r je souběžkou přímky Q v bodě A, protne přímka c též přímku q, což je spor. Nechť tedy například přímka q leží mezi přímkami p, r (viz obr. 18). Buď P bod ležící na přímce p, buď R pata kolmice spuštěné z bodu P na přímku r, buď Q průsečík přímky q s přímkou PR. Přímky p, q se nikdy neprotnou. Kdyby se totiž protly v nějakém bodě A, pak by tento bod musel ležet v té polorovině určené přímkou PR, do níž míří směr souběžnosti přímky r, neboť P má menší úhel souběžnosti s přímkou r než bod Q. Protože ale q je souběžkou přímky r v bodě A, musela by přímka p protnout přímku r, neboť v bodě A svírá s kolmicí na přímku r úhel menší než přímka q. Nechť c je vhodná souběžka přímky q vedená bodem P. Předpokládejme, že přímky p, c jsou různé. Poněvadž přímka p je souběžkou přímky r v bodě P, protne přímka c přímku r. V důsledku toho protne i přímku q, což je spor. Přímky p, q, které se nikdy neprotnou a nejsou souběžky, se nazývají rozběžky. Bodem P, jenž neleží na přímce p, lze tedy vést právě dvě souběžky přímky p a nekonečně mnoho rozběžek. Důmyslný důkaz následujícího tvrzení pochází od Davida Hilberta, a není to tedy původní důkaz tohoto tvrzení. Tvrzení 8. Buďte p, q rozběžky. Potom lze vytvořit přímku, která je kolmá na obě tyto přímky. Důkaz. Buďte P, Q, S různé body ležící na přímce p takové, že bod Q leží na úsečce PS. Buďte P , S , Q paty kolmic spuštěných z bodů P, S, Q na přímku q. Jsou-li úsečky PP , QQ stejně dlouhé, je PQQP Saccheriho čtyřúhelník a podle tvrzení o souměrnosti těchto čtyřúhelníků je spojnice středů úseček PQ , PQ kolmá na přímky PQ , PQ. Nechť tedy například úsečka QQ má menší délku než úsečka PQ. Buď R bod ležící na úsečce PP takový, že úsečky RP , QQ mají stejnou délku (viz obr. 19). Buď RN přímka taková, že úhel NRP je stejně veliký jako úhel SQQ , kde N je bod ležící v téže polorovině určené přímkou PP jako bod Q. Buď QM souběžka přímky p, přičemž směry souběžnosti těchto přímek jsou směry od bodu Q k bodu M a od bodu Q k bodu S. Buď H takový bod, že úhly HPQ , MQS jsou stejně veliké a bod H leží v téže polorovině určené přímkou p jako bod M. Podle tvrzení 2 jsou přímky QM, PH rozběžky. Přímky RN, p se protnou v nějakém bodě A, neboť v opačném případě by souběžka přímky p vedená bodem Q svírala s přímkou q větší úhel než přímka QM, to je alespoň takový úhel, jaký s přímkou q svírá souběžka přímky PH vedená bodem Q. Buď B bod ležící na téže polopřímce přímky p určené bodem p jako bod Q; nechť úsečky QB, RA mají stejnou délku. Buďte A , B paty kolmic spuštěných z bodů A, B na přímku q. Jak je okamžitě patrno, čtyřúhelníky PAAR, QBBQ jsou shodné, a tedy úsečky AA , BB mají stejnou délku. Odtud plyne, že AB AB je Saccheriho čtyřúhelník, a tedy přímka spojující středy úseček AB , AB je kolmá na přímky p, q. Uvědomme si, že žádné dvě různé přímky nemohou mít dvě různé společné kolmice, neboť by tím vznikl čtyřúhelník, v němž je součet úhlů roven čtyřem úhlům pravým. Z předcházejících úvah plyne, že dvě neprotínající se přímky p, q jsou souběžky právě tehdy, když nemají žádnou společnou kolmici, a rozběžky právě tehdy, když mají právě jednu společnou kolmici. Tvrzení 9. Buďte p, q rozběžky. Buďte body P, Q body ležící postupně na přímkách p, q takové, že přímka PQ je kolmá na obě přímky p, q. Buďte X, Y body ležící na přímce p, přičemž bod X leží na úsečce PY. Potom bod Y má větší vzdálenost od přímky q než bod X. Důkaz. Buďte X , Y paty kolmic spuštěných z bodů X, Y na přímku q (viz obr. 20). Protože součet úhlů ve čtyřúhelníku je menší než čtyři úhly pravé, je úhel PXX ostrý, a v důsledku toho úhel YXX je tupý. Kdyby úsečky XX , YY měly stejnou délku, byl by XYYX Saccheriho čtyřúhelník, a tedy spojnice středů úseček XY , XY by byla druhou společnou kolmicí přímek p,q. Nechť tedy úsečka X X má větší délku než úsečka YY . Buď Z bod ležící na úsečce X X takový, že úsečky ZX , YY jsou stejně dlouhé. Potom XYYZ je Saccheriho čtyřúhelník, a tedy podle tvrzení o Saccheriho čtyřúhelníku je úhel YZX ostrý. Podle tvrzení 1 z pojednání o úhlech je úhel YZX větší než úhel YXX , a tedy i úhel YXX je ostrým, což je spor. Bude-li se tedy bod X pohybovat po jedné ze dvou rovnoběžek od jejich společné kolmice, ať už v jednom či druhém směru, bude se jeho vzdálenost od druhé rovnoběžky zvětšovat. Také v tomto případě lze dokázat, že bude-li se pohybovat do nekonečna, pak ať předem zvolíme jakoukoliv délku, jednou jeho vzdálenost od druhé rovnoběžky tuto délku přeroste. Rovněž důkaz posledního tvrzení, které v tomto oddíle uvedeme, přebíráme z Hilberta, a to především proto, abychom ho zpřístupnili širšímu okruhu českých čtenářů. Pro větší přehlednost dokážeme nejprve následující tvrzení. Tvrzení 10. Buď p přímka, P bod, jenž na ní neleží, P pata kolmice spuštěné z bodu P na přímku p. Buď A bod různý od bodu P, ležící v téže polorovině určené přímkou p jako bod P, a nechť úhel APP je ostrý. Buď B bod souměrný k bodu A podle přímky P P . buďte A , B paty kolmic spuštěných z bodů A,B na přímku p. Buď a souběžka přímky PB vedená bodem A, přičemž směr od bodu P k bodu B je směrem souběžnosti. Nechť přímka A A půlí úhel přímek PA, a. Potom přímka p je souběžkou přímek PA, PB (viz obr. 21). Důkaz. Buď b přímka souměrná s přímkou a podle přímky P P . Zřejmě b je souběžka přímky PA. Buďte a , b souběžky přímky PA ve směru od bodu P k bodu A, procházející body A , B ; nechť alespoň jedna z nich je různá od přímky p. Buď C pata kolmice spuštěné z bodu A na přímku PA, buď D pata kolmice spuštěné z bodu B na přímku b. Protože také přímka BB půlí úhel přímek PB, b jsou trojúhelníky AAC, BBD shodné. V důsledku toho přímky a , b svírají s přímkou p stejné úhly. Podle tvrzení 2 jsou a , b rovnoběžky. Podle tvrzení 7 jsou to však souběžky, což je spor. Přímky a , b jsou tedy totožné s přímkou p, v důsledku čehož je přímka p souběžkou přímky PA. Podobně dokážeme, že přímka p je souběžkou přímky PB. Tvrzení 11. Buď ostrý úhel. Potom lze nalézt bod P a přímku p takovou, že úhel souběžnosti bodu P s přímkou p má velikost . Důkaz. Buďte P, A, B různé body takové, že úsečky PA, PB jsou stejně dlouhé a úhel APB má velikost 2 (viz obr. 22). Buď a souběžka přímky PB ve směru od bodu P k bodu B vedená bodem A. Buď přímka b souměrná s přímkou a podle osy q úhlu APB. Zřejmě b je souběžka přímky PA ve směru bodu P k bodu A. Buď c přímka, která prochází bodem A a půlí ten úhel přímek PA, a, v němž neleží přímka AB. Buď d přímka souměrná k přímce c podle osy q. Zřejmě přímka d půlí odpovídající úhel přímek PB, b. Přímky PB, a svírají na té straně přímky PA, na níž leží bod B, s přímkou PA vnitřní úhly, jejichž součet je menší než dva úhly pravé. Odtud snadno nahlédneme, že přímky c,d svírají na té straně přímky AB, na níž neleží bod P, s přímkou AB vnitřní úhly, jejichž součet je menší než dva pravé úhly. Jestliže se tedy přímky c, d protínají, pak v té polorovině určené přímkou AB, v níž neleží bod P; jestliže přímky c, d jsou souběžky, pak jejich směr souběžnosti míří od bodů A, B do této poloroviny; jestliže přímky c, d jsou rozběžky, pak jejich společná kolmice leží v této polorovině. Dokážeme, že přímky c, d jsou rovnoběžky. Jakmile to bude dokázáno, pak hledanou přímkou p bude jejich společná kolmice, neboť podle předcházejícího tvrzení je tato přímka souběžkou přímek PA, PB, a tedy úhel souběžnosti bodu P s touto přímkou má velikost . Předpokládejme, tedy nejprve, že přímky c, d se protnou v nějakém bodě M. Zřejmě bod M leží na přímce q a úsečky AM, BM mají stejnou délku. Buď r souběžka přímky PA ve směru od bodu P k bodu A, která prochází bodem M. Podle tvrzení 7 jsou také přímky r, b souběžky. Protože úhel, který svírá přímka MA s polopřímkou přímky PA určenou bodem A, na níž neleží bod P, a úhel, který svírá přímka MB s polopřímkou přímky b určenou bodem B a jejím směrem souběžnosti s přímkou PA, mají stejnou velikost, je úhel souběžnosti bodu M s přímkou PA stejně veliký jako úhel souběžnosti bodu M s přímkou b. V důsledku toho svírá polopřímka přímky r určená bodem M a směrem souběžnosti s přímkami PA, b stejně velký úhel jak s polopřímkou MA, tak i s polopřímkou MB. Druhý z těchto úhlů je však evidentně větší, což je spor. Předpokládejme tedy, že přímky c, d jsou souběžky. Buď C průsečík přímek b, c; tyto přímky se protnou, neboť přímka PA je souběžkou přímky b. Bod C neleží na přímce q, neboť v opačném případě by ležel i na přímce d, která je s přímkou c souměrná podle osy q; přímky c,d by se tedy protly. Dokážeme však, že úsečky CA, CB jsou stejně dlouhé, což bude spor. Nechť tedy B' je bod ležící na polopřímce CB, různý od bodu B a úsečky CA, CB' jsou stejně dlouhé. Buď b' souběžka přímky c vedená bodem B'. Úhel, který svírá polopřímka CB' s polopřímkou c určenou bodem C a směrem souběžnosti s přímkou d, je stejně veliký jako úhel, který svírá polopřímka CA s polopřímkou přímky b určenou bodem C a směrem souběžnosti s přímkou PA. V důsledku toho musí souběžka b' přímky c vedená bodem B' svírat s polopřímkou B'C stejně velký úhel jako souběžka přímky b vedená bodem A s polopřímkou AC. Druhý z těchto úhlů je však stejně veliký jako úhel, který svírá polopřímka přímky d určená bodem B s polopřímkou BC. Přímky b', d tady svírají s přímkou BC po jedné straně vnitřní úhly, jejichž součet je roven dvěma úhlům pravým. Podle tvrzení 2 jsou přímky b', d rozběžky. Přímka c je však jejich společnou souběžkou, a sice v témž směru. Podle tvrzení 7 jsou tedy b', d souběžky. Uvědomíme-li si některé bezprostřední důsledky právě dokázaného tvrzení, rázem je zařadíme mezi nejpodivnější z těch, které jsme až dosud o našem odsouzeném geometrickém světě dokázali. Tak například ať zvolíme jakkoliv malý úhel, pak vždy uvnitř tohoto úhlu lze vést přímku, která nikdy neprotne jeho ramena. Stačí totiž vést přímku kolmou na osu tohoto úhlu ve vzdálenosti od vrcholu, která je stejně velká, nebo větší než vzdálenost bodu P od přímky p, jehož úhel souběžnosti s přímkou p je roven polovině tohoto zvoleného úhlu. Vytváříme-li pravoúhlé rovnoramenné trojúhelníky o stále větších rozměrech, pak délky jejich výšek jsou shora omezeny délkou k, kde k je vzdálenost bodu P od přímky p, jehož úhel souběžnosti s touto přímkou je roven polovině úhlu pravého. Zvolíme-li dvě kolmé přímky p, q protínající se v bodě S a vedeme vždy v dané vzdálenosti od bodu S přímky kolmé na tyto přímky, budou zprvu vznikat čtyřúhelníky o stejně dlouhých stranách. Jakmile však tato vzdálenost dosáhne dříve uvedené délky k, utečou vrcholy těchto čtyřúhelníků do nekonečna, a tedy jejich "sousední" strany se nikdy neprotnou. Absolutní délky Za pokračovatele v díle Saccheriho může být s jistými výhradami považován Johann H. Lambert. Tento matematik byl však příliš lákán vidinou sporu a nenalezl v sobě dostatek sebezapření, které je nezbytné k všestrannému a trpělivému osvětlování předem odsouzeného světa. Nepřispěl proto k poznávání našeho odsouzeného geometrického světa nějakými tvrzeními, o nichž bychom mohli říci, že jsou podstatně nová oproti těm, která již dokázal Saccheri. Povšiml si však pozoruhodného jevu, jenž Saccherimu unikl, ačkoliv jej měl tak říkajíc ležet před očima. Tímto jevem jsou korespondence mezi délkami úseček a velikostmi úhlů. Nebudeme se zdržovat popisem té korespondence mezi délkami úseček a velikostmi úhlů, kterou se zabýval Lambert, ale rovnou se zaměříme na tu, které byla později dávána přednost, a k jejímuž popisu jsme si v předcházejícím oddíle připravili vše potřebné. Poměrně jednoduchá tvrzení 4 a 5 tuto korespondenci již navozují. Je-li nějaká délka úsečky, pak této délce odpovídá velikost úhlu souběžnosti bodu P s přímkou p, od níž má bod P vzdálenost d. Zřejmě každé délce úsečky odpovídá v této korespondenci právě jeden ostrý úhel. Z tvrzení 11 pak plyne, že také naopak, každé velikosti ostrého úhlu odpovídá právě jedna délka úsečky. Budeme-li v dalším hovořit o korespondenci mezi délkami úseček a velikostmi úhlů, budeme mít na mysli korespondenci právě popsanou. Velikosti některých úhlů, jako například úhlu pravého a podobně, jsou absolutní. To znamená, že to jsou ideje, jak bychom řekli v platónském pojetí geometrie. V každém případě to jsou pojmy trvalé, neboť jev pravého úhlu, poloviny pravého úhlu a podobně, jsou jevy obnovitelné. Zanikne-li pravoúhlý trojúhelník, na němž jsme evidovali pravý úhel, pak se nám asi nepodaří znovu vytvořit týž trojúhelník, avšak pravý úhel se nám znovu vytvořit podaří. V našem odsouzeném geometrickém světě jsou však absolutní i některé délky úseček, totiž ty, které ve shora popsané korespondenci odpovídají absolutním velikostem úhlů. Tomu je ovšem nutno rozumět tak, že kdyby se nám místo klasického geometrického světa otevřel takovýto svět, a to stejným způsobem, tedy jako cosi naprosto strnulého a neměnného, alespoň co se týče jeho prostoru, pak by v něm i tyto délky úseček byly absolutní. Kdyby reálný prostor byl totožný s prostorem tohoto odsouzeného geometrického světa, pak by z toho plynul zvlášť pozoruhodný důsledek pro reálný svět. Mohli bychom v něm totiž stanovit nějakou jednotkovou délku, a přitom bychom nebyli nuceni přechovávat ji na nějakém objektu, neboť i kdyby zanikly všechny reálné objekty, které mají tuto délku, mohli bychom ji kdykoliv obnovit, podobně jako můžeme kdykoliv znovu obnovit pravý úhel. Za základní neboli jednotkovou délku v našem odsouzeném geometrickém světě můžeme prohlásit například takovou délku, jíž v prve popsané korespondenci odpovídá velikost poloviny pravého úhlu. Této délce budeme říkat parametr našeho odsouzeného světa. Z předcházejících úvah je patrno, že parametr je nejmenší ze všech délek úseček, kterou nemůže mít výška žádného pravoúhlého rovnoramenného trojúhelníka. Je to také nejmenší délka taková, že vytvoříme-li dvě navzájem kolmé přímky p,q protínající se v bodě S, pak přímky vedené v této vzdálenosti od bodu S kolmo na přímky p, q se neprotínají (viz obr. 23). Důsledků, plynoucích z korespondence mezi délkami úseček a velikostmi úhlů, si byl vědom A. M. Légendre, který je ještě v roce 1833 považoval za konečné zhroucení našeho odsouzeného světa. Uvažoval v podstatě tak, že není možné, aby geometrické konstrukce závisely na délce zvolené jednotkové úsečky, v důsledku čehož je nemyslitelné, aby například k nějaké délce bylo možné vytvořit pravoúhlý rovnoramenný trojúhelník, jehož výška má tuto délku, a k nějaké jiné délce to již možné nebylo. Tím nám ovšem poskytl ukázkový příklad toho, jak hluboce byla mezi geometry zakořeněná důvěra v takto jednoduše se ve světě projevující Boží nezáludnost. Snahy o rozbití odsouzeného světa reálným světem Nedaří-li se nám přivést náš odsouzený geometrický svět k vnitřnímu zhroucení, to je nedovedeme-li v něm nalézt spor, jenž by nám umožnil vyložit si jej jako sporný s rozumem, zbývá stále ještě možnost přivést jej ke sporu prostřednictvím reálného světa. Tuto možnost ovšem máme proto, že jsme ztotožnili reálný prostor s prostorem geometrickým. Mezi těmito prostory nerozlišujeme, a můžeme tedy některé poznatky o geometrickém prostoru získávat z prostoru reálného, a to tak, že si v reálném prostoru ověříme, zda tam to či ono tvrzení platí či neplatí. Protože nejdůležitějšími geometrickými objekty, jichž se týkají tvrzení, která bychom chtěli popřít, jsou přímky, musíme si nejprve ujasnit, co jsou přímky v reálném prostoru. Zjevná příbuznost mezi geometrickým viděním a viděním zrakovým nám posouvá za přímky v reálném prostoru světelné paprsky. Abychom se přiblížili době, o níž píšeme, budeme i my vykládat světelné paprsky jako přímky, přestože tento výklad byl později prohlášen za mylný. Vycházíme-li z právě uvedeného výkladu, okamžitě obdržíme následující výsledek. Parametr našeho odsouzeného světa musí být tak velký, že úsečka této délky se nevejde před obzor ohraničující tehdejší možnosti měření délek v reálném prostoru. Tak například tento parametr nemůže být menší než jeden centimetr, neboť není pravda, že bychom nemohli vytvořit pravoúhlý rovnoramenný trojúhelník, jehož výška je větší než jeden centimetr. Abychom se o tom přesvědčili, stačí přeměřit výšku pravoúhlého rovnoramenného trojúhelníka skrytého pod obrázkem 24. Podobně tento parametr musí být větší než deset metrů, neboť vytvoření pravoúhlého rovnoramenného trojúhelníka o výšce větší než deset metrů nám rozhodně nebude dělat potíže. Avšak nejen to, podle našich astronomických pozorování musí být tento parametr nepoměrně větší než poloměr Země, jak poznamenává Gauss. Vskutku, kdyby tento parametr byl roven například poloměru Země, pak pozorováno na rovníku, musela by hvězda H, ležící v rovině rovníku a vycházející dejme tomu v 21 hodinu, být ve 24 hodiny již v nadhlavníku a zapadat by musela ve 3 hodiny ráno. Zbývajících 18 hodin by byla skrytá za obzorem (viz obr. 25). Krátce řečeno, v daném okamžiku bychom viděli pouze čtvrtinu dráhy této hvězdy; ve skutečnosti však vidíme téměř polovinu její dráhy. Právě provedenými úvahami jsme sice umístili parametr našeho odsouzeného světa až někam mezi obrovské velikosti, ale zrušit jej úplně se nám zatím nepodařilo. Nicméně i tento výsledek by v nás mohl vzbudit naději, že cesta, po níž jsme se vydali, nás dovede ke zdárnému konci. Mohli bychom totiž uvažovat například následujícím způsobem. Dejme tomu, že parametr je nějaká obrovská délka, lhostejno jaká. Vytvořme přímku p a bod P, jenž se od ní nachází ve vzdálenosti rovné parametru. V rovině r určené bodem P a přímkou p veďme bodem P souběžky c, d přímky p. Zřejmě přímky c, d jsou navzájem kolmé. Vzdalme se nyní od roviny r po kolmici vedené k této rovině v bodě P tak daleko, abychom z této vzdálenosti měli bod P a přímky p, c, d tak říkajíc "jako na dlani"; podobně jako odtud ze Země jsme schopni přehlédnout celou vzdálenost mezi stálicemi Castorem a Polluxem. Úhel přímek c, d se nám bude i z této vzdálenosti jevit jako úhel pravý. Z takovéhoto odstupu ovšem již snadno prodloužíme přímky c, d tak, aby protly přímku p, neboť délku parametru se nám podařilo umístit před obzor. Tato úvaha je však nesprávná a odhalení omylu v ní obsaženého je poučné. Když jsme se totiž jednou rozhodli vykládat světelné paprsky jako přímky, pak se musíme tohoto výkladu držet důsledně. I paprsky vycházející z našeho oka musíme tedy podřídit zákonům prostoru našeho odsouzeného geometrického světa. Nebylo by žádným uměním dospět ke sporu, kdybychom si během téže úvahy vykládali chování světelných paprsků různými způsoby. Abychom měli bod P a přímky p, c, d před sebou jako na dlani, musíme se dívat na rovinu r ze vzdálenosti větší než parametr. To ale znamená, že rovinu r protínají pouze ty paprsky vycházející z našeho oka, které leží uvnitř světelného kužele, jehož povrchové přímky svírají s kolmicí na rovinu r úhel stejně veliký jako úhel souběžnosti bodu, v němž se nachází naše oko, s rovinou r. Díváme-li se po přímce, která neleží uvnitř tohoto kužele, pak se na rovinu r nedíváme, neboť tato přímka rovinu r neprotne. Celá rovina r se nám tedy jeví jako kruh; co neleží uvnitř tohoto kruhu, to již do roviny r nepatří. Námi prodloužené přímky c, d protnou přímku p na obvodě tohoto kruhu; to , co považujeme za jejich průsečíky , jsou jen zdánlivé průsečíky, neboť přímky spojující naše oko s těmito "průsečíky" rovinu r neprotnou (viz obr. 26). Pozoruhodné ovšem je, že z takovéto vzdálenosti bychom byli schopni přehlédnout celou nekonečnou rovinu. Přibližování velkých vzdáleností tedy nesmíme podřizovat zákonům klasického geometrického prostoru, neboť tím bychom činili předpoklad, že reálný prostor je klasickým geometrickým prostorem. Aby naše snahy byly úspěšné, museli bychom přivést ke sporu předpoklad, že reálný prostor je prostorem našeho odsouzeného geometrického světa. Odkrytím omylu v předcházející úvaze - a v řadě úvah podobných - se postupně utvrdíme v přesvědčení, že takovéto "zmenšování" parametru není schůdnou cestou k jeho popření. K umísťování parametru našeho odsouzeného geometrického světa mezi stále větší a větší délky nemusíme zdokonalovat toliko naše schopnosti měřit stále větší a větší délky, ale můžeme toho dosahovat i zdokonalováním našich schopností měřit přesněji jednak velikosti úhlů, jednak délky nám dostupných úseček. Vyhledávání dolních odhadů velikosti parametru můžeme totiž stejně tak dobře opřít o tvrzení týkající se součtu úhlů v trojúhelníku. Zjistíme-li, že součet úhlů v nějakém trojúhelníku, jehož délky stran a velikosti úhlů jsme změřili, se liší od dvou úhlů pravých o nějakou velikost , která je větší než horní odhad chyb, jichž jsme se při těchto měřeních mohli dopustit, pak již odtud lze vypočítat, jak přinejmenším musí být parametr veliký. Postup, jakým to lze vypočítat, jsme sice neuvedli, ale zkušenějšímu čtenáři jistě nebude činit potíže nějaký takový postup sestavit. Protože však délky stran, ani velikosti úhlů naprosto přesně nezměříme, budeme muset vždy s nějakou chybou počítat. Jinými slovy, nikdy nebudeme měřit tak dokonale, abychom mohli s naprostou jistotou tvrdit, že v nějakém trojúhelníku je součet úhlů roven přesně dvěma úhlům pravým. Tak dokonale totiž neměří ani andělé, neboť ani oni nemohou zdokonalit svoje schopnosti nekonečněkrát, což by naprosto přesné měření vyžadovalo; na rozdíl od nás mohou pouze bez potíží měřit stále přesněji. Naděje na rozbití našeho odsouzeného geometrického světa světem reálným tak pomalu vyhasínají. Byť bychom sebevíce zdokonalovali schopnosti měřit stále přesněji velikosti různých vzdáleností a úhlů, byť bychom si podmaňovali stále větší okolí reálného světa, může se nám dařit parametr odsouzeného geometrického světa pouze odsouvat mezi stále větší a větší velikosti, či lépe řečeno přesvědčovat se, že nám dostupné velikosti jsou oproti parametru velmi malé, ale v této chvíli nás nenapadá žádný způsob, jakým bychom mohli ukázat nemožnost parametru. Přesto úvahy, které jsme prováděli, nejsou neplodné, neboť domyšleny do důsledků, mohou vzít překvapující obrat. Měřením velikostí úhlů v reálném světě sice nerozbijeme náš odsouzený geometrický svět, ale nelze vyloučit, že by se nám tímto způsobem mohlo podařit rozbít klasický geometrický svět. K tomu by došlo tehdy, kdybychom po změření úhlů v nějakém trojúhelníku zjistili, že odchylka jejich součtu od dvou úhlů pravých je větší než horní odhad chyb, kterých jsme se při tomto měření mohli dopustit. v takovém případě by pochopitelně součet úhlů v tomto trojúhelníku nebyl roven dvěma úhlům pravým, což je ve sporu s tvrzením platným v klasickém geometrickém světě. Úvahy tohoto druhu vedly Gausse k měření úhlů v trojúhelníku Brocken-Hohenhagen-Inselsgerg. Odchylka součtu úhlů od dvou pravých, kterou v tomto trojúhelníku naměřil, byla však v mezích možných chyb. Nicméně toto Gaussovo měření bylo nejvýznamnějším pokusem novověké přírodovědy od dob Galileových; pochopitelně ne z hlediska obdrženého výsledku, neboť tento pokus vlastně žádný výsledek nepřinesl, ale z hlediska úmyslu, s nímž byl prováděn. Všechny dosavadní pokusy byly prováděny v podstatě proto, aby vyvolaly jevy, které byly již předtím zpracovány čistým apriorním poznáním, a dosvědčily tak převahu tohoto poznání nad zkušeností, nebo aby odkryly jevy, které je třeba při apriorním zkoumání vyvolaného jevu brát v úvahu, případně jen přibrat v úvahu. Naproti tomu Gaussův pokus byl veden nedůvěrou v dosud všeobecně uznávaný základ apriorního přírodovědného poznání, a nadto nebyl prováděn proto, aby tuto nedůvěru zahladil - to se od něj totiž nedalo očekávat - ale aby ukázal, že tato nedůvěra je oprávněná. Nebezpečí, že bychom mohli shora uvedeným způsobem rozbít klasický geometrický svět, nás vede k úvahám o tom, zda zjištění, že v reálném světě není součet úhlů v trojúhelníku roven dvěma úhlům pravým, by vskutku mělo za následek zkázu klasického geometrického světa. Jinými slovy, zda bychom v takovém případě byli nuceni zavrhnout většinu toho, co bylo v geometrii vykonáno od doby Eukleidovy, a místo toho budovat od samého začátku novou geometrii. K něčemu takovému bychom nuceni byli a nebyli. Nutil by nás k tomu reálný svět, ne však pouhý rozum. Pokud bychom chtěli i nadále setrvávat na stanovisku, že reálný prostor je totožný s prostorem geometrickým, které nám umožňuje vykládat geometrické poznatky jako poznatky o reálném světě, pak pro tento účel bychom museli starou geometrii zavrhnout, a místo ní urychleně vybudovat novou. Naproti tomu zjištění, že v reálném světě není součet úhlů v trojúhelníku roven dvěma úhlům pravým, které se navíc opírá o výklad světelných paprsků jakožto přímek, se přísně vzato klasického geometrického světa vůbec netýká, a proto je nemůžeme považovat za vnitřní zhroucení tohoto světa. Toto zjištění by nebylo sporem v klasickém geometrickém světě, a pouhý rozum by nás tedy nenutil dosavadní geometrii zavrhnout. Rozum by nás nutil pouze k přiznání, že reálný prostor není totožný s klasickým geometrickým prostorem a že tedy ztotožněním těchto prostorů jsme se dopustili omylu. Ostatně ani reálný svět by nás s neodbytnou naléhavostí nenutil k zavržení staré geometrie, neboť pokud bychom se zabývali jen malým okolím reálného světa a neměli příliš velké nároky na přesnost, stále by nám stará geometrie poskytovala dobré služby. Stručně shrnuto, nesrovnalosti mezi klasickým geometrickým a reálným světem jsou nesrovnalosti mezi těmito světy, ne však nesrovnalosti uvnitř některého z nich. Takové nesrovnalosti mohou rozbít vztah, do něhož jsme tyto světy zasadili, jmenovitě výklad reálného prostoru jakožto prostoru totožného s klasickým geometrickým prostorem; žádný z těchto světů však rozbít nemohou. Kdyby se takové nesrovnalosti objevily, pak by ovšem klasický geometrický svět musel postoupit své výsadní místo v matematické přírodovědě nějakému jinému geometrickému světu. Zcela obdobně tomu ovšem je i s naším odsouzeným geometrickým světem. Žádná nesrovnalost mezi prostorem tohoto světa a prostorem reálným, o níž nadto nemáme zatím ani tušení, kde by se mohla objevit, nemůže rozbít tento odsouzený geometrický svět. Snahy rozbít odsouzený geometrický svět světem reálným tak vyšly naprázdno. Úvahy, které jimi byly vyvolány, však odkryly omyl, jehož se dopustili ztotožněním reálného prostoru s klasickým geometrickým prostorem. Přesněji, poprvé vzbudily podezření, že ztotožněním těchto prostorů došlo k omylu.