Datasets:

joelniklaus

/

legal-mc4

like 13

http://www.kralovehradeckykraj.eu/cz/krajsky-urad/povinne-informace/zivotni-situace/voda/10-4-71214/

10.4 - Žádost o stavební povolení k vodním dílům | Královéhradecký kraj Osoba, která hodlá realizovat stavbu vodního díla, požádá krajský úřad o vydání stavebního povolení Podáním žádosti na předepsaném formuláři podle přílohy č. 8 vyhlášky Ministerstva zemědělství 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu. Doklady k formuláři žádosti dle přílohy č. 8 vyhlášky Ministerstva zemědělství 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu. "Pokud má žádost všechny předpsané náležitosti, rozhodne krajský podle § 112 zákona č. 183/2006 Sb.o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů v jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů." "Účastenství v řízení se řídí § 109 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. " Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon). prováděcí předpisy zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva zemědělství 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu. Dle § 178 až 181 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

http://randomshop.cz/obchodni-podminky/

OBCHODNÍ PODMÍNKY | Randomshop.cz fyzické osoby Stanislav Kyška, se sídlem Slepá 1298, Šenov, 73934, identifikační číslo: 02718588, pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.randomshop.cz Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) fyzické osoby Stanislav Kyška, identifikační číslo: 02718588, (dále jen „prodávající“) upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístěné na internetové adrese www.randomshop.cz (dále jen „webová stránka“), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“). Informace poskytnuté v těchto obchodních podmínkách jsou současně údaji, které musí prodávající v souladu s § 1824 občanského zákoníku poskytnout kupujícímu před uzavřením kupní smlouvy. ČL. 2. UZAVŘENÍ KUPNÍ SMLOUVY osobě kupujícího. Kupujícímu je umožněno kontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky, a to do odeslání objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko „Odeslat objednávku“. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávající neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení kupujícímu potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v objednávkovém formuláři (dále jen „elektronická adresa kupujícího“). Smluvní vztah mezi prodávajícím a kupujícím vzniká doručením oznámení o přijetí objednávky (akceptací), jež je prodávajícím zasláno kupujícímu elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího. ČL. 3. CENA ZBOŽÍ A PLATEBNÍ PODMÍNKY bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č. 2900676910/2010, vedený u společnosti Fio Banka (dále jen „účet prodávajícího“); Společně s kupní cenou je kupující povinen zaplatit prodávajícímu také náklady spojené s dodáním zboží ve smluvené výši. Není­li uvedeno výslovně jinak, rozumí se dále kupní cenou i náklady spojené s dodáním zboží. Prodávající nepožaduje od kupujícího zálohu či jinou obdobnou platbu. Tímto není dotčeno ustanovení čl. 3 obchodních podmínek ohledně povinnosti uhradit kupní cenu zboží předem bezhotovostním převodem na účet prodávajícího. V případě bezhotovostní platby je kupní cena splatná do 7 dnů od uzavření kupní smlouvy. Objednané zboží bude odesláno do 7 dnů od obdržení platby na výše uvedený účet. Je­li to v obchodním styku obvyklé nebo je­li tak stanoveno obecně závaznými právními předpisy, vystaví prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy kupujícímu daňový doklad – fakturu. Prodávající není plátcem daně z přidané hodnoty. Daňový doklad – fakturu vystaví prodávající kupujícímu po uhrazení ceny zboží a zašle jej v elektronické podobě na elektronickou adresu kupujícího. ČL. 4. ODSTOUPENÍ OD KUPNÍ SMLOUVY Nejedná­li se o případ uvedený v čl. 4 či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využít vzorový formulář poskytovaný prodávajícím, jenž tvoří přílohu obchodních podmínek. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího info@randomshop.cz. V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 4 obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být prodávajícímu vráceno do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od smlouvy. Odstoupí­li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou. V případě odstoupení od smlouvy dle čl. 4 obchodních podmínek vrátí prodávající peněžní prostředky přijaté od kupujícího do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, a to stejným způsobem, jakým je prodávající od kupujícího přijal. Prodávající je taktéž oprávněn vrátit plnění poskytnuté kupujícím již při vrácení zboží kupujícím či jiným způsobem, pokud s tím kupující bude souhlasit a nevzniknou tím kupujícímu další náklady. Odstoupí­li kupující od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky kupujícímu dříve, než mu kupující zboží vrátí nebo prokáže, že zboží prodávajícímu odeslal. Je­li společně se zbožím poskytnut kupujícímu dárek, je darovací smlouva mezi prodávajícím a kupujícím uzavřena s rozvazovací podmínkou, že dojde­li k odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, pozbývá darovací smlouva ohledně takového dárku účinnosti a kupující je povinen spolu se zbožím prodávajícímu vrátit i poskytnutý dárek. ČL. 5. PŘEPRAVA A DODÁNÍ ZBOŽÍ Je­li prodávající podle kupní smlouvy povinen dodat zboží na místo určené kupujícím v objednávce, je kupující povinen převzít zboží při dodání. Další práva a povinnosti stran při přepravě zboží mohou upravit zvláštní dodací podmínky prodávajícího, jsou­li prodávajícím vydány. ČL. 6. PRÁVA Z VADNÉHO PLNĚNÍ má zboží vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí­li ujednání, má takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, zboží odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla­li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, Ustanovení uvedená v čl. 6 obchodních podmínek se nepoužijí u zboží prodávaného: za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, na opotřebení zboží, způsobené jeho obvyklým užíváním, nebo vyplývá­li to z povahy zboží. Projeví­li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že zboží bylo vadné již při převzetí. Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Je­li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo Kupující sdělí, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal­li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní­li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí­li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Nezvolí­li si kupující své právo včas, má práva jako v případě nepodstatného porušení smlouvy. Je­li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Kupující je povinen oznámit vadu věci včas, neučiní­li tak, pozbývá právo odstoupit od smlouvy. ČL. 7. POSTUP PŘI UPLATNĚNÍ PRÁV Z VADNÉHO PLNĚNÍ Práva z vadného plnění uplatňuje kupující zasláním na adresu sídla prodávajícího. Kupující je povinen prokázat nákup zboží (nejlépe dokladem o koupi). Zboží by mělo být při přepravě zabaleno ve vhodném obalu, aby nedošlo k jeho poškození, mělo by být čisté a kompletní. Odmítne­li prodávající odstranit vadu věci, může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny nebo odstoupit od smlouvy. Prodávající se zavazuje o vyřízení reklamace kupujícího informovat na elektronickou nebo prostřednictvím SMS. Mimosoudní vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy info@randomshop.cz. Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. Zpracováním osobních údajů kupujícího může prodávající pověřit třetí osobu, jakožto zpracovatele. Kromě osob dopravujících zboží nebudou osobní údaje prodávajícím bez předchozího souhlasu kupujícího předávány dalším třetím osobám. V případě, že by se kupující domníval, že prodávající nebo zpracovatel (čl. 8) provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života kupujícího nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou­li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může: Požádá­li kupující o informaci o zpracování svých osobních údajů, je mu prodávající povinen tuto informaci předat. Prodávající má právo za poskytnutí informace podle předchozí věty požadovat přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace. Je-­li některé ustanovení obchodních podmínek neplatné nebo neúčinné, nebo se takovým stane, namísto neplatných ustanovení nastoupí ustanovení, jehož smysl se neplatnému ustanovení co nejvíce přibližuje. Neplatností nebo neúčinností jednoho ustanovení není dotknutá platnost ostatních ustanovení. Kontaktní údaje prodávajícího: jméno Stanislav Kyška, adresa pro doručování Slepá 1298, Šenov, 73934, adresa elektronické pošty info@randomshop.cz, telefon 775173119. V Brně dne 8.3.2015 random-odstoupeni-od-kupni-smlouvy

http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=11&id_article=260991&csum=13ea1547

K přiměřenosti výše smluvní pokuty za pozdní odhlášení z prodávané nemovitosti Účastníky sjednaná smluvní pokuta ve výši 1.000 Kč za každý den, kdy prodávající zůstala po obdržení kupní ceny hlášena k pobytu (a fakticky i pobývala) v převedeném domě, není v posuzované věci nepřiměřeně vysoká ve vztahu vůči povinnosti, jejíž splnění zajišťuje (odhlásit se včetně všech příslušníků domácnosti nejpozději do 60 dnů od obdržení kupní ceny z trvalého pobytu). Na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou "denní sazbu“ smluvní pokuty. podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 613/2018, ze dne 28. 8. 2018 § 544 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 Kategorie: smluvní pokuta; zdroj: www.nsoud.cz Okresní soud v Jihlavě rozsudkem ze dne 11. 7. 2016, č. j. 120 C 2/2016-37, zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení 1 095 000 Kč, a žalobci uložil zaplatit žalované k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení 47 190 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě rozsudkem ze dne 17. 10. 2017, č. j. 54 Co 664/2016-71, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.; dále jen „o. s. ř.“). Žalobce se sice mýlí, usuzuje-li, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena (žalobce tuto otázku nekonkretizuje, z obsahu dovolání však lze spolehlivě dovodit, že se jedná o poměření ujednání o smluvní pokutě korektivem dobrých mravů), jelikož Nejvyšší soud se výkladem § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz § 3028 zákona č. 89/2012 Sb.; dále jen „obč. zák.“), zabýval opakovaně, jeho námitkám, kterými zpochybnil závěr odvolacího soudu, že ujednání účastníků o smluvní pokutě je neplatné, neboť odporuje dobrým mravům (§ 39 obč. zák.), však lze přisvědčit. Korespondují totiž s výkladovým stanoviskem Nejvyššího soudu. Protože se odvolací soud v otázce podrobené dovolacímu přezkumu odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, je dovolání přípustné (§ 237 o. s. ř.). Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Soudy obou stupňů vycházely ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 24. 2. 2011 kupní smlouvu, jíž žalovaná spolu s V. Z. prodali žalobci pozemek parc. č., pozemek parc. č. a rodinný dům č. p. na pozemku parc. č. , vše v katastrálním území J., za sjednanou kupní cenu 3 390.000 Kč. V článku V. odst. 3 kupní smlouvy byla dohodnuta sankce ve výši 1 000 Kč denně pro případ, že se prodávající včetně všech příslušníků domácnosti nejpozději do 60 dnů od obdržení kupní ceny neodhlásí z trvalého pobytu v rodinném domě č. p.. Žalovaná se po obdržení kupní ceny neodhlásila z trvalého pobytu, dům č. p. dosud nevyklidila a žalobce se vyklizení domáhá žalobou podanou dne 10. 12.2015, která je vedena u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 18 C 309/2015. Sankci, kterou si účastníci sjednali v článku V. odst. 3 kupní smlouvy soudy shodně vyhodnotily jako smluvní pokutu (§ 544 obč. zák.). Zatímco soud prvního stupně na podkladě uvedených zjištění posoudil ujednání obsažené v článku V. odst. 3 kupní smlouvy jako platné a žalobu zamítl proto, že výkon práva žalobce shledal odporujícím dobrým mravům, protože zasahuje do veřejného subjektivního práva žalované na trvalý pobyt, odvolací soud dospěl k závěru, že posuzované smluvní ujednání je podle § 39 obč. zák. neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Podle § 544 odst. 1, 2 obč. zák., sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán smluvní pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Institut smluvní pokuty zakotvený v (kogentních) ustanoveních § 544 a § 545 obč. zák. je jedním z právních prostředků zajištění závazků, jehož účelem je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 1998, sp. zn. 3 Cdon 1237/96, ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. 25 Cdo 675/99, ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 32 Odo 1113/2003, ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. 26 Odo 371/2006, ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1682/2007 a ze dne 26. 7. 2010, sp. zn. 33 Cdo 498/2009). Při zkoumání přiměřenosti výše smluvní pokuty z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit všechny funkce smluvní pokuty, tj. funkci preventivní, uhrazovací a sankční. Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit z pohledu zajištěné povinnosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. 11. 2003, sp. zn. 33 Odo 890/2002, z 11. 8. 2005, sp. zn. 33 Odo 875/2005, z 16. 7. 2008, sp. zn. 28 Cdo 3714/2007, z 28. 4. 2011, sp. zn. 33 Cdo 4986/2009, a z 30. 1. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4932/2010), s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1682/2007 a ze dne 13. 11. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4956/2007). Účel smluvní pokuty spočívá zejména v pohrůžce citelnou majetkovou sankcí vůči dlužníkovi pro případ, že nesplní svoji povinnost z hlavního závazkového vztahu, a tím také v zabezpečení věřitele proti případné újmě, která by mu mohla nesplněním hlavního závazku vzniknout. Uvedený účel je – jak z povahy věci vyplývá – jen obtížně splnitelný pouhou symbolickou pohrůžkou, která má v poměrech dlužníka jen minimální význam a nemotivuje jej dostatečně k tomu, aby na sebe bral jen takové závazky, kterým při uvážení všech okolností může s vysokou pravděpodobností dostát; oproti tomu sankce nepřiměřeně vysoká může mít za následek neplatnost ujednání o smluvní pokutě, neboť podle § 39 obč. zák. je právní úkon neplatný rovněž, jestliže je v rozporu s dobrými mravy. V daném případě plnila smluvní pokuta zejména funkce preventivní a sankční. Měla ochránit žalobce jako věřitele před porušením závazku, předejít jeho porušení a zajistit jeho včasné a řádné splnění. Aby tuto preventivní funkci mohla splnit, musí účinným způsobem dlužníka od porušení závazku odrazovat. Žalobce při koupi rodinného domu do svého výlučného vlastnictví nesporně sledoval prosazení svých legitimních zájmů a vůle, aby po uzavření kupní smlouvy, resp. poté, kdy za převáděné nemovitosti zaplatí prodávajícím sjednanou kupní cenu, v převedeném domě neměly trvalý pobyt (a tudíž nepobývaly /nebydlely/) neoprávněné osoby, včetně žalované. V soukromoprávní sféře platí zásada, že co není zakázáno, je dovoleno. Proto je nutno vykládat ustanovení o neplatnosti právních úkonů pro rozpor se zákonem nebo s dobrými mravy restriktivně a nikoli extenzivně. Opačný výklad by byl v rozporu s článkem 4 odst. 4 Listiny, podle něhož při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod (v tomto případě smluvní volnosti stran) musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu a taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena (viz nález Ústavního soudu ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 87/04). Protože pro posouzení, zda je právní úkon v rozporu s dobrými mravy podle § 39 obč. zák., zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet, závisí vymezení hypotézy právní normy v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Je tedy na soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2970/2009). Úvahy nalézacích soudů o aplikovatelnosti § 39 obč. zák. může dovolací soud přezkoumat, jen kdyby byly zjevně nepřiměřené (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 584/2014). Pojem „dobré mravy“ jak v intencích § 39 obč. zák., tak § 3 odst. 1 obč. zák. Nejvyšší soud vyložil opakovaně v celé řadě svých rozhodnutí (srov. např. rozsudek ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. 3 Cdon 69/96, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 62/1997, nebo rozsudek ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. 33 Odo 538/2003, a usnesení ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 33 Odo 29/2005), v nichž dovodil, že za dobré mravy je obecně třeba pokládat souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Závěr, že účastníky sjednaná smluvní pokuta ve výši 1.000 Kč za každý den, kdy žalovaná zůstala po obdržení kupní ceny hlášena k pobytu (a fakticky i pobývala) v převedeném domě, je nepřiměřeně vysoká ve vztahu vůči povinnosti, jejíž splnění zajišťuje, dovolací soud na rozdíl od odvolacího soudu nesdílí a jeho úvahy v tomto směru hodnotí jako zjevně nepřiměřené. Odvolací soud svou argumentaci nepřiléhavě podpořil mimo jiné závěry dovozenými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 6 As 33/2003 a v nálezu Pléna Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 4/02, v nichž bylo dovozeno, že podle ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k vlastníkovi nemovitosti (ani žádná práva k objektu) a údaj o místu trvalého pobytu má především evidenční charakter, v důsledku čehož nemůže být evidence místa trvalého pobytu sama o sobě v oblasti práv soukromých jakkoli rozhodná. Tyto úvahy nejsou pro posouzení přiměřenosti smluvní pokuty určující. Rozhodným je, že žalobce si chtěl sjednanou sankcí zajistit splnění povinnosti, která pro něho měla velký význam, neboť odhlášení se prodávajících z pobytu nepochybně spojoval s ukončením jejich pobývání (bydlení) v převedeném domě. Odvolací soud vyložil ustanovení § 39 obč. zák. v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu nesprávně extenzivně. Přestože si byl - jak se podává z odůvodnění napadeného rozhodnutí - vědom možnosti sepsání majetku vlastníka objektu (žalobce) v rámci exekuce vedené na majetek osob hlášených zde k trvalému pobytu, do svých úvah ji adekvátně nepromítl, resp. bagatelizoval ji. Naproti tomu výši smluvní pokuty nepřípadně konfrontoval s průměrnou denní hrubou mzdou pro rok 2011 podávající se z údajů Českého statistického úřadu (cca 800 Kč), aniž přitom zjišťoval, jaké jsou výdělkové možnosti a schopnosti žalované. Úvaha, že již ze samotného statistického údaje je patrné, že smluvní pokuta ve výši 1.000 Kč denně je „obecně velmi citlivá“, neobstojí. Zatímco pro osoby nemajetné, jejichž příjmy se blíží průměrné mzdě, může být taková sankce dostatečným motivem ke splnění zajištěné povinnosti, osoby s nadprůměrnými příjmy (popř. osoby tzv. zámožné) významně nemotivuje. Zjištění, jaká je v České republice průměrná hrubá mzda, je tudíž z hlediska posouzení přiměřenosti smluvní pokuty v předmětné věci nevýznamné. Nelze souhlasit ani s názorem odvolacího soudu, že existence trvalého pobytu neoprávněné osoby vlastníka neomezuje v nakládání s nemovitostmi. Skutečnost, že v domě je hlášena k pobytu neoprávněná osoba může negativně ovlivnit jeho „prodejnost“, popř. ovlivnit v neprospěch vlastníka cenu nemovitosti. Je na místě akcentovat, že žalovaná uzavřela kupní smlouvu dobrovolně s vědomím, že obsahuje ujednání o smluvní pokutě; musela být tudíž srozuměna s tím, že nesplní-li zajišťovanou smluvní povinnost, bude sjednaným způsobem (tj. denně) sankcionována. Oblast soukromého závazkového práva je ovládána zásadou pacta sunt servanda. Jestliže žalované byla zaplacena kupní cena, vznikla jí povinnost odhlásit se z pobytu a nemovitosti vyklidit. Skutečnost, že tak neučinila ani poté, kdy žalobce podal žalobu o vyklizení, nasvědčuje tomu, že sjednaná smluvní pokuta nebyla pro žalovanou očividně dostatečnou pobídkou. V této souvislosti považuje dovolací soud za vhodné připomenout, že již v rozsudcích ze dne 28. 6. 2007, sp. zn. 33 Cdo 2239/2007, ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4377/2008, nebo ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 33 Cdo 588/2003, přijal a odůvodnil závěr, že na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou "denní sazbu“ smluvní pokuty; opačný závěr je nepřijatelný, neboť by ve svých důsledcích zvýhodňoval dlužníka (čím déle by dlužník své povinnosti neplnil, tím více by byl zvýhodněn při posuzování případné nepřiměřenosti výše smluvní pokuty) a znamenal by zpochybnění funkcí, které má smluvní pokuta plnit. Lze uzavřít, že dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl žalobcem uplatněn právem a Nejvyššímu soudu nezbylo než napadený rozsudek odvolacího soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1a 2 o. s. ř.). Dalšími dovolacími námitkami se dovolací soud pro nadbytečnost již nezabýval. Odvolací soud je vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí (§ 243g odst. 1 věta první o. s. ř. ve spojení s § 226 odst. 1 o. s. ř.).

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1472114842599&uri=CELEX:52016PC0450

kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/101/ES Tento návrh stanoví řadu opatření s cílem lépe bojovat proti financování terorismu a zajistit větší transparentnost finančních transakcí a společností na základě preventivního právního rámce, který je v Unii zaveden, a to směrnice (EU) 2015/849 (dále jen „čtvrtá směrnice pro boj proti praní peněz“) 1 . Stanoví rovněž určité související změny příslušných pravidel práva obchodních společností podle směrnice 2009/101/ES 2 . Přijetí aktualizovaných pravidel pro boj proti praní peněz v květnu 2015 představovalo významný krok, který zvyšuje účinnost úsilí EU v boji proti praní peněz pocházejících z trestné činnosti a proti financování teroristické činnosti. Hrozba terorismu se však nedávno zvýšila a rozšířila. Vzhledem k pokroku v oblasti technologií a komunikací současně celosvětově propojený finanční systém zjednodušuje skrývání a přesuny finančních prostředků po celém světě, a to rychlým a snadným zakládáním papírových společností na mnoha úrovních při překračování hranic a jurisdikcí, což sledování peněz stále více ztěžuje. Ti, kteří perou peníze, vyhýbají se daňovým povinnostem, teroristé, podvodníci a jiní zločinci jsou schopni takto skrývat své stopy. Řádný finanční systém s náležitými kontrolními a analytickými nástroji může tím, že pomáhá odhalit neobvyklé způsoby obchodování, přispět k lepšímu pochopení teroristických a zločineckých vazeb, sítí a hrozeb a vést k příslušným preventivním opatřením přijatým všemi dotčenými příslušnými orgány. V dohledu nad mnoha finančními prostředky používanými teroristy, od hotovosti a obchodu s kulturními artefakty po virtuální měny a anonymní předplacené karty, však dosud přetrvávají nedostatky. Tento návrh má tyto nedostatky odstranit a současně zamezit zbytečným překážkám fungování platebních a finančních trhů pro řadové občany a podniky dodržující právní předpisy, a tudíž vyvážit potřebu vyšší bezpečnosti s nutností chránit základní práva, včetně ochrany údajů, a hospodářské svobody. Kromě otázek týkajících se financování terorismu byly současně odhaleny značné nedostatky v transparentnosti finančních transakcí po celém světě, které naznačují, že offshorové jurisdikce jsou často využívány k umístění zprostředkovatelských subjektů, které vzdalují skutečného majitele od vlastněných aktiv, často za účelem daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem. Tento návrh má zamezit rozsáhlému skrývání finančních prostředků, které může bránit účinnému boji proti finančním trestným činům, a zajistit větší transparentnost společností, aby se skuteční majitelé společností nebo jiných právních uspořádání nemohli schovávat za skrytou identitu. V Evropském programu pro bezpečnost 3 určila Komise jako prioritu modernizaci právního rámce EU, který se zabývá terorismem. V závěrech ze zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 20. listopadu 2015 4 , Rady pro hospodářské a finanční věci dne 8. prosince 2015 5 , jakož i Evropské rady dne 18. prosince 2015 6 byla zdůrazněna nutnost dále zintenzivnit činnost v této oblasti a navázat na zlepšení ve čtvrté směrnici pro boj proti praní peněz. Dne 2. února 2016 předložila Komise akční plán pro zesílení boje proti financování terorismu 7 , který se zaměřuje na dvě hlavní oblasti činnosti: sledování teroristů prostřednictvím přesouvání finančních prostředků a zabránění přesouvání finančních prostředků nebo jiných aktiv a narušení zdrojů příjmů využívaných teroristickými organizacemi zaměřením se na jejich schopnost získat finanční prostředky. V akčním plánu byla oznámena řada cílených operativních a legislativních opatření, včetně tohoto návrhu, která je třeba rychle zavést. Dne 12. února 2016 vyzvala Rada ministrů pro hospodářské a finanční věci Komisi, aby co nejdříve předložila návrh na změnu čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz, nejpozději však ve druhém čtvrtletí roku 2016. Dne 22. dubna 2016 požadovala Rada ECOFIN na neformálním zasedání rovněž opatření, která mají zejména zlepšit dostupnost registrů skutečných majitelů, objasnit požadavky na registraci svěřenských fondů, urychlit propojení vnitrostátních registrů skutečných majitelů, prosazovat automatickou výměnu informací o skutečném vlastnictví a posílit pravidla týkající se hloubkové kontroly klienta 8 . Ve svém usnesení ze dne 16. prosince 2015 9 Evropský parlament zdůraznil, že zvýšená transparentnost, koordinace a konvergence ve vztahu k politikám v oblasti daně z příjmu právnických osob zajistí účinný rámec pro záruku spravedlivé hospodářské soutěže mezi firmami v Unii a pro ochranu státních rozpočtů před nepříznivými výsledky. Navrhovaná revize čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz je rovněž v souladu s celosvětovým vývojem. Na mezinárodní úrovni požadovaly rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2199(2015) a 2253(2015) opatření, která teroristickým skupinám zabrání v přístupu k mezinárodním finančním institucím. V prohlášení skupiny G20 ze dne 18. dubna 2016 se mimoto požaduje, aby Finanční akční výbor (FATF) a Globální fórum pro transparentnost a výměnu informací v daňových záležitostech předložily prvotní návrhy pro lepší uplatňování mezinárodních standardů v oblasti transparentnosti, včetně dostupnosti informací o skutečném vlastnictví a mezinárodní výměny těchto informací. Pro předcházení praní peněz, financování terorismu a trestné činnosti obecně má zásadní význam účinný dohled a prosazování. Komise bude sledovat správné provedení požadavků Unie ve vnitrostátním právu i jejich účinné uplatňování členskými státy v praxi. Dne 20. května 2015 byl přijat revidovaný rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Revidovaná pravidla sestávají ze čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz a nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků. Datum provedení čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz a vstupu nařízení (EU) 2015/847 v platnost bylo stanoveno na 26. června 2017. Komise však členské státy vybídla, aby stanovily dřívější datum provedení čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz, a v tomto návrhu je uvedené datum změněno na 1. ledna 2017. Navrhované změny se týkají vybraných záležitostí, k jejichž řešení již mohly být členské státy vyzvány v rámci probíhajícího procesu provedení ustanovení čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz ve vnitrostátním právu. Všechna opatření mají posílit účinnost stávajícího systému pro boj proti praní peněz a financování terorismu a byla navržena tak, aby jej soudržně doplňovala. Návrh tudíž stanoví pravidla, která vycházejí ze zkušeností členských států s provedením a uplatňováním čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz (zřízení centrálních registrů), reagují na žádosti subjektů, které pravidla fakticky uplatňují (určení nových povinných osob, zmocnění vnitrostátních finančních zpravodajských jednotek, harmonizace přístupu k vysoce rizikovým třetím zemím), a zohledňují nejnovější trendy, jež byly zaznamenány v boji proti praní peněz a financování terorismu (lepší přístup k informacím o skutečném vlastnictví). Návrh jako takový stanoví rámec, který by měl umožnit, aby byly právní řády členských států aktuální a mohly lépe čelit stávajícím výzvám. Vzhledem k již přijatým závazkům by členské státy měly být s to urychlit provedení těchto ustanovení ve vnitrostátním právu. Tento návrh shrnuje zjištění a posouzení, které Komise provedla prostřednictvím stávajících mechanismů hodnocení právních a institucionálních rámců členských států, a postupy v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu. Vychází z údajů, které byly Komisi sděleny v rámci provedení čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz. Navrhované změny přihlížejí také k příslušným stávajícím studiím a zprávám (zejména provedeným v roce 2009 a 2012) o uplatňování pravidel zavedených v členských státech, všem nově stanoveným mezinárodním požadavkům (zejména revidovaným doporučením FATF) a veškerým informacím, které byly doposud shromážděny v důsledku zahájení řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie. Za účelem získání komplexního a přesného přehledu vzala Komise mimoto v úvahu údaje zpřístupněné prostřednictvím mezinárodní spolupráce v oblasti finančního dohledu. Co se týká prosazování, tento návrh vychází z poznatků získaných při uplatňování stávajících pravidel pro boj proti praní peněz a klade větší důraz na uplatňování současných pravidel. Návrh odráží závazek Komise podrobně sledovat správné provedení směrnice a účinnost vnitrostátních režimů členských států. Komise bude v tomto ohledu vycházet z práce Finančního akčního výboru (proces vzájemného hodnocení) nebo využije jako základ při posuzování účinnosti vnitrostátní posouzení rizik, která provedly členské státy. Co se týká práva obchodních společností a směrnice 2009/101/ES, tato směrnice již byla v členských státech provedena. Navrhované změny směrnice 2009/101/ES vytvářejí nový soubor pravidel vztahujících se na jednoznačně vymezenou kategorii společností a svěřenských fondů, jež zohledňují a doplňují pravidla obsažená v revidované čtvrté směrnici pro boj proti praní peněz a mají zajistit větší transparentnost společností. Jelikož mají jinou oblast působnosti, musí být tato nová pravidla zahrnuta do směrnice 2009/101/ES, aby byly zajištěny potřebné křížové odkazy na čtvrtou směrnici pro boj proti praní peněz. Navrhované změny čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz (a směrnice 2009/101/ES) jsou v souladu s cíli politiky, které Unie sleduje, a zejména: –trestněprávním rámcem, co se týká trestných činů souvisejících s teroristickými skupinami, a zejména kriminalizací financování terorismu, jak je obsaženo v návrhu směrnice o boji proti terorismu 10 , jakož i se závazky, které Unie přijala při podpisu Dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o předcházení terorismu, –jednotným trhem pro platby, který v EU zavádí bezpečnější a inovativnější platební služby, konkrétně s pravidly stanovenými ve směrnici (EU) 2015/2366 11 a nařízení 2015/751 12 , –právním rámcem, kterým se zavádí hloubková kontrola klienta v případě finančních účtů a který umožňuje automatickou výměnu informací o finančních účtech v daňové oblasti (zavedením globálního standardu), jak se předpokládá ve směrnici 2011/16/EU ve znění směrnice 2014/107/EU 13 , –rámcem pro efektivní veřejné a soukromé on-line služby, elektronické podnikání a elektronický obchod v Unii, jak je stanoven v nařízení (EU) č. 910/2014 14 , –reformovaným režimem ochrany údajů vyplývajícím z nařízení (EU) 2016/679 15 a směrnice (EU) 2016/680 16 a v souladu s příslušnou judikaturou Soudního dvora Evropské unie, –jednotným digitálním trhem podle sdělení Komise s názvem „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ 17 a zvláštními ustanoveními o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce v nařízení (EU) č. 910/2014 (dále jen „nařízení eIDAS“) 18 , –ochranou spotřebitele a finančním začleněním, –cíli sledovanými Komisí, jak je uvedeno v jejím sdělení o dalších opatřeních pro zvýšení transparentnosti a pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem 19 . Tento návrh mění čtvrtou směrnici pro boj proti praní peněz a směrnici 2009/101/ES. Je proto založen na článcích 114 a 50 SFEU, které jsou právním základem pozměňovaných aktů. V souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality uvedenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii nemůže být cílů návrhu uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie. Návrh nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení uvedených cílů nezbytné. V souladu se stávajícími pravidly obsaženými ve čtvrté směrnici pro boj proti praní peněz a směrnici 2009/101/ES jsou podle tohoto návrhu členské státy oprávněny přijmout nebo zachovat opatření, která jsou přísnější než opatření stanovená v právu Unie. Stávající právní rámec, který finančnímu systému umožňuje předcházet financování terorismu, byl zřízen na úrovni Unie. Zlepšení stávajícího právního rámce nemohou dosáhnout členské státy samostatně. Důkladná kontrola subsidiarity byla provedena v rámci přijímání čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz. Jelikož financování organizované trestné činnosti a terorismu může poškodit stabilitu a pověst finančního sektoru a ohrozit vnitřní trh, mohla by mít opatření přijatá pouze na vnitrostátní úrovni nepříznivé dopady na jednotný trh v EU: neexistence koordinovaných pravidel v členských státech, která mají chránit jejich finanční systémy, by nemusela být v souladu s fungováním vnitřního trhu a mohla by mít za následek roztříštěnost. Vzhledem k přeshraniční povaze teroristických hrozeb musí být oblast působnosti navrhovaných pravidel na úrovni Unie dostatečně sladěná, soudržná a jednotná, aby byla tato pravidla skutečně účinná. Neexistence účinného rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu v jednom členském státě může být mimoto využita pachateli trestných činů a mít důsledky v jiném členském státě. Je proto důležité, aby na úrovni Unie existoval harmonizovaný rámec, jelikož hromadný příliv peněz získaných nezákonným způsobem a financování terorismu mohou poškodit stabilitu a pověst finančního sektoru. Jasně navržená pravidla, která vyžadují větší transparentnost u široké škály hospodářských subjektů, včetně podniků a obchodních svěřenských fondů, se zabývají více než teoretickými rozdíly ve fungování vnitřního trhu. Riziko narušeného fungování vnitřního trhu je konkrétní: všechny členské státy jsou přímo dotčeny rostoucími snahami pachatelů trestné činnosti a jejich společníků v nebývalém rozsahu zastřít původ výnosů z trestné činnosti nebo směrovat peníze získané zákonným i nezákonným způsobem na teroristické účely. Navrhované změny jsou v souladu se zásadou proporcionality omezeny na to, co je nezbytné pro dosažení cílů týkajících se řešení financování terorismu a zvýšení transparentnosti společností, a vycházejí z platných pravidel. Podrobný popis alternativních opatření, která by bylo možno naplánovat k dosažení cílů tohoto návrhu, je uveden v připojeném posouzení dopadů. Se zvláštním zřetelem na včasné zjištění totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů ze strany finančních zpravodajských jednotek byly ponechány nejvhodnější možnosti z celé řady možností: členské státy mohou zřídit centrální bankovní registr, nebo systém vyhledávání dat, podle toho, co nejlépe vyhovuje jejich stávajícímu rámci. Co se týká opatření zesílené hloubkové kontroly klienta, povinné osoby musí obdobně uplatňovat s ohledem na vysoce rizikové třetí země ze všech platných možností možnost, která zajišťuje harmonizovaný přístup na úrovni Unie, přičemž jsou plně uplatňovány přijaté mezinárodní závazky, považuje se tudíž za nejvhodnější. Pokud jde o určení poskytovatelů služeb výměny mezi virtuálními měnami a fiat měnami jakožto povinných osob, navrhované změny dodržují zásadu proporcionality. Aby mohly příslušné orgány sledovat podezřelé transakce s virtuálními měnami a současně aby byla zachována inovativní zlepšení, jež tyto měny zajišťují, je vhodné stanovit jako povinné osoby podle čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz všechny kontrolory přístupu, kteří kontrolují přístup k virtuálním měnám na konkrétních platformách pro výměnu, a poskytovatele peněženek. Navrhované opatření přihlíží na straně jedné k roztříštěnosti finančních informací a na straně druhé k neexistenci přímého, rychlého přístupu k těmto informacím ze strany finančních zpravodajských jednotek a příslušných orgánů pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Informace, které budou zpřístupňovány, musí být mimoto správné (tj. informace by měly být dostatečně přesné, aby se předešlo zaměření se na nesprávnou osobu) a omezené na to, co je nezbytné (proporcionalita), aby mohly finanční zpravodajské jednotky a příslušné orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu porovnat veškeré bankovní a platební účty s příslušnými majiteli účtů, zmocněnými osobami a skutečnými majiteli. Co se týká předplacených nástrojů, uznává se, že představují jednoznačný společenský zájem, jelikož v některých členských státech se používají k vyplácení sociálních dávek, a zásada proporcionality vyžaduje, aby bylo náležitě přihlédnuto k potřebám finančně zranitelných osob. Navrhovaná opatření proto usilují o podporu finančního začlenění a takovéto předplacené karty budou moci fungovat i nadále jako faktická náhrada bankovního účtu. Vzhledem k nutnosti vyvážit oprávněný požadavek týkající se anonymity plateb fyzických osob s požadavky na účinné sledování podezřelých transakcí a s ohledem na nejnovější trendy na trhu a údaje, které udávají průměrné částky u nepodezřelých transakcí s anonymními předplacenými nástroji, je vhodné a přiměřené snížit prahové hodnoty stanovené ve čtvrté směrnici pro boj proti praní peněz v případě transakcí, u nichž není prováděna hloubková kontrola klienta. Proporcionalita je zajištěna rovněž s ohledem na režimy transparentnosti u informací o skutečném majiteli právnických osob (společností, svěřenských fondů, podobných právních uspořádání). Komplexní analýza oprávněných požadavků aktivistů a nevládních organizací, potřeba zajistit větší transparentnost obchodních vztahů, právní normy v dané oblasti, a zejména všechna pravidla týkající se ochrany soukromí a osobních údajů tudíž vyžadují, aby se jednoznačně rozlišovalo mezi kategoriemi právnických osob podílejících se na řízení svěřenských fondů jako podniku za účelem dosažení zisku a ostatními kategoriemi. Je oprávněné a přiměřené umožnit veřejný přístup k omezenému souboru informací o skutečných majitelích první kategorie právnických osob, zatímco s ohledem na druhou kategorii by měly být tyto informace o skutečném vlastnictví sděleny pouze osobám a organizacím, které prokáží oprávněný zájem. Stávající návrh představuje změnu čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz a směrnice 2009/101/ES, jedná se tudíž o směrnici. K dosažení cílů tohoto návrhu, tj. zlepšení stávajícího rámce, jenž umožňuje, aby finanční systém předcházel financování terorismu, a zajištění harmonizovaných pravidel týkajících se transparentnosti společností v rámci EU, nelze použít jiné prostředky – legislativní nebo operativní. Komise usilovala o zajištění širokého zapojení zúčastněných stran během celého cyklu tvorby politiky v souvislosti s touto iniciativou prostřednictvím řady cílených konzultací (dvoustranné kontakty, schůzky se zúčastněnými stranami a odborníky, písemné konzultace). Co se týká financování terorismu, konzultace byly vedeny s: –členskými státy a zástupci jejich orgánů veřejné moci, –zástupci Evropského parlamentu, –zástupci z odvětví platebních služeb (karetní systémy, vydavatelé předplacených karet, reprezentativní sdružení), –příslušnými účastníky na trhu s virtuálními měnami: platformami pro výměnu, poskytovateli peněženek, reprezentativní skupinou zúčastněných stran z oblasti virtuálních měn, –zúčastněnými stranami z bankovního a finančního sektoru, –finančními zpravodajskými jednotkami (platformou finančních zpravodajských jednotek EU), –spotřebitelskými organizacemi, –evropským inspektorem ochrany údajů. Za účelem sběru údajů rozeslala Komise řadu dotazníků/průzkumů. V prosinci 2015 byly členské státy (finanční zpravodajské jednotky a orgány veřejné moci) požádány, aby přezkoumaly schválené problematické oblasti v souvislosti s financováním terorismu, a to s cílem získat politické názory a údaje. Do 22. ledna 2016 odpověděly všechny členské státy. Dotazník se týkal těchto záležitostí: to, jak vnitrostátní orgány shromažďují údaje pro odhalování a posuzování podezřelých teroristických činností a jak jsou tyto informace využívány; mapování existence centralizovaných vnitrostátních registrů bankovních a platebních účtů nebo jiných podobných mechanismů, jako jsou centrální systémy vyhledávání dat, a to, do jaké míry mohou vnitrostátní orgány tyto informace využít k odhalení financování terorismu; posouzení struktury trhu a regulačních reakcí na vnitrostátní úrovni u předplacených nástrojů a virtuálních měn a to, nakolik jsou tyto nástroje využívány při financování terorismu; řešení finančních toků z vysoce rizikových třetích zemí prostřednictvím opatření zesílené hloubkové kontroly / protiopatření. Co se týká změn, které se navrhují za účelem zvýšení transparentnosti finančních transakcí a společností, navrhované změny byly vypracovány v souladu s názory, které členské státy vyjádřily na neformálním zasedání Rady ECOFIN dne 22. dubna 2016, přičemž současně reagují na žádosti vyslovené zástupci příslušných orgánů členských států během seminářů týkajících se provedení směrnice 2014/107/EU o správní spolupráci. Posouzení dopadů vychází z příslušných zpráv vydaných Unií a mezinárodními organizacemi, jako je Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropská centrální banka (ECB), Europol, Banka pro mezinárodní platby (BIS) a Finanční akční výbor (FATF). Vychází rovněž z údajů, které zveřejnily mezinárodní sdělovací prostředky. Zabývá se těmito záležitostmi: 1)podezřelé transakce, na nichž se podílejí vysoce rizikové třetí země, nejsou dostatečně sledovány kvůli nejasným a nekoordinovaným požadavkům na hloubkovou kontrolu klienta; 2)podezřelé transakce uskutečněné prostřednictvím virtuálních měn nejsou orgány dostatečně sledovány a orgány nejsou schopny spojit tyto transakce s identifikovanými osobami; 3)stávající opatření k zmírnění rizik praní peněz a financování terorismu, která jsou spojena s anonymními předplacenými nástroji, nejsou dostatečná; 4)finanční zpravodajské jednotky se potýkají s omezeními při zajišťování včasného přístupu k informacím, které mají k dispozici povinné osoby, a při výměně těchto informací; 5)finanční zpravodajské jednotky nemají přístup k informacím o totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů, nebo k nim získají přístup pozdě. Posouzeny byly nelegislativní možnosti řešení zjištěných problémů. Komise by mohla i) vypracovat „osvědčené postupy“ k odstranění praktických překážek zjištěných při mapování, které je v současnosti prováděno v rámci platformy finančních zpravodajských jednotek; ii) vypracovat doporučení pro členské státy (na základě zásady „dodržuj, nebo vysvětli“) k zmírnění rizik praní peněz a financování terorismu, která byla zjištěna v rámci nadnárodního posuzování rizik, jež se v současnosti provádí, a iii) zintenzivnit svou účast na mezinárodních fórech, která se zabývají bojem proti financování terorismu, v zájmu posílení spolupráce a výměny informací v této strategické oblasti. Jako nezbytná a nejvhodnější možnost byla ponechána potřeba vypracovat zvláštní právní předpisy. Co se týká zvýšení účinnosti politiky EU s ohledem na vysoce rizikové třetí země, posouzeny byly tři možnosti právní úpravy. Ponechanou možností je změna čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz stanovením závazného seznamu opatření zesílené hloubkové kontroly klienta, která mají uplatňovat povinné osoby, ve spojení se seznamem příkladů protiopatření, jež lze použít v případě vysoce rizikových zemí označených Komisí. Co se týká lepšího odhalování podezřelých transakcí s virtuálními měnami, posouzeno bylo šest možností právní úpravy. Ponechaná možnost spočívá v kombinaci prostředků, konkrétně i) zahrnutí platforem pro výměnu virtuálních měn a ii) poskytovatelů virtuálních peněženek do oblasti působnosti směrnice, přičemž je iii) ponecháno více času na uvážení možností týkajících se systému dobrovolné sebeidentifikace uživatelů virtuálních měn. Co se týká omezení zneužívání anonymních předplacených nástrojů, posouzeno bylo pět možností právní úpravy. Ponechaná možnost spočívá v kombinaci prostředků, a to konkrétně i) odstranění anonymity při používání dobíjecích nebo jednorázových předplacených karet on-line a ii) snížení stávající prahové hodnoty pro anonymní předplacené karty při používání off-line z 250 EUR na 150 EUR. K zlepšení přístupu finančních zpravodajských jednotek k informacím, které mají k dispozici povinné osoby, a výměny těchto informací byly posouzeny dvě možnosti právní úpravy. Ponechanou možností je bližší objasnění právních povinností uložených finančním zpravodajským jednotkám přizpůsobením znění čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz nejnovějším mezinárodním standardům, pokud jde o pravomoci, které by měly mít finanční zpravodajské jednotky v případě, požadují-li od povinných osob dodatečné informace. S cílem poskytnout finančním zpravodajským jednotkám (a případně jiným příslušným orgánům působícím v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu) účinný mechanismus, který zajistí včasný přístup k informacím o totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů, byly posouzeny tři možnosti právní úpravy. Ponechána byla možnost zavést na úrovni členských států automatizovaný centrální mechanismus (jako je centrální registr nebo elektronický systém vyhledávání dat), který umožňuje rychlou identifikaci majitelů účtů. Tento mechanismus by byl přímo dostupný vnitrostátním zpravodajským jednotkám a případně jiným příslušným orgánům působícím v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu. Druhá část posouzení dopadů byla vypracována konkrétně s cílem zabývat se otázkami nedostatečné transparentnosti a opatřeními k zlepšení přístupu k informacím o skutečném vlastnictví. První zkoumanou otázkou je nesystematické sledování skutečných majitelů stávajících klientů, jako jsou svěřenské fondy, jiná právní uspořádání a právnické osoby jako nadace. To umožňuje obcházet stávající normy EU v oblasti transparentnosti stanovené ve směrnici 2011/16/EU o správní spolupráci a ukrývat peníze získané nezákonným způsobem a vyžaduje to stanovení nových pravidel na úrovni Unie. Druhou posuzovanou otázkou je publicita a transparentnost registrů skutečných majitelů právnických osob. Čtvrtá směrnice pro boj proti praní peněz již stanoví povinnosti s ohledem na zjištění totožnosti skutečných majitelů právnických osob a právních uspořádání, uchovávání těchto informací a rozdílné úrovně přístupu k informacím. Za účelem lepšího zaznamenávání těchto informací a lepšího přístupu k nim byly v posouzení dopadů analyzovány možnosti, které sahaly od i) zachování stávajícího zavedeného systému po ii) stanovení nepovinného systému podle čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz jako povinného a iii) zajištění veřejného přístupu k informacím. Možností, která byla ponechána jako nejvhodnější z hlediska nákladů, dopadů a oprávněnosti, je možnost, která vyžaduje, aby členské státy prostřednictvím registru zveřejňovaly informace o skutečných majitelích společností a obchodních svěřenských fondů či podobných právních uspořádání, přičemž je zachována nutnost prokázat oprávněný zájem s ohledem na přístup k těmto informacím, pokud jde o svěřenské fondy a jiná právní uspořádání, která se nepovažují za obchodní. Posouzení dopadů se zabývá rovněž potřebou zavést soudržný, jednotný systém pro registraci informací o skutečných majitelích všech svěřenských fondů zřízených v Unii. Na základě podrobné analýzy současné situace a problémů, které se při uplatňování systému registrace podle čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz vyskytují v praxi, byla tudíž analyzována řada možností: i) zachování stávajícího systému; ii) registrace v jurisdikci rozhodného práva a iii) registrace v jurisdikci správy. Jako nejpřínosnější a nejjasnější byla ponechána možnost č. iii) s uvedením podpůrných argumentů: jedná se o možnost, která členské státy zatěžuje nejméně a lze ji nejsnáze uplatňovat. Navrhovaná opatření obsahují ustanovení, která mají přiměřeně reagovat na rizika související s finančními trestnými činy, vyvíjející se teroristické hrozby a potřebu větší transparentnosti. Tato opatření pomohou řešit a snížit riziko teroristických útoků. Zatímco konečným cílem těchto opatření je ochrana finančního systému, usilují zároveň o poskytnutí veškerých záruk s cílem vyvážit potřebu větší bezpečnosti s potřebou chránit základní práva, včetně ochrany údajů, a hospodářské svobody. K základním právům zakotveným v Listině, která jsou obzvláště důležitá pro tento návrh, patří: právo na respektování soukromého a rodinného života (článek 7), ochrana osobních údajů (článek 8) a svoboda podnikání (článek 16 Listiny). Rozšíření oblasti působnosti čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz na platformy pro výměnu virtuálních měn bylo řádně analyzováno z hlediska práva na soukromý život a ochranu osobních údajů. Právní předpisy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu vyžadují, aby povinné osoby znaly své klienty – a rovněž určité jiné osoby, které nejsou vždy jejich klienty (např. skutečné majitele) – a posoudily rizika praní peněz a financování terorismu, která jsou s nimi spojena. Za tímto účelem musí povinné osoby shromažďovat, zpracovávat a zaznamenávat osobní údaje a někdy sdílet tyto údaje s orgány veřejné moci (např. finančními zpravodajskými jednotkami) nebo se soukromými subjekty v rámci téže skupiny. Tyto požadavky mají důsledky pro soukromé osoby a zároveň celkový dopad na bezpečnost (obecný zájem). Navrhované změny jsou vypracovány jednoznačným a přiměřeným způsobem a stanoví požadované záruky a Komise je pokládá za nezbytné k dosažení cílů spočívajících ve zvýšení účinnosti boje proti praní peněz a financování terorismu a dodržování nových mezinárodních standardů. V důsledku navrhovaných pravidel pro určení platforem pro výměnu virtuálních měn jako povinných osob se mimoto očekávají pozitivní účinky pro spotřebitele. Omezení anonymity spojené s virtuálními měnami přispěje k zvýšení důvěry u jejich uživatelů v dobré víře. Obdobně bylo náležitě přihlédnuto k potřebě respektovat svobodu podnikání, a ačkoli bude existovat určitý dopad na účastníky trhu, kteří se stanou povinnými osobami a kteří v současnosti neprovádějí u svých klientů hloubkové kontroly, navrhovanými změnami není dotčena možnost provozovat platformu pro výměnu virtuálních měn. Snížením prahových hodnot, které jsou ve čtvrté směrnici pro boj proti praní peněz stanoveny s ohledem na hloubkovou kontrolu prováděnou u předplacených nástrojů, je zajištěno, aby právní předpisy EU odrážely stávající tržní postupy u jednorázových karet, přičemž jsou současně respektovány potřeby a oprávněné zájmy uživatelů těchto karet. Zjištění a ověření totožnosti držitelů karet se bude vyžadovat pouze při překročení navrhované prahové hodnoty nebo v případě použití dobíjecí či jednorázové karty při nákupech on-line. Posílená pravidla pro přístup k informacím o skutečném vlastnictví byla důkladně analyzována z hlediska zajištění dodržování článků 7 a 8 Listiny. Navrhované změny mají zaručit náležitou rovnováhu mezi potřebou zajistit ochranu soukromí a osobních údajů a potřebou větší transparentnosti finančních a hospodářských činností. Umožněním veřejného přístupu k informacím o skutečném vlastnictví v případě subjektů vykonávajících hospodářské činnosti jsou zavedeny dodatečné záruky pro třetí osoby, které chtějí s těmito společnostmi obchodovat. To umožňuje větší kontrolu informací ze strany občanské společnosti, včetně tisku nebo organizací občanské společnosti, a přispívá to k zachování důvěry v integritu obchodních transakcí a finančního systému. Soubor údajů, které jsou přístupné veřejnosti, je přísně omezený a týká se pouze skutečných majitelů jakožto hospodářských subjektů. Podmínky, za nichž je udělen přístup k informacím o skutečném vlastnictví, jsou pozměněny a jsou stanovena jasná pravidla přístupu, a to změnou první směrnice v oblasti práva obchodních společností (směrnice 2009/101/ES 20 ), právního aktu Unie, který stanoví pravidla pro zveřejňování listin společností a platnost závazků společnosti. Co se týká svěřenských fondů a ostatních právnických osob, které se považují za subjekty obchodního typu, směrnice vychází z pojmu „oprávněný zájem“ jako podmínky pro přístup k informacím o skutečném vlastnictví. Návrh nemá žádný dopad na rozpočet Unie. Kromě dokumentů, které se již od členských států vyžadovaly podle platných ustanovení čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz a směrnice 2009/101/ES, se informativní dokumenty o provedení ustanovení tohoto návrhu nepokládají za nutné. Změny čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz se zaměřují na tyto záležitosti: A. Určení platforem pro výměnu virtuálních měn jako povinných osob Článek 2 čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz v současnosti vymezuje povinné osoby, které spadají do oblasti působnosti směrnice. Komise navrhuje článek 2 pozměnit za účelem zařazení platforem pro výměnu virtuálních měn a poskytovatelů virtuálních peněženek na seznam. Z důvodu právní jistoty se navrhuje rovněž definice pojmu „virtuální měna“. Nedávná analýza poskytuje poznatky o fungování virtuálních měn na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni. Vyzdvižena byla řada rizik, zejména s ohledem na poskytovatele služeb výměny mezi virtuálními měnami a fiat měnami. Transakce s virtuálními měnami využívají vyšší míru anonymity než tradiční převody finančních prostředků, a představují tudíž riziko, že virtuální měnu mohou teroristické organizace využít k zatajení finančních převodů. Možná další rizika souvisejí s nevratností transakcí, způsobem řešení podvodných operací, nejasnou a technicky složitou povahou odvětví a neexistencí regulačních ochranných opatření. Převody virtuálních měn nejsou v současnosti orgány veřejné moci v EU nijak sledovány, jelikož nebyla stanovena zvláštní závazná pravidla, a to na úrovni Unie ani jednotlivými členskými státy, která by stanovila podmínky tohoto sledování. S cílem reagovat přiměřeně na rizika je nezbytné poskytnout regulační rámec pro fungování výměn a na poskytovatele virtuálních peněženek, kteří působí jako kontroloři přístupu umožňující veřejnosti získat přístup k různým systémům virtuálních měn, jakožto na povinné osoby podle čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz se podobně jako na finanční instituce vztahuje povinnost zavést preventivní opatření a oznamovat podezřelé transakce. Navrhované opatření nemá žádné negativní dopady na přínosy a technický pokrok představovaný technologií distribuované účetní knihy, na níž jsou virtuální měny založeny. Elektronická distribuce digitální hotovosti může zajistit efektivitu a na rozdíl od fyzické hotovosti znamená zaúčtování transakcí bez existence fyzické hotovosti. Tento návrh k těmto výhodám náležitě přihlíží a uznává skutečnost, že virtuální měny vyzdvihly inovativní způsoby, jimiž mohou vlády omezit podvody, korupci, chyby a náklady na postupy náročné na papírování. Navrhované opatření stejně tak přihlíží ke skutečnosti, že trh s virtuálními měnami může zavést nové, moderní způsoby interakce mezi vládami a občany, pokud jde o sdílení údajů, transparentnost a důvěru, a může poskytnout nové poznatky pro zjišťování vlastnictví a původu zboží a duševního vlastnictví. Z hlediska ochrany údajů jsou určeny nové povinné osoby, které budou muset zpracovávat osobní údaje (tj. prováděním hloubkové kontroly klienta). Tato nová povinnost stanovená s ohledem na aspekty veřejné politiky je vyvážena vložením jasných definic povinných osob, které jsou informovány o nových povinnostech, jež se na ně vztahují (sběr a zpracování finančních osobních údajů on-line), a prvků ochrany údajů, které s těmito povinnostmi souvisejí. B. Stanovení maximálních limitů pro transakce s určitými předplacenými nástroji Podle článku 12 čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz může členský stát povinným osobám povolit, aby za určitých podmínek neuplatňovaly některá opatření hloubkové kontroly klienta ve vztahu k elektronickým penězům. Rizika financování terorismu spojená s předplacenými kartami, která jsou v současnosti uznána, souvisejí s mnohoúčelovými (dobíjecími nebo jednorázovými) předplacenými kartami vyňatými z hloubkové kontroly klienta, které se používají v domácích nebo mezinárodních systémech, a snadným používáním těchto karet on-line. Komise navrhuje i) snížit (z 250 na 150 EUR) prahové hodnoty ve vztahu k jednorázovým předplaceným platebním nástrojům, na něž se vztahují tato opatření hloubkové kontroly klienta, a ii) zrušit osvobození od povinnosti hloubkové kontroly klienta v případě používání předplacených karet on-line. To bude lépe sloužit účelům identifikace a rozšíří to požadavky na ověřování klientů. Omezení anonymity předplacených nástrojů poskytne pobídku k využívání těchto nástrojů pouze k legitimním účelům a zajistí jejich menší přitažlivost pro účely terorismu a trestné činnosti. Předplacené karty budou současně i nadále dostupným nástrojem. Komise uznává, že mají sociální hodnotu, pomáhají podporovat finanční začlenění a mohou představovat užitečný nástroj při pořizování zboží a služeb on-line a jako náhrada bankovních účtů. Navrhovaná opatření jsou zcela v souladu s pravidly, která již jsou s ohledem na předplacené karty stanovena ve čtvrté směrnici pro boj proti praní peněz, a nebudou vyžadovat dodatečné povinnosti na straně distributorů těchto nástrojů. C. Možnost finančních zpravodajských jednotek vyžádat si od kterékoli povinné osoby informace o praní peněz a financování terorismu V souladu se závazky přijatými v Evropském programu pro bezpečnost navrhuje Komise pozměnit článek 32 čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz s cílem usnadnit spolupráci finančních zpravodajských jednotek a přizpůsobit pravidla pro jejich přístup k informacím nejnovějším mezinárodním standardům. Finanční zpravodajské jednotky hrají důležitou úlohu při přeshraniční identifikaci finančních operací teroristických sítí a při odhalování jejich finančních podporovatelů. Nejnovější mezinárodní standardy zdůrazňují význam rozšíření rozsahu informací, které jsou dostupné pro finanční zpravodajské jednotky, a přístupu k těmto informacím. Tyto informace jsou v současnosti v některých členských státech omezeny požadavkem, aby povinná osoba nejprve předložila předchozí oznámení o podezřelé transakci. Finanční zpravodajské jednotky by měly mít možnost získat od povinných osob dodatečné informace a měly by mít včasný přístup k informacím z oblasti finanční, správní a z oblasti trestního řízení, které potřebují k řádnému plnění svých funkcí, aniž by bylo podáno oznámení o podezřelé transakci. Objasnění zmocnění finančních zpravodajských jednotek vyžádat si od kterékoli povinné osoby doplňkové informace a mít přímý přístup k informacím, které mají k dispozici povinné osoby, zajistí, aby byly právní předpisy ve všech členských státech přizpůsobeny mezinárodním standardům. To finanční zpravodajské jednotky lépe připraví na shromažďování potřebných informací k účinnějšímu posouzení oznámení o podezřelých transakcích a urychlí to odhalení činností v oblasti financování terorismu a praní peněz. Úkol spočívající v bližším vymezení podmínek, za nichž lze tyto žádosti o informace podávat, je ponechán na rozhodnutí členských států. Členským státům je stejně tak ponecháno právo stanovit odpovídajícím způsobem účinná a přiměřená pravidla s ohledem na zpracovávání obdržených informací. Finanční zpravodajská jednotka musí dodržovat pravidla upravující bezpečnost a důvěrnost těchto informací, včetně postupů zpracovávání, uchovávání, šíření a ochrany těchto údajů, jakož i přístupu k nim. D. Možnost finančních zpravodajských jednotek a příslušných orgánů zjistit totožnost majitelů bankovních a platebních účtů Podle 57. bodu odůvodnění čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz se členské státy vybízejí, aby zavedly systémy bankovních rejstříků či elektronických systémů vyhledávání dat, jež by finančním zpravodajským jednotkám poskytovaly přístup k informacím o bankovních účtech. Takovéto mechanismy jsou nebo byly nedávno zavedeny v řadě členských států. Na úrovni EU však takováto povinnost neexistuje. Jelikož ne všechny členské státy zavedly mechanismy, které jejich finančním zpravodajským jednotkám umožňují včasný přístup k informacím o totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů, nemohou některé finanční zpravodajské jednotky odhalovat na vnitrostátní úrovni finanční toky pro účely trestné činnosti a terorismu. Dotčené finanční zpravodajské jednotky si rovněž nemohou vyměňovat tyto informace se svými protějšky z EU nebo ze třetích zemí, což ztěžuje přeshraniční preventivní opatření. Komise navrhuje, aby se od členských států vyžadovalo zřízení automatizovaných centralizovaných mechanismů, které umožňují zjistit rychle totožnost majitelů bankovních a platebních účtů. To členským státům umožní zvolit si mezi zřízením i) centrálního registru, který obsahuje potřebné údaje umožňující zjistit totožnost majitelů bankovních a platebních účtů a uděluje vnitrostátním finančním zpravodajským jednotkám a příslušným orgánům pro boj proti praní peněz a financování terorismu úplný a rychlý přístup k informacím uchovávaným v registru, a ii) jiných centralizovaných mechanismů, jako jsou centrální systémy vyhledávání dat, které umožňují dosáhnout téhož cíle. Finanční zpravodajské jednotky a ostatní orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu musí mít při plnění svých povinností účinné prostředky k identifikaci všech bankovních a platebních účtů, které náležejí jedné osobě, a to prostřednictvím centralizovaného automatizovaného vyhledávacího dotazu. To povede k rychlejšímu odhalení – na vnitrostátní i mezinárodní úrovni – podezřelých transakcí souvisejících s praním peněz a financováním terorismu a k zlepšení preventivních opatření. To členským státům poskytne dostatečnou volnost při výběru nejvhodnějších prostředků k dosažení cíle stanoveného v tomto návrhu. Při zřizování centrálního mechanismu poskytnou členské státy mechanismu harmonizovaný soubor minimálních informací a případně dalších informací, které pokládají za nezbytné a přiměřené pro předcházení praní peněz a financování terorismu. Dále budou od dotčených finančních institucí (nebo jiných subjektů) vyžadovat, aby do mechanismu pravidelně vkládaly nebo přenášely tyto informace a stanovily technické a právní podmínky přístupu k informacím ze strany finančních zpravodajských jednotek a příslušných orgánů pro boj proti praní peněz a financování terorismu. S cílem respektovat soukromí a chránit osobní údaje by tyto registry měly současně uchovávat minimální údaje, které jsou zapotřebí pro provádění vyšetřování v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu, dotyčné subjekty údajů by měly být informovány o tom, že jejich údaje jsou zaznamenány a jsou zpřístupněny finančním zpravodajským jednotkám, a mělo by jim být sděleno kontaktní místo pro výkon jejich práva na přístup a opravu. Na vnitrostátní úrovni by se na registraci osobních údajů v registrech měly vztahovat maximální doby uchovávání (podložené náležitým odůvodněním jejich délky) a mělo by být přijato ustanovení o zničení těchto informací, jakmile již nejsou pro uvedené účely zapotřebí. Přístup k těmto registrům a databázím by měl být omezen na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“. E. Harmonizace přístupu EU vůči vysoce rizikovým třetím zemím Článek 18 směrnice vyžaduje, aby při jednání s osobami usazenými ve vysoce rizikových třetích zemích uplatňovaly povinné osoby opatření zesílené hloubkové kontroly klienta. Článek 9 čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz Komisi zmocňuje určit – prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci – vysoce rizikové třetí země s nedostatky v zavedených režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které tudíž představují značné riziko pro financování terorismu. Tento akt v přenesené pravomoci má být přijat – a předložen ke kontrole Evropskému parlamentu a Radě – v červenci 2016. Členské státy však v současnosti nemusí ve svých vnitrostátních režimech zavést zvláštní seznam opatření zesílené hloubkové kontroly, vůči zemím s nedostatky jsou tudíž uplatňovány nesourodé režimy opatření zesílené hloubkové kontroly klienta. Harmonizace těchto opatření zamezí riziku spekulativního výběru jurisdikce („forum shopping“) podle toho, zda dotyčná jurisdikce uplatňuje vůči vysoce rizikovým třetím zemím přísnější či méně přísné předpisy, nebo toto riziko přinejmenším omezí. Jsou proto odstraněny mezery v právní úpravě, jež by mohly být využity k činnostem v oblasti praní peněz a financování terorismu. Navrhovaná opatření zesílené hloubkové kontroly klienta jsou zcela v souladu se seznamy těchto opatření, jež vypracoval Finanční akční výbor (FATF). Budou se považovat za minimální soubor požadavků, jež mají uplatňovat všechny členské státy. Zavedení tohoto úplného souboru opatření zesílené hloubkové kontroly klienta zajistí úplnější sledování transakce, jelikož bude zahrnovat kontroly klienta, účelu a povahy obchodního vztahu, zdroje financování a sledování transakcí. Prostřednictvím systematického schvalování vrcholným vedením bude mimoto zpracování finanční transakce podrobeno větší kontrole. Stejně tak by měl být v právních předpisech Unie náležitě zohledněn i seznam protiopatření stanovený Finančním akčním výborem a tento návrh obsahuje neúplný seznam zmírňujících opatření, která se členské státy mohou rozhodnout uplatňovat. F. Lepší přístup k informacím o skutečných majitelích V článcích 30 a 31 stanoví čtvrtá směrnice pro boj proti praní peněz pravidla pro sběr a uchovávání informací o skutečném konečném majiteli či majitelích společností, svěřenských fondů a jiných typů právních uspořádání a přístup k těmto informacím. Tyto subjekty musí v současnosti uchovávat přesné informace o skutečném vlastnictví. Čtvrtá směrnice pro boj proti praní peněz stanoví strukturovaný přístup s ohledem na právnické osoby a rozlišuje mezi společnostmi a svěřenskými fondy a podobnými právními uspořádáními. Tento návrh tuto strukturu zachovává. – Společnosti a jiné právnické osoby Podle článku 30 čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz může přístup k informacím o skutečném vlastnictví získat kterákoli osoba nebo organizace, která prokáže oprávněný zájem. V praxi se k zatajení vazeb na trestnou činnost, daňových povinností, zapojení politicky exponovaných osob a osob nebo jurisdikcí, na něž byly uvaleny sankce, využívají složité vlastnické struktury. Rozdílné přístupy k transparentnosti ohledně skutečných konečných majitelů vyvolávají rovněž problémy a nejasnost u společností, které musí vynakládat značné zdroje na vlastní systémy a kontroly, zatímco investoři, akcionáři a jiné zúčastněné strany se musí spoléhat na veřejně přístupné a okamžitě dostupné informace o kontrole a vlastnictví kotovaných společností. Znalost skutečných majitelů společností je jádrem zmírňování rizika finančních trestných činů a preventivních strategií u regulovaných podniků. V rámci EU je tento aspekt mimoto podstatou vztahu mezi preventivním režimem ve čtvrté směrnici pro boj proti praní peněz a právem obchodních společností, konkrétně směrnicí 2009/101/ES, právním aktem Unie, který stanoví pravidla pro zveřejňování listin společností. Tento návrh dotyčnou záležitost řeší změnou zmíněné směrnice, takže členské státy budou muset zajistit povinné zveřejnění (veřejný přístup) omezeného souboru informací o skutečných majitelích podniků a právnických osob, které se podílejí na ziskových činnostech, jak jsou vymezeny v článku 54 SFEU. Náležitá infrastruktura pro správu a řízení společnosti by měla spojovat transparentnost, odpovědnost a integritu a toto zahrnuje znalost skutečného vlastnictví. Požadavek na udělení veřejného přístupu k informacím o skutečném vlastnictví je opodstatněný, jelikož poskytne dodatečné záruky třetím osobám, které chtějí s těmito podniky obchodovat. Ochrana minoritních investorů a ochrana zúčastněných stran, jako jsou třetí osoby, které chtějí s dotyčným subjektem nebo strukturou obchodovat, vyžaduje přístup k spolehlivým informacím o vlastnictví, včetně totožnosti ovládajících osob, a o kontrolních strukturách společností i svěřenských fondů. Veřejný přístup umožňuje rovněž větší kontrolu informací ze strany občanské společnosti, včetně tisku nebo organizací občanské společnosti, a přispívá k zachování důvěry v integritu obchodních transakcí a finančního systému. Může přispět k boji proti zneužívání právnických osob a právních uspořádání jak tím, že pomáhá při vyšetřování, tak i prostřednictvím dopadů na pověst, jelikož každý, kdo by s nimi mohl uzavřít transakce, zná totožnost skutečného majitele nebo majitelů. Usnadňuje rovněž včasnou a účinnou dostupnost informací pro finanční instituce i orgány, včetně orgánů třetích zemí, které se podílejí na boji proti těmto trestným činům. – Svěřenské fondy a jiná právní uspořádání Čtvrtá směrnice pro boj proti praní peněz uděluje příslušným orgánům a finančním zpravodajským jednotkám včasný přístup k informacím o skutečných majitelích svěřenských fondů a jiných právních uspořádání. Povinné osoby mohou získat přístup k informacím v rámci hloubkové kontroly klienta. Informace o skutečném vlastnictví se týkají široké škály právních uspořádání: výslovně zřízených svěřenských fondů podle zvykového práva, avšak rovněž podobných subjektů jako Treuhand, fiducies nebo fideicomiso a veškerých podobných právních uspořádání, jako jsou nadace. Stávající pravidla mimoto vyžadují, aby v případě, má-li svěřenský fond daňové dopady, musely členské státy zavést centrální registr, který obsahuje informace o skutečném vlastnictví. Mnoho těchto svěřenských fondů a podobných právních uspořádání vykonává obchodní nebo podnikatelskou činnost za účelem dosažení zisku stejně jako běžné společnosti. Co se tudíž týká tohoto zvláštního typu svěřenských fondů, platí stejné argumenty ve prospěch veřejného přístupu k informacím o skutečném vlastnictví. Režim, který je na úrovni Unie zaveden s ohledem na přístup k informacím, musí být soudržný a musí zajišťovat veřejný přístup k informacím o majitelích této kategorie právnických osob. Svěřenské fondy a podobná právní uspořádání mohou být současně zřízena za jinými účely: zachování a stanovení podmínek pro nakládání s rodinným majetkem, charitativní účely nebo jiné společensky prospěšné cíle. Tyto svěřenské fondy a podobná právní uspořádání, jež se nepovažují za subjekty obchodního typu, využívají jiný režim, pokud jde o soukromí. Základní údaje o skutečných majitelích těchto subjektů mohou být poskytnuty pouze osobám nebo organizacím, které mají oprávněný zájem. Prostřednictvím bodu odůvodnění jsou proto objasněna kritéria pro prokázání oprávněného zájmu. Navrhovaný přístup bere v úvahu zvláštnosti svěřenských fondů a podobných právních uspořádání. Takto se bez ohledu na jejich kvalifikaci podle vnitrostátního práva rozlišuje na straně jedné mezi svěřenskými fondy, které sestávají z majetku vlastněného osobou nebo jménem osoby, která podniká a jejíž podnikání se týká nebo sestává ze správy svěřenských fondů a která v průběhu tohoto podnikání jedná jako svěřenský správce fondu za účelem dosažení zisku, a na straně druhé mezi ostatními svěřenskými fondy. i) Registrované korporátní struktury Podle čl. 3 bodu 6 písm. a) čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz představuje kritérium při zjišťování totožnosti skutečného majitele společností prahová hodnota akciového podílu 25 % plus jedna akcie nebo vlastnický podíl větší než 25 %. Komise navrhuje snížit s ohledem na určité omezené typy subjektů, které představují zvláštní hrozbu využití k praní peněz a daňovým únikům, prahovou hodnotu stanovenou ve čtvrté směrnici pro boj proti praní peněz na 10 %. U zprostředkovatelských subjektů, které nevykonávají žádnou hospodářskou činnost a které slouží pouze k vzdálení skutečných majitelů od majetku, lze 25% prahovou hodnotu poměrně snadno obejít. Stanovení nižší prahové hodnoty v případě zvláštního rizika omezí škálu subjektů, u nichž musí povinné osoby shromažďovat dodatečné údaje, na subjekty, u nichž je riziko využití k nezákonným účelům vysoké. To tudíž umožňuje lepší odhalení skutečných majitelů se zvláštním zaměřením se na subjekty, které fungují jako zprostředkující struktury, nevytvářejí samy o sobě příjmy, nýbrž většinou směrují příjmy z jiných zdrojů (které jsou ve směrnici 2011/16/EU definovány jako pasivní nefinanční subjekty). ii) Stávající klienti Podle čl. 14 odst. 5 čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz je při provádění hloubkové kontroly klienta identifikován zakladatel svěřenského fondu. Komise navrhuje požadovat systematické sledování skutečných majitelů stávajících klientů, jako jsou svěřenské fondy, jiná právní uspořádání a právnické osoby jako nadace. Není-li takovýto systematický přezkum prováděn, nelze potenciální zdroj finančních prostředků / aktiv, u něhož obvykle existuje riziko praní peněz, spolehlivě posoudit. Neexistence systematického sledování v určitých případech neumožňuje odhalit a posoudit rizika včas. Uplatňování hloubkové kontroly klienta u cílených stávajících klientů, včasnému posouzení rizika praní peněz a financování terorismu a reagování na toto riziko může bránit nedostatek aktuálních informací o klientech, což vytváří příležitost ke skrývání peněz získaných nezákonným způsobem. Kromě čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz jsou v tomto ohledu důležitá i jiná pravidla práva Unie, která je nutno vzít v potaz. Rozsah informací o skutečném vlastnictví podle čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz přímo ovlivňuje režim oznamování podle směrnice 2011/16/EU. Posledně uvedené vyžaduje, aby finanční instituce získaly čestné prohlášení s ohledem na skutečné majitele pasivních nefinančních subjektů, jež vlastní existující účty se zůstatkem přesahujícím 1 milion USD, jak je stanoveno v souladu se společným standardem pro oznamování vypracovaným v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V návaznosti na tuto povinnost kontaktovat pasivní nefinanční subjekt, která je uložena finančním institucím, lze dosáhnout synergií, a to využitím tohoto kontaktu k aktualizaci informací o skutečném vlastnictví podle nejnovější úrovně znalostí. iii) Místo sledování a registrace svěřenských fondů Podle článku 31 čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz musí členské státy vyžadovat, aby svěřenské fondy, „které se řídí jejich právem“, získaly a měly adekvátní, přesné a aktuální informace, zejména o svěřenském správci. Týž článek vyžaduje, aby členské státy na vnitrostátní úrovni zavedly centralizované registry skutečných majitelů svěřenských fondů, „které mají daňové dopady“. Komise navrhuje objasnit, že členským státem, jehož se tyto povinnosti týkají, je členský stát, v němž je svěřenský fond spravován. Stávající kritéria týkající se „rozhodného práva“ a „vzniku daňových dopadů“ nejsou chápána jednotně a je třeba je objasnit. Podle stávajícího znění článku 31 by bylo zejména možné usuzovat, že pokud členský stát neuzná svěřenské fondy podle svého práva, nevztahuje se na něj povinnost týkající se sledování a registrace svěřenských fondů spravovaných na jeho území. To může vytvářet mezery v registraci a není to v souladu s cíli požadavků směrnice týkajících se transparentnosti, které jsou stanoveny ve směrnici. Omezení požadavku týkajícího se registrace pouze na svěřenské fondy, které mají daňové dopady, není mimoto zcela v souladu se širší povinností podle směrnice identifikovat před navázáním obchodního vztahu všechny typy svěřenských fondů. Ustanovení současné směrnice není rovněž konzistentní v tom smyslu, že stávající požadavek na registraci osvobozuje od registrace svěřenské fondy, které v důsledku nedostatečné harmonizace daňových systémů nespadají do oblasti působnosti daňových předpisů členských států (jelikož nemají např. nikde daňovou rezidenci). Tyto svěřenské fondy nejenže neodvádějí daně, nýbrž nejsou ani nikde registrovány. Návrh Komise je v souladu s pokyny Finančního akčního výboru k transparentnosti a skutečnému vlastnictví. iv) Propojení vnitrostátních registrů Čtvrtá směrnice pro boj proti praní peněz zdůrazňuje, že je nutné zajistit bezpečné a účinné propojení vnitrostátních registrů skutečných majitelů. Komisi je svěřen úkol vypracovat do června 2019 zprávu, v níž vyhodnotí podmínky a technické specifikace a postupy pro zajištění propojení. Je nanejvýš důležité zabývat se urychleně riziky, která může představovat přeshraniční zneužívání právnických osob a právních uspořádání. Komise proto navrhuje přímé propojení těchto registrů. Propojení umožní příslušným orgánům, finančním zpravodajským jednotkám a povinným osobám zjistit co nejsnadněji a nejefektivněji totožnost skutečných majitelů a zvýší požadavky na transparentnost vztahující se na společnosti a svěřenské fondy. Umožní rovněž veřejnosti přístup k informacím o skutečném vlastnictví v rámci celé EU. Nová koncepce transparentnosti společností a přístupu k informacím o skutečném vlastnictví se tudíž zabývá všemi aspekty, které v současnosti tvoří systém informací o skutečném vlastnictví: co se registruje (subjekty, pro něž se informace registrují), kde se musí registrace uskutečnit (který členský stát je odpovědný za registraci daného subjektu), komu je udělen přístup k informacím (jasnější přístup k informacím o skutečném vlastnictví), jak by měly být vnitrostátní registry propojeny. G. Objasnění řady stávajících ustanovení i) Pojem „příslušné orgány“ Navzdory skutečnosti, že se na něj odkazuje v celém znění směrnice, není pojem „příslušné orgány“ vždy jasný. To má za následek rozdílné výklady v Unii. Návrh obsahuje bod odůvodnění, který tuto záležitost objasňuje. ii) Vyloučení karet v rámci uzavřeného systému Kartami v rámci uzavřeného systému jsou předplacené karty, které lze použít k pořízení zboží nebo služeb pouze v prostorách jejich vydavatele nebo v rámci omezené sítě poskytovatelů služeb na základě přímé obchodní dohody s profesionálním vydavatelem, nebo které lze použít k pořízení pouze velmi omezené škály výrobků nebo služeb. Vzhledem k velmi omezeným rizikům praní peněz a financování terorismu, která jsou spojena s kartami v rámci uzavřeného systému, nespadají tyto karty do oblasti působnosti definice elektronických peněz pro účely čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz, což je v souladu s přístupem použitým ve směrnici 2009/110/ES 21 . iii) Úplný soulad s ustanoveními o elektronické identifikaci Jedním z cílů čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz je náležité zjištění a ověření totožnosti stran (fyzických nebo právnických osob) transakce a/nebo platby. Při otevírání bankovních účtů nebo přístupu k finančním prostředkům a/nebo sledování elektronických transakcí jsou tudíž důležité elektronická identifikace a služby vytvářející důvěru (které jsou upraveny v nařízení eIDAS). Rámec eIDAS představuje v současnosti jeden ze základních kamenů jednotného digitálního trhu, který zahrnuje všechny prvky elektronické identifikace a autentizace. Čtvrtou směrnici pro boj proti praní peněz je třeba aktualizovat s přihlédnutím k novému právnímu rámci pro vzájemné uznávání oznámených systémů a elektronických prostředků identifikace s uvedením jednoznačného odkazu na technické prostředky stanovené v nařízení eIDAS a s vyloučením případné neslučitelnosti. Odkazy na elektronické prostředky identifikace stanovené v nařízení eIDAS je třeba uvést v čl. 13 odst. 1, čl. 27 odst. 2, čl. 40 odst. 1 písm. a) a b) a v příloze III čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz. Kopie originálů dokumentů, jakož i elektronická prohlášení, potvrzení či pověřovací údaje by se měly uznat jako platné způsoby prokázání totožnosti podle čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz. s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 22 , (1)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 24 představuje hlavní právní nástroj při předcházení využívání finančního systému Unie k praní peněz a financování terorismu. Uvedená směrnice, která má být provedena do dne 26. června 2017, stanoví komplexní rámec zabývající se získáváním peněz nebo majetku pro teroristické účely, který vyžaduje, aby členské státy identifikovaly rizika související s praním peněz a financováním terorismu, porozuměly jim a zmírňovaly je. (2)Nedávné teroristické útoky odhalily nově se objevující trendy, zejména pokud jde o způsob, jakým teroristické skupiny financují a provádějí své operace. Některé moderní technologické služby se stávají stále oblíbenějšími jako alternativní finanční systémy, přičemž nespadají do oblasti působnosti právních předpisů Unie nebo využívají výjimky, které již nemusí být opodstatněné. S cílem udržet krok s novými trendy je třeba přijmout další opatření k zlepšení stávajícího preventivního rámce. (3)Zatímco je třeba sledovat cíle směrnice (EU) 2015/849, změny uvedené směrnice by měly být v souladu s probíhající činností Unie v oblasti boje proti terorismu a financování terorismu. Evropský program pro bezpečnost 25 uvádí, že jsou zapotřebí opatření, která se účinněji a komplexně zabývají financováním terorismu, a zdůrazňuje, že financování terorismu umožňuje pronikání na finanční trhy. Rovněž v závěrech ze zasedání Evropské rady ve dnech 17. a 18. prosince 2015 se zdůrazňuje nutnost přijmout urychleně další opatření proti financování terorismu ve všech oblastech. (4)Komise přijala akční plán pro další zintenzivnění boje proti terorismu 26 , který zdůrazňuje nutnost přizpůsobit se novým hrozbám a pozměnit za tímto účelem směrnici (EU) 2015/849. (5)Opatření Unie musí rovněž náležitě odrážet vývoj a závazky přijaté na mezinárodní úrovni. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2199(2015) členské státy vyzývá, aby teroristickým skupinám zabránily v přístupu k mezinárodním finančním institucím. (6)Poskytovatelé služeb výměny mezi virtuálními měnami a fiat měnami (tj. měnami, které byly prohlášeny za zákonné platidlo) a poskytovatelé elektronických peněženek pro virtuální měny nemají povinnost identifikovat podezřelou činnost. Teroristické skupiny proto mohou převádět peníze do finančního systému Unie nebo v rámci sítí virtuálních měn zatajením převodů nebo využíváním určité míry anonymity na těchto platformách. Je tudíž nezbytné rozšířit oblast působnosti směrnice (EU) 2015/849 tak, aby zahrnovala platformy pro výměnu virtuálních měn a poskytovatele elektronických peněženek. Příslušné orgány by měly být s to sledovat používání virtuálních měn. To zajistí vyvážený a přiměřený přístup a zaručí technický pokrok a vysokou míru transparentnosti, jíž je dosaženo v oblasti alternativního financování a sociálního podnikání. (7)Důvěryhodnost virtuálních měn se nezvýší, jsou-li používány pro účely trestné činnosti. V tomto ohledu se při rozšiřování využívání virtuálních měn a jejich možných výhod anonymita stane spíše překážkou než výhodou. Zahrnutí platforem pro výměnu virtuálních měn a poskytovatelů elektronických peněženek nevyřeší zcela otázku anonymity spojenou s transakcemi s virtuální měnou, jelikož velká část prostředí virtuálních měn je i nadále anonymní, neboť uživatelé mohou provádět transakce i bez platforem pro výměnu nebo poskytovatelů virtuálních peněženek. Za účelem boje proti rizikům spojeným s anonymitou by měly být vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky schopny spojit adresy virtuálních měn s totožností majitele virtuálních měn. Mimoto je třeba blíže posoudit možnost uživatelů, aby se sami dobrovolně přihlásili určeným orgánům. (8)Místní měny (nazývané rovněž doplňkovými měnami), které se používají ve velmi omezených sítích, jako je město nebo region, a mezi malým počtem uživatelů, by se neměly považovat za virtuální měny. (9)Při jednání s fyzickými nebo právnickými osobami usazenými ve vysoce rizikových třetích zemích musí členské státy vyžadovat, aby povinné osoby uplatňovaly opatření zesílené hloubkové kontroly klienta za účelem řízení a zmírňování rizik. Každý členský stát proto na vnitrostátní úrovni určí druh opatření zesílené hloubkové kontroly, která budou přijata vůči vysoce rizikovým třetím zemím. Tyto rozdílné přístupy mezi členskými státy vytvářejí slabá místa v řízení obchodních vztahů s vysoce rizikovými třetími zeměmi označenými Komisí. Tyto nedostatky mohou teroristé využít k směrování finančních prostředků do/z finančního systému Unie. Je důležité zvýšit účinnost seznamu vysoce rizikových třetích zemí stanoveného Komisí, a to zajištěním harmonizovaného zacházení s těmito zeměmi na úrovni Unie. Tento harmonizovaný přístup by se měl zaměřit v prvé řadě na opatření zesílené hloubkové kontroly klienta. Členské státy a povinné osoby by však měly mít možnost uplatňovat kromě opatření zesílené hloubkové kontroly klienta dodatečná zmírňující opatření v souladu s mezinárodními závazky. Mezinárodní organizace a tvůrci standardů s pravomocí v oblasti předcházení praní peněz a boje proti financování terorismu mohou požádat o uplatňování vhodných protiopatření na ochranu mezinárodního finančního systému před stávajícími značnými riziky praní peněz a financování terorismu, která plynou z dotyčných zemí. Členské státy by s ohledem na vysoce rizikové třetí země určené Komisí měly přijmout a uplatňovat dodatečná zmírňující opatření s přihlédnutím k žádostem o protiopatření, jako jsou žádosti Finančního akčního výboru (FATF). (10)Vzhledem k vyvíjející se povaze hrozeb praní peněz a financování terorismu a zranitelnosti by Unie měla přijmout integrovaný přístup, pokud jde o soulad vnitrostátních režimů pro boj proti praní peněz a financování terorismu s požadavky na úrovni Unie, přičemž se vezme v úvahu posouzení účinnosti těchto vnitrostátních režimů. Za účelem sledování správného provedení požadavků Unie do vnitrostátních režimů, jejich účinného uplatňování a jejich schopnosti zajistit spolehlivý preventivní režim v této oblasti by Komise měla své posouzení založit na vnitrostátních režimech posuzování rizik, čímž nejsou dotčeny režimy zavedené mezinárodními organizacemi a tvůrci standardů v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu, jako je Finanční akční výbor nebo Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní peněz (MONEYVAL). (11)Mnohoúčelové předplacené karty mají legitimní využití a představují nástroj, který přispívá k finančnímu začlenění. Anonymní předplacené karty lze však snadno využít k financování teroristických útoků a logistiky. Je proto nezbytné upřít teroristům tento způsob financování jejich operací dalším snížením limitů a maximálních částek, při nichž nemusí povinné osoby uplatňovat určitá opatření hloubkové kontroly klienta stanovená ve směrnici (EU) 2015/849. Zatímco se náležitě přihlíží k potřebám spotřebitelů při používání mnohoúčelových předplacených nástrojů a nebrání se používání těchto nástrojů na podporu sociálního a finančního začlenění, je nezbytné stávající prahové hodnoty u mnohoúčelových předplacených karet snížit a při jejich používání on-line zrušit výjimku s ohledem na hloubkovou kontrolu klienta. (12)Ačkoliv je používání anonymních předplacených karet vydávaných v Unii v zásadě omezeno pouze na území Unie, u podobných karet vydaných ve třetích zemích to vždy neplatí. Je proto důležité zajistit, aby anonymní předplacené karty vydané mimo Unii bylo možno použít v Unii pouze tehdy, pokud lze mít za to, že vyhovují požadavkům, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v právních předpisech Unie. Příslušné pravidlo je třeba přijmout zcela v souladu se závazky Unie s ohledem na mezinárodní obchod, zejména ustanoveními Všeobecné dohody o obchodu službami. (13)Finanční zpravodajské jednotky hrají důležitou úlohu při identifikaci finančních operací teroristických sítí, zejména na přeshraničním základě, a při odhalování jejich finančních podporovatelů. Vzhledem k neexistenci závazných mezinárodních standardů existují mezi finančními zpravodajskými jednotkami významné rozdíly, pokud jde o jejich funkce, kompetence a pravomoci. Tyto rozdíly by však neměly ovlivnit činnost finančních zpravodajských jednotek, zejména jejich schopnost vypracovat preventivní analýzy na podporu všech orgánů pověřených zpravodajskými, vyšetřovacími a justičními činnostmi a mezinárodní spoluprací. Finanční zpravodajské jednotky by měly mít přístup k informacím a měly by být s to vyměňovat si je bez jakýchkoli omezení, mimo jiné prostřednictvím náležité spolupráce s donucovacími orgány. Ve všech případech podezření na trestnou činnost, a zejména v případech týkajících se financování terorismu, je třeba zajistit přímý a rychlý tok informací bez zbytečných prodlev. Je proto nezbytné dále posílit účinnost a efektivnost finančních zpravodajských jednotek, a to objasněním pravomocí finančních zpravodajských jednotek a spolupráce mezi nimi. (14)Finanční zpravodajské jednotky by měly být schopny získat od jakékoli povinné osoby veškeré nezbytné informace související s jejich funkcemi. Volný přístup k informacím je nezbytný, aby bylo zajištěno náležité sledování toků peněz a možnost odhalit nezákonné sítě a toky v rané fázi. Pokud musí finanční zpravodajské jednotky získat dodatečné informace na základě podezření z praní peněz, může být toto podezření založeno na předchozím oznámení o podezřelé transakci, které finanční zpravodajské jednotka obdržela, avšak rovněž na jiných způsobech, jako je vlastní analýza finanční zpravodajské jednotky, zpravodajské informace poskytnuté příslušnými orgány nebo informace, které má k dispozici jiná finanční zpravodajská jednotka. Finanční zpravodajské jednotky by proto měly mít možnost získat informace od jakékoli povinné osoby, a to i bez předchozího oznámení, které učinila jednotlivá povinná osoba. Finanční zpravodajská jednotka by měla mít rovněž možnost získat tyto informace na žádost jiné finanční zpravodajské jednotky v Unii a vyměňovat si informace s dožadující finanční zpravodajskou jednotkou. (15)Opožděný přístup finančních zpravodajských jednotek a jiných příslušných orgánů k informacím o totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů brání odhalení převodů finančních prostředků souvisejících s terorismem. Vnitrostátní údaje umožňující identifikaci bankovních a platebních účtů náležejících jedné osobě jsou roztříštěné, nejsou proto včas dostupné pro finanční zpravodajské jednotky a ostatní příslušné orgány. Ve všech členských státech je proto nezbytné zavést centralizované automatizované mechanismy, jako je registr nebo systém vyhledávání dat, jako účinný způsob získání včasného přístupu k informacím o totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů, zmocněných osob a skutečných majitelů. (16)V zájmu respektování soukromí a ochrany osobních údajů by měly tyto registry uchovávat minimální údaje potřebné pro vyšetřování v rámci boje proti praní peněz. Dotčené subjekty údajů by měly být informovány o tom, že jejich údaje jsou zaznamenány a zpřístupněny finančním zpravodajským jednotkám, a mělo by jím být sděleno kontaktní místo pro výkon jejich práva na přístup a opravu. Při provádění těchto ustanovení by měly členské státy stanovit maximální doby uchovávání (podložené náležitým odůvodněním jejich délky) pro registraci osobních údajů v registrech a zajistit jejich zničení, jakmile již tyto informace nejsou pro uvedené účely zapotřebí. Přístup k registrům a databázím by měl být omezen na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“. (17)Pro boj proti praní peněz nebo financování terorismu jsou nezbytné správná identifikace a ověření údajů fyzických a právnických osob. Nejnovější technický vývoj v oblasti digitalizace transakcí a plateb umožňuje bezpečnou identifikaci na dálku nebo elektronickou identifikaci. Tyto možnosti identifikace stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 27 je třeba vzít v úvahu, zejména co se týká oznámených elektronických systémů a prostředků identifikace, které poskytují bezpečné nástroje na vysoké úrovni a měřítko, na jehož základě lze ověřit posouzení metod identifikace stanovených na vnitrostátní úrovni. Je proto nezbytné uznat bezpečné elektronické kopie originálních dokumentů a elektronická prohlášení, potvrzení nebo pověřovací údaje jako platné způsoby prokázání totožnosti. (18)Prahová hodnota pro skutečné vlastnictví stanovená v čl. 3 bodě 6 písm. a) směrnice (EU) 2015/849 nerozlišuje mezi skutečnými obchodními společnostmi a subjekty, které nevykonávají aktivně podnikatelskou činnost a jsou využívány především jako zprostředkující struktura mezi aktivy nebo příjmy a skutečným konečným majitelem. V posledně uvedeném případě lze stanovenou prahovou hodnotu snadno obejít, což má za následek, že nejsou identifikovány fyzické osoby, které právnickou osobu skutečně vlastní nebo kontrolují. V zájmu lepšího objasnění informací o skutečném vlastnictví, pokud jde o zprostředkující struktury, které mají formu společnosti, je nezbytné stanovit zvláštní prahovou hodnotu, od níž se odvozuje vlastnictví. (19)Postup při přezkumu stávajících klientů je v současném rámci založen na rizicích. Vzhledem k vyššímu riziku praní peněz, financování terorismu a souvisejících predikativních trestných činů spojených s některými zprostředkujícími strukturami však tento postup nemusí umožňovat včasné odhalení a posouzení rizik. Je proto důležité zajistit, aby byly na metodickém základě sledovány rovněž určité jasně vymezené kategorie stávajících klientů. (20)Členské státy musí v současnosti zajistit, aby právnické osoby se sídlem na jejich území získaly a měly adekvátní, přesné a aktuální informace o svém skutečném vlastnictví. Potřeba přesných a aktuálních informací o skutečném majiteli je klíčovým faktorem při sledování pachatelů trestných činů, kteří by jinak mohli skrýt svou totožnost za korporátní strukturu. Celosvětově propojený finanční systém usnadňuje skrývání a přesuny finančních prostředků po celém světě a ti, kteří perou peníze a financují terorismus, jakož i jiní zločinci v rostoucí míře tuto možnost využívají. (21)Je nutno objasnit zvláštní faktor, který určuje členský stát odpovědný za sledování a registraci informací o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a podobných právních uspořádání. Aby se zamezilo tomu, že kvůli rozdílům v právních systémech členských států nejsou určité svěřenské fondy v Unii sledovány ani registrovány, je třeba všechny svěřenské fondy a podobná právní uspořádání registrovat v místě, kde jsou spravovány. Aby bylo zajištěno účinné sledování a registrace informací o skutečném vlastnictví svěřenských fondů, je rovněž nezbytná spolupráce členských států. (22)Veřejný přístup na základě povinného zveřejňování určitých informací o skutečném vlastnictví společností poskytuje dodatečné záruky třetím osobám, které chtějí s těmito společnostmi obchodovat. Určité členské státy podnikly příslušné kroky nebo oznámily záměr zveřejňovat informace obsažené v registrech skutečných majitelů. Skutečnost, že informace nezveřejňují všechny členské státy, nebo rozdíly ve zpřístupněných informacích a jejich dostupnosti mohou vést k rozdílným úrovním ochrany třetích osob v Unii. Na řádně fungujícím vnitřním trhu je zapotřebí koordinace, aby se zamezilo narušení. (23)Veřejný přístup umožňuje rovněž větší kontrolu informací ze strany občanské společnosti, včetně tisku nebo organizací občanské společnosti, a přispívá k zachování důvěry v integritu obchodních transakcí a finančního systému. Může přispět k boji proti zneužívání právnických osob a právních uspořádání jak tím, že pomáhá při vyšetřování, tak i prostřednictvím dopadů na pověst, jelikož každý, kdo by s nimi mohl uzavřít transakce, zná totožnost skutečných majitelů. Usnadňuje rovněž včasnou a účinnou dostupnost informací pro finanční instituce i orgány, včetně orgánů třetích zemí, které se podílejí na boji proti těmto trestným činům. (24)Důvěra investorů a široké veřejnosti ve finanční trhy závisí do značné míry na existenci vhodného režimu zveřejňování, který zajišťuje transparentnost, pokud jde o skutečné vlastnictví a kontrolní struktury společností. To platí zejména pro systémy správy a řízení společností, které se vyznačují koncentrovaným vlastnictvím, jak je tomu v Unii. Velcí investoři se značnými právy, pokud jde o hlasování a peněžní toky, mohou na straně jedné podporovat dlouhodobý růst a výkonnost podniku. Na straně druhé však mohou mít skuteční majitelé s kontrolním vlivem a s velkými hlasovacími bloky pobídky k odklonu podnikových aktiv a možnost získat osobní prospěch na úkor minoritních investorů. (25)Členské státy by proto měly umožnit přístup k informacím o skutečném vlastnictví dostatečně soudržným a koordinovaným způsobem, a to prostřednictvím centrálních registrů, v nichž jsou obsaženy informace o skutečném vlastnictví, a stanovením jednoznačného pravidla pro veřejný přístup, aby mohly třetí osoby v celé Unii zjistit, kdo jsou skuteční majitelé společností. Je proto nezbytné pozměnit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES 28 s cílem harmonizovat vnitrostátní předpisy o zveřejňování informací o skutečném vlastnictví společností, zejména za účelem ochrany zájmů třetích osob. (26)Je třeba usilovat o náležitou rovnováhu zejména mezi obecným veřejným zájmem s ohledem na transparentnost společností a předcházení praní peněz a základními právy subjektů údajů. Soubor údajů, které mají být zveřejněny, by měl být omezený, mě by být stanoven jednoznačně a úplně a mělo by se jednat o údaje obecné povahy, aby se minimalizovala případná újma způsobená skutečným majitelům. Informace, které jsou přístupné veřejnosti, by se současně neměly významně lišit od údajů, jež jsou shromažďovány v současnosti. Aby se omezilo zasahování do práva na respektování soukromého života obecně, a zejména na ochranu soukromých údajů, měly by tyto informace souviset v zásadě s postavením skutečných majitelů podniků a svěřenských fondů a měly by se důsledně týkat oblasti hospodářské činnosti, v níž skuteční majitelé působí. (27)Zveřejnění informací o skutečném vlastnictví by mělo být navrženo tak, aby mohly vlády a regulační orgány rychle reagovat na alternativní techniky investování, jako jsou akciové deriváty vypořádané v penězích. Legitimním většinovým vlastníkům by nemělo být na druhou stranu být bráněno v tom, aby hráli aktivní úlohu při sledování řízení v kotovaných společnostech. V zájmu fungování finančních trhů, které jsou stále více mezinárodně orientované a složité, je nezbytné, aby vnitrostátní orgány dohledu měly k dispozici a účinně uplatňovaly právní předpisy a požadavky, jež umožňují sdílení informací na mezinárodní úrovni. (28)Osobní údaje skutečných majitelů by měly být zveřejněny, aby mohly třetí osoby a občanská společnost obecně zjistit, kdo jsou skuteční majitelé. Posílená veřejná kontrola přispěje k předcházení zneužívání právnických osob a právních uspořádání, včetně vyhýbání se daňovým povinnostem. Je proto nezbytné, aby byly tyto informace zveřejněny prostřednictvím vnitrostátních registrů a prostřednictvím systému propojení registrů po dobu deseti let poté, co společnost byla z registru vymazána. Členské státy by však měly mít možnost stanovit v právních předpisech zpracovávání informací o skutečném vlastnictví, včetně osobních údajů, pro jiné účely, pokud toto zpracovávání splňuje cíl veřejného zájmu a představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti s ohledem na sledovaný legitimní cíl. (29)V zájmu zajištění přiměřeného a vyváženého přístupu a zaručení práva na soukromý život a ochranu osobních údajů by členské státy měly stejně tak stanovit výjimky vztahující se na zveřejňování informací o skutečném vlastnictví a přístup k těmto informacím v registrech za výjimečných okolností, pokud by tyto informace vystavily skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování. (30)Na zpracovávání osobních údajů podle této směrnice se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES 29 , která bude nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 30 . (31)Fyzické osoby, jejichž osobní údaje jsou uchovávány ve vnitrostátních registrech jako informace o skutečném vlastnictví, by proto měly být informovány o zveřejnění jejich osobních údajů před tím, než k tomuto zveřejnění dojde. Zpřístupněny by měly být mimoto pouze osobní údaje, které jsou aktuální a odpovídají skutečným majitelům, a majitelé by měli být informováni o svých právech podle stávajícího právního rámce Unie pro ochranu údajů, jak je stanoven v nařízení (EU) 2016/679 a směrnici (EU) 2016/680 31 , a o postupech vztahujících se na výkon těchto práv. (32)Touto směrnicí není dotčena ochrana osobních údajů, které příslušné orgány zpracovávají podle rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV 32 , jež bude nahrazeno směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 33 . (33)V současnosti podléhají společnosti a podobné právnické osoby působící v Unii povinnosti registrovat informace o skutečném vlastnictví, přičemž se stejná povinnost nevztahuje na všechny svěřenské fondy a ostatní právní uspořádání s podobnými charakteristikami, jako je Treuhand, fiducies nebo fideicomiso, zřízená v Unii. V zájmu zajištění toho, aby byli skuteční majitelé všech právnických osob a právních uspořádání působících v Unii řádně identifikováni a sledováni na základě soudržného a rovnocenného souboru podmínek, by měla být pravidla týkající se registrace informací o skutečném vlastnictví svěřenských fondů ze strany svěřenských správců v souladu s pravidly zavedenými s ohledem na registraci informací o skutečném vlastnictví společností. (34)Je nezbytné vzít v úvahu zvláštnosti svěřenských fondů a podobných právních uspořádání, pokud jde o veřejně přístupné informace o jejich skutečném majiteli. Bez ohledu na jejich kvalifikaci podle vnitrostátního práva by se mělo rozlišovat na straně jedné mezi svěřenskými fondy, které sestávají z majetku vlastněného osobou nebo jménem osoby, která podniká a jejíž podnikání se týká nebo sestává ze správy svěřenských fondů a která v průběhu tohoto podnikání jedná jako svěřenský správce fondu za účelem dosažení zisku, a na straně druhé mezi ostatními svěřenskými fondy. Vzhledem k povaze první kategorie svěřenských fondů by měly být informace o jejich skutečných majitelích zpřístupněny prostřednictvím povinného zveřejnění. Je třeba umožnit přístup ke stejnému omezenému souboru údajů o skutečném majiteli jako v případě společností. (35)V zájmu zajištění proporcionality by informace o skutečném vlastnictví jiných svěřenských fondů, než jsou fondy, které sestávají z majetku vlastněného osobou nebo jménem osoby, která podniká a jejíž podnikání se týká nebo sestává ze správy svěřenských fondů a která v průběhu tohoto podnikání jedná jako svěřenský správce fondu za účelem dosažení zisku, měly být zpřístupněny pouze osobám, které mají oprávněný zájem. Oprávněný zájem s ohledem na praní peněz, financování terorismu a související predikativní trestné činy by měl být doložen snadno dostupnými prostředky, jako jsou stanovy nebo prohlášení o poslání nevládních organizací, nebo na základě prokázaných předchozích činností, které jsou důležité pro boj proti praní peněz a financování terorismu nebo souvisejícím predikativním trestným činům, nebo pozitivními výsledky šetření či opatření v této oblasti. (36)V zájmu zajištění soudržné a účinné registrace a výměny údajů by členské státy měly zajistit, aby jejich orgán pověřený zřízením registru pro informace o skutečném vlastnictví svěřenských fondů spolupracoval se svými protějšky v ostatních členských státech a vyměňoval si informace o svěřenských fondech, které se řídí právem prvního členského státu, přičemž jsou spravovány v jiném členském státě. (37)Je důležité zajistit, aby byla pravidla pro boj proti praní peněz a financování terorismu povinnými osobami správně uplatňována. V této souvislosti by členské státy měly posílit úlohu orgánů veřejné moci, které působí jako příslušné orgány se stanovenou odpovědností za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, včetně finančních zpravodajských jednotek, orgánů, které vykonávají funkci v oblasti vyšetřování nebo trestního stíhání praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu a zajišťování nebo zmrazování a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti, jakož i protikorupčních orgánů, daňových orgánů, orgánů přijímajících oznámení o přeshraniční přepravě oběživa a převoditelných nástrojů na doručitele a orgánů s povinnostmi v oblasti dohledu nebo monitorování, které mají zajistit plnění požadavků ze strany povinných osob. (38)Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech 34 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné. (39)Jelikož cíle této směrnice, totiž ochrany finančního systému prostřednictvím předcházení, odhalování a vyšetřování praní peněz a financování terorismu, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, neboť jednotlivá opatření přijatá členskými státy na ochranu jejich finančních systémů by mohla být neslučitelná s fungováním vnitřního trhu a se zásadami právního státu a veřejné politiky Unie, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. (40)Tato směrnice ctí základní práva a zachovává zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života (článek 7 Listiny), právo na ochranu osobních údajů (článek 8 Listiny) a svobodu podnikání (článek 16 Listiny). (41)Vzhledem k nutnosti zavést urychleně opatření přijatá za účelem posílení režimu Unie stanoveného pro předcházení praní peněz a financování terorismu a vzhledem k závazkům členských států přikročit rychle k provedení směrnice (EU) 2015/849 ve vnitrostátním právu by tato směrnice měla být provedena do 1. ledna 2017. Z týchž důvodů by měly být rovněž změny směrnice (EU) 2015/849 a směrnice 2009/101/ES provedeny do 1. ledna 2017. (42)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 35 [a vydal stanovisko dne … 36 ]. (43)Směrnice (EU) 2015/849 a 2009/101/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny, (1)v čl. 2 odst. 1 bodu 3 se doplňují nová písmena g) a h), která znějí: „g) poskytovatele, kteří poskytují převážně a profesionálně služby výměny mezi virtuálními měnami a fiat měnami; h) poskytovatele peněženek, kteří nabízejí služby úschovy pověřovacích údajů potřebných pro přístup k virtuálním měnám.“; a) v bodě 6 písm. a) podbodu i) se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Pro účely čl. 13 odst. 1 písm. b) a článku 30 této směrnice se údaj o vlastnictví nebo kontrole uvedený ve druhém odstavci snižuje na 10 %, je-li právnická osoba pasivním nefinančním subjektem definovaným ve směrnici 2011/16/EU.“; b) bod 16 se nahrazuje tímto: „16. „elektronickými penězi“ elektronické peníze definované v čl. 2 bodu 2 směrnice 2009/110/ES, avšak s vyloučením peněžní hodnoty uvedené v čl. 1 odst. 4 a 5 zmíněné směrnice;“; c) doplňuje se nový bod 18, který zní: „18) „virtuálními měnami“ digitální znázornění hodnoty, která není vydána centrální bankou ani orgánem veřejné moci ani není nutně spojena s fiat měnou, je však fyzickými nebo právnickými osobami přijímána jako platební prostředek a může být elektronicky převáděna, uchovávána nebo obchodována.“; (3)článek 12 se mění takto: i) v prvním pododstavci se písmena a) a b) nahrazují tímto: „a) platební prostředek není dobíjecí nebo má stanoven měsíční limit pro platební transakce nejvýše 150 EUR, jejž lze čerpat jen v tomto členském státě; b) maximální částka uchovávaná elektronicky nepřekračuje 150 EUR;“; „2. Členské státy zajistí, aby se odchylka stanovená v odstavci 1 nevztahovala na platbu on-line ani zpětnou výměnu peněžní hodnoty elektronických peněz za hotovost nebo na výběr hotovosti z takové peněžní hodnoty, je-li vyměňovaná částka vyšší než 50 EUR.“; c) doplňuje se nový odstavec 3, který zní: „3. Členské státy zajistí, aby úvěrové a finanční instituce v Unii působící jako akceptanti akceptovaly platby uskutečněné s předplacenými kartami vydanými ve třetích zemích pouze tehdy, pokud tyto karty splňují požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v čl. 13 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b), c) a článku 14, nebo pokud lze mít za to, že splňují požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.“; (4)v čl. 13 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto: „a) zjištění a ověření totožnosti klienta na základě dokumentů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje, případně včetně elektronických prostředků identifikace podle nařízení (EU) č. 910/2014*, jsou-li k dispozici; * Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).“ (5)v článku 14 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Členské státy vyžadují, aby povinné osoby uplatňovaly opatření hloubkové kontroly klienta nejen na všechny nové klienty, ale také ve vhodných okamžicích na stávající klienty při zohlednění míry rizika, včetně okamžiků, kdy se mění relevantní okolnosti klienta, nebo v případě, musí-li povinná osoba v průběhu příslušného kalendářního roku kontaktovat klienta za účelem přezkumu informací týkajících se skutečných majitelů, zejména podle směrnice 2011/16/EU.“; (6)v čl. 18 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „V případech uvedených v článcích 19 až 24 a v jiných případech spojených s vyšším rizikem, které určí členské státy nebo povinné osoby, členské státy vyžadují, aby povinné osoby uplatňovaly opatření zesílené hloubkové kontroly klienta s cílem odpovídajícím způsobem řídit a zmírnit uvedená rizika.“; (7)vkládá se nový článek 18a, který zní: 1. Co se týká transakcí, na nichž se podílejí vysoce rizikové třetí země, členské státy vyžadují, aby při jednání s fyzickými nebo právnickými osobami usazenými v třetích zemích, které byly označeny za vysoce rizikové třetí země podle čl. 9 odst. 2, uplatňovaly povinné osoby přinejmenším všechna níže uvedená opatření zesílené hloubkové kontroly klienta: a)získání dodatečných informací o klientovi; b)získání dodatečných informací o zamýšlené povaze obchodního vztahu; c)získání informací o zdroji finančních prostředků nebo zdroji majetku klienta; d)získání informací o důvodech zamýšlených nebo uskutečněných transakcí; e)získání souhlasu od vrcholného vedení ohledně navázání nebo zachování obchodního vztahu; f)posílené sledování obchodního vztahu prostřednictvím vyššího počtu častěji prováděných kontrol a výběrem způsobů obchodování, které vyžadují bližší posouzení; g)požadavek, aby se první platba uskutečnila prostřednictvím účtu vedeného na jméno klienta u banky, na niž se vztahují podobné standardy hloubkové kontroly klienta. 2. Kromě opatření uvedených v odstavci 1 a v souladu s mezinárodními závazky Unie mohou členské státy vyžadovat, aby při jednání s fyzickými nebo právnickými osobami usazenými ve třetích zemích označených za vysoce rizikové třetí země podle čl. 9 odst. 2 uplatňovaly povinné osoby jedno či více dodatečných zmírňujících opatření: a) požadavek, aby finanční instituce uplatňovaly další prvky zesílené hloubkové kontroly; b) zavedení posílených příslušných mechanismů oznamování nebo systematického oznamování finančních transakcí; c) omezení obchodních vztahů nebo finančních transakcí s fyzickými nebo právnickými osobami z určené země. 3. Kromě opatření uvedených v odstavci 1 mohou členské státy uplatňovat v souladu s mezinárodními závazky Unie na třetí země označené za vysoce rizikové třetí země podle čl. 9 odst. 2 jedno z níže uvedených opatření: a) odmítnutí zřízení dceřiných podniků nebo poboček či zastoupení finančních institucí z dotčené země nebo jiné zohlednění skutečnosti, že příslušná finanční instituce pochází ze země, která nemá adekvátní systémy pro boj proti praní peněz a financování terorismu; b) zákaz zřízení poboček nebo zastoupení finančních institucí v dotčené zemi nebo jiné zohlednění skutečnosti, že se příslušná pobočka nebo zastoupení bude nacházet v zemi, která nemá adekvátní systémy pro boj proti praní peněz a financování terorismu; c) zákaz, aby se finanční instituce spoléhaly při provádění jednotlivých prvků hloubkové kontroly klienta na třetí osoby usazené v dotčené zemi; d) požadavek, aby finanční instituce přezkoumaly a pozměnily nebo v případě potřeby ukončily korespondenční vztahy s finančními institucemi v dotčené zemi; e) vyžadování většího dohledového šetření nebo požadavky na externí audit u poboček a dceřiných podniků finančních institucí se sídlem v dotčené zemi; f) vyžadování přísnějších požadavků na externí audit u finančních skupin s ohledem na jejich pobočky a dceřiné podniky nacházející se v dotčené zemi. 4. Při uplatňování opatření stanovených v odstavci 2 a 3 členské státy podle potřeby zohlední příslušná hodnocení, posouzení nebo zprávy, které v souvislosti s riziky, jež jednotlivé třetí země představují, vypracovaly mezinárodní organizace a tvůrci standardů v oblasti předcházení praní peněz a boje proti financování terorismu. 5. Před přijetím nebo uplatňováním opatření stanovených v odstavcích 2 a 3 vyrozumí členské státy Komisi.“; (8)v článku 27 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Členské státy zajistí, aby povinné osoby, na které se klient obrátí, podnikly náležité kroky k zajištění toho, aby třetí osoby na vyžádání neprodleně poskytly příslušné kopie údajů o zjišťování a ověřování totožnosti, případně včetně údajů získaných elektronickými prostředky identifikace podle nařízení (EU) č. 910/2014, a další příslušnou dokumentaci o totožnosti klienta nebo skutečného majitele.“; (9)článek 30 se mění takto: a) v odst. 5 písm. c) se první a druhý pododstavec zrušuje; „6. Centrální registr uvedený v odstavci 3 zajistí včasný a neomezený přístup pro příslušné orgány a finanční zpravodajské jednotky ke všem informacím uchovávaným v centrálním registru bez jakéhokoli omezení a bez upozornění dotčeného subjektu. Umožní rovněž včasný přístup pro povinné osoby při přijímání opatření hloubkové kontroly klienta v souladu s kapitolou II. Příslušnými orgány, jimž je udělen přístup k centrálnímu registru uvedenému v odstavci 3, jsou orgány veřejné moci se stanovenou odpovědností za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, včetně daňových orgánů a orgánů vykonávajících funkci v oblasti vyšetřování nebo trestního stíhání praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu, sledování a zajišťování nebo zmrazování a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti.“; c) odstavce 9 a 10 se nahrazují tímto: „9. Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odst. 5 písm. b) vystavil skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto přístupu ke všem nebo některým informacím o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě. Výjimky udělené podle tohoto odstavce se nevztahují na úvěrové instituce a finanční instituce a na ty povinné osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. b), které jsou veřejnými činiteli. 10. Členské státy zajistí, aby centrální registry uvedené v odstavci 3 tohoto článku byly propojeny prostřednictvím evropské centrální platformy zřízené podle čl. 4a odst. 1 směrnice 2009/101/ES. Napojení centrálních registrů členských států na platformu je zajištěno podle technických specifikací a postupů stanovených v prováděcích aktech, které Komise přijala v souladu s článkem 4c směrnice 2009/101/ES. Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku byly přístupné prostřednictvím systému propojení registrů zřízeného podle čl. 4a odst. 2 směrnice 2009/101/ES v souladu s vnitrostátními právními předpisy členských států k provedení odstavce 5 tohoto článku. Členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí za účelem zavedení různých typů přístupu v souladu s odstavcem 5.“; (10)článek 31 se mění takto: „1. Členské státy zajistí, aby se tento článek použil na svěřenské fondy a ostatní typy právních uspořádání se strukturou nebo funkcemi podobnými svěřenským fondům, jako jsou mimo jiné fiducie, Treuhand nebo fideicomiso. Každý členský stát vyžaduje, aby svěřenští správci jakéhokoli výslovně zřízeného svěřenského fondu spravovaného v daném členském státě získali a měli adekvátní, přesné a aktuální informace o skutečném vlastnictví, pokud jde o svěřenský fond. Tyto informace zahrnují údaje o totožnosti: b) svěřenského správce; d) obmyšlených nebo kategorie obmyšlených; e) kterékoli další fyzické osoby, která fakticky řídí svěřenský fond.“; „3a. Informace uvedené v odstavci 1 jsou uchovávány v centrálním registru zřízeném členským státem, ve kterém je svěřenský fond spravován.“; „4. Členské státy zajistí, aby informace uchovávané v registru uvedeném v odstavci 3a byly včas a neomezeně přístupné pro příslušné orgány a finanční zpravodajské jednotky bez upozornění stran dotčeného svěřenského fondu. Rovněž zajistí, aby měly povinné osoby včasný přístup k těmto informacím podle ustanovení o hloubkové kontrole klienta obsažených v kapitole II. Členské státy oznámí Komisi charakteristiky těchto mechanismů. Příslušnými orgány, jimž je udělen přístup k centrálnímu registru uvedenému v odstavci 3a, jsou orgány veřejné moci se stanovenou odpovědností za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, včetně daňových orgánů a orgánů vykonávajících funkci v oblasti vyšetřování nebo trestního stíhání praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu a zajišťování nebo zmrazování a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti.“; d) vkládají se nové odstavce 4a a 4b, které znějí: „4a. Informace uchovávané v registru uvedeném v odstavci 3a tohoto článku s ohledem na jiné svěřenské fondy, než jsou fondy uvedené v čl. 7b písm. b) směrnice (ES) 2009/101, jsou k dispozici jakékoli osobě nebo organizaci, která může prokázat oprávněný zájem. Informace, které jsou k dispozici osobám a organizacím, které mohou prokázat oprávněný zájem, sestávají z informací o jménu, měsíci a roku narození, státní příslušnosti a zemi bydliště skutečného majitele podle čl. 3 bodu 6 písm. b). 4b. Při navazování nového klientského vztahu se svěřenským fondem nebo jiným právním uspořádáním podléhajícím registraci informací o skutečném vlastnictví podle odstavce 3a získají povinné osoby doklad o registraci, je-li to použitelné.“; e) vkládá se nový odstavec 7a, který zní: „7a. Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odstavcích 4 a 4a vystavil skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto přístupu ke všem nebo některým informacím o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě. f) odstavec 8 se zrušuje; „9. Členské státy zajistí, aby centrální registry uvedené v odstavci 3a tohoto článku byly propojeny prostřednictvím evropské centrální platformy zřízené podle čl. 4a odst. 1 směrnice 2009/101/ES. Napojení centrálních registrů členských států na platformu je zajištěno podle technických specifikací a postupů stanovených v prováděcích aktech, které Komise přijala v souladu s článkem 4c směrnice 2009/101/ES. Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku byly přístupné prostřednictvím systému propojení registrů zřízeného podle čl. 4a odst. 2 směrnice 2009/101/EU v souladu s vnitrostátními právními předpisy členských států k provedení odstavců 4 a 5 tohoto článku. Členské státy zajistí, aby prostřednictvím jejich vnitrostátních registrů a systému propojení registrů byly k dispozici pouze informace uvedené v odstavci 1, které jsou aktuální a odpovídají skutečným majitelům, a aby byl přístup k těmto informacím udělen v souladu s pravidly ochrany údajů. Členské státy spolupracují s Komisí za účelem zavedení různých typů přístupu v souladu s odstavci 4 a 4a tohoto článku.“; h) doplňuje se nový odstavec 10, který zní: „10. Pro účely tohoto článku se má za to, že svěřenský fond je spravován v členském státě, ve kterém jsou usazeni svěřenští správci.“; (11)článek 32 se mění takto: a) v odst. 3 prvním pododstavci se čtvrtá věta nahrazuje tímto: „Musí být schopna získat od povinných osob další informace a využívat je.“; b) doplňuje se nový odstavec 9, který zní: „9. V rámci svých funkcí musí být každá finanční zpravodajská jednotka schopna získat od kterékoli povinné osoby informace za účelem stanoveným v odstavci 1 tohoto článku, a to i v případě, že tato povinná osoba nepodá předchozí oznámení podle čl. 33 odst. 1 písm. a).“; (12)vkládá se nový článek 32a, který zní: 1. Členské státy zavedou automatizované centralizované mechanismy, jako jsou centrální registry nebo centrální elektronické systémy vyhledávání dat, které umožňují včasnou identifikaci fyzických nebo právnických osob, jež vlastní nebo kontrolují platební účty vymezené ve směrnici 2007/64/ES a bankovní účty vedené u úvěrových institucí na jejich území. Členské státy oznámí Komisi charakteristiky těchto vnitrostátních mechanismů. 2. Členské státy zajistí, aby informace uchovávané v centralizovaných mechanismech uvedených v odstavci 1 byly na vnitrostátní úrovni přímo dostupné finančním zpravodajským jednotkám a příslušným orgánům za účelem plnění jejich povinností podle směrnice. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky mohly poskytovat včas informace uchovávané v centralizovaných mechanismech uvedených v odstavci 1 jiným finančním zpravodajským jednotkám v souladu s článkem 53. –pro klienta – majitele účtu a jakoukoli osobu, která prohlašuje, že jedná jménem klienta: jméno doplněné dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů k provedení čl. 13 odst. 1 písm. a) ve vnitrostátním právu, nebo jedinečným identifikačním číslem, –u skutečného majitele klienta – majitele účtu: jméno doplněné dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů k provedení čl. 13 odst. 1 písm. b) ve vnitrostátním právu, nebo jedinečným identifikačním číslem, –u bankovního nebo platebního účtu: číslo IBAN a datum otevření a uzavření účtu.“; (13)v čl. 33 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto: „b) přímo poskytnou finanční zpravodajské jednotce na její žádost všechny potřebné informace.“; (14)v článku 39 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Zákaz uvedený v odstavci 1 nebrání sdělování informací mezi úvěrovými institucemi a finančními institucemi z členských států za předpokladu, že patří do stejné skupiny, nebo mezi těmito institucemi a jejich pobočkami a většinově vlastněnými dceřinými podniky, které se nacházejí ve třetích zemích, za podmínky, že tyto pobočky a většinově vlastněné dceřiné podniky plně dodržují skupinové strategie a postupy, včetně postupů pro sdílení informací v rámci skupiny, v souladu s článkem 42 a že tyto skupinové strategie a postupy splňují požadavky stanovené v této směrnici.“; (15)v článku 40 se odstavec 1 mění takto: „a) v případě hloubkové kontroly klienta kopii dokumentů a informací, které jsou zapotřebí ke splnění požadavků na hloubkovou kontrolu klienta podle kapitoly II, případně včetně informací získaných elektronickými prostředky identifikace podle nařízení (EU) č. 910/2014, jsou-li k dispozici, po dobu pěti let od zániku jejich obchodního vztahu s klientem nebo ode dne příležitostné transakce; b) další doklady a záznamy transakcí skládající se z originálů dokumentů nebo kopií přípustných pro účely soudního řízení podle platného vnitrostátního práva, případně včetně informací získaných elektronickými prostředky identifikace podle nařízení (EU) č. 910/2014, jsou-li k dispozici, které jsou nezbytné k identifikaci transakcí, po dobu pěti let od zániku jejich obchodního vztahu s klientem nebo ode dne příležitostné transakce.“; „Druhý pododstavec se použije rovněž s ohledem na údaje zpřístupněné prostřednictvím centralizovaných mechanismů uvedených v článku 32a.“; (16)v článku 47 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb výměny mezi virtuálními měnami a fiat měnami, poskytovatelé elektronických peněženek, směnárny, provozovny poskytující proplácení šeků a poskytovatelé služeb pro svěřenské fondy a obchodní společnosti měli licenci nebo registraci a aby poskytovatelé služeb hazardních her podléhali regulaci.“; (17)článek 49 se nahrazuje tímto: Členské státy zajistí, aby tvůrci politiky, finanční zpravodajské jednotky, orgány dohledu a další příslušné orgány, které se podílejí na boji proti praní peněz a financování terorismu, například daňové orgány, měli účinné mechanismy, které jim umožní spolupráci a koordinaci na vnitrostátní úrovni týkající se vypracování a provádění strategií a činností v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, mimo jiné i za účelem splnění svých povinnosti podle článku 7.“; (18)v oddílu 3 kapitoly VI se doplňuje nový pododdíl IIa, který zní: Členské státy nesmí zakazovat výměnu informací ani pomoc mezi příslušnými orgány ani zavést v tomto ohledu nepřiměřené nebo nepatřičně omezující podmínky. Členské státy zejména zajistí, aby příslušné orgány nezamítly žádost o pomoc z těchto důvodů: a) má se za to, že se žádost týká rovněž daňových záležitostí; b) vnitrostátní právní předpisy vyžadují, aby povinné osoby zachovávaly profesní tajemství nebo důvěrnost, vyjma případů, kdy jsou požadované příslušné informace uchovávány za okolností, na něž se vztahuje povinnost právníků zachovávat mlčenlivost nebo profesní tajemství; c) v dožádaném členském státě probíhá šetření, vyšetřování nebo řízení, ledaže by pomoc bránila tomuto šetření, vyšetřování nebo řízení; d) povaha nebo postavení dožadujícího orgánu se liší od povahy nebo postavení dožádaného příslušného orgánu.“; (19)v článku 53 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Členské státy zajistí, aby si finanční zpravodajské jednotky vyměňovaly, z jejich vlastního podnětu nebo na vyžádání, veškeré informace, které mohou být relevantní pro jejich zpracování nebo analýzu informací o praní peněz nebo financování terorismu a o zapojených fyzických nebo právnických osobách bez ohledu na druh predikativního trestného činu, a to i v případě, že druh souvisejících predikativních trestných činů není v okamžiku výměny informací určen.“; b) v odst. 2 druhém pododstavci se druhá věta nahrazuje tímto: „Finanční zpravodajská jednotka získá informace v souladu s čl. 32 odst. 9 a předává odpovědi bezodkladně.“; (20)v článku 55 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Členské státy zajistí, aby byl předchozí souhlas dožádané finanční zpravodajské jednotky s předáním informací příslušným orgánům poskytnut neprodleně a v největším možném rozsahu bez ohledu na druh souvisejících predikativních trestných činů. Dožádaná finanční zpravodajská jednotka nesmí souhlas s takovým předáním informací odmítnout, ledaže by takové předání překračovalo oblast působnosti jejích předpisů týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu, mohlo vést k narušení vyšetřování trestné činnosti, bylo zjevně nepřiměřené ve vztahu k oprávněným zájmům fyzických či právnických osob nebo členského státu dožádané finanční zpravodajské jednotky nebo by jinak odporovalo základním zásadám vnitrostátního práva uvedeného členského státu. Každé takové odmítnutí udělit souhlas musí být náležitě vysvětleno.“; (21)článek 57 se nahrazuje tímto: Rozdíly ve vymezení daňových trestných činů mezi právními řády členských států nesmí bránit tomu, aby finanční zpravodajské jednotky byly schopny poskytnout pomoc jiné finanční zpravodajské jednotce, a nesmí omezovat výměnu, šíření a používání informací podle článků 53, 54 a 55.“; (22)v článku 65 se doplňuje nový druhý pododstavec, který zní: „Ke zprávě jsou dle potřeby připojeny vhodné návrhy, případně také s ohledem na virtuální měny, zmocnění k zřízení a vedení centrální databáze k registraci totožnosti uživatelů a adres peněženek přístupných finančním zpravodajským jednotkám a formuláře čestného prohlášení pro použití uživateli virtuálních měn.“; (23)v článku 66 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Směrnice 2005/60/ES a 2006/70/ES se s účinkem ode dne 1. ledna 2017 zrušují.“; (24)v čl. 67 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. ledna 2017. Členské státy neprodleně sdělí Komisi znění těchto opatření.“; (25)v příloze III bodu 2 se písmeno c) nahrazuje tímto: „c) obchodní vztahy nebo transakce bez osobní přítomnosti partnera a bez určitých bezpečnostních opatření, jako jsou elektronické prostředky identifikace nebo příslušné služby vytvářející důvěru vymezené v nařízení (EU) č. 910/2014;“. 1) v kapitole 1 se vkládá nový článek 1a, který zní: Opatření k zveřejnění informací o skutečném vlastnictví se použijí na právní a správní předpisy členských států, které se vztahují na: a) společnosti a ostatní právnické osoby uvedené v článku 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/849*, včetně typů společností uvedených v článku 1 této směrnice, vyjma neziskových společností; b) svěřenské fondy, které sestávají z majetku vlastněného osobou nebo jménem osoby, která podniká a jejíž podnikání se týká nebo sestává ze správy svěřenských fondů a která v průběhu tohoto podnikání jedná jako svěřenský správce fondu za účelem dosažení zisku, a jiné typy právních uspořádání se strukturou nebo funkcemi podobnými těmto svěřenským fondům. * Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).“ 2) v kapitole 2 se vkládá nový článek 7b, který zní: Zveřejnění informací o skutečném vlastnictví 1. Členské státy přijmou opatření, která jsou zapotřebí k zajištění povinného zveřejnění adekvátních, přesných a aktuálních informací o skutečném vlastnictví ze strany subjektů uvedených v čl. 1a písm. a) a b) této směrnice v souladu s články 30 a 31 směrnice 2015/849. Tyto informace zahrnují jméno, měsíc a rok narození, státní příslušnost a zemi bydliště skutečného majitele a povahu a rozsah skutečné držené účasti. 2. Zveřejnění informací o skutečném vlastnictví podle odstavce 1 je zajištěno prostřednictvím centrálních registrů uvedených v čl. 30 odst. 3 a čl. 31 odst. 3a směrnice 2015/849. 3. Členské státy zajistí, aby informace o skutečném vlastnictví podle odstavce 1 tohoto článku byly zveřejněny rovněž prostřednictvím systému propojení registrů uvedeného v čl. 4a odst. 2. 4. Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odstavci 1 vystavil skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto povinného zveřejnění všech nebo některých informací o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě. 5. Osobní údaje skutečných majitelů uvedené v odstavci 1 se zveřejní za účelem toho, aby třetí osoby a občanská společnost obecně věděly, kdo jsou skuteční majitelé, a tudíž s cílem přispět k předcházení zneužívání právnických osob a právních uspořádání prostřednictvím zesílené veřejné kontroly. Za tímto účelem jsou informace veřejnosti zpřístupněny prostřednictvím vnitrostátních registrů a prostřednictvím systému propojení registrů nejdéle po dobu deseti let poté, co byla společnost z registru vymazána.“ 1.Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. ledna 2017. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. (1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73). (2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 258, 1.10.2009, s. 11). (3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, „Evropský program pro bezpečnost“, COM(2015) 185 final. (4) http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2015/11/20-jha-conclusions-counter-terrorism/ (5) http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2015/12/08-ecofin-conclusions-corporate-taxation/ (6) http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2015/12/18-euco-conclusions/ (7) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu, COM(2016) 50 final. (8) http://english.eu2016.nl/documents/publications/2016/04/22/informal-ecofin---line-to-take-nl-presidency (11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010. (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce. (13) Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1). (14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. (16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89). (18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73). (20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 258, 1.10.2009, s. 11). (21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7). (22) Úř. věst. C […], […], s. […]. (23) Úř. věst. C […], […], s. […]. (24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73). (25) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, „Evropský program pro bezpečnost“, COM(2015) 185 final. (26) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu, COM(2016) 50 final. (28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 258, 1.10.2009, s. 11). (32) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60). (33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89). (34) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14. (35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1). (36) Úř. věst. C …

http://kraken.slv.cz/11Tdo1352/2011

11 Tdo 1352/2011 Dotčené předpisy: § 228 odst. 1 tr. zákoník, § 15 tr. zákoník 11 Tdo 1352/2011-17 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. 11. 2011 dovolání Ing. K. H. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. května 2011, sp. zn. 9 To 175/2011, který rozhodoval jako soud odvolací ve věci Městského soudu v Brně vedené pod sp. zn. 2 T 206/2010, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř se dovolání o d m í t á . Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. 2 T 206/2010, byl obviněný Ing. K. H. uznán vinným jednak přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 2 tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že dne 30. 8. 2010 v době kolem 21:00 hod. v B. v průchodu do domu S. si zapůjčil na základě ústní dohody od poškozené M. P. finanční hotovost ve výši 34.000,-Kč, kdy zapůjčení hotovosti zdůvodnil skutečností, že potřebuje nutně zaplatit složenku, přičemž uvedenou částku si zapůjčoval s podvodným úmyslem tuto nevrátit, jelikož peníze slíbil vrátit do 31. 8. 2010, tedy do jednoho dne, přestože si byl vědom své špatné finanční situace, ale do uvedeného data zapůjčenou hotovost nevrátil a nevrátil ji do současné doby ani přes opakované urgence ze strany poškozené a zapůjčení finanční částky popřel, čímž M. P. způsobil škodu ve výši 34.000,-Kč, přičemž takto jednal přesto, že byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 8. 3. 2006 sp. zn. 2 T 29/2004, který nabyl právní moci dne 19. 9. 2006, pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. č. 140/1961 Sb. účinného do 31. 12. 2009 k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8 roků se zařazením do věznice s ostrahou, kdy z výkonu trestu odnětí svobody byl podmíněně propuštěn dne 1. 7. 2008 se zkušební dobou v trvání 5 roků, a dále i přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, jichž se dopustil tím, že v blíže neurčené době od 11. 9. 2010 do 17. 9. 2010 po ukončení nájmu a vyklizení věcí z bytu v B. na ulici J. F. z tohoto bytu odcizil elektroniku a další zařízení bytu, a to LCD televizi 32 zn. Philips, DVD přehrávač zn. Panasonic typ S 32, settopbox zn. Tevemaster typ Ti Force, 8 ks roštů do postele, 2 ks nerez odpadkových košů, nerez držák na toaletní papír, nerez odkapávač na nádobí, 4 ks klíčů včetně bezpečnostní vložky, ovladač od garážového stání a 4 nohy od postele, a dále tím že poškodil zařízení bytu, a to vstupní dveře, které násilně otevřel, vytrhal ze stěn hmoždinky, čímž poškodil omítku, a dále poškodil 2 ks koberečků, čímž způsobil L. K. celkovou škodu ve výši 33.540,-Kč (z toho odcizením věcí škodu ve výši 12.450,-Kč a poškozením věcí škodu ve výši 21.090,-Kč). Za uvedené přečiny byl Ing. K. H. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a dále byl rovněž zavázán k náhradě škody M. P. ve výši 34.000,-Kč a L. K. ve výši 23.640,-Kč, přičemž L. K. byl se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2011, sp. zn. 9 To 175/2011, bylo odvolání obviněného Ing. K. H. podle § 256 tr. ř. zamítnuto. Obviněný Ing. K. H. podal prostřednictvím svého obhájce Mgr. Ing. Josefa Cardy proti výše označenému usnesení Krajského soudu v Brně dovolání, jež opřel o dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), písm. l) tr. ř. Shrnul nejprve obsah výše uvedených odsuzujících rozhodnutí a zopakoval skutková zjištění, která byla podkladem pro zmíněná rozhodnutí. Poté namítl, že rozhodnutí soudů spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, přičemž skutky uvedené pod bodem 1 a 2 rozsudku Městského soudu v Brně nelze právně kvalifikovat jako přečin podvodu, krádeže a poškození cizí věci, protože jejich popis neobsahuje skutečnosti, ze kterých by bylo možné beze všech pochybností usuzovat na naplnění objektivní a subjektivní stránky těchto přečinů. Navrhl, aby podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. byly rozsudek (správně usnesení) Krajského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2011, sp. zn. 9 To 175/2011, a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. 2 T 206/2010, zrušeny a současně aby byly zrušeny i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a poté aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. bylo Městskému soudu v Brně přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že námitky obviněného uplatněné v dovolání lze podřadit pod deklarovaný dovolací důvod, byť nejsou blíže konkretizovány. Pokud jde o přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 2 tr. zákoníku má za to, že skutková věta rozsudku nalézacího soudu obsahuje skutečnosti odpovídající všem objektivním znakům uvedeného přečinu (a to jak uvedení poškozené v omyl příslibem vrátit peníze do druhého dne, obohacení obviněného o částku 34 000,-Kč a tomu korespondující vznik škody na majetku poškozené ve stejné výši) a dostatečně je vyjádřena i stránka subjektivní spočívající v od počátku existujícím úmyslu obviněného peníze nevrátit. V dostatečném rozsahu jsou vylíčeny i okolnosti zakládající zpětnost ve smyslu ustanovení § 209 odst. 2 tr. zákoníku. Pokud jde o přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, pak vylíčení skutku pod bodem 2) výroku o vině odpovídá znakům tohoto přečinu, a to i přes dosti strohý popis, který je nicméně rozveden na str. 6 odůvodnění rozsudku. I podle své vlastní skutkové verze obviněný musel být přinejmenším srozuměn (§ 15 písm. b/ tr. zákoníku) s tím, že z bytu budou vystěhovány i věci, které jsou vlastnictvím majitele bytu. V případě přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku pak dle názoru státního zástupce skutečně z popisu skutku dostatečně nevyplývá, že by jednání obviněného bylo v celém rozsahu jednáním úmyslným. Pouze v případě škody způsobené násilným otevřením dveří ze samotného charakteru tohoto jednání vyplývá, že šlo o jednání úmyslné. Pokud se týká poškození omítky vytrháním hmoždinek, je problematická i existence objektivní stránky trestného činu, když k zásahu do omítky nutně muselo dojít již při jejich instalaci, a vůbec pak není zřejmé, že při odstraňování hmoždinek byl obviněný veden právě úmyslem poškodit omítku. Pokud se týká poškození koberečků, pak z vylíčení skutku vůbec nevyplývá o jaké poškození se mělo konkrétně jednat a že by je obviněný způsobil úmyslně. Státní zástupce ovšem zdůraznil, že skutek vylíčený pod bodem 2 výroku o vině by vykazoval znaky přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku i v případě, že by tvrzení týkající se poškození omítky a koberečků byla ze skutku vypuštěna. Obviněnému byl navíc ukládán úhrnný trest za celkem tři přečiny, a to v sazbě přečinu podvodu uvedené v ustanovení § 209 odst. 2 tr. zákoníku, která je výrazně přísnější nežli sazba uvedená v ustanovení § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Případné upřesnění skutku pod bodem 2) výroku o vině v části týkající se poškození zařízení bytu by proto nemělo výrazný dopad na výrok o vině ani na výrok o trestu. Totéž platí o výroku o náhradě škody, která byla poškozenému K. přiznána ve výši 23 640,-Kč. Uvedený výrok je sice částečně nepřezkoumatelný, nicméně z odůvodnění rozsudku vyplývá, že bylo přihlíženo pouze ke škodě vzniklé poškozením dveří. Státní zástupce rovněž poukázal na to, že otázka objektivních a subjektivních znaků přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku nepůsobí v právní teorii ani v rozhodovací praxi soudů žádné problémy a nevyžaduje si judikatorního rozhodnutí Nejvyššího soudu. V závěru svého vyjádření státní zástupce navrhl, aby v případě, že dovolání nebude odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu, protože bylo podáno osobou neoprávněnou (D. K.), Nejvyšší soud ČR odmítl dovolání podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. řádu. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání a s rozhodnutím v neveřejném zasedání vyslovil souhlas i pro případ jiného než navrženého rozhodnutí (§ 265r odst. 1 písm. c/ tr. řádu) (§ 265c tr. ř.) nejprve zjistil, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.), a že bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b) tr. ř.]. S ohledem na obsah podaného dovolání má Nejvyššího soud za to, že jde o dovolání obviněného Ing. K. H., když z první strany písemného vyhotovení dovolání je zřejmé, že je podáváno Ing. K. H. prostřednictvím jeho obhájce Mgr. Ing. Josefa Cardy, takže uvedení jiného jména v závěru dovolání (D. K.) jež nijak s předmětným trestním řízením nesouvisí, je evidentním pochybením obhájce obviněného při jeho sepisu. Dále Nejvyšší soud zjistil, že dovolání splňuje formální náležitosti podle § 265f odst. 1 tr. ř. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo zapotřebí nejprve posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o něž je dovolání opíráno, naplňují dovolatelem uplatněné dovolací důvody, jejichž skutečná existence je základní a nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je pak v obecné rovině třeba uvést, že tento důvod dovolání je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Tento dovolací důvod neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotně právnímu posouzení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03). Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není povolán k dalšímu, již třetímu justičnímu zkoumání skutkového stavu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. Jinak řečeno, v případě dovolání opírajícího se o dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zákon vyžaduje, aby podstatou výhrad dovolatele a obsahem jím uplatněných dovolacích námitek se stalo tvrzení, že soudy zjištěný skutkový stav věci, popsaný v jejich rozhodnutí (tj. zejména v tzv. skutkové větě výrokové části, popř. blíže rozvedený či doplněný v odůvodnění), není takovým trestným činem, za který jej soudy pokládaly, neboť jimi učiněné skutkové zjištění nevyjadřuje naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty dovolateli přisouzeného trestného činu. Dovolatel tak s poukazem na tento dovolací důvod namítá, že skutek buď vykazuje zákonné znaky jiného trestného činu, anebo není vůbec žádným trestným činem. To pak znamená, že v případě dovolání podaného obviněným či v jeho prospěch dovolatel v rámci tohoto dovolacího důvodu uplatňuje tvrzení, že měl být uznán vinným mírnějším trestným činem nebo měl být obžaloby zproštěn, a to zejména odkazem na ustanovení § 226 písm. b) tr. ř. (tj. že v žalobním návrhu označený skutek není žádným trestným činem). K této problematice srov. též usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 15 Tdo 574/2006 (dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz), a rozhodnutí č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 298. Pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., ten je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k), přičemž z dovolání je zřejmé, že obviněný spatřuje dovolací důvod v druhé alternativě tohoto ustanovení. K námitkám dovolatele pak Nejvyšší soud konstatuje následující. Obsah rozsudku je stanoven ustanoveními § 120 až § 125 tr. ř., přičemž dle § 120 odst. 3 tr. ř. musí výrok rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, přesně označovat trestný čin, jehož se výrok týká, a to nejen zákonným pojmenováním a uvedením příslušného zákonného ustanovení, nýbrž i uvedením zda jde o zločin nebo přečin, a místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným, jakož i uvedením všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu. Z uvedeného vyplývá, že popis skutku (zejména způsob jeho spáchání) musí být uveden tak, aby jednotlivé části odpovídaly příslušným znakům skutkové podstaty trestného činu, jimž byl obviněný uznán vinným. Objektivní stránka přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku spočívá v tom, že pachatel jiného uvede v omyl, jeho omylu využije, nebo mu zamlčí podstatné skutečnosti, v důsledku čehož tato osoba provede majetkovou dispozici a tím vznikne škoda nikoliv nepatrná na cizím majetku a dojde k obohacení pachatele nebo jiné osoby. Popis skutku pod bodem 1. výroku o vině rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2011 uvedené znaky objektivní stránky předmětného trestného činu zcela jasně vyjadřuje a vystihuje rovněž subjektivní stránku když vyjadřuje, že obviněný konal s podvodným úmyslem finanční částku nevrátit . Správně pak popis skutku zahrnuje i recidivu obviněného, která je v daném případě okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby odnětí svobody ve smyslu § 209 odst. 2 tr. zákoníku. Rovněž popis skutku pod bodem 2. výroku o vině rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2011 vystihuje znaky objektivní stránky jak přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (která spočívá v tom, že pachatel si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou ), tak i přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku (která pak spočívá v tom, že pachatel zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou ). Pokud pak je ve skutku uvedeno, že obviněný věci odcizil , a skutkové okolnosti jsou ještě dále podrobněji rozvedeny na str. 6 odůvodnění rozsudku, pak dle názoru Nejvyššího soudu to dostatečně přesně vystihuje nejen objektivní, ale i subjektivní stránku přečinu krádeže, když z významu tohoto slova je zřejmé, že zahrnuje úmysl obviněného získat věci nikoliv jen na přechodnou dobu. Stejně tak i v případě popisu mechanismu, kterým došlo k poškození vstupních dveří (násilným otevřením) či poškození omítky (vytrháním hmoždinek ze stěn) jde o dostatečně vystižení subjektivní stránky přečinu poškození cizí věci. Nutno přisvědčit dovolateli toliko v tom, že popis skutku pod bodem 2 je nedostatečně konkrétní v části popisující poškození koberečků, když z něj nevyplývá ani samotný charakter tohoto poškození, ani způsob jakým k němu mělo dojít, a v tomto směru není konkrétnější ani samotné odůvodnění rozsudku. Na rozdíl od poškození omítky způsobené vytrháním hmoždinek (z čehož je zřejmé, že nešlo o zásah do omítky srovnatelný s instalací hmoždinek, kdy je omítka narušena jen v nezbytném a potřebném rozsahu, neboť vytržení hmoždinek není obvyklý způsob jejich odstranění a navíc s takovým mechanismem je spojeno i poškození omítek v rozsahu větším než by bylo nezbytné), tak výraz poškození koberečků nevyjadřuje že šlo o destruktivní jednání, jež bylo vedeno úmyslem tyto koberečky zničit, poškodit nebo učinit neupotřebitelnými. Bez bližšího zdůvodnění, jež v rozsudku absentuje, proto nelze bez dalšího učinit závěr o možnosti zahrnutí tohoto poškození koberečků do popisu skutku, když toto jednání samotné nenaplňuje ani objektivní, ani subjektivní stránku zmíněného přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Uvedená vada tedy měla být z podnětu odvolání obviněného zjištěna a napravena již postupem Krajského soudu v Brně v rámci odvolacího řízení. Nejvyšší soud však rovněž konstatuje, že skutek popsaný pod bodem 2 výroku o vině vykazuje znaky skutkové podstaty přečinu poškození věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku i v případě, že by neobsahoval tvrzení týkající se poškození koberečků, když škoda způsobená tímto přečinem by se jen nevýrazně snížila (z částky 21 090,-Kč na 17 090,-Kč). Obviněnému byl navíc ukládán úhrnný trest za celkem tři přečiny, a to v sazbě přečinu podvodu uvedené v ustanovení § 209 odst. 2 tr. zákoníku, která je výrazně přísnější nežli sazba uvedená v ustanovení § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Případné upřesnění skutku pod bodem 2) výroku o vině v části týkající se poškození zařízení bytu (vypuštěním tvrzení o poškození 2 ks koberečků) by proto nemělo výrazný dopad na výrok o vině ani na výrok o trestu. Totéž platí o výroku o náhradě škody, která byla poškozenému K. přiznána ve výši 23 640,-Kč. Lze přisvědčit vyjádření státního zástupce, že uvedený výrok je částečně nepřezkoumatelný, nicméně i přesto je z odůvodnění rozsudku nalézacího soudu zřejmé, že náhrada škody, která byla poškozenému L. K. přiznána, představuje hodnotu odcizených věcí dle odborného vyjádření založeného ve spise, a dále částku za opravu poškozených dveří. Vypuštění poškození koberečků z výroku o vině by proto na výrok o náhradě škody nemělo žádný vliv. Za těchto okolností proto Nejvyšší soud uzavírá, že projednání dovolání obviněného by nemohlo zásadně ovlivnit postavení obviněného, tedy že přezkoumání napadeného rozhodnutí v dovolacím řízení a rozhodnutí o dovolání nemůže vést k takovému výsledku, aby se situace obviněného ve věci podstatně změnila. V této souvislosti nelze rovněž přehlédnout, že pokud navíc dovolatel ani blíže nekonkretizoval nedostatky popisu skutků, o něž své dovolání opřel, a spokojil se toliko s obecným a paušálním poukazem na jejich nedostatečnost, není ani zcela zřejmé, jaké konkrétní vady popisu skutků vytýká a v čem je tento popis skutků dle jeho názoru nedostatečný. Navíc je třeba zmínit i to, že obviněný nečiní sporným samotná skutková zjištění, k nimž jak Městský soud v Brně, tak i Krajský soud v Brně v předmětné věci došly, nýbrž předmětem jeho opakovaně uplatněných námitek je to, že se svým jednáním nedopustil žalovaných trestných činů (jinými slovy, že správně zjištěný skutkový stav nelze podřadit pod skutkové podstaty žalovaných trestných činů, když nenaplňuje jejich všechny znaky a to jak objektivní stránky, tak i stránky subjektivní). V této souvislosti je třeba odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, ze kterého vyplývá, že opakuje-li dovolatel v dovolání v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Nicméně s ohledem na to, že část dovolacích námitek byla shledána důvodnou, ovšem současně je zcela zřejmé, že projednání dovolání by nemohlo zásadně ovlivnit postavení obviněného a otázka, která by měla být z podnětu dovolání řešena, není po právní stránce zásadního významu, odmítl Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. o odmítnutí dovolání rozhodl v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění, odkazuje se v tomto směru na znění § 265i odst. 2 tr. ř.

https://e-justice.europa.eu/content_order_for_payment_procedures-296-el-cs.do?idTaxonomy=296&idCountry=el&plang=cs&member=1&removebanner=true

Řízení pro platební rozkaz - Řecko Existuje možnost vydání platebního rozkazu. Použijí se ustanovení článků 623–634 občanského soudního řádu, tj. nařízení prezidenta č. 503/1985, ve znění pozdějších předpisů. Občanské a obchodní věci: spory, které se řídí soukromým právem, pokud nejsou ze zákona příslušné jiné soudy (článek 1 občanského soudního řádu). Peněžité pohledávky nebo pohledávky z cenných papírů, konkrétně pohledávky z šeků, cizích směnek nebo vlastních směnek, pokud jsou pohledávka a dlužná částka potvrzeny veřejnou nebo soukromou listinou a pokud jsou tyto pohledávky vyjádřeny v eurech nebo v jiné cizí měně (článek 623 občanského soudního řádu). Ne, není stanovena žádná horní hranice hodnoty pohledávky. Řízení o platebním rozkazu je dobrovolné, neboť věřitel může vždy podat běžnou žalobu, na jejímž základě se zahájí deklaratorní řízení ve věci pohledávky věřitele, které vyústí ve vydání rozsudku, na rozdíl od řízení o platebním rozkazu, kdy je vydán platební rozkaz, který není rozsudkem, ale je exekučním titulem (článek 631 občanského soudního řádu). Ne, platební rozkaz nelze vydat (a pokud je vydán, je absolutně neplatný), pokud má být doručen osobě, která žije v zahraničí nebo jejíž bydliště není známo, ledaže by uvedená osoba zákonným způsobem jmenovala v Řecku zástupce ad litem (článek 624 občanského soudního řádu). Místní příslušnost je dána tím, kde je dlužník v době doručování fyzicky (corpore) usazen. Soudce nižšího soudu je věcně příslušný pro peněžité pohledávky až do výše dvaceti tisíc eur (20 000 EUR) a pro všechny ostatní peněžité pohledávky je věcně příslušný soudce soudu prvního stupně. Místní příslušnost, tj. soud příslušný ratione loci, se určí na základě obecných ustanovení o místní příslušnosti, tj. na základě ustanovení článků 22 až 41 občanského soudního řádu. Například na základě těchto ustanovení může být místně příslušným (ratione loci) soud (okresní civilní soud nebo soud prvního stupně) podle místa bydliště dlužníka nebo podle místa vydání dlužního nástroje (např. šeku) nebo podle místa akceptace nebo proplacení cizí směnky. Návrh se podává: A) ústně u soudu nižšího stupně vypracováním příslušné zprávy (čl. 626 odst. 1 ve spojení s čl. 215 odst. 2 občanského soudního řádu) bez vyloučení možnosti podat písemný návrh nebo B) povinně písemně soudci soudu prvního stupně na základě písemné žádosti podané spisovně soudu prvního stupně, která musí uvádět: soud, k němuž se návrh podává (okresní civilní soud nebo soud prvního stupně); druh právního nástroje, konkrétně „návrh na vydání platebního rozkazu“; jméno, příjmení, jméno otce a místo bydliště všech stran: věřitele a dlužníka – a/nebo jejich právních zástupců, a pokud jsou právnickými osobami, jejich obchodní název a zapsané sídlo; právní akt či úkon, a to jasným, vymezeným, souhrnným a čitelným způsobem, v řečtině, a pokud obsahuje dokumenty v cizím jazyce, například faktury v cizím jazyce, musí být poskytnut jejich úřední překlad; datum a podpis strany nebo jejího právního zástupce nebo oprávněného zástupce a, pokud je povinná přítomnost advokáta, podpis tohoto advokáta; adresu, a konkrétně ulici a číslo domu nebo kanceláře nebo obchodu strany, která podává žalobu, jejího právního zástupce a jejího oprávněného zástupce; žádost o vydání platebního rozkazu a pohledávku a přesnou peněžitou částku nebo hodnotu cenných papírů společně s úroky splatnými z požadované platby (čl. 626 odst. 1 a 2 ve spojení s článkem 118 a čl. 119 odst. 1 občanského soudního řádu). Ne, použití standardního formuláře není povinné. Ano, pokud se návrh podává k soudu prvního stupně a týká se pohledávek ve výši překračující dvacet tisíc eur (20 000 EUR) nebo k okresnímu civilnímu soudu pro pohledávky ve výši dvanáct tisíc eur (12 000 EUR) až dvacet tisíc eur (20 000 EUR). Pokud se návrh podává k okresnímu civilnímu soudu a týká se pohledávky až do výše dvanácti tisíc eur (12 000 EUR), může strana jednat před soudem bez zastoupení oprávněným advokátem (článek 94 občanského soudního řádu). Návrh na vydání platebního rozkazu musí uvádět alespoň velmi stručně druh právního aktu/úkonu, z něhož dlužná pohledávka (= dluh) vyplynula, například pohledávky na základě úvěrových smluv nebo kupních smluv, pohledávky z nájemného nebo šeky na cestě. Druh smlouvy nebo právního aktu obecně také zakládá důvody pro platbu a musí být konkrétně uvedena doba, kdy k jejímu vzniku došlo, například doba, kdy měl dlužník požadovanou částku uhradit, ale neučinil tak. Návrh pak musí obsahovat seznam poskytnutých dokumentů, z nichž vyplývá druh a výše pohledávky podle daného návrhu. Existence pohledávky pro platební rozkaz může být prokázána pouze dokumenty, neboť svědci nemohou být v tomto řízení vyslýcháni. Tyto dokumenty musí být předloženy s návrhem a uloženy ve spisovně soudu až do uplynutí lhůty pro vznesení odporu tak, aby strana, proti které platební rozkaz směřuje (dlužník z pohledávky), byla o platebním rozkazu informována. Veškeré dokumenty (soukromé a veřejné), které mají důkazní hodnotu podle článků 432–465 občanského soudního řádu, včetně cenných papírů (např. šeky, cizí směnky), jsou uznávány jako důkaz. Tyto dokumenty musí jednoznačně uvádět postavení a podrobnosti (úplné jméno) věřitele–příjemce, postavení a podrobnosti dlužníka, jakož i důvody a výši pohledávky. Zejména jakýkoli dokument, který není veřejný a který musí podle článku 443 občanského soudního řádu nést vlastnoruční podpis vyhotovitele, aby měl důkazní hodnotu, je považován za soukromý dokument a jakákoli osoba, která přijímá závazky vyplývající z dokumentu, je považována za vyhotovitele. Jakýkoli dokument, který byl vytvořen v řádné podobě veřejným činitelem nebo osobou, která vykonává veřejný úřad, je považován za veřejný dokument (např. notářsky ověřené listiny). Návrh bude odmítnut: A) pokud právní požadavky na vydání platebního rozkazu nejsou splněny, a tedy pokud pohledávka nebo její výše nebo dlužník nebo příjemce nejsou průvodními dokumenty okamžitě a jednoznačně prokázáni nebo B) pokud navrhovatel neposkytne vysvětlení požadované soudcem nebo odmítne splnit doporučení ohledně doplnění nebo opravy návrhu nebo ohledně ověření pravosti podpisů na kterékoli z předložených soukromých listin (články 628 a 627 občanského soudního řádu). Jelikož příslušný soudce může po navrhovateli požadovat další podrobnosti, dokumenty a opravy, pokud navrhovatel požadavky nesplní, návrh se z tohoto důvodu odmítne. Odmítnutí se konstatuje na konci návrhu a stručně se uvede také důvod odmítnutí. To znamená, že příslušný soudce nevydá rozsudek, a proti této poznámce týkající se odmítnutí tedy nelze podat opravný prostředek. Navrhovatel–věřitel může samozřejmě podat běžnou žalobu týkající se jeho pohledávky (viz 1.1.3) nebo podat nový návrh na vydání platebního rozkazu (čl. 628 odst. 3 občanského soudního řádu). Pokud je návrh na vydání platební rozkazu odmítnut, nelze uplatnit právo na odvolání. Pokud je návrh na vydání platebního rozkazu přijat a platební rozkaz je vydán, dlužník, proti němuž je směřován, může proti platebnímu rozkazu podat odpor do patnácti (15) pracovních dní ode dne doručení platebního rozkazu (čl. 632 odst. 1 občanského soudního řádu). Odpor lze podat také před doručením platebního rozkazu. Soudem místně příslušným (ratione loci) nebo věcně příslušným (ratione materia) je okresní civilní soud nebo soud prvního stupně, který platební rozkaz vydal. Odpor se projedná (čl. 632 odst. 2 občanského soudního řádu) v souladu s ustanoveními článků 643, 649 a 650 občanského soudního řádu, které spadají do zvláštních postupů pro dluhové nástroje a spory v oblasti nájmu, ve spojení s ustanoveními o řádných řízeních, která nejsou v rozporu s ustanoveními výše uvedených zvláštních postupů (čl. 591 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu). Odpor, jehož doručení musí být uskutečněno ve výše uvedené lhůtě patnácti (15) pracovních dní, jinak je nepřípustný, musí být doručen buď advokátovi, který podepsal návrh na vydání platebního rozkazu, nebo na adresu osoby, která iniciovala vydání platebního rozkazu, uvedenou v platebním rozkazu, pokud nebyla právním nástrojem oznámena změna adresy (čl. 632 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu). Podání odporu nemá odkladný účinek na vykonatelnost platebního rozkazu, který je přímo vykonatelným exekučním titulem (článek 631 občanského soudního řádu). Soud, který vydal platební rozkaz, však může s využitím postupu pro předběžná opatření podle článku 686 občanského soudního řádu a po podání návrhu stranou, proti které je platební rozkaz směřován, odložit vykonatelnost, se zárukou nebo bez záruky nebo podmíněně, dokud nebude vydáno konečné rozhodnutí ve věci podaného odporu. Podmínky přijetí návrhu na odložení vykonatelnosti platebního rozkazu zahrnují: a) podání odporu v řádné lhůtě a b) spekulace ohledně úspěchu alespoň jednoho z důvodů odporu. Soudní rozhodnutí, kterým se odkládá vykonatelnost, zbavuje platební rozkaz jeho vykonatelné povahy a oslabuje jeho vykonatelných účinků jakožto nástroje. Pokud není odpor podán v řádné lhůtě (do patnácti dní od doručení platebního rozkazu), strana, v jejíž prospěch je platební rozkaz vydán, může rozkaz znovu doručit dlužníkovi, který má druhou možnost podat odpor. Dlužník může podat odpor do deseti pracovních dní od data nového doručení. V tomto případě nebude přiznáno výše uvedené odložení vykonatelnosti (viz bod 1.7). Pokud není doručen odpor ani v této další lhůtě deseti dní, platební rozkaz nabývá právní moci, což znamená, že nejen platební rozkaz, ale také pohledávka jsou zcela právoplatné, na základě historických a právních důvodů uvedených v platebním rozkazu. Pravomocný platební rozkaz (res judicata), proti němuž nebyl podán odpor v řádné lhůtě, může být zrušen pouze za pomoci mimořádného opravného prostředku žádající obnovu řízení ve věci. K obnově řízení může dojít pouze na základě velmi omezených, zejména formálních důvodů (čl. 633 odst. 2 a článek 544 občanského soudního řádu), a v časové lhůtě stanovené v čl. 544 odst. 3 a 4 občanského soudního řádu před soudem, který platební rozkaz vydal. Platební rozkaz je nástrojem, který je vykonatelný od data svého vydání (článek 631 občanského soudního řádu). Nejsou tedy zapotřebí žádné jiné kroky, aby se stal vykonatelným. Pokud tedy není odložena vykonatelnost, zahájí se vykonávací řízení ve stručnosti takto: Na původní platební rozkaz se vyznačí příkaz k vykonatelnosti, konkrétně na začátek textu platebního rozkazu se připojí věta „Ve jménu řeckého lidu“ a na konec se připojí věta „Nařizuje se, aby kterýkoli soudní vykonavatel toto rozhodnutí vykonal atd.“. Vydá se úřední vyhotovení (výkon rozhodnutí) a následně se dlužníkovi doručí příkaz (výzva) k úhradě částky uvedené v platebním rozkazu. Pokud však není platební rozkaz doručen do dvou (2) měsíců od jeho vydání, pozbývá platnosti (článek 630 A občanského soudního řádu). Soudní rozhodnutí o odporu není konečné, ale vztahují se na ně všechna práva na opravný prostředek. Poslední aktualizace: 27/07/2018

http://policka.org/detail/224/mestsky-urad/vyhlasky-mesta/OZV-3_2001,-o-systemu-nakladani-s-komunalnimi-a-stavebnimi-odpady

Úvod Město a úřad Nařízení a vyhlášky města OZV 3/2001, o systému nakládání s komunálními a stavebními odpady OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA města Poličky č. 3/2001 Zastupitelstvo města Poličky vydává dne 15.11. 2001 na základě ustanovení § 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů a v souladu s ustanovením § 84 odst.2 písm. i), § 10 a) a § 12 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů tuto obecně závaznou vyhlášku: Vyhláška stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a systém nakládání se stavebním odpadem (dále jen systém) vznikajícím na území města Poličky. Tato vyhláška je závazná zejména pro fyzické osoby, které mají v obci trvalý pobyt a dále pro fyzické osoby, které mají na území obce ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č.1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Komunální odpad (dále jen KO) - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Původcem odpadu - právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadu považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném. Obec se stane současně vlastníkem těchto odpadů. Nebezpečný odpad – odpad uvedený v seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 zákona č. 185/2001 Sb. Sběrná nádoba je typizovaná nádoba určená k odkládání komunálního odpadu. Stavební odpad – všechny druhy odpadů, vznikající při stavební činnosti osob ( např. beton, cihly, tašky, keramické výrobky, zemina a kamení). Oprávněná osoba – každá osoba, která je oprávněná s nakládáním s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, nebo podle zvláštních předpisů 1). čl. 3 Všeobecné povinnosti Zvláště při předcházení vzniku odpadů a při přednostním využívání odpadů je zejména stanoveno: každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti, každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí, pokud dále není v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech stanoveno jinak, lze s odpady nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady určena, každý má při své činnosti nebo rozsahu své působnosti povinnost v mezích daných zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, zajistit přednostně využití odpadu před jejich odstraněním. Materiálové využití odpadu má přednost před jiným využitím odpadu. čl.4 Nakládání s komunálním odpadem 1. Komunální odpad lze podle této vyhlášky upravovat, využívat nebo odstraňovat pouze v zařízeních k tomu určených. Při této činnosti nesmí být ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a lidské zdraví. a) sběrné nádoby (popelnice, kontejnery, plastové pytle) – slouží k ukládání zbytkového odpadu po vytřídění, tj. smetí, popel, saze, nevratné obaly, kuchyňské odpady, b) kontejnery na tříděný odpad: - barevné označení: zelená – sklo, c) plastové pytle žluté barvy na plast, d) mobilní kontejnery na velkoobjemový odpad, stavební odpad, e) mobilní svoz nebezpečného odpadu (např. znečištěný obalový materiál, olejové filtry, akumulátory, výbojky, zářivky, odpadní oleje, staré nátěrové hmoty, televizory), velkoobjemového odpadu a plastů, f) recyklační dvůr, provozovny sběrných surovin a překladiště komunálního odpadu, jejichž provoz se řídí provozním řádem vydaným provozovatelem, g) prodejny, které zajišťují zpětný odběr použitých výrobků. 3. Komunální odpad se ukládá pouze do sběrných nádob tak, aby je bylo možno řádně uzavřít. 4. S komunálním odpadem, který je uložen ve sběrných nádobách, smí manipulovat pouze její vlastník nebo oprávněná osoba. 5. Při nakládání s komunálním odpadem je zejména zakázáno: b) ukládat do sběrných nádob takový odpad, který má nebo může mít nebezpečné vlastnosti a další odpady jako např. zemina, stavební suť, kamení, cihly, tráva, stromky, c) využívat sběrných nádob k jiným účelům než k ukládání komunálního odpadu, d) ukládat do sběrných nádob, které jsou určeny pro vybrané druhy odpadů (papír, sklo, plasty, aj.) jiné druhy odpadů, e) do plastových pytlů na KO ukládat odpad, který by je mohl poškodit. Plastové pytle s KO nelze umísťovat na stálé stanoviště samostatně, ale pouze v kombinaci se sběrnou nádobou f) odkládat odpady do sběrných nádob cizích osob bez jejich souhlasu g) odkládat do veřejných odpadkových košů odpad z domácnosti nebo provozoven právnických osob a fyzických osob při výkonu podnikatelské činnosti h) spalovat odpady včetně odpadů ze zeleně (např. listí, tráva a bramborová nať). Na otevřeném ohni je dovoleno pouze spalování vyschlé neznečištěné dřevní hmoty. 1. Fyzické osoby jsou povinny ode dne účinnosti této obecně závazné vyhlášky komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstranění dle výše uvedeného systému. 2. Sběrná nádoba se umísťuje na místo, které právně, technicky i organizačně vyhovuje systému nakládání s odpadem. 3. V případě, že sběrná nádoba bude obsahovat některý z odpadů uvedených v článku 4, odst. 5, písmeno b), d), oprávněná osoba nezajistí její vyprázdnění a oznámí tuto skutečnost vlastníkovi. Úhradu poplatku za provoz systému upravuje obecně závazná vyhláška města Poličky vydaná na základě § 10b) a § 15 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění. čl. 7 Nakládání se stavebním odpadem Stavební odpad vzniklý při stavební činnosti fyzických osob bude odkládán do kontejnerů oprávněné osoby. Tímto se nevylučuje možnost zajistit odvoz tohoto odpadu vlastními prostředky, popřípadě jiným způsobem. Materiálové využití stavebního odpadu má přednost před jiným využitím tohoto odpadu. Porušením povinností při nakládání s komunálním odpadem a stavebním odpadem bude postihováno podle obecně závazných právních předpisů 2). čl. 9 Kontrolní činnost Dohled nad dodržováním této obecně závazné vyhlášky provádí MěÚ v Poličce v přenesené působnosti dle § 80 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. čl. 10 Přechodná a závěrečná ustanovení 1. Zrušuje se obecně závazná vyhláška města Poličky č. 9/1997 o komunálním a stavebním odpadu ve znění vyhlášek č. 1/2000, 6/2000 a 1/2001. 2. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1. 2002 Mgr. Vít Češka, starosta Ing. Václav Kysilka, místostarosta Vyhláška byla schválena zastupitelstvem města (obce) : dne 31.10. 2001 Datum vyhlášení (vyvěšení) : dne 16.11. 2001 Datum sejmutí : dne 3.12. 2001 Datum účinnosti : dne 1. 1. 2002 Vyhláška zaslána na OkÚ Svitavy : dne 19.11. 2001 1) např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ovzduší, ve znění pozdějších předpisů 2) např. podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. 16. 11. 2001 (Město Polička)

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B5337858601C806CC12584A5004E0712?openDocument

5 Tdo 1101/2018 Spisová značka: 5 Tdo 1101/2018 ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:5.TDO.1101.2018.1 Heslo: Úmysl Dotčené předpisy: § 15 odst. 1 tr. zákoníku 5 Tdo 1101/2018-38 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 7. 2019 o dovolání, které podal obviněný J. J., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 5. 2018, sp. zn. 10 To 79/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 16 T 105/2017, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. řádu se zrušují usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 5. 2018, sp. zn. 10 To 79/2018, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 16 T 105/2017, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 1. 2018, sp. zn. 10 To 499/2017. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušená rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu se Krajskému soudu v Hradci Králové přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 1. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. 16 T 105/2017, byl obviněný J. J. (dále též jen „obviněný“) podle § 226 písm. c) tr. řádu zproštěn obžaloby pro skutek ve zkratce spočívající v tom, že v pozici představitele subjektu provozujícího podnikatelskou činnost podal řádná daňová tvrzení, v nichž však s cílem vyhnout se plnění správné a úplné daňové povinnosti uplatnil neodpovídající údaje k dani z přidané hodnoty, neboť do evidence pro daňové účely a následně ani do řádných daňových přiznání k dani z přidané hodnoty za jednotlivá zdaňovací období roku 2013 nezahrnul pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie a současně zatajil i tržby v tuzemsku přijaté z následného prodeje tohoto zboží a dále zatajil pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie, čímž vědomě snížil vlastní daňovou povinnost u daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013, a následně vědomě ovlivnil ve svůj prospěch vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, čímž snížil svoji odvodovou povinnost u pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za rok 2013. Za uvedená období tak měl obviněný zkrátit daň z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty, pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v celkové výši nejméně 671 367 Kč. V tom byl spatřován zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ve zkratce „tr. zákoník“), přičemž soud prvního stupně dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obviněný. 2. Proti citovanému rozsudku Okresního soudu v Náchodě podal v neprospěch obviněného státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Náchodě odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 11. 1. 2018, sp. zn. 10 To 499/2017, tak, že z podnětu odvolání státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. řádu zrušil napadený rozsudek a podle § 259 odst. 1 tr. řádu vrátil věc Okresnímu soudu v Náchodě k novému projednání a rozhodnutí. 3. Po vrácení věci byl obviněný rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 16 T 105/2017, uznán vinným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, kterého se dopustil skutkem popsaným ve výroku o vině v citovaném rozsudku. Za tento zločin byl obviněný odsouzen podle § 240 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 roků, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 roků. 4. Proti tomuto rozsudku Okresního soudu v Náchodě podal obviněný odvolání, a to proti výroku o vině i výroku o trestu. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 17. 5. 2018, sp. zn. 10 To 79/2018, tak, že ho podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné. 5. Obviněný J. J. podal proti zmíněnému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a napadl jím rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu. 6. Obviněný založil své dovolání výhradně na jediné námitce spočívající v tom, že podle jeho přesvědčení neměly soudy nižších stupňů k dispozici žádné relevantní důvody pro vyslovení právního závěru o existenci nepřímého úmyslu obviněného jako znaku skutkové podstaty stíhaného zločinu. Obviněný nesouhlasí s konstrukcí odvolacího soudu, který zjištěnou lhostejnost obviněného ztotožnil s pojmem „smíření“, použitým v ustanovení § 15 odst. 2 tr. zákoníku. Podle obviněného neobstojí ani odkaz odvolacího soudu na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci vedené pod sp. zn. 5 Tdo 1003/2013. Soudy nižších stupňů se podle obviněného věnovaly otázce naplnění znaku nepřímého úmyslu nedostatečně, přičemž soud prvního stupně shledal u obviněného existenci nepřímého úmyslu pouze a výlučně na základě respektování právního názoru odvolacího soudu v jeho dřívějším kasačním rozhodnutí. 7. Jak dále obviněný zdůraznil, zejména odvolací soud nesprávně použil ustanovení § 15 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, když bez jakýchkoliv důkazů provedených před soudem dovodil srozumění (smíření) obviněného s následkem trestného činu. Obviněný poukázal na skutečnost, že jeho jednání vykazovalo znaky pouze nedbalosti, takže nemůže být za takové jednání postižen ve smyslu § 13 tr. zákoníku, a to tím spíše, že byl již sankcionován ve správním řízení vedeném proti němu finančním úřadem. 8. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu, stejně jako jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Náchodě a aby byla věc tomuto okresnímu soudu vrácena k novému projednání a rozhodnutí. 9. Nejvyšší státní zástupce se vyjádřil k dovolání obviněného J. J. prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jeho názoru lze souhlasit s obviněným, a to v zásadě z důvodů uvedených v jeho dovolání. Státní zástupce se podrobně vyjádřil k tomu, zda lhostejnost pachatele postačuje k dovození jeho smíření s následkem trestného činu, a tedy k úmyslnému zavinění. Podle judikatury i právní nauky je třeba rozlišovat mezi lhostejností pravou a nepravou, přičemž po vyčerpávající argumentaci a odkazu na mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu je podle státního zástupce zřejmé, že k naplnění nepřímého úmyslu postačuje jen lhostejnost nepravá, nikoliv pravá. Odvolací soud však v posuzované věci nerozlišuje tyto dvě lhostejnosti, a pokud dovodil, že k existenci nepřímého úmyslu u obviněného je dostatečná i pravá lhostejnost, podle státního zástupce je jeho výklad ustanovení § 15 odst. 2 tr. zákoníku nesprávný, neboť pravá lhostejnost pachatele nemůže založit jeho úmyslné zavinění. 10. Podle názoru státního zástupce toto nesprávné právní posouzení převzal i soud prvního stupně a následně ho potvrdil opět odvolací soud. Jestliže tedy bylo jednání obviněného posouzeno jako úmyslný trestný čin, aniž soudy řádně dovodily jeho úmyslné zavinění, je takové právní posouzení skutku nesprávné. Tím byl podle státního zástupce naplněn dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu rozhodnutím soudu prvního stupně a v návaznosti na to i dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu rozhodnutím odvolacího soudu. 11. Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil napadené usnesení odvolacího soudu, jakož i rozsudek soudu prvního stupně, aby současně zrušil i všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušená rozhodnutí a aby podle § 265l odst. 1 tr. řádu přikázal věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. 12. Nejvyšší soud po zjištění, že byly splněny všechny formální a obsahové podmínky 13. Pokud jde o dovolací důvod, obviněný opřel své dovolání o ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Tento dovolací důvod je naplněn, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. 14. Nejvyšší soud podle § 265i odst. 3, 4 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí i jemu předcházející řízení, a to v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání. Obviněný J. J. ve svém dovolání uplatnil námitku nesprávného právního posouzení otázky týkající se naplnění subjektivní stránky v podobě úmyslného zavinění jako zákonného znaku skutkové podstaty zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným. Taková námitka odpovídá dovolacímu důvodu uvedenému v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, byť na něj měl obviněný poukázat prostřednictvím důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu. Po přezkoumání pak dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněného je důvodné, a napadené usnesení odvolacího soudu tedy nemůže obstát. Ze stejného důvodu nemůže obstát ani jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně, učiněný na podkladě usnesení odvolacího soudu ze dne 11. 1. 2018, sp. zn. 10 To 499/2017, vzhledem k tomu, že všechna tato rozhodnutí vycházejí z nesprávného právního posouzení úmyslného zavinění obviněného. 15. K výkladu tohoto dovolacího důvodu Nejvyšší soud obecně připomíná, že je dán tehdy, jestliže skutek, pro který byl obviněný stíhán a odsouzen, vykazuje znaky jiného trestného činu, než jaký v něm spatřovaly soudy nižších stupňů, anebo nenaplňuje znaky žádného trestného činu. Nesprávné právní posouzení skutku může spočívat i v tom, že rozhodná skutková zjištění neposkytují dostatečný podklad k závěru, zda je stíhaný skutek vůbec trestným činem, popřípadě o jaký trestný čin jde. Podobně to platí o jiném nesprávném hmotně právním posouzení, které lze dovodit za situace, pokud byla určitá skutková okolnost posouzena podle jiného ustanovení hmotného práva, než jaké na ni dopadalo. 16. S poukazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu však nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu, či prověřovat zákonnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. řádu. Východiskem pro případné naplnění citovaného dovolacího důvodu jsou zásadně jen skutková zjištění stabilizovaná v pravomocně ukončeném řízení a vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popřípadě i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem trestního práva hmotného, ale i jiných hmotně právních odvětví. c) K trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a k nutnosti úmyslného zavinění 17. Trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb. Citované ustanovení chrání zájem státu na správném vyměření daně, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na úrazové pojištění, pojistného na zdravotní pojištění, poplatku nebo jiné podobné povinné platby a na příjmech z těchto povinných plateb, z nichž je financována činnost státu, krajů a obcí a jiné činnosti vykonávané ve veřejném zájmu, zejména léčebná péče a sociální zabezpečení (blíže viz Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až § 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 2416). 18. Trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby je trestným činem úmyslným, přičemž se nevyžaduje jen přímý úmysl [§ 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku], ale postačí i existence nepřímého úmyslu pachatele [§ 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku]. Úmysl pachatele se musí vztahovat i na to, že daň nebo jiná povinná platba byla zkrácena nebo že byla vylákána výhoda na dani nebo jiné povinné platbě. Na takový úmysl je třeba usuzovat z charakteru a způsobu celého jednání pachatele a z okolností, za nichž k němu došlo, přičemž důležitými projevy jeho úmyslného zavinění mohou být různé formy zásahů do účetnictví, způsob vedení a uchovávání účetních a jiných dokladů, projevy ústní i písemné učiněné ve vztahu ke státním orgánům nebo k obchodním partnerům apod. Ustanovení § 240 odst. 1 tr. zákoníku sice používá právní pojmy, které je třeba vykládat podle příslušných daňových, poplatkových, celních a dalších právních předpisů (tzv. normativní znaky skutkové podstaty), ale nejde o skutkovou podstatu s tzv. blanketní dispozicí, proto je třeba pachateli prokazovat všechny skutkové okolnosti naplňující obsah uvedených právních pojmů a případný omyl pachatele v tomto směru se bude posuzovat jako omyl skutkový. Z toho plyne, že i subjektivní stránku tohoto trestného činu je třeba prokazovat stejně jako každý jiný znak jeho skutkové podstaty (viz Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až § 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 2432 a 2433). 19. Jednání obviněného J. J. podle odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně spočívalo zjednodušeně v tom, že v období roku 2013 ve značném rozsahu zkrátil daň, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, neboť zatajil jednak pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie (z Polska), jednak následné tržby, které nezahrnul do příslušné evidence pro daňové účely a ani do řádných přiznání k dani. Pokud jde o subjektivní stránku posuzovaného trestného činu, soud prvního stupně konstatoval, že se ho obviněný dopustil v nepřímém (eventuálním) úmyslu podle § 15 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku. Tento nepřímý úmysl spatřoval ve smíření obviněného s potencionálním ohrožením zájmu chráněného trestním zákoníkem, a to na základě jeho lhostejnosti (lhostejnosti k následku), spočívající v tom, že se obviněný neseznámil s daňovými přiznáními, která za něj podávala jeho matka, jež mu vedla účetnictví. Podle soudu prvního stupně představuje lhostejnost podobu smíření i s tím, že daňové podklady nemusejí být správné a úplné, a s tím, že příslušnou odvodovou a daňovou povinnost může obviněný splnit neúplně, případně vůbec. Odvolací soud se pak ztotožnil touto argumentací a dále ji rozvinul úvahami o lhostejnosti obviněného jako projevu jeho úmyslného zavinění. 20. Nejvyšší soud však shledal důvodnou námitku obviněného, podle které soudy nižších stupňů nesprávně právně posoudily věc, neboť dovodily u obviněného nepřímý úmysl ve formě smíření s následkem, aniž řádně a bez pochybností dovodily jeho úmyslné zavinění. d) K posuzování lhostejnosti pachatele 21. Na tomto místě považuje Nejvyšší soud za nutné připomenout, že jak právní nauka, tak zejména soudní judikatura rozlišuje dva druhy lhostejnosti, a to lhostejnost pravou a nepravou. Výkladem těchto pojmů a jejich vztahem k nepřímému úmyslu se velmi podrobně zabýval Nejvyšší soud např. ve svém usnesení ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 5 Tdo 1467/2015, v němž mimo jiné uvedl: „Trestní zákoník v § 15 odst. 2 stanovil, že srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně (trestním zákoníku – srov. § 110 tr. zákoníku) může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem. Toto ustanovení není ,kompletní‘ definicí srozumění, ale má podstatný význam pro řešení otázky, zda lhostejný vztah k následku lze považovat již za srozumění s následkem. V právní literatuře se názory na tuto otázku různí, avšak převládají názory, že skutečný vztah lhostejnosti k následku (tzv. pravá lhostejnost) nestačí k naplnění volní složky nepřímého úmyslu.“ Jak je tedy z výše uvedeného patrné, pro dovození nepřímého úmyslu pachatele může jít nanejvýš o lhostejnost nepravou, přičemž lhostejnost pravá není způsobilá odůvodnit nepřímý úmysl. 22. Za nepravou lhostejnost se považuje taková situace, kdy lhostejnost pachatele k tomu, zda následek nastane nebo nenastane, vyjadřuje jeho aktivní kladné stanovisko k oběma možnostem; jde tedy sice o méně intenzivní, ale stále ještě aktivní volní vztah pachatele k relevantnímu trestněprávnímu následku. Naproti tomu u pravé lhostejnosti není ani nejslabší (kladný) volní vztah pachatele ke způsobení takového následku, takže pachatel není srozuměn s následkem daného trestného činu, ale naopak spoléhá, byť bez přiměřených důvodů, že nedojde k porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákoníkem. Proto tzv. pravá lhostejnost z hlediska zavinění spíše odpovídá vědomé nedbalosti podle § 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, i když zcela neodpovídá záporné vůli pachatele, tj. jeho nechtění při této formě nedbalosti (viz Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až § 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 223 a 224). 23. Jak je tudíž zřejmé z výše uvedených teoretických východisek, s ohledem na skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně šlo u obviněného J. J. o tzv. pravou lhostejnost, neboť v jeho jednání chybí aktivní kladný volní vztah k hrozícímu či způsobenému následku (tedy k možnému zkrácení daně, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Z provedeného dokazování totiž jednoznačně vyplynulo (a vycházely z toho i oba soudy nižších stupňů), že se obviněný neseznámil s daňovými přiznáními, která podepisoval, přičemž se spoléhal na řádné vedení účetnictví, které za něj dlouhodobě vedla jeho matka J. J., jež disponovala plnou mocí obviněného k jeho zastupování před příslušnými příjemci plateb a podávala k nim daňová přiznání a činila další podání. To, že se o záležitosti týkající se vedení účetnictví, daňových přiznání a komunikace s úřady starala výhradně matka obviněného, potvrzuje jak její výpověď, tak zejména ničím nezpochybněná skutečnost, že i v průběhu daňové kontroly a při následných krocích komunikovala právě ona se správcem daně a správcem pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Obviněný tedy sice rezignoval na řádný dohled nad vedením účetnictví, protože bezvýhradně věřil své matce, že řádně vede jeho účetnictví a připravuje mu pravdivá daňová přiznání, byť tímto jednáním projevil svou lhostejnost k případnému porušení zákonem stanovených daňových povinností. K trestněprávně významnému následku v podobě možného zkrácení povinných plateb ovšem obviněný neměl žádný aktivní kladný volní vztah, neboť se pouze spoléhal na řádné vedení účetnictví jinou osobou (svou matkou), které jako osobě blízké důvěřoval, i pokud jde o přípravu daňových přiznání a dalších podání, přičemž z minulosti neměl žádnou negativní zkušenost s její činností, takže u obviněného mohlo jít jen o tzv. pravou lhostejnost. Tento závěr navíc podporuje i fakt, že obviněný se dozvěděl o pochybeních v daňových přiznáních až z usnesení o zahájení trestního stíhání, na jehož podkladě okamžitě začal činit nápravná opatření k úhradě dlužných částek a za tím účelem požádal o součinnost účetní poradkyni, a to včetně zpětné kontroly účetnictví za dřívější období. 24. Ani poukaz odvolacího soudu na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 5 Tdo 1003/2013, není v nyní posuzované trestní věci přiléhavý, neboť ve zmíněném případě, jehož se týká citované rozhodnutí, šlo o osobu, která se aktivně podílela na obchodování s emisními povolenkami a která s ohledem na rozsah těchto obchodů, příjmy z nich plynoucí a další okolnosti musela mít konkrétní představu o výši daňových povinností, přičemž zkrácení daní umožnila formálním podepisováním nevyplněných tiskopisů daňových přiznání. V projednávaném případě však nebyl obviněný J. J. takovou osobou, ale sám se staral o činnost provozovanou na základě živnostenského oprávnění, pouze část svých povinností přenesl na svou matku jako osobu blízkou, která měla určitou zkušenost s vedením účetnictví, měl k ní důvěru a spoléhal na výsledky její činnosti. Jde tedy o zcela jinou situaci s odlišným skutkovým základem, přičemž rozdíl mezi těmito případy je tak velký, že u obviněného nelze uplatnit závěry obsažené ve výše uvedeném rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které zcela nedůvodně poukázal odvolací soud v napadeném usnesení. 25. Na podkladě skutkových zjištění, jejichž správnost Nejvyšší soud nemůže bez dalšího zpochybňovat, a shora uvedených teoretických východisek proto nelze přisvědčit závěrům soudů nižších stupňů v tom smyslu, že by jednání obviněného bylo možno posuzovat jako úmyslné, a to byť jen ve formě nepřímého úmyslu. U obviněného lze dovodit tzv. pravou lhostejnost, která však nepostačuje k naplnění nepřímého (eventuálního) úmyslu, a takové jednání je nutné posuzovat pouze jako nedbalostní v souladu s ustanovením § 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Soudy nižších stupňů navíc pochybily, pokud se blíže nezabývaly tím, jaká forma lhostejnosti přichází v úvahu u obviněného. V tomto směru je nesprávný zejména závěr odvolacího soudu, podle něhož k existenci nepřímého (eventuálního) úmyslu pachatele postačuje jakákoli lhostejnost, kterou u obviněného dovodil. 26. Protože trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku je trestným činem úmyslným, jednání obviněného J. J., které lze posoudit nanejvýš jako jednání nedbalostní, nenaplňuje všechny znaky tohoto trestného činu. Nejvyšší soud tedy shledal námitky obviněného důvodnými, neboť rozhodnutí soudů nižších stupňů spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, takže obviněný nemůže být trestně odpovědný za své jednání a jím způsobený následek. Podle § 13 odst. 2 tr. zákoníku se k trestní odpovědnosti za trestný čin vyžaduje úmyslné zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Trestní zákoník ve svém ustanovení § 240 nestanoví možnost zavinění pachatele jen z nedbalosti, ale vyžaduje se úmyslné zavinění. Pokud tedy obviněný jednal pouze z nedbalosti, nelze jej postihnout za takové jednání podle posledně zmíněného ustanovení a bylo nutné zprostit jej podané obžaloby. 27. S ohledem na vše shora uvedené považuje Nejvyšší soud za nadbytečné zabývat se námitkou obviněného týkající se zásady „ne bis in idem“, kterou uplatnil s ohledem na to, že za své jednání byl již postižen v daňovém řízení. Navíc této problematice se velice podrobně věnoval již soud prvního stupně, a to na s. 7 až 10 rozsudku ze dne 6. 2. 2018. 28. Na podkladě shora zmíněných skutečností a úvah Nejvyšší soud shledal dovolání obviněného J. J. důvodným, a proto podle § 265k odst. 1, 2 tr. řádu zrušil jak napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 5. 2018, sp. zn. 10 To 79/2018, tak i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 16 T 105/2017, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 1. 2018, sp. zn. 10 To 499/2017, včetně rozhodnutí na ně obsahově navazujících, pokud zrušením pozbyla svůj podklad. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu pak Nejvyšší soud přikázal věc Krajskému soudu v Hradci Králové, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud nepřikázal takto věc soudu prvního stupně, protože rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. 16 T 105/2017, který po zrušení rozhodnutí na něj navazujících zůstal nedotčen, považuje Nejvyšší soud za správný, pokud jde o posouzení subjektivní stránky stíhaného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. 29. Krajský soud v Hradci Králové tak v uvedeném rozsahu opětovně projedná trestní věc obviněného a odstraní vady vytknuté tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu. Jestliže odvolací soud nezjistí žádné jiné rozhodné skutečnosti, musí vycházet z toho, že skutek, jímž byl obviněný uznán vinným, nevykazuje znaky trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku, a to s ohledem na neexistenci úmyslného zavinění obviněného. Nejvyšší soud dále připomíná, že podle § 265s odst. 1 tr. řádu je soud nižšího stupně vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí. 30. Podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu mohl Nejvyšší soud rozhodnout o dovolání obviněného v neveřejném zasedání, proto tak učinil.

https://www.pravniprostor.cz/clanky/rekodifikace/komentar-k-noz-49-zastoupeni-clenem-domacnosti

Komentář k NOZ: § 49 - Zastoupení členem domácnosti | Právní prostor Rekodifikace | Mgr. Jana Doušová | 02.12.2014 Také v kategorii: Ustanovení § 49 NOZ upravuje poslední ze tří podpůrných opatření při narušení zletilého právně jednat zavedených do našeho právního řádu od 1. 1. 2014. Konkrétně se jedná o zastoupení členem domácnosti v případech, kdy zletilému brání duševní porucha samostatně právně jednat. Předpokladem pro vznik zastoupení musí tedy být přítomnost duševní poruchy, která nedosahuje stupně pro omezení svéprávnosti, neexistence jiného zástupce či opatrovníka a ochota některého z členů domácnosti se zastoupení ujmout. Za člena domácnosti zákon považuje potomka, předka, sourozence, manžela nebo partnera osoby zastoupené a dále i osoby, které se zastoupeným žili ve společné domácnosti před vznikem zastoupení alespoň po dobu 3 let. Zákon u první skupiny osob nestanovuje explicitně podmínku vedené společné domácnosti, což odpovídá životním situacím, kdy například děti a jejich rodiče již nežijí v jedné domácnosti. Aby zastoupení mohlo vzniknout, je nutné schválení soudu, který musí zjistit názor zastoupeného. Jednotlivé povinnosti zástupce stanovuje § 51 zákona. Mezi ně patří chránit zájmy zastoupeného a naplňovat práva a přání zastoupeného tak, aby například i způsob vedení života zastoupeného odpovídal jeho představám a přáním. § 15 a násl., § 46 a násl., § 55 a násl. NOZ §1453 a násl., § 3032, 3033, 3034 NOZ § 2, 31 a 33 ZŘS

http://kraken.slv.cz/29Odo886/2002

29 Odo 886/2002 Dotčené předpisy: § 675 předpisu č. 513/1991Sb. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Vosečka v právní věci žalobce R. G., zastoupeného, advokátem, proti žalované D., spol. s r.o., zastoupené, advokátkou, o plnění povinnosti vůči tichému společníkovi, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 12 Cm 51/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. srpna 2001, č.j. 3 Cmo 448/99-113, takto. II. Žalobce je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.175,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce. Vrchní soud v Praze shora označeným rozsudkem změnil rozsudek ze dne 13. července 1999, č.j. 12 Cm 51/99-74, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích uložil žalované povinnost vydat žalobci proti podpisu vždy na poslední tři pracovní dny kalendářního čtvrtletí obchodní doklady, účetní záznamy, včetně účetních závěrek žalované v rozsahu odůvodňujícím správnost údajů roční účetní závěrky, a to i zpětně počínaje dnem 1. ledna 1996 a rozhodl o nákladech řízení, tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl. Odvolací soud rovněž rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně, který po provedeném řízení a dokazování dospěl k závěru, že vklad žalobce jako tichého společníka byl ve smlouvě o tichém společenství uzavřené mezi žalobcem a žalovanou vymezen ve smyslu ustanovení § 674 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ) dostatečně určitě a že žalobce svou povinnost vložit vklad podle této smlouvy splnil, a proto má právo, aby mu žalovaná umožňovala nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se žalované a aby mu byl vydán stejnopis roční účetní závěrky, jak ostatně činila žalovaná do okamžiku neshod o finančních záležitostech se žalobcem, dospěl k některým jiným skutkovým zjištěním, jakož i k jinému právnímu posouzení věci. Podle ustanovení § 675 obch. zák. má tichý společník právo nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání, na němž se účastní, a je oprávněn požadovat stejnopis účetní závěrky. Tomuto právu nahlížet je podle odvolacího soudu nutno rozumět tak, že jde o možnost prohlédnout si doklady v prostorách, ve kterých se účetnictví podnikatele vede za přítomnosti jeho pracovníků nebo toho, kdo pro něho vede účetnictví, a pokud jde o závěrku, má tichý společník právo požadovat stejnopis roční účetní závěrky. Protože žalobcem formulovaný petit, který zní na povinnost vydat účetní doklady a účetní závěrky (tedy originální doklady), přesahuje povinnost stanovenou zákonem a smlouva o tichém společenství uzavřená mezi žalobcem a žalovanou povinnost přesahující povinnost podle zákonné úpravy nestanovila a není pro to ani jiný právem uznaný důvod, již z tohoto důvodu nelze podle odvolacího soudu žalobě vyhovět. Odvolací soud dále na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že splnění povinnosti vkladu tichého společníka podle smlouvy o tichém společenství, který musí být od počátku veden v účetnictví podnikatele, prokázáno nebylo. Podle ustanovení § 674 odst. 1 obch. zák. může být předmětem vkladu tichého společníka určitá peněžní částka, určitá věc, právo nebo jiná majetková hodnota využitelná při podnikání. Podle odvolacího soudu může být tedy předmětem vkladu určitý nehmotný statek průmyslového vlastnictví, tedy i tzv. know-how. Za takový nehmotný statek, který může tvořit předmět vkladu, lze pokládat různé specifické výrobně technické, organizační, obchodní a jiné poznatky, z nichž vyplývá předpoklad možnosti dosažení hospodářské výhody při podnikání a které nejsou obecně známé a představují určitou hodnotu, když tento vklad musí být od jeho vložení veden jako hodnota v účetnictví podnikatele. Za takový vklad však nelze uznat obchodní kontakty na třetího podnikatele ani všeobecné zkušenosti z podnikání v daném oboru. A vzhledem k tomu, že předání něčeho jiného jako vkladu tichého společníka prokázáno nebylo, odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně přisvědčil tvrzení žalované, že závazek žalobce vložit vklad podle smlouvy o tichém společenství splněn nebyl, a proto je odstoupení žalované od této smlouvy z tohoto důvodu platné a účinné. Vzhledem k tomu, že žalovaná odstoupila od předmětné smlouvy až po delší době prodlení žalobce se splněním povinnosti vložit vklad, měla být žalovanou poskytnuta žalobci přiměřená dodatečná lhůta ke splnění jeho závazku. I když žalovaná tuto dodatečnou lhůtu žalobci k plnění neposkytla, není její odstoupení od smlouvy neplatné, jen účinky odstoupení nastaly podle ustanovení § 350 odst. 1 obch. zák. až po marném uplynutí přiměřené dodatečné lhůty, která měla být poskytnuta. Odvolací soud tak zaujal jiný právní názor než soud prvního stupně, podle nějž žalovaná odstoupením od smlouvy učiněným přibližně až rok a půl poté, kdy se o porušení povinnosti žalobce předat vklad tichého společníka dověděla, jednak promarnila lhůtu bez zbytečného odkladu k případnému odstoupení od smlouvy a jednak tím nepřímo dala najevo, že know how bylo vzdor jejímu tvrzení vloženo, což se potvrdilo i v průběhu řízení u soudu prvního stupně, kdy se prokázalo, že důvodem odstoupení žalované od smlouvy nebylo nevložení know how, nýbrž finanční neshody mezi žalobcem a žalovanou. S ohledem na platné odstoupení od smlouvy tak odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaná nebyla povinna žalobci dát účetní doklady a závěrky ani k nahlédnutí. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o skutečnost, že rozsudkem odvolacího soudu bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Dovolatel namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování a dále pak z důvodu, že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle jeho názoru vzal odvolací soud v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů či přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení najevo, když naopak pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány a za řízení vyšly najevo. Poukazuje na to, že odvolací soud nesprávně vyložil jím aplikovaný právní předpis obchodní zákoník, když shledal, že žalobní petit přesahuje povinnost stanovenou zákonem. Dovolatel vytýká odvolacímu soudu, že jeho zjištění o tom, že by měly být žalobcem odnášeny doklady mimo prostory žalované, nemá oporu v provedeném dokazování. Totéž vytýká i jeho dalšímu zjištění, že splnění vkladu tichého společníka nebylo prokázáno. Trvá na tom, že know-how jako vklad žalobce bylo ve smlouvě o tichém společenství dostatečně specifikováno a bylo způsobilé být vkladem, vklad byl žalované předán, ta ho i převzala a potvrdila, přičemž předání vkladu bylo dovozeno před soudem prvního stupně i z výpovědí svědků. Nesouhlasí tak s posouzením otázky vkladu tak, jak učinil odvolací soud, který podle jeho názoru nepřípustným způsobem možný rozsah vkladu zúžil. Jako důkaz k otázce výkladu termínu know-how předložil dovolatel dovolacímu soudu výklad tohoto pojmu z anglického jazyka učiněný Ing. L. S., tlumočníkem jmenovaným soudem, z něhož je evidentní možnost jeho výkladu ve velice širokém rozpětí, ze kterého je třeba vycházet právě při posuzování vkladu žalobce. Vzhledem k tomu, že žalobce jakožto tichý společník sjednaný vklad předal, není možné uznat následné odstoupení od smlouvy o tichém společenství žalovanou jako platné. Námitku žalované o nezaúčtování vkladu tichého společníka do účetnictví žalované označil za účelovou, přičemž nesplnění této povinnosti žalovanou nemůže jít podle jeho názoru k tíži žalobce, jak nesprávně dovodil odvolací soud, když navíc účetní žalované jako svědkyně vypověděla, že vklad jí nebyl do účetnictví žalované zaúčtován, neboť o existenci smlouvy o tichém společenství nevěděla. Dále poukazuje na to, že mu žalovaná umožňovala po dobu asi jeden a půl roku do jejich účetních dokladů nahlížet a na pravomocný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. března 1996, č.j. 13 Cm 23/95, který platnost a účinnost smlouvy o tichém společenství ze dne 30. června 1994 uznal a potvrdil naplnění podmínky předání vkladu žalobcem žalované, když i na základě uvedeného rozsudku žalovaná vůči žalobci své povinnosti plnila. Protože v rámci řízení před soudy obou stupňů žalobce podrobně a prokazatelně oprávněnost svých nároků doložil, navrhuje dovolacímu soudu, aby napadené rozhodnutí odvolacího soudu jako nesprávné zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že podle jejího názoru vychází rozhodnutí odvolacího soudu ze skutkového zjištění, které má oporu v provedeném dokazování a plně odpovídá obsahu spisu, přičemž i po právní stránce byla věc odvolacím soudem posouzena správně. Z provedeného dokazování podle jejího mínění jednoznačně vyplynulo, že jednak žalobcem tvrzený předmět vkladu nebyl způsobilý předmětem vkladu být a jednak vklad jako takový předán nebyl, takže závěr odvolacího soudu o tom, že žalovaná od smlouvy o tichém společenství odstoupila po právu, je správný. Zcela se s odvolacím soudem ztotožňuje i jeho posouzení žalobního petitu, který označil za přesahující povinnost stanovenou zákonem. V souvislosti s tvrzením žalobce o postupném předávání vkladu poukazuje na zákonnou povinnost tichého společníka předat předmět vkladu podnikateli bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy o tichém společenství, není-li v ní sjednána lhůta, do níž má být vklad předán, což v předmětné smlouvě ujednáno nebylo. K žalobcově argumentaci v závěru jeho dovolání ve prospěch správnosti žalobou uplatněného petitu směřujícího k vydání dokladů, ve které se odvolává na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. Cm 23/95, pak žalovaná uvádí, že tento rozsudek ukládá žalované pouze povinnost umožnit žalobci do příslušných dokladů nahlížet, nikoliv tyto doklady žalobci vydat, takže citovaným rozsudkem rozsah zákonné povinnosti na rozdíl od sporného petitu překročen není. V závěru svého vyjádření proto žalovaná navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání žalobce zamítl. Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 dále též jen o. s. ř. ). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I. části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu, jak sám výslovně zmínil v důvodech rozsudku. Dovolání je přípustné podle § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, není však důvodné. Dovolacímu přezkumu ve smyslu § 242 odst. 3, věty prvé o. s. ř. Nejvyšší soud nejprve podrobil otázku, zda žalobou uplatněné právo tichého společníka domáhat se na podnikateli vydání obchodních a účetních dokladů proti podpisu na určitou dobu vyplývá z právního předpisu nebo ze smlouvy o tichém společenství, neboť její řešení je podle dovolatele v rozhodnutí odvolacího soudu založeno na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod uvedený v § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř.]. O nesprávné právní posouzení věci či nesprávné právní otázky ve smyslu § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. se jedná v případě, že odvolací soud na zjištěný skutkový stav použije nesprávný právní předpis nebo správně použitý právní předpis nesprávně vyloží, případně nesprávně aplikuje. Podle § 675 obch. zák. je tichý společník oprávněn nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání, na němž se účastní, a je oprávněn požadovat stejnopis roční závěrky. S ohledem na dispozitivní povahu tohoto ustanovení (srov. § 263 obch. zák.) si strany ve smlouvě o tichém společenství mohly sjednat odchylnou úpravu, což však, jak již konstatoval odvolací soud, neučinili. Oprávněnost žalobního nároku v otázce shora vymezené bylo proto třeba poměřovat pouze ustanovením § 675 obch. zák. I když tichý společník není oprávněn se přímo účastnit podnikání podnikatele (a tudíž nemá právo rozhodovat o obchodních záležitostech podnikatele ani jeho jménem jednat navenek), má podnikání podnikatele vliv na zisk či ztrátu tichého společníka. Proto mu obchodní zákoník v § 675 zaručuje jistou míru informovanosti a kontroly podnikatelské činnosti podnikatele tím, že ho opravňuje nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání a požadovat stejnopis roční závěrky. Těmto oprávněním tichého společníka pak odpovídají povinnosti podnikatele umožnit mu nahlížení do těchto dokladů a poskytnout mu stejnopis účetní závěrky. I když lze předpokládat, že nahlížení tichého společníka do dokladů podnikatele bude uskutečňováno obvykle v příslušných prostorách podnikatele, zákon tato oprávnění (a odpovídající povinnosti) pouze na ně neváže, jak nesprávně vyložil odvolací soud. Naopak ustanovení § 675 obch. zák. nevylučuje, aby k nahlížení do dokladů došlo v jakémkoli jiném vhodném místě. Nicméně, i přes tuto (pro rozhodnutí o věci nepodstatnou) odlišnost se Nejvyšší soud ztotožňuje se závěrem odvolacího soudu o tom, že právo žalobce jako tichého společníka, uplatněné žalobou, přesahuje odpovídající povinnost žalované jako podnikatelky vyplývající z § 675 obch. zák. Povinnost umožnit nahlížení do dokladů ve smyslu tohoto ustanovení nejen pojmově a obsahově, ale též z hlediska účelu tohoto ustanovení (umožnit tichému společníku určitou míru vědomosti o výsledcích podnikání z dokladů, které zůstávají i nadále v dispozici podnikatele) vylučuje možnost jejího výkladu jako povinnosti tyto doklady vydat na určitou dobu tichému společníku. I když též tímto způsobem (pokud by se pro něj dobrovolně rozhodl) by podnikatel splnil svoji povinnost vyplývající z § 675 obch. zák., nelze povinnost podnikatele vydat tichému společníku obchodní a účetní doklady z ustanovení § 675 obch. zák. dovodit a tedy i zavázat podnikatele k jejímu splnění. Proto závěr odvolacího soudu o tom, že již z tohoto důvodu nelze žalobě na splnění povinnosti vydat obchodní a účetní doklady a závěrky vyhovět, neboť smlouva o tichém společenství takovou povinnost nestanoví a není pro to ani jiný právem uznaný důvod, je správný. Je-li žaloba na plnění nedůvodná již proto, že vymáhaná povinnost plnit co do uplatněného obsahu nevyplývá ani ze smlouvy, ani z právního předpisu, a ani zde není jiný důvod uznaný právem pro plnění takové povinnosti, pak zamítnutí žaloby odůvodňuje již tento závěr a je proto nadbytečné provádět skutková zjištění a právní posouzení týkající se dalších podmínek vzniku a trvání žalobou uplatněného nároku (shodně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. února 1998, sp. zn. 23 Cdo 280/98, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, sešit č. 12, ročník 98 pod číslem 86). To, zda jsou či nejsou v takovém případě naplněny další znaky skutkové podstaty aplikované právní normy, totiž nemůže na zamítavém výroku soudu nic změnit a je proto pro rozhodnutí soudu o žalobním nároku nerozhodná. Tak je tomu i v této věci v otázkách předání vkladu a odstoupení od smlouvy, neboť jakýkoli výsledek jejich skutkových a právních posouzení nemůže nic změnit na závěru o nedostatku (neexistenci) povinnosti žalované vydat předmětné doklady žalobci. Z téhož důvodu se Nejvyšší soud nezabýval dalšími námitkami žalobce uplatněnými v dovolání, které, i kdyby byly důvodné, by správnost zamítavého výroku a rozsudku odvolacího soudu nemohly zvrátit. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 142 odst. 1, § 243b odst. 4 a § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady dovolacího řízení vzniklé plně úspěšné žalované sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce Kč 3.100,- podle § 8, § 10 odst. 3, § 18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a z paušální částky Kč 75,- za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

https://rejstriky.finance.cz/firma-spolecenstvi-vlastniku-k-cervenemu-vrchu-736-27242404

Společenství vlastníků K Červenému vrchu 736 Praha IČO 27242404 kontakty (18.01.2019) | Finance.cz Společenství vlastníků K Červenému vrchu 736 Praha IČO: 27242404 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Společenství vlastníků K Červenému vrchu 736, která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 27242404. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma Společenství vlastníků K Červenému vrchu 736 má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem Společenství vlastníků K Červenému vrchu 736 se sídlem v obci Praha byla založena v roce 2005. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 5 osob. Základní údaje o Společenství vlastníků K Červenému vrchu 736 IČO: 27242404 Městský soud v Praze 26.5.2005 Den vzniku: 29.11.2004 26.5.2005 Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků K Červenému vrchu 736 Kontakty na Společenství vlastníků K Červenému vrchu 736 IČO: 27242404 K Červenému vrchu 736/33 , Praha 160 00 26.5.2005 Obory činností Společenství vlastníků K Červenému vrchu 736 IČO: 27242404 správa, provoz a opravy společných částí domu vymezených způsobem stanoveným v zákoně a zabezpečování dalších činností spojených s provozem domu 26.5.2005 Vedení firmy Společenství vlastníků K Červenému vrchu 736 IČO: 27242404 Za výbor jedná navenek předseda výboru. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda výboru. Jde-li o písemný právní úkon, který činí výboru, musí být podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Podepisuje -li předseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován za podpis dalšího člena výboru. 26.5.2005 Eva Ječná 25.6.2011 Radko Müller 25.6.2011 Ing. Jiří Smutný 26.5.2005 - 25.6.2011 od 26.5.2005 do 23.3.2011 Jaroslav Vyštejn 26.5.2005 - 25.6.2011 PhDr. Jaromír Homolka 26.5.2005 - 25.6.2011 Ing. Jiří Smutný 25.6.2011 - 9.7.2016 Ing. Jiří Smutný 9.7.2016 - 17.7.2017 od 23.3.2011 do 5.7.2017 Sbírka Listin Společenství vlastníků K Červenému vrchu 736 IČO: 27242404 S 5760/SL 6 ostatní -zapis ze shr. SV Městský soud v Praze 23.3.2011 27.6.2011 4 S 5760/SL 5 ostatní - záp.ze sch.výb.SV Městský soud v Praze 23.3.2011 27.6.2011 1 S 5760/SL 4 podpisové vzory 3x Městský soud v Praze 9.5.2011 27.6.2011 3 S 5760/SL 3 notářský zápis, stanovy společnosti NZ 154/2005 Městský soud v Praze 2.3.2005 1.6.2005 0 S 5760/SL 2 ostatní záp. ze sch. výboru SVJ Městský soud v Praze 3.3.2005 1.6.2005 0 S 5760/SL 1 podpisové vzory ,ČP Městský soud v Praze 4.4.2005 1.6.2005 0 Hodnocení Společenství vlastníků K Červenému vrchu 736 Výpis dat pro firmu Společenství vlastníků K Červenému vrchu 736 obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Společenství vlastníků K Červenému vrchu 736, 27242404 na obchodním rejstříku Společenství vlastníků K Červenému vrchu 736 - 27242404 - Praha , K Červenému vrchu 736/33 Společenství vlastníků jednotek K Červenému vrchu 737 - 75152878 - Praha , K Červenému vrchu 737/35 Společenství vlastníků K Červenému vrchu 739 - 27363767 - Praha 6 - Vokovice , K Červenému vrchu 739 Společenství vlastníků K Červenému vrchu 738 - 27124240 - Praha , K Červenému vrchu 738/37 Společenství vlastníků K Červenému vrchu 678/1, Praha 6 - 26781409 - Praha , K Červenému vrchu 678/1 Společenství vlastníků Ve Vrchu 292/4 - 02660202 - Praha , Ve vrchu 292/4 Společenství vlastníků jednotek Na Tabulovém vrchu 1280/1,3, Olomouc - 27857859 - Olomouc - Nová Ulice , Na Tabulovém vrchu 1280 Společenství vlastníků jednotek Na Tabulovém vrchu 1282/9,11, Olomouc - 27849651 - Olomouc - Nová Ulice , Na Tabulovém vrchu 1282

http://www.sagit.cz/info/sb04666

VYHLÁŠKA ze dne 15. prosince 2004, kterou se mění vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění vyhlášky č. 412/2004 Sb. - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Předpis č. 666/2004 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2004, částka 227, ze dne 23. 12. 2004 kterou se mění vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění vyhlášky č. 412/2004 Sb. Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb. a zákona č. 118/2004 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 3 odst. 2 zákona: Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění vyhlášky č. 412/2004 Sb., se mění takto: "(4) Dopravně významná využívaná vodní cesta uvedená v § 3 odst. 4 písm. c) zákona v úseku od říčního km 207,0 po soutok s vodním tokem Dyje je vodní cestou 0. třídy.". 2. V § 5 odst. 1 písm. a) bodě 1 se za slova "v řece" vkládají slova "pro klasifikační tř. 0. ...... .... 10 m,". 3. V § 5 odst. 1 písm. a) bodě 2 se za slova "v průplavu" vkládají slova "pro klasifikační tř. 0. .......... ........ 6 m,". 4. V § 5 odst. 1 písm. b) se za slova "upravovaných vodních cest tato hodnota činí" vkládají slova "1,20 + 0,30 m pro klasifikační tř. 0.,". 5. V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 2 se za slova "v průplavu" vkládají slova "nejméně 0,30 m pro klasifikační tř. 0.,". 6. V § 6 odst. 1 písm. a) se za slova "nejmenší šířka" vkládají slova "pro tř. 0. ......................... 5,30 m,". 7. V § 6 odst. 1 písm. b) se za slova "nejmenší délka" vkládají slova "pro tř. 0. ..................... 38,40 m,". 8. V § 6 odst. 1 písm. c) se za slova "nejmenší hloubka nad záporníkem" vkládají slova "pro tř. 0. ... ............ 1,50 m,". 9. V příloze 1 se dosavadní tabulka označuje jako 1A a doplňuje se tabulka 1B, která zní: "1B Klasifikace vnitrozemských vodních cest určených pro provozování osobní vodní dopravy Druh cesty Třída cesty Charakteristika plavidla délka šířka ponor Místního významu 0 20 5 1,20

http://kraken.slv.cz/26Cdo1946/2014

26 Cdo 1946/2014 Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 13 předpisu č. 42/1992Sb. 26 Cdo 1946/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně České republiky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových , se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42, IČO: 69797111, adresa pro doručování: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, územní pracoviště Brno, Příkop 11, Brno, jako právního nástupce původního žalobce V. P., zemřelého 2. března 2010, proti žalovanému Zemědělskému družstvu se sídlem v Moutnicích, družstvu , se sídlem v Moutnicích 200, IČO: 00133361, zastoupenému JUDr. Antonínem Mimochodkem, advokátem se sídlem v Brně Veveří, Pekárenská 330/12, o zaplacení částky 101.066,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 14 C 571/98, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. prosince 2013, č. j. 16 Co 255/2008-228, takto: Původní žalobce Václav Přerovský (dále jen původní žalobce ) se po žalovaném domáhal mimo jiné rovněž zaplacení částky 101.066,- Kč s příslušenstvím (v podobě úroku z prodlení) z titulu pohledávky na vypořádání majetkového podílu z transformace žalovaného (§ 13 odst. 3 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů dále jen transformační zákon ), jenž původně náležel jeho manželce A. P., zemřelé 12. října 1992, a který po ní nabyl děděním ke dni její smrti (dále též jen majetkový podíl původně A. P. ). Okresní soud Brno-venkov (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 1. února 2008, č. j. 14 C 571/98-135, uložil žalovanému povinnost zaplatit původnímu žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 101.066,- Kč (tj. částku odpovídající majetkovému podílu původně A. P.) s tam uvedeným úrokem z prodlení (výrok I.), zamítl žalobu ohledně tam uvedeného úroku z prodlení (výrok II.), zastavil řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby ohledně zaplacení (další) částky 147.204,- Kč (výrok III.), uložil žalovanému povinnost k zaplacení tam uvedeného soudního poplatku (výrok IV.) a rozhodl o nákladech řízení státu (výrok V.). Proti výrokům I. a IV. citovaného rozsudku podal žalovaný dne 25. března 2008 odvolání. Jelikož po podání odvolání původní žalobce dne 2. března 2010 zemřel, Krajský soud v Brně jako soud odvolací nejprve usnesením ze dne 3. října 2013, č. j. 16 Co 255/2008-213, rozhodl, že na straně žalobce bude v řízení pokračováno s Českou republikou Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, jíž připadlo dědictví po původním žalobci jako odúmrť (§ 462 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v době smrti původního žalobce dále jen obč. zák. ). Poté rozsudkem ze dne 18. prosince 2013, č. j. 16 Co 255/2008-228, změnil citovaný rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a IV. tak, že zamítl žalobu ohledně zaplacení částky 101.066,- Kč (tj. ohledně majetkového podílu původně A. P.) s tam uvedeným úrokem z prodlení a rozhodl, že povinnost k zaplacení tam uvedeného soudního poplatku se žalovanému neukládá; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů. Na zjištěném skutkovém základě především dovodil, že původní žalobce (člen žalovaného družstva před transformací) nabyl děděním po své manželce A. P. její majetkový podíl z transformace ke dni její smrti (předcházející dokončení procesu transformace družstva), avšak tento majetkový podíl mu nemůže být vypořádán postupem podle § 13 odst. 3 transformačního zákona, neboť se stal členem žalovaného družstva i po jeho transformaci. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti citovanému rozsudku odvolacího soudu projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 2 ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb. dále jen o. s. ř. ). Dovolatelce lze přisvědčit v tom, že rozhodovací praxe soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze 7. června 2007, sp. zn. 26 Cdo 1433/2006, a z 19. října 2010, sp. zn. 26 Cdo 4614/2009, tj. rozhodnutí, na která dovolatelka odkázala v dovolání) je ustálena v názoru, že majetkový podíl oprávněné osoby z transformace, který podléhá vypořádání způsobem uvedeným v § 13 odst. 2 nebo odst. 3 transformačního zákona, je majetkovým právem, jež se řídí režimem pohledávek v občanském zákoníku, nestanoví-li transformační zákon jinak, a vztahuje se na něj ustanovení § 460 obč. zák. Z citovaného ustanovení vyplývalo, že dědic vstupuje do právního postavení zůstavitele (nabývá jeho práva a povinnosti) ke dni jeho smrti (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. února 2012, sp. zn. 29 Cdo 2145/2010). Nejvyšší soud České republiky již v rozsudku ze dne 20. dubna 1999, sp. zn. 29 Cdo 2166/99, uveřejněném pod č. 114 v sešitě č. 11 z roku 1999 časopisu Soudní judikatura, rovněž dovodil, že oprávněné osoby měly možnost výběru, zda se stanou či nestanou členy transformovaného družstva. Každá z oprávněných osob tudíž mohla zcela svobodně zvolit, který ze zákonem upravených režimů naložení s majetkovým podílem z transformace využije. Jakmile však zvolila některý z nich, nesla i rizika s touto volbou spojená. V návaznosti na to pak v rozsudku ze dne 6. května 2004, sp. zn. 29 Odo 922/2003, uvedl, že vyjádřil-li člen družstva jasně v průběhu transformace vůli nestát se členem transformovaného družstva, členem tohoto družstva se nestal. V již citovaném rozsudku ze dne 20. dubna 1999, sp. zn. 29 Cdo 2166/99, Nejvyšší soud zaujal rovněž právní názor, že osoba, která se stala účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu, nemá nárok na vydání majetkového podílu z transformace. Opakovaně také vyložil (srov. např. rozsudky z 25. února 2004, sp. zn. 29 Odo 891/2003, uveřejněný pod č. 74/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a pod č. 54 v sešitě č. 3 z roku 2004 časopisu Soudní judikatura, a z 1. prosince 2004, sp. zn. 29 Odo 189/2004, uveřejněný pod č. 22 v sešitě č. 2 z roku 2005 časopisu Soudní judikatura), že došlo-li k transformaci družstva, stanovy družstva určily, zda a v jakém rozsahu se stal majetkový podíl člena družstva základním nebo dalším členským vkladem anebo další majetkovou účastí a že případný nárok takové osoby na vydání majetkového podílu (nikoli však podle transformačního zákona) pak mohl vzniknout (při absenci jiné dohody) nejdříve okamžikem ukončení jejího členství v transformovaném družstvu (viz např. i rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne 21. ledna 1998, sp. zn. I. ÚS 107/97, a ze dne 28. února 2002, sp. zn. III. ÚS 161/2001). Jinak řečeno, stal-li člen družstva, který je oprávněnou osobou ve smyslu § 13 transformačního zákona, členem transformovaného družstva, řídí se nadále jeho vztah k družstvu obchodním zákoníkem, a skončí-li jeho členství, řídí se jeho vypořádání ustanoveními § 233 a § 234 obchodního zákoníku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2001, sp. zn. 29 Odo 209/2001, uveřejněný pod č. 58 v sešitě č. 3 z roku 2002 časopisu Soudní judikatura). V projednávaném případě nebylo ani tvrzeno (natož prokázáno), že by v průběhu transformace družstva do svého úmrtí A. P. projevila vůli nestát se členkou budoucího transformovaného družstva. Právní režim vypořádání jejího majetkového podílu z transformace se tak odvíjel od toho, zda se stal či nestal členem transformovaného družstva původní žalobce, jemuž zmíněný majetkový podíl připadl v rámci dědictví po ní ke dni její smrti (který předcházel dokončení procesu transformace družstva). Jestliže tedy odvolací soud dovodil, že majetkový podíl z transformace, který původní žalobce nabyl děděním po zemřelé A. P. ke dni její smrti (§ 460 obč. zák.), by mu nemohl být vypořádán postupem podle § 13 odst. 3 transformačního zákona proto, že podle zjištěného skutkového stavu se stal členem žalovaného družstva i po jeho transformaci, neodchýlil se od výše uvedené judikatury; jeho rozhodnutí je v tomto směru naopak výrazem standardní soudní praxe. Z uvedeného vyplývá, že nastolenou právní otázku (týkající se režimu zděděného majetkového podílu oprávněné osoby z transformace zemřelé před dokončením transformace družstva) vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, od níž není důvod se odchýlit. Za této situace není dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř., a proto je dovolací soud podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl se souhlasem všech členů senátu (§ 243c odst. 2 o. s. ř.) pro nepřípustnost.

https://rejstriky.finance.cz/firma-spolecenstvi-vlastniku-bytu-v-dome-severni-1145-1146-chotebor-25983652

Společenství vlastníků bytů v domě Severní 1145, 1146 Chotěboř Chotěboř IČO 25983652 kontakty (29.01.2020) | Finance.cz Společenství vlastníků bytů v domě Severní 1145, 1146 Chotěboř Chotěboř IČO: 25983652 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Společenství vlastníků bytů v domě Severní 1145, 1146 Chotěboř, která sídlí v obci Chotěboř a bylo jí přiděleno IČO 25983652. Firma s názvem Společenství vlastníků bytů v domě Severní 1145, 1146 Chotěboř se sídlem v obci Chotěboř byla založena v roce 2000. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Základní údaje o Společenství vlastníků bytů v domě Severní 1145, 1146 Chotěboř IČO: 25983652 25983652 Společenství vlastníků bytů v domě Severní 1145, 1146 Chotěboř Ostatní skutečnosti: Den vzniku společenství: 1.7.2000 Orgány společenství: pověřený vlastník shromáždění vlastníků jednotek v domě 4.3.2003 - 22.3.2016 Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků bytů v domě Severní 1145, 1146 Chotěboř Kontakty na Společenství vlastníků bytů v domě Severní 1145, 1146 Chotěboř IČO: 25983652 Severní 1146 , Chotěboř 583 01 22.3.2016 Severní 1146 , Chotěboř 583 01 4.3.2003 - 22.3.2016 Obory činností Společenství vlastníků bytů v domě Severní 1145, 1146 Chotěboř IČO: 25983652 Vedení firmy Společenství vlastníků bytů v domě Severní 1145, 1146 Chotěboř IČO: 25983652 Společenství zastupuje předseda samostatně ve všech záležitostech. 22.3.2016 Způsob jednání jménem společenství: Jménem společenství jedná pověřený vlastník. 4.3.2003 - 22.3.2016 Jan Neuwirth 18.5.2018 Hoffmanova 809, Chotěboř 583 01 Ladislav Moravec 4.3.2003 - 22.3.2016 od 28.11.2002 Ladislav Moravec 22.3.2016 - 18.5.2018 od 28.2.2016 do 30.4.2018 Sbírka Listin Společenství vlastníků bytů v domě Severní 1145, 1146 Chotěboř IČO: 25983652 S 1587/SL 13 účetní závěrka [2003] Krajský soud v Hradci Králové 6.5.2014 6.5.2014 4 S 1587/SL 9 účetní závěrka [2006] Krajský soud v Hradci Králové 30.4.2014 30.4.2014 4 S 1587/SL 8 účetní závěrka [2007] Krajský soud v Hradci Králové 30.4.2014 30.4.2014 4 S 1587/SL 7 účetní závěrka [2008] Krajský soud v Hradci Králové 30.4.2014 30.4.2014 4 S 1587/SL 6 účetní závěrka [2009] Krajský soud v Hradci Králové 30.4.2014 30.4.2014 4 S 1587/SL 5 účetní závěrka [2010] Krajský soud v Hradci Králové 30.4.2014 30.4.2014 4 S 1587/SL 4 účetní závěrka [2011] Krajský soud v Hradci Králové 30.4.2014 30.4.2014 4 S 1587/SL 12 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Hradci Králové 30.4.2014 30.4.2014 4 S 1587/SL 11 účetní závěrka [2004] Krajský soud v Hradci Králové 30.4.2014 30.4.2014 4 S 1587/SL 10 účetní závěrka [2005] Krajský soud v Hradci Králové 30.4.2014 30.4.2014 4 S 1587/SL 2 podpisové vzory Krajský soud v Hradci Králové 19.2.2003 20.2.2003 5.3.2003 1 S 1587/SL 1 notářský zápis, stanovy společnosti, rozhod. o statut. orgánu, podpisové vzory Krajský soud v Hradci Králové 28.11.2002 6.12.2002 6.12.2002 32 Hodnocení Společenství vlastníků bytů v domě Severní 1145, 1146 Chotěboř Výpis dat pro firmu Společenství vlastníků bytů v domě Severní 1145, 1146 Chotěboř obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Společenství vlastníků bytů v domě Severní 1145, 1146 Chotěboř, 25983652 na obchodním rejstříku Společenství vlastníků jednotek v domě č.p. 1145,1146, or.č. 30,32 na Ratibořské ulici v Opavě, PSČ 747 05 - 26807688 - Opava , Ratibořská 1146 Společenství vlastníků U Zeleného ptáka 1145, 1146, 1147. - 71209875 - Praha 4 - Kunratice , U Zeleného ptáka 1146 Společenství vlastníků jednotek Dvořákova 1144,1145,1146, Mladá Boleslav - 27210243 - Mladá Boleslav , Dvořákova 1145 Společenství vlastníků Kyjov, Za Stadionem 1145, 1146 - 26934060 - Kyjov , Sídliště Za Stadionem 1145 Společenství vlastníků jednotek domu Špindlerova č. p. 1145, 1146 v Ústí nad Orlicí - 25979965 - Ústí nad Orlicí , Špindlerova 1145 Společenství vlastníků jednotek U Kovárny 1145/5, 1146/7, Olomouc - Nová Ulice - 27840808 - Olomouc , U kovárny 1146

https://rejstriky.finance.cz/firma-spolecenstvi-vlastniku-domu-kralovicka-14-16-v-plzni-26328127

Společenství vlastníků domů Kralovická 14, 16 v Plzni Plzeň IČO 26328127 kontakty (14.11.2019) | Finance.cz Společenství vlastníků domů Kralovická 14, 16 v Plzni Plzeň IČO: 26328127 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Společenství vlastníků domů Kralovická 14, 16 v Plzni, která sídlí v obci Plzeň a bylo jí přiděleno IČO 26328127. Firma s názvem Společenství vlastníků domů Kralovická 14, 16 v Plzni se sídlem v obci Plzeň byla založena v roce 2001. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 10 osob. Základní údaje o Společenství vlastníků domů Kralovická 14, 16 v Plzni IČO: 26328127 Krajský soud v Plzni 7.6.2001 26328127 Společenství vlastníků domů Kralovická 14, 16 v Plzni Společenství vlastníků jednotek 7.6.2001 Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků domů Kralovická 14, 16 v Plzni Kontakty na Společenství vlastníků domů Kralovická 14, 16 v Plzni IČO: 26328127 Kralovická 1476/14 , Plzeň 323 00 7.6.2001 Kralovická 1476/14, Plzeň 323 00 Obory činností Společenství vlastníků domů Kralovická 14, 16 v Plzni IČO: 26328127 správa domu 7.6.2001 Vedení firmy Společenství vlastníků domů Kralovická 14, 16 v Plzni IČO: 26328127 Za výbor jedná navenek předseda výboru nebo výborem písemně pověřený člen výboru. Je-li pro právní jednání zapotřebí písemná právní forma, je nezbytný podpis dvou (2) členů výboru. 28.8.2015 Způsob jednání: Jménem společenství jedná výbor společenství. Za výbor jedná jeho předseda. Jde-li o písemný právní úkon, musí být podepsán předsedou výboru a dalším členem výboru. 7.6.2001 - 28.8.2015 Jan Patera 3.1.2018 Kralovická 1477/16, Plzeň 323 00 Martina Říhová 3.1.2018 Lukáš Will 3.1.2018 Petr Kubový 7.6.2001 - 13.3.2003 Jaroslava Vaindlová 7.6.2001 - 13.3.2003 Libor Pastor 7.6.2001 - 17.8.2005 Pavel Hrdina 13.3.2003 - 17.8.2005 MUDr. Petr Hnátík 13.3.2003 - 17.8.2005 Pavel Hrdina 17.8.2005 - 20.6.2007 MUDr. Petr Hnátík 17.8.2005 - 20.6.2007 Roman Šolc 17.8.2005 - 20.6.2007 Pavel Hrdina 20.6.2007 - 6.8.2013 Roman Šolc 20.6.2007 - 6.8.2013 Radka Kupková 20.6.2007 - 6.8.2013 Pavel Hrdina 6.8.2013 - 11.3.2015 Pavel Hrdina 11.3.2015 - 14.7.2015 do 2.9.2014 Jiráskova 175, Vejprnice 330 27 Radka Kupková 6.8.2013 - 28.8.2015 do 13.5.2015 Roman Šolc 6.8.2013 - 3.1.2018 Jan Patera 14.7.2015 - 3.1.2018 od 1.10.2014 do 8.6.2017 Lukáš Will 28.8.2015 - 3.1.2018 od 13.5.2015 do 8.6.2017 Sbírka Listin Společenství vlastníků domů Kralovická 14, 16 v Plzni IČO: 26328127 S 802/SL 14 rozhod. o statut. orgánu zápis ze shromáždění Krajský soud v Plzni 13.5.2015 7.8.2015 11.9.2015 7 S 802/SL 11 rozhod. o statut. orgánu zápis ze shromáždění Krajský soud v Plzni 1.10.2014 22.6.2015 26.8.2015 2 S 802/SL 9 rozhod. o statut. orgánu zápis ze shromáždění Krajský soud v Plzni 11.4.2013 11.7.2013 6.8.2013 3 S 802/SL 10 rozhod. o statut. orgánu volba předsedy Krajský soud v Plzni 11.4.2013 11.7.2013 6.8.2013 1 S 802/SL 8 podpisové vzory Krajský soud v Plzni 2.4.2007 25.5.2007 30.5.2007 1 S 802/SL 7 rozhod. o statut. orgánu Krajský soud v Plzni 14.3.2007 25.5.2007 30.5.2007 1 S 802/SL 6 ostatní - zápis ze schůze Krajský soud v Plzni 14.3.2007 25.5.2007 30.5.2007 3 S 802/SL 5 stanovy společnosti - společenství vlastníků-změna Krajský soud v Plzni 16.5.2006 18.5.2006 8 S 802/SL 4 notářský zápis NZ 74/05,stanovy,podpis.vzor Krajský soud v Plzni 6.4.2005 27.4.2005 22.7.2005 15 S 802/SL 3 podpisové vzory členů výboru Krajský soud v Plzni 3.2.2003 7.2.2003 12.2.2003 2 S 802/SL 2 rozhod. o statut. orgánu -zápis ze shromáždění Krajský soud v Plzni 29.1.2003 7.2.2003 12.2.2003 4 A 13732/SL 2 podpisové vzory členů výboru Krajský soud v Plzni 10.5.2001 16.5.2001 13.6.2001 3 A 13732/SL 1 notářský zápis -NZ44/2001 osv.shr.+stanovy Krajský soud v Plzni 31.1.2001 12.3.2001 13.6.2001 11 S 802/SL 1 ostatní -převedeno z A 13732 Krajský soud v Plzni 0 A 13732/SL 3 ostatní -převedeno do S 802 Krajský soud v Plzni 0 Hodnocení Společenství vlastníků domů Kralovická 14, 16 v Plzni Výpis dat pro firmu Společenství vlastníků domů Kralovická 14, 16 v Plzni obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Společenství vlastníků domů Kralovická 14, 16 v Plzni, 26328127 na obchodním rejstříku Společenství vlastníků domů Kralovická 14, 16 v Plzni - 26328127 - Plzeň , Kralovická 1476/14 Společenství vlastníků domů Kralovická 5,7 v Plzni - 26328895 - Plzeň , Kralovická 1418/7 Společenství vlastníků domů Kralovická 27,29,31,33 v Plzni - 26329662 - Plzeň , Kralovická 1438/27 Společenství vlastníků domů Kralovická 8, 10 v Plzni - 26338688 - Plzeň , Kralovická 1511/8 Společenství vlastníků domů Kralovická 18,20 v Plzni - 26330776 - Plzeň , Kralovická 1479/20 Společenství vlastníků domů Kralovická 75,77 v Plzni - 26329026 - Plzeň , Kralovická 1468/77 Společenství vlastníků Kralovická 17, 19 v Plzni - 73732907 - Plzeň , Kralovická 1435/19 Společenství vlastníků v Plzni, Kralovická 57, 59, 61, 63 - 73740411 - Plzeň , Kralovická 1459 Společenství vlastníků pro dům v Plzni, Kralovická 1466/73 - 72566817 - Plzeň , Kralovická 1466/73 Společenství pro dům Kralovická 9, 11 v Plzni - 73728934 - Plzeň , Kralovická 1428

http://kraken.slv.cz/2VSPH1438/2016

2 VSPH 1438/2016-A-11 KSPL 65 INS 13519/2016 2 VSPH 1438/2016-A-11 Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Šárky anonymizovano , anonymizovano , bytem Planá E37, Hromnice, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 13519/2016-A-6 ze dne 15. června 2016, Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 13519/2016-A-6 ze dne 15. června 2016 se p o t v r z u j e. Krajský soud v Plzni ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh, jímž se Šárka anonymizovano (dále jen dlužnice) domáhala vydání rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužnice podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, v jehož kolonce č. 7 uvedla, že se domnívá, že se nachází v úpadku, neboť má více věřitelů, závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti a (tyto) své závazky není schopna plnit. Dále označila své věřitele názvem a identifikačním číslem, neuvedla však konkrétní údaje o splatnosti jejich pohledávek. Soud konstatoval, že v insolvenčním návrhu tak chybí konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovodit, že dlužnice má závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti a že je není schopna plnit ve smyslu ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) nebo že je dána některá z vyvratitelných právních domněnek dle ust. § 3 odst. 2 IZ, a doplnil, že absentující rozhodné skutečnosti nelze dovodit ani ze seznamu závazků a majetku, neboť je dlužnice k návrhu nepřipojila. Uzavřel, že dlužnice předložila neprojednatelný insolvenční návrh, proto jej dle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl. isir.justi ce.cz Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud změnil tak, že insolvenční návrh neodmítá. Namítala, že předložila podklady, z nichž je patrné, že se nachází v úpadku, neboť má závazky 30 dnů po lhůtě splatnosti, jež není schopna uhradit, a nemá žádný majetek. Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009 uveřejněné pod č. 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Z obsahu spisu odvolací soud v dané věci zjistil, že dlužnice podala dne 6.6.2016 (č.d. A-1) na předepsaném formuláři insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, v jehož kolonce č. 7 uvedla, že má vůči sedmi věřitelům závazky v celkové výši 624.872,05 Kč, své věřitele označila názvem a identifikačním číslem (neuvedla však adresy jejich sídel) a konstatovala, že její závazky jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti a že je není schopna plnit. Konkrétní údaje o výši a splatnosti svých závazků v návrhu neuvedla. Z takto vágních tvrzení vskutku nelze dovodit, že by ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ měla více věřitelů a (konkrétní) peněžité závazky po (konkrétně specifikovanou) dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti, jež by nebyla schopna plnit. Tato tvrzení postrádají rovněž vylíčení rozhodných skutečností, na jejichž základě by bylo možno dospět k závěru, že je dána některá z vyvratitelných právních domněnek vymezených v ust. § 3 odst. 2 IZ, podle nichž se má za to, že dlužnice není schopna plnit své peněžité závazky. Obecné konstatování toho, že jsou její závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti a že je není schopna plnit, za uvedení rozhodných skutečností považovat nelze. Přitom povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti nelze mít za splněnou ani na základě údajů v kolonkách č. 17 a 19 formuláře, jež splatnosti závazků rovněž neobsahují, ani ze seznamů majetku a závazků dle ust. § 104 a § 392 IZ, neboť je dlužnice k návrhu nepřipojila. Za této situace dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh vykazuje nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračovat, a protože ust. § 128 odst. 1 IZ v takovém případě vylučuje postup dle ust. § 43 OSŘ, dovodil, že soud prvního stupně nepochybil, když dlužnici neurčil lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu a napadeným usnesením jej bez dalšího odmítl. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužnice důvodným a napadené usnesení jako věcně správné podle ust. § 219 OSŘ potvrdil.

https://verajedlickova.cz/2018/09/07/i-tatinci-maji-v-porodnici-sva-prava/

Věra JedličkováZář 7, 2018Nezařazené Dnes je už úplně normální a samozřejmé, že si žena bere svůj doprovod s sebou do porodnice. Je to skvělá praxe, o které si bohužel mohly naše maminky nechat jenom zdát. U nás doma se vypráví jedna klasická porodní historka, kterou zažila jak moje babička, tak moje mamka. Popisují, jak cítily, že se blíží porod, ale nebyl u nich žádný zdravotník. Bály se, že jim dítě vypadne a nebude tam nikdo, kdo by ho chytil. I takovou, možná neopodstatněnou, obavu vám doprovod snadno pomůže vyřešit už jenom tím, že tam je. Role doprovodu je ovšem mnohem větší, a protože jím jsou nejčastěji budoucí tatínci, zaměřím se právě na ně. Vy, co zrovna budoucí tatínci nejste, ale chystáte se doprovodit svou kamarádku, dceru nebo vnučku do porodnice, přizpůsobte si přiměřeně informace na svou osobu. Ženy si často pročítají různé články nebo knihy o porodu, navštěvují předporodní kurzy, a tak mají alespoň rámcovou představu o tom, co se bude v porodnici dít. Informovanost otců ale bývá většinou o mnoho menší. Pro tatínky je porod úplně neznámá situace. Často nevědí, co mají dělat a jaká je vlastně v porodnici jejich role. Může je to znejišťovat, mohou si připadat jako „páté kolo u vozu“ a v konečném důsledku pak vlastně ženě příliš nepomohou ani tam, kde právě mohou a kde by jejich podporu potřebovala nejvíc. Jaká je role otce u porodu Tatínek vystupuje v porodnici hned v několika úlohách. Jejich důležitým a neopomenutelným úkolem, je samozřejmě hlavně psychická podpora ženy. Už svou přítomností jí dodávají pocit klidu. Personál porodnice nemá čas být nonstop se ženou na porodním sále. Díky doprovodu tam tak žena není sama a ví, že kdyby potřebovala, má se na koho obrátit, ať už jde jen o pomoc při vstávání z postele, uvolňující masáž nebo přivolání personálu. Tohle je ale role, o které panuje všeobecné povědomí a tatínci si většinou myslí, že právě o to jde. Jejich funkce je ale mnohem širší. Pojďme se na to podívat také z právního pohledu: Je dobré mít na paměti, že otec není hospitalizován, proto se na něj nevztahují pravidla pro hospitalizované pacienty, jako například nutnost oddělování žen od mužů 1. Může ale vystupovat jako: osoba, která má právo nahlížet do zdravotnické dokumentace, má právo na informace o zdravotním stavu ženy, právo vyslovit souhlas za ženu se zdravotními službami doprovod u porodu ve vztahu k úhradě poplatku za doprovod u porodu Otec, jako osoba blízká Budoucí tatínek je osobou blízkou hned pro dvě osoby. Jsou jimi rodící žena a pak také právě narozené dítě (ve vztahu k němu je samozřejmě i zákonným zástupcem, o tom dále). To, že má žena právo na to, mít u sebe u porodu svůj doprovod vyplývá z § 28 odst. 3 písm. e) zákona o zdravotních službách: Obecně tedy platí, že každý pacient má při poskytování zdravotních služeb právo na přítomnost osoby blízké, ať už je to nastávající otec u porodu, rodinný příslušník v jakémkoli jiném případě nebo prostě osoba, kterou pacient určí. To může být u porodu například dula nebo doprovázející soukromá porodní asistentka. Aby to bylo možné, musí být splněny tři podmínky: Přítomnost takové osoby musí být v souladu: s jinými právními předpisy, Nesmí narušovat poskytování zdravotních služeb. Jinými právními předpisy jsou v tomto případě myšleny například hygienické předpisy. Pokud jde o soulad s vnitřním řádem, vykládají si některé porodnice tuto podmínku chybně tak, že ve vnitřním řádu omezují počet takových osob, nebo ji přímo zakazují. Tento přístup je ale protiprávní. Vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacientů nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zařízení a dodržování práv ostatních pacientů 2. Přítomnost doprovodu u porodu může jen těžko omezovat řádný chod zařízení. I při nedostatku personálu může být takový doprovod spíše pomocí, než že by omezovat řádný chod zařízení. Pokud se jedná o podmínku dodržování práv ostatních pacientů, ta může mít význam tam, kde je několik porodních boxů v jedné místnosti. Přesto ale i takové porodní boxy bývají oddělené zábranou, proto přítomný doprovod může jen těžko zasahovat do soukromí druhé rodící ženy. Ustanovení vnitřního řádu, která plošně omezují počet osob u porodu, jsou proto v rozporu se zákonem. Ke každému případu vykázání doprovodu ženy od porodu, musí porodnice vždy přistupovat individuálně. V praxi bude rozhodující roli hrát spíše třetí podmínka, a to je skutečnost, jestli osoba narušuje poskytování zdravotních služeb. Zdravotníci mohou vykázat doprovod, který je opilý, agresivní, trpí infekční chorobou, kterou by mohl ohrozit novorozence apod. Bylo by možné uvažovat ještě o tom, že žena žádá přítomnost např. 4 osob na miniaturním porodním sále, kde by pak byl velmi ztížený pohyb. V žádném případě ale nemůže být důvodem například nezaplacení poplatku (o tom více tady). Otec u porodu, který žádným způsobem nenarušuje poskytování zdravotních služeb proto má právo doprovodit svou ženu, resp. žena má právo na jeho přítomnost jako osoby blízké. Navíc je osobou blízkou i pro své dítě. O tom platí totéž, jako o jeho ženě. U dítěte se k tomu ještě navíc přidává role jeho zákonného zástupce. Otec, jako osoba, která má právo na informace o zdravotním stavu ženy, právo vyslovit souhlas za ženu se zdravotními službami a má právo nahlížet do zdravotnické dokumentace Asi jediná podstatná kolonka „Informovaného souhlasu“, který vám dají k podpisu v porodnici, je ta, ve které máte označit osobu, která bude mít právo: být informována o zdravotním stavu ženy vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutými zdravotními službami nahlížet do zdravotnické dokumentace ženy nebo do jiných zápisů, vztahujících se k jejímu zdravotnímu stavu a pořizovat si výpisy nebo kopie těchto dokumentů.3 Taková kolonka by měla být součástí každého „Informovaného souhlasu“, který v nemocnici dostanete k podpisu. Pokud si sepisujete porodní přání, je dobré pro jistotu tyto osoby zmínit i v něm. Osoby blízké, pokud nejsou výslovně pacientem označeny, totiž mají tato práva jen v případě, že se pacient nachází ve stavu, kdy není schopen osobu výše určit (např. přivezen do nemocnice v bezvědomí).4 Popíšu vám, co jednotlivé body v praxi znamenají: 1. Právo být informován o zdravotním stavu ženy Otec, jako osoba, kterou žena určila (a nemusí jít pouze o otce, může to být kdokoli, tedy i soukromá porodní asistentka či dula), má právo na informace o zdravotním stavu ženy a také právo klást doplňující otázky ve stejném rozsahu, jako žena.5 Jestli se chcete dozvědět více o informovaném souhlasu, stáhněte si zdarma můj e-book tady. Při samotném porodu se proto může zdravotníků ptát na cokoli, co se týká zdravotního stavu ženy. Důležité je to i proto, že může nastat situace, kdy bude on sám dávat souhlas se zákrokem na ženě a je dobré, aby měl přehled o tom, co se děje. Může to být i velká pomoc pro samotnou rodící ženu. Představte si následující situaci: Žena má nějakou představu o svém porodu. Přeje si přirozený porod, bez zbytečných zásahů a medikace a vše má v porodním plánu. S postupujícím porodem ale její rozhodnost klesá. Zdravotníci jí nabízejí různé úlevové prostředky, které ale původně nechtěla. Otec jí ve chvíli, kdy už sama nemá sílu diskutovat, může pomoci se rozhodnout sérií otázek na zdravotníky: „Proč je takový prostředek potřeba? Existují nějaké jiné alternativy? Jsou s jeho použitím spojena nějaká rizika? Jakou výhodu bude mít pro další průběh porodu?“ Žena uslyší odpovědi a dokáže se rozhodnout o mnoho lépe. 2. Právo vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb Při porodu bude toto právo poměrně omezené. Otec (nebo jiná osoba, kterou žena určí), má právo vyslovit za ženu souhlas se zdravotními službami nebo je odmítnout jen za splnění několika podmínek: žena nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vyslovit souhlas s poskytnutím služeb (např. je v bezvědomí, její vnímání je ovlivněno velkou bolestí nebo tlumící medikací) a nejde o zdravotní služby, které lze poskytnout bez souhlasu, a to jsou: neodkladná péče, neodkladná péče nutná k léčbě vážné duševní poruchy, jejíž neléčení by znamenalo vážné poškození zdravotního stavu ženy.6 Rozhodující je zde také přání ženy projevené dříve, např. v porodním plánu. V praxi to znamená, že v situaci, kdy se žena dostane do stavu omezeného vnímání a je potřeba provést nějaký zákrok, zdravotníci budou nejprve zkoumat, jestli k němu dala dříve souhlas např. v porodním plánu nebo v „Informovaném souhlasu“. Pokud takový předchozí souhlas nemají, měli by se vždy zeptat osoby, kterou žena určila, tedy v našem případě otce. Žena nepodepsala nemocniční „Informovaný souhlas“ a předložila vlastní porodní plán. V něm ovšem nezmínila, jak řešit přestřižení či dotepání pupečníku. Ve svém porodním plánu ale označila doprovázejícího manžela jako osobu, která má právo za ni vyslovit souhlas se zákrokem. Po porodu miminka byla velmi vyčerpaná a střídavě ztrácela vědomí. Jinak ale byli oba v pořádku. Nebylo ale možné zjistit od ženy, jak naložit s pupečníkem. Zdravotníci by se proto měli obrátit na manžela, který rozhodne, zda nechat dotepat či dá souhlas s přestřižením. V praxi to takto často neprobíhá. Ženy mají zpravidla podepsaný nemocniční „Informovaný souhlas“, který je napsaný tak neurčitě, že dle zdravotníků pokrývá většinu situací. Takový informovaný souhlas je sice neplatný, nicméně bývá zdravotníky považován za platný, proto málokdy žádají doprovod o souhlas. Je proto je nesmírně důležité, aby otec byl u porodu bdělý a strážil práva své ženy. A to doslova. Měl by totiž také ohlídat, jestli jsou dodržována všechna přání ženy, která má ve svém porodním plánu a pokud zdravotníci jednají proti němu, zakročit. V našem případě s pupečníkem by třeba žena mohla mít v porodním plánu požadavek na dotepání pupečníku, resp. odmítnutí jeho okamžitého přerušení. Zdravotníci mohou takové přání opomenout a otec může zakročit a upozornit je, že v porodním plánu žena má, že nechce ihned pupečník přestřihnout. 3. Právo nahlížet do zdravotnické dokumentace ženy nebo do jiných zápisů, vztahujících se k jejímu zdravotnímu stavu a pořizovat si výpisy nebo kopie těchto dokumentů S tímto právem se nepojí žádná zvláštní specifika. Přímo u porodu jej pravděpodobně nevyužijete, ale následně můžete chtít zjistit nějaké informace z vaší zdravotnické dokumentace. V tomto případě to může udělat i otec. Pokud máte soukromou porodní asistentku s sebou, může být praktické označit ji jako osobu, která má právě toto oprávnění. Zdravotníci by ji pak v průběhu porodu měli nechat nahlížet do zdravotnické dokumentace a umožnit ji prohlédnout si například výsledky CTG. Otec, jako zákonný zástupce dítěte Podle § 28 odst. 3 písm. e) zákona o zdravotních službách, má dítě právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce. Podrobně jsem se této tématice věnovala v článku zde. Zákon stanoví stejné podmínky, jako v případě osoby blízké. Přítomnost zákonného zástupce musí být v souladu: Důležité je si uvědomit, že zde zákon hovoří o právu dítěte na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce. I když v případě osoby blízké zákon výslovně neomezuje dobu, po kterou může být taková osoba přítomna (např. tím, že by uvedl „v rozsahu návštěvních hodin“), pokud se jedná o nezletilého, zákon výslovně zdůrazňuje nutnou nepřetržitost přítomnosti zákonného zástupce. Je to naprosto logické. Dítě, zvláště pak novorozenec, nemá plnou způsobilost k právnímu jednání. Nemůže rozhodovat o zdravotních službách, jaké mu budou poskytnuty. Nemůže si říct, co potřebuje. V našich podmínkách zdravotníci často nemají čas být nepřetržitě u něj a naplňovat jeho potřeby. Od toho má dítě svého zákonného zástupce. Proto v případě, kdy nemocnice hodlá omezovat jeho práva tím, že omezí přítomnost zákonného zástupce, měla by tak činit jen v těch nejkrajnějších případech, kdy je to skutečně nezbytně nutné. Naopak povinností poskytovatele zdravotních služeb je vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.7 Mezi taková práva patří i zajištění práva dítěte na nepřetržitou přítomnost jeho zákonného zástupce. Okamžikem porodu se jím stává i otec. Bohužel nemocnice dosud nejsou dostatečně vybavené k tomu, aby umožňovaly pobyt otce s novorozencem na oddělení v případě, kdy je matka indisponována. Částečně to může být dáno také tím, že mnoho tatínků o to nestojí. Podle mého názoru lze takovou praxi změnit jen zvyšující se poptávkou. Někde je možné, aby byl otec s novorozencem na nadstandardním pokoji po dobu, než bude matka v kondici. Není důvod, proč by nešlo podobné podmínky zajistit všude a projeví-li otcové zájem, měly by se nemocnice snažit vyhovět. Otec, jako zákonný zástupce dítěte, tak je oprávněn dát souhlas se všemi zdravotními službami, které jsou novorozenci poskytovány a zdravotníci by jej měli o takový souhlas vždy požádat. Praxe, kdy jsou na novorozenci stereotypně provedeny standardní vyšetření, měření a vážení, aplikace vitamínu K, vykapání očí apod., aniž by kdokoli otce či matku žádal o souhlas je proto protiprávní a výkony jsou prováděny bez informovaného souhlasu. Zdravotník totiž může poskytnout nezletilému bez souhlasu či vědomí zákonných zástupců (nebo dítěte, je-li k tomu způsobilé) jen zdravotní služby, které jsou neodkladnou péčí: nezbytnou k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví, v případě podezření na týrání, zneužívání či zanedbávání, k léčení vážné duševní choroby dítěte, jejíž neléčení by mohlo způsobit vážné poškození zdraví. 8 Je proto nanejvýš důležité, aby otec měl přehled o tom, co se s jeho dítětem děje. Aby se ptal, pokud jej zdravotníci neinformují sami od sebe. Obzvlášť je to důležité v případě, kdy mají rodiče jinou představu o péči o novorozence těsně po porodu (nepřejí si třeba mytí, měření, vážení apod.) S tím souvisí i případný bonding s otcem, pokud je matka z nějakého důvodu indisponována. Porodnice sice už pokročily od dob porodů naší generace a otcové už mohou být prakticky po celou dobu porodu přítomni, bonding s otcem je ale bohužel ve většině českých porodnic stále ještě science fiction. Přitom ale platí, že dítě má právo na NEPŘETRŽITOU přítomnost zákonného zástupce. Jediná legální omezení takové přítomnosti jsou: rozpor s právními předpisy (Snad s hygienickými? Běžně funguje klokánkování nedonošenců. U zdravého donošeného dítěte s tím nemůže být problém), rozpor s vnitřním řádem (o možnostech vnitřního řádu jsem psala výše), narušování poskytování zdravotních služeb (pokud otec pouze drží zdravého novorozence na svém nahém těle, těžko tak může narušovat poskytování zdravotních služeb). Není-li tady ale žádné z těchto omezení, je nemocnice povinna přítomnost otce u novorozence umožnit. Neumožněním bondingu s otcem bez objektivních důvodů tak trvale dochází k porušování právních předpisů ze strany nemocnic. Bohužel je velmi málo otců, kteří by o bonding stáli, proto není ani snaha ze strany porodnic se tím zabývat. Pokud o něj stojíte, doporučuji pokusit se dopředu v porodnici domluvit a trvat s na svém. I když vám jej neumožní, můžete si stěžovat a zlepšit tak pozici pro další rodiče. Čím více takových požadavků bude, tím spíše se pro ně najde řešení. Poplatek za doprovod porodu je platí (pokud vůbec) vždy právě tento doprovod, tedy otec. Je to proto právě on, kdo ho může odmítnout zaplatit. Dnes už samozřejmě není možné doprovod vykázat od porodu jen proto, že nezaplatil poplatek. Pokud se vám něco takového stane, okamžitě si stěžujte, a kdyby vás snad chtěli násilím vyvést, můžete volat i Policii ČR. Samozřejmě u porodu nikdo nemá zájem o vytváření takto vyhrocených situací, proto doporučuji řešit poplatek předem. Více o tom, jak na poplatky v porodnici a proč by se vybírat neměly, si přečtěte tady. Věřím, že vám, budoucím tatínkům, můj článek pomohl ujasnit si význam vaší role u porodu a máte už lepší představu o tom, co vše vás může v porodnici čekat. Přeji krásné porodní zkušenosti a vnímavé zdravotníky. 1) Viz tento podobný případ, kterým se zabývala Veřejná ochránkyně práv: https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2016/rodice-maji-pravo-doprovazet-sve-nezletile-deti-v-prubehu-hospitalizace/ 2) § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů 3) § 33 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů 4) § 33 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů 5) § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů 6) § 38 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů 7) § 45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů 8) § 38 odst. 4, 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

https://www.ceska-justice.cz/2015/01/zakonodarce-smisil-v-noz-upadek-a-konkurs-banky-odstavily-rodice-od-uctu-deti/

Zákonodárce smísil v NOZ úpadek a konkurs, banky odstavily rodiče od účtů dětí - Česká justice Úvod Legislativa Zákonodárce smísil v NOZ úpadek a konkurs, banky odstavily rodiče od účtů dětí Zákonodárce smísil v NOZ úpadek a konkurs, banky odstavily rodiče od účtů dětí Ročně může chybné ustanovení dopadnout až na 20 tisíc rodičů a ministerstvo spravedlnosti se problémem již jednou zabývalo za účasti někdejší náměstkyně Hany Marvanové. Tehdy slíbilo, že problém napraví. To se dosud nestalo. V jednom paragrafu NOZ smísil zákonodárce dva pojmy s rozdílným významem, tedy úpadek a konkurs, což může mít ročně dopad až na čtyřicet tisíc osob, které jsou v úpadku a současně jsou rodiči. Upozornil na to Nejvyšší soud v zásadní připomínce k tzv. akutní novele NOZ. Nejvyšší soud označuje problém za palčivý a s odvoláním na slib daný ministerstvem spravedlnosti navrhuje nápravu. Mezitím začaly banky odstavovat rodiče v oddlužení od účtů jejich dětí. Zatímco zákon pojem úpadek popisuje jako platební neschopnost a neschopnost plnit závazky všech druhů dlužníků, tedy fyzických osob i právnických osob, podnikatelů i nepodnikatelů včetně dlužníků, kde není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek výkonem rozhodnutí nebo exekucí, prohlášení konkursu je pouze jeden ze způsobů úpadku a týká se právnických osob. Tyto dva pojmy ovšem zákonodárce smísil v jednom z paragrafů nového občanského zákoníku, a to ve vztahu k dopadu úpadku rodiče na právo a povinnost rodiče pečovat o majetek svých dětí. Podle § 901 nového občanského zákoníku: Znamená to, že všem rodičům v úpadku, tedy mimo jiné i rodičům v oddlužení, zaniká právo i povinnost pečovat o majetek dítěte včetně například stavebního spoření nebo peněz, které dítěti posílá druhý rodič nad rámec alimentů. Podle současné formulace NOZ toto právo zaniká navždy, neboť odstavec 2 § 901 sice umožňuje navrhnout soudu zrušit omezení rodičovské odpovědnosti za dítě, avšak výhradně v případě konkursu, nikoli úpadku. Podle zásadní připomínky Nejvyššího soudu při tom důvodová zpráva k NOZ uváděla jiný úmysl, než jaký je napsán v předmětném paragrafu. „Jak patrno z důvodové zprávy, úprava obsažená v § 901 měla dopadat jen do poměrů rodičů, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs. V rozporu s tímto záměrem však § 901 odst. 1 hovoří o „prohlášení úpadku na majetek rodiče“, tedy o rozhodnutí o úpadku ve smyslu § 136 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), což není totéž jako „prohlášení konkursu“ (srov. § 4 a § 244 insolvenčního zákona). Při čistě jazykovém výkladu § 901 o. z. by tedy povinnost a právo rodiče pečovat o jmění dítěte zanikala ve všech oddluženích rodičů s nezletilými dětmi. Tomu ovšem nenasvědčuje dikce § 901 odst. 2 o. z., jež dovoluje odklidit účinky podle § 901 odst. 1 o. z. po uplynutí tří let „od zrušení konkursu“,“ uvádí se v připomínce. „Kdyby mělo platit, co ohlašuje § 901 odst. 1 o. z., pak tam, kde byl zjištěný úpadek dlužníka řešen oddlužením, by ke „zrušení konkursu“ nikdy nedošlo,“ upozorňuje Nejvyšší soud, že dlužník i po procesu oddlužení není osobou, u níž byl zrušen konkurs, neboť v žádném konkursu nebyla.. Pro oddluženého rodiče nemá NOZ žádné východisko a paragraf již začal na takové rodiče dopadat. Jak vyplývá z připomínky Nejvyššího soudu, „některé banky po 1. lednu 2014 odstavily rodiče, kteří procházejí oddlužením, od účtů, které spravovali pro své nezletilé děti – typově stavební spoření a dále účet na který chodí nadstandardní část výživného od druhého rodiče-,“ uvádí Nejvyšší soud. Ročně toto ustanovení může dopadnout až na 20 tisíc rodičů a ministerstvo spravedlnosti se problémem již jednou zabývalo za účasti někdejší náměstkyně Hany Marvanové a slíbilo, že problém napraví. To se dosud nestalo. Proto Nejvyšší soud navrhuje nápravu v rámci připomínkového řízení. „Ve výčtu ustanovení, jež vyžadují urychlenou novelizaci, jsme nenalezli ustanovení § 901 o. z., ačkoli důsledky jeho chybné formulace postihují (mohou postihnout) cca 15-20 tisíc osob ročně. Problematikou tohoto ustanovení se z iniciativy ministerstva spravedlnosti a za účasti tehdejší první náměstkyně ministryně spravedlnosti zabývala předposlední porada místopředsedů insolvenčních soudů konaná na ministerstvu spravedlnosti. Na této poradě z úst první náměstkyně zaznělo, že se postará o to, aby legislativní chyba obsažená v tomto ustanovení byla napravena při první novelizaci občanského zákoníku. Jak patrno z předkládaného návrhu, slib nebyl dodržen, ač jde o problém poměrně palčivý,“ uvádí se v připomínce Nejvyššího soudu, který s odvoláním na slib učiněný ministerstvem navrhuje nahradit pojem „úpadek“ za správný pojem „konkurz“ v rámci připomínkového řízení. „Věříme tedy, že jelikož jde o problém dostatečně aktuální, dodrží ministerstvo spravedlnosti daný slib a návrh zákona rozšíří v části první o následující novelizační bod: V § 901 odst. 1 se slovo „úpadku“ nahrazuje slovem „konkursu“,“ uzavírá Nejvyšší soud ČR. Předchozí článekVýbor podpořil širší možnosti odčerpávání majetku pachatelům Další článekPřehledně: Jaká opatření chystají evropské země po teroru v Paříži

http://kraken.slv.cz/2VSPH1012/2013

2 VSPH 1012/2013-P128-8 KSCB 28 INS 13362/2011 2 VSPH 1012/2013-P128-8 Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Ji ího Karety a soudc JUDr. Ji ího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve vČci dlužníka Bytového družstva Tábor, sídlem Herlošova 2925, Tábor, o odvolání Jana Máry, bytem Údolní 2185, Tábor, proti usnesení Krajského soudu v ýeských BudČjovicích .j. KSCB 28 INS 13362/2011-P128-3 ze dne 28. kvČtna 2013 Usnesení Krajského soudu v ýeských BudČjovicích .j. KSCB 28 INS 13362/2011-P128-3 ze dne 28. kvČtna 2013 se p o t v r z u j e . Krajský soud v ýeských BudČjovicích usnesením .j. KSCB 28 INS 13362/2011-P128-3 ze dne 28.5.2013 odmítl p ihlášku pohledávky Jana Máry (dále jen odvolatel) do insolvenního ízení týkajícího se Bytového družstva Tábor (dále jen dlužník) a rozhodl o tom, že úast odvolatele v insolvenním ízení koní právní mocí tohoto usnesení. V od vodnČní usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 2.8.2012 rozhodl o úpadku dlužníka a vyzval vČ itele, kte í dosud nep ihlásili pohledávky proti dlužníkovi do insolvenního ízení, aby tak uinili do 30.9.2012. Protože odvolatel podal p ihlášku pohledávky ve výši 29.689,-K do insolvenního ízení prost ednictvím pošty až dne 21.1.2013 (soudu došla dne 22.1.2013), postupoval soud podle ust. § 185 insolvenního zákona a rozhodl, jak uvedeno výše. Proti tomuto usnesení se odvolatel vas odvolal s tím, že trvá na vy ízení p ihlášky. V odvolání namítal, že od insolvenního správce Mgr. Ivo Haly obdržel toliko výzvu na plnČní z titulu dlužného nájemného v i dlužníkovi, ale neobdržel od nČj informaci o nutnosti p ihlášení pohledávky u Krajského soudu v ýeských BudČjovicích. Vzhledem k odvolací argumentaci považoval odvolací soud za nutné uvést, že zákon neukládá insolvennímu správci povinnost vyzvat p ípadné tuzemské vČ itele k podání p ihlášky pohledávky ve lh tČ, a požadavek odvolatele tedy nemá oporu v platném právu. Z údaj obsažených v insolvenním rejst íku odvolací soud zjistil, že dne 29.7.2011 v 10 hod. 14 min. bylo u Krajského soudu v ýeských BudČjovicích pod sp. zn. KSCB 28 INS 13362/2011 zahájeno insolvenní ízení týkající se dlužníka, v jehož pr bČhu rozhodl insolvenní soud dne 3.8.2012 o úpadku dlužníka (tento údaj byl v insolvenním rejst íku zve ejnČn téhož dne v 8 hod. 52 min.). Co se týe usnesení .j. KSCB 28 INS 13362/2011-A-81 ze dne 3.8.2012, jímž soud prvního stupnČ rozhodl o úpadku dlužníka, je t eba uvést, že nepostrádá žádnou ze zákonem p edepsaných náležitostí, jinými slovy obsahuje vše, co podle ust. § 136 odst. 2 insolvenního zákona obsahovat má, vetnČ lh ty k p ihlášení pohledávek, jejíž délku stanovil insolvenní soud v souladu s ust. § 136 odst. 3 insolvenního zákona, a pouení o následcích jejího zmeškání. Konec stanovené lh ty p ipadl na 30.9.2012. V daném p ípadČ soud prvního stupnČ nepochybil, když o p ihlášce odvolatele a o ukonení jeho úasti v insolvenním ízení rozhodl podle ust. § 185 insolvenního zákona, nebo odvolatel podal p ihlášku do insolvenního ízení opoždČnČ až dne 21.1.2013 po uplynutí lh ty stanovené k uplatnČní pohledávek. Na základČ tČchto zjištČní a veden názory vyjád enými shora neshledal odvolací soud odvolání odvolatele d vodným a napadené usnesení podle ust. § 219 obanského soudního ádu jako ve výroku vČcnČ správné potvrdil. Pouení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou mČsíc od doruení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ýR prost ednictvím Krajského soudu v ýeských BudČjovicích.

https://tablet.epravo.cz/rocenka-cz-2017/strana-142

Strana 142 | Ročenka CZ 2017 | EPRAVO.CZ Reader Významné advokátní kanceláře | 2017 | 141 v rozporu se zákonem a také samotné vedení řízení před soudem vykazovalo mnohé nedostatky, kdy nebyla respektována práva obžalovaných. Vrchní soud v Praze pak přisvědčil obhajobě klienta, že jeho řízení je vedeno nepřiměřeně dlouho a že musí být tato skutečnost mj. zohledněna při stanovení druhu a výše trestu. Stejně tak přisvědčil obhajobě ohledně procesních nedostatků při vedení celého řízení. Advokátní kancelář vedle dalších věcí úspěšně obhajovala Ing. Josefa Malíře, bývalého náměstka primátora Statutárního města Hradce Králové pro investiční činnost. Na jmenovaného byly podány dvě obžaloby pro údajné spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 239 trestního zákona, a trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 trestního zákona. Dle jedné obžaloby měl údajně obžalovaný svou účastí při realizaci investiční akce parkovacího domu způsobit škodu přesahující 23 mil. Kč. V druhém případě při realizaci rekonstrukce zimního stadionu měl způsobit škodu přesahující 25 mil. Kč. V letech 2015 a 2016 se jednalo o jedno z nejrozsáhlejších trestných řízení týkající se údajné trestné činnosti zástupců místní samosprávy. Jmenovaný Ing. Josef Malíř byl obou obžalob i díky obhajobě naší advokátní kanceláře pravomocně zproštěn. V obou kauzách všechny dotčené soudy, a to jak Okresní soud v Hradci Králové, Krajský soud v Hradci Králové i Vrchní soud v Praze uzavřeli, že žalované skutky nejsou trestným činem, a že obžalovaný neporušil žádné ze svých povinností, coby reprezentanta Statutárního města Hradec Králové. Předmětná řízení byla objektem velké pozornosti široké veřejnosti v Královéhradeckém kraji, stejně tak jako předmětem pozornosti řady činitelů v orgánech územních samospráv po celé ČR. Komentovaná trestní řízení totiž představovala jedny z prvních velkých trestních stíhání, ve kterém se stanovovaly trestně právní mantinely výkonu územní samosprávy. 4) DAŇOVÉ PRÁVO Agenda daňového práva má v Advokátní kanceláři Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o. dlouhodobě své pevné místo. Advokátní kancelář se v této oblasti soustředí zejména na zastupování klientů ve sporech se správci daně, ať už ve fázi daňového řízení, nebo při soudním přezkumu rozhodnutí ve věcech daňových. Advokátní kancelář zastupuje jak velké obchodní kor- porace, tak i jednotlivce, kteří se z jakýchkoli důvodů dostanou do sporu s finančním úřadem. Za dlouhou dobu, po kterou se této agendě věnujeme, jsou za námi vidět konkrétní výsledky. Z hlediska celospolečenských dopadů nejsledovanějším případem z poslední doby je úspěšné vyřešení sporů ohledně uplatňování tzv. základní slevy na dani u výdělečně činných starobních důchodců. V této věci jsme zastupovali paní Marii Adámkovou, která se cítila být diskriminována zákonnou úpravou, která jí znemožňovala uplatnit slevu na dani proto, že současně pobírala starobní důchod. Paní Adámková vykonávala totožnou práci jako její mladší kolegové, jimž předávala své zkušenosti, reálně však pobírala nižší mzdu než oni. Na vině byl právě daňový zákon, který ji ve srovnání s jinými znevýhodňoval. Případ paní Adámkové zastoupené AK HJF doputoval až k Ústavnímu soudu, který nejprve konstatoval rozpor zákonné úpravy s ústavním pořádkem. Na základě nálezu vydaného v řízení o ústavní stížnosti paní Adámkové pak finanční správa rozhodla revidovat svou praxi a základní slevu na dani zpětně přiznala celé skupině pracujících důchodců. Zastupování fyzických osob dotčených nezákonným postupem státních orgánů se zabýváme i nadále. V řízení před správními i civilními soudy zastupujeme pana Karla Hrnčiříka, kterému byla v devadesátých letech minulého století nezákonně doměřena daň v řádu stamilionů korun, v důsledku čehož byl pan Hrnčiřík donucen rozprodat svůj rozsáhlý a již v té době mimořádně hodnotný nemovitý majetek. Následně však vyšlo najevo (byť až po zásahu Ústavního soudu, který v řízení o ústavní stížnosti zrušil předcházející rozhodnutí obecných soudů), že daň byla doměřena nezákonně a rozprodej majetku byl tedy neopodstatněný. Vzhledem k tomu, že tento důsledek je nevratný, usilujeme alespoň o to, aby klient obdržel řádnou kompenzaci v podobě správně stanoveného úroku z přeplatku zaviněného správcem daně. S ohledem na nejednoznačné znění příslušných ustanovení daňového řádu bude ve věci rozhodovat Nejvyšší správní soud. Očekáváme zásadní rozhodnutí, které by mělo jasně stanovit, jakou odpovědnost nese právní stát za dopady svých rozhodnutí ve sféře daňových poplatníků, ukáže-li se, že správní orgán postupoval nezákonně.

https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-podnikam/odpovedi-na-dotazy-z-online-poradny-%E2%80%93-51-dil/?feed=podnikatel

Odpovědi na dotazy z online poradny – 51. díl - Portál POHODA Odpovědi na dotazy z online poradny – 51. díl Lze uplatnit nákup drobného majetku jako daňově uznatelný náklad, když od něj nemáte doklad? Kdy skončí pracovní poměr zaměstnance, který má smlouvu na dobu určitou a nastoupí na neschopenku? Na dotazy odpovídají účetní a daňoví odborníci. Musí se uvádět na dokladu DIČ, když hodnota zboží je pod 10.000 Kč? Je nutné uvádět na daňovém dokladu na nákup zboží podléhajícího spotřební dani, jehož hodnota je pod 10.000 Kč, DIČ? Bylo mi totiž řečeno, že bez uvedení DIČ na daňovém dokladu za alkoholické nápoje nelze uplatnit nárok na odpočet daně. Náležitosti daňového dokladu upravuje ustanovení § 29 a následující zákona o DPH. Zjednodušený daňový doklad lze vystavit tehdy, pokud celková částka za plnění na daňovém dokladu není vyšší než 10.000 Kč. Zjednodušený daňový doklad nemusí obsahovat: výši daně, neobsahuje-li zjednodušený daňový doklad výši daně, musí obsahovat částku, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem. Daňový doklad však nelze vystavit jako zjednodušený daňový doklad v případě: Na základě výše uvedeného je zřejmé, že absence DIČ odběratele u zjednodušeného daňového dokladu nemá vliv na uplatnění nároku na odpočet DPH. Pro úplnost ještě dodám, že neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet DPH všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, může plátce v souladu s ustanovením § 73 odst. 5 zákona o DPH nárok na odpočet prokázat i jiným způsobem. Je možné vyřešit situaci, kdy plátce DPH koupí službu z třetí země, která by za normálních okolností měla být službou s nárokem na odpočet, ale dodavatel odmítá vystavit fakturu? Je v tomto případě možné nárok na odpočet uplatnit? V ustanovení § 73 odst. 1 písm. b) zákona o DPH je mimo jiné uvedeno, že při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil při poskytnutí zdanitelného plnění osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku, je plátce povinen tuto daň přiznat a mít daňový doklad. Nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok na odpočet DPH prokázat i jiným způsobem (např. smlouvou, předávacími protokoly či jinou dokumentací). Pokud se Vám nepodaří daňový doklad od dodavatele získat, doporučuji v tomto případě konzultaci s daňovým poradcem, který posoudí, zda je dokumentace, kterou plátce vlastní, dostatečně průkazná a lze na základě této dokumentace nárokovat odpočet DPH v souladu s výše uvedeným ustanovením. Jaká je správná daň u stavby rodinného domu? Jsme společnost (právnická osoba), měsíční plátci DPH. Stavíme rodinný dům pro účely prodeje do 150 m2 (smlouva s FO) v tuzemsku. Dílčí dodavatelé (plátci DPH) nám fakturují stavební práce v režimu přenesení daňové povinnosti. V jaké sazbě mají správně fakturovat tyto stavební práce, konkrétně demoliční práce původního objektu? Ostatní stavební práce – základová deska pro rodinný dům, tepelné izolace, podlahy apod. jsou v 15% sazbě? Celý domek byl vyfakturován od výrobce v režimu přenesení daňové povinnosti 15 %. Konečná fakturace na FO bude samozřejmě bez režimu přenesení daňové povinnosti s 15% sazbou. Ustanovení § 48 odst. 1 a 5 a § 49 zákona o DPH uvádí, že první snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, pokud se jedná o stavbu pro bydlení nebo stavbu pro sociální bydlení. Stavbami pro sociální bydlení se pro účely DPH rozumí stavba rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí, jehož podlahová plocha nepřesahuje 350 m2. První snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby, která je stavbou pro sociální bydlení. Z uvedeného vyplývá, že první snížená sazba 15 % se v případě výstavby stavby pro sociální bydlení použije jak u dodání stavby, tak u stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby. Pokud stavební a montážní práce poskytuje plátce plátci DPH, použije se režim přenesení. Příjemce stavebních a montážních prací odvede DPH 15 % a zároveň při splnění podmínek může uplatnit nárok na odpočet. Pro doplnění uvádím, že sazba daně není v případě přenesení daňové povinnosti povinnou náležitostí daňového dokladu – viz § 29 odst. 3 písm. c) bod 2 zákona o DPH. Uplatňování DPH z přijatých faktur za energie Pronajímám bytové i nebytové prostory. Jsem plátcem DPH a doposud jsem si DPH z přijatých faktur za energie neuplatňovala. Chtěla bych od nového vyúčtování začít nárokovat DPH. Jak mají vypadat mnou vystavené faktury? Co vše musí obsahovat? Jak konkrétně musí na nich být rozepsaná spotřeba energie, na kterou jsem si nárokovala DPH? Mám v plánu si DPH ze záloh neuplatňovat, ale až z celkového vyúčtování. Nájem nemovité věci je osvobozen od daně bez nároku na odpočet dle § 56a zákona o DPH. Plátce se může rozhodnout, že si u nájmu nemovité věci jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností bude uplatňovat daň. To znamená, že nájem neplátcům je osvobozen od daně, u nájmu plátcům k jejich ekonomické činnosti lze uplatňovat daň. V případě uskutečňování plnění osvobozených bez nároku na odpočet nelze uplatňovat odpočet u přijatých zdanitelných plnění. Tedy pokud máte vyúčtování pro každou jednotku zvlášť, tak v případě jednotky, kde odvádíte daň, si můžete odpočet nárokovat. V případě jednotky, u které je nájem osvobozen, nemáte nárok na odpočet. Pokud plátce uskutečňuje jak zdanitelná plnění, tak plnění osvobozená a nelze přesně určit jejich poměr, krátí se nárok na odpočet koeficientem. Krácení koeficientem použijete v případě, kdy plnění bude použito jak pro osvobozená, tak zdanitelná plnění např. u faktur za úklid společných prostor. Při daňové kontrole musíte prokázat, která přijatá plnění byla pro osvobozené nájmy, která pro zdanitelné nájmy a která byla krácena koeficientem. Pro tyto účely je vhodné mít mimo účetní evidenci pronajímaných prostor a příslušných nákladů k nim. Postup výpočtu krátícího koeficientu je blíže popsán v článku Odpočet DPH v krácené výši na Portálu POHODA. Vámi vystavené daňové doklady budou mít náležitosti běžného daňového dokladu dle § 29 zákona o DPH. U osvobozených nájmů navíc uvedete odkaz na § 56a zákona o DPH, podle kterého je nájem osvobozen. Je samozřejmě možné neuplatňovat DPH z dílčích daňových dokladů k zaplaceným zálohám, ale až z koncového dokladu. Jen upozorňuji, že v kontrolním hlášení musí být vykázány i tyto daňové doklady k zálohám, a to v období, ve kterém budete nárok na odpočet uplatňovat. Jakým kurzem přepočítat fakturu? Společnost s ručením omezeným, neplátce DPH, nakoupila z Číny zboží (placeno kartou) v hodnotě do 22 euro pro následný prodej v tuzemsku. Má k dispozici pouze fakturu, nemá jednotný správní doklad. Jakým kurzem se má přepočítat faktura? A jak je to s DPH a clem? Každé zboží, které přichází na území EU ze zemí mimo EU, vždy podléhá prozkoumání a rozhodnutí celního úřadu, který ho v souladu s právními normami EU následně propustí do režimu volného oběhu. Pokud je hodnota tohoto zboží nižší než 22 euro, nebude se z hodnoty tohoto zboží vyměřovat clo ani DPH. Pokud se jedná o dovoz zboží z třetí země, z jehož hodnoty nebude stanoveno clo či DPH, pak při přepočtu měny na CZK nebude použit kurzovní lístek pro výpočet cla a ostatních poplatků, ale účetní jednotka provede pro přepočet cizí měny kurz denní (vyhlašovaný Českou národní bankou), nebo kurz pevný v souladu se zákonem o účetnictví, a to ke dni uskutečnění účetního případu. Jak postupovat při nákupu drobného majetku, když nemám žádný doklad? Jak postupovat při nákupu drobného majetku (za 20.000 Kč), když od prodávajícího nemám žádný doklad? Mohu jej uplatnit jako daňově uznatelný náklad? Pokud poplatník nemá doklad k uplatňovaným nákladům, lze použít jiných důkazních prostředků dle § 93 daňového řádu. Jako důkazních prostředků lze podle tohoto ustanovení užít všech podkladů, jimiž lze zjistit skutečný stav věci a ověřit skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně a které nejsou získány v rozporu s právním předpisem, a to i těch, které byly získány před zahájením řízení. Jde zejména o tvrzení daňového subjektu, listiny, znalecké posudky, svědecké výpovědi a ohledání věci. V případě nákupu drobného majetku se může jednat například o kupní smlouvu. Příspěvek na životní pojištění pro zaměstnance Přemýšlíme o benefitu pro zaměstnance, a to konkrétně o příspěvku na životní pojištění. Základní informace mám, akorát by mne zajímalo, jak se toto eviduje, jestli je potřeba mít nějakou smlouvu, nebo to zaměstnancům připsat v dodatku pracovní smlouvy atp. Pokud bychom se rozhodli přispívat, co vše k tomu náleží? Zaměstnavatel může přispívat svým zaměstnancům ve formě příspěvku na penzijní a životní pojištění. Podmínkou je, že musí být sjednán pracovní poměr (klasický, ale i formou dohody) a sjednání příspěvku zaměstnavatele musí být písemné – výše či procentuální sazba příspěvku musí být zanesena v pracovní, kolektivní či jiné smlouvě. U zaměstnavatele je pak příspěvek na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění v jakékoli výši daňově uznatelný výdaj (náklad), a to v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů („ZDP“). Aby byl z pohledu zaměstnance příspěvek na životní pojištění hrazený zaměstnavatelem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, musí splňovat podmínky uvedené v ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) ZDP. Pro zaměstnance je od daně z příjmů osvobozen příspěvek od zaměstnavatele do výše 30.000 Kč za rok 2016 (od roku 2017 potom do 50.000 Kč). Při dodržení tohoto limitu je tento příspěvek osvobozen i od odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Částka přesahující limit 30.000 Kč bude u zaměstnance podléhat dani z příjmů fyzických osob a dále u zaměstnance i zaměstnavatele také odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Musí mít uchazeč u vstupní lékařské prohlídky výpis ze zdravotní dokumentace? Musí mít uchazeč u vstupní lékařské prohlídky výpis ze zdravotní dokumentace? Nebo může mít i celou zdravotní dokumentaci? Každý zaměstnavatel má povinnost zajistit pro své zaměstnance pracovnělékařské služby, přičemž je povinen mít uzavřenou písemnou smlouvu s poskytovatelem těchto služeb. Zaměstnavatel musí zaměstnanci při vstupu do pracovního poměru sdělit informace o poskytnutí pracovnělékařské služby a informovat ho o vyšetřeních souvisejících s výkonem práce, kterým se musí podrobit. Běžnou praxí je, že nastupující zaměstnanec jako součást prohlídky předloží poskytovateli pracovnělékařských služeb výpis ze své zdravotní dokumentace, který si „závodní lékař“ uloží do své evidence. Náklad na vyžádání výpisu ze zdravotní dokumentace hradí vždy zaměstnavatel, přičemž zdravotnická zařízení mohou získat výpis ze zdravotní dokumentace i elektronickou cestou. Předložení celé zdravotní dokumentace na vstupní prohlídce není příliš obvyklé. Ačkoliv se z této dokumentace samozřejmě lékař dozví všechny potřebné informace, bude pro něj vyhledání a zaevidování potřebných informací pravděpodobně časově náročnější než z přehledného výpisu. Posouzení, zda takto podané informace o zdravotním stavu zaměstnance lékař přijme, je velice subjektivní a záleží na více faktorech (např. na počtu založených lékařských zpráv v dokumentaci zaměstnance). Příspěvek na bydlení a dávky hmotné nouze Mám kamarádku, která pobírá dávky hmotné nouze a příspěvek na bydlení. Teď jí vyšel 1. stupeň péče na dítě a přijde jí za půl roku částka 18.000 Kč. Když bude pobírat tak velkou částku, vztahuje se to na hmotnou nouzi a příspěvek na bydlení? Jestli jí dávky pozastaví, nebo je bude moct brát i nadále. Příspěvek na péči se nepovažuje za příjem pro účely stanovení rozhodného příjmu podle zákona o státní sociální podpoře (rozhodné příjmy jsou vyjmenované v § 5 příslušného zákona), proto výplata tohoto příspěvku neovlivní výši dávek, jako je například přídavek na dítě či příspěvek na bydlení. Podobně se příspěvek na péči nepovažuje za příjem pro účely zákona o pomoci v hmotné nouzi. V ustanovení § 7 odst. 5 zákona o životním a existenčním minimu je uvedeno, že za příjem se nepovažuje příspěvek na péči či část příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející z důvodu závislosti na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I až IV, příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku atd. Pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi se příspěvek na péči ani jeho část (např. částky, které si matka za péči ponechá) nepovažuje za příjem v případech, kdy se tato dávka využije v rámci osob společně posuzovaných s osobou, které náleží příspěvek na péči (např. matka pečuje o dítě, kterému náleží tento příspěvek). Na základě uvedených informací nemá příspěvek na péči o dítě žádný vliv na výši dávek hmotné nouze a příspěvku na bydlení. Nástup na pracovní neschopnost a smlouva na dobu určitou Zaměstnankyně má dobu určitou a nyní cca dva měsíce před ukončením otěhotněla a šla na pracovní neschopnost (rizikové těhotenství). Bude tedy končit její pracovní smlouva i přes pracovní neschopnost a těhotenství? Obecnou úpravu pracovního poměru na dobu určitou nalezneme v § 39 zákoníku práce. Uplynutím sjednané doby skončí pracovní poměr vždy, a to i přesto, že by ostatním způsobům skončení pracovního poměru bránila existence ochranné doby. To znamená, že zaměstnankyně není chráněna těhotenstvím – pracovní neschopností ani čerpáním mateřské či rodičovské dovolené. Tedy zcela v souladu se zákonem je postup, že pracovní poměr u Vaší těhotné zaměstnankyně skončí uplynutím sjednané doby. Pokud se tedy nedohodnete se zaměstnankyní na prodloužení pracovního poměru v souladu se zákonem. Více naleznete v článku Pracovní poměr na dobu určitou na Portálu POHODA. Bude EET podléhat i spolek, který provozuje restauraci jako doplňkovou činnost? Bude EET podléhat i spolek, který provozuje jako doplňkovou činnost restauraci? U neziskových organizací nebudou evidenci tržeb podléhat příjmy z hlavní činnosti. Příjmy z vedlejší činnosti se evidovat budou, pokud nepůjde o příjem ojedinělý. Rozhodným příjmem dle § 6 zákona o EET se pro účely tohoto zákona rozumí u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který: podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo podléhá dani ze samostatného základu daně. V případě pochybností, zda je splněna podmínka ojedinělých tržeb, lze využít institut závazného posouzení dle § 32 zákona o EET. Správce daně vydá na žádost poplatníka rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. Předmětem závazného posouzení je určení, zda je platba evidovanou tržbou nebo zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu. Jak zaúčtovat vývoz zboží do Švýcarska? Jak zaúčtovat vývoz zboží do Švýcarska? Jsme s. r. o., plátci DPH, internetové klenotnictví. Jedná se o vývoz prstenu soukromé osobě (neplátci) v hodnotě 260 eur (platba bude provedena v eurech a připsána na bankovní účet), zboží bude doručováno prostřednictvím služby DHL. Nejsem si jistá, jaké jsou pro nás dopady z hlediska DPH, případně cla apod. Vím, že Švýcarsko není součástí EU, mám pocit, že není ani v EHP, ale je v ESVO. Bohužel netuším, jaké bilaterální smlouvy má s EU či s ČR podepsané. Jak bychom měli postupovat a jak účtovat? Vývozem zboží se pro účely zákona o DPH rozumí výstup zboží z území EU na území třetí země, jestliže zboží bylo propuštěno do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku nebo vnějšího tranzitu, nebo bylo zpětně vyvezeno. V souladu s ustanovením § 66 zákona o DPH je osvobozeno od daně při vývozu zboží do třetí země dodání zboží plátcem, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země: prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou, nebo kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo ani místo pobytu, ani provozovnu, s výjimkou zboží přepravovaného kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel, popřípadě jiného prostředku pro dopravu pro soukromé použití. Při dodání zboží do třetí země se za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území EU potvrzený celním úřadem. Výstup zboží z území EU je plátce povinen prokázat rozhodnutím celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboží z území EU. Plnění je v souladu s ustanovením § 66 osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet daně na vstupu a toto plnění se uvede do ř. 22 daňového přiznání k DPH. K zásilce zboží musí být přiložena obchodní faktura v trojím vyhotovení s uvedeným prohlášením o původu zboží. Celní úřad následně propustí zboží dodavatele do režimu vývoz a provede potvrzení na písemném celním prohlášení („JSD“). Clo se u vývozu zboží neuplatní. Dodavatel, který vyváží zboží do třetích zemí a uplatňuje osvobození od daně, musí mít průkazné důkazní materiály pro případnou daňovou kontrolu. Správce daně může požadovat dokumenty ohledně: propuštění zboží do celního režimu (jako důkazní prostředek slouží vývozní JSD), přepravy zboží – zda byla uskutečněna a kým (důkazním prostředkem jsou přepravní dokumenty, kupní smlouva či dodací podmínky), opuštění zboží EU a vstoupení na území třetí země (jako důkazní prostředek opět slouží vývozní JSD, který je zároveň i daňovým dokladem). Při přepočtu cizí měny při vývozu zboží slouží jako daňový doklad vývozní JSD, kde je cena vyváženého zboží ze zahraniční měny přepočtena celním kurzem na měnu českou. Pravděpodobně se proto bude hodnota zboží na JSD lišit od hodnoty zaúčtované v účetnictví plátce. Kurzový rozdíl plátce potom zaúčtuje podle jeho povahy do finančních nákladů nebo výnosů. Příklad účtování při vývozu zboží: Tržby za zboží 311/604 Zaplacení faktury 221/311 Kurzová ztráta 563/311 18. 10. 2017 21:59:05 Dobrý den, máme pivovar a k němu pivnici, do které vede pivovod z daňového skladu. Musím uvádět na dokladech z registrační pokladny pro zákazníky spotřební daň? děkuji. 1. 11. 2016 9:05:09 pro Silva a Andrea Sojková: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dph/odpovedi-na-dotazy-z-online-poradny-%E2%80%93-53-dil/ 30. 9. 2016 10:18:05 Dobrý den, mám dotaz,zda-li budu fakturovat s DPH nebo fakturovat bez DPH s tím, že je to poskytnutí služeb do jiného členského státu EU,když jsme polské firmě (plátci daně v Polsku) tady v Čr poskytli školení s ubytováním a stravou. 26. 9. 2016 14:22:03 Dobrý den.Můžu si dát do nákladů (daňová evidence,neplátce DPH) fakturu za internet a telefon,když není vystavena na IČ, ale pouze na jméno a bydliště ? ADMINNET s.r.o. Správci počítačových sítí www.adminnet.cz

http://doplnek.com/content/k-poskytovani-cestovnich-nahrad-clenum-statutarnich-organu

K poskytování cestovních náhrad členům statutárních orgánů | Obecně jsou cestovní náhrady poskytovány jednateli společností s ručením omezeným ve stejném režimu, jako je tomu u zaměstnanců, tedy podle ustanovení § 151 a následující zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Mezi cestovní výdaje ve smyslu § 152 zákoníku práce řadíme mimo jiné výdaje při pracovní cestě, dočasném přidělení či při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru. Povahu nároku a jeho daňové konsekvence je třeba zjišťovat z vícero předpisů a vykládat v širších souvislostech. Níže podáváme linii postupu pro možné sjednání poskytování náhrad výdajů jednatele v souvislosti s výkonem funkce pro obchodní korporaci. Primárně je třeba zaměřit se na úpravu v zákoníku práce, která široce vymezuje jednotlivé výdaje související s výkonem práce, které je povinen zaměstnavatel poskytovat. Zaměstnanci se náhrada výdajů podle § 151 zákoníku práce poskytuje vždy, pokud tyto výdaje vzniknou v souvislosti s výkonem práce, a to za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem. U cestovních výdajů je přirozené základním předpokladem to, že vznikly v důsledku výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce nebo případně mimo sjednané pravidelné pracoviště zaměstnance. Dále jsou zákonem upraveny podmínky poskytování náhrad za přeložení, dočasné přidělení nebo výkon práce zaměstnancem v zahraničí. Poměrně zásadní je sama zákonná koncepce cestovních náhrad, která rozlišuje, zda jde o zaměstnance v tzv. podnikatelské sféře, resp. soukromém sektoru, a zaměstnance zaměstnavatele uvedeného v § 109 odst. 3 zákoníku práce, tedy tzv. nepodnikatelské sféře. Zaměstnavatel, který je uvedený v ustanovení § 109 odst. 3 může poskytovat zaměstnanci náhrady výdajů v rozsahu a výši jen do té míry, jakou určí zákoník práce a nemůže se od zákonné úpravy odchýlit. Tuto skutečnost uvádíme zejména s ohledem na to, že zákonem dané limity jsou pro zaměstnance a zaměstnavatele podnikatelské sféry významné z hlediska daňové optimalizace. Náhrady výdajů pouze v rozsahu zákonem stanoveném pro zaměstnavatele uvedené v § 109 odst. 3 jsou osvobozeny od daně z příjmů na straně zaměstnance a nejsou zahrnuty do vyměřovacích základů pro pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Pro zaměstnavatele jsou pak tyto náhrady daňově uznatelným nákladem podle § 24 odst. 2 písm. zh) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP). Zaměstnavatel nepodnikatelské sféry může samozřejmě poskytovat i náhrady jiné, nebo vyšší, ale musí počítat s tím, že již podléhají daňovým odvodům a odvodům na pojištění zaměstnance, resp. jsou předmětem daně a započítávají se do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného. Náhrady cestovních výdajů lze obchodní společností poskytnout nejen zaměstnancům, ale také členům jejich orgánů, tj. typicky členům statutárních orgánů, a to za předpokladu, že dojde ke smluvnímu zakotvení. Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem statutárního orgánu včetně nároků plynoucích z výdajů v souvislosti s výkonem funkce se sjednává ve smlouvě o výkonu funkce[1] podle § 59 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. Stranám této smlouvy nic nebrání v písemném sjednání poskytování náhrad výdajů, tak jak je poskytuje podle zákoníku práce zaměstnavatel zaměstnanci v pracovním poměru. Poměrně zásadní pro určení náhrad výdajů jsou však daňové předpisy, kde se stanoví v § 6 odst. 2 ZDP, že tyto příjmy členů statutárních orgánů jsou považovány za příjmy ze závislé činnosti a jsou také osvobozeny od daně, pokud jsou sjednány v rozsahu a výši podle zákoníku práce. Při výpočtu cestovních náhrad jsou tedy členové statutárních orgánů považováni za zaměstnance. Členům statutárních orgánů vzniká, pokud je smluvně zakotveno, nárok na cestovné a také na stravné po 5 hodinách trvání pracovní cesty a stejně tak nárok na zahraniční stravné po 1 hodině strávené v zahraničí (za předpokladu že jim za dobu strávenou na pracovní cestě v ČR nevznikl nárok na tuzemské stravné, v takovém případě vzniká nárok na zahraniční stravné až po 5 hodinách strávených v zahraničí podle § 170 odst. 3 zákoníku práce). Pro obchodní korporaci jsou poskytnuté náhrady daňově uznatelnými náklady. Pokud jde o poskytování cestovních náhrad nad limit, než je stanoveno zákoníkem práce, nejsou v této sjednané nadlimitní výši, ať už je korporace poskytuje zaměstnanci nebo členům statutárních orgánů, osvobozeny od daně, ba naopak podléhají jak dani z příjmů, tak odvodu na sociální a zdravotní pojištění. Je třeba upozornit, že za příjmy ze závislé činnosti se podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP u členů statutárních orgánů nepovažují a předmětem daně nejsou „náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách“. Nutnou podmínkou u členů statutárních orgánů je tedy ta skutečnost, že jim plyne příjem ze „závislé činnosti“, jak specifikuje ZDP a zároveň se jedná o výdaje vynaložené při pracovní cestě. K tomuto jasně doplňuje Pokyn generálního finančního ředitelství D-6, který stanoví, že „za pracovní cesty se považují také cesty členů statutárních orgánů vykonávané v souvislosti s výkonem této funkce, pokud se příslušná jednání konají na jiném místě, než je sídlo společnosti (družstva). Obdobně se posuzují i cesty jednatelů jako statutárních orgánů“, jak je stanoveno v části věnované § 24 odst. 2 ZDP pod bodem 32. Shodně pak pokyn Generálního finančního ředitelství D-22 (bod 31) doplňuje, že za pracovní cesty se považují cesty členů statutárních orgánů, které jsou vykonávané v souvislosti s výkonem jejich funkce, a to za předpokladu, že se příslušná jednání konají na jiném místě, než je sídlo obchodní korporace. Problémem u proplácení cestovních náhrad členům statutárních orgánů může být situace, kdy členové statutárních orgánů dojíždí ze svého bydliště do sídla společnosti, kdy se u exponovanějších pozic může jednat i o dojíždění ze zahraničí. Takové cesty nejsou předpisy považovány za pracovní cesty. Za pracovní cestu se, stejně jako tomu je podle zákoníku práce, nepovažuje cesta do sídla společnosti z místa bydliště nebo ubytování členů statutárních orgánů. V pokynu Ministerstva financí ČR D-22 v bodu 31 se přímo stanoví, že „pracovními cestami jednatelů nejsou cesty do sídla společnosti. Pokud by cestovní náhrady přesto vypláceny byly, nejednalo by se o pracovní cesty v souladu se zákonem. Šlo by o daňově neuznatelný výdaj společnosti a na straně jednatele o zdanitelný příjem“. Proto, aby cestovní náhrady, včetně stravného a náhrady výdajů za ubytování, poskytované členům statutárních orgánů nebyly předmětem daně, je třeba tedy zajistit, aby se jednalo skutečně o cesty pracovní, tzv. služební, a nikoli cesty do místa bydliště nebo v případně, kde je jednatel ubytován. Stejně tak se posuzuje nárok na poskytování stravného v zahraničí podle § 170 odst. 3 zákoníku práce, kdy je třeba dodržet tu zásadu, že se skutečně jedná o služební cestu členů statutárních orgánů a nikoli např. cestu do zahraničí za účelem návratu domů. Situaci dojíždění lze dle našeho názoru po přechodnou dobu řešit za využití § 177 zákoníku práce, kterou mohou strany pracovního poměru mezi sebou sjednat nebo zaměstnavatel určit vnitřním předpisem. Tato náhrada pokrývá výdaje zaměstnance na ubytování a jízdné v souvislosti s přijetím do zaměstnání, kdy pracoviště nebo sjednané místo výkonu práce zaměstnance je daleko od jeho bydliště. Tento institut pokrývá dojíždění na dlouhých trasách při přijetí do zaměstnání, přičemž toto dojíždění nelze podle výše uvedených ustanovení považovat za pracovní cestu. Náhrada výdajů při přijetí do zaměstnání tak doplňuje systém náhrad výdajů a umožňuje v tomto jediném případě hradit zaměstnavatelem i cestu mezi domovem zaměstnance a místem výkonu práce. Není žádnou výjimkou, že především u nestandardních specifických pozicí najímají zaměstnavatelé odborníky, u nichž jsou sjednány mnohá práva a povinnosti nad standard běžného pracovního poměru. Při takto sjednaných náhradách výdajů je však zaměstnavatel vázán limity podle § 165 zákoníku práce, tedy maximální výší a jejich rozsahem a také stanovením maximální délky poskytování této náhrady, která činí 4 roky od vzniku pracovního poměru. Domníváme se, že i toto ustanovení zákoníku práce lze analogicky vztáhnout na členy statutárních orgánů společnosti, kdy při sjednání smlouvy o výkonu funkce obsahující ujednání o cestovních náhradách není nic na překážku sjednat poskytování náhrad výdajů podle § 177 zákoníku práce. JUDr. Tomáš Pokorný [1] Smlouva o výkonu funkce musí být sjednána mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu písemně a podléhá schválení nejvyšším orgánem společnosti (§ 59 odst. 2 ZOK).

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/BFE9E10E40E8C52EC12584470018042C?openDocument

28 Cdo 1258/2018 Spisová značka: 28 Cdo 1258/2018 ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:28.CDO.1258.2018.1 Náhradní pozemek § 11a předpisu č. 229/1991Sb. § 14 odst. 1 a 3 předpisu č. 182/1988Sb. ve znění od 24.06.1991 28 Cdo 1258/2018-832 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce J. H., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Martinem Purkytem, advokátem se sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 496/13, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, identifikační číslo osoby: 01312774, zastoupené JUDr. Radkem Jonášem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 10, U Roháčových kasáren 1555/10, za účasti Spartaku Rokytnice, a.s., se sídlem v Rokytnici nad Jizerou, Horní Rokytnice 702, identifikační číslo osoby: 27495884, zastoupené JUDr. Emilem Jančou, advokátem se sídlem v Praze 6, Sartoriova 60/12, jako vedlejší účastnice na straně žalované, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 3 C 57/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. října 2017, č. j. 20 Co 131/2017-692, takto: Okresní soud v Semilech (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 17. 2. 2017, č. j. 3 C 57/2015-610, ve znění opravného usnesení ze dne 9. 1. 2018, č. j. 3 C 57/2015-717, nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu ve výroku blíže specifikovaných pozemků, které jsou ve vlastnictví České republiky, podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů – dále „zákon o půdě“ (výrok I.). Dále zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít se žalobcem dohodu o převodu náhradních pozemků, konkrétně pozemků parc. XY, obou v obci a katastrálním území XY, a pozemku parc. XY v obci XY a katastrálním území XY (výrok II.). Rovněž zrušil předběžné opatření uložené usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. 4. 2015, č. j. 3 C 57/2015-187, ve znění usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 8. 2015, č. j. 17 Co 218/2015-220, ohledně pozemku XY v obci a katastrálním území XY a pozemku parc. XY v obci XY a katastrálním území XY (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). K odvolání žalobce i žalované Krajský soud v Hradci Králové (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 26. 10. 2017, č. j. 20 Co 131/2017-692, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Dále uložil žalobci povinnost nahradit vedlejší účastnici Spartaku Rokytnice, a. s., náklady odvolacího řízení ve výši 4.764,50 Kč k rukám advokáta vedlejší účastnice (výrok III.). Rozhodnutí obou soudů nižších stupňů jsou odůvodněna závěrem, že žalobci jakožto osobě oprávněné podle ustanovení § 4 zákona o půdě vznikl nárok na vydání náhradních pozemků podle ustanovení § 11a zákona o půdě, neboť mu nebylo možné vydat původní pozemky a ani mu za tyto pozemky dosud nebyla poskytnuta náhrada v plném rozsahu. Protože soudy nižších stupňů shledaly dosavadní postup žalované ve vztahu k žalobci liknavým pro dlouhodobé neplnění její povinnosti vydat náhradní pozemky, jakož i pro nedostatečnost veřejné nabídky k tomu určených pozemků a pro neopodstatněné vyřazení restitučního nároku žalobce z veřejných nabídek, vyhověly požadavku uspokojit restituční nárok žalobce mimo zákonem předpokládaný proces. Konstatovaly, že žalobci lze poskytnout náhradu ve výši odpovídající ocenění odňatých pozemků jako stavebních, a to za situace, kdy došlo k jejich výkupu za účelem výstavby. Rozpor mezi účastníky vyvstal v otázce hodnoty některých z náhradních pozemků (konkrétně pozemků parc. XY v obci a katastrálním území XY, pozemku parc. XY v obci XY a katastrálním území XY a pozemku parc. XY v obci XY a katastrálním území XY – dále „předmětné pozemky“). Soudy nižších stupňů vyšly z ocenění provedeného znalcem Josefem Slavíčkem, jenž při ocenění předmětných pozemků zohlednil nejen druh těchto pozemků uvedený v katastru nemovitostí, ale též jejich současný stav a jejich využívání pro účely sjezdového lyžování. Co se týče pozemku parc. XY v obci XY a katastrálním území XY, spatřovaly překážku pro jeho vydání jednak v přečerpání restitučního nároku žalobce, pokud by došlo k jeho vydání, a dále v jeho přináležitosti k ucelenému a provázanému sportovnímu areálu. V případě pozemků parc. XY v obci a katastrálním území XY pak překážka jejich vydání spočívala ve skutečnosti, že v době rozhodování soudu prvního stupně již tyto pozemky nebyly ve vlastnictví České republiky. Proti rozsudku odvolacího soudu [výslovně toliko proti věcnému výroku I.)] brojí žalobce dovoláním, jehož přípustnost ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), spatřuje v odklonu odvolacího soudu od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně v existenci otázky dosud judikaturou Nejvyššího soudu neřešené. Nesouhlasí s oceněním předmětných pozemků poskytnutých jako náhradní za pozemky odňaté, neboť byly oceněny v rozporu s vyhláškou č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (dále „vyhláška č. 182/1988 Sb.“). Zdůrazňuje, že předmětné pozemky jsou evidovány jako zemědělské (dle katastru nemovitostí, sdělení obce, znaleckých posudků, územních plánů a výpovědi znalce), neurčené k zastavění, a proto musí být oceněny podle ustanovení § 14 odst. 3 vyhlášky č. 182/1988 Sb., nikoli podle ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Na podporu předestřené argumentace odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2956/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3689/2015, a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4758/2016 (označená rozhodnutí, stejně jako dále citovaná rozhodnutí dovolacího soudu, jsou přístupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz). Domnívá se, že judikaturu týkající se ocenění restitučních nároků (nevydaných pozemků) lze aplikovat i na ocenění náhradních pozemků, jelikož se jedná o problematiku upravenou totožným ustanovením vyhlášky č. 182/1988 Sb. Dále namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí odvolacího soudu jednak pro nedostatečné vysvětlení právního posouzení věci a dále pro akceptaci postupu soudu prvního stupně, na jehož základě nebyly provedeny všechny navrhované důkazy a o jejich neprovedení nebylo ani rozhodnuto. V neposlední řadě pak s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. I. ÚS 645/2000, a na nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. I. ÚS 116/05 (zmíněné nálezy, stejně jako dále citovaná rozhodnutí Ústavního soudu, jsou přístupné na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz), upozorňuje na porušení svého práva na spravedlivý proces právě v důsledku nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně s dovoláním navrhl, aby dovolací soud odložil právní moc rozsudku odvolacího soudu, protože má za to, že postupem odvolacího soudu byl závažně ohrožen na svých právech. Žalovaná a ani vedlejší účastnice se k dovolání nevyjádřily. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017, neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 26. 10. 2017 (srovnej čl. II, bod 2. zákona č. 296/2017 Sb.); po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, že bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 věta první o. s. ř.) a že je splněna i podmínka povinného zastoupení dovolatele advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), zabýval se tím, zda je dovolání žalobce přípustné (§ 237 o. s. ř.). Dovolání není přípustné, neboť na dovolatelem vymezené právní otázce týkající se ocenění pozemků poskytnutých jako náhradní za pozemky odňaté rozsudek odvolacího soudu (v dovoláním napadeném rozsahu ve vztahu k pozemkům parc. XY výlučně nezávisí. V případě označených pozemků platí, že mimo dovolací argumentaci žalobce zůstal důvod „nepřevoditelnosti“ pozemku parc. XY spočívající v jeho přináležitosti k ucelenému sportovnímu (lyžařskému) areálu a u pozemků XY žalobce nijak nezpochybnil, že jejich „nevhodnost“ k vydání je dána tím, že nejsou ve vlastnictví České republiky. Protože dovolatel tyto právní otázky v dovolání zcela pomíjí, uplatní se, pokud jde o tři uvedené pozemky, i judikatorní závěr, že „spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek (na více závěrech), z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí návrhu, není dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení § 237 o. s. ř.“ (srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2303/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 32 Cdo 3986/2013, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3812/2015). Pokud dále dovolatel zakládá přípustnost dovolání na nesouhlasu s oceněním náhradních pozemků, jež mu byly vydány (pozemky parc. č. 869/2 a parc. č. 1016/1 v katastrálním území XY, a pozemek parc. XY v katastrálním území XY) a má v této souvislosti za to, že při správné aplikaci vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., by jeho restituční nárok nebyl vyčerpán, pak řešení takové otázky, bylo-li žalobě vyhověno i pokud jde o právě označené pozemky, je pro dovolatele v poměrech tohoto řízení bez jakéhokoliv významu. Rozhodnutí soudů nižších stupňů je založeno na závěru, že z hlediska ocenění náhradních pozemků, jež byly žalobci vydány, je jeho restituční nárok dostatečný (k pozemkům, jež vydány nebyly, se váže i jiný důvod jejich nepřevoditelnosti). Toliko pro toto řízení má poměřování obou hodnot a závěry o něm učiněné odpovídající právní relevanci. Závěry o ocenění náhradních pozemků či stanovení zbývající výše restitučního nároku vyslovené v pravomocných rozhodnutích v řízeních o žalobách na vydání náhradních pozemků za pozemky podle zákona o půdě nevydané nejsou pro jejich účastníky v jiném řízení (týkajícím se uspokojení téhož restitučního nároku, resp. jeho zbývající části) závazné (srovnej přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 4004/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 3619/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1462/2016). Přeneseno do poměrů projednávané věci, výše uvedené se zřetelem na argumentaci, jíž je odůvodněna přípustnost dovolání, znamená, že u vydaných pozemků XY námitka o vyčerpání restitučního nároku (v důsledku nesprávného ocenění předmětných pozemků), přípustnost dovolání založit nemůže. Sluší se dodat, že výtka dovolatele o nepřezkoumatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu, představuje námitku vystihující případ vady řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jediným způsobilým dovolacím důvodem (v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013) ovšem může být pouze nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (srovnej § 241a odst. 1 o. s. ř.). K vadám řízení dovolací soud ve smyslu ustanovení § 242 odst. 3 o. s. ř. přihlédne jen tehdy, pokud z jiných důvodů shledá dovolání přípustným (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3332/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. 22 Cdo 4553/2014). O takový případ však v projednávané věci nejde. Nelze v souvislosti s uplatněnou námitkou o nepřezkoumatelnosti rozsudku odvolacího soudu pustit ze zřetele závěr formulovaný rozhodovací praxí dovolacího soudu, že „měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele. Obdobně pak lze říci, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu dovolání – na újmu uplatnění práv dovolatele“ (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, jenž byl uveřejněn pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V posuzovaném případě odůvodnění rozsudku odvolacího soudu představuje dostatečnou oporu pro to, aby žalobce měl možnost v dovolání proti němu uplatnit své námitky. Skutečnost, že těmito námitkami se mu nepodařilo řádně vymezit některý z důvodů přípustnosti dovolání (§ 237 o. s. ř.) a uplatnit dovolací důvod ve smyslu ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., s obsahovou a argumentační kvalitou odůvodnění rozsudku odvolacího soudu nesouvisí. Soudy nižších stupňů dostály své povinnosti adekvátně, co do myšlenkových konstrukcí racionálně logickým způsobem se vypořádat s argumentačními tvrzeními uplatněnými účastníky řízení (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 4. 9. 2002, sp. zn. I. ÚS 113/02, nález Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 521/05, nebo nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2008, sp. zn. I. ÚS 3184/07). Zmíněnému pojmu adekvátně je potom ve smyslu judikatury Ústavního soudu nutno z pohledu mezí nezávislého soudního rozhodování (srovnej článek 82 odst. 1 Ústavy České republiky) rozumět tak, že se požaduje přiměřeně dostatečná míra odůvodnění, tj. „rozsah této povinnosti se může měnit podle povahy rozhodnutí a musí být posuzován ve světle okolností každého případu" s tím, že závazek odůvodnit rozhodnutí „nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument" (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2005, sp. zn. IV. ÚS 201/04, nález Ústavního soudu ze dne 29. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 787/06, nebo nález Ústavního soudu ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. III. ÚS 961/09). Rozsudek odvolacího soudu nelze tudíž pokládat za nepřezkoumatelný. V daném kontextu nemá opodstatnění ani námitka dovolatele ohledně porušení jeho práva na spravedlivý proces. Skutečnost, že odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, s nímž dovolatel nesouhlasí, nezakládá porušení jeho ústavně zaručených práv, neboť právo na spravedlivý proces nelze interpretovat tak, že by znamenalo právo na příznivé rozhodnutí ve věci bez dalšího. Žalobcem uplatněný nárok byl projednán před nezávislým a nestranným soudem, respektive soudy více stupňů, veřejně a v přiměřené lhůtě, přičemž účastníkům nebylo odepřeno právo být přítomen projednání věci a právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům. S ohledem na ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. soud není povinen provést všechny účastníky navržené důkazy (srovnej kupř. usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. II. ÚS 447/14). Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí, s nímž se odvolací soud ztotožnil, uvedl, proč neprovedl další žalobcem navržené důkazy (viz strana 9 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně), pročež ani z tohoto důvodu nelze považovat napadené rozhodnutí za nesouladné s právem na spravedlivý proces. Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř. přitom nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. Na nesprávnost hodnocení důkazů totiž lze usuzovat jen ze způsobu, jakým soud hodnocení důkazů provedl, a to jen polemikou se správností skutkových zjištění soudu, tj. prostřednictvím dovolacího důvodu, který dovolatel od 1. 1. 2013 k dispozici nemá (viz § 241a odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší soud tedy není zákonem zmocněn k tomu, aby revidoval skutkové úvahy nižších instancí (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 25 Cdo 878/2014). Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že dovolání ve vztahu k části výroku I., potvrzující rozsudek soudu prvního stupně i ve výroku o nákladech prvostupňového řízení, není dovolání objektivně – ze zákona – přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ve znění účinném od 30. 9. 2017]. Jelikož dovolání žalobce není přípustné, Nejvyšší soud je podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. V souladu s ustanovením § 243f odst. 3, větou druhou, o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněno. Návrh žalobce na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu se tímto rozhodnutím o dovolání stal bezpředmětným a dovolací soud o něm proto nerozhodoval. JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.

http://kraken.slv.cz/29Odo1315/2006

29 Odo 1315/2006 Dotčené předpisy: § 183 předpisu č. 513/1991Sb., § 131 odst. 3 předpisu č. 513/1991Sb. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Gemmela v právní věci navrhovatele O. S. D. A., zastoupeného JUDr. M. B., advokátem, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti P. a. s., vedené u Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 28 Cm 136/2005, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. května 2006, č. j. 5 Cmo 164/2006 45, takto: Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. května 2006, č. j. 5 Cmo 164/2006 45 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. ledna 2006, č. j. 28 Cm 136/2005 18 se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. ledna 2006, č. j. 28 Cm 136/2005 18, kterým tento soud zastavil podle ustanovení § 107 odst. 5 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) řízení o návrhu, jímž se navrhovatel domáhal prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti P. a. s. (dále jen společnost ), která dne 25. července 2005 rozhodla o přechodu všech účastnických cenných papírů společnosti na hlavního akcionáře podle § 183i a násl. obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ). Nelze totiž přehlédnout, že po zápisu přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů do obchodního rejstříku (jakož i po zápisu jiných právních skutečností např. o odvolání určité osoby z funkce člena orgánu společnosti, o prodeji podniku společnosti aj.) mohou soudy přezkoumat správnost rozhodnutí valné hromady, na jejichž základě tyto skutečnosti nastaly, právě jen v řízení o vyslovení neplatnosti těchto rozhodnutí podle § 183 odst. 1 ve spojení s § 131 obch. zák. (§ 131 odst. 8 obch. zák.). Automatické zastavení takového řízení při zániku společnosti, jejíž valná hromada rozhodnutí přijala, s odvoláním na ustanovení § 107 odst. 5 o. s. ř. (a nepokračování v řízení s právním nástupcem) by znamenalo, že soudy by již následně nikdy nemohly, s výjimkami stanovenými zákonem, přezkoumat soulad těchto rozhodnutí se zákonem či stanovami a z jejich případné protiprávnosti vyvozovat patřičné důsledky, i kdyby tyto důsledky bylo možno vztáhnout na právní nástupce společnosti.

http://www.asis.cz/novinka/vrchni-soud-zrusil-verdikt-o-zamitnuti-reorganizace-vagonky-hms.html

 Vrchní soud zrušil verdikt o zamítnutí reorganizace vagonky HMS | Asociace insolvenčních správců Praha 26. dubna (ČTK) - Vrchní soud v Praze zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, který v lednu zamítl reorganizaci společnosti Heavy Machinery Services (HMS). Vagonka v Lounech, která se dříve jmenovala Legios, dluží věřitelům téměř 3,3 miliardy korun a od roku 2014 je v úpadku. Českobudějovický soud bude muset případ znovu projednat, vyplývá z usnesení vrchního soudu. Zástupci HMS verdikt uvítali, krajský soud podle nich bránil věřitelům ve vyjádření názoru na případnou reorganizaci společnosti. "Vrchní soud v Praze potvrdil pochybnosti o procesním postupu krajského soudu a ukončil nepřijatelný stav, kdy byla v rámci insolvenčního řízení krajským soudem opakovaně poškozována práva věřitelů i společnosti HMS. Firma nadále pokračuje v úsilí o prosazení reorganizačního plánu," uvedla firma v prohlášení, které dnes poskytla ČTK. HMS dál považuje reorganizaci za nejrozumnější a nejméně rizikové řešení, nejvýhodnější pro věřitele i zaměstnance. Firma Legios Loco patří podle údajů v Obchodním rejstříku kyperské firmě Kirosium Limited. HMS patří britské firmě CDM Engineering. Vagonka se do problémů dostala na podzim 2013, kdy na ni podala návrh na insolvenci slovenská Všeobecná úvěrová banka (VÚB) kvůli původně více než dvousetmilionové pohledávce. Společnost se během půl roku několikrát přejmenovala a na jaře 2014 soud vyhlásil její úpadek. Celkové pohledávky za 3,285 miliardy korun přihlásilo 322 věřitelů. V červenci 2014 soud povolil reorganizaci na návrh HMS, příslušný návrh byl ale předložen až v únoru 2015. VÚB usilovala o to, aby soud reorganizaci podniku nahradil konkurzem. V dubnu 2017 banka informovala o tom, že už není věřitelem HMS, pohledávku postoupila švýcarské firmě Mitteleuropa Kredit & Immobilien AG. Banka tvrdila, že insolvenční proces je zmanipulovaný tím, že jej ovládli věřitelé s fiktivními pohledávkami s vazbou na podnikatele Františka Savova. Podle některých médií je Savov majitelem vagonky. Savov ale již v minulosti ČTK sdělil, že žádné majetkové vazby na Heavy Machinery Services nemá a nikdy neměl. Savov je obviněn v kauze rozsáhlých daňových podvodů a žije v Londýně. Insolvenčním správcem Heavy Machinery Services byl v minulosti Ivo Hala, který je stíhaný v souvislosti s reorganizací Via Chem Group. Soud Halu v dubnu 2015 z funkce odvolal a insolvenční správkyní ustanovil Petru Hýskovou. Server Česká justice v lednu informoval, že Hýsková přišla o povolení vykonávat funkci insolvenčního správce. Podle údajů veřejně přístupných v insolvenčním rejstříku ale Hýsková dál v případu působí jako insolvenční správkyně, v únoru totiž vykonala zvláštní zkoušku nutnou pro prodloužení doby trvání povolení.

http://docplayer.cz/618563-.html

Download "----------------------------" 1 - 1 - Zpráva pro SD Vážené dámy a pánové, vážení delegáti. V tomto časovém období se pravidelně scházíme na shromáždění delegátů, abychom projednali výsledky hospodaření předcházejícího roku, schválili účetní závěrku a projednali další body dnešního programu. Mou povinností jako předsedy představenstva je zhodnotit činnost představenstva družstva za rok Z usnesení minulého shromáždění, které se konalo mimořádně a předminulého, konaného , žádné úkoly do následujícího období nepřecházejí a s klidným svědomím mohu konstatovat, že představenstvo družstva v roce 2013 nemuselo řešit žádný zásadní problém, který by ohrožoval činnost nebo chod našeho družstva. Sedmičlenné představenstvo družstva se v roce 2013 sešlo celkem 11x na svém pravidelném jednání s téměř 100 % účastí a proto také bylo vždy usnášeníschopné. Jako každoročně projednávalo a schvalovalo mnoho záležitostí, které se týkaly běžné činnosti družstva a na svých zasedáních přijalo za loňský rok celkem 66 usnesení. Každého jednání se zúčastnil předseda nebo další člen kontrolní komise s hlasem poradním a stále platí, že poslední schůze představenstva v prosinci se účastní i celá kontrolní komise. Všichni přítomní byli na těchto jednáních informováni o průběžných výsledcích hospodaření a činnosti správy družstva. Stejně jako v předchozích letech tak i loni se značná část naší činnosti soustředila na převody bytů do osobního vlastnictví a následné zakládání SVJ s právní subjektivitou při poklesu podílu družstva na domech pod 25 %. Zde jsme svolávali nejprve informativní schůzky a následně ustavující schůze za účasti notáře. Tímto způsobem jsme v roce 2013 založili dalších 7 SVJ s právní subjektivitou a v tomto trendu budeme pokračovat i nadále. Vše bude probíhat v trochu jiném režimu, budeme se řídit novým Občanským zákoníkem, který nabyl účinnosti od V roce 2014 jsme již založili jedno SVJ v domě, který nikdy nebyl pod naší správou, ale oslovili nás a nadále je budeme i spravovat. Jinak v tomto roce budeme zakládat dalších pět SVJ s právní subjektivitou z našich bývalých domů. Jsme rádi, že nově vzniklá SVJ zůstávají i nadále pod naší správou na základě mandátní smlouvy, jejich počet již stoupl na malá bytová družstva. A nyní uvedu několik statistických údajů. Za loňský rok jsme provedli 85 vkladů do katastru nemovitostí u bytů a 2 vklady u garáží. K máme převedeno do osobního vlastnictví 3129 bytů a k tomuto datu mělo družstvo 2211 členů, z toho 7 nebydlících, zařazených v seznamu uchazečů o byt. V průběhu roku 2013 došlo k 45 převodům členských práv a povinností, nebyla provedena žádná výměna bytu a ke konci roku evidujeme 21 podnájmů, které podléhají souhlasu představenstva s přihlédnutím na vyjádření příslušné domovní komise. Za loňský rok evidujeme 118 kupních a darovacích smluv, představenstvem družstva bylo uděleno 7 výstrah před vyloučením a následně 3 členové byli vyloučeni, u třech bytů došlo k vyklizení. Z těchto údajů je zřejmé, že při postupném poklesu podílu družstva klesá i vliv družstva při rozhodování na jednotlivých objektech. Stále více pociťujeme, že se z nás stává organizace spravující cizí majetek, ale podobně tomu je i v ostatních bytových družstvech po celé republice. Někdy mi připadá, že státní politika není příliš nakloněna bytovým družstvům a nové zákony a vyhlášky spíš nahrávají různým realitním kancelářím a jim podobným se snahou o co největší zisky a postupnou likvidaci bytových družstev. Je to škoda, tento způsob bydlení tu funguje již řadu let a nejenom u nás ale i za hranicemi naší republiky.2 - 2 - Musím připomenout, že v důsledku neustálých změn v legislativě, jsou kladeny stále vyšší nároky na všechny zaměstnance družstva, kteří každoročně absolvují řadu školení jednak pořádaných SČMBD nebo i jinými organizacemi, aby si doplnili vědomosti a přizpůsobili svou pracovní činnost těmto změnám. Že to není jednoduché, mohu sám potvrdit, pokud vznesete dotaz na některou z institucí na zavádění nových zákonů do praxe, dočkáte se vyhýbavé odpovědi a konstatování, že právě až praxe vše ukáže. Touto cestou bych chtěl všem zaměstnancům družstva poděkovat za jejich práci, jsem přesvědčen, že si to zaslouží. Když už jsem u zaměstnanců, připomenu, že jeden odešel loni do starobního důchodu a ten, co ho nahradil, pracuje na půl úvazku. Počet zaměstnanců se nemění, veškerou činnost zvládáme ve 14 lidech. Nic se nemění ani na tom, že vykazujeme jeden z nejnižších poplatků na správu jak od nájemců, tak i vlastníků a v porovnání s ostatními družstvy máme nízký počet zaměstnanců na počet spravovaných bytů. Nyní mi dovolte seznámit Vás se stavem FO, neboli dlouhodobou zálohou na opravy a dalšími fondy za rok 2013: FO celkem k tis. Kč FO celkem k tis Kč Z toho riziková část FO tis Kč Půjčky OSBD tis Kč Nedělitelný fond tis Kč Příděl do FO celkem v roce tis Kč Čerpání FO celkem v roce tis Kč Hodnota zásob k tis Kč Majetek ale i další pojištění jako např. povinné ručení nebo havarijní pojištění pro služební auta máme i nadále pojištěn u Kooperativy Liberec a.s. Plnění škodních událostí probíhá rychle bez zbytečných průtahů,za loňský rok jsme takto uplatnili 11 škodních událostí s celkovou částkou plnění ,-Kč. Toto plnění se týkalo především vandalismu a zatečení střešním pláštěm. Co se týká technické oblasti, tak stále platí, že se provádí celoročně údržba objektů spojená s drobnými opravami, pravidelně hlídáme termíny provádění revizí a následné opravy po revizích. Snažíme se postupně vyřazovat z činnosti staré a dosluhující septiky tam, kde nejsou vybudovány obecní čističky a nahrazovat je čističkami odpadních vod, což není zrovna levná záležitost, ale nutí nás k tomu současné zákony a kontroly pracovníků životního prostředí při magistrátech Liberce a Jablonce nad Nisou. Představenstvo družstva již v minulosti rozhodlo, že bude dotovat tyto akce určitou finanční podporou z rezervního fondu a alespoň tak zmírnit dopad na tyto naše objekty. Některé domy a to i ve SVJ se rozhodli v roce 2013 provést kompletní zateplení, i zde platí,3 -3- že pomáháme s přípravnými pracemi, vyhotovením projektu, stavebním povolení, výběrovým řízením, stavebním dozorem, kolaudací, získáním úvěru u peněžního ústavu apod. Je škoda, že dotační politika není v současné době příliš zajímavá, loni jsme čerpali pouze z programu IPRM pro sídliště Rochlice, tento program bude letos ukončen a nahradí ho program JESSICA. Ten lze uplatnit zase pouze v našem případě pro sídliště Rochlice, je určen na rekonstrukci a modernizaci bytových domů a poskytuje zvýhodněné úvěry přes Komerční banku. Žádosti lze podávat od a poskytování úvěrů bude probíhat do konce roku Dotační program PANEL , který byl spuštěn v roce 2013 a je určen pro všechny vlastníky bytových domů bez rozdílu technologie výstavby / panelové, cihlové / mohou využít jak družstva tak i SVJ. I zde lze využít zvýhodněný úvěr, který lze splácet po dobu až 30 let a kryje až 90% rozhodných nákladů. Vzhledem k tomu, že úrokové sazby bank jsou na historickém minimu, není o tento dotační titul takový zájem, jak se očekávalo a navíc je stále spojen s poměrně náročnou administrativou. Oba tyto programy spadají do kompetence SFRB. Pod SFŽP spadá další známý program ZELENÁ ÚSPORÁM, který je však v tuto dobu pro nás nepoužitelný, byl otevřen pouze pro rodinné domy, dále se počítá pro veřejné budovy a co se týká bytových domů, tak jsem značně pesimistický zda vůbec někdy bude spuštěn. I letos na začátku roku sledujeme vývoj cen energií, kde jsme zaznamenali díky konkurenčnímu boji pokles cen za zemní plyn a el. energii. U vodného a stočného jsme se bohužel takovéto radosti nedočkali. U centrálně dodávaného tepla jsme žádný nárůst cen nezaznamenali, naopak někteří dodavatelé šli s cenou dolů. Celkově nižším nákladům za topení v loňském roce nahrál teplý závěr roku a i letošní nezvykle teplá zima slibuje nižší náklady na topení, ale závěr roku může být chladný a zúčtovací období končí vždy Trochu si musím postěžovat na některé dodavatele tepla, kteří každoročně provádějí doúčtování tepla tzv. 13 fakturou a my je musíme několikrát o tuto fakturu upomínat. To nám samozřejmě oddaluje započetí s pracemi na vyúčtování služeb za předchozí rok. Nyní bych se krátce zmínil o nové legislativě, která nabývá účinnosti ve vztahu k našemu družstvu a SVJ, které spravujeme. Shromáždění delegátů na svém jednání dne schválilo stanovy našeho družstva, kterými se činnost družstva řídí po nabytí účinnosti nových zákonů, zejména se jedná o nový občanský zákoník, který byl publikován ve sbírce zákonů jako zákon č. 89/2012 sb. a zákon č. 90/2012 sb. o obchodních korporacích a družstev, který je základním předpisem upravujícím právní postavení bytových družstev. Oba zákony vstoupily v účinnost Kromě těchto hlavních zákonných norem jsou schváleny tzv. doprovodné zákony, které činnosti v oblasti bydlení upravují podrobně. Zde bych jmenoval zákon o službách č. 67/2013 sb., katastrální zákon č. 256/2013 sb., zákon o veřejných rejstřících č. 304/2013 sb., nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím č. 366/2013 sb., nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky č. 351/2013 sb., nebo třeba zákon č. 311/2013 sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám. Dá se předpokládat, že zavádění nových zákonů do života bude probíhat postupně v souvislosti s přijímáním nových doprovodných zákonů, případnými změnami stávajících ustanovení jednotlivých paragrafů, o čem svědčí tzv. přechodné období stanovené přímo v přijatých zákonech. Už dnes víme, že některá ustanovení např. v novém občanském zákoníku nejsou vyhovující a údajně se již v současné době pracuje na jejich novelizaci. Pro naše bytové družstvo tyto změny znamenají, že systém a existence družstva jako bytového se jak jsem již výše poznamenal, postupně mění ve správu cizího bytového fondu. Přijetím nových zákonů dochází ke změně poměru vlastnictví osobního a družstevního pro vznik SVJ s právní subjektivitou, kdy toto má být založeno při poklesu podílu družstva pod 50% po4 - 4 Podle stanoviska MMR se na družstva, která plnila povinnosti správce podle 9 zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, ve znění účinném do a jejichž podíl na společných částech domu bude k nižší než 50% avšak vyšší než 25%, nevztahuje povinnost svolávat shromáždění vlastníků k založení společnosti po snížení podílu na domě pod 50% podle ustanovení 24, odst. 2 zákona č.311/2013 Sb. avšak shromáždění vlastníků budou svolávat až tehdy, kdy jejich podíl na společných částech domu klesne pod 25 %. Pro stávající SVJ plynou na základě nových zákonů některé povinnosti časově omezené jako např. upravení názvu společenství pokud v něm nemají slovo vlastníků a to do dvou let od účinnosti zákona a především do tří let přizpůsobení stanov nové právní úpravě. Do té doby budou nadále vycházet ze stávajících stanov, pokud tyto neodporují donucujícím ustanovením NOZ. Vzhledem k tomu, že nám počet SVJ s právní subjektivitou každoročně narůstá, snažíme se jim usnadnit přechod na novou legislativu, např. jsme pro výbory SVJ uspořádali seminář, kde jsme je s touto problematikou seznámili a upozornili na nové povinnosti včetně nově zavedených správních a soudních poplatků. Zde se jedná o poplatek 6.000,- Kč za první zápis SVJ do rejstříku společenství nebo 2.000,- Kč při každé změně, která musí být v rejstříku zaznamenaná. Nových vzorových stanov pro společenství se od státu nedočkáme, využijeme proto stanov, které připravil pro svá členská družstva SČMBD a nově vznikajícím SVJ s právní subjektivitou je nabídneme. Každé takové společenství si tyto vzorové stanovy upraví a přizpůsobí svým potřebám. Tyto stanovy po některých úpravách mohou použít i stávající SVJ, nebo jen ty současné doplnit. V této oblasti nás ještě čeká hodně práce a při očekávaném dalším nárůstu společenství se budeme muset čím dál více o tuto problematiku zajímat. Na loňském jarním SD jste schválili prodej budovy č.p. 96 v Nové Vsi u Chrastavy včetně pozemku. Jedná se o starší budovu, kterou jsme přibližně 15 let využívali jako holobyty pro soudní vystěhování neplatičů. Provoz tohoto zařízení byl pro nás značně neekonomický a tak rozhodnutí pro jeho prodej bylo jistě správné. Prodej se nám podařilo realizovat na konci roku 2013, kdy jsme předali kupci Obecnímu úřadu Nová Ves veškerou dokumentaci k objektu a zároveň aktuální agendu stávajících nájemců, kterých jsme se tak zbavili. V současné době je celá částka uhrazena a nám tak odpadá každoroční finanční ztráta za provoz této budovy. Závěrem své zprávy mohu stejně jako v minulosti konstatovat, že naše družstvo nemá žádné finanční problémy, je ekonomicky silné a všechny peníze na FO jsou kryté na účtech v bance. Na úplný závěr mi dovolte poděkovat Vám delegátům za dnešní účast, za podporu a spolupráci na společné věci. Přeju Vám za celé představenstvo družstva hodně zdraví, štěstí a úspěchů v pracovním i osobním životě. Děkuji za pozornost5 Podobné dokumenty -1- Zpráva SD 21.5.2015 -1- Zpráva SD 21.5.2015 Vážené dámy a pánové, vážení delegáti. Nejprve bych chtěl Vás všechny přivítat na dnešním shromáždění delegátů, které pravidelně svoláváme v tomto ročním období, abychom zhodnotili Více Rozvoj stavební bytové družstvo správce a vlastník bytového fondu. U Cukrovaru 1282/9, Kateřinky, 747 05 Opava. Opava, září 2014 Rozvoj stavební bytové družstvo správce a vlastník bytového fondu U Cukrovaru 1282/9, Kateřinky, 747 05 Opava 553 780 700 E-mail: epodatelna@rozvojsbd.cz FAX 553 732 965 http: www.rozvojsbd.cz Obsah: Úvodní Více POROVNÁNÍ. Kritérium BD SVJ POROVNÁNÍ mezi bytovým družstvem (BD) a společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) Kritérium BD SVJ Pramen práva Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen ObchZ) Nemovitost katastr nemovitostí Budova Více NÁVRH Statut rezervního fondu Okresního stavebního bytového družstva (dále jen družstva) NÁVRH Statut rezervního fondu Okresního stavebního bytového družstva (dále jen družstva) Statut fondu pro financování investičních výdajů, zejména rekonstrukcí a modernizací bytových domů a jejich příslušenství Více STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO STRAKONICE Heydukova 116, Strakonice, 386 01, tel.: 383 313 711 POZVÁNKA Strana 1 (celkem 6) STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO STRAKONICE Heydukova 116, Strakonice, 386 01, tel.: 383 313 711 POZVÁNKA Na shromáždění delegátů Stavebního bytového družstva Strakonice, konané ve čtvrtek Více Z Á P I S ze shromáždění vlastníků jednotek v budově Otradovická 730,731 Praha 4, které se konalo dne 5.6.2014 v jídelně ZŠ Písnická, Praha 4 REAL FLAT spol. s r.o., Bří Jaroňků 4079, Zlín, PSČ 762 33 ------------------------------------------------------------------------------------------------ společnost zapsaná v obchodním rejstříku, vedeném Více SMLOUVA O ZAJIŠŤOVÁNÍ SPRÁVY SPOLEČNÝCH ČÁSTÍ DOMU. SMLOUVA O ZAJIŠŤOVÁNÍ SPRÁVY SPOLEČNÝCH ČÁSTÍ DOMU. Podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku, zejména ustanovení 566 a 575 a ve smyslu zákona č.72/1994sb. v platném znění, kterým se upravují některé Více SVJ. Prvotní informace převod bytů do osobního vlastnictví. Sdružení vlastníků jednotek. Výroční členská schůze 31.5.2007 SVJ Sdružení vlastníků jednotek Prvotní informace převod bytů do osobního vlastnictví Výroční členská schůze 31.5.2007 Družstevní vlastnictví Bytový dům vlastní Bytové družstvo zápis na katastru nemovitostí Více Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci 9. Úvodní slovo autora 11 Obsah Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci 9 Úvodní slovo autora 11 1 BytZ všeobecně 1.1 Předpoklady vzniku jednotek v budově podle BytZ 14 1.2 Vlastník budovy a povinnost převádět jednotky Více Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Více P r á v n í s t a n o v i s k o P r á v n í s t a n o v i s k o k otázce rozhodnutí o převodech družstevních bytů do vlastnictví členů družstva u Bytového družstva Chabařovická 1321 1326 (dále jen BDC ) ve vztahu k návrhu stanov podle Více Společenství vlastníků jednotek pro dům Nový Bohdalec č.p. 1484, Praha 10 Shromáždění vlastníků jednotek 11.6.2015 od 19:00 Společenství vlastníků jednotek pro dům Nový Bohdalec č.p. 1484, Praha 10 Shromáždění vlastníků jednotek 11.6.2015 od 19:00 1) zahájení, informace o činnosti Výboru SVJ 2) projednání návrhu nových stanov Více Zásad hospodaření, tvorby a použití fondů družstva Rozvoj, stavební bytové družstvo, Opava, U Cukrovaru 1282/9, PSČ 747 05 ZMĚNA Zásad hospodaření, tvorby a použití fondů družstva Zásady hospodaření, tvorby a použití fondů družstva, schválení SD dne 4. Více Výroční zpráva za rok 2014 Výroční zpráva za rok 2014 Zpráva o hospodaření Zajištění a financování služeb Veškeré platby členů SVJ související s úhradou předpisů a záloh na zajišťované služby byly řádně vedeny a za rok 2014 jsou Více ZÁPIS ZE SHROMÁŽDĚNÍ DELEGÁTŮ konaného dne 24. dubna 2004 v sále Městské knihovny v Děčíně IV Oblastní stavební bytové družstvo Děčín se sídlem v Děčíně IV, Jeronýmova 425, PSČ 405 63 zapsáno v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl Dr XXVI, vložka 302 ZÁPIS ZE SHROMÁŽDĚNÍ Více Zápis z II. schůze shromáždění vlastníků Společenství pro dům č.p. 735, Praha 9, Hostavice Společenství vlastníků jednotek domu čp. 1701, Štúrova 55, Praha 4 Štúrova 1701/55, 142 00 Praha 4 IČ: 26762579 ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ za ROK 2006 Zpracoval: Správní firma Předkládá: Výbor společenství BUSSMARK, Více Článek I. Vymezení pojmů 1 Pravidla Statutárního města Kladna o použití finančních prostředků z FONDU OBNOVY OBYTNÝCH DOMŮ na opravy a modernizaci obytných domů (dále jen Pravidla) Článek I. Vymezení pojmů 1. Tato Pravidla upravují Více Platební řád. Článek 1. A/ Členové družstva, kteří jsou nájemci družstevního bytu, jsou povinni hradit: 3. Projednání a schválení Roční účetní závěrky za rok 2014 a návrhu Rozpočtu SVJ na rok 2015. a) Roční účetní závěrka za rok 2014. Účetní závěrka za rok 2014 byla předána pověřenému vlastníkovi správcem Více STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ uvádí informační nástroj Mgr. Jana Marešová Hradec Králové, Konference ISSS 7. duben 2014 Co vše je bydlení Jde o proces rozdělení V první nákladů nájmy řadě na o taková, jaká Více Zpráva o hospodaření za rok 2013 Společenství vlastníků jednotek domu Bochovská 560,561,562,563 a 564 Bochovská 564/7, Praha 5 Jinonice, 158 00 Zpráva o hospodaření za rok 2013 Vypracovala: 14.3.2014 Jan Bláha 1 Finanční prostředky Pokladna Více ZÁPIS ZE SCHŮZE SHROMÁŽDĚNÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK ZÁPIS ZE SCHŮZE SHROMÁŽDĚNÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK domu č.p. 497, 498, 499, 500, 501, ul. J.A.Komenského, v Mostě konané dne 18. 9. 2006 od 17. 00 hod. Program shromáždění: 1. Zahájení 2. Kontrola usnášení Více Příloha k účetní závěrce za rok 2012 Společenství Holešovice 869 Příloha k účetní závěrce za rok 2012 Název: Společenství Holešovice 869 Sídlo: Osadní 869/30, Praha 7 Holešovice, 170 00 Právní forma: společenství vlastníků jednotek IČO: 282 Více Zásady. pro stanovení nájemného a rozúčtování cen služeb v bytech a nebytových prostorách v majetku družstva aktualizované znění. Zásady pro stanovení nájemného a rozúčtování cen služeb v bytech a nebytových prostorách v majetku družstva aktualizované znění Základní pojmy 1. Nájemným se rozumí cena za užívání pronajatého družstevního Více Zpráva o hospodaření za rok 2014 Společenství vlastníků jednotek domu Bochovská 560,561,562,563 a 564 Bochovská 564/7, Praha 5 Jinonice, 158 00 Zpráva o hospodaření za rok 2014 Vypracovala: 3.4.2015 Jan Bláha 1 Finanční prostředky Pokladna Více Směrnice pro odměňování členů orgánů družstva a pravidla odměňování pracovních funkcí na samosprávách a zaměstnanců družstva Směrnice pro odměňování členů orgánů družstva a pravidla odměňování pracovních funkcí na samosprávách a zaměstnanců družstva Datum platnosti: Datum účinnosti: Změna: 1.1.2015 1.1.2015 1 Dne: 2.2.2015 Dne: Více Rozvoj stavební bytové družstvo U Cukrovaru 1282/9, Kateřinky, 747 05 Opava. zapsané dne 16.10.1963 u OR KS v Ostravě, oddíl Dr XXII, vložka 148 Rozvoj stavební bytové družstvo U Cukrovaru 1282/9, Kateřinky, 747 05 Opava zapsané dne 16.10.1963 u OR KS v Ostravě, oddíl Dr XXII, vložka 148 IČ 00053104 za rok 2014 Projednáno a schváleno představenstvem Více Zápis z řádné členské schůze bytového družstva Hracholusky Zápis z řádné členské schůze bytového družstva Hracholusky konané dne 10.6.2015 od 18.00 hod. v kinosálu budovy SOŠ, SOU, OU a U, Neklanova 1806, Roudnice nad Labem. 1. PREZENCE Schůzi bytového družstva Více ZPRÁVA. o hospodaření SVJ za období ROKU 2011 ZPRÁVA o hospodaření SVJ za období ROKU 2011 V tomto roce bylo hospodaření SVJ, tak jako v roce minulém orientováno především na minimalizaci výdajů z běžného účtu SVJ a tvorbu rezervy finančních prostředků Více Zakladatelskou listinu společnosti s ručením omezeným N 1504/2014 NZ 1384/2014 Strana první STEJNOPIS Notářský zápis sepsaný JUDr. Miroslavem Michálkem, notářem se sídlem v Třebíči, dne 7.10.2014 (slovy: sedmého října dva tisíce čtrnáct) v kanceláři notáře Více Pravidla hospodaření Bytového družstva Sv. Ján Kuřim, družstva Pravidla hospodaření Bytového družstva Sv. Ján Kuřim, družstva čl. 1 Vymezení pojmů a vysvětlení zkratek V dalším textu jsou používány tyto zkrácené názvy: družstvo stanovy dům správce byt nájem nájemce Více Zápis z jednání shromáždění. konaného dne 24. května 2006 v 18 hod. Zápis z jednání shromáždění Společenství vlastníků jednotek domu Bochovská 560, 561, 562, 563 a 564 se sídlem Praha 5, Jinonice, Bochovská 564/7 konaného dne 24. května 2006 v 18 hod. v posluchárně č. Více Směrnice č. 1/2010 o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradách za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů Stavební bytové družstvo L I A Z Jablonec nad Nisou Směrnice č. 1/2010 o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradách za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů (1) Tato směrnice Více N O T Á Ř S K Ý Z Á P I S, NZ 28/2014 N 31/2014 N O T Á Ř S K Ý Z Á P I S, sepsaný dne 27.3.2014, slovy: dvacátého sedmého března roku dvoutisícího čtrnáctého, JUDr. Miroslavou Papežovou, notářkou se sídlem v Českém Brodě, Husovo Více O ZAJIŠŤOVÁNÍ SPRÁVY SPOLEČNÝCH ČÁSTÍ DOMU A POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB PŘI UŽÍVÁNÍ BYTU. S M L O U V A O ZAJIŠŤOVÁNÍ SPRÁVY SPOLEČNÝCH ČÁSTÍ DOMU A POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB PŘI UŽÍVÁNÍ BYTU. Vlastníci bytů a nebytových jednotek Jméno a příjmení : datum nar. číslo jednotky, ulice, č.p., obec, PSČ Více Zastupitelstvo města Žlutice Zastupitelstvo města Žlutice Z á s a d y postupu při prodeji bytů a bytových domů z majetku města Žlutice Zastupitelstvo města Žlutice se usneslo na zásadách postupu, podle kterých budou převáděny panelové Více Volební a jednací řád. Stavebního bytového družstva "Mír" Teplice Volební a jednací řád Stavebního bytového družstva "Mír" Teplice Čl. 1 Základní ustanovení... 3 Čl. 2 Působnost orgánů a členství v nich... 3 Čl. 3 Řízení orgánů... 3 Čl. 4 Rozhodování orgánů... 3 Čl. Více Seminář k revitalizaci bytových domů. 5. 3. 2013 Komise regenerace sídliště a životního prostředí Seminář k revitalizaci bytových domů 5. 3. 2013 Komise regenerace sídliště a životního prostředí Agenda Uvítání J. Mikulecký Stav revitalizace sídliště - J. Mikulecký Proč revitalizovat? R.Vybíral Pozemky Více Zápis ze Shromáždění Společenství vlastníků jednotek Bronzová 2024-6 Zápis ze Shromáždění Společenství vlastníků jednotek Bronzová 2024-6 Datum a místo konání: 10. června 2014, v ZŠ Bronzová od 18:00 hod. Obsah: 1 Přivítání účastníků, předložení programu, seznámení s pravidly Více INFORMACE SPRÁVCE O HOSPODAŘENÍ ZA OBDOBÍ 1-12/2014 a stavu ke dni 30.4.2015 SUBJEKT : SVJ Ladova 5/2043 ZÁKLADNÍ ÚDAJE INFORMACE SPRÁVCE O HOSPODAŘENÍ ZA OBDOBÍ 1-12/2014 a stavu ke dni 30.4.2015 SUBJEKT : SVJ Ladova 5/2043 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Správce : Green Lions a.s., Vocelova 1, Praha 2, tel. 224 217 069 Facility Manager Více Účetní a daňová problematika společenství vlastníků jednotek Účetní a daňová problematika společenství vlastníků jednotek 1. Vznik společenství vlastníků jednotek právnické osoby... 1 2. SVJ účetní jednotka... 2 2.1. Účetní předpisy... 2 2.2. Účtování příspěvku Více Zpráva k účetní závěrce za rok 2010. Zpráva k účetní závěrce za rok 2010. Společenství Archangelská 864,865,868 (dale jen společenství ) je právnickou osobou, je zapsáno v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddílu S, vložka Více Zápis z členské schůze Bytového družstva Kneslova, družstvo, se sídlem Kneslova 5a, 618 00 Brno Zápis z členské schůze Bytového družstva Kneslova, družstvo, se sídlem Kneslova 5a, 618 00 Brno Den konání: 14. června 2006 Místo konání: přízemí bytového domu Kneslova 5a, Brno Přítomni: Předseda družstva: Více Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole Příbor Jičínská STANOVY SPOLKU. Čl. I Název, sídlo a charakter spolku Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole Příbor Jičínská STANOVY SPOLKU Čl. I Název, sídlo a charakter spolku Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole Příbor Jičínská (dále jen spolek ) je Více Zastupitelstvo města Mimoně se usneslo na svém veřejném jednání dne 18.3.2004 vydat. poskytnutých městu Mimoň Státním fondem rozvoje bydlení Pravidla města Mimoně o použití prostředků z úvěru na opravy a modernizaci bytů poskytnutých městu Mimoň Státním fondem rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 396/2001 Sb Zastupitelstvo města Mimoně se Více Zápis. z 1. shromáždění společenství vlastníků domu čp. 866-869Jana Zajíce, Pardubice konané dne 28. 4. 2014 v KD Dubina v 17. Zápis z 1. shromáždění společenství vlastníků domu čp. 866-869Jana Zajíce, Pardubice konané dne 28. 4. 2014 v KD Dubina v 17.00 hodin V domě je 88 bytových jednotek, z toho je 69 v osobním vlastnictví Více Vnitřní směrnice pro vedení účetnictví SVJ Sídliště 738, Hostinné Vnitřní směrnice pro vedení účetnictví SVJ Sídliště 738, Hostinné Verze vnitřních směrnic: č. 1 Vypracovala: Bc. Michaela Hartlová DiS. Schválili: Ing. Miroslav Balatka, předseda výboru SVJ Petr Soukup, Více ZÁSADY HOSPODAŘENÍ SPRÁVNÍHO BYTOVÉHO DRUŽSTVA ROZVOJ SPRÁVNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO ROZVOJ Jihlavská 1276 / 17, 140 00 Praha 4 IČ:00033006, zapsané v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl DrXCVIII, vložka 237 ZÁSADY HOSPODAŘENÍ SPRÁVNÍHO BYTOVÉHO Více Zápis ze shromáždění Společenství vlastníků jednotek Sezemínská 2030 Společenství vlastníků SEZEMÍNSKÁ 2030 se sídlem Sezemínská 2030/5, 155 00 Praha 5 Zápis ze shromáždění Společenství vlastníků jednotek Sezemínská 2030 konaného dne 17.6. 2015 od 19:45: hodin v kinosále Více ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH S AKCENTEM NA SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM. JUDr. Jiří Janeba, advokát ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH S AKCENTEM NA SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM JUDr. Jiří Janeba, advokát Kogentní vs. dispozitivní pojetí ZOK Zákonná úprava Vztahy se třetími osobami Organizace korporace Více VYHLÁŠKA MĚSTA NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ. o vytvoření a použití účelových prostředků Fondu rozvoje bydlení na území města Nového Města na Moravě VYHLÁŠKA MĚSTA NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ o vytvoření a použití účelových prostředků Fondu rozvoje bydlení na území města Nového Města na Moravě Městské zastupitelstvo schválilo na základě 36 odst. 1 písm. Více Indikativní nabídka financování pro. Společenství vlastníků jednotek Lidická Indikativní nabídka financování pro Společenství vlastníků jednotek Lidická Červen 2010 Vážená paní Bc. Zuzana Klusáčková Lidická 602 00 BRNO V Brně, dne 11. června 2010 Vážená paní Klusáčková, v návaznosti Více ZÁPIS Z ČLENSKÉ SCHŮZE. která se konala dne 11.7.2007 od 18.00 hod. na adrese U spořitelny 2, Karlovy Vary ZÁPIS Z ČLENSKÉ SCHŮZE Bytové družstvo Stará Role č. 2, se sídlem Karlovy Vary, Moskevská 2035/21, PSČ 361 20, IČ 26363291 (dále jen Družstvo ), která se konala dne 11.7.2007 od 18.00 hod. na adrese U Více Indikativní nabídka financování pro. Společenství vlastníků jednotek Lidická Indikativní nabídka financování pro Společenství vlastníků jednotek Lidická Duben 2010 Vážená paní Bc. Zuzana Klusáčková Lidická 602 00 Brno V Brně, dne 11. června 2010 Vážená paní Klusáčková, v návaznosti Více ZÁPIS Z JEDNÁNÍ SHROMÁŽDĚNÍ Společenství vlastníků jednotek pro dům Zábělská 1152, 1153 a 1154 ZÁPIS Z JEDNÁNÍ SHROMÁŽDĚNÍ Společenství vlastníků jednotek pro dům Zábělská 1152, 1153 a 1154 konaného dne 24. 3. 2015 ve 14. ZŠ, Zábělská 25, Plzeň ÚČAST: Členové společenství vlastníků jednotek pro Více Zápis a usnesení členské schůze Bytového družstva Ravennská 321,322 Zápis a usnesení členské schůze Bytového družstva Ravennská 321,322 Datum konání: Místo konání: 1. října 2014, v 18.00 hod. suterén domu Ravennská 321,322, 109 00 Praha 10 Horní Měcholupy 1 Přítomni Předseda: Více Povinnosti spolků vyplývající z přechodných ustanovení NOZ Povinnosti spolků vyplývající z přechodných ustanovení NOZ Spolkový rejstřík Mgr. Jana Dočkalová advokátka místopředsedkyně CASL První sportovně-právní workshop Praha 28.3.2014 Povinnosti spolků vyplývající Více Čl. I. Základní ustanovení. Příjmy fondu V Y H L Á Š K A O B C E H A V L O V I C E č. 2/97 o vytvoření a použití účelových prostředků Fondu rozvoje bydlení na území obce Havlovice Obecní zastupitelstvo schválilo na základě 36 odst. 1 písm. h Více Zásady pro poskytování vnitrodružstevních půjček na opravy, údržbu a dodatečné investice do bytového fondu. Stavební bytové družstvo DRUBYD, Ciolkovského 625/54, 734 01 Karviná Ráj, zapsané v obch. rejstříku u Krajského soudu v Ostravě, odd. Dr XXII, vložka 239 Zásady pro poskytování vnitrodružstevních půjček Více STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ BYTOVÝCH JEDNOTEK. přijaté v souladu s ust. 9 zák. č. 72/1994 Sb. I. Základní ustanovení. II. Název společenství STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ BYTOVÝCH JEDNOTEK přijaté v souladu s ust. 9 zák. č. 72/1994 Sb. I. Základní ustanovení 1. Vlastníci jednotek zakládají podle ust. 9 zák. č.72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, Více Zápis ze shromáždění vlastníků konaného dne 1.10.2015 Místo konání: Malkovského 588, 199 00 Praha 9, zasedací místnost v suterénu domu Společenství vlastníků jednotek pro dům čp. 588, ulice Malkovského, Praha 18 - Letňany Identifikační číslo: 271 93 110 Zápis ze shromáždění vlastníků konaného dne 1.10.2015 Místo konání: Malkovského 588, Více Zásady pro tvorbu a použití Fondu rozvoje ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE Název : Zásady pro tvorbu a použití Fondu rozvoje Číslo dokumentu: SAM 3218 Vydání č.: 04 Výtisk č.: 01 Platnost od: 19.02.2014 Účinnost od : 01.03.2014 Platnost do: Zpracoval: JUDr. Více Článek I. Předmět úpravy S M L O U V A O ZAJIŠŤOVÁNÍ SPRÁVY SPOLEČNÝCH ČÁSTÍ DOMU A POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB Trávníky, bytové družstvo se sídlem na adrese Příčná 1541, 765 02 Otrokovice IČO: 00048852 zapsané v rejstříku u Krajského Více STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA (dále jen stanovy ) Bytové družstvo Ostružinová Medlánky se zakládá jako bytové družstvo za účelem koupě bytového domu na ulici Ostružinová 496/1, 497/5, 498/3, 499/7, 500/9 a Více Doplňující informace k jednotlivým bodům programu členské schůze konané 17.6.2014 od 19.00 hodin. Zpráva o činnosti představenstva Doplňující informace k jednotlivým bodům programu členské schůze konané 17.6.2014 od 19.00 hodin Zpráva o činnosti představenstva Níže jsou uvedeny činnosti, které byly zajišťovány členy představenstva Více Shromáždění delegátů 24. listopadu 2012 Shromáždění delegátů 24. listopadu 2012 Přijatá usnesení Schválení účetní závěrky a rozdělení zisku Písemný materiál 1 Shromáždění delegátů schvaluje roční účetní závěrku za rok 2011 Shromáždění delegátů Více ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly a interního auditu 28. října 117, 702 18 Ostrava KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly a interního auditu 28. října 117, 702 18 Ostrava Čj.: MSK 55726/2012 Sp. zn.: Vyřizuje: Telefon: Fax: E-mail: Datum: KON/27349/20 ll/smy 113.1 V10 Mojmír Více Směrnice č. 102/2011 Směrnice č. 102/2011 Směrnice o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradách za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů (1) Tato směrnice upravuje Čl. 1 Předmět úpravy a) nájemné Více VÝROČNÍ ZPRÁVA o hospodaření SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradiště VÝROČNÍ ZPRÁVA o hospodaření SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradiště ROK 2008 OBSAH : 1 ÚVOD... 3 1.1 PŘEDMĚT ČINNOSTI... 3 1.2 ORGÁNY DRUŽSTVA... 3 1.3 ÚDAJE O ČLENSKÉ ZÁKLADNĚ... 4 1.4 Více VÝROČNÍ ZPRÁVA o hospodaření SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradiště VÝROČNÍ ZPRÁVA o hospodaření SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradiště ROK 2007 OBSAH : 1 ÚVOD... 3 1.1 PŘEDMĚT ČINNOSTI... 3 1.2 ORGÁNY DRUŽSTVA... 3 1.3 ÚDAJE O ČLENSKÉ ZÁKLADNĚ... 4 1.4 Více 3/4.5 Vypofiádání pfii vzniku SVJ, kdy pûvodním vlastníkem budovy bylo BD Praktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek ãást 3, díl 4, kapitola 5, str. 1 JUDr. Jifií âáp 3/4.5 Vypofiádání pfii vzniku SVJ, kdy pûvodním vlastníkem budovy bylo BD V praxi se často vyskytují Více 311/2013 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ PŘEVODY VLASTNICKÉHO PRÁVA K JEDNOTKÁM A SKUPINOVÝM RODINNÝM DOMŮM NĚKTERÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV 311/2013 Sb. ZÁKON ze dne 12. září 2013 o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České Více VNITŘNÍ SMĚRNICE NÁZEV: VNITŘNÍ SMĚRNICE NÁZEV: Z Á S A D Y tvorby a použití účelových prostředků Fondu rozvoje bydlení na území města Hořice Číslo dokumentu: VS/42 Vydání č.: 1 Výtisk č.: 1 Účinnost od: 23. 6. 2014 Platnost Více Zápis z jednání členské schůze BD Karviná Centrum konané dne 23. 4. 2014 Zápis z jednání členské schůze BD Karviná Centrum konané dne 23. 4. 2014 v prostorách Literárního salonu - II. patro Regionální knihovny Karviná, ul. Centrum 2296/16 Přítomni dle presenční listiny Ad 1/ Více ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ Obsah Předmluva...9 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník...10 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ...10 Hlava I Základní ustanovení...10 Díl I Úvodní ustanovení...10 Díl II Podnik a obchodní jmění...12 Díl Více Návrh Závěrečného účtu města Rabí za rok 2014 ( 17 zákona č.250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění platných předpisů ) Návrh Závěrečného účtu města Rabí za rok 2014 ( 17 zákona č.250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění platných předpisů ) Město Rabí, Rabí 57, 342 01 Sušice Tel.: 376596252, 731264220, Více Sazebník. příspěvku na správu a plateb za úkony správy SBD Třinec Sazebník příspěvku na správu a plateb za úkony správy SBD Třinec (schváleno shromážděním delegátů dne 25.4.2007, doplněn usnesením SD 28.11.2007, 17.6.2009, 23.6.2010, 22.06.2011, 12.06.2013, 18.06.2014, Více Stanovy Bytového družstva Sezemínská 2028 (1. změna ke dni 18. 12. 2001) Stanovy Bytového družstva Sezemínská 2028 (1. změna ke dni 18. 12. 2001) I. Základní ustanovení 1. Družstvo bylo založeno ustavující schůzí zájemců, kteří se rozhodli zřídit družstvo. Družstvo vznikne Více Z á p i s ze zasedání členské chůze družstva Z á p i s ze zasedání členské chůze družstva Bytové družstvo Jana Masaryka č.p. 829, Praha 2 konané dne 4.6 2014 od 17:00 hod v kanceláři BYTYDOMYPRAHA2 společnosti MUROM a.s. na adrese Římská 421/24, Více Zápis ze shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek Zápis ze shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek Společenství vlastníků dům Vondroušova 1154 1160, Praha 6 Se sídlem Praha 6, Vondroušova 1158/5, IČ: 24755222, zapsané v rejstříku společenství Více M ě s t o BLŠANY. Opatření města Blšany č. 1/2011 k čerpání z fondu na podporu oprav, modernizace a rozšíření bytového fondu M ě s t o BLŠANY Opatření města Blšany č. 1/2011 k čerpání z fondu na podporu oprav, modernizace a rozšíření bytového fondu Zastupitelstvo města Blšany na svém zasedání dne 9. března 2011 Usnesením č. Více Z p r á v a o hospodaření přehled o příjmech a výdajích : od 1. ledna do. 31.12. 2013. AKTIVA:.. 20 984 661,74 z toho: * Bytové družstvo U Soutoku: Praha 4 - Modřany, U zastávky 1544/7 IČO : 63 08 17 50 * Z p r á v a o hospodaření přehled o příjmech a výdajích : od 1. ledna do. 31.12. 2013 AKTIVA:.. 20 984 661,74 z toho: Více Zpráva o hospodaření za rok 2012 Společenství vlastníků jednotek domu Bochovská 560,561,562,563 a 564 Bochovská 564/7, Praha 5 Jinonice, 158 00 Zpráva o hospodaření za rok 2012 Vypracovala: 12.3.2013 Jan Bláha 1 Finanční prostředky Pokladna Více ROZBORY HOSPODAŘENÍ HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST MĚSTA SPRAVOVÁNÍ MAJETKU MĚSTA. za I. pololetí 2014 ROZBORY HOSPODAŘENÍ HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST MĚSTA SPRAVOVÁNÍ MAJETKU MĚSTA za I. pololetí 2014 Správu provádí: Správa nemovitostí Klatovy s.r.o. Adresa: Dobrovského 148/II, Klatovy IČ: 26383161 Tel. a fax Více Společenství vlastníků jednotek domu Bochovská 560,561,562,563 a 564 Bochovská 564/7, Praha 5 Jinonice, 158 00 Zpráva o hospodaření za rok 2010 Vypracovala: 13.3.2011 Jan Bláha 1 Finanční prostředky Pokladna Více Zápis z jednání řádné členské schůze bytového družstva Na Klášterním 6 (IČ 62408623) Zápis z jednání řádné členské schůze bytového družstva Na Klášterním 6 (IČ 62408623) Den konání: 12.5.2014 Místo konání: Na Klášterním 6, č.p. 1898 162 00 Praha 6 Schůzi zahájil a řídil Václav Vrána Pan Více Bytové družstvo Osvobození 47+48+49, Vyškov Vyškov, Dědice, Osvobození 668/48, PSČ 682 01 IČ: 28280491 Registrace: KS Brno, Dr. 4572 ze dne 08.04. Bytové družstvo Osvobození 47+48+49, Vyškov Vyškov, Dědice, Osvobození 668/48, PSČ 682 01 IČ: 28280491 Registrace: KS Brno, Dr. 4572 ze dne 08.04.2008 Zápis z členské schůze družstva ze dne 16.07.2008 Více PODKLADOVÉ MATERIÁLY k ustavující schůzi společenství vlastníků konané v restauraci Smíchovský zámeček ve čtvrtek dne 12.6.2014 v 18. PODKLADOVÉ MATERIÁLY k ustavující schůzi společenství vlastníků konané v restauraci Smíchovský zámeček ve čtvrtek dne 12.6.2014 v 18.00 hodin OBSAH: Pozvánka str. 3 Schválení názvu společenství str. 4 Více Čl. 1 Cíl a předmět vyhlášky. Čl. 2 Příjmy fondu MĚSTO JEVÍČKO Obecně závazná vyhláška města Jevíčko č. 1/2013, o vytvoření a použití účelových Zastupitelstvo města Jevíčko se na svém zasedání dne 17. 4. 2013 usnesením č. 29/1 písm. i) usneslo vydat Více Zápis a usnesení členské schůze Bytového družstva Ravennská 321,322 Zápis a usnesení členské schůze Bytového družstva Ravennská 321,322 Datum konání: Místo konání: 21.května 2014, v 18.00 hod. suterén domu Ravennská 321,322, 109 00 Praha 10 Horní Měcholupy 1 Přítomni Předseda: Více Společenství Zd. Štěpánka 1787 zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ostravě, vložka S 5292 IČ: 27782255 Společenství Zd. Štěpánka 1787 zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ostravě, vložka S 5292 IČ: 27782255 Zásady upravující poskytování plnění spojených s užíváním bytů a postup při určování Více Zápis. členské schůze družstva 26.03.2015 konané od 17,00 hod. v prostorách sušárny a chodby domu Mikuláškovo nám. 577/16, Brno Zápis členské schůze družstva 26.03.2015 konané od 17,00 hod v prostorách sušárny a chodby domu Mikuláškovo nám. 577/16, Brno Ad 1. Zahájení, schválení programu členské schůze Členská schůze byla svolána Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://kraken.slv.cz/28Cdo25/2005

28 Cdo 25/2005 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. v právní věci žalobkyně I. H., zastoupené advokátem, proti žalovanému J. K., zastoupenému advokátem, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 7 C 147/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2004, č. j. 20 Co 400/2004-116, takto: II. Žalobkyně je povinna zaplatit na nákladech dovolacího řízení žalovanému částku 1.025,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce JUDr. A. K. Krajský soud v Praze rozsudkem výše označeným potvrdil rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 31. 3. 2004, č. j. 7 C 147/2003-84, kterým byla zamítnuta žaloba, aby bylo žalovanému uloženo vyklidit nemovitosti pozemky parc. č. 303/1, 303/2, 304, 305/1 a budovu na nich stojící, vše v obci a k. ú. S. Žalobkyně byla zavázána k náhradě nákladů řízení žalovaného před soudy obou stupňů. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Dovodila v něm úvodem zásadní právní význam napadeného rozsudku ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c/ občanského soudního řádu (dále o. s. ř. ) odkazem na důvody dovolání, které spatřovala a) ve vadě řízení s následkem nesprávného rozhodnutí ve věci, b) v nesprávném právním posouzení věci a c) ve skutkovém zjištění bez opory v provedeném dokazování. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudky obou nižších instancí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaný navrhl ve vyjádření k dovolání, aby bylo dovolání odmítnuto. Dovolací soud shledal, že žalobkyně podala dovolání prostřednictvím advokáta a v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 o. s. ř.). Při shodě rozsudků nižších instancí pak přicházela v úvahu přípustnost dovolání pouze pro zásadní právní význam napadeného meritorního rozhodnutí (§ 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř.). Z textu dovolání je však jednoznačně patrno, že dovolání nelze považovat za přípustné. Již ve výše zmíněném úvodu dovolání směšuje dovolatelka přípustnost dovolání a dovolací důvody; bez bezprostřední konkretizace jsou citovány důvody podle § 241a odst. 2 písm. a/, b/, odst. 3 o. s. ř. Následuje text, který je daleko více jen výčtem názorů dovolatelky a vlastním hodnocením výpovědi klíčového svědka T., než tím, čím měl být: totiž jasným a přehledným vymezením a zdůvodněním té právní (zejména hmotněprávní) otázky či otázek, kterým dovolatelka přičítá v souvislosti se závěry odvolací instance zásadní právní význam. V dovolání, vypracovaném podle všeho dovolatelkou osobně a jen s minimálním podílem právního zástupce, se nebere v úvahu, že Nejvyšší soud není řádnou třetí instancí. Při posouzení dovolání jako mimořádného opravného prostředku vychází dovolací soud ze skutkového základu věci zjištěného nižšími instancemi a jeho přezkumná činnost se omezuje na právní posouzení věci, jak je provedly soud odvolací resp. prvostupňový. Nejvyšší soud již judikoval, že výchozím předpokladem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. je náležité vymezení právní otázky, které dovolatel přičítá zásadní právní význam, v textu dovolání (srov. např. rozsudek ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 28 Cdo 1995/2003, nebo usnesení ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, publikované v Soudní judikatuře č. 7/2004, č. 132). Také Ústavní soud vychází z toho, že otázka zásadního právního významu bude dovolatelem odpovídající formou předložena a označena (nález ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. IV. ÚS 414/01, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení ve svazku 29, č. 23). Ve světle vypočtených požadavků znění dovolání neobstálo a dovolací soud nemohl dospět k závěru o jeho přípustnosti pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí. Proto je podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. Odmítnutím dovolání ovšem vzniklo podle § 243c odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. právo protistrany na náhradu nákladů dovolacího řízení. Ty spočívaly v odměně za jediný úkon žalovaného v dovolacím řízení (vyjádření prostřednictvím zástupce k dovolání), krácené dvakrát o 50% (§ 15, § 14 odst. 1, § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.). Představovala-li výchozí sazba odměny za úkon částku 3.800,- Kč (§ 7 písm. d/ cit. vyhl.), pak výše nákladů zastoupení žalovaného činila po zmíněné redukci 950,- Kč, plus 75,- Kč režijního paušálu. V Brně dne 16.června 2005

http://docplayer.cz/4682018-Rezimu-proto-by-mela-byt-priprava-jidel-odpovidajicim-zpusobem-omezena.html

režimu. Proto by měla být příprava jídel odpovídajícím způsobem omezena. - PDF Download "režimu. Proto by měla být příprava jídel odpovídajícím způsobem omezena." 1 Úřední věstník Evropské unie L 183/17 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 657/2008 ze dne 10. července 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu Společenství pro poskytování mléka a některých mléčných výrobků žákům veškolách KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, režimu. Proto by měla být příprava jídel odpovídajícím způsobem omezena. s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty ( jednotné nařízení o společné organizaci trhů )( 1 ), a zejména na článek 102 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení, (5) S ohledem na různé spotřební zvyklosti ve Společenství ve spotřebě mléka a některých mléčných výrobků a ve snaze zohlednit stávající tendence v oblasti zdraví a výživy by měl být rozšířen a zjednodušen seznam způsobilých produktů a měla by být zachována možnost, že si členské státy určí vlastní sortiment produktů v souladu s uvedeným seznamem. vzhledem k těmto důvodům: (1) Nařízení Komise (ES) č. 2707/2000 ze dne 11. prosince 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o podporu Společenství pro poskytování mléka a některých mléčných výrobků žákům veškolách ( 2 ), bylo několikrát podstatně změněno ( 3 ). Protože jsou nezbytné další změny, uvedené nařízení by mělo být v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti zrušeno a nahrazeno novým nařízením. (6) Aby bylo možné zajistit, že produkty způsobilé pro podporu poskytují vysokou úroveň ochrany zdraví, měly by být tyto produkty připraveny v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin ( 4 ) a mít identifikační označení požadovanou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu ( 5 ). (2) Podpora pro poskytování mléka a některých mléčných výrobků žákům by měla být k dispozici v mateřských školách, ostatních předškolních zařízeních a na základních a středních školách. Vzhledem k boji proti obezitě a ve snaze poskytnout dětem zdravé mléčné výrobky by se k těmto typům škol mělo přistupovat stejným způsobem a měl by jim být umožněn přístup k tomuto režimu. V zájmu zjednodušení řízení režimu je třeba vyloučit spotřebu žáků během jejich pobytu na školních prázdninových táborech. (7) Pro potřeby řízení a kontroly režimu podpory je třeba vytvořit schvalovací řízení pro žadatele. (8) Míra podpory pro různé způsobilé produkty by měla být určena s ohledem na míru podpory pro mléko stanovenou v článku 102 nařízení (ES) č. 1234/2007 a na technické vztahy mezi produkty. (3) S cílem vyjasnit uplatňování režimu podpory je třeba zdůraznit, že podpora by měla být žákům poskytována pouze ve dny školní výuky. Školské orgány nebo školy každého členského státu by měly rovněž potvrdit celkový počet dní školní výuky bez prázdnin. (9) Pokud jde o výplatu podpory, je nezbytné stanovit podmínky, které musí splňovat žadatelé, a pravidla předkládání žádostí, kontrol a sankcí, které musí provádět příslušné orgány, i postupů vyplácení podpory. (4) Ze získaných zkušeností vyplývá, že problémy při sledování používání subvencovaných mléčných výrobků při přípravě jídel pro žáky byly prokázány. Kromě toho to není účinný způsob, jak dosáhnout vzdělávacího účelu ( 1 )Úř. věst. L 299, , s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 510/2008 (Úř. věst. L 149, , s. 61). ( 2 )Úř. věst. L 311, , s. 37. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1544/2007 (Úř. věst. L 337, , s. 64). ( 3 ) Viz příloha IV. (10) Ustanovení čl. 102 odst. 4 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanoví, že poskytování podpory je omezeno na množství 0,25 litru ekvivalentu mléka na žáka a den. Je třeba přesně stanovit hodnoty ekvivalentu mléka u jednotlivých produktů. ( 4 )Úř. věst. L 139, , s. 1. ( 5 )Úř. věst. L 139, , s. 55. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1243/2007 (Úř. věst. L 281, , s. 8). 2 L 183/18 Úřední věstník Evropské unie (11) Členské státy by měly stanovit kontrolní pravidla režimu podpory, aby bylo možné zajistit, že sečástka podpory projeví v ceně, kterou platí příjemci podpory, a že se subvencované produkty neodchýlí od stanoveného použití. (12) V zájmu ochrany finančních zájmů Společenství by měla být přijata vhodná kontrolní opatření k zamezení nesrovnalostí a podvodů. Tato kontrolní opatření by se měla skládat z důsledné správní kontroly doplněné kontrolami na místě. Rozsah, obsah, načasování a podávání zpráv o takových kontrolních opatřeních by měly být přesně stanoveny, aby se zajistil přiměřený a jednotný přístup členských států, který bere v úvahu jejich odlišný způsob provádění režimu. Kromě toho by se měly získat zpět vyplacené částky a měly by být určeny sankce, které by žadatele odradily od podvodného jednání. (13) S cílem zjednodušit správní práci členských států by se měla vypočítat maximální výše subvencovaného množství na základě počtu žáků, kteří podle seznamu žadatele školu pravidelně navštěvují. Článek 3 Produkty způsobilé pro podporu 1. Členské státy mohou vyplácet podporu na způsobilé produkty, které jsou na seznamu v příloze I. Mohou použít přísnější normy v souladu s požadavky na způsobilé produkty stanovené v příloze I. 2. Ve francouzských zámořských departementech může být čokoládové nebo jinak ochucené mléko, uvedené v příloze I, rekonstituovaným mlékem. 3. Členské státy mohou povolit přídavek nejvýše 5 mg fluoru na kilogram produktů kategorie I. 4. Podpora se poskytuje na produkty, které jsou na seznamu v příloze I tohoto nařízení, pouze pokud splňují požadavky stanovené nařízením (ES) č. 852/2004 a nařízením (ES) č. 853/2004, a zvláště požadavky týkající se přípravy ve schváleném zařízení a požadavky identifikačního označení stanovené v oddílu I přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004. (14) Získané zkušenosti ukázaly, že příjemci podpory si dostatečně neuvědomují úlohu, kterou Evropská unie hraje v režimu mléka pro školy. Proto by měla být subvenční úloha Evropské unie v tomto režimu jasně uvedena v každé škole, která se účastní režimu mléka pro školy. Článek 4 Míra podpory 1. Míry podpory jsou uvedeny v příloze II. (15) Některé informace týkající se režimu mléka pro školy by měly být každý rok zasílány Komisi za účelem jejich sledování. 2. Jestliže se míra podpory vyjádřená v eurech změní, mírou této podpory pro množství dodaná během daného měsíce je míra platná první den toho měsíce. (16) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Předmět Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu Společenství pro poskytování některých mléčných výrobků žákům ve školách (dále jen podpora ) podle článku 102 uvedeného nařízení. 3. Jestliže jsou dodaná množství produktů vyjádřená v litrech, k převodu na kilogramy se použije koeficient 1,03. Článek 5 Nejvyšší subvencované množství 1. Členské státy ověří, že se nejvyšší množství 0,25 litru uvedené v čl. 102 odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007 nepřekračuje s přihlédnutím k počtu dnů školní výuky a počtu žáků, kteří pravidelně navštěvují školu během období, na které se vztahuje žádost o podporu, a s přihlédnutím ke koeficientu uvedenému v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení. 2. Pro produkty kategorií II až V na seznamu v příloze I se použijí pro ověření podle odstavce 1 tyto hodnoty ekvivalentů: Článek 2 Příjemci Příjemci podpory jsou žáci, kteří pravidelně navštěvují školy náležející do jedné z těchto kategorií: mateřské školy/jiná předškolní zařízení, základní a střední školy spravované nebo uznávané příslušným orgánem členského státu. a) kategorie II: 100 kg produktů se považuje za ekvivalent 90 kg mléka; b) kategorie III: 100 kg produktů se považuje za ekvivalent 300 kg mléka; 3 Úřední věstník Evropské unie L 183/19 c) kategorie IV: 100 kg produktů se považuje za ekvivalent 899 kg mléka; d) kategorie V: 100 kg produktů se považuje za ekvivalent 765 kg mléka. Článek 7 Schválení žadatelů Žadatele o podporu musí za tímto účelem schválit příslušný orgán členského státu, na jehož území se nachází škola, do které se produkty dodávají. 3. Příjemci uvedení v článku 2 pobírají podporu pouze pro dny školní výuky. Zřizovatelé nebo školy oznámí celkový počet dní školní výuky bez prázdnin příslušnému orgánu členského státu a případně žadateli. Žáci nepobírají podporu během pobytu v prázdninových táborech. Článek 8 Obecné podmínky pro schválení 1. Schválení je uděleno tehdy, pokud se žadatel příslušnému orgánu písemně zaváže: 4. Podpora se nevztahuje na mléko a mléčné výrobky použité při přípravě jídel. a) že produkty použije v souladu s tímto nařízením výhradně pro spotřebu žáků ve svých školách nebo ve školách, pro které o podporu žádá; Podpora však může být poskytována na mléko a mléčné výrobky použité při přípravě jídel ve školách, při níž nedochází k tepelné úpravě. Kromě toho lze povolit ohřívání produktů ze seznamu kategorie I písmena a) a b) v příloze I. 5. Pro účely odstavce 4 se zřetelem na rozlišení produktů užívaných při tepelné přípravě nebo přípravě bez užití tepla a/nebo přímé konzumaci se může použít koeficient založený na množstvích užívaných v minulosti a/nebo na receptech, pokud jsou s tím dané členské státy srozuměny. b) že vrátí podporu, která byla neprávem vyplacena pro dotyčná množství, pokud se zjistilo, že produkty nebyly poskytnuty příjemcům uvedeným v článku 2, nebo byla vyplacena pro jiná množství, než množství stanovená podle článku 5; c) že na žádost příslušných orgánů předloží těmto orgánům doklady; Článek 6 Obecné podmínky pro poskytování podpory 1. Žádost o podporu je platná, pouze pokud je podána žadatelem schváleným podle článků 7, 8 a 9 pro dodávky produktů Společenství uvedených na seznamu v příloze I. d) že se podrobí jakékoliv kontrole, kterou stanoví příslušný orgán dotyčného členského státu, zejména prověření záznamů a fyzické kontrole. 2. Schválení udělená podle článků 7, 8 a 9 nařízení (ES) č. 2707/2000 zůstávají v platnosti pro účely tohoto nařízení. 2. O podporu může žádat: a) škola; b) zřizovatel, který žádá o podporu pro produkty distribuované žákům v rámci své působnosti; Článek 9 Zvláštní podmínky pro schválení některých žadatelů Pokud o podporu žádá žadatel uvedený v čl. 6 odst. 2 písm. c) a d), musí se písemně zavázat, kromě závazků uvedených v článku 8, že povede záznamy o jménech a adresách škol nebo případně zřizovatelů a o produktech a množstvích prodaných nebo dodaných těmto školám nebo orgánům. c) dodavatel produktů, jestliže tak stanoví členský stát; d) organizace, která žádá o podporu jménem jedné nebo více škol nebo zřizovatelů a která byla za tímto účelem založena, jestliže tak stanoví členský stát. Článek 10 Pozastavení a odejmutí schválení Jestliže se zjistí, že žadatel o podporu již nesplňuje podmínky stavené v článcích 8 a 9 nebo jakékoli jiné povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, schválení se podle závažnosti nesrovnalosti pozastaví na jeden až dvanáct měsíců nebo se odejme. 4 L 183/20 Úřední věstník Evropské unie Uvedená opatření se nepoužijí v případě vyšší moci nebo pokud členský stát zjistí, že daná nesrovnalost nebyla způsobena úmyslně nebo z nedbalosti nebo nebyla závažná. b) na základě zprávy příslušného orgánu o kontrole provedené před konečnou výplatou podpory, v níž je uvedeno, že podmínky nezbytné pro výplatu byly splněny, nebo V případě odejmutí může být na žádost žadatele schválení znovu uděleno po uplynutí nejméně 12 měsíců. Článek 11 Žádosti o podporu 1. Žádost o podporu je nutné podat podle pravidel stanovených příslušným orgánem členského státu a musí v ní být uvedeny nejméně tyto údaje: c) v případě, že to členský stát povolí, po předložení alternativního důkazu, že množství dodaná pro účely tohoto nařízení byla zaplacena. 2. Podporu vyplácí příslušný orgán do tří měsíců ode dne podání správně vyplněné a platné žádosti uvedené v článku 11, pokud nebylo zahájeno správní šetření. a) distribuovaná množství podle kategorií a podkategorií produktů; b) jméno a adresa nebo jedinečné identifikační číslo školy nebo zřizovatele, ke kterým se vztahují údaje podle písmene a). 2. Členský stát stanoví, jak často se žádosti podávají. Žádosti se vztahují na období od jednoho do sedmi měsíců. 3. Má-li být žádost o podporu platná, musí být s výjimkou případů vyšší moci správně vyplněna a podána nejpozději poslední den třetího měsíce následujícího po uplynutí doby, na kterou se žádost vztahuje. Pokud je tato lhůta překročena o méně než dva měsíce, podpora se přesto vyplatí, ale je nižší o: Článek 13 Vyplácení záloh 1. Členské státy mohou vyplatit zálohu ve výši částky požadované podpory, a to po složení jistoty ve výši 110 % částky zálohy. 2. Jestliže dodavatel nebo organizace uvedení v čl. 6 odst. 2 písm. c) a d) požádá o zálohu, příslušný orgán ji může vyplatit na základě dodaných množství, aniž by požadoval příslušné doklady uvedené v čl. 12 odst. 1. Do jednoho měsíce po vyplacení zálohy předloží dodavatel nebo organizace příslušnému orgánu doklady nezbytné pro provedení konečné výplaty podpory, pokud uvedený orgán nevypracuje zprávu uvedenou v čl. 12 odst. 1 písm. b). a) 5 % v případě překročení lhůty o měsíc nebo méně; b) 10 % v případě překročení o více než měsíc, ale méně než dva měsíce. Článek 14 Sledování cen 1. Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit, aby se částka podpory projevila v ceně, kterou platí příjemce podpory. 4. Částky uvedené v žádosti musí být doloženy příslušnými doklady, které jsou k dispozici příslušným orgánům. Musí být zde zvlášť uvedena cena každého dodaného produktu a potvrzeno jeho převzetí nebo přiložen doklad o zaplacení. Článek 12 Vyplácení podpory 1. Aniž je dotčen čl. 11 odst. 4, podpora se dodavatelům nebo organizacím uvedeným v čl. 6 odst. 2 písm. c) a d) vyplatí pouze: a) po předložení stvrzenky na skutečně dodaná množství, nebo 2. Členské státy mohou stanovit nejvyšší ceny, které příjemci podpory zaplatí za jednotlivé produkty uvedené v příloze I a distribuované na jejich území. Článek 15 Kontroly a sankce 1. Členské státy učiní veškerá nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto nařízením. Tato opatření zahrnují důslednou správní kontrolu žádostí o podporu doplněnou kontrolami na místě stanovenými v odstavcích 2 až 8. 5 Úřední věstník Evropské unie L 183/21 2. Správní kontroly se provádějí u všech žádostí o podporu a zahrnují kontrolu dokladů stanovenou členskými státy, které se vztahují k dodávkám produktů a dodržení nejvyššího množství na žáka na den podle čl. 5 odst. 1. Správní kontroly podle prvního pododstavce se doplní o kontroly na místě týkající se zvláště: 7. Pokud není ohrožen účel kontroly, lze kontrolu oznámit předem ve lhůtě přísně omezené na nezbytné minimum. 8. Příslušný kontrolní orgán vypracuje kontrolní zprávu o každé kontrole provedené na místě. Zpráva přesně popíše jednotlivé kontrolované položky. Kontrolní zpráva je rozčleněna na tyto části: a) dopadu podpory na cenu placenou příjemcem podpory; a) obecná část obsahující zejména tyto informace: b) záznamů uvedených v článku 9, včetně finančních záznamů, jako jsou nákupní a prodejní faktury a bankovní výpisy; i) režim, příslušné období, kontrolované použití, množství mléčných výrobků, na které byla vyplacena podpora, a příslušnou finanční částku, c) používání subvencovaných produktů v souladu s tímto nařízením, zejména existují-li důvody domnívat se, že došlo k nějaké nesrovnalosti. ii) přítomné odpovědné osoby; b) část popisující provedené kontroly a obsahující především tyto údaje: 3. Celkový počet kontrol na místě prováděných v každém období trvajícím od 1. srpna do 31. července se vztahuje nejméně na 5 % všech žadatelů uvedených v článku 6. Pokud je žadatelů v členském státě méně než 100, kontroly na místě se provedou v prostorách pěti žadatelů. Pokud je žadatelů v členském státě méně než pět, kontroluje se 100 % žadatelů. Celkový počet kontrol na místě prováděných v každém období trvajícím od 1. srpna do 31. července se kromě toho vztahuje nejméně na 5 % podpory rozdělené na celostátní úrovni. i) kontrolované doklady, ii) povahu a rozsah provedených kontrol, iii) poznámky a zjištění. 4. Kontroly na místě se provádí v průběhu období od 1.srpna do 31. července a vztahují se na období nejméně 12 předcházejících měsíců. 9. Pro získávání zpět neoprávněně vyplacených částek se obdobně použije čl. 73 odst. 1, 3, 4 a 8 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ( 1 ). 5. Kontrolám na místě jsou podrobeni žadatelé vybraní příslušnými kontrolními orgány po zohlednění různých zeměpisných oblastí a na základě analýzy rizik, která bere v úvahu zvláště opakovaný výskyt chyb a zjištění kontrol provedených v minulých letech. Analýzy rizik rovněž vezmou v úvahu různé částky jednotlivých podpor a typ žadatelů podle čl. 6 odst V případech, kdy žadatel uvedený v čl. 6 odst. 2 písm. b), c) a d) žádá o podporu, kontroly na místě v prostorách žadatele se doplní o kontroly na místě v prostorách nejméně dvou škol nebo nejméně 1% škol uvedených na seznamu žadatele, podle toho, která z těchto hodnot je větší. 10. Aniž je dotčen článek 10, kromě získání zpět neoprávněně vyplacených částek podle odstavce 9 žadatel v případě podvodu zaplatí částku rovnající se rozdílu mezi původně vyplacenou částkou a částkou, na kterou má žadatel nárok. Článek 16 Plakát Mléko v evropských školách Školy distribuující produkty v souladu s tímto nařízením vyrobí nebo vyrobily plakát podle minimálních požadavků stanovených v příloze III, který má být trvale pověšen na jasně viditelném místě u hlavního vchodu do školy tak, aby ho bylo možno snadno přečíst. ( 1 )Úř. věst. L 141, , s. 18. 6 L 183/22 Úřední věstník Evropské unie Článek 17 Oznámení 1. Nejpozději 30. listopadu po skončení předchozího období, trvajícího od 1. srpna do 31. července, poskytnou členské státy Komisi stručné údaje o počtu účastnících se žadatelů a škol, provedených kontrol na místě a souvisejících zjištěních. 2. Každoročně před 31. lednem poskytne každý členský stát Komisi nejméně tyto informace týkající se předchozího období trvajícího od 1. srpna do 31. července: a) množství mléka a mléčných výrobků rozčleněných podle kategorií a podkategorií, na které byla vyplacena podpora v průběhu předchozího období trvajícího od 1. srpna do 31. července, a nejvyšší povolené množství a jeho výpočet; b) odhadovaný počet žáků, kteří se účastní režimu mléka pro školy. 3. Forma a obsah oznámení jsou vymezeny na základě vzorů, které Komise dala k dispozici členským státům. Uvedené vzory se nepoužijí, dokud nebyl informován Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů. Článek 18 Zrušení Nařízení (ES) č. 2707/2000 se zrušuje. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení a je nutné je číst v souladu se srovnávací tabulkou v příloze IV. Článek 19 Přechodné ustanovení 1. Nařízení (ES) č. 2707/2000 se nadále uplatňuje na dodávky uskutečněné před 1. srpnem Povolení vydaná v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2707/2000 se nadále uplatňují až do 31. prosince Článek 20 Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení se použije ode dne 1. srpna Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 10. července Za Komisi Mariann FISCHER BOEL členka Komise 7 Úřední věstník Evropské unie L 183/23 PŘÍLOHA I Kategorie I a) tepelně ošetřené mléko ( 1 ); SEZNAM PRODUKTŮ ZPŮSOBILÝCH PRO PODPORU SPOLEČENSTVÍ b) tepelně ošetřené mléko s čokoládou, ovocnou šťávou ( 2 ) nebo ochucené, o obsahu nejméně 90 % hmotnostních mléka uvedeného v písmenu a), které obsahuje nejvýše 7%přidaného cukru ( 3 ) a/nebo medu; c) výrobky na bázi kysaného mléka s ovocnou šťávou ( 2 ) nebo bez ní, ochucené nebo neochucené, o obsahu nejméně 90 % hmotnostních mléka uvedeného v písmenu a), které obsahují nejvýše 7%přidaného cukru ( 3 ) a/nebo medu. Kategorie II Ochucené a neochucené výrobky na bázi kysaného mléka s ovocem ( 4 ) o obsahu nejméně 80 % hmotnostních mléka uvedeného v kategorii I písmenu a), které obsahují nejvýše 7%přidaného cukru ( 5 ) a/nebo medu. Kategorie III Ochucené a neochucené čerstvé a tavené sýry, o obsahu nejméně 90 % hmotnostních sýra. Kategorie IV Sýr Grana Padano a sýr Parmigiano Reggiano. Kategorie V Ochucené a neochucené sýry o obsahu nejméně 90 % hmotnostních sýra, které nespadají pod kategorie III a IV. ( 1 )Včetně mléčného nápoje bez laktózy. ( 2 ) Ovocná šťáva se použije v souladu se směrnicí Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě. ( 3 ) Pro účely této kategorie se za cukr pokládají položky, které jsou na seznamu pod kódy KN 1701 a V případě mléka a nápojů na bázi mléka se sníženým obsahem energie nebo bez přidaného cukru se náhradní sladidla použijí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES ze dne 30. června 1994 o náhradních sladidlech pro použití v potravinách. ( 4 ) Pro účely této kategorie výrobky na bázi kysaného mléka s ovocem vždy obsahují ovocnou dužninu, ovocné protlaky nebo ovocnou šťávu. Pro účely této kategorie se za ovoce pokládají položky, které jsou na seznamu v kapitole 8 kombinované nomenklatury, s výjimkou ořechů a produktů obsahujících ořechy. Výrazy ovocná šťáva, ovocná dužnina a ovocný protlak se použijí v souladu se směrnicí Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě. ( 5 ) Pro účely této kategorie se za cukr pokládají položky, které jsou na seznamu pod kódy KN 1701 a Cukr přidaný do ovoce se zahrnuje do 7 % nejvyššího obsahu přidaného cukru. V případě mléka a přípravků na bázi mléka se sníženým obsahem energie nebo bez přidaného cukru se náhradní sladidla použijí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES ze dne 30. června 1994 o náhradních sladidlech pro použití v potravinách. 8 L 183/24 Úřední věstník Evropské unie PŘÍLOHA II Míry podpory a) 18,15 EUR na 100 kg produktů kategorie I; b) 16,34 EUR na 100 kg produktů kategorie II; c) 54,45 EUR na 100 kg produktů kategorie III; d) 163,14 EUR na 100 kg produktů kategorie IV; e) 138,85 EUR na 100 kg produktů kategorie V. 9 Úřední věstník Evropské unie L 183/25 PŘÍLOHA III Velikost plakátu: A3 nebo větší Písmena: 1 cm nebo větší Název: Mléko v evropských školách Minimální požadavky týkající se plakátu Mléko v evropských školách Obsah: nejméně tento text, s ohledem na typ školy: Naše [typ školy (např. mateřská škola/škola)] poskytuje mléčné výrobky subvencované Evropskou unií v rámci v režimu mléka pro evropské školy. Doporučuje se zdůraznit výhody a zásady výživy pro děti. Umístění: na jasně viditelném místě u hlavního vchodu do školy tak, aby ho bylo možno snadno přečíst. 10 L 183/26 Úřední věstník Evropské unie PŘÍLOHA IV Srovnávací tabulka nařízení (ES) č. 2707/2000 toto nařízení článek 1 článek 1 čl. 2 odst. 1 písm. a), b) a c) článek 2 čl. 2 odst. 2 čl. 2 odst. 3 článek 3 čl. 3 odst. 1 první věta čl. 3 odst. 1 druhá věta čl. 3 odst. 2, 3 a 4 čl. 3 odst. 2, 3 a 4 čl. 4 odst. 1 čl. 4 odst. 1 čl. 4 odst. 2 čl. 4 odst. 3 první pododstavec Čl. 4 odst. 2 čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec čl. 4 odst. 4 čl. 4 odst. 3 článek 5 článek 5 čl. 6 odst. 1 čl. 6 odst. 1 čl. 6 odst. 2 čl. 6 odst. 2 článek 7 článek 7 článek 8 čl. 8 odst. 1 čl. 8 odst. 2 čl. 9 odst. 1 článek 9 čl. 9 odst. 2 článek 10 článek 10 článek 11 článek 11 čl. 12 odst. 1 písm. a) čl. 12 odst. 1 písm. a) čl. 12 odst. 1 písm. b) čl. 12 odst. 1 písm. b) čl. 12 odst. 1 písm. c) čl. 12 odst. 1 písm. c) čl. 12 odst. 2 čl. 12 odst. 2 čl. 12 odst. 3 čl. 13 odst. 1 a 2 čl. 13 odst. 1 a 2 čl. 13 odst. 3 čl. 14 odst. 1 první pododstavec čl. 14 odst. 1 čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec první věta čl. 14 odst. 2 čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec, druhá a třetí věta čl. 14 odst. 2 a 3 článek 15 článek 15 článek 16 článek 16 článek 17 články 17 až 20 příloha I příloha I příloha II příloha II příloha III příloha IV

http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/?nbsp;__=&pg=8

Soudní rozhodnutíStrana:«« « ... 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 ... » »» Rozhodčí doložkaSpor mezi ručitelem a věřitelem by bylo možné rozhodovat v rozhodčím řízení pouze v případě, že by ručitel a věřitel projevili vlastní vůli přenést pravomoc o rozhodování sporu mezi nimi do rozhodčího řízení, ať už v rozhodčí doložce, v ručitelském prohlášení nebo jiným způsobem.celý článekAutor: redakce (jav) | 7.5.2014Insolvence a odpůrčí žalobaOdpůrčí žalobou ve smyslu ustanovení § 235 a násl. insolvenčního zákona lze odporovat též rozhodnutí valné hromady obchodní společnosti nebo rozhodnutí jediného společníka obchodní společnosti v působnosti valné hromady přijatému podle obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 2013.celý článekAutor: redakce (jav) | 6.5.2014Náklady řízeníZavinění prezentované v § 146 odst. 2 o. s. ř. je třeba posuzovat výlučně z procesního hlediska, ne podle hmotného práva, protože pak by byl soud nucen po zastavení řízení zkoumat důvodnost nároku ve věci samé. Ustanovení § 150 o. s. ř. umožňuje výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznat, existují-li důvody hodné zvláštního zřetele. Toto ustanovení umožňuje pouze možnost nepřiznat náhradu nákladů řízení účastníku, který by jinak měl na přiznání náhrady nákladů řízení právo, nemůže založit právo na náhradu nákladů řízení druhému účastníku.celý článekAutor: redakce (jav) | 5.5.2014Exekuce a děděníJiž ze samotného závěru, že dohoda o vypořádání dědictví, která byla schválena pravomocným usnesením soudu, nemůže být rozhodnutím soudu určena neplatnou, vyplývá, že je vyloučeno, aby se soudní exekutor (případně osoby uvedené v § 44a odst. 1 exekučního řádu) mohl (mohly) dovolat relativní neplatnosti této dohody. Má-li oprávněný (věřitel) za to, že povinný dlužník (jako dědic) uzavřel dohodu o vypořádání dědictví schválenou pravomocným usnesením soudu o dědictví v úmyslu jej jako věřitele zkrátit, je jen na něm, zda se bude žalobou podle § 42a občanského zákoníku domáhat, aby soud určil, že tato dohoda dědiců (jako hmotněprávní úkon) je vůči němu právně neúčinná.celý článekAutor: redakce (jav) | 2.5.2014Řízení před soudem Podle ustanovení § 150 o. s. ř. soud může výjimečně, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, náhradu nákladů zcela nebo zčásti nepřiznat. Úvaha soudu, zda se jedná o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci (typicky jde o majetkové a sociální poměry účastníků řízení). V postupu, který není odpovídajícím způsobem vysvětlen, lze spatřovat jisté prvky libovůle a nahodilosti. Ustanovení § 150 o. s. ř. má sloužit k odstranění nepřiměřené tvrdosti, tedy k dosažení spravedlnosti pro účastníky řízení. Pokud je aplikováno, aniž by všechny relevantní důvody pro takový postup byly zjišťovány a posuzovány, jde o postup libovolný, který je způsobilý zasáhnout do základního práva na spravedlivé řízení podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ustanovení § 150 o. s. ř. nelze považovat za předpis, který by zakládal zcela volnou diskreci soudu (ve smyslu libovůle), nýbrž jde o ustanovení, podle něhož je soud povinen zkoumat, zda ve věci neexistují zvláštní okolnosti, k nimž je třeba při stanovení povinnosti k náhradě nákladů řízení výjimečně přihlédnout.“celý článekAutor: redakce (jav) | 30.4.2014Možnost uzavřít smír a sjednat tak rozhodčí doložkuPodmínky pro možnost uzavřít smír (a tedy i sjednat rozhodčí doložku) jsou též ve „sporu“ ze smlouvy, jíž se převádí obchodní podíl společníka podle § 9 odst. 3 písm. g/ o. s. ř. ( ve znění do 31.12.2013); předmětem řízení je majetkový nárok, který hmotněprávní úprava z volné dispozice účastníků nijak nevylučuje (účastníci mohou mezi sebou upravit dané právní vztahy dispozitivními právními úkony, tedy též vyřídit věc dohodou), přičemž nejde o řízení, které lze zahájit i bez návrhu (§ 81 o. s. ř.), ani o řízení, v němž se rozhoduje o osobním stavu (o řízení v tzv. statusových věcech obchodních společností nejde).celý článekAutor: redakce (jav) | 29.4.2014Řízení před soudemSkutečností určující počátek lhůty k podání vyjádření ve věci podle § 114b odst. 1 o. s. ř., bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, je „den podání odporu proti platebnímu rozkazu“; jím se rozumí den, kdy žalovaný podal odpor u soudu nebo kdy jej odevzdal orgánu, který má povinnost podání doručit. Okamžik, kdy byl odpor následně soudu doručen, není z hlediska počátku lhůty k podání vyjádření významný, byť až okamžikem dojití odporu soudu mohou plně nastat procesní účinky tohoto úkonu, který – již dříve účastníkem učiněn – může být za podmínky uvedené v § 41a odst. 4 o. s. ř. účastníkem účinně odvolán (dojde-li soudu odvolání úkonu nejpozději současně s tímto úkonem). Podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 (ve znění novely provedené zákonem č. 404/2012 Sb.) pak soud obligatorně určuje lhůtu k podání vyjádření ve věci podle § 114b odst. 2 věty druhé nikoliv od podání odporu proti platebnímu rozkazu, nýbrž od uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání odporu.celý článekAutor: redakce (jav) | 28.4.2014Rozhodčí řízeníOdklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle § 32 odst. 2 druhé věty zákona o rozhodčím řízení a odklad provedení exekuce podle § 54 odst. 5 exekučního řádu jsou dva samostatné, na sobě nezávislé procesní instituty. Splnění podmínek pro aplikaci těchto opatření je nutno posuzovat samostatně.celý článekAutor: redakce (jav) | 25.4.2014Jednání právnických osob, smluvní pokutaČlenové představenstva, kteří zavazují společnost, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku (§ 191 odst. 1 čtvrtá věta obch. zák.). Obchodní rejstřík je veřejným seznamem založeným na principu materiální publicity, jehož pozitivní stránka je zakotvena v ustanovení § 29 odst. 2 obch. zák., ve znění účinném od 1. července 2005 do 31. prosince 2013, skutečnosti zapsané do obchodního rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění (ledaže zapsaná osoba prokáže, že třetí osobě bylo provedení zápisu známo již dříve). Ode dne provedení zápisu se tudíž nikdo nemůže dovolávat toho, že mu zapsané skutečnosti nebyly známy. Ujednání o smluvní pokutě v obchodněprávních vztazích je možné posuzovat jako neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy podle ustanovení § 39 obč. zák. pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, a to i případně ve spojení se skutečností, že byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, a že ujednání o smluvní pokutě není možno v obchodněprávních vztazích považovat za neplatné podle ustanovení § 39 obč. zák. pouze z důvodu nepřiměřenosti sjednané výše smluvní pokutycelý článekAutor: redakce (jav) | 24.4.2014Zastavení výkonu rozhodnutíJe-li exekučním titulem notářský zápis se svolením k vykonatelnosti a domáhá-li se povinný zastavení exekuce podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. z důvodu, že oprávněný nemá na vymáhané (vymožené) plnění podle hmotného práva nárok, rozhodne soud o tomto návrhu povinného i poté, co pohledávka s příslušenstvím a náklady exekuce byly vymoženy.celý článekAutor: redakce (jav) | 23.4.2014Úroky z prodlení a dobré mravySoud nemůže podle vlastní volné úvahy určit, do jaké výše je právním předpisem stanovený úrok z prodlení z hlediska přiměřenosti „mravný“, a podle toho výši zákonného úroku z prodlení omezit. Právo na úroky z prodlení lze poměřovat ustanovením § 3 odst. 1 obč. zák. pouze v tom smyslu, zda výkon tohoto práva je či není v rozporu s dobrými mravy. Za určitých - výjimečných - okolností lze výkon práva na zaplacení úroku z prodlení jinak oprávněnému subjektu – s poukazem na dobré mravy (zcela, popř. od určitého okamžiku) odepřít. Absenci zákonné úpravy moderace zákonného úroku z prodlení nelze aplikací ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. nahrazovat.celý článekAutor: redakce (jav) | 22.4.2014Rozhodnutí členské schůze družstvaNicotnost rozhodnutí, způsobenou tím, že členská schůze přijala rozhodnutí, jež nenáleží do její působnosti, a které proto nemá právní účinky, je možné vyslovit (tuto otázku řešit jako předběžnou) i v jiném soudním řízení než v řízení o určení neplatnosti rozhodnutí takové členské schůze nebo v rejstříkovém řízení.celý článekAutor: redakce (jav) | 18.4.2014Zaměnitelnost ochranné známkyOtázku zaměnitelnosti či klamavosti je třeba posuzovat z hlediska průměrného spotřebitele. Průměrným spotřebitelem je „zejména takový zákazník, který má dostatek informací, je v rozumné míře pozorný a opatrný, a to s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory, a lze od něho očekávat, že přihlédne k podstatným rozdílům mezi značkami, označením výrobků apod. Při posuzování zaměnitelnosti tak nepostačuje odvolávat se pouze na shodné prvky označení, ale je nutné vycházet z celkového dojmu, kterým posuzované označení, především vizuálně, působí na průměrného zákazníka a dále je zapotřebí přihlížet ke všem relevantním okolnostem.“celý článekAutor: redakce (jav) | 17.4.2014Náklady spojené se správou domuShromáždění vlastníků jednotek se při stanovení výše příspěvku na náklady spojené se správou domu a pozemku nesmí odchýlit od pravidla upraveného § 15 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů, aniž by byla nejprve uzavřena dohoda jakožto souhlasný projev vůle všech vlastníků jednotek, předvídaná citovaným ustanovením.celý článekAutor: redakce (jav) | 16.4.2014Zastavení výkonu rozhodnutíI dohoda oprávněného s povinným, ať již byla uzavřena před vydáním či po vydání exekučního titulu, jíž se oprávněný zavázal před podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) tento svůj záměr povinnému („prokazatelně“) oznámit a projednat s ním důvody tohoto svého záměru, kterou (by) oprávněný porušil, představuje rušivou okolnost při provádění výkonu rozhodnutí (exekuce), pro niž je výkon rozhodnutí (exekuce) nepřípustný (nepřípustná), a je proto dán jiný důvod [tj. oproti důvodům uvedeným v § 268 odst. 1 písm. a) až g) o. s. ř.], pro který nelze rozhodnutí vykonat; takováto dohoda je tedy způsobilá být důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.celý článekAutor: redakce (jav) | 15.4.2014Poučovací povinnost souduProvedl-li odvolací soud šetření k okolnostem rozhodným pro nařízení exekuce, konkrétně k otázce pravomoci rozhodců vydat předmětné rozhodčí nálezy, jejíž vyřešení závisí na posouzení (ne)platnosti rozhodčích doložek - ačkoliv povinný v odvolání žádné skutečnosti zpochybňující způsob určení rozhodců ve sjednaných rozhodčích smlouvách (doložkách) ani nedostatek pravomoci rozhodců vydat předmětné rozhodčí nálezy neuplatnil a nenavrhl ani důkazy vztahující se k takovým skutečnostem - pak ke zjištěním, která z označených listinných důkazů učinil, soud mohl přihlédnout a při svém rozhodnutí je zohlednit jen tehdy, pokud by povinného poučil podle § 254 odst. 3 o. s. ř. o jeho procesních právech a povinnostech, tedy i o tom, že je oprávněn v odvolacím řízení změnit odvolací důvody a vznést námitky týkající se otázky pravomoci rozhodců k vydání rozhodčích nálezů, a pokud by povinný takové odvolací námitky po poučení odvolacího soudu uplatnil. Jestliže by však takové námitky zpochybňující pravomoc rozhodců vydat rozhodčí nálezy povinný ani přes poučení soudu nevznesl (povinný by se jich nedovolal), pak by ke skutečnostem zjištěným provedeným šetřením odvolací soud přihlédnout nemohl.celý článekAutor: redakce (jav) | 14.4.2014Exekuce, soudcovské zástavní právoJe-li soudcovské zástavní právo samostatným způsobem výkonu rozhodnutí (exekuce), není při rozhodování o přípustnosti dovolání důvodu neaplikovat ustanovení § 238 odst. písm. d) o. s. ř.celý článekAutor: redakce (jav) | 11.4.2014Doručování v rozhodčím řízeníRozhodce sice doručuje rozhodčí nález způsoby uvedenými v § 45 o. s. ř. v tam stanoveném pořadí, k doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky adresáta však může přistoupit jen tehdy, pokud o to tento adresát požádal. Není-li takové žádosti, tento způsob doručení se v rozhodčím řízení neuplatní.celý článekAutor: redakce (jav) | 10.4.2014Právo akcionáře na podíl na ziskuZ právní úpravy práva akcionáře na podíl na zisku, jakož i z ustanovení § 198 obch. zák. lze dovodit, že představenstvo je povinno návrh na rozdělení zisku, předkládaný valné hromadě, odůvodnit. Má-li se totiž dozorčí rada k návrhu na rozdělení zisku kvalifikovaně vyjádřit, musí představenstvo uvést důvody, o které navrhované (ne)rozdělení zisku opírá. Stejně tak, mají-li akcionáři o (ne)rozdělení zisku kvalifikovaně rozhodnout, musí jim být sděleny důvody předkládaného návrhu. Soud při rozhodování o neplatnosti usnesení valné hromady zpravidla neposuzuje, zda opatření, o kterém rozhodla valná hromada, je věcně důvodné, zda odpovídá zájmu společnosti, resp. je v širším smyslu materiálně opodstatněné. Napadené usnesení může zpravidla posoudit nanejvýš z hlediska, zda se jeho obsah či okolnosti přijetí nepříčí zákonu či stanovám. Jen výjimečně, stanoví-li tak zákon nebo vyplývá-li to z něj, je soud povolán přezkoumat, zda je usnesení valné hromady věcně důvodné či zda je v zájmu společnosti či akcionářů. V těchto případech zákon významně posiluje ochranu (minoritních) akcionářů, a proto je zásadně omezuje na vážné zásahy do práv akcionářů. Plyne-li z právní úpravy práva akcionáře na podíl na zisku, že k rozhodnutí o nerozdělení zisku a jeho ponechání na účtu nerozděleného zisku může dojít pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu formulovaného v ustanovení § 56a obch. zák., musí soud v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o (ne)rozdělení zisku (§ 183 a 131 obch. zák.) taktéž zkoumat, zda byl dán důležitý důvod, pro který je na místě zisk mezi akcionáře nerozdělit a ponechat jej společnosti. Přitom posuzuje, zda konkrétní důvod či důvody, pro které nebyl zisk mezi akcionáře rozdělen, jsou (s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a z pohledu ex ante) způsobilé (jak co důležitosti, tak i z hlediska proporcionality) vyloučit jedno ze základních práv akcionářů, totiž právo podílet se na zisku.celý článekAutor: redakce (jav) | 9.4.2014Náhrada za ztrátu na výdělkuZa výdělek po zjištění nemoci z povolání se považuje ve smyslu ustanovení § 371 odst. 3 části první věty za středníkem zák. práce výdělek ve výši minimální mzdy určený podle sazby, kterou se řídí minimální mzda poškozeného zaměstnance podle ustanovení § 111 odst. 2 zák. práce a podle ustanovení § 2 a 4 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.celý článekAutor: redakce (jav) | 8.4.2014Strana:«« « ... 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 ... » »» Jméno:Heslo:Registrace nového uživatele 21.11.2014 14:50Ústavní soud se podruhé zastal muže s trvale poškozeným zdravím 21.11.2014 12:59Žalobci mají odpovídat za neprovedení důkazů proti obžalovanému 21.11.2014 12:44Senát potvrdil dohodu klubů o vedení výborů a komisí 21.11.2014 10:04Antl složil slib, Senát je znovu kompletní 21.11.2014 07:41Rozpočtový výbor Sněmovny dnes opět zasedne nad návrhem rozpočtu více Institut společného jmění manželů po rekodifikaci – poslední volání?Místopředseda Nejvyšší soudu JUDr. Roman Fiala nedávno vystoupil proti institutu společného jmění manželů s tím, že institut SJM by jako „pro manžele extrémně rizikový“ neměl...PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2014 - VÝSLEDKOVÁ LISTINASpolečnost EPRAVO.CZ vyhlásila sedmý ročník firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzala ministryně spravedlnosti ČR prof. JUDr. Helena...Dlužníci, pozor na uznání pohledávky za pravou!Nový občanský zákoník vrátil do českého právního řádu prvorepublikový institut uznání pohledávky za pravou. Zvýšenou pozornost by mu měli věnovat dlužníci, jejichž věřitelé postoupili své pohledávky.K běhu lhůt podle občanského zákoníkuBěh lhůt je obecně upraven v § 645 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Kromě známých ustanovení o přerušení běhu a stavení lhůt jsou nově...Nad jedním překvapivým rozhodnutím odvolacího soudu, aneb návod na zrušení účinků doručení prostřednictvím datové schránkyV popisované kauze Městský soud v Praze zrušil rozsudek pro zmeškání vydaný Obvodním soudem pro Prahu 5, a to pro údajné nedostatky v doručení předvolání (k prvnímu jednání před... Rámcová smlouvaTzv. rámcová smlouva nezakládá závazkový vztah, pohledávky a závazky smluvních stran z ní tudíž nevznikají. Význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde...Pojištění odpovědnosti za škoduRegresní nárok České kanceláře pojistitelů na náhradu částek, které plnila ze škodné události namísto pojišťovny, s níž měl mít vlastník vozidla smlouvu uzavřenu, a který je...Ochranné známky a exekuceExekuční soud není v řízení o zastavení exekuce podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. povolán posuzovat, a to ani jako otázku předběžnou, zda povinný je či není - v...Odpovědnost státu za škoduOsoba, která vstupuje na veřejnou scénu, musí počítat s tím, že jakožto osoba veřejně známá bude pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá o její jak profesní, tak i soukromý...Znalecký posudekSamozřejmý požadavek na znalecký posudek spočívá v tom, že musí být zpracován znalcem, u něhož nejsou pochybnosti o jeho nepodjatosti. V případě, že lze mít pro poměr znalce k...

http://www.ius-wiki.eu/ustavni-pravo/pl-us-6-2002

Nález Pl. ÚS 6/02 z 27. 11. 2002 (4/2003 Sb.) – Ústavní principy náboženské svobody. Svoboda projevu náboženství nebo víry. Správa církevních nebo náboženských záležitostí - Ius Wiki Nález Pl. ÚS 6/02 z 27. 11. 2002 (4/2003 Sb.) – Ústavní principy náboženské svobody. Svoboda projevu náboženství nebo víry. Správa církevních nebo náboženských záležitostí 1. – Registrace církví a církevních orgánů jako PO 2. Oprávnění k výkonu zvláštních práv 3. Příjmy církví a náboženských společností Skupina 21 senátorů navrhla zrušit zákon 3/2002 Sb. O svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností s tím, že snižuje standard ochrany LP oproti předchozí úpravě. Zrušit zákon jako celek ÚS odmítl- 1) důvodem zrušení zákona nemůže být jen komparace s předchozí úpravou. 2) zrušením nové úpravy by stará neobživla Alternativně senátoři navrhli zrušení některých ustanovení. Zde ÚS návrhu zčásti vyhověl ČR je založena na principu laického státu (čl. 2, odst. 1 Listiny: „Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání“) ⇒ musí tolerovat náboženský pluralismus, nesmí diskriminovat nebo naopak neodůvodněně zvýhodňovat některý z náboženských směrů. Stát musí být oddělen od konkrétních náboženských vyznání Náboženskou svobodu dále upravují: Čl. 15, odst. 1 Listiny: „Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.“ Náboženská svoboda je primárně „forum internum.“ Je vymezena jako status negativus (viz Jellinek). Povinností státu i třetích osob je zde nezasahovat Čl. 16 Listiny: ⇒ vymezení jako forum internum není postačující. Pojmovým znakem nábženské svobody je také možnost víru projevovat navenek Z toho tak vyplývá povinnost státu do autonomie církví a náboženských společností nezasahovat a zákaz přezkoumávat aktivitu církví, která se omezila jen na její vnitřní záležitosti A) Oblast ustanovení navržených ke zrušení stanovila princip, podle kterého ke vzniku církve a náboženské společnosti jako PO dochází okamžikem registrace do rejstříku církevních právnických osob, kterou provádí příslušné ministerstvo. To je oprávněno registraci také za stanovených podmínek zrušit Akt registrace má konstitutivní účinky a vyjadřuje akceptaci státu ve vztahu ke konkrétnímu sdružení ÚS se rozhodl dát přednost ústavně konformní interpretaci těchto ustanovení před jejich derogací. Je ale nutno je vykládat tak, že registrace nezakládá obecnou právní způsobilost náboženských společností (ta vyplývá z církevních řádů či mezinárodního práva). Registrace je aktem, který je požadován, aby církve mohly právně relevantním způsobem působit (nikoliv právně existovat) na území ČR B) oblast ustanovení, stanovujících fakticky registrační princip také pro orgány, zřizované náboženskými společnostmi jako právnické osoby, ačkoliv zákon hovoří o „evidenci.“ K založení církevní právnické osoby totiž může dojít pouze „za účelem organizace, vyznávání a šíření náboženské víry“ Evidence x registrace: evidence je deklaratorním právním aktem a režim uznávání je volnější. Zde ale může ministerstvo posuzovat, kdy PO nezaeviduje. Jedná se tak ve skutečnosti o registraci Rozpor s Čl. 16, odst. 2 Listiny (jeho obsahem je právo na autonomii, nezávislosti na státu) Zároveň zákonné omezení tohoto práva, spočívající v registraci není omezením podle čl. 16, odst. 4 Listiny Přitom nelze přijmout argumentaci Ministerstva kultury, podle které není autonomie církví omezena, neboť si mohou nezávisle zakládat orgány, které nejsou právnickými osobami. To je mnohdy ale v rozporu se smyslem existence těchto orgánů- např. charitativní činnost (která nespadá pod zákonné vymezení a přitom je zde nutno, aby ji provozoval PO) Dále je třeba odmítnout i argumentaci ministerstva o narušení suverenity státu: „princip suverenity státu proto není možno chápat natolik extenzivním způsobem, že mu bude nutně odporovat již jen samotná právní existence jakýchkoliv právních subjektů odvozených z jiné právní skutečnosti, než je výslovná akceptace státní mocí.“ ÚS ta dospěl k tomu, že vznik církevních PO nesmí být podmíněn souhlasem státu a zrušil ustanovení, která tento postup zaváděla Ke zrušení navrhovaná ustanovení stanovují způsob, přiznání a zrušení oprávnění církve/ náb. společnosti k výkonu zvláštních práv vyučovat náboženství na školách, konat svatební obřady, zřizovat církevní školy, být financován podle zvláštního předpisu, pověřit kaplana apod. ⇒ tedy práva, vyžadující aktivní součinnost státu) ÚS: „stát, důsledně oddělený od církví a náboženských společností, nemůže být povinován k aktivnímu napomáhání činnosti jednotlivých církví a náboženských společností. Jestliže zákonodárce stanoví, že stát bude napomáhat činnosti náboženských subjektů, jedná se o jeho vlastní rozhodnutí“ ⇒ může si stanovit podmínky, za jakých tak učiní. Musí jen dodržet zákaz svévolné diskriminace při stanovení těchto podmínek ÚS proto většinu ustanovení z této skupiny neshledal protiústavní Zrušil jediné ustanovení, které opravňovalo ministerstvo zrušit oprávnění církve či náboženské společnosti k výkonu zvláštních práv, pokud nezveřejňovala každoročně výroční zprávu. „Tato úprava podle názoru ÚS nerespektuje princip proporcionality, podle něhož by měla zákonná úprava důsledně zachovávat vyváženost vztahu mezi porušením práva ze strany církve a náboženské společnosti na straně jedné a mezi uplatněnou sankcí na straně druhé.“ ⇒ za pochybení v oblasti informační činnosti by neměla následovat sankce zasahující do náboženské činnosti Napadená ustanovení obsahují (demonstrativní) výčet možných příjmů církve či náboženské společnosti a vymezují možný předmět podnikání církve či náboženské společnosti (smí být pouze doplňkovou činností a musí být vymezena v základním dokumentu církve/ náb. spol.) a využití zisku (smí být použit jen k naplnění cílů církve či náboženské společnosti) Vzhledem k tomu, že výčet možných příjmů je demonstrativní, lze jej považovat spíš za nadbytečný, nemůže však zakládat protiústavnost Povinnost vymezit předmět podnikání v základním dokumentu je povinností informační vůči ostatním subjektům, není tím omezena autonomie ÚS však ruší větu, podle níž církve či náb. spol. smí použít zisk pouze k naplnění svých cílů. Cíle církví či náboženských společností jsou totiž vymezeny zákonem (jako „vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučování a duchovní služby“). Ve výsledku by se tak jednalo o zákonné omezení autonomie církví v rozporu s čl. 2, odst. 3 Listiny (= legální licence), čl. 16 Listiny a také čl. 11, odst. 1 Listiny (právo vlastnit majetek) Smysl existence církví a náb. spol. ve společnosti je totiž širší, než zákonem vymezený- např. činnost charitativní, humanitární, obecně vzdělávací… Omezení nakládání s majetkem by tak ze strany států bylo svévolným zásahem do soukromoprávní podstaty těchto spolků, aniž by za ním stál nějaký relevantní veřejný zájem Historie: • Nález Pl. ÚS 6/02 z 27. 11. 2002 (4/2003 Sb.) – Ústavní principy náboženské svobody. Svoboda projevu náboženství nebo víry. Správa církevních nebo náboženských záležitostí ustavni-pravo/pl-us-6-2002.txt · Poslední úprava: 2011/12/09 16:33 (upraveno mimo DokuWiki)

http://docplayer.cz/2731932-Skolni-rad-reditelka-zakladni-skoly-a-materske-skoly-bozejov-155-394-61-bozejov.html

ŠKOLNÍ ŘÁD. Ředitelka Základní školy a mateřské školy, Božejov 155, Božejov - PDF ŠKOLNÍ ŘÁD. Ředitelka Základní školy a mateřské školy, Božejov 155, Božejov Download "ŠKOLNÍ ŘÁD. Ředitelka Základní školy a mateřské školy, Božejov 155, 394 61 Božejov" 1 Základní škola a mateřská škola Božejov Božejov 155, Božejov ŠKOLNÍ ŘÁD Ředitelka Základní školy a mateřské školy, Božejov 155, Božejov V souladu s 30 odst. 3, zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen Školský zákon ) vydává tento školní řád, kterým se upřesňují vzájemné vztahy mezi dětmi, jejich zákonnými zástupci a zaměstnanci školy podle konkrétních podmínek stanovených v Mateřské škole Božejov. Vydala: ředitelka ZŠ a MŠ Božejov Mgr. Jaroslava Vaverková Základní právní podklady Zákon 561/2004 Sb.o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění a ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č.43/2006sb., kterou se mění vyhláška MŠMT č.14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání, v platném znění a ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č.73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami dětí, žáků a studentů nadaných, v platném znění a ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č.107/2005 Sb. o školním stravování, v platné znění a ve znění pozdějších předpisů. Účinnost: od Závaznost: Školní řád je závazný pro všechny zaměstnance výše uvedené mateřské školy, zákonné zástupce a jejich děti. Informace podána: zákonným zástupcům dětí, zaměstnancům školy. Toto znění školního řádu bylo schváleno na pedagogické poradě, která se konala2 Obsah: I. Práva a povinnosti účastníků předškolní výchovy a vzdělávání 1. Základní cíle mateřské školy při zabezpečování předškolní výchovy a vzdělávání a školní vzdělávací program 2. Základní práva dětí přijatých ke vzdělávání v mateřské škole 3. Základní povinnosti dítěte 4. Základní práva zákonných zástupců 5. Povinnosti zákonných zástupců II. Upřesnění výkonu práv povinností zákonných zástupců při vzdělávání dětí v mateřské škole a pravidla vzájemných vztahů zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky 6. Změna stanovených podmínek pobytu dítěte, způsobu a rozsahu jeho stravování 7. Upřesnění podmínek pro přebírání dětí od zákonných zástupců ke vzdělávání 8. Konkretizace způsobu informování zákonných zástupců dítěte o průběhu jeho vzdělávání a dosažených výsledcích 9. Informování zákonných zástupců dětí o mimořádných školních a mimoškolních akcích 10. Konkretizace způsobu omlouvání dítěte zákonnými zástupci z každodenního vzdělávání a způsobu informování o jeho zdravotním stavu 11. Stanovení podmínek pro úhradu v mateřské škole 12. Základní pravidla chování zákonných zástupců dětí při vzájemném styku se zaměstnanci mateřské školy, s jinými dětmi docházejícími do mateřské školy a s ostatními zákonnými zástupci III. Upřesnění podmínek pro ukončení vzdělávání dítěte v mateřské škole 13. Ukončení vzdělávání z důvodu neúčasti dítěte na vzdělávání 14. Ukončení vzdělávání dítěte z důvodu narušování provozu mateřské školy ze strany zákonného zástupce 15. Ukončení vzdělávání dítěte ve zkušební době3 16. Ukončení vzdělávání z důvodu nehrazení úplaty za vzdělávání nebo úplaty za školní stravování IV. Provoz a vnitřní režim mateřské školy 17. Podmínky provozu a organizace vzdělávání v mateřské škole 18. Vnitřní denní režim při vzdělávání dětí V. Organizace školního stravování 19. Zařízení školního stravování, organizace jeho provozu a rozsah služeb školního stravování 20. Stravovací režim dětí v průběhu vzdělávání VI. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí 21. Péče o zdraví a bezpečnost dětí při vzdělávání 22. Zásady bezpečnosti uplatňované při práci s dětmi VII. Zacházení s majetkem mateřské školy 23. Chování dětí při zacházení s majetkem mateřské školy v rámci vzdělávání 24. Povinnosti zákonných zástupců při zacházení s majetkem mateřské školy při jejich pobytu v mateřské škole VIII. Závěrečná ustanovení 25. Účinnosti a platnost Školního řádu 26. Změny a dodatky Školního řádu 27. Seznámení zaměstnanců a zákonných zástupců se Školním řádem4 Čl.I Práva a povinnosti účastníků předškolní výchovy a vzdělávání 1. Základní cíle mateřské školy při zabezpečování předškolní výchovy vzdělávání a Školní vzdělávací program 1.1. Mateřská škola v rámci předškolní výchovy a vzdělávání (dále jen vzdělávání ) 1.2. Školní vzdělávací program Podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku Podílí se na jeho zdravém citovém rozumovém a tělesném rozvoji, podílí se na osvojování základních pravidel chování dítěte Podporuje získávání základních životních hodnot a mezilidských vztahů dítěte Vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání Napomáhá vyrovnávat nerovnosti vývoje dětí před jejich vstupem do základního vzdělávání Poskytuje speciální pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami Viz 33, Školský zákon stanovuje a upřesňuje cíle, zaměření, formy, obsah, časový plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů. Stanovuje popis materiálních, personálních podmínek a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání v konkrétní škole uskutečňuje. Školní vzdělávací program je v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání/ poslední verze VÚP r.2006 viz 5, Školský zákon 1.3. Základní cíle Školního vzdělávacího programu : Rozvoj dítěte a jeho schopnosti učení Osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí5 2. Základní práva dětí přijatých k předškolnímu vzdělávání 2.1. Každé přijaté dítě (dále jen dítě ) má právo: a) Na kvalitní předškolní vzdělávání a školské služby v rozsahu uvedeném na bodě 1. tohoto Školního řádu, zaručující optimální rozvoj jeho schopností a rozvoj jeho osobnosti b) Na zajištění činnosti a služeb poskytovaných školskými poradenskými zařízeními v rozsahu stanoveném ve školském zákoně viz 21 odst.1, Školský zákon c) Na fyzicky a psychicky bezpečné prostředí při pobytu v mateřské škole 2.2. Při vzdělávání dále mají všechny děti práva, která jim zaručuje: 2.3. Základní povinnosti dítěte: Ústavní zákon č.23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních lidských práv svobod Usnesení Předsednictva ČNR č./1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních lidských práv a svobod jako součásti ústavního pořádku Sdělení FMZV č.104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte - Uposlechnout pokynů učitelky nebo provozního zaměstnance - Přiměřeným způsobem zacházet s hračkami a zařízením s zařízením MŠ - Úmyslně neubližovat spolužákům - Svým chováním přispívat ke klidné a příjemné atmosféře ve třídě 2.4. Adaptace dětí Při nástupu do mateřské školy má dítě právo na individuálně přizpůsobený adaptační režim. Tzn., že se rodiče mohou domluvit s ředitelkou školy a pedagogickými pracovníky na nejvhodnějším postupu. Zákonný zástupce může být přítomen ve třídě s dítětem tak dlouho, aby jeho přítomnost byla prospěšná a přínosná při adaptaci. Stanovení délky pobytu s dítětem konzultují rodič s pedagogem. Každá třída má vlastní uspořádání dne a program, který je natolik flexibilní, aby mohl reagovat na aktuální změnu či aktuálně změněné potřeby dětí Další práva dětí při vzdělávání vyplývají z ustanovení ostatních článků tohoto Školního řádu.6 4. Základní práva zákonných zástupců 4.1. Rodiče dětí, popřípadě opatrovníci nebo osvojitelé dětí (dále jen zákonní zástupci ) mají právo: a) na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dětí b) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí vzdělávání dětí c) na poradenskou pomoc mateřské školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání dětí viz 21, odst.2, Školský zákon d) aktivně se zapojit do dění MŠ e) navrhovat případné aktivity nebo vhodné programy vedení MŠ 4.2. Konkretizace realizace práv zákonných zástupců při vzdělávání dětí a podrobnosti k jejich výkonu jsou uvedeny v čl.ii Upřesnění výkonu práv a povinností zákonných zástupců při vzdělávání dětí a pravidla vzájemných vztahů zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky MŠ tohoto školního řádu Rodiče mají možnost podílet se na dění v mateřské škole, účastnit se programů, dle svého zájmu vstupovat do třídy a her svých dětí a aktivně se jich účastnit 5. Povinnosti zákonných zástupců 5.1. Zákonní zástupci dětí jsou zejména povinni: a) Zajistit, aby dítě řádně docházelo do mateřské školy. Při příchodu bylo vhodně a čistě upraveno. Oblečení musí být jednoduché a účelné. Rodiče pravidelně mění pyžamo 1x za 2 týdny, sledují stav obuvi na přezutí. Všechny věci by měly být čitelně označeny nebo podepsány. Každé dítě musí mít náhradní oblečení spodní prádlo, ponožky, tričko pro případ znečištění. Toto oblečení je uloženo v sáčku v šatně na značce odděleně od ostatního oblečení. b) Na vyzvání ředitelky mateřské školy se osobně zúčastní projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání nebo chování dítěte. c) Informovat mateřskou školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání dítěte. Zákonní zástupci jsou povinni ihned hlásit pedagogické pracovnici nebo ředitelce veškeré změny, např. změnu bydliště,7 telefonického spojení, zdravotní pojišťovny, zaměstnání zákonných zástupců, atd. d) Rodiče spolupracují s mateřskou školou a pravidelně se zúčastňují třídních schůzek. Připomínky, oznámení a podněty k práci mateřské školy mohou podávat u ředitelky školy. Konzultační hodiny ředitelky po telefonické domluvě každou lichou středu. Konzultační hodiny pedagogů po ústní dohodě s pedagogem na třídě mimo jeho přímou práci u dětí. e) Dokládat důvody nepřítomnosti dítěte. Do mateřské školy patří dítě pouze zdravé. Rodiče zodpovídají za to, že předávají dítě do mateřské školy zdravé. Jeví-li známky infekční či jiné nemoci nebo nachlazení, nebude přijato do kolektivu. Pedagogičtí pracovníci mají právo (v zájmu zachování zdraví ostatních dětí) děti s nachlazením nebo jinými onemocněními do mateřské školy NEPŘIJMOUT a doporučit návštěvu lékaře. Zjistí-li se u dítěte příznaky nemoci v průběhu dne, vyrozumí ihned pedagogický pracovník telefonicky zákonného zástupce, který je povinen si dítě neprodleně vyzvednout z mateřské školy a navštívit lékaře. f) Oznamovat mateřské škole údaje o dítěti v rozsahu uvedeném ve školském zákoně pro vedení školní matriky viz 22, odst.3, Školský zákon 5.2. Další povinnosti Pedagogičtí pracovníci mají zakázáno: V mateřské škole jakýmkoliv způsobem podávat dítěti léky vč. homeopatických, vitamíny, kapat do očí či nosu, aplikovat dítěti masti a krémy na ekzémy a jiná kožní onemocnění. Zákonní zástupci mají zakázáno: Ponechávat v šatně mateřské školy nebo ve třídě léky, kapky, masti k dispozici dítěti, aby je samo používalo. Infekční onemocnění jsou rodiče povinni ohlásit ihned. Pedagogičtí pracovníci poté informují ředitelku školy a ta ostatní zákonné zástupce o výskytu infekce písemnou formou na viditelném místě. Po vyléčení infekčního onemocnění bude dítě přijato k docházce na základě potvrzení lékaře, které zaručuje jeho úplné uzdravení a schopnost pobývat bez omezení v kolektivu. zákonných zástupců při předškolním vzdělávání vyplývají z ustanovení ostatních článků tohoto Školního řádu.8 Čl.II Upřesnění výkonu práv a povinností zákonných zástupců při vzdělávání dětí a pravidla vzájemných vztahů zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky mateřské školy 6. Změna stanovených podmínek pobytu dítěte, způsobu a rozsahu jeho stravování 6.1. Při přijetí dítěte do mateřské školy stanoví ředitelka mateřské školy po dohodě se zákonnými zástupci dítěte dny docházky dítěte do mateřské školy a délku jeho pobytu v těchto dnech v mateřské škole a zároveň dohodne se zákonnými zástupci dítěte způsob a rozsah jeho stravování po dobu pobytu v mateřské škole. Organizace a rozsah školního stravování a úplata za školní stravování se řídí zvláštním právním předpisem vyhláška č.107/2005 Sb.o školním stravování. Viz Vyhláška č.43/2006 Sb.o předškolním vzdělávání 6.2. Pokud zákonní zástupci budou požadovat změnu těchto sjednaných podmínek, je nutno tuto změnu opět dohodnout s ředitelkou mateřské školy Dohoda o docházce do školy 1. Docházka dítěte do školy je dána dohodou školy se zákonným zástupcem dítěte podle 1a odst. 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb. (dále jen dohoda o docházce ). Zákonný zástupce dítěte navrhne docházku v žádosti o přijetí ke vzdělávání ve škole, a to určením požadovaného typu docházky dítěte do školy celodenní, nebo polodenní, nebo omezená. Zákonný zástupce dítěte, které má být přijato ke vzdělávání podle 34 odst. 9 školského zákona (dále jen dítě na zbývající dobu ), určí typ docházky dítěte do školy na zbývající dobu. 2. Dohoda o docházce vzniká bezpodmínečným přijetím návrhu zákonného zástupce školou a je podmíněna právní mocí rozhodnutí o přijetí dotčeného dítěte ke vzdělávání ve škole; obsah dohody je v tomto případě dán návrhem zákonného zástupce. Zamítnutím žádosti o přijetí dítěte ke vzdělávání ve škole nebo písemným odmítnutím návrhu dohody o docházce ze strany školy dohoda o docházce nevzniká. Škola vydá zákonnému zástupci na jeho žádost osvědčení o obsahu dohody o docházce, kterou se školou uzavřel. 3. Nedojde-li k uzavření dohody o docházce bezvýjimečným přijetím návrhu zákonného zástupce školou podle odst. 2, dohodne škola se zákonným zástupcem dítěte docházku dítěte do školy nejdéle do dne, který předchází dnu, v němž má dotčené dítě zahájit vzdělávání ve škole. 4. Zákonný zástupce dítěte může navrhnout změnu obsahu dohody o docházce pouze v písemné formě; odst. 1 až 3 se použijí obdobně s tím, že v případě souhlasu s návrhem změny docházky dítěte ředitelka školy opatří žádost zákonného zástupce doložkou9 Souhlasím s touto změnou. a připojí datum, svůj podpis a razítko školy; zákonný zástupce obdrží kopii své takto schválené žádosti. V případě, že ředitelka školy nesouhlasí se změnou dohody o docházce dítěte navrženou zákonným zástupcem dítěte, sdělí do 30 dnů od doručení návrhu písemně zákonnému zástupci dítěte důvody, pro které s navrženou změnou docházky dítěte do školy nesouhlasí. 5. Docházku dítěte, které se vzdělává ve škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, a na něž je navázána docházka dítěte na zbývající dobu, je možné dohodou prodloužit nejdříve s účinností od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po změně dohody o docházce. 6. Dohoda o docházce je závislá na existenci a trvání právního vztahu založeného rozhodnutím o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání ve škole, a zaniká proto dnem ukončení předškolního vzdělávání dotčeného dítěte ve škole. 7. Upřesnění podmínek pro přebírání dětí od zákonných zástupců ke vzdělávání mateřské škole a pro jejich předávání zákonným zástupcům o ukončení vzdělávání 7.1. Zákonní zástupci v době určené pro příchod dětí do mateřské školy (nejdéle do 9 hodin) předávají osobně dítě po jeho převlečení v šatně pedagogickému pracovníkovi mateřské školy, to až ve třídě, příp. na školní zahradě. Nestačí doprovodit dítě pouze ke vchodu do mateřské školy nebo šatny s tím, že dítě dojde do třídy již samo. V tomto případě mateřská škola nenese odpovědnost za bezpečí dítěte, ale až po jeho příchodu do třídy po slovním kontaktu s pedagogem. Zároveň nahlásí učitelce případný odchod dítěte po obědě Zákonní zástupci si přebírají dítě po skončení jeho vzdělávání od pedagogického pracovníka mateřské školy přímo ve třídě, popřípadě na zahradě MŠ, a to v době určené mateřskou školou k přebírání dětí zákonnými zástupci: 12,15 12,30 po obědě a 14,30 16,00 odpoledne. Pozdní vyzvedávání je považováno za porušení školního řádu V případě, že je se zákonnými zástupci dítěte dohodnuta individuální délka jeho pobytu v MŠ, bude s nimi i samostatně dohodnut způsob přebírání dítěte ke vzdělávání a jeho předávání po ukončení vzdělávání.10 7.4. Zákonní zástupci dítěte mohou pověřit jinou zletilou i nezletilou osobu pro jeho přebírání a předávání při vzdělávání v MŠ. Vystavené písemné pověření Zmocnění k vyzvedávání dítěte podepsané zákonnými zástupci dítěte předají zákonní zástupci pedagogovi ve třídě. 8. Konkretizace způsobu informování zákonných zástupců dětí o průběhu jejich vzdělávání a dosažených výsledcích 8.1. Zákonní zástupci dítěte se mohou informovat o cílech, zaměření, formách a obsahu vzdělávání konkretizovaných podle podmínek uplatněných na mateřské škole ve Školním vzdělávacím programu, který je zveřejněný na přístupném místě v mateřské škole. Viz 5, odst. 3 školského zákona Zákonní zástupci se mohou kdykoli během roku informovat u pedagogického pracovníka vykonávajícího pedagogickou činnost ve třídě, do které dítě dochází, o průběhu a výsledcích dítěte v době, aby nebyl ohrožen dohled nad dětmi. Ředitelka mateřské školy svolává třídní schůzky, na kterých jsou zákonní zástupci dětí informováni o rozhodnutích mateřské školy týkajících se podstatných záležitostí vzdělávání dětí. V případě potřeby může být svolána i mimořádná schůzka zejména z provozních důvodů. Zákonní zástupci si mohou domluvit s ředitelkou nebo pedagogickým pracovníkem mateřské školy individuální pohovor o projednání připomínek ke vzdělávání svého dítěte v době, který si pedagog stanoví mimo svojí přímou práci u dětí. Ředitelka nebo pedagogický pracovník mateřské školy vykonávající pedagogickou činnost ve třídě daného dítěte, mohou vyzvat zákonné zástupce, aby se osobně dostavili k projednání závažných otázek týkajících se výchovně vzdělávacího procesu dítěte.11 9. Informování zákonných zástupců dětí o mimořádných školních a mimoškolních akcích 9.1. Pokud mateřská škola organizuje a pořádá akce, jako jsou výlety, divadelní představení pro děti, besídky, dětské dny, slavnosti, apod., informuje o tom v dostatečném předstihu zákonné zástupce dětí písemným upozorněním na nástěnkách v jednotlivých šatnách nebo na dveřích tříd a na webových stránkách školy: 10. Konkretizace způsobu omlouvání dětí zákonnými zástupci z každodenního vzdělávání a způsobu informování o jejich zdravotním stavu Pokud je zákonnému zástupci dopředu známa krátkodobá nepřítomnost dítěte při vzdělávání v mateřské škole, oznámí tuto skutečnost včetně uvedení důvodu a doby nepřítomnosti dítěte osobně pedagogickému pracovníkovi vykonávajícímu pedagogickou činnost ve třídě, do které dítě dochází nebo telefonicky na daný den do 7.30 hodin. V případě, že dítě onemocní nebo se mu stane úraz a nemůže se z těchto nebo jiných rodinných důvodů účastnit vzdělávání, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu zákonný zástupce mateřské škole a to včetně předpokládané doby nepřítomnosti dítěte v mateřské škole. Formy omluvy jsou stejné jako v bodě 9.1. V oprávněných případech může mateřská škola vyžadovat doložení nepřítomnosti dítěte z důvodu infekční nemoci nebo úrazu potvrzení od ošetřujícího lékaře. Viz 22, odst. 3 písm. d.) Školský zákon Při předávání dítěte ke každodennímu vzdělávání v mateřské škole informuje zákonný zástupce dítěte přejímajícího pedagogického pracovníka o případných menších zdravotních obtížích dítěte, které by mohly mít vliv na omezení jeho činnosti12 při vzdělávání (drobná poranění způsobená mimo mateřskou školu, alergie, neklidný noční spánek, apod.) Zákonní zástupci dítěte informují neprodleně písemnou formou mateřskou školu o každé změně zdravotní způsobilosti dítěte, o větších zdravotních potížích a dalších závažných skutečnostech, které by mohli mít vliv na průběh vzdělávání dítěte. Viz 22, odst. 3 písm. c) Školský zákon 11. Stanovení podmínek pro úhradu úplat v mateřské škole Úhrada úplaty za vzdělávání a školní stravování Zákonní zástupci, kteří nejsou osvobozeni od úplaty za vzdělávání, dodržují při úhradě úplaty následující podmínky: Úplata za vzdělávání je vybírána 3x ročně vždy zpětně za uplynulé měsíce, a to v hotovosti pokladní školy. Úplata za stravné je splatná vždy do 20. dne v měsíci (platba musí být v tento den připsána na bankovní účet školy). Pokud nebude úplata za vzdělávání a stravné uhrazena ve výše uvedených termínech, budou rodiče písemně vyzváni ředitelkou či vedoucí školní jídelny o zaplacení částky do 5-ti kalendářních dnů. Nebude-li tak učiněno, nebude Vaše dítě přijato do MŠ do doby uhrazení. Stravování dětí je zajištěno v kuchyni základní školy a následně dováženo v termoboxech do budovy mateřské školy. V poplatku je zahrnuta dopolední přesnídávka, oběd a odpolední svačina. Děti, které navštěvují mateřskou školu celý den a výjimečně jdou domu po obědě, odnáší si s sebou hygienicky balenou svačinu. Výše stravného se řídí platným ceníkem školní jídelny.13 Čl.IV Provoz a vnitřní režim mateřské školy 17. Podmínky provozu a organizace vzdělávání v mateřské škole Mateřská škola je zřízena jako škola s celodenním provozem s určenou dobou pobytu pro děti od hodin Viz 1, Vyhláška č. 43/2006 Sb., o předškolním vzdělávání V měsících červenci a srpnu může ředitelka mateřské školy po dohodě se zřizovatelem stanovený provoz v bodě 16.1 tohoto Školního řádu omezit nebo přerušit a to zejména z důvodu stavebních úprav, předpokládaného nízkého počtu dětí v tomto období, apod. ve spolupráci se zřizovatelem zároveň projednává s ředitelkami jiných mateřských škol možnosti a podmínky předškolního vzdělávání dětí v jiné mateřské škole po dobu omezení nebo přerušení provozu. Rozsah omezení nebo přerušení oznámí ředitelka mateřské školy na přístupném místě zákonným zástupcům dětí nejméně 2 měsíce předem Viz 3, Vyhláška č. 43/2006 Sb., o předškolním vzdělávání Mateřská škola má 2 třídy. 18. Vnitřní denní režim při vzdělávání dětí Předškolní vzdělávání dětí podle stanoveného Školního vzdělávacího programu probíhá v následujícím základním denním režimu, který je natolik flexibilní, že si jej upravují pedagogičtí pracovníci ve třídách dle momentální potřeby nebo aktuálních změn. Povinností je nepřekračovat maximální odstup mezi podáváním jídel (3 hodiny) příchod dětí do mateřské školy a předání dětí pedagogickým pracovníkům k předškolnímu vzdělávání, volné spontánní a didakticky zacílené zájmové a pohybové aktivity14 dopolední přesnídávka didakticky zacílené činnosti a aktivity zaměřené na výchovu a vzdělávání dětí, na jejich citový, rozumový a tělesný rozvoj, prováděné podle Třídního vzdělávacího programu v souladu se ŠVP a RVP PV příprava na pobyt venku, pobyt venku, při kterém probíhají řízené i spontánní činnosti, pohybové aktivity, seznamování s přírodou, s přírodními jevy a s okolním světem. V případě nepříznivého počasí pokračují činnosti a aktivity ve třídách MŠ zaměřené na výchovu a vzdělávání dětí oběd doba určená pro přebírání dětí zákonnými zástupci odpočinek, spánek, relaxace respektující rozdílné potřeby dětí, korigováno pedagogem, zájmová odpolední činnost pro předškolní děti odpolední svačina volné spontánní činnosti a aktivity dětí zaměřené především na hry, zájmové činnosti a pohybové aktivity dětí, které mohou probíhat i na zahradě MŠ. Doba určená pro přebírání dětí zákonnými zástupci Stanovený základní denní režim může být pozměněn, a to i v případě, že to vyplývá ze Školního vzdělávacího programu výlety, divadelní představení pro děti, slavnosti a podobné akce. Čl.V Organizace školního stravování 19. Zařízení školního stravování, organizace jeho provozu a rozsah služeb školního stravování Školní stravování v mateřské škole zabezpečuje školní jídelna v budově základní školy. Při přípravě jídel postupuje školní jídelna podle Vyhlášky MŠMT č. 107/2005 Sb. o školním stravování (dále jen Vyhláška o školním stravování) a řídí se platnými výživovými normami a zásadami zdravé výživy.15 19.2. Hotová jídla jsou převážena v termoboxech do výdejny v mateřské škole, odkud jsou následně vydávána dětem do jednotlivých tříd Školní jídelna připravuje pro děti přihlášené k celodennímu pobytu dopolední přesnídávku, oběd a odpolední svačinu. Kromě jídel připravuje školní jídelna i tekutiny, které děti během svého pobytu v mateřské škole konzumují v rámci pitného režimu po celý den i na zahradě. Viz Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování Pokud je se zákonným zástupcem dohodnuta jiná délka pobytu dítěte v mateřské škole než celodenní, má dítě právo odebrat jídla připravovaná školní jídelnou a vydávána dětem v době jeho pobytu v mateřské škole(bez odpolední svačiny). 20. Stravovací režim dětí v průběhu vzdělávání V průběhu denního pobytu v mateřské škole se děti stravují podle následujícího základního stravovacího režimu: podávání dopolední přesnídávky (děti si berou přesnídávku samostatně nebo za pomoci provozních zaměstnanců) oběd, s pomocí zaměstnanců, u předškoláků si děti připravují prostírání a příbory samostatně podávání odpolední svačiny V rámci pitného režimu mají děti po dobu svého denního pobytu v mateřské škole k dispozici nápoje (čaje, ovocné šťávy, vitamínové nápoje, džusy), které jsou připravovány podle zásad zdravé výživy a se zaměřením na častou obměnu16 jednotlivých druhů nápojů. Děti požívají nápoje v průběhu celého pobytu v mateřské škole (tzn.i při pobytu venku na zahradě) v samoobslužném režimu podle vlastního pocitu žízně. Čl. VI Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí 21. Péče o zdraví a bezpečnost dětí při vzdělávání Dohled nad bezpečností dětí po celou dobu jejich vzdělávání v mateřské škole vykonávají pedagogičtí pracovníci školy to od doby převzetí dítěte od zákonného zástupce nebo jím pověřené osoby až do doby předání dítěte pedagogickým pracovníkem zákonnému zástupci nebo jím povařené osobě. Viz 5, odst.1,vyhláška č.43/2006 Sb. o předškolním vzdělávání K zajištění bezpečnosti dětí při běžném pobytu mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví ředitelka mateřské školy počet pedagogických pracovníků tak, aby na jednoho pedagogického pracovníka připadalo nejvýše 20 dětí z běžných tříd nebo 12 dětí ve třídě, kde jsou zařazeny děti se zdravotním postižením. Výjimečně pak nejvýše 28 dětí z běžných tříd, pokud to charakter pobytu dovoluje. Viz 5,odst. 2 a 3, vyhláška č.43/2006 Sb. o předškolním vzdělávání Při specifických činnostech, například sportovních činnostech nebo při pobytu dětí v prostoru náročném na bezpečnost či při výjimečném zvýšení počtu dětí nad 20 (max.28) určí ředitelka mateřské školy k zajištění bezpečnosti dětí dalšího pedagogického pracovníka, ve výjimečných případech jinou zletilou osobu, která je17 způsobilá k právním úkonům,a která je v pracovně-právním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost mateřské školy. Dopolední pobyt venku je z bezpečnostních důvodů zajištěn většinou 2 pedagogy. Viz 5, odst. 3 a 4, vyhláška č. 43/2006 Sb. o předškolním vzdělávání Zejména vzhledem k ochraně zdraví ostatních dětí může pedagogický pracovník, pokud má při přebírání dítěte od zákonného zástupce nebo jím pověřené osoby podezření, že dítě není zdravé,požádat zákonného zástupce o doložení zdravotní způsobilosti dítěte ke vzdělávání formou předložení potvrzení od ošetřujícího lékaře Při nástupu dítěte ke vzdělávání v mateřské škole po jeho závažném infekčním onemocnění předloží zákonný zástupce dítěte vždy písemné potvrzení od ošetřujícího lékaře, že dítě je zdravé a může být v kolektivu ostatních dětí. 22. Prevence sociálně patologických jevů Úvod Některé sociálně patologické jevy se dotýkají i dětí, které navštěvují mateřskou školu. Je tedy důležité zahájit primární prevenci už v době docházky dětí do předškolního vzdělávacího zařízení a poskytnout dětem potřebné informace formou, která je přiměřená jejich věku Vytyčení sociálně patologických jevů Prevence sociálně patologických jevů u dětí v působnosti naší školy představuje aktivity v následujících oblastech prevence: v šikanování, vandalismus a další formy násilného chování v virtuální drogy (počítače, televize, video) v rasismus, intolerance v rozpoznání a zahájení intervence v případech domácího násilí, týrání či zneužívání dítěte, v poruchy příjmu potravy apod Cíle minimálního preventivního programu18 Pokračovat ve výchově ke zdravému životnímu stylu, pracovat i nadále na dobrém klimatu ve třídách a pozitivní atmosféře celé školy - hry zaměřené na vztahy v kolektivu a prevenci sociálně nežádoucích jevů Zavádět etickou a právní výchovu, výchovu ke zdravému životnímu stylu, podporovat rozvoj osobnosti dětí, vést je k pozitivnímu,sociálnímu chování Vytvářet podmínky pro smysluplné využití volného času Metody práce pro aplikaci preventivního programu - činnosti v ranním nebo komunitním kruhu - četba vhodných textů a předvedení scének - sociální hry, hraní rolí, obhajoba určitého názoru, nácvik způsobu odmítání - skupinová práce ve třídě - vštěpování zásad vzájemné komunikace mezi dětmi a mezi dětmi a dospělými - rozvíjení vztahů mezi dětmi v kolektivu - základní hygienické návyky - zohlednění nezastupitelné úlohy rodiny - pružný režim dne - vedení ke zdravé životosprávě - poznávání sebe sama v čem se liším, co mě baví, přijetí sebe sama,sebehodnocení - posilování dobrých vztahů a podpora pozitivní atmosféry ve třídě Řešení přestupků Budou sledovány tyto sociálně patologické jevy - vandalismus, brutalita, rasismus, týrání dítěte atd. Při jejich zjištění budou navržena konkrétní opatření: 1. individuální pohovor s dítětem 2. podle zjištěných informací spolupráce s rodinou 3. v případě nezájmu rodičů uvědomění sociálního odboru, oddělení péče o dítě 23. Zásady bezpečnosti při práci s dětmi Při vzdělávání dětí dodržují pedagogičtí pracovníci pravidla a zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které pro tuto oblast stanoví platná školská a pracovněprávní legislativa Zejména při dále uvedených specifických činnostech, které vyžadují zvýšený dohled na bezpečnost dětí, dodržují pedagogičtí pracovníci následující zásady:19 a) přesuny dětí při pobytu mimo území mateřské školy po pozemních komunikacích b) Pobyt dětí v přírodě Děti se přesunují ve skupině ve dvojstupech nebo trojstupech. Skupina je zpravidla doprovázena dvěma pedagogickými pracovníky, z nichž jeden je na začátku skupiny a druhý je na jejím konci. Skupina k přesunu využívá především chodníků. Vozovku přechází skupina výhradně na vyznačených přechodech pro chodce, přecházení vozovky jinde je povoleno pouze dovoluje-li to dopravní provoz a pedagogický doprovod je přesvědčen o bezpečnosti přechodu skupiny. Při přecházení vozovky používá v případech potřeby pedagogický doprovod zastavovací terč. Pedagogický dozor i děti používají předepsané zviditelňující vesty. Využívají se pouze známá bezpečná místa. Pedagogičtí pracovníci nebo provoní zaměstnanci před pobytem dětí odstraní všechny nebezpečné věci a překážky(sklo, hřebíky, plechovky, plechy, ostré velké kameny apod.). Rozdělávání ohně Při hrách a pohybových aktivitách pedagogičtí pracovníci dbají aby děti neopustily vymezené prostranství. Pouze při mimoškolních akcích, které pořádá mateřská škola a kterých se účastní i zákonní zástupci dětí, kteří za ně přebírají v tuto dobu veškerou zodpovědnost.20 Zákonní zástupci zajišťují, aby se děti pohybovaly v bezpečné vzdálenosti od otevřeného ohně, přičemž počítá i se směrem a sílou větru, dbají, aby v blízkosti ohně nebyl snadno vznětlivý materiál. V interiéru mateřské školy je přísně zakázáni rozdělávat oheň, pokud budou dodržena všechna bezpečnostní pravidla, může se ve výjimečných případech použít svíčka na vlastní zodpovědnost pedagogického pracovníka. Sportovní činnosti pohybové aktivity Pracovní a výtvarné činnosti Před cvičením dětí a dalšími pohybovými aktivitami, které probíhají ve třídách mateřské školy nebo na venkovních prostorách areálu mateřské školy, kontrolují pedagogičtí pracovníci školy, zda prostory jsou k těmto aktivitám dostatečně připraveny, odstraňují všechny překážky, které by mohly vést ke zranění dítěte a před použitím tělocvičného náčiní a nářadí kontrolují jeho funkčnost a bezpečnost. Tato kontrola je závazná i před použitím zahradních herních prvků. Pedagogičtí pracovníci dále dbají, aby cvičení a pohybové aktivity byly přiměřené věku dětí a podle toho přizpůsobují intenzitu a obtížnost těchto aktivit individuálním schopnostem jednotlivých dětí. Při aktivitách rozvíjejících zručnost a výtvarné cítění dětí, při kterých je nezbytné použít nástroje, které by mohly děti zranit, jako jsou nůžky, kladívky apod.,vykonávají dozor při práci s těmito nástroji výhradně pedagogičtí pracovníci školy. Zobrazit více Mateřská škola Šaumannova 20, 615 00 Brno Dodatek č. 1 ke Školnímu řádu Mateřské školy Šaumannova Č.j. MŠ 157/2016 Obsah: 1. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí 2. Ochrana před sociálně Více Soukromá mateřská škola Mateřinka s.r.o., Holárkovy sady 2386, Louny Š K O L N Í Ř Á D Soukromá mateřská škola Mateřinka s.r.o., Holárkovy sady 2386, Louny Š K O L N Í Ř Á D 0 Obsah I. Práva a povinnosti účastníků předškolní výchovy a vzdělávání 1. Základní cíle mateřské školy při zabezpečování Více Školní řád. Účinnost : od školní řád je závazný pro všechny zaměstnance MŠ Stupno. Informace podána : zákonným zástupcům dětí Školní řád Účinnost : od 1. 9. 2009 Závaznost : školní řád je závazný pro všechny zaměstnance MŠ Stupno Informace podána : zákonným zástupcům dětí 1 I. Práva a povinnosti účastníků předškolní výchovy a Více Ř Á D. MATEŘSKÁ ŠKOLA MOTÝL S.R.O. Přemyšlenská 90, Praha 8 - Kobylisy ÚČINNOST: Š K O L N Í A V N I T Ř N Í Ř Á D MATEŘSKÁ ŠKOLA MOTÝL S.R.O. Přemyšlenská 90, Praha 8 - Kobylisy ÚČINNOST: od 1. 9. 2010 -2- Práva a povinností účastníků předškolní výchovy a vzdělávání Mateřská škola Více Mateřská škola v Břasích Mateřská škola Letovice, Komenského 671/11, okres Blansko, příspěvková organizace Vnitřní směrnice Školní řád Vydal: Mateřská škola Letovice, Komenského 671/11 ředitelka školy Alena Chloupková Účinnost Více Mateřská škola Havířov-Šumbark U Jeslí 4/894, příspěvková organizace. Školní řád Mateřská škola Havířov-Šumbark U Jeslí 4/894, příspěvková organizace Školní řád Vydal : Ředitelka Mateřské školy Havířov-Šumbark U jeslí 4/894, příspěvková organizace Účinnost : Od 1.9.2009 Závaznost : Více ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY v souladu s 30 odst. 1 školského zákona Spisový / skartační znak Základní škola a Mateřská škola Želešice, příspěvková organizace Č. j.: R04/2014 Vypracoval: Schválil: Rozsah platnosti: se sídlem 24. dubna 270, 664 43 Želešice IČO 49459767 ŠKOLNÍ ŘÁD v souladu s 30 Více ŠKOLNÍ ŘÁD školní rok 2015-2016 ŠKOLNÍ ŘÁD školní rok 2015-2016 Ředitelka Mateřské školy, Praha 8, Na Korábě 2 v souladu s 30 odst. 3, Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále Více Školní řád. Mateřská škola Terronská. Vydal : Ředitelka Mateřské školy Pobočková Daniela. Účinnost : od 1.9.2005 Mateřská škola, Praha 13, Mezi Školami 2323, Praha 5 Nové Butovice Směrnice č. 3/2013 Školní řád Vydal : Ředitelka Mateřské školy, Praha 13, Mezi Školami 2323, Praha 5 Nové Butovice Účinnost : od 1. září Více Mateřská škola Vnorovy, okres Hodonín, příspěvková organizace, Dolina 602 696 61 Vnorovy ŠKOLNÍ ŘÁD Mateřská škola Vnorovy, okres Hodonín, příspěvková organizace, Dolina 602 696 61 Vnorovy ŠKOLNÍ ŘÁD Základní cíle mateřské školy při zabezpečování předškolní výchovy a vzdělávání: Mateřská škola v rámci Více Školní řád. Školní řád je závazný pro všechny zaměstnance MŠ Mateřská škola Sluníčko Mýto, okres Rokycany, příspěvková organizace Školní řád Vydala : Ředitelka Mateřské školy Mgr. Jindra Roučková Účinnost : 1.9.2015 Závaznost : Školní řád je závazný pro všechny Více Školní řád MŠ Halenkovice Školní řád MŠ Halenkovice Ředitel Základní a Mateřské školy Halenkovice, okres Zlín, příspěvková organizace v souladu s 30 odst. 3 Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném Více ŠKOLNÍ ŘÁD Mateřská škola Libochovany, příspěvková organizace ŠKOLNÍ ŘÁD Mateřská škola Libochovany, příspěvková organizace Libochovany 181, 411 03, Libochovany Ředitelka Mateřské školy Libochovany, příspěvkové oranizace na základě Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, Více Vnitřní řád MŠ Paršovice Vnitřní řád MŠ Paršovice 1) Provoz a režim dne mateřské školy Mateřská škola je otevřena od 6:00 do 16:00 Kapacita mateřské školy je 25 dětí v jedné třídě MŠ je zabezpečena videotelefonem sloužícímu k Více Mateřská škola K Samoobsluze 211, Praha 5, Lipence. Směrnice č.16. Školní řád. Ředitelka Mateřské školy K Samoobsluze 211, Praha 5, Lipence Mateřská škola K Samoobsluze 211, Praha 5, Lipence Směrnice č.16 Školní řád Vydal : Ředitelka Mateřské školy K Samoobsluze 211, Praha 5, Lipence Účinnost : Od 1.9.2016 Závaznost : Informace podána: Školní Více Mateřská škola, Praha 5 Smíchov, čj. 74/2014 U Železničního mostu 2629 ŠKOLNÍ ŘÁD. školní rok 2014-2015 Mateřská škola, Praha 5 Smíchov, čj. 74/2014 U Železničního mostu 2629 ŠKOLNÍ ŘÁD školní rok 2014-2015 Ředitelka Mateřské školy, Praha 5 Smíchov, U Železničního mostu 2629 v souladu s 30 odst. 3, Zákona Více MATEŘSKÁ ŠKOLA KVASICE okres Kroměříž, příspěvková organizace, Školní řád MATEŘSKÁ ŠKOLA KVASICE okres Kroměříž, příspěvková organizace, Včelín 653 768 21 Kvasice Směrnice č. 3/2012 Školní řád Vydal : Ředitelka Mateřské školy Miluše Koláčková Účinnost : od 1.1.2012 Závaznost Více MATEŘSKÁ ŠKOLA SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU, LÁNECKÁ UL. 698 582 91 SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU. Školní řád. Č.j. 67-2015. 582 91 Světlá nad Sázavou MATEŘSKÁ ŠKOLA SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU, LÁNECKÁ UL. 698 582 91 SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU Školní řád Č.j. 67-2015 Vydal : Ředitelka Mateřské školy Světlá nad Sázavou, Lánecká ul. 698 Účinnost: od 1. září 2015 582 91 Více Mateřská škola, Praha 5 Smíchov, čj. 78/2015 U Železničního mostu 2629 ŠKOLNÍ ŘÁD. školní rok 2015-2016 Mateřská škola, Praha 5 Smíchov, čj. 78/2015 U Železničního mostu 2629 ŠKOLNÍ ŘÁD školní rok 2015-2016 Ředitelka Mateřské školy, Praha 5 Smíchov, U Železničního mostu 2629 v souladu s 30 odst. 3, Zákona Více ŠKOLNÍ ŘÁD MŠ. Článek I 1 ŠKOLNÍ ŘÁD MŠ Ředitelka Základní a mateřské školy Chomutice, okres Chomutice, v souladu s 30 odst. 1 a 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání Více ŠKOLNÍ ŘÁD. Mateřská škola Slunečnice Maršovice okres Benešov ŠKOLNÍ ŘÁD Mateřská škola Slunečnice Maršovice okres Benešov Vypracovala: Bc. Miroslava Strakatá, ředitelka MŠ Schváleno pedagogickou radou: 26. 8. 2015 Se zaměstnanci projednáno dne: 26. 8. 2015 Účinnost Více Školní řád. Mateřská škola Šluknov, příspěvková organizace Svojsíkova 352, 407 77 Šluknov, okres Děčín. Směrnice č.3/2013. Vydal : Mateřská škola Šluknov, příspěvková organizace Svojsíkova 352, 407 77 Šluknov, okres Děčín Směrnice č.3/2013 Školní řád Vydal : Ředitelka Mateřské školy Eva Heinzová Účinnost : od 01. 09. 2013 Závaznost Více Mateřská škola SLUNÍČKO Milevsko, Jeřábkova 781, okres Písek. Směrnice č.j., MSSLU091/2012. Školní řád Mateřská škola, Opočno Vnitřní předpis č. 3 Školní řád Vydal : Ředitelka Mateřské školy, Opočno Kubalová Hana Účinnost : od 1. 9. 2009 Závaznost : Informace podána: Školní řád je závazný pro všechny zaměstnance Více Mateřská škola Pramínek, Valašská Bystřice, okres Vsetín. Směrnice č. 20/2015 Č.j.: MŠ 54/2015. Školní řád Mateřská škola Pramínek, Valašská Bystřice, okres Vsetín Směrnice č. 20/2015 Č.j.: MŠ 54/2015 Školní řád Vydal : Ředitelka Mateřské školy Pramínek, Valašská Bystřice, okres Vsetín Účinnost : od 1. září Více ŠKOLNÍ ŘÁD. Mateřské školy Praha 5- Košíře, Peroutkova 1004 ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Č.j.: MŠ Rad/377/2013 2014/2015 Vypracovala: Spáčilová Pavla Schválil: Mgr.Milan Král Projednáno na pedagogické radě dne: 29.8.2014 Směrnice nabývá platnosti ode dne: 1.9.2014 Více I. PRÁVA A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ Mateřská škola, Malé Svatoňovice Školní řád Mateřské školy Č.j.: MŠ 10/2012 Účinnost od: 1.9.2013 Spisový znak: 2-1 Skartační znak: A 5 Změny: 21.8.2013 Ředitelka Mateřské školy, Malé Svatoňovice v souladu Více Š k o l n í ř á d M Š MATEŘSKÁ ŠKOLA BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU okres Opava, příspěvková organizace ČSA 485, 747 87 Budišov nad Budišovkou telefon: 556 305 304, e-mail: reditel.ms@budisovnb.cz www: http://ms.budisov.cz/ Mateřská Více Mateřská škola Omská Praha 10, Omská 1354/6, Mateřská škola Hošťálková, okres Vsetín Směrnice č. 1/2012 Školní řád Vydal : Ředitelka Mateřské školy Alena Blizňáková Účinnost : od 1.9.2012 Závaznost : Informace podána: Školní řád je závazný pro všechny Více Základní škola a Mateřská škola Lišov. Školní řád MŠ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA LIŠOV Školní řád MŠ Vydal: ředitel školy Mgr. Petr Ročňák Účinnost: od 1. 4. 2015 Číslo jednací: ZŠMŠ 226/2015 Závaznost: školní řád je závazný pro všechny zaměstnance MŠ Více MATEŘSKÁ ŠKOLA MORAVSKOSLEZSKÝ KOČOV, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÁ ŠKOLA MORAVSKOSLEZSKÝ KOČOV, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ŠKOLNÍ ŘÁD Vydal: Ředitelka mateřské školy Naděžda Kočařová Účinnost: od 1. 9. 2013 Závaznost: Informace předána : Školní řád je závazný pro Více Základní škola a Mateřská škola Svojšín, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941, 580 01 Havlíčkův Brod Odloučené pracoviště Mateřská škola Havlíčkův Brod, Na Svahu 3049 ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Ředitel Mateřské školy Více Vnitřní směrnice Školní řád mateřské školy Vnitřní směrnice Školní řád mateřské školy Základní škola a Mateřská škola Rakvice, Horní 566, 691 03 RAKVICE Vypracoval: Mgr. Jaroslav Vysloužil Schválil: Mgr. Jaroslav Vysloužil ředitel školy ORGANIZAČNÍ Více Toto vzdělávání poskytuje v souladu s Úmluvou o právech dítěte, jednat v co nejlepším zájmu dítěte. Mateřská škola Město Albrechtice, příspěvková organizace Školní řád mateřské školy Ředitelka Mateřské školy Dagmar Lapuníková, v souladu s 30 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, Více Základní škola a mateřská škola Štíty Školní řád Základní škola a mateřská škola Štíty Školní řád MŠ Vydal: ředitel Základní školy a mateřské školy Štíty Mgr. Pavel Dvořáček Účinnost: od 1. 9. 2014 Závaznost: Informace podána: Školní řád je závazný pro Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY SMĚRNICE 18/14 ŠKOLNÍ ŘÁD MŠ Základní škola a Mateřská škola Šanov Šanov 97, 763 21 Slavičín IČO: 75020637 tel.: 577341389 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Vypracoval: Schválil: Rašková Blanka, ředitelka školy Rašková Více Směrnice č. 2/2015. Školní řád. Ředitelka Mateřské školy DUHA, Na Potoku 369, Zubří, okres Vsetín Směrnice č. 2/2015 Školní řád Vydal : Ředitelka Mateřské školy DUHA, Na Potoku 369, Zubří, okres Vsetín Účinnost : Od 1. září 2015 Závaznost : Informace podána: Školní řád je závazný pro všechny zaměstnance Více Školní řád. Základní škola a Mateřská škola Křoví, příspěvková organizace. 594 54 Křoví 190 Základní škola a Mateřská škola Křoví, příspěvková organizace 594 54 Křoví 190 Školní řád Vydala : ředitelka Základní školy a Mateřské školy Křoví, příspěvková organizace Mgr. Eva Minaříková Účinnost : Více Čl. I PRÁVA A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola Kladno, Velvarská 1206 ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Pedagogická rada projednala dne: 31. 8. 2015 Směrnice nabývá platnosti dne: 1. 9. 2015 Ředitelka Základní a Mateřské školy Více Mateřská škola Zdice, Zahradní 801, okr.beroun. Školní řád. Ředitelka Mateřské školy Zdice Pacourková Zdeňka Adresa jednotlivých pracovišť: Mateřská škola Zdice, Zahradní 801, okr.beroun Školní řád Vydala : Ředitelka Mateřské školy Zdice Pacourková Zdeňka Adresa jednotlivých pracovišť: Zahradní 801, 267 51 Zdice Žižkova 390, 267 51 Zdice Telefon: Více Školní řád. Obsah I. PRÁVA A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ Školní řád Vydal: Ředitelka mateřské školy KOLOVRÁTEK: Veronika Kamarytová Majitel: Jan Jonák IČO 15360636, DIČ CZ5510310069 Účinnost: od 1.9. 2015 Závaznost: Školní řád je závazný pro všechny zaměstnance Více Školní řád. Podpis: Základní škola a Mateřská škola Stará Ves nad Ondřejnicí Školní řád Vydal : Ředitel Základní školy a Mateřské školy Mgr. Pavel Plečka Účinnost : od 1.9.2010 Závaznost : Školní řád je závazný pro všechny Více Školní řád mateřské školy Úvodní ustanovení Obsah školního řádu je vymezen zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou Více Základní škola a mateřská škola Čtyřlístek,s.r.o. Mateřská škola Školní řád Základní škola a mateřská škola Čtyřlístek,s.r.o. Mateřská škola Školní řád Vydal : Vedoucí učitelka mateřské školy Účinnost : Od 1.9. 2015 Závaznost : Informace podána: Školní řád Zákonným zástupcům dětí, Více ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Základní škola a Mateřská škola Řepiště, příspěvková organizace Mírová 56, 739 31 Řepiště IČ 75029278, zastoupená Mgr. Martinou Bastovou ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Zpracováno v souladu s 30 zákona č. 561/2004 Více Mateřská škola Veverská Bítýška,okres Brno venkov, příspěvková organizace. Směrnice č. 21. Školní řád. Ředitelka Mateřské školy Stanislava Šoukalová Mateřská škola Veverská Bítýška,okres Brno venkov, příspěvková organizace. Směrnice č. 21 Školní řád Vydal : Ředitelka Mateřské školy Stanislava Šoukalová Účinnost : Od 1.9. 2014 Závaznost : Informace Více I. PODROBNOSTI K VÝKONU PRÁV A POVINNOSTÍ DĚTÍ, ŽÁKŮ A STUDENTŮ A JEJICH ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ VE ŠKOLE ( 30 ODST. 1 PÍSM. A ŠKOLSKÉHO ZÁKONA) Ředitelka školy v souladu s 30 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, vydává školní řád, kterým se upřesňují Více Mateřská škola Svatá, příspěvková organizace, Svatá 40, 267 51 Zdice, okres Beroun Mateřská škola Svatá, příspěvková organizace, Svatá 40, 267 51 Zdice, okres Beroun Školní řád mateřské školy Č. j.: 14/2013 Účinnost od: 15.4.2013 Změny: O b s a h I. PRÁVA A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEDŠKOLNÍ Více Liberec, Nezvalova 661/20, 460 15 Liberec 15 IČO: 72742500 tel: +420 482 751 750. Školní Řád Mateřská škola Delfínek, příspěvková organizace Liberec, Nezvalova 661/20, 460 15 Liberec 15 IČO: 72742500 tel: +420 482 751 750 Školní Řád Vydal : ředitelka mateřské školy Delfínek Iveta Blažková Účinnost Více Organizace předškolního vzdělávání při zdravotnickém zařízení Odborné učiliště, Praktická škola, Základní škola a Mateřská škola Příbram IV, příspěvková organizace Školní řád mateřské školy při DOL Bukovany, Zámek 1, 262 72 Březnice Č. j.: 2016/58 Vypracoval: Mgr. Více PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřská škola Svatá, příspěvková organizace, Svatá 40, 267 51 Zdice Školní řád mateřské školy Č. j.: 14/2013 Účinnost od: 15. 4. 2013 Změny: 1.9.2014 O b s a h I. ZÁKLADNÍ CÍLE MATEŘSKÉ ŠKOLY PŘI ZABEZPEČOVÁNÍ Více Mateřská škola Město Albrechtice, příspěvková organizace. Školní řád mateřské školy Mateřská škola Město Albrechtice, příspěvková organizace Školní řád mateřské školy Č.j.: MŠ 46/2010 Účinnost od: 1. 9. 2010 Spisový znak: 2.1 Skartační znak: S 5 Vypracovala: Dagmar Lapuníková Schválila: Více Mateřská škola Vsetín, Na Kopečku 13, příspěvková organizace. Školní řád. Vydal: Ředitelka Mateřské školy Vsetín, Na Kopečku 13, Mateřská škola Vsetín, Na Kopečku 13, příspěvková organizace Školní řád Vydal: Ředitelka Mateřské školy Vsetín, Na Kopečku 13, příspěvková organizace Účinnost: Od 1.9.2013 Závaznost: Informace podána: Více Toto vzdělávání poskytuje v souladu s Úmluvou o právech dítěte, jednat v co nejlepším zájmu dítěte. Škola: Základní škola a Mateřská škola Jindřichov, okres Bruntál Školní řád Mateřské školy v Jindřichově Č.j.: 422/253/2012/ZŠ/ST Účinnost od: 10. 11. 2012 Spisový znak: 1.2 Skartační znak: A 10 Změny: Více Školní řád Mateřské školy Olomouc, Zeyerova 23, příspěvková organizace Školní řád Mateřské školy Olomouc, Zeyerova 23, příspěvková organizace Ředitelka Mateřské školy Olomouc, Zeyerova 23, příspěvková organizace, v souladu s 30 odst. 1 a 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, Více Dodatek č.2 školního řádu Č.j. ZšmšHol/20/2013 Spisový znak: 2-1 Razítko školy: Základní škola a mateřská škola Holetín Horní Holetín 178 539 71 Holetín Účinnost: 1. 9. 2013 Skartační znak: A5 Počet stran: 6 Podpis ředitele školy: Více Školní řád MŠ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA LIŠOV. Vydal : ředitel školy Mgr. Stanislav Matoušek. Účinnost: od ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA LIŠOV Školní řád MŠ Vydal : ředitel školy Mgr. Stanislav Matoušek Účinnost: od 1.9.2010 Číslo jed.: Závaznost: školní řád je závazný pro všechny zaměstnance MŠ Lišov a MŠ Více Mateřská škola Beroun, Tovární 44 ŠKOLNÍ ŘÁD Č. j.: PD 111/ 2013 Vypracoval: Schválil: Mateřská škola Beroun, Tovární 44 ŠKOLNÍ ŘÁD Pedagogická rada projednala dne: 29.8.2013 Směrnice nabývá platnosti ode dne: 1.9.2013 Hana Štětková Hana Štětková Více ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY KOCHÁNKY Obsah: Školní řád mateřské školy Ředitelka mateřské školy Waldorfské školy Příbram mateřské školy, základní školy a střední školy v souladu s 30 odst. 1 a 3zák. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, Více Školní řád. MŠ Habrovany Mateřská škola, Klášterec nad Ohří, Dlouhá 540, příspěvková organizace IČO: 72745266 Odloučené pracoviště: MŠ Školní 518 ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Ředitelka mateřské školy v souladu s 30 Zákona č. 561/2004 Více I. PRÁVA A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ Školní řád Vydal: Mateřská škola logopedická, Ostrava-Poruba, Na Robinsonce 1646, příspěvková organizace Schválil: Ředitelka MŠ Mgr. Marie Olšovská Účinnost: 01.09.2012 Závaznost: Školní řád je závazný Více ŠKOLA KAVČÍ HORY- MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA SLUŽEB, PRAHA 4, K SÍDLIŠTI 840 FAKULTNÍ ŠKOLA PEDAGOGICKÉ FAKULTY UK ŠKOLA KAVČÍ HORY- MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA SLUŽEB, PRAHA 4, K SÍDLIŠTI 840 FAKULTNÍ ŠKOLA PEDAGOGICKÉ FAKULTY UK Tel. 241 731 467 Bankovní spojení: 75435041/0100 IČ: 48 13 Více Základní škola a Mateřská škola Buchlovice Komenského 483, 687 08 Buchlovice ŠKOLNÍ ŘÁD. MATEŘSKÁ ŠKOLA, Suchý řádek 208, Buchlovice Základní škola a Mateřská škola Buchlovice Komenského 483, 687 08 Buchlovice ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÁ ŠKOLA, Suchý řádek 208, Buchlovice OBSAH : I. Práva a povinnosti účastníků předškolní výchovy a vzdělávání. Více MATEŘSKÁ ŠKOLA RADOST, ROŽNOV P. R., PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, 5.KVĚTNA 1701 756 61 ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Zastávka, okres Brno-venkov U Školy 181, 664 84 Zastávka, tel./fax.: 546 429 181, e-mail: zs@zastavka.cz č. j.: viz Organizační řád školy spisový/skartační Více Mateřská škola Ostrožská Nová Ves,příspěvková organizace, ulice Školní 833, Ostrožská Nová Ves, 68722 ŠKOLNÍ ŘÁD Mateřská škola Ostrožská Nová Ves,příspěvková organizace, ulice Školní 833, Ostrožská Nová Ves, 68722 ŠKOLNÍ ŘÁD Vydal : Ředitelka mateřské školy Hana Kocábová Účinnost : Od 1.9.2012 Závaznost : Školní Více Školní řád. tel. 466 303 108, e-mail: ms.raisova@seznam.cz. Směrnice č. 1. Mateřská škola Pardubice Jesničánky, Raisova 226. Mateřská škola Pardubice Jesničánky, Raisova 226 tel. 466 303 108, e-mail: ms.raisova@seznam.cz Směrnice č. 1 Školní řád Vydal : ředitelka Mateřské školy Iva Štorková Účinnost : od 1.12.2014 Projednán Více Školní řád. Mateřská škola, Bylany, okres Chrudim Školní řád Mateřská škola, Bylany, okres Chrudim Ředitelka Mateřské školy, Bylany, okres Chrudim, příspěvkové organizace v souladu s 30 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, Více Brno 2014. Směrnice č. 4/2014. Školní řád. Ředitelka Mateřské školy Rozárka, Herčíkova 2477/12, 612 00 Brno Mateřská škola Rozárka, Herčíkova 2477/12, 612 00 Brno Směrnice č. 4/2014 Vydal: Ředitelka Mateřské školy Rozárka, Herčíkova 2477/12, 612 00 Brno Č. J.: 318/2014 Účinnost: od 01. 09. 2014 Závaznost: Informace Více Základní škola a Mateřské škola Brno, Milénova 14 ŠKOLNÍ ŘÁD Mateřské školy Základní škola a Mateřské škola Brno, Milénova 14 ŠKOLNÍ ŘÁD Mateřské školy Vypracoval:Mgr. Jiří Křenek, ředitel školy Projednáno dne: 26. 8. 2013 Nabývá platnost dne: 1. 9. 2013 Obsah: I. Práva a povinnosti Více Mateřská škola Nová Dědina, okres Kroměříž. Směrnice č Školní řád. Ředitelka Mateřské školy Ivanka Vybíralová Mateřská škola Nová Dědina, okres Kroměříž Směrnice č. 2.2014 Školní řád Vydal : Ředitelka Mateřské školy Ivanka Vybíralová Účinnost : Od 2.6.2014 Závaznost : Informace podána: Školní řád je závazný pro Více ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřská škola Havířov Město Čs.Armády 5/201 Č.j.: Vypracovala: ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Počet příloh: 1 ŘMŠ//2008/ Řád nabývá účinnosti ode dne: 1.1. 2008 Dana Tomicová, ředitelka školy Informace podána: Více IV. PROVOZ A VNITŘNÍ REŽIM MATEŘSKÉ ŠKOLY 16. Podmínky provozu a organizace vzdělávání v mateřské škole 17. Vnitřní denní režim při vzdělávání dětí Školní řád Vydal: Mateřská škola logopedická, Ostrava-Poruba, Na Robinsonce 1646, příspěvková organizace Pracoviště: MŠ Krajánek, MŠ logopedická Schválil: Ředitelka MŠ Mgr. Marie Olšovská Účinnost: 01.09.2016 Více Školní řád. Základní škola a mateřská škola, Třinec, Koperníkova 696, příspěvková organizace. Vydal : Ředitel ZŠ a MŠ RNDr. Základní škola a mateřská škola, Třinec, Koperníkova 696, příspěvková organizace Školní řád Vydal : Ředitel ZŠ a MŠ RNDr. Juraj Hudcovský Účinnost : od 1. 9. 2006 Závaznost : Školní řád je závazný pro Více I. PRÁVA A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ... 3. 2. Základní práva dětí přijatých k předškolnímu vzdělávání... OBSAH I. PRÁVA A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ... 3 1. Základní cíle mateřské školy při zabezpečování předškolní výchovy a vzdělávání a školní vzdělávací program... 3 2. Základní Více Školní řád. Mateřská škola Ledeč nad Sázavou. Směrnice č. 3/2005. Vydal : ředitelka Mateřské školy Ledeč nad Sázavou Jarmila Dvořáková Základní škola a mateřská škola, Mikulčice, příspěvková organizace 696 19 Mikulčice 555, tel.: 518 357 253, e-mail: zsmikulcice@seznam.cz Školní řád mateřské školy Platnost od 1. 9. 2016 Obecná ustanovení Více Školní řád aktualizovaný k / podle zákona č. 561/ 2004 Sb. a podle prováděcí vyhlášky č. 14/ 2005 Sb. / Mateřská škola Tismice Školní řád aktualizovaný k 1.9.2010 / podle zákona č. 561/ 2004 Sb. a podle prováděcí vyhlášky č. 14/ 2005 Sb. / Předškolní výchova: Podporuje zdravý tělesný, psychický a sociální Více ŠKOLNÍ ŘÁD PRO MŠ Č.J.: 004-0904-2013 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA, příspěvková organizace se sídlem Školní 558/10, Krásná Lípa ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Část 3 ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Č.j. Vypracoval: Věra Gottwaldová, zástupkyně Více Mateřská škola Studánka U Školy 194, Jablonné v Podještědí. Školní řád Mateřská škola Studánka U Školy 194, Jablonné v Podještědí Školní řád Vydal : Schválil: Iva Psigodová,vedoucí učitelka Mateřské školy Studánka, U Školy Bc. Bohumila Šimonová, ředitelka MŠ Účinnost : Od Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://www.guns-trade.cz/gdpr

1. Ochrana osobních údajů kupujícího, který je fyzickou osobou, je poskytována zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, především Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 27. dubna 2016 č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen jako „Nařízení“). 2. Kupující bere na vědomí, že prodávající za účelem plnění kupní smlouvy a povinností stanových těmito obchodními podmínkami a právními předpisy zpracovává vybrané osobní údaje kupujícího: jméno a příjmení, adresa bydliště, identifikační číslo, daňové identifikační číslo, adresa elektronické pošty, telefonní číslo, adresa místa dodání zboží a dále údaje týkající se zaplacení kupní ceny zboží (dále společně vše jen jako „osobní údaje“). 5. Údaje zpracované za účelem splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je kupující, případně jsou nezbytné pro splnění právní povinnosti (pro zajištění dodání služby, vyřizování reklamací, účetní povinnosti a další) jsou uchovány po dobu nezbytně nutnou pro řádné splnění smlouvy, popř. po lhůtu stanovenou právními předpisy (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví apod.), nejdéle však po dobu 10 let. Osobní údaje kupujícího jsou zpracovávány v elektronické podobě automatizovaným způsobem a/nebo v tištěné podobě neautomatizovaným způsobem, v závislosti na druhu zpracování. Kupující potvrzuje, že poskytnuté osobní údaje jsou přesné a že byl poučen o tom, že se jedná o dobrovolné poskytnutí osobních údajů. Kupující má k zaručení ochrany jeho osobních údajů tato práva: • Právo na informace (právem na informace se rozumí veškerá práva kupujícího obsažená v čl. 13 Nařízení, zejména se jedná o právo kupujícího na znalost totožnosti a kontaktních údajů společnosti a na znalost účelu, pro který jsou osobní údaje kupujícího společností shromažďovány a zpracovávány). • Právo na přístup k osobním údajům (právem na přístup k osobním údajům se rozumí veškerá práva kupujícího obsažená v čl. 15 Nařízení, zejména se jedná o právo kupujícího na získání potvrzení od společnosti, zda a případně za jakým účelem jsou osobní údaje kupujícího zpracovávány). • Právo na opravu (právem na opravu se rozumí veškerá práva kupujícího obsažená v čl. 16 Nařízení, zejména pak právo požadovat, aby společnost opravila bez zbytečného odkladu nepřesné nebo nesprávné osobní údaje, které se kupujícího týkají). • Právo na výmaz - být zapomenut (právem na výmaz se rozumí veškerá práva kupujícího obsažená v čl. 17 Nařízení, zejména se jedná o právo kupujícího, aby společnost bez zbytečného odkladu na požádání kupujícího vymazala osobní údaje kupujícího za předpokladu, že pro to budou naplněny podmínky dané Nařízením). • Právo na omezení zpracování (právem na omezení zpracování se rozumí veškerá práva kupujícího obsažená v čl. 18 Nařízení). • Právo na přenositelnost údajů (právem na přenositelnost údajů se rozumí veškerá práva kupujícího obsažená v čl. 20 Nařízení, zejména pak právo kupujícího získat své osobní údaje, které poskytl společnosti, ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu). • Právo vznést námitku (právem vznést námitku se rozumí veškerá práva kupujícího obsažená v čl. 21 Nařízení). • Zjistí-li nebo domnívá-li se kupující, že společnost zpracovává jeho osobní údaje v rozporu s ochranou soukromého života kupujícího, v rozporu s Nařízením nebo v rozporu se zákonem, může požadovat po společnosti vysvětlení či požadovat, aby byl takový stav odstraněn. Zejména se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů. • Nesjedná–li společnost nápravu, má Kupující právo obrátit se se stížností na Úřad pro ochranu osobních údajů, který plní úlohu dozorového úřadu ve věcech ochrany osobních údajů. Právo kupujícího na jiné prostředky soudní a správní ochrany tím není dotčeno. 7. Kupující projevuje souhlas se zasíláním informací souvisejících se zbožím, službami nebo podnikem prodávajícího na elektronickou adresu kupujícího a souhlas se zasíláním obchodních sdělení prodávajícím na elektronickou adresu kupujícího, a to zaškrtnutím příslušného textového pole na webových stránkách. Tento souhlas může kupující kdykoliv odvolat, a to písemně oznámením zaslaným na adresu provozovatele či e-mailem zaslaným na e-mailovou adresu prodávajícího. 8. Kupující dále potvrzuje, že byl seznámen s možností prodávajícího využívat tzv. cookies v souvislosti s provozováním webového rozhraní obchodu a udělil mu pro využívání této služby souhlas. Kupující bere na vědomí, že má právo tento souhlas kdykoliv odvolat.

http://docplayer.cz/250822-Rozhodnuti-c-118-07.html

ROZHODNUTÍ č. 118/07 - PDF ROZHODNUTÍ č. 118/07 Download "ROZHODNUTÍ č. 118/07" 1 RADA EVROPSKÉ UNIE ROZHODNUTÍ č. 118/07 NÁMĚSTEK GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na jednací řád Rady, a zejména na článek 23 uvedeného řádu, Vzhledem k tomu, že ohledně stáží u generálního sekretariátu Rady by měla být stanovena tato pravidla: ROZHODLA TAKTO: Článek 1 Toto rozhodnutí upravuje stáže pořádané generálním sekretariátem Rady Evropské unie, s výhradou dostupnosti finančních prostředků a kancelářských prostor. Tento program je určen hlavně mladým absolventům vysokých škol. Článek 2 Stáže u generálního sekretariátu Rady Evropské unie mají za účel: poskytnout stážistům celkovou představu o cílích a problémech evropské integrace; poskytnout jim praktické znalosti o fungování útvarů generálního sekretariátu Rady; nabídnout jim osobní zkušenost díky kontaktům navázaným v průběhu jejich každodenní práce; umožnit jim dále rozvíjet znalosti, které během svých studií nebo profesionální kariéry získali, a uvést tyto znalosti do praxe. 1 2 Článek 3 Přijetím na stáž se stážisté nestanou úředníky nebo jinými zaměstnanci Evropských společenství. Žádným způsobem je přijetí neopravňuje k tomu, aby byli generálním sekretariátem Rady později jmenováni, ani je v souvislosti se jmenováním neupřednostňuje. Článek 4 Příslušné útvary generálního sekretariátu Rady předloží každým rokem řediteli pro lidské zdroje žádosti o nábor stážistů. Na základě těchto žádostí a s ohledem na dostupné prostředky určí ředitel pro lidské zdroje počet míst pro stážisty, která mají být každému útvaru přidělena, jakož i délku stáží. Článek 5 Generální sekretariát Rady nabízí tři druhy stáží: placené stáže; stáže pro stážisty, kteří mají povinnost podstoupit stáž jakožto povinnou součást svého studia; stáže vyhrazené pro vnitrostátní úředníky. Ustanovení týkající se placených stáží jsou uvedena v článcích 2 až 15 tohoto rozhodnutí. Ustanovení týkající se stáží vykonávaných jakožto povinná součást studií jsou uvedena v článku 16 tohoto rozhodnutí a ustanovení týkající se vnitrostátních úředníků jsou uvedena v článku 17 tohoto rozhodnutí. KAPITOLA I: USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE PLACENÝCH STÁŽÍ A. Podmínky pro přijetí a výběr Článek 6 1. O stáž se může ucházet: a) jakýkoli státní příslušník některého z členských států Evropské unie nebo státu kandidujícího na přistoupení 1, který b) do skončení lhůty pro podání žádostí dokončil alespoň první cyklus vysokoškolského studia a prokáže se osvědčením o udělení diplomu (viz tabulku v příloze I, v níž jsou u jednotlivých států uvedeny minimální požadované kvalifikace) nebo rovnocenným diplomem. 1 Tito žadatelé budou způsobilí teprve po ukončení jednání o přistoupení. 2 3 2. Vnitrostátní úředníci se tohoto programu zúčastnit nemohou Žadatel musí mít důkladnou znalost jednoho z úředních jazyků Evropské unie a uspokojivou znalost některého jiného z těchto jazyků, a to v rozsahu nezbytném k plnění požadovaných úkolů. V praxi je vzhledem k příslušným oblastem nutná znalost alespoň francouzštiny nebo angličtiny. 4. Aby se mohl s evropskými orgány obeznámit co největší počet evropských občanů, nebude přijata žádná žádost od kterékoli osoby, které se již dostalo více než osmi týdnů služební stáže v jakémkoli útvaru evropského orgánu nebo subjektu nebo agentury nebo úřadu Evropských společenství 2, ať už placené či nikoliv. Stejné pravidlo platí v případě jakékoli žádosti osoby, která je nebo byla asistentem odborného poradce nebo asistentem člena Evropského parlamentu, nebo poradcem, výzkumným pracovníkem, dočasným zaměstnancem, vyslaným vnitrostátním odborníkem, smluvním, pomocným nebo prozatímním zaměstnancem jakéhokoli orgány, agentury nebo zastupitelského úřadu Evropských společenství. 5. Žádost o stáž zahrnuje tyto náležitosti: řádně vyplněnou žádost; životopis; dopis, v němž jsou uvedeny důvody k podání žádosti; čitelnou kopii mezinárodně uznávaného cestovního pasu nebo průkazu totožnosti platného pro země schengenského prostoru, v němž je uvedeno příjmení, jméno nebo jména, datum a místo narození a státní příslušnost žadatele 3 ; kopii získaných diplomů nebo osvědčení o ukončení studia; kopie osvědčení o odborných zkušenostech; důkaz nebo odůvodněné prohlášení o znalosti jazyků uvedených v žádosti; v případě žadatelů o stáž v kanceláři generálního tajemníka, politické jednotce, některých útvarech generálního ředitelství E (vnější a politicko-vojenské záležitosti) a generálního ředitelství H (spravedlnost a vnitřní věci) důkaz, že mají bezpečnostní prověrku na úrovni SECRET UE, jakož i znalosti v příslušné oblasti Ohledně vnitrostátních stáží viz článek 17. Seznam je uveden v příloze II. Pravopis příjmení a jména i státní příslušnost musí odpovídat tiskopisu žádosti. 3 4 Článek 7 1. Žadatelé budou vybráni na základě jejich kvalifikace. Generální sekretariát vyvine veškeré úsilí k tomu, aby je vybral z co nejrozsáhlejší zeměpisné oblasti a přitom dbal na zajištění co nejlepší rovnováhy mezi počtem žen a mužů. Upřednostněni jsou žadatelé, kteří: dokončili nebo zahájili kurs o evropské integraci v rámci vysokoškolské diplomové nebo výzkumné práce nebo vědecké publikace; zastávají nebo zastávali pracovní místo v soukromém nebo veřejném sektoru, které souvisí s činnostmi Evropské unie. 2. Při zahájení stáže musí každý úspěšný žadatel předložit tyto doklady: výpis z rejstříku trestů nebo osvědčení o dobrém chování vydané v souladu s vnitrostátními právními předpisy země, jejímž je státním příslušníkem; originály diplomů nebo osvědčení o ukončení studia (budou vráceny); lékařské osvědčení o tom, že je schopen pracovat; prohlášení, z něhož vyplývá, zda dostává prostředky na obživu, příspěvky z jakéhokoli jiného zdroje, nebo plat od svého zaměstnavatele, a pokud ano, v jaké výši. 3. V žádném případě nelze stážistu jmenovat do útvaru generálního sekretariátu Rady, pokud by mohl nastat střet zájmů. 4. Ve výjimečných případech může být žadatel vybrán k výkonu stáže v kanceláři generálního tajemníka, politické jednotce, některých útvarech generálního ředitelství E (vnější a politicko-vojenské záležitosti) nebo generálního ředitelství H (spravedlnost a vnitřní věci). Stáž v žádné z těchto jednotek nelze vykonávat aniž by žadatel prošel bezpečnostní prověrkou na úroveň SECRET UE a prokázal, že má v uvedené oblasti znalosti. Žadatelé vybraní k výkonu stáže ve styčném úřadě Rady nejsou povinni projít bezpečnostní prověrkou. Nemají přístup k žádným utajovaným informacím ve styčném úřadě ani k místům, kde se takovéto informace zpracovávají a uchovávají. 5. Je odpovědností kandidátů zajistit, aby byly splněny všechny náležitosti spojené s pobytem, které požadují vnitrostátní orgány země, v níž se stáž koná, a aby v případě potřeby měli platné vízum. 4 5 6. Na začátku stáže musí stážista sdělit kanceláři pro stáže místo svého bydliště v zemi, v níž se stáž koná. B. Uspořádání stáží Článek 8 1. Stážista se přiřazuje jednomu nebo více útvarům generálního sekretariátu Rady. 2. Stážista se účastní práce útvaru, jemuž je přiřazen, a to na úrovni odpovídající jeho vzdělání a pracovním zkušenostem. Jeho práci vede a sleduje poradce pro stáže, který odpovídá za jeho zaškolení a radí mu při plnění svěřených úkolů. Poradce neprodleně informuje kancelář pro stáže o jakékoli závažné události v průběhu stáže (zejména neuspokojivý výkon, nemoci, nehody, nevhodné chování nebo přerušení stáže), které si všiml, nebo o které byl stážistou informován. 3. Doba trvání každé stáže je stanovena na pět měsíců. Ve výjimečných případech může ředitel pro lidské zdroje stanovit kratší dobu stáže s minimální dobou trvání tří měsíců. Tato doba může být výjimečně prodloužena, přičemž však celková doba trvání stáže nepřesáhne šest měsíců. Případné prodloužení přesahující pátý měsíc musí být neplacené. Délku trvání stáže ve styčném úřadě Rady určí ředitel pro lidské zdroje podle návrhu vedoucího styčného úřadu. Tato doba nepřesáhne šest měsíců. Článek 9 1. S předchozím povolením ředitele pro lidské zdroje, a jsou-li k dispozici dostatečné prostředky, může kancelář pro stáže pro stážisty uspořádat studijní návštěvy nebo cesty za účelem služební stáže. 2. Pouze ve výjimečných případech může generální ředitel služby, k níž je stážista přiřazen, stážistu oprávnit k účasti na misi, a to pod podmínkou, že se jedná o technickou misi, která neplní žádnou reprezentativní funkci. Takovéto oprávnění poskytuje stážistovi nárok na náhradu nákladů v rámci mise v souladu s obecnými pravidly pro poskytování náhrad stanovenými ve služebním řádu úředníků Evropských společenství. Tyto náklady nese generální ředitelství, které o misi požádalo. Kancelář pro stáže musí vždy dostat jedno vyhotovení cestovního příkazu. 5 6 C. Práva a povinnosti stážistů Článek Obecné povinnosti a) Stážisté jsou povinni pracovat třicet sedm a půl hodin týdně. Pracovní doba je zpravidla od 9.00 do hod. b) Stážista se řídí pokyny vedoucího oddělení, k němuž byl přiřazen nebo pokyny svého poradce pro stáže, jakož i směrnicemi kanceláře pro stáže. c) Stážista se také musí řídit pravidly programu stáží a vnitřními pracovními pravidly generálního sekretariátu Rady, zejména pravidly týkajícími se bezpečnosti a důvěrnosti. d) Stážista je oprávněn účastnit se zasedání o tématech zajímavých pro jeho práci, pokud nejsou důvěrná nebo účast na nich není omezena, dostávat dokumentaci a účastnit se práce oddělení, k němuž je přidělen, na úrovni odpovídající jeho vzdělání a odborným zkušenostem. S výhradou souhlasu jeho poradce pro stáže, a pokud to není na úkor povinností, které mu byly uděleny, je oprávněn účastnit se zasedání v oblasti jiné, než je ta, v níž pracuje, nebo v jiném orgánu (pokud mu tento orgán umožní přístup), pokud tato zasedání nejsou důvěrná nebo účast na nich není omezena. 2. Důvěrnost Stážista dodržuje nejvyšší možnou obezřetnost, pokud jde o jakékoli skutečnosti nebo informace, které se v průběhu stáže dozví, jakož i v průběhu jakýchkoli svých kontaktů se zástupci sdělovacích prostředků. Konzultuje vedoucího oddělení, k němuž byl přiřazen, o jakékoli iniciativě související s činnostmi Společenství, na níž se hodlá podílet. Žádným způsobem neuveřejní jakýkoli dokument nebo informace, které nebyly dosud zveřejněny. Touto povinností je vázán i po skončení stáže. Stážista nevydá nebo nedá podnět k vydání, ať sám o sobě nebo s ostatními, jakéhokoli textu týkajícího se činnosti Společenství, aniž by o tom prostřednictvím vedoucího útvaru předem informoval orgán oprávněný ke jmenování, k němuž je přiřazen. Neoznámí-li do 30 pracovních dnů po doručení informací orgán oprávněný ke jmenování poradci pro stáže v dané záležitosti případné záporné rozhodnutí, je vydání povoleno. Veškerá práva v souvislosti s prací vykonanou v průběhu služební stáže pro generální sekretariát Rady připadnou generálnímu sekretariátu. 6 7 Na stážisty se vztahují ustanovení rozhodnutí Rady 2001/264/ES ze dne 19. března 2001, kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady. Generální sekretariát Rady si vyhrazuje právo ukončit stáž jakékoli osobě, která tyto povinnosti neplní. 3. Neuspokojivý výkon Generální sekretariát Rady si na základě odůvodněné žádosti předložené vedoucím oddělení, k němuž je stážista přiřazen, jakož i poradcem pro stáže, vyhrazuje právo ukončit stáž bez předchozího oznámení, pokud jsou odborný výkon stážisty nebo jeho znalost pracovního jazyka nedostatečné k tomu, aby mohl řádně vykonávat své povinnosti. 4. Chybné informace Generální sekretariát Rady si vyhrazuje právo ukončit stáž bez předchozího oznámení v případě, že se kdykoli ukáže, že stážista při podání žádosti nebo v průběhu stáže uvedl chybné informace nebo předložil nepravdivá prohlášení nebo falešné dokumenty. 5. Zprávy ze stáže a osvědčení Na konci stáže vypracuje stážista zprávu o činnosti a poradce pro stáže hodnotící zprávu. Obě zprávy podepíše stážista i poradce pro stáže, který je zašle kanceláři pro stáže. Po skončení stáže získá stážista kopie obou zpráv, jakož i osvědčení o délce odborné stáže a útvaru, k němuž byl přiřazen. 6. Volno a) Stážisté mají nárok na stejné státní svátky a dny pracovního klidu jako ostatní úředníci generálního sekretariátu Rady. b) Stážista má nárok na dva dny volna za měsíc. Tento nárok získává úměrně k počtu odpracovaných měsíců počínaje prvním dnem příslušného měsíce. Za nevybrané volno nenáleží stážistovi žádné platby. Volno vybrané za účelem účasti na konkurzech, zkouškách nebo vysokoškolské práci, atd., se z tohoto nároku strhává. Ředitel pro lidské zdroje však může ve výjimečných a řádně odůvodněných případech udělit zvláštní volno. 7 8 c) Při žádostech o volno musí být zohledněny potřeby útvaru a dodržována pravidla uvedená výše. Žádosti musejí být nejdříve schváleny poradcem pro stáže a poté potvrzeny vedoucím oddělení, k němuž je stážista přiřazen, nebo jeho zástupcem. 7. Přerušení stáže Ve výjimečných případech, na základě odůvodněné žádosti stážisty, může ředitel pro lidské zdroje povolit přerušení stáže. 8. Nepřítomnost a) Pracovní neschopnost V případě nemoci podá stážista neprodleně oznámení svému poradci pro stáž, který tuto skutečnosti oznámí vedoucímu oddělení, k němuž je stážista přiřazen; v případě nepřítomnosti přesahující tři dny zašle stážista kanceláři pro stáže lékařské osvědčení, v němž je vyznačena pravděpodobná doba trvání jeho nepřítomnosti, a kancelář pro stáže uvědomí útvar, k němuž je stážista přiřazen. Stážista, který je nepřítomen z důvodu nemoci může být předmětem lékařského vyšetření. b) Neodůvodněná nepřítomnost V případě nepřítomnosti stážisty bez uvedení důvodu nebo uvědomění poradce informuje poradce kancelář pro stáže, a to buď přímo nebo prostřednictvím vedoucího oddělení, k němuž je stážista přiřazen, nebo jeho zástupce. Ředitel pro lidské zdroje poté napíše stážistovi na adresu uvedenou při nástupu do služby a nařídí mu, aby do týdne od odeslání dopisu sdělil vedoucímu oddělení, k němuž je přidělen, důvody své nepřítomnosti. Každý neodůvodněný den nepřítomnosti se automaticky odečítá ode dnů volna, na které má stážista nárok. Ředitel pro lidské zdroje může po zvážení uvedených důvodů nebo v případě, že žádné důvody nebyly uvedeny, po uplynutí uvedené lhůty, rozhodnout o neprodleném ukončení stáže bez dalšího oznámení. Generálnímu sekretariátu Rady musí vrácen jakýkoli přeplatek příspěvku. Článek Placenému stážistovi náleží prostředky na obživu. Částku těchto prostředků určí každý rok náměstek generálního tajemníka Rady s ohledem na dostupné rozpočtové prostředky. 2. Dodatečný příspěvek rovnající se až polovině prostředků na obživu lze udělit stážistovi s tělesným postižením po zvážení jeho situace. 8 9 3. Pokud má stážista, jemuž jsou vypláceny prostředky na obživu, během služební stáže nadále příjem z vnějšího zdroje mimo generální sekretariát Rady (prostředky na obživu, plat nebo jiný druh příjmu), nemá nárok na jakýkoli finanční příspěvek od generálního sekretariátu Rady, pokud není odměna z vnějšího zdroje nižší než prostředky na obživu v rámci služební stáže. V tomto případě je mu vyplácen rozdíl až do výše prostředků na obživu. Článek Stážista, jehož místo náboru je jiné než je Brusel, má nárok na náhradu skutečně vynaložených cestovních nákladů na začátku a konci jeho stáže za podmínky, že místo jeho náboru je na území Evropské unie nebo státu kandidujícího na přistoupení. Tyto náklady se vypočítají na základě nejúspornější cesty vlakem (druhou třídou), popřípadě včetně lehátkového nebo lůžkového vozu (turistické třídy), nebo letecky (turistickou třídou), pokud je tento způsob přepravy levnější. Tyto náklady se uhradí na základě ceníku jízdného sestaveného pro úředníky generálního sekretariátu Rady. Náhrada cestovních nákladů pro stážisty, jejichž místo náboru je mimo EU nebo kandidátské země, se vypočítává podle mezinárodního letiště nebo města na území EU, které je místu náboru zeměpisně nejblíže. Náhrada cestovních nákladů pro stážisty, jejichž místo náboru je uvnitř EU nebo kandidátské země, ale kteří svoji stáž vykonávají mimo EU, se vypočítává podle mezinárodního letiště nebo města na území EU, které je místu konání stáže zeměpisně nejblíže. 2. Aby měl stážista nárok na cestovné, musí dokončit alespoň polovinu stáže. Stážista, jehož místo náboru je ve vzdálenosti do 50 km od místa stáže nemá na cestovné nárok. Po přijetí rozhodnutí o udělení stáže se nepřijímají žádné žádosti o změnu bydliště. Článek Prostředky na obživu nepodléhají daňovému systému úředníků a jiných zaměstnanců Evropských společenství. Je proto na stážistovi, aby sám splnil své daňové povinnosti. 2. Na konci stáže vydá kancelář pro stáže na požádání osvědčení pro daňové účely. V tomto osvědčení je uvedena částka získaných prostředků na obživu a potvrzeno, že nebyly provedeny žádné srážky na úhradu daní nebo pojistného v rámci sociálního zabezpečení. 9 10 Článek Zdravotní pojištění je povinné. Potvrzení o zdravotním pojištění musí být předloženo v průběhu prvního týdne stáže. Nemá-li stážista zdravotní pojištění, může být pojištěn generálním sekretariátem Rady, poté co předloží osvědčení o tom, že se na něj nevztahuje vnitrostátní zdravotní pojištění; v tom případě činí příspěvek stážisty jednu třetinu pojistného. Nemá-li stážista vykonávající stáž u styčného úřadu Rady zdravotní pojištění, může být pojištěn generálním sekretariátem Rady, poté co předloží osvědčení o tom, že se na něj nevztahuje vnitrostátní zdravotní pojištění; v tom případě činí příspěvek stážisty jednu třetinu pojistného. Horní hranice plnění na základě tohoto pojištění je stanovena na stejné částky a stejné procentní podíly jako v případě stáží vykonávaných v Bruselu. 2. Za podmínek stanovených v pojistné smlouvě uzavřené generálním sekretariátem Rady s pojišťovnou musí být stážista pojištěn proti úrazu. Generální sekretariát Rady hradí veškeré příslušné pojistné. Článek Služební stáž lze na žádost stážisty ukončit tři týdny po odůvodněné výpovědi adresované řediteli pro lidské zdroje. V takovém případě je platba prostředků na obživu úměrná počtu odpracovaných dnů. V případě, že prostředky na obživu již byly vyplaceny, stážista je povinen vrátit tu část prostředků, kterou obdržel za období, v němž nepracoval. 2. Aniž je dotčen čl. 10 odst. 8 písm. b) může ředitel pro lidské zdroje, v případě nevyhovujícího jednání stážisty, po rozhovoru se stážistou, vedoucím oddělení, k němuž je přidělen, a jeho poradcem pro stáže, kdykoli rozhodnout o ukončení stáže bez výpovědi. V případě, že prostředky na obživu již byly vyplaceny, stážista je povinen vrátit tu část prostředků, kterou obdržel za období, v němž nepracoval. 10 11 KAPITOLA II: USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE STÁŽÍ VYKONÁVANÝCH JAKO POVINNÁ SOUČÁST STUDIÍ Článek Příslušná pravidla Stáže se nabízejí studentům, kteří jsou povinni absolvovat stáž jakožto součást vysokoškolského studia. Jsou neplacené. Tento článek se vztahuje pouze na stáže vykonávané v rámci povinné součásti studia. Obdobně se použije článek 7, čl. 8 odst. l a 2, článek 9 a 10 (kromě čl. 10 odst. 6) a článek Kritéria pro přijetí O stáž se může ucházet: a) jakýkoli státní příslušník některého z členských států Evropské unie nebo státu kandidujícího na přistoupení 1, b) který je studentem ve třetím, čtvrtém nebo pátém ročníku (nebo rovnocenného stupně) vysoké školy nebo univerzity, která vyžaduje výkon takovéto stáže jakožto součást studia nebo pro přístup k určité profesi nebo který je povinen provést výzkum pro diplomovou práci nebo doktorát. Žadatel musí mít důkladnou znalost jednoho z úředních jazyků Evropské unie a uspokojivou znalost některého jiného z těchto jazyků, a to v rozsahu nezbytném k plnění požadovaných úkolů. V praxi je vzhledem k příslušným oblastem nutná znalost alespoň francouzštiny nebo angličtiny. Aby se s evropskými orgány mohl obeznámit co největší počet evropských občanů, nebude přijata žádná žádost od kterékoli osoby, které se již dostalo více než osmi týdnů služební stáže v jakémkoli útvaru evropského orgánu nebo subjektu nebo agentury nebo úřadu Evropských společenství, 2 ať už placené či nikoliv. Stejné pravidlo platí v případě jakékoli žádosti osoby, která je nebo byla asistentem odborného poradce nebo asistentem člena Evropského parlamentu, nebo poradcem, výzkumným pracovníkem, dočasným zaměstnancem, vyslaným vnitrostátním odborníkem, smluvním, pomocným nebo prozatímním zaměstnancem jakéhokoli orgánu, agentury nebo zastupitelského úřadu Evropských společenství. 1 2 Tito žadatelé budou způsobilí teprve po ukončení jednání o přistoupení. Uvedená v příloze II. 11 12 3. Doba trvání a zahájení stáží Smlouva o stáži se se stážistou uzavře na dobu jednoho až pěti měsíců podle požadavků vzdělávací instituce. Tato doba může být výjimečně prodloužena, přičemž však celková doba trvání stáže nesmí přesáhnout šest měsíců. Datum, k němuž má stáž začít, se stanoví po dohodě se stážistou. 4. Volno a) Stážisté mají nárok na stejné státní svátky a dny pracovního klidu jako ostatní úředníci generálního sekretariátu Rady. b) Pokud není v dohodě o stáži podepsané se vzdělávací institucí studenta stanoveno jinak, stážista má nárok na dva dny volna za měsíc. Tento nárok získává úměrně k počtu odpracovaných měsíců, počínaje prvním dnem příslušného měsíce. Ředitel pro lidské zdroje však může ve výjimečných a řádně odůvodněných případech udělit zvláštní volno. c) Při žádostech o volno musí být zohledněny potřeby útvaru a dodržována výše uvedená pravidla. Musí být nejprve schváleny poradcem pro stáže a poté potvrzeny vedoucím oddělení nebo jeho zástupcem. 5. Podávání žádostí Žádost o stáž zahrnuje tyto náležitosti: řádně vyplněnou žádost; životopis; dopis, v němž jsou uvedeny důvody k podání žádosti; čitelnou kopii mezinárodně uznávaného cestovního pasu nebo průkazu totožnosti platného pro země schengenského prostoru, v němž je uvedeno příjmení, jméno nebo jména, datum a místo narození a státní příslušnost žadatele 1 ; 1 Pravopis příjmení a jména i státní příslušnost musí odpovídat tiskopisu žádosti. 12 13 úřední osvědčení vzdělávací instituce, které dokládá že: žadatel je povinen absolvovat stáž jakožto součást svého studia nebo pro přístup k určité profesi nebo že je povinen provést výzkum pro diplomovou práci nebo doktorát; kopii získaných diplomů nebo úředních osvědčení; případně kopie osvědčení o odborných zkušenostech; důkaz nebo odůvodněné prohlášení o znalosti jazyků uvedených v žádosti. 6. Pojištění a) Zdravotní pojištění je povinné. Potvrzení o zdravotním pojištění musí být předloženo v průběhu prvního týdne stáže. Nemá-li stážista zdravotní pojištění, může být pojištěn generálním sekretariátem Rady, poté co předloží osvědčení o tom, že se na něj nevztahuje vnitrostátní zdravotní pojištění; v takovém případě hradí veškeré pojistné generální sekretariát Rady. b) Za podmínek stanovených v pojistné smlouvě uzavřené generálním sekretariátem Rady s pojišťovnou musí být stážista pojištěn proti úrazu. Generální sekretariát Rady hradí veškeré příslušné pojistné. 13 14 KAPITOLA III: USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE STÁŽÍ PRO VNITROSTÁTNÍ ÚŘEDNÍKY Článek Příslušná pravidla Tento program je určen úředníkům ministerstev, vládních nebo regionálních agentur a diplomatického sboru členských států Evropské unie nebo státu kandidujícího na přistoupení. Vnitrostátními úředníky se pro účely tohoto rozhodnutí rozumí úředníci zaměstnaní vnitrostátními státními správami a jimi placení. Tento článek se vztahuje na stáže nabízené pouze vnitrostátním úředníkům. Obdobně se použije čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 1 a 2 a články 9 a 10 (kromě čl. 10 odst. 6). 2. Kritéria pro přijetí (1) O stáž se mohou ucházet: a) vnitrostátní úředníci, kteří jsou státními příslušníky některého z členských států Evropské unie nebo státu kandidujícího na přistoupení a kteří b) mají vysokoškolský diplom nebo alespoň tři roky odborné praxe při plnění úkolů odpovídajících vysokoškolskému vzdělání c) spolu s důkladnou znalostí jednoho z úředních jazyků Evropské unie a uspokojivou znalost některého dalšího z těchto jazyků, a to v rozsahu nezbytném k plnění požadovaných úkolů. V praxi je vzhledem k příslušným oblastem nutná znalost alespoň francouzštiny nebo angličtiny. 3. Podávání žádostí Žádosti musí být zaslány řediteli pro lidské zdroje, společně s úvodním dopisem domovské státní správy žadatele, prostřednictvím trvalého zastoupení. Kancelář pro stáže zváží možnost přijetí žadatele po konzultaci s generálními ředitelstvími. 14 15 Spis žádosti o stáž pro vnitrostátní úředníky zahrnuje: řádně vyplněnou žádost; životopis dopis, v němž jsou uvedeny důvody k podání žádosti. 4. Doba trvání a zahájení stáží Smlouva o stáži bude uzavřena s domovskou státní správou stážisty na maximální dobu šesti měsíců. Datum, k němuž má stáž začít, se určí po vzájemné dohodě se státní správou země stážisty. 5. Bez výslovného a zvláštního povolení generálního ředitele, u něhož vykonává stáž, nemůže stážista, který je státním příslušníkem země kandidující na přistoupení k Evropské unii, za žádných okolností mít přístup k jednáním, dokumentům nebo jiným řízením týkajícím se přistoupení jeho země. 6. Volno a) Stážisté mají nárok na stejné státní svátky a dny pracovního klidu jako ostatní úředníci generálního sekretariátu Rady. b) Stážista má nárok na dva dny volna za měsíc. Ředitel pro lidské zdroje však může ve výjimečných a řádně odůvodněných případech udělit zvláštní volno. c) Při žádostech o volno musí být zohledněny potřeby útvaru a dodržována výše uvedená pravidla. Musí být nejprve schváleny poradcem pro stáže a poté potvrzeny vedoucím oddělení nebo jeho zástupcem. 7. Pojištění a) Zdravotní pojištění je povinné. Potvrzení o zdravotním pojištění musí být předloženo v průběhu prvního týdne stáže. Domovská státní správa stážisty musí generálnímu sekretariátu potvrdit, že se na stážistu budou v době stáže i nadále vztahovat právní předpisy v oblasti sociálního zabezpečení platné pro úředníky ve státní službě a že za náklady vzniklé v zahraničí bude odpovědný zaměstnavatel. 15 16 b) Za podmínek stanovených v pojistné smlouvě uzavřené generálním sekretariátem Rady s pojišťovnou musí být stážista pojištěn proti úrazu. Generální sekretariát Rady hradí veškeré příslušné pojistné. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 18 Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá ředitel pro lidské zdroje nebo v případě jeho nepřítomnosti nebo nemoci jeho zástupce. Článek 19 Rozhodnutí č. 9/06 ze dne 13. ledna 2006 se zrušuje. Nahrazuje se tímto rozhodnutím. Článek 20 Tato ustanovení jsou použitelná ode dne 1. února V Bruselu dne 20. července 2007 P. de BOISSIEU 16 17 Příloha I Příklady diplomů, kterými se prokazuje úroveň vzdělání odpovídající úrovni požadované pro přijetí na stáže 1 Země Bălgarija Belgium FR Belgium NL Česká republika Danmark Deutschland Eesti España France Greece Ireland/Eire Italia Kύπρος/Kibris Latvija Lietuva Luxembourg Magyarország Malta Nederland Österreich Polska Portugal România Slovenija Slovenská republika Suomi/Finland Vysokoškolské vzdělání alespoň 3 roky Diplom za Vishe Obrazovanie (Диплома за Висше Образование) Bakalavur (Бакалавър) Magister (Магистър) Licence ou équivalent, Bachelor Licentiaat, Meester, industrieel ingenieur, Gegradueerde Bachelor (According to the Higher Education Act of 4 April 2003) Diplom o ukončení Bakalářského studia Bachelorgrad Fachhochschulabschluss (6-7 Semester) Bakalaureusekraad (<120 ainepunkti) Diplomado/Ingeniero Técnico Licence ΠTYXIO AEI / ΠΤYXIO TEI Bachelor's degree Laurea L (breve) Πανεπιστηµιακό Πτυχίο Bakalaura diploms (<120 kredīti) Bakalauras (<120 kreditas) Bachelor, Diplôme d'ingénieur industriel Föiskolai Oklevél Bachelor's degree Bachelor Fachhochschuldiplom (6-7 Semester), Bakkalaureus(rea) Licencjat Inzynier Bacharelato Diplomă de LicenŃă Univerzitetna diploma Diplom o ukončení Bakalárského štúdia Kandidaatin tutkinto / Kandidatexamen Ammattikorkeakoulututkinto/Yrkeshögskoleexamen (min. 120 opintoviikkoa / studieveckor) 1 Stav ke dni 1. července SN 2323/1/08 REV 1 ih/ih/vm 17 PŘÍLOHA I DG A I 18 Sverige United Kingdom Další země Kandidatexamen (Akademisk examen omfattande minst 120 poäng, varav 60 poäng av fördjupade studier i ett ämne) Bachelor's degree / Diploma of Higher Education (DipHE) University level diploma requiring at least 3 years study Diplôme de niveau universitaire sanctionnant un cursus de 3 ans minimum SN 2323/1/08 REV 1 ih/ih/vm 18 PŘÍLOHA I DG A I 19 Příloha II Evropské orgány a instituce Orgány EU: Evropský parlament Rada Evropské unie Evropská komise (včetně delegací, zastupitelských úřadů a výkonných agentur) Soudní dvůr Evropských společenství Evropský účetní dvůr Finanční instituce: Evropská centrální banka Evropská investiční banka Evropský investiční fond Poradní orgány: Evropský hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Interinstitucionální subjekty: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství Evropský úřad pro výběr personálu Evropská správní škola Ostatní specializované orgány: Evropský veřejný ochránce práv Evropský inspektor ochrany údajů SN 2323/1/08 REV 1 ih/ih/vm 19 PŘÍLOHA II DGA I A

https://poradna.podnikatel.cz/index.php?sid-forum=nvds5pvv2a7od7rs7r3080rh86&action=profile;u=205;area=showposts;start=45

Staré odborné poradny / Re:Roční zůčtování daně « kdy: 07. 04. 2017, 08:56:03 » Staré odborné poradny / Re:Pronájem bytu « kdy: 07. 04. 2017, 08:52:52 » Staré odborné poradny / Re:Neplátce DPH a poskytnutí služby do EU « kdy: 31. 03. 2017, 13:19:49 » Staré odborné poradny / Re:Dvakrát zaúčtovaná faktura « kdy: 31. 03. 2017, 12:51:23 » Staré odborné poradny / Re:Kurzová ztráta v daňové evidenci « kdy: 31. 03. 2017, 12:35:51 » Staré odborné poradny / Re:Přílohy k DPPO « kdy: 31. 03. 2017, 12:22:17 » povinné přílohy (analogie účetní závěrky) nejsou stanoveny, ale doporučuji přiložit výkaz příjmů a výdajů a výkaz o majetku a dluzích z daňové evidence (§ 7b ZDPř). Pokud totiž poplatník má povinnost DP podávat, je povinen všechny uvedené údaje prokázat (tzv. unést důkazní břemeno). Dovoluji si upozornit na ustavení § 38mb zákona o daních z příjmů, kde jsou uvedeny situace, kdy veřejně prospěšný poplatník vůbec nemá povinnost daňové přiznání podávat. Staré odborné poradny / Re:Povinnost podávat daňové přiznání v ČR « kdy: 31. 03. 2017, 11:58:56 » Staré odborné poradny / Re:Neplátce DPH a poskytnutí služby do EU neziskovce nepovinné k dani « kdy: 28. 03. 2017, 11:31:29 » Staré odborné poradny / Re:Majetkový podíl « kdy: 24. 03. 2017, 21:01:48 » Staré odborné poradny / Re:Povinnosť podať daňové priznanie bez zisku « kdy: 24. 03. 2017, 20:39:40 » Staré odborné poradny / Re:Dotaz ohledně GFŘ D-22 a práce v zahraničí « kdy: 24. 03. 2017, 20:30:06 » Staré odborné poradny / Re:Ve kterém státě platit daň z příjmu « kdy: 24. 03. 2017, 20:08:09 » Staré odborné poradny / Re:Zdanění u pohledávky « kdy: 24. 03. 2017, 19:32:33 » Staré odborné poradny / Re:Postup při účtování ODD za bonusy « kdy: 23. 03. 2017, 15:16:51 » pokud dochází k dodatečným změnám základu daně z přidané hodnoty ve smyslu § 42 zákona o DPH a jsou vystavované opravné daňové doklady ve smyslu § 45 zákona o DPH, jedná se o SAMOSTATNÉ ZDANITELNÉ PLNĚNÍ, viz § 42 odst. 3. Toto plnění je uskutečněno nejpozději posledním dnem zdaňovacího období: - ve kterém dodavatel základ daně snižuje (tedy ve vašem případě ho snižuje odběratel jménem vaší společnosti) a - zároveň ODBĚRATEL obdržel opravný daňový doklad. Jestliže tedy kupující vystavuje OPD jménem vaší společnosti, tak vlastně "obdrží" OPD okamžikem vystavení dokladu. To je v popisovaném příkladu ke dni 13.1.2017. Viz § 42 odst. 3 písm. b) ZDPH. Na dokladu je tedy špatně uvedeno DUZP, ale Vy jste jej správně zahrnula až do ledna 2017. Pro odběratele platí postup dle § 74 odst. 1 ZDPH, což znamená, že je povinen "vrátit" původně uplatněný odpočet též v daňovém přiznání za leden, případně za 1Q 2017. Měli byste své odběratele informovat o správném postupu dle zákona, zvlášť s ohledem na možný nesoulad (mezi dodavatelem a odběratelem) ve vykazování těchto plnění v kontrolních hlášeních. Staré odborné poradny / Re:Zdanění pronájmu bytu « kdy: 23. 03. 2017, 15:06:00 »

https://www.hlidacsmluv.cz/Hledat?Q=zverejneno:2017-11-11

Celková cena nalezených smluv 35,45 mil. Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Fakultní nemocnice Olomouc Potvrzení objednávky č. 1702500/5002683698 223 146 Kč 1. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy Krajská nemocnice T. Bati, a. s. Údaj není veřejný na základě § 5 odst. 6 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv. Objednávka z příjmu 8509/17 (Lekis nemocnice) Neuvedena 1. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy Krajská nemocnice T. Bati, a. s. Údaj není veřejný na základě § 5 odst. 6 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv. Objednávka z příjmu 8401/17 (Lekis nemocnice) Neuvedena 11. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy EUROVIA CS, a.s. Správa a údržba silnic Pardubického kraje ZÚ silnic I. třídy (poddodávka na vymezené úseky) Neuvedena 9. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy Muzeum hlavního města Prahy Národní památkový ústav Výpůjčka sbírkových předmětů Neuvedena 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Nemocnice Litoměřice, a.s. Potvrzení objednávky č. 1402532/1607 124 613 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Uherskohradišťská nemocnice a.s. Potvrzení objednávky č. 1602213/2925 125 077 Kč 6. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace Boula IPK s.r.o Smlouva " II/191 Vrčeň - Dožice - geodetické zaměření " 108 900 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Potvrzení objednávky č. 1602001/2170978687 172 580 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Potvrzení objednávky č. 1901050/7011315539 135 813 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Fakultní nemocnice Plzeň Potvrzení objednávky č. 1301338/2170978088 126 852 Kč 11. 10. 2017 Zneplatněná smlouva Detail smlouvy Mateřská škola, Znojmo, Přimětice 279, příspěvková organizace ZNOJSTAV s.r.o. oprava pískoviště 175 450 Kč 1. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy Město Kroměříž PROVING s.r.o. Dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo - Zhotovení díla (stavby) "Sociální zařízení Žlíbek - Těšnovice" 1 596 854 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Nemocnice Pelhřimov příspěvková organizace Potvrzení objednávky č. 1204020/242 283 791 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Nemocnice Na Homolce Potvrzení objednávky č. 1901451/59 105 707 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Královéhradecká lékárna a.s. Potvrzení objednávky č. 1503681/6002681854 86 801 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy Merck Sharp & Dohme s.r.o. Nemocnice Pardubického kraje, a.s. Potvrzení objednávky č. 1502579/7011315614 941 223 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Nemocnice Na Homolce Potvrzení objednávky č. 1902492/112 112 336 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočesk. kraje Potvrzení objednávky č. 1102046/17980 157 096 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. VŠEOBECNÁ FAKULTNÍ NEMOCNICE V PRAZE Potvrzení objednávky č. 1900634/14689 548 710 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Fakultní nemocnice Plzeň Potvrzení objednávky č. 1300453/0163416 127 949 Kč 30. 10. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace Obec Čiháň Smlouva na zimní údržbu komunikací 2017/2018 66 550 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Fakultní nemocnice Hradec Králové, příspěvková organizace Potvrzení objednávky č. 1502000/7727 163 330 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvková organizace Potvrzení objednávky č. 1602323/83247 104 813 Kč 7. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy Ústav organické chemie a biochemie AV ČR v. v. i. SUWECO CZ, s.r.o. Obj. č. 4/2017/ČON 125 523 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Krajská nemocnice Liberec, a.s. Potvrzení objednávky č. 1401316/VL00807703 81 049 Kč 1. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy Krajská nemocnice T. Bati, a. s. Údaj není veřejný na základě § 5 odst. 6 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv. Objednávka z příjmu 8487/17 (Lekis nemocnice) Neuvedena 1. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy Krajská nemocnice T. Bati, a. s. Údaj není veřejný na základě § 5 odst. 6 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv. Objednávka diagnostik Neuvedena 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Potvrzení objednávky č. 1602619/78966 213 668 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s. Potvrzení objednávky č. 1401320/378 81 757 Kč 31. 10. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace BÖGL a KRÝSL, k.s. Dodatek č. 1 smlouvy o dílo ""II/185 a III/1859 Chocomyšl - oprava " Neuvedena 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nem. Středoč. kraje Potvrzení objednávky č. 1100955/47933 103 876 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Fakultní nemocnice Ostrava Potvrzení objednávky č. 1707001/2170978931 135 473 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Nemocnice Na Bulovce Potvrzení objednávky č. 1903274/98923 102 271 Kč 3. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace SILBA s.r.o. Smlouva o dílo " Oprava povrchu silnice Pavlíkov - Třemešné " 1 203 396 Kč 24. 10. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy Město Kroměříž Sociální služby města Kroměříže, příspěvková organizace Dodatek č. 2 - Smlouva o poskytování služeb Senior taxi 420 000 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Fakultní nemocnice Brno Potvrzení objednávky č. 1600041/2170740293 691 397 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. VŠEOBECNÁ FAKULTNÍ NEMOCNICE V PRAZE Potvrzení objednávky č. 1902162/1171473958 129 412 Kč 10. 11. 2017 11. 11. 2017 Detail smlouvy PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Krajská zdravotní, a.s. Potvrzení objednávky č. 1401338/0111073 72 099 Kč

http://kraken.slv.cz/KSOS25INS30409/2014

KSOS 25 INS 30409/2014-B-70 č. j. KSOS 25 INS 30409/2014-B-70 dlužníka: Zdeněk Dlabaja, rodné číslo: 730115/5466, IČO 60304812 bytem a sídlem 742 36 Odry-Loučky 239 Soud dle ust. § 295 odst. 3 insolvenčního zákona uděluje výjimku ze zákazu nabývaní majetku z majetkové podstaty a souhlasí, aby insolvenční správkyně prodala Barboře Dlabajové, bytem 742 36 Odry-Loučky 239, movitý majetek sepsaný v soupisu majetkové podstaty dlužníka a současně specifikovaný v návrhu správkyně ze dne 22. 2. 2018 v článku IV., a to za částku 13 200 Kč. Návrhem ze dne 15. 1. 2018 požádala Barbora Dlabajová, dcera dlužníka, o povolení výjimky dle ust. § 295 odst. 3 insolvenčního zákona ze zákazu nabývat majetek z majetkové podstaty osobami dlužníkovi blízkými. Uvedla, že má zájem o koupi konkrétních movitých věcí sepsaných v majetkové podstatě dlužníka (blíže viz č. l. B-66 spisu) s tím, že tyto movité věci se nachází v domácnosti jejich rodičů a jejich stav je jí znám, rovněž stáří těchto věcí a technická způsobilost. Uvedené movité věci chce zachovat tak, jak stojí a leží a je současně obeznámena i s jejich faktickými a právními vadami. S návrhem dcery dlužníka vyslovila správkyně podáním ze dne 22. 2. 2018 souhlas s tím, že navrhla, aby soud stanovil částku za odkup těchto movitých věcí ve výši 13 200 Kč. Přílohou jejího podání pak byl souhlas zástupce věřitelů s tímto prodejem. Dle ust. § 295 odst. 1 IZ dlužník, osoby mu blízké a osoby, které s ním tvoří koncern, nesmí nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou. Dle ust. § 295 odst. 3 věta první IZ na návrh osob uvedených v odstavci 1 nebo v odstavci 2 písm. a) až e) a po vyjádření věřitelského výboru může insolvenční soud v odůvodněných případech povolit výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty. isir.justi ce.cz V daném případě soud dle výše uvedeného ustanovení povolil výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty pro osobu blízkou, přičemž především přihlédl k souhlasnému stanovisku insolvenční správkyně a souhlasu zástupce věřitelů. Ostrava 7. března 2018

http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=39&amp;r=2000

Předpisy 39/.. Sb. 39/1945 Sb. Dekret presidenta republiky o dočasné příslušnosti ve věcech náležejících soudům porotním a kmetským 39/1946 Sb. Zákon o drahotním přídavku poživatelů státních odpočivných (zaopatřovacích) platů a o úpravě některých jejich právních poměrů 39/1947 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví číselná výše monopolní daně z lihu 39/1948 Sb. Zákon o platidlech československé měny 39/1949 Sb. Vyhláška ministerstva financí o zrušení delegace berních správ k vyměřování majetkových a mimořádných dávek poplatníkům zvláštní daně výdělkové 39/1950 Sb. Vládní nařízení, kterým se vydává organisační řád Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport 39/1951 Sb. Vládní nařízení o ražbě a vydání stříbrných stokorun na paměť 30. výročí založení Komunistické strany Československa 39/1952 Sb. Vládní nařízení o zákazu přijímaní pracovníků do zaměstnání, kteří nemají řádně rozvázán předchozí pracovní poměr 39/1953 Sb. Nařízení, kterým se mění nařízení o rejstříku trestů 39/1954 Sb. Vládní nařízení, kterým se stanoví počátek účinnosti § 11 odst. 1 zákona č. 92/1949 Sb. 39/1955 Sb. Nařízení o omezení odpovědnosti provozovatele námořní lodi 39/1956 Sb. Vyhláška o Státní smlouvě o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska 39/1958 Sb. Vládní nařízení, jímž se mění vládní nařízení č.32/1954 Sb., o úpravě některých poměrů členů národních výborů 39/1959 Sb. Vyhláška o Úmluvě mezi vládou Československé republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví 39/1960 Sb. Zákon o volbách do národních výborů 39/1962 Sb. Vyhláška rady NV, kterou se určují další místní národní výbory stavebními úřady 39/1963 Sb. Vyhláška předsedy Státního úřadu sociálního zabezpečení o zrušení vyhlášky č. 63/1960 Sb., kterou se upravuje rozhodování o některých dalších dávkách důchodového zabezpečení (pojištění) národními výbory Jihomoravského kraje 39/1964 Sb. Usnesení o vyhlášení volebních obvodů pro volby do Slovenské národní rady 39/1965 Sb. Vyhláška ministra zahraničních věcí o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o kulturní spolupráci 39/1966 Sb. Vyhláška ministerstva školství a kultury, ministerstva financí a hlavního arbitra Československé socialistické republiky o vedlejší hospodářské činnosti na některých školách poskytující střední a vyšší vzdělání a v některých jiných školských zařízeních 39/1967 Sb. Vyhláška rektora Vysoké školy politické ústředního výboru Komunistické strany Československa, kterou se vydávají předpisy pro rigorosní zkoušky (rigorosní řád) na Vysoké škole politické ústředního výboru Komunistické strany Československa 39/1968 Sb. Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění o ztrátě funkce poslance Národního shromáždění 39/1970 Sb. Vyhláška rady NV, kterou se určuje obvodní úřad místních národních výborů v okrese stavebním úřadem 39/1971 Sb. Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška o správních poplatcích 39/1972 Sb. Usnesení předsednictva Federálního shromáždění Československé socialistické republiky o vyhlášení doplňovacích voleb ve volebním obvodu č. 111 pro volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky 39/1973 Sb. Zákon o orgánech geodézie a kartografie 39/1974 Sb. Vyhláška rady NV, kterou se určuje Městský národní výbor ve Fižakově stavebním úřadem 39/1975 Sb. Usnesení předsednictva o vyhlášení doplňovacích voleb do Východoslovenského krajského národního výboru ve volebních obvodech č. 82 - Plaveč, okres Stará Lubovňa a č. 94 - Spišská Nová Ves II, okres Spišská Nová Ves 39/1976 Sb. Vyhláška ministra zahraničních věcí o Dohodě o všeobecných podmínkách mezinárodních přeprav cestujících autobusy 39/1978 Sb. Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci na československo maďarských státních hranicích 39/1981 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí narození Otakara Španiela 39/1982 Sb. Usnesení Federálního shromáždění o schválení zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení 39/1983 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen 39/1985 Sb. Opatření vlády Československé socialistické republiky o změně opatření vlády Československé socialistické republiky k zajištění a dalšímu zvyšování jakosti výrobní a obdobné hospodářské činnosti schváleného usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 9. Září 1982 č. 253 a publikovaného pod č. 116/1982 Sb. 39/1986 Sb. Nařízení o medaile Za hrdinský čin a o čestnom titule Zaslúžilý príslušník Zboru požiarnej ochrany 39/1987 Sb. Změna zásad vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů o účasti pracujících na tvorbě, realizaci a kontrole plnění pětiletého plánu a ročních plánů hospodářského a sociálního rozvoje, schválených usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 24. října 1985 č. 270 (č. 107/1985 Sb.) 39/1988 Sb. Vyhláška federálního ministerstva spojů, kterou se doplňuje vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, ve znění vyhlášky č. 76/1987 Sb. 39/1989 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 150. výročí zahájení železniční dopravy na trati Břeclav - Brno 39/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích 39/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu o celní statistice, formě, obsahu a náležitostech návrhu na celní řízení 39/1992 Sb. Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu o osvobození vybraných druhů zboží od dovozního cla 39/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii 39/1996 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů České republiky a pro držitele diplomatických a služebních pasů Státu Izrael 39/1997 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o odvolání výhrady České republiky k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání 39/1998 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání zlatých mincí "Karel IV." po 10000 Kč 39/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se upravuje výše služného vojáků v základní nebo náhradní službě a vojáků v záloze povolaných na vojenské cvičení 39/2003 Sb. Vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška č. 213/1991 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel 39/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 39/2008 Sb. Nařízení vlády, kterým se upravuje výše služného vojáků v záloze povolaných na vojenské cvičení 39/2009 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat 39/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě 39/2011 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 25. ledna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 15/10 ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů 39/2013 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 9. ledna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 6/12 ve věci návrhu na konstatování protiústavnosti § 1 písm. g) a § 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 458/2011 Sb. 39/2014 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2014–2025, 2,40 % 39/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů 39/2017 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

https://iudictum.cz/231/9-as-111-2012-34

9 As 111/2012 - 34 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 9 As 111/2012 - 34 - Pobyt cizinců: propuštění cizince po zrušení rozhodnutí o zajištění za účelem správního vyhoštění (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 01.11.2012, čj. 9 As 111/2012 - 34) Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce: C. N. O., zast. Mgr. Ing. Janem Procházkou, advokátem se sídlem Karolinská 654/2, Praha 8, proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, odbor cizinecké policie, se sídlem Pražská 558, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2012, č. j. KRPC-48164-43/ČJ-2012-020023, o zajištění za účelem správního vyhoštění, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 6. 2012, č. j. 10 A 51/2012 – 21, I. Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 6. 2012, č. j. 10 A 51/2012 – 21, se zrušuje. II. Rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, odboru cizinecké policie, ze dne 5. 5. 2012, č. j. KRPC-48164-43/ČJ-2012-020023, se zrušuje. IV. Ustanovenému zástupci žalobce, Mgr. Ing. Janu Procházkovi, advokátovi se sídlem Karolinská 654/2, Praha 8, se nepřiznává odměna za zastupování. Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného pravomocného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2012, č. j. KRPC-48164-43/ČJ-2012-020023. Tímto rozhodnutím byl stěžovatel zajištěn za účelem správního vyhoštění podle § 124 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), neboť nevycestoval v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění, které mu bylo vydáno v roce 2007 Inspektorátem cizinecké policie Praha – Ruzyně pod č. j. SCPP-1474-15/PHÚO-2007 (s dobou platnosti na 2 roky) a následně též v roce 2008 Inspektorátem cizinecké policie Břeclav pod č. j. CPBR-5105/ČJ-2008-4062-SV (s dobou platnosti na 5 let). Doba zajištění stěžovatele byla stanovena na 120 dnů podle § 124 odst. 3 ve spojení s § 125 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Napadeným rozsudkem shledal krajský soud žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl. Krajský soud nejprve připomněl, že v daném případě již jednou rozhodoval a rozsudkem ze dne 3. 5. 2012, č. j. 10 A 40/2012 - 16, původní rozhodnutí ze dne 29. 3. 2012, č. j. KRPC-48164-10/ČJ-2012-020023, kterým byl stěžovatel zajištěn za účelem správního vyhoštění, zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení; konkrétním důvodem pro zrušení uvedeného rozhodnutí bylo nedostatečné odůvodnění vedlejšího výroku ohledně doby zajištění stěžovatele, která byla stanovena na 90 dnů. Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 4. 5. 2012 a následujícího dne žalovaný vydal nové rozhodnutí o zajištění stěžovatele, které již v přezkumu ze strany krajského soudu obstálo. Doba zajištění cizince byla nově stanovena na 120 dnů, ale byla odůvodněna předpokládanou složitostí přípravy výkonu rozhodnutí o správním vyhoštění stěžovatele. Ten nedisponuje žádným platným dokladem totožnosti, jenž je zapotřebí opatřit prostřednictvím zastupitelského úřadu Nigérie, který není na území České republiky. Tento navíc nemohl být kontaktován až do dne 3. 5. 2012, neboť teprve tehdy nabylo právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o žádosti stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky. V návaznosti na žalobní námitky krajský soud dále konstatoval, že je – ve shodě se žalovaným – povinen vyjít z ustanovení § 127 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců, které předpokládá ukončení zajištění cizince, jestliže policie nevydá nové rozhodnutí do tří dnů od právní moci zrušovacího rozsudku. Toto oprávnění bylo v souzené věci využito a žalovaný vydal napadené rozhodnutí o zajištění stěžovatele následující den po právní moci zrušovacího rozsudku, tudíž ve lhůtě předpokládané zákonem. Ten přímo předpokládá možnost vydání nového rozhodnutí a dle názoru krajského soudu nelze říci, že došlo-li ke zrušení předchozího rozhodnutí o zajištění, bylo tak učiněno pro nezákonnost, a proto musí být stěžovatel okamžitě propuštěn. Původní rozhodnutí totiž nebylo zrušeno pro nezákonnost, ale pro vady procesní povahy, a za takové situace nic nebránilo vydat nové, bezvadné rozhodnutí, které krajským soudem zjištěné pochybení napravilo (viz výše). V této souvislosti krajský soud připomněl, že i ustanovení § 78 odst. 1 s. ř. s. rozlišuje důvody pro zrušení správního rozhodnutí, které rozděluje do dvou skupin. Rozhodnutí lze zrušit jednak pro nezákonnost, jednak pro procesní vady. Nezákonností je nutno rozumět porušení hmotně-právních předpisů, které však v daném případě krajský soud neshledal, a zjištěné vady procesní povahy pak umožnily žalovanému vydat ve lhůtě tří dnů nové rozhodnutí. Tento postup je podle názoru krajského soudu v souladu se zákonnou normou a nikterak se nepříčí ani ustanovení čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), ani ustanovení čl. 15 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (dále jen „návratová směrnice“). Jako podstatné pak krajský soud zopakoval, že ke zrušení původního rozhodnutí o zajištění stěžovatele nedošlo pro nezákonnost, ale pro procesní vady, a k jejich nápravě je ustanovení § 127 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců použitelné; ostatně stěžovatel se svou žalobou proti původnímu rozhodnutí o zajištění ani nedovolával toho, že by zákonné požadavky pro jeho zajištění splněny nebyly (žaloba směřovala pouze proti nedostatečnému odůvodnění). S odkazem na uvedené rozlišení mezi porušením hmotného a procesního práva zde tedy krajský soud neshledal rozpor mezi vnitrostátní úpravou a návratovou směrnicí a v tomto důsledku ani důvod pro její přímou aplikaci. Závěrem, ohledně argumentace stěžovatele, že došlo k porušení zásady reformace in peius, krajský soud poznamenal, že zajištění cizince za účelem realizace rozhodnutí o správním vyhoštění není trestem. Jedná se o zajišťovací institut, jehož cílem je splnění vykonatelného správního rozhodnutí, nikoli sankce. Proto se zmíněné zásady nelze dovolávat a skutečnost, že délka zajištění (120 dnů) přesahuje původně stanovenou dobu zajištění ve zrušeném rozhodnutí (90 dnů), neznamená, že došlo k jejímu porušení. Stanovení doby zajištění je v novém rozhodnutí odůvodněno a má oporu ve spise. V kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že rozsudek krajského soudu napadá pro nesprávné posouzení právní otázky [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], jakož i pro jeho nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. III.a) Nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku Podle stěžovatele v odůvodnění napadeného rozsudku absentují logické úvahy a výkladové postupy, jimiž se řídil krajský soud, který se omezil na pouhé konstatování žalobních námitek, vyjádření žalovaného, opakování zákonných ustanovení a shrnutí skutkového stavu. Konkrétně krajský soud neuvedl žádné důvody, o které by šlo opřít výrok napadeného rozhodnutí a vypořádat věcnou argumentaci stěžovatele. Tato argumentace vychází z rozlišení dvojího režimu soudní ochrany při rozhodnutí o zajištění cizince, a sice § 65 a násl. s. ř. s. na straně jedné a § 200o a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, na straně druhé. Současně staví na požadavku urychleného rozhodnutí soudu o zákonnosti zbavení svobody dle čl. 5 odst. 4 Úmluvy s tím, že tomu odpovídá jedině řízení podle § 65 a násl. s. ř. s., které je opatřeno konkrétní lhůtou v řádu dnů. Požadavek rychlosti řízení přitom není v tomto směru jediný, jemuž je nutno dostát. Dalším je požadavek, podle kterého soud musí mít při přezkumu zajištění též pravomoc rozhodnout o zákonnosti zbavení svobody a nařídit propuštění., je-li zbavení svobody nezákonné. Tuto pravomoc však soud ve správním soudnictví nemá, neboť podle § 78 odst. 1 s. ř. s.: „je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení“. Daný nedostatek dříve nahrazoval zákon o pobytu cizinců tím, že ukládal policii povinnost ukončit bez zbytečného odkladu zajištění cizince vždy, když rozhodl soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o jeho zajištění. V současné době však zákon o pobytu cizinců v § 127 odst. 1 písm. b) stanoví, že zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno, rozhodne-li soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o zajištění a policie nevydá nové rozhodnutí do 3 dnů od právní moci rozsudku. Je zde tedy možnost vydat nové rozhodnutí o zajištění cizince, aniž by došlo k jeho propuštění, což se stalo v právě projednávaném případě, kdy žalovaný dne 5. 5. 2012 opětovně rozhodl o zajištění stěžovatele. Tím eliminoval účinky předchozího zrušovacího rozsudku, který podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy musí vést k propuštění cizince na svobodu, a proto je nutné nové rozhodnutí žalovaného o zajištění stěžovatele považovat za neslučitelné s citovaným ustanovením Úmluvy. Je přitom podle stěžovatele lhostejné, zda soud předchozí rozhodnutí o zajištění zrušil pro nezákonnost nebo pro vady řízení, neboť v obou případech se jedná o zrušení rozhodnutí „pro nezákonnost“ ve smyslu čl. 5 odst. 4 Úmluvy. Výrazy jako zákonnost či nezákonnost mají v rámci Úmluvy autonomní význam nezávislý na významu, který jim přisuzují vnitrostátní právní řády, včetně § 78 odst. 1 s. ř. s. Podle Evropského soudu pro lidská práva „tam, kde se hovoří o zákonnosti zajištění… Úmluva odkazuje především k povinnosti respektovat hmotně-právní i procesní pravidla národního právního řádu“ (viz rozsudek ze dne 25. 10. 1996 ve věci Chahal v. Velká Británie). Závěr krajského soudu, že nezákonnost zajištění je dána jen tam, kde došlo k porušení hmotně-právních pravidel, tak nemá oporu v relevantní judikatuře Evropského soudu pro lidská práva a neobstojí ani ve vztahu k čl. 15 odst. 2 návratové směrnice, podle kterého „pokud je zajištění nezákonné, musí být dotčený státní příslušník třetí země okamžitě propuštěn“. Vnitrostátní právní úprava v po době § 127 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců fakticky odsouvá ukončení zajištění cizince o tři dny od právní moci rozsudku, jímž bylo zrušeno rozhodnutí o zajištění. Uvedená lhůta tří dnů je tak podle názoru stěžovatele v rozporu s požadavkem návratové směrnice v čl. 15 odst. 2, jehož přímého účinku se dovolává. Návratová směrnice nebyla v tomto směru správně transponována, neboť propuštění cizince po třech dnech po zrušení rozhodnutí není možné považovat za okamžité tak, jak to požaduje daná směrnice v čl. 15 odst. 2, jehož znění § 127 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců neodpovídá. Napadené rozhodnutí proto nemělo být vůbec vydáno, naopak stěžovatel měl být na základě předchozího zrušovacího rozsudku krajského soudu okamžitě propuštěn na svobodu, což potvrzuje i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2012, č. j. 44 A 14/2012 - 22, na který stěžovatel současně odkázal. V závěru kasační stížnosti pak ještě poznamenal, že krajský soud se dostatečně nevypořádal s námitkou, že žalovaný porušil napadeným rozhodnutím zásadu zákazu reformace in peius, která je jinak v oblasti správního práva používána. Podle této zásady není možné, aby orgán rozhodující poté, co bylo jeho předchozí rozhodnutí v téže věci zrušeno jako následek opravného prostředku podaného oprávněnou osobou, svým dalším rozhodnutím ve věci zhoršil postavení této osoby oproti tomu, jaké bylo dle rozhodnutí zrušeného. V daném případě však ke zhoršení postavení stěžovatele došlo, neboť doba jeho zajištění je delší, než byla stanovena v původním rozhodnutí. Na základě všech těchto skutečností stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu, jakož i rozhodnutí žalovaného správního orgánu, zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný se k obsahu kasační stížnosti vyjádřil v tom smyslu, že se ztotožňuje s napadeným rozsudkem krajského soudu a odkázal na své vyjádření k žalobě ze dne 8. 6. 2012, č. j. KRPC-48164-54/ČJ-2012-020023, které doplnil s tím, že dne 15. 6. 2012 bylo zažádáno o ověření totožnosti stěžovatele a vystavení náhradního cestovního dokladu na Zastupitelském úřadu Nigérie ve Varšavě. Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a stěžovatel je zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Poté přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), ověřil při tom, zda napadený rozsudek netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná. V.a) K nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku Stěžovatel namítal nepřezkoumatelnost napadaného rozsudku pro nedostatek důvodů, což je vada, kterou se Nejvyšší správní soud opakovaně zabýval např. ve svých rozsudcích ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003 - 52, ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004 - 73, publikovaný pod č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005 - 44, publikovaný pod č. 689/2005 Sb. NSS, ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 29/2007 - 64, a ze dne 25. 5. 2006, č. j. 2 Afs 154/2005 - 245; dostupné též z www.nssoud.cz. Z uvedené konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu se podává, že rozhodnutí soudu je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů např. v situaci, kdy by se krajský soud nevypořádal vůbec či alespoň dostatečně s uplatněnými žalobními body, neprovedl by navržené důkazy a ani by řádně nevyložil, proč tak neučinil (tzv. opomenutý důkaz), z rozhodnutí by nebyly seznatelné jeho nosné důvody (ratio decidendi) anebo by tyto důvody neměly oporu ve výsledcích provedeného řízení. Nic takového však Nejvyšší správní soud v projednávané věci nezjistil. Naopak z odůvodnění napadeného rozsudku je jednoznačně seznatelné, které otázky krajský soud považoval za rozhodné, a vzájemná souvislost jednotlivých úvah, jež soud v napadených rozhodnutích vyslovil, je zřetelná. Závěry, ke kterým krajský soud dospěl, vychází z rekapitulovaného skutkového stavu a mají oporu ve spisovém materiálu. Nejvyšší správní soud proto považuje napadený rozsudek za přezkoumatelný. Ostatně sám stěžovatel s ním polemizuje, což by v případě nepřezkoumatelnosti nebylo možné a skutečnost, že se závěry krajského soudu nesouhlasí, neznamená, že se jedná o nepřezkoumatelné rozhodnutí. Jinou otázkou je správnost, resp. zákonnost napadeného rozhodnutí, kterou se Nejvyšší správní soud zabýval následně – při věcném posouzení ostatních kasačních námitek vztahujících se k zajištění stěžovatele za použití ustanovení § 127 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců, podle něhož: „zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno, rozhodne-li soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o zajištění cizince nebo o zrušení rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění a policie nevydá nové rozhodnutí do 3 dnů od právní moci rozsudku“. To znamená, že po vydání zrušovacího rozsudku správního soudu musí být zajištěný cizinec propuštěn na svobodu, ledaže policie vydá v zákonem stanovené lhůtě nové rozhodnutí o jeho zajištění, což se stalo v právě projednávaném případě. Dle názoru stěžovatele však měl žalovaný namísto toho přistoupit k jeho propuštění na svobodu, neboť § 127 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců neodpovídá požadavkům pramenícím z čl. 5 odst. 4 Úmluvy a čl. 15 odst. 2 návratové směrnice. Podstata věci tedy spočívá v otázce aplikovatelnosti vnitrostátní právní úpravy týkající se zajištění cizince, které představuje mimořádný institut umožňující policii zásadním způsobem zasáhnout do práva na osobní svobodu. Toto právo je jednou ze základních součástí nedotknutelnosti člověka a je výslovně zaručeno v čl. 8 Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, kterou je ve smyslu judikatury Ústavního soudu i Úmluva, jakožto ratifikovaná a vyhlášená smlouva o lidských právech a základních svobodách; k tomu srov. zejména nález ze dne 25. 6. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 36/01, publikovaný pod č. 403/2002 Sb. či nález ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. I. ÚS 752/02, publikovaný pod č. 54, sv. 30, str. 65 Sb. n. u. US, oba dostupné též z http://nalus.usoud.cz. Úmluva upravuje právo na svobodu a osobní bezpečnost v čl. 5, který má výsadní postavení, neboť osobní svoboda je jedním z nejdůležitějších základních práv. Jeho důležitost je navíc zdůrazněna tím, že na rozdíl od dalších základních práv, která chrání tělesnou bezpečnost jednotlivce – právo na život (čl. 2) či právo nebýt mučen (čl. 3), je do práva na osobní svobodu v praxi poměrně často zasahováno právě v souvislosti s realizací nejrůznějších případů zbavení osobní svobody, mezi které patří též zajištění cizince za účelem správního vyhoštění. Jedná se o takový zásah do osobní svobody cizince, který může být proveden „pouze v souladu se zákony, Ústavou a Listinou a v neposlední řadě s Úmluvou, jíž je Česká republika vázána“, jak vyjádřil Ústavní soud v nálezu ze dne 12. 5. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 10/08, publikovaném pod č. 115, sv. 53, str. 427 Sb. n. u. US, v němž se zabýval ústavností právní úpravy zajištění cizince za účelem správního vyhoštění. Jednotlivé typové případy dovoleného zbavení osobní svobody jsou taxativně vypočteny v čl. 5 odst. 1 písm. a) až f) Úmluvy, přičemž zajištění cizince za účelem správního vyhoštění je zařaditelné pod poslední z nich: „zákonné zatčení nebo jiné zbavení svobody osoby, aby se zabránilo jejímu nepovolenému vstupu na území, nebo osoby, proti níž probíhá řízení o vyhoštění nebo vydání“. Dané ustanovení je důsledkem toho, že jednotlivé státy mají zcela legitimní zájem kontrolovat vstup cizinců na své území, jakož i jejich další pobyt a vycestování, jež vychází z ustáleného mezinárodního práva a obsahuje v sobě i oprávnění zajistit cizince za účelem správního vyhoštění. Zajištění těchto cizinců, včetně žadatelů o azyl (mezinárodní ochranu), tak může být slučitelné s čl. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy, což ovšem ještě samo o sobě není dostatečné pro přijetí závěru, že zbavení osobní svobody proběhlo v souladu se všemi požadavky čl. 5 Úmluvy. Zbavení svobody totiž musí být především v souladu se základním cílem citovaného článku, kterým je chránit právo na osobní svobodu a zajistit, aby jí nikdo nebyl svévolně zbaven, jak připomněl Evropský soud pro lidská práva mj. v rozsudku ze dne 27. 11. 2008 ve věci Rashed v. Česká republika, č. 298/07, přístupný z http://echr.coe.int. Zabránit svévolnému a neospravedlnitelnému zbavení svobody je tak nutno považovat za koncept, který je klíčový, a to nejen ve vztahu k jednotlivým případům zbavení svobody, ale vůbec k celému čl. 5 Úmluvy, který právě pro účely jeho dodržení definuje v odst. 2, 3 a 4 určitá práva osob zbavených svobody. Konkrétně v čl. 5 odst. 4 Úmluvy je stanoveno obecné právo každého, kdo byl zbaven svobody zatčením nebo jiným způsobem, podat návrh na řízení, ve kterém by soud urychleně rozhodl o zákonnosti jeho zbavení svobody a nařídil propuštění, je-li zbavení svobody nezákonné. Jedná se o právo, kterého se mohou dovolávat všechny osoby zadržené z jakéhokoli důvodu uvedeného v čl. 5 odst. 1 Úmluvy, tj. i cizinci v případě zajištění za účelem správního vyhoštění. V situacích, kdy cizinci bylo vydáno rozhodnutí o zajištění správním orgánem, přitom nabývá čl. 5 odst. 4 Úmluvy na významu, neboť garantuje přezkoumání takového rozhodnutí nezávislým soudem, který musí mít pravomoc nařídit propuštění, jak judikoval Evropský soud pro lidská práva nejnověji v rozsudku ze dne 25. 10. 2012 ve věci Buishvili v. Česká republika, č. 30241/11. Urychlená možnost soudní kontroly v tomto směru představuje záruku zákonnosti správního rozhodnutí o zajištění cizince, které v případě stěžovatele neobstálo, a proto bylo krajským soudem zrušeno s tím, že žalovaný dostatečně neodůvodnil dobu trvání zajištění stanovenou na 90 dnů. Důvodem zrušení původního rozhodnutí o zajištění stěžovatele tak byly vady řízení podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. spočívající v nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů vedlejšího výroku, jímž se stanoví doba trvání zajištění. Skutečnost, že zrušovacím důvodem byly procesní vady, však nic nemění na tom, že původní rozhodnutí o správním vyhoštění stěžovatele bylo vydáno v rozporu se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu představuje odůvodnění rozhodnutí o zajištění cizince relevantní faktor při posuzování, zda zbavení svobody dotčené osoby bylo či nebylo svévolné. Nejdůležitější částí rozhodnutí o zajištění cizince je sice ta část výroku, jíž se vyslovuje samotné zajištění, avšak jeho obligatorní součástí je též určení doby trvání zajištění, které má povahu vedlejšího ustanovení. Řádně odůvodněny přitom musí být všechny části výroku tohoto správního rozhodnutí, tj. i jeho vedlejší ustanovení, a to tím spíše, že stanovení doby trvání zajištění je ovládáno správním uvážením, při jehož výroku by měla být brána v úvahu nejen předpokládaná složitost přípravy výkonu správního vyhoštění, ale i další meze vlastní pro výkon veřejné moci v právním státě, jako je zákaz diskriminace či respekt k principu proporcionality. Ostatně i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva plyne, že délka zajištění nesmí přesáhnout dobu přiměřenou vzhledem ke sledovanému cíli; viz rozhodnutí velkého senátu ze dne 29. 1. 2008 ve věci Saadi v. Velká Británie, č. 13229/03. Nelze tedy říci, že by délka zajištění nebyla důležitá, resp. že by nebylo potřeba podrobit soudnímu přezkum její stanovení, což ovšem v případě stěžovatele nebylo možné. Správní uvážení žalovaného, na základě kterého stanovil délku zajištění stěžovatele, nenalezlo odraz v odůvodnění jeho rozhodnutí tak, aby mohl krajský soud přezkoumat, zda žalovaný své správní uvážení nezneužil a nerozhodl svévolně. Požadavek absence svévole přitom úzce souvisí s požadavkem zákonnosti, přičemž pokud jde o „zákonnost“ zbavení svobody podle čl. 5 odst. 1 Úmluvy, včetně otázky, zda k němu došlo v souladu s „řízením stanoveným zákonem“, odkazuje Úmluva především na vnitrostátní právní předpisy a zakotvuje povinnost dodržovat jejich hmotně-právní i procesní normy. Pojem „zákonnost“ přitom musí mít stejný význam v čl. 5 odst. 4 jako v čl. 5 odst. 1 Úmluvy, jak uvedl Evropský soud pro lidská práva v rozsudku ze dne 26. 11. 2009 ve věci Tabesh proti Řecku, č. 8256/07. To znamená, že soudní přezkum podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy musí dodržovat, resp. zohledňovat normy hmotného práva stejně tak jako normy procesní stanovené vnitrostátní úpravou a nelze mezi nimi lišit, což potvrzuje i odborná literatura, dle které z judikatury k čl. 5 Úmluvy lze jako jeden z principů dovodit opakovaný důraz na procesní i materiální zákonnost zbavení svobody; viz Kmec, J., Kosař, D., Kratochvíl, J. Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. 1. Vydání. Praha : C. H. Beck, 2012, 468 s. V tomto smyslu je třeba také vykládat čl. 15 odst. 2 návratové směrnice, který stejně jako čl. 5 odst. 4 Úmluvy zaručuje právo na zahájení rychlého soudního řízení ve věci přezkumu zákonnosti zajištění cizince s tím, že „pokud je zajištění nezákonné, musí být dotčený státní příslušník třetí země okamžitě propuštěn“. Úmluva je primárně součástí systému ochrany lidských práv v rámci Rady Evropy, avšak významným způsobem vstupuje i do práva Evropské unie. Základní práva zaručená Úmluvou a plynoucí z ústavních tradic společných členským státům totiž tvoří obecné zásady práva Evropské unie, jak vyplývá z čl. 6 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. Současně je třeba poukázat na Listinu základních práv Evropské unie, na kterou se výslovně odkazuje i návratová směrnice ve své preambuli, podle které: „dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie“ (bod 24). V preambuli Listiny základních práv Evropské unie se přitom přímo potvrzují práva, která vyplývají mj. z Úmluvy a z judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Cílem je předejít případnému dvojímu standardu lidských práv v Evropě, a proto také Listina základních práv Evropské unie zavádí odkaz na Úmluvu v čl. 52 odst. 3 s tím, že: „pokud tato listina obsahuje práva odpovídající právům zaručeným Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jsou smysl a rozsah těchto práv stejné jako ty, které jim přikládá uvedená úmluva. Toto ustanovení nebrání tomu, aby právo Unie poskytovalo širší ochranu“. Tímto způsobem tak byla vlastně vtažena ustanovení Úmluvy do Listiny základních práv Evropské unie, potažmo do práva Evropské unie jako celku, a to s cílem eliminovat různý rozsah a výklad základních práv. Mezi ně nepochybně patří i právo na svobodu a osobní bezpečnost, které je v Listině základních práv Evropské unie upravené v čl. 6, jež má mít stejný význam a rozsah jako jemu odpovídající čl. 5 Úmluvy. To potvrzuje též komentář či vysvětlení vyhotovené pod vedením prezídia Konventu a doplněné vedením prezídia Evropského konventu, dle kterého práva uvedená v čl. 6 odpovídají právům zaručeným čl. 5 Úmluvy a v souladu s výše cit. čl. 52 odst. 3 mají stejný smysl a rozsah; oficiální publikace vysvětlení je v Úředním věstníku C 303, 14. 12. 2007, s. 17 – 35, dostupném z http://eur-lex.europa.eu. Navíc je třeba připomenout též doložku o zachování úrovně ochrany (tzv. stand-still clause) obsaženou v čl. 53 Listiny základních práv Evropské unie, jež poskytuje ochranu dosažené úrovně práv mj. i v rámci Úmluvy, o které se citovaný článek výslovně zmiňuje a v tomto ohledu jí jasně patří privilegované místo. Rozsah garantovaných práv – v daném případě práva na osobní svobodu, proto nesmí být v žádném případě nižší, než mu přiznává Úmluva. Z toho plyne, že i výklad prováděný v rámci práva Evropské unie musí v souvislosti se zásahem do osobní svobody reflektovat Úmluvu a nemůže vést k poklesu práv pod jí stanovenou úroveň ovlivněnou relevantní judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Je zde tedy zřejmá, nezpochybnitelná vazba mezi právem Evropské unie a Úmluvou, jakožto dvou hlavních pilířů ochrany základních práv v členských státech Evropské unie, kterou podporuje i povinnost Evropské unie přistoupit k Úmluvě, jak (pro futuro) předvídá čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii. Je proto zcela na místě využívat Úmluvu a relevantní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva jako hlavní interpretační zdroj základních práv v rámci evropského práva, jehož součástí je i návratová směrnice. Ostatně i důvodová zpráva (tzv. explanatory memorandum) k právní stránce návrhu této směrnice odkazuje na povinnost dodržovat lidská práva odvozená z Úmluvy, což potvrdil i Soudní dvůr Evropské unie. Při výkladu návratové směrnice výslovně připomněl, že zamýšlí zohlednit judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, která vyžaduje, aby zbavení svobody osoby, proti níž je vedeno řízení o vyhoštění či vydání, netrvalo nepřiměřeně dlouhou dobu; viz rozsudek Soudního dvora EU dne 28. 4. 2011 ve věci El Dridi, C 61/11 PPU, bod 43. Jednalo se sice o výklad jiného ustanovení v rámci čl. 15 návratové směrnice, nicméně s ohledem na vše shora uvedené lze dle názoru Nejvyššího správního soudu tento závěr přenést i na nyní posuzovanou věc. Jinými slovy – zmíněná jednotná interpretace čl. 5 odst. 4 Úmluvy a čl. 15 odst. 2 návratové směrnice, pokud jde o pojem „nezákonnost“, je zcela opodstatněná a odpovídá shora popsaným požadavkům evropského práva na stejný význam a rozsah základních práv a na zachování dosavadní úrovně ochrany. Ta je v případě práva na osobní svobodu jasně dána ustanovením čl. 5 Úmluvy, a proto pokud předmětné ustanovení, včetně související judikatury, vychází z nutnosti zohledňovat nejen hmotně-právní, ale i procesní normy, je třeba, aby z toho shodně vycházel i čl. 15 odst. 2 návratové směrnice. Jeho znění je navíc zcela jednoznačné a nijak v rámci použitého pojmu „nezákonnost“ nerozlišuje mezi porušením procesního a hmotného práva, stejně jako to nečiní ani čl. 5 odst. 4 Úmluvy. Nelze než dospět k závěru, že bylo-li zrušeno rozhodnutí o zajištění za účelem správního vyhoštění – jedno z jakého důvodu – je potřeba cizince okamžitě propustit. Jedině tak je možné dostát požadavku v čl. 15 odst. 2 návratové směrnice, což se ovšem v případě stěžovatele nestalo, neboť nedošlo k jeho propuštění, nýbrž k vydání nového rozhodnutí o zajištění, a to s odkazem na § 127 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců. Je zde tedy evidentní nesoulad návratové směrnice s vnitrostátní právní úpravou, která fakticky i právně umožňuje odsunout ukončení zajištění cizince, ačkoli rozhodnutí, kterým došlo k jeho zajištění, neobstojí a je zrušeno soudem ve správním soudnictví. Paradoxem přitom je, že k této možnosti došlo v důsledku novely zákona o pobytu cizinců provedené s účinností od 1. 1. 2011 zákonem č. 427/2010 Sb., která sledovala za cíl mj. právě transpozici návratové směrnice. Ustanovení § 127 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců totiž původně ukládalo policii povinnost ukončit bez zbytečného odkladu zajištění cizince vždy, když rozhodl soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o zajištění cizince, jak správně poukázal stěžovatel. Teprve na základě zmíněné novely došlo k posunu v tom smyslu, že policie poté, co bylo její rozhodnutí o zajištění cizince zrušeno, nemusí cizince propustit, ale má možnost vydat nové rozhodnutí o jeho zajištění. Důvodová zpráva k návrhu této novely se však k naznačenému nesouladu této možnosti s návratovou směrnicí nijak nevyjadřuje a konstatuje následující. „Výslovně se upravuje postup policie v případě, že soud rozhodne v řízení podle soudního řádu správního o zrušení rozhodnutí o zajištění nebo o zrušení rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění. V takovém případě soud zároveň věc vrací policii k dalšímu projednání. V zájmu zabránění neodůvodněnému prodlužování zajištění cizince musí policie vydat nové rozhodnutí nejpozději do tří dnů od nabytí právní moci rozsudku soudu, jinak musí být zajištění ukončeno.“ Připojená rozdílová tabulka posuzující navrhovanou novelu ve vztahu k odpovídajícím předpisům práva Evropské unie, vč. návratové směrnice, dokonce ustanovení § 127 odst. 1 písm. b) ani nezmiňuje; blíže k tomu viz sněmovní tisk č. 70/0, 6. volební období od 2010, digitální repozitář, www.psp.cz). V tomto směru tedy nebyla návratová směrnice do českého právního řádu řádně transponována, neboť na základě § 127 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců mohou nastat situace, kdy po zrušení rozhodnutí o zajištění cizince nedojde k jeho okamžitému propuštění, jak požaduje čl. 15 odst. 2, in fine, návratové směrnice. Nejvyšší správní soud proto vycházel přímo z tohoto článku návratové směrnice, neboť zákonnost napadeného rozsudku krajského soudu, jakož i žalobou napadeného rozhodnutí o zajištění stěžovatele, jinak posoudit nelze. Platí sice, že vnitrostátní právo je zapotřebí vykládat v souladu s právem Evropské unie – tzv. eurokonformní výklad nebo také nepřímý účinek směrnice. Jedním z jeho limitů je ovšem zákaz výkladu contra legem; viz např. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 4. 7. 2006 ve věci Adeneler, C-212/04, bod 110 a 111, dle kterého zásada konformního výkladu vyžaduje, aby: „…vnitrostátní soudy učinily vše, co spadá do jejich pravomoci, tím že vezmou v úvahu veškeré vnitrostátní právo a použijí metody výkladu jím uznané, tak aby zajistily plnou účinnost dotčené směrnice a došly k výsledku, který by byl v souladu s cílem sledovaným touto směrnicí “. K takovému výsledku však v daném případě dojít nelze, aniž by výklad ve světle čl. 15 odst. 2, poslední věty, návratové směrnice, podstatně neměnil význam ustanovení vnitrostátního práva, tj. § 127 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců. Nepřímý účinek návratové směrnice tedy nelze použít a bylo nutno přistoupit k přímému účinku této směrnice ve prospěch jednotlivce, jehož základní předpoklady jsou splněny: 1) transpoziční lhůta uplynula dne 24. 12. 2010 a návratová směrnice nebyla do českého právního řádu řádně transponována, 2) ustanovení čl. 15 odst. 2, věta poslední, návratové směrnice je dostatečně přesné a bezpodmínečné a 3) přímou aplikací směrnice nedojde k uložení povinnosti jednotlivci (tzv. vertikální přímý účinek); k předpokladům pro přímý účinek směrnice srov. např. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 4. 12. 1974 ve věci van Duyn, C-41/74. Nejvyšší správní soud, jakožto soud tzv. poslední instance, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky, si současně neopomněl položit otázku, zda neměl vznést předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU. Vycházel přitom z čl. 267 Smlouvy o fungování EU (bývalý čl. 234 Smlouvy o ES, dříve čl. 177 Smlouvy o EHS) a navazující judikatury, dle které skutečnost, že určitý soud je soudem posledního stupně, neznamená, že je povinen automaticky předkládat Soudnímu dvoru EU všechny případy, kde se vyskytuje komunitární právo. Povinnost předložit předběžnou otázku totiž není bezvýjimečná a soud, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, má povinnost zjistit, zda není dána některá z výjimek vymezených v rozsudku Soudního dvora ze dne 6. 10. 1982 ve věci CILFIT, C-283/81. Závěry uvedeného rozsudku jsou pro určení povinnosti soudu posledního stupně předložit předběžnou otázku klíčové a lze je shrnout tak, že tato povinnost je dána vždy, ledaže: 1) otázka komunitárního práva není relevantní pro řešení daného případu, nebo 2) existuje judikatura Soudního dvora k dané otázce, která již byla vyložena, anebo 3) výklad a správná aplikace komunitárního práva jsou natolik zjevné, že nedávají prostor pro žádné důvodné pochybnosti, tzv. acte clair. Pokud jde o výjimky ad 1) a 2), tyto dle názoru Nejvyššího správního soudu splněny nejsou, neboť je nepochybné, že otázka čl. 15 odst. 2 návratové směrnice je pro danou věc relevantní, protože může ovlivnit její výsledek a z judikatury Soudního dvora není zřejmé, že by se jednalo o otázku dosud judikovanou. Ve vztahu k návratové směrnici sice Soudní dvůr judikoval v případech, které se týkají i přímo čl. 15, avšak odlišných otázek; viz rozsudek ze dne 30. 11. 2009 ve věci Kadzoev, C-357/09 (čl. 15 odst. 4 až 6 ve vztahu k době zajištění, zohlednění doby, během které byl výkon rozhodnutí o vyhoštění pozastaven a pojmu reálný předpoklad pro vyhoštění) a rozsudek ze dne 28. 4. 2011 ve věci El Dridi, C-61/11 PPU (čl. 15 a čl. 16 ve vztahu k odmítnutí uposlechnout příkazu k opuštění území členského státu a uložení trestu odnětí svobody) či navazující rozsudek ze dne 6. 12. 2011 ve věci Achughbabian, C-329/11 (ve vztahu k neoprávněnému pobytu a uložení trestu odnětí svobody a peněžitého trestu). S ohledem na interpretaci ustanovení čl. 15 odst. 2, věty poslední, návratové směrnice, jak byla předestřena výše, však Nejvyšší správní soud nemá žádných pochybností o její správnosti a domnívá, že je tak dána výjimka ad 3). Skutečnost, že soudní přezkum podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy musí zohledňovat normy nejen hmotného práva, ale i procesního práva, je natolik zjevná, že za situace, kdy je na místě jednotná interpretace citovaného článku Úmluvy a čl. 15 odst. 2, věty poslední, návratové směrnice, zde není dán žádný prostor pro důvodné pochybnosti ohledně interpretace a následné aplikace pojmu „nezákonnost“. Uvedený pojem musí být považován za pojem autonomní, který je nutno v prvé řadě vykládat na základě jeho jazykového vyjádření. To se nijak nevymyká tomu, jak je běžně označována situace rozporná se zákonem – nelegální, s níž pracuje znění směrnice i v jiných jazycích, např. v angl. not lawful, ve fr. n'est pas légale či v něm. nicht rechtmäßig. I v unijním právu platí, že prvním krokem při výkladu právní normy je zjištění jejího obsahu na základě jazykového vyjádření, což je nutným následkem stejné autenticity jednotlivých jazykových verzí práva EU. Komparace jednotlivých jazykových verzí je tak jednou z důležitých metod výkladu a současně základní podmínkou pro doktrínu tzv. acte clair, kterou je však třeba aplikovat uvážlivě, s vědomím základního účelu celého řízení o předběžné otázce, tj. zabránění roztříštění jednoty práva EU; shodně srov. Bobek, M., Komárek, J. Passer, J.M., Gillis, M.: Předběžná otázka v komunitárním právu. Praha, Linde, 2005, 231 s. V daném případě k žádnému roztříštění jednoty práva EU nedojde, neboť podle názoru Nejvyššího právního soudu nelze říci, že by podmínka pro okamžité propuštění cizince nebyla stanovena dostatečně přesně, pokud používá pojem „nezákonnost“. Tento způsob označení stavu, který není v souladu se zákonem, je v praxi naprosto běžný a zahrnuje jak procesní, tak hmotně-právní otázky, resp. jejich nesoulad se zákonem. Mělo-li by tomu být jinak, bylo by nezbytné provést rozlišení procesních a hmotně-právních pochybení, což se zjevně nestalo a ani nebylo zamýšleno, zejména s ohledem na cíle a celý systém návratové směrnice směřující k tomu, aby se ukončení neoprávněného pobytu státních příslušníků třetích zemí provádělo ve spravedlivém a průhledném řízení, jak stanoví preambule v bodě 6. Za tímto účelem se také zavádí společné minimum právní ochrany ve věcech rozhodnutí týkajících se navracení a tento standard ochrany práv je nutno respektovat i v případě rozhodnutí o zajištění za účelem správního vyhoštění, které musí obstát v testu zákonnosti bez rozlišení, zda zajištění bylo nezákonné z procesních nebo materiálních důvodů. Proto také čl. 15 odst. 2 návratové směrnice obsahuje formální, procesní požadavky v po době toho, že o zajištění musí být rozhodnuto písemně s uvedením skutkových i právních důvodů. Absenci těchto důvodů přitom nelze, než vyhodnotit jako nezákonné zajištění, pro které je potřeba propustit dotčeného státního příslušníka třetí země ve smyslu citovaného článku návratové směrnice. V opačném případě by nebylo možno vyloučit svévoli správního orgánu rozhodujícího o zajištění, což nelze akceptovat. Při velmi důsledné ochraně práva na osobní svobodu musí být požadavky na jednání státu v této oblasti velmi přísné. To ve výsledku vedlo Nejvyšší správní soud k závěru, že napadený rozsudek krajského soudu nemůže obstát, neboť právě v rozporu s citovaným článkem návratové směrnice rozlišuje, je-li rozhodnutí o zajištění za účelem správního vyhoštění zrušeno soudem ve správním soudnictví z procesních nebo hmotně-právních důvodů. Jak již bylo řečeno výše, pokud by k takovému rozlišení mělo být přihlíženo, muselo by to být v návratové směrnici jednoznačně vyjádřeno, jako v případě § 78 odst. s. ř. s., dle kterého: „je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení“. Nelze tedy odkazovat na tento paragraf s. ř. s., jako to učinil krajský soud, jehož závěry zjevně naráží na požadavek zákonnosti a absence svévole vyjádřený a blíže rozebraný shora. Nejedná se přitom o nějaké zvýšení objemu procesních práv, ale o zcela základní požadavek pramenící v obecné rovině z toho, že funkcí odůvodnění správního rozhodnutí je doložit správnost a nepochybně i zákonnost postupu správního orgánu, jakož i vydaného rozhodnutí, které musí být možné přezkoumat. Tak tomu ovšem v případě původního rozhodnutí o zajištění stěžovatele v délce 90 dnů nebylo, neboť toto rozhodnutí nemělo podklad v odůvodnění a jako takové bylo krajským soudem zrušeno. Za této situace pak bylo namístě okamžité propuštění stěžovatele, jak předpokládá čl. 15 odst. 2 návratové směrnice, nikoli vydání nového rozhodnutí o jeho zajištění podle § 127 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců, jenž nelze vůbec použít právě v důsledku citovaného článku návratové směrnice, resp. jeho přímého účinku. Žalovaný proto pochybil, pokud použil § 127 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců a namísto propuštění stěžovatele vydal nové rozhodnutí o jeho zajištění na dobu 120 dnů. Skutečnost, že došlo k navýšení doby zajištění z 90 na 120 dnů, přitom v daném kontextu není nijak podstatná. Nehledě na to, že zásada reformatio in peius (zákazu změny k horšímu), po které v této souvislosti volal stěžovatel, je zásadou trestního práva a nelze dovodit její všeobecnou platnost i pro oblast správního práva – v daném případě správního vyhoštění a souvisejícího rozhodnutí o zajištění, které svým obsahem nepředstavuje rozhodnutí sankční povahy, ale toliko rozhodnutí vyjadřující zájem státu na tom, aby se dotčený cizinec na jeho území nezdržoval; srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, č. j. 5 Azs 125/2004 - 54, publikovaný pod č. 864/2006 Sb. NSS, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2005, č. j. 5 Azs 94/2005 - 52, publikovaný pod č. 1164/2007 Sb. NSS. Podstatné podle názoru Nejvyššího správního soudu je, že po zrušení původního rozhodnutí o zajištění stěžovatele je nutno na toto rozhodnutí nahlížet, jako kdyby nebylo vůbec vydáno a stěžovatel měl být okamžitě propouštěn. Proto pokud žalovaný stěžovatele nepropustil a namísto toho s poukazem na § 127 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců vydal nové rozhodnutí o jeho zajištění, pochybil, stejně jako krajský soud, který tento postup aproboval, ačkoli je zjevně v rozporu s čl. 15 odst. 2, in fine, návratové směrnice. Na základě toho tedy Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 2 písm. a) s. ř. s. napadený rozsudek krajského soudu zrušil (výrok I.) a současně rozhodl i o zrušení rozhodnutí žalovaného (výrok II.) s tím, že pro tento postup byly dány důvody již v řízení před krajským soudem, který by v dalším řízení, při respektování právního názoru vysloveného v tomto rozsudku a vzhledem k charakteru pochybení, nemohl napadené rozhodnutí žalovaného zhojit. Nejvyšší správní soud však současně nevyslovil, že se žalovanému vrací věc k dalšímu řízení, neboť po zrušení rozhodnutí žalovaného o zajištění stěžovatele je nutno na toto rozhodnutí nahlížet, jako kdyby vůbec nebylo vydáno. Neexistuje tak řízení, v němž by mělo být pokračováno, protože podle § 124 odst. 2 zákona o pobytu cizinců je vydání rozhodnutí o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění prvním úkonem v řízení. Je-li tedy tento úkon ve formě rozhodnutí zrušen, neznamená to současně, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení, jak je ve správním soudnictví obvyklé (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Naopak to z povahy věci, která je značně specifická a vyžaduje urychlené vyřízení, znamená ukončení řízení před správním orgánem, aniž by se tím jakkoli zasahovalo do jeho pravomoci, která byla vyčerpána vydáním původního rozhodnutí. Ukončení řízení tímto způsobem koresponduje s požadavkem na okamžité propuštění cizince poté, co bylo rozhodnutí o jeho zajištění za účelem správního vyhoštění zrušeno. V případě, že Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek krajského soudu a současně zrušil i rozhodnutí žalovaného správního orgánu dle § 110 odst. 2 s. ř. s., je povinen rozhodnout kromě nákladů řízení o kasační stížnosti i o nákladech řízení, které předcházelo zrušenému rozhodnutí krajského soudu (§ 110 odst. 3, věta druhá, s. ř. s.). Náklady řízení o žalobě a náklady řízení o kasační stížnosti tvoří v tomto případě jeden celek a Nejvyšší správní soud tak rozhodl o jejich náhradě výrokem vycházejícím z ustanovení § 60 s. ř. s. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2008, č. j. 1 As 61/2008 - 98). Žalovaný správní orgán, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona. Stěžovatel byl na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu v předcházejícím řízení před krajským soudem, jakož i v řízení o kasační stížnosti před zdejším soudem, úspěšný, nicméně ze spisu je patrno, že mu v těchto řízeních žádné náklady nevznikly. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2012, č. j. 9 As 111/2012 - 20, ustanoven zástupce, advokát Mgr. Ing. Jan Procházka. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Ustanovený zástupce stěžovatele však svou odměnu za zastupování soudu nevyčíslil, proto Nejvyšší správní soud vycházel při rozhodování o odměně ze skutečností zřejmých ze spisu. Ze spisu vyplývá, že ustanovený zástupce stěžovatele neučinil v projednávané věci žádné podání ani jiný úkon právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Proto Nejvyšší správní soud ustanovenému zástupci stěžovatele odměnu za zastupování nepřiznal (výrok IV.). Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 11. 2012, sp. zn. 9 As 111/2012 - 34, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://docplayer.cz/34433546-Parlament-ceske-republiky-poslanecka-snemovna-vii-volebni-obdobi-799-0.html

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 799/0 - PDF Download "PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 799/0" 1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 799/0 Návrh poslance Andreje Babiše na vydání zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele a o změně dalších souvisejících zákonů Zástupce předkladatele: Babiš Andrej Doručeno poslancům: 2. května 2016 v 9:10 2 N á v r h ZÁKON ze dne 2016 o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele a o změně dalších souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OCHRANA OZNAMOVATELŮ TRESTNÝCH ČINŮ PŘED NEOPRÁVNĚNÝM POSTIHEM ZE STRANY ZAMĚSTNAVATELE 1 (1) Tento zákon upravuje podmínky poskytování ochrany oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele. Poskytuje ochranu oznamovatelům trestných činů v pracovním poměru, sluţebním poměru podle zákona o státní sluţbě, sluţebním poměru podle zákona o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a sluţebním poměru vojáků z povolání podle zákona o vojácích z povolání. (2) Tímto zákonem není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost podle jiných právních předpisů. Za porušení smluvní povinnosti mlčenlivosti se nepovaţuje jednání oznamovatele podle tohoto zákona. 2 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) oznamovatelem kaţdá osoba v pracovním nebo sluţebním poměru, která učiní trestním oznámení orgánu příslušnému k přijetí tohoto oznámení, b) chráněným oznamovatelem osoba, které je přiznán status chráněného oznamovatele podle tohoto zákona, c) oznámením uvedení skutečností, o kterých se oznamovatel dozvěděl v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, postavení nebo funkce a které nasvědčují tomu, ţe se jeho zaměstnavatel, jiný zaměstnanec jeho zaměstnavatele, člen orgánu jeho zaměstnavatele, voják z povolání nebo příslušník bezpečnostního sboru, který má téhoţ zaměstnavatele jako oznamovatel, dopustil v souvislosti s úkoly nebo činností zaměstnavatele jednání, na jejichţ základě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu. 1 3 3 (1) Nejvyšší státní zastupitelství zabezpečuje informační systém, jehoţ prostřednictvím můţe oznamovatel za současného utajení své totoţnosti podávat trestní oznámení nebo jiný podnět, na jehoţ základě je moţno učinit závěr o podezření ze spáchání jakéhokoliv trestného činu, a za utajení své totoţnosti komunikovat s policejním orgánem nebo státním zástupcem ve věci tohoto trestního oznámení nebo podnětu. Při vyřizování tohoto trestního oznámení nebo jiného podnětu se postupuje podle trestního řádu. (2) Utajení totoţnosti podle odstavce 1 trvá do vydání rozhodnutí o předběţném přiznání statusu chráněného oznamovatele. 4 Ochranu oznamovateli podle tohoto zákona lze poskytnout, pokud orgán příslušný k přijetí oznámení učiní závěr, ţe byl spáchán některý z těchto trestných činů: 1. ohroţování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle 156 trestního zákoníku, 2. znásilnění podle 185 trestního zákoníku, 3. sexuální nátlak podle 186 trestního zákoníku 4. pohlavního zneuţití podle 187 trestního zákoníku, 5. zpronevěra podle 206 trestního zákoníku, 6. neoprávněné uţívání cizí věci podle 207 trestního zákoníku, 7. podvod podle 209 trestního zákoníku, 8. pojistný podvod podle 210 trestního zákoníku, 9. úvěrový podvod podle 211 trestního zákoníku, 10. dotační podvod podle 212 trestního zákoníku, 11. podílnictví podle 214 trestního zákoníku a podílnictví z nedbalosti podle 215 trestního zákoníku, 12. legalizace výnosů z trestné činnosti podle 216 trestního zákoníku a legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti 217 trestního zákoníku, 13. porušování povinnosti při správě cizího majetku podle 220 trestního zákoníku a porušování povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle 221 trestního zákoníku, 14. pletichy v insolvenčním řízení podle 226 trestního zákoníku, 15. zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle 240 trestního zákoníku, 16. neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle 241 trestního zákoníku, 17. poškození finančních zájmů Evropské unie podle 260 trestního zákoníku, 18. porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěţe podle 248 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku, 19. zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěţi a veřejné draţbě podle 256 trestního zákoníku, 2 4 20. pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěţi podle 257 trestního zákoníku, 21. pletichy při veřejné draţbě podle 258 trestního zákoníku, 22. maření úkolu úřední osoby z nedbalosti podle 330 trestního zákoníku, 23. zneuţití pravomoci úřední osoby podle 329 trestního zákoníku, 24. přijetí úplatku podle 331 trestního zákoníku, 25. podplácení podle 332 trestního zákoníku, 26. nepřímé úplatkářství podle 333 trestního zákoníku, 27. neoprávněné zaměstnávání cizinců podle 342 trestního zákoníku. 5 (1) Oznamovatel je při nebo po podání trestního oznámení oprávněn poţádat příslušného státního zástupce o přiznání statusu chráněného oznamovatele. (2) Státní zástupce vydá bezodkladně po podání ţádosti rozhodnutím předběţné opatření 1, ve kterém aţ do vydání rozhodnutí podle odstavce 3 přizná oznamovateli status chráněného oznamovatele. Rozhodnutí o předběţném opatření, kterým je předběţné přiznání statusu chráněného oznamovatele, se doručuje pouze oznamovateli. (3) Rozhodnutí o předběţném přiznání statusu chráněného oznamovatele poskytuje oznamovateli stejnou ochranu jako rozhodnutí o přiznání statusu chráněného oznamovatele, a to do rozhodnutí ve věci samé. Tímto rozhodnutím pozbývá rozhodnutí o předběţném přiznání statusu chráněného oznamovatele platnosti; na to musí být oznamovatel výslovně upozorněn. (4) Státní zástupce přizná rozhodnutím ve správním řízení status chráněného oznamovatele, jestliţe oznamovatel splňuje podmínky stanovené tímto zákonem, zejména jestliţe podal trestní oznámení v dobré víře a není pachatelem, spolupachatelem nebo účastníkem oznámeného trestného činu. V pochybnostech se jednání oznamovatele povaţuje za jednání v dobré víře, pokud se neprokáţe opak. (5) Rozhodnutí podle odstavce 4 se doručuje pouze oznamovateli. (6) Status chráněného oznamovatele zaniká a) doručením písemného oznámení chráněného oznamovatele o vzdání se ochrany státnímu zástupci, b) skončením pracovního poměru nebo sluţebního poměru státního zaměstnance ze strany tohoto zaměstnance, sluţebního poměru příslušníka bezpečnostního sboru ze 1 61 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 3 5 strany tohoto příslušníka nebo zánikem sluţebního poměru vojáka z povolání ze strany tohoto vojáka z povolání, c) pravomocným rozhodnutím státního zástupce o zrušení statusu chráněného oznamovatele, pokud vyjde najevo, ţe oznamovatel nejednal v dobré víře nebo nesplňuje jiné podmínky tohoto zákona; toto rozhodnutí musí být chráněnému oznamovateli doručeno bez zbytečného odkladu, d) 12 měsíců po pravomocném skončení trestního řízení; o tom musí být chráněný oznamovatel v této lhůtě vyrozuměn příslušným státním zástupcem. 6 (1) Zvláštní zákony stanoví, ke kterým právním úkonům ze strany zaměstnavatele vůči chráněnému oznamovateli se vyţaduje předchozí souhlas krajské pobočky Úřadu práce příslušné podle místa činnosti chráněného oznamovatele (dále jen úřad ). (2) K právním úkonům uvedeným v odstavci 1 dá úřad souhlas ve správním řízení jen tehdy, jestliţe k nim nedošlo v důsledku oznámení oznamovatele. 7 (1) Ministerstvo financí (dále jen ministerstvo ) poskytne chráněnému oznamovateli na základě jeho ţádosti náhradu za ztrátu příjmu a náhradu za nemajetkovou újmu. (2) Náhradu za ztrátu příjmu poskytne ministerstvo chráněnému oznamovateli pouze v případě, ţe došlo ke ztrátě příjmu chráněného oznamovatele v důsledku skončení a) pracovního poměru podle zákoníku práce, b) sluţebního poměru podle zákona o státní sluţbě, c) sluţebního poměru podle zákona o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů nebo d) sluţebního poměru podle zákona o vojácích z povolání. (3) Náhradu za ztrátu příjmu poskytne ministerstvo chráněnému oznamovateli pouze v případě, ţe není dán předchozí souhlas Úřadu práce ke skončení pracovního nebo sluţebního poměru, poţadovaný zákony uvedenými v odstavci 2. (4) Náhrada za ztrátu příjmu se přizná chráněnému oznamovateli ve výši jeho ušlého výdělku, nejvýše však ve výši padesátinásobku minimální mzdy. Náhrada za ztrátu příjmu se přiznává v pravidelných částkách zpětně za kalendářní čtvrtletí. (5) Náhrada za nemajetkovou újmu se přizná chráněnému oznamovateli jednorázovou částkou nejvýše korun. (6) Odstavce 1 aţ 4 se pouţijí obdobně, je-li chráněný oznamovatel 4 6 a) převeden na jinou práci podle zákoníku práce, b) přeloţen podle zákona o státní sluţbě, c) převeden na jiné sluţební místo ve stejné sluţební hodnosti, převeden na jiné sluţební místo v jiné sluţební hodnosti, zproštěn výkonu sluţby podle zákona o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, nebo d) dočasně zproštěn výkonu sluţby, pověřen výkonem sluţby v jiném sluţebním zařazení, odvelen nebo přeloţen podle zákona o vojácích z povolání. (7) Ţádost o poskytnutí náhrady podle odstavce 1 můţe podat oznamovatel ministerstvu do šesti měsíců ode dne skončení pracovního nebo sluţebního poměru. Uplynutím této lhůty nárok na poskytnutí náhrady zaniká. 8 (1) Náhradu za ztrátu příjmu a náhrady za nemajetkovou újmu nelze poskytnout, jestliţe je chráněný oznamovatel současně utajeným svědkem podle trestního řádu, pokud utajení trvá. (2) O poskytnutí náhrady za ztrátu příjmu a náhrady za nemajetkovou újmu rozhoduje ministerstvo ve správním řízení. Tyto náhrady náleţí také chráněnému oznamovateli podle 5 odst (1) V případě přiznání a vyplacení náhrady za ztrátu příjmu je ministerstvo oprávněno poţadovat a případně soudně vymáhat na zaměstnavateli chráněného oznamovatele úhradu vyplacených náhrad jen tehdy, je-li jednání zaměstnavatele podle 6 odst. 2 nebo 6 neplatné. (2) V případě přiznání a vyplacení náhrady za nemajetkovou újmu je ministerstvo oprávněno poţadovat a případně soudně vymáhat na tom, kdo tuto újmu způsobil, úhradu vyplacených náhrad. 10 Kde se v tomto zákoně hovoří o zaměstnavateli, rozumí se tím i sluţební úřad podle zákona o státní sluţbě, sluţební orgán podle zákona o vojácích z povolání nebo příslušný orgán oprávněný jednat a rozhodovat ve věcech sluţebního poměru podle zákona o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 5 7 ČÁST DRUHÁ Změna zákona o vojácích z povolání 11 Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto: 1. V 2 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: (5) Sluţební orgán nesmí postihovat, znevýhodňovat nebo vystavovat nátlaku vojáka proto, ţe je oznamovatelem trestného činu.. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a V 9 se doplňuje odstavec 2, který zní: (2) Vojáka nelze dočasně zprostit výkonu sluţby podle odstavce 1 při důvodném podezření ze závaţného porušení sluţebních povinností v době, po kterou je voják uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu sluţby vojáka.. 3. V 13 se doplňuje odstavec 3, který zní: (3) Vojáka nelze bez jeho souhlasu podle odstavce 1 pověřit výkonem sluţby v jiném sluţebním zařazení v době, po kterou je voják uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu sluţby vojáka.. 4. V 15 se doplňuje odstavec 3, který zní: 6 8 (3) Vojáka nelze bez jeho souhlasu odvelet podle odstavce 1 v době, po kterou je uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu sluţby vojáka.. 5. V 16 se doplňuje odstavec 3, který zní: (3) Vojáka nelze bez jeho souhlasu podle odstavce 1 přeloţit v době, po kterou je uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu sluţby vojáka.. 6. V 20 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: (e) v době po kterou je voják uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu sluţby vojáka.. 7. V 20 odst. 2 za slovo propuštění vkládají slova podle odstavce 1 písm. a) aţ d). 8. V 20 se doplňuje odstavec 3, který zní: (3) Zákaz propuštění podle odstavce 1 písm. e) se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v 19 odst. 1 písm. a) aţ c), f), g), i) aţ l).. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů 12 Zákon č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona 7 9 č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto: 1. V 25 se vkládá nový odstavec 6, který zní: (6) Příslušníka nelze bez jeho souhlasu odvolat podle odstavce 1, 2 nebo 4, nebo ustavit podle odstavce 5 na jiné sluţební místo v jiném místě sluţebního působiště v době, po kterou je uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu sluţby příslušníka.. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec V 26 se vkládá nový odstavec 5, který zní: (5) Podle odstavce 4 nelze postupovat v době, po kterou je příslušník uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu sluţby příslušníka.. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec V 40 se vkládá nový odstavec 2, který zní: (2) Příslušníka nelze zprostit výkonu sluţby podle odstavce 1 na dobu, po kterou je důvodně podezřelý ze spáchání, kázeňského přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku 20) nebo jiného správního deliktu 21), v době, po kterou je uznán chráněným oznamovatelem podle o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu sluţby příslušníka.. Dosavadní odstavce 2 aţ 5 se označují jako odstavce 3 aţ V 42 se vkládá nový odstavec 4, který zní: (4) Příslušník nesmí být propuštěn podle odstavce 1 písm. d), e), j) a l) a odstavce 2 v době, po kterou je uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů 8 10 trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu sluţby příslušníka.. Dosavadní odstavce 4 aţ 6 se označují jako odstavce 5 aţ V 77 se vkládá nový odstavec 11, který zní: (11) Bezpečnostní sbor nesmí postihovat, znevýhodňovat nebo vystavovat nátlaku příslušníka proto, ţe je oznamovatelem trestného činu.. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec V 186 se vkládá nový odstavec 10, který zní: (10) Řízení o kázeňském přestupku nelze vést v době v době, po kterou je příslušník uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu sluţby příslušníka.. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec V 209 se slova 42 odst. 4 nahrazují slovy 42 odst V 209 se slova 186 odst. 10 nahrazují slovy 186 odst. 11. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákoníku práce 13 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 9 11 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto: 1. V 16 se vkládá nový odstavec 2, který zní: (2) Zaměstnavatel nesmí postihovat, znevýhodňovat nebo vystavovat nátlaku zaměstnance proto, ţe je oznamovatelem trestného činu.. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a V 41 se vkládá nový odstavec 5, který zní: (5) Zaměstnance podle odstavce 2 písm. a) a c) a odstavce 4 nelze bez jeho souhlasu převést na jinou práci v době, po kterou je zaměstnanec uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu práce zaměstnance. Dosavadní odstavce 5 aţ 7 se označují jako odstavce 6 aţ V 53 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: f) v době, po kterou je zaměstnanec uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu práce zaměstnance.. 4. V 54 úvodní části ustanovení se za číslo 53 vkládají slova odst. 1 písm. a) aţ e). 5. V 55 se doplňuje odstavec 3, který zní: (3) Zaměstnavatel nesmí okamţitě zrušit pracovní poměr se zaměstnancem v době, po kterou je zaměstnanec uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu práce zaměstnance.. 10 12 6. V 139 se v odstavci 1 písm. d) slova 41 odst. 5 nahrazují slovy 41 odst V 208 se doplňuje odstavec 2, který zní: (2) Ustanovení odstavce 1 se nepouţije v době, po kterou je zaměstnanec uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu práce zaměstnance.. 8. V 363 se slova 16 odst. 2 a 3 nahrazují slovy 16 odst. 3 a 4. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o Úřadu práce České republiky 14 Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb. a zákona č. 317/2015 Sb., se mění takto: 1. V 4 odst. 1 se doplňuje písmeno i), které zní: i) ochrany oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele,. 2. V 4 odst. 1 se v závěrečné části ustanovení za slovo nouzi doplňují slova a zákonem o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o státní službě 15 Zákon č. 234/2014 Sb., o státní sluţbě, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 26/2016 a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto: 1. V 47 se vkládá nový odstavec 5, který zní: 11 13 (5) Státního zaměstnance nelze bez jeho souhlasu přeloţit v době, po kterou je zaměstnanec uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu sluţby zaměstnance.. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec V 72 se vkládá nový odstavec 2, který zní: (2) Sluţební poměr nelze skončit podle odstavce 1 písm. b) aţ d) v době, po kterou je zaměstnanec uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu sluţby zaměstnance.. Dosavadní odstavce 2 aţ 4 se označují jako odstavce 3 aţ V 89 se vkládá nový odstavec 6, který zní: (6) Kárné opatření nelze uloţit v době, po kterou je zaměstnanec uznán chráněným oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, pokud k tomu nedá předchozí souhlas krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa výkonu sluţby zaměstnance.. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a V 98 se za slovo zacházení vkládají slova,ochranu oznamovatelů trestných činů. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST 16 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení, s výjimkou 3, který nabývá účinnosti prvním dnem desátého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. 12 14 Důvodová zpráva 1. Obecná část 1) Zhodnocení platného právního stavu V současné době upravuje otázku tzv. whistleblowingu pouze nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu. Jde o prováděcí předpis k zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě. Toto nařízení ustanovuje prošetřovatele, který přijímá oznámení a prošetřuje v nich obsažená doporučení. Prošetřovatel utají totožnost oznamovatele, který o to v oznámení požádá, a postupuje při prošetřování tak, aby nedošlo k prozrazení totožnosti takového oznamovatele. Pokud prošetřovatel zjistí, že oznámeným protiprávním jednáním mohlo dojít ke spáchání trestného činu, neprodleně postoupí oznámení orgánu činnému v trestním řízení. Pokud dojde k závěru, že oznámeným protiprávním jednáním mohlo dojít ke spáchání správního deliktu, neprodleně postoupí oznámení správnímu orgánu příslušnému k jeho projednání. Toto vládní nařízení provádí 205 zákona o státní službě a vztahuje se tedy jen na zaměstnance ve státní službě. Nicméně předseda Legislativní rady vlády ve svém stanovisku (č.j. 651/2015) při schvalování upozornil, že předložený návrh nařízení vlády vyvolává pochybnosti o jeho souladu se zákonem, resp. s čl. 78 Ústavy České republiky. V zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě, k jehož provedení je nařízení vlády předkládáno, totiž není obsažena vůbec žádná hmotněprávní úprava, kterou by bylo možné navrhovaným nařízením vlády provést. Nařízení vlády proto nemůže dostát požadavkům pro podzákonnou normotvorbu vlády a samotné zmocňovací ustanovení uvedené v 205 písm. d) zákona o státní službě k vydání navrhovaného nařízení vlády nepostačuje. Kromě výše naznačených problémů toto nařízení také nedává žádné záruky, že oznamovatel nebude propuštěn ze zaměstnání. Pouze obecně deklaruje, že takový státní zaměstnanec nesmí být postižen, znevýhodněn nebo vystaven nátlaku, což je nedostačující. 2) Vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy v jejím celku Vláda ve svém programovém prohlášení stanovila jako jednu ze svých priorit nesmlouvavý boj proti všem formám korupce a závažné hospodářské kriminality. S tímto druhem latentní kriminality se nejčastěji setkávají již zaměstnanci na svém pracovišti. Jedním z důvodů, proč těmito zaměstnanci není oznamována, je obava z postihu ze strany zaměstnavatele. 1 15 Dosud však nebyl předložen žádný návrh zákona, který by upravoval úpravu týkající se oznamovatelů z hlediska jejich ochrany v souvislosti s učiněnými oznámeními. Tento jev, v zahraničí označovaný jako whistleblowing, však výrazným způsobem napomáhá odhalování trestných činů páchaných jak ve veřejné správě, tak i v oblasti soukromého sektoru. Dosavadní pokusy vlád v minulosti upravit tuto oblast skončily neúspěchem: V roce 2012 projednala tehdejší vláda materiál Analýzu whistleblowingu a ochrany oznamovatelů, který schválila usnesením vlády č. 409 dne 13. června 2012, a ve kterém uložila předložit návrh věcného záměru legislativního řešení whistleblowingu a ochrany oznamovatelů. Jednalo se tehdy o první pokus na úrovni vlády tuto problematiku systematicky analyzovat. V roce 2012 pak následně vláda schválila usnesením č. 851/2012 dne 21. listopadu Návrh věcného záměru legislativního řešení whistleblowingu a ochrany oznamovatelů. Tento věcný záměr navrhoval včlenit whistleblowing do antidiskriminačního zákona (což se ukázalo jako systémově nelogické upozornila tehdy na to i Legislativní rada vlády). V roce 2013 byla předložena vládou novela antidiskriminačního zákona, která již nebyla schválena. Účelem předkládaného návrhu zákona je tedy nejen ochrana potenciálních oznamovatelů trestných činů na pracovišti, ale hlavně prevence takto páchané trestné činnosti obecně. 3) Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy Navrhovaná právní úprava vychází z těchto hlavních principů: Chráněnými oznamovateli budou nejen zaměstnanci ve státní službě, ale i zaměstnanci v pracovním poměru (včetně zaměstnanců úředníků v pracovním poměru územních samosprávných celků), vojáci z povolání a příslušníci bezpečnostních sborů. Důvodem této úpravy je chránit všechny druhy zaměstnanců v nejširším smyslu, tedy i vojáky z povolání a příslušníky všech bezpečnostních sborů (Policie ČR, zpravodajských služeb atd.). Zákon se bude vztahovat pouze na oznámení taxativně uvedených trestných činů tedy činů společensky nejvíce nebezpečných. Zahrnout do zákona i další protiprávní jednání (přestupky) by bylo v podmínkách našeho právního řádu nereálné a pravděpodobně neúměrně nákladné. Zákon bude proto obsahovat především nejzávažnější případy finanční kriminality. Zejména se bude jednat v praxi nejčastěji o trestné činy korupčního charakteru, trestné činy v oblasti veřejných zakázek, trestné činy daňové a trestné činy legalizace výnosů z trestné 2 16 činnosti (praní špinavých peněz). Dále zde budou i některé vybrané trestné činy, které jsou v zaměstnání často frekventované. Podstatou ochrany zaměstnance je zajistit, aby oznamovatel trestného činu na pracovišti nemohl být postižen, znevýhodněn či vystaven nátlaku. Jde zejména o ukončení pracovního či služebního poměru ze strany zaměstnavatele, ale i o přeložení, zneužití překážek na straně zaměstnavatele apod. Procesně bude postup takový, že oznamovatel bude po podání trestního oznámení oprávněn požádat příslušného státního zástupce o přiznání statusu chráněného oznamovatele. Jestliže oznamovatel splní všechny podmínky stanovené tímto zákonem; zejména, jestliže oznamovatel podal trestní oznámení v dobré víře a zároveň není pachatelem, spolupachatelem nebo účastníkem oznámeného trestného činu, příslušný státní zástupce rozhodne o tom, že oznamovateli trestného činu přizná status tzv. chráněného oznamovatele. Na toho se pak bude vztahovat pracovněprávní či služebněprávní ochrana. Podmínkou ukončení pracovního či služebního poměru ze strany zaměstnavatele se stane předchozí souhlas příslušného Úřadu práce. Toto rozšíření působnosti státního zástupce a Úřadu práce je nejen ochranou zaměstnance, ale také ochranou před zneužíváním nového institutu. Kromě právní ochrany před propuštěním bude podpora orgánu veřejné moci mít také morální a psychologický význam pro oznamovatele. V souvislosti s možnými úvahami o zneužití výše uvedené ochrany je nutno poukázat na ust. 345 platného trestního zákoníku o křivém obvinění, což lze označit za další právní pojistku před zneužitím trestního oznámení. Dále se z důvodu ochrany zaměstnance navrhuje, že Ministerstvo financí poskytne chráněnému oznamovateli na základě jeho žádosti ve správním řízení náhradu za ztrátu příjmu. Tato náhrada se poskytne v případě ztráty zaměstnání chráněného oznamovatele tehdy, jestliže zaměstnavatel učiní vůči zaměstnanci úkony bez zákonem vyžadovaného předchozího souhlasu Úřadu práce. (Platí to i pro analogické úkony vůči zaměstnancům ve státní službě, příslušníkům ozbrojených bezpečnostních sborů a vojákům z povolání). Takovéto právní úkony budou od prvopočátku neplatné, stát navíc prostřednictvím Ministerstva financí chráněnému oznamovateli poskytne náhradu za ztrátu příjmu. Navrhuje se, aby náhrada za ztrátu příjmu byla limitována výší ušlého výdělku a současně maximální výší 50 násobku minimální mzdy. U protiprávního převedení na jinou práci (a analogických institutů ve služebních poměrech) se podobně poskytne podobně náhrada za ztrátu příjmu, tedy náhrada za snížený příjem, Zároveň se poskytne náhrada za nemajetkovou újmu ve výši až do Kč. Tato náhrada bude poskytnuta Ministerstvem financí bez ohledu na to, zda újmu způsobil zaměstnavatel či jiná osoba. 3 17 V případě přiznání a vyplacení náhrady za ztrátu příjmu nebo náhrady za nemajetkovou újmu bude toto ministerstvo oprávněno zpětně požadovat a případně soudně vymáhat na úhradu vyplacených náhrad; náhradu za ztrátu příjmu jen na zaměstnavateli a náhradu za nemajetkovou újmu každém, kdo jí způsobil. Účelem těchto náhrad je dočasné překlenutí situace, kdy se zaměstnanec v důsledku svého oznámení a v důsledku porušení zákona ze strany zaměstnavatele ocitne náhle bez prostředků nebo jeho příjem bude snížen. Dále se navrhuje, aby Nejvyšší státní zastupitelství zabezpečovalo informační systém, jehož prostřednictvím může oznamovatel za současného utajení své totožnosti podávat trestní oznámení nebo jiný podnět, na jehož základě je možno učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, a za utajení své totožnosti komunikovat s policejním orgánem nebo státním zástupcem ve věci tohoto trestního oznámení nebo podnětu. Touto cestou bude možno oznámit jakýkoliv trestný čin na pracovišti. Oznamovateli bude umožněno přiznat status chráněného oznamovatele, jestliže splní podmínky podle tohoto zákona. Cílem tohoto návrhu je vytvořit také informační systém, který by (po vzoru právní úpravy v Rakousku) umožnil anonymní trestní oznámení, čímž by se zvýšila ochrana oznamovatelů (whisteblowerů), a tedy i jejich ochota činit příslušná podání. Oznamovatel trestného činu bude mít tedy dvě možnosti: 1) využít anonymizační informační systém a při splnění podmínek podle tohoto zákona případně vystoupit z anonymity, anebo 2) podat standardní trestní oznámení a současně využít institutu chráněného oznamovatele. Předložený návrh zákona vychází také z platného slovenského zákona č. 307/2014 Z. z., o niektorých opatreniach súvisiacich s oznamovaním protispoločenskej činnosti a o zmene a doplnení niektorých zákonov, který kromě jiného umožňuje oznamovateli na základě jeho žádosti poskytnout odměnu až do výše padesátinásobku minimální mzdy. U nás se však nejedná o odměnu vázanou na výsledek trestního řízení, ale pouze o kompenzaci majetkové a nemajetkové újmy. 4 18 4) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a ústavním pořádkem České republiky. Evropská unie svým členským státům neukládá povinnost zavést v národních právních řádech ochranu oznamovatelů v obecné rovině žádným právním předpisem. Zavedení ochrany oznamovatelů je plně v souladu s mezinárodními závazky, kterými je Česká republika vázána, neboť naplňuje vybraná ustanovení několika mezinárodních dokumentů. Konkrétně je možno uvést: čl. 33 Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci (vyhlášené sdělením MZV č. 105/2013 Sb.m.s.), podle které Každá smluvní strana zváží, zda do vnitrostátního právního systému zahrne odpovídající opatření na ochranu proti neoprávněnému zacházení s jakoukoli osobu, která v dobré víře a z dostatečných důvodů sdělí příslušným orgánům jakékoli skutečnosti týkající se trestných činů stanovených v souladu s touto Úmluvou. (čl. 33). čl. 9 Občanskoprávní úmluvy Rady Evropy o korupci (vyhlášené sdělením MZV č. 3/2004 Sb.m.s.), podle které Každá smluvní strana zajistí ve svém vnitrostátním právu přiměřenou ochranu proti neoprávněným sankcím vůči zaměstnancům, kteří měli dostatečné důvody k podezření z korupce a oznámili své podezření v dobré víře odpovědným osobám nebo úřadům. (čl. 9). čl. 22 Trestněprávní úmluvy Rady Evropy o korupci (vyhlášené sdělením MZV č. 43/2009 Sb.m.s.), podle které každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nutná k zajištění účinné a přiměřené ochrany pro ty, kteří oznamují trestné činy uvedené v článcích 2 až 14, nebo ty, kteří jinak spolupracují s orgány činnými v trestním řízení (čl. 22 písmeno a). Navrhovaná úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky. 5) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah Z dosavadních (zejména vládních) analýz vyplývají následující náklady a přínosy: a) Předpokládané náklady Odměny ze státního rozpočtu na oznamovatele: při reálném počtu asi 10 oznámení za rok při teoretické odměně v maximální výši se očekává výdaj necelých 5 mil. Kč ročně; 5 19 administrativní činnost spojená s přijímáním oznámení (za současného uvážení řádově desítek případů ročně, reálně ještě méně) náklady na evidenci jednoho případu Kč ročně, tz. při reálném počtu 10 oznamovatelů za rok se očekává výdaj Kč ročně; náklady na vytvoření anonymizačního informačního systému cca 200 až 300 tis. Kč. náklady spojené s ochranou oznamovatelů náklady s tím spojené budou kompenzovány snížením výnosů ze snížení korupce a jiné finanční kriminality; náklady spojené se šikanózními návrhy budou minimální nicméně lze předpokládat, že v prvních několika letech účinnosti právní úpravy dojde k výskytu těchto případů; očekává se však, že tyto náklady budou rovněž kompenzovány úsporou plynoucí ze snížení korupčního a dalšího protiprávního jednání. b) Předpokládané přínosy Přínos pro podnikatele (konkurenceschopnost) je též zřejmý. Zajištěním ochrany oznamovatelů se předpokládá vyšší míra objasněnosti (nejen) korupčních případů a případů manipulace s veřejnými zakázkami, ale také případně snížení této kriminality. Tím by mělo dojít ke zvýšení důvěryhodnosti České republiky na mezinárodním poli, což by mělo mít odraz ve větším zájmu zahraničních investorů o Českou republiku. Snížení této trestné činnosti je významné i vnitrostátně pro pocit jistoty, bezpečí, zachování a podpory řádného podnikání; přínos pro spotřebitele je značný. Např. snížením korupce a manipulace veřejných zakázek by mohlo dojít ke zlevnění služeb a výrobků, do jejichž ceny se promítá hodnota úplatků a zvýšení cen veřejných zakázek; konečně, nad rámec přínosů plynoucích z omezení korupčního jednání, je třeba ještě zmínit, že zavedení právní úpravy whistleblowingu bude mít účinek na prezentaci ČR v zahraničí neboť jde o obecně uznávané protikorupční opatření, jehož zavedení u nás bude pozitivně vnímáno na mezinárodní úrovni. c) Vyhodnocení nákladů Dopad na státní rozpočet či na rozpočty územních samosprávných celků (resp. na ostatní veřejné rozpočty) bude zanedbatelný. Pouze v případě, že nastane soudní spor a zaměstnavatel (tedy často orgán veřejné moci) spor prohraje, bude muset nahradit škodu či mu bude uložena zvýšená náhrada škody. Administrativní náklady spojené s průběhem řízení jsou kompenzovány snížením výnosů ze snížení korupce a jiné finanční kriminality a narovnání podmínek přístupu k moci veřejné a výše uvedenými úsporami. 6 20 Celkově lze očekávat, že při redukci latentní finanční kriminality a při započítání prevence kriminality bude zákon pro státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí přínosem. 7 21 Zvláštní část K 1 Účelem tohoto ustanovení je stanovit předmět úpravy zákona. Účelem zákona je poskytnout ochranu nejen oznamovatelům v pracovním poměru a státním zaměstnancům ve státní službě, ale i příslušníkům bezpečnostních sborů a vojákům z povolání. Účelem tohoto ustanovení je vymezit vztah ke zvláštním právním předpisům, které upravují povinnost mlčenlivosti. Jde zejména o zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. U smluvní povinnosti mlčenlivosti se za porušení této povinnosti nepovažuje jednání oznamovatele podle tohoto zákona. K 2 Účelem tohoto ustanovení je definovat základní pojmy pro účely tohoto zákona. K 3 Účelem tohoto ustanovení je další možnost ochrany oznamovatele trestného činu, který bude oprávněn využít buď možnosti institutu chráněného oznamovatele anebo institutu anonymního oznámení. Pokud oznamovatel využije institutu anonymního oznámení, bude také, po splnění zákonných podmínek, oprávněn využít institutu ochrany podle 5 tohoto zákona. Navrhovaným ustanovením se doplňuje nový komunikační kanál (de facto anonymní e- mailová schránka či služba založená na podobné bázi) mezi státním zástupcem/policejním orgánem a oznamovatelem, kde bude ze zákona zajištěno utajení totožnosti oznamovatele. Služba by měla umožnit následnou komunikaci s oznamovatelem, což může vést i k tomu, že oznamovatel z vlastní vůle vystoupí z anonymity a napomůže řádnému prošetření případu jako svědek. Státní zástupce/policejní orgán bude při vyřizování podnětu postupovat stejně jako při jakémkoliv jiném podání. Tento systém (služba) je tedy zaměřen na potenciální zvýšení ochoty oznamovatelů trestných činů činit příslušná podání. Využívat tento systém bude oprávněn pouze oznamovatel ve smyslu tohoto zákona, tedy osoba v pracovním nebo služebním poměru. 8 22 Oznamovatel v zaměstnání však bude oprávněn prostřednictvím tohoto systému podat trestní oznámení na jakýkoliv trestný čin (tedy nejen na trestný čin, za který se poskytuje ochrana). Důvodem je snaha zvýšit ochranu těchto oznamovatelů u všech trestných činů. Pokud státní zastupitelství dojde k závěru, že oznamovatel splňuje podmínky ochrany, zejména, že se jedná o trestný čin, za který se poskytuje ochrana, tak na to oznamovatele upozorní: ten pak může vystoupit z anonymity a může požádat jako každý jiný občan o status chráněného oznamovatele. Standardně se potom vydá předběžné opatření a následně pak rozhodnutí o statusu chráněného oznamovatele. Účelem této úpravy je přispět k tomu, aby také anonymní oznamovatel vystoupil z anonymity a svědčil v trestním řízení. To přispěje k jeho ochraně tam, kde je na tom největší společenský zájem, tedy zejména u trestných činů v oblasti korupce a jiné finanční kriminality. K 4 Zákon definuje, na které oznámené trestné činy se zákon vztahuje. Byly vybrány zejména trestné činy v oblasti finanční kriminality a korupčního charakteru, dále trestné činy v oblasti veřejných zakázek, legalizace výnosů z trestné činnosti apod. Kromě těchto trestných činů jsou v zákoně zahrnuty i některé další, které se mohou na některých pracovištích vyskytnout a které mají vysokou společenskou nebezpečnost: např. u často diskutovaného ohrožování zdraví závadnými potravinami panuje u zaměstnanců značná neochota tyto trestné činy oznamovat. Podobně i u pohlavního zneužívání, znásilnění a sexuálního nátlaku je společensky dán zvýšený zájem na oznamování těchto trestných činů, vyskytujících se na některých pracovištích. K 5 Účelem toho ustanovení je upravit institut chráněného oznamovatele zejména po stránce jeho ochrany oznamovatel je oprávněn požádat příslušného státního zástupce o status chráněného oznamovatele. O tento status může požádat až po podání trestního oznámení. Účelem vydání předběžného opatření je zamezit časové prodlevě mezi vlastním rozhodnutím a podáním žádosti oznamovatele, ve které by mohly být vůči oznamovateli činěny šikanózní právní úkony ze strany zaměstnavatele. Toto rozhodnutí poskytuje chráněnému oznamovateli stejnou ochranu jako rozhodnutí ve věci samé. Bude se vztahovat i na původně anonymního oznamovatele podle 3 odst. 1. Státní zástupce, coby osoba rozhodující o žádosti, je navržena proto, že má nejširší možnosti užití prostředků k prověření žádosti oznamovatele. Státní zástupce bude vzhledem k oznamovateli postupovat podle správního řádu a přizná mu postavení chráněného 9 23 oznamovatele, pokud oznamovatel jednal v dobré víře. Účelem přiznání statusu chráněného oznamovatele ze strany státního zástupce je zabránění možnému zneužití tohoto institutu. Za další (již existující) právní pojistku proti možnému zneužití tohoto institutu lze označit ust. 345 trestního zákoníku o křivém obvinění. Za další pojistku proti zneužití tohoto institutu se navrhuje explicitní ustanovení o zrušení statusu chráněného oznamovatele rozhodnutím státního zástupce, pokud vyjde najevo, že oznamovatel nejednal v dobré víře nebo nesplňuje další podmínky tohoto zákona; toto rozhodnutí musí být chráněnému oznamovateli doručeno bez zbytečného odkladu. Podle návrhu zákona se rozhodnutí o přiznání statusu chráněného oznamovatele doručuje pouze oznamovateli. Důvodem je zabránění dekonspirace utajeného vyšetřování v případě nasazení např. odposlechové techniky. Postavení chráněného oznamovatele může být ukončeno i na základě oznámení chráněného oznamovatele o vzdání se této ochrany, skončením pracovního či služebního poměru ze strany zaměstnance, kdy tato ochrana již pozbývá smysl nebo uplynutím lhůty 12 měsíců po pravomocném skončení trestního řízení. V takovýchto případech zaniká i pracovněprávní či služebněprávní ochrana zaměstnance podle zvláštních zákonů. K 6 Účelem tohoto ustanovení je zajistit, že vůči oznamovateli nebudou konány šikanózní právní úkony ze strany zaměstnavatele jako např. výpověď, přeložení apod. Ke všem těmto úkonům bude nutný předchozí souhlas krajské pobočky Úřadu práce učiněný ve správním řízení. K těmto právním úkonům dá Úřad práce souhlas jen tehdy, jestliže k nim nedošlo v důsledku trestního oznámení oznamovatele. Zákoník práce a zákony o služebních poměrech tyto úkony dále specifikují. K 7 Účelem poskytnutí náhrady za ztrátu příjmu a náhrady za nemajetkovou újmu je kompenzovat finanční ztrátu zaměstnanci, který se v důsledku svého (v dobré víře podaného) trestního oznámení, dostane do tíživé životní situace ztrátou zaměstnání, prakticky jen v důsledku porušení zákona ze strany zaměstnavatele. Stanovení finančního limitu u náhrady za ztrátu příjmu má za cíl zabránit nadměrnému využívání této kompenzace. Ze stejného důvodu je omezena i výše náhrady nemajetkové újmy. Podobně jako u ztráty zaměstnání se ze stejných důvodů navrhuje náhrada za ztrátu příjmu tedy za případný snížený příjem, pokud je zaměstnanec převeden na jinou práci (podobná ochrana je navržena i u služebních poměrů). 10 24 I u těchto náhrad bude platit standardní ustanovení 4 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle kterého přijatá náhrada nemajetkové újmy je osvobozena od daně z příjmu. Naproti tomu se osvobození nevztahuje na náhradu za ztrátu příjmu bylo by nespravedlivé, aby vlastní náhrada u zaměstnance byla vyšší, než vlastní příjem (který je řádně zdaňován). K 8 Jestliže bude chráněný oznamovatel utajeným svědkem podle trestního řádu, náhrada mu nebude poskytnuta, a to zejména z těchto důvodů: Samotné utajení svědka by mělo být zcela dostatečnou ochranou a šikanózní pracovně právní úkony vůči chráněnému oznamovateli by tudíž neměly nastat. Přiznání náhrady utajenému svědkovi podle správního řádu by bylo problematické a ohrozilo by to účel tohoto utajení. Proces rozhodování bude probíhat ve správním řízení podle správního řádu, který mimo jiné garantuje i možnost užití standardních opravných prostředků. K 9 V případě přiznání a vyplacení náhrady za ztrátu příjmu bude Ministerstvo financí oprávněno požadovat a případně soudně vymáhat na zaměstnavateli chráněného oznamovatele úhradu vyplacených náhrad, pokud jednání zaměstnavatele bude podle 6 odst. 2 nebo 6 neplatné. Podobně to platí i u přiznání a vyplacení náhrady za nemajetkovou újmu, kterou bude Ministerstvo financí oprávněno požadovat a případně soudně vymáhat na tom, kdo jí způsobil. To může být i osoba odlišná od zaměstnavatele. Kromě finančních důvodů je spravedlivé, aby případnou újmu nahradil ten, kdo jí způsobil. K 10 Za účelem srozumitelnějšího výkladu zákona je vysvětlen pojem zaměstnavatele zjevným způsobem tak, že se zákon vztahuje i na zaměstnance ve státní službě, bezpečnostní sbory a na vojáky z povolání. 11 25 K 11 Za účelem ochrany oznamovatelů vojáků z povolání, je třeba novelizovat zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Jde o změny odpovídající analogicky navrženým změnám v zákoníku práce: K právnímu úkonu vůči chráněnému oznamovateli vojáku z povolání bude zapotřebí souhlasu Úřadu práce (krajské pobočky Úřadu práce příslušné podle místa výkonu služby vojáka). 1. Do 2 se navrhuje vložit generální klauzuli, podle které voják nesmí být postihován, znevýhodňován nebo vystaven nátlaku proto, že je oznamovatelem trestného činu. 2. V 9 odst. 2 je ochrana před zneužitím institutu dočasného zproštění výkonu služby ze strany zaměstnavatele. 3. V 13 se navrhuje ochrana před šikanózním pověřením výkonem služby v jiném služebním zařazení. 4. V 15 je analogicky upraveno odvelení vojáka (chráněného oznamovatele). 5. Podobně v 16 je za stejným účelem změna ustanovení o přeložení. 6. Podobně jako v zákoníku práce je i zde navržen v 20 zákaz propuštění vojáka z povolání, který je chráněným oznamovatelem. Zákaz propuštění ze služebního poměru se však nebude vztahovat na důvody propuštění, které šikanování prakticky neumožňují; jde tedy o případy propuštění z důvodů uvedených v 19 odst. 1 písm. a) až c), f), g), i) až l), tedy kdy voják: dosáhl důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu, splnil podmínky nároku na starobní důchod podle zvláštního právního předpisu, přičemž dosáhl důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu, přestal být ze zdravotních důvodů způsobilý vykonávat službu v dosavadním služebním zařazení, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím, nebo podle zvláštního právního předpisu není způsobilý pro další výkon služby v dosavadním služebním zařazení a není pro něho jiné služební zařazení, byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, byl pravomocně odsouzen pro trestný čin a jeho setrvání ve služebním poměru by ohrozilo vážnost ozbrojených sil, 12 26 se v rozporu se zákonem stal členem politické strany, politického hnutí nebo odborové organizace, vykonává výdělečnou činnost bez souhlasu služebního orgánu nebo činnost odpovědného zástupce podle zvláštních právních předpisů, je členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech nestavebních bytových družstev zřízených ke správě bytového fondu, a právnických osob a organizačních složek státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo nebo jiný správní úřad, podal žádost o propuštění ze služebního poměru, pominuly důvody přerušení služebního poměru podle 11 (tedy přerušení služebního poměru po dobu výkonu funkcí nebo výkonu trestu odnětí svobody) a voják ve služebním poměru nepokračuje (podle 12 odst. 2). K 12 Účelem těchto změn je chránit příslušníka (chráněného oznamovatele) ve služebním poměru podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů před šikanováním, takto: 1. V 25 jde o případ zákazu převedení příslušníka, který je chráněným oznamovatelem, na jiné služební místo ve stejné služební hodnosti bez souhlasu tohoto příslušníka nebo bez předchozího souhlasu Úřadu práce (krajské pobočky Úřadu práce příslušné podle místa výkonu služby příslušníka). Uvedené bude obsahovat nejvíce případů, které umožňují jeho šikanování. 2. V 26 se zakazuje bez předchozího souhlasu příslušného Úřadu práce převést příslušníka na jiné služební místo v jiné služební hodnosti na základě negativního služebního hodnocení. 3. V 40 se zakazuje bez předchozího souhlasu Úřadu práce zprostit výkonu služby příslušníka na dobu, po kterou je důvodně podezřelý ze spáchání přestupku, kázeňského deliktu nebo jiného jednání, které má znaky přestupku nebo jiného správního deliktu. 4. V 42 se zakazuje propustit příslušníka bez předchozího souhlasu Úřadu práce v případech, kdy by mohl být nejvíce šikanován svým zaměstnavatelem, konkrétně v případech: porušení služebního slibu podle 42 odst. 1 písm. d), 13 27 uložení kázeňského trestu odnětí služební hodnosti podle 42 odst. 2 písm. e), pozbytí způsobilosti k výkonu služby podle posudku psychologa podle 42 odst. 1 písm. j), uplynutí doby podle 32 odst. 2 (tedy doby, po kterou může být příslušník v záloze pro přechodně nezařazené) a důvod pro zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené nepominul podle 42 odst. 1 písm. l), zániku platnosti osvědčení příslušníka zpravodajské služby pro seznamování se s utajovanými informacemi (je-li osobou určenou ke styku s utajovanými informacemi, a nelze jej ustanovit na jiné služební místo, a to ani po 1 roce zařazení v záloze pro přechodně nezařazené). 5. V 77 se vkládá generální klauzule, podle které bezpečnostní sbor nesmí postihovat, znevýhodňovat nebo vystavovat nátlaku příslušníka jen proto, že je oznamovatelem trestného činu. 6. V 186 je ochrana před zneužitím institutu řízení o kázeňském přestupku ze strany zaměstnavatele. 7. V 209 se jedná o legislativně technické změny ve vazbě na V 209 se jedná o legislativně technické změny ve vazbě na změnu 186. Účelem výše uvedených ustanovení je zabránit neoprávněnému postihu oznamovatele trestného činu, který je členem bezpečnostního sboru. K 13 Novela zákoníku práce má za účel chránit oznamovatele trestných činů před šikanováním na pracovišti: 1. Do 16 zákoníku práce se vkládá generální klauzule, podle které zaměstnavatel nesmí postihovat, znevýhodňovat nebo vystavovat nátlaku zaměstnance proto, že je oznamovatelem trestného činu. Toto ustanovení se navrhuje včlenit do části první, hlavy čtvrté, které jinak upravuje otázku rovného zacházení a zákazu diskriminace. Nepůjde však o druh zákazu diskriminace podle antidiskriminačního zákona, ale o zvláštní právní úpravu. Účelem je tedy zabránit všem způsobům možného šikanování zaměstnance v souvislosti s jím podaným oznámením o trestné činnosti zaměstnavatele. 14

http://kraken.slv.cz/Pst14/2007

Pst14/2007 è. j. Pst 14/2007-11 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Vojtìcha ©imíèka a soudcù JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Dagmar Nygrínové, JUDr. Jana Passera, JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Jaroslava Vla¹ína a Mgr. Daniely Zemanové v právní vìci navrhovatele: vláda, se sídlem Praha 1, Nábø. E. Bene¹e 4, zastoupeného JUDr. V. H., vrchním øeditelem Sekce legislativy a v¹eobecné správy Ministerstva vnitra, Námìstí Hrdinù 3, Praha 4, proti odpùrci: politická strana Strana Pøírodního Zákona se sídlem Praha 10, U Hostivaøského nádra¾í 12, v øízení o návrhu na rozpu¹tìní politické strany, Dne 23. 3. 2007 podala u Nejvy¹¹ího správního soudu Vláda ÈR (dále jen navrhovatel ) návrh na rozpu¹tìní politické strany Strana Pøírodního Zákona (dále jen odpùrce ) podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona è. 424/1991 Sb., o sdru¾ování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen zákon o politických stranách ). Tento návrh odùvodnil navrhovatel tím, ¾e Nejvy¹¹í správní soud rozsudkem ze dne 5. 1. 2006, è. j. Pst 4/2005-31, který nabyl právní moci dne 16. 2. 2006, pozastavil èinnost odpùrce, a to pro opakované nesplnìní jeho zákonné povinnosti pøedlo¾it Poslanecké snìmovnì výroèní finanèní zprávu za roky 2001, 2002 a 2003. Po pozastavení èinnosti odpùrce neuèinil ¾ádné kroky k odstranìní závadného stavu a Poslanecké snìmovnì nepøedlo¾il ani výroèní finanèní zprávy za roky 2004 a 2005 (viz usnesení Poslanecké snìmovny è. 1699 z 44. schùze konané 12. 5. 2005 a z usnesení è. 2447 z 55. schùze konané dne 26. 4. 2006). Z ustanovení § 18 odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí pøedlo¾it ka¾doroènì do 1. dubna Poslanecké snìmovnì k informaci výroèní finanèní zprávu v èlenìní konkretizovaném pod body a) a¾ e) tohoto ustanovení. Podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona mù¾e být èinnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestli¾e je v rozporu s § 1 a¾ 5, § 6 odst. 5 a § 17 a¾ 19 nebo se stanovami. Podle odst. 2 tohoto ustanovení mohou pøi pozastavení èinnosti strana a hnutí èinit pouze úkony zamìøené na odstranìní stavu, který byl dùvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich èinnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skuteènosti, pro které byla èinnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 tohoto zákona ¾alobu ve správním soudnictví na rozpu¹tìní strany. Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá pøíslu¹nost Nejvy¹¹ího správního soudu rozhodovat o rozpu¹tìní strany a hnutí, pozastavení èinnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich èinnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neuèiní do 30 dnù od doruèení podnìtu, mù¾e návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpu¹tìní politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich èinnosti rozhoduje Nejvy¹¹í správní soud v øízení podle èásti tøetí, hlavy druhé, dílu pátého zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního (dále jen s. ø. s. ). Podle ustanovení § 96 s. ø. s. rozhoduje o návrhu na rozpu¹tìní èinnosti politické strany nebo politického hnutí soud podle skutkového stavu, který tu je v dobì rozhodnutí soudu. Koneènì z ustanovení § 15 odst. 2 zákona o politických stranách vyplývá, ¾e pozastavit èinnost strany a hnutí nebo je rozpustit nelze v dobì ode dne vyhlá¹ení celostátních voleb do Poslanecké snìmovny, Senátu, zastupitelstev mìst a obcí a zastupitelstev vy¹¹ích územních samosprávných celkù do desátého dne po posledním dni tìchto voleb. To neplatí, jestli¾e je èinnost strany a hnutí v rozporu s § 4. Nejvy¹¹í správní soud ji¾ døíve (viz napø. usnesení ze dne 11. 3. 2004, sp. zn. Pst 12/2003) vyslovil právní názor, podle nìho¾ k pozastavení èinnosti-a tím spí¹e k rozpu¹tìní (arg. a minori ad maius)-politických stran nesmí docházet v zákonem vymezené ochranné dobì (§ 15 odst. 2 zákona o politických stranách), která se vá¾e na konání celostátních voleb do nìkterého ze zastupitelských sborù. Pøi rozhodování o návrhu na pozastavení èinnosti politické strany je nutno vycházet z ústavních limitù, pøedstavovaných zejména èl. 5 Ústavy ÈR a èl. 20 a èl. 22 Listiny základních práv a svobod. Z citovaných èlánkù vyplývá, ¾e politický systém ÈR je zalo¾en na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutì¾i politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostøedek k prosazování svých zájmù (èl. 5 Ústavy ÈR), pøièem¾ obèané mají právo zakládat politické strany a sdru¾ovat se v nich a výkon tìchto práv lze omezit jen v pøípadech stanovených zákonem, jestli¾e to je v demokratické spoleènosti nezbytné pro bezpeènost státu, ochranu veøejné bezpeènosti a veøejného poøádku, pøedcházení trestným èinùm nebo pro ochranu práv a svobod druhých (èl. 20 odst. 2, 3 Listiny). Zákonná úprava v¹ech politických práv a svobod a její výklad a pou¾ívání musí umo¾òovat a ochraòovat svobodnou soutì¾ politických sil v demokratické spoleènosti (èl. 22 Listiny). Na základì shora uvedeného je zøejmé, ¾e k pozastavení èinnosti a k rozpu¹tìní politických stran nesmí docházet v zákonem vymezené ochranné dobì (§ 15 odst. 2 zákona o politických stranách), která se vá¾e na konání celostátních voleb do nìkterého ze zastupitelských sborù. Dùvodem existence této ochranné doby je zamezit potencionálnímu zásahu do svobodné soutì¾e politických stran, a to právì v okam¾iku, kdy se strany nejvíce aktivizují a kdy plní svoji základní funkci. Smysl politických stran toti¾ spoèívá pøedev¹ím v tom, ¾e pøedstavují svorník mezi státem a spoleèností a právì v rámci volebního procesu rozhodujícím zpùsobem napomáhají formulaci, profilaci a prosazování spoleèenských zájmù ve veøejné sféøe. Z tohoto dùvodu jsou také oproti ostatním soukromoprávním korporacím privilegovány, nebo» v systému zastupitelské demokracie má stát na jejich fungování existenèní zájem. Lze tedy uzavøít, ¾e okam¾ikem vyhlá¹ení voleb, kdy zaèíná vlastní a právem vymezený volební proces, a¾ do jejich skonèení, má pøednost princip svobodné soutì¾e a politické plurality pøed zájmem státu na legitimní reglementaci èinnosti politických stran. Toto období se proto musí vyznaèovat zdr¾enlivostí zásahù státu vùèi politickým stranám ve zmínìném smyslu. Nejvy¹¹í správní soud proto uzavírá, ¾e ustanovení § 15 odst. 2 zákona o politických stranách stanoví imperativ zdr¾enlivosti státu vùèi politickým stranám v období celostátních voleb s tím, ¾e výjimkou z tohoto pravidla je rozpor èinnosti politické strany s § 4 tohoto zákona. Tuto výjimku je v¹ak nutno interpretovat restriktivním zpùsobem, a to-v kontextu vý¹e uvedených ústavních maxim-tak, ¾e èinnost stran a hnutí je mo¾no i ve zmínìném období pozastavit nebo tyto strany rozpustit toliko tehdy, pokud se jedná o opakované (trvalé) chování politické strany, svojí podstatou a výraznou intenzitou zasahující a ohro¾ující podstatné nále¾itosti demokratického právního státu èi svobodnou soutì¾ politických sil (napø. projevenou snahou o usurpaci politické moci). Takové chování v¹ak nelze spatøovat v nenapravení vadného stavu, který byl dùvodem rozhodnutí soudu o pozastavení èinnosti strany, a to nepøedlo¾ení výroèní finanèní zprávy Poslanecké snìmovnì podle ust. § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, a v opakovaném poru¹ení této povinnosti. Proto¾e v daném pøípadì byly, jak vyplývá ze shora uvedeného, vyhlá¹eny doplòovací volby ve dvou senátních obvodech, a jeliko¾ navrhovatel podal návrh na rozpu¹tìní odpùrce v dobì, o ní¾ zvlá¹tní zákon stanoví, ¾e v ní nelze èinnost politické strany nebo politického hnutí pozastavit nebo je rozpustit, jedná se o návrh nepøípustný a z tohoto dùvodu jej Nejvy¹¹í správní soud odmítl [§ 94 odst. 2, § 46 odst. 1 písm. d) s. ø. s.].

https://firmy.euro.cz/subjekt-impexv-o-s-v-likvidaci-00555657

IMPEXv.o.s.,v likvidaci IČO: 00555657, Česká Lípa, výpis z rejstříku (21.06.2018) | Euro.cz Firma IMPEXv.o.s.,v likvidaci IČO 00555657 IMPEXv.o.s.,v likvidaci má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, datové schránky. IMPEXv.o.s.,v likvidaci (00555657) je Veřejná obchodní společnost. Sídlí na adrese Hradecká 2654, 470 06 Česká Lípa Česká republika. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 17. 10. 1990 a je stále aktivní. IMPEXv.o.s.,v likvidaci nemá žádnou provozovnu a nemá žádnou živnost. Jako zdroj dat o IMPEXv.o.s.,v likvidaci nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o IMPEXv.o.s.,v likvidaci na Justice.cz Detailní informace o IMPEX veřejná obchodní společnost v likvidaci na rzp.cz Detailní informace o IMPEXv.o.s.,v likvidaci na portal.gov.cz Výpis dat pro IMPEXv.o.s.,v likvidaci na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje IMPEXv.o.s.,v likvidaci AXXIII 110 00555657 IMPEXv.o.s.,v likvidaci Městským úřadem Česká Lípa, živnostenským úřadem, bylo oznámeno, že dne 21.6.1993 bylo společnosti zrušeno živnostenské oprávnění na předmět podnikání „Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, kromě zboží živností vázaných a koncesovaných". 20.8.2013 - 20.8.2013 Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 9.5.2013. č.j.: 38 Cm 71/2013-4 byla zrušena společnost IMPEX v.o.s., se sídlem Česká Lípa, Hradecká 2654, identifikační číslo 005 55 657, nařízena její likvidace a jmenován likvidátor. 18.7.2013 Usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 1.2.2006, č.j. 10 Nc 4749/2006-6 byla nařízena exekuce proti povinnému Kostas Jordanidis dat. nar. 25.12.1962 . Usnesení nabylo právní moci dne 5.5.2009. 19.12.2012 Exekučním příkazem soudního exekutora JUDr. Soni Karasové, Exekutorský úřad Liberec, se sídlem Truhlářská 515, Liberec, ze dne 25.9.2012, č.j.36 Ex 55/2006-44 byl vydán příkaz k provedení exekuce postižením obchodního podílu povinného: Kostas Jordanidis dat. nar. 25.12.1962 ve společnosti IMPEX v.o.s., se sídlem Česká Lípa, Hradecká 2654, identifikační číslo 005 55 657. 1.10.2012 - 29.7.2015 Údaje o založení:Zápis byl proveden na podkladě uzavřené společenské smlouvyveřejné obchodní společnosti ze dne 17.10.1990. 17.10.1990 Zastupování: Veřejnou obchodní společnost zastupují oba společníci. 17.10.1990 Sídlo IMPEXv.o.s.,v likvidaci Hradecká 2654 , 470 06 Česká Lípa Česká republika Hradecká 2654, 470 06 Česká Lípa 21.10.2016 Hradecká 2654 , Česká Lípa Česká republika Česká Lípa, Hradecká 2654 17.10.1990 - 21.10.2016 Předmět podnikání IMPEXv.o.s.,v likvidaci - nákup a prodej průmyslového zboží včetně konfekce 17.10.1990 vedení firmy IMPEXv.o.s.,v likvidaci Likvidace IMPEXv.o.s.,v likvidaci Jana Jaroszová 18.7.2013 Legií 1864 , 407 47 Varnsdorf Česká republika Legií 1864, 407 47 Varnsdorf Sbírka Listin IMPEXv.o.s.,v likvidaci AXXIII 110/SL 5 usn. o nařízení výk.rozh. 36 Ex 55/2006-65 Krajský soud v Ústí nad Labem 22.7.2015 23.7.2015 30.7.2015 2 AXXIII 110/SL 4 usn. o nařízení výk.rozh. 38 Cm 71-2013-4 Krajský soud v Ústí nad Labem 9.5.2013 18.7.2013 19.7.2013 2 AXXIII 110/SL 3 usn. o nařízení výk.rozh. 10 Nc 4749/2006-6 Krajský soud v Ústí nad Labem 1.2.2006 19.12.2012 20.12.2012 2 AXXIII 110/SL 2 ostatní Vyrozumění 36 Ex 55/2006-47 Krajský soud v Ústí nad Labem 11.12.2012 19.12.2012 20.12.2012 1 AXXIII 110/SL 1 usn. o nařízení výk.rozh. Ex.příkaz 36 Ex 55/2006-44 Krajský soud v Ústí nad Labem 25.9.2012 2.10.2012 3.10.2012 2 Základní údaje IMPEX veřejná obchodní společnost v likvidaci IMPEX veřejná obchodní společnost v likvidaci Sídlo IMPEX veřejná obchodní společnost v likvidaci Hradecká 2654, Česká Lípa 470 06 Živnosti a provozovny IMPEX veřejná obchodní společnost v likvidaci Živnost č. 1 Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, kromě zboží živností vázaných a koncesovaných Základní údaje IMPEX v.o.s.,v likvidaci IMPEX v.o.s.,v likvidaci Sídlo IMPEX v.o.s.,v likvidaci im34r7k IMPEXv.o.s.,v likvidaci - 00555657 - Česká Lípa Barbora Heimráthová - 71942653 - Krupka, Třešňová209 Dana Kadavá - 60560860 - Zlín, Bratří Sousedíků1083

http://www.sobehrdy.cz/urad-2/uredni-deska/zapis-ze-zasedani-zastupitelstva-obce-sobehrdy-c-4-2015-ze-dne-2942015-360.html?kshow=1

Úřední deska - Zápis ze zasedání Zastupitelstva Obce Soběhrdy č. 4/2015 ze dne 29.4.2015 - Oficiální stránky obce Soběhrdy Úřední deska - Zápis ze zasedání Zastupitelstva Obce Soběhrdy č. 4/2015 ze dne 29.4.2015 Zápis ze zasedání Zastupitelstva Obce Soběhrdy č. 4/2015 ze dne... Dnes je středa, 25. 4. 2018, 21:58:56 Zápis ze zasedání Zastupitelstva Obce Soběhrdy č. 4/2015 ze dne 29.4.2015 Zápis č. 4/2015 ze zasedání zastupitelstva Obce Soběhrdy konaného dne 29. 4. 2015 v 18 °° hodin v kanceláři OÚ Soběhrdy Schválení změny č. 5 Územního plánu obce Schválení uzavření plánovací smlouvy pro výstavbu komunikace na pozemku 463/30 a 365/1, k.ú. Soběhrdy Informace z auditu hospodaření obce za rok 2014 Seznámení s návrhem pasportu komunikací Dohoda o vytvoření společných školských obvodů Zasedání zahájil starosta obce p. Bartík, přivítal zastupitele a seznámil je s programem jednání. Navrhl zařadit do programu dva body, a to: Seznámení s návrhem pasportu komunikací a Dohoda o vytvoření společných školských obvodů. Zapisovatelem byla určena sl. Tichá a jako ověřovatelé p. Špaček a p. Potůček. Se zápisem a usnesením z předchozího jednání seznámila přítomné sl. Tichá. Zápis byl přijat bez připomínek. P. Bartík doplnil aktuální informace k minulému zápisu – proběhla výměna vodovodního potrubí v oblasti pod Střemochem. Dodatek č. 2 k úvěrové smlouvě 218-019-13 u České spořitelny byl podepsán, stejně jako kupní smlouva týkající se koupě pozemků č. 1576, k.ú. Soběhrdy a 1574, k.ú. Soběhrdy. 4. Schválení změny č. 5 Územního plánu obce Pan starosta seznámil zastupitele se zprávou pořizovatele o vyhodnocení projednávání změny č.5 ÚP Obce Soběhrdy. Pořizovatel doporučuje zastupitelstvu změnu schválit. Otázka: Kdo je PRO schválení změny č. 5 Územního plánu obce? Hlasování : PRO – 9 PROTI – 0 ZDRŽEL SE – 0 5. Schválení uzavření plánovací smlouvy pro výstavbu komunikace na pozemku 463/30 a 365/1, k.ú. Soběhrdy Pan starosta informoval zastupitele, že návrh plánovací smlouvy pro výstavbu komunikace na pozemku 463/30 a 365/1, k.ú. Soběhrdy je připraven. Vlastník se v ní zavazuje dokončit komunikaci do 10ti let a následně předat obci, která se bude podílet dohodnutou částkou 50 000 Kč. Otázka: Kdo je PRO schválení uzavření plánovací smlouvy pro výstavbu komunikace na pozemku 463/30 a 365/1, k.ú. Soběhrdy? 6. Informace z auditu hospodaření obce za rok 2014 Dne 3. 4. 2015 proběhl audit hospodaření obce za rok 2014, k němuž auditoři neměli žádné výhrady. Závěrečný účet bude projednán na příštím zasedání zastupitelstva. 7. Rozpočtové opatření č. 2/2015 Zastupitelé projednali rozpočtové opatření č. 2/2015. Otázka: Kdo je PRO schválení rozpočtového opatření č. 2/2015? 8. Seznámení s návrhem pasportu komunikací Dle Zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích jsou obce povinny provést tzv. pasportizaci komunikací. Jedná se o definování stavu komunikací a jejich začlenění v obci podle stupně využívání. Ing. Šlechta, kterého zastupitelstvo pověřilo realizací tohoto projektu, vypracoval návrh, který byl zastupitelstvu představen a projednán. Návrh bude zveřejněn a řádně vyvěšen na úřední desce. 9. Dohoda o vytvoření společných školských obvodů Pan Šíma představil zastupitelstvu Dohodu o vytvoření společného školského obvodu základní školy, podle které město Benešov určí základní školy v Benešově, které mají povinnost přijmout žáky z obce Soběhrdy. Zatím je dohodnuta ZŠ Karlov, zastupitelstvo ale navrhuje rozšířit možnost o ZŠ Jiráskova. Dalším jednáním byl pověřen pan Šíma. 10.Stavební a pozemkové záležitosti Manželé Trnkovi žádají koupi části pozemku č. 831/7 o výměře cca 80m2. Zastupitelstvo s prodejem nesouhlasí a navrhne dlouhodobý pronájem. Pan Budlovský žádá vyřešení příjezdu do garáže. Vjezdu zabraňujestudna, kterou p. Budlovský navrhuje snížit. Příjezd do garáže bude vyřešen. Dále pan Budlovský žádá zřízení věcného břemene na prostor před jeho garáží – zamítnuto. Zastupitelé prodiskutovali podnět občanů na nevhodnou výsadbu stromů na vyměření hranice pozemku v Žíňánkách č. 1471/1, k.ú. Žíňany, který sousedí s pozemky ve vlastnictví obce 1471/2 a 1471/5. Hranice pozemku bude vytyčena na místě a dále bude postupováno dle zjištěných skutečností. P. Bartík informoval zastupitele o průběhu realizace kabin na fotbalovém hřišti v Soběhrdech. Kabiny jsou již vyzděné, v prvním květnovém týdnu proběhne instalace krovu a následně střešní krytiny. Prozatímní výdaje jsou cca 300 000,- vč. DPH. V ceně je zahrnut krov a jímka. P. Šíma informoval o schůzi Obecní lesy Benešovska za rok 2014, kdy zisk za hospodaření činí pro obec Soběhrdy 156 749,- Kč. Zároveň byl schválen nový hospodářský plán na roky 2015 - 2025. Zastupitelstvo bere na vědomí závěrečný účet za rok 2014 DSO Obecní lesy Benešovska. Nepoužívané rozmetadlo na posypovou sůl bude nabídnuto k prodeji. Termín dalšího zasedání zastupitelstva je stanoven na 3. 6. 2015 od 18°° hodin v kanceláři Ověřovatelé zápisu: Jan Špaček Usnesení č. 4/2015 ze zasedání zastupitelstva Obce Soběhrdy konaného dne 29. 4. 2015 Usnesení č. 2015/4/1 - ZO schválilo změnu č. 5 Územního plánu obce. Usnesení č. 2015/4/2 – ZO schválilo Usnesení č. 2015/4/3 – ZO schválilo rozpočtové opatření č. 2/2015 U S N E S E N Í č. 2015/4/1 Zastupitelstva obce v SOBĚHRDECH ze dne 29.4.2015 o vydání změny č. 5 územního plánu obce Zastupitelstvo obce Soběhrdy, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), za použití § 43 odst. 4 a § 54 odst. 2 stavebního zákona, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, všechny zákony v platném znění S e z n á m i l o s e s předloženým návrhem změny č. 5 územního plánu obce, s odůvodněním, s výsledky jeho projednání vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů a organizací hájících veřejný zájem, vyjádření sousedících obcí, jak je uvedeno ve Vyhodnocení výsledků veřejného projednání návrhu změny č. 5 územního plánu obce. Námitky a připomínky nebyly podány žádné. III) O v ě ř i l o, že změna č. 5 územního plánu obce Soběhrdy není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo s výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo se stanoviskem krajského úřadu IV) R o z h o d l o s e v y d a t změnu č. 5 územního plánu obce Soběhrdy, zpracovanou ing.arch. Ivanou Tichou, formou opatření obecné povahy V) U k I á d á s t a r o s t o v i 1. opatřit v souladu s § 165 SZ záznamem o účinnosti všechna paré změny a jedno paré vč. dokladů o jeho pořízení uložit u obce; 2. poskytnout paré změny územního plánu po jednom vyhotovení na MěÚ Benešov – ÚÚP, SÚ, a na Krajský úřad Stč. kraje ORR – OÚŘ; 3. zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o vydané ÚPD a místech, kde je možno do této ÚPD a do její dokladové části nahlížet – v souladu s §165 odst. (3) SZ; toto oznámit dotčeným orgánům, neuvedeným v odst. v ust. § 165 odst. (1) SZ jednotlivě. 4. zaslat registrační list územně plánovací dokumentace obce a seznam vymezených zastavitelných ploch nad 10 ha nadřízenému orgánu územního plánování; Vyvěšeno: 11. 5. 2015

http://kraken.slv.cz/7Tdo665/2013

7 Tdo 665/2013 7 Tdo 665/2013-18 Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 2. července 2013 v Brně dovolání obviněného , proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 9 To 177/2012, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 16 T 33/2010, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. o d m í t á Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 9. 8. 2011, sp. zn. 16 T 33/2010, uznal obviněného J. S. (dále jen obviněný ) vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák., který spáchal podle skutkových zjištění soudu tím, že jako nájemce motorového vozidla Ford Mondeo, dne 15. 5. 2007 v P. v Ž. ulici ho prodal bez souhlasu majitele v rozporu s účelem svěření ve smyslu nájemní smlouvy ze dne 13. 2. 1966 (správně má být 13. 2. 2006 ) svědkovi P. K., čímž majiteli předmětného vozidla poškozenému J. H., způsobil škodu ve výši 127.000,- Kč . Podle § 248 odst. 2 tr. zák. odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu čtyř let. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozeného J. H. s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 9 To 177/2012, podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně. Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Obviněný namítl, že nebyla naplněna subjektivní stránka trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák., neboť soudy obou stupňů neodůvodnily, z čeho dovozují jeho úmysl přisvojit si cizí věc a nakládat s ní jako s vlastní. Vozidlo pouze pronajal a vozidlo je nadále ve vlastnictví J. H. Soudy obou stupňů se s těmito námitkami nijak nevypořádaly. Dále namítl, že nebyla naplněna ani objektivní stránka trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák., neboť si nepřisvojil cizí věc, tj. trvale ji nevyloučil z dispozice dosavadního vlastníka vozidla. Uvedl, že tím, že vozidlo dále pronajal, porušil pouze normy civilního práva, nikoli práva trestního. Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 9 To 177/2012, podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 265 odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, nebo aby podle § 265m odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl rozsudkem tak, že jej zprostí obžaloby. Nejvyšší státní zástupce ve vyjádření k dovolání uvedl, že z výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu vyplývá přímý úmysl obviněného převést věc, která nebyla v jeho vlastnictví a se kterou měl výslovně zakázáno nakládat bez souhlasu vlastníka, na jinou osobu. Obviněný nesměl uvedený automobil prodat, darovat ani jinak disponovat vlastnickým právem k této věci a přesto tak učinil a naložil s ní jako s věcí vlastní. Dále uvedl, že pokud obviněný prosazuje odlišnou skutkovou verzi jeho jednání, potom takové námitky nelze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani pod jiný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 tr. ř. Podle názoru nejvyššího státního zástupce nebyl naplněn ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě, neboť v řízení předcházejícím vydání rozhodnutí, které bylo napadeno dovoláním obviněného, nebyl dán žádný z důvodů dovolání uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř Obviněný uplatnil ve svém dovolání částečně skutkové námitky. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod. Obviněný tak sice formálně opřel dovolání o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou podřaditelné pod tento dovolací důvod. Obviněný právně relevantně namítl, že nebyla naplněna subjektivní a objektivní stránka trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák. Podle § 248 odst. 1 tr. zák. kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. Podle § 248 odst. 2 tr. zák. odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu nikoli malou. Podle § 89 odst. 1 tr. zák. škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč. Těchto částek se užije obdobně pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí a hodnoty věci. Nejvyšší soud nepřisvědčil výše uvedeným námitkám obviněného. Vycházel ze skutkového stavu věci zjištěného v průběhu trestního stíhání obviněného, který je vyjádřen ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu. Z výsledků provedeného dokazování vyplývá, že obviněný prostřednictvím svědků M. K. a P. P. převzal od J. H. vozidlo Ford Mondeo podepsal nájemní smlouvu o užívání vozidla. Podpisem této smlouvy se zavázal, že předmět nájmu neposkytne, nepronajme, nepůjčí třetí osobě bez výslovného písemného souhlasu pronajímatele. Obviněný toto vozidlo následně prodal dne 15. 5. 2007 v P., v Ž. ulici svědkovi P. K., tedy přisvojil si cizí věc, která mu byla svěřena a způsobil tak na cizím majetku škodu ve výši 127.000,- Kč. Z takto vymezeného skutku vyplývá, že obviněný svým jednáním naplnil subjektivní i objektivní stránku trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák., neboť úmyslně převedl na jinou osobu věc, která nebyla v jeho vlastnictví a se kterou měl navíc výslovně zakázáno bez souhlasu vlastníka nakládat mimo účel nájmu. Nejvyšší soud shledal výše uvedené námitky obviněného jako zjevně neopodstatněné. Právní kvalifikace skutku je proto správná. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného J. S. je zjevně neopodstatněné, a proto je odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. O dovolání obviněného rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

https://www.avato.cz/content/3-terms-and-conditions-of-use

Prodej sportovního oblečení – SPORTSWEAR Kalhoty, kraťasy outdoor Dětské čepice, kukly Čepice, šátky, čelenky, šály   Zákaznická podpora Poptávka na šití PROVOZOVATEL ESHOPU www.avato.cz: Sídlo: Písek, Vinařického 374, PSČ 397 01 Česká republika IČO: 00028649, DIČ: CZ00028649 Zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddíl Dr, vložka 68 Banka: 311271/0100 vedený u Komerční banky a.s. Tyto všeobecné obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“ nebo „OP“) platí pro nákup v internetovém obchodě prodávajícího, provozovaném na internetové adrese www.avato.cz, (dále jen „e-shop“), přičemž blíže vymezují a upravují práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího. Obchodní podmínky jsou v rámci e‑shopu každému přístupné. Veškeré smluvní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím se řídí právním řádem České republiky, zejména zákonem č 89/2012 Sb. Občanským zákoníkem a zákonem 624/92Sb. O ochraně spotřebitele, v platném znění. Prodávající (OTAVA) je právnická osoba (dále „prodávající“), která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své podnikatelské činnosti. Podnikatel (v souladu s § 420zák. 89/2012 v platném znění) je přitom ten, kdo uzavírá kupní smlouvu související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popř. osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele (dále jen „kupující podnikatel“). Spotřebitel (v souladu s §419 zák. č. 89/2012 Sb., v platném znění) je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná (dále jen "kupující spotřebitel"). Pokud ustanovení těchto OP platí obdobně pro kupujícího spotřebitele i pro kupujícího podnikatele, pak je dále souhrnně označen jako "kupující". Expediční sklad se nachází na adrese Vinařického 374, 39701 Písek (dále jen "provozovna“). Veškeré objednávky podané prostřednictvím e-shopu www.avato.cz, jsou považovány za závazné. Odesláním objednávky kupující stvrzuje, že se seznámil s těmito OP, že jsou mu srozumitelné a že s nimi bezvýhradně souhlasí. Zároveň si je vědom toho, že tyto Obchodní podmínky tvoří nedílnou součást smlouvy. Objednávka kupujícího je návrhem kupní smlouvy. Kupní smlouva je uzavřena akceptací tohoto návrhu a to závazným potvrzením objednávky ze strany prodávajícího doručeným prostřednictvím e‑mailu kupujícímu. Od tohoto okamžiku mezi kupujícím a prodávajícím vznikají vzájemná práva a povinnosti, vyplývající z uzavřené kupní smlouvy. Prodávající si vyhrazuje právo zrušit objednávku nebo její část před uzavřením kupní smlouvy v těchto případech: zboží se již nevyrábí nebo nedodává nebo se výrazným způsobem změnila cena dodávaného zboží. V případě, že tato situace nastane, prodávající bude neprodleně kontaktovat kupujícího za účelem dohody o dalším postupu. V případě, že kupující již provedl úhradu, bude mu odpovídající částka převedena zpět na jeho účet a k uzavření Kupní smlouvy nedojde. Pro objednání zboží vyplní kupující objednávkový formulář na stránkách internetového obchodu. Před odesláním objednávky je kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávky vložil a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání údajů do objednávky. Podmínkou platnosti elektronické objednávky je správné a pravdivé vyplnění veškerých, objednávkovým formulářem, předepsaných údajů a náležitostí a odsouhlasení obsahu objednávky. Údaje uvedené kupujícím jsou považovány za správné. Kupující zároveň potvrzuje, že je starší 18 let a že souhlasí s Obchodními podmínkami zde uvedenými. Všechny objednávky akceptované prodávajícím přijaté tímto obchodem jsou závazné. Objednávku lze zrušit před její expedicí. V případě, že nebude objednávka zrušena do doby před expedicí a bude vyexpedována, může být po kupujícím požadována náhrada nákladů spojená s marnou expedicí zboží. U každé položky je zobrazeno, zda je zboží skladem, či nikoliv. Pokud zboží výjimečně nebude na skladě, bude prodávající neprodleně informovat kupujícího o delším termínu dodání. Prodávající umožní nákup bez registrace, přičemž údaje neregistrovaných kupujících využije výhradně k plnění předmětu kupní smlouvy. III. Cena a specifikace zboží Označení zboží a popis jeho hlavních vlastností je u každého zboží uveden přímo v e‑shopu. Cena zboží je u každého zboží uvedena v českých korunách přímo v e‑shopu. Cena zboží je uvedena včetně daně z přidané hodnoty (DPH) podle zákona č.235/2004 Sb. Prodávající je plátce DPH. V e‑shopu jsou ceny smluvní, vždy aktuální a platné. Prodávající si vyhrazuje právo změny cen s tím, že na již uzavřenou kupní smlouvu nebude mít taková změna vliv. Společně s cenou zboží je povinen kupující zaplatit prodávajícímu také náklady spojené s balením a dodáním zboží ve smluvené výši. Cena zboží společně s náklady spojenými s balením a dodání zboží tvoří celkovou kupní cenu. Cena přepravného je u každé objednávky uvedena v českých korunách přímo v e‑shopu. Prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy vystaví kupujícímu daňový doklad – fakturu. Způsob úhrady kupní ceny je sjednán v kupní smlouvě. Při tvorbě objednávky zvolí kupující dopravce, způsob doručení zásilky a způsob úhrady za zboží. Platbu za zboží je možné provést na dobírku prostřednictvím dopravce, který mu dopraví zboží a při jeho předání mu kupující uhradí částku uvedenou na potvrzené objednávce. Při předání zboží je ověřována totožnost kupujícího, v některých případech se kupující prokazuje speciálním PIN kódem - dle pravidel dopravce. V sekci Platba při objednávání zboží lze zvolit způsob úhrady za zboží "Platba předem", což znamená, že kupující uhradí Celkovou částku dle Potvrzené objednávky ze svého bankovního účtu na účet e-shopu www.avato.cz. Přeprava a dodání zboží může proběhnout pouze způsoby, které prodávající nabízí v objednávkovém formuláři. Není-li v popisu objednaného výrobku uvedeno jinak, je veškeré zboží, které je na skladě postoupeno přepravci nejpozději třetí pracovní den po obdržení objednávky. Prodávající si vyhrazuje právo na prodloužení expediční lhůty v případě, že zboží není momentálně na skladě, nebo se vyskytnou jiné nepředvídatelné události. O případné delší expediční lhůtě bude kupující informován prostřednictvím elektronické komunikace na adresu elektronické pošty či telefonicky dle údajů poskytnutých kupujícím při uzavření kupní smlouvy či registraci. Kupující může v případě nemožnosti expedice části objednávky požádat o zaslání té části zboží, která je skladem. V tomto případě bude kupující hradit náklady spojené s balením a dodáním zboží pro každou dodávku zvlášť. Kupující souhlasí s tím, aby prodávající poskytl přepravci údaje týkající se kupujícího a to v rozsahu, který je nezbytný pro řádné dodání zboží. Kupující je povinen společně s cenou zboží uhradit také náklady spojené s balením a dodáním zboží (dále jen "doručení"). Způsob doručení si kupující zvolí dle uvedených možností při vyplňování objednávky v e-shopu. Při převzetí zboží od přepravce je kupující povinen zkontrolovat neporušenost obalů zboží a v případě jakýchkoliv závad toto neprodleně oznámit přepravci. V případě shledání porušení obalu svědčícího o neoprávněném vniknutí do zásilky nemusí kupující zásilku od přepravce převzít. Podpisem přepravci kupující stvrzuje, že zásilka zboží splňovala všechny podmínky a náležitosti a na případnou pozdější reklamaci ohledně porušení obalu zásilky nemůže být brán zřetel. V případě poškození obalu zásilky je kupující oprávněn zásilku nepřevzít, je však povinen sepsat s dopravcem protokol, který kupující zašle prodávajícímu. Pokud se zásilka z důvodů na straně kupujícího vrátí jako nedoručená, je prodávající oprávněn požadovat po kupujícím náhradu nákladů spojených s doručováním. V případě nedoručení bude kupující vyzván, a to telefonicky, e-mailem, nebo prostřednictvím SMS zprávy, aby se vyjádřil k tomu, jak bude se zásilkou dále nakládáno. Jestliže kupující požádá o opětovné odeslání zásilky, je povinen uhradit k celkové ceně i předchozí manipulační poplatky a přepravné. V případě zasílání zásilky do zahraničí: Poplatky za přepravu se počítají dle přepravce a nabízené služby v závislosti na výsledné hmotnosti zásilky a lokace dodání. O výši přepravného bude kupující informován individuálně. V. Nabytí vlastnického práva, převod nebezpečí škody Vlastnické právo přechází na kupujícího pod podmínkou zaplacení plné kupní ceny zboží a jeho převzetím. Není-li kupující spotřebitelem, odevzdá prodávající kupujícímu předáním vybranému přepravci k přepravě. Na kupujícího, který není spotřebitelem, přechází nebezpečí škody na zboží předáním věci vybranému přepravci pro přepravu do místa určení uvedeném v objednávce. VI. Záruka jakosti, práva a povinnosti z vadného plnění Prodávající se zavazuje kupujícímu plnit řádně, bez vad a v souladu s expedičními lhůtami v těchto OP uvedených. Kupující spotřebitel je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Toto právo se nevztahuje na opotřebení výrobku a případné změny výrobku způsobené nesprávnou údržbou nebo nevhodným skladováním. Další práva a povinnosti kupujícího a prodávajícího stejně jako postup při uplatnění práva z vadného plnění upravuje reklamační řád prodávajícího - odst. VII. Prodávající odpovídá kupujícímu, že zboží (věc) má vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné a je vhodná k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, je v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti, vyhovuje požadavkům právních předpisů. Článek VI.6 se nepoužije u věci prodávané za nižší cenu pro vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, na opotřebení věci způsobené jejím běžným užíváním, u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo vyplývá-li to z povahy věci. VII. Právo spotřebitele odstoupit od kupní smlouvy - Reklamační řád Spotřebitel má právo bez uvedení důvodu od kupní smlouvy odstoupit ve lhůtě 14 (čtrnácti) dnů ode dne následujícího po dni, kdy kupující, nebo kupujícím určená třetí osoba (jiná než přepravce), převezme zboží (§ 1829 odst. 1 OZ) Pro účely uplatnění práva na odstoupení od smlouvy musí kupující spotřebitel o svém odstoupení od této smlouvy informovat prodávajícího písemně nebo e-mailem na adresu www.avato.cz. V případě, že kupující spotřebitel odstoupí od smlouvy pouze částečně, je prodávající povinen uhradit kupujícímu spotřebiteli pouze náklady na dodání zboží v rozsahu, o kolik by se snížilo v případě, že by byla původně smlouva plněna bez části, od které kupující spotřebitel odstupuje. V souladu s §1832 odst. 3 občanského zákoníku si kupující spotřebitel nese náklady spojené s vrácením zboží prodávajícímu. Dále je povinen vyplnit “FORMULÁŘ NA VRÁCENÍ ZBOŽÍ ZAKOUPENÉHO NA ESHOPU www.avato.cz“ a zaslat jej vyplněný současně se zbožím, které reklamuje. Zboží je kupující povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy došlo k odstoupení od této smlouvy, zaslat zpět na adresu provozovny OTAVA, výrobní družstvo, Vinařického 374, 397 01 Písek. Toto zboží nebude přijímáno na žádné z dislokovaných provozoven OTAVY, výrobní družstvo. Lhůta se považuje za zachovanou, pokud zákazník odešle zboží zpět před uplynutím 14 dnů. Zboží musí být prodávajícímu vráceno nepoškozené a neopotřebené, je-li to možné, v původním obalu. Kupující spotřebitel odpovídá pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání se zbožím jinak, než je nutné nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. Kupující spotřebitel bere na vědomí, že pokud zboží vrácené prodávajícímu bude poškozeno, opotřebováno nebo částečně spotřebováno, vzniká prodávajícímu vůči kupujícímu nárok na náhradu škody jemu vzniklé. Nárok na úhradu škody vzniklé na zboží je prodávající oprávněn jednostranně započíst proti nároku kupujícího spotřebitele na vrácení kupní ceny. Kupující spotřebitel bere na vědomí, že odstoupit od kupní smlouvy nelze v souladu s usnesením §1837 občanského zákoníku v případě zboží zhotovovaného na zakázku (např. oblečení šité na míru) nebo u zboží uzavřeného v obalu, které kupující vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit. Ve lhůtě 10 (deseti) dnů od vrácení zboží kupujícím na adresu prodávajícího, je prodávající oprávněn provést přezkoumání vráceného zboží, zj. za účelem zjištění, zdali vrácené zboží není poškozeno, opotřebeno či částečně spotřebováno a také, zda bylo vráceno v původním obalu. V případě odstoupení od smlouvy dle OP vrátí prodávající kupujícímu částku odpovídající ceně zboží nejpozději do 7 (sedmi) dnů od skončení lhůty na přezkoumání zboží a to bezhotovostně na účet určený kupujícím. Prodávající si vyhrazuje právo odstoupit od smlouvy v případě, pokud zboží ještě nebylo převzato kupujícím nebo zásilka se z důvodů na straně kupujícího vrátí jako nedoručená a kupující se k dalšímu postupu nevyjádřil do 7 dnů od první výzvy. VIII. Mimosoudní vyřizování stížnosti spotřebitelů V souladu s ustanovením §1820 odst. 1) písmeno j) OZ sděluje prodávající, že s mimosoudní stížností se spotřebitel může obrátit na kontrolní orgán, kterým je Česká obchodní inspekce. Česká obchodní inspekce vyřizuje mimosoudní stížnosti spotřebitelů způsobem a za podmínek stanovených příslušnými předpisy. OTAVA, výrobní družstvo, Vinařického 374, Písek, PSČ 397 01 Telefon: 382 206 543 E-mail e-shopu: obchod@avato.cz Kupující souhlasí se zpracováním těchto svých osobních údajů: jméno a příjmení, adresa fakturační a doručovací, identifikační číslo, daňové identifikační číslo, adresa elektronické pošty a telefonní číslo (dále společně vše jen jako „osobní údaje“). Kupující bere na vědomí, že je povinen své osobní údaje (při registraci, ve svém uživatelském účtu, při objednávce provedené z webového rozhraní obchodu) uvádět správně a pravdivě a že je povinen bez zbytečného odkladu informovat prodávajícího o změně ve svých osobních údajích nebo je přímo aktualizovat na svém zákaznickém účtu. Kupující má právo přístupu ke svým osobním údajům, právo na jejich opravu včetně dalších zákonných práv k těmto údajům. Zpracováním osobních údajů kupujícího může prodávající pověřit třetí osobu, jakožto zpracovatele. Kromě osob dopravujících zboží nebudou osobní údaje kupujícího bez souhlasu prodávajícího předávány dalším osobám. Osobní údaje budou zpracovávány po dobu nezbytně nutnou. Osobní údaje budou zpracovávány v elektronické podobě automatizovaným způsobem nebo ukládány v tištěné podobě. Kupující potvrzuje, že poskytnuté osobní údaje jsou přesné a že byl poučen o tom, že se jedná o dobrovolné poskytnutí osobních údajů. Kupující prohlašuje, že byl poučen o tom, že souhlas se zpracováním osobních údajů může ve vztahu k prodávajícímu odvolat písemným oznámením doručeným na adresu prodávajícího. V případě, že by se kupující domníval, že prodávající provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života kupujícího nebo v rozporu se zákonem (čl. 3.5), zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může požádat prodávajícího nebo zpracovatele o vysvětlení, popř. požadovat, aby prodávající odstranil takto vzniklý stav. Zejména se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů. Je-li žádost kupujícího podle předchozí věty shledána oprávněnou, prodávající odstraní takto vzniklý stav. Nevyhoví-li prodávající žádosti, má kupující právo obrátit se přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Tímto ustanovením není dotčeno oprávnění kupujícího obrátit se se svým podnětem na Úřad pro ochranu osobních údajů přímo. OTAVA, výrobní družstvo Písek, provozovatel e-shopu www.avato.cz, prohlašuje, že veškeré osobní údaje jsou považovány za přísně důvěrné a je s nimi nakládáno v souladu s legislativou EU - Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Kupující souhlasí se zasíláním informací souvisejících s objednávkou, se zbožím, službami nebo podnikem prodávajícího na elektronickou adresu kupujícího. Prodávající je oprávněn na základě dobrovolného souhlasu kupujícího zasílat vlastní obchodní sdělení, a to do doby, než kupující prodávajícímu sdělí, že zasílání chce ukončit, nebo když si je ukončí sám na základě odkazu v každém obchodním sdělení. Kupující souhlasí s ukládáním tzv. cookies na jeho počítač. Každý návštěvník webových stránek www.avato.cz, včetně kupujícího, stvrzuje jejich prohlížením souhlas s ukládáním cookies. V případě, že návštěvník webových stránek nesouhlasí se shromažďováním cookies souborů, může tomuto shromažďování zabránit nastavením svého prohlížeče. Kupující bere na vědomí, že programové vybavení je chráněno autorským právem. Kupující se zavazuje, že nebude vykonávat žádnou činnost, která by mohla jemu nebo třetím osobám umožnit neoprávněně zasahovat či neoprávněně užít programové vybavení nebo další součásti tvořící webové rozhraní obchodu. Kupující není oprávněn při využívání webového rozhraní obchodu používat mechanismy, programové vybavení nebo postupy, které by mohly mít negativní vliv na provoz webového rozhraní obchodu. Toto rozhraní lze užívat jen v rozsahu, který není na úkor práv ostatních zákazníků prodávajícího a který je v souladu s jeho určením. Nebude-li dohodnuto jinak, veškerá korespondence související s kupní smlouvou musí být druhé smluvní straně doručena písemně a to elektronickou poštou, osobně nebo doporučeně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (dle volby odesilatele). Prodávající je oprávněn obchodní podmínky kdykoliv změnit. Dnem jejich zveřejnění se ruší platnost předchozích obchodních podmínek. Zvláštní ujednání s kupujícím učiněná v kupní smlouvě mají přednost před ustanoveními těchto obchodních podmínek, která by s nimi byla v rozporu. Kupující není oprávněn bez souhlasu prodávajícího postoupit pohledávku vůči prodávajícímu vyplývající z kupní smlouvy na třetí osobu. Kupní smlouva se uzavírá v českém jazyce, popřípadě ji lze uzavřít v jazyce anglickém nebo německém. Přílohou těchto Obchodních podmínek je FORMULÁŘ NA VRÁCENÍ ZBOŽÍ ZAKOUPENÉHO NA E-SHOPU www.avato.cz Tyto Obchodní podmínky nabývají účinnosti dne 01/04/2019 Obchodní podmínky zde ke stažení: Obchodní podmínky Formulář na vrácení zboží ke stažení: Formulář pro vrácení zboží  Souhlasím se zpracováním osobních údajů. INFO PRO VÁS   KS Č. Budějovice oddíl DR. vložka 68 Zavolejte nám: 382 206 543 Zašlete nám e-mail: obchod@avato.cz © 2019 - Software pro elektronický obchod od PrestaShop™ Vytvořeno NTS Computer, a.s.

http://kraken.slv.cz/IV.US1377/17

IV. ÚS 1377/17 IV.ÚS 1377/17 ze dne 30. 5. 2017 Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Jana Musila o ústavní stížnosti O. Č., zastoupeného Mgr. Barborou Svobodovou, advokátkou se sídlem Nádražní 21, Žďár nad Sázavou, proti usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 30. 11. 2016 č. j. P 280/2016-54 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2017 č. j. 49 Co 6/2017-76, takto: Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 32 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterými bylo předběžným opatřením matce nezletilých dětí nařízeno umožnit styk stěžovatele s nezletilými dcerami, a dále byl zamítnut jeho návrh na předběžné opatření, kterým by starší nezletilá dcera byla odevzdána do jeho péče. Stěžovatel s právními závěry soudů, podle nichž nebyly dány důvody pro vyhovění návrhu na odevzdání nezletilé dcery do jeho péče, nesouhlasí. Zejména namítá, že soudy vycházely pouze z tvrzení matky a nezjistily názor nezletilé. Soudy rovněž nezohlednily, že matka se s dětmi bez jeho souhlasu odstěhovala, vytrhla je z jejich výchovného prostředí a výrazně omezila jejich kontakty s otcem. Z dosavadní judikatury Ústavního soudu rovněž vyplývá, že podstatu přezkumu rozhodnutí o předběžných opatřeních může tvořit jen posouzení ústavnosti takového rozhodnutí, neboť zkoumání vlastních podmínek pro vydání či zrušení předběžného opatření, které závisí na konkrétních okolnostech toho kterého případu, přísluší výhradně civilnímu soudu. Ústavní soud tedy závěry soudů z pozice jakési další odvolací instance věcně nepřezkoumává. Předběžná opatření navíc zpravidla nedosahují takové intenzity, aby mohla zasáhnout do ústavně zaručených práv jedné či druhé strany, neboť při jejich vydávání se nerozhoduje o právech a povinnostech účastníků, ale jde o opatření mající jen dočasný dosah. Účel předběžného opatření tedy spočívá v zatímní úpravě práv a povinností, což nevylučuje, že ochrana práv účastníka řízení bude konečným rozhodnutím ve věci poskytnuta (srov. např. rozhodnutí sp. zn. IV. ÚS 488/99, IV. ÚS 115/2000, III. ÚS 394/01, I. ÚS 1094/16). Ústavní soud považuje za nutné připomenout, že k přezkumu soudních rozhodnutí o tzv. statusových věcech (tedy včetně věcí rodinných) přistupuje velmi rezervovaně. Celkový prostor pro kasační zásah Ústavního soudu je tak v kombinaci s omezeným přezkumem předběžného opatření jako rozhodnutí zatímní povahy velmi zúžen (srov. např. sp. zn. IV. ÚS 3675/14). Ústavní soud posoudil věc ve výše vymezeném rozsahu a konstatuje, že napadená rozhodnutí měla zákonný podklad, byla vydána příslušným orgánem, netrpěla svévolí ve smyslu čl. 1 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny, nedošlo ani k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny. Podstatu ústavní stížnosti představuje pouze polemika s důvody, které oba soudy vedly k nevyhovění návrhu stěžovatele na vydání předběžného opatření, zejména nesouhlas s jejich postupem a rozsahem dokazování. Takové námitky však nejsou způsobilé zpochybnit ústavní konformitu napadených usnesení. Ústavní soud v této souvislosti připomíná, že soudy se při rozhodování o návrzích na nařízení předběžných opatření - s ohledem na limitní lhůty pro rozhodnutí - nemohou vypořádat se všemi skutkovými tvrzeními účastníků ve stejném rozsahu a stejně důsledně, jako při rozhodování ve věci samé. Při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření, kdy soud může rozhodnout bez jednání, provedeného dokazování i slyšení účastníků se tedy zaměřuje na to, zda jsou splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření, a zda situace vyžaduje okamžité předběžné řešení, nikoliv na meritum věci, které je předmětem řízení. V tomto smyslu považuje Ústavní soud odůvodnění napadených rozhodnutí za dostatečná. Odvolací soud se konkrétně vypořádal s námitkami stěžovatele. Zdůraznil, že obě nezletilé děti byly pravomocným rozhodnutím soudu svěřeny do výchovy matky a v době rozhodování soudu I. stupně nic nenasvědčovalo tomu, že je třeba poměry nezletilé dcery zatímně (odlišně) upravit, tedy že by matka nebyla schopna péči o nezletilé a jejich výchovu řádně zajistit. Přihlédl i k tomu, že rozdělení sester, když k takovému postupu nejsou dány závažné důvody, by nebylo vhodné, neboť by tím mohlo dojít k narušení jejich vzájemných vztahů, jež se ohledem zejména na nízký věk mladší nezletilé dcery vytváří a formují. Ústavní soud závěrem považuje za vhodné podotknout, že je v zájmu nezletilých dětí, aby se rodiče pokusili narovnat své neshody mimosoudními prostředky. Složité mezilidské vztahy nelze řešit prostřednictvím soudů. Ústavní soud s ohledem na své postavení nemůže hrát roli konečného univerzálního "rozhodce", ale jeho úkol může spočívat toliko v posouzení vzniklého stavu z hlediska ochrany základních práv účastníků řízení.

https://www.infoprovsechny.cz/request/detailni_prehled_odmen_zamestnan

Detailní přehled odměn zaměstnanců úřadu městyse - dotaz vznesený podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím na instituci Městys Liteň - Informace pro všechny Printed from https://www.infoprovsechny.cz/request/detailni_prehled_odmen_zamestnan on January 22, 2019 19:35 Detailní přehled odměn zaměstnanců úřadu městyse NOVÁ LITEŇ, z.s. vznesl tento dotaz pro instituci Městys Liteň NOVÁ LITEŇ, z.s. NOVÁ LITEŇ, z.s. 21/1/2015 Povinný subjekt: Městys Liteň Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. žádám o poskytnutí těchto informací: Přehled osob, které byly v roce zaměstnávány Úřadem městyse Liteň. Pro každou tuto osobu zvlášť pak výši jí za rok 2014 vyplaceného platu, pravidelných odměn, mimořádných odměn a finančních náhrad. Požadované informace, prosím, zašlete elektronickou cestou. Za Vaši práci na vyřízení mé žádosti Vám předem děkuji a jsem s pozdravem. Filip Kaštánek - president spolku Nová Liteň, IČ: 03598021. NOVÁ LITEŇ, z.s. 6/2/2015 v zákonné lhůtě 15 dní (§ 14 odst. 5 písm. d) zákona č.106/1999 Sb.) mi informace nebyla poskytnuta. Tato lhůta pro poskytnutí informace nebyla řádně prodloužena, ani nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Proto podávám ve smyslu §16a odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. tuto stížnost. Stížnost je podána včas, při dodržení třiceti denní lhůty k jejímu podání (počítáno od marného uplynutí lhůty pro poskytnutí informací). Filip Kaštánek - president spolku Nová Liteň, IČ: 03598021 106 1999 Sb..pdf Dobrý den, na Vaši žádost zasíláme odpověď v přiloženém souboru v zákonné lhůtě 15 dnů. Ing. Horák, starosta městyse Liteň NOVÁ LITEŇ, z.s. 10/2/2015 informace, které mi byly dne 6.2.2015, tedy po vypršení zákonné 15ti denní lhůty poskytnuty, NEJSOU ÚPLNOU ODPOVĚDÍ NA KONKRÉTNÍ DOTAZY, které úřad městyse Liteň obdržel. Schází přesné údaje o platech, pravidelných odměnách, mimořádných odměnách a finančních náhradách. Proto podávám ve smyslu §16a zákona č. 106/1999 Sb. tuto stížnost. Vyhýbání se povinnosti poskytnout tyto informace dle mého právně nemohou obstát, protože Nejvyšší správní soud již konstatoval ve věci 8 As 55/2012 – 62: [112] Informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků se podle § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím zásadně poskytují. Za Vaši práci na vyřízení mé žádosti Vám předem děkuji a jsem s pozdravem. 105 15 Lit.pdf Skener 20150209.png 951K Download NOVÁ LITEŇ, z.s. 12/2/2015 upozorňuji Vás, že nejste oprávněni rozhodovat o mé stížnosti a stále běží lhůta, ve které jste povinni mou stížnost předat na příslušný úřad. Dukátová Barbora, 2/3/2015 InfZ Nov LIte z.s.vr cen spisu.39.pdf JUDr. Barbora Dukátová referent oddělení přestupků Odbor správních agend a krajský živnostenský úřad tel.: 257 280 878 fax: 123 456 789 NOVÁ LITEŇ, z.s. zanechal/a poznámku ( 10/3/2015 ) Bohužel jsme jako Nová Liteň, z.s. podali odvolání bez elektronického podpisu. Pro prvotní dotaz elektronický podpis potřeba NENÍ, pro ODVOLÁNÍ ALE UŽ ANO! Právníci z organizace Otevřená společnost nám sice promptně poslali rozbor a vysvětlili, jak dál, ale teď nezbývá než dotaz položit znova a v případě opětného nezodpovězení ze strany obce dát odvolání podepsané - s elektronickým podpisem, v listinné formě, osobně na obci, .... Krajský úřad Středočeský kraj, 2/3/2015 InfZ Nova LIten z.s.vraceni spisu c.39.pdf Odměny pracovníků městyse a starosty Detailní přehled odměn zaměstnanců úřadu městyse II Zaměření pískovny v Bělči Dluhy a půjčky Rozpočtová opatření č.1 a č.2 Zavážení pískovny Běleč Faktury hrazené městysem Liteň 2010-2014 Faktury vystavené městysem Liteň 2010-2015 Článek o bezpečnosti transparentního účtu

https://www.insolvencnizona.cz/clanky/zprava-o-zpenezeni-majetku-v-oddluzeni-plnenim-splatko-veho-kalendare-se-zpenezenim-majetkove-podstaty/

Zpráva o zpeněžení majetku v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty – Insolvenční zóna Jako mnoho jiných frekventovaných témat, i diskusi o předložení zprávy o zpeněžení nezajištěného majetku v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (PSK) překryla témata výhradně koronavirová. To však neznamená, že se ostatní život zcela zastavil, že insolvenční správci nezpeněžují a že o tom zákonem předvídaným způsobem nemusí informovat insolvenční soud. Život se zpomalil, řečené povinnosti však nadále trvají, nebude na nich nic měnit ani Lex Covid. 1. Právní úprava, aneb co je přiměřené, nemusí být obdobné Podle ust. § 409 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona platí, že poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení PSK, předloží insolvenčnímu soudu zprávu o stavu insolvenčního řízení, pro niž se použije přiměřeně ustanovení o konečné zprávě v konkursu (Zpráva), a poté se postupuje obdobně podle ustanovení o rozvrhu v konkursu. K přiměřenému a obdobnému použití jiného právního předpisu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2007, sp. zn. 21 Cdo 612/2006: Legislativní termín „přiměřené použití“ právního předpisu je nutno chápat jako interpretační pravidlo, jehož obsahem je takový postup při použití právního předpisu, při kterém se na právní vztahy aplikují jen některé odpovídající části jiné právní úpravy, jež má být přiměřeně použita. Na rozdíl od legislativního termínu „obdobně“, které ve spojení s odkazem na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu vyjadřuje, že toto ustanovení se vztahuje na vymezené právní vztahy v plném rozsahu, naznačuje termín „přiměřeně” volnější vztah mezi tímto ustanovením a vymezenými právními vztahy. Úvaha o míře přiměřené použitelnosti jiného ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu přitom musí vycházet zejména z cíle sledovaného právní úpravou daných právních vztahů, ze způsobu, jakým jsou tyto právní vztahy upraveny, a ze vzájemného srovnání jednotlivých ustanovení obsažených v obecně závazném právním předpisu, jenž má být přiměřeně použit, a způsobem, jakým právní úprava vymezuje dané právní vztahy. Teprve na základě takové úvahy lze učinit jednoznačný závěr o přiměřené použitelnosti konkrétních ustanovení obsažených v témže nebo jiném právním předpise a o tom, u kterých z nich je přiměřené použití vyloučeno. Zlatá slova, jež je třeba míti na paměti při zpytování ust. § 409 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona. Jednotlivá kritéria jmenovaná v citovaném rozsudku by šla pojednat na mnoho stránek, z důvodu stručnosti a účelu tohoto článku tak neučiním (stávající rozsah tohoto článku je odstrašujícím faktorem již sám o sobě), budu je však při formulování následujících pravidel mít vždy na zřeteli. 2. Charakter a obsah Zprávy Svým charakterem má Zpráva mnohem blíže k návrhu na uspokojení zajištěného věřitele (§ 298 insolvenčního zákona), než ke konečné zprávě (§ 302 insolvenčního zákona). Zpráva bude obsahovat: a) Pořadové číslo Zprávy, včetně informace, zda je Zpráva definitivní, či z důvodu nezahrnutí veškerého zpeněžovaného majetku lze očekávat předložení další Zprávy (kdy). b) Přehled jednání významných pro správu a zpeněžení zpeněženého majetku. c) Přehled (dosud vzniklých) přednostních pohledávek souvisejících se zpeněženým majetkem, které insolvenční správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá. d) Přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou a zpeněžením zpeněžovaného majetku se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé. e) Vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce souvisejících se zpeněženým majetkem. f) Přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo. g) Uvedení věcí, které nebyly zpeněženy, s odůvodněním, proč k tomu (zatím) nedošlo. h) Informaci o existenci zástavy, zda zajištěný věřitel požádal o její zpeněžení a v takovém případě též informaci, kdy lze očekávat zpeněžení zástavy a zda lze očekávat přebytek tohoto zpeněžení (hyperochu) a v jakém časovém horizontu (co zpeněžení brání). i) Výši zjištěných a sporných nezajištěných pohledávek (zvlášť nepodřízených a zvlášť podřízených) a částku, která na ně byla dosud plněna. j) Částku, která má být mezi nezajištěné věřitele rozdělena na základě Zprávy, a údaj o podílu rozdělované částky ku výši uspokojovaných pohledávek. 3. Lhůta pro předložení Zprávy Vždy platí, že Zpráva má být předložena „co nejrychleji“, jak to konkrétní okolnosti insolvenčního řízení umožní. Okamžik předložení Zprávy ovlivňuje rozsah zpeněžovaného majetku (viz dále). Překážku pro předložení Zprávy netvoří samo o sobě, jak bývá začasté dovozováno, (a) probíhající řízení o žalobě na neplatnost veřejné dražby, kterou došlo ke zpeněžení (3 VSPH 6/2012[1]) [stejné se bude týkat zpochybňování platnosti dražby exekutorské] ani (b) podaná žaloba na neplatnost smlouvy dle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona (1 VSPH 230/2012[2]), (c) tím méně pak skutečnost, že dosud neuplynula lhůta k podání řečených žalob. (d) Stejné platí o případném trestním stíhání (anal. Rc 12/2014[3]). Citovaná usnesení byla vydána ve vztahu k předložení návrhu na uspokojení zajištěného věřitele, není však důvodu při předložení Zprávy postupovat jinak. Podle oněch svrchu zmíněných „konkrétních okolností insolvenčního řízení“ lze rozlišovat několik variant: A) Rychlé zpeněžení všech věcí: Okamžitě po zpeněžení (zápisu vlastnického práva do veřejných rejstříků). B) Složité zpeněžování nesourodých věcí: Není v rozporu s insolvenčním zákonem, pokud insolvenční správce podá více Zpráv. Typicky při rychlém zpeněžení nemovitých věcí za 1 000 000 Kč, mělo-li by se čekat již jen na zpeněžení spoluvlastnického podílu na polní cestě na druhém konci ČR, navíc dotčeného dědickým řízením. Jedná-li se o druhou a další Zprávu, uvede to insolvenční správce výslovně, včetně důvodu. Informace uvedené výše (bod 2.) se pak budou vztahovat k období a zpeněžení od podání poslední Zprávy. C) Zpeněžované mimořádné příjmy: Mám za to, že stejně má býti postupováno při zpeněžení mimořádného příjmu [§ 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona][4]. Pro všechny případy tedy platí, že insolvenční správce s předložením Zprávy zásadně nečeká na konec insolvenčního řízení, kteréžto úvahy v insolvenčním prostoru před rokem též zaznívaly. Všechny případy mají společné rovněž to (a opačné úvahy budiž tím překonány), že Zpráva má býti předložena pouze v těch insolvenčních řízeních, v nichž dochází ke zpeněžení (srov. z textu ust. § 409 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona „Poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, […] předloží insolvenčnímu soudu zprávu […]“, výkladem a contrario tedy platí, že nezpeněží-li insolvenční správce žádný majetek, nepředloží insolvenčnímu soudu žádnou zprávu; což je rozdíl proti konkursu, a právě zde naplno doceníme význam zvoleného termínu „přiměřeně“). 4. Přezkoumání Zprávy Insolvenční soud Zprávu přezkoumá a následně (a) vede insolvenčního správce k její opravě (výzvou, jiným soudním rokem), (b) vrátí ji insolvenčnímu správci s instrukcí, jak ji přepracovat, nebo (c) zhodnotí Zprávu jako věcně správnou, což navenek vyjeví usnesením, kterým účastníky poučí o možnosti podání námitek proti ní. Po zveřejnění Zprávy a poučení v insolvenčním rejstříku mohou účastníci, tedy dlužník a všichni věřitelé (§ 14 insolvenčního zákona), podávat námitky proti Zprávě, a to v propadné lhůtě 15 dnů (spíše by se hodilo přiměřenějších 7 dnů dle ust. § 298 odst. 3 insolvenčního zákona). 5. Rozhodnutí o Zprávě Insolvenční soud o Zprávě rozhodne, nejsou-li podány námitky a neodůvodňují-li to zvláštní okolnosti případu, bez nařízení jednání, a to tak, že (a) Zprávu schválí, součástí schválení Zprávy je bod výroku, kterým soud (i) ukládá insolvenčnímu správci povinnost distribuovat čistý výtěžek zpeněžení mezi nezajištěné věřitele dle zveřejněného distribučního schématu[5], a to v nejbližším pravidelném termínu po právní moci usnesení o schválení Zprávy spolu s pravidelnou distribucí, (ii) rozhodne o povolení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce a (iii) schválí náklady na správu a zpeněžení zpeněžených věcí, nebo insolvenční soud (b) nařídí doplnění nebo změnu Zprávy (zejm. jsou-li námitky důvodné), či (c) odmítne Zprávu přijmout a insolvenčnímu správci jí vrátí. Aktivní legitimaci k podání odvolání proti usnesení o schválení Zprávy má (a) insolvenční správce, (b) dlužník, jehož námitkám nebylo vyhověno nebo (c) věřitelé, jejichž námitkám nebylo vyhověno. 6. Spojení Zprávy s návrhem na uspokojení zajištěného věřitele Je-li součástí zpeněžení nezajištěného majetku (již) jen přebytek zpeněžení zástavy (hyperocha), může insolvenční správce spojit Zprávu s návrhem na uspokojení zajištěného věřitele (v rámci poučení o námitkách je třeba odlišit dvojí lhůtu). Nejsou-li podány žádné námitky, tak insolvenční soud může Zprávu schválit stejným usnesením, jímž dá souhlas k uspokojení zajištěného věřitele. Jedná o závislé výroky. Stejný způsob je vhodný i tehdy, probíhá-li další zpeněžování nezajištěného majetku (je však třeba dbát, aby z výtěžku nezajištěného majetku šla uspokojit celá minimální odměna insolvenčního správce; pro ten případ bude vhodné souhlas s vydáním takové částky nevydávat a rozhodnout o ní až po zpeněžení nezajištěného majetku v souvislosti s projednáním Zprávy). 7. Zpeněžení „jinými způsoby než podle § 286“ S ohledem na „novátorské“ odlišování zpeněžení majetkové podstaty dosaženého „způsoby podle § 286 insolvenčního zákona“ [§ 3 odst. 2 písm. b) vyhlášky o odměně insolvenčního správce] a „jinými způsoby“ [§ 3 odst. 2 písm. c) citované vyhlášky], vyvstává otázka, zda dle ust. § 409 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona postupovat jen při zpeněžení dosaženého prostřednictvím (typicky) kupní smlouvy či veřejné dražby anebo též (pouhého) inkasa peněz z účtu dlužníka, dobrovolného zaplacení dlužníkovy pohledávky, atp. Mám za to, že i v takových případech je třeba postupovat podle ust. § 409 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona, tedy přiměřeně dle ustanovení o konečné zprávě (avšak přiměřenost bude ještě volnější než výše): A) Zpráva není předkládána. Insolvenční správce majetek zpravidla zjistí záhy po svém ustanovení, sepíše jej ihned do soupisu majetkové podstaty a insolvenčnímu soudu jej oznámí ve zprávě pro oddlužení. V takovém případě bude požadavkům přiměřeného použití vyhovovat, pokud (a) insolvenční správce svůj (i) návrh, včetně (ii) vyúčtování své odměny a hotových výdajů a (iii) vyúčtování nákladů se správou a zpeněžením takového majetku zahrne do zprávy pro oddlužení (nebude zvláštní Zprávy) a (b) insolvenční soud (nebudou-li námitky) [i] schválí zprávu pro oddlužení a oddlužení samotné a současně též (ii) zálohu na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, (iii) náklady spojené se správou a zpeněžením a (iv) zároveň rozhodne, že čistý výtěžek zpeněžení bude mezi nezajištěné věřitele rozdělen dle distribučního schématu obsaženého ve zprávě pro oddlužení[6]. B) Zpráva je předkládána. Pokud je majetek zjištěn (získán) až po schválení oddlužení PSK, mělo by se postupovat podle výše uvedeného… Zřejmě bude budoucím spontánním vývojem nalezena přirozená (přiměřená) rovnováha mezi celým standardním postupem a prostým nicneděláním. V senátu KSPH 67 INS bez zveřejnění vyhláškou a poučení o možnosti námitek vydáváme rovnou usnesení, jímž určíme konkrétní částku, která má být rozdělena mezi věřitele (s právem odvolání pro všechny), a současně povolíme insolvenčnímu správci zálohu na jeho odměnu. Teprve budoucnost ukáže, zda jde o postup akceptovatelný. Shora řečené nabízím jako svůj pohled na otázky dosud důsledně neřešené, které mohou být (budou) velmi ovlivněny výslednou podobou formuláře a judikaturou vyšších soudů (ke dni 1. 4. 2020 mi není známo žádné relevantní rozhodnutí). [1] usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 6. 2012, č. j. 3 VSPH 6/2012-B-59 (KSPH 38 INS 5460/2009) [2] usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 VSPH 230/2012-B-74 (MSPH 60 INS 628/2011) [3] usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 67/2013, publikované ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. Rc 12/2014 [4] Opačně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sen. zn. 29 NSČR 27/2017, které se však vyjadřoval k úpravě insolvenčního zákona účinné do 31. 5. 2019 (tedy pro „stará“ řízení): „K tomu Nejvyšší soud doplňuje, že podle § 412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona insolvenční správce získané finanční prostředky (ať už získané přímo nebo „přeměnou“ majetku na peníze) rozvrhne mezi věřitele dle splátkového kalendáře stanoveného usnesením o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a to stejně jako kteroukoli pravidelnou, „řádnou“ splátku. Nelze tedy postupovat dle § 301 insolvenčního zákona a žádat o povolení částečného rozvrhu. Také zde nedochází jako u konkursu či při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty k postupu dle § 302 a násl. insolvenčního zákona.“ [5] Tento praktický postup je však v rozporu s použitým termínem „obdobně“ v ust. § 409 odst. 2 věty druhé i. f. insolvenčního zákona, tedy by se mělo postupovat v zásadě stejně jako u rozvrhu v konkursu, a tedy by soud měl vydat standardní rozvrhové usnesení. Budoucí judikatura vyšších soudů zodpoví, zda takový požadavek není poněkud přepjatý a v rozporu se zásadami, na nichž insolvenční řízení stojí (zejm. rychlost insolvenčního řízení a uspokojení věřitelů). [6] Tu se případná nutnost vydání regulérního rozvrhového usnesení jeví ještě zbytečnější, až absurdnější (srov. poznámku pod čarou č. 5). Autor: Mgr. Tomáš Jirmásek

http://docplayer.cz/3061388-418-2011-sb-zakon-cast-prvni-obecna-ustanoveni.html

418/2011 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ - PDF Download "418/2011 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ" 1 Systém ASPI - stav k do částky 91/2013 Sb. a 32/2013 Sb.m.s. 418/2011 Sb. - poslední stav textu nabývá účinnost až od Změna: 105/2013 Sb. 418/2011 Sb. ZÁKON ze dne 27. října 2011 o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 1 [Komentář] Předmět úpravy a její vztah k jiným zákonům (1) Tento zákon upravuje podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, tresty a ochranná opatření, které lze za spáchání stanovených trestných činů právnickým osobám uložit, a postup v řízení proti právnickým osobám. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se trestní zákoník, v řízení proti právnické osobě trestní řád a v řízení o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních přiměřeně zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, není-li to z povahy věci vyloučeno. zákona. (3) Pro účely jiných právních předpisů se trestním řízením rozumí i řízení vedené proti právnické osobě podle tohoto Místní působnost 2 [Komentář] (1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného na území České republiky právnickou osobou, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek. (2) Trestný čin se považuje za spáchaný na území České republiky, dopustila-li se právnická osoba jednání a) zcela nebo zčásti na území České republiky, i když porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti v cizině, nebo b) v cizině, pokud porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem nastalo nebo mělo, byť i jen zčásti, nastat na území České republiky. (3) Na účastenství se užije obdobně 4 odst. 3 a 4 trestního zákoníku. 3 [Komentář] Podle zákona České republiky se posuzuje také trestnost činu, pokud jej v cizině spáchala právnická osoba mající sídlo v České republice. 4 [Komentář] (1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu padělání a pozměnění peněz ( 233 trestního zákoníku), udávání padělaných a pozměněných peněz ( 235 trestního zákoníku), výroby a držení padělatelského náčiní ( 236 trestního zákoníku), neoprávněné výroby peněz ( 237 trestního zákoníku), teroristického útoku ( 311 trestního zákoníku) i tehdy, spáchala-li takový trestný čin v cizině právnická osoba, která nemá sídlo v České republice. (2) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině právnickou osobou, která nemá sídlo v České republice, též tehdy, byl-li čin spáchán ve prospěch právnické osoby, která má na území České republiky sídlo. 5 [Komentář] (1) Podle zákona České republiky se posuzuje také trestnost činu, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu (dále jen mezinárodní smlouva ). (2) Ustanovení 2 až 4 se neužijí, jestliže to mezinárodní smlouva nepřipouští. 2 a) Česká republika, 6 [Komentář] Vyloučení odpovědnosti některých právnických osob za trestný čin (1) Podle tohoto zákona nejsou trestně odpovědné b) územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci. (2) Majetková účast právnických osob uvedených v odstavci 1 na právnické osobě nevylučuje trestní odpovědnost takové právnické osoby podle tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ ZÁKLADY TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI PRÁVNICKÝCH OSOB 7 [Komentář] Trestné činy Trestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, a to obchodování s lidmi ( 168 trestního zákoníku), svěření dítěte do moci jiného ( 169 trestního zákoníku), vydírání ( 175 trestního zákoníku), porušení tajemství dopravovaných zpráv ( 182 trestního zákoníku), sexuální nátlak ( 186 trestního zákoníku), pohlavní zneužití ( 187 trestního zákoníku), kuplířství ( 189 trestního zákoníku), výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií ( 192 trestního zákoníku), zneužití dítěte k výrobě pornografie ( 193 trestního zákoníku), ohrožování výchovy dítěte ( 201 trestního zákoníku), svádění k pohlavnímu styku ( 202 trestního zákoníku), podvod ( 209 trestního zákoníku), pojistný podvod ( 210 trestního zákoníku), úvěrový podvod ( 211 trestního zákoníku), dotační podvod ( 212 trestního zákoníku), provozování nepoctivých her a sázek ( 213 trestního zákoníku), podílnictví ( 214 trestního zákoníku), podílnictví z nedbalosti ( 215 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti ( 216 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti ( 217 trestního zákoníku), neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací ( 230 trestního zákoníku), opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat ( 231 trestního zákoníku), poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti ( 232 trestního zákoníku), padělání a pozměnění peněz ( 233 trestního zákoníku i za podmínek 238 trestního zákoníku), neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku ( 234 trestního zákoníku i za podmínek 238 trestního zákoníku), udávání padělaných a pozměněných peněz ( 235 trestního zákoníku i za podmínek 238 trestního zákoníku), výroba a držení padělatelského náčiní ( 236 trestního zákoníku i za podmínek 238 trestního zákoníku), neoprávněná výroba peněz ( 237 trestního zákoníku i za podmínek 238 trestního zákoníku), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ( 240 trestního zákoníku), neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby ( 241 trestního zákoníku), nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení ( 243 trestního zákoníku), porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží ( 244 trestního zákoníku), padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti ( 245 trestního zákoníku), zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění ( 254 trestního zákoníku), sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě ( 256 trestního zákoníku), pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži ( 257 trestního zákoníku), pletichy při veřejné dražbě ( 258 trestního zákoníku), vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy ( 259 trestního zákoníku), poškozování finančních zájmů Evropské unie ( 260 trestního zákoníku), porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi ( 270 trestního zákoníku), nedovolené ozbrojování ( 279 trestního zákoníku), vývoj, výroba a držení zakázaných bojových prostředků ( 280 trestního zákoníku), nedovolená výroba a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky ( 281 trestního zákoníku), nedovolená výroba a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu ( 282 trestního zákoníku), nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy ( 283 trestního zákoníku), přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu ( 284 trestního zákoníku), nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku ( 285 trestního zákoníku), poškození a ohrožení životního prostředí ( 293 trestního zákoníku), poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti ( 294 trestního zákoníku), poškození vodního zdroje ( 294a trestního zákoníku), poškození lesa ( 295 trestního zákoníku), neoprávněné vypuštění znečišťujících látek ( 297 trestního zákoníku), neoprávněné nakládání s odpady ( 298 trestního zákoníku), neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu ( 298a trestního zákoníku), neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami ( 299 trestního zákoníku), neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti ( 300 trestního zákoníku), poškození chráněných částí přírody ( 301 trestního zákoníku), teroristický útok ( 311 trestního zákoníku), vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci ( 324 trestního zákoníku), vyhrožování s cílem působit na úřední osobu ( 326 trestního zákoníku), přijetí úplatku ( 331 trestního zákoníku), podplacení ( 332 trestního zákoníku), nepřímé úplatkářství ( 333 trestního zákoníku), zasahování do nezávislosti soudu ( 335 trestního zákoníku), maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání ( 337 trestního zákoníku), organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice ( 340 trestního zákoníku), napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky ( 341 trestního zákoníku), neoprávněné zaměstnávání cizinců ( 342 trestního zákoníku), křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek ( 346 trestního zákoníku), padělání a pozměnění veřejné listiny ( 348 trestního zákoníku), nedovolená výroba a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka ( 349 trestního zákoníku), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci ( 352 trestního zákoníku), hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob ( 355 trestního zákoníku), podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod ( 356 trestního zákoníku), účast na organizované zločinecké skupině ( 361 trestního zákoníku), podněcování k trestnému činu ( 364 trestního zákoníku), nadržování ( 366 trestního zákoníku), projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka ( 404 trestního zákoníku) a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia ( 405 trestního zákoníku). 8 [Komentář] 3 Trestní odpovědnost právnické osoby (1) Trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, b) ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a), c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení (dále jen zaměstnanec ) při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v písmenech a) až c), jestliže jí ho lze přičítat podle odstavce 2. (2) Právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu uvedeného v 7, jestliže byl spáchán a) jednáním orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), nebo b) zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 písm. d) na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu. (3) Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, nepodaří-li se zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se užijí i tehdy, jestliže a) k jednání uvedenému v odstavcích 1 a 2 došlo před vznikem právnické osoby, b) právnická osoba vznikla, ale soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby, c) právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, je neplatný nebo neúčinný, nebo d) jednající fyzická osoba není za takový trestný čin trestně odpovědná. 9 [Komentář] Pachatel, spolupachatel a účastník (1) Pachatelem trestného činu je právnická osoba, které lze přičítat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem způsobem uvedeným v tomto zákoně. (2) Pachatelem je i právnická osoba, která k provedení činu užila jiné právnické nebo fyzické osoby. (3) Trestní odpovědností právnické osoby není dotčena trestní odpovědnost fyzických osob uvedených v 8 odst. 1 a trestní odpovědností těchto fyzických osob není dotčena trestní odpovědnost právnické osoby. Byl-li trestný čin spáchán společným jednáním více osob, z nichž alespoň jedna je osoba právnická, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama. 10 [Komentář] Trestní odpovědnost právního nástupce právnické osoby (1) Trestní odpovědnost právnické osoby přechází na všechny její právní nástupce. (2) Přešla-li trestní odpovědnost podle odstavce 1 na více právních nástupců právnické osoby, přihlédne soud při rozhodování o druhu a výměře trestu nebo ochranného opatření i k tomu, v jakém rozsahu na každého z nich přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného trestného činu, případně i k tomu, v jakém rozsahu kterýkoli z nich pokračuje v činnosti, v souvislosti s níž byl spáchán trestný čin. (3) Na ukládání úhrnného, souhrnného a společného trestu právnímu nástupci se obdobně užijí ustanovení trestního zákoníku; nepřichází-li takový postup v úvahu vzhledem k povaze právního nástupnictví nebo z jiných důvodů, soud uloží samostatný trest. (4) Obdobně podle odstavců 1 až 3 bude soud postupovat v případě, že dojde ke zrušení právnické osoby po pravomocném skončení trestního stíhání. 11 [Komentář] Účinná lítost 4 (1) Trestní odpovědnost právnické osoby zaniká, jestliže dobrovolně upustila od dalšího protiprávního jednání a a) odstranila nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, anebo škodlivému následku zamezila nebo škodlivý následek napravila, nebo b) učinila státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu o trestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, mohlo být ještě odstraněno nebo škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno. (2) Trestní odpovědnost právnické osoby podle odstavce 1 však nezaniká, spáchala-li trestný čin přijetí úplatku ( 331 trestního zákoníku), podplacení ( 332 trestního zákoníku) nebo nepřímého úplatkářství ( 333 trestního zákoníku). 12 [Komentář] Promlčení trestní odpovědnosti Na promlčení trestní odpovědnosti právnických osob platí obdobně 34 trestního zákoníku. 13 [Komentář] Vyloučení z promlčení Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost za trestný čin teroristického útoku ( 311 trestního zákoníku), pokud byl spáchán za takových okolností, že zakládá válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva. ČÁST TŘETÍ TRESTY A OCHRANNÁ OPATŘENÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ 14 [Komentář] Přiměřenost trestu a ochranného opatření (1) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud k povaze a závažnosti trestného činu, k poměrům právnické osoby, včetně její dosavadní činnosti a jejích majetkových poměrů; přitom přihlédne též k tomu, zda právnická osoba vykonává činnost ve veřejném zájmu, která má strategický nebo obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost. Dále soud přihlédne k působení právnické osoby po činu, zejména k její případné účinné snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu. Přihlédne také k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí činnost právnické osoby. (2) Ochranné opatření nelze právnické osobě uložit, není-li přiměřené povaze a závažnosti spáchaného činu, jakož i jejím poměrům. (3) Při ukládání trestních sankcí soud přihlédne i k důsledkům, které může mít jejich uložení na třetí osoby, zejména přihlédne k právem chráněným zájmům osob poškozených trestným činem a věřitelů právnické osoby, jejichž pohledávky vůči trestně odpovědné právnické osobě vznikly v dobré víře a nemají původ nebo nesouvisí s trestným činem právnické osoby. 15 [Komentář] Druhy trestů a ochranných opatření (1) Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit pouze tyto tresty a) zrušení právnické osoby, b) propadnutí majetku, c) peněžitý trest, d) propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, e) zákaz činnosti, f) zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, g) zákaz přijímání dotací a subvencí, h) uveřejnění rozsudku. 5 (2) Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit jako ochranné opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Právnické osobě lze uložit tresty a ochranná opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 samostatně nebo vedle sebe. Nelze však uložit peněžitý trest vedle propadnutí majetku a trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty vedle zabrání téže věci nebo jiné majetkové hodnoty. HLAVA II UKLÁDÁNÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ TRESTŮ 16 [Komentář] Zrušení právnické osoby (1) Soud může uložit trest zrušení právnické osoby právnické osobě se sídlem v České republice, pokud její činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání trestného činu nebo trestných činů. Trest zrušení právnické osoby nelze uložit, vylučuje-li to povaha právnické osoby. (2) Je-li právnickou osobou banka, může soud uložit trest zrušení právnické osoby až po vyjádření České národní banky k možnostem a důsledkům jeho uložení; k tomuto vyjádření soud přihlédne. Obdobně se věta první použije ohledně pojišťovny, zajišťovny, penzijního fondu, investiční společnosti, investičního fondu, obchodníka s cennými papíry, spořitelního a úvěrního družstva, centrálního depozitáře, instituce elektronických peněz, platební instituce, provozovatele vypořádacího systému a organizátora trhu s investičními nástroji. (3) Je-li právnickou osobou komoditní burza, může soud uložit trest zrušení právnické osoby až po vyjádření příslušného orgánu státní správy, který uděluje státní povolení k provozování burzy podle jiného právního předpisu, k možnostem a důsledkům jeho uložení; k tomuto vyjádření soud přihlédne. (4) Právní mocí rozhodnutí, kterým byl uložen trest zrušení právnické osoby, vstupuje tato právnická osoba do likvidace. (5) Z majetku právnické osoby, které byl uložen trest zrušení právnické osoby, mohou být uspokojeny pohledávky věřitelů, pokud nejde o majetek, u něhož je to vzhledem k jeho povaze nebo charakteru nebo k povaze spáchaného trestného činu vyloučeno. 17 [Komentář] Propadnutí majetku (1) Soud může uložit trest propadnutí majetku, odsuzuje-li právnickou osobu za zvlášť závažný zločin, kterým pro sebe nebo jiného získala nebo se snažila získat majetkový prospěch. (2) Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit trest propadnutí majetku pouze v případě, že trestní zákoník uložení tohoto trestu za spáchaný zločin dovoluje. (3) Propadnutí majetku postihuje celý majetek právnické osoby nebo tu jeho část, kterou soud určí. (4) Je-li právnickou osobou banka nebo zahraniční banka, jejíž pobočka vykonává činnost na území České republiky na základě bankovní licence udělené Českou národní bankou nebo na základě principu jednotné licence podle jiného právního předpisu, může soud uložit trest propadnutí majetku až po vyjádření České národní banky k možnostem a důsledkům jeho uložení; k tomuto vyjádření soud přihlédne. Obdobně se věta první použije ohledně pojišťovny, pobočky pojišťovny, zajišťovny, pobočky zajišťovny, penzijního fondu, investiční společnosti, investičního fondu, obchodníka s cennými papíry, pobočky obchodníka s cennými papíry, spořitelního a úvěrního družstva, centrálního depozitáře, instituce elektronických peněz, pobočky zahraniční instituce elektronických peněz, platební instituce, provozovatele vypořádacího systému a organizátora trhu s investičními nástroji. 18 [Komentář] Peněžitý trest (1) Soud může uložit právnické osobě peněžitý trest, odsuzuje-li ji za úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti. Uložení peněžitého trestu nesmí být na újmu práv poškozeného. (2) Denní sazba činí nejméně Kč a nejvíce Kč. Při určení výše denní sazby zohlední soud majetkové poměry právnické osoby. (3) Ustanovení 17 odst. 4 se užije obdobně. 19 [Komentář] Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty Soud může uložit právnické osobě trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, včetně propadnutí náhradní 6 hodnoty, za podmínek stanovených trestním zákoníkem. 20 [Komentář] Zákaz činnosti (1) Soud může uložit právnické osobě trest zákazu činnosti na jeden rok až dvacet let, byl-li trestný čin spáchán v souvislosti s touto činností. (2) Ustanovení 17 odst. 4 se užije obdobně. 21 [Komentář] Zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži (1) Soud může uložit trest zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži právnické osobě na jeden rok až dvacet let, dopustila-li se právnická osoba trestného činu v souvislosti s uzavíráním smluv na plnění veřejných zakázek nebo s jejich plněním, s účastí v zadávacím řízení o veřejných zakázkách, koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži. (2) Trest zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži jako trest samostatný může soud uložit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu uložení jiného trestu není třeba. (3) Trest zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži spočívá v tom, že se právnické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacího řízení o veřejných zakázkách, koncesního řízení nebo veřejné soutěže podle jiných právních předpisů. 22 [Komentář] Zákaz přijímání dotací a subvencí (1) Soud může uložit trest zákazu přijímání dotací a subvencí právnické osobě na jeden rok až dvacet let, dopustila-li se právnická osoba trestného činu v souvislosti s podáváním nebo vyřizováním žádosti o dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc nebo příspěvek, s jejich poskytováním nebo využíváním, anebo s poskytováním nebo využíváním jakékoliv jiné veřejné podpory. (2) Trest zákazu přijímání dotací a subvencí jako trest samostatný může soud uložit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba. (3) Trest zákazu přijímání dotací a subvencí spočívá v tom, že se právnické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu ucházet se o veškeré dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jakékoliv jiné veřejné podpory podle jiných právních předpisů, jakož i takové dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jakékoliv jiné veřejné podpory přijímat. 23 [Komentář] Uveřejnění rozsudku (1) Soud může uložit trest uveřejnění rozsudku, je-li třeba veřejnost seznámit s odsuzujícím rozsudkem, zejména vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu, anebo vyžaduje-li to zájem na ochraně bezpečnosti lidí nebo majetku, popřípadě společnosti. Přitom soud určí druh veřejného sdělovacího prostředku, ve kterém má být rozsudek uveřejněn, rozsah jeho uveřejnění a lhůtu určenou právnické osobě k uveřejnění rozsudku. (2) Trest uveřejnění rozsudku spočívá v tom, že odsouzená právnická osoba nechá na své náklady pravomocný odsuzující rozsudek nebo jeho vymezené části uveřejnit v soudem určeném druhu veřejného sdělovacího prostředku, a to s uvedením údajů obchodní firmy nebo názvu právnické osoby a jejího sídla. Údaje umožňující identifikaci fyzické osoby nebo právnické osoby, která je odlišná od odsouzené právnické osoby, uvedené ve výroku rozsudku a v jeho odůvodnění musí být před uveřejněním anonymizovány. HLAVA III ZÁNIK VÝKONU TRESTU 24 [Komentář] Promlčení výkonu trestu Trest uložený právnické osobě nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, jež činí a) třicet let, jde-li o odsouzení k peněžitému trestu uloženému v nejméně 560 denních sazbách, nebo k trestu zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákazu přijímání dotací a subvencí, pokud jejich délka činí alespoň 15 let, b) dvacet let, jde-li o odsouzení k peněžitému trestu uloženému v nejméně 380 denních sazbách, nebo k trestu zákazu činnosti, 7 zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákazu přijímání dotací a subvencí, pokud jejich délka činí alespoň 10 let, c) deset let, jde-li o odsouzení k peněžitému trestu uloženému v nejméně 200 denních sazbách, nebo k trestu zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákazu přijímání dotací a subvencí, pokud jejich délka činí alespoň 5 let, d) pět let při odsouzení k jinému trestu. 25 [Komentář] Vyloučení z promlčení Výkon trestu uloženého pro trestný čin teroristického útoku ( 311 trestního zákoníku), pokud byl spáchán za takových okolností, že zakládá válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva, se nepromlčuje. HLAVA IV OCHRANNÉ OPATŘENÍ 26 [Komentář] Zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty Soud může uložit právnické osobě ochranné opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, včetně zabrání náhradní hodnoty nebo zabrání spisů a zařízení, nebo namísto zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty uložit pozměnění věci nebo jiné majetkové hodnoty, odstranění určitého zařízení, označení nebo provedení jiné změny nebo omezení dispozice s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou za podmínek stanovených trestním zákoníkem. HLAVA V ZÁNIK ÚČINKŮ ODSOUZENÍ 27 [Komentář] Na odsouzenou právnickou osobu se hledí, jako by nebyla odsouzena, jestliže od právní moci odsuzujícího rozsudku uplynula doba uvedená v 24. ČÁST ČTVRTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ PROTI PRÁVNICKÝM OSOBÁM 28 [Komentář] Vztah k řízení o správním deliktu (1) Zahájení trestního stíhání proti právnické osobě brání tomu, aby o témže skutku proti téže právnické osobě probíhalo řízení o správním deliktu; to nevylučuje uložení nucené správy nebo jiného nápravného opatření podle jiného právního předpisu. (2) Trestní stíhání proti právnické osobě nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, jestliže dřívější řízení pro týž skutek proti téže právnické osobě skončilo pravomocným rozhodnutím o správním deliktu a toto rozhodnutí nebylo zrušeno. (3) Stanoví-li jiný právní předpis ve věcech správních deliktů právnických osob lhůtu pro zánik odpovědnosti, nezapočítává se do jejího běhu doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo řízení podle tohoto zákona. 29 [Komentář] Místní příslušnost Nelze-li zjistit místo činu nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu má obviněná právnická osoba sídlo nebo v jehož obvodu má obviněná zahraniční právnická osoba svůj podnik nebo organizační složku; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. 30 [Komentář] Vyrozumění o zahájení a skončení trestního stíhání (1) O zahájení trestního stíhání proti právnické osobě vyrozumí policejní orgán příslušný orgán veřejné moci nebo osobu, které podle jiných právních předpisů vedou obchodní rejstřík nebo jiný zákonem určený rejstřík, registr nebo evidenci, orgán udělující licenci nebo povolení k činnosti této právnické osobě a orgán odpovědný za dozor nad takovou právnickou osobou. Tyto orgány nebo osoby vyrozumí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce také o pravomocném 8 skončení věci. (2) Je-li k zániku nebo přeměně právnické osoby nutný zápis do zákonem určeného rejstříku, registru nebo evidence, vyrozumí předseda senátu orgán veřejné moci, který vede takový rejstřík, registr nebo evidenci, o skončení vykonávacího řízení. 31 [Komentář] Společné řízení (1) Proti obviněné právnické osobě a obviněné fyzické osobě se koná společné řízení, jestliže jejich trestné činy spolu souvisejí, pokud tomu nebrání důležité důvody. Společné řízení koná krajský soud, je-li příslušný konat řízení alespoň o jednom z trestných činů. Jsou-li pachateli nejtěžšího trestného činu nebo nejtěžších trestných činů obviněná právnická osoba i fyzická osoba, koná společné řízení soud, který je příslušný konat řízení proti obviněné fyzické osobě. (2) Ve společném řízení vedeném proti právnické a fyzické osobě se trestní odpovědnost právnické a fyzické osoby posuzuje samostatně. (3) Pokud mají být v průběhu společného řízení vedeného proti fyzické a právnické osobě prováděny úkony trestního řízení ve vztahu k oběma těmto osobám, provádějí se zpravidla nejprve ve vztahu k fyzické osobě. 32 [Komentář] Zrušení, zánik a přeměna právnické osoby (1) Právnická osoba, proti které bylo zahájeno trestní stíhání, je povinna neprodleně písemně oznámit státnímu zástupci a v řízení před soudem předsedovi senátu, že budou prováděny úkony směřující k jejímu zrušení, zániku nebo k přeměně, a to před provedením těchto úkonů, jinak jsou tyto úkony neplatné. (2) Právnická osoba, proti které bylo zahájeno trestní stíhání, nemůže být do doby jeho pravomocného skončení zrušena a nemůže dojít k její přeměně, ani k jejímu zániku, s výjimkou případu, kdy by důsledky byly nepřiměřené povaze spáchaného trestného činu; v takovém případě trestní odpovědnost právnické osoby, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání, přechází na právního nástupce této osoby. Byla-li právnická osoba založena na dobu určitou nebo k dosažení určitého účelu, a v době od zahájení jejího trestního stíhání uplynula doba, na níž byla založena, nebo se naplnil účel, pro který byla založena, hledí se na ni od tohoto okamžiku, jako by byla založena na dobu neurčitou. (3) O tom, zda právnická osoba může být zrušena a zda smí dojít k její přeměně, popřípadě k jejímu zániku, rozhodne na návrh této právnické osoby nebo jiné oprávněné osoby v přípravném řízení soudce a v řízení před soudem předseda senátu. (4) Pokud státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu nepodá příslušnému soudu návrh na vyslovení neplatnosti úkonů směřujících ke zrušení, zániku nebo přeměně právnické osoby, neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny právnické osoby nebo neplatnosti projektu přeměny za podmínek stanovených jiným právním předpisem, hledí se na tyto úkony jako na platné. (5) Před rozhodnutím podle odstavce 3 může soudce a v řízení před soudem předseda senátu právnické osobě uložit, aby ve stanovené lhůtě složila na určený účet jím stanovenou částku odpovídající výši předpokládaného peněžitého trestu nebo aby poskytla jinou záruku. Na trvání těchto opatření a na nakládání se složenou částkou platí obdobně 73a odst. 5 věta první a 73a odst. 6 až 9 trestního řádu. (6) Proti rozhodnutím uvedeným v odstavcích 3 a 5 je přípustná stížnost, která má v případě rozhodnutí podle odstavce 3 odkladný účinek. (7) Omezeními podle odstavců 1 a 2 a rozhodnutím podle odstavce 3 není dotčena pravomoc příslušného orgánu odejmout právnické osobě, proti které je vedeno trestní stíhání, povolení nebo jiné oprávnění k činnosti a navrhnout zrušení této právnické osoby podle jiného právního předpisu. (8) Přiměřeně podle odstavců 1 až 7 se postupuje i v případě, že má dojít k zrušení, zániku nebo přeměně právnické osoby ve vykonávacím řízení. (9) Orgán veřejné moci nebo osoba, které vedou podle jiných právních předpisů obchodní rejstřík nebo jiný zákonem určený rejstřík, registr nebo evidenci právnických osob, nezapíší zrušení nebo přeměnu právnické osoby do takového rejstříku, registru nebo evidence, ani neprovedou její výmaz bez povolení podle odstavce 3, ledaže se na zrušení nebo přeměnu právnické osoby hledí jako na platné podle odstavce 4. (10) Pokud není splněna některá z podmínek umožňujících podle odstavců 1 až 9 zrušení nebo přeměnu právnické osoby, právnická osoba nezanikne. (11) Přeměnou se pro účely tohoto zákona rozumí sloučení, splynutí nebo rozdělení právnické osoby, převod jmění na společníka, změna právní formy právnické osoby nebo přemístění sídla právnické osoby do zahraničí. 33 [Komentář] Zajišťovací opatření (1) Hrozí-li důvodná obava, že obviněná právnická osoba bude postupovat způsobem uvedeným v 67 písm. c) trestního řádu, může již v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce a v řízení před soudem předseda senátu 9 obviněné právnické osobě dočasně pozastavit výkon jednoho nebo více předmětů činnosti nebo uložit omezení nakládání s majetkem této právnické osoby; přitom přihlédne i k důsledkům, které může mít uložení zajišťovacího opatření na třetí osoby. (2) Předseda senátu a v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce může obviněné právnické osobě uložit omezení nakládání s jejím majetkem, je-li stíhána pro trestný čin, za který je třeba vzhledem k povaze a závažnosti činu a poměrům právnické osoby očekávat uložení peněžitého trestu, a je-li obava, že výkon tohoto trestu bude zmařen nebo ztížen. (3) Z důležitých důvodů může předseda senátu a v přípravném řízení soudce na návrh dotčené právnické osoby povolit provedení úkonu, který se týká majetku, na nějž se vztahují zajišťovací opatření podle odstavce 1 nebo 2. rozsahu. (4) Zajišťovací opatření se zruší nebo omezí, jestliže již není pro účely řízení třeba nebo není třeba ve stanoveném (5) Rozhodnutí podle odstavce 1, kterým byl právnické osobě dočasně pozastaven výkon jednoho nebo více předmětů činnosti, jakož i rozhodnutí o zrušení nebo omezení tohoto zajišťovacího opatření, se zašlou bez zbytečného odkladu orgánu udělujícímu povolení nebo jiné oprávnění k činnosti obviněné právnické osobě a v případě právnické osoby uvedené v 17 odst. 4 také České národní bance. (6) Právnická osoba, které bylo uloženo zajišťovací opatření podle odstavce 1 nebo 2, má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti se musí neodkladně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji právnická osoba, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů od právní moci rozhodnutí. (7) Proti rozhodnutím uvedeným v odstavcích 1 až 6 je přípustná stížnost, jež má v případě rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajišťovacího opatření nebo povolení úkonu podle odstavce 3 odkladný účinek. 34 [Komentář] Úkony právnické osoby (1) Za právnickou osobu činí v řízení úkony ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle občanského soudního řádu. Tato osoba musí prokázat své oprávnění k činění úkonů za právnickou osobu. (2) Právnická osoba si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V řízení může mít obviněná právnická osoba současně pouze jednoho zmocněnce. (3) V řízení může za právnickou osobu činit úkony současně jen jedna osoba. (4) Činit úkony v řízení nemůže osoba, která je obviněným, poškozeným nebo svědkem v téže věci. Pokud je v průběhu řízení zjištěna tato skutečnost, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce vyzve právnickou osobu, aby určila k provádění úkonů v dalším řízení jinou osobu; k určení takové osoby jí stanoví lhůtu zpravidla v délce 7 dnů. (5) Není-li osoba uvedená v odstavci 4 určena ve stanovené lhůtě, nebo právnická osoba nemá osobu způsobilou činit úkony v řízení, popřípadě právnické osobě nebo jejímu zmocněnci prokazatelně nelze doručovat písemnosti, předseda senátu a v přípravném řízení soudce ustanoví právnické osobě opatrovníka. Osobu lze ustanovit opatrovníkem jen s jejím souhlasem. Opatrovníkem nelze ustanovit osobu, o níž lze mít důvodně za to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy právnické osoby. Usnesení o ustanovení opatrovníka se oznamuje tomu, kdo je ustanovován opatrovníkem, a nevylučuje-li to povaha věci, též právnické osobě. (6) Osoba uvedená v odstavci 1, zmocněnec a opatrovník mají v řízení stejná práva a povinnosti jako ten, proti němuž se vede trestní řízení. (7) Nedostaví-li se osoba uvedená v odstavci 1, popřípadě zmocněnec obviněné právnické osoby nebo opatrovník, k hlavnímu líčení bez řádné omluvy, může soud hlavní líčení provést v jejich nepřítomnosti, byla-li obžaloba obviněné právnické osobě řádně doručena, byla-li včas a řádně k hlavnímu líčení předvolána, bylo-li dodrženo ustanovení o zahájení trestního stíhání a obviněná právnická osoba byla upozorněna na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. (8) Má-li právnická osoba zmocněnce nebo byl-li jí určen opatrovník, písemnosti určené právnické osobě se doručují pouze tomuto zmocněnci nebo opatrovníkovi, pokud trestní řád nestanoví jinak. 35 [Komentář] Obhájce (1) Ustanovení 34 nemá vliv na právo obviněné právnické osoby na obhajobu. (2) Pro obviněnou právnickou osobu se nepoužijí ustanovení trestního řádu o nutné obhajobě. 36 [Komentář] Předvolání, předvedení a pořádková pokuta (1) Jestliže se osoba, která za právnickou osobu činí úkony podle 34, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předvedena, pokud byla řádně předvolána. (2) Jestliže osoba, která za právnickou osobu činí úkony podle 34 odst. 1, 2 nebo 4, přes předchozí napomenutí 10 ruší řízení nebo se k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu chová urážlivě, nebo pokud bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které jí byly dány podle trestního řádu nebo podle tohoto zákona, může být právnické osobě, kterou zastupuje, předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem nebo policejním orgánem uložena pořádková pokuta do Kč. Dopustí-li se jednání uvedeného ve větě první opatrovník, lze mu uložit pořádkovou pokutu do Kč. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Na rozhodování o stížnosti se obdobně použije 146a trestního řádu. 37 [Komentář] Výslech a závěrečná řeč v hlavním líčení a ve veřejném zasedání (1) Koná-li se společné řízení proti právnické i fyzické osobě, vyslechne se při hlavním líčení a veřejném zasedání nejprve fyzická osoba a až poté zástupce právnické osoby. (2) Při závěrečných řečech mluví po závěrečné řeči státního zástupce, poškozeného, zúčastněné osoby, popřípadě po jejich zmocněncích, obhájce právnické osoby, poté zástupce právnické osoby, obhájce fyzické osoby a fyzická osoba. Poslední slovo přednese nejprve zástupce právnické osoby a poté fyzická osoba. 38 [Komentář] Výkon trestu zrušení právnické osoby (1) Jakmile nabude právní moci rozsudek, kterým byl uložen trest zrušení právnické osoby, nařídí předseda senátu jeho výkon. V nařízení výkonu trestu jmenuje likvidátora. Právnická osoba vstupuje do likvidace ke dni právní moci odsuzujícího rozsudku, kterým byl uložen trest zrušení právnické osoby. Právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem určeném rejstříku, registru nebo evidenci zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, registru nebo evidence, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. (2) Při likvidaci právnické osoby se při výkonu trestu zrušení právnické osoby postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího likvidaci právnické osoby zrušené soudem, nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Předseda senátu může na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, odvolat likvidátora, který porušuje své povinnosti, a nahradit ho jinou osobou. 39 [Komentář] Výkon trestu zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži Na výkon trestu zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži se přiměřeně užije ustanovení 350 trestního řádu o výkonu trestu zákazu činnosti. 40 [Komentář] Výkon trestu zákazu přijímání dotací a subvencí Na výkon trestu zákazu přijímání dotací a subvencí se přiměřeně užije ustanovení 350 trestního řádu o výkonu trestu zákazu činnosti. 41 [Komentář] Výkon trestu uveřejnění rozsudku (1) Jakmile nabude právní moci rozsudek, kterým byl uložen trest uveřejnění rozsudku, vyzve předseda senátu odsouzenou právnickou osobu, aby jej na své náklady a v určené lhůtě a v určeném rozsahu uveřejnila v jím určeném druhu veřejného sdělovacího prostředku. (2) Neuveřejní-li odsouzená právnická osoba rozsudek způsobem uvedeným v odstavci 1, rozhodne předseda senátu o uložení pořádkové pokuty do Kč. Tuto pořádkovou pokutu je možno uložit i opakovaně, a to až do doby splnění uložené povinnosti. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. ČÁST PÁTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ O MEZINÁRODNÍ JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCI VE VĚCECH TRESTNÍCH 42 [Komentář] Dožádání 11 (1) Má-li právnická osoba sídlo na území České republiky, pro účely zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních se považuje za osobu, která je občanem České republiky nebo má na jejím území trvalý pobyt. (2) Ustanovení části páté hlavy VI dílu 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění v České republice se užijí na rozhodnutí jiného členského státu směřující vůči právnické osobě, která má na území České republiky sídlo nebo majetek. Pravomocné rozhodnutí soudu České republiky ukládající peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění lze při splnění podmínek uvedených v části páté hlavě VI dílu 2 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních zaslat do jiného členského státu, o němž lze důvodně předpokládat, že na jeho území má tato právnická osoba sídlo nebo majetek. (3) Ustanovení části páté hlavy IX zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních se neužijí.. 43 [Komentář] zrušen 44 [Komentář] zrušen 45 [Komentář] zrušen 46 [Komentář] zrušen 47 [Komentář] zrušen ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST 48 [Komentář] Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna Němcová v. r. Nečas v. r.

http://docplayer.cz/11493416-Verejnopravni-smlouvu-o-poskytnuti-ucelove-dotace-z-rozpoctu-libereckeho-kraje-clanek-i-predmet-a-ucel-smlouvy.html

1 S m l o u v a o p o s k y t n u t í účelové neinvestiční dotace z Dotačního fondu Libereckého kraje, Program na podporu sociálních věcí a služeb, podprogram č. 5.1 Podprogram na podporu sociálních služeb č. OLP/2676/2014 schválená Radou Libereckého kraje dne usnesením č. 1483/14/RK Smluvní strany: Liberecký kraj se sídlem : U Jezu 642/2a, Liberec 2 zastoupený : Martinem Půtou, hejtmanem na základě plné moci Mgr. Petrem Tulpou, členem rady kraje IČ : DIČ : CZ Bankovní spojení : Komerční banky, a.s. Číslo účtu : /0100 (dále jen poskytovatel ) na straně jedné a SOCIÁLNÍ SLUŽBY SEMILY se sídlem : Bavlnářská 523, Semily zastoupené : Ing. Eva Štěpničková, Dis IČ : Bankovní spojení : Komerční banka, a.s. Číslo účtu : /0100 Bankovní spojení zřizovatele : Česká spořitelna, a.s. Číslo účtu zřizovatele : /0800 (dále jen příjemce ) na straně druhé uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku v souladu s 159 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů tuto veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí účelové dotace z rozpočtu Libereckého kraje Článek I. Předmět a účel smlouvy 1. Smluvní strany uzavírají smlouvu o poskytnutí účelové neinvestiční dotace na projekt pod názvem: Sociální služby Semily, který byl schválen usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 389/14/ZK ze dne 2 2. Finanční prostředky z rozpočtu poskytovatele budou výhradně použity na druh sociální služby domov pro seniory pod číslem registrace na úhradu nákladů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi při poskytování sociálních služeb pro příslušný druh sociální služby, jejichž výčet a charakteristiky jsou uvedeny v části III, hlavě I, díle 2 až 4 zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, a to na drobný dlouhodobý hmotný majetek. Článek II. Výše dotace a její uvolnění 1. Celková výše účelové neinvestiční dotace z rozpočtu Libereckého kraje činí maximálně ,- Kč (slovy Devadesátsedmtisíckorun). 2. Celkové výdaje (náklady) projektu dle žádosti činí ,- Kč, z nichž byla požadována dotace ve výši ,- Kč, tj. 51,28 %. Pro účely této smlouvy jsou za celkové způsobilé výdaje považovány výdaje, jejichž objem je stanoven tak, že částka požadované dotace resp. schválené dotace odpovídá 50% celkových způsobilých výdajů projektu. Skutečně schválená dotace na projekt činí ,- Kč, což odpovídá celkovým způsobilým výdajům na úrovni ,- Kč. Celkové způsobilé výdaje projektu musí být předloženy poskytovateli k vyúčtování. 3. Finanční prostředky ve výši ,- Kč, budou převedeny do 30 kalendářních dnů po uzavření této smlouvy na účet příjemce. 4. Pokud celkové skutečné výdaje (náklady) projektu dle žádosti při závěrečném vyúčtování projektu budou nižší než celkové předpokládané výdaje (náklady) projektu dle čl. II. odst. 2. této smlouvy, vrátí příjemce poměrnou část poskytnutých finančních prostředků na účet poskytovatele uvedený v této smlouvě. Vrácené finanční prostředky budou ve výši rozdílu mezi celkovými předpokládanými výdaji (náklady) projektu a skutečnými výdaji (náklady) projektu k % výši dotace uvedené v čl. II. odst. 2. této smlouvy. Článek III. Povinnosti příjemce a podmínky čerpání dotace 1. Příjemce předložil k podpisu smlouvy tyto doklady: a) Doklad osvědčující oprávnění jednat jménem příjemce nebo za něj, b) čestné prohlášení v písemné formě o vyrovnání závazků vůči zdravotním pojišťovnám, správě sociálního zabezpečení, finančnímu úřadu a Libereckému kraji, c) kopie dokladu o zřízení účtu příjemce (u příspěvkových organizací kopie dokladu o účtu zřizovatele), d) čestné prohlášení žadatele o podporu v režimu de minimis, 2. Příjemce se zavazuje použít poskytnutou dotaci pouze k úhradě způsobilých výdajů projektu dle čl. I. odst. 1. a odst. 2. této smlouvy. 3. O použití a využití poskytovatelem poskytnutých finančních prostředků povede příjemce samostatnou (analytickou) průkaznou evidenci. Strana 2 (celkem 9) 3 4. Příjemce se zavazuje viditelně označit účetní resp. prvotní daňové doklady nebo zjednodušené daňové doklady (např. faktury, účtenky, paragony, výdajové podkladní doklady) minimálně do výše poskytnuté dotace, že na jejich úhradu či spoluúhradu bylo použito finančních prostředků Dotačního fondu Libereckého kraje. 5. Do způsobilých výdajů na realizaci projektu se započítávají jen výdaje, které vzniknou příjemci v souvislosti s realizací projektu dle čl. I. této smlouvy a vtermínu dle čl. III. odst. 5. této smlouvy. Za způsobilé výdaje projektu se považují také výdaje, které vzniknou před uzavřením této smlouvy o poskytnutí účelové dotace, nejdříve však od Daň z přidané hodnoty (dále také jen DPH) je považována za způsobilý výdaj dle věty první a v případě, kdy příjemce není plátcem DPH, resp. nemůže uplatnit v souvislosti s realizací projektu dle č. I. této smlouvy nárok na odpočet DPH na vstupu. Pokud je uplatňován režim reverse charge, musí příjemce současně doložit i náležitosti uvedené v čl. III odst Finanční prostředky na projekt dle čl. I. této smlouvy jsou poskytnuty k využití do termínu ukončení realizace projektu, tj. do Projekt musí být vyúčtován nejpozději do 50 kalendářních dnů po ukončení realizace, tj. do , a to formou závěrečného vyúčtování a závěrečné zprávy o realizaci projektu na příslušných formulářích uvedených v přílohách č. 1 a č. 2 smlouvy, které musí být v termínu pro vyúčtování předloženy odboru sociálních věcí Krajského úřadu Libereckého kraje. V případě, že příjemce dotace nemůže předložit závěrečné vyúčtování do běžného roku je odbor sociálních věcí správcem programu, resp. podprogramu povinen požadovat předložení průběžné zprávy o realizaci projektu k příjemcem, s výjimkou projektů, které končí do daného roku, a to v rozsahu a termínu stanoveném podmínkami programu resp. podprogramu nebo smlouvou o poskytnutí dotace. Závěrečné vyúčtování není vyžadováno v případě, že projekt nebyl realizován a veškeré poskytnuté prostředky byly příjemcem vráceny zpět na účet poskytovatele, v termínu dle čl. III. odst. 9., event., kdy příjemci nebyly finanční prostředky zaslány a to ani části. 8. K závěrečnému vyúčtování předloží příjemce kopie účetních resp. prvotních daňových dokladů nebo zjednodušených daňových dokladů (např. faktury, účtenky, paragony, výdajové pokladní doklady) a kopie příslušných dokladů o zaplacení (výpisy z bankovního účtu nebo výdajové podkladní doklady) týkající se realizovaného projektu a to minimálně do výše poskytnuté dotace, která činí ,- Kč. Celkové způsobilé výdaje nejméně ve výši ,- Kč příjemce k závěrečnému vyúčtování doloží účetní sestavou dle platných zákonů, kterou prokáže způsobilé náklady/výdaje. Zálohové faktury, směnky, úvěrové smlouvy a jim podobné doklady se nepovažují za podklad k závěrečnému vyúčtování a nejsou považovány za způsobilé výdaje. Pokud má být způsobilým výdajem i DPH dle čl. III. odst. 4. a je uplatněn režim reverse charge musí být příjemcem předloženy následující podklady: a. kopie daňového přiznání k DPH podle 101 zákona o DPH, b. kopie evidence pro daňové účely podle 100 zákona o DPH (s náležitostmi dle 92a), c. doklad o úhradě daňové povinnosti FÚ - kopie výpisu z bankovního účtu nebo, d. čestné prohlášení o výši a provedené úhradě DPH v režimu reverse charge příslušnému finančnímu úřadu a to pouze v případě, že výše uvedené podklady Strana 3 (celkem 9) 4 nemůže příjemce doložit spolu se závěrečným vyúčtováním v termínu uvedeném ve smlouvě (např. u čtvrtletních plátců DPH). 9. Příjemce předloží k závěrečnému vyúčtování Čestné prohlášení o dodržení celkových výdajů (nákladů) projektu dle žádosti, uvedených v čl. II. odst Nevyčerpané finanční prostředky poskytnuté v souladu s touto smlouvou je příjemce povinen nejpozději do 15 kalendářních dnů od termínu vyúčtování uvedeného v čl. III. odst. 6. smlouvy vrátit na účet poskytovatele uvedený v této smlouvě (dále jen účet poskytovatele), pod variabilním symbolem č Příjemce je také povinen vrátit poskytovatelem poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část na účet poskytovatele, pokud je užil v rozporu s touto smlouvou, a to nejpozději do 15 kalendářních dnů od doručení písemného zjištění poskytovatele o porušení některého ustanovení této smlouvy. Příjemce je dále povinen nejpozději do 15 kalendářních dnů od termínu vyúčtování uvedeného v čl. III. odst. 6. smlouvy vrátit veškeré poskytnuté finanční prostředky na účet poskytovatele v případě, že nepředložil vyúčtování v termínu a rozsahu uvedeném v čl. III. odst. 6. a 7. smlouvy. Rozhodným dnem pro vrácení finančních prostředků výše uvedených je den, kdy příjemce zadal platný příkaz k provedení platby. 11. Příjemce je povinen bez zbytečného prodlení písemně informovat poskytovatele, odbor sociálních věcí krajského úřadu Libereckého kraje, o jakékoliv změně v údajích uvedených ve smlouvě ohledně jeho osoby, účelu, závazných parametrech a výši dotace, termínu realizace projektu, vlastního podílu a o všech dalších okolnostech, které mají nebo by mohly mít vliv na plnění jeho povinností podle této smlouvy. Článek IV. Kontrola hospodaření a sankce za nedodržení účelu a podmínek smlouvy 1. Příslušné orgány poskytovatele jsou oprávněny zejména v souladu s 9 odst. 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, provádět kontroly dodržení účelu a podmínek, za kterých byla účelová dotace poskytnuta a čerpána. 2. Příjemce bere na vědomí, že porušení povinností stanovených touto smlouvou bude řešeno jako porušení rozpočtové kázně ve smyslu ust. 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. 3. Za méně závažná porušení povinností vyplývajících z této smlouvy, se považují následující porušení, za která se uloží nižší odvod: a. Za opožděné dodání vyúčtování dle čl. III. odst. 6 této smlouvy nejvýše o 14 dní činí odvod 1-3% z poskytnuté dotace. b. Za vrácení nevyčerpaných resp. neprofinancovaných poskytnutých finančních prostředků dle čl. III, odst. 8 po lhůtě 15 dnů od termínu vyúčtování, nejpozději však do 30 dnů od tohoto termínu na účet poskytovatele, činí odvod 1-2 % z poskytnuté dotace. c. Za předložení neúplného vyúčtování poskytnutých finančních prostředků v termínu vyúčtování, kdy chybějící doklady příjemce předloží nejpozději do 14 dnů od termínu vyúčtování, činí odvod 1 2 % z poskytnuté dotace. Strana 4 (celkem 9) 5 4. Veškeré platby jako důsledky porušení závazků provede příjemce formou bezhotovostního převodu na účet poskytovatele, případně může být částka za porušení závazků řešena poskytovatelem tak, že o tuto částku sníží poskytovanou dotaci z rozpočtu kraje, event. oběma způsoby. Článek V. Závěrečná ustanovení 1. Příjemce výslovně souhlasí s tím, aby tato smlouva byla vedena v evidenci smluv, která je veřejně přístupná a která obsahuje údaje zejména o smluvních stranách, předmětu smlouvy, výši finančního plnění, a datum jejího podpisu. Příjemce dále výslovně souhlasí s tím, aby tato smlouva byla v plném rozsahu zveřejněna na webových stránkách určených poskytovatelem. 2. Příjemce dotace má povinnost informovat na svých webových stránkách, že na provoz sociální služby získal dotaci od Libereckého kraje. V případě absence webových stránek zveřejní příjemce tuto informaci jiným způsobem a tento způsob dá neprodleně poskytovateli na vědomí. Uvedená informace bude zveřejněna takto: Provoz sociální služby domov pro seniory byl v roce 2014 finančně podpořen Libereckým krajem. 3. Poskytnutá dotace je veřejnou finanční podporou ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 4. Finanční prostředky poskytnuté dle této smlouvy mají charakter podpory de minimis podle nařízení Evropské komise č. 360/2012 ze dne 26. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu, zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie dne Podpora de minimis poskytnutá jednomu subjektu nesmí za tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období používaná příjemcem přesáhnout částku odpovídající ,- EUR. Příjemce bere na vědomí, že dle zákona č. 215/2004 Sb. je poskytovatel povinen do 5 pracovních dnů od podpisu této smlouvy zaznamenat údaje o poskytnuté podpoře de minimis do centrálního registru podpor de minimis. Vyjde-li při zaznamenávání údajů do centrálního registru najevo, že je limit příjemce pro poskytnutí podpory de minimis vyčerpán, příjemci zaniká nárok na poskytnutí dotace a tato smlouva se od počátku ruší. 5. Příjemce prohlašuje, že mu nejsou známy překážky, které by bránily poskytnutí podpory de minimis dle výše uvedeného nařízení Evropské komise. Pokud se později ukáže toto prohlášení jako nepravdivé, příjemci zaniká nárok na dotaci a tato smlouva se od počátku ruší. 6. V případě rozdělení příjemce podpory na dva či více samostatné podniky v období 3 let od nabytí účinnosti této smlouvy je příjemce podpory povinen neprodleně po rozdělení kontaktovat poskytovatele a kompetentní koordinační orgán v oblasti veřejné podpory za účelem sdělení informace, jak podporu de minimis poskytnutou dle této smlouvy rozdělit v Centrálním registru podpor malého rozsahu. 7. Tuto smlouvu lze zrušit dohodou smluvních stran v souladu s ustanovením 167 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění. Taková dohoda musí být Strana 5 (celkem 9) 6 písemná a musí v ní být uvedeny důvody, které vedly k ukončení smlouvy včetně vzájemného vypořádání práv a závazků. 8. Veškeré změny a doplňky ktéto smlouvě lze činit pouze formou písemných, očíslovaných dodatků. 9. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu obou smluvních stran. Smlouva musí být nejprve podepsána příjemcem a následně poskytovatelem. 10. Tato smlouva je vyhotovena ve třech stejnopisech, z nichž dvě vyhotovení si ponechá poskytovatel a jedno vyhotovení obdrží příjemce. 11. Smluvní strany prohlašují, že se s obsahem smlouvy seznámily, porozuměly jí a smlouva plně vyjadřuje jejich svobodnou a vážnou vůli. V Liberci dne :. V dne :. Poskytovatel : Příjemce :. Mgr. Petr Tulpa člen rady kraje příjemce (oprávněná osoba) Strana 6 (celkem 9) 7 Příloha č. 1 Závěrečné vyúčtování projektu podpořeného z Dotačního fondu Libereckého kraje Program (název a číslo): Podprogram (název a číslo) Název projektu: Název příjemce: Smlouva číslo: Bankovní spojení příjemce: Termín realizace projektu: Schválená výše dotace (v Kč): Finanční prostředky z rozpočtu poskytovatele doposud příjemci poskytnuté (v Kč): Celková výše způsobilých výdajů vynaložená příjemcem na projekt (v Kč): Do rozpočtu poskytovatele bude vráceno (v Kč): Jméno, adresa a telefon osoby zodpovědné za vyúčtování projektu: Soupis účetních dokladů: číslo daňového pořad. datum úhrady příp. účetního č. daného výdaje dokladu účel výdaje částka hrazeno z dotace hrazeno z jiných zdrojů CELKEM: Plátce DPH uvede částky bez DPH. (pro tyto účely je za plátce DPH považována osoba, která uplatňuje nárok odpočtu DPH na vstupu) Součástí vyúčtování musí být kopie prvotních daňových dokladů nebo kopie zjednodušených daňových dokladů příp. kopie účetních dokladů a kopie příslušných dokladů o zaplacení (např. výpis z bankovního účtu nebo pokladní doklad). Všechny doklady musí být označeny pořadovými čísly uvedenými v prvním sloupci soupisu účetních dokladů. V... dne.... Podpis osoby zodpovědné za vyúčtování dotace a popř. razítko organizace... Strana 7 (celkem 9) 9 Závěrečná zpráva o realizaci projektu Příloha č. 2 Program (název a číslo): Podprogram (název a číslo): Název projektu: Název příjemce: Smlouva číslo: Forma podpory* účelová investiční dotace účelová neinvestiční dotace Celkové skutečně vynaložené.kč náklady na projekt Celková výše dotace poskytnutá.kč, tj % na celkových skutečných z programu / podprogramu nákladech projektu Harmonogram projektu zahájení a ukončení: Čerpáno k Skutečná výše dotace poskytnutá z programu / podprogramu částka zahájení absolutní výše dotace v Kč ukončení výše dotace v jednotlivých letech Popis realizace projektu: (popište činnosti v rámci projektu realizované k termínu průběžné zprávy a jak byl projekt zrealizován) Zpracoval: Schválil (statutární zástupce příjemce): Datum plátce DPH uvede celkové náklady bez DPH ((pro tyto účely je za plátce DPH považována osoba, která uplatňuje nárok odpočtu DPH na vstupu) Strana 9 (celkem 9) Smlouva o poskytnutí účelové dotace z Dotačního fondu Libereckého kraje oblast podpory: Tělovýchova a sport Dotační program 4.23 Sportovní akce ve sportovních klubech 2017 č. OLP/2795/2017 schválená Zastupitelstvem

http://docplayer.cz/1105093-Gymnazium-j-s-machara.html

⭐GYMNÁZIUM J. S. MACHARA Download "GYMNÁZIUM J. S. MACHARA" 1 GYMNÁZIUM J. S. MACHARA V BRANDÝSE NAD LABEM STARÉ BOLESLAVI VÝROČNÍ ZPRÁVA2 OBSAH strana Základní charakteristika školy 4 7 Materiálnětechnické zabezpečení výuky 7 12 Vzdělávací program školy Organizace výuky pro školní rok 2012/ Učební plány a osnovy Dokončení školního vzdělávacího programu Součásti školy 23 Obory vzdělávání a údaje o žácích v nich Vzdělávání žáků se spec.vzděl.potřebami,nadaní žáci Údaje o přijímacím řízení, přijetí ke studiu Údaje o výsledcích ve vzdělávání Chování žáků 28 Absolventi a jejich další uplatnění Údaje o nezaměstnanosti absolventů škol 37 Úroveň jazykového vzdělávání na škole Úroveň informační a počítačové gramotnosti Kurikulum informační a výp. techniky Organizace výuky Údaje o pracovnících školy Základní údaje Aprobovanost výuky Údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků DVPP, samostudium Údaje o dalších aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti Spolupráce školy Akce prezentující školu Studenti Gymnázia J. S. jako průvodci v historických objektech města, jako pořadatelská služba a organizátoři při akcích ve městě3 Environmentální a multikulturní výchova Cíle, projekty Environmentální výchova Aktuální témata v jednotl.předmětech Integrující celky učiva Život školy Ekologizace Komunikace školy s okolím Akce uskutečněné v rámci prevence sociálně patologických jevů Realizace Macharův Brandýs Přírodovědná společnost Dr. Antonína Bečváře Zájmové kroužky 96 Divadelní představení Pěvecký sbor Nejdůležitější exkurze Účast žáků v soutěžích a olympiádách 101 Umístění žáků ve vědomostních soutěžích Kulturní a vzděl.akce, výlety aj. 108 Akce organizované žáky gymnázia Studijní pobyty v zahraniční, poznáv.zájezdy Sportovní soutěže Sportovní akce pořádané školou 116 Lyžařské výcvikové kurzy Sportovní kurz 123 Škola v přírodě + adaptační kurz Spolupráce se zahraničními školami 128 AFS Mezikulturní programy 128 Programy a projekty4 Další vzdělávání ve škole v rámci celoživotního učení 130 Výchovné a kariérní poradenství Harmonogram práce výchovného poradce Přehled činnosti výchovného poradce Spolupráce se školním psychologem 135 Hospitace ve školním roce 20012/ Údaje o výsledcích inspekční činnosti Další činnost školy Spolupráce školy s rodiči Školská rada 151 Studentský parlament Ekonomická část výroční zprávy o činnosti školy Základní údaje o hospodaření 153 Přijaté dotace a příspěvky 153 Komentář k ekonomické části Závěrečné zhodnocení 159 35 Struktura výroční zprávy vychází z par. 10 odst. 3 a par. 11 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a par. 7 vyhlášky MŠMT č. 15/2005 Sb. Výroční zpráva školy je dále zpracována v souladu se směrnicí Krajského úřadu Středočeského kraje č. 48 Zásady vztahů Středočeského kraje a jeho příspěvkových organizací. 1. Základní údaje o škole Název školy, adresa : Gymnázium J.S. Machara Brandýs nad LabemStará Boleslav, Královická 668, Brandýs nad Labem Stará Boleslav Od udělila Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta souhlas s užíváním názvu: Fakultní škola Univerzity Karlovy v Praze, Pedagogické fakulty Zřizovatel : Středočeský kraj Zborovská 11, Praha 5 IČO a IZO ředitelství školy : IČ IZO Kontakty: tel.: , tel./fax.: Ředitel školy : RNDr. Bohumila Kysilková (Na základě Usnesení Rady Středočeského kraje č /2012 RK ze dne , v souladu s ustanovením par. 59 odst. 1) písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, par. 166 odst. 2) zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a na základě konkurzu konaného , jmenovaná Radou Středočeského kraje s účinností od ) Statutární zástupce : Ing. Hana Vedralová Seznam členů Školské rady: k Mgr. Nina Nováková (za pedag. pracovníky školy) předseda Ing. Jarmila Smotlachová (za zákonné zástupce nezletilých žáků) místopředseda Jana Poklopová (za zřizovatele) Ing. Ondřej Přenosil (za zřizovatele) Mgr. Josef Duhajský (za pedagogické pracovníky školy) Ondřej Koukal (za zletilé žáky) Seznam členů Školské rady: k Ing. Jarmila Smotlachová ( za zákonné zástupce nezletilých žáků) předseda Jana Poklopová (za zřizovatele) 46 Ing. Ondřej Přenosil (za zřizovatele) Mgr. Josef Duhajský (za pedagogické pracovníky školy) Mgr. Petr Kváča (za pedagogické pracovníky školy) Ondřej Koukal (za zletilé žáky) Datum poslední změny zařazení do rejstříku škol : Rozhodnutí ze dne č.j.: /2009/KUSK s účinností od se do školského rejstříku zapisuje označení druhu školy : Střední škola 2. Charakteristika školy Vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti (zřizovací listina školy ze dne pod č.j. OŠMS/59/16/2001; změna zřizovací listiny Dodatek č. 1 ze dne č.j.: 8942/2005/ŠKO) Hlavní účel a předmět činnosti příspěvkové organizace je vymezen zákonem č. 561/2004 Sb., a prováděcími předpisy Příspěvková organizace sdružuje: Gymnázium hlavní účel a předmět činnosti školy je vymezen 57 zákona č. 561/2004 Sb., a prováděcími předpisy Materiálně technické podmínky pro výuku Příloha ke změně zřizovací listiny Dodatek č. 1 Vymezení majetku ve vlastnictví Středočeského kraje, který se předává do správy příspěvkové organizaci ke dni l. ledna 2005 Rozpis nemovitého majetku: Kat. území: Brandýs nad Labem Číslo parcely Druh nemovitosti Výměra v m 2 Způsob využití Pořizovací hodnota /Kč st.700 Zastavěná plocha a nádvoří ,50 st.701 Zastavěná plocha a nádvoří , /1 Ostatní plocha 3170 Sportoviště a rekr.pl. 3157, /2 Ostatní plocha 7185 zeleň ,70 na st. 700 Stavba č.p.668,brandýs nad 1585 občanská vybavenost ,60 na st. 701 Labem Stavba č.p.669,brandýs nad Labem 180 Občanská vybavenost Celkem ,60 57 Rozpis movitého majetku v Kč: Pořizovací hodnota Zůstatková hodnota DNM 0,00 0,00 DHM , ,63 DDNM ,00 0,00 DDHM ,89 0,00 Zásoby x 0,00 Celkem x ,63 Stav majetku odpovídá inventarizaci k 31. prosinci 2013 Budova Gymnázia J S. Machara v Brandýse nad Labem byla postavena v letech , je významným objektem města, zdařilým po stránce architektonické i dispoziční. Tento klasický objekt s uplatněním pozdně secesních prvků a z hlediska své funkce objekt perspektivní, vykazuje vzhledem ke svému stáří relativně dobrý stavebně technický stav, nicméně určité prvky ve vnějším plášti budovy (severní a západní strana), místní infrastruktury, technického a sociálního vybavení vykazují projevy značného stáří a amortizace a v některých aspektech jsou v havarijním stavu. V budově školy zcela chybějí šatny. V současné době se jako šatní prostory využívají prostory chodeb suterénu budovy, což neodpovídá požadavkům na požární ochranu objektu z hlediska únikových cest, ani hygienickým požadavkům. Denní šatny by se zřídily ze stávajících nevyhovujících suterénních učeben a pro tyto učebny by se upravily podkrovní prostory v severním traktu budovy. Vzhledem ke vzrůstajícímu počtu tříd se zaplněností 30 a více žáků stoupá potřeba učeben, do kterých se takto početné třídy vejdou. Rekonstrukce půdních prostor by tento narůstající problém vyřešila.. Nicméně za stávajících podmínek je prostorové zabezpečení výuky zajištěno, i když je velký problém s údržbou a inovací vzhledem k limitovaným finančním prostředkům. Provozní prostředky školy byly v předchozích letech snižovány a jejich současná výše umožňuje škole hradit pouze mandatorní výdaje. Materiální vybavení školy Ve školním roce 2013/2014 pokračovalo vybavování kmenových tříd a odborných učeben dataprojektory, počítači x interaktivními tabulemi. Vzhledem k finančním možnostem školy se jedná o dlouhodobý proces. Vybavování školy v této oblasti pokračovalo téměř výhradně díky projektu Komplexní rozvoj školy s využitím OPVK 1.5 ( EU peníze středním školám), sponzorským darům a finančním prostředkům poskytovaných Sdružením rodičů (dříve Unií rodičů) při Gymnáziu J. S. Machara. Byl zastaven proces výměny a repase původního dosluhujícího nábytku (zejména posluchárny chemie a fyziky) z důvodu nedostatku finančních prostředků. Škole se nedostává finančních prostředků na obměnu učebních pomůcek a učebnic 68 tak, jak by bylo třeba vzhledem k současným potřebám výuky a ŠVP, i když oproti škol. roku 2012/2013 se stav zlepšil (navýšení přímých ONIV nákup učebnic pro nižší gymnázium). Materiálně technické zabezpečení výuky (základní vybavení v rámci DHM a DDHM) Jednotlivé předměty využívají pro výuku další neuvedené didaktické pomůcky (jedná o výukové programy, mapy, učebnice a další pomůcky operativní evidence). Všechny učebny (kmenové i odborné) vybaveny novými PC s OS Win 7, LCD 19 učebna chemie televizor video zpětný projektor dataprojektor nové PC, ozvučení nové Vizualizér nové učebna dějepisu zeměpisu (kmenová u Kvinty), 2 kabinety televizor video zpětný projektor dataprojektor 3 PC, ozvučení nové notebook učebna biologie, kabinet biologie televizor video zpětný projektor mikroskopy D, SM 02 projekční mikroskop MP3 OPTIKA lupy dataprojektor PC, ozvučení interaktivní tabule vizualizér posluchárna fyziky a matematiky dataprojektor nové PC, ozvučení nové videopřehrávač vizualizér nové kabinet fyziky a matematiky 2x PC Tiskárna 79 Laboratoř fyziky a matematiky 10x PC žákovské s OS Win 7, LCD 18,5, 1x PC učitelský s OS Win 7, LCD 19 připojení na internet, dataprojektor, ozvučení učebna jazyků + učebna jazyků video, 2 kabinety 2 televizory 2 videa radiomagnetofony + CD, starší přehrávače videokamera 2 zpětné projektory Dataprojektor 3 PC, ozvučení interaktivní tabule učebna informační a výpočetní techniky (funkční pro výuku i potřeby pedagogů) u IVT dataprojektor 18x nové PC s OS Win 7, LCD 18,5 a 19 (17 PC k dispozici pro studenty s připojením na internet) Tiskárna učebna informačních a komunikačních technologií (funkční pro výuku i potřeby pedagogů ) u ICT ve škol. roce 2008/2009 rekonstrukce a stavební úpravy ve škol. roce 2009/2010 postupné vybavování PC (proto funkční pouze pro potřeby pedagogů nikoli pro výuku) K srpnu 2010 dovybavena 18 PC a dataprojektorem, ozvučením ( škol. r. 2010/11 17 PC k dispozici pro studenty s připojením na internet, r. 2011/12 OS Win 7), r. 2012/ PC učitelské s OS Win 7, LCD 19 dataprojektor kabinet CJL 1 PC sborovna 3x PC tiskárna scanner kopírka videopřehrávač řezačka papíru videosálek televize video dataprojektor PC, ozvučení nové ředitelství, sekretariát 5x PC 5x tiskárna 2x kopírka videokamera (zástupcova) 810 chodby přízemí, 1. patro, II. patro 9x PC (k dispozici pro studenty s připojením na internet) kabinet výchovný poradce, knihovnice PC tiskárna učebna hudební výchovy televizor video Hifi věž Keybord Piano Klavinova PC, ozvučení nové dataprojektor ateliér televizor video keramická pec PC, ozvučení nové dataprojektor kmenové třídy v kmenových třídách jsou instalovány: dataprojektory + nové PC + ozvučení (+3 přenosná videa 1 CD + DVD), v u P, u S, u T a v u Kva interaktivní tabule kromě toho je do tříd k dispozici: 1 přenosný dataprojektor +5 notebooků, 3 televizory + videa, 3 zpětné projektory 2 videokamery kabinet NEJ, zástupcovna učebna uz PC, ozvučení nové dataprojektor Investiční akce, zlepšování prostředí školy a podmínek výuky /11 Školní rok 2001/2002 Rekonstrukce sportovního areálu školy , Kč Rekonstrukce sociálního zařízení ( dívčí WC) , Kč Zřízení studovny a knihovny, učebny jazyků (videa), přestěhování u HUV do prostor bývalé učebny administrativy (nábytek do studovny poskytla Unie rodičů). Rekonstrukce gymnastického sálku Vymalování dvou učeben (poznámka nebyly řadu let malovány a před malováním škrábány). Grant města Brandýs nad Labem počítač, tiskárna, software W 98, program Bakalář Sponzorské dary na konto Unie rodičů počítač (sekretariát školy) 911 Školní rok 2002/2003 Rekonstrukce sociálního zařízení II. etapa, doplnění základního vybavení objektu rekonstrukce suterénu (sanace zvlhlého zdiva, oprava vnějšího odvodnění pláště budovy) rekonstrukce tělovýchovných šaten, umýváren, sprch, WC WC, sprchy pedagogů zřízení občerstvení bufetu , Kč Oprava střechy budovy , Kč Oprava tělocvičny a předsálku Vymalování vstupních prostor, auly, části suterén.prostor Nákup nových linoleí do tříd Vybavení 3 tříd novým žákovským nábytkem Dovybavení tělových. šaten (financováno z FRIMu+finanční příspěvek z rozpočtu města Brandýs nad Labem) Školní rok 2003/2004 Oprava havárie kanalizace , Kč Vybudování počítačové učebny , Kč ( ,Kč = sponzorský dar od Spolany a.s. Neratovice, , Kč = FRIM , Kč = Unie rodičů) Vybavení 2 tříd novým žákovským nábytkem Malování tříd Nové žaluzie Oprava utrženého rohu budovy (FRIM, provoz.prostředky, FKSP) Školní rok 2004/2005 Úprava podkroví trakt tělocvičny (vznikla učebna hudební a dramatické výchovy, výtvarný ateliér, 2 kabinety) , Kč (dokončeno v lednu vybavení zrekonstruovaných prostor) Zrekonstruování učebny jazyků (z FRIMu) Oprava hromosvodů (z FRIMu) Výměna podlahových krytin (sborovna, videosálek)+ žaluzie + malování Zastřešení balkonu odstranění havarijního stavu Vybavení tříd novým žákovským nábytkem Školní rok 2005/2006 vymalování a oprava chodby, repase dveří přízemí (FRIM) zasíťování školy (učebny, kabinety) vybavení tříd novým žákovským nábytkem 1012 Školní rok 2006/2007 vymalování a oprava hlavního schodiště suterén až II. patro (FRIM) rekonstrukce učebny biologie (oprava elektroinstalace a výměna zářivkových těles, provedení malířských a nátěrových prací, podlahářské práce repase stávajícího podkladu a položení PVC, vybavení učebna novým školním nábytkem) oprava fasády a repase oken (jih I. a II., východ I. a II., západ I.) 3, , Kč dokončeno listopad 2007 Školní rok 2007/2008 vymalování a oprava chodeb 1. patra, repase dveří (FRIM) vymalování a oprava zadního schodiště a suterénní učebny 4. A (učebna DEJZEM) FRIM a pronájmy Školní rok 2008/2009 oprava podlahové krytiny zadního schodiště (provozní prostředky) vymalování 4 učeben (příjmy z pronájmu) rekonstrukce počítačové učebny (ICT) stavební úpravy, osvětlení, vymalování + nový server, rozvody, částečné vybavení 6ti novými počítači (FRIM, příjmy z pronájmu) odstranění vlhkosti v suterénu budovy ,25 Kč hrazeno z dotace rozpočtu kraje Školní rok 2009/2010 vymalování 3 učeben (příjmy z pronájmu) částečná oprava učebny sekundy výměna tabule, vybavení dataprojektorem, PC, ozvučení u ICT vybavení novým žákovským nábytkem židle, dovybavení PC a dataprojektorem projekt Modernizace škol zřizovaných SK vybavení učebny biologie interaktivní tabulí, vizualizérem, dataprojektorem, PC, ozvučení stolní kamerová lupa a 22 monitor HDTV investiční záměr finanční prostředky z KÚ kopírovací stroj investice FRIM Z důvodu finančního nepokrytí FRIMu ze strany zřizovatele a neposkytnutí finančních prostředků na opravu chodby II. patra a školního venkovního sportovního areálu se tyto ani jiné investiční akce a opravy neuskutečnily Školní rok 2010/2011 výměna bojler (kotelna) havarijní finanční prostředky z KÚ vybavení učebny jazyků dataprojektor, interaktivní tabule, ozvučení 1113 dovybavení ateliéru, učebny hudební výchovy, učebny do zahrady, posluchárny chemie PC, dataprojektory, ozvučení výměna PC v posluchárně fyziky srpen 2010 dovybavení u ICT zprovoznění pro výuku prosinec 2010 oprava okapních žlabů a střešní krytiny havarijní finanční prostředky z KÚ Školní rok 2011/2012 oprava komínů (vyvložkování apod.) odstranění havarijního stavu finanční prostředky z dotace KÚ vymalování školního bufetu a 5ti kmenových učeben příjmy z pronájmu revize elektrorozvodů v přízemí a v I. patře budovy školy, opravy jištění projekt OPVK 1.5 EU peníze středním školám instalace 18ti počítačů do IVT, 11ti počítačů do laboratoře fyziky projekt OPVK 1.5 EU peníze středním školám interaktivní tabule u P (sponzorské dary) Školní rok 2012/2013 vymalování 4 kmenových učeben + příjmy z pronájmu projekt OPVK 1,5 EU peníze středním školám interaktivní technika do kmenových tříd a vybraných odborných učeben projekt Comenius zlepšení podmínek výuky (nástěnky, záložní disky, CD, DVD, projekční plátno, scanner, sluchátka na výuku jazyků apod.) interaktivní tabule do nové u P (Unie rodičů) oprava chodeb, repase dveří II. patro dotace z rozpočtu kraje Školní rok 2013/2014 vymalování zástupcovny, ředitelny a 4 kmenových učeben (příjmy z pronájmu) interaktivní tabule do nové u P (Sdružení rodičů) sponzorský program Aktivní škola 2014 projekt Člověk v tísni Kdo jiný? vybavení do školy (notebook, diktafony, rollup, spotřební materiál) 1214 Vzdělávací program školy Organizace výuky pro školní rok 2013/2014 Učební plány změna učebních plánů gymnázií s osmiletým studijním cyklem schválených MŠMT pod č.j / ze dne a učebních plánů gymnázií se čtyřletým studijním cyklem schválených MŠMT ČR pod č.j / ze dne s účinností od 1. září 2007 se v učebních plánech gymnázií se čtyřletým studijním cyklem a v učebních plánech vyšších stupňů gymnázií s osmiletým studijním cyklem zvýšil celkový týdenní počet vyučovacích hodin na 33 vyučovacích hodin v každém ročníku navýšené vyučovací hodiny celkového týdenního počtu vyučovacích hodin se do všech ročníků zařazují jako hodiny disponibilní od platí Změna učebních dokumentů č. j.: 8413/ ze dne Učební osnovy: v primě až kvartě: (nižší stupeň osmiletého gymnázia základní vzdělávání) Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Gymnázia J.S.Machara Brandýs nad LabemStará Boleslav, Královická 668 NON SCHOLAE SED VITAE na v kvintě až oktávě: (vyšší stupeň osmiletého gymnázia všeobecné zaměření) Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Gymnázia J. S. Machara Brandýs nad Labem Stará Boleslav, Královická 668 NON SCHOLAE SED VITAE na 1315 v 1. až 4. ročníku: (čtyřleté gymnáziumvšeobecné zaměření) Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Gymnázia J. S. Machara Brandýs nad Labem Stará Boleslav, Královická 668 NON SCHOLAE SED VITAE na VOLBA PŘEDMĚTŮ OSMILETÉHO STUDIJNÍHO CYKLU Sekunda 2. cizí jazyk Nabídka: NEJ, FRJ, RUJ, SPJ Realizováno: NEJ, FRJ,SPJ Nepovinně: SIT Estetická výchova Nabídka: HUV, VYV Realizováno: VYV, HUV VP1 Nabídka: DEG, LAJ Realizováno: DEG, LAJ Kvinta Sexta Realizováno: VYV, HUV VP1 Realizováno: DEG, LAJ Nabídka rozšiřujícího nepovinného studia v rámci seminářů pro SP, 3.A, OK, 4.A VP1 Realizováno: TEK, ZHV VP2 Nabídka: 20 seminářů Realizováno: 6 (SVS, SCM, DEU, SCB, KAJ, HIS) Septima 1416 Oktáva VP1 Realizování: TEK, ZHV VP2, VP3, VP4, VP5 Nabídka: 20 seminářů Realizováno: 13 ( SIT, SVS, SCC, SCM, DEU, SCB, KAJ, SMD, TSP, GES, MAM, CHM, BIM) VOLBA PŘEDMĚTŮ V RÁMCI ČTYŘLETÉHO STUDIJNÍHO CYKLU 1. ročník 2. cizí jazyk Nabídka: NEJ, FRJ, RUJ Realizováno: NEJ, FRJ, RUJ Nabídka: HUV, VYV Realizováno: HUV, VYV 2. ročník VP 1 Nabídka: DEG, LAJ Realizováno: DEG, LAJ Nabídka rozšiřujícího nepovinného studia v rámci seminářů pro v 3. A, SP, 4. A, OK VP1 Realizováno: DEG, LAJ VP2 Nabídka : 20 seminářů Realizováno: 6 (SVS, DEU, SCB, HIS, KAJ, SCM) 3. ročník 4. ročník VP1 Realizováno: TEK, ZHV VP2, VP3, VP4, VP5 Nabídka: 20 seminářů Realizováno: 13 (SVS, SCC, SCM, DEU, SCB, KAJ, SIT, SMD, TSP, GES, MAM, CHM, BIM) 1517 UČEBNÍ PLÁN pro školní rok 2013/2014 osmiletý studijní cyklus (NG) Předmět Prima RS Sekunda RS Tercie RS Kvarta RS CJL 4 4(+1) 4(+1) 4(+1) ANJ NEJ,FRJ,RUJ,SPJ *** ** * LAJ OBV ZSV DEJ ZEM MAT 4 4(+1) 4 (+1) 4 (+1) DEG TEK FYZ (+1) CHE 2 3(+1) 2 PRI (+1) BIO IVT SIT 1+1 ICT MEV HUV 1+1 2SBZ 1+1 2SBZ SBZ VYV TEV ETV DRA 1+1 VP1 VP2 VP3 VP Vysvětlivky: RS možnost rozšiřujících aktivit nepovinného předmětu: SBZ, SIT 2.cizí jazyk skupiny realizované z výběru NEJ,FRJ,RUJ,SPJ * v kvartě realizována výuka 2. cizího jazyka ve skupině NEJ, FRJ, SPJ ** v tercii realizována výuka 2. cizího jazyka ve skupině NEJ, FRJ, SPJ *** v sekundě realizována výuka 2. cizího jazyka ve skupině NEJ, FRJ, SPJ (+1) část hodinové dotace realizována v systému celá třída, na jednu hodinu je třída rozdělena do dvou skupin 1+1,2+2,2+2+2, 3+3,3+3+3 třída je ve všech hodinách rozdělena na skupiny (+1) část hodinové dotace realizována v systému celá třída, na jednu hodinu je třída rozdělena do dvou skupin 1+1, 2+2, 3+3, třída je ve všech hodinách rozdělena na skupiny 1618 UČEBNÍ PLÁN pro školní rok 2013/2014 osmiletý studijní cyklus (VG) Předmět kvinta RS sexta RS septima RS(VP2,3) oktáva RS(VP2,3,4,5) CJL (+1) ANJ KAJ KAJ NEJ,FRJ, RUJ,SPJ LAJ (VP1) ZHV (VP1) * (3+3) *** **** OBV ZSV SVS 2 2 TSP 2 SVS DEJ HIS 2 SMD ZEM GES MAT SCM 3 2 SCM, 2MAM DEG(VP1) TEK(VP1) FYZ 2 ½ 2 2 2(1.pol.) (+1/2) ½(+1/2) CHE 2 2½(+1/2) 2 1/2 (+1/2) 2(1 pol.) 2 SCC, 2 CHM PRI BIO 2 1/2 (+1/2) 2 ½ (+1/2) 2 ½(+1/2) 2 SCB 2 (1.pol.) 2 SCB,2 BIM GEO 1 ½(+1/2) IVT ICT SIT MEV 1 HUV SBZ 2+0 VYV DEU 2 DEU TEV ETV 1 DRA VP2 2 2 VP3 2 VP4 2 VP /27 Vysvětlivky: VP1 = LAJ, ZHV nebo DEG,TEK VP2,VP3, VP4, VP5 = volitelný seminář RS = možnost rozšiřujícího studia daného předmětu v rámci VP (+1/2) půlhodinová dotace je realizována ve dvouhodinovém bloku jednou za 2 týdny,třída je rozdělena do skupin 1+1,2+2,3+3,3+3+3 třída je ve všech hodinách rozdělena na skupiny 2.cizí jazyk skupiny realizované z výběru NEJ,FRJ,RUJ * v kvintě je realizována výuka 2. cizího jazyka ve skupině NEJ a SPJ19 ** v sextě je realizována výuka 2. cizího jazyka ve 2 skupinách FRJ a v 1 skupině RUJ *** v septimě je realizována výuka 2. cizího jazyka ve skupinách NEJ, FRJ, RUJ **** v oktávě je realizována výuka 2. cizího jazyka ve skupinách NEJ, FRJ Učební plán školní rok 2013/2014 osmiletý cyklus Disponibilní hodiny R Využití R: a) posílení hodinové dotace předmětu (HD) b) zařazení předmětu do učebního plánu (UP) UČEBNÍ PLÁN pro školní rok 2013/2014 čtyřletý studijní cyklus Předmět 1.A 2.A RS 3.A RS VP2 4.A RS VP2 VP3 VP4 VP5 CJL (+1) ANJ KAJ KAJ NEJ,FRJ,RUJ,SPJ * * * *** **** LAJ,ZHV (VP1) 2+0 LAJ 2+0 LAJ 2+0 ZHV ZSV SVS 2 2 TSP 2 SVS DEJ HIS 2 SMD 2 HIS 2 SMD ZEM GES 2 GES MAT SCM 3 2 SCM DEG(VP1) TEK(VP1) 0+2 FYZ 21/2(+1/ 2 2 ½(+1/2) 2 (1.pol.) 2 CHE 2 21/2(+1/2) 2 ½(+1/2) 2 SCC 2 (1.pol.) 2 SCC BIO 2 ½(+1/2) 2 ½(+1/2) 21/2(+1/2) 2 SCB 2 (1.pol.) GEO 1 ½(+1/2) ICT SIT MEV 1 HUV 2+0(2S 2+0 2SBZ BZ) VYV DEU 2 DEU TEV ETV 1 VP2 2 2 VP3 2 VP4 2 VP / SCB20 Vysvětlivky: VP1 = LAJ, ZHV nebo DEG,TEK VP2,VP3, VP4, VP5 = volitelný seminář RS = možnost rozšiřujícího studia daného předmětu v rámci VP (+1/2) část půlhodinová dotace je realizována ve dvouhodinovém bloku jednou za 2 týdny, třída je rozdělena do skupin 1+1,2+2,2+2+2, 3+3,3+3+3 třída je ve všech hodinách rozdělena na skupin *v 1.A je realizována výuka 2.cizího jazyka ve skupině NEJ, FRJ, RUJ, SPJ ** ve 2.A je realizována výuka 2. cizího jazyka ve skupině NEJ, FRJ, RUJ *** ve 3.A je realizována výuka 2. cizího jazyka ve skupině NEJ,FRJ, RUJ **** ve 4.A je realizována výuka 2. cizího jazyka ve skupině NEJ, FRJ Učební plán školní rok 2013/2014 čtyřletý cyklus Disponibilní hodiny R Využití R: c) posílení hodinové dotace předmětu (HD) d) zařazení předmětu do učebního plánu (UP) 1921 Nepovinné předměty, kroužky a další aktivity 2013/2014 Sborový zpěv (SBZ) Semináře Turistický kroužek Dramatický kroužek Fyzikální kroužek (NG) Atletický kroužek (VG) Pořadatelská služba při akcích pořádaných městem (průvodci na brandýském zámku, literární a recitační soutěž Macharův Brandýs, Přírodovědná společnost Dr. A. Bečváře, Národní svatováclavská pouť) 2022 Seznam předmětů vyučovaných ve školním roce 2013/14 a jejich zkratek ANJ Anglický jazyk BIO Biologie BIM Biologie maturitní CJL Český jazyk a literatura DEG Deskriptivní geometrie DEJ Dějepis DEU Dějiny umění DRA Dramatická výchova ETV Etická výchova FRJ Francouzský jazyk FYZ Fyzika GEO Geologie GES Seminář geografie HIS Historický seminář HUV Hudební výchova CHE Chemie CHM Chemie maturitní ICT Informační a komunikační technologie IVT Informatika a výpočetní technika KAJ 1 Konverzace v anglickém jazyce KAJ 2 Konverzace v anglickém jazyce KAJ 3 Konverzace v anglickém jazyce KAJ 4 Konverzace v anglickém jazyce LAJ Latinský jazyk MAM Matematika maturitní MAT Matematika MEV Mediální výchova NEJ Německý jazyk OBV Občanská výchova PRI Přírodopis RUJ Ruský jazyk SBZ Sborový zpěv SCB1 Seminář a cvičení z biologie SCB2 Seminář a cvičení z biologie SCC Seminář a cvičení z chemie SCM1 Seminář a cvičení z matematiky SCM2 Seminář a cvičení z matematiky SIT Seminář informačních technologií SMD Seminář moderních dějin SPJ Španělský jazyk SVS Společenskovědní seminář TEK Technické kreslení TEV Tělesná výchova TSP Teorie státu a práva VPO Výchovné poradenství VYV Výtvarná výchova ZEM Zeměpis ZHV Základy humanitní vzdělanosti ZSV Základy společenských věd 2123 Dokončena tvorba školního vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání, realizace ve všech ročnících, úpravy ŠVP Školní rok 2009/2010 dokončena tvorba ŠVP pro vyšší gymnázium (změny ve 4 oblastech: cílech, obsahu, metodách a hodnocení) od realizace v 1. ročníku a 2. ročníku (čtyřletého studijního cyklu) a v kvintě a sextě (osmiletého studijního cyklu) od realizace v 1. až 3. ročníku (čtyřletého studijního cyklu) a v kvintě až septimě (osmiletého studijního cyklu); od , realizace ve všech ročnících čtyřletého a osmiletého studijního cyklu, vyhodnocení realizace, poté úpravy ŠVP v některých předmětech (DEJ, OBV, ZSV). Změny RVP ZV platné od byly zapracovány do ŠVP příslušných předmětů. koncepční a řídící tým školy + pracovní týmy pro jednotlivé vyučovací předměty filosofie a priority školy sestavení učebního plánu skladba vyučovacích předmětů a jejich časová dotace, obsahová náplň předmětů, obsahová návaznost předmětů výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy vyučující konkretizovali, jaké postupy metody a formy práce, příležitosti a aktivity budou uplatňovat všichni vyučující ve výchovném vzdělávacím procesu ve škole, bez ohledu na to, jaký předmět učí výchovné a vzdělávací strategie na úrovni předmětů, které jsou společné pro všechny učitele daného vyučovacího předmětu (práce v předmětových komisí) formální podoba učebních osnov, vytvořena vzorová ukázka začlenění průřezových témat velká pozornost věnována aktivizujícím metodám, jejichž používání vede k rozvíjení všech klíčových kompetencí, zatímco výkladové hromadné formy výuky jsou v tomto ohledu méně efektivní nutné, aby učitelé aktivizující metody znali, uměli je používat a zařazovat v případě, že pro to bude vhodná situace a téma, uměli střídat tradiční a alternativní způsoby výuky DVPP ve školním r. 2013/2014 zaměřeno přednostně na tuto problematiku (dle finančních možností školy) tvorba učebních osnov vyučovacích předmětů hodnocení žáků a autoevaluce školy Základní cíle výchovně vzdělávacího procesu Hlavním cílem je připravit žáky jazykově i odborně na vysokoškolské studium. Proto je výuka v prvních dvou letech na čtyřletém studijním cyklu a v prvních čtyřech letech na osmiletém studijním cyklu zaměřena na budování co nejširšího všeobecného rozhledu a poté následuje široká nabídka volitelných předmětů umožňujících profilaci. Důraz je kladen na kvalitní výuku cizích jazyků, navazující na předchozí jazykové vzdělání žáků. Velký důraz klademe na kvalifikovanost učitelů, a to jak po stránce odborné, tak i pedagogické. Svým zaujetím pro obor a profesionální přístupem ve výuce učitelé motivují žáky k aktivnímu a zodpovědnému přístupu ke studiu a pěstují v nich radost z poznávání. Jednou z důležitých priorit školy je budování atmosféry důvěry a otevřenosti k názorům žáků. Jsou podporovány všechny aktivity, které vycházejí od žáků a nejsou v rozporu s cíli gymnáziál. vzdělávání. Je posilován vztah k místnímu regionu prostřednictvím spolupráce s městem, účasti a pomoci žáků při uskutečňování a organizování různých společenských, kulturních a sportovních akcí. Absolvent Gymnázium J.S. Machara je nejen dobře připraven ke zkouškám na vybraný vysokoškolský studijní obor, ale je i schopen díky kvalitní jazykové přípravě a počítačovým znalostem a dovednostem po maturitní zkoušce obsadit pozice na trhu práce. 2224 Usilujeme o naplňování těchto cílů: žáci si osvojí strategie učení, jsou podněcování k tvořivému myšlení, řešení problémů, logické. uvažování, motivováni k celoživotnímu vzdělávání žáci jsou vedeni k všestranné, účinné a otevřené komunikaci, je u nich rozvíjena schopnost spolupracovat, respektovat práci a úspěchy druhých žáci se naučí projevovat se jako svébytné svobodné a zodpovědné osobnosti uplatňující svá práva a naplňující své povinnosti je rozvíjena vnímavost a citlivé vztahy k lidem, přírodě, prostředí žáci jsou tolerantní o ohleduplní k jiným lidem, kulturám a duchovním hodnotám žáci se učí být odpovědnými za své fyzické i duševním zdraví, učí se je chránit a rozvíjet 3. Součásti školy I. Součásti školy nejvyšší povolený počet žáků a naplněnost (k ) IZO a název součásti (druh/typ školy) Gymnázium všeobecné Gymnázium (střední s maturitou) Nejvyšší povolený počet žáků Skutečný počet žáků Počet žáků v denním studiu Přepočtený počet ped. pracovníků (s vedením školy) Počet žáků na přep. počet ped. pracovníků ,76 4. Obory vzdělání a údaje o žácích v nich I. Počet tříd a žáků SŠ v denní formě studia podle oborů vzdělání (k ) Kód a název oboru Počet žáků Počet tříd Průměrný počet žáků/tř. Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou 7941K/41 Gymnázium povolená kapacita: 4 letý studijní cyklus: , K/81 Gymnázium povolená kapacita: 8letý studijní cyklus: ,63 Celkem ,83 ukončení studia 2013/14 (až k ): Kva 1 žák k (přestup na Gymnázium Na Zatlance Praha 5) Sp 1 žák k (přestup na Sportovní Gymnázium Ostrava 1 žák k (neuzavřel ročník pro neklasifikaci, ukončil studium) 23 Zobrazit více Gymnázium Františka Palackého Neratovice VÝROČNÍ ZPRÁVA ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 1) OBSAH VÝROČNÍ ZPRÁVY 1) Základní údaje o škole 2) Charakteristika školy 3) Školy a školská zařízení - členění 4) Obory vzdělání Více Gymnázium Františka Palackého Neratovice VÝROČNÍ ZPRÁVA ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 + Gymnázium Františka Palackého Neratovice VÝROČNÍ ZPRÁVA ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 1) OBSAH VÝROČNÍ ZPRÁVY 1) Základní údaje o škole 2) Charakteristika školy 3) Školy a školská zařízení - členění 4) Obory Více VÝROČNÍ ZPRÁVA ŠKOLY ZA ŠKOLNÍ ROK 2011/2012 VÝROČNÍ ZPRÁVA ŠKOLY ZA ŠKOLNÍ ROK 2011/2012 Název organizace: GYMNÁZIUM, ČESKÉ BUDĚJOVICE, JÍROVCOVA 8 Identifikátor školy: 600 008 002 IČO: 60 076 101 Adresa: 371 61 České Budějovice, Jírovcova 8 Telefon: Více VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY ZA ŠKOLNÍ ROK 2006/2007 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY ZA ŠKOLNÍ ROK 2006/2007 Struktura výroční zprávy vychází z 10 odst. 3 a 11 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání Více Gymnázium Kladno Výroční zpráva 2011/2012 Obsah 1. Základní údaje o škole... 3 2. Charakteristika školy... 3 Charakteristika podmínek pro výuku dle předmětových komisí... 5 3. Školy a školská zařízení členění... 18 4. Obory vzdělání a údaje o Více Gymnázium Františka Palackého, Neratovice VÝROČNÍ ZPRÁVA ŠKOLNÍ ROK 2005/2006 Gymnázium Františka Palackého, Neratovice VÝROČNÍ ZPRÁVA ŠKOLNÍ ROK 2005/2006 Obsah výroční zprávy 1) 1) Základní údaje o škole 2) Charakteristika školy: 3) Součásti školy 4) Obory vzdělání a údaje o žácích Více Gymnázium Kladno Výroční zpráva 2012/2013 Obsah 1. Základní údaje o škole... 3 2. Charakteristika školy... 3 Charakteristika podmínek pro výuku dle předmětových komisí... 5 3. Školy a školská zařízení členění... 17 4. Obory vzdělání a údaje o Více VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY ZA ŠKOLNÍ ROK VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY ZA ŠKOLNÍ ROK 2007/2008 Dvořákovo gymnázium a Střední odborná škola ekonomická v Kralupech nad Vltavou VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY ZA ŠKOLNÍ ROK 2007/2008 1. Základní Více 1.2 Kontakty: číslo telefonu Číslo faxu e-mailová adresa www stránky 321 620 410 fax 321 622 347 gc_brod@iol.cz www.gcbrod.cz VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY ZA ŠKOLNÍ ROK 2011/2012 Struktura vychází z 10 odst. 3 a 11 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), Více VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY ve školním roce /4 čj.: /4 GYMNÁZIUM KARLA ČAPKA Dobříš, Školní 5, 68, IČO . Základní údaje o škole Název školy: Gymnázium Karla Čapka, Dobříš, Školní 5 Adresa: Školní 5. Více Výroční zpráva za školní rok 2013/2014 GYMNÁZIUM, Vítězná 616, Český Brod č. organizace 10407 Výroční zpráva za školní rok 2013/2014 GYMNÁZIUM Vítězná 616 282 27 Český Brod Tel.+fax: 321 622 347 e-mail: gc_brod@iol.cz www.gcbrod.cz Strana 1 Více Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2013/2014 Gymnázium, Krnov, příspěvková organizace Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2010/2011 pedagogická část Schváleno školskou radou dne: 17. 10. 2011. Ing. Ivo Sosýn, předseda ŠR... Mgr. Vladimír Více Výroční zpráva. za školní rok 2013/2014. S t ř e d n í z d r a v o t n i c k á š k o l a. Beroun. Mládeže 1102 S t ř e d n í z d r a v o t n i c k á š k o l a Beroun Mládeže 1102 Výroční zpráva za školní rok 2013/2014 Zpracovala: PhDr. Drahomíra Boubínová, ředitelka školy VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY ZA ŠKOLNÍ Více Výroční zpráva Gymnázia Jiřího Ortena Kutná Hora, Jaselská 932 2013/2014 Výroční zpráva Gymnázia Jiřího Ortena Kutná Hora, Jaselská 932 2013/2014 Strana (celkem 24) 1 1. Základní údaje o škole Výroční zpráva školy 2013/2014 Název školy: Gymnázium Jiřího Ortena Sídlo: Jaselská Více Gymnázium J. A. Komenského Nové Strašecí Komenského nám. 209, 271 80 Nové Strašecí. VÝROČNÍ ZPRÁVA o činnosti školy Gymnázium J. A. Komenského Nové Strašecí Komenského nám. 29, 271 8 Nové Strašecí VÝROČNÍ ZPRÁVA o činnosti školy za školní rok 213/214 1. Základní údaje o škole Název školy, adresa Gymnázium J. A. Komenského, Více VÝROČNÍ ZPRÁVA ŠKOLY VÝROČNÍ ZPRÁVA ŠKOLY č.j. 400/2011 Název organizace: GYMNÁZIUM, ČESKÉ BUDĚJOVICE, JÍROVCOVA 8 Identifikátor školy: 600 008 002 IČO: 60 076 101 Adresa: 371 61 České Budějovice, Jírovcova 8 Telefon: 387 Více Gymnázium, Česká Lípa, Žitavská 2969, příspěvková organizace GČL/208/2013 Školní vzdělávací program pro vyšší stupeň Gymnázia Česká Lípa zpracováno podle RVP G Obsah ŠVP Identifikační údaje... 3 Charakteristika školy... 4 Úvod, velikost školy a její umístění... Více Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2013/2014 Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, příspěvková organizace 17. listopadu 526, 743 01 Bílovec Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2013/2014 V Bílovci 8. října 2014 Mgr. Pavel Mrva ředitel školy Více ČESKÁ ZAHRADNICKÁ AKADEMIE MĚLNÍK STŘEDNÍ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ČESKÁ ZAHRADNICKÁ AKADEMIE MĚLNÍK STŘEDNÍ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE V Ý R O Č N Í Z P R Á V A o činnosti České zahradnické akademie Mělník, střední školy a vyšší odborné školy, Více Výroční zpráva Gymnázia Jiřího Ortena Kutná Hora, Jaselská 932 2010/2011 Výroční zpráva Gymnázia Jiřího Ortena Kutná Hora, Jaselská 932 2010/2011 Strana (celkem 29) 1 1. Základní údaje o škole Výroční zpráva školy 2010/2011 Název školy: Gymnázium Jiřího Ortena Sídlo: Jaselská Více Gymnázium Jana Palacha, Mělník, Pod Vrchem 3421 Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2013/2014 Gymnázium Jana Palacha, Mělník, Pod Vrchem 3421 Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2013/2014-1 - - 2 - VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI GYMNÁZIA JANA PALACHA, MĚLNÍK, POD VRCHEM 3421 ZA ŠKOLNÍ ROK Více VÝROČNÍ ZPRÁVA ŠKOLY VÝROČNÍ ZPRÁVA ŠKOLY Název organizace: GYMNÁZIUM, ČESKÉ BUDĚJOVICE, JÍROVCOVA 8 Identifikátor školy: 600 008 002 IČO: 60 076 101 Adresa: 371 61 České Budějovice, Jírovcova 8 Telefon: 387 319 358 Fax: 387 Více VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY ZA ŠKOLNÍ ROK 2011/2012 Gymnázium, Příbram, Legionářů 402 OBSAH Základní údaje o škole... 3 Charakteristika školy.. 4 Školy a školská zařízení členění.. 7 Obory vzdělání Více Gymnázia, Vlašim, Tylova 271 se sídlem Tylova 271, 258 01 Vlašim IČ: 61664545 Výroční zpráva Gymnázia, Vlašim, Tylova 271 se sídlem Tylova 271, 258 01 Vlašim IČ: 61664545 za školní rok 2013/14 Zpracovala RNDr. Chroustová Věra, ředitelka Gymnázia, Vlašim, Tylova 271. OBSAH: 1. Základní Více Výroční zpráva za školní rok 2010 2011. Gymnázium Kladno Náměstí E. Beneše 1573 272 00 Kladno Výroční zpráva za školní rok 2010 2011 Gymnázium Kladno Náměstí E. Beneše 1573 272 00 Kladno Titulní a úvodní strana výroční zprávy za školní rok 1910 1911 www.gymnasiumkladno.cz Obsah 1. Základní údaje Více Výroční zpráva za školní rok 2013-2014 Výroční zpráva za školní rok 2013-2014 Gymnázium Dr. Josefa Pekaře, Mladá Boleslav, Palackého 211 Obsah : 1. Základní údaje o škole 3 2. Charakteristika školy, vymezení hlavní a doplňkové činnosti školy Více ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro vyšší stupeň gymnázia Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Ve škole ať cokoli se dělá, ať slouží a napomáhá budoucímu životu. Jan Amos Komenský ŠVP BYL ZPRACOVÁN S PODPOROU Více Gymnázium Ostrov vytvořený dle RVP ZV GYMNÁZIUM A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ A ZEMĚDĚLSKO-EKONOMICKÁ VYŠKOV ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁCÍ PROGRAM PRO GYMNAZIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ČTYŘLETÉ GYMNÁZIUM VYŠŠÍ STUPEŇ OSMILETÉHO GYMNÁZIA Svazek 1 Škola orientace Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dph/vykazovani-plneni-v-rezimu-jednoho-spravniho-mista/?feed=dane

Vykazování plnění v režimu jednoho správního místa - Portál POHODA Plátci používající režim jednoho správního místa by neměli opomenout vykázat tato plnění také v rámci běžného daňového přiznání. V souvislosti s nabytím účinnosti novel zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.) k 1. 1. 2015 by plátci používající režim jednoho správního místa (kromě plnění povinností vyplývajících z ustanovení § 110a a násl. zákona o DPH) neměli opomenout vykázat tato plnění také v rámci běžného daňového přiznání (tiskopis MF 25 5401 vzor č. 19). A to i v případě, kdy je v souladu s § 10i zákona o DPH místo plnění v jiném členském státě a daň k takovémuto plnění je vypořádána v rámci použití zvláštního režimu jednoho správního místa. Ve smyslu zákona o DPH jde však stále o uskutečněné plnění s místem plnění mimo tuzemsko, které je plátce v návaznosti na § 24a zákona o DPH povinen vykázat v rámci podávaného běžného daňového přiznání. Toto plnění bude plátce deklarovat na ř. 26 daňového přiznání, a to v úrovni základu daně. Shodně se pak budou v rámci daňového přiznání na ř. 26 také vykazovat služby spadající pod ustanovení § 10i zákona o DPH v případech, kdy místo plnění bude ve třetí zemi. Pro výše popsané situace již z popisu řádku 26 daňového přiznání vyplývá, že jde o poskytnutí služeb, ke kterým se v souladu se zákonem o DPH váže nárok na odpočet daně na vstupu. Vykázání plnění spadajících pod zvláštní režim jednoho správního místa v běžném daňovém přiznání neovlivní povinnosti plátce spojené s použitím tohoto zvláštního režimu, zejména podat daňové přiznání pro účely tohoto režimu (viz § 110r zákona o DPH). V případě osob identifikovaných k dani i nadále platí, že v souladu s § 101 zákona o DPH nepodávají daňové přiznání v případech, kdy jim nevzniká daňová povinnost v tuzemsku. Tudíž identifikovaná osoba používající zvláštní režim jednoho správního místa, které nevznikla v tuzemsku daňová povinnost, nebude daňové přiznání podávat. Vyjmutí identifikované osoby z povinnosti podat negativní daňové přiznání na základě § 101 zákona o DPH nijak nedopadá do povinnosti podat daňové přiznání pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa podle § 110r zákona o DPH.

http://docplayer.cz/37244457-07-02-14-schvaluje-a-navrhovou-komisi-ve-slozeni-predseda-tomas-foros-clenove-jiri-kasparek-a-michal-bursik.html

07/02/14 schvaluje a) návrhovou komisi ve složení : předseda Tomáš Foros, členové: Jiří Kašpárek a Michal Buršík - PDF Download "07/02/14 schvaluje a) návrhovou komisi ve složení : předseda Tomáš Foros, členové: Jiří Kašpárek a Michal Buršík" Renata Zdenka Jandová 1 Usnesení ze 2. zasedání zastupitelstva obce Široká Niva konaného dne v 18 hodin v zasedací místnosti obecního úřadu Zastupitelstvo obce Široká Niva 06/02/14 bere na vědomí a) složení slibu paní Marie Ohnoutkové podle 69 odst.2 zák.č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) b) jmenování Denisy Ohnoutkové a Petry Brňákové členkami komise Aktivu pro občanské záležitosti c) jmenování R. Stískala aj. Navrátila členy komise životního prostředí, dopravy a výstavby d) zprávu o čerpání rozpočtu za období leden listopad 2014, zprávu k rozpočtovým opatřením č. 6 a č. 7/14 e) Zprávu k investičním akcím obce na rok 2015 f) Rozpočet dobrovolného svazku obcí Vrbensko na rok 2015, rozpočtový výhled na roky příští DSO Vrbensko g) Příkaz k provedení inventarizací h) Zprávu o výši vodného na rok 2015 i) Žádosti občanů, žádosti organizací 07/02/14 schvaluje a) návrhovou komisi ve složení : předseda Tomáš Foros, členové: Jiří Kašpárek a Michal Buršík Pro 7...hlasů, proti 0....hlasů, zdrželo se hlasů b) program 2. zasedání zastupitelstva obce v bodech 1 19 Pro 7.hlasů, proti 0..hlasů, zdrželo se 0 hlasů c) Vyrovnaný finanční rozpočet obce Široká Niva na rok 2015 ve výši: příjmy: ,- Kč výdaje: ,- Kč Pro 7.hlasů, proti 0 hlasů, zdrželo se 0.hlasů d) Rozpočtový výhled obce Široká Niva na roky : příjmy: ,- Kč ; výdaje: ,- Kč 2017: příjmy: ,- Kč; výdaje: ,- Kč 2018: příjmy: ,- Kč; výdaje: ,- Kč Pro 7.hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0.hlasů e) Plán investic na rok 2015 dle důvodové zprávy Pro 7.hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0.hlasů f) Zápis do kroniky za rok 2011 Pro 7.hlasů, proti 0 hlasů, zdrželo se 0.hlasů g) Dodatek č. 1 ke Směrnici č. 8/2013 Zásady pro tvorbu a použití soc. fondu 2 2. h) Cenu vodného na rok 2015 ve výši 33, 05 + platná sazba DPH Pro 7.hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0..hlasů i) Zrušení účtu obce pro Fond rozvoje bydlení č /0100, vedeného Komerční bankou a.s. Pro 7.hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0 hlasů j) Plán zimní údržby místních komunikací v obci Široká Niva na Pro 7.hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0 hlasů k) Pasport místních komunikací obce Široká Niva ve správním území obce Široká Niva, zpracovaného společností Bid & Quest s.r.o., Opava Pro 7.hlasů, proti 0 hlasů, zdrželo se 0.hlasů l) Starostce, místostarostovi a účetní obce užívání soukromého osobního vozidla na celou dobu volebního období ke služebním účelům. Výše náhrad bude vypočtena podle platné vyhlášky, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot Pro 7.hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0 hlasů 08/02/14 zastupitelstvo obce Široká Niva schvaluje a) V souladu s ustanovením 6 odst.5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, pořízení změny č. 1 Územního plánu Široká Niva Pro 7.hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0.hlasů b) Na základě zmocnění uvedeného v 6 odst. 6 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, žádost obce Široká Niva o pořizování změny č. 1 Územního plánu Široká Niva podle 6 odst. 1 písm. c) stavebního zákona Městským úřadem Bruntál, úřadem územního plánování Pro 7.hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0.hlasů c) V souladu s ustanovením 6 odst. 5 písm. f) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, určení paní Aleny Mátéové pro zpracování změny č. 1 Územního plánu Široká Niva, ( v případě její nepřítomnosti) pana Tomáše Forose, jako zastupitelů, kteří budou spolupracovat v souladu s příslušnými ustanoveními stavebního zákona ( 47 odst. 1 a 4 a 53 odst. 1) s pořizovatelem změny č. 1 Územního plánu Široká Niva Pro 7.hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0.hlasů 3 09/02/14 schvaluje prodeje pozemků 3. a) Prodej pozemku parc.č. 215 trvalý travní porost o celkové výměře 770 m2 v k. ú. Široká Niva k výstavbě rodinného domu panu Petru Drápalovi, Smetanova 1112, Bruntál, za dohodnutou kupní cenu 25,- Kč za metr čtvereční, což je celkem za ,- Kč. Veškeré náklady spojené s prodejem a převodem nemovitých věcí hradí kupující strana. b) Prodej pozemku st. parc.č. 381 zastavěná plocha a nádvoří, o celkové výměře 128 m2 v k.ú. Široká Niva a pozemku parc.č. 11/7 ostatní plocha, jiná plocha o celkové výměře 223 m2 v kú. Široká Niva, panu Jaromíru Pěnkavovi, bytem Klášterec nad Ohří, Miřetice u Klášterce nad Ohří, Větrná 573, za dohodnutou kupní cenu 100,- Kč za metr čtvereční, což celkem činí ,- Kč. Veškeré náklady spojené s prodejem a převodem nemovitostech věcí hradí kupující strana. Pro hlasů, proti 0..hlasů, zdrželo se 0 hlasů 10/02/14/ souhlasí se směnou pozemku a) Geometrickým plánem č /2014 oddělenou část pozemku parc.č. 2009/9 ost. plocha, ost. komunikace a to parc.č. 2009/15- ostatní plocha, jiná plocha o výměře 32 m2 v k.ú. Široká Niva v majetku obce Široká Niva za b) pozemek parc.č. 212/2 zahrada o výměře 18 m oddělený geometrickým plánem č /2014 z pozemku parc.č. 212 zahrada v k.ú. Široká Niva v majetku pana Jiřího Luptovce, Široká Niva, jenž uhradí obci Široká Niva doplatek za 14m2, kdy dohodnutá cena je 50,- Kč za metr čtvereční, což je celkem 700,- Kč 11/02/14 vyhlašuje záměr na směnu pozemků a) Geometrickým plánem č /2014 oddělenou část pozemku parc.č. 2009/9 ost. plocha, ost. komunikace a to parc.č. 2009/15- ostatní plocha, jiná plocha o výměře 32 m2 v k.ú. Široká Niva v majetku obce Široká Niva za b) pozemek parc.č. 212/2 zahrada o výměře 18 m oddělený geometrickým plánem č /2014 z pozemku parc.č. 212 zahrada v k.ú. Široká Niva v majetku pana Jiřího Luptovce, Široká Niva, jenž uhradí obci Široká Niva doplatek za 14m2, kdy dohodnutá cena je 50,- Kč za metr čtvereční, což je celkem 700,- Kč 4 4. 12/02/14 schvaluje poskytnutí finančních příspěvků na rok 2015 a) Tělovýchovné jednotě Široká Niva, oddíl kopané, ve výši ,- Kč Pro 7.hlasů, proti 0...hlasů, zdrželo se 0 hlasů b) Slezské diakonii, Středisku Archa Široká Niva, na poskytování sociálních služeb, ve výši ,- Kč c) Policii ČR, obvodní oddělení Vrbno p. Pr. dar ve výši 5 000,- Kč Pro 6.hlasů, proti 1.hlasů, zdrželo se 0 hlasů d) Slezské diakonii, Středisko Bethel Bruntál, Rýmařov - Azylový dům pro muže, ve výši 8500,- Kč Pro 0..hlasů, proti 7..hlasů, zdrželo se 0..hlasů e) Občanskému sdružení Život bez bariér, Nová Paka, na rok 2015 Pro 0.hlasů, proti 7..hlasů, zdrželo se 0..hlasů 13/02/14 schvaluje poskytnutí daru v roce 2015 a) ve výši ,- Kč Spolku dobrovolných hasičů Široká Niva, jako jako kompenzaci odměn za uskutečněné výjezdy v předchozích letech a b) ve výši 1 000,- Kč na odměny účastníkům na hasičské lize Praděd pro 7..hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0.hlasů 14/02/14 volí v souladu s ust. 84 odst.2 písm. l) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) a) členem finančního výboru pana Miroslava Pastyříka, nar , bytem Široká Niva čp. 111 Pro 6.hlasů, proti 0.hlasů, zdržel se 1.hlas b) členem finančního výboru pana Petra Floka, nar , Široká Niva čp. 205 Pro 6.hlasů, proti 0.hlasů, zdržel se 1..hlas c) členem kontrolního výboru pana Michala Buršíka, nar , bytem Široká Niva 113 Pro 7.hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0.hlasů d) členem kontrolního výboru pana Ondřeje Forose, nar , bytem Široká Niva 203 pro 7.hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0.hlasů 5 5. 15/02/14 souhlasí a) s uzavřením Smlouvy č o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí Pro 7.hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0.hlasů b) se jmenováním pana Pavla Opletala, nar , bytem Široká Niva čp. 56, velitelem Jednotky sboru dobrovolných hasičů Široká Niva Pro 7.hlasů, proti 0..hlasů, zdrželo se 0..hlasů 15/02/14 stanovuje a) Zásady upravující postup Obce Široká Niva při poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů a zároveň schvaluje sazebník úhrad za poskytované informace Pro 7.hlasů, proti 0..hlasů, zdrželo se 0..hlasů b) oddávající v obci Široká Niva starostku obce paní Alenu Mátéovou, bytem Široká Niva 212 Pro 7.hlasů, proti 0..hlasů, zdrželo se 0..hlasů c) oddávajícím v obci Široká Niva pana Tomáše Forose, bytem Široká Niva 203 Pro 7.hlasů, proti 0..hlasů, zdrželo se 0..hlasů 16/02/14 určuje a) místa a časy ke konání slavnostních obřadů v obci Široká Niva: Obecní úřad zasedací místnost, park Obecní společenský dům velký sál Kabiny společenská místnost + altán na hřišti Hasičská zbrojnice klubovna v časech pondělí až neděle od 10 hodin do 17 hodin pro 7..hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0.hlasů 17/02/14 deleguje a) v souladu s ustanovením 84 odst. 2 písm.g), zákona č. 128/2000 Sb. o obcích starostku Alenu Mátéovou,nar a pana místostarostu obce pana Tomáše Forose nar , trvale bytem v Široké Nivě 203 k zastupování obce na Valných hromadách obchodní společnosti VaK Bruntál a.s., IČ a pověřuje je k výkonu všech akcionářských práv spojených s akciemi této společnosti v majetku obce Široká Niva pro 7..hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0.hlasů 6 6. 18/02/14 vydává a) Obecně závaznou vyhlášku č.2/02014 o místních poplatcích b) Obecně závaznou vyhlášku obce Široká Niva č. 3/2014 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů 19/02/14 pověřuje a) Inventarizační komise k provedení inventarizací majetku a závazků obce za rok 2014 a. Hlavní inventarizační komise: Ing. Alena Floková, Tomáš Foros, Petra Henelová (NIM, HIM, budovy, pohledávky, závazky, finance, Obecní společenský dům b. Dílčí inventarizační komise: Marie Ohnoutková a Denisa Ohnoutková knihovna; Kašpárek Jiří, Čapek Jan Hasičská zbrojnice pro 7.hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0.hlasů b) V souladu s ustanovením 102 odst. 2 písmeno a) a odst. 4 zákona 128/200Sb. v platném znění starostku obce k přijímání rozpočtových změn v rámci schváleného rozpočtu, tj. přesun rozpočtových prostředků, použití nových nepředvídaných příjmů a vázání rozpočtových výdajů. O provedených změnách bude zastupitelstvo informováno vždy na následném zasedání pro 7..hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se 0...hlasů c) starostku obce k provádění činností směřujících k získávání dotací podle vyhlášených dotačních titulů vhodných pro obec Široká Niva pro 7..hlasů, proti 0.hlasů, zdrželo se.0..hlasů 20/02/14 revokuje a) usnesení číslo 125/18 písmeno b) ze dne v plném znění 21/02/14 ukládá a) starostce obce řešit připomínky občanů a členů zastupitelstva obce vznesené na 2. zasedání zastupitelstva obce a podat zprávu o jejich plnění na 3. zasedání zastupitelstva obce Široká Niva Alena Mátéová starostka obce Tomáš Foros místostarosta obce

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/d8-sesuv-revizni-posudek/r~fb2620b2eb3e11e9858fac1f6b220ee8/

Zlom v miliardové při o sesuv na D8. Stát dálnici špatně stavěl, říká klíčový posudek - Aktuálně.cz V miliardovém sporu o odpovědnost za sesuv na dálnici D8 u Prackovic nad Labem nastal zásadní posun. Stát žaloval majitele blízkého lomu, že se zemina utrhla kvůli těžbě. Podle zjištění Aktuálně.cz však soud obdržel klíčový posudek, jenž argumenty státu rozbil. Samotný provoz lomu za sesuv nemůže. Naopak pohyb půdy dává expertiza do přímé souvislosti se špatně provedenou výstavbou dálnice. Půdní masiv o objemu přibližně 400 tisíc metrů krychlových se fatálně pohnul 7. června 2013. Převalil se přes několik stovek metrů železnice a ve finále pohřbil i 200 metrů rozestavěného posledního úseku dálnice D8. Od června 2016 kvůli tomu běží soudní spor, jenž má objasnit příčinu ničivého závalu. Kauza se nyní výrazně přiblížila finále, v němž se ukáže, zda má majitel lomu, firma Kámen Zbraslav, zaplatit státu miliardu korun. Podle zjištění Aktuálně.cz je pravděpodobné, že stát, za který žalobu podaly Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční dopravní cesty, na peníze nedosáhne. "Protože numerické modely ukazují, že (…) má svah relativně vysoký stupeň stability, lze vyvozovat, že samotný provoz kamenolomu by za daných klimatických podmínek bez stavebních zásahů a provozu železnice sesuv nezpůsobil," zní klíčová část posudku, jejž Aktuálně.cz získalo. Expertiza jako příčinu závalu pojmenovala postupující porušování svahu, za nímž stojí tři hlavní faktory. Nezajištěný zářez dálnice D8, nadměrné srážky a zatížení horní hrany později utržené zeminy sutěmi z činnosti kamenolomu. "V případě absence kteréhokoli z nich by sesuv v této podobě nevznikl," píše se dále v posudku. Analýza sice výslovně uvádí, že těžba negativně ovlivnila stabilitu svahu, ale jeho výlučnou odpovědnost za sesuv explicitně odmítá. "Provozem lomu zhoršené stabilní podmínky ve svahu by nepochybně vedly k vývoji svahové deformace v horní části svahu. (…) Podle numerických modelů by však bez dalších zásahů do svahu nedošlo ke vzniku průběžné smykové plochy, po níž by se rozvinul sesuv, který by železniční trať mohl zničit," píše se v analýze. Studie připouští menší sesuv způsobený těžbou, ale podle ní by takový zával nedosáhl na železnici ani rozestavěnou dálnici. Revizní posudek rozetne spor o miliardu korun Revizní posudek představuje hlavní důkaz, o nějž se soud opře při rozhodování sporu. Jednotlivé strany - ŘSD spolu se SŽDC proti Kámen Zbraslav - dosud dodaly 21 expertiz a stanovisek hájících jejich pozici. Firma odmítá odpovědnost za sesuv, zatímco obě státní organizace v ní naopak spatřují hlavního viníka. Kvůli tomu po něm žalobou vymáhají dohromady 1,037 miliardy korun za poničenou trať a autostrádu. Soud zadal revizní posudek, aby odstranil rozpory mezi zmíněnými analýzami a především získal hlavní vodítko pro vyřešení sporu. Finální expertiza, vypracovaná Ústavem struktury a mechaniky hornin Akademie věd, dorazila na soud minulý týden. "Myslím, že to potvrzuje stanoviska, která jsme předkládali, že provoz kamenolomu nezpůsobil žádný sesuv," reagoval pro Aktuálně.cz právní zástupce Kámen Zbraslav Pavel Sedláček. Klíčová pasáž videosimulace připravené experty z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava, která znázorňuje průběh sesuvu. | Video: Geotechnici Ostrava, VŠB-TUO ŘSD přes žádost Aktuálně.cz na výsledek posudku nereagovalo. SŽDC ústy svého mluvčího přivítalo dílčí zjištění, že provoz lomu stabilitu svahu také narušoval. "V tomto směru tedy závěry posudku přinejmenším zčásti potvrzují stanovisko ŘSD a SŽDC. Současně posudek zjevně vyvrací stanovisko provozovatele kamenolomu, že jejich činnost neměla na událost žádný vliv," řekl Aktuálně.cz mluvčí správy Marek Illiaš. Nezajištěný zářez dálnice byl nevhodný Pozici ŘSD a SŽDC v boji o miliardové odškodné nicméně dramaticky ztěžují další poznatky posudku, jež zával dávají do přímé souvislosti se stavebními pracemi na posledním úseku dálnice. Analýza jednak spojuje zářez autostrády s pohybem svahu, jednak odhaluje, že stát při budování D8 postupoval nedbale. "Analýza časové souslednosti událostí vedoucích ke vzniku sesuvu ukazuje, že k rozvoji reziduální smykové pevnosti (zjednodušeně řečeno nejmenší míra odporu bránící sesuvu, pozn. aut.) v míře umožňující vznik sesuvu začalo docházet až po provedení zářezu dálničního tělesa," zní další důležitá pasáž expertizy. Odborníci z ústavu si všímají, že výstavba nerespektovala charakter prostředí předchozími průzkumy jasně určeného jako sesuvné. Proto se původně počítalo se zajištěním dálnice, ale když se přikročilo ke stavebním pracím, investor, ŘSD, plán změnil. "Nezajištěný zářez byl v daném místě nevhodnou variantou vedení dálnice. (…) Od samého počátku se v zářezu vyskytovaly varovné jevy ukazující, že stěna zářezu není ani krátkodobě stabilní," píše se v analýze. "Jasné příznaky rozvíjející se nestability svahu byly pozorovány již od začátku roku 2011 i na železniční trati. Investor, dodavatel ani projektant pak na tyto skutečnosti adekvátně nereagovali." Uvedené závěry do značné míry odpovídají předchozím zjištěním expertů z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, jejichž poznatků využila ve sporu firma Kámen Zbraslav. Akademici pro ni vypracovali jeden z posudků. "Odpovědnost investora je, aby prostředí správně prozkoumal a adekvátně zajistil stavbu, což se zde nestalo," řekla už dříve Aktuálně.cz docentka z univerzity Eva Hrubešová. ŘSD spolu s SŽDC a Kámen Zbraslav nyní dostanou čas, aby se k posudku vyjádřily. K jejich stanoviskům bude soud přihlížet, ale primárně bude vycházet z výsledků revizní expertizy. Všechny ostatní důkazy předložené jednotlivými stranami sporu už soud projednal. Kdy pře dospěje k verdiktu, není jasné. Datum dalšího jednání soud zatím nenařídil. Podle informací Aktuálně.cz však rozsudek ještě letos nezazní. domácí Aktuálně.cz dálnice D8 České středohoří sesuv půdy Ředitelství silnic a dálnic Správa železnic Ministerstvo dopravy ČR

https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/exekuce-109385.html

Exekuce | epravo.cz ID: 109385 V exekučním řízení obecným soudům přísluší se zabývat zásadními vadami exekučního titulu, jsou povinny výkon rozhodnutí zastavit podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. také v případech, v nichž by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu. Nezohlednění těchto kritérií při rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí představuje porušení základního práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zásadní vadou exekučního titulu je také přiznání úroků z prodlení ve zcela nepřiměřené výši, která již není v souladu s ústavním pořádkem. V těchto případech je třeba, aby obecné soudy poskytly povinnému a jeho majetku soudní ochranu (čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny) tak, že výkon rozhodnutí v části týkající se nepřiměřené výše úroků zastaví podle § 268 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 268 odst. 4 o. s. ř. tak, aby byla zajištěna spravedlivá rovnováha při ochraně majetkové sféry dlužníka i věřitele. (Nález Ústavního soudu České republiky šp.zn. II.ÚS 3194/18, ze dne 1.4.2019) Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele J.K., zastoupeného JUDr. J.O., advokátkou se sídlem P., proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 69 Co 214/2018-68 ze dne 12. 7. 2018 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 72 EXE 519/2013-44 ze dne 2. 5. 2018, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4 jako účastníků řízení a D.T., jako vedlejšího účastníka řízení, tak, že usnesením Městského soudu v Praze č. j. 69 Co 214/2018-68 ze dne 12. 7. 2018 a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 72 EXE 519/2013-44 ze dne 2. 5. 2018 bylo porušeno základní právo stěžovatele na ochranu majetku dle čl. 11 odst. 1 a na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tato rozhodnutí se proto ruší. 1. Podle pravomocného rozsudku má stěžovatel zaplatit 25 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 1 % denně od 2. 5. 2009 do zaplacení. K vymožení této povinnosti je nyní vedena exekuce. Stěžovatel namítá, že je po něm v důsledku nepřiměřené a neústavní výše úroku z prodlení v současnosti požadováno "více než 900 000 Kč". Obecné soudy nevyhověly návrhu stěžovatele na zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. a uvedly, že nemohou přezkoumávat správnost exekučního titulu. Podle stěžovatele porušily jeho právo na právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Ústavní soud zjistil z ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí a ze spisu, který si vyžádal, následující skutečnosti. 2. V roce 2012 podal vedlejší účastník proti stěžovateli žalobu na zaplacení 25 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 1 % denně od 2. 5. 2009 do zaplacení. Podle žaloby stěžovatel s vedlejším účastníkem uzavřeli dne 22. 4. 2009 smlouvu o půjčce, v níž byl uvedený úrok z prodlení sjednán, a stěžovatel nesplnil svou povinnost půjčku vrátit do 1. 5. 2009. Obvodní soud pro Prahu 4 této žalobě dne 16. 10. 2012 zcela vyhověl rozsudkem pro zmeškání, podle něhož má stěžovatel povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi 25 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 1 % z této částky denně od 2. 5. 2009 do zaplacení. K výkonu tohoto rozsudku byla nařízena exekuce. 3. Stěžovatel navrhl zastavení exekuce jako nepřípustné pro tzv. jiný důvod podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Ve svém návrhu namítal, že úrok z prodlení ve výši 1 % denně, tedy 365 % ročně, je lichvářský, v rozporu s dobrými mravy a protiústavní, jak Ústavní soud dovodil v nálezu sp. zn. I. ÚS 728/10 ze dne 1. 7. 2010 (N 136/58 SbNU 105). Dále uváděl, že není možné vymáhat pohledávku z lichevní smlouvy, neboť taková smlouva je absolutně neplatná, jak uvádí nález sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne 19. 1. 2017 (N 16/84 SbNU 181). 4. Obvodní soud pro Prahu 4 napadeným usnesením zamítl návrh stěžovatele na zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. K námitce, že "exekuční titul […] je v rozporu s dobrými mravy", obvodní soud uvedl, že není možné v exekučním řízení přezkoumávat správnost exekučního titulu. Z hlediska souladu s dobrými mravy lze posuzovat jen "výkon práv a povinností […] účastníků občanskoprávních vztahů, nikoli správnost rozhodnutí soudu". 5. Městský soud v Praze napadeným usnesením rozhodnutí obvodního soudu potvrdil. Uvedl, že námitky, že exekuční titul byl vydán v rozporu se zákonem, dobrými mravy i ústavními principy přiměřenosti a spravedlnosti, měl stěžovatel uplatnit v nalézacím řízení. Exekuční řízení je totiž podle městského soudu ze své podstaty určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí. Stěžovatelovy odkazy na judikaturu podle městského soudu nejsou případné, neboť se dotčená rozhodnutí týkají posuzování věci v nalézacím, nikoliv exekučním řízení. 6. Podle stěžovatele bylo napadenými usneseními porušeno jeho právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny a právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Stěžovatel uvádí, že z původně tvrzeného dluhu 25 000 Kč je po něm nyní vyžadováno "více než 900 000 Kč". Sjednání úroku z prodlení ve výši 1 % denně, tedy 365 % ročně, považuje stěžovatel za protiústavní, "za nemravné a lichvářské". V této souvislosti odkazuje na nález sp. zn. I. ÚS 728/10 ze dne 1. 7. 2010 (N 136/58 SbNU 105), z něhož dovozuje, že je protiústavní sjednat úrok z prodlení již ve výši 0,5 % denně, tj. 182,5 % ročně. Stěžovatel namítá, že v jeho případě došlo k uzavření lichevní smlouvy, která je absolutně neplatná, a odkazuje na nález sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne 19. 1. 2017 (N 16/84 SbNU 181). Podle stěžovatele tak byl exekuční titul vydán na základě absolutně neplatné smlouvy v rozporu se zákonem, s dobrými mravy a "ústavně zaručenými principy spravedlnosti a přiměřenosti". V této situaci je podle stěžovatele výkon rozhodnutí zcela nepřípustný a měl být zastaven. 7. Městský soud ve svém vyjádření navrhl, aby byla ústavní stížnost odmítnuta. Uvedl, že exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu a že je obsahem exekučního titulu vázán. Podle městského soudu byl stěžovatel "nečinný, liknavý a nezodpovědný" a v rozporu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt nehájil svá práva v nalézacím řízení. Nyní se dle městského soudu stěžovatel snaží přenést řešení svého nedbalého jednání na exekuční soud a žádá, aby byl překročen smysl a účel exekučního řízení. Městský soud upozorňuje, že pokud by mělo být tolerováno nedbalé počínání stěžovatele, muselo by být zasaženo do principů exekučního řízení a nově obecně vymezeno, za jakých podmínek lze takové zásahy činit. 8. Obvodní soud považuje ústavní stížnost za nedůvodnou. Obvodní soud odkázal na obsah napadených rozhodnutí a na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž exekuční soudy nemohou přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí vydaných v nalézacím řízení. Dále uvádí, že podle judikatury Nejvyššího soudu lze posuzovat z hlediska dobrých mravů pouze "výkon práv a povinností […] účastníků občanskoprávních vztahů, nikoli správnost rozhodnutí soudu". Exekuční soud tedy nemohl rozhodnout jinak, i kdyby úroky považoval za nepřiměřené. Judikatura, na kterou stěžovatel odkázal, se podle obvodního soudu týká nalézacího řízení, nikoliv řízení exekučního. 9. Ústavní soud nepovažoval za nutné zasílat tato vyjádření stěžovateli k replice, neboť nepřinášejí nové argumenty nad rámec napadených rozhodnutí. Vedlejší účastník nevyužil možnosti se k ústavní stížnosti vyjádřit. 10. V projednávaném případě je proti stěžovateli vedena exekuce na základě rozsudku, podle něhož má stěžovatel zaplatit dlužnou částku 25 000 Kč a úroky z prodlení se sjednanou sazbou 1 % denně z této částky od 2. 5. 2009 do zaplacení. Stěžovatel uvádí, že kvůli výši úroků z prodlení má nyní zaplatit přes 900 000 Kč. Stěžovatel brojí v prvé řadě proti výši úroků z prodlení. Namítá však i to, že původní smlouva o úvěru měla lichevní povahu, a tudíž byla absolutně neplatná; pohledávku, která má původ v takové smlouvě, podle stěžovatele není možné vymáhat v exekuci. Z těchto důvodů by podle stěžovatele měl být výkon rozhodnutí zastaven. Obecné soudy nevyhověly návrhu stěžovatele na zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Toto ustanovení umožňuje zastavit výkon rozhodnutí jako "nepřípustný, protože je tu jiný důvod [než vymezený v písm. a) až g)], pro který rozhodnutí nelze vykonat". Obecné soudy k námitkám stěžovatele uvedly, že nemohou zkoumat věcnou správnost exekučního titulu. Tento právní názor zopakovaly i ve svých vyjádřeních. 11. Jádro stěžovatelovy argumentace a projednávaného případu se týká otázky, zda lze v exekučním řízení hodnotit přiměřenost úroku z prodlení. Ústavní soud tak nejprve posuzoval, zda a v jakých případech je možné zkoumat věcnou správnost exekučního titulu (část A). Poté zkoumal, zda nepřiměřená výše úroků je důvodem pro tento přezkum a případné zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (část B). Již v úvodu je třeba zdůraznit, že podle § 268 odst. 4 o. s. ř. je možné výkon rozhodnutí zastavit i částečně, tedy i pouze v části týkající se nepřiměřené výše úroků z prodlení. Teprve poté se zabýval Ústavní soud otázkou, zda je namístě zastavit výkon rozhodnutí zcela kvůli námitce stěžovatele, že exekuční titul přiznává plnění z absolutně neplatné lichevní smlouvy (část C). A. K možnosti přezkumu exekučního titulu 12. Ústavní soud ve své judikatuře vychází ze zásady, že "námitky vůči vadám nalézacího řízení (resp. rozhodnutí jako jeho výsledku) zásadně nelze přenášet do řízení exekučního" [nález sp. zn. Pl. ÚS 9/15 ze dne 8. 8. 2017 (338/2017 Sb.), bod 24]. Platí totiž, že "[e]xekuční řízení je ze své podstaty určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoliv pro autoritativní nalézání práva. Stejně tak není ani řízením přezkumným" [nález sp. zn. I. ÚS 871/11 ze dne 17. 1. 2012 (N 15/64 SbNU 155)]. Avšak "z této zásady existují obecně přijímané výjimky, podle nichž je v exekučním řízení možné hodnotit i zásadní vady exekučního titulu" [viz již citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 9/15, bod 24]. a) Přezkum v případě, že exekučním titulem je rozhodčí nález 13. Ústavní soud se těmito výjimkami zabýval poprvé v kontextu exekucí vedených na základě rozhodčího nálezu. Ústavní soud v těchto případech dospěl k závěru, že obecné soudy mohou v exekučním řízení zkoumat, zda byla uzavřena řádná rozhodčí smlouva (rozhodčí doložka či smlouva o rozhodci), tedy zda vůbec měli rozhodci pravomoc rozhodčí nález vydat. K porušení práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny došlo v případech, v nichž se obecné soudy nezabývaly tím, zda došlo k uzavření rozhodčí smlouvy [nález sp. zn. I. ÚS 871/11 ze dne 17. 1. 2012 (N 15/64 SbNU 155) týkající se námitky, že rozhodčí smlouva nebyla podepsána; nález sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012 (N 21/64 SbNU 205), týkající se neprokázaného existence rozhodčí smlouvy], ale i v případech, v nichž rozhodčí doložka neobsahovala dostatečně transparentní pravidla pro výběr rozhodce, a nesplňovala tedy veškeré náležitosti, jak byly konkretizovány v judikatuře [nález sp. zn. IV. ÚS 2735/11 ze dne 3. 4. 2012 (N 71/65 SbNU 9), body 17-18; nález sp. zn. III. ÚS 1624/12 ze dne 27. 9. 2012 (N 164/66 SbNU 433); nález sp. zn. I. ÚS 174/13 ze dne 7. 5. 2013 (N 80/69 SbNU 335); nález sp. zn. III. ÚS 562/12 ze dne 24. 10. 2013 (N 179/71 SbNU 153)]. 14. Ústavní soud ovšem v těchto případech zdůraznil v souvislosti s ustanoveními smluv, "která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci" i to, že "[p]ostupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění biankosměnkou, smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů či smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že klient […] smlouvu podepsal, a to dokonce ani v situaci, kdy by ve smluvních podmínkách bylo obsaženo ujednání, že klientovi se takto stanovené smluvní pokuty nebo zajištění biankosměnkou nejeví jako nepřiměřené či odporující dobrým mravům. Běžný klient úvěrové společnosti totiž nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou. Tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat." Ústavní soud dovodil, že by "ochraně takových věřitelů neměla být poskytována soudní ochrana, a to ani v exekučním řízení, neboť ochrana takto nabytých práv stojí zcela mimo účel civilního procesu, resp. mimo základní hodnotový rámec práva jako normativního systému" [již citovaný nález sp. zn. I. ÚS 199/11; obdobně obiter dictum v již citovaném nálezu sp. zn. III. ÚS 562/12] 15. Tato východiska Ústavní soud aplikoval v nálezu sp. zn. III. ÚS 4084/12 ze dne 11. 12. 2014 (N 226/75 SbNU 527), který se opět týká exekuce vedené na základě rozhodčího nálezu. Rozhodčí doložka byla v daném případě sjednána v souvislosti s úvěrem ve výši 4 950 Kč. Úvěrová smlouva "deklarovala úrok ve výši 79,00 % p. a. a RPSN ve výši 115,32 %" a součástí "formulářově předtištěných" všeobecných obchodních podmínek byla ujednání o zajištění prostřednictvím dvou biankosměnek a o souboru sankcí (smluvních pokut) dopadajících na dlužníka (úvěrovaného; podrobněji k obsahu smlouvy viz bod 21 nálezu sp. zn. III. ÚS 4084/12). Ústavní soud dospěl k závěru, že smlouva s takovým obsahem naplňuje kritéria zjevné nespravedlnosti podle nálezu sp. zn. I. ÚS 191/11, a dovodil, že z těchto důvodů neměl rozhodce pravomoc ve věci rozhodnout (body 22-25), i když rozhodčí doložka splňovala požadavky na transparentní určení rozhodce (bod 26). 16. Na to Ústavní soud navázal v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, vydaného opět ve věci exekuce vedené na základě rozhodčího nálezu. Podle nálezu mají obecné soudy zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet (jeho úvěruschopnost). Nedošlo-li k tomu, bylo by možné hodnotit úvěrovou smlouvu jako rozpornou s dobrými mravy "a proto by byla neplatná i na [úvěrovou smlouvu] navazující rozhodčí smlouva a nebyla by dána pravomoc rozhodce a byl by tu dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř." (body 20-21). Ústavní soud uvedl, že "důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů" (bod 18). Zdůraznil, že posouzení, "zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli" (bod 21). 17. Specifickým rysem všech případů rozebíraných výše v bodech 13-16 je, že se týkají exekucí vedených na základě exekučních titulů vydaných v rozhodčím řízení. Ústavní soud tak své hodnocení vždy promítl do závěru o tom, zda byla uzavřena platná rozhodčí doložka a zda tedy měl rozhodce pravomoc ve věci rozhodnout - jinak vyjádřeno, zda účastníci řízení nebyli zbaveni práva projednat svou věc před soudem, aniž by se tohoto práva v dané věci řádně (ústavně konformním způsobem) vzdali, což by znamenalo porušení práva na soudní ochranu čl. 36 odst. 1 Listiny. I v případě, že Ústavní soud dospěl k závěru o zjevné nespravedlnosti hmotněprávní smlouvy jako celku (nález sp. zn. III. ÚS 4084/12, blíže popsaný v bodě 15), nebo o jejím možném rozporu s dobrými mravy (nález sp. zn. III. ÚS 4129/18, blíže popsaný v bodě 16), vyvodil z toho nedostatek navazující rozhodčí smlouvy, tím i absenci pravomoci rozhodce, a tedy nutnost zastavit exekuci. Nicméně právní názor, že v exekučním řízení není možné poskytovat soudní ochranu oprávněnému (věřiteli), pokud by výkon rozhodnutí znamenal zjevnou nespravedlnost, platí pro exekuční řízení obecně, bez ohledu na to, zda je exekučním titulem rozhodčí nález nebo soudní rozhodnutí. Závěrem této části je třeba zdůraznit, že dle Ústavního soudu docházelo ke zjevné nespravedlnosti i v případech, v nichž exekuční tituly přiznávaly práva ze smluv obsahujících neakceptovatelná ujednání. b) Přezkum v případě, že exekučním titulem je soudní rozhodnutí 18. Ústavní soud se zabýval otázkou, zda se lze v exekučním řízení výjimečně zkoumat vady exekučního titulu, i v případech, v nichž byl exekuční titul vydán obecnými soudy. O pravomoci obecných soudů spor v nalézacím řízení rozhodnout a exekuční titul vydat přitom nebylo pochyb, na rozdíl od případů, v nichž byl exekučním titulem rozhodčí nález. 19. V nálezu sp. zn. IV. ÚS 3216/14 ze dne 17. 12. 2015 (N 218/79 SbNU 503) se Ústavní soud zabýval ústavně konformním výkladem § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. v situaci, kdy exekuční titul vydal obecný soud. Ústavní soud vyšel z toho, že zatímco důvody pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. a) až g) o. s. ř. "jsou důvody konkrétními, důvod uvedený pod písmenem h) je formulován všeobecně a jeho účelem je umožnit, aby výkon rozhodnutí byl zastaven i v jiných závažných případech, které pro jejich možnou rozmanitost nelze s úplností předjímat, resp. podrobit konkrétnímu popisu". Ústavní soud poté akceptoval právní názor obecných soudů, že důvodem pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. jsou "takové okolnosti, pro které další provádění výkonu je způsobilé založit kolizi s procesními zásadami (byť mohou mít podklad v právu hmotném), na nichž je výkon rozhodnutí (jakožto procesní institut) vybudován, anebo je protichůdné účelu, který se jím sleduje, totiž zajistit (efektivní) splnění povinnosti vyplývající z vykonávaného titulu". Ústavní soud dospěl k závěru, že zastavení exekuce podle tohoto ustanovení je namístě u tzv. šikanózního exekučního návrhu, který představuje zvláštní případ zneužití práva. Cílem návrhu totiž bylo "stěžovatelce [jako povinné v exekučním řízení] uškodit, zatížit jí důsledky nařízené exekuce a placením nákladů, které si takový postup vyžádá", a to v situaci, kdy byla stěžovatelka jako povinná připravena závazek splnit a podnikla kroky, jimiž si chtěla zajistit součinnost oprávněného. Ústavní soud proto shledal, že došlo k porušení "práva stěžovatelky na soudní ochranu a spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy". 20. Tato východiska byla potvrzena i nálezem sp. zn. II. ÚS 2230/16 ze dne 1. 11. 2016 (N 206/83 SbNU 281). Ústavní soud v něm dovodil, že zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. "se použije pro odstranění zjevné nespravedlnosti i tehdy, kdy by výkon rozhodnutí byl dokonce v rozporu s principy právního státu" (bod 14). Ústavní soud dospěl k závěru, že taková situace v daném případě nastala. V tehdy projednávané věci bylo soudem v nalézacím řízení pravomocně rozhodnuto, že stěžovatel je povinen uhradit cenu jízdného a smluvní pokutu za údajné cestování v městské hromadné dopravě bez jízdního dokladu. K vymožení této povinnosti se vedlo exekuční řízení. Stěžovatel byl však osobou s těžkým zdravotním postižením a jako držitel průkazu ZTP/P měl nárok na bezplatnou dopravu ve spojích místní veřejné hromadné dopravy. Proti stěžovateli tak bylo "vedeno exekuční řízení, ačkoliv si soudy byly a být musely plně vědomy toho, že stěžovatel žádnou svoji právní povinnost nejen neporušil, nýbrž ani porušit nemohl" (bod 15). Přitom i ve vykonávacím řízení může být "výjimečně zkoumána opodstatněnost hmotněprávního nároku" (bod 16) a použití ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) "není podmíněno ani vyčerpáním řádných opravných prostředků v předcházejícím nalézacím řízení" (bod 17). Obecné soudy tak v odkazovaném případě nesprávnou aplikací § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. porušily základní právo stěžovatele na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny a vlastnické právo podle čl. 11 odst. 1 Listiny. Tato východiska Ústavní soud aplikoval i v nálezu sp. zn. II. ÚS 2357/16 ze dne 18. 4. 2017 a nálezu sp. zn. I. ÚS 2456/16 ze dne 20. 6. 2017, které se týkají skutkově obdobných věcí totožného stěžovatele. 21. Plénum Ústavního soudu se v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 9/15 ze dne 8. 8. 2017 (338/2017 Sb.) ztotožnilo se závěrem, že tzv. jiným důvodem pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. "jsou takové okolnosti, pro které další provádění výkonu je způsobilé založit kolizi s procesními zásadami (byť mohou mít podklad v právu hmotném)"; přičemž "uvedený důvod slouží k odstranění zjevné nespravedlnosti také tehdy, kdy by výkon rozhodnutí byl v rozporu s principy právního státu". Ústavní soud konstatoval, že jde o "obecně přijímané výjimky, [které umožňují] v exekučním řízení […] hodnotit i zásadní vady exekučního titulu" (bod 24). Proto "i v řízení exekučním je za určitých podmínek možné uplatnit námitky vůči nalézacímu řízení a jeho výsledku. Protiústavnost exekučního titulu může za těchto podmínek hodnotit i exekuční soud a vyvodit z toho patřičné důsledky" (bod 26). 22. Touto judikaturou tak byl překonán závěr vyslovený například v usnesení sp. zn. II. ÚS 3276/13 ze dne 12. 8. 2014, v němž Ústavní soud považoval za ústavně konformní názor obecných soudů, že nemohou přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu na základě námitek směřujících proti výši úroků z prodlení (bod 10; srov. obdobně i usnesení sp. zn. I. ÚS 210/10 ze dne 23. 3. 2010). Z výše uvedené nálezové judikatury totiž vyplývá, že je možné přezkoumat, zda exekuční titul nevykazuje zásadní vady; precedenční síla nálezů je přitom vyšší než precedenční síla jakéhokoliv usnesení, jak vyplývá z § 23 zákona o Ústavním soudu i z judikatury Ústavního soudu [nález sp. zn. IV. ÚS 301/05 ze dne 13. 11. 2007 (N 190/47 SbNU 465), body 88-89]. 23. Z ustálené judikatury Ústavního soudu tak plyne, že v exekučním řízení obecným soudům přísluší se zabývat zásadními vadami exekučního titulu a že jsou povinny výkon rozhodnutí zastavit podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. také v případech, v nichž by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu. Nezohlednění těchto kritérií při rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí představuje porušení základního práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 24. Při zkoumání, zda exekuční titul netrpí zásadními vadami, není relevantní, zda a jak efektivně hájil povinný svá práva v nalézacím řízení. Jak totiž Ústavní soud uvedl v již citovaném nálezu sp. zn. II. ÚS 2230/16, bodě 17, použití ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., tedy i zastavení řízení z důvodu zásadních vad exekučního titulu, "není podmíněno ani vyčerpáním řádných opravných prostředků v předcházejícím nalézacím řízení". Námitka městského soudu, že se stěžovatel snaží přenést řešení svého nedbalého jednání v nalézacím řízení do řízení exekučního, tak není pro řešení projednávaného případu relevantní. 25. Obecné soudy v napadených rozhodnutích pochybily již tím, že se vůbec nezabývaly otázkou, zda exekuční titul nevykazuje zásadní vady. Otázkou, zda nepřiměřená výše úroků může být zásadní vadou exekučního titulu, se Ústavní soud bude zabývat v další části. B. Výše úroků z prodlení jako zásadní vada exekučního titulu 26. Za účelem zjištění, zda výše úroků z prodlení může být zásadní vadou exekučního titulu, je třeba nejprve posoudit na otázku, zda existuje maximální ústavně přijatelná výše úroků z prodlení, kterou si lze sjednat a kterou lze přiznat v nalézacím řízení. a) K existenci maximální ústavně přípustné výši úroků z prodlení 27. V nálezu sp. zn. I. ÚS 523/07 ze dne 7. 5. 2009 (N 113/53 SbNU 409) Ústavní soud přezkoumával rozhodnutí obecných soudů vydaných v nalézacím řízení, podle nichž měla stěžovatelka "zaplatit úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně, tj. 182,5 % ročně", k jehož zaplacení se smluvně zavázala. Ústavní soud zdůraznil, že při sjednávání výše úroků z prodlení je "zásada smluvní volnosti […] modifikována účelem a smyslem sankčního a motivačního mechanismu institutu úroků z prodlení; jejich použití je možné a zákonné, jejich výše však nemůže být bezbřehá." I v případě úroků z prodlení je dle citovaného nálezu třeba "dbát na zásadu přiměřenosti, jeden ze stěžejních principů ústavního soudnictví, dodržovaný v demokratických právních státech, chápaný nikoliv pouze formálně, ale zejména materiálně (materiální právní stát). Již odedávna, a to i v obchodním styku, platí ve slušné společnosti maxima ‚každému co jeho jest'; ani zajištění […] smluvního nároku však nesmí být nadměrné. Je pochopitelné, že zcela neúměrná výše úroků, a to i úroků z prodlení, může být oprávněně pociťována dotčeným subjektem jako nespravedlivá, a to i bez ohledu na to, je-li v konkrétním případě pro něj likvidační či nikoliv. Podle citovaného nálezu "[č]ástka, kterou je povinen platit subjekt, jenž se dostane do prodlení, odpovídající úroku 182 % ročně, […] je již očividně (rovněž) za hranicí, kterou lze považovat podstatě a smyslu daného institutu úroku z prodlení za adekvátní". Napadená rozhodnutí obecných soudů zrušil pro porušení práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny. 28. Tyto závěry Ústavní soud potvrdil v nálezu sp. zn. I. ÚS 728/10 ze dne 1. 7. 2010 (N 136/58 SbNU 105). I v tomto nálezu Ústavní soud přezkoumával rozhodnutí obecného soudu vydané v nalézacím řízení, podle kterého měla stěžovatelka zaplatit úrok z prodlení "v sazbě 0,5 % denně", tedy ve stejné výši jako v případě odkazovaném v předchozím odstavci. Ústavní soud s odkazem interpretoval nosné důvody svého předcházejícího nálezu sp. zn. I. ÚS 523/07 tak, že "je protiústavní sjednání povinnosti zaplatit úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně, tj. 182,5 % ročně" (bod 3 v části IV nálezu sp. zn. I. ÚS 728/10). Shledal, že napadené rozhodnutí porušuje nejen právo stěžovatelky na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny, ale i její právo na ochranu majetku dle čl. 11 odst. 1 Listiny (bod 6 tamtéž). 29. Ze skutečnosti, že sjednanou výši úroků z prodlení Ústavní soud výslovně označil za protiústavní, je třeba dovodit, že existuje maximální ústavně přípustná výše úroků z prodlení. Ústavní soud se sice v nálezech sp. zn. I. ÚS 523/07 a sp. zn. I. ÚS 728/10 nevyjádřil k otázce, jak stanovit tuto hranici obecně, nicméně dovodil, že výše úroků z prodlení sjednaná v obou odkazovaných případech ve shodné výši 0,5 % denně byla již za touto hranicí. b) Překročení maximální ústavně přípustné výše úroků z prodlení jako zásadní vada exekučního titulu 30. Ústavní soud se dále zabýval tím, zda rozhodnutí, kterým bylo přiznáno plnění úroků v neústavní výši, trpí jako exekuční titul zásadní vadou a zda by tedy jeho výkonem došlo ke zjevné nespravedlnosti. 31. Závěr, že existuje maximální ústavně přípustná výše úroků z prodlení, se v odkazovaných nálezech sp. zn. I. ÚS 523/07 a sp. zn. I. ÚS 728/10 týkal hmotného práva - Ústavní soud ostatně v nálezu sp. zn. I. ÚS 728/10 výslovně označuje za protiústavní "sjednání" povinnosti zaplatit úrok v již uvedené výši. Tento závěr má však bezprostřední přesah do práva procesního. Není-li možné, aby si smluvní strany sjednaly úrok z prodlení přesahující maximální ústavně přípustnou výši, nemohou ani soudy svými rozhodnutími přiznávat nárok na plnění úroků z prodlení v neústavní výši; jinak řečeno, nemohou přiznat protiústavní plnění. Jde tedy o procesní zásadu, byť má původ v hmotném právu. 32. Rozhodnutí přiznávající právo na zaplacení úroků z prodlení v neústavní výši tak přiznává plnění, které je z hlediska ústavněprávního zakázané. Přiznání práva na plnění, které ústavní pořádek zakazuje, je zásadní vadou exekučního titulu a již z toho důvodu by výkonem rozhodnutí došlo ke zjevné nespravedlnosti. 33. Druhým důvodem, kvůli němuž by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti, je skutečnost, že nejen sjednání, ale i uplatnění práva na úroky z prodlení v neústavní výši v exekučním řízení, představuje zneužití práva. 34. Úroky z prodlení (§ 517 odst. 2 zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; § 369 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů; § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) plní motivační funkci, neboť mají dlužníka v prvé řadě přimět k včasnému plnění; sankční funkci, jelikož postihují dlužníka při nevčasném plnění bez ohledu na to, zda tím byla způsobena škoda [k motivační a sankční funkci viz již citované nálezy sp. zn. I. ÚS 523/07 a sp. zn. I. ÚS 728/10 a nález sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne 19. 1. 2017 (N 16/84 SbNU 181), bod 29]; a konečně plní i funkci kompenzační, neboť náhrady škody se věřitel zásadně může domáhat pouze v případě, že není kryta úroky z prodlení (viz § 519 občanského zákoníku z roku 1964, § 369 odst. 2 obchodního zákoníku a § 1971 občanského zákoníku z roku 2012). 35. Při sjednání neústavní výše úroků z prodlení ovšem dochází k narušení těchto funkcí. Cílem takového ujednání není motivovat dlužníka k včasnému plnění, přiměřeně ho sankcionovat za plnění opožděné, ani obdržet přiměřenou kompenzaci za pozdní plnění, nýbrž získat prostřednictvím neústavně vysokých úroků z prodlení majetek dlužníka, jehož hodnota bude ve významném nepoměru k původnímu dluhu. Jinak ústavně konformní institut podústavního práva je tak využit v rozporu se svými funkcemi a k cíli, který právo zakazuje; jde tedy o zneužití práva. Přiznají-li soudy v nalézacím řízení právo na plnění úroků z prodlení v neústavní výši, znamená to, že selhaly při poskytování soudní ochrany podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Navíc, pokud se nevypořádají s nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 523/07 a sp. zn. I. ÚS 728/10, podle nichž je určitá výše úroků z prodlení již protiústavní, nerespektují precedenční závaznost nosných důvodů nálezů Ústavního soudu, a porušují tak čl. 89 odst. 2 Ústavy [k precedenční závaznosti viz nález sp. zn. IV. ÚS 301/05 ze dne 13. 11. 2007 (N 190/47 SbNU 465), body 59-72]. To platí i v případě, že soud rozhoduje rozsudkem pro zmeškání. Při splnění zákonných předpokladů pro vydání rozsudku pro zmeškání se "pokládají … tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná"; na tomto základě má soud rozhodnout (§ 153b odst. 1 o. s. ř.). Obecné soudy tedy v těchto případech vycházejí z toho, že skutková tvrzení obsažená v žalobě jsou pravdivá, nicméně jejich úkolem zůstává na tento skutkový stav aplikovat právo. Právní úprava rozsudku pro zmeškání totiž nevychází z presumpce, že žalobou uplatněný nárok je po právu. Nelze připustit, aby soudy v těchto případech rezignovaly na svou vázanost zákony a přiznávaly nezákonné, nebo dokonce neústavní plnění. 36. Skutečnost, že obecné soudy v nalézacím řízení nerozpoznají, že neústavně vysoké úroky z prodlení představují zneužití práva, a svým rozhodnutím je žalobci přiznají, na povaze těchto úroků nic nemění. I v těchto případech platí, že "ochrana takto nabytých práv stojí zcela mimo účel civilního procesu, resp. mimo základní hodnotový rámec práva jako normativního systému" (viz již citovaný nález sp. zn. I. ÚS 199/11, který takto hodnotil práva přiznaná rozhodčím nálezem na základě úvěrové smlouvy, u níž by celková splacená částka několikanásobně převyšovala částku půjčenou). 37. Institut zákazu zneužití práva je přitom na podústavní úrovni v procesním právu explicitně upraven, neboť podle § 2 o. s. ř. mají soudy dbát, "aby práv nebylo zneužíváno". Tato obecná zásada platí pro všechna řízení, tedy i exekuční řízení (řízení o výkonu rozhodnutí), jak již Ústavní soud ve své judikatuře dovodil [srov. k nalézacímu řízení např. nález sp. zn. I. ÚS 988/12 ze dne 25. 7. 2012 (N 132/66 SbNU 61), bod 24; nález sp. zn. IV. ÚS 736/17 ze dne 10. 5. 2017 (N 76/85 SbNU 325); k exekučnímu řízení viz již citovaný nález sp. zn. IV. ÚS 3216/14]. Jelikož v těchto věcech jde o uplatnění zákazu zneužití práva jakožto institut výslovně upraveného v § 2 o. s. ř., není třeba zabývat se otázkou, zda lze v těchto případech zvažovat i rozpor s dobrými mravy. 38. Úroky z prodlení, a to i v případě, že došlo již k jejich přiznání pravomocným rozhodnutím, tedy nikdy nemohou zcela vybočit z mezí přiměřenosti ve vztahu k majetkové sféře věřitele (oprávněného), ale i dlužníka (povinného). 39. Ústavní soud nepřehlíží, že věřiteli - oprávněnému v exekučním řízení, bylo právo na plnění neústavně vysokých úroků z prodlení v uvažovaných případech přiznáno pravomocným soudním rozhodnutím. Ustanovení čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě přitom nechrání pouze existující majetek, ale vztahují se i na situace, kdy má jednotlivec tzv. legitimní očekávání, že v budoucnu majetek získá. Takové legitimní očekávání se může zakládat například na pravomocném soudním rozhodnutí, kterým byl určitý majetek přiznán [k legitimnímu očekávání viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 9/07 ze dne 1. 7. 2010 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb.), body 80-83; rozsudek velkého senátu ve věci Kopecký proti Slovensku ze dne 28. 9. 2004 č. 44912/98, § 45-52; nebo rozsudek ve věci Saghinadze a další proti Gruzii ze dne 27. 5. 2010 č. 18768/05, § 103]. 40. V uvažovaných případech bylo věřitelům (oprávněným) přiznáno právo na neústavně vysoké úroky z prodlení pravomocným soudním rozhodnutím. Dojde-li k zastavení exekuce na tyto úroky z prodlení, nezískají věřitelé (oprávnění) peněžité plnění v přiznané výši. Ústavní soud ovšem konstatuje, že u věřitelů (oprávněných) nemohlo vzniknout právem chráněné legitimní očekávání, že nabydou plnění odpovídající neústavním úrokům z prodlení. Jejich sjednání i uplatnění v nalézacím i exekučním řízení totiž představuje zneužití práva, které právní ochrany požívat nemůže. Případné očekávání věřitelů (oprávněných) tak není legitimní a nepožívá ochrany podle čl. 11 Listiny ani čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. 41. Pro úplnost Ústavní soud podotýká, že i kdyby se jednalo o zásah do legitimního očekávání věřitelů (oprávněných), že obdrží plnění i za protiústavně sjednané úroky z prodlení, byl by tento zásah ústavně konformní. Tento zásah totiž sleduje legitimní cíl v podobě ochrany existujícího majetku povinného. Má zákonný základ, neboť § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. umožňuje zastavení výkonu rozhodnutí i v případech, kdy by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti. Jiné opatření než zastavení výkonu rozhodnutí v části, v níž jsou úroky z prodlení neústavní, by nesplnilo sledovaný účel, totiž zabránit plnění neústavních úroků. Konečně nad majetkovým zájmem věřitele (oprávněného), jemuž byly přiznány úroky z prodlení v neústavní výši, převažuje zájem na ochraně majetku povinného. Je totiž třeba zohlednit, že věřitel (oprávněný) svůj majetkový zájem získal cestou zneužití práva spočívajícím ve sjednání protiústavní výše úroků z prodlení, což neplatí u majetku dlužníka (povinného), do něhož by bylo exekucí zasaženo. Spravedlivé rovnováhy naopak bude dosaženo v případě, že věřitel (oprávněný) obdrží přiměřenou výši úroků z prodlení. 42. Ústavní soud tak shrnuje, že zásadní vadou exekučního titulu je také přiznání úroků z prodlení ve zcela nepřiměřené výši, která již není v souladu s ústavním pořádkem. V těchto případech je třeba, aby obecné soudy poskytly povinnému a jeho majetku soudní ochranu (čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny) tak, že výkon rozhodnutí v části týkající se nepřiměřené výše úroků zastaví podle § 268 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 268 odst. 4 o. s. ř. tak, aby byla zajištěna spravedlivá rovnováha při ochraně majetkové sféry dlužníka i věřitele. 43. Ústavní soud podotýká, že se v tomto nálezu nevyjadřuje k případům, kdy se k placení úroků z prodlení v obdobné výši zavázal podnikatel nebo kdy je výkon rozhodnutí na zaplacení takových úroků z prodlení uložen podnikateli. Stejně tak se nezabývá případy, v nichž by oprávněný prokázal, že mu byla způsobena škoda odpovídající sjednané výši úroků a že by tato škoda měla být hrazena z přiznaných úroků z prodlení. 44. Není nezbytné, aby Ústavní soud v tomto řízení obecně stanovil, jaká výše úroků z prodlení je již protiústavní. Podle čl. 4 Ústavy je úkolem všech soudů poskytovat ochranu základním právům a svobodám. Řízení o ústavních stížnostech je navíc postaveno na principu subsidiarity, to znamená, že ústavní stížnost zásadně představuje až poslední prostředek ochrany základních práv a svobod (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, k výjimkám srov. odst. 2 tamtéž). K otázce, jaká výše úroků z prodlení je již protiústavní, se ovšem v projednávaném případě ani jeden z obecných soudů nevyjádřil, protože obvodní i městský soud zcela odmítly přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu. Neexistuje přitom ani ustálená judikatura obecných soudů k této otázce. V této situaci by tudíž byl Ústavní soud v tomto řízení prvním soudem, který by tuto otázku posuzoval. S ohledem na princip subsidiarity ústavních stížností a v zájmu mezisoudního dialogu však Ústavní soud považuje za vhodné, aby se k této problematice nejprve vyjádřily obecné soudy, a to při zohlednění kritérií vymezených Ústavním soudem [srov. k obdobnému postupu nález sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13. 9. 2016 (N 171/82 SbNU 657), body 53-55]. Při zvažování, jaká výše úroků z prodlení je již ústavně neakceptovatelná, je tedy třeba vycházet z následujících skutečností. 45. Podle již citovaných nálezů sp. zn. I. ÚS 523/07 a sp. zn. I. ÚS 728/10 je úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně, tj. 182,5 % ročně, "očividně […] za hranicí, kterou lze považovat podstatě a smyslu daného institutu úroku z prodlení za adekvátní". Oba nálezy vycházejí z toho, že v takové situaci již není třeba hodnotit přiměřenost sjednané výše úroků (respektive otázku, zda je takto sjednaná výše úroků z prodlení v rozporu s dobrými mravy) "v každém případě individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem jednání účastníků v příslušném období a k jejich tehdejšímu postavení". Součástí nosných důvodů obou citovaných nálezů tudíž je, úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně, respektive 182,5 % ročně, je již za hranicí ústavnosti a není třeba provádět individuální hodnocení přiměřenosti úroků. Změna tohoto pravidla by připadala v úvahu při zásadní změně ekonomických poměrů. Není však vyloučeno, aby obecné soudy předložily přesvědčivou argumentaci, že hranice ústavnosti úroků by měla být formulována odlišně; například že by měla být navázána na úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, čímž by bylo zajištěno, že tato sazba bude reflektovat ekonomickou situaci. 46. Představy zákonodárce o přijatelné výši plateb souvisejících s prodlením jsou v případě spotřebitelských úvěrů vyjádřeny v § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 122 odst. 1 písm. b) tohoto zákona sice sjednaná výše úroků z prodlení nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem (nařízením vlády); současně je však možné si sjednat pro případ prodlení smluvní pokutu [§ 122 odst. 1 písm. c)]. Její výše obecně nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení (§ 122 odst. 2), přičemž souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč (§ 122 odst. 3). Tuto právní úpravu lze analogicky vztáhnout i na odlišné smluvní typy, než je úvěr, a na problematiku sjednaných úroků z prodlení. Pokud se platby za sjednané úroky z prodlení pohybují v popsaných mezích (pro smluvní pokuty u spotřebitelských úvěrů), je třeba vycházet z toho, že sjednaná výše úroků z prodlení nevybočila z ústavních mezí. 47. Jinak řečeno, úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně (182,5 % ročně) a vyšší jsou již ústavně neakceptovatelné podle nálezů sp. zn. I. ÚS 523/07 a sp. zn. I. ÚS 728/10, dokud nedojde k zásadní změně ekonomických poměrů nebo nebude formulován jiný způsob vyjádření nejvyšší ústavně přípustné výše úroků z prodlení. Naopak úroky z prodlení, jejich výše nepřekračuje pravidla dle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru pro platby související s prodlením, jsou v mezích ústavnosti. V těchto mezích je v prvé řadě na obecných soudech, aby formulovaly konkrétní test pro posouzení ústavnosti úroků. Přitom není vyloučeno, aby vycházely z judikatury Nejvyššího soudu pro posuzování úroků v nalézacím řízení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004), není-li v rozporu s výše uvedenými principy vyplývajícími z judikatury Ústavního soudu. 48. Ústavní soud pokládá za vhodné upozornit, že v projednávané věci připadalo původně v úvahu určit úroky z prodlení i ve výši stanovené právními předpisy a ujednání o jejich výši prohlásit za neplatné pro rozpor se zákonem. Smlouva mezi stěžovatelem a vedlejším účastníkem byla uzavřena podle občanského zákoníku z roku 1964. Podle judikatury Nejvyššího soudu byla úprava úroků z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku z roku 1964 kogentní; v právních vztazích, které se řídily občanským zákoníkem, si tak nebylo možné dohodnout jinou výši úroků z prodlení, než jakou stanovil prováděcí právní předpis (nařízení vlády, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1117/2003 ze dne 17. 3. 2005; shodně viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2095/2010 ze dne 28. 7. 2010; usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 869/2012 ze dne 19. 3. 2013). Ústavní soud nepovažuje za nutné hodnotit, zda šlo o ústavně konformní výklad. V nalézacím řízení - pokud by se ho aktivně zúčastnil - se stěžovatel mohl dovolávat této judikatury a usilovat o to, aby mu byl vyměřen úrok z prodlení ve výši podle právních přepisů. Skutečnost, že tak neučinil a soud před vydáním rozsudku pro zmeškání nezohlednil citovanou judikaturu Nejvyššího soudu sám, však nepředstavuje zásadní vadu exekučního titulu a není důvodem pro jeho výjimečný přezkum v exekučním řízení. Ačkoliv by mohlo jít o vadu z hlediska zákonnosti rozhodnutí, tento případný nedostatek nemá ústavněprávní přesah. 49. Pro nosné důvody tohoto nálezu není relevantní, zda má exekuční titul formu platebního rozkazu, rozsudku pro zmeškání či uznání nebo standardního rozsudku; jde pouze o posouzení ústavní konformity vymáhané částky (poměru jistiny a výše vymáhaného úroku z prodlení) v exekučním řízení v okamžiku podání návrhu na zastavení exekuce. 50. V napadených rozhodnutích městský i obvodní soud dospěly k závěru, že nezastaví exekuční řízení dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. na návrh stěžovatele, který poukazoval na nepřiměřenou výši úroků z prodlení podle exekučního titulu. Tato svá rozhodnutí městský i obvodní soud opírají o právní názor, že v exekučním řízení za žádných okolností nemohly zkoumat věcnou správnost exekučního titulu. Totéž zopakovaly ve svých vyjádřeních. Jak ovšem Ústavní soud vyložil výše, i v exekučním řízení je možné se ve výjimečných případech zabývat zásadními vadami exekučního titulu. Přiznání úroků z prodlení v neústavní výši přitom představuje takovou zásadní vadu exekučního titulu, jelikož jde o přiznání plnění, které je v rozporu s ústavním pořádkem, a jelikož uplatnění práva na úroky z prodlení v této výši představuje zneužití práva. Protože obecné soudy nepřezkoumaly exekuční titul z hlediska jeho namítaných zásadních vad, porušily napadenými rozhodnutími právo stěžovatele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny a ve svém důsledku i jeho právo na ochranu majetku dle čl. 11 odst. 1 Listiny, do něhož je dalším prováděním exekuce zasahováno. 51. V dalším řízení je úkolem obecných soudů, aby v souladu s výše vyloženými principy stanovily výši úroků z prodlení, kterou lze ještě považovat za přiměřenou (a ústavní), a aby ve zbylé části exekuci zastavily podle § 268 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 268 odst. 4 o. s. ř. C. Další námitky stěžovatele 52. Stěžovatel dále namítá, že celá smlouva měla lichevní povahu, byla proto absolutně neplatná, a tudíž by měla být exekuce zastavena zcela. Ústavní soud konstatuje, že tato námitka se týká 25 000 Kč jako jistiny přiznané exekučním titulem a dále (potenciálně) té části úroků z prodlení, které obecné soudy nebudou považovat za protiústavní a ohledně nichž nezastaví exekuci. Otázka, zda má smlouva lichevní charakter a je absolutně neplatná, však pro účely posuzování ústavní konformity exekučního titulu zpravidla nedosahuje ústavního rozměru. V projednávaném případě dospěl Ústavní soud k závěru, že nejde o zásadní vadu exekučního titulu, kvůli níž by bylo třeba trvat na jeho výjimečném přezkumu a případném zastavení exekuce. Námitka, že exekuční titul je v rozporu s dobrými mravy, rovněž nemá ústavněprávní rozměr. Jak totiž Ústavní soud uvedl v nálezu sp. zn. IV. ÚS 3216/14 ze dne 17. 12. 2015 (N 218/79 SbNU 503), bodě 53, ztotožňuje se se závěrem, že jde o námitku hmotněprávního charakteru a že přezkum souladu výkonu práva s dobrými mravy má probíhat v nalézacím řízení. V této části tedy nejsou námitky stěžovatele důvodné. Napadené rozhodnutí je přesto třeba zrušit jako celek, bude na obecných soudech, aby vymezily, v jakém rozsahu je výkon rozhodnutí nepřípustný a musí být zastaven dle § 268 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 268 odst. 4 o. s. ř. D. Závěr 53. Z výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny a na ochranu majetku dle čl. 11 odst. 1 Listiny. Proto Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti podle § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a podle § 82 odst. 3 písm. a) tohoto zákona napadená rozhodnutí zrušil. Řízení o dědictví (exkluzivně pro předplatitele) Výpověď z nájmu Exekuce (exkluzivně pro předplatitele) Odklad právní moci (exkluzivně pro předplatitele) Výklad projevu vůle (exkluzivně pro předplatitele) Mužík Tomáš, Mgr., advokát +420 224 811 846 tomas@muzik-legal.cz www.muzik-legal.cz/

https://rejstriky.finance.cz/firma-japet-s-r-o-v-likvidaci-25016555

JAPET s.r.o. v likvidaci Pardubice IČO 25016555 kontakty (15.10.2019) | Finance.cz JAPET s.r.o. v likvidaci Pardubice IČO: 25016555 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu JAPET s.r.o. v likvidaci, která sídlí v obci Pardubice a bylo jí přiděleno IČO 25016555. Firma s názvem JAPET s.r.o. v likvidaci se sídlem v obci Pardubice byla založena v roce 1997. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 3 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej a Nákup, prodej a skladování paliv a maziv, včetně jejich dovozu s vyjímkou výhradního nákupu prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení. . Základní údaje o JAPET s.r.o. v likvidaci IČO: 25016555 Krajský soud v Hradci Králové 15.5.2000 C 16088 25016555 Dle rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích č.j. 44 Cm 239/2008-6 ze dne 11.11.2008 se obchodní společnost JAPET s.r.o., se sídlem Pardubice, Brožíkova č.p. 436, PSČ 530 09, identifikační číslo 250 16 555 zrušuje s likvidací ke dni 17.12.2008. 9.1.2009 Aktuální kontaktní údaje JAPET s.r.o. v likvidaci Kontakty na JAPET s.r.o. v likvidaci IČO: 25016555 Brožíkova 436 , Pardubice 530 09 28.11.2018 Brožíkova 436 , Pardubice 530 09 14.2.2000 - 28.11.2018 90 , Česká Kamenice 405 02 24.2.1997 - 14.2.2000 Brožíkova 436 NEOAD, Pardubice II 530 09 Obory činností JAPET s.r.o. v likvidaci IČO: 25016555 Nákup, prodej a skladování paliv a maziv, včetně jejich dovozu s vyjímkou výhradního nákupu prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení 4.8.1997 - 14.2.2000 Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 24.2.1997 Živnost č. 3 Nákup, prodej a skladování paliv a maziv, včetně jejich dovozu s vyjímkou výhradního nákupu prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení. Vedení firmy JAPET s.r.o. v likvidaci IČO: 25016555 Jednatelé společnosti jednají jménem společnosti každý samostatně, za společnost se podepisují tak, že k napsanému jménu připojují otisk razítka společnosti. 24.2.1997 Zdeněk Beran 28.11.2018 Jaroslav Vrabec 24.2.1997 - 10.9.1998 Lesní 855/2, Krásná Lípa 407 46 Petr Puzjak 24.2.1997 - 14.2.2000 Kamenická 262/121, Děčín 405 02 Zdeněk Beran 14.2.2000 - 28.11.2018 Bc. Klára Čechová 11.5.2009 U Josefa 116, Pardubice 530 09 Ing. Václav Šafka 9.1.2009 - 11.5.2009 533 53 Pardubice Česká republika Vlastníci firmy JAPET s.r.o. v likvidaci IČO: 25016555 Sbírka Listin JAPET s.r.o. v likvidaci IČO: 25016555 C 16088/SL 6 ostatní 20 EXE 175/2011-7,139 EX 16238/11-010 Krajský soud v Hradci Králové 29.8.2011 23.5.2012 29.5.2012 4 C 16088/SL 5 ostatní - smlouva o převodu obch. p. Krajský soud v Hradci Králové 21.1.2000 16.3.2000 2 C 16088/SL 4 notářský zápis NZ 5/2000 - jednání VH Krajský soud v Hradci Králové 20.1.2000 16.3.2000 5 C 16088/SL 3 ostatní - smlouva o převodu obch.p. Krajský soud v Hradci Králové 20.6.1998 6.1.1999 2 C 16088/SL 2 ostatní - zápis z VH Krajský soud v Hradci Králové 25.6.1998 6.1.1999 2 C 16088/SL 1 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Hradci Králové 20.1.1997 6.1.1999 5 Hodnocení JAPET s.r.o. v likvidaci Výpis dat pro firmu JAPET s.r.o. v likvidaci obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy JAPET s.r.o. v likvidaci, 25016555 na obchodním rejstříku výpis firmy JAPET s.r.o. v likvidaci, 25016555 na živnostenském rejstříku JAPET s.r.o. v likvidaci - 25016555 - Pardubice , Brožíkova 436 JAPET servis, s.r.o. - 29215099 - Brno , Blatnická 4219/4

http://docplayer.cz/2208926-Obcansky-zakonik-zakon-40-1964-sb-ze-dne-26-unora-1964-cl-i-cl-ii-cl-iii-cl-iv-cl-v.html

⭐Občanský zákoník. ZÁKON 40/1964 Sb. ze dne 26. února Čl. I. Čl. II. Čl. III. Čl. IV. Čl. V Občanský zákoník. ZÁKON 40/1964 Sb. ze dne 26. února Čl. I. Čl. II. Čl. III. Čl. IV. Čl. V Download "Občanský zákoník. ZÁKON 40/1964 Sb. ze dne 26. února 1964. Čl. I. Čl. II. Čl. III. Čl. IV. Čl. V" 1 ZÁKON 40/1964 Sb. ze dne 26. února 1964 Občanský zákoník ve znění zákonů č. 58/1969 Sb., č. 146/1971 Sb., č. 131/1982 Sb., č. 94/1988 Sb., č. 188/1988 Sb., č. 87/1990 Sb., č. 105/1990 Sb., č. 116/1990 Sb., č. 87/1991 Sb., č. 509/1991 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 267/1994 Sb., č. 104/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 89/1996 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 91/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 159/1999 Sb., č. 363/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 227/2000 Sb., č. 367/2000 Sb., č. 229/2001 Sb., č. 317/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 125/2002 Sb., č. 135/2002 Sb., č. 136/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 476/2002 Sb., zákonů č. 88/2003 Sb., č. 37/2004 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 278/2004 Sb., č. 480/2004 Sb., č. 554/2004 Sb., č. 359/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 107/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 160/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 315/2006 Sb., č. 443/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 230/2008 Sb., č. 306/2008 Sb., č. 384/2008 Sb., č. 215/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 285/2009 Sb., č. 155/2010 Sb. a č. 28/2011 Sb. Stav ke dni Čl. I Čl. II Čl. III Čl. IV Čl. V2 Čl. VI Čl. VII Čl. VIII Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení HLAVA PRVNÍ Občanskoprávní vztahy a jejich ochrana (1) Úprava občanskoprávních vztahů přispívá k naplňování občanských práv a svobod, zejména ochrany osobnosti a nedotknutelnosti vlastnictví. 1 (2) Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony.1) (3) Právní vztahy vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti upravují zvláštní zákony ) Např. 261 odst. 2 obchodního zákoníku. (1) Občanskoprávní vztahy vznikají z právních úkonů nebo z jiných skutečností, s nimiž zákon vznik těchto vztahů spojuje. 23 (2) V občanskoprávních vztazích mají účastníci rovné postavení. (3) Účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit. 3 (1) Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. (2) Fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy dbají o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů a aby případné rozpory mezi účastníky byly odstraněny především jejich dohodou. Proti tomu, kdo právo ohrozí nebo poruší, lze se domáhat ochrany u orgánu, který je k tomu povolán. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem soud. 4 Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu. 5 Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit. 6 HLAVA DRUHÁ Účastníci občanskoprávních vztahů ODDÍL PRVNÍ Fyzické osoby 7 (1) Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením. Tuto způsobilost má i4 počaté dítě, narodí-li se živé. (2) Smrtí tato způsobilost zanikne. Jestliže smrt nelze prokázat předepsaným způsobem, soud fyzickou osobu prohlásí za mrtvou, zjistí-li její smrt jinak. Za mrtvou soud prohlásí také nezvěstnou fyzickou osobu, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem usoudit, že již nežije. (1) Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí. (2) Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné. 8 Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku (1) Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti k právním úkonům zbaví. (2) Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, anebo pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů je schopna činit jen některé právní úkony, soud její způsobilost k právním úkonům omezí a rozsah omezení v rozhodnutí určí. (3) Soud zbavení nebo omezení způsobilosti změní nebo zruší, změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které k nim vedly. Ochrana osobnosti 11 Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. 12 (1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy5 týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. (2) Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona. (3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby. 13 (1) Fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. (2) Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. (3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo Po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti manželu nebo partnerovi 1a) a dětem, a není-li jich, jejím rodičům a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. 16 Kdo neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti způsobí škodu, odpovídá za ni podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za škodu. 176 ODDÍL DRUHÝ Právnické osoby 18 (1) Způsobilost mít práva a povinnosti mají i právnické osoby. (2) Právnickými osobami jsou a) sdružení fyzických nebo právnických osob, b) účelová sdružení majetku, c) jednotky územní samosprávy, d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. 19 (1) Ke zřízení právnické osoby je potřebná písemná smlouva nebo zakládací listina, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. (2) Právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do obchodního nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. 19a (1) Způsobilost právnické osoby nabývat práva a povinnosti může být omezena jen zákonem. (2) Právnické osoby, které se zapisují do obchodního nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, mohou nabývat práva a povinnosti ode dne účinnosti zápisu do tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. 19b (1) Právnické osoby mají svůj název, který musí být určen při jejich zřízení. (2) Při neoprávněném použití názvu právnické osoby je možné se domáhat u soudu, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav; je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích. (3) Odstavec 2 platí přiměřeně i pro neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby. 19c7 (1) Při zřízení právnické osoby se určí její sídlo. Sídlo právnické osoby nesmí být v bytě, pokud to odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti. (2) Zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, uvede-li její zakladatelský dokument název obce, kde je sídlo právnické osoby. Plnou adresu sídla navrhne právnická osoba zapsat do veřejného rejstříku. (3) Každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby. Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě. 20 (1) Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány). (2) Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě, jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět. 20a (1) Právnická osoba se zrušuje dohodou, uplynutím doby nebo splněním účelu, pro který byla zřízena, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. (2) Právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem určeném rejstříku zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak. (3) Před zánikem právnické osoby se vyžaduje její likvidace, pokud celé její jmění nenabývá právní nástupce nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. (4) Ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností se přiměřeně použijí i pro likvidaci jiné právnické osoby, pokud z ustanovení upravujících tyto právnické osoby nevyplývá něco jiného. 20b 20c8 20d 20e Zájmová sdružení právnických osob 20f K ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiného účelu mohou právnické osoby vytvářet zájmová sdružení právnických osob (dále jen "sdružení"). 20g K založení sdružení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzavřená zakladateli nebo schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi. O založení sdružení na této schůzi se sepíše zápis obsahující seznam zakládajících členů sdružení s uvedením jejich jména (názvu) a bydliště (sídla) a podpisy členů. Ke smlouvě nebo zápisu o ustavující členské schůzi musí být přiloženy stanovy a určení osob oprávněných jednat jménem sdružení, jež schválí zakladatelé nebo ustavující schůze. 20h (1) Stanovy sdružení určí název, sídlo a předmět činnosti sdružení, úpravu majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, orgány sdružení a vymezení jejich působnosti, způsob í sdružení a naložení s jeho likvidačním zůstatkem. Členství ve sdružení lze vázat na určitý členský příspěvek. (2) Stanovy schvalují zakladatelé nebo ustavující členská schůze. Stanovy určí způsob, jímž se stanovy mění a doplňují. 20i (1) Sdružení je právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nesplnění svých povinností. (2) Sdružení nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdružení vedeného u krajského úřadu 2) příslušného podle sídla sdružení. Do registru se zapisuje název a sídlo sdružení, identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") sdružení poskytnuté správcem základního registru osob 2a), předmět činnosti sdružení, orgány, kterými sdružení jedná, a jméno a adresa trvalého pobytu osob vykonávajících jejich působnost.9 (3) K návrhu na zápis do registru se přikládá zakladatelská smlouva nebo zápis o ustavující členské schůzi spolu se stanovami. Návrh podává osoba zmocněná zakladateli nebo ustavující členskou schůzí ) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 2a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 20j (1) Před zánikem sdružení se vyžaduje likvidace, jestliže jmění sdružení nepřechází na právního nástupce. (2) Sdružení zaniká výmazem z registrace. 21 Pokud je účastníkem občanskoprávních vztahů stát, je právnickou osobou. HLAVA TŘETÍ Zastoupení 22 (1) Zástupcem je ten, kdo je oprávněn jednat za jiného jeho jménem. Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. (2) Zastupovat jiného nemůže ten, kdo sám není způsobilý k právnímu úkonu, o který jde, ani ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. 23 Zastoupení vzniká na základě zákona nebo rozhodnutí státního orgánu (zákonné zastoupení) anebo na základě dohody o plné moci. 24 Zástupce musí jednat osobně; dalšího zástupce si může ustanovit, jen jestliže je to právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto. I z právních úkonů dalšího zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.10 25 Zákonné zastoupení 26 Pokud nejsou fyzické osoby k právním úkonům způsobilé, jednají za ně jejich zákonní zástupci. 27 (1) Kdo je zákonným zástupcem nezletilého dítěte, upravuje zákon o rodině. (2) Zákonným zástupcem fyzické osoby, která byla rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, je soudem ustanovený opatrovník. (3) Nemůže-li být opatrovníkem ustanoven příbuzný fyzické osoby ani jiná osoba, která splňuje podmínky pro ustanovení opatrovníkem, ustanoví soud opatrovníkem orgán místní správy, popřípadě jeho zařízení, jestliže je oprávněno vystupovat svým jménem ( 18 odst. 1). 28 Jestliže zákonní zástupci jsou povinni též spravovat majetek těch, které zastupují, a nejde-li o běžnou záležitost, je k nakládání s majetkem třeba schválení soudu. 29 Soud může ustanovit opatrovníka také tomu, jehož pobyt není znám, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Za týchž podmínek může soud ustanovit opatrovníka i tehdy, jestliže je to třeba z jiného vážného důvodu. 30 Dojde-li ke střetnutí zájmů zákonného zástupce se zájmy zastoupeného nebo ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem, ustanoví soud zvláštního zástupce. Zastoupení na základě plné moci11 31 (1) Při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. (2) Při plné moci udělené právnické osobě vzniká právo jednat za zmocnitele statutárnímu orgánu této osoby nebo osobě, které tento orgán udělí plnou moc. (3) Plnou moc lze udělit i několika zmocněncům společně. Není-li v plné moci udělené několika zmocněncům určeno jinak, musí jednat všichni společně. (4) Je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně. Písemně musí být plná moc udělena i tehdy, netýká-li se jen určitého právního úkonu. 32 (1) Nevyplývá-li z právního úkonu, že někdo jedná z a někoho jiného, platí, že jedná vlastním jménem. (2) Jedná-li zmocněnec jménem zmocnitele v mezích oprávnění zastupovat, vzniknou tím práva a povinnosti přímo zmocniteli. Pokyny dané zmocněnci, které nevyplývají z plné moci, nemají vliv na právní účinky jednání, ledaže by byly známé osobám, vůči kterým zmocněnec jednal. (3) Je-li zmocnitel v dobré víře anebo věděl-li nebo musel vědět o určité okolnosti, přihlíží se k tomu i u zmocněnce, ledaže jde o okolnosti, o kterých se zmocněnec dozvěděl před udělením plné moci. Zmocnitel, který není v dobré víře, nemůže se dovolávat dobré víry zmocněnce. 33 (1) Překročil-li zmocněnec své oprávnění vyplývající z plné moci, je zmocnitel vázán, jen pokud toto překročení schválil. Neoznámí-li však zmocnitel osobě, se kterou zmocněnec jednal, svůj nesouhlas bez zbytečného odkladu po tom, co se o překročení oprávnění dozvěděl, platí, že překročení schválil. (2) Překročil-li zmocněnec při jednání své oprávnění jednat za zmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí. Neschválí-li zmocnitel překročení plné moci nebo jednání bez plné moci, může osoba, se kterou bylo jednáno, na zmocněnci požadovat buď splnění závazku nebo náhradu škody způsobené jeho jednáním. (3) Ustanovení odstavce 2 neplatí, jestliže osoba, se kterou bylo jednáno, o nedostatku plné moci věděla. 33a (1) Zmocněnec je oprávněn udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho jednala za zmocnitele,12 a) je-li výslovně oprávněn podle plné moci udělit plnou moc jiné osobě, b) je-li zmocněncem právnická osoba. (2) Z právních úkonů dalšího zmocněnce je zavázán přímo zmocnitel. (1) Plná moc zanikne a) provedením úkonu, na který byla omezena, b) je-li odvolána zmocnitelem, c) je-li vypovězena zmocněncem, d) zemře-li zmocněnec. 33b (2) Plná moc zaniká smrtí zmocnitele, nevyplývá-li z jejího obsahu něco jiného, pokud zvláštní zákon 2e) nestanoví jinak. Zánikem právnické osoby, jež je zmocněncem nebo zmocnitelem, zaniká plná moc jen tehdy, nepřecházejí-li její práva a závazky na jinou osobu. (3) Zmocnitel se nemůže platně vzdát práva plnou moc kdykoliv odvolat. (4) Dokud odvolání plné moci není zmocněnci známé, mají jeho právní úkony účinky, jako kdyby plná moc ještě trvala. Tohoto ustanovení se však nemůže dovolávat ten, kdo o odvolání plné moci věděl nebo musel vědět. (5) Oznámil-li zmocnitel jiné osobě, že udělil plnou moc zmocněnci na určité úkony, může se vůči ní dovolávat odvolání plné moci, jen oznámil-li jí toto odvolání před jednáním zmocněnce nebo když tato osoba v době jednání zmocněnce o tomto odvolání věděla. (6) Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec plnou moc, je zmocněnec povinen učinit ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu na svých právech. Úkony takto učiněné mají stejné právní účinky, jako kdyby zastoupení ještě trvalo, pokud neodporují tomu, co zařídil zmocnitel nebo jeho právní nástupci e) Například 14 odst. 7, 15 odst. 3, 715a odst. 3 obchodního zákoníku. HLAVA ČTVRTÁ Právní úkony 34 Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. 3513 (1) Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit. (2) Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. (3) Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen. 36 (1) Vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti lze vázat na splnění podmínky. K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo povinnosti, se nepřihlíží. (2) Podmínka je odkládací, jestliže na jejím splnění závisí, zda právní následky úkonu nastanou. Podmínka je rozvazovací, jestliže na jejím splnění závisí, zda následky již nastalé pominou. (3) Jestliže účastník, jemuž je nesplnění podmínky na prospěch, její splnění záměrně zmaří, stane se právní úkon nepodmíněným. (4) K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně účastník, který neměl právo tak učinit a jemuž je její splnění na prospěch. (5) Nevyplývá-li z právního úkonu nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací. 37 (1) Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. (2) Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný. (3) Právní úkon není neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jeho význam nepochybný. 38 (1) Neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům. (2) Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. 39 Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází14 anebo se příčí dobrým mravům. 40 (1) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný. (2) Písemně uzavřená dohoda může být změněna nebo a pouze písemně. (3) Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. Je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů. (4) Písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. (5) K písemným právním úkonům těch, kteří nemohou číst a psát, je třeba úředního zápisu. Úřední zápis se nevyžaduje, má-li ten, kdo nemůže číst nebo psát, schopnost seznámit se s obsahem právního úkonu s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, a je schopný vlastnoručně listinu podepsat. 40a Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení 49a, 140, 145 odst. 2, 479, 589, 701 odst. 1, 775 a 852b odst. 2 a 3, považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil. Totéž platí, nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků ( 40). Je-li právní úkon v rozporu s obecně závazným právním předpisem o cenách, je neplatný pouze v rozsahu, ve kterém odporuje tomuto předpisu, jestliže se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti dovolá. 41 Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 41a (1) Má-li neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu, který je platný, lze se jej dovolat, je-li z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby. (2) Má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí tento jiný úkon, odpovídá-li to vůli15 účastníků a jsou-li splněny všechny jeho náležitosti. Neplatnosti takového právního úkonu se nelze dovolávat vůči účastníku, který jej považoval za nezastřený. 42 Vznikne-li pro neplatnost právního úkonu škoda, odpovídá se za ni podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za škodu. 42a Odporovatelnost (1) Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen. (2) Odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými ( 116, 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat. (3) Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužníka prospěch. (4) Právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch. Smlouvy 43 Účastníci jsou povinni dbát, aby při úpravě smluvních vztahů bylo odstraněno vše, co by mohlo vést ke vzniku rozporů. Návrh na uzavření smlouvy 43a (1) Projev vůle směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám, je16 návrhem na uzavření smlouvy (dále jen "návrh"), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí. (2) Návrh působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Návrh, i když je neodvolatelný, může navrhovatel zrušit, dojde-li projev o í osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně s návrhem. (3) Dokud nebyla smlouva uzavřena, může být návrh odvolán, jestliže odvolání dojde osobě, které je určeno, dříve, než tato osoba odeslala přijetí návrhu. (4) Návrh nemůže být odvolán a) během lhůty, která je v něm stanovena pro přijetí, ledaže z jeho obsahu vyplývá právo jej odvolat i před uplynutím této lhůty, nebo b) je-li v něm vyjádřena neodvolatelnost. 43b (1) Návrh, i když je neodvolatelný, zaniká a) uplynutím lhůty, která v něm byla určena pro přijetí, b) uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu, nebo c) dojitím projevu o odmítnutí návrhu navrhovateli. (2) Ústní návrh zaniká, není-li přijat ihned, ledaže z jeho obsahu vyplývá něco jiného. (3) Lhůta pro přijetí návrhu určená navrhovatelem v telegramu počíná běžet od okamžiku, kdy je telegram podán k odeslání, a lhůta určená v dopisu od data v něm uvedeného, a není-li v něm datum uvedeno, od data uvedeného na obálce. Lhůta pro přijetí návrhu určená navrhovatelem telefonicky, dálnopisně nebo jinými prostředky umožňujícími okamžité sdělení začíná běžet od okamžiku, kdy návrh dojde osobě, které je určen. Přijetí návrhu 43c (1) Včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné její včasné jednání, z něhož lze dovodit její souhlas, je přijetím návrhu. (2) Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím. (3) Pozdní přijetí má přesto účinky včasného přijetí, jestliže navrhovatel o tom bez odkladu vyrozumí osobu, které byl návrh učiněn, a to ústně nebo odesláním zprávy. (4) Jestliže z dopisu nebo jiné písemnosti, jež vyjadřují přijetí návrhu, vyplývá, že byly odeslány za takových okolností, že by došly navrhovateli včas, kdyby jejich přeprava probíhala obvyklým způsobem, má pozdní přijetí účinky včasného přijetí, ledaže navrhovatel bez odkladu vyrozumí ústně osobu, které byl17 návrh určen, že považuje návrh za zaniklý, nebo jí v tomto smyslu odešle zprávu. 44 (1) Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu. (2) Přijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím návrhu a považuje se za nový návrh. Přijetím návrhu je však odpověď, jež vymezuje obsah navrhované smlouvy jinými slovy, jestliže z odpovědi nevyplývá změna obsahu navrhované smlouvy. (3) Je-li návrh určen dvěma nebo více osobám a z jeho obsahu vyplývá, že úmyslem navrhovatele je, aby všechny osoby, kterým je návrh určen, se staly stranou smlouvy, je smlouva uzavřena, jestliže všechny tyto osoby návrh přijmou. 45 (1) Projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde. (2) Dojde-li projev vůle změněný vlivem prostředků, které navrhovatel použil, nebo jiných okolností nastalých během jeho přepravy, posuzuje se podle ustanovení o omylu ( 49a). 46 (1) Písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků. (2) Pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí. Jde-li o smlouvu o převodu nemovitosti, musí být projevy účastníků na téže listině. 47 (1) Jestliže zákon stanoví, že ke smlouvě je třeba rozhodnutí příslušného orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím. (2) Nebyl-li podán do tří let od uzavření smlouvy návrh na rozhodnutí podle odstavce 1, platí, že účastníci od smlouvy odstoupili. 48 (1) Od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto. (2) Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno18 nebo účastníky dohodnuto jinak. 49 Účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit. 49a Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní. 50 (1) Účastníci mohou uzavřít smlouvu také ve prospěch třetí osoby. (2) Není-li v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, je tato osoba ze smlouvy oprávněna okamžikem, kdy s ní projeví souhlas. Dlužník má proti ní tytéž námitky jako proti tomu, s kým smlouvu uzavřel. Vzdá-li se tato osoba svého práva, zanikne dluh, nebylo-li dohodnuto, že v tomto případě má být plněno tomu, s nímž dlužník smlouvu uzavřel. (3) Dokud třetí osoba nedá souhlas, platí smlouva jen mezi těmi, kdo ji uzavřeli; právo na plnění má účastník, který plnění ve prospěch třetí osoby vyhradí, nebylo-li dohodnuto jinak. Totéž platí, jestliže třetí osoba souhlas odepřela. 50a (1) Účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech. (2) Nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno. (3) Tento závazek zaniká, pokud okolnosti, ze kterých účastníci při vzniku závazku vycházeli, se do té míry změnily, že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena. 50b Ustanovení 50a se použije přiměřeně i na smlouvy, kterými se účastníci dohodli, že obsah smlouvy bude ještě doplněn, pokud přitom dali nepochybně najevo, že smlouva má platit, i kdyby k dohodě o zbytku obsahu smlouvy nedošlo.19 51 Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona. HLAVA PÁTÁ Spotřebitelské smlouvy 51a Tato hlava zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 2b) a upravuje ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv b) Směrnice Rady 85/577/EHS ze dne 20. prosince 1985 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně. 52 (1) Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. (2) Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. (3) Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 53 (1) Pro uzavření smlouvy mohou být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se rozumí zejména neadresovaný tisk, adresovaný tisk, typový dopis, reklama v tisku s objednávkovým tiskopisem, katalog, telefon s (lidskou) obsluhou, telefon bez (lidské) obsluhy (automatický volací přístroj, audiotext), rozhlas, videotelefon (telefon s obrazovkou), videotext (mikropočítač a televizní obrazovka),20 elektronická pošta, faxový přístroj, televize (televizní nákup, teleshopping), veřejná komunikační síť, například internet. (2) Prostředky komunikace na dálku umožňující individuální jednání mohou být použity jen tehdy, jestliže spotřebitel jejich použití neodmítl. Pouze s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele mohou být použity automatické telefonní systémy bez (lidské) obsluhy, faxové přístroje a automatické rozesílání elektronické pošty. Použitím těchto prostředků komunikace na dálku nesmí spotřebiteli vzniknout žádné náklady. (3) Při použití prostředků komunikace na dálku musí být obsahem návrhu informace nutné k uzavření smlouvy ve smyslu obecných náležitostí smlouvy upravených v této části a podstatných náležitostí smlouvy stanovených v části osmé zákona. Tyto informace musí být poskytnuty určitým a srozumitelným způsobem s přihlédnutím k zásadám dobré víry a k ochraně osob, zejména nezletilých nebo spotřebitelů. (4) Při jednání prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku musí být spotřebiteli s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty zejména tyto informace: a) obchodní firma nebo jména a příjmení a identifikační číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby, u zahraniční osoby rovněž adresu podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny, údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, včetně spisové značky, pokud je přidělena, a kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, případně adresu pro doručování elektronické pošty, b) údaje o příslušném kontrolním orgánu, podléhá-li činnost dodavatele režimu povolování, c) název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb, d) cena zboží nebo služeb, z níž jednoznačně vyplývá, zda je uvedena včetně všech daní a poplatků, majíli k ní být připočítávány, e) náklady na dodání, f) způsob platby, dodání nebo plnění, g) poučení o právu na odstoupení, s výjimkou případů podle odstavce 8, h) náklady na použití komunikačních prostředků na dálku, i) doba, po kterou zůstává nabídka nebo cena v platnosti. K informacím podle písmen a) a b) zajistí dodavatel trvalý veřejný přístup; nedodržení této povinnosti se považuje za nepředání informací podle 53 odst. 7. (5) Podá-li spotřebitel objednávku prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku, je dodavatel povinen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku neprodleně potvrdit její obdržení; to neplatí při uzavírání smlouvy výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací. Objednávka a potvrzení jejího obdržení jsou považovány za doručené, pokud se s nimi strany, jimž byly určeny, mohou seznámit. (6) Po uzavření smlouvy při použití prostředků komunikace na dálku, nejpozději však před plněním, musí být spotřebiteli písemně poskytnuty tyto informace: a) obchodní jméno a identifikační číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby, b) informace o podmínkách a postupech pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy, c) informace o službách po prodeji a o zárukách, d) podmínky pro í smlouvy, pokud není určena doba platnosti nebo platnost je delší než 1 rok. (7) Byla-li smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku, má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce do 14 dnů od převzetí plnění. V případě, že Zobrazit více 1 z 140 22.2.2014 12:31 Zákon č. 40/1964 Sb. PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ vyhlašuje úplné znění občanského zákoníku ze dne 26. února 1964 č. 40 Sb., jak vyplývá ze změn, doplnění a úprav provedených Více HLAVA PRVNÍ HLAVA DRUHÁ. Občanskoprávní vztahy a jejich ochrana. Účastníci občanskoprávních vztahů 40/1964 Sb. Občanský zákoník ze dne 26. února 1964 Změna: 58/1969 Sb. Změna: 146/1971 Sb. Změna: 131/1982 Sb. (část) Změna: 131/1982 Sb. Změna: 94/1988 Sb. Změna: 188/1988 Sb. Změna: 87/1990 Sb. Změna: Více Zákon č. 40/1964 Sb. PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ vyhlašuje úplné znění občanského zákoníku ze dne 26. února 1964 č. 40 Sb. Zákon č. 40/1964 Sb. PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ vyhlašuje úplné znění občanského zákoníku ze dne 26. února 1964 č. 40 Sb., jak vyplývá ze změn, doplnění a úprav provedených zákonem ze dne 5. Více 40/1964 Sb. Občanský zákoník ze dne 26. února 1964 VYBRANÁ USTANOVENÍ 11 Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. 13 (1) Fyzická Více Díl 4. Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem. Oddíl 1. Obecná ustanovení Díl 4 Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem Oddíl 1 Obecná ustanovení 1810 Ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen spotřebitelské Více Obchodní podmínky platné a účinné od 1.6.2014 Obchodní podmínky platné a účinné od 1.6.2014 1. Úvodní ustanovení 1.1 V souladu s ustanovením 1751 odst.1 zák. č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník) v platném znění vydává společnost REDVEL s.r.o. tyto obchodní Více ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I Díl 1 Společná ustanovení 1 (1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnost ) a družstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost Více Ochrana spotřebitele Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) Ochrana spotřebitele Mgr. Ivana Svozilová Ochrana spotřebitele je zakotvena v: + definici spotřebitele x podnikatele ( 419 a 420 NOZ) obecná ustanovení, Více Obchodní podmínky platné a účinné od 1.5.2015 VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY 1 DEFINICE POJMŮ Není-li výslovně stanoveno jinak, mají pojmy s velkým počátečním písmenem obsažené v těchto VOP nebo ve Smlouvě o Půjčce následující význam: 1.1 Dlužník znamená Více 40/1964 Sb. Občanský zákoník Obchodní podmínky Tyto obchodní podmínky platí pro nákup v internetovém obchodě http://www.kosmetikaguenerve.cz, společnosti Guenerve s.r.o. Podmínky blíže vymezují a upřesňují práva a povinnosti prodávajícího, Více k uzavření kupní smlouvy je nabídkou, pokud je činěno písemně, obsahuje podstatné náležitosti kupní smlouvy tak, aby kupní smlouva mohla být uzavřena SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB Uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi (dále jen uživatel ) a (dále jen poskytovatel ) I. Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je poskytování služeb, kterými se Více ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I OBCHODNÍ PODMÍNKY fyzické osoby Filip Veselý se sídlem Žoluděvova 1517/3, Ostrava, PSČ 700 30, identifikační číslo: 01242555 pro prodej služeb prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY 1 Fiat 500126 VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY Internetového obchodu Fiat 500126 se sídlem Dělnická kolonie 107, Broumov 550 01 identifikační číslo (IČ): 02189852 prodej zboží prostřednictvím internetového Více Obchodní podmínky. kupující - spotřebitel Obchodní podmínky kupující - spotřebitel I. Základní ustanovení, vymezení pojmů. Obchodní podmínky a Reklamační řád (dále jen Obchodní podmínky), je zpracován dle Zákona na ochranu spotřebitele č. 634/1992 Více OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY (dále jen VOP e - shopu SPERKUJEME.cz) I. Základní ustanovení Tyto VOP upravují vzájemné postavení a vztahy mezi stranami kupní smlouvy, kdy na jedné straně je Lucie Nováčková Více 7.4. Kupující tímto přebírá na sebe nebezpečí změny okolností ve smyslu 1765 odst. 2 občanského zákoníku. OBCHODNÍ PODMÍNKY CzechBeast Gym Opava s.r.o. se sídlem : Nákladní 2420/47, Předměstí, 746 01 Opava identifikační číslo: 037 58 290 Spisová značka: C 61275 vedená u Krajského soudu v Ostravě Předmět podnikání: Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1.6. Kupující není oprávněn umožnit využívání uživatelského účtu třetím osobám. OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti FESH s.r.o. se sídlem Bryksova 763/46, Praha 9 IČO: 02319829 DIČ: CZ02319829 pro prodej zboží a služeb prostřednictvím internetové adresy www.fengshuiacademy.cz a Více Daňové identifikační číslo: Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 193414. Obchodní podmínky pro nákup v internetovém obchodě www.dub.cz. Kontaktní údaje prodávajícího: Prodávající: Tomáš Pfeiffer Sídlo: Soukenická 21, 110 00 Praha 1. IČ: 12609498, DIČ: CZ530830166. Zápis: živnostenský Více KUPNÍ SMLOUVA, 2. jméno, příjmení / obchodní firma:. místo podnikání/sídlo: registrace: jednající/zastoupen: takto: 1 VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY Poskytovatel TDM real s.r.o. se sídlem Jelínkova 919/28, 616 00, Brno, IČ 02639441, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 8194, dále Více NÁKLADNÍ DOPRAVA. B. Obchodní právo Strana 290 Sbírka zákonů č. 43 / 2013 43 ZÁKON ze dne 31. ledna 2013, kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České Více OBCHODNÍ PODMÍNKY vydané ve smyslu 273 obchodního zákoníku OBCHODNÍ PODMÍNKY vydané ve smyslu 273 obchodního zákoníku Prodávající: SAMPRO, s.r.o. Zapsaná v obchodním rejstříku v Hradci Králové, oddíl C, vložka 21507 Zastoupena: Pavlem Krajčírem jednatelem společnosti Více SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ INTERNETOVÝCH SLUŽEB. Smluvní strany: SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ INTERNETOVÝCH SLUŽEB Smluvní strany:., se sídlem, IČ:.., DIČ:.., zapsaná v obchodním rejstříku vedeném., oddíl., vložka, jednající. bankovní spojení:, číslo účtu:., (dále též Poskytovatel Více Text úpln. zn. předpisu č. 40/1964 Sb. (4014/2002 Sb.p), s úč. 1.1.2002. Neoficiální úplné znění zákona. ze dne 26. února 1964 Text úpln. zn. předpisu č. 40/1964 Sb. (4014/2002 Sb.p), s úč. 1.1.2002 40 Neoficiální úplné znění zákona ze dne 26. února 1964 Občanský zákoník č. 40/1964 Sb.; ve znění zákona č. 58/1969 Sb.; zákona č. Více Obchodní podmínky společnosti Treservis s.r.o. Obchodní podmínky společnosti Treservis s.r.o. Tyto obchodní podmínky platí pro nákup v internetovém obchodě www.wap-treservis.cz Veškeré smluvní vztahy jsou uzavřeny v souladu s právním řádem České republiky. Více OBCHODÍ PODMÍKY. 2. Tyto obchodní podmínky a ustanovení v nich obsažená jsou nedílnou součástí kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím a kupujícím. OBCHODÍ PODMÍKY EUROSTOCK Czech Republic s.r.o. IČ: 293 70 825 se sídlem Pražská 674/156, 642 00 Brno zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka 76227 (dále jako prodávající Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ A LICEČNÍ PODMÍNKY SPOLEČNOSTI easyresearch.biz s.r.o. VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ A LICEČNÍ PODMÍNKY SPOLEČNOSTI easyresearch.biz s.r.o. 1. Společnost easyresearch.biz s.r.o., se sídlem Praha 2, Londýnská 18, IČ: 27259765, DIČ: CZ27259765, zapsaná v obchodním rejstříku Více Česká národní banka a její role v ochraně spotřebitele na finančním trhu Česká národní banka a její role v ochraně spotřebitele na finančním trhu JUDr. Helena Kolmanová ředitelka samostatného odboru ochrany spotřebitele prezentace přednesená v rámci Dne otevřených dveří České Více Řídící zásady českého soukromého práva Vše je dovoleno, co není výslovně zakázáno ásada smluvní volnosti. Autonomie vůle Bdělým náležejí práva Řídící zásady českého soukromého práva Občanské a soukromé právo vůbec je ovládáno zásadami, přímo neuvedenými v textu zákona, ale text zákona je respektuje, ctí, aplikace a výklad zákona musí s nimi souřadit, Více RÁMCOVÁ KUPNÍ SMLOUVA A SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB RÁMCOVÁ KUPNÍ SMLOUVA A SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB kterou níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely v souladu s ustanoveními zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, níže uvedené smluvní strany: Prodávající: Více 1. Úvodní ustanovení Tyto obchodní podmínky platí pro nákup v internetovém obchodě eshop.eledo.savana.cz Podmínky blíže vymezují a upřesňují práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího. Provozovatelem Více Obchodní podmínky 1. Úvodní ustanovení Obchodní podmínky obchodní společnosti REDMAG, s.r.o., se sídlem Praha 3 - Vinohrady, Lucemburská 1024/1, PSČ 13000, IČ: 284 16 171, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl Více OBCHODNÍ PODMÍNKY pro smlouvy uzavírané se spotřebiteli (dále jen obchodní podmínky ) OBCHODNÍ PODMÍNKY pro smlouvy uzavírané se spotřebiteli (dále jen obchodní podmínky ) 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1 Níže uvedené obchodní podmínky jsou platné pro nákup zboží od obchodní společnost ALTRO spol. Více 5.2. Další práva a povinnosti stran při přepravě zboží mohou upravit zvláštní dodací podmínky prodávajícího, jsou-li prodávajícím vydány. OBCHODNÍ PODMÍNKY Obchodník Ing. arch. Vojtěch Valda, se sídlem Na Malovance 12, 169 00, Praha 6, identifikační číslo: 88678083, pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové Více STANOVY. Družstvo pro výstavbu a správu garáží Olomouc-Nová Ulice, Hněvotínská 1220/53-1 - STANOVY Družstvo pro výstavbu a správu garáží Olomouc-Nová Ulice, Hněvotínská 1220/53 2014-1 - STANOVY Část I. Základní ustanovení Čl. 1 1) Firma: DRUŽSTVO PRO VÝSTAVBU A SPRÁVU GARÁŽÍ, družstvo 2) Sídlo: Více 221/2006 Sb. ZÁKON ze dne 25. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví 221/2006 Sb. ZÁKON ze dne 25. dubna 2006 o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví) Parlament se Více Obchodní podmínky a reklamační řád internetového obchodu a online služeb na webové stránce www.creativepeople.cz Obchodní podmínky a reklamační řád internetového obchodu a online služeb na webové stránce www.creativepeople.cz Tyto obchodní podmínky a reklamační řád platí pro nákup v internetovém obchodu, který je Více Obchodní podmínky pro uzavírání kupních smluv prostřednictvím internetového obchodu www.pracovni-obuv-cofra.cz. 1. Definice pojmů Obchodní podmínky pro uzavírání kupních smluv prostřednictvím internetového obchodu www.pracovni-obuv-cofra.cz 1. Definice pojmů Internetový obchod je server na adrese www.pracovni-obuv-cofra.cz, jehož Více Rozlišujeme zastoupení: Zastoupení Rozlišujeme zastoupení: smluvní, zákonné a opatrovnictví Zastoupení v NOZ je rozděleno dle právního důvodu jeho vzniku. Všeobecná ustanovení NOZ vymezují rámec zastoupení a základní pravidla Více Informační systém evidence obyvatel Informační systém evidence obyvatel Informační systém evidence obyvatel, upravený zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. ke smlouvám o zajišťování vzdělávacích akcí V Praze dne 1. března 2014 OBCHODNÍ PODMÍNKY ke smlouvám o zajišťování vzdělávacích akcí 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky ) AKADEMIE MANAGEMENTU A KOMUNIKACE, Více Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé Více Obchodní podmínky společnosti Střešní nosiče BöHM s.r.o. účinné k datu 1.1.2014 Provozovatel obchodu:střešní nosiče BöHM s.r.o. Obchodní podmínky společnosti Střešní nosiče BöHM s.r.o. účinné k datu 1.1.2014 Provozovatel obchodu:střešní nosiče BöHM s.r.o. Sídlo společnosti: Praha - Hloubětín, K Hutím 1074/6, PSČ 198 00 IČ: 27609651 Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. Fyzické osoby podnikatele, Anny Štohanzlové. identifikační číslo: 75553155 OBCHODNÍ PODMÍNKY Fyzické osoby podnikatele, Anny Štohanzlové identifikační číslo: 75553155 fyzická osoba zapsaná v živnostenském rejstříku vedeném Městským úřadem Opava, pro prodej zboží prostřednictvím Více Návrh ZÁKON. ze dne 2015, III. Návrh ZÁKON ze dne 2015, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a Více OSOBNÍ DOPRAVA. B. Obchodní právo OSOBNÍ DOPRAVA B. Obchodní právo 1. Od kdy má fyzická osoba právní osobnost? a) ode dne 18. narozenin b) od prvního dne po 18. narozeninách c) od narození d) ode dne 15. narozenin 2. Kdy se člověk stane Více Reklamační řád. 1.3.3. vada vznikla na věci opotřebením způsobeným obvyklým užíváním, nebo vyplývá-li to z povahy věci (např. uplynutím životnosti), Reklamační řád 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tento reklamační řád (dále jen reklamační řád ) obchodní společnosti LTRADE STORES s.r.o., se sídlem Na Svobodě 3152/80, 723 00 Ostrava - Martinov, identifikační Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. Dominika Svorcik OBCHODNÍ PODMÍNKY Dominika Svorcik pro poskytování služeb poradenství a zpracování CV prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.8careers.eu (česká verze: http://8careers.eu/cz/) Více Obchodní podmínky a reklamační řád Obchodní podmínky a reklamační řád 1) OBECNÁ USTANOVENÍ A VYMEZENÍ POJMŮ Tyto obchodní podmínky platí pro poskytování služeb a prodej zboží na internetovém portálu www.cstzb.cz. Podmínky blíže vymezují Více SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROJEKTU SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROJEKTU Smluvní strany: 1. Jihomoravský kraj zastoupený: Ing. Stanislavem Juránkem hejtmanem Jihomoravského kraje Více Obchodní podmínky pro prodej vstupenek sídlo: Seifertova 571/5, 130 00 Praha 3 zápis společnosti v OR: Městský soud v Praze, spis. zn. C 236831 IČ: 03955354, DIČ CZ03955354 tel.: +420 777 200 258 e mail: mproductions@mproductions.cz www.mightysounds.cz Více Reklamační řád společnosti Auto Kelly, a. s. Reklamační řád společnosti Auto Kelly, a. s. 1. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Reklamační řád společnosti Auto Kelly, a.s., IČ: 158 87 791 se sídlem Praha 10, K červenému dvoru č. 10, PSČ 100 00, zapsané v obchodním Více Prodávajícím a provozovatelem internetového obchodu www.conexfit-shop.cz je: Obchodní podmínky CONEXFIT-SHOP.CZ 1. Úvodní ustanovení Tyto obchodní podmínky blíže vymezují a upřesňují práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího v rámci smluvních vztahů uzavřených prostřednictvím Více Obchodní podmínky www.skoleni-online.eu Obchodní podmínky www.skoleni-online.eu 1) OBECNÁ USTANOVENÍ A VYMEZENÍ POJMŮ Tyto obchodní podmínky platí pro poskytování služeb na internetovém portálu www.skolenionline.eu Podmínky blíže vymezují a Více K U P N Í S M L O U V U VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY společnosti Ragazza s.r.o., se sídlem Elišky Přemyslovny 1335, 156 00 Praha 5, IČ: 27196739 spol. zapsaná v obchodním rejstříku vedeném v OR Měst. soudu v Praze, oddíl C, vložka Více Feng Shui Shop - OBCHODNÍ PODMÍNKY platné k: 17.4.2016, 4:53 Provozovatel obchodu: Monika Urbanová Sídlo společnosti: Sedmikrásková 576/4, Praha 10 - Kolovraty, 103 00 IČO: 04141482 nejsme plátci DPH email: feng-shui-shop@seznam.cz Před nákupem v našem internetovém Více 90/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE 90/2012 Sb. ZÁKON ze dne 25. ledna 2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA Více DOHODA O MIMOSOUDNÍM NAROVNÁNÍ OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti B ORIGINAL s.r.o. se sídlem Pod Lesem 57/7, 735 42 Těrlicko-Horní Těrlicko identifikační číslo: 25872427 zapsané v obchodním rejstříku vedeném U KS Ostrava, oddíl Více (1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky. Zákon č. 265/1992 Sb., ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY APLIKACE LEADY, MERK VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY APLIKACE LEADY, MERK Tento dokument obsahuje VOP aplikací společnosti Imper CZ, s.r.o. Autorská práva k tomuto dokumentu vlastní předkladatel, tedy společnost IMPER CZ, s.r.o. Více N á v r h na zahájení řízení před finančním arbitrem N á v r h na zahájení řízení před finančním arbitrem Finančnímu arbitrovi, jako osobě příslušné k rozhodování sporů podle 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, Více Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Právní zastoupení Koncepce právního zastoupení Část první, hlava Více Všeobecné obchodní podmínky B+J Power s.r.o. dodavatelské podmínky Všeobecné obchodní podmínky www.ekostavivo.cz 1. Kontaktní údaje Název: Jiří Lodr Sídlo/bydliště: Osvračín 37, 345 61 Staňkov IČ: 88634248 Telefon: +420 606 346 883 Email: info@ekostavivo.cz Kontaktní Více O B C H O D N Í P O D M Í N K Y O B C H O D N Í P O D M Í N K Y užívání portálu AUKROCITY.CZ I. Úvodní ustanovení 1.1. Provozovatelem internetových stránek www.aukrocity.cz je společnost Allegro Group s.r.o., IČ: 276 84 555, se sídlem Více Obchodní podmínky Svoz Bioodpadu Obchodní podmínky Svoz Bioodpadu Tyto obchodní podmínky (dále jen OP ) platí bez výjimky na poskytování služby Svoz Bioodpadu společností Pražské služby a.s. (dále jen Poskytovatel ) Objednateli. Pokud Více K uzavírání smluv nedochází prostřednictvím zprostředkovatelů. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (pro všechny varianty poskytovaných zápůjček Novacredit) 1. Údaje o věřiteli/zprostředkovateli spotřebitelského úvěru Věřitel Adresa Telefonní Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1.5. Znění obchodních podmínek může prodávající měnit či doplňovat. Tímto ustanovením OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti KOBOZ SERVICE s.r.o. se sídlem Holečkova 2538/5, 370 04 České Budějovice identifikační číslo: 276 38 863 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Více Provozovatel: Petra Hanzelková Cukrářské potřeby (fyzická osoba podnikající) se sídlem č. p. 187, 742 56 Sedlnice okr. Nový Jičín OBCHODNÍ PODMÍNKY I. Provozovatel: Petra Hanzelková Cukrářské potřeby (fyzická osoba podnikající) se sídlem č. p. 187, 742 56 Sedlnice okr. Nový Jičín IČ: 87683687 - Úřad příslušný podle 71 odst. 2 živnostenského Více Předvánoční nákupy po internetu bez obav. Mgr. Tomáš Večl Evropské spotřebitelské centrum Předvánoční nákupy po internetu bez obav Mgr. Tomáš Večl Evropské spotřebitelské centrum Základy ochrany spotřebitele v rámci EU Převládá úprava směrnicemi s minimální harmonizací společný evropský základ, Více Zásady upravující postup při majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem ve vlastnictví Královéhradeckého kraje. Přehled Zásady upravující postup při majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem ve vlastnictví Královéhradeckého kraje Přehled Část I. Obecná ustanovení Předmět úpravy Související právní předpisy Evidence majetku Více OBCHODNÍ PODMÍNKY společnosti VIVANTIS a.s.

https://www.kabelkyhs.cz/OBCHODNI-PODMINKY-a3_0.htm

Obchodní podmínky podnikatele Helena Šimáková, IČ: 648 85 895; DIČ: CZ7457315987; Dlouhý Újezd 52, Tachov 34701; Podnikatel zapsán v živ.rejstříku MÚ Tachov; vložka pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.kabelkyhs.cz. Kontakty: 374 721 261 (v provozu pondělí-pátek 9:00-12:00, 13:00-17:00) ; e-mail: HELENAsimakova@seznam.cz. Název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb: Maloobchod se zaměřením na prodej koženého zboží, kabelky, peněženky a módní doplňky. 1.1.Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) podnikatele Helena Šimáková, se sídlem Dlouhý Újezd 52, 34701, Tachov , identifikační číslo 648 85 895: , zapsané v živ.rejstříku MÚ Tachov; (dále jen „prodávající“) upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístěné na internetové adrese (dále jen „webová stránka“), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“). 3.1.Veškerá prezentace zboží umístěná ve webovém rozhraní obchodu je informativního charakteru a prodávající není povinen uzavřít kupní smlouvu ohledně tohoto zboží.Ustanovení § 1732 odst. 2 občanského zákoníku se nepoužije. 3.2. Webové rozhraní obchodu obsahuje informace o zboží, a to včetně uvedení cen jednotlivého zboží a nákladů za navrácení zboží, jestliže toto zboží ze své podstaty nemůže být navráceno obvyklou poštovní cestou. 3.4.3. informace o nákladech spojených s dodáním zboží (dále společně jen jako „objednávka“).V případě uvedení takové ceny, při níž je zjevné, že se jedná o chybu v psaní a číslech, není tato cena závazná a kupní smlouva není uzavřena. - bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č.1982257319/0800 , vedený u společnosti Česká Spořitelna (dále jen „účet prodávajícího“); 4.3.Prodávající nepožaduje od kupujícího zálohu či jinou obdobnou platbu. Tímto není dotčeno ustanovení čl. Prodávající je oprávněn, zejména v případě, že ze strany kupujícího nedojde k dodatečnému potvrzení objednávky (čl. Prodávající je vždy oprávněn v závislosti na charakteru objednávky (množství zboží, výše kupní ceny, předpokládané náklady na dopravu) požádat kupujícího o dodatečné potvrzení objednávky (například písemně či telefonicky).), požadovat uhrazení celé kupní ceny ještě před odesláním zboží kupujícímu. obchodních podmínek ohledně povinnosti uhradit kupní cenu zboží předem. 4.4.V případě platby na dobírku je kupní cena splatná při převzetí zboží. 4.5.V případě bezhotovostní platby je kupující povinen uhrazovat kupní cenu zboží společně s uvedením variabilního symbolu platby. 4.6.Prodávající je oprávněn, zejména v případě, že ze strany kupujícího nedojde k dodatečnému potvrzení objednávky (čl. Prodávající je vždy oprávněn v závislosti na charakteru objednávky (množství zboží, výše kupní ceny, předpokládané náklady na dopravu) požádat kupujícího o dodatečné potvrzení objednávky (například písemně či telefonicky).), požadovat uhrazení celé kupní ceny ještě před odesláním zboží kupujícímu. Ustanovení § 2119 odst. 1 občanského zákoníku se nepoužije. 4.8. Je-li to v obchodním styku obvyklé nebo je-li tak stanoveno obecně závaznými právními předpisy, vystaví prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy kupujícímu daňový doklad – fakturu, nebo paragon. Prodávající je plátcem daně z přidané hodnoty. Daňový doklad – fakturu vystaví prodávající kupujícímu po uhrazení ceny zboží a zašle jej v elektronické podobě na elektronickou adresu kupujícího nebo fyzicky v zásilce. 5.1.Kupující má v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využit tento vzorový formulář poskytovaný prodávajícím, jenž tvoří přílohu obchodních podmínek. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího . Dle obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být kupujícím prodávajícímu vráceno do čtrnácti (14) dnů od doručení odstoupení od kupní smlouvy prodávajícímu. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou. 5.4.V případě odstoupení od kupní smlouvy dle obchodních podmínek vrátí prodávající peněžní prostředky přijaté od kupujícího do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, a to stejným způsobem, jakým je prodávající od kupujícího přijal. 7.3.Ustanovení uvedená v čl. Prodávající odpovídá kupujícímu, že zboží při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující zboží převzal obchodních podmínek se nepoužijí u zboží prodávaného za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, na opotřebení zboží způsobené jeho obvyklým užíváním, u použitého zboží na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou zboží mělo při převzetí kupujícím, nebo vyplývá-li to z povahy zboží. 7.5.Práva z vadného plnění uplatňuje kupující u prodávajícího na adrese jeho provozovny Kožené zboží a oděvy, Helena Šimáková, nám. Republiky 58, 34701, Tachov. 8.3.Vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy . Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. 8.4.K mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů z kupní smlouvy je příslušná Česká obchodní inspekce, se sídlem v Plzni. Možnost řešení spotřebitelských sporů on-line na adrese http://ec.europa.eu/consumers/odr/. 8.5. Evropské spotřebitelské centrum Česká republika, se sídlem Štěpánská 567/15, 120 00 Praha 2, 9.1. Prodávající zpracovává osobní údaje kupujícího. Více informací k takovému zpracování najdete https://645578026.eshop-rychle.cz/kabelky-doplnky/e-news/0/2/26 10.1.Pokud vztah založený kupní smlouvou obsahuje mezinárodní (zahraniční) prvek, pak strany sjednávají, že vztah se řídí českým právem. 10.2.Volbou práva dle tohoto článku obchodních podmínek není spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit, a jež by se v případě neexistence volby práva jinak použila dle ustanovení čl. 6 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 10.3.Je-li některé ustanovení obchodních podmínek neplatné nebo neúčinné, nebo se takovým stane, namísto neplatných ustanovení nastoupí ustanovení, jehož smysl se neplatnému ustanovení co nejvíce přibližuje. Neplatností nebo neúčinností jednoho ustanovení není dotčena platnost ostatních ustanovení. 10.5.Přílohu obchodních podmínek tvoří vzorový formulář pro odstoupení od kupní smlouvy. adresa pro doručování : Kožené zboží a oděvy, Helena Šimáková, nám.Republiky 58, 34701, Tachov; adresa elektronické pošty: HELENAsimakova@seznam.cz; telefon : 374 721 261 . V Tachově dne 23.5.2018 Ochrana osobních údajů e-shopu www.kabelkyhs.cz Společnost Helena Šimáková, se sídlem Dlouhý Újezd 52, 34701 Tachov, IČ 648 85 895 , zapsána v živ.rejstříku MÚ Tachov (dále jen „prodávající“ ) zpracovává ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(dále jen „Nařízení“), následující osobní údaje: - v případě objednávajícího podnikatele nebo firmy i IČ, DIČ. Zpracování osobních údajů je prováděno Helenou Šimákovou, tedy správcem osobních údajů. Osobní údaje pro tohoto správce zpracovávají také zpracovatelé: Správce nemá osobu tzv. pověřence. Správce lze kontaktovat na emailové adrese HELENAsimakova@seznam.cz. Správce osobních údajů, jakožto provozovatel webové stránky Helena Šimáková, užívá na této webové stránce soubory cookies, které jsou zde užity za účelem: Pozor, musí být nastaveno přiměřeně – zde nastaveno na 10 let podle nejdelší možné promlčecí lhůty + daňových předpisů (DPH) Pozor, je potřeba v místě sběru emailu upozornit čitelným textem na možnost vznést námitku proti zasílání newsletteru (jinými slovy: dát možnost odhlášení – „opt out“)

https://rejstriky.finance.cz/firma-rochovska-consulting-s-r-o-26373424

Rochovská - consulting s.r.o. Plzeň IČO 26373424 kontakty (24.01.2020) | Finance.cz Rochovská - consulting s.r.o. Plzeň IČO: 26373424 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Rochovská - consulting s.r.o., která sídlí v obci Plzeň a bylo jí přiděleno IČO 26373424. Firma s názvem Rochovská - consulting s.r.o. se sídlem v obci Plzeň byla založena v roce 2004. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 4 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Hostinská činnost , Specializovaný maloobchod a další. Základní údaje o Rochovská - consulting s.r.o. IČO: 26373424 Krajský soud v Plzni 19.5.2004 C 16117 26373424 Rochovská - consulting s.r.o. Aktuální kontaktní údaje Rochovská - consulting s.r.o. Kontakty na Rochovská - consulting s.r.o. IČO: 26373424 Plzeň, Lobezská 214/9, PSČ 30144 29.1.2007 Palackého tř. 14 , Plzeň Česká republika Plzeň, Palackého tř. 14 19.5.2004 - 29.1.2007 Obory činností Rochovská - consulting s.r.o. IČO: 26373424 velkoobchod 19.5.2004 - 10.10.2014 maloobchod se smíšeným zbožím 19.5.2004 - 10.10.2014 specializovaný maloobchod 19.5.2004 - 10.10.2014 maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny 19.5.2004 - 10.10.2014 maloobchod použitým zbožím 19.5.2004 - 10.10.2014 zprostředkování obchodu 19.5.2004 - 10.10.2014 zprostředkování služeb 19.5.2004 - 10.10.2014 reklamní činnost 19.5.2004 - 10.10.2014 ubytovací služby 19.5.2004 - 10.10.2014 hostinská činnost 19.5.2004 - 10.10.2014 organizování sportovních soutěží 19.5.2004 - 10.10.2014 pronájem apůjčování věcí movitých 19.5.2004 - 10.10.2014 Vedení firmy Rochovská - consulting s.r.o. IČO: 26373424 Bc. Jaroslava Rochovská 28.8.2014 Marie Nováková 19.5.2004 - 29.1.2007 od 19.5.2004 do 25.5.2006 21 , Ves Touškov Česká republika Ves Touškov 21 Ing. Aleš Bajer 19.5.2004 - 1.9.2013 od 19.5.2004 do 17.12.2013 Zvonková 21 , Plzeň Česká republika Plzeň, Zvonková 21 Vladislav Karlík 19.5.2004 - 28.8.2014 Ing. Aleš Bajer 1.9.2013 - 28.8.2014 Zvonková 250 , 312 00 Plzeň Česká republika Zvonková 250/21, Červený Hrádek, 312 00 Plzeň Vlastníci firmy Rochovská - consulting s.r.o. IČO: 26373424 zakladni 210 000 Kč - 19.5.2004 Sbírka Listin Rochovská - consulting s.r.o. IČO: 26373424 C 16117/SL 20 notářský zápis Nz 704/2014 - rozhodnutí: změna SS Krajský soud v Plzni 11.9.2014 6.10.2014 3.11.2014 6 C 16117/SL 19 rozhod. o statut. orgánu rozhodnutí společníků mimo VH Krajský soud v Plzni 17.12.2013 28.5.2014 19.9.2014 1 C 16117/SL 18 zakladatelské dokumenty ú.z. společenské smlouvy Krajský soud v Plzni 28.5.2014 19.9.2014 5 C 16117/SL 17 účetní závěrka [2011] - výkaz zisků Krajský soud v Plzni 28.3.2012 21.8.2013 21.8.2013 1 C 16117/SL 16 účetní závěrka [2011] - rozvaha Krajský soud v Plzni 28.3.2012 21.8.2013 21.8.2013 1 C 16117/SL 15 účetní závěrka [2011] - příloha Krajský soud v Plzni 28.3.2012 21.8.2013 21.8.2013 5 C 16117/SL 9 účetní závěrka 2008 - rozvaha Krajský soud v Plzni 26.6.2009 19.8.2010 20.8.2010 1 C 16117/SL 8 účetní závěrka 2007 - příloha Krajský soud v Plzni 28.3.2008 19.8.2010 20.8.2010 1 C 16117/SL 7 účetní závěrka 2007 - výkaz zisků Krajský soud v Plzni 28.3.2008 19.8.2010 20.8.2010 1 C 16117/SL 6 účetní závěrka 2007 - rozvaha Krajský soud v Plzni 28.3.2008 19.8.2010 20.8.2010 1 C 16117/SL 14 účetní závěrka 2009 - příloha Krajský soud v Plzni 19.8.2010 20.8.2010 5 C 16117/SL 13 účetní závěrka 2009 - výkaz zisků Krajský soud v Plzni 31.3.2010 19.8.2010 20.8.2010 1 C 16117/SL 12 účetní závěrka 2009 - rozvaha Krajský soud v Plzni 31.3.2010 19.8.2010 20.8.2010 1 C 16117/SL 11 účetní závěrka 2008 - příloha Krajský soud v Plzni 22.6.2009 19.8.2010 20.8.2010 5 C 16117/SL 10 účetní závěrka 2008 - výkaz zisků Krajský soud v Plzni 26.6.2009 19.8.2010 20.8.2010 1 C 16117/SL 5 smlouvy o převodu obchod. podílu - 2 x Krajský soud v Plzni 13.4.2006 19.1.2007 29.1.2007 12 C 16117/SL 4 ostatní - zápis z VH Krajský soud v Plzni 22.8.2006 19.9.2007 29.1.2007 5 C 16117/SL 3 notářský zápis Nz 173/2006-rozhodnutí Krajský soud v Plzni 25.5.2006 19.1.2007 29.1.2007 5 C 16117/SL 2 podpisové vzory jednatelů Krajský soud v Plzni 8.4.2004 9.4.2004 19.5.2004 3 C 16117/SL 1 notářský zápis -NZ 116/2004 spol.smlouva Krajský soud v Plzni 8.4.2004 9.4.2004 19.5.2004 7 Hodnocení Rochovská - consulting s.r.o. Výpis dat pro firmu Rochovská - consulting s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Rochovská - consulting s.r.o., 26373424 na obchodním rejstříku výpis firmy Rochovská - consulting s.r.o., 26373424 na živnostenském rejstříku

http://www.firmo.cz/cs/spolecnost/18233058/kalora-as

Kalora a.s. | FIRMOFirmo, podnikání bez starostíMenu Ukázkový subjektUkázka Vyzkoušet ZDARMAVyzkoušet Přihlásit RegistraceKalora a.s.Základní informace Struktura společnostiÚčast ve společnostechGraf vazebZjištěné problémyDotacePředmět činnostiEkonomické údajeInsolvenční rejstříkVolná místaZakázky a smlouvySbírka listinOchranné známky Zavřít panel Zobrazit panelTrendy137 813 tis. KčCelkové výnosy za rok 2014Trendy3 084 tis. KčZisk za rok 2014Trendy89 548 tis. KčAktiva celkem za rok 2014Trendy38Zaměstnanců za rok 2014Základní údaje od 18.1.2016náměstí Baltazara Neumanna 1686/6, 350 02 Cheb Historické adresy 1.10.2014 - 18.1.2016Baltazara Neumanna 1686/6, 350 02 Cheb7.8.2002 - 1.10.2014Cheb, Baltazara Neumanna č.p. 1686/6, PSČ 3500215.11.1993 - 7.8.2002Cheb, Baltazara Neumanna č. 619.6.1991 - 15.11.1993Cheb, tř. Svobody č. 54 Historické adresy z obchodního rejstříku 30.4.1997 - 30.7.2002IČ 18233058 CZ18233058 19. června 1991 qekcffp Krajský soud v Plzni, odd. vložka: B 85 Základní jměníod 5.2.2002 2 000 000 Kč Historické jmění6.5.1997 - 5.2.2002 15.11.1993 - 6.5.1997 19.6.1991 - 15.11.1993 Bankovní účtyzvěřejněno 18.4.2014 263901302 Vítkov 95, 347 01, Tachov 22. března 1999 - 7. srpna 2002 : Usnesení valné hromady konané dne 13. 11. 1998 v Chebu:Ve smyslu ust. § 203/2a) obch. zák. se zvyšuje základní jmění společnosti (čl. VI. stanov) o částku 500.000,- Kč na částku 2.... 000.000,-- Kč.Upisování akcií nad částku navrhovaného základního jmění se nepřipouští.Základní jmění se zvyšuje vydáním zaměstnaneckých akcií ve smyslu ust. § 158/1a) obch. zák.Společnost vydává zaměstnanecké akcie v počtu 100 kusů.Nominální hodnota jedné zaměstnanecké akcie činí 5.000,-- Kč.Pro úpis zaměstnaneckých akcií při zvýšení základního jmění společnosti platí přednostní právo podle ust. § 204a) obch. zák. (čl. XI./4 stanov), za podmínek ust. § 158/3 obch. zák.Pro zaměstnanecké akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, platí dohoda podle ust. § 205 obch. zák. Podle této dohody upíší zaměstnanecké akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, zakladatelé společnosti v postavení zaměstnanců společnosti, a to podle podílu na základním jmění společnosti.Zaměstnanecké akcie znějí na jméno a mají zaknihovanou podobu.Místem pro upisování zaměstnaneckých akcií je sídlo společnosti Kalora a.s. - Cheb, B. Neumanna 6.Lhůta pro upisování zaměstnaneckých akcií je podle ust. § 203/4 obch. zák. dva týdny a její běh začíná první den kalendářního měsíce následujícího po zápisu usnesení o zvýšení základního jmění do obchodního rejstříku.Emisní kurs jedné zaměstnanecké akcie odpovídá její nominální hodnotě.Splácení emisního kursu zaměstnaneckých akcií se provádí peněžitými vklady na účet společnosti Kalora a.s., u Komerční banky a.s., pobočka Cheb, č. ú. 214745-331/0100.Lhůta pro splacení peněžitých vkladů je stanovena ve znění čl. XV./2. stanov.Akcionář, vlastník zaměstnanecké akcie, má právo podle ust. § 178/1 obch. zák. (čl. XII./1. stanov) na podíl ze zisku společnosti (dividendu), který valná hromada podle výsledku hospodaření schválila k rozdělení, a to v poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k nominální hodnotě akcií všech akcionářů.Akcionář, vlastník zaměstnanecké akcie má podle ust. § 158/3 obch. zák. právo na převod zaměstnanecké akcie, avšak pouze mezi zaměstnanci společnosti a zaměstnanci společnosti, kteří odešli do důchodu.Podle ust. § 158/4 obch. zák. v případě úmrtí vlastníka zaměstnanecké akcie, nebo ke dni skončení jeho pracovního poměru ke společnosti mimo odchod do důchodu, se pozastavuje výkon všech práv spojených s akcií a zaměstnanecká akcie musí být vrácena bez zbytečného odkladu společnosti. Za vrácenou akcii zaplatí společnost splacenou část emisního kursu akcie.Podle ust. § 206 obch. zák. je představenstvo povinno podat návrh na zápis výše základního jmění do obchodního rejstříku po upsání akcií odpovídajících rozsahu jeho zvýšení a po splacení 30 % hodnoty peněžitých vkladů. zobrazit více

http://kraken.slv.cz/I.US2778/13

I. ÚS 2778/13 I.ÚS 2778/13 ze dne 9. 1. 2014 Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové a soudců Ivany Janů a Ludvíka Davida, ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky jménem Tran Thi Thom, t. č. Vazební věznice Teplice, zastoupené Mgr. Lucií Vaverkovou, advokátkou, se sídlem Týnská 1053/21, 110 00 Praha 1, proti usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 5. 2013, č. j. 40 Nt 916/2013-7, a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 4 To 269/2013, za účasti Okresního soudu v Ústí nad Labem a Krajského soudu v Ústí nad Labem jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 9. 2013, stěžovatelka napadla usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem (dále jen "okresní soud") ze dne 6. 5. 2013, č. j. 40 Nt 916/2013-7 (dále jen "usnesení okresního soudu"), kterým bylo rozhodnuto, že stěžovatelka se podle § 72 odst. 1 trestního řádu ponechává ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a), písm. c) zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (dále jen "trestní řád"). Rovněž napadla usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 4 To 269/2013 (dále jen "usnesení krajského soudu"), jímž byla zamítnuta její stížnost proti usnesení okresního soudu. Stěžovatelka uvádí, že je stíhána pro zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy z části ve stádiu přípravy a ve formě spolupachatelství podle § 283 odst. 1, 3 písm. c), odst. 4 písm. c) k § 20 a § 23 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku (dále jen "trestní zákoník") a že usnesením okresního soudu ze dne 14. 2. 2013, č. j. 40 Nt 608/2013-38, byla vzata do vazby. Tato vazba byla následně prodloužena ústavní stížností napadenými rozhodnutími. Důvod k podání ústavní stížnosti stěžovatelka shledává především v tom, že o jejím ponechání ve vazbě bylo rozhodováno bez konání vazebního zasedání, respektive bez jejího slyšení. Přitom o vazební zasedání i žádala ve své žádosti o propuštění z vazby odeslané Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem dne 3. 5. 2013. O té bez konání vazebního zasedání rozhodl okresní soud usnesením ze dne 21. 5. 2013, č. j. 40 Nt 808/2013, přičemž ji zamítl a usnesením krajského soudu ze dne 26. 6. 2013, č. j. 4 To 293/2013, byla zamítnuta i její následná stížnost. Stěžovatelka odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 969/11 a je přesvědčena, že absencí jejího slyšení bylo porušeno její právo na osobní svobodu ústavně zaručené čl. 5 a 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a právo na soudní a jinou právní ochranu zaručené čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo na spravedlivý proces dle čl. 6 Úmluvy a čl. 14 odst. 3 písm. g) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen "Pakt"), a zákaz svévole dle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a čl. 2 odst. 2 Listiny. Uvedená práva byla dle stěžovatelky porušena také příliš povšechným odůvodněním důvodů vazby. Stěžovatelka navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadená rozhodnutí zrušil. Okresní soud sdělil, že pod sp. zn. 40 Nt 916/2013 bylo rozhodováno o ponechání obviněné ve vazbě. Návrh mu byl doručen dne 26. 4. 2013. O tomto návrhu bylo rozhodnuto bez konání vazebního zasedání usnesením ze dne 6. 5. 2013. Soud pak v odůvodnění stručně uvedl, že vazební zasedání nebylo konáno, neboť o to obviněná nepožádala a soud nepovažoval osobní slyšení obviněné za nutné. Okresní státní zastupitelství v Ústí nad Labem poskytnuté možnosti k uplatnění argumentů proti podané ústavní stížnosti nevyužilo. Krajský soud pouze odkázal na odůvodnění svého usnesení a navrhl ústavní stížnost zamítnout. Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem nejprve rekapitulovalo, že usnesením okresního soudu, které je stěžovatelkou napadáno, bylo rozhodnuto podle § 72 odst. 1 trestního řádu o jejím ponechání ve vazbě, kdy v odůvodnění příslušný soud konstatuje, že nekonal vazební zasedání, jelikož obviněná o to výslovně nepožádala a soud nepovažoval osobní slyšení obviněné za potřebné pro účely rozhodnutí o vazbě. Na toto rozhodnutí navazuje usnesení krajského soudu, kterým byla zamítnuta stížnost obviněné podaná do usnesení okresního soudu, kdy v odůvodnění se konstatuje, že pokud soudkyně ve věci rozhodla bez nařízení vazebního zasedání, nelze v jejím postupu shledávat žádné pochybení, neboť od počátku obviněná ve svých žádostech či stížnostech opakuje stále stejné okolnosti, nejde o žádné nové skutečnosti, které by mohly vést ke změně rozhodnutí o omezení osobní svobody obviněné. Krajského státní zastupitelství v Ústí nad Labem je toho názoru, že soudce musí považovat osobní slyšení obviněného před rozhodnutím o vazbě za potřebné tehdy, pokud je předpoklad, že jím lze přispět ke zjištění skutkového stavu potřebného pro rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že obviněná neuvedla žádné nové okolnosti, soudce nepovažoval její osobní slyšení za potřebné, neboť by nijak nepřispělo ke zjištění skutkového stavu a právnímu hodnocení otázek, jež spadají pod okruh problémů, jež je nutno při rozhodování o vazbě řešit a nemohlo by zcela zjevně vést ke změně rozhodnutí o vazbě. Navíc obviněná se podrobně k důvodům vazby vyjádřila při vzetí do vazby, tedy v řádu několika týdnů před rozhodováním o jejím ponechání ve vazbě, kdy od této doby uváděla stále stejné okolnosti ohledně vazebních důvodů a tyto neobsahovaly žádné jiné poznatky. Závěrem Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem konstatovalo, že u obviněné nadále trvají důvody vazby podle § 67 písm. a), c) trestního řádu, neboť je cizí státní příslušnicí, jak sama uvedla má ve Spolkové republice Německo sestru, kterou měla navštěvovat, a zároveň v době před svým zadržením se zdržovala i ve Vietnamu. Ve svém domovském státě má další rodinné příslušníky a tudíž u ní vyvstává důvodná obava, že opustí území České republiky a odcestuje zpět do Vietnamu či do Spolkové republiky Německo, kde má svou sestru či na jiná místa neznámá orgánům činným v trestním řízení. Navíc je stíhána pro zvlášť závažný zločin, který je sankcionován trestní sazbou ve výši 10 - 18 let a v případě uznání viny hrozí obviněné uložení vysokého trestu odnětí svobody, kdy na základě zjištěných skutečností lze předpokládat uložení trestu odnětí svobody ve výši nejméně 8 let. Obviněná také měla trestnou činnost páchat po delší časové období a opatřovat si jí převážně zdroj svých finančních prostředků. V současné době je na mateřské dovolené a jak sama uvedla, pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši 3.800 Kč. Dne 4. 1. 2012 přitom zakoupila nemovitosti, kdy se jedná o rodinný dům, zahradu, dále vlastní osobní vozidlo zn. BMW, přičemž s ohledem na výši jejích udávaných příjmů vše nasvědčuje tomu, že právě trestnou činností si opatřovala jak movitý, tak nemovitý majetek za účelem vylepšení své životní úrovně. Účast obviněné na trestné činnosti vyplývá i z výpovědí svědků provedených v SRN na základě žádosti státního zástupce o provedení mezinárodní právní pomoci. Z těchto výpovědí se jeví, že obviněná se podílela na distribuci omamných a psychotropních látek, a to marihuany a pervitinu v řádech kilogramů a tímto prodejem spolu s ostatními spoluobviněnými získávala nemalé částky dosahující hranice nejméně značeného prospěchu. Navíc podle příslušného znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie si obviněná před svým zadržením aplikovala drogu pervitin. Ústavní soud zaslal obdržená vyjádření stěžovatelce k případné replice. Ta této možnosti využila. Na své ústavní stížnosti setrvala, přičemž dodala, že judikaturou bylo již dovozeno, že před rozhodováním o dalším trvání vazby dle § 72 trestního řádu má být obviněný předem upozorněn, že bude takto rozhodováno, aby měl vůbec možnost své právo žádat konání vazebního zasedání využít (neboť pokud obviněný neví, že bude rozhodováno, logicky nemůže vědět o možnosti využít svého práva, to jest je svého práva fakticky zbaven). Stěžovatelka byla tedy zkrácena na svých právech již tím, že nebyla nijak předem upozorněna, že bude rozhodováno o dalším trvání vazby. Pro posouzení, zda v daném případě došlo k porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky, které by bylo důvodem pro vyhovění ústavní stížnosti, si Ústavní soud vyžádal od okresního soud předmětný spis sp. zn. 40 Nt 916/2013 (dále jen "spis okresního soudu"). Po jeho prostudování a po uvážení vznesených námitek dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud úvodem poznamenává, že s účinností od 1. 1. 2012 došlo ke komplexní změně právní úpravy rozhodování o vazbě a proto dřívější judikatura, představovaná i nálezem sp. zn. I. ÚS 969/11, na který stěžovatelka odkazuje, je již jen omezeně použitelná, byť z pohledu požadavků ústavnosti pochopitelně nadále platí obecný princip, že vazebně stíhanému je nutno poskytnou možnost předložit svoji argumentaci k důvodům vazby, a to v určitých případech i formou osobního slyšení, zejména pak tehdy, pokud o to požádá a pokud označí nějaká fakta, která by nebylo možno jinak, než provedením osobního slyšení, objasnit (srovnej i např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1184/08). Dle současné právní úpravy v § 73d odst. 3 trestního řádu soud musí o ponechání ve vazbě rozhodnout "ve vazebním zasedání, jestliže o to obviněný výslovně požádá, nebo soud a v přípravném řízení soudce považuje osobní slyšení obviněného za potřebné pro účely rozhodnutí o vazbě. Vazební zasedání však není třeba konat, i když o jeho konání obviněný výslovně požádal, jestliže a) obviněný se jej následně odmítl zúčastnit, b) obviněný byl slyšen k vazbě v posledních šesti týdnech, neuvedl žádné nové okolnosti podstatné pro rozhodnutí o vazbě nebo jím uváděné okolnosti zjevně nemohou vést ke změně rozhodnutí o vazbě, c) zdravotní stav obviněného neumožňuje jeho výslech, nebo d) obviněný se propouští z vazby." Klíčovou otázkou tedy je, zda stěžovatelka o konání vazebního zasedání výslovně požádala. Ústavní soud přitom dospěl k závěru, že nikoliv. Jestliže stěžovatelka poukazuje na svoji žádost o vazební zasedání formulovanou v její žádosti o propuštění z vazby, tato není v nynějším kontextu relevantní. Uvedená žádost se totiž týkala jiného řízení, totiž řízení o žádosti o propuštění z vazby, a nikoliv řízení o ponechání ve vazbě, které je předmětem současné ústavní stížnosti. To vyplývá jednak již právě z toho, že to byla žádost o propuštění z vazby, ve které byl požadavek na vazební zasedání uveden, a dále pak z časových sousledností případu. Jestliže totiž stěžovatelka svoji žádost o konání vazebního zasedání, jak sama uvádí, v pátek 3. 5. 2013 teprve odeslala, a to Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem, bylo by stěží možno požadovat po okresním soudu, který rozhodoval v pondělí 6. 5. 2013, aby ji reflektoval. Jak uvádí i komentář (Šámal, Pavel a kol.: Trestní řád komentář; 7. vydání, Praha, C. H. Beck, 2013 str. 929), pro žádost o konání vazebního zasedání (o osobní slyšení) nestanoví zákon žádnou lhůtu, z povahy věci je však zřejmé, že musí být učiněna v určitém časovém předstihu před vydáním příslušného rozhodnutí. Pro úplnost Ústavní soud podotýká, že zcela jinou otázkou je, jak byl požadavek stěžovatelky na osobní slyšení následně reflektován v řízení o její žádosti o propuštění z vazby, do kterého její požadavek na vazební zasedání směřoval, nicméně tímto aspektem se Ústavní soud nemůže zabývat, neboť v takovém případě by ústavní stížnost musela být podána proti jiným rozhodnutím obecných soudů. Ústavní soud dále zvažoval, zda absence relevantní žádosti stěžovatelky o vazební zasedání nebyla způsobena tím, že jí k jejímu podání nebyl poskytnut nezbytný prostor, kdy stěžovatelka argumentuje, že judikaturou bylo již dovozeno, že před rozhodováním o dalším trvání vazby dle § 72 trestního řádu má být obviněný na toto rozhodování předem upozorněn. Ani v tomto směru však Ústavní soud nemohl stěžovatelce přisvědčit. Stěžovatelka neuvádí, co za konkrétní judikaturu má na mysli, zřejmě však se jedná o usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tvo 9/2012, ve kterém Nejvyšší soud vyslovil, že "jestliže soud mimo hlavní líčení či veřejné zasedání rozhoduje o dalším trvání vazby (§ 72 odst. 1, 3, 4 trestního řádu), pak v souladu s ustanovením § 73d odst. 3 věta první trestního řádu je povinen sdělit obviněnému, že bude rozhodováno o jeho vazbě, poučit jej o právu požádat o konání vazebního zasedání a stanovit mu lhůtu, aby mohl toto právo uplatnit." K tomuto usnesení Nejvyššího soudu se však Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti již opakovaně vyslovil tak, že se s výkladem § 73d odst. 3 trestního řádu v něm zaujatým neztotožnil, a naopak se přiklonil k závěru, že je věcí obviněného požádat o konání vazebního zasedání, aniž by soud byl povinen jej o tomto právu poučit či jinak informovat o tom, že bude rozhodováno o dalším trvání vazby (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2215/12, IV. ÚS 3228/12). Ústavní soud vychází z toho, že vazebně stíhaným nic nebrání, aby prostřednictvím svého advokáta o konání vazebního zasedání požádali podle ustanovení § 73d odst. 3 trestního řádu, zejména mají-li zato, že lze uvést nové okolnosti podstatné pro rozhodnutí o vazbě; stěží lze akceptovat argumentaci, že by advokát, jako osoba práva znalá, měl být ve všech případech o procesním právu svého klienta soudem poučován, a to zejména za situace, kdy je mu bez jakýchkoliv pochybností známo, že o dalším trvání vazby bude (a musí) vazební soud v zákonné lhůtě rozhodovat. Jinak řečeno, je přímo povinností advokáta v rámci obhajoby jím poskytované, včas požádat o konání vazebního zasedání, domníval-li se on nebo jeho klient, že lze uvést nové okolnosti podstatné pro rozhodnutí o vazbě; pokud tak neučiní, nelze nevyužití daného procesního prostředku přičítat obecným soudům. Ústavní soud tedy v neprovedení osobního slyšení stěžovatelky neshledal porušení jejích ústavních práv, kdy lze navíc přisvědčit i poukazu Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem na to, že stěžovatelka uplatňuje toliko stále stejné skutečnosti. Ústavní soud rovněž neshledal, že by ústavní stížností napadená rozhodnutí nebyla řádně odůvodněna.

http://kraken.slv.cz/33Cdo4865/2009

33 Cdo 4865/2009 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně CF FLOP, spol. s r.o. se sídlem v Brně, Nejedlého 383/11, zastoupené Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem v Moravské Ostravě, Masná 8, proti žalovanému J. M., zastoupenému JUDr. Karlem Svobodou, advokátem se sídlem v Bruntále, nám. Míru 4/5, o zaplacení 256.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 14 C 107/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. června 2009, č. j. 71 Co 129/2009-78, takto: II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Karla Svobody, advokáta se sídlem v Bruntále, nám. Míru 4/5. Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. června 2009, č. j. 71 Co 129/2009-78, jímž byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 11. prosince 2008, č. j. 14 C 107/2008-55, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 - dále jen o. s. ř. (srovnej čl. II bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.), a nebylo dovolacím soudem shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.) Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, je-li v rozhodnutí řešena právní otázka, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li napadené rozhodnutí právní otázku v rozporu s hmotným právem. Dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. je tudíž přípustné pouze k řešení právních otázek, jež se vyznačují zásadním významem (tj. těch, na nichž napadené rozhodnutí spočívá, které mají obecný přesah a jejichž posouzení dovolatel zpochybnil). V dovolání lze proto samostatně namítat zásadně jen to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 3 o. s. ř. zpochybňujícího skutková zjištění, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel, je zcela vyloučeno; dovolací soud je povinen odvolacím soudem zjištěný skutkový stav převzít (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2002, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, popř. ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. III ÚS 1970/07). Bez významu je proto námitka žalobkyně, že odvolací soud nevzal při rozhodování dostatečně v úvahu, že vztahy účastníků od roku 1995 byly a jsou vždy pouze obchodní . Jde totiž o skutkovou výhradu, která představuje uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 3 o. s. ř. Přípustnost dovolání nemůže založit výtka žalobkyně, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a spočívá v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo překvapivé, resp. nepředvídatelné. Zmíněnou námitku lze podřadit toliko dovolacímu důvodu uvedenému v § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. Přípustnost dovolání pro uplatnění tohoto dovolacího důvodu však přichází do úvahy pouze v případě, vychází-li otázka, zda řízení je či není vadou postiženo, ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, ze dne 23. 8. 2006, sp. zn. 29 Cdo 962/2006, nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 650/06, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. III. ÚS 1970/07 či ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. IV. ÚS 1464/10). V souzené věci uvedená námitka k výkladu procesního předpisu nesměřovala, nemá přesah do roviny zásadního posouzení procesních norem a nelze jí přípustnost dovolání založit. Navíc je neopodstatněná. Rozhodnutí odvolacího soudu je překvapivé , jestliže ho nebylo možné na základě zjištěného skutkového stavu v dané věci předvídat. O takovou situaci nešlo. Odvolací soud rozhodl o odvolání žalobkyně při jednání, při němž měli účastníci řízení, resp. jejich zástupci, možnost k věci se vyjádřit a činit návrhy na doplnění dokazování. Přezkumná činnost odvolacího soudu po stránce kvalitativní zahrnuje jak hmotněprávní posouzení věci, tak i aplikaci procesněprávních předpisů; odvolací soud tedy zkoumá, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je správné z hlediska použití a výkladu hmotněprávních a procesních předpisů a zabývá se též případnými vadami, k nimž došlo v průběhu řízení před vydáním rozhodnutí. Na rozdíl od vymezení kvantitativního rozsahu přezkumné činnosti odvolacího soudu, která je určena mezemi, v nichž se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. § 212 o. s. ř.), není odvolací soud při své přezkumné činnosti po stránce kvalitativní zásadně vázán uplatněnými odvolacími důvody. O překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu jde pouze tehdy, jestliže tento soud založí své rozhodnutí na skutečnostech, které účastníkům nebo některým z nich nebyly známy, nebo o nichž sice věděli, ale nepovažovali je (podle dosavadních výsledků řízení) za rozhodné pro právní nebo skutkové posouzení věci. V posuzovaném případě vycházel odvolací soud ze zjištění, která učinil již soud prvního stupně, shodně s ním posoudil vztah účastníků založený smlouvou o postoupení pohledávky jako občanskoprávní a přisvědčil rovněž jeho závěru, že právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty podle této smlouvy je promlčeno. V rámci způsobilého dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. žalobkyně zpochybnila závěr odvolacího soudu, že její právo na smluvní pokutu podle smlouvy o postoupení pohledávky je promlčeno. Tento závěr je založen na úvaze, že při posouzení námitky promlčení tohoto práva je namístě řídit se občanským nikoli obchodním zákoníkem. Rozhodující pro řešení této otázky je podstata společenského vztahu, v němž podnikatelé vystupovali (srov. nález Ústavního soudu ze dne 8. 7. 1999, sp. zn. III. ÚS 140/99, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek 15, ročník 1999, díl I. pod číslem 101). V posuzovaném případě byl žalobou uplatněn nárok na smluvní pokutu, kterou se žalovaný jako postupník zavázal žalobkyni (postupiteli) zaplatit podle smlouvy o postoupení pohledávky v případě, že řádně a včas neuhradí cenu za postoupenou pohledávku (smlouvou byl postupován šedesátiprocentní podíl na pohledávce za dlužníkem - Krnovskou obchodní společností, s. r. o. se sídlem v Krnově, za sjednanou cenu 400.000,- Kč). Oba účastníci řízení jsou podnikateli; předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné i leasing spojený s financováním a ostatní finanční zprostředkování. Žalovaný v rozhodné době podnikal na základě živnostenského oprávnění v oblasti provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy, velkoobchodu a maloobchodu a silniční nákladní motorové dopravě. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že v posuzovaném případě nelze aplikaci obchodního zákoníku dovodit ani z povahy věci samé (nejde o tzv. absolutní obchod), ani z toho, že by šlo o závazkový vztah mezi podnikateli (obchodníky) při jejich podnikání. Oba účastníci řízení jsou sice podnikateli, nicméně předmětem podnikání žalovaného není žádná z činností spojená s finančními službami či finančním zprostředkováním. Nejde tudíž o vztah, který svým pojetím odpovídá § 261 odst. 1 až 3 obch. zák. a § 262 obch. zák. Protože žalobkyně - jak vyplývá z vyjádření jejího statutárního zástupce - obchoduje s žalovaným již od roku 1995, nelze ani předpokládat, že by při uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, z níž dovozuje žalobou uplatněný nárok na smluvní pokutu, neměla vědomost o předmětu jeho podnikání. Protože odvolací soud při posouzení otázky předložené k přezkumu v dovolacím řízení nepochybil (nerozhodl v rozporu s hmotným právem), nemůže tato otázka činit jeho rozhodnutí zásadně právně významným. Navíc se sluší připomenout, že otázkou konkurence občanského a obchodního zákoníku v souvislostech s uplatněním námitky promlčení práva sloužícího k zajištění pohledávky se Nejvyšší soud již v minulosti zabýval (srov. např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 736/2006 ze dne 8. 2. 2007, v němž řešil otázku, jakou právní úpravou se řídí promlčení zástavního práva zřízeného k zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru, a uzavřel, že právní vztahy ze zástavních práv vzniklých vůči jiným zástavám se řídí občanským zákoníkem a dalšími předpisy občanského práva, a to samozřejmě i ve vztahu k promlčení zástavního práva. Toto rozhodnutí dovolacího soudu obstálo i v rovině ústavní - viz. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 2. 5. 2007, sp. zn. IV. ÚS 925/07. Jelikož dovolání není přípustné ani proti nákladovému výroku rozsudku odvolacího soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, jejíž dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalovanému náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč (§ 2 odst. 1, § 3 odst. 1 ve spojení s § 10 odst. 3, § 14 odst. 1 odst. 1 ve spojení s § 15, § 16 odst. 2, § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 2.060,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

http://kraken.slv.cz/11Tvo16/2002

11 Tvo 16/2002 Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. března 2002 stížnost obviněného Ing. A. M., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 2. 2002, sp. zn. 9 To 11/02, a rozhodl t a k t o : Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného Ing. A. M. z a m í t á . Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 9. 2001, sp. zn. 1 T 2/2001, byl obviněný Ing. A. M. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 tr. zák. a za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců se zařazením do věznice s dozorem a k trestu vyhoštění na dobu pěti let. Současně mu podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla uložena povinnost nahradit Českému Telecomu, a. s., škodu ve výši 3 461 733,80 Kč. Proti tomuto rozsudku podal odvolání obviněný i krajský státní zástupce. Veřejné zasedání k projednání odvolání před Vrchním soudem v Praze je nařízeno na 10. 4. 2002. Přípisem, došlým Vrchnímu soudu v Praze dne 1. 2. 2002, požádal obviněný o propuštění z vazby na svobodu. Zároveň nabídl složení kauce a písemný slib. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. 2. 2002, sp. zn. 9 To 11/02, podle § 72 odst. 3 tr. řádu žádost obviněného o propuštění z vazby zamítl. Současně podle § 73a odst. 2 písm. b) tr. řádu nepřijal nabídku peněžité záruky. Písemným slibem obviněného se vrchní soud zabývat nemohl, neboť neobsahoval všechny náležitosti uvedené v ustanovení § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu. Proti tomuto usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, ve které poukazuje na neexistenci důvodů vazby uvedených v ustanovení § 67 odst. 1 písm. a) tr. řádu. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a současně určil výši peněžité záruky. Obviněný byl vzat do vazby dne 6. 5. 2000 usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 40 Nt 603/2000, z důvodů uvedených v § 67 odst. 1 písm. a) tr. řádu. O vazbě bylo několikrát rozhodováno, naposledy usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 1. 2002, sp. zn. 1 T 2/2001. Proti obviněnému je vedeno trestní stíhání pro závažnou majetkovou trestnou činnost. Toto stíhání se v současné době nachází ve stadiu řízení před odvolacím soudem. Charakter trestné činnosti a předešlý způsob života obviněného i nadále opodstatňují důvodnost vazby ve smyslu § 67 odst. 1 písm. a) tr. řádu. Obviněný je cizím státním příslušníkem s možností pobytu v několika státech. Tato skutečnost, ve spojení s trestem, který mu hrozí, reálně zvyšuje nebezpečí, že by se na svobodě trestnímu stíhání případným útěkem do zahraničí vyhýbal. V České republice se zdržoval neoprávněně a okolnosti jeho zadržení obavy z maření účelu trestního řízení výrazně zvyšují. Řízení před soudem přitom až dosud probíhá bez zbytečných průtahů. Nejvyšší soud se zcela shoduje s důvody, které v napadeném usnesení podrobně rozvedl vrchní soud. Totéž ovšem platí i o zdůvodnění, proč nepřijal nabídku peněžité záruky ani písemný slib obviněného.

http://biom.cz/cz/legislativa/fyto-legislativa/323-2007-sb

Biom :: Legislativa : 323/2007 Sb. : Biom.cz biom.cz › Legislativa › legislativa › 323/2007 Sb. 323/2007 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů ze dne 10. prosince 2007, kterou se mění vyhláška č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 46 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., (dále jen "zákon"): Vyhláška č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní: "(5) V případě, že motorové vozidlo není vybaveno předním sklem, musí být první díl kupónu umístěn a celou svou plochou přímo nalepen v pravé přední části vozidla, pevně spojené s jeho nosnými částmi. Kupón musí být umístěn tak, aby byl kontrolovatelný a aby byl chráněn před přímým ostřikem způsobeným koly vozidla.". 2. V § 4 odstavec 5 zní: "(5) Jako základní podkladové barvy jsou použity u kupónu platného pro: kalendářní rok barvy oranžová a okrová, jeden měsíc barvy zelená a okrová, sedm dnů barvy modrá a okrová.". 3. V § 5 odstavec 1 zní: "(1) Piktogram vozidla symbolizující příslušnou hmotnostní kategorii vozidla je umístěn na přední straně kupónu v jeho pravé spodní části ve vzdálenosti 6 mm od spodního okraje kupónu a na zadní straně kupónu v jeho levé spodní části ve vzdálenosti 6 mm od spodního okraje. Piktogram je pro vozidla do největší povolené hmotnosti 3,5 tuny vysoký 5 mm a široký 12,1 mm, pro vozidla o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny do největší povolené hmotnosti, která činí méně než 12 tun, vysoký 4,9 mm a široký 13 mm.". 4. V § 5 odst. 2 větě první se slovo "střední" nahrazuje slovem "horní" a před slovo "částečně" se vkládají slova "u nápisu "nad 3,5 tuny do 12 tun." ". 5. V § 5 odst. 2 věta druhá zní: "Na zadní straně kupónu jsou nápisy umístěny šikmo, a to u kupónu pro hmotnostní kategorii: do 3,5 tuny v jeho pravé horní části, nad 3,5 tuny do největší povolené hmotnosti, která činí méně než 12 tun, v jeho horní části nad číslem označujícím rok platnosti.". 6. V § 5 odst. 3 se slova "pravé horní" nahrazují slovy "levé střední". 7. V § 5 odst. 4 se slovo "spodní" zrušuje a číslo "20" se nahrazuje číslem "19". 8. V § 5 odst. 5 věta první zní: "Symboly dopravních značek "dálnice" a "rychlostní silnice" jsou na přední straně kupónu umístěny v jeho levé horní části a na zadní straně kupónu v jeho pravé horní části.". 9. V § 5 odst. 7 větě poslední se slova "vpravo vedle rámečku" nahrazují slovy "vlevo vedle symbolů dopravních značek". 10. V § 6 odstavec 2 zní: "(2) Piktogram vozidla symbolizující příslušnou hmotnostní kategorii vozidla je umístěn v pravé spodní části kupónu a od spodního okraje kupónu je vzdálen 10 mm. Piktogram je 11. V § 6 odst. 3 se číslo "2,3" nahrazuje číslem "2". 12. V § 6 odstavce 4 a 5 znějí: "(4) Číslo označující rok platnosti je umístěno ve spodní části kupónu pod holografickým prvkem. První a poslední číslice jsou vysoké 4 mm, ostatní číslice jsou vysoké 3 mm. (5) Písmeno označující dobu platnosti je umístěno v levé spodní části kupónu nad číslem označujícím rok platnosti a je vysoké 8 mm.". 13. V § 9 se v nadpisu i v textu slova "jejich užití podléhá zpoplatnění" nahrazují slovy "jejich užití podléhá časovému poplatku". 14. § 10 včetně nadpisu zní: Pozemní komunikace, za jejichž užívání je vybíráno mýtné, jsou uvedeny v přílohách č. 3 a 4 k této vyhlášce.". 15. Na konci § 22 se doplňuje věta "Dvojnáprava nebo trojnáprava3) na přípojném vozidle se považuje za dvě nebo tři nápravy.". § 15 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.". 16. Příloha č. 1 k vyhlášce včetně nadpisu zní: "Příloha č. 1 k vyhlášce č. 527/2006 Sb. náhled není k dispozici v digitální podobě 17. Příloha č. 2 k vyhlášce včetně nadpisu zní: "Příloha č. 2 k vyhlášce č. 527/2006 Sb. D1 Praha, Chodov - Kývalka (I/23) 181,0 D1 Brno, Slatina (III/15289) - Vrchoslavice (I/47) 46,3 D1 Kojetín - Kroměříž, západ 4,8 D2 Brno, Chrlice - státní hranice ČR/SR 58,0 D5 Praha, Třebonice (R1) - Beroun, východ (II/605) 15,1 D5 Beroun, centrum (III/11533) - státní hranice ČR/SRN 132,7 D8 Praha, hranice hl. m. (II/243) - Lovosice (I/8) 53,8 D8 Řehlovice (R63) - státní hranice ČR/SRN 28,1 D11 Praha, Horní Počernice (R1) - Sedlice (II/333) 84,0 R4 Jíloviště (III/11513) - Skalka (I/18) 31,9 R6 Velká Dobrá (III/0063) - Nové Strašecí (II/237) 15,9 R7 Praha, Ruzyně-sever (R1) - Slaný, jih 16,7 R10 Praha, Horní Počernice (R1) - Bezděčín (I/16, I/38) 42,0 R10 Kosmonosy (MK, bud. I/38) - Ohrazenice (R35) 26,2 R35 Liberec, Doubí (III/27814) - Ohrazenice (R10) 17,0 R35 Mohelnice, jih (II/635) - Křelov (III/5709) 25,9 R35 Olomouc, Holice (I/55) - Lipník nad Bečvou (I/47) 21,2 R46 Vyškov (D1) - Olomouc, Slavonín (R35) 37,0 R52 Rajhrad (II/425) - Pohořelice, jih (I/53) 16,9 R63 Bystřany (I/8) - Řehlovice (D8) 7,0". 18. Příloha č. 3 k vyhlášce včetně nadpisu zní: "Příloha č. 3 k vyhlášce č. 527/2006 Sb. D1 Praha, Spořilov (km 0,0) - Vrchoslavice 247,0 D1 Kojetín - Kroměříž, východ 7,0 D2 Brno, jih (D1) - státní hranice ČR/SR 61,0 D3 Mezno - Tábor, sever (Čekanice) 14,0 D5 Praha, Třebonice - státní hranice ČR/SRN 151,2 D8 Hranice hl. m. Prahy (II/243) - Lovosice (I/8) 53,8 D11 Praha, Horní Počernice (R1) - Chlumec n. Cidl., východ 68,0 D47 Ostrava, Rudná (I/11) - Bohumín (I/58) 15,5 R1 Praha, Horní Počernice (R10) - Praha, Běchovice 3,4 R1 Praha, Slivenec - Praha, Ruzyně-jih 13,6 R6 Pavlov - Nové Strašecí (II/237) 21,2 R6 Kamenný Dvůr - Cheb, sever (I/21, II/214) 12,1 R7 Praha, Ruzyně-sever (letiště) - Slaný, jih 16,7 R10 Praha, Horní Počernice (R1) - Ohrazenice (R35) 72,6 R35 Olomouc, západ - Lipník nad Bečvou (I/47) 32,5 R46 Vyškov (D1) - Olomouc, centrum (R35) 39,3 R48 Bělotín, obchvat 3,3 R48 Frýdek-Místek - Český Těšín, jih 21,0 R52 Modřice (III/1528) - Pohořelice, jih (I/53) 20,3 R55 Otrokovice, sever - Otrokovice, východ 3,0 R56 Ostrava, Hrabová (II/478) - Frýdek-Místek (II/473) 12,5 19. Příloha č. 4 k vyhlášce včetně nadpisu zní: "Příloha č. 4 k vyhlášce č. 527/2006 Sb. I/11 Hradec Králové, Kukleny - Plotiště nad Labem 3,4 I/11 Český Těšín, Svibice - Mosty u Jablunkova, st. hr. ČR/SR 16,6 I/30 Lovosice - Ústí nad Labem 14,4 I/33 Plotiště nad Labem - Náchod, Staré Město nad Metují (I/14) 23,5 I/35 Křelov (III/5709) - Olomouc, Řepčín (okruž. křižovatka) 2,4 I/46 Olomouc, centrum (R35) - Olomouc, Slavonín 1,1 I/48 Bělotín - Frýdek-Místek 39,3 I/52 Brno, centrum (D1) - Modřice 1,7 I/52 Pohořelice, jih - Mikulov, státní hranice ČR/AT 20,7 I/55 Přerov, Horní Moštěnice - Hulín 11,4 I/58 Příbor - Ostrava 11,5". Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjimkou bodů 2 až 12 a bodu 16, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Datum uveřejnění: 1. ledna 2008 Poslední změna: 26. prosince 2007 Počet shlédnutí: 2729

http://www.sagit.cz/info/sb02582

NAŘĺZENĺ VLÁDY ze dne 16. prosince 2002, kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Sbírka zákonůPředpis č. 582/2002 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2002, částka 198, ze dne 31. 12. 2002Stručnou charakteristiku změn najdete v redakční anotaci předpisuTento text je prvotním zněním předpisu tak, jak byl publikován ve Sbírce zákonů (bez zohlednění novelizací)Pokud chcete znát aktuálně platný text, otevřete si úplné znění předpisu 582 NAŘĺZENĺ VLÁDY ze dne 16. prosince 2002, kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 23 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění nařízení vlády č. 78/1994 Sb., nařízení vlády č. 142/1995 Sb., nařízení vlády č. 71/1996 Sb., nařízení vlády č. 326/1996 Sb., nařízení vlády č. 353/1997 Sb., nařízení vlády č. 248/1998 Sb., nařízení vlády č. 126/2000 Sb., nařízení vlády č. 454/2000 Sb. a nařízení vlády č. 67/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5d) zní: "(2) Zaměstnanci uvedenému v § 73 odst. 2 zákoníku práce, zaměstnanci zaměstnavatele uvedeného v § 73 odst. 2 zákoníku práce, zaměstnanci státu ve správním úřadu nebo jiné organizační složce státu uvedené v § 73 odst. 2 zákoníku práce a úředníku územního samosprávného celku5d) přísluší platový tarif podle odstavce 1 zvýšený o částku, která odpovídá 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen; tato částka se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru. 5d) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.".Dosavadní poznámka pod čarou č. 5d) se označuje jako poznámka pod čarou č. 5e). 2. V příloze č. 1 Katalog prací části 11. Státní správa ústřední a územní orgány státní správy, některé další státní orgány, orgány samosprávy, příklad práce č. 9.07. zní: "9.07. Samostatná tvorba právních předpisů územních samosprávných celků; zastupování úřadů před soudem.". 3. V příloze č. 1 Katalog prací části 11. Státní správa ústřední a územní orgány státní správy, některé další státní orgány, orgány samosprávy, se v příkladu práce č. 9.08. na konci doplňují slova "nebo v obcích s rozšířenou působností". 4. V příloze č. 1 Katalog prací části 11. Státní správa ústřední a územní orgány státní správy, některé další státní orgány, orgány samosprávy, příklady práce č. 10.02. a 10.03. znějí: "10.02. Komplexní zajišťování výkonu státní správy a samosprávných činností na nejvýznamnějších rozvojových, normotvorných a koncepčních úsecích územních orgánů státní správy, obcí s rozšířenou působností nebo statutárních měst. 10.03. Komplexní zajišťování koncepčních a rozvojových úseků státní správy nebo samosprávy krajů nebo hlavního města Prahy.". 5. V příloze č. 1 Katalog prací části 11. Státní správa ústřední a územní orgány státní správy, některé další státní orgány, orgány samosprávy, příklad práce č. 11.03. zní: "11.03. Tvorba a koordinace komplexních projektů rozvoje rozhodujících úseků regionální politiky krajů, hlavního města Prahy, statutárních měst nebo jiných větších územních správních celků.". 6. Příloha č. 2 zní: "Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 253/1992 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů (v Kč měsíčně) Platový stupeň Počet let započitatelné praxe Platová třída 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 do 1 roku 4240 4660 5130 5640 6210 6830 7510 8340 9250 10270 11610 13120 2 do 2 let 4410 4850 5330 5870 6450 7100 7810 8670 9620 10680 12070 13630 3 do 4 let 4580 5040 5540 6100 6710 7380 8110 9010 10000 11100 12540 14170 4 do 6 let 4760 5240 5760 6340 6970 7670 8430 9360 10390 11540 13040 14730 5 do 9 let 4950 5440 5990 6590 7250 7970 8770 9730 10800 11990 13550 15310 6 do 12 let 5140 5660 6220 6850 7530 8280 9110 10110 11230 12460 14080 15910 7 do 15 let 5350 5880 6470 7120 7830 8610 9470 10510 11670 12950 14640 16540 8 do 19 let 5560 6110 6720 7400 8140 8950 9840 10930 12130 13460 15210 17190 9 do 23 let 5780 6350 6990 7690 8460 9300 10230 11360 12610 13990 15810 17870 10 do 27 let 6000 6600 7260 7990 8790 9670 10640 11810 13100 14550 16440 18570 11 do 32 let 6240 6860 7550 8310 9140 10050 11050 12270 13620 15120 17080 19310 12 nad 32 let 6490 7130 7850 8630 9500 10450 11490 12750 14160 15710 17760 20070" Čl. II 1. Další plat podle § 10a nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění nařízení vlády č. 142/1995 Sb. a nařízení vlády č. 71/1996 Sb., se v roce 2003 poskytne jen ve výši poloviny částky, na kterou by jinak zaměstnanci vznikl nárok. 2. Další plat vypočtený podle bodu 1 se zaokrouhlí na celé stokoruny směrem nahoru. Čl. III Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Předseda vlády: PhDr. Špidla v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Škromach v. r. E-shopJudikatura Nejvyššího soudu z pohledu nového občanského zákoníku a zákona o obch. korporacíchMgr. Michal Vrajík - Anag, spol. s r. o.Kniha představuje reprezentativní výběr nejnovějších judikátů Nejvyššího soudu v oblasti občanského a obchodního práva. Každý z více než 500 publikovaných judikátů bude pro přehlednost zkrácen na stěžejní část ...Cena: 849 KčKOUPITDPH a účtování - přeprava, dovoz, vývoz, služby 2016, 7. vydáníJUDr. Svatopluk Galočík, Ing. František Louša - GRADA Publishing, a. s.V ojedinělé publikaci je souhrnně a přehledně vysvětlena poměrně složitá problematika přepravy uskutečňované při přepravě zboží českými dopravci, dopravci z jiných členských států a zahraničními dopravci z ...Cena: 259 KčKOUPITBytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář Novotný, Horák, Holejšovský, Oehm - C. H. BeckPublikace podává aktuální komentář k právním předpisům v oblasti bytového spoluvlastnictví a bytového družstevnictví. Autoři komentáře zhodnotili dosavadní vývoj právních názorů za uplynulé dva roky od účinnosti občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Výklad k bytovému ...Cena: 990 KčKOUPIT

https://www.mukolin.cz/cz/obcan/mestsky-urad/odbory-meu/odbor-zivotniho-prostredi-a-zemedelstvi/zivotni-situace/4858-zasah-do-vyznamneho-krajinneho-prvku.html

Zásah do významného krajinného prvku | mukolin.cz Zásah do významného krajinného prvku Zásah do významného krajinného prvku (dále jen „VKP“) – forma závazné stanovisko v souladu s ust. § 149 správního řádu nebo forma rozhodnutí. Tato situace se týká získání závazného stanoviska k zásahu do VKP. VKP jsou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (dále jen „zákon“) – vodní toky, jezera a údolní nivy. Dále jsou jimi jiné částí krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona orgán ochrany přírody jako VKP, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Závazné stanovisko k zásahu do VKP pokud je vydáváno podle zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby je závazným stanoviskem podle správního řádu a není samostatným rozhodnutím. V případě, že ve věci není vydáváno jiné rozhodnutí (např. územní rozhodnutí, stavební povolení), probíhá vydání závazného stanoviska ve správním řízení, výsledkem řízení je rozhodnutí. Stavebník, investor, vlastník dotčených pozemků, příp. jejich správce, zplnomocněný zástupce. Splnění všech požadovaných náležitostí dle § 4 odst. 2 zákona. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podáním žádosti o vydání závazného stanoviska k zásahu do VKP, případně podáním žádosti o koordinované stanovisko. Oddělení ochrany přírody a krajiny, odbor životního prostředí a zemědělství, MÚ Kolín. V případě, že zásah do významného krajinného prvku má být realizován na území evropsky významné lokality (EVL), je příslušným orgánem Krajský úřad Středočeského kraje. Kde: Sokolská 545, Kolín I S kým: referenti ochrany přírody a krajiny Kdy: v úřední dny (pondělí a středa) od 7:30 do 17:00 (po dohodě i mimo úřední hodiny). V případě EVL – Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Zborovská 11, 150 21 Praha 5. Projektovou dokumentaci, příp. situační nákres, popis plánovaného zásahu, příp. přírodovědný průzkum. Žádost o závazné stanovisko k zásahu do VKP V jednoduchých věcech se rozhodne bezodkladně, v ostatních případech do 60 dní od zahájení řízení, ve zvláště složitých případech do 90 dnů od zahájení řízen Nikdo další není řešením této životní situace dotčen s výjimkou uvedenou v bodě 24. Elektronické podání – datová zpráva, příp. email s elektronickým podpisem nebo email a následné doručení písemné žádosti v souladu se správním řádem Vyhláška č. 395/1992 Sb. V souladu s ust. § 149 odst. 4 správního řádu je možné podat odvolání proti obsahu závazného stanoviska. Závazné stanovisko je možné přezkoumat dle ust. § 149 odst. 5 správního řádu. Je také možné podat odvolání proti rozhodnutí, v případě, že je stanovisko vydáváno touto formou. Za provedení škodlivého zásahu do VKP bez souhlasu orgánu ochrany přírody uloží orgán ochrany přírody fyzické osobě pokutu ve výši do 20 000,- Kč. V případě závažného poškození nebo zničení VKP pak pokutu až do výše 100 000,- Kč. Právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 1 000 000,- Kč, pokud provádí škodlivý zásah do VKP bez souhlasu orgánu ochrany přírody. V případě závažného poškození nebo zničení VKP pak pokutu až do výše 2 000 000,- Kč. Informace zda požadovaný záměr zasáhne do VKP je možné konzultovat na oddělení ochrany přírody a krajiny , odboru životního prostředí a zemědělství MÚ Kolín (příp. na Krajském úřadu Středočeského kraje). Zásah do významného krajinného prvku (dále jen „VKP“) – forma rozhodnutí Pro vydání tohoto rozhodnutí je nutné splnit stejné podmínky jako pro závazné stanovisko k zásahu do VKP. S tím rozdílem, že se vede celé správní řízení a účastníky řízení jsou vlastník (vlastníci) dotčených pozemkových parcel příslušná obec, občanské sdružení (po splnění všech podmínek). Proti rozhodnutí je možné podat odvolání u Krajského úřadu pro Středočeský kraj, podáním učiněným na odboru životního prostředí a zemědělství MÚ Kolín. Závazné stanovisko formou rozhodnutí se nevydává v případech uvedených v ust. § 90 odst. 1 zákona., tzn. pokud navazuje nějaké jiné řízení uplatňuje orgán ochrany přírody pouze závazné stanovisko (dle ust. § 149 správního řádu). Odbor životního prostředí a zemědělství MěÚ Kolín. Pracovníci ochrany přírody a krajiny MěÚ Kolín Žádost o závazné stanovisko k zásahu do významného krajinného prvku (34 kB)

http://docplayer.cz/1590222-I-zasady-hodnoceni-prubehu-a-vysledku-vzdelavani-a-chovani-ve-skole-a-na-akcich-poradanych-skolou-zasady-a-pravidla-pro-sebehodnoceni-zaku.html

1 V. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání ţáků,která jsou součástí školního řádu. Směrnice je umístěna na webových stránkách školy a na přístupném místě školy podle 30 školského zákona, prokazatelným způsobem s ním byli seznámeni zaměstnanci, ţáci školy a byli informováni o jeho vydání a obsahu zákonní zástupci nezletilých dětí a ţáků. I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků, II. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení, III. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách, IV.Způsob získávání podkladů pro hodnocení, zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace, V. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků, 1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby ţáci, zákonní zástupci dětí a nezletilých ţáků,popřípadě osoby, které vůči zletilým ţákům plní vyţivovací povinnost byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání ţáka. 2. Kaţdé pololetí se vydává ţákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat ţákovi výpis z vysvědčení. 3. Hodnocení výsledků vzdělávání ţáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. 4. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu ţáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na ţádost této školy nebo zákonného zástupce ţáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. 5. U ţáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o pouţití slovního hodnocení. 6. V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola ţákovi výstupní hodnocení o tom, jak ţák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v 44. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení ţákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.2 7. Do vyššího ročníku postoupí ţák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichţ byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i ţák prvního stupně základní školy, který jiţ v rámci prvního stupně opakoval ročník, a ţák druhého stupně základní školy, který jiţ v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto ţáka. 8. Nelze-li ţáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li moţné hodnotit ani v náhradním termínu, ţák se za první pololetí nehodnotí. 9. Nelze-li ţáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje ţák nejbliţší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 10. Má-li zákonný zástupce ţáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, můţe do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, poţádat ředitele školy o komisionální přezkoušení ţáka; je-li vyučujícím ţáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení ţádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem ţáka. 11. Ţák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o ţákovi, který na daném stupni základní školy jiţ jednou ročník opakoval; tomuto ţákovi můţe ředitel školy na ţádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z váţných zdravotních důvodů. 12. Ředitel školy můţe ţákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na ţádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v ţádosti. 13. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření můţe udělit či uloţit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel. 14. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky ţáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vţdy povaţují za závaţné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem. Základní vzdělávání 1. Ředitel školy můţe na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby ţákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, zásluţný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.3 2. Třídní učitel můţe na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících ţákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Pochvalami a oceněními jsou: 1. Pochvala ředitele školy ředitel můţe ţákovi na návrh rady školy,obce či krajského úřadu po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti,občanské a školské iniciativy,za vysoce zásluţný čin,za dlouhodobou úspěšnou práci spojenou s reprezentací školy pochvalu ředitele školy 2. Cena roku ředitel a rada školy mohou ţákovi po projednání v pedagogické radě za vysoce zásluţný čin přesahující rámec pochvaly uvedený ve výše uvedeném odstavci,za vynikající úspěchy ve školní práci spojené se vzornou reprezentací školy cenu roku,která je spojena s věcným darem a s právem zápisu do pamětní knihy školy 3. Výroční cena stejné podmínky jako u ceny roku,navíc za dlouhodobou vzornou reprezentaci školy,udělení je spojeno s věcným darem a právem zápisu do pamětní knihy školy.tato cena můţe být výlučně udělena ţákům,kteří v daném roce ukončují základní vzdělání. 4. Čestný list absolventa školy ředitel školy můţe absolventům školy,kteří úspěšně dokončili povinnou školní docházku v 9.ročníku a v průběhu školní docházky vzorně reprezentovali školu,udělit po projednání v pedagogické radě čestný list absolventa školy s právem zápisu do pamětní knihy školy 5. Pamětní list absolventa školy ředitel můţe absolventům školy,kteří úspěšně dokončili povinnou školní docházku v 9.ročníku,udělit pamětní list absolventa školy 6. Pochvala třídního učitele viz bod 2 Ředitel školy(třídní učitel) neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem ţákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená do dokumentace školy.udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí,v němţ bylo uděleno. 3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závaţnosti tohoto porušení ţákovi uloţit: a) napomenutí třídního učitele ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku,kterého se ţák dopustí,o udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně rodiče dopisem,ústní informací na pravidelných konzultačních dnech a třídních schůzkách b) důtku třídního učitele ukládá ji třídní učitel po projednání a se souhlasem ředitele školy za závaţnější či opakované porušení řádu školy,norem slušnosti důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy c) důtku ředitele školy ukládá ji ředitel školy po projednání v pedagogické radě za váţná porušení řádu školy zvláště za porušování norem slušnosti,za neomluvené absence,za agresivitu vůči spoluţákům i dospělým a další závaţná provinění.zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky ţáka vůči pracovníkům školy se vţdy povaţují za závaţné zaviněné porušení povinností řádu školy a jsou postihovány tímto opatřením s následným dopadem na hodnocení chování za klasifikační období. Ředitel školy(třídní učitel) neprodleně oznámí uloţení napomenutí nebo důtky prokazatelným způsobem ţákovi a jeho zákonnému zástupci.uloţení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy.4 4. Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu. 5. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uloţení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze ţákovi uloţit pouze po projednání v pedagogické radě. 6. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uloţení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem ţákovi a jeho zákonnému zástupci. 7. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uloţení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němţ bylo uděleno. Pravidla pro sebehodnocení žáků: 1. Sebehodnocení je důleţitou součástí hodnocení ţáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí ţáků. 2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběţně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku ţáků. 3. Chybu je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se ţáky baví, ţáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení ţákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb ţáka. Chyba je důleţitý prostředek učení. 5. Při sebehodnocení se ţák snaţí vyjádřit: - co se mu daří - co mu ještě nejde, jaké má rezervy - jak bude pokračovat dál 6. Pedagogové vedou ţáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 7. Sebehodnocení ţáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení ţáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat ţáka. 8. Na konci pololetí ţák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti: - zodpovědnost - motivace k učení - sebedůvěra - vztahy v třídním kolektivu. 9. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.5 II. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení, 1. Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií Chování ţáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě pouţití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 - neuspokojivé. Příklad, který je moţno upravit podle podmínek a potřeb školy: Stupeň 1 (velmi dobré): ţák uvědoměle dodrţuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závaţných přestupků se dopouští ojediněle. Ţák je však přístupný výchovnému působení a snaţí se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé): chování ţáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Ţák se dopustí závaţného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závaţných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohroţuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé): chování ţáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závaţných přestupků proti vnitřnímu řádu školy nebo provinění, ţe je jimi váţně ohroţena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 2. Výsledky vzdělávání ţáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování ţáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě pouţití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání ţáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku ţáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání ţáka v jejich vývoji, ohodnocení píle ţáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje ţáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům ţáka a jak je překonávat. 3. Výsledky vzdělávání ţáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě pouţití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:6 a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. 4. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání ţáka a chování ţáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání ţáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku ţáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle ţáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 5. Při hodnocení ţáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni pouţije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se pouţije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a Celkové hodnocení ţáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a). 7. Ţák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v ţádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším neţ 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší neţ 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, b) prospěl(a), není-li v ţádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. 8. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě pouţití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a). 9. Při hodnocení ţáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosaţená úroveň znalosti českého jazyka povaţuje za závaţnou souvislost, která ovlivňuje výkon ţáka. Při hodnocení těchto ţáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vţdy povaţuje dosaţená úroveň znalosti českého jazyka za závaţnou souvislost, která ovlivňuje výkon ţáka.7 10. Stupně hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření, - předměty s převahou praktických činností a - předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje ţádné z uvedených kritérií, posuzuje ţákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s poţadavky učebních osnov hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení poţadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat poţadované intelektuální a motorické činnosti, - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstiţnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává poţadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstiţný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává poţadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.8 Stupeň 3 (dobrý) Ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si poţadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání poţadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si poţadovaných poznatků závaţné mezery. Při provádění poţadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závaţné chyby. Při vyuţívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závaţné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má váţné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti.v kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závaţné nedostatky a chyby dovede ţák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těţkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Ţák si poţadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závaţné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat poţadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závaţné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závaţné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstiţnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají váţné nedostatky. Závaţné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření. Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky. Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s poţadavky učebních osnov se hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, - vyuţití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, - kvalita výsledků činností, - organizace vlastní práce a pracoviště, udrţování pořádku na pracovišti, - dodrţování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o ţivotní prostředí, - hospodárné vyuţívání surovin, materiálů, energie, překonávání překáţek v práci, - obsluha a údrţba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.9 Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný) Ţák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě vyuţívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závaţnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udrţuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodrţuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o ţivotní prostředí. Hospodárně vyuţívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udrţuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překáţky. Stupeň 2 (chvalitebný) Ţák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou vyuţívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udrţuje v pořádku. Uvědoměle udrţuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o ţivotní prostředí. Při hospodárném vyuţívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udrţuje s drobnými nedostatky. Překáţky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Ţák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udrţuje pracoviště v pořádku. Dodrţuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně ţivotního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně vyuţívat suroviny, materiály a energii. K údrţbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překáţky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Ţák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede vyuţít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závaţné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodrţování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o ţivotní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti vyuţívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údrţbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závaţných nedostatků. Překáţky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Ţák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáţe ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky.10 Nedokáţe postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáţe zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu ţivotního prostředí. Nevyuţívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údrţbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závaţných nedostatků Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova. Ţák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s poţadavky učebních osnov hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, - kvalita projevu, - vztah ţáka k činnostem a zájem o ně, - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu ţáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Ţák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně vyuţívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle poţadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Ţák je v činnostech aktivní, tvořivý, převáţně samostatný na základě vyuţívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska poţadavků osnov.ţák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v poţadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Ţák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyuţívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v poţadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.11 Stupeň 4 (dostatečný) Ţák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Ţák je v činnostech převáţně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. 11. Zásady pro používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií O slovním hodnocení výsledků vzdělávání ţáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu ţáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na ţádost této školy nebo zákonného zástupce ţáka Je-li ţák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání U ţáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o pouţití slovního hodnocení na základě ţádosti zákonného zástupce ţáka Výsledky vzdělávání ţáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování ţáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě pouţití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání ţáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku ţáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání ţáka v jejich vývoji, ohodnocení píle ţáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje ţáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům ţáka a jak je překonávat Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení Prospěch Ovládnutí učiva 1 výborný ovládá bezpečně 2 chvalitebný ovládá 3 dobrý v podstatě ovládá 4 dostatečný ovládá se značnými mezerami 5 - nedostatečný neovládá Myšlení 1 výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný12 2 chvalitebný uvaţuje celkem samostatně 3 dobrý menší samostatnost v myšlení 4 dostatečný nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou 5 - nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky Vyjadřování 1 výborný výstiţné a poměrně přesné 2 chvalitebný celkem výstiţné 3 dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně 4 dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtíţemi 5 - nedostatečný nedokáţe se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně Celková aplikace vědomostí 1 výborný uţívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou 2 chvalitebný dovede pouţívat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb 3 dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíţe a odstraňuje chyby 4 dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává 5 - nedostatečný praktické úkoly nedokáţe splnit ani s pomocí Aktivita, zájem o učení 1 výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem 2 chvalitebný učí se svědomitě 3 dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů 4 dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty 5 - nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné Chování 1 velmi dobré Uvědoměle dodrţuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závaţných přestupků se dopouští ojediněle. Ţák je však přístupný výchovnému působení a snaţí se své chyby napravit. 2 - uspokojivé Chování ţáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Ţák se dopustí závaţného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závaţných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohroţuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. 3 - neuspokojivé Chování ţáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závaţných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, ţe je jimi váţně ohroţena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem13 výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 12. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Způsob hodnocení a klasifikace ţáka vychází ze znalosti příznaků postiţení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postiţení ţáka, a na obou stupních základní školy. 2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci ţáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační sloţku hodnocení, hodnotí jevy, které ţák zvládl. Při hodnocení se doporučuje uţívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. 3. Při klasifikaci ţáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. 4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním ţákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace ţáka. 5. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení ţáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí ţáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postiţení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací, ). 6. Podle druhu postiţení vyuţívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály. Kurz pro získání základního vzdělání 1. Na závěr kurzu koná ţák zkoušky z předmětů stanovených školním vzdělávacím programem pro poslední ročník základního vzdělávání, s výjimkou předmětů volitelných a nepovinných. 2. Po úspěšném vykonání zkoušek nebo opravných zkoušek ţák obdrţí vysvědčení. 3. Konání zkoušek je moţné i bez předchozího vzdělávání v denní nebo dálkové formě vzdělávání v kurzu. 4. Ţákovi, který byl v kurzu při zkouškách na závěr kurzu hodnocen z jednoho nebo více předmětů stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, umoţní ředitel školy vykonání opravné zkoušky. Opravná zkouška je komisionální a koná se: a) do dvou měsíců od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliţe byl ţák hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nejvýše ze dvou předmětů, b) nejdříve za půl roku od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliţe byl ţák hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením z více neţ dvou předmětů.14 III.Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách, 1. Ţáci devátých ročníků a ţáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Ţák můţe v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Ţák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závaţných důvodů můţe ředitel školy ţákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je ţák zařazen do nejbliţšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. V odůvodněných případech můţe krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na ţádost krajského úřadu účastní školní inspektor. Odlišnosti pro komisionální přezkoušení na základní škole a pro opravné zkoušky 1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, ţe je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 2. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, ţe vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímţ je vyučující daného předmětu ve třídě, v níţ je ţák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 3. Výsledek přezkoušení jiţ nelze napadnout novou ţádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem ţákovi a zákonnému zástupci ţáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se ţákovi vydá nové vysvědčení. 4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 5. Ţák můţe v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li moţné ţáka ze závaţných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 7. Vykonáním přezkoušení není dotčena moţnost vykonat opravnou zkoušku.15 IV.Způsob získávání podkladů pro hodnocení, 1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ţáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doloţitelné. 3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. 4. Ţák 2. aţ 9. ročníku základní školy musí mít z kaţdého předmětu, alespoň dvě známky za kaţdé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběţně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat ţáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je moţná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 5. Učitel oznamuje ţákovi výsledek kaţdé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel ţákovi výsledek hodnocení okamţitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí ţákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům ţáka a to zejména prostřednictvím zápisů do ţákovské kníţky - současně se sdělováním známek ţákům. 6. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 7. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více neţ 25 minut, informuje vyučující ţáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou ţáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 8.Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o kaţdé klasifikaci ţáka průkazným způsobem tak, aby mohl vţdy doloţit správnost celkové klasifikace ţáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 9. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování ţáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.16 10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu ţáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky ţáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl ţák umístěn; ţák se znovu nepřezkušuje. 11. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichţ ţák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které ţák získal a které byly sděleny rodičům. 12. Případy zaostávání ţáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu. 13. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umoţnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. 14. Zákonné zástupce ţáka informuje o prospěchu a chování ţáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliţe o to zákonní zástupci ţáka poţádají. 15. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo hovorových hodinách, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. 16. V případě mimořádného zhoršení prospěchu ţáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. 17. Pokud je klasifikace ţáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace ţáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci ţáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě ţáků s odloţenou klasifikací nebo opravnými zkouškami aţ do dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloţeny všem ţákům a na poţádání ve škole také rodičům. 18. Vyučující dodrţují zásady pedagogického taktu, zejména - neklasifikují ţáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší neţ jeden týden, - ţáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech ţáka, ale hodnotiti to, co umí, - učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, - před prověřováním znalostí musí mít ţáci dostatek času k naučení, procvičení a zaţití učiva. - prověřování znalostí provádět aţ po dostatečném procvičení učiva. 19. Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a17 klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. 20. Klasifikace chování a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období. b) Při klasifikaci chování se přihlíţí k věku, morální a rozumové vyspělosti ţáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíţí pouze tehdy, jestliţe tato opatření byla neúčinná. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Ţák uvědoměle dodrţuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závaţných přestupků se dopouští ojediněle. Ţák je však přístupný výchovnému působení a snaţí se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování ţáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Ţák se dopustí závaţného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závaţných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohroţuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování ţáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závaţných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, ţe je jimi váţně ohroţena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. V.Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. 1.Dítětem, ţákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.zdravotním postiţením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postiţení, vady řeči, souběţné postiţení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyţadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohroţení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uloţená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.18 2. Děti, ţáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení. 3. Při hodnocení ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíţí k povaze postiţení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření ţáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování ţáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 4.U ţáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o pouţití slovního hodnocení na základě ţádosti zákonného zástupce ţáka. Výsledky vzdělávání ţáka v základní škole speciální se hodnotí slovně. 5. Pro zjišťování úrovně ţákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem ţáka a na něţ nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito ţáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichţ vzhledem k poruše nemůţe přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. 6. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má ţák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které ţák zvládl. 7. Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, 8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován. 9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony ţáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. 9. Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami a ţáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. Hodnocení nadaných žáků 1.Ředitel školy můţe mimořádně nadaného nezletilého ţáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který ţák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. 2. Individuálně vzdělávaný ţák koná za kaţdé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níţ byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného ţáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud ţák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li ţáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.19 Dodatek ke klasifikaci 1. Pokud bude mít ţáky více neţ 100 hodin nepřítomnosti za dané pololetí a vyučující bude poţadovat přezkoušení ţáka z důvodu nedostatku podkladů pro zodpovědnou klasifikaci, bude ţákovi stanoven termín přezkoušení a rozsah učební látky, ze které bude muset prokázat znalosti 2. Vyučující jednotlivých předmětů mají právo hodnotit známkou nejen kvalitu znalostí, ale rovněţ vztah k danému předmětu práce v hodině, plnění zadaných úkolů, aktivitu v hodině, pořádek ve školních věcech, zapomínání, atd., na základě toho vyučující můţe hodnotit ţáky známkou do ŢK za tzv. Práci v hodině tyto známky budou mít podstatný vliv na konečné hodnocení ţáka za dané klasifikační období 3. Ţákům IX.tříd, kteří budou mít na základě důvodů v bodě 2 tři nedostatečné na konci školního roku nebo budou neúspěšní u opravných zkoušek, nebude umoţněno na této škole dokončit desátým rokem povinnou školní docházkou Zobrazit více KLASIFIKAČNÍ ŘÁD STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY MANAGEMENTU A PRÁVA, ŽITNÁ 1119/12, RUMBURK Hodnocení studenta je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, Více PŘÍLOHA ŠKOLNÍHO ŘÁDU č. 1 KLASIFIKAČNÍ ŘÁD Základní škola, Brno, Palackého 68 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ Schválil: Mgr. Slavomíra Marešová, ředitelka školy Pedagogická rada projednala dne 1. 9. 2012 Směrnice nabývá platnosti Více Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků SZŠ Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Brno, Merhautova 15 Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků SZŠ Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce střední školy je hodnocení Více I.Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků, Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ KLASIFIKAČNÍ ŘÁD Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 (podle 51-53 zákona č. 561/2004 Sb. ( Školský zákon ) a podle 17 20 Vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb.) Zásady hodnocení průběhu Více 6 Hodnocení žáků. Klvaňovo gymnázium. Školní vzdělávací program Vade mecum 6 Hodnocení žáků Hodnocení a klasifikace ţáka je součástí výchovně vzdělávacího procesu. Cílem hodnocení je poskytnout ţákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím níţ získává informace o tom, jak danou problematiku Více 1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou Příloha ŠVP ZV č. 2 Základní škola a mateřská škola, Mikulčice, příspěvková organizace Mikulčice 555, PSČ: 696 19, tel./fax: 518 357 253, e-mail: zsmikulcice@seznam.cz Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání Více Klasifikační řád je součástí Školního řádu Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající Více Základní škola Jedovnice, okres Blansko. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ Č.j.: 1/2013 Spisový znak PRPRHO13 Skartační znak S10 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1. Zásady klasifikace a hodnocení Při hodnocení a průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt Více BISKUPSKÉ GYMNÁZIUM BRNO. Klasifikační řád školy. I. Prospěch žáka v jednotlivých předmětech je klasifikován těmito stupni: Gymnázium, Praha 8, Ústavní 400 Klasifikační řád Klasifikační řád stanovuje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Je vydán v souladu s ustanovením 30 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, Více ZÁKLADNÍ ŠKOLA HRANICE HUSOVA 414, 351 24 HRANICE Identifikátor školy: 600 066 398. Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků ZÁKLADNÍ ŠKOLA HRANICE HUSOVA 414, 351 24 HRANICE Identifikátor školy: 600 066 398 Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 1 I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a Více Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy Č.j.548 /2015 Účinnost: od 1.9.2015 Spisový znak: 2-1 Skartační znak: A5 Razítko školy: Masarykova základní škola a mateřská škola Žalhostice Počet stran: 11 Podpis ředitele školy: Změny: Pravidla pro Více 1 Hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení jsou zpracována na základě vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání. 1 Hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení jsou zpracována na základě vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání. Obecné zásady: - při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje Více Klasifikační řád. I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou a pravidla pro sebehodnocení žáků Škola všemi smysly, rozumem a srdcem Klasifikační řád Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Více VI. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ příloha 1 Školního řádu ZŠ Šternberk, Olomoucká 76 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ Tento dokument vydává ředitelka školy na základě 30, odst.1) zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, Více Základní škola a Mateřská škola Sedlnice Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Účinnost: od 1.září 2011. Část I. Hodnocení prospěchu žáků PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKU VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKU OBSAH I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků. II. Stupně Více Základní škola a Mateřská škola Píšť Součást ŠKOLNÍHO ŘÁDU Základní škola a Mateřská škola Píšť Pravidla pro klasifikaci žáků a pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění A. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci B. Klasifikace Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Část: 17. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ (STUDENTŮ) ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Část: 17. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ (STUDENTŮ) Č.j.: Vypracoval: Schválil: (KLASIFIKAČNÍ ŘÁD) Pedagogická rada projednala dne 31. 8. 2015 Směrnice nabývá platnosti Více Klasifikační řád ZŠ a MŠ Chalabalova Klasifikační řád ZŠ a MŠ Chalabalova V návaznosti na 51, 52 53, 54 55, zákona č. 561/2004, Vyhlášky ze dne 18.1.2005 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění školní docházky dále jen Školský Více 6 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení žáků: Hodnocení je každodenní činnost učitele během vyučovacího procesu i mimo něj. Vychází z klíčových kompetencí a celoškolních výchovně vzdělávacích Více KLASIFIKAČNÍ ŘÁD PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ Základní škola a mateřská škola Boţičany, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace se sídlem Boţičany 76, 362 26 Boţičany KLASIFIKAČNÍ ŘÁD PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ Vypracoval: Více Příloha 2: Pravidla pro hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání žáků Škola: Základní škola a Mateřská škola Vranovice, Masarykova 178, Vranovice 691 25 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Vypracovala: Mgr. Hana Pokorná, ředitelka školy Kontrolovala: Mgr. Blanka Beňušová, Více ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Název organizace Základní škola, Opava, Havlíčkova 1, p.o. Vypracovala: Mgr. Kateřina Prchalová, ředitelka školy Schválila: Mgr. Kateřina Prchalová, ředitelka Více Pravidla hodnocení žáků Gymnázium, Praha 4, Písnická 760 č.j. 330/2015 příloha Školního řádu K l a s i f i k a č n í ř á d Pravidla hodnocení a klasifikace žáků Čl. 1 Hodnotíme klasifikací. Každý vyučující na začátku školního Více Klasifikační řád Základní školy Budišov Klasifikační řád Základní školy Budišov I. Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy: (1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 výborný 2 - chvalitebný Více ŠKOLNÍ ŘÁD VI. KLASIFIKAČNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ ŘÁD VI. KLASIFIKAČNÍ ŘÁD I. Pravidla hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou II. Stupně hodnocení prospěchu a chování při použití klasifikace III.Opravné Více ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA BOHUŇOVICE Pod Lipami 210, 783 14 Bohuňovice ČESKÁ REPUBLIKA 13 5. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A : Hodnocení výsledků vzdělávání žáků / zákon č. 561/2004 Sb. / 51 (1) Kaţdé pololetí se vydává ţákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení Více Příloha školního řádu Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Příloha školního řádu Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Hodnocení chování O všech výchovných opatřeních musí být prokazatelnou formou informováni zákonní Více a) Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou Základní škola Nad Přehradou PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ součást školního řádu Č.j.: 199/2016 Vypracoval: Mgr. Anna Běhunková Schválil: Pedagogická rada projednala dne 1. 9. 2016 Účinnost ode dne: 1. 9. Více Základní škola a Mateřská škola Janovice, okres Frýdek-Místek, příspěvková organizace Adresa: Janovice 410, 739 02. Čj: ZšJa/24/2015 Základní škola a Mateřská škola Janovice, okres Frýdek-Místek, příspěvková organizace Adresa: Janovice 410, 739 02 Klasifikační řád Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení Více Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků Příloha ke školnímu řádu Základní školy, Praha 10, Práčská 137 Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků I. Hodnocení žáků na vysvědčení 1. Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých Více Základní škola. Pelhřimov, Osvobození 1881, příspěvková organizace. škola s rozšířenou výukou informatiky a výpočetní techniky. směrnice číslo 12/2008 Základní škola Pelhřimov, Osvobození 1881, příspěvková organizace škola s rozšířenou výukou informatiky a výpočetní techniky směrnice číslo 12/2008 Klasifikační řád školy OBSAH 1. Pravidla hodnocení a Více 1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků nedílná součást školního řádu Základní školy v Ostravě Mariánských Horách, příspěvková organizace 1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování Více Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice, příspěvková organizace Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice, příspěvková organizace Č. j.: 230 451/2016/ZSHM OBSAH 1. Zásady hodnocení žáka...- 2-1.1 Hodnocení učitelem...- Více PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKA PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKA Vnitřní klasifikační řád určuje pravidla hodnocení a klasifikace žáků Základní školy a Mateřské školy Ostravice. Ve svých ustanoveních vychází z platné legislativy, zejména Více 1.0 Zásady klasifikace. 2.0 Prospěch a chování Základní škola, Brno, Jasanová 2, příspěvková organizace Klasifikační řád Soubor pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Zákon 561/2004 a vyhláška MŠMT ČR č.48/2005 14-24 vymezují zákonnou normu Více Základní škola Ilji Hurníka, Opava, Ochranova 6 příspěvková organizace. Klasifikace a hodnocení žáků Základní škola Ilji Hurníka, Opava, Ochranova 6 příspěvková organizace Klasifikace a hodnocení žáků 1 OBSAH 1.1 Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy... 3 1.2 Celkový prospěch žáka... 3 Více Základní škola praktická Teplice, s.r.o Krušnohorská 1570, Teplice. Zásady hodnocení Základní škola praktická Teplice, s.r.o Krušnohorská 1570, 415 02 Teplice Zásady hodnocení 1 Obsah 1. Zásady hodnocení. 4 2. Získávání podkladů pro hodnocení......4 2.1. Podklady pro hodnocení..4 2.2. Více 6. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ 6. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ 6.1 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu ve škole a souvisí s naplňováním očekávaných výstupů a osvojováním Více Základní škola, Most, Jakuba Arbesa 2454, příspěvková organizace. V Mostě dne 1. 9. 2007 Mgr. Libuše Hrdinová (ředitelka školy Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků nedílná součást školního řádu Příloha: č. 1 1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 1.1 Zásady Více Základní škola Brno, Pastviny 70, příspěvková organizace Základní škola Brno, Pastviny 70, příspěvková organizace Klasifikační řád Pravidla pro hodnocení ţáků se řídí obecně platnými předpisy České republiky, především zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, Více 7. Hodnocení žáků. 7.1 Způsoby hodnocení žáků 7. Hodnocení žáků Hodnocení žáků se řídí 69 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhláškou č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání. Více Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v Základní škole Dolní Vilémovice 42 (jako součást školního řádu - Dokument 1) Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v Základní škole Dolní Vilémovice 42 (jako součást školního řádu - Dokument 1) Obsah: 1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole Více Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové Malšova Lhota, Lhotecká 39 PRAVIDLA HODNOCENÍ Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové Malšova Lhota, Lhotecká 39 PRAVIDLA HODNOCENÍ Tento dokument byl aktualizován ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb. a vyhlášky MŠMT 48/2005 Sb. Obsah: 1. Obecná Více Zásady pro hodnocení a klasifikaci na Základní škole a mateřské škole Žďárec u Skutče Zásady pro hodnocení a klasifikaci na Základní škole a mateřské škole Žďárec u Skutče Způsoby hodnocení ZŠ a MŠ Žďárec u Skutče Současná legislativa umožňuje školám výběr mezi známkováním i slovním hodnocením, Více Základní škola a mateřská škola D o l n í M ě s t o PŘÍLOHA 2 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1928 Základní škola Chabařovice, Masarykova 559, okres Ústí nad Labem školní řád - příloha 2 ravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Č. Více Školní řád pravidla hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole PŘÍLOHA 2 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1928 Základní škola Chabařovice, Masarykova 559, okres Ústí nad Labem školní řád - příloha 2 ravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Č. Více HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola Rumburk, U Nemocnice 1132/5, příspěvková organizace HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ Na základě ustanovení zákona č.561/2004 Sb. školského zákona v platném znění vydávám jako Více Střední škola gastronomie a služeb, Nová Paka, Masarykovo nám. 2. Vnitřní klasifikační řád (Příloha Školního řádu a ŠVP) 1. Hodnocení Střední průmyslová škola a Střední odborné učiliště Uničov HODNOCENÍ A KLASIFIKACE ŽÁKŮ 1.1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním Více Hodnocení žáků a autoevaluace Základní škola Školní vzdělávací program I. Sekaniny1804 Hodnocení žáků a autoevaluace Hodnocení žáků a autoevaluace Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pro celkové hodnocení používáme na 1. Více Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Více Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, České Budějovice, Štítného 3 Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, České Budějovice, Štítného 3 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Příloha E: PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ Platnost: od 1. 9. 2008 Obsah: 1. Hodnocení Více 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6.1 Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků upravuje Vyhláška č. 48/2005 Sb. Hodnocení žáků je nejúčinnější zpětná vazba pro žáka, učitele Více Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice příspěvková organizace Pravidla pro hodnocení výsledků Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice příspěvková organizace O b s a h Článek Obsah článku Strana 1. Zásady hodnocení žáka 2 1.1. Hodnocení učitelem.. 2 1.2. Vlastní Více I.Pravidla hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání

http://docplayer.cz/368944-Zapis-c-18-z-jednani-rady-mesta-revnice-dne-20-3-2015.html

⭐Zápis č. 18 z jednání Rady města Řevnice dne Zápis č. 18 z jednání Rady města Řevnice dne Download "Zápis č. 18 z jednání Rady města Řevnice dne 20.3.2015" 1 Zápis č. 18 z jednání Rady města Řevnice dne Přítomni: Ing. T. Smrčka, Mgr. O. Skripnik PhD. (odešel po projednání bodu č. 16), I. Kovářová, Ing. P. Kozák Omluven: Hosté: MgA. M. Reslová, M. Tamchyna Zapisovatel: Mgr. R. Henych Program: 1. Program jednání RM č Kontrola usnesení z RM č Protokol z veřejnoprávní kontroly MŠ Řevnice 4. Výsledek šetření stížnosti ČŠI 5. ČŠI - Středočeský inspektorát zpráva o kontrole 6. ČŠI - Protokol o kontrole - Čj. ČŠIS-2673/14-S 7. Schválení hospodářského výsledku za rok 2014 ZUŠ Řevnice 8. SOVB-ČEZ-IE /VB/28-chodník Komenského-ELEKTROŠTIKA 9. Přijetí daru - vodovod a kanalizace Vrážka 10. Koupě domu č.p Bory - E. J. 11. Darovací smlouva - V. T. 12. Stížnost na postup ředitelky ZŠ při vyřizování žádosti spolek Řevnice dětem 13. Informace o postoupení spisu KÚ Středočeského kraje ředitelka ZŠ Pavlína Seidlerová dopisem ze dne Pravidla pro poskytování příspěvků z rozpočtu města Řevnice na rok Protokol z veřejnoprávní kontroly ZUŠ Řevnice 16. Dočasné zastupování šéfredaktora zpravodaje RUCH 17. Kontrola z Úřadu práce Dohoda č. PZA-VN-5/ Smlouva Seznam.cz 19. Doporučení dopravní komise 20. Nabídka na studii Úprava ulic před nádražím v Řevnicích 21. Navýšení kapacity žádost ZUŠ 22. Záměr prodeje pozemků parc.č. 192 a parc.č. 2689/ Program na ZM č. 4 dne Šarounovi žádost o umístění banneru na plot MŠ 25. Zkvalitnění dopravní obslužnosti prostoru vlakového nádraží v Řevnicích vícepráce 26. VŘ Přístavba základní školy Řevnice-informace 27. Dotační titul Dokončení splaškové kanalizace SO 02 Pod Vrážkou - administrace žádosti Výsledky hospodaření společnosti EKOS Řevnice, spol. s r. o. 28. Výběrové řízení na pozici šéfredaktor zpravodaje RUCH - informace 1) Program jednání RM č. 18 RM schvaluje předložený program na jednání RM č ) Kontrola usnesení z RM č. 17 3) Protokol z veřejnoprávní kontroly, Inspekční zpráva a Protokol o kontrole provedené ČŠI MŠ Řevnice RM bere na vědomí závěry z Inspekční zprávy ČŠI a z Protokolu o kontrole ČŠI, která byla provedena dne , nápravná opatření k zjištěným nedostatkům s tím, že další nápravné opatření bude provedeno v souladu s požadavkem ČŠI do Město podpoří v rámci ŠVP výuku anglického jazyka pro všechny děti a tato výuka bude zapracována i do ŠVP na rok 2015/2016. RM schvaluje závěry z Protokolu o provedené veřejnoprávní kontrole, dále schvaluje účetní závěrku k na Mateřské škole Řevnice s tím, že na MŠ jsou finanční prostředky vynakládány hospodárně a účelně a nebylo třeba přijímat žádná nápravná opatření. RM dále ukládá EO zohlednit při přípravě rozpočtu na rok 2016 a stanovení Závazných ukazatelů pro MŠ Řevnice pro rok 2016 úspory energií (zejména plynu), ke kterým prokazatelně došlo následně po dokončení Přístavby MŠ Řevnice. /EO/Ing. Tilsch Termín: prosinec 2015, dle termínu zastupitelstva města 12 4) Výsledek šetření stížnosti ČŠI RM bere na vědomí Výsledek šetření stížností pana M. K., který provedla ČŠI Středočeský inspektorát Příbram a projedná uvedenou zprávu s ředitelkou školy na dalším jednání RM. 5) Zpráva Středočeského inspektorátu ČŠI - čj. ČŠIS-2673/14-S ze dne 9. února 2015 RM bere na vědomí Zprávu Středočeského inspektorátu České školní inspekce ze dne o zamítnutí námitek ředitelky ZŠ Řevnice paní Mgr. Pavlíny Seidlerové proti protokolu čj. ČŠIS-2673/14-S ze dne 9. února RM tuto zprávu projedná s ředitelkou na dalším jednání. 6) ČŠI Protokol o kontrole č.j. ČŠIS-2673/14-S RM bere na vědomí Protokol ČŠI- č.j. ČŠIS-2673/14-S o kontrole provedené dodržování právních předpisů a veřejnoprávní kontrole podle 174 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. RM projedná tento Protokol s ředitelkou ZŠ na dalším jednání RM, včetně provedení nápravných opatření. 7) Žádost ředitelky ZUŠ schválení HV a jeho přerozdělení RM schvaluje hospodářský výsledek ZUŠ Řevnice za rok 2014 ve výši ,43 Kč a souhlasí s jeho přerozdělením takto: do fondu odměn ,54 Kč a do fondu rezerv 3 749,89 Kč. 8) SOVB-ČEZ-IE /VB/28-chodník Komenského-ELEKTROŠTIKA Rada města schvaluje zřízení a vymezení věcného břemene - služebnosti zřízení, umístění, opravování a provozování zařízení distribuční soustavy podle 25 odst. 4 energetického zákona (v zemi uložené kabelové vedení NN 0,4kV) v pozemku parc. č. 149/3 v obci a k. ú. Řevnice (chodník v ulici Komenského) dle geometrického plánu č /2014 pro oprávněného ČEZ Distribuce a.s. za jednorázovou úplatu dle sazeb schválených Radou města Řevnice dne ve výši 3.600,- Kč (bez DPH) a uzavření Smlouvy o zřízení věcného břemene služebnosti IE /VB/28 Řevnice, Palackého náměstí, rekonstrukce NN. /SO/Ing. Bečková Termín: ) Přijetí daru - vodovod a kanalizace Vrážka Rada města souhlasí s přijetím těchto inženýrských sítí do vlastnictví města Řevnice dle uzavřené Plánovací smlouvy: - stavby vodovodního řadu v celkové délce 394 m umístěné na pozemcích parc. č. 2004/1, 3718/1, 3718/3, 3719, 3720/2, 3721/6, 3722/4, 3722/6, 3722/7, 3722/10 a 3724/10 v obci a k.ú. Řevnice a na pozemku parc. č. 2068/7 v obci a k.ú. Zadní Třebaň; - stavby kanalizačního řadu splaškové kanalizace v celkové délce 416 m umístěné na pozemcích parc. č. 2004/1, 3718/1, 3718/3, 3719, 3720/2, 3721/6, 3722/4, 3722/6, 3722/7, 3722/10 a 3724/10 v obci a k.ú. Řevnice a na pozemku parc. č. 2068/7 v obci a k.ú. Zadní Třebaň a doporučuje přijetí daru zastupitelstvu města ke schválení. /SO/Ing. Bečková 23 10) Koupě domu č.p Bory - E. J. Rada města souhlasí s koupí domu č.p. 736 v Řevnicích od E. J.., Řevnice za tržní cenu ,- Kč stanovenou znaleckým posudkem č. 127/34/2012 ze dne vypracovaným soudním znalcem Ing. Jaroslavem Kubátem a doporučuje koupi ke schválení zastupitelstvu. Rada města souhlasí s tím, že daň z nabytí nemovitosti ve výši ,- Kč uhradí město. /SO/Ing. Bečková 11) Darovací smlouva - V. T. Rada města schvaluje přijetí sponzorského finančního účelového daru ,- Kč městem Řevnice od pana V.T.,. s adresou trvalého pobytu. Železná Ruda. /SO/Ing. Bečková Termín: ) Stížnost ze dne na postup ředitelky ZŠ při vyřizování žádosti ze dne a odvolání ze dne ve věci poskytnutí informací o praxi zástupkyně ředitelky ZŠ stěžovatel J. Sch. RM konstatuje nedůvodnost stížnosti pana J. Sch. ze dne Přešetřením bylo zjištěno, že odvolání adresované dne ředitelce ZŠ nesplňovalo ustanovení 37 odst. 4 Zák. č. 500/2004 Správní řád. RM ukládá tajemnici MÚ informovat pana J. Sch.. 13) Informace o postoupení spisu KÚ Středočeského kraje ředitelka ZŠ Pavlína Seidlerová dopisem ze dne RM bere na vědomí informaci ředitelky ZŠ Pavlíny Seidlerové dopisem ze dne (podatelna MÚ dne ), že opakovaná stížnost spolku Řevnice dětem ze dne byla postoupena KÚ Středočeského kraje. 14) Pravidla pro poskytování příspěvků z rozpočtu města Řevnice na rok 2015 RM schvaluje Pravidla pro poskytování příspěvků z rozpočtu města Řevnice na rok 2015 a ukládá SO zveřejnit pravidla na úřední desce a internetových stránkách města. /SO/Ing. Bečková 15) Protokol z veřejnoprávní kontroly ZUŠ Řevnice RM schvaluje závěry z Protokolu o provedené veřejnoprávní kontrole, dále schvaluje účetní závěrku k na Základní umělecké škole Řevnice. /EO/Ing. Tilsch Termín: ) Dočasné zastupování šéfredaktora zpravodaje RUCH RM pověřuje paní MgA. Marii Reslovou dočasným vedením a zpracováním zpravodaje RUCH do doby než bude ukončeno výběrové řízení na pozici šéfredaktora zpravodaje RUCH a doplněna redakční rada. /EO 17) Kontrola z Úřadu práce Dohoda č. PZA-VN-5/2014 34 RM bere na vědomí informaci o provedené kontrole na MÚ Úřadem práce Praha západ, jejímž předmětem bylo vyúčtování dotace, úhrady sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců městského úřadu, na něž je poskytována dotace z ÚP. Nebyly zjištěny nedostatky, ani nebyla uložena nápravná opatření. /EO 18) Smlouva Seznam.cz RM schvaluje uzavření Smlouvy o spolupráci s firmou Seznam.cz, a.s. Praha 5. 19) Doporučení dopravní komise RM bere na vědomí vyjádření dopravní komise k možnostem instalace ukazatelů okamžité rychlosti vozidel a dalším způsobům zklidnění dopravy ve městě a ukládá EO zadat zpracování projektové dokumentace a cenové nabídky. /EO/Ing.Tilsch/Kadlec 20) Cenová nabídka Ing. arch. Hnilička RM schvaluje architektonický návrh studii úprav ulice Pod Lipami a ulice Nádražní v Řevnicích včetně dalších nezpevněných ploch před nádražím v Řevnicích za částku Kč bez DPH od firmy: Ing. arch. Pavel Hnilička Architekti, s. r. o., Cukrovarnická 739/46, Praha 6 Střešovice, IČ: DIČ: CZ Zodpovídá: Starosta/Místostarosta 21) Navýšení kapacity žádost ZUŠ RM souhlasí s podáním opakované žádosti na Krajský úřad Středočeského kraje o navýšení kapacity Základní umělecké školy Řevnice od z 350 žáků na 500 žáků. 22) Záměr prodeje pozemků parc.č. 192 a parc.č. 2689/24 Rada města souhlasí se záměrem prodat pozemek parc.č. 192 výměře 77 m 2 a pozemek parc.č. 2689/24 o výměře 581 m 2, který vznikl oddělením z pozemku parc.č. 2689/24 o výměře 1002 m 2 na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku č /2015 ze dne , oba pozemky v obci a k.ú. Řevnice a to za celkovou kupní cenu Kč (tj. 960 Kč/m 2 ) stanovenou znaleckým posudkem č. 210/13/2015 a doporučuje zastupitelstvu tento záměr prodeje ke schválení. /SO/Ing. Bečková 23) Program na ZM č. 4 dne RM schvaluje program na zasedání Zastupitelstva města Řevnice č. 4, které se bude konat od 19:00 hodin v Zámečku dne v tomto znění: 1) Zahájení 2) Schválení programu 3) Ověření platnosti mandátu a složení slibu zastupitelky 4) Volba místostarosty 5) Zpráva o činnosti Rady města 6) Zpráva o činnosti Finančního výboru 7) Zpráva o činnosti Kontrolního výboru 8) Diskuze 45 minut 9) Výsledky hospodaření spol. EKOS Řevnice s.r.o. 45 10) RO č. 2/ ) Schválení žádosti o dotaci na Řevnice-dokončení splaškové kanalizace SO 02 Pod Vrážkou I.etapa 12) Schválení úvěru na předfinancování dotace Zkvalitnění dopravní obslužnosti prostoru vlakového nádraží v Řevnicích 13) Schválení úvěru na předfinancování dotace Zkvalitnění dopravní obslužnosti ZŠ a dalších objektů v Řevnicích 14) Odkup domu č.p Bory 15) Odkup pozemků parc.č. 3206/5 a parc.č. 3206/6 chodník v ul. Pod Drahou 16) Odkup pozemku parc.č. 3415/1 - ul. Mánesova 17) Odkup pozemku parc.č. 3415/2 - ul. Mánesova 18) Prodej pozemku parc.č a garáže na něm - ul. Komenského 19) Přijetí daru - vodovodní a kanalizační řad Vrážka 20) Záměr prodeje pozemků parc.č. 192 a parc.č. 2689/24 21) Různé 22) Závěr /SO/Ing. Bečková 24) Šarounovi žádost o umístění banneru na plot MŠ RM souhlasí s umístěním banneru Okrasné zahradnictví Vladimír Šaroun na plot Mateřské školy v Řevnicích ve Sportovní ulici za částku Kč/rok. /SO/Ing. Bečková 25) Zkvalitnění dopravní obslužnosti prostoru vlakového nádraží v Řevnicích - vícepráce RM schvaluje vícepráce spojené se stavbou Zkvalitnění dopravní obslužnosti prostoru vlakového nádraží v Řevnicích ve výši ,74 Kč bez DPH (tj ,97 Kč vč. DPH) a ukládá EO připravit ve spolupráci s GD Dodatek ke smlouvě o dílo, který bude předložen RM ke schválení. /EO/Ing. Tilsch/Slámová Termín: ) VŘ Přístavba Základní školy Řevnice-informace RM schvaluje vítěze výběrového řízení a uzavření smlouvy o dílo, na akci Přístavba základní školy Řevnice, firmu ZLÍNSKÉ STAVBY, a.s., Újezd 390, Újezd, kde výše bodového ohodnocení činí: 97,28 (Nabídková cena: ,- Kč bez DPH, tj ,- Kč vč. DPH a lhůta na zhotovení díla je stanovena na 211 dnů). a pověřuje starostu podepsáním smlouvy o dílo. /EO/Ing. Tilsch/Slámová Termín: ) Dotační titul Dokončení splaškové kanalizace SO 02 Pod Vrážkou - administrace žádosti RM schvaluje firmu PIK Vítek projektově inženýrská kancelář pro administraci žádosti o dotaci na Dokončení splaškové kanalizace Pod Vrážkou za částku ,- Kč bez DPH. RM schvaluje firmu PIK Vítek projektově inženýrská kancelář pro administraci projektu Dokončení splaškové kanalizace Pod Vrážkou za částku ,- Kč bez DPH. RM souhlasí, s provedením výběrového řízení na dodavatele stavby Dokončení splaškové kanalizace Pod Vrážkou firmou PIK Vítek projektově inženýrská kancelář za částku ,- Kč bez DPH. /EO/Ing. Tilsch/Kadlec Termín: ) Výsledky hospodaření společnosti EKOS Řevnice, spol. s r.o. RM bere na vědomí informaci jednatele spol. EKOS Řevnice, spol. s r.o. pana Ing. Davida Kodyma o výsledcích hospodaření společnosti za měsíc březen 2015 a ukládá tajemnici tento bod zařadit do programu ZM. Termín:6 29) Výběrové řízení na pozici šéfredaktor zpravodaje RUCH - informace RM bere na vědomí informaci tajemnice o vyhlášeném výběrovém řízení na pozici šéfredaktora zpravodaje RUCH s uzávěrkou do Termín: Zápis vyhotoven dne: Příští jednání RM bude dne Ing. Tomáš Smrčka. Iveta Kovářová, radní 6 Podobné dokumenty Zápis č.31 z jednání Rady města Řevnice dne 19.6.2015 Přítomni: Ing. T. Smrčka, I. Kovářová, Ing. P. Kozák, MgA. M. Reslová Omluven: Mgr. O. Skripnik PhD. Hosté: Zapisovatel: Mgr. R. Henych Program: 1. Více Zápis č.53 z jednání Rady města Řevnice dne 20.11.2015 Zápis č.53 z jednání Rady města Řevnice dne 20.11.2015 Přítomni: Ing. T. Smrčka, I. Kovářová, Ing. P. Kozák, Mgr. O. Skripnik PhD Omluven: MgA. M. Reslová Host: Ing.Hartmann, Ing.Kodym, paní Karasová, Více Zápis č. 29 z jednání Rady města Řevnice dne 5.6.2015 Zápis č. 29 z jednání Rady města Řevnice dne 5.6.2015 Přítomni: Ing. T. Smrčka, I. Kovářová, Ing. P. Kozák, Mgr. O. Skripnik PhD., MgA. M. Reslová Omluven: Hosté: M. Tamchyna, Zapisovatel: Mgr. R. Henych Více ze zasedání Zastupitelstva města Řevnice, konaného dne 7.dubna 2015 v budově Zámečku ze zasedání Zastupitelstva města Řevnice, konaného dne 7.dubna 2015 v budově Zámečku Přítomni: Mgr. Skripnik Ondřej PhD., Ing. arch. Čermáková Alice, MUDr. Dercová Jaroslava, Ing. Kozák Petr, Ing. Smrčka Více Zápis č.56 z jednání Rady města Řevnice dne 11. prosince 2015 Zápis č.56 z jednání Rady města Řevnice dne 11. prosince 2015 Přítomni: Ing. T. Smrčka, Ing. P. Kozák, Mgr. O. Skripnik PhD, I. Kovářová Omluven: MgA. M. Reslová, Host: Martin Tamchyna Zapisovatel: Mgr. Více Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Napajedla č. 21 konaného dne 25. června 2014 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Napajedla č. 21 konaného dne 25. června 2014 Projednání předkládaných zpráv: 1. Prodej pozemku pod garáží v lokalitě Kolonka 2. Prodej pozemků mezi rodinnými domy Více 4/03/2015- ZO U. Příloha k usnesení. z 4. zasedání zastupitelstva obce konaného dne 30.3.2015 v 16. hodin v zasedací síni obecního úřadu 4/03/2011- ZO U Příloha k usnesení ze 4. zasedání zastupitelstva obce dne 21. 3. 2011 v 16 hodin v zasedací síni obecního úřadu Přítomni: dle prezenční listiny Přítomní zastupitelé schválili rozšíření Více MĚSTYS NAČERADEC. Usnesení z 4. jednání ZM dne 16.3.2015 MĚSTYS NAČERADEC Usnesení z 4. jednání ZM dne 16.3.2015 1. Zahájení Přítomno 13 ZM. Zastupitelstvo městyse Načeradec schvaluje veřejné hlasování. Výsledek hlasování: Pro: 13 Proti: 0 Zdrželi se: 0 Usnesení Více Zápis ze 7. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 22. dubna 2015 v 18.00 hod. Zápis ze 7. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 22. dubna 2015 v 18.00 hod. Přítomni: Omluveni: Korek Vladimír, David Josef, Šnábl Jan, Chládek Martin, Mašová Marie, Svoboda Miroslav, Více Rada města Usnesení č. 01/09 Obec Slapy Zastupitelstvo obce Slapy Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Slapy, konaného dne 17.06.2014, od 19,00 hodin na obecním úřadu ve Slapech Zahájení v 19, 30 hod Přítomni: Ing. František Neužil, Více Usnesení č. 4/2015 ze 4. zasedání ZASTUPITELSTVA MĚSTA SLATIŇANY ze dne 15. dubna 2015 M ě s t o Š e n o v okres Ostrava - město Usnesení z 5. zasedání zastupitelstva města ze dne 21. 4. 2015 Zastupitelstvo města: a) bere na vědomí: 1. Kontrolu usnesení z minulých zasedání splněny body: Více 78. SCHŮZE. A. Smlouva o pronájmu kopírovacího stroje. Termín: ihned Zodpovídá: tajemník 5-0-0. B. Nájemní smlouva na kulturní dům v Nejdku ZÁPIS USNESENÍ 14. DUBNA 2009 R A D A MĚSTA NEJDKU 78. SCHŮZE Pozn. Zveřejněna je upravená verze dokumentu z důvodů dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Více USNESENÍ z 21. zasedání zastupitelstva města Černošice dne 14.12.2009 USNESENÍ z 21. zasedání zastupitelstva města Černošice dne 14.12.2009 Místo konání: Přítomno : Omluven: restaurace Club KINO, Fügnerova ul. Černošice 19 zastupitelů dle prezenční listiny J. Prskavec, Ing. Více MĚSTYS NAČERADEC USNESENÍ Z 6. JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTYSE ZE DNE 30. ČERVNA 2015 MĚSTYS NAČERADEC 1. Zahájení Přítomno 12 ZM. 1 USNESENÍ Z 6. JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTYSE ZE DNE 30. ČERVNA 2015 Návrh usnesení: Zastupitelstvo městyse Načeradec schvaluje veřejné hlasování. Výsledek Více Usnesení z 8. zasedání Zastupitelstva města Mikulášovice konaného dne 16.12.2015 Usnesení z 8. zasedání Zastupitelstva města Mikulášovice konaného dne 16.12.2015 176/8/15. ZMě bere na vědomí znění zápisu ze 7. zasedání ZMě. 177/8/15. ZMě schvaluje program 8. zasedání ZMě takto: Program: Více Obec Horní Bludovice sídlem: Horní Bludovice 434. Usnesení č. 1/2015 Obec Horní Bludovice sídlem: Horní Bludovice 434 IČ: 002 96 686 739 37 Horní Bludovice Usnesení č. 1/2015 z 1. schůze Zastupitelstva obce Horní Bludovice konané dne 4. března 2015 V Horních Bludovicích Více Zastupitelstvo obce Dolní Žandov Usnesení č. Z 4/2013 Usnesení z jednání Zastupitelstva obce Dolní Žandov č. 4/2013, které se uskutečnilo dne 01.08.2013 od 17.00 hod. na přísálí kulturního domu v Dolním Žandově. Usnesení č. 62/04/2013 Více Zasedání rady městyse dne 27.4.2015 v 19,00 hodin č.10 Program: Zasedání rady městyse dne 27.4.2015 v 19,00 hodin č.10 Program: 1. Kontrola usnesení a zápisu z posledního zasedání RM 2. Zprávy ze zasedání výborů a komisí ze dne 27. 4. 2015 přednesené jejich předsedy Více 124. SCHŮZE. A. Žádost o změnu čerpání dotace z rozpočtu města Nejdku u organizace JoN Jde o Nejdek, o. s. termín: ihned zodpovídá: OE 4-0-0 Město Kravaře U s n e s e n í z 28. zasedání Zastupitelstva města Kravaře konaného dne 6.8.2014 v zasedací místnosti Rady a Zastupitelstva města Kravaře. usn. čís. 28. 204/2014 28.212/2014 Ing. Andreas Více R A D A M Ě S T A N E J D K U USNESENÍ ze schůze RM č. 13/2012 konané dne 20. června 2012 1. Technický bod (schválení zapisovatelky a ověřovatelů, schválení programu jednání) 01/13/2012 Rada města Tišnova schvaluje za ověřovatelku Více ze 7. schůze Rady města Rumburka, konané dne 23. prosince 2010 ze 7. schůze Rady města Rumburka, konané dne 23. prosince 2010 1. Schválení programu Usnesení č. 78/2010 Rada města Rumburka projednala a schválila doplněný program 7. schůze rady města. 2. Kontrola plnění Více Zápis ze zasedání zastupitelstva obce dne 19.4.2012 Zápis ze zasedání zastupitelstva obce dne 19.4.2012 Přítomni: Prkno, Hájek, Pačesová, Rubeš, Baborský, Němec, Jeník Program: 1) Schválení podpisu smlouvy o smlouvě budoucí k zřízení věcného břemene na Více Návrh usnesení zasedání Zastupitelstva města Chrastava dne 22. června 2015 2015/04/I ověřovatele zápisu: Návrh usnesení zasedání Zastupitelstva města Chrastava dne 22. června 2015 2015/04/II navržený program zasedání: 1) Diskuse s občany 2) Majetkoprávní úkony 3) Mimořádná podpora Více OBEC ZDĚCHOV. Zápis z 28. zasedání Zastupitelstva obce Zděchov ze dne 12. 03. 2013 Zápis z 28. zasedání Zastupitelstva obce Zděchov ze dne 12. 03. 2013 28. zasedání Zastupitelstva obce (nebo jen ZO) Zděchov, zahájil starosta obce v 18:00 hod. a konstatoval, že zápis z minulého zasedání Více STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA MĚSTSKÝ OBVOD HOŠŤÁLKOVICE STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA MĚSTSKÝ OBVOD HOŠŤÁLKOVICE U S N E S E N Í z 14. zasedání Zastupitelstva městského obvodu Hošťálkovice konaného dne 29.9.2008 236/14z předložený program 14. zasedání Zastupitelstva Více R A D A MĚSTA NEJDEK 34. SCHŮZE ZÁPIS USNESENÍ 12. ŘÍJNA 2007 Přítomni: 5 členů RM Omluveni: tajemník Hosté : / R A D A MĚSTA NEJDEK 34. SCHŮZE č. RM/767/34/07 RM schvaluje změnu programu schůze s přesunutím bodu 4.9 na příští schůzi Více USNESENÍ z 36. zasedání Zastupitelstva MČ Praha Dolní Měcholupy konaného dne 15. 3. 2010 1) Bezpečnostní situace Zastupitelstvo MČ Praha Dolní Měcholupy - informaci strážníka městské policie o situaci v Městské části Praha - Dolní Měcholupy za únor 2010 2) Navýšení kapacity ZŠ - informaci Více Zápis z 39. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 8. srpna 2013 v 18.00 hod. Přítomni: Omluveni: Zápis z 39. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 8. srpna 2013 v 18.00 hod. Vladimír Korek, Hynek Čada (příchod v 18.15.), Pavel Havelka, Josef Šnábl, Vítězslav Více U S N E S E N Í z 24. jednání Zastupitelstva obce Dobrá, ze dne 27.9.2006 v 17 00 hodin v obřadní síni budovy Obecního úřadu Dobrá. U S N E S E N Í z 24. jednání Zastupitelstva obce Dobrá, ze dne 27.9.2006 v 17 00 hodin v obřadní síni budovy Obecního úřadu Dobrá. 1. Zahájení 1.1. v o l í návrhovou komisi : Ing. Taťana Kociánová (SNK- Více 69. SCHŮZE. A. Žádosti o poskytnutí dotace z rozpočtu města Nejdku na Nejdecký pohár 2013, který se konal dne 25. 5. 2013 ZÁPIS USNESENÍ 4. ČERVNA 2013 R A D A MĚSTA NEJDKU 69. SCHŮZE Přítomni: Ing. Benda, p. Schwarzová, p. Kaššák, p. Cingroš, p. Drobný Omluveni: 0 Hosté: 0 Rada města schvaluje předložený program jednání Více Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Napajedla č. 18 konaného dne 27. listopadu 2013 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Napajedla č. 18 konaného dne 27. listopadu 2013 Projednání předkládaných zpráv: 1. Žádost o uzavření kupní smlouvy na základě smlouvy o uzavření budoucí smlouvy Více Usnesení č. 22/2015. ze zasedání Rady města Klecany, které se konalo dne 8. 6. 2015 Usnesení č. 22/2015 ze zasedání Rady města Klecany, které se konalo dne 8. 6. 2015 Přítomni dle prezenční listiny: Ing. Jiří Bendl, Bc. Daniel Dvořák, Ivo Kurhajec, Jiří Medek Omluven: Mgr. Pavel Kotrba Více Zastupitelstvo Městské části Praha-Zličín. U S N E S E N Í Zastupitelstva Městské části Praha-Zličín které se konalo dne 21.5. Zastupitelstvo Městské části Praha-Zličín U S N E S E N Í Zastupitelstva Městské části Praha-Zličín které se konalo dne 21.5.2014 21/2014 Zastupitelstvo Městské části Praha-Zličín Ad 1. Zpráva kontrolního Více Zápis ze zasedání zastupitelstva Obce Suchodol č. 13/2014 ze dne 25.11.2014 Zveřejněna je upravená verze dokumentu z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů v platném znění Zápis ze zasedání zastupitelstva Více ZASEDÁNÍ OBECNÍHO ZASTUPITELSTVA. Číslo: 2015/5/1 Datum: 12.5.2015. Přítomni/omluveni: dle prezenční listiny. Program: ZASEDÁNÍ OBECNÍHO ZASTUPITELSTVA Číslo: 2015/5/1 Datum: 12.5.2015 Přítomni/omluveni: dle prezenční listiny Program: 1. Informace o průběhu rekonstrukce Zateplení OU Jarošov 2. Žádost o odkoupení obecního Více 21. VÝPIS Z USNESENÍ ZASTUPITELSTVO MĚSTA DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 21. VÝPIS Z USNESENÍ Zastupitelstva města Dvůr Králové nad Labem konaného dne 21.01.2010 664/2010 21. ZM V vydává v souladu s ustanovením 96 zákona č. 128/2000 Více U S N E S E N Í R 1031/01-09 U S N E S E N Í z 50. zasedání Rady města Kojetína, konaného dne 13. ledna 2009 ve 13:00 hodin v zasedací místnosti Městského úřadu Kojetín, Masarykovo náměstí 20, Kojetín 2. Plnění usnesení Rady města Více Z á p i s z 11. schůze Zastupitelstva města Hostinné, konané dne 12.11.2012 od 17:00 hod v zasedací místnosti městského úřadu MĚSTO HOSTINNÉ Z á p i s z 11. schůze Zastupitelstva města Hostinné, konané dne 12.11.2012 od 17:00 hod v zasedací místnosti městského úřadu Přítomni: 17 zastupitelů města dle prezenční listiny Omluveni: Více Soubor usnesení - 2/ZM/2015 Soubor usnesení - 2/ZM/2015 Konáno dne: 25.2.2015 Řádné zastupitelstvo města Hrádek nad Nisou * Město Hrádek nad Nisou, Horní náměstí 73, 463 34 Hrádek nad Nisou, IČ:00262854 * 2/19/ZM/15 - Program 2. Více 5/06/2011- ZO -U Příloha k usnesení. úřadu z 5.zasedání zastupitelstva úřadu 5/06/2011- ZO -U Příloha k usnesení obce konané dne 20.6.2011 v 16.hodin v zasedací síni obecního Přítomni: dle prezenční listiny Omluven: pan Miroslav Martyčák Ověřovatel: Více USNESENÍ z 16. zasedání zastupitelstva města Černošice dne 9.3.2009 USNESENÍ z 16. zasedání zastupitelstva města Černošice dne 9.3.2009 Místo konání: Přítomno : Omluven: Návrhová komise: Ověřovatelé zápisu: restaurace Club KINO, Fügnerova ul. Černošice 16 zastupitelů dle Více Zápis z 37. zasedání zastupitelstva obce Strážkovice konaného dne 12. 02. 2014 Zápis z 37. zasedání zastupitelstva obce Strážkovice konaného dne 12. 02. 2014 Místo konání: Obecní úřad Strážkovice Začátek: 17.05 hod. Zasedání řídil: Hana Halamová Přítomni: Jan Dvořák, Hana Halamová, Více Zápis č. 3/2015. Ze zasedání RADY MĚSTA PROSEČ, konané 3. února 2015 v kanceláři starosty města Proseč Zápis č. 3/2015 Ze zasedání RADY MĚSTA PROSEČ, konané 3. února 2015 v kanceláři starosty města Proseč Přítomni: Omluveni: Jan Macháček, Miloslav Hurych, Karel Hloušek, Tomáš Háp Radek Šenkýř 3. zasedání Více Z á p i s. Dále starosta určil zapisovatelku - Alenu Dunovskou. Navrhl ověřovatele zápisu p. Františka Vozobuleho a a p. Ing. Z á p i s z 14. zasedání zastupitelstva Městyse Čestice konaného dne 27.09.2012 od 18.00 hodin v zasedací místnosti úřadu městyse Přítomno: 7 zastupitelů 4 zastupitelé omluveni 4 občané ( viz přiložené Více MĚSTO MIMOŇ Mírová 120, 471 24 Mimoň Mimoň III USNESENÍ MĚSTO MIMOŇ Mírová 120, 471 24 Mimoň Mimoň III USNESENÍ z 27. zasedání Rady města Mimoň, které se konalo dne 29.10.2012 od 15:00 hodin v zasedací místnosti č. 1 Městského úřadu Mimoň Přítomni: Ing. Baloun, Více Z Á P I S. z 41. jednání zastupitelstva Obce Stožec konaného dne 21.1.2014 ve Stožci Z Á P I S z 41. jednání zastupitelstva Obce Stožec konaného dne 21.1.2014 ve Stožci Termín konání zasedání byl určen a zveřejněn dosavadním starostou obce na úřední desce OÚ Stožec dne 14.1.2014. Jednání Více Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Napajedla č. 14 konaného dne 24. dubna 2013 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Napajedla č. 14 konaného dne 24. dubna 2013 Projednání předkládaných zpráv: 1. Žádost o odkoupení pozemků v okolí domu č. p. 911 2. Žádost o odkoupení pozemků Více 99/2015 Program jednání 9. schůze Rady obce Velké Březno USNESENÍ z 9. schůze rady obce Velké, která se konala ve středu 17. 6. 2015 v 16:30 na Obecním úřadě ve Velkém Březně. Přítomni: Michal Kulhánek, Marie Dvořanová, Michal Šidák, Karel Turek, Jaromír Dvořák Více Město Abertamy, Jednání řídil: Zdenek Lakatoš-starosta Přítomni: Josef Hraško, Jana Čečáková,Jan Felt,, Jana Rojovská Z Á P I S OBEC JEVIŠOVKA 691 83 Jevišovka 98 z 19. zasedání zastupitelstva Obce Jevišovka Tel. 519519161 konaného dne 17. 6. 2014 www.jevisovka.cz Starostka obce Jevišovka p.božena Bošiaková zahájila 19. Více Město Kojetín Masarykovo náměstí 20, 752 01 Kojetín U S N E S E N Í z 5. zasedání Zastupitelstva města Kojetína, konaného dne 3. dubna 2007 v 15:00 hodin v sále Vzdělávacího a informačního centra Kojetín, Více U S N E S E NÍ. Usn. č. R 1258/02-13 Rada města po projednání bere na vědomí zprávu o plnění usnesení Rady města Kojetína ze dne 18.09.2012. U S N E S E NÍ z 57. schůze Rady města Kojetína, konaného dne 13. února 2013, v 13:00 hodin, v zasedací místnosti Městského úřadu Kojetín, Masarykovo náměstí 20, Kojetín 2. Plnění usnesení Rady města Kojetína Více OBEC KŘESETICE. Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Křesetice, č.12/2007, které se konalo dne 18.12.2007 OBEC KŘESETICE Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Křesetice, č.12/2007, které se konalo dne 18.12.2007 Přítomni: 9 Omluveni: 2 ( Havránková, Pokorný) Hosté: p. 0 Zahájení Starostka obce přivítala členy Více Zápis č. 3-2013 z veřejného zasedání Zastupitelstva obce Svojetice konaného dne 03. 04. 2013 v zasedací místnosti OÚ Svojetice 1 Zápis č. 3-2013 z veřejného zasedání Zastupitelstva obce Svojetice konaného dne 03. 04. 2013 v zasedací místnosti OÚ Svojetice Přítomni: Omluveni: Neomluveni: Mgr. Martina Vedralová Ing. Milan Hruban Více Zápis z 5. zasedání Zastupitelstva obce Záhoří, konaného dne 7. 5.2015 od 19. 00 hodin v zasedací místnosti OÚ Záhoří Zápis z 5. zasedání Zastupitelstva obce Záhoří, konaného dne 7. 5.2015 od 19. 00 hodin v zasedací místnosti OÚ Záhoří Přítomni: p. Kápl, Ing. Formánek, Ing. Kaněra, Mgr. Klavíková, Ing. Kožmín, Ing. Malát, Více USNESENÍ ze schůze RM č. 29/2014 konané dne 19. listopadu 2014 USNESENÍ ze schůze RM č. 29/2014 konané dne 19. listopadu 2014 1. Technický bod (schválení zapisovatelky a ověřovatelů, schválení programu jednání) 01/29/2014 Rada města Tišnova schvaluje za ověřovatele Více O b e c O t o v i c e o k r e s K a r l o v y V a r y. Usnesení O b e c O t o v i c e o k r e s K a r l o v y V a r y ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Usnesení Více Město Kojetín Masarykovo náměstí 20, 752 01 Kojetín U S N E S E N Í z 15. zasedání Rady města Kojetína, konaného dne 24. července 2007 ve 13:00 hodin v zasedací místnosti Městského úřadu Kojetín, Masarykovo Více Zápis z veřejného zasedání zastupitelstva Obce Pičín konaného dne 28.5.2015 od 18.30 v kanceláři Obce Pičín, Pičín 154 Zápis z veřejného zasedání zastupitelstva Obce Pičín konaného dne 28.5.2015 od 18.30 v kanceláři Obce Pičín, Pičín 154 Přítomni: RNDr. Lenka Kupková, Stanislav Vokurka, Ing. Josef Bedřich, Ing. Michal Více Zápis. z 20. jednání rady města, které se konalo v pondělí 21.12.2009 od 18.00 hodin. Přítomno: dle prezenční listiny Omluven: Radimír Tomášek Zápis z 20. jednání rady města, které se konalo v pondělí 21.12.2009 od 18.00 hodin. Přítomno: dle prezenční listiny Omluven: Radimír Tomášek Program jednání: 1. Žádost o zajištění zdravotní péče v odbornosti Více Zápis ze zasedání zastupitelstva obce č. 4 ze dne 04.03.2015 Zápis ze zasedání zastupitelstva obce č. 4 ze dne 04.03.2015 Přítomní: viz prezenční listina přítomno 14 zastupitelů Návrhová komise Jiří Nevídal, Pavel Relich Ověřovatelé zápisu Pavel Viktorin, Ing. Robert Více Zápis č. 31 z jednání Rady městyse Komárov, konaného dne 17.8.2015 Zápis č. 31 z jednání Rady městyse Komárov, konaného dne 17.8.2015 Přítomni: Antonín Merhaut, Radim Šíma, Jiří Havlík, Ing. Jaroslav Jonák, Ing. Jan Křikava Program: 1. Host RM - účetní městyse, p. Hirschová Více Hlasování: pro 9 čl., proti 0 čl. zdr. 0 čl. Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Vinařice ze dne 7. 4. 2014 Zasedání bylo zahájeno v 17,00 hodin Přítomni: viz. presenční listina Zapisovatel: pí. Ivana Lánská Ověřovatelé zápisu: p. Miloš Erlich, Více U S N E S E N Í. 2. Zápis ze zasedání Rady města Němčice nad Hanou č. 53/2010-2014 a č. 54/2010-2014 Tisk 1041/2010-2014/RM U S N E S E N Í z 55. zasedání Rady města Němčice nad Hanou, ve volebním období 2010-2014, které se uskutečnilo v pondělí 11. 8. 2014 v 15:00 hodin v kanceláři starostky města Němčice nad Hanou 1. Zahájení, Více M Ě S T O B E N Á T K Y N A D J I Z E R O U. U S N E S E N Í z 16. zasedání Rady města Benátky nad Jizerou konaného dne 29.9.2015 M Ě S T O B E N Á T K Y N A D J I Z E R O U U S N E S E N Í z 16. zasedání Rady města Benátky nad Jizerou konaného dne 29.9.2015 429/16R/2015 Zpráva o kontrole usnesení předloženou zprávu o kontrole usnesení Více Zápis č. 2 ze zastupitelstva obce Šitbořice, které se konalo dne 13.11.2014 v 19.00 hod. v obřadní síni OÚ Šitbořice Zápis č. 2 ze zastupitelstva obce Šitbořice, které se konalo dne 13.11.2014 v 19.00 hod. v obřadní síni OÚ Šitbořice Přítomni: viz prezenční listina Omluveni: Guráň Roman, Viktorin Pavel. Volba ověřovatelů Více U S N E S E N Í. Usn. č. R 1686/11-13 Rada města po projednání schvaluje organizační zajištění zasedání zastupitelstva města dne 10.12.2013. U S N E S E N Í ze 78. schůze Rady města Kojetína, konané dne 27. listopadu 2013, v 13:00 hodin, v zasedací místnosti Městského úřadu Kojetín, Masarykovo náměstí 20, Kojetín 2. Plnění usnesení zastupitelstva Více OBEC CHOTUSICE, Chotusice 61 285 76 CHOTUSICE 1. Zastupitelstvo města schvaluje: USNESENÍ č. 33/2014 z 32. zasedání Zastupitelstva města, konaného dne 07. 04. 2014 1. program dnešního jednání v předloženém znění 2. aby rozprava probíhala ke každému Více Zápis z 4. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 28. ledna 2015 v 18.00 hod. Zápis z 4. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 28. ledna 2015 v 18.00 hod. Přítomni: Omluveni: Korek Vladimír, Illek František, Vališ Vladimír, David Josef, Šnábl Jan, Jelínek Tomáš, Více Rada města Usnesení č. 20/09 Rada města Usnesení č. 20/09 z jednání rady města konaného dne 4.11.2009 Usnesení obsahuje: strany, body č. 607 647 RM schvaluje 607) poskytnutí finanční odměny pí Krňoulové z rozpočtu MKS ve výši 13.000 Více program zasedání Zastupitelstva města Chropyně č. 16. Zprávu o činnosti Rady města Chropyně za období od 23. června 2009 do 22. září 2009. Z A S T U P I T E L S T V O M Ě S T A C H R O P Y N Ě Výpis usnesení z 16. zasedání dne 23. září 2009 Z M 1 / 1 6 / 2 0 0 9 u r č u j e hlasováním jako zapisovatele 16. zasedání paní Janu Bajgarovou a Více U S N E S E N Í z jednání zastupitelstva Obce Modrava konaného dne 30. 6. 2011 v Modravě U S N E S E N Í z jednání zastupitelstva Obce Modrava konaného dne 30. 6. 2011 v Modravě Místostarosta obce navrhnul přijetí usnesení: 1) Zastupitelstvo Obce Modrava rozhodlo, že bere na vědomí a schvaluje Více Masarykovo nám. čp. 1, PSČ 281 26 Městský úřad Týnec nad Labem Masarykovo nám. čp. 1, PSČ 281 26 Z á p i s č. : 7-2008 z 7. zasedání Zastupitelstva města Týnce nad Labem, konaného dne 19.6. 2008 od 17.00 hodin v kanceláři starosty Města Více USNESENÍ č. 5/2015 ze 4. zasedání Zastupitelstva města, konaného dne 01. 06. 2015 USNESENÍ č. 5/2015 ze 4. zasedání Zastupitelstva města, konaného dne 01. 06. 2015 I. Zastupitelstvo města schvaluje: 1. program dnešního jednání v upraveném znění 2. aby rozprava probíhala ke každému bodu Více Zápis z jednání zastupitelstva obce č. 3/2014, které se konalo 26.6.2013 od 18.00 v zasedací místnosti budovy Obecního úřadu Skryje Zápis z jednání zastupitelstva obce č. 3/2014, které se konalo 26.6.2013 od 18.00 v zasedací místnosti budovy Obecního úřadu Skryje Přítomni: Daniel Mikušík, Jaroslav Houba, Josef Jedlička, Miroslav Čonka, Více MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 12. 12. 2013. Mgr. Pavla Tvrdoňová. Odbor správy majetku MĚSTO HRANICE MATERIÁL pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 12. 12. 2013 Bod programu: 9 Předkládá: Okruh zpracovatelů: Zpracoval: Mgr. Pavla Tvrdoňová Odbor správy majetku Ing. Radomír Bradáč Více Usnesení. přijatá na 25. zasedání Zastupitelstva města Jeseník konaném dne 12.9.2013 v 15:00 hodin v jesenické kapli Město Jeseník Usnesení přijatá na 25. zasedání Zastupitelstva města Jeseník konaném dne 12.9.2013 v 15:00 hodin v jesenické kapli 1097. Zastupitelstvo města schvaluje další postup ve věci investičního Více Zápis a usnesení 42. zasedání ZASTUPITELSTVA OBCE SMILOVICE konaného dne 18.8.2014 v 16 30 hod. Zápis a usnesení 42. zasedání ZASTUPITELSTVA OBCE SMILOVICE konaného dne 18.8.2014 v 16 30 hod. PŘÍTOMNI zastupitelé: Miroslav Nogol, Jan Ondraczka, Petr Riedel, Jindřich Mackowski, Tomáš Kubala, Petra Více Zápis: Veřejné zasedání Zastupitelstva obce Kanice konané na OÚ Kanice dne 14.5.2014 v 19.00 hod. Zápis: Veřejné zasedání Zastupitelstva obce Kanice konané na OÚ Kanice dne 14.5.2014 v 19.00 hod. Přítomno: viz prezenční listina - Zastupitelstvo obce Kanice je usnášení schopné Zapisovatel: ing. Vladimír Více Usnesení ze 7. zasedání Zastupitelstva obce Brniště konaného dne 27. května 2015 od 17. hodin Usnesení ze 7. zasedání Zastupitelstva obce Brniště konaného dne 27. května 2015 od 17. hodin Usn.č. 51/2015 Zastupitelstvo Obce Brniště schvaluje bezúplatný převod níže uvedených pozemků - Darovací smlouvou Více Usnesení č. 17 ze zasedání Zastupitelstva obce Životice u Nového Jičína konaného dne 9.6.2014 Zápis z veřejného zasedání Zastupitelstva obce Mírová pod Kozákovem konaného dne 27.2.2014 na Obecním úřadě Mírová pod Kozákovem. Přítomni: Dle presenční listiny, která tvoří nedílnou součást tohoto zápisu, Více Zápis: Veřejné zasedání Zastupitelstva obce Kanice konané na OÚ Kanice dne 12.2.2014 v 19.00 hod. Zápis: Veřejné zasedání Zastupitelstva obce Kanice konané na OÚ Kanice dne 12.2.2014 v 19.00 hod. Přítomno: viz prezenční listina - Zastupitelstvo obce Kanice je usnášeníschopné Zapisovatel: ing.vladimír Více ze zasedání zastupitelstva Obce Rozsochatec, které se konalo ve středu 24.září 2014 od 18,30 hod. ve velké zasedací síni obecního úřadu Z á p i s č. 4 ze zasedání zastupitelstva Obce Rozsochatec, které se konalo ve středu 24.září 2014 od 18,30 hod. ve velké zasedací síni obecního úřadu Přítomni: p. Havelka,p.Halák.,p. Mišta, p.novák,.p. Více Zápis ze 5. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 25. února 2015 v 18.00 hod. Zápis ze 5. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 25. února 2015 v 18.00 hod. Přítomni: Omluveni: Korek Vladimír, Illek František, Vališ Vladimír, David Josef, Šnábl Jan (příchod v 19.25 Více ZÁPIS Z JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE Rada města Plané nad Lužnicí Usnesení ze 18. zasedání ze dne 8.7. 2015 Přítomni Omluven Ing. Jiří Šimánek, Ing.Stanislav Vyhnal, Josef Drtina, Rudolf Lapin, Ondřej Špaček Neomluven 0 Volba ověřovatele Více Omluveni: Ing. Vlasák - místostarosta - Upravená verze dokumentu z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění Z á p i s z 20. jednání Rady města Více Zápis č.24. z 24. zasedání Zastupitelstva města Prachatice ze dne 25.8.2008 Zápis č.24 z 24. zasedání Zastupitelstva města Prachatice ze dne 25.8.2008 Zastupitelstvo města po projednání a hlasování ne zveřejnění záměru prosté směny bez doplatku a to části parcely KN číslo 961/5 Více U S N E S E N Í R 1475/10-09. schvaluje termíny svatebních obřadů na rok 2010, a to každou sobotu v měsíci. R 1476/10-09 U S N E S E N Í z 64. zasedání Rady města Kojetína, konaného dne 21. října 2009 ve 14:00 hodin v zasedací místnosti Městského úřadu Kojetín, Masarykovo náměstí 20, Kojetín 2. Plnění usnesení Rady města Více USNESENÍ č. 2/2014 z 1. zasedání Zastupitelstva města, konaného dne 08. 12. 2014 USNESENÍ č. 2/2014 z 1. zasedání Zastupitelstva města, konaného dne 08. 12. 2014 I. Zastupitelstvo města schvaluje: 1. program dnešního jednání v upraveném znění 2. aby rozprava probíhala ke každému bodu Více USNESENÍ ze schůze RM č. 31/2014 konané dne 3. prosince 2014 USNESENÍ ze schůze RM č. 31/2014 konané dne 3. prosince 2014 1. Technický bod (schválení zapisovatelky a ověřovatelů, schválení programu jednání) 01/31/2014 Rada města Tišnova schvaluje za ověřovatele Více Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Napajedla č. 3 konaného dne 25. února 2015 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Napajedla č. 3 konaného dne 25. února 2015 Program: A) ÚVODNÍ ČÁST 1. Zahájení 2. Schválení zápisu z minulé schůze 3. Stanovení ověřovatelů zápisu a sčitatele Více Zápis a usnesení 25. zasedání ZASTUPITELSTVA OBCE SMILOVICE dne 28.11. 2012 v 16 30 hod.

http://kraken.slv.cz/76ICm754/2012

76 ICm 754/2012 číslo jednací: 76 ICm 754/2012-26 (KSLB 76 INS 22245/2011) Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou ve věci žalobce JUDr. Martina Jinochová Matyášová, se sídlem Praha 10, Petrohradská 390/46A, insolvenčního správce dlužníka Michala anonymizovano , anonymizovano , bytem Liberec, Pivovarská 1133, PSČ 463 11, proti žalovanému Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s., IČ 473 11 975, se sídlem Liberec, Mrštíkova 3, PSČ 461 71, právně zastoupeného JUDr. Karlem Valdaufem, advokátem, se sídlem Praha 2, Vinohradská 938/37, PSČ 120 00, o popření vykonatelné pohledávky I. Žaloba na určení, že popření insolvenčním správcem části přihlášené pohledávky ve výši 7.920,-Kč přihlášeného věřitele Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s., v insolvenčním řízení dlužníka vedeném pod sp. zn. KSLB 76 INS 22245/2011 je po právu, s e z a m í t á. II. Popření insolvenčním správcem části přihlášené pohledávky ve výši 6.120,-Kč přihlášeného věřitele Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s., v insolvenčním řízení dlužníka vedeném pod sp. zn. KSLB 76 INS 22245/2011 je po právu. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci v řízení pod sp. zn. KSLB 76 INS 22245/2011 byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Žalobce byl jmenován insolvenčním správcem. Do tohoto řízení přihlásil svou pohledávku žalovaný, a to jako pohledávku vykonatelnou ve výši 15.469,-Kč. Tato pohledávka byla na přezkumném jednání ve výši 14.040,-Kč popřena a do výše 1.429,-Kč uznána. Pohledávka byla přezkoumána jako vykonatelná a pohledávku popřel insolvenční správce i dlužník. Dlužník však i přes poučení soudem u přezkumného jednání ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání incidenční žalobu nepodal. K popření dlužníka proto není přihlíženo. Insolvenční správce popřel pohledávky představující náklady nalézacího řízení a náklady vykonávacího řízení. Z nákladů řízení uznal pouze částku 300,-Kč, představují zaplacený soudní poplatek. Jistina pohledávky ve výši 1.016,-Kč, která není popřena, představuje jízdné a přirážku k jízdnému. Dle insolvenčního správce se jedná o bagatelní pohledávku. Jednoduchost případu umožňuje vymáhání pohledávky bez právního zastoupení. Žalovaný s ohledem na předmět podnikání by měl disponovat vyškolenými osobami pro vymáhání těchto pohledávek. K přihlášce nebyl připojen dokument, na základě kterého je vymáhání pohledávek předáno jinému subjektu. Dle žalobce návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je jednoduchým formulářem, jehož vyplnění nevyžaduje kvalifikaci advokáta. Tuto činnost je schopen vykonávat zaškolený zaměstnanec či účetní žalovaného. Z důvodu právního zastoupení došlo k nárůstu pohledávky žalovaného z částky 1.016,-Kč na patnáctinásobek, přitom skutečné náklady (časové, materiální) na vymáhání takové pohledávky jsou zanedbatelné. Insolvenční správce rovněž poukázal na odůvodnění usnesení Ústavního soudu IV. ÚS 2777/11 ze dne 27.12.2011, který se týká právě rozhodování o nákladech řízení v bagatelních sporech. Dále namítá, že žalovaný nemá nárok na náhradu nákladů exekučního řízení, protože nejsou poznatky o tom, že by exekuce byla prováděna. Pokud byla exekuce marná, pak sazba nákladů exekuce svědčí exekutorovi proti oprávněnému, nikoliv dlužníkovi. Žalobce vyslovil souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání podáním ze dne 27.3.2012. Žalovaný byl vyzván usnesením ze dne 23.2.2012, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Ve svém vyjádření ze dne 30.3.2012 se k této části výzvy nevyjádřil, přestože byl poučen dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Dle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Protože dle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, případně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, rozhodl soud ve věci bez nařízení ústního jednání. Soud provedl dokazování přihláškou žalovaného ze dne 1.2.2012, kterou žalovaný přihlásil částku 15.469,-Kč. Z této částky tvoří částka 1.016,00 Kč jízdné a přirážku k jízdnému a částka 14.453,-Kč příslušenství, a to úrok z prodlení 7,75 % ročně z částky 1.016,-Kč od 2.7.2010 do 5.1.2012, náklady soudního řízení ve výši 8.220,-Kč a náklady oprávněného v exekuci ve výši 6.120,-Kč. Dále měl sodu k dispozici elektronický platební rozkaz č. 24 EV 465/2010-7 ze dne 19.11.2010 vydaný Okresním soudem v Liberci. Dle tohoto platebního rozkazu je dlužník povinen uhradit částku 1.016,-Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 2.7.2010 do zaplacení a náklady řízení ve výši 8.220,-Kč. Dále měl k dispozici příkaz k úhradě nákladů exekuce č. 074 EX 07307/11-019 ze dne 6.1.2012 vydaný Exekutorským úřadem Cheb. Dle tohoto platebního rozkazu je povinný povinen zaplatit oprávněnému náklady, které oprávněný účelně vynaložil k vymáhání svého nároku ve výši 6.120,-Kč. Toto usnesení bylo vydáno po rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení a po jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Součástí přihlášky je i plná moc žalovaného Dopravní podnik města Liberec a.s., pro advokátku JUDr. Martinu Grófovou k zastupování při vymáhání pohledávek na zaplacení jízdného a substituční plná moc pro JUDr. Valdaufa ze dne 1.9.2010, přičemž obě citovaná rozhodnutí stanovují právo na nákladech řízení k rukám právě advokáta JUDr. Valdaufa, nikoliv advokátovi dle plné moci. K dispozici měl soud rovněž usnesení Okresního soudu v Liberci č.j. 14 EXE 4621/2011 ze dne 7.6.2011 o nařízení exekuce a návrh na nařízení exekuce ze dne 11.4.2011. Žaloba byla žalobcem podána včas, když dle § 199 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále IZ, insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Přezkumné jednání se uskutečnilo 23.2.2012 a žaloba byla doručena soudu dne 20.3.2012. Dle § 193 odst. 1 IZ dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. Dle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela. Dle § 410 odst. 2 IZ popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvencím správcem. Dle § 199 odst. 2 IZ jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutí příslušeného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Soud z provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba není v části přihlášené pohledávky ve výši 7.920,-Kč důvodná. Částka 7.920,-Kč představuje rozdíl mezi popřenou výší přihlášené pohledávky 14.040,-Kč a náklady exekučního řízení 6.120,-Kč. O nákladech nalézacího řízení rozhodl pravomocně okresní soud v elektronickém platebním rozkazu. Okresní soud tedy posoudil, zda se jedná o náklady účelně vynaložené na uplatnění práva žalovaného a o nákladech rozhodl, přestože elektronický platební rozkaz takové odůvodnění neobsahuje. Pokud by však okresní soud dospěl k závěru, že se jedná o náklady, které nebyly účelně vynaložené, nerozhodl by ve věci elektronickým platebním rozkazem, ale nařídil by jednání. Pokud by účelnost vynaložení těchto nákladů znovu posuzoval insolvenční soud v rámci incidenčního sporu, došlo by k porušení ustanovení § 199 odst. 2 IZ, tj. že důvodem popření nemůže být jiné právní posouzení věci. Pokud se týká druhé části nároku ve výši 6.120,-Kč, jedná se o odlišnou situaci. Příkaz k úhradě nákladů exekuce byl vydán až po úpadku dlužníka. Pohledávka tedy v době zjištění úpadku nebyla vykonatelná. Proto posouzení účelnosti vynaložených nákladů na exekuční řízení nebrání ustanovení § 199 odst. 2 IZ. Z odůvodnění příkazu k úhradě nákladů exekuce vyplývá, že náklady jsou stanoveny pouze ve výši právního zastoupení dle vyhlášky 484/2000 Sb. a příslušné režijní paušály dle advokátního tarifu. Protože o nákladech právního zastoupení v exekučním řízení nebylo rozhodnuto, nelze je v rámci insolvenčního řízení uplatňovat. Na úhradě těchto nákladů by měl žalovaný nárok, pokud by exekuční řízení, které nebylo přerušeno, ale pouze nebylo po dobu insolvenčního řízení vykonáváno, pokračovalo po skončení insolvenčního řízení. Žalovaný uplatnil nárok na náhradu nákladů řízení pouze z důvodu rozhodnutí exekučním příkazem k úhradě nákladů řízení, jiné náklady neuplatňoval. Protože v rámci přihlášky nebyly uplatněny náklady na exekuční řízení, které by vznikly do úpadku dlužníka, soud shledal popření pohledávky ze strany insolvenčního správce za důvodné a po právu. Soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, protože žalobkyni, která ve věci byla úspěšná ve větším rozsahu než žalovaný, žádné náklady řízení nevznikly. V Liberci dne 8. ledna 2013 Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Eliška Menčíková

http://kraken.slv.cz/1VSOL453/2016

1 VSOL 453/2016-A-31 KSOS 34 INS 3312/2016 1 VSOL 453/2016-A-31 Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Táni Šimečkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka MULTICREDIT SE, IČ: 29288657, se sídlem Ostrava- Moravská Ostrava, Sokolská třída 244/27, PSČ 702 00, zastoupeného Mgr. Magdalenou Poncza, advokátkou se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Českobratrská 2, Vila Antonia, PSČ 702 00, zahájené na návrh věřitele Bazcom, a.s., IČ: 27397050, se sídlem Praha 2, náměstí Míru 820/9, PSČ 120 00, o návrhu insolvenčního navrhovatele Bazcom, a.s., na nařízení předběžného opatření, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.2.2016, č.j. KSOS 34 INS 3312/2016-A-9, Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.2.2016, č.j. KSOS 34 INS 3312/2016-A-9, se zr u š u j e a věc se vr a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 113 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení isir.justi ce.cz (dále jen IZ ) nařídil předběžné opatření a současně ustanovil předběžného správce Mgr. Romana Peška (výrok I.), rozhodl, že dlužník je oprávněn činit veškeré úkony, které se týkají nakládání s majetkem ve vlastnictví dlužníka, jen se souhlasem předběžného insolvenčního správce. V případě, že je právní úkon, k jehož učinění se vyžaduje souhlas předběžného insolvenčního správce, činěn písemně, musí k němu být připojen podpis předběžného insolvenčního správce (výrok II.), rozhodl, že osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, jsou povinny od okamžiku zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku poskytovat plnění předběžnému správci namísto dlužníka (výrok III.), a uložil insolvenčnímu správci přezkoumat právní úkony dlužníka za dobu, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, pokud jde o nakládání s majetkovou podstatou (výrok IV.). V odůvodnění uvedl, že nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistil, že dlužník vlastní velké množství nemovitostí, které mohou sloužit alespoň k částečné úhradě jeho závazků za věřiteli, pokud nebude tento dlužníkův majetek znehodnocen před možným uspokojením věřitelů. Po zvážení všech okolností soud vyhověl návrhu na vydání předběžného opatření, když i s ohledem na právní úkony dlužníka (zástavní smlouva ze dne 28.12.2015) lze mít důvodnou obavu z možnosti ztráty či znehodnocení majetku z důvodu absence jakékoliv jeho ochrany či zákonem stanoveného omezení. Soud proto ustanovil předběžného správce, jehož povinností je provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku přezkoumáním právních úkonů dlužníka za dobu, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, a omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou jen se souhlasem insolvenčního správce. Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník včas odvolání, ve kterém se především obsáhle vyjadřoval k insolvenčnímu návrhu a navrhoval, aby byl jako nedůvodný zamítnut. K důvodům vydání předběžného opatření pouze na vysvětlenou uvedl, že dne 28.12.2015 uzavřel se společností ROLDOS a.s., IČ: 26484790 smlouvu o úvěru s úmyslem získat finanční prostředky ke své podnikatelské činnosti a k úhradě svých závazků z této činnosti vyplývajících, zejména v situaci, kdy nakládání s prostředky na účtech dlužníka je blokováno v důsledku jednání insolvenčního navrhovatele. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že věřitel Bazcom, a.s., IČ: 27397050 (dále jen insolvenční navrhovatel ) se návrhem ze dne 12.2.2016, doručeným soudu téhož dne, domáhal rozhodnutí o úpadku dlužníka MULTICREDIT SE, IČ: 29288657. V návrhu popsal svoji pohledávku včetně právního důvodu, výše, splatnosti a označil další věřitele VG Consulting & Services s.r.o., IČ: 28566939, VG REAL ESTATE s.r.o., IČ: 28647955, ČSAD Kutná Hora a.s., IČ: 46356843, a ČSAD BUS Chrudim a.s., IČ: 60108835, u kterých rovněž uvedl právní důvod vzniku pohledávky, výši a splatnost. Současně s insolvenčním návrhem podal návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se domáhal ustanovení předběžného správce a rozhodnutí, že dlužník je povinen zdržet se jakéhokoliv nakládání s majetkovou podstatou bez souhlasu předběžného správce, a osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, jsou povinny napříště plnění poskytovat předběžnému správci namísto dlužníka. Podání předběžného opatření odůvodnil obavou, že by v době od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku mohlo dojít ke změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, neboť se navrhovatel nahlédnutím do katastru nemovitostí dozvěděl, že dlužník se již pokusil činit kroky za účelem zhoršení dobytnosti jeho dluhů. Toto chování dlužníka spatřoval konkrétně v tom, že dlužník dne 28.12.2015 uzavřel se společností ROLDOS a.s., IČ: 26484790, se sídlem Praha 5-Zličín, Strojírenská 259, PSČ 155 21 zástavní smlouvu, na základě níž dal do zástavy následující nemovitosti: 1) Pozemek parc. č. St. 227, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 54, rodinný dům, parc. č. St. 301, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p., parc. č. 1111/1, zahrada, a parc. č. 1147/6, trvalý travní porost, vše zapsáno na LV č. 35 pro k.ú. Český Puncov, obec Třinec, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Třinec; 2) Pozemek parc. č. St. 185, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 174, parc. č. 103/8, zahrada, vše zapsáno na LV č. 139 pro k.ú. Račiněves, obec Račiněves, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Litoměřice; 3) Pozemek parc. č. 1297, trvalý travní porost, parc. č. St. 154, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 67, parc. č. 549/6, zahrada, parc. č. 549/9, zahrada, parc. č. 553/7, zahrada, vše zapsáno na LV č. 397 pro k.ú. Terešov, obec Terešov, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Rokycany; 4) Pozemek parc. č. St. 290, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 265, zapsáno na LV č. 405 pro k.ú. Zvoleněves, obec Zvoleněves, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Slaný; 5) Pozemek parc. č. St. 150, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 99, parc. č. 659/3, zahrada, vše zapsáno na LV č. 6 pro k.ú. Chvaletice, obec Chvaletice, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Pardubice; 6) Pozemek parc. č. St. 370, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 438, zapsáno na LV č. 2326 pro k.ú. Horažďovice, obec Horažďovice, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Klatovy; 7) Pozemek parc. č. 401, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 367, parc. č. 405, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na LV č. 367 pro k.ú. Jindřichovice pod Smrkem, obec Jindřichovice pod Smrkem, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Frýdlant; 8) Pozemek parc. č. 1639/1, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 217, zapsáno na LV č. 6685 pro k.ú. Rochlice u Liberce, obec Liberec, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec; 9) Pozemek parc. č. St. 89, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 109, zapsáno na LV č. 158 pro k.ú. Pavlovice nad Mží, obec Planá, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Tachov; 10) Jednotku č. 1245/44, vymezenou dle zákona o vlastnictví bytů, nacházející se v budově č.p. 1245, podíl na společných částech domu 886/55960, zapsaná na LV č. 9256 pro k.ú. Vsetín, obec Vsetín, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Vsetín; V této souvislosti dále uvedl, že dlužník dal do zástavy společnosti ROLDOS a.s. většinu svého doposud nezastavěného nemovitého majetku, čímž za účelem ubránění svého majetku před věřiteli, došlo ke znehodnocení těchto nemovitostí a tím i k praktickému znemožnění uspokojení věřitelů z těchto nemovitostí. Dále v návrhu uvedl, že usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 11.1.2016, č.j. 200 Nc 2001/2016-25 bylo dlužníkovi předběžným opatřením nařízeno, aby nenakládal se shora označenými nemovitostmi, když soud na základě shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že existuje důvodná obava, že bude ohrožen budoucí výkon rozhodnutí a že tato obava z ohrožení výkonu rozhodnutí je dána i výší předmětu budoucího sporu, když dluh dlužníka činí částku převyšující 110 mil. Kč, přičemž z uvedeného skutkového stavu je zřejmé, že hodnota majetku dlužníka zastaveného ve prospěch navrhovatele je oproti celkovému dluhu dlužníka zlomková, a navrhovatel by ani realizací zástav nedosáhl plného uspokojení svých pohledávek. Dále insolvenční navrhovatel v návrhu zmiňoval, že v rámci trestního řízení se prošetřuje neoprávněné odčerpávání finančních prostředků na účtech společnosti MULTICREDIT SE a CITICREDIT SE, a že člen představenstva dlužníka, který je zároveň i osobou s dispozičním oprávněním k účtům dlužníka, je v současné době prověřován v souvislosti s trestnou činností, jejímž účelem je mimo jiné i snaha zkrátit navrhovatele, a to jako možný pachatel trestného činu. Z tohoto důvodu insolvenční navrhovatel podal u Okresního soudu v Ostravě návrh na vydání dalšího předběžného opatření k zajištění peněžních prostředků na bankovním účtu vedeném u Fio banky, a.s. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 18.1.2016, č.j. 200 Nc 2002/2016-17 bylo dlužníkovi předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s peněžními prostředky na bankovním účtu dlužníka č. 2200584396/2010, vedeném u peněžního ústavu: Fio banka, a.s., IČ: 61858374, se sídlem V Celnici 1028/10, Praha 1, a to až do částky ve výši 8.525.606,77 Kč, a zároveň aby prováděl jakékoliv dispozice s peněžními prostředky, které se nacházejí na účtu dlužníka č. 2200584396/2010, vedeném u peněžního ústavu: Fio banka, a.s., IČ: 61858374, se sídlem V Celnici 1028/10, Praha 1, a to až do částky ve výši 8.525.606,77 Kč. Proti oběma shora označeným usnesením o nařízení předběžného opatření podal dlužník odvolání. Nařízení předmětného předběžného opatření se navrhovatel domáhá s ohledem na skutečnost, že dlužník se již pokusil znehodnotit svůj majetek v neprospěch jeho věřitelů, jakož i s ohledem na skutečnost, že člen statutárního orgánu je prověřován orgány činnými v trestním řízení, kdy existuje podezření, že se dlužník snaží zkrátit navrhovatele, a proto je nezbytné zabránit hrozícím změnám v rozsahu majetkové podstaty k tíži věřitelů. Současně s insolvenčním návrhem a návrhem na vydání předběžného opatření doručil insolvenční navrhovatel též přihlášku pohledávky. Naopak zástavní smlouvu ze dne 28.12.2015, výpisy z listu vlastnictví, ani rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě, kterými bylo rozhodnuto o nařízení předběžných opatření, insolvenční navrhovatel soudu nepředložil. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně (bez osvědčení tvrzených skutečností shora uvedenými listinami) odvoláním napadeným usnesením Dlužník se na výzvu insolvenčního soudu vyjádřil k insolvenčnímu návrhu až podání ze dne 14.3.2016, jehož obsahem je současně předmětné odvolání, k němuž připojil požadované seznamy majetku, závazků a zaměstnanců. Dále soudu předložil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 11.1.2016, sp.zn. 200 Nc 2001/2016-25, kterým bylo na návrh navrhovatele Bazcom, a.s., IČ: 27397050 nařízeno předběžné opatření ukládající žalovanému MULTICREDIT SE, IČ: 29288657, aby nenakládal s nemovitostmi, které se co do označení shodují s nemovitostmi uvedenými v odvoláním napadeném rozhodnutí na straně 2 a 3 pod bodem 1) až 10). Současně bylo navrhovateli předběžného opatření uloženo, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení podal u příslušného soudu návrh na zahájení řízení ve věci samé. Dále soudu předložil též usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 18.1.2016, č.j. 200 Nc 2002/2016-17, kterým soud na návrh navrhovatele Bazcom, a.s., předběžným opatřením žalovanému MULTICREDIT SE, IČ: 29288657 uložil, aby nenakládal s peněžními prostředky na bankovním účtu žalovaného č. 2200584396/2010, vedeném u peněžního ústavu: Fio banka, a.s., IČ: 61858374. Navrhovateli předběžného opatření uložil, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení podal u příslušného soudu návrh na zahájení řízení ve věci samé. Odvolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 18.1.2016, č.j. 200 Nc 2002/2016-17 bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 2.3.2016, č.j.8Co 94/2016-51. Podle odůvodnění soudy obou stupňů bez dalšího přisvědčily navrhovateli předběžného opatření, že žalovaný uzavřel se společností ROLDOS a.s. dne 28.12.2015 zástavní smlouvu, kterou zatížil všechny nemovitosti vyjmenované pod bodem 1) až 10), ovšem z odůvodnění není zřejmé, že by tuto zástavní smlouvu měly k dispozici, nebo že by existenci zástavního práva u všech shora vyjmenovaných nemovitostí zjistily z katastru nemovitostí. Proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 11.1.2016, č.j. 200 Nc 2001/2016-25 sice bylo podáno odvolání, ale odvolací řízení bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Odvolací soud soudu prvního stupně především vytýká, že pro rozhodnutí o předběžném opatření si neučinil předběžný závěr, že dlužník je v úpadku, tedy že na základě insolvenčního návrhu věřitele bude o úpadku dlužníka skutečně rozhodnuto, resp. existencí případného úpadku dlužníka se soud prvního stupně podle odůvodnění vůbec nezabýval. Ovšem odvoláním napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné i z jiných důvodů. Soud prvního stupně považoval potřebu předběžného opatření za osvědčenou pouze na základě tvrzení navrhovatele, a aniž měl k dispozici např. zástavní smlouvu z 28.12.2015 či výpisy z katastru nemovitostí, konstatoval, že s ohledem na právní úkony dlužníka (zástavní smlouva ze dne 28.12.2015) lze mít důvodnou obavu z možnosti ztráty či znehodnocení majetku z důvodu absence jakékoliv jeho ochrany či zákonem stanoveného omezení. Skutečností, že usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 18.1.2016, č.j. 200 Nc 2002/2016-17 bylo dlužníkovi předběžným opatřením zakázáno disponovat se všemi nemovitostmi, se soud prvního stupně rovněž nezabýval. Odvolací soud nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistil, že například k nemovitostem, které jsou uvedeny pod bodem 1) pozemek parc. č. St. 227, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 54, rodinný dům, parc. č. St. 301, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p., parc. č. 1111/1, zahrada, a parc. č. 1147/6, trvalý travní porost, vše zapsáno na LV č. 35 pro k.ú. Český Puncov, obec Třinec, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Třinec, vůbec nebylo zřízeno zástavní právo na základě zástavní smlouvy ze dne 28.12.2015, jak tvrdí navrhovatel. Závěr soudu prvního stupně, že dlužník vlastní velké množství nemovitostí, které mohou sloužit alespoň k částečné úhradě jeho závazků, a že majetek započal znehodnocovat uzavřením zástavní smlouvy ze dne 28.12.2015, a že lze mít důvodnou obavu z možnosti ztráty či znehodnocení majetku z důvodu absence jakékoliv jeho ochrany (aniž zohlednil, usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 18.1.2016, č.j. 200 Nc 2002/2016-17 bylo dlužníkovi předběžným opatřením zakázáno disponovat se všemi nemovitostmi), se jeví nepřesvědčivý a předčasný. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

http://slideplayer.cz/slide/2444979/

PRÁVO A ETIKA VÝZKUMU. 2 Snímky slouží k orientaci posluchačů přednášek a k činění si poznámek. Nenahrazují přednášky, učebnice ani cvičebnice. Nenahrazují. - ppt stáhnout PRÁVO A ETIKA VÝZKUMU. 2 Snímky slouží k orientaci posluchačů přednášek a k činění si poznámek. Nenahrazují přednášky, učebnice ani cvičebnice. Nenahrazují. ZveřejnilEla Janečková Prezentace na téma: "PRÁVO A ETIKA VÝZKUMU. 2 Snímky slouží k orientaci posluchačů přednášek a k činění si poznámek. Nenahrazují přednášky, učebnice ani cvičebnice. Nenahrazují."— Transkript prezentace: PRÁVO A ETIKA VÝZKUMU 2 2 Snímky slouží k orientaci posluchačů přednášek a k činění si poznámek. Nenahrazují přednášky, učebnice ani cvičebnice. Nenahrazují přednášky, učebnice ani cvičebnice. verze 2.2 (2012) © Ivo Telec, 2005 3 3 „Jakákoli jiná věda jen uškodí tomu, „Jakákoli jiná věda jen uškodí tomu, kdo neovládá vědu dobroty.“ kdo neovládá vědu dobroty.“ Michel de Montaigne, Eseje. Michel de Montaigne, Eseje. Výbor. Praha 1995, 2 s Překlad Černého. Výbor. Praha 1995, 2 s Překlad Černého. 4 5 TEMATICKÝ OBSAH 1. význam vědecké průpravy, druhy poznání, světonázor 2. vědecká myšlenka a tvořivost, výtvor 3. vědec, vědecký poznatek, vědecké dílo, vědecká práva 4. zaměstnanecká díla, podnikové vynálezy ap., školní díla, díla na objednávku díla, díla na objednávku 5. vědecká svoboda, vědecká soutěž a delikty 6. veřejná morálka vědecká a její zásady, vědecká bezúhonnost bezúhonnost 7. veřejná správa výzkumu, vývoje a inovací 8. veřejná finanční podpora výzkumu, vývoje a inovací 6 6  10. závazky ve výzkumu, vývoji a inovacích 11. práva k výsledkům výzkumu a vývoje 12. znaky vědeckosti a vědecké pojmy 13. obecné vědecké metody 14. právní věda a její metody 15. právovědný poznatek: právní názor 16. metody didaktiky práva 17. obecné metody filozofické 18. vědomí a svědomí 19. literatura 7 7 VZDĚLÁVACÍ VÝZNAM Magisterský studijní program Právo a právní věda Magisterský studijní program Právo a právní věda soudobý světový stav právovědného poznání soudobý světový stav právovědného poznání a základního nebo aplikovaného výzkumu práva a základního nebo aplikovaného výzkumu práva  získání teoretických vědeckých poznatků  získání teoretických vědeckých poznatků a zvládnutí jejich aplikace na právní situace a zvládnutí jejich aplikace na právní situace Doktorský studijní program Teoretické právní vědy Doktorský studijní program Teoretické právní vědy právovědné bádání a samostatná vědecká tvorba právovědné bádání a samostatná vědecká tvorba v základním nebo aplikovaném výzkumu práva v základním nebo aplikovaném výzkumu práva 8 8 1. ČÁST VÝCHOZÍ POJMY 9 9 SPOLEČENSKÉ ŘÁDY Náboženský, např. náboženské symboly Náboženský, např. náboženské symboly Morální, např. morální závazky, veřejná morálka Morální, např. morální závazky, veřejná morálka právnických povolání právnických povolání Právní, srv. právní normy a právní principy Právní, srv. právní normy a právní principy Hospodářský, viz pravidla hospodářské soutěže Hospodářský, viz pravidla hospodářské soutěže Vědecký, např. vědecké zvyklosti, vědecká Vědecký, např. vědecké zvyklosti, vědecká bezúhonnost a vědecká odpovědnost za vědecký bezúhonnost a vědecká odpovědnost za vědecký delikt delikt Politický, např. politické symboly, politická Politický, např. politické symboly, politická odpovědnost za politický delikt odpovědnost za politický delikt 10 10 „Lidé mají právo žít tak, jak pokládají za správné, což znamená, že všem tradicím společnosti musí být poskytnuta rovná práva a rovný přístup k mocenským centrům společnosti. Tradice obsahují nejen etická pravidla a náboženství, obsahují „Lidé mají právo žít tak, jak pokládají za správné, což znamená, že všem tradicím společnosti musí být poskytnuta rovná práva a rovný přístup k mocenským centrům společnosti. Tradice obsahují nejen etická pravidla a náboženství, obsahují i kosmologii, medicínskou moudrost, názory na povahu člověka i kosmologii, medicínskou moudrost, názory na povahu člověka a tak dále.“ a tak dále.“ Paul K. Feyerabend, Tři dialogy o vědění. Paul K. Feyerabend, Tři dialogy o vědění. Druhý dialog (1976). Praha 1999, s Překl. Fialův. Druhý dialog (1976). Praha 1999, s Překl. Fialův. Zvýraznění IT. Zvýraznění IT. 11 11  Úmluva o zachování nemateriálního Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví, UNESCO 2003, kulturního dědictví, UNESCO 2003, č. 39/09 Sb. m. s. č. 39/09 Sb. m. s. 12 12 TRADIČNÍ VĚDĚNÍ Poznatky, inovace a postupy Poznatky, inovace a postupy domorodých a místních společenství domorodých a místních společenství ztělesňujících tradiční životní styl ztělesňujících tradiční životní styl (traditional knowledge), srv. know-how (traditional knowledge), srv. know-how  souhlas vlastníků k využívání a jejich  souhlas vlastníků k využívání a jejich zapojení zapojení  spravedlivé rozdělení zisku  spravedlivé rozdělení zisku čl. 8/j Úmluvy o biologické rozmanitosti (1992) (č. 134/99 Sb.) 13 16 DRUHY POZNÁNÍ 1. zjevení (zdrojová informace) 2. běžné prožití (citové) 3. náboženské prožití (citové) 4. umělecké prožití (citové) 5. objevení (vnuknutí) 6. nahromaděná zkušenost 7. naučení (rozumové) 8. porozumění vědeckému poznatku 17 17 DRUHY MYŠLENÍ Hermetismus Hermetismus nahromadění nahromadění a předání zkušenosti a předání zkušenosti vyprávění vyprávění přímé poznání vč. prožití, např. nemoci, změny počasí přímé poznání vč. prožití, např. nemoci, změny počasí Klasická řecká filosofie rozumová abstrakce pojmové myšlení logická pravidla, argumentace správnost způsobu definice, teorie 18 18 RŮZNOSTI Např. tradiční léčitelství Např. tradiční léčitelství 1. duch 2. duše 3. tělo Např. moderní západní věda lékařská 2. mysl 3. tělo 19 22 SVĚTONÁZOR Celostný obraz světa Celostný obraz světa víceúrovňový celek  víceúrovňový celek  hermetická věta „jak nahoře, tak dole“ hermetická věta „jak nahoře, tak dole“  zúžení na vědecký světový názor  zúžení na vědecký světový názor dobová ideologická omezenost na marxismus- dobová ideologická omezenost na marxismus- leninismus; srv. Ú ČSSR (1960)  leninismus; srv. Ú ČSSR (1960)  právní pojem socialistický vědec  právní pojem socialistický vědec  materialistická ideologie scientismu a její materialistická ideologie scientismu a její politické projevy a univerzální aspirace politické projevy a univerzální aspirace „věda jako náboženství“ „věda jako náboženství“ 23 23 „Vědu je třeba chránit před ideologiemi, a společnosti, zvláště pak společnosti demokratické, je třeba chránit před vědou.“ „Vědu je třeba chránit před ideologiemi, a společnosti, zvláště pak společnosti demokratické, je třeba chránit před vědou.“ Užitek z vědy „nelze vnucovat, je třeba, aby jej Užitek z vědy „nelze vnucovat, je třeba, aby jej účastníci debaty zkoumali a svobodně přijali.“ účastníci debaty zkoumali a svobodně přijali.“ „Věda by se měla vyučovat jako jeden z mnoha názorů. A nikoli jako jediná cesta k pravdě a skutečnosti.“ „Věda by se měla vyučovat jako jeden z mnoha názorů. A nikoli jako jediná cesta k pravdě a skutečnosti.“ Paul K. Feyerabend, Rozprava proti metodě. (1987) Paul K. Feyerabend, Rozprava proti metodě. (1987) Praha 2001, předmluva, s. 6. Překl. Fialův. Praha 2001, předmluva, s. 6. Překl. Fialův. 24 24 KULTURNÍ A BIOLOGICKÁ ROZMANITOST  Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní rozmanitosti (2001) (2001) Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (UNESCO 2003) (č. 93/10 Sb. m. s.) projevů (UNESCO 2003) (č. 93/10 Sb. m. s.) Úmluva o nemateriálním kulturním dědictví Úmluva o nemateriálním kulturním dědictví (UNESCO 2003) (č. 39/09 Sb. m. s.) (UNESCO 2003) (č. 39/09 Sb. m. s.) Úmluva o biologické rozmanitosti, (SN 1992) (č. 134/99 Sb.) Úmluva o biologické rozmanitosti, (SN 1992) (č. 134/99 Sb.) 25 25 VĚDECKÁ MYŠLENKA Reálný pojem Reálný pojem mimosmyslově působící jsoucnost (entita) mimosmyslově působící jsoucnost (entita) síla myšlenky vč. tvůrčí síly síla myšlenky vč. tvůrčí síly Právní význam Právní význam pohnutka (motiv), např. v trestním právu pohnutka (motiv), např. v trestním právu Legislativně právní pojem myšlenky Legislativně právní pojem myšlenky vynálezecká myšlenka (z. č. 527/90 Sb.) vynálezecká myšlenka (z. č. 527/90 Sb.) viz tvůrčí síla myšlenky viz tvůrčí síla myšlenky myšlenka není autorským dílem (a. z.) myšlenka není autorským dílem (a. z.) 26 26  vynálezecká myšlenka vynález patent na vynález  využití patentu v hospodářství  zánik patentu  přetrvání vynálezecké myšlenky 27 27 ZVLÁŠTNÍ OSOBNÍ VLASTNOSTI TVŮRCE 1. tvůrčí nadání ducha 2. tvořivost (tvůrčí schopnost) 3. cit pro krásu 4. rozumová věcnost 5. [fantazie] 6. [nahromaděné zkušenosti]  osobní závazek k tvorbě  osobní závazek k tvorbě 28 28 JUDIKATURA: Zvláštní osobní vlastnosti Právě z povahy „zvláštních osobních vlastností“ vyplývá, Právě z povahy „zvláštních osobních vlastností“ vyplývá, že duševní plod tvorby, k níž byly tyto zvláštní osobní že duševní plod tvorby, k níž byly tyto zvláštní osobní vlastnosti člověka využity, je povahově (a pojmově) vlastnosti člověka využity, je povahově (a pojmově) neoddělitelným tvůrčím projevem individualizovaného neoddělitelným tvůrčím projevem individualizovaného lidského ducha, formujícího samu osobnost. lidského ducha, formujícího samu osobnost. Proto je i samo „vytvoření“, resp. tvorba díla tvůrčí Proto je i samo „vytvoření“, resp. tvorba díla tvůrčí činností nezaměnitelného osobitého rázu. činností nezaměnitelného osobitého rázu. Rozs. NS v Brně z , sp. zn. 30 Cdo 739/2007. 29 29 TVOŘIVOST Osobní schopnost Osobní schopnost 1. umělecká (smysl pro krásu) 2. technická (smysl pro rozumnost) 3. vědecká (smysl pro rozumnost) Absolutní (zákonná) tvůrčí práva Absolutní (zákonná) tvůrčí práva 1. osobnostní 2. majetková 30 30 VÝTVOR Nehmotný výsledek lidské tvorby Nehmotný výsledek lidské tvorby 1. umělecký, např. skladba  2. technický, např. vynález  3. vědecký, např. vědecký článek  Předmět vrozeného přirozeného práva Předmět vrozeného přirozeného práva création de l’espirit création de l’espirit Předmět od státu nabyté ochrany Předmět od státu nabyté ochrany např. vynález jako předmět patentu (státem uděleného ochranného práva na vynález) např. vynález jako předmět patentu (státem uděleného ochranného práva na vynález) 31 31 VĚDECKÝ POZNATEK 1. správnost logické argumentace a její přezkoumatelnost a její přezkoumatelnost 2. absolutní novost (světová)  3. uspořádanost 4. podstatnost 5. výzkumný postup lege artis = obecně uznávaná pravidla a technika = obecně uznávaná pravidla a technika alespoň v určitém vědním okruhu alespoň v určitém vědním okruhu 32 32 NOVOST Absolutní novost (světová) Absolutní novost (světová) = vědecký poznatek není součástí = vědecký poznatek není součástí světového stavu vědy, umožňujícího světového stavu vědy, umožňujícího přístup veřejnosti; srv. stav techniky přístup veřejnosti; srv. stav techniky v právu patentovém v právu patentovém  vědecká přednost (priorita)  vědecká přednost (priorita) od zveřejnění od zveřejnění  odbornost, např. právně odborné  odbornost, např. právně odborné sebrání známých poznatků; sebrání známých poznatků; srv. sestavení úplného znění zákona srv. sestavení úplného znění zákona 33 33 SROZUMITELNOST VĚDY Přirozený požadavek na prospěšnost Přirozený požadavek na prospěšnost vědeckých poznatků lidstvu vědeckých poznatků lidstvu  srozumitelnost světa a jeho přirozeného  srozumitelnost světa a jeho přirozeného řádu řádu  odloučení lidstva od vědy  odloučení lidstva od vědy nejasnost, mlhavost, bez prostoty nejasnost, mlhavost, bez prostoty a srozumitelnosti vědeckého vyjadřování a srozumitelnosti vědeckého vyjadřování 34 35 2. ČÁST SOUKROMÉ PRÁVO AVĚDA 36 36 NEDOTKNUTELNOST LIDSKÉ BYTOSTI Nadřazenost (primacy) lidské bytosti Nadřazenost (primacy) lidské bytosti zájmům společnosti nebo vědy zájmům společnosti nebo vědy = zásada občanského práva = zásada občanského práva čl. 2 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (RE 1997) čl. 2 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (RE 1997) (č. 96/01 Sb. m. s.) (č. 96/01 Sb. m. s.) Lidská integrita Lidská integrita 1. duchovní 2. duševní 3. tělesná 37 37 OSOBNOSTNÍ PRÁVO Všeobecné ochranné právo každého Všeobecné ochranné právo každého Zvláštní ochranná práva (tvůrčí) Zvláštní ochranná práva (tvůrčí) (osobní práva každého tvůrce) (osobní práva každého tvůrce) 1. osobnostní právo autorské 2. osobnostní právo výkonných umělců 3. osobnostní právo vynálezců aj. původců technických výtvorů 38 38 OSOBNOSTNÍ PRÁVO AUTORSKÉ  1. právo rozhodnout o zveřejnění svého díla 2. právo osobovat si autorství vč. práva rozhodnout, zda a jak má být autorství uvedeno při zveřejnění díla vč. práva rozhodnout, zda a jak má být autorství uvedeno při zveřejnění díla 3. právo na nedotknutelnost díla i. právo zpracovat nebo jinak změnit dílo ii. právo zachovat hodnotu díla při jeho užití iii. právo autorského dohledu nad užitím díla způsobem nesnižujícím hodnotu díla iv. jiné právo na nedotknutelnost díla 39 39 OSOBNOSTNÍ PRÁVO VÝKONNÝCH UMĚLCŮ 1. právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu 2. zásadně právo rozhodnout, zda a jak má být uvedeno jméno při zveřejnění výkonu 3. právo zachovat hodnotu uměleckého výkonu při jeho užití 40 40 OSOBNOSTNÍ PRÁVO PŮVODCŮ TECHNICKÝCH VÝTVORŮ 1. právo osobovat si vynálezectví nebo jiné původcovství nebo jiné původcovství 2. právo na označení vynálezectví nebo jiného původcovství nebo jiného původcovství viz např. zápis vynálezce (původce) viz např. zápis vynálezce (původce) do patentového rejstříku do patentového rejstříku 41 41 VĚDEC Člověk bez ohledu na právní režim vědecké činnosti Člověk bez ohledu na právní režim vědecké činnosti 1. autor vědeckého díla, např. disertační práce 2. vynálezce aj. technický původce 3. šlechtitel nové odrůdy rostliny, např. révy vinné Osobní schopnosti Osobní schopnosti nadání, píle, vzdělání, řemeslo (technika nadání, píle, vzdělání, řemeslo (technika vědecké práce) za účelem vědecké práce) za účelem vědeckého poznatku k obecnému dobru vědeckého poznatku k obecnému dobru 42 42 VĚDA 1. tvůrčí činnost za účelem vědeckého poznatku 2. výsledek = soubor sdělných vědeckých poznatků 3. institucionální soustava, srv. vědeckou infrastrukturu, veřejnou správu výzkumu a vývoje a vývoje Vědosloví (Wissenschaftslehre) Vědosloví (Wissenschaftslehre) 43 43 PRÁVNÍ VĚDA Metodická a systematická k právnímu dobru (spravedlnosti) zacílená a odůvodněná: Metodická a systematická k právnímu dobru (spravedlnosti) zacílená a odůvodněná: 1. tvorba (kreace) práva 2. výklad (interpretace) práva 3. používání (aplikace) práva v situacích 4. popis a utřídění (systematizace) práva 44 44 VĚDECKÁ PRÁVA 1. autorské právo k vědeckým dílům 2. patentové právo k vynálezům 3. užitně vzorové právo k technickým řešením 4. průmyslově vzorové právo ke vzhledům výrobků 45 45  5. právo k topografiím polovodičových výrobků 6. právo k odrůdám rostlin 7. právo k obchodním tajemstvím vědeckého významu  (§ 17, 51 obch. z.) 8. právo k osobním tajemstvím vědeckého významu  (§ 11 o. z.) 46 46  9. právo k důvěrným informacím vědeckého významu  (§ 44, 271 obch. z.) 10. právo k vědeckým objevům 11. právo k vědeckým poznatkům (myšlenkám) 12. právo k vědeckému know-how 47 47 VĚDECKÉ DÍLO © Výtvor Výtvor 1. jedinečný nehmotný výsledek vědecké tvorby, např. výsledek právovědného výzkumu 2. sdělný (vyjádřený v jakékoli objektivně vnímatelné podobě) 3. vyjadřující vědecký poznatek Předmět přirozeného práva autorského Předmět přirozeného práva autorského bez ohledu na rozsah, účel nebo vědecký aj. význam, např. na přínos pro rozvoj vědy bez ohledu na rozsah, účel nebo vědecký aj. význam, např. na přínos pro rozvoj vědy 48 48  Legislativně právní pojem vědeckého díla Legislativně právní pojem vědeckého díla Právní otázka: co je vědecké dílo? Právní otázka: co je vědecké dílo?  skutková otázka, např. zda bylo dílo zveřejněno  skutková otázka, např. zda bylo dílo zveřejněno Odpověď právní vědy Odpověď právní vědy  Test pojmových znaků literárního,  Test pojmových znaků literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla jiného uměleckého nebo vědeckého díla forma testového dotazníku forma testového dotazníku  globalizace právní vědy  globalizace právní vědy 49 51 VĚDECKÉ DÍLO SLOVESNÉ: © OBVYKLÉ OBSAHOVÉ ZNAKY 1. popis problému a přehled světového stavu vědeckého bádání o něm i. popis stavu světové vědecké literatury ii. popis stavu dosavadního světového řešení problému 2. vědecký cíl i. tvrzení (pracovní hypotéza) ii. potvrzení, či vyvrácení tvrzení (pracovní hypotézy) 3. metody dosažení cíle 4. výsledek = nový vědecký poznatek 5. návrh využití výsledku 52 52  Posudek vědeckého díla Posudek vědeckého díla 1. objektivnost i. nepodjatost ii. nestrannost (přednosti i nedostatky) 2. kritičnost 3. stručnost 4. neopakovanost obsahu díla 53 58 3. ČÁST ZAMĚSTNANECKÉ, ZAKÁZKOVÉ A ŠKOLNÍ VĚDECKÉ A ŠKOLNÍ VĚDECKÉ NEBO TECHNICKÉ VÝTVORY 59 59         60 61 POTENCIÁLNÍ STŘET vynaložená hospodářská investice zaměstnavatele, objednatele, školy v. vytvořené duševní vlastnictví zaměstnance, zhotovitele, studenta 62 62  ZÁKONODÁRNÉ ŘEŠENÍ ZAMĚSTANECKÉHO DÍLA zaměstnancovo vlastnění práva zaměstnancovo vlastnění práva z duševního vlastnictví z duševního vlastnictví zaměstnavatelův výkon zaměstnavatelův výkon zaměstnancových majetkových práv zaměstnancových majetkových práv z duševního vlastnictví z duševního vlastnictví 63 63 ZAMĚSTNANECKÉ VĚDECKÉ DÍLO © Trvalý věcný status výtvoru Trvalý věcný status výtvoru např. habilitační práce akademického např. habilitační práce akademického pracovníka ke splnění požadavku pracovníka ke splnění požadavku zaměstnavatele na řádný výkon práce, popis zaměstnavatele na řádný výkon práce, popis technického řešení výzkumného pracovníka, technického řešení výzkumného pracovníka, posudek disertační práce aj. posudek disertační práce aj. Vyjádření literární, fotografické, filmové aj., Vyjádření literární, fotografické, filmové aj., např. populárně vědecký film např. populárně vědecký film § 58 a. z. § 58 a. z. 64 65  Vytvořeno ke splnění závazku vyplývajícího Vytvořeno ke splnění závazku vyplývajícího z pracovního nebo služebního poměru z pracovního nebo služebního poměru např. závazku z pracovní smlouvy výzkumného např. závazku z pracovní smlouvy výzkumného pracovníka v klinické psychologii, závazku pracovníka v klinické psychologii, závazku z vnitřního mzdového předpisu, závazku z vnitřního mzdového předpisu, závazku z konkrétního pracovního pokynu, závazku z konkrétního pracovního pokynu, závazku z popisu práce ap., a to v rámci smlouvy ap. z popisu práce ap., a to v rámci smlouvy ap. 66 66  1. skutečné ke splnění pracovního ke splnění pracovního závazku závazku 1. smyšlené (fiktivní) ke splnění závazku z objednávky: i. počítačový program ii. databáze iii. kartografické dílo srv. work made for hire 67 67  Autorské právo vlastní zaměstnaný autor Autorské právo vlastní zaměstnaný autor Právo výkonu majetkových autorských Právo výkonu majetkových autorských práv má zaměstnavatel pod svým jménem práv má zaměstnavatel pod svým jménem a na svůj účet (pro sebe či pro třetího) a na svůj účet (pro sebe či pro třetího) postoupitelnost  souhlas zaměstnance postoupitelnost  souhlas zaměstnance  převod podniku  převod podniku zánik vykonavatele práva bez nástupce zánik vykonavatele práva bez nástupce  výkon práva autorovi  výkon práva autorovi 68 68  Podmíněné právo zaměstnance na licenci Podmíněné právo zaměstnance na licenci za obvyklých, např. honorářových, podmínek za obvyklých, např. honorářových, podmínek  vážný důvod zaměstnavatele  vážný důvod zaměstnavatele např. soutěžní či utajovací např. soutěžní či utajovací Podmíněno nevykonáváním Podmíněno nevykonáváním nebo nedostatečným vykonáváním práva nebo nedostatečným vykonáváním práva zaměstnavatelem zaměstnavatelem  důkaz skutku; prokázání skutkového tvrzení  důkaz skutku; prokázání skutkového tvrzení 69 69  Vyvratitelná domněnka souhlasu zaměstnaného autora ke: Vyvratitelná domněnka souhlasu zaměstnaného autora ke: 1. zveřejnění díla 2. úpravám, zpracování díla vč. překladu, spojení s jiným dílem, zařazení díla spojení s jiným dílem, zařazení díla do souboru do souboru 3. uvádění díla na veřejnost pod jménem zaměstnavatele zaměstnavatele 70 70  4. dokončení díla jiným při: i. prodlení zaměstnance přes výzvu zaměstnavatele k dokončení díla zaměstnavatele k dokončení díla ii. zániku pracovního závazku zaměstnance k dokončení díla zaměstnance k dokončení díla např. výpovědí pracovní smlouvy např. výpovědí pracovní smlouvy 71 71  Právo autora na dodatečnou přiměřenou Právo autora na dodatečnou přiměřenou odměnu (dispozitivně) € odměnu (dispozitivně) € vyplacená mzda  zisk z práv vyplacená mzda  zisk z práv význam díla význam díla pro dosažení zisku pro dosažení zisku  počítačové programy, kartografická díla,  počítačové programy, kartografická díla, databáze (dispozitivně ano)  € databáze (dispozitivně ano)  € 72 72 ZAMĚSTNANECKÝ UMĚLECKÝ VÝKON Obdoba se zaměstnaneckým dílem Obdoba se zaměstnaneckým dílem § 74 a. z. § 74 a. z. např. hudební výkon violisty či dirigenta např. hudební výkon violisty či dirigenta nebo herecký výkon činoherce, zaměstnaných nebo herecký výkon činoherce, zaměstnaných v divadle, klavírní doprovod akademického v divadle, klavírní doprovod akademického pracovníka umělecké vysoké školy pracovníka umělecké vysoké školy srv. např. dekr. pres. rep. č. 129/45 Sb. z. a n., srv. např. dekr. pres. rep. č. 129/45 Sb. z. a n., o stát. orch. Česká filharmonie 73 73 PODNIKOVÝ VYNÁLEZ apod. Trvalý věcný status podnikového vynálezu Trvalý věcný status podnikového vynálezu např. konstrukční řešení konstruktéra např. konstrukční řešení konstruktéra dle pracovního závazku § 9-10 z. č. 527/90 Sb. dle pracovního závazku § 9-10 z. č. 527/90 Sb. Dispozitivní legální přechod majetkového Dispozitivní legální přechod majetkového práva na patent na zaměstnavatele práva na patent na zaměstnavatele Vyrozumívací a předávací povinnost Vyrozumívací a předávací povinnost zaměstnaného původce vůči zaměstnavateli zaměstnaného původce vůči zaměstnavateli  posouzení vynálezu zaměstnavatelem  posouzení vynálezu zaměstnavatelem 74 74  2 měsíce  na uplatnění 2 měsíce  na uplatnění zaměstnavatelova práva na patent zaměstnavatelova práva na patent vůči původci (zaměstnanci) vůči původci (zaměstnanci)   zpětný přechod (recesse)   zpětný přechod (recesse) práva na patent na původce práva na patent na původce Zákonná povinnost mlčenlivosti Zákonná povinnost mlčenlivosti obou stran o vynálezu v této době  obou stran o vynálezu v této době  75 75  Právo původce na přiměřenou odměnu Právo původce na přiměřenou odměnu při zaměstnavatelově uplatnění práva při zaměstnavatelově uplatnění práva na patent € na patent € Ukazatelé odměny: Ukazatelé odměny: a. technický a hospodářský význam vynálezu b. přínos z možného využití nebo jiného uplatnění uplatnění c. materiální podíl zaměstnavatele d. rozsah pracovních úkolů (zadání) původce 76 76  Právo původce na dodatečné vypořádání € Právo původce na dodatečné vypořádání €  Zjevný nepoměr: Zjevný nepoměr: již vyplacená odměna  pozdější přínos již vyplacená odměna  pozdější přínos Zdaňováno jako příjem z průmyslového aj. duševního vlastnictví; též  Zdaňováno jako příjem z průmyslového aj. duševního vlastnictví; též  77 78 ZAMĚSTNANECKÝ PRŮMYSLOVÝ VZOR lhůta 3 měsíce pro zaměstnavatelovo uplatnění práva vůči původci  lhůta 3 měsíce pro zaměstnavatelovo uplatnění práva vůči původci  zaměstnavatelova povinnost mlčenlivosti ještě další měsíc od zpětného přechodu práva na zaměstnance  zaměstnavatelova povinnost mlčenlivosti ještě další měsíc od zpětného přechodu práva na zaměstnance   Ukazatelé odměny: € a. přínos dosažený užíváním b. materiální podíl zaměstnavatele c. rozsah zadání původce § z. č. 207/00 Sb. 79 82 ZAKÁZKOVÉ NEBO SOUTĚŽNÍ VĚDECKÉ DÍLO © Vyvratitelná domněnka objednatelovy Vyvratitelná domněnka objednatelovy smluvní licence k užití zjednaného díla smluvní licence k užití zjednaného díla k účelu vyplývajícímu ze smlouvy o dílo § 61 a. z. k účelu vyplývajícímu ze smlouvy o dílo § 61 a. z. Užití objednaného díla nad rámec účelu Užití objednaného díla nad rámec účelu  poskytnutí smluvní licence  poskytnutí smluvní licence  použití zákonné licence  použití zákonné licence 83 83  Omezení zhotovitelova výkonu Omezení zhotovitelova výkonu vlastních majetkových práv autorských: vlastních majetkových práv autorských: oprávněnými zájmy objednatele: oprávněnými zájmy objednatele: 1. osobními 2. majetkovými např. na ztotožnění či rozlišení vlastní osoby např. na ztotožnění či rozlišení vlastní osoby objednatele či jeho zboží nebo zájmy objednatele či jeho zboží nebo zájmy soutěžními soutěžními 84 85 ŠKOLNÍ VĚDECKÉ DÍLO © Např. disertační, diplomová, seminární Např. disertační, diplomová, seminární nebo klausurní práce, počítačový program aj. nebo klausurní práce, počítačový program aj. Věcný status § 60 a. z. Věcný status § 60 a. z. tvůrcem (autorem) student (žák) ke splnění tvůrcem (autorem) student (žák) ke splnění studijních (školních) povinností studijních (školních) povinností vyplývajících z jeho soukromo- nebo vyplývajících z jeho soukromo- nebo veřejnoprávního poměru ke škole, školskému veřejnoprávního poměru ke škole, školskému či vzdělávacímu zařízení, např. ze studijního či vzdělávacímu zařízení, např. ze studijního a zkušebního řádu, přílohy statutu vysoké školy a zkušebního řádu, přílohy statutu vysoké školy 86 88  Užití školního díla k vnitřní potřebě konkrétní Užití školního díla k vnitřní potřebě konkrétní školy, např. v jejím intranetu školy, např. v jejím intranetu  bezúplatná „zákonná“ licence  § 35/3,4 a. z.  bezúplatná „zákonná“ licence  § 35/3,4 a. z. (správně nevyvratitelná domněnka (správně nevyvratitelná domněnka poskytnutí smluvní licence v poměru poskytnutí smluvní licence v poměru 2 stran, kdy nejde o veřejnost): 2 stran, kdy nejde o veřejnost): 1. bez přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu školy nebo obchodního prospěchu školy 2. výukově nebo k vnitřní potřebě školy, osobně vymezené okruhem žáků nebo studentů, osobně vymezené okruhem žáků nebo studentů, orgánů a zaměstnanců orgánů a zaměstnanců a věcně vymezené činností školy  a věcně vymezené činností školy  89 89  a to s příkazem přiměřeného uvedení: 3. jména autora  anonymní dílo nebo jména školy apod., pod jejímž nebo jména školy apod., pod jejímž jménem je školní dílo uváděno na veřejnost jménem je školní dílo uváděno na veřejnost 4. názvu díla 5. pramene 90 90  Všeobecný zákaz užití školního aj. díla Všeobecný zákaz užití školního aj. díla školou aj. osobou způsobem snižujícím školou aj. osobou způsobem snižujícím jeho hodnotu (zákaz znehodnocení díla) jeho hodnotu (zákaz znehodnocení díla)  osobnostní právo autora  osobnostní právo autora na nedotknutelnost svého díla na nedotknutelnost svého díla § 11/3 a. z. § 11/3 a. z. 91 91  Užití nad rámec vnitřní potřeby školy Užití nad rámec vnitřní potřeby školy  nároková smluvní licence školy  nároková smluvní licence školy = kontraktační povinnost autora = kontraktační povinnost autora např. k tiskovému rozmnožování a rozšiřování díla např. k tiskovému rozmnožování a rozšiřování díla za obvyklých, např. honorářových, smluvních za obvyklých, např. honorářových, smluvních podmínek podmínek Právo autora odepřít licenci ze závažného Právo autora odepřít licenci ze závažného důvodu, např. osobního důvodu, např. osobního  bezdůvodné odepření licence  bezdůvodné odepření licence  žaloba školy k nahrazení chybějícího  žaloba školy k nahrazení chybějícího projevu autorovy vůle soudem projevu autorovy vůle soudem 92 92  Omezený výkon autorova majetkového práva Omezený výkon autorova majetkového práva k užití svého školního díla (dispozitivně), a to: k užití svého školního díla (dispozitivně), a to: - oprávněnými osobními nebo majetkovými zájmy školy, např. na označení totožnosti své osoby nebo svých služeb, vyjádřeném dílem grafickým, soutěžními zájmy školy aj. své osoby nebo svých služeb, vyjádřeném dílem grafickým, soutěžními zájmy školy aj. - „oprávněnost“ zájmů školy  smlouva, zákon, rozhodnutí  smlouva, zákon, rozhodnutí 93 93  Zákonné právo školy na příspěvek Zákonné právo školy na příspěvek na úhradu nákladů školy na autorovo na úhradu nákladů školy na autorovo vytvoření školního díla, vytvoření školního díla, např. na materiál nad běžnou provozní režii, např. na materiál nad běžnou provozní režii, z dosaženého autorova výdělku z užití z dosaženého autorova výdělku z užití školního díla, dle okolností, např. dle přínosu školního díla, dle okolností, např. dle přínosu školy aj., až do skutečné výše nákladů školy školy aj., až do skutečné výše nákladů školy + přihlédnutí k výši výdělku dosaženého školou z licenčního užití školního díla z licenčního užití školního díla 94 94  Vlastnictví hmotné věci (nosiče díla) Vlastnictví hmotné věci (nosiče díla) vlastníkem věci, kdo věc pořídil vlastníkem věci, kdo věc pořídil odevzdáním školního díla s věcí nabývá odevzdáním školního díla s věcí nabývá vlastnictví věci škola shodou vůle vlastnictví věci škola shodou vůle (není-li jiné dispozice); (není-li jiné dispozice); projev právní doktríny sledování osudu projev právní doktríny sledování osudu významnějšího díla jeho méně významným nosičem významnějšího díla jeho méně významným nosičem (nezmaření účelu odevzdání) (nezmaření účelu odevzdání)  Autorské právo na účelové zpřístupnění věci (nosiče díla) jejím vlastníkem § 12/3 a. z. (nosiče díla) jejím vlastníkem § 12/3 a. z. 95 95 KNIHOVNÍ ZÁKONNÁ LICENCE Bezúplatná zákonná licence knihovní Bezúplatná zákonná licence knihovní k půjčování originálů či rozmnoženin k půjčování originálů či rozmnoženin obhájených diplomových, rigorózních, obhájených diplomových, rigorózních, disertačních a habilitačních prací disertačních a habilitačních prací na místě samém § 37/1d a. z. na místě samém § 37/1d a. z.  výzkum či soukromé studium  výzkum či soukromé studium  autorovo vyloučení  autorovo vyloučení 96 96  Třístupňový test (The Three-step-test) Třístupňový test (The Three-step-test) § 29/1 a. z. 1. zvláštní zákonný případ výjimky či omezení majetkového práva autorského majetkového práva autorského 2. užití nerozporné s běžným způsobem užití 3. bez nepřiměřeného dotčení oprávněných osobních (morálních) nebo majetkových zájmů autora (žáka nebo studenta) 97 97 DOMNĚNKA SMLUVNÍ LICENCE PRO VYSOKOU ŠKOLU DOMNĚNKA SMLUVNÍ LICENCE PRO VYSOKOU ŠKOLU  Legální povinnost vysokých škol nevýdělečně zveřejňovat obhájené závěrečné práce svých zveřejňovat obhájené závěrečné práce svých studentů a posudky na ně ve veřejném zájmu studentů a posudky na ně ve veřejném zájmu Autorskoprávní poměr mezi vysokou školou Autorskoprávní poměr mezi vysokou školou a jejím studentem: a jejím studentem:  nevyvratitelná domněnka poskytnutí smluvní licence vysoké škole jejím studentem licence vysoké škole jejím studentem § 47b z. č. 111/98 Sb., o vys. školách § 47b z. č. 111/98 Sb., o vys. školách = zvláštní licenčně smluvní režim vedle a. z. = zvláštní licenčně smluvní režim vedle a. z. 98 98 JUDIKATURA Závěrečná diplomová práce na vysoké škole, Závěrečná diplomová práce na vysoké škole, resp. univerzitě může být účinným namítacím materiálem proti novosti vynálezu tehdy, resp. univerzitě může být účinným namítacím materiálem proti novosti vynálezu tehdy, jestliže byla před prioritou zpřístupněna neomezenému kruhu osob, např. jejím uložením jestliže byla před prioritou zpřístupněna neomezenému kruhu osob, např. jejím uložením ve veřejně přístupné knihovně. ve veřejně přístupné knihovně. Jakl 171. Jakl 171. 99 ČÁST VĚDECKÁ SVOBODA A VĚDECKÁ MORÁLKA 101 101 VĚDECKÁ SVOBODA 1. svoboda vědeckého bádání = bádání o kterémkoli předmětu (o čemkoli) = bádání o kterémkoli předmětu (o čemkoli) kteroukoli metodou kteroukoli metodou čl. 15/2 LZPS čl. 15/2 LZPS 2. svoboda projevu vč. hlásání výsledku vědeckého bádání (vědeckého poznatku) vědeckého bádání (vědeckého poznatku) čl. 17 LZPS čl. 17 LZPS 102 102 AKADEMICKÁ SVOBODA 1. svoboda vědy, výzkumu a zveřejňování jejich výsledků a zveřejňování jejich výsledků 2. svoboda výuky; především její otevřenost různým: i. vědeckým názorům ii. vědeckým a výzkumným metodám § 4/a), b) z. č. 111/98 Sb., o vysokých školách 103 103 ZÁKAZ VÁZANOSTI STÁTU 1. výlučnou ideologií a. politickou b. právní c. vědeckou aj., např. výlučnou ideologií scientismu scientismu 2. náboženským vyznáním čl. 2/1 LZPS 104 104   občanská společnost s příkazem neškodit jinému; demokratické hodnoty neškodit jinému; demokratické hodnoty  občanská pluralita pracovních hypotéz, výzkumných záměrů ap. výzkumných záměrů ap.  svobodná soutěž, např. léčebných soustav 105 105 ODLUKA VĚDY OD STÁTU Záruka vědecké svobody Záruka vědecké svobody Právní formy institucionální odluky: Právní formy institucionální odluky: 1. v. v. i. 2. veřejné nebo soukromé vysoké školy  Akademie věd ČR  Grantová agentura ČR  Technologická agentura ČR  Ústav pro studium totalitních režimů  státní vysoké školy (vojenské a policejní) = organizační složky státu = organizační složky státu srv. odluku církve od státu 106 106 VĚDECKÁ SOUTĚŽ Soutěžitelé Soutěžitelé = např. veřejné výzkumné instituce, vysoké = např. veřejné výzkumné instituce, vysoké školy, soukromí vědci školy, soukromí vědci Dobré mravy soutěže § 44 obch. z. Dobré mravy soutěže § 44 obch. z. Zákaz nekalé vědecké soutěže Zákaz nekalé vědecké soutěže Vědecký postup non lege artis Vědecký postup non lege artis Veřejnoprávní režimy veřejné soutěže Veřejnoprávní režimy veřejné soutěže nebo veřejné zakázky ve výzkumu a vývoji nebo veřejné zakázky ve výzkumu a vývoji 107 107 VĚDECKÁ MORÁLKA Veřejná morálka vědecká Veřejná morálka vědecká = veřejné povědomí o vědeckém chování, = veřejné povědomí o vědeckém chování, které není způsobilé veřejně pohoršit, které není způsobilé veřejně pohoršit, s nímž vědecký nebo právní řád spojuje následky s nímž vědecký nebo právní řád spojuje následky Morálka vědeckých povolání Morálka vědeckých povolání např. povolání výzkumných nebo akademických např. povolání výzkumných nebo akademických pracovníků pracovníků = deontologický řád, vyjádřený nepsanými zásadami = deontologický řád, vyjádřený nepsanými zásadami 108 108  Vědecká morálka (druh veřejné morálky) Vědecká morálka (druh veřejné morálky) = veřejně vynucovaný soubor nepsaných = veřejně vynucovaný soubor nepsaných zásad náležitého chování zásad náležitého chování Vědecká mravnost Vědecká mravnost = individuální soubor morálních zásad = individuální soubor morálních zásad a jejich praktikování a jejich praktikování Vědecká etika (druh užité etiky) Vědecká etika (druh užité etiky) = teorie morálního a mravného vědeckého = teorie morálního a mravného vědeckého chování a hodnotících soudů ve vědě chování a hodnotících soudů ve vědě 109 109 ZDROJE 1. doporučení Komise 2005/251/ES ze dne o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků (Úř. věst. č. L 075, , s. 67); a o Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků (Úř. věst. č. L 075, , s. 67); přístup ČR schválen usn. vl. č. 951 z přístup ČR schválen usn. vl. č. 951 z doporučení vlády ČR (usn. vl. č z ), Etický rámec výzkumu 3. doporučení předsednictva GA ČR, Správná vědecká praxe, duben 2000 Správná vědecká praxe, duben 2000 110 110  4. Etický kodex výzkumných pracovníků v Akademii věd ČR, Akadem. bull., 2006/6 v Akademii věd ČR, Akadem. bull., 2006/6 5. Vzorový etický kodex pro akademické pracovníky vysokých škol, vysokých škol, Rada vysokých škol, Rada vysokých škol, 111 111  6. Good scientific practice in research and Scholarship, European Science and Scholarship, European Science Foundation Policy Briefing N o 11 (Dec. 2000). Foundation Policy Briefing N o 11 (Dec. 2000). Bull. GA ČR 2001/1 Bull. GA ČR 2001/1 7. Memorandum on Scientific Integrity (2003), All European Academies (ALLEA) aj. All European Academies (ALLEA) aj. 112 116  INSTITUCIONALIZACE Komise správné vědecké praxe Komise správné vědecké praxe (etické komise seberegulační); vysoké školy aj. (etické komise seberegulační); vysoké školy aj. Bioetická komise Rady pro výzkum, vývoj Bioetická komise Rady pro výzkum, vývoj a inovace; odborný a poradní orgán: a inovace; odborný a poradní orgán:  stanoviska rady k žádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových na lidských embryonálních kmenových buňkách z. č. 227/06 Sb. buňkách z. č. 227/06 Sb. 117 117  Etické komise pro klinické hodnocení Etické komise pro klinické hodnocení léčiv léčiv  stanoviska ke klinickému hodnocení léčiv či pro jiné oblasti biomedicínského či pro jiné oblasti biomedicínského výzkumu výzkumu z. č. 378/07 Sb., o léčivech 118 118 ETIKA VÝZKUMU Základní zásady Základní zásady 1. svoboda výzkumu a odpovědnost 2. respektování názorové plurality a tolerance 3. respektování lidské důstojnosti a autonomie 4. poctivost a důvěryhodnost 5. průhlednost 6. solidarita a spolupráce ve výzkumu 7. prospěšnost a nepoškozování; každé riziko výzkumu musí být vyváženo přínosem výzkumu musí být vyváženo přínosem 119 119 ZÁSADY VĚDECKÉ MORÁLKY Všeobecné morální zásady Všeobecné morální zásady Zvláštní zásady vědecké morálky (Knapp, ) Zvláštní zásady vědecké morálky (Knapp, ) 1. vědecká poctivost = úsilí o poznání pravdy = úsilí o poznání pravdy i. vědecká odvaha nevyhýbat se problémům nevyhýbat se problémům nepřizpůsobovat řešení přání příjemce nepřizpůsobovat řešení přání příjemce ii. původnost (vlastní poznatek) iii. účelnost autocitací a republikací vlastních děl 120 120  iv. poctivost autobibliografická rozlišení vědeckých děl od jiných druhů děl rozlišení vědeckých děl od jiných druhů děl republikace pod jednou vykázanou položkou republikace pod jednou vykázanou položkou uvedení spoluautora u děl spoluautorských uvedení spoluautora u děl spoluautorských 2. vědecká skromnost při sebehodnocení nebo předvádění vlastních výsledků nebo předvádění vlastních výsledků  přemrštěné vědecké sebevědomí,  přemrštěné vědecké sebevědomí, přezírání jiných vědeckých názorů, přezírání jiných vědeckých názorů, nedostatek sebekritické revize, vědecká nedostatek sebekritické revize, vědecká svéhlavost, neochota přiznat vědecký omyl svéhlavost, neochota přiznat vědecký omyl 121 121  3. morální používání pramenů morální zákaz použití pramene k důkazu morální zákaz použití pramene k důkazu něčeho, co z něj spolehlivě nevyplývá něčeho, co z něj spolehlivě nevyplývá morální zákaz zamlčení pramene svědčícího protichůdnému vědeckému názoru morální zákaz zamlčení pramene svědčícího protichůdnému vědeckému názoru 122 122  4. pravidla vědecké kritiky i. věcnost ad rem ii. pravdivost iii. přiměřenost  oprávněnost hodnotícího (kritického)  oprávněnost hodnotícího (kritického) soudu soudu § 11 an. o. z., mediální zákony § 11 an. o. z., mediální zákony 123 123  5. pravidla hodnocení výzkumných návrhů i. nevynášení informací ii. nekopírování podkladů iii. vrácení nebo zničení podkladů iv. nepodjatost oponentů 6. pravidla oceňování mimořádných výkonů  nř. vl. 462/02 Sb. 124 124  7. pravidla diskuse, polemiky, kritiky a. diskuse = výměna názorů polemická  nepolemická polemická  nepolemická i. věcná zacílenost ii. stručnost iii. bezprostřednost 125 125  b. polemika (polemická diskuse) i. stejný předmět (téma) ii. polemika s názorem, ne s osobou; morální zákaz zesměšňování nebo zlehčování morální zákaz zesměšňování nebo zlehčování iii. argumentace vědecká, ne citáty autorit nebo odvoláváním se na autoritu nebo odvoláváním se na autoritu iv. uznání event. nesprávnosti vlastního názoru v. neměnění vlastního názoru bez vědeckého argumentu argumentu vi. včasné ukončení polemiky 126 126  c. posuzování cizích děl recenze informační a hodnotící recenze informační a hodnotící i. objektivnost hodnotového soudu dle stavu vědy (posouzení vědecké hodnoty) (posouzení vědecké hodnoty)  recenze zdvořilé, oslavné, nevraživé  recenze zdvořilé, oslavné, nevraživé ii. věrná a výstižná reprodukce myšlenek iii. odlišení vlastního názoru nebo polemiky iv. morální zákaz zneužití posudku k zabránění publikování cizího díla publikování cizího díla anotace informační anotace informační 127 127 CITACE Vědecký pojem Vědecký pojem široký rozsah široký rozsah vč. ohlasů a odkazů, vč. ohlasů a odkazů, nejen citací ve smyslu nejen citací ve smyslu práva autorského práva autorského citační indexy citační indexy scientometrické scientometrické Autorskoprávní pojem bezúplatná zákonná licence citační = dovolené omezení cizího práva autorského v zákonem přípustném případě § 31 a. z.; předmětem zveřejněné cizí dílo 128 128 VĚDECKÝ DELIKT Např. plagiátorství citačním podvrhem aj. Např. plagiátorství citačním podvrhem aj. 1. formální; viz opsání cizího díla bez citace 2. materiální; např. parafráze cizího díla bez uvedení pramene Souběh s právním deliktem Souběh s právním deliktem např. porušování autorského práva např. porušování autorského práva nebo nekalé soutěže nebo nekalé soutěže 129 129  Postih Postih 1. vědecká sankce, např. odsudek vědeckou obcí 2. právní sankce při naplnění skutkové podstaty soukromoprávního nebo veřejnoprávního deliktu např. výpověď z pracovního poměru, pokuta např. výpověď z pracovního poměru, pokuta za přestupek, peněžitý trest za trestný čin za přestupek, peněžitý trest za trestný čin 130 130 VĚDECKÝ PODVOD § Např. habilitační podvod  Např. habilitační podvod  srv. pojistný podvod, úvěrový podvod srv. pojistný podvod, úvěrový podvod  trestný čin podvodu  trestný čin podvodu (obecná skutková podstata) (obecná skutková podstata) skutkovým znakem úmysl získat skutkovým znakem úmysl získat pro sebe výhodu, např. vyšší mzdu aj. pro sebe výhodu, např. vyšší mzdu aj. pracovní výhodu, kupř. povýšení pracovní výhodu, kupř. povýšení 131 131  Individuální posouzení okolností případu Individuální posouzení okolností případu soudem soudem  vina  trest:  vina  trest: např. trest zákazu činnosti spočívající např. trest zákazu činnosti spočívající v práci akademického pracovníka v práci akademického pracovníka až na 5 let, až na 5 let, trest ztráty vědecké hodnosti Dr.h.c, trest ztráty vědecké hodnosti Dr.h.c, DrSc., CSc. (bývalý sovětský vzor) DrSc., CSc. (bývalý sovětský vzor) 132 132   Oběť vědeckého podvodu, např. vysoká škola, v. v. i. Neplatnost dohody o změně pracovní funkce Neplatnost dohody o změně pracovní funkce podvodníka, např. na funkci docenta podvodníka, např. na funkci docenta  dobré mravy, aby oběť podvodu platila podvodné  dobré mravy, aby oběť podvodu platila podvodné navýšení mzdy (nákladů) navýšení mzdy (nákladů) Dopad podvodu na důvěryhodnost vědeckých Dopad podvodu na důvěryhodnost vědeckých poznatků u vědecké obce, popř. i veřejnosti poznatků u vědecké obce, popř. i veřejnosti  reálná hrozba narušení důvěryhodnosti vědeckých  reálná hrozba narušení důvěryhodnosti vědeckých poznatků pro další, navazující výzkum poznatků pro další, navazující výzkum 133 133  Zákaz mzdového polepšení či pracovního Zákaz mzdového polepšení či pracovního povýšení podvodníka zaměstnavatelem povýšení podvodníka zaměstnavatelem = zákaz výkonu povinnosti mzdového = zákaz výkonu povinnosti mzdového polepšení či pracovního povýšení polepšení či pracovního povýšení proti dobrým mravům (contra bonos mores) proti dobrým mravům (contra bonos mores) § 14/1 z. p.   škoda na majetku zaměstnavatele   škoda na majetku zaměstnavatele 134 134  Právní ochrana právního zájmu vysoké Právní ochrana právního zájmu vysoké školy školy  určovací žaloba u okresního (obvodního) soudu) s důkazem naléhavosti právního soudu) s důkazem naléhavosti právního zájmu na konkrétním určení stavu zájmu na konkrétním určení stavu právní zájem  zvědavost právní zájem  zvědavost 135 135 PLAGIÁTORSTVÍ  PLAGIÁTORSTVÍ  lat. plagiarius, kdo unáší lidi (a prodává je do otroctví) lat. plagiarius, kdo unáší lidi (a prodává je do otroctví) Technický výměr plagiátu (padělku): Technický výměr plagiátu (padělku): „představení duševního díla jiného autora „představení duševního díla jiného autora půjčeného nebo napodobeného v celku půjčeného nebo napodobeného v celku nebo z části, jako svého vlastního“. nebo z části, jako svého vlastního“. termín , ČSN ISO 5127 Informace a dokumentace termín , ČSN ISO 5127 Informace a dokumentace – Slovník. Květen 2003, s. 114, (ISO 2127:2001). – Slovník. Květen 2003, s. 114, (ISO 2127:2001). Mezinárodní a český standard informační Mezinárodní a český standard informační a dokumentační (technická norma) a dokumentační (technická norma) 136 136  Technický výměr původnosti (originality): Technický výměr původnosti (originality): „vlastnost duševního díla, kterou není možné „vlastnost duševního díla, kterou není možné bezprostředně odvodit z jakéhokoli jiného bezprostředně odvodit z jakéhokoli jiného existujícího duševního díla nebo kombinace existujícího duševního díla nebo kombinace existujících duševních děl“. existujících duševních děl“. termín , ČSN ISO 5127 Informace a dokumentace termín , ČSN ISO 5127 Informace a dokumentace – Slovník. Květen 2003, s. 113, (ISO 2127:2001). 137 142  idea – expression dichotomy Plagiát: Plagiát: 1. formální umělecké či vědecké ztvárnění (vyjádření) díla, umělecké či vědecké ztvárnění (vyjádření) díla, např. literární výraz, výtvarné ztvárnění ideje např. literární výraz, výtvarné ztvárnění ideje = právo autorské (expression) = právo autorské (expression) 2. materiální (látkový) obsah (látka) díla, např. vědecký poznatek obsah (látka) díla, např. vědecký poznatek nebo jiná myšlenka vč. objevu (informace) nebo jiná myšlenka vč. objevu (informace) = právo proti nekalé soutěži (idea) = právo proti nekalé soutěži (idea) 143 146 PŘÍPAD: Historické knihy 147 148 NAPODOBENINY V PRÁVU AUTORSKÉM Imitace vědomá, nebo nevědomá: Imitace vědomá, nebo nevědomá:  závislé dílo zcela nebo zčásti převzaté z původního díla v podobě: z původního díla v podobě: a. shody děl b. doslovné či jiné otrocké podobnosti děl c. celkově umělecky či vědecky dojmové podobnosti děl v autorskoprávně podobnosti děl v autorskoprávně významných (silných) uměleckých významných (silných) uměleckých či vědeckých prvcích, či vědeckých prvcích, a to při shodě nebo podobnosti myšlenky (látky) 149 149 150 150 ZÁKONNÉ PŘEDPOKLADY PRO VÝKON VÝZKUMNÉ PRÁCE  právní předpisy: 1. dbát dobré pověsti v. v. i. nebo dobrého jména vysoké školy  příčinná souvislost mezi skutkem, pachatelem a následkem (újmou na pověsti jiného) § 19b/3 o. z., § 70/1 i. f. z. č. 111/98 Sb., o vys. škol. § 19b/3 o. z., § 70/1 i. f. z. č. 111/98 Sb., o vys. škol. 151 151  2. zdržet se nekalé soutěže ve výzkumu, vývoji nebo inovacích či ve vzdělávací službě obch. z. nebo inovacích či ve vzdělávací službě obch. z. 3. dodržovat práva třetích osob např. studentů, pacientů, zákazníků aj., např. studentů, pacientů, zákazníků aj., zejm. práva duševního vlastnictví zejm. práva duševního vlastnictví a právo osobnostní např. a. z., o. z. a právo osobnostní např. a. z., o. z. 152 152  4. právně rovně zacházet se zaměstnanci z. p. např. právně rovně odměňovat za stejnou výzkumnou práci, umožnit příležitost dosáhnout funkčního postupu v zaměstnání např. právně rovně odměňovat za stejnou výzkumnou práci, umožnit příležitost dosáhnout funkčního postupu v zaměstnání 5. nediskriminovat zaměstnance z. p. např. výzkumníka jiné státní příslušnosti např. výzkumníka jiné státní příslušnosti nebo pro odlišný světonázor nebo pro odlišný světonázor 6. jiný  výpovědní důvod zaměstnavatele § 52/f z. p. 153 153 SOUKROMÉ POŽADAVKY ZAMĚSTNAVATELE  řádný výkon výzkumné nebo akademické práce  Spravedlivost a rozumnost (přiměřenost) požadavků v zájmu zaměstnavatele se zřetelem na: a. poslání a činnosti zaměstnavatele b. druh práce pro zaměstnavatele c. význam práce pro zaměstnavatele a skrze něj i pro třetí osoby, např. pro ostatní zaměstnance, něj i pro třetí osoby, např. pro ostatní zaměstnance, studenty, pacienty, zákazníky, a pro obecné dobro; studenty, pacienty, zákazníky, a pro obecné dobro; též význam pro ostatní členy akademické obce též význam pro ostatní členy akademické obce  Pracovně morální úroveň (morální hodnota práce) 154 154   Podstatné požadavky, např.: 1. dodržovat slib zaměstnance, je-li  2. dosahovat alespoň uspokojivých pracovních výsledků výzkumných nebo akademických 3. udržovat vlastní vědeckou bezúhonnost  4. včas ověřit (Doc.), resp. prokázat (Prof.) kvalifikaci k akademické práci způsobem podle zák. o vys. škol. k akademické práci způsobem podle zák. o vys. škol. 155 155 5. udržovat a rozvíjet vlastní odbornost dle poznatků světové vědy a tyto poznatky využívat a předávat 6. neohrozit důvěru veřejnosti v řádné vzdělávání nebo výzkum a v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování nebo hodnocení studia, vzdělávání či výzkumu nebo vývoje vč. přípravy, podkladů, průběhu, výsledků a výkazů a spravedlivé rozhodování nebo hodnocení studia, vzdělávání či výzkumu nebo vývoje vč. přípravy, podkladů, průběhu, výsledků a výkazů 156 156  7. dbát dobrých mravů na pracovišti, mezi jinými zaměstnanci, vůči zaměstnavateli a třetím osobám např. vůči pacientům či zákazníkům např. vůči pacientům či zákazníkům 8. dbát dobrých mravů uvnitř akademické obce 9. dbát o vlastní vědeckou čest a o vlastní dobrou vědeckou pověst, a to i s ohledem na oprávněné kladení důvěry v ně zaměstnavatelem a příslušnou veřejností, např. vědeckou, studentskou, zákaznickou, popř. i všeobecnou, vč. přiznání vědeckého omylu 157 157  10. dbát veřejné morálky výzkumného či akademického povolání podle obecně uznávaných zásad vč. zásady zákazu svévolného zatajování vědeckých poznatků povolání podle obecně uznávaných zásad vč. zásady zákazu svévolného zatajování vědeckých poznatků 11. dbát veřejného pořádku ve výzkumu či vzdělávání; i bez ohledu na to, je-li stanoven právním předpisem i bez ohledu na to, je-li stanoven právním předpisem  výpovědní důvod zaměstnavatele, pokud bez zavinění zaměstnavatele § 52/f) z. p. § 52/f) z. p. 158 158  Legitimní očekávání splňování požadavků Legitimní očekávání splňování požadavků zaměstnavatele, zaměstnavatele, je-li uchazeč zaměstnavatelem přijat je-li uchazeč zaměstnavatelem přijat  důkaz opaku  důkaz opaku např. v habilitačním řízení o ověření např. v habilitačním řízení o ověření kvalifikace, vědeckým usvědčením kvalifikace, vědeckým usvědčením z citačního podvodu aj. z citačního podvodu aj. 159 159 SLIB ZAMĚSTNANCE „Slibuji na svou čest, že budu vykonávat zaměstnání výzkumného nebo akademického pracovníka, které jsem si zvolil, podle nejlepšího vědomí a svědomí v dobré víře ke zdaru dobrého díla „Slibuji na svou čest, že budu vykonávat zaměstnání výzkumného nebo akademického pracovníka, které jsem si zvolil, podle nejlepšího vědomí a svědomí v dobré víře ke zdaru dobrého díla a budu dbát dobrých mravů, jakož i práv a oprávněných zájmů a budu dbát dobrých mravů, jakož i práv a oprávněných zájmů zaměstnavatele, ostatních zaměstnanců a třetích osob. zaměstnavatele, ostatních zaměstnanců a třetích osob. Budu-li vést ostatní zaměstnance, budu tak činit k dobru Budu-li vést ostatní zaměstnance, budu tak činit k dobru zaměstnavatele, k jejich dobru a ke zdaru společného dobrého zaměstnavatele, k jejich dobru a ke zdaru společného dobrého díla. díla. Vědecké poznatky budu šířit k obecnému prospěchu lidstva. Vědecké poznatky budu šířit k obecnému prospěchu lidstva. Při výzkumu, vývoji a inovacích budu šetřit lidskou důstojnost, Při výzkumu, vývoji a inovacích budu šetřit lidskou důstojnost, zvířata, přírodu, životní prostředí, jakož i dobré mravy, veřejnou zvířata, přírodu, životní prostředí, jakož i dobré mravy, veřejnou morálku a veřejný pořádek.“ morálku a veřejný pořádek.“ 160 160 VĚDECKÁ BEZÚHONNOST Scientific integrity = aktuální stav morálního charakteru Scientific integrity = aktuální stav morálního charakteru Pojem vědeckého řádu Pojem vědeckého řádu  spáchání vědeckého deliktu (poklesku)  spáchání vědeckého deliktu (poklesku) bez ohledu na jeho právní kvalifikaci, bez ohledu na jeho právní kvalifikaci, aniž by bylo lze po vědecké obci spravedlivě aniž by bylo lze po vědecké obci spravedlivě požadovat, aby se na pachatele hledělo jako by požadovat, aby se na pachatele hledělo jako by se skutek nestal, se skutek nestal, a to v důsledku pachatelova polepšení se a to v důsledku pachatelova polepšení se a napravení zaviněného stavu a napravení zaviněného stavu Nedostatek vědecké bezúhonnosti Nedostatek vědecké bezúhonnosti = přivozená ztráta, aniž došlo k obnovení stavu = přivozená ztráta, aniž došlo k obnovení stavu 161 161  PŘÍKLAD Nemravný čin na úkor jiného, Nemravný čin na úkor jiného, např. citační nebo habilitační podvod, např. citační nebo habilitační podvod, bez ohledu na jeho právní kvalifikaci, bez ohledu na jeho právní kvalifikaci, jímž výzkumný či akademický pracovník jímž výzkumný či akademický pracovník vlastním přičiněním ztratil vědeckou bezúhonnost vlastním přičiněním ztratil vědeckou bezúhonnost bez naděje na její okamžité nebo jinak včasné bez naděje na její okamžité nebo jinak včasné obnovení a napravení způsobeného stavu, obnovení a napravení způsobeného stavu, čímž do té míry poklesl pod pracovně morální úroveň čímž do té míry poklesl pod pracovně morální úroveň požadovanou zaměstnavatelem, že nelze požadovanou zaměstnavatelem, že nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby jej po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby jej nadále zaměstnával na výzkumnou nebo akademickou nadále zaměstnával na výzkumnou nebo akademickou práci. práci. 162 162 SOUBĚHY ŘÁDŮ VĚDECKÉHO A PRÁVNÍHO Vědecká úhonnost Vědecká úhonnost nepolepšení se nepolepšení se a nenapravení a nenapravení porušení cizích porušení cizích průmyslových práv průmyslových práv Občanská bezúhonnost promlčení trestného činu porušování průmyslových práv zahlazení odsouzení za trestný čin porušování průmyslových práv 163 163 POVINNOSTI Z PRACOVNÍCH POMĚRŮ Např.: Např.: 1. dodržovat právní předpisy vztahující se k vykonávané výzkumné či akademické práci k vykonávané výzkumné či akademické práci např. a. z., zák. o vynál. a zlepš. návr., obch. např. a. z., zák. o vynál. a zlepš. návr., obch. zák. (proti nekalé soutěži) zák. (proti nekalé soutěži) 2. dodržovat ostatní, např. vnitřní, předpisy, pakliže byl zaměstnanec s nimi řádně seznámen, např. pracovní řád k ochraně seznámen, např. pracovní řád k ochraně duševního vlastnictví duševního vlastnictví 164 164  Povinnosti zaměstnance mj.: Povinnosti zaměstnance mj.: 1. střežit a ochraňovat nehmotný majetek zaměstnavatele 2. zdržet se jednání proti oprávněným zájmům zaměstnavatele např. soutěžním ve výzkumu a vývoji např. soutěžním ve výzkumu a vývoji § 301/d z. p. 165 165 PRACOVNÍ DELIKT PORUŠENÍ ZÁKLADNÍCH POVINNOSTÍ Soukromoprávní delikt zaměstnance Soukromoprávní delikt zaměstnance Skutkové podstaty, např.: Skutkové podstaty, např.: 1. nedodržení a. z. vztahujícího se k práci kupř. osobování si autorství a popírání kupř. osobování si autorství a popírání spoluautorství vědeckého díla s ostatními, spoluautorství vědeckého díla s ostatními, osobování si práva k cizí databázi osobování si práva k cizí databázi 166 166  2. nedodržení pracovního řádu ohledně závazku morálního chování ve výzkumu 3. nedodržení vnitřního předpisu vysoké školy o jejím etickém kodexu výzkumu o jejím etickém kodexu výzkumu 4. jiná  právo zaměstnavatele okamžitě zrušit  právo zaměstnavatele okamžitě zrušit pracovní poměr nebo právo výpovědi pracovní poměr nebo právo výpovědi § 52/g z. p. 167 167 MÍRA PORUŠENÍ ZÁKLADNÍCH POVINNOSTÍ Skutkové aj. okolnosti případu: Skutkové aj. okolnosti případu: 1. zvlášť hrubý způsob porušení  právo okamžitého zrušení  právo okamžitého zrušení nebo právo výpovědi nebo právo výpovědi 2. závažné porušení  právo výpovědi  právo výpovědi 3. soustavné méně závažné porušení  právo výpovědi při písemném  právo výpovědi při písemném upozornění na ni v posledních 6 měs. upozornění na ni v posledních 6 měs. 168 168 DISCIPLINÁRNÍ PŘESTUPEK STUDENTA Zaviněný skutek: Zaviněný skutek: 1. úmyslný i. v úmyslu přímém ii. v úmyslu nepřímém 2. nedbalostní i. v nedbalosti vědomé ii. v nedbalosti nevědomé např. porušením a. práva autorského dle a. z. b. zkušebních pravidel dle studijního a zkušebního řádu vysoké školy 169 ČÁST VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE 171 172 VÝZKUM Systematická tvorba rozšiřující poznání vč. poznání práva, a to metodami umožňujícími: Systematická tvorba rozšiřující poznání vč. poznání práva, a to metodami umožňujícími: 1. potvrzení 2. doplnění či 3. vyvrácení vědeckého poznatku 173 173  teoretický, např. právní teoretický, např. právní experimentální experimentální 1. základní bez primárního zaměření na využití v praxi 2. aplikovaný i. průmyslový ii. jiný, např. zákonodárně aplikovaný právovědný výzkum právovědný výzkum 174 174  Předmět teoretického výzkumu právního Předmět teoretického výzkumu právního 1. právní řád (právní principy a právní pravidla) (právní principy a právní pravidla) 2. právní rozhodnutí, zejm. judikatura 3. právní doktríny 175 175 EVROPSKÝ VÝZKUMNÝ PROSTOR European Research Area European Research Area  Evropský inovační a technologický institut (EIT) v Budapešti (EIT) v Budapešti Evropský prostor vysokoškolského Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání vzdělávání Evropský hospodářský prostor Evropský hospodářský prostor Evropský justiční prostor Evropský justiční prostor 176 176  Mezinárodní organizace: Mezinárodní organizace:  konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) infrastruktury (ERIC) Nř. 723/09 177 177 VÝVOJ Využití stávajících poznatků a dovedností Využití stávajících poznatků a dovedností k návrhu: k návrhu: 1. nových či 2. podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb technologický technologický designerský, srv. průmyslové vzory, aj. designerský, srv. průmyslové vzory, aj. 178 178 INOVACE Zavedení Zavedení 1. nových nebo 2. podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe a. inovace postupů b. organizační inovace 179 179 VÝZKUMNÉ ÚSTAVY 1. veřejné ústavy: veřejné výzkumné veřejné výzkumné instituce (v. v. i.) instituce (v. v. i.) rejstřík v. v. i., MŠMT rejstřík v. v. i., MŠMT z. č. 341/05 Sb. z. č. 341/05 Sb. 2. státní ústavy: státní příspěvkové státní příspěvkové organizace (p. o.) organizace (p. o.) obchodní rejstřík, obchodní rejstřík, soud soud 1. soukromé ústavy: obecně prospěšné společnosti (o. p. s.) rejstřík o. p. s., soud z. č. 248/95 Sb. 180 181 VYSOKÉ ŠKOLY 1. veřejné korporace 2. státní sbory vojenské vojenské policejní policejní 1. soukromé korporace vysokoškolské ústavy = součásti vedle fakult 182 183 ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU Česká republika – Akademie věd ČR Česká republika – Akademie věd ČR  výzkumná pracoviště AV ČR = v. v. i.  výzkumná pracoviště AV ČR = v. v. i. Česká republika – Grantová agentura ČR Česká republika – Grantová agentura ČR Česká republika – Technologická agentura ČR Česká republika – Technologická agentura ČR Česká republika – Ústav pro studium totalitních Česká republika – Ústav pro studium totalitních režimů režimů 184 185 Z DĚJIN 1773 Soukromá společnost v Čechách pro rozvoj matematiky, vlasteneckých dějin a přírodních věd vlasteneckých dějin a přírodních věd 1784 Česká společnost nauk (Královská česká společnost nauk) nauk) 1892 Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (Česká akademie věd a umění) slovesnost a umění (Česká akademie věd a umění) Masarykova Akademie Práce Československá akademie věd Akademie věd České republiky Učená společnost České republiky 186 186 VEŘEJNÁ SPRÁVA Výkon správy založen na volném uvážení odborné Výkon správy založen na volném uvážení odborné povahy povahy 1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 2. Rada pro výzkum, vývoj a inovace 3. Akademie věd České republiky 4. Grantová agentura České republiky 5. Technologická agentura České republiky 5. kraje a obce 187 188  Akademie věd České republiky Akademie věd České republiky 1. akademický sněm 2. akademická rada a její předsednictvo 3. předseda 4. vědecká rada výzkumná pracoviště = v. v. i., zřizovatelem stát výzkumná pracoviště = v. v. i., zřizovatelem stát z. č. 283/92 Sb., o Akademii věd Čes. rep. z. č. 283/92 Sb., o Akademii věd Čes. rep. 189 189  Grantová agentura České republiky Grantová agentura České republiky 1. předseda 2. předsednictvo 3. vědecká rada 4. kontrolní rada jmenovaná Poslaneckou sněmovnou na návrh výzkumných právnických osob z. č. 130/02 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z. č. 130/02 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje 190 191  Technologická agentura ČR Technologická agentura ČR mj. poradenství právní, finanční a o ochraně mj. poradenství právní, finanční a o ochraně duševního vlastnictví duševního vlastnictví 1. předseda 2. předsednictvo 3. výzkumná rada 4. kontrolní rada jmenovaná Poslaneckou sněmovnou na návrh výzkumných sněmovnou na návrh výzkumných a vývojových právnických osob a vývojových právnických osob 192 193 JUDIKATURA Doc. Ing. O. K., CSc. v. Česká komise pro vědecké hodnosti Rozh. VS v Praze z , sp. zn. 6 A 16/94 č. 127 Výb. soud. rozh. ve věcech spr., 1996/5, příl. Správ. práva, 1996/5.  194 194  Jestliže rozhodnutí vědecké rady VUT v Brně, jakožto Jestliže rozhodnutí vědecké rady VUT v Brně, jakožto orgánu státní správy vědeckých hodností, o neudělení orgánu státní správy vědeckých hodností, o neudělení vědecké hodnosti doktora věd nebylo vydáno písemně vědecké hodnosti doktora věd nebylo vydáno písemně a ze spisu navíc nevyplývají jeho důvody, je takové a ze spisu navíc nevyplývají jeho důvody, je takové rozhodnutí nepřezkoumatelné. Jeho potvrzení Českou rozhodnutí nepřezkoumatelné. Jeho potvrzení Českou komisí pro vědecké hodnosti v odvolacím řízení, byť komisí pro vědecké hodnosti v odvolacím řízení, byť provedeném formálně správně, nepřichází v úvahu. provedeném formálně správně, nepřichází v úvahu. 195 196 VÝZKUMNÉ PROGRAMY Mezinárodní smlouvy: Programy mezinárodní Mezinárodní smlouvy: Programy mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji spolupráce ve výzkumu a vývoji ES: Rámcové programy výzkumu a vývoje ES ES: Rámcové programy výzkumu a vývoje ES EURATOM: Rámcové programy výzkumu EURATOM: Rámcové programy výzkumu a vývoje EURATOM a vývoje EURATOM Česko: Národní politika výzkumu, vývoje a inovací Česko: Národní politika výzkumu, vývoje a inovací Národní program výzkumu Národní program výzkumu roční programy výzkumu a vývoje roční programy výzkumu a vývoje 197 197 VEŘEJNOPRÁVNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Informační systémy veřejné správy Informační systémy veřejné správy 1. centrální evidence projektů 2. centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací 3. rejstřík informací o výsledcích 4. evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích 198 198 Portál spravovaný Radou pro výzkum a vývoj 199 199 OBECNÁ STRUKTURA VÝZKUMNÉHO PROJEKTU 1. název 2. předmět výzkumu 3. výzkumný cíl a jeho předpokládaný výsledek 4. způsob dosažení cíle 5. způsob ověření výsledku 6. způsob zveřejnění výsledku 7. předpokládané využití 8. doba výzkumu 9. výzkumník nebo výzkumný tým 10. výše a členění nákladů 11. způsob kontroly výzkumu 200 ČÁST VEŘEJNÁ PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE 202 204 VEŘEJNÁ NEBO SOUKROMÁ PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE Veřejná Veřejná zdrojem veřejné fondy: a. nadstátní nebo mezistátní rozpočty b. státní rozpočet c. územní rozpočty  veřejně prospěšná činnost výzkumná činnost výzkumná Soukromá zdrojem soukromé fondy: a. nadace b. nadační fondy c. o. p. s. d. vlastní e. jiné, např. spolkové, sponzorství podnikatelů 205 205 STÁTNÍ GRANTOVÉ AGENTURY Grantová agentura ČR Grantová agentura ČR Technologická agentura ČR Technologická agentura ČR Grantová agentura AV ČR Grantová agentura AV ČR Grantové agentury ministerstev Grantové agentury ministerstev Fond rozvoje vysokých škol MŠMT Fond rozvoje vysokých škol MŠMT 206 206 VEŘEJNÁ PODPORA € ¥ $ £ VÝZKUMU A VÝVOJE Veřejná podpora: Veřejná podpora: 1. účelová fyzických nebo právnických osob 2. institucionální právnických osob = podíl veřejné úhrady uznaných nákladů mezinárodní smlouvy, z. č. 130/02 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, prováděcí vl. nř. 267/02 Sb., 461/02 Sb., 462/02 Sb. 207 207  Vyhlašovatel veřejné soutěže nebo zadavatel veřejné zakázky Vyhlašovatel veřejné soutěže nebo zadavatel veřejné zakázky 1. stát, kraj, obec ze svého veřejného rozpočtu 2. jiná osoba ze svého rozpočtu, např. nadace = mimo veřejnoprávní režim z. č. 130/02 Sb. = mimo veřejnoprávní režim z. č. 130/02 Sb. způsob poskytování nadačních příspěvků způsob poskytování nadačních příspěvků  statut nadace nebo nadačního fondu  statut nadace nebo nadačního fondu 208 208  ÚČELOVÁ VEŘEJNÁ PODPORA Předmět Předmět 1. programový projekt poskytovatele 2. projekt poskytovatele zadaný veřejnou zakázkou zakázkou 3. grantový projekt příjemce Způsob Způsob 1. vyhlášením veřejné soutěže, z. č. 130/02 Sb. 2. zadáním veřejné zakázky, z. č. 137/06 Sb. 3. uzavřením koncesní smlouvy, z. č. 139/06 Sb. 209 209  Zadání veřejné zakázky Zadání veřejné zakázky 1. výběr nejvhodnější nabídky 2. přímé zadání malého rozsahu 3. výzva jedné osobě k podání nabídky 210 210 VEŘEJNÁ SOUTĚŽ O VEŘEJNOU PODPORU Vnější okruh = veřejno- nebo Vnější okruh = veřejno- nebo soukromoprávní poměr soukromoprávní poměr vyhlašovatel = poskytovatel podpory vyhlašovatel = poskytovatel podpory soutěžitelé = uchazeči o podporu soutěžitelé = uchazeči o podporu Vnitřní okruh = soukromoprávní poměr Vnitřní okruh = soukromoprávní poměr vyhlašovatel = příjemce podpory vyhlašovatel = příjemce podpory soutěžitelé = uchazeči o řešitelství soutěžitelé = uchazeči o řešitelství 211 211 PRÁVNÍ POMĚR PŘÍJEMCE K POSKYTOVATELI 1. veřejnoprávní poměr ze správního rozhodnutí  veřejná soutěž  veřejná soutěž  veřejná zakázka  veřejná zakázka 2. soukromoprávní poměr ze smlouvy 212 212 PRÁVNÍ POMĚR PŘÍJEMCE K ŘEŠITELI Soukromoprávní poměr ze smlouvy Soukromoprávní poměr ze smlouvy 1. pracovní, např. výzkumný pracovník nebo akademický pracovník nebo akademický pracovník 2. jiný, např. student 213 213 SPRÁVNÍ PROCES Zvláštní druh správního řízení Zvláštní druh správního řízení o výběru žádosti § 146 spr. ř. o výběru žádosti § 146 spr. ř.  hodnocení návrhu projektu mimo spr. ř.  hodnocení návrhu projektu mimo spr. ř. Přednostní úprava správního procesu Přednostní úprava správního procesu ve zvláštním zák. o podpoře výzk., výv. a inov. ve zvláštním zák. o podpoře výzk., výv. a inov. 214 214 SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ 1. rozhodnutí o hodnocení: i. návrhu ii. výsledku veřejně podpořeného výzkumu přijímací a hodnotící komise, přijímací a hodnotící komise, alespoň 2 oponenti alespoň 2 oponenti 2. rozhodnutí o veřejné podpoře, tj. o: i. poskytnutí ii. odnětí 3. rozhodnutí o vyloučení z veřejné soutěže až na 3 roky  správní postih za porušení 215 215  SOUDNÍ OCHRANA Správní rozhodnutí bez opravného prostředku (zvláštní proces)  Správní rozhodnutí bez opravného prostředku (zvláštní proces)   Žaloba ve věci správního soudnictví Žaloba ve věci správního soudnictví ke KS (MS v Praze) s. ř. s. ke KS (MS v Praze) s. ř. s.  Opravným prostředkem kasační stížnost k NSS v Brně Opravným prostředkem kasační stížnost k NSS v Brně 216 216  ÚSTAVNÍ A MEZINÁRODNÍ OCHRANA Soudní rozhodnutí NSS bez opravného Soudní rozhodnutí NSS bez opravného prostředku prostředku ústavní stížnost k ÚS v Brně ústavní stížnost k ÚS v Brně stížnost k ESLP ve Štrasburku stížnost k ESLP ve Štrasburku 217 217 SMLOUVY 1. Písemná smlouva o poskytnutí podpory z. č. 130/02 Sb., podpůrně obch. zák. z. č. 130/02 Sb., podpůrně obch. zák.  podstatné obsahové náležitosti mj.: a. člověk odpovědný příjemci za odbornou úroveň (řešitel) (řešitel) b. úprava práv k výsledkům c. způsob řešení sporů d. postih za porušení smlouvy 218 218  2. smlouva k provedení veřejné zakázky 3. smlouva o využití výsledků aplikovaného výzkumu nebo vývoje 219 219 DELIKTNÍ PRÁVO Soukromoprávní delikt porušení Soukromoprávní delikt porušení smluvního závazku smluvního závazku obch. z. obch. z. Veřejnoprávní delikt porušení Veřejnoprávní delikt porušení rozpočtové kázně  sankční odvod rozpočtové kázně  sankční odvod rozp. prav. č. 218/00 Sb., rozp. prav. úz. rozp. č. 250/00 Sb. rozp. prav. č. 218/00 Sb., rozp. prav. úz. rozp. č. 250/00 Sb. 220 220   správní uvážení o správním postihu   vyloučení uchazeče z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích až na 3 roky ve výzkumu, vývoji a inovacích až na 3 roky od prokázání nebo písemného uznání od prokázání nebo písemného uznání porušení porušení 221 221 VEŘEJNÁ PODPORA KULTURY Příspěvek MK ze státního rozpočtu Příspěvek MK ze státního rozpočtu fyzickým osobám na tvůrčí na studijní fyzickým osobám na tvůrčí na studijní účely účely výběrové řízení vyhlášené MK z. č. 203/06 Sb., o některých druzích podpory kultury 222 ČÁST PRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ 224 224 DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ VE VÝZKUMU 1. určení duševního vlastnictví stran, např. stran konsorcia, k provádění či využití např. stran konsorcia, k provádění či využití výzkumu (stávající znalosti), (vložené výzkumu (stávající znalosti), (vložené vlastnictví) vlastnictví) 2. rozdělení budoucího duševního vlastnictví vzniklého výzkumem stranám vlastnictví vzniklého výzkumem stranám (nové znalosti) (nové znalosti) 3. přístupová práva (access rights) ke stávajícím a novým znalostem a novým znalostem 4. sdílení a rozdělení výnosů 225 225 VÝSLEDEK Nový poznatek z výzkumu nebo vývoje Nový poznatek z výzkumu nebo vývoje např. technické řešení programového např. technické řešení programového nebo grantového projektu nebo grantového projektu Podoba vnímatelného vyjádření Podoba vnímatelného vyjádření 1. hmotná, např. nový přístroj 2. nehmotná, např. vědecké dílo, vynález aj. technické řešení, vzhled výrobku aj. technické řešení, vzhled výrobku aj. 226 226 PRÁVA K VÝSLEDKU Druhy Druhy 1. právo vlastnické (hmotné) 2. právo duševně vlastnické (nehmotné) Spoluzhotovitelé Spoluzhotovitelé (spolupříjemci podpory) (spolupříjemci podpory) = právo spoluvlastnické = právo spoluvlastnické dle dohodnutých podílů dle dohodnutých podílů 227 227  Vnější poměr příjemce podpory k poskytovateli Vnější poměr příjemce podpory k poskytovateli = zásada práva příjemci veřejné podpory = zásada práva příjemci veřejné podpory (ve prospěch příjemce podpory) (ve prospěch příjemce podpory)  práva k výsledkům veřejných zakázek  práva k výsledkům veřejných zakázek  ve prospěch poskytovatele (zadavatele)  ve prospěch poskytovatele (zadavatele) účelem ochrana vůle a hospodářského účelem ochrana vůle a hospodářského zájmu zadavatele zájmu zadavatele  zásada ochrany hospodářské investice  zásada ochrany hospodářské investice zadavatele; srv. zaměstnavatele, objednatele zadavatele; srv. zaměstnavatele, objednatele  228 228  1. nezapisovatelná práva průmyslového vlastnictví  zadavateli zakázky 2. zapisovatelná práva průmyslového vlastnictví  povinnost zhotovitele: a. uplatnit ochranu, např. přihlásit vynález k patentování, ledaže zadavatel jinak k patentování, ledaže zadavatel jinak b. převést ochranu, např. udělený patent,  zadavateli zadavateli 229 229  Právo zhotovitele (příjemce) na náhradu nákladů vůči zadavateli (poskytovateli) Právo zhotovitele (příjemce) na náhradu nákladů vůči zadavateli (poskytovateli) např. na správní poplatky za přihlášení vynálezu k patentování a za zápis převodu patentu např. na správní poplatky za přihlášení vynálezu k patentování a za zápis převodu patentu do patentového rejstříku do patentového rejstříku Právo zadavatele (poskytovatele ) Právo zadavatele (poskytovatele ) na písemný souhlas ke zveřejnění výsledku veřejné zakázky zhotovitelem na písemný souhlas ke zveřejnění výsledku veřejné zakázky zhotovitelem 230 230  Vnitřní poměr příjemce k řešiteli Vnitřní poměr příjemce k řešiteli = zásada práva zaměstnavateli (příjemci) k: = zásada práva zaměstnavateli (příjemci) k: 1. zaměstnaneckému vědeckému dílu 2. zaměstnaneckému průmyslovému vzoru 3. podnikovému vynálezu 4. podnikovému užitnému vzoru 5. podnikové topografii polovodičového výrobku nebo zásada práva objednateli (příjemci) zakázkových předmětů 231 231 POVINNOST VYUŽITÍ VÝSLEDKU Zásada zpřístupnění výsledku k využití Zásada zpřístupnění výsledku k využití komukoli komukoli Zásada právně rovného zacházení Zásada právně rovného zacházení 232 ČÁST VĚDECKOST, VĚDA A PRÁVNÍ VĚDA VĚDA A PRÁVNÍ VĚDA 234 234 POJMOVÉ ZNAKY VĚDECKOSTI 1. problémovost 2. předmětnost 3. metodičnost 4. odůvodněnost, dokázanost (argumentativnost) 5. soustavnost (systémovost) 6. srozumitelnost (intersubjektivita) 235 235  Hypotéza Hypotéza = vědecky možná (testovatelná) = vědecky možná (testovatelná) vnitřně nerozporná domněnka (tvrzení) vnitřně nerozporná domněnka (tvrzení) (nabídka řešení) podléhající vědeckému (nabídka řešení) podléhající vědeckému dokázání dokázání Teorie (vědecká teorie) Teorie (vědecká teorie) = vědecky prokázaná hypotéza = vědecky prokázaná hypotéza 236 236  Vědecká spekulace Vědecká spekulace = formulace vědecky (rozumově) = formulace vědecky (rozumově) neověřitelných hypotéz (tvrzení) neověřitelných hypotéz (tvrzení)  nevylučuje ověření jiným způsobem  nevylučuje ověření jiným způsobem např. citovým vnímáním krásy např. citovým vnímáním krásy srv. estetický výtvor srv. estetický výtvor např. vzhled výrobku chráněný průmyslovým např. vzhled výrobku chráněný průmyslovým vzorem vzorem 237 237 MODEL Paradigma Paradigma „… obecně uznávané vědecké výsledky, které v dané chvíli představují pro společenství odborníků model problémů a model jejich řešení.“ „… obecně uznávané vědecké výsledky, které v dané chvíli představují pro společenství odborníků model problémů a model jejich řešení.“ Kuhn, T. S.: Struktura vědeckých revolucí. Kuhn, T. S.: Struktura vědeckých revolucí. Praha 1997, s. 10. Překl. Jeníčkův. Praha 1997, s. 10. Překl. Jeníčkův. 238 238 ÚČEL VĚDY 1. popis (deskripce) a zatřídění (klasifikace) věcí 2. vysvětlení (explikace) výskytu věcí 3. předpověď (predikce) výskytu věcí 4. porozumění věcí 5. možnost ovlivnění věcí  vědecká výpověď o řešení problému  vědecká výpověď o řešení problému 239 240 PRÁVNÍ VĚDA Přirozený smysl Přirozený smysl slaďování osobních a majetkových pozemských slaďování osobních a majetkových pozemských poměrů poměrů Účel Účel rozumové poznávání nebo hodnocení právních jevů rozumové poznávání nebo hodnocení právních jevů s cílem dospět k právnímu názoru s cílem dospět k právnímu názoru Vědecká povaha Vědecká povaha argumentativní a popisná duchovní (humanitní) věda argumentativní a popisná duchovní (humanitní) věda (Geisteswissenschaft) s hodnotovou orientací na právní (Geisteswissenschaft) s hodnotovou orientací na právní dobro (spravedlnost) dobro (spravedlnost) 241 241 Iurisprudentia est divinarum atque humanarum rerum notitia, iusti atque iniusti scientia. 242 242 STRUKTURA PRÁVNÍ VĚDY STRUKTURA PRÁVNÍ VĚDY Obecná část Obecná část 1. právní metodologie  2. tvorba (kreace) práva: teorie zákonodárství (legislativní technika) 3. výklad (interpretace) práva 4. použití (aplikace) práva: právní argumentace logická nebo rétorická 243 243 OBOROVÁ STRUKTURA PRÁVNÍ VĚDY Zvláštní části (aplikace obecné části) Zvláštní části (aplikace obecné části) 1. konstitucionalistika 2. internacionalistika 3. civilistika a. familiaristika aj. 4. komercionalistika 5. penalistika 6. právní romanistika 7. kanonistika aj. 244 244 ? Jaké jsou právovědné metody? Jaké jsou vědecké metody? Jaké jsou mimovědecké metody? 245 245 MIMOVĚDECKÉ METODY Intuitivní Intuitivní 1. mimosmyslové vnímání vnímání 2. vnímání symbolů 3. intuitivně hodnotový rozbor rozbor 4. intuice jazykového úzu aj. úzu aj. Expertní 1. anketní dotazování 2. kolektivní vybavování myšlenek (brainstorming) 3. metoda ďáblova advokáta aj. 246 246 VĚDECKÉ METODY Empirické Empirické 1. pozorování 2. měření 3. pokusy aj. Teoretické 1. zobecnění 2. odvození 3. dovození 4. podobnost 5. modelování aj.  247 247 OBECNÉ VĚDECKÉ METODY 1. metody logické  2. metoda pozorovací (observační) 3. metoda vylučovací (eliminační) 4. metoda popisná (deskriptivní) nebo měrná 5. metoda roztřiďovací (klasifikační) 6. metoda soustavná (systémová) 7. metoda srovnávací (komparativní) 8. metoda pokusná (experimentální) 9. metody přesné (exaktní) aj. a. metody statistické b. metody kybernetické aj. 248 248 OBECNÉ VĚDECKÉ METODY LOGICKÉ 1. axiom (není dokazován) (není dokazován) 2. výměr (definice) 3. odloučení (abstrakce) 4. vyvození (indukce) 5. odvození (dedukce) 6. rozbor (analýza) 7. složení (syntéza) 8. podobnost (analogie) 9. potvrzení (konfirmace) 10. ověření pravdivosti (verifikace) aj. 249 249 ZVLÁŠTNÍ VĚDECKÉ METODY 1. přírodovědné 2. matematicko-statistické 3. lékařské 4. sociologické 5. psychologické a. diagnostické, srv. psychometrické b. terapeutické 6. právovědné, aj. 250 250 ZVLÁŠTNÍ METODY PRÁVOVĚDNÉ 1. Legislativně (a právně) technické metody i. metoda trojí konformity a. ústavní b. mezinárodní c. komunitární (eurokonformita) ii. metoda vyšší abstrakce; např. generální klausule § 44 obch. z. § 44 obch. z. iii. metoda kasuistická; např. zvláštní skutkové podstaty iv. metoda konvenčních pravidel; např. Legislativní pravidla vlády v právní formě usnesení vlády 251 251  2. Výkladové metody i. účeloslovná (teleologická) metoda ii. systematická metoda iii. logická metoda iv. rétorická metoda v. mluvnicko-jazyková a významoslovná (sémantická) metoda vi. pomocná metoda historická vii. pomocná metoda srovnávací 252 252 DEVÍZA „PRÁVO NENÍ TEXT“ 253 253  Právní předpis Právní předpis = pouhé textové východisko = pouhé textové východisko (slovní znění) vědeckého zjištění: (slovní znění) vědeckého zjištění: a. účelu b. obsahu (příkazu, zákazu, dovolení) nehmotné právní normy, a to výkladem právního předpisu 254 254  3. Metody argumentační (metody právovědného dokazování) (metody právovědného dokazování) i. metoda logická ii. metoda rétorická iii. metoda přirozené podstaty a smyslu iv. metoda účeloslovně hodnotová v. metoda jednoho práva (one right answer) vi. metoda jednoty ústavy vii. metoda právních principů viii. metoda poměřování (proporcionality); Test poměrnosti ix. metoda trojí konformity;  255 256 EXKURS O PRÁVNÍ ARGUMENTACI Dokazování pravdivosti tvrzení Dokazování pravdivosti tvrzení 1. empiricky, např. experimentem 2. analyticky, např. logickým odvozením Předmět Předmět 1. tvrzení právní 2. tvrzení skutkové Cíl Cíl přijetí myšlenkové teze: např. akceptace, přijetí myšlenkové teze: např. akceptace, že někdo porušil právo jiného že někdo porušil právo jiného Nástroj, např. Test poměrnosti cíle a prostředku Nástroj, např. Test poměrnosti cíle a prostředku 257 257  Strukturovaná právní argumentace Strukturovaná právní argumentace v odůvodnění právního rozhodnutí v odůvodnění právního rozhodnutí srv. nález ÚS z sp. zn. IV. ÚS 301/05 ve věci ústavní stížnosti proti rozsudkům NSS a MS v Praze o přezkum řízení o přiznání vyrovnávacího příspěvku ke slovenskému důchodu srv. nález ÚS z sp. zn. IV. ÚS 301/05 ve věci ústavní stížnosti proti rozsudkům NSS a MS v Praze o přezkum řízení o přiznání vyrovnávacího příspěvku ke slovenskému důchodu 258 258 PRÁVNÍ POZNATEK Povaha (druh poznatku) Povaha (druh poznatku) = výsledek právního poznávání: = výsledek právního poznávání: 1. právovědného (vědeckého) 2. právně citového (vycítění); srv. spravedlnost Pravdivost Pravdivost zkušenost prožitím dobra a spravedlnosti zkušenost prožitím dobra a spravedlnosti pravdivost předpokladů pravdivost předpokladů správnost právně myšlenkového postupu správnost právně myšlenkového postupu 259 259 NÁZOR 1. Světonázor (ucelené vědění o světě) 2. Právní názor  dojem (nedokázané tvrzení) obsahem právovědně dokázaný, obsahem právovědně dokázaný, přezkoumatelný závěr o tom, co je právem přezkoumatelný závěr o tom, co je právem (co platí) (co platí) forma např. stanoviska pléna nebo kolegia forma např. stanoviska pléna nebo kolegia NS nebo NSS ke sjednocování rozhodování  NS nebo NSS ke sjednocování rozhodování  3. Právně politický názor obsahem odůvodněná představa, co by mělo obsahem odůvodněná představa, co by mělo být budoucím právem být budoucím právem 260 260 PRÁVNÍ NÁZOR Vědecky neplatí rčení „dva právníci, tři názory“ Vědecky neplatí rčení „dva právníci, tři názory“ Právní názor na právo hmotné nebo procesní Právní názor na právo hmotné nebo procesní Znaky Znaky 1. správnost (argumentačně prokázaná) s vyloučením odlišnosti: one right answer s vyloučením odlišnosti: one right answer 2. odůvodněnost důkazy (argumenty) 3. srozumitelnost 4. přezkoumatelnost 5. zveřejnitelnost 261 261 SPRÁVNOST PRÁVNÍHO NÁZORU = souhlas s: 1. logickými pravidly právního myšlení 2. hodnotovým vyvážením = bezespornost právního názoru Požadavky právního myšlení Požadavky právního myšlení 1. věcná pravdivost 2. logická správnost 3. hodnotová vyváženost 262 263 TESTOVÁ STANDARDIZACE Právovědné testy, např. přiměřenosti Právovědné testy, např. přiměřenosti cíle a prostředku dosažení či přiměřenosti cíle a prostředku dosažení či přiměřenosti zadostiučinění za nemajetkovou újmu zadostiučinění za nemajetkovou újmu spolehlivost spolehlivost hodnověrnost hodnověrnost normy normy prověření účinnosti jednotlivých částí prověření účinnosti jednotlivých částí jednotná instrukce a zpracování jednotná instrukce a zpracování 264 264 ZÁSADY PRÁVOVĚDNÝCH TESTOVÝCH METOD Např. jurimetrická metoda dotazníková Např. jurimetrická metoda dotazníková  konstrukce dotazníku vč. logického kladení otázek dle jurimetrických pravidel kladení otázek dle jurimetrických pravidel srv. psychometrii a psychodiagnostické srv. psychometrii a psychodiagnostické testy testy  vyhodnocování odpovědí dle předem daných pojmových kategorií daných pojmových kategorií 265 265 JURIMETRICKÉ UKAZATELE 1. Objektivita výsledky nezávislé na osobě předkladatele výsledky nezávislé na osobě předkladatele nebo vyhodnocovatele nebo vyhodnocovatele testová instrukce a podmínky stejné testová instrukce a podmínky stejné pro všechny testované případy pro všechny testované případy jednotné vyhodnocování výsledků jednotné vyhodnocování výsledků omezení záměrného zkreslení závěru, omezení záměrného zkreslení závěru, např. snahy vidět své právní postavení např. snahy vidět své právní postavení v lepším světle, používáním pojmových v lepším světle, používáním pojmových kategorií svědčících „pro i proti“ kategorií svědčících „pro i proti“ 266 266  2. Normalizace (statistická významnost) možnost srovnání individuálních výsledků možnost srovnání individuálních výsledků s výsledky velkého vzorku shodných nebo s výsledky velkého vzorku shodných nebo podobných případů, např. skrze judikaturu podobných případů, např. skrze judikaturu 3. Spolehlivost (reliabilita) časová setrvalost výsledků (stabilita), míra shody výsledku podle téhož testu po časovém odstupu (koeficient korelace) časová setrvalost výsledků (stabilita), míra shody výsledku podle téhož testu po časovém odstupu (koeficient korelace) 267 267  rovnocennost souběžných testů rovnocennost souběžných testů souvztažnost (korelace) výsledků různých verzí souvztažnost (korelace) výsledků různých verzí téhož testu získaných bezprostředně po sobě téhož testu získaných bezprostředně po sobě nebo v krátkém časovém odstupu nebo v krátkém časovém odstupu (koeficient rovnocennosti) (koeficient rovnocennosti) vnitřní soudržnost testu, míra stejnorodosti vnitřní soudržnost testu, míra stejnorodosti (homogenity) položek či částí testu (homogenity) položek či částí testu 268 268  4. Hodnověrnost (validita) platnost testu; zda test poznává to, platnost testu; zda test poznává to, co poznat má (korelace mezi testem co poznat má (korelace mezi testem a vnějším hlediskem, např. způsobením nemajetkové újmy) a vnějším hlediskem, např. způsobením nemajetkové újmy) zjišťování legislativně pojmové hodnověrnosti zjišťování legislativně pojmové hodnověrnosti zjišťování legislativně pojmové shody zjišťování legislativně pojmové shody 269 269 PŘÍKLAD TEST POMĚRNOSTI CÍLE A PROSTŘEDKU CÍLE A PROSTŘEDKU 270 277 VYVOZENÍ Induktivní úsudek: Ze státního uznání platnosti přirozených práv člověka logicky vyvozen přirozený zdroj těchto práv, přičemž jeho státní uznání je obsaženo v uznání platnosti těchto práv. 278 ČÁST ZÁVĚREČNÁ 279 279 METODY DIDAKTIKY PRÁVA 1. metoda řešení modelových situací, řešení fiktivního případu (moot) řešení fiktivního případu (moot) 2. metoda případových studií, řešení skutečného případu (case study) řešení skutečného případu (case study) 3. právně klinická metoda 4. metoda procesní simulace (právnické divadlo), ( moot court) 5. metoda odborných stáží 6. metoda právně tvůrčího psaní 7. metoda paměťová (doktrinárně a údajově znalostní) 280 284 OBECNÉ FILOZOFICKÉ METODY Metoda usebrání (meditace) Metoda usebrání (meditace) Metoda sebevhledu (introspekce) Metoda sebevhledu (introspekce) Metoda rozjímání (kontemplace) Metoda rozjímání (kontemplace) Metoda vnuknutí (intuice) Metoda vnuknutí (intuice) Tři metody vyššího (nadrozumového) poznání Tři metody vyššího (nadrozumového) poznání 1. imaginace (představivost vč. sociální) 2. inspirace (popud) 3. intuice (vnuknutí) 285 285 STŘET IMAGINACE S FANTAZIÍ Střet zákonodárně politické (sociální) představivosti (imaginace) při tvorbě právního řádu s fantazií rozumu a kombinatorikou  nadměrná kasuističnost předpisu  legislativně technická metoda  legislativně technická metoda vyšší abstrakce vyšší abstrakce 286 286 VĚDOMÍ A SVĚDOMÍ Legální příkaz soudcovsky rozhodovat a vykládat Legální příkaz soudcovsky rozhodovat a vykládat zákony podle nejlepšího vědomí a svědomí zákony podle nejlepšího vědomí a svědomí (nach bestem Wissen und Gewissen) (nach bestem Wissen und Gewissen) 1. vědomí = rozumová znalost skutku a práva 2. svědomí = vnitřní mravní a právní citlivost osobnosti (ducha), osobnosti (ducha), odpovědnost vůči sobě i jiným, odpovědnost vůči sobě i jiným, sebehodnocení, způsobilost sebehodnocení, způsobilost sebekontroly v souladu s přirozeným sebekontroly v souladu s přirozeným řádem, průnik transcendentna; řádem, průnik transcendentna; samopostih výčitkami svědomí samopostih výčitkami svědomí 287 287 Víra v přesnost právní vědy by nebyla ničím bez naděje na spravedlnost. Ta však není ničím bez lásky. 288 288 Z LITERATURY Bláha, Ethika jako věda. Brno Bláha, Filosofie mravnosti. Brno1922. Bláha, Sociologie inteligence. Praha Bláha, Příčiny nespokojenosti, Morálka povolání. Brno Capra, Bod obratu. Praha Capra, Věda mistra Leonarda. Praha Capra, Tao fyziky. Praha Capra, Tkáň života. Praha Feyerabend, Rozprava proti metodě. Praha Feyerabend, Tři dialogy o vědění. Praha Feyerabend, Věda jako umění. Rychnov n. K 289 289  Fox, Sheldrake, Fyzika andělů. Praha Grygar, O vědě a víře. Kostelní Vydří Grygar, Svět vědy a víry. Valašské Meziříčí Hendl, Kvalitativní výzkum. Praha Holländer, Ústavněprávní argumentace. Praha Knapp, Vědecká propedeutika pro právníky. Praha Král, Existuje Bůh? Olomouc Král, Kosmická paměť. Praha Král, Moje cesta k pravdě. Olomouc Král, Věda a víra. Praha Kuhn, Struktura vědeckých revolucí. Praha 1997. 290 290  Lovelock, Gaia, živoucí planeta. Praha Lovelock, Gaia vrací úder. Praha Mervart, Základy metodologie vědy. Praha Neubauer, O Sněhurce. Praha Neubauer, Smysl a svět. Praha Neubauer, Škrdlant, Skrytá pravda země. Praha Okruh a střed. Monotem. č.: Věda a víra, 2004/3. Ondok, Člověk a příroda. Kostelní Vydří Sheldrake, Tao přírody. Bratislava Sheldrake, Teorie morfické rezonance. Praha Sheldrake, Váš pes to ví. Praha Sheldrake, Sedm experimentů, které by mohly změnit svět. Praha 291 291  DALŠÍ LITERATURA 1 Hodnocení a etika vědecké práce. Diskuse. Universitas, 2002/2. Křepelka, Právo zdravotnického výzkumu. Brno Meško, Katuščák, Findra et al., Akademická příručka. Martin Punch, Úspěšný návrh výzkumu. Praha 2008. 292 292  Telec, Akademická kriminalita. Blog Jiné právo, epravo, Žurnál UP, 2008/ /2-3. Etické kodexy vysokých škol. Blog Jiné právo, Žurnál UP, 2010 Etické kodexy vysokých škol. Blog Jiné právo, Žurnál UP, 2010 O právní vědě. In: Pocta Švestkovi. Praha O právní vědě. In: Pocta Švestkovi. Praha Požadavky na kvalifikační práci. Blog Jiné právo, Návrh kodifikace Požadavky na kvalifikační práci. Blog Jiné právo, Návrh kodifikace požadavků na kvalifikační práce, Žurnál UP, 2009 požadavků na kvalifikační práce, Žurnál UP, 2009 Scientometrické hodnocení kvality vědecké práce, jeho meze Scientometrické hodnocení kvality vědecké práce, jeho meze a nebezpečí redukcionismu. Čas. pro práv. vědu a praxi 1997/2, a nebezpečí redukcionismu. Čas. pro práv. vědu a praxi 1997/2, Právník, 1997/8, Univerzit. noviny, 1997/5. Právník, 1997/8, Univerzit. noviny, 1997/5. Školní díla. Čas. pro práv. vědu a praxi, 2005/4. Školní díla. Čas. pro práv. vědu a praxi, 2005/4. Význam zveřejňování závěrečných prací. Žurnál UP, 2006/20. Muni, Význam zveřejňování závěrečných prací. Žurnál UP, 2006/20. Muni, 2006/ /5. Zveřejňování posudků závěrečných prací. Žurnál UP, 2006/21. Muni, Zveřejňování posudků závěrečných prací. Žurnál UP, 2006/21. Muni, 2006/ /6. 293 293  DALŠÍ LITERATURA 2 Bravený, Nesamozřejmost morálky ve vědě. Univerzit. nov., 1998/3. Němeček, Kdo chce opisovat, musí být aspoň právník. Hospodář. nov Winterová, Hlavsa, Zoulík, Český civilní proces. [rec.] Práv. rozhl., 1997/11. 294 294 JUDIKATURA Jakl (ed.), Sbírka správních rozhodnutí ve věcech průmyslových práv. Praha 1998/2. 2 Výběr soudních rozhodnutí ve věcech správních, příl. Správního práva, 1996/5. 295 295 TECHNICKÉ NORMY ČSN ISO 7144 Dokumentace. Formální úprava disertací a podobných dokumentů. a podobných dokumentů. ČSN ISO 690 Bibliografické citace. ČSN ISO Bibliografické citace. Elektronické dokumenty. ČSN ISO 5127 Informace a dokumentace – Slovník. ČSN Úprava písemností zpracovaných textovými editory nebo psaných strojem. ČSN Korekturní znaménka pro sazbu – pravidla používání. 296 296  297 297 Použité snímky: Hesemann/Tóthová, Záhadné kruhy v obilí. Praha. B. r. 2 Pringleová, Kruhy v obilí. Největší záhada moderní doby. Praha 2001. 298 298 Foto: Toulovcovy maštale, Čechy, Česko 2004 Fryšava pod Žákovou horou, Morava, Česko 2006 Wachau, Dolní Rakousy, Rakousko 2005 Asuán, Horní Egypt, Egypt 2005 Hrad Plumlov, Morava, Česko 2005 Hrad Veveří, Morava, Česko 2004 Stáhnout ppt "PRÁVO A ETIKA VÝZKUMU. 2 Snímky slouží k orientaci posluchačů přednášek a k činění si poznámek. Nenahrazují přednášky, učebnice ani cvičebnice. Nenahrazují." Podobné prezentace PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ PRÁVO ZAMĚSTNANECKÝCH, ZAKÁZKOVÝCH A ŠKOLNÍCH VÝTVORŮ. Úřad průmyslového vlastnictví Antonína Čermáka 2a Praha 6 Ochrana průmyslového vlastnictví a patentové informace 11. dubna 2006 Josef. P rojekt CZ / /0250 Kurz „Ochrana osobnosti“ Diploma Supplement. Strategické plánování při zakládání spin-off Inovační podnikání v AV ČR.

https://iudictum.cz/16710/9-ao-7-2011-378

9 Ao 7/2011 - 378 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 9 Ao 7/2011 - 378 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: Obec Tetčice,se sídlem Palackého 177, Tetčice,zastoupena Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem Dvořákova 13, Brno, proti odpůrci: Jihomoravský kraj, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno, zastoupen JUDr. Petrem Fialou, advokátem se sídlem Mezníkova 273/13, Brno, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje vydaných usnesením zastupitelstva č. 1552/11/Z25 na 25. zasedání zastupitelstva dne 22. 9. 2011, Návrhem ze dne 27. 12. 2011, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 28. 12. 2011, se navrhovatel domáhá zrušení opatření obecné povahy – Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „ZÚR Jmk“) vydaného usnesením zastupitelstva Jihomoravského kraje č. 1552/11/Z25 na svém 25. zasedání dne 22. 9. 2011, a to v části vymezující koridor TE 42 „horkovod z elektrárny Dukovany, hranice kraje – Brno“ a v části vymezující koridor D 47 „konvenční železnice tratě č. 240 Brno – Rapotice – hranice kraje“. Podle názoru navrhovatele nebyl při vydání uvedeného opatření obecné povahy dodržen zákon a v důsledku toho byl zkrácen na svých právech, zejména v právu na samosprávu; jako důvody svého návrhu pak konkrétně konstatoval nesoulad ZÚR Jmk jednak s politikou územního rozvoje a jednak se zadáním ZÚR Jmk, dále poukázal na nesprávné a nedostatečné vypořádání svých námitek k návrhu ZÚR Jmk, jakož i na rozpor ZÚR Jmk s cíli a úkoly územního plánování a s principem proporcionality. Odpůrce ve svém vyjádření ze dne 3. 1. 2012 k návrhu na zrušení zmíněné části ZÚR Jmk poukázal – vedle nedůvodnosti návrhu – na jeho předčasnost, neboť ZÚR Jmk dle jeho názoru nenabyly ke dni podání návrhu účinnosti a nebylo je tudíž možné považovat ze existující. Odpůrce primárně vychází z § 36 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se zásady územního rozvoje pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Správní řád v § 173 odst. 1, větě první, stanoví, že se opatření obecné povahy oznámí veřejnou vyhláškou a zveřejní se též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se týká. Podle § 173 odst. 1, věty druhé, správního řádu platí pro doručování opatření obecné povahy obdobně § 172 odst. 1 správního řádu, tj. ustanovení o doručování návrhu opatření obecné povahy, podle něhož se doručuje veřejnou vyhláškou ve smyslu § 25 správního řádu. Účinnosti pak podle § 173 odst. 1, věty třetí, správního řádu opatření obecné povahy nabývá patnáctým dnem po dni vyvěšení této veřejné vyhlášky; dnem vyvěšení je v souladu s § 25 odst. 3 správního řádu den vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje s tím, že za doručenou se písemnost považuje, byla-li v dané lhůtě zveřejněna též způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 25 odst. 2 správního řádu). Vedle této obecné úpravy opatření obecné povahy a jeho oznámení prostřednictvím doručení veřejnou vyhláškou se však dle názoru odpůrce aplikuje též speciální úprava obsažená ve stavebním zákoně, konkrétně v § 20, který v odst. 1, větě druhé, stanoví, že: „zveřejňuje-li se písemnost vyvěšením na více úředních deskách, považuje se za den vyvěšení den, ve kterém byla písemnost vyvěšena nejpozději“. Odpůrce proto považuje za datum nabytí účinnosti ZÚR Jmk den, kdy bude završen proces doručování veřejné vyhlášky „oznámení o vydání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje“, č. j. JMK 134899/2011, kterou vydal dne 23. 9. 2011 a vyvěsil dne 6. 10. 2011 na své úřední desce. Takovým dnem dle jeho názoru bude patnáctý den ode dne vyvěšení vyhlášky na poslední úřední desce obce ležící v Jihomoravském kraji za předpokladu zveřejnění této úřední desky po dobu vyvěšování dané vyhlášky způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tento právní názor odpůrce podpořil – mimo výše uvedenou právní úpravu ve správním řádu a stavebním zákoně – též odkazem na důvodovou zprávu k návrhu novely stavebního zákona projednaného vládou dne 21. prosince 2011, jež k bodu 29, novelizujícímu § 20 odst. 1 a 2 uvádí následující: „Novela odstraňuje neodůvodněné odchylky od obecné úpravy doručování písemností, která je obsažena ve správním řádu. To se týká zejména principu, podle kterého se u písemností vyvěšovaných na více úředních deskách považoval, podle dřívější právní úpravy, za den vyvěšení písemnosti den, kdy byla písemnost vyvěšena nejpozději. V případě zásad územního rozvoje se přitom vyvěšovalo i na více jak tisíci úředních deskách. Jednalo se o naprosto nevhodnou odchylku od § 25 odst. 3 správního řádu, podle něhož je pro běh lhůt rozhodující den vyvěšení písemnosti na úřední desce úřadu, který písemnost doručuje“. Odpůrce zdůraznil, že je při své činnosti vázán stávající právní úpravou, byť tato může v jeho praxi způsobovat komplikace. Na základě této úpravy tedy dovozuje neúčinnost napadených ZÚR Jmk, neboť je mu z jeho úřední činnosti s jistotou známo, že ke dni podání návrhu nebyla veřejná vyhlášky řádně vyvěšena ve všech 637 obcích v Jihomoravském kraji. Odpůrce ve snaze koordinovat postup se všemi dotčenými obcemi jim veřejnou vyhlášku společně s průvodním dopisem rozeslal dne 26. 9. 2011 do datových schránek a požádal je o potvrzení jejího vyvěšení. Ještě v první polovině prosince však neobdržel potvrzené vyhlášky od 206 obcí, které urgoval písemně a průběžně urguje telefonicky, přičemž ke dni podání svého písemného vyjádření zjistil, že ještě 73 obcí mu sejmutou vyhlášku nevrátilo a nemá tedy u těchto obcí postaveno najisto, zda vyhlášku skutečně řádně doručily. V této souvislosti navíc upozornil, že některé obce písemně urgoval dne 14. 12. 2011 a 15. 12. 2011, neboť u nich byla zjištěna pochybení v doručování veřejné vyhlášky; konkrétně se jednalo o situace, kdy: • doručovaná písemnost nebyla ve lhůtě vyvěšení na úřední desce obce zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup (Ivaň, Lhota Rapotina, Lubné, Nelepeč – Žernůvka, Nová Ves, Osiky, Unkovice, Tvrdonice), • obce vyvěsily vyhlášku na svých úředních deskách dříve, než ji vyvěsil na své úřední desce a zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup sám odpůrce (Březina, Holasice, Ketkovice, Míchov, Mouřínov, Prštice, Těšany, Miroslav, Syrovín), • obce nedodržely lhůtu 15 dnů stanovenou k vyvěšení písemnosti na jejich úřední desce, když vyvěšení provedly ke dni 6. 10. 2011 a sejmutí písemnosti ke dni 21. 10. 2011 (Níhov a Milovice). Odpůrce proto považuje ZÚR Jmk za neúčinné ke dni podání návrhu a návrh samotný za předčasný, který by měl zdejší soud odmítnout podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Ve vztahu k odpůrcem zpochybněné účinnosti ZÚR Jmk navrhovatel ve své replice ze dne 10. 1. 2012 konstatoval, že považuje za sporné, zda je výklad považující ustanovení § 20 odst. 1 stavebního zákona za lex specialis vůči § 25 odst. 3 správního řádu udržitelný právě v případě zásad územního rozvoje, po jejichž vydání se písemnost (veřejná vyhláška obsahující zásady územního rozvoje, resp. informaci o jejich vydání) vyvěšuje na úředních deskách stovek obcí. Je totiž zjevné, že pro tuto situaci je pravidlo obsažené v § 20 odst. 1 stavebního zákona krajně nevhodné. Ostatně sám odpůrce popisuje komplikovanou komunikaci s některými obcemi a rovněž cituje důvodovou zprávu k návrhu novely stavebního zákona. Aplikace ustanovení § 20 odst. 1 stavebního zákona na zásady územního rozvoje by vázala jejich účinnost na aktivitu stovek obcí v příslušném kraji. Takový výklad by, vedle očekávatelných komplikací způsobených neúmyslně nesprávným postupem některých obcí, vytvářel i prostor pro obstrukční jednání, protože každá z obcí by mohla svou pasivitou bránit nabytí účinnosti zásad územního rozvoje, popřípadě jejich účinnost dodatečně zpochybňovat. To by znamenalo zásadní oslabení právní jistoty všech osob dotčených vydáním zásad územního rozvoje, pro které by bylo značně obtížné zjistit, zda zásady územního rozvoje nabyly účinnosti či nikoliv. Navrhovatel se proto domnívá, že je na místě aplikovat na doručování vydaných zásad územního rozvoje jako opatření obecné povahy obecnou úpravu podle správního řádu (§ 25 odst. 3) a § 20 odst. 1 stavebního zákona by neměl být považován za lex specialis. V návaznosti na to by pak účinnost zásad územního rozvoje měla nastávat již patnáctým dnem po vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce kraje, který je vydal, v případě ZÚR Jmk tedy dne 21. 10. 2011. V případě výkladu opačného, zastávaného odpůrcem, pak navrhovatel upozornil na to, že rozhodující by bylo výlučně to, zda k vyvěšení předmětné vyhlášky na úředních deskách všech obcí Jihomoravského kraje skutečně došlo či nikoli. V případě pochybností by pak bylo nutno skutkový stav prokázat, a to nikoli ke dni podání návrhu, ale ke dni posuzování této okolnosti soudem. Dále pak navrhovatel poukázal na obtížnost tohoto prokazování skutečného stavu věcí, kdy sám ověřoval vyvěšení veřejné vyhlášky na „fyzické“ i „elektronické“ úřední desce a poukázal rovněž na to, že subjektivní nejistota odpůrce sama o sobě nemůže nijak zpochybnit skutečnost, že obce veřejnou vyhlášku na svých úředních deskách vyvěsily. I při aplikaci § 20 odst. 1 stavebního zákona by tak podle navrhovatele bylo nutno na základě skutečného stavu věci dojít k závěru, že ZÚR Jmk jako opatření obecné povahy v konečném důsledku nabylo, byť nikoli ke dni návrhu účinnosti. V tomto ohledu vyjádřil též přesvědčení, že zásady územního rozvoje, jako správní akt, který může být předmětem soudního přezkumu, „právně existují“ již od okamžiku svého vydání a nikoli až od okamžiku nabytí účinnosti. Poznamenal přitom, že stavební zákon ve vztahu k účinkům zásad územního rozvoje pravidelně odkazuje na „vydané“, nikoli „účinné“ zásady územního rozvoje, obdobně jako ustanovení o soudním přezkumu opatření obecné povahy, tedy § 184 stavebního zákona a především § 101a odst. 1 s. ř. s., výslovně používají termín „vydané“ opatření obecné povahy. Pro případ, že by ZÚR Jmk dosud skutečně nenabyly účinnosti a nebyly tak v důsledku toho soudem přezkoumatelné, jedná se dle navrhovatele o nedostatek podmínky řízení a podaný návrh nelze odmítnout pro předčasnost, ale ani pro nedostatek podmínek řízení; nejde totiž o nedostatek neodstranitelný ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť Nejvyšší správní soud by v takovém případě mohl vyčkat až ZÚR Jmk nabudou účinnosti (případně vyzvat odpůrce, aby nabytí účinnosti s využitím svých zákonných kompetencí zajistil) – a poté v řízení o návrhu pokračovat. IV. Sporná otázka nabytí účinnosti zásad územního rozvoje Základním předpokladem soudního přezkumu opatření obecné povahy je splnění procesních podmínek řízení, mezi které patří mimo jiné i existence předmětu řízení, tj. opatření obecné povahy, což bylo v dané věci zpochybněno, a to poukazem na neúčinnost ZÚR Jmk. Podle ustanovení § 36 odst. 4 stavebního zákona platí, že zásady územního rozvoje se vydávají formou opatření obecné povahy podle správního řádu, jenž stanoví, že opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky (§ 173 odst. 1, věta třetí). Nabytím účinnosti se stává opatření obecné povahy závazným a teprve poté je tedy způsobilé vyvolat právní účinky, což je z hlediska přípustnosti vydání meritorního rozhodnutí klíčové. Na základě citované právní úpravy, jakož i judikatury zdejšího soudu, lze tedy konstatovat, že opatření obecné povahy je možno považovat za účinné – a tedy i soudem přezkoumatelné – teprve poté, co bylo platně vyhlášeno; viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007 - 73, dostupný z www.nssoud.cz, stejně jako i další zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Úkony na úseku územního plánování se v převážné většině případů dotýkají velkého počtu osob a v této souvislosti stavební zákon v citovaném ustanovení zavádí institut zveřejňování písemností, jímž se rozumí doručování v zákonem stanovených případech veřejnou vyhláškou. Oproti obecné úpravě v § 25 odst. 3 správního řádu je ovšem v ustanovení § 20 odst. 1, větě druhé, stavebního zákona odlišně upraven okamžik doručení písemnosti, neboť bylo prosazeno, aby se za den vyvěšení v případě, že se písemnost vyvěšuje na více úředních deskách, považoval den, kdy byla písemnost vyvěšena nejpozději. Tato úprava byla do ustanovení § 20 odst. 1 stavebního zákona doplněna během projednávání v Senátu Parlamentu České republiky, a to na základě pozměňovacího návrhu Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí; jeho smysl a účel zjevně směřoval k zajištění maximální možné informovanosti všech dotčených osob (blíže k tomu viz senátní tisk č. 232/1, pozměňovací návrhy k návrhu stavebního zákona a obecná rozprava při jeho projednávání dne 10. 2. 2006, při němž senátorka Jitka Seitlová mj. uvedla, že: „…to je nová právní norma, která je moderní, demokratická. Ale domnívám se, že neřeší docela zřejmým, jasným a dostatečným způsobem informování dotčených osob, veřejnosti a těch, kterých se mnohdy přímo rozhodování úřadům dotýká… Musím říci, že se nám podařilo do návrhu z výboru alespoň říci, že pokud je veřejná vyhláška stanovována úřadem, který je ve vyšší pozici krajem nebo státem, tak pro zveřejnění platí ten termín, kdy je na poslední úřední desce té obce.“ Páté funkční období 2004 – 2006, digitální repozitář, www.senat.cz). Splnění vyšší informovanosti dotčených osob touto formou s sebou ovšem nese také zvýšené nároky na koordinaci činnosti jednotlivých úřadů, na jejichž úředních deskách se písemnost vyvěšuje (zveřejňuje). Nicméně tyto nároky a s nimi související případné komplikace byly akceptovány aplikační praxí jednotlivých úřadů, jakož i dosavadní judikaturou, která z ní většinou implicitně vycházela, aniž by se jí nijak blíže zabývala; k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 4 Ao 5/2010 – 48, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2011, č. j. 9 Ao 6/2010 – 78, v němž je výslovně uvedeno, že: „Předmětné opatření obecné povahy, jak vyplývá z obsahu spisu, bylo také zákonem předepsaným způsobem vydáno a publikováno. Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje byly vydány zastupitelstvem Karlovarského kraje dne 16. 9. 2010, usnesením č. 223/09/10. Oznámení o vydání předmětného opatření obecné povahy bylo vyvěšeno na úřední desce Karlovarského kraje a úředních deskách všech obcí v Karlovarském kraji a nabylo účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení na poslední úřední desce, tj. 16. 10. 2010. Tuto skutečnost navíc ani žádný z účastníků nerozporuje“. V nyní souzené věci je účinnost napadeného opatření obecné povahy předmětem sporu. Subjektivní nejistota odpůrce nemůže sama o sobě nijak zpochybnit skutečnost, že obce veřejnou vyhlášku na svých úředních deskách vyvěsily, jak správně poukázal navrhovatel. Účinnost zásad územního rozvoje totiž dle dosavadního výkladu (příp. dle dosavadní judikatury) nastává ex lege patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky (oznamující vydání tohoto opatření obecné povahy) na úřední desce obce, kde k tomu došlo nejpozději a nebylo by možné tedy vyloučit ani to, že účinnost ZÚR Jmk nastala. Dle názoru devátého senátu není přitom rozhodné, zda by se tak případně stalo již ke dni podání návrhu, neboť jak již bylo zmíněno, jde o tzv. odstranitelnou vadu podmínek řízení, přičemž ke splnění podmínek řízení musí soud přihlížet v každé fázi řízení. Obdobně nemůže soud bez dalšího vycházet ani z tvrzení navrhovatele, který – na základě vlastního prověřování – uvedl, že i při aplikaci § 20 odst. 1 stavebního zákona by bylo nutno na základě skutečného stavu věcí dojít k závěru, že ke dni jednání soudu ZÚR Jmk nabudou účinnosti. Nejvyšší správní soud by tedy pro vyloučení veškerých pochybností ohledně účinnosti ZÚR Jmk musel provádět rozsáhlé dokazování a ověřit dodržení zákonem stanoveného způsobu zveřejnění zásad u všech více jak 600 obcí, nacházejících se na území Jmk. Ve výsledku by tak došlo k významnému prodloužení soudního řízení, které je ze zákona opatřeno třicetidenní lhůtou a je zde tedy zájem na jeho rychlém skončení, a to zejména s ohledem na velký počet dotčených osob a jejich právní nejistotu spojenou s napadením opatření obecné povahy či jeho části. Jednalo by se navíc o dokazování vztahující se nikoli k věci samé, ale k jedné z podmínek řízení, o jejímž splnění existují objektivní pochybnosti; ty jsou založeny dosavadní praxí, kterou judikatura akceptovala a která vychází z aplikace § 20 odst. 1 stavebního zákona jako lex specialis k § 25 odst. 3 správního řádu. V. Právní názor devátého senátu Devátý senát při předběžné poradě dospěl k závěru, že dosavadní interpretace a následná aplikace ustanovení § 20 odst. 1, věty druhé, stavebního zákona není v případě oznámení o vydání zásad územního rozvoje na místě. Vedle shora uvedených skutkových okolností, které ukazují na nevhodnost současného postupu, vycházel především z toho, že aplikace § 20 odst. 1, věty druhé, stavebního zákona může vést k absurdním důsledkům, podlomení právní jistoty dotčených osob a ztížení jejich přístupu k soudu. Je zjevné, že účelem výše uvedených pravidel chování při doručování veřejnou vyhláškou je zajištění dostatečné publicity opatření obecné povahy, které se dotýká blíže neurčeného okruhu osob. Je však třeba pamatovat také na to, že opatření obecné povahy se stává závazným nabytím účinnosti, což je znak, který opatření obecné povahy přibližuje právním předpisům (srov. Vedral, J.: Správní řád, komentář, RNDr. Ivana Exnerová – BOVA POLYGON, Praha, 2006, s. 992). Účelem uvedených pravidel by tudíž mělo být také určení jasného, nezpochybnitelného bodu v čase, kdy dochází k účinnosti opatření obecné povahy. Takový bod by měl být přitom vázán především na postup toho, kdo opatření obecné povahy vydává, nikoli na postup těch, kterým je opatření obecné povahy adresováno. V jejich případě jde o otázku informovanosti, která je jistě otázkou důležitou, avšak nemůže, resp. neměl by s ní být, obligatorně spojován též okamžik nabytí účinnosti. V opačném případě by totiž mohlo dojít k tomu, že opatření obecné povahy nikdy nenabude účinnosti, což je důsledkem jistě absurdním, nedávajícím rozumný smysl; nejedná se však o důsledek, který by byl nemožný, neboť ne všichni adresáti musí nutně s obsahem opatření obecné povahy souhlasit. Ostatně to je i případ právě posuzované věci, kdy navrhovatelem na zrušení ZÚR Jmk je právě jedna z dotčených obcí v Jihomoravském kraji. Správní řád proto v § 173 odst. 1 zcela logicky odvíjí účinnost opatření obecné povahy od patnáctého dne po jeho vyvěšení veřejnou vyhláškou, přičemž při využití § 25 odst. 3 správního řádu je třeba za den vyvěšení považovat den vyvěšení na úřední desce toho, kdo opatření obecné povahy vydal; v daném případě by tedy měla být rozhodná pro nabytí účinnosti úřední deska krajského úřadu, nikoli úřední desky v 637 obcích Jihomoravského kraje. Pokud by tomu bylo naopak a účinnost ZÚR Jmk by byla vázána na aktivitu všech těchto obcí, mohla by kterákoli z nich zpomalit či zcela zabránit nabytí účinnosti ZÚR Jmk, jestliže by nevyvěsila příslušnou veřejnou vyhlášku zákonem stanoveným způsobem či dokonce vůbec. V obecné rovině by tak účinnost zásad územního rozvoje a s ní spojené právní důsledky mohly být zcela neadekvátně v rukou jedné obce, která by nesouhlasila s jejich obsahem, což nelze akceptovat pro absurdnost takového výsledku a výkladu k němu vedoucího. Absurdní je každý výsledek nějakého výkladu, dostane-li se do rozporu s jeho premisami. Základní premisou interpretace ve prospěch aplikace ustanovení § 20 odst. 1 stavebního zákona je zjevně zajištění informovanosti dotčených osob a tím i naplnění požadavku právní jistoty. Právě právní jistota je ovšem v důsledku aplikace § 20 odst. 1 stavebního zákona významně popřena, jsou-li dotčené osoby informovány o něčem, co nenabylo účinnosti, resp. není jasné, kdy a zda vůbec jí nabude; k vyznačení účinnosti, jež nastává ex lege, může dojít až s odstupem několika měsíců teprve poté, co bude postaveno najisto, že skutečně všechny obce veřejnou vyhlášku řádně vyvěsily. Takový výsledek je jistě nežádoucí a dle devátého senátu je důvodem pro vyloučení výkladové možnosti zastávané odpůrcem, jakož i dosavadní judikaturou, jež při oznamování a nabývání účinnosti zásad územního rozvoje vychází nejen z ustanovení správního řádu, ale též z ustanovení § 20 odst. 1, věty druhé, stavebního zákona. Pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, že úvaha odpůrce, dle které některé obce veřejnou vyhlášku řádně nevyvěsily, pokud tak učinily dříve než sám odpůrce, tj. před 6. 10. 2011, není ani při stávajícím výkladu na místě. Povinnost počkat na vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce odpůrce není nikde stanovena; naopak § 25 odst. 3 správního řádu výslovně hovoří o tom, že: „jde-li o řízení, ve kterém se veřejnou vyhláškou doručuje ve správních obvodech několika obcí, správní orgán, který písemnost doručuje, ji nejpozději v den vyvěšení zašle též příslušným obecním úřadům, které jsou povinny písemnost bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů“. To znamená, že příslušná právní úprava přímo předpokládá, že odpůrce doručí veřejnou vyhlášku všem dotčeným obcím před jejím vyvěšením („nejpozději v den vyvěšení“) a že obce ji bezodkladně poté zveřejní. Odpůrcem zpochybněné vyvěšení veřejné vyhlášky na úředních deskách některých obcí ještě předtím, než tak učinil sám odpůrce, tedy nemůže obstát a nelze na jeho základě dovozovat neúčinnost ZÚR Jmk. Obdobně tak nelze činit ani u poslední skupiny obcí, kterým odpůrce vytkl předčasné svěšení, neboť skutečnost, že v den vyvěšení a v den, kdy bylo sňato, neviselo opatření obecné povahy na úřední desce po celých 24 hodin daných dnů, na řádnosti jeho vyvěšení nic nemění; viz již výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu pod č. j. 2 Ao 2/2007 – 73. Obcemi Níhov a Milovice potvrzené vyvěšení veřejné vyhlášky dne 6. 10. 2011 a sejmutí dne 21. 10. 2011 je tedy v souladu se stávajícím výkladem. Odpůrcem uplatněná urgence vůči daným obcím a požadované opakované vyvěšení veřejné vyhlášky tak bylo zcela nadbytečné; ve vztahu k otázce nabytí účinnosti ZÚR Jmk bylo navíc zavádějící a irelevantní, stejně jako tvrzení odpůrce, že dalších 73 obcí mu dosud nevrátily sejmutou vyhlášku, neboť se jednalo o subjektivní pochybnosti odpůrce, které některé z dotčených obcí k dotazům zdejšího soudu objektivně vyvracely. I bez ohledu na výše uvedené má devátý senát NSS za to, že stávající výklad popírá princip právní jistoty a v konečném důsledku může ztěžovat i přístup k soudu. V současnosti již účinná novela soudního řádu správního – provedená zákonem č. 303/2011 Sb. – nově zavádí tříletou propadnou lhůtu pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy či jeho části. Počátek této lhůty je odvozován ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti, nikoli ode dne, kdy byla účinnost vyznačena či postavena najisto. Není tedy vyloučeno, že lhůta pro podání návrhu, jejíž zmeškání nelze prominout, poběží, aniž by o tom dotčené osoby či obce věděly, což by nepochybně znamenalo ztížení přístupu k soudu a v krajním případě by mohlo vést až k odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae). Za této situace není aplikace § 20 odst. 1, věty druhé, stavebního zákona na místě, což ovšem nic nemění na tom, že se v projednávané věci mělo doručovat veřejnou vyhláškou ve všech obcích Jihomoravského kraje. Tato zákonná povinnost nadále trvá, pouze s jejím splněním nelze dle názoru předkládajícího senátu spojovat okamžik nabytí účinnosti ZÚR Jmk. Jinými slovy – oznámení o vydání ZÚR Jmk prostřednictvím vyvěšení veřejné vyhlášky na úředních deskách všech obcí v Jihomoravském kraji je v souladu s právní úpravou a plní důležitou informační funkci, nemůže však mít normativní charakter v tom smyslu, že by se od tohoto vyvěšení odvíjelo nabytí účinnosti ZÚR Jmk. Správní řád jako obecná procesní norma nabízí v tomto směru komplexní a konzistentní úpravu, kterou nelze implicite zrušit pomocí zásady lex specialis derogat generali a uplatnění § 20 odst. 1 stavebního zákona. Zmíněná zásada sice platí jako obecná zásada právní, nicméně právní předpis speciální mlčky ruší právní předpis obecný, pokud oba nemohou v tomtéž právním řádu platit zároveň. Je třeba ji tedy vykládat tak, že by v případě, že by tutéž skutkovou podstatu zároveň upravovala právní norma obecná a právní norma speciální, platila by právní norma speciální (srov. Knapp, V.: Teorie práva, 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 1995, s. 115 - 116). Zmíněné východisko v podobě stejné skutkové podstaty přitom nelze považovat za splněné, pokud se úprava v § 20 odst. 1 stavebního zákona vztáhne např. na průběh pořizování územně plánovací dokumentace, v daném případě zásad územního rozvoje, nikoli však již na oznámení o jejich vydání, s nímž je spojeno nabytí účinnosti. To by mělo být jasně a nezpochybnitelně ukotveno, obdobně jako je tomu u právních předpisů. Jedná se o finální završení celého procesu pořizování a vydání opatření obecné povahy jako tzv. smíšeného právního aktu, který podle své zákonné definice (v § 171 správního řádu) sice není rozhodnutím ani právním předpisem, nicméně posléze uvedenému se v souvislosti s nabýváním účinnosti významně přibližuje. Proto by měla být otázka nabytí účinnosti zásad územního rozvoje jako opatření obecné povahy postavena najisto a neměla by se nesmyslně odvíjet od procesního postupu stovek obcí v rámci daného kraje, pro jehož území jsou zásady územního rozvoje vydávány. VI. Procesní vyústění Na základě výše uvedeného dospěl devátý senát Nejvyššího správního soudu k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru zastávaného dosavadní judikaturou Nejvyššího správního soudu, a který spočívá v tom, že pro případ oznámení opatření obecné povahy – zásad územního rozvoje a následného určení jejich účinnosti lze vycházet toliko ze správního řádu a není na místě aplikace ustanovení § 20 odst. 1 stavebního zákona, v jehož důsledku je okamžik nabytí účinnosti vázán až na patnáctý den po dni vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce obce (v rámci daného kraje), v níž byla vyvěšena nejpozději. Devátý senát proto rozhodl v souladu s ustanovením § 17 odst. 1 s. ř. s. o postoupení věci rozšířenému senátu. Současně s ohledem na zákonem stanovenou lhůtu třiceti dnů pro rozhodnutí, jakož i zásadní dopad na množství adresátů opatření obecné povahy, které řízení o jeho zrušení má, si předkládající senát dovolil požádat rozšířený senát o přednostní vyřízení této věci. Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 9 Ao 7/2011 - 378, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://zakonycr.cz/?akce=free&akcekrok=free_prehled&edit=1995

Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví územní působnost Okresní veterinární správy v Šumperku též pro územní obvod okresu Jeseník Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 44/1992 Sb., o náhradách za vykonávání funkce přísedícího Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení 305/1995 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o změně Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování na státních hranicích v železniční a silniční doprav Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí narození Karla Svolinského Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 18. října 1995 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., a §3 odst. 4 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. 295/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů 289/1995/01 PZ. Příloha: Zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) 265/1995 Sb. Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 11. října 1995 ve věci návrhu na zrušení §2 písm. i), části §33 a §33a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a čl. II bodů 2, 3, 4, 5 a 6 zákona č. 260/1 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o odborné přípravě vietnamských občanů ve středních odborných učilištích v České republiky Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské re Zákon, kterým se mění zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavní Vyhláška České národní banky, kterou se mění vyhláška České národní banky č. 110/1993 Sb., o vydání mincí po 10 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti mincí po 10 Kčs a bankovek po 10 Kčs a jejich výměně Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Litevské republiky o mezinárodní silniční dopravě Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Litevskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku Nařízení vlády, kterým se stanoví pro účely důchodového pojištění výše všeobecných vyměřovacích základů za období před rokem 1995 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1994 Nařízení vlády, kterým se mění území některých okresů Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 13. září 1995 ve věci návrhu na zrušení ustanovení, jež jsou v §3 odst. 1 písm. b) a v §30 písm. b) zákona České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, vyjádřena slovy "na právnické fakultě" 223/1995/02 PZ. 223/1995/01 PZ. Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se doplňuje vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeh Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti kolektívních smluv vyššího stupně Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatků za stejnopis kolektívní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před ro Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o vypovězení platnosti Platební smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou Republikou a Protokolu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o platebním vypořádání vzájemných pohledávek a závazků právnických oso Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády České socialistické republiky č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodňování osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 168/1 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o předání a převzetí osob na státních hranicích a Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Maďarské republiky Vyhláška Ministerstva financí, kterou se zrušuje vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České republiky a Ministerstva financí Slovenské republiky č. 585/1990 Sb., o cenové regulaci nájemného z nebytových prostor, ve znění vyhlášk Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Všeobecné dohody o výsadách a imunitách Rady Evropy, přijaté v Paříži dne 2. září 1949, Protokolu ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy, přijatého ve Štrasburku dne 6. listopadu 1952, Druh Nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 254/1992 Sb., o platových poměrech prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury, ve znění nařízení vlády České republiky č. 442/1992 Sb., nařízení vlády Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Rozhodnutí č. 1/95 Společného výboru Evropského společenství a České republiky týkajícího se změn Rozhodnutí č. 1/93 (C) Společného výboru Evropského společenství a České republiky a Slovenské republiky ze Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 7. června 1995 ve věci návrhu na zrušení §34 zákona České národní rady č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Správního ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky ke Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 14. června 1995 ve věci návrhu na zrušení §32 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb. 155/1995/01 PZ. Příloha: Zákon o důchodovém pojištění Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb. a zákona 82/1995 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Chilské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů České republiky a pro držitele diplomatických, úředních a zvláštních Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Peruánské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů České republiky a pro držitele diplomatických a zvláštních pasů Per Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, ve znění pozdějších předpisů Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a vládou Korejské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic 114/1995/02 PZ. 114/1995/01 PZ. 099/1995 Sb. 098/1995 Sb. 097/1995 Sb. 096/1995 Sb. 095/1995 Sb. 094/1995 Sb. 092/1995 Sb. Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 12. dubna 1995 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších pře 091/1995 Sb. 090/1995 Sb. 089/1995 Sb. 087/1995 Sb. 085/1995 Sb. 084/1995 Sb. 083/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., a doplňuje zákon č 082/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 5 080/1995 Sb. 079/1995 Sb. 078/1995 Sb. 077/1995 Sb. 072/1995 Sb. Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. března 1995 ve věci návrhu na zrušení §46 zákona o rodině č. 94/1963 Sb., §19 odst. 1 písm. a) č. 1 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním z 071/1995 Sb. 070/1995 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o přechodu práv a povinností vyplývajících z výkonu základní (náhradní) služby vojáků ve vojskách Ministerstva vnitra a ve Federálním policej 069/1995 Sb. 068/1995 Sb. 067/1995 Sb. 066/1995 Sb. 065/1995 Sb. 064/1995 Sb. 063/1995 Sb. 062/1995 Sb. 061/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 144/1994 Sb., kterou se stanoví podmínky vrácení zaplacené daně z přidané hodnoty 060/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních 059/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpis 058/1995 Sb. 057/1995 Sb. 056/1995 Sb. 055/1995 Sb. 054/1995 Sb. 053/1995 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu Československé socialistické republiky k Mezinárodní úmluvě o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), 1978 052/1995 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, a o přístupu Československé socialistické republiky k Protokolu 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974 047/1995 Sb. 046/1995 Sb. 043/1995 Sb. 042/1995 Sb. 041/1995 Sb. 040/1995 Sb. 037/1995 Sb. 036/1995 Sb. 035/1995 Sb. 033/1995 Sb. 032/1995 Sb. 031/1995 Sb. 030/1995 Sb. 029/1995 Sb. 028/1995 Sb. 027/1995 Sb. 026/1995 Sb. 025/1995 Sb. 024/1995 Sb. 023/1995 Sb. 022/1995 Sb. 021/1995 Sb. 019/1995 Sb. 018/1995 Sb. 017/1995 Sb. 015/1995 Sb. 011/1995 Sb. 010/1995 Sb. 009/1995 Sb. 008/1995 Sb. 007/1995 Sb. 006/1995 Sb. 005/1995 Sb. 004/1995 Sb. 003/1995 Sb. 002/1995 Sb.

http://kraken.slv.cz/Pl.US49/04

Pl. ÚS 49/04 Pl.ÚS 49/04 ze dne 6. 12. 2004 K privatizaci podniků Ústavní rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Miloslava Výborného a soudkyň JUDr. Elišky Wagnerové a JUDr. Michaely Židlické v řízení o návrhu Krajského soudu v Hradci Králové, za který jedná soudkyně JUDr. Ludmila Kolářová, na zrušení ust. § 10a odst. 4 písm.b) zákona č. 92/91 Sb., o podmínkám převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a Senátu Parlamentu ČR, takto: Návrhem podaným podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993, o Ústavním soudu, v platném znění (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá se oprávněný navrhovatel - Krajský soud v Hradci Králové - zrušení shora uvedeného ustanovení zákona č. 92/91 Sb., a to pro tvrzený rozpor této normy jednak s Druhou směrnicí Rady Evropy ze dne 13. 6. 1976, č. 77/91/EHS a jednak s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Návrh byl doručen Ústavnímu soudu dne 23. 9. 2004. Ze spisu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/04 bylo zjištěno, že dne 1. 4. 2004 podala skupina poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR návrh na zrušení ust. čl. I. odst. 4 písm. b) a ust. čl. IV. bodu 2. zákona č. 210/1993 a současně též návrh na zrušení ust. § 10a odst. 4 písm. b) zákona č. 92/91 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. Z uvedeného je patrno, že Ústavní soud o návrhu identickém s návrhem Krajského soudu v Hradci Králové již jedná, pročež pro překážku litispendence jest nutno považovat později podaný návrh za nepřípustný (§ 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Byl proto později podaný návrh na zrušení ust. § 10a odst. 4 písm. b) zákona č. 92/91 Sb. odmítnut podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu z důvodu uvedeného v § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona. Oprávněný navrhovatel - Krajský soud v Hradci Králové - má však právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník (§ 35 odst. 2 věta za středníkem zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 6. prosince 2004

http://docplayer.cz/2140633-Castka-40-ze-dne-19-brezna-2008-kterym-se-meni-nektere-zakony-v-souvislosti-s-prijetim-zakona-o-premenach-obchodnich-spolecnosti-a-druzstev.html

Částka 40. ze dne 19. března 2008, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev - PDF Download "Částka 40. ze dne 19. března 2008, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev" 1 Strana 1630 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Částka ZÁKON ze dne 19. března 2008, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/ /1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/ /1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/ /2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/ /2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/ /2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/ /2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/ /2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/ /2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/ /2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/ /2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V 9 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které včetně poznámky pod čarou č. 53c zní: w) řízení ve věci přeměn obchodních společností a družstev podle zvláštního právního předpisu 53c ). 53c ) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.. 2. V 200da se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: (2) Jestliže je podán návrh na zápis vnitrostátní fúze společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo družstva, rejstříkový soud dále přezkoumá, zda se společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost nebo družstvo ve lhůtě 3 let přede dnem zveřejnění projektu vnitrostátní fúze nezúčastnily přeshraniční fúze, a pokud ano, zda jsou splněny podmínky zvláštního právního předpisu 53c ) o zapojení zaměstnanců v nástupnické společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo družstvu po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až V 200db se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: (4) Rejstříkový soud do 3 pracovních dnů ode dne provedení zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku odešle oznámení o tomto zápisu a informaci o jeho obsahu tomu, kdo vede zahraniční obchodní rejstřík, v němž je zapsána právnická osoba se sídlem v jiném členském státě zúčastněná na přeshraniční fúzi.. 2 Částka 40 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Strana 1631 Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a V 200e odst. 1 se slova 9 odst. 3 písm. b), d), e), f) a g) nahrazují slovy 9 odst. 3 písm. b), d) až g) a w). 5. V 200e odst. 4 se slova 9 odst. 3 písm. b), d), e) a f) nahrazují slovy 9 odst. 3 písm. b), d) až f) a w). ČÁST DRUHÁ Změna obchodního zákoníku Čl. II Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/ /1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/ /2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/ /2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 87/ /2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/ /2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V 38 se na konci odstavce 1 doplňuje věta Při zápisu přeshraniční fúze se zapíše i údaj o zápisu zahraniční nástupnické právnické osoby do zahraničního obchodního rejstříku včetně čísla tohoto zápisu.. 2. V 38 se doplňuje odstavec 3, který zní: (3) Identifikační číslo u zahraniční právnické osoby se zapisuje pouze v případě, že jí bylo přiděleno.. 3. V 38b odst. 2 písm. a) a b) se slova ( 69c odst. 2) zrušují. 4. V 38b se doplňuje odstavec 3, který zní: (3) Identifikační číslo u zahraniční právnické osoby se zapisuje pouze v případě, že jí bylo přiděleno.. 5. V 38e se na konci odstavce 3 doplňuje věta Zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku, jestliže je nástupnickou společností česká obchodní společnost nebo nástupnickým družstvem české družstvo, povolí rejstříkový soud pro všechny české i zahraniční zúčastněné právnické osoby pouze k témuž dni, jestliže má mít nástupnická právnická osoba své sídlo na území České republiky.. 6. V 38g se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce V 38i odst. 1 písm. d) se slova rozhodnutí o přeměně nahrazují slovy projektu přeměny obchodní společnosti nebo družstva. 8. V 38i odst. 1 písmena e) a f) znějí: e) projekt fúze, projekt převzetí jmění, projekt rozdělení a projekt změny právní formy obchodních společností a družstev (dále jen projekt přeměny ); byl-li projekt přeměny po založení zrušen nebo neschválen, zakládá se též oznámení o zrušení nebo neschválení projektu přeměny, f) rozhodnutí soudu, kterým byla vyslovena neplatnost projektu přeměny nebo neplatnost usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým byl projekt přeměny schválen,. 9. V 38i odst. 1 písm. g) se slova právnických osob ( 69) nahrazují slovy obchodních společností a družstev. 10. V 68 se na konci odstavce 1 doplňuje věta Společnost zúčastněná na přeshraniční fúzi zaniká dnem zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku V 68 se na konci textu odstavce 9 doplňují slova ; to neplatí, jestliže je zrušeno rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace schválením projektu přeměny až 69h se včetně nadpisů zrušují. 13. V části druhé hlavě I dílu II se oddíly 5 a 6 včetně nadpisů zrušují se zrušuje. 15. V části druhé hlavě I dílu III se oddíly 5 a 6 včetně nadpisů zrušují. 16. V 112 se zrušuje odstavec 2 a zároveň se zrušuje označení odstavce zní: 3 Strana 1632 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Částka (1) Dozorčí rada se zřizuje, stanoví-li tak společenská smlouva nebo zvláštní zákon. (2) Jestliže způsobem a za podmínek stanovených zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev vznikne zaměstnancům nástupnické společnosti po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku právo volit a odvolávat jednoho nebo více členů dozorčí rady společnosti s ručením omezeným, která má své sídlo po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku na území České republiky, je společnost povinna zřídit dozorčí radu. Počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci nesmí být vyšší než počet členů dozorčí rady volených valnou hromadou. Ustanovení 200 odst. 5 až 7 se zde použijí obdobně. (3) Jestliže se společnost, která má po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky a ve které mají zaměstnanci právo volit a odvolávat jednoho nebo více členů dozorčí rady společnosti, zúčastní ve lhůtě stanovené zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev vnitrostátní fúze, mají stejné právo a za stejných podmínek i zaměstnanci společnosti nebo jejího právního nástupce po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku; to neplatí, pokud zákon o přeměnách obchodních společností a družstev stanoví něco jiného. Ustanovení věty první se použije i na případy druhé a dalších vnitrostátních fúzí, kterých se společnost nebo její právní nástupce, kteří mají po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky, a ve kterých mají zaměstnanci právo volit a odvolávat jednoho nebo více členů dozorčí rady, zúčastní ve lhůtě stanovené zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev. (4) Jestliže zaměstnancům zanikne za podmínek a způsobem stanoveným zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev právo na členství jedné nebo více osob volených zaměstnanci v dozorčí radě společnosti s ručením omezeným, zaniká členství osob zvolených zaměstnanci v dozorčí radě a společnost může dozorčí radu zrušit V 143 odstavec 2 zní: (2) Nevyužijí-li společníci přednostního práva ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou nebo stanovami, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy se dověděli o usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nebo jestliže se přednostního práva vzdají, může se souhlasem valné hromady převzít závazek k novému vkladu kdokoliv. Prohlášení o vzdání se práva musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem nebo musí být učiněno na valné hromadě. Prohlášení o vzdání se práva na valné hromadě se uvede v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady. Vzdání se práva má právní účinky i vůči právnímu nástupci společníka. Se souhlasem valné hromady může převzít závazek ke zvýšení vkladu až do výše navrženého zvýšení základního kapitálu též kterýkoliv společník V části druhé hlavě I dílu IV se oddíl 6 včetně nadpisu zrušuje. 20. V 175 se odstavce 1 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce V 177 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 22. V 183 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 23. V 186a odst. 1 a 3 se věta třetí nahrazuje větami Prohlášení o vzdání se práva musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem nebo musí být učiněno na valné hromadě. Prohlášení o vzdání se práva na valné hromadě se uvede v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady. Vzdání se práva má právní účinky i vůči právnímu nástupci akcionáře V 190c odst. 3 se věta poslední nahrazuje větami Ustanovení 190d odst. 1 věty poslední se použije obdobně. Ustanovení 190e, 190g a 190h se použijí přiměřeně V 190d se odstavce 2 až 6 a odstavec 8 zrušují. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec Za 190d se vkládají nové 190e až 190j, které znějí: 190e (1) Statutární orgán osoby, jež uzavřela ovládací smlouvu nebo smlouvu o převodu zisku (dále jen smluvní osoba ), vyhotoví písemnou zprávu pro společníky nebo členy, v níž vysvětlí důvody uzavření smlouvy a zejména objasní výši vyrovnání a odškodnění. Statutární orgány všech nebo některých smluvních osob mohou vyhotovit společnou zprávu. (2) Pokud by uvedení určitých údajů ve zprávě mohlo způsobit značnou újmu smluvní osobě nebo ji ovládající nebo jí ovládané osobě nebo tvoří předmět obchodního tajemství smluvní osoby nebo ji ovládající nebo jí ovládané osoby anebo je utajovanou informací podle zvláštního právního předpisu, nelze je ve zprávě uvádět. Zpráva však musí obsahovat sdělení, proč se předmětné údaje neuvádějí. (3) Zprávy se nevyžadují, jestliže s tím všichni společníci nebo členové smluvní osoby projevili souhlas, anebo jsou-li všichni společníci nebo členové smluvní osoby jejím statutárním orgánem nebo jeho členem. Prohlášení o udělení souhlasu musí mít písem- 4 Částka 40 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Strana 1633 nou formu s úředně ověřeným podpisem nebo musí být učiněno na valné hromadě nebo členské schůzi. Prohlášení o vzdání se práva na valné hromadě nebo členské schůzi se uvede v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze. Vzdání se práva má právní účinky i vůči právnímu nástupci společníka nebo člena. 190f (1) Návrh ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku přezkoumá za každou ze smluvních osob znalec jmenovaný soudem nebo společně dva znalci jmenovaní soudem pro všechny zúčastněné smluvní osoby. Ustanovení 59 odst. 3 platí na postup při jmenování, odvolání a odvolávání znalce obdobně. (2) Návrh na jmenování znalce podává smluvní osoba. Návrh na jmenování společných znalců podávají společně obě smluvní osoby. (3) Znalec nebo znalci zpracují o výsledku přezkoumání písemnou zprávu o přezkoumání ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku (dále jen znalecká zpráva o smlouvě ). Jestliže byli jmenováni společní znalci, zpracují společnou znaleckou zprávu o smlouvě. Znalecká zpráva o smlouvě je znaleckým posudkem podle zvláštního zákona. (4) Znalecká zpráva o smlouvě musí obsahovat kromě náležitostí vyžadovaných zvláštním zákonem též závěr, že navržené vyrovnání a navržené odškodnění je přiměřené. Ve znalecké zprávě o smlouvě musí být rovněž uvedeno a) podle jakých metod bylo vyrovnání, popřípadě odškodnění určeno, b) z jakých důvodů je použití těchto metod vhodné, c) jaké vyrovnání, popřípadě odškodnění vyplývá z jednotlivých metod, pokud bylo použito více metod; současně musí být uvedeno, jaká váha byla přiznána jednotlivým metodám a výsledkům z nich vyplývajícím a jaké obtíže se vyskytly při zjišťování výše vyrovnání nebo odškodnění. (5) Znalec má právo vyžadovat od smluvních osob, je ovládajících a jimi ovládaných osob všechny informace a písemnosti, jež jsou potřebné ke zpracování znalecké zprávy, a má právo provádět u těchto osob potřebná šetření. Ustanovení 190e odst. 2 zde platí obdobně. (6) Znalec nebo znalci předají znaleckou zprávu o smlouvě statutárním orgánům smluvních osob. Tyto znalecké zprávy o smlouvě musí být zaslány všem společníkům smluvních osob, má-li smluvní osoba právní formu veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, nebo musí být umožněno volné nahlížení do nich společníkům nebo členům smluvní osoby přítomným na jednání valné hromady nebo členské schůze, která má schvalovat návrh ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku, má-li smluvní osoba právní formu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo družstva. (7) Znalecké zprávy o smlouvě se nevyžadují, jestliže s tím všichni společníci nebo členové smluvní osoby projevili souhlas, anebo jsou-li všichni společníci nebo členové smluvní osoby jejím statutárním orgánem nebo jeho členem. Prohlášení o udělení souhlasu musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem nebo musí být učiněno na jednání valné hromady nebo členské schůze. Prohlášení o vzdání se práva na jednání valné hromady nebo členské schůze se uvede v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze. Vzdání se práva má právní účinky i vůči právnímu nástupci společníka nebo člena. 190g (1) Všichni společníci nebo členové mají právo seznámit se ode dne, v němž bylo uveřejněno oznámení o svolání valné hromady nebo členské schůze nebo odeslána pozvánka na valnou hromadu nebo členskou schůzi, nebo alespoň 15 dnů před podpisem smlouvy, jde-li o veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, v sídle smluvní osoby a) s ovládací smlouvou nebo smlouvou o převodu zisku, b) se zprávami statutárních orgánů, jestliže se vyžadují, c) se znaleckými zprávami o smlouvě nebo společnou znaleckou zprávou o smlouvě, jestliže se vyžadují, d) s výročními zprávami a zprávami auditora, podléhá-li účetní závěrka smluvní osoby ověření auditorem, za poslední 3 účetní období, pokud smluvní osoba po takovou dobu trvá, popřípadě s takovými účetními závěrkami a zprávami auditora právního předchůdce, měla-li tato smluvní osoba právního předchůdce. (2) Smluvní osoba vydá každému společníkovi nebo členovi kterékoliv smluvní osoby, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z písemností uvedených v odstavci 1, jestliže se vyžadují. 190h (1) Na valné hromadě nebo členské schůzi musí být společníkům nebo členům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v 190g odst. 1, jestliže se vyžadují. Statutární orgán smluvní osoby na začátku 5 Strana 1634 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Částka 40 jednání valné hromady nebo členské schůze objasní společníkům nebo členům ovládací smlouvu nebo smlouvu o převodu zisku. Statutární orgán před hlasováním o schválení smlouvy seznámí společníky nebo členy se znaleckou zprávou o smlouvě. (2) Každý společník nebo člen, který o to požádá na valné hromadě nebo na členské schůzi, má právo na informace, jež se týkají ostatních smluvních osob, jsou- -li důležité z hlediska schválení ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku. Ustanovení 190e odst. 2 zde platí obdobně. 190i Na dohodu o změně ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku se použijí obdobně ustanovení 190c odst. 3 věty první až čtvrté a 190d odst. 1 věty poslední. Ustanovení 190e, 190g a 190h se použijí přiměřeně. 190j (1) Ovládací smlouva a smlouva o převodu zisku se zrušuje ke dni zániku řízené osoby. (2) Dojde-li v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení k zániku řídící osoby, je nástupnická společnost oprávněna do jednoho měsíce od zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku od ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku odstoupit. Tím není dotčeno ustanovení 190i. (3) Ostatní případy přeměn nemají vliv na trvání práv a povinností zúčastněných společností vyplývajících z ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku V 204a odst. 7 se věta druhá nahrazuje větami Prohlášení o vzdání se práva musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem nebo musí být učiněno na valné hromadě, jež má rozhodnout o zvýšení základního kapitálu. Prohlášení o vzdání se práva na valné hromadě se uvede v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady. Vzdání se práva má právní účinky i vůči právnímu nástupci akcionáře V části druhé hlavě I dílu V se oddíly 9 až 12 včetně nadpisů zrušují. 29. V 238 odst. 1 se za slovo ustanovení doplňují slova 244a a. 30. V 239 odst. 4 písmeno g) zní: g) rozhodovat o zrušení družstva s likvidací nebo o přeměně družstva,. 31. Za 244 se vkládá nový 244a, který zní: 244a (1) Jestliže způsobem a za podmínek stanovených zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev vznikne zaměstnancům nástupnického družstva po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku právo volit a odvolávat jednoho nebo více členů kontrolní komise družstva, které má své sídlo po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku na území České republiky, je družstvo povinno zřídit kontrolní komisi; ustanovení 245 se zde nepoužijí. Počet členů kontrolní komise volených zaměstnanci nikdy nesmí být vyšší než počet členů kontrolní komise volených členskou schůzí. Ustanovení 200 odst. 5 až 7 se zde použijí obdobně. (2) Jestliže se družstvo, které má po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky a ve kterém mají zaměstnanci právo volit a odvolávat jednoho nebo více členů kontrolní komise, zúčastní ve lhůtě stanovené zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev vnitrostátní fúze, mají stejné právo a za stejných podmínek i zaměstnanci nástupnického družstva nebo jeho právního nástupce po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku; to neplatí, pokud zákon o přeměnách obchodních společností a družstev stanoví něco jiného. Ustanovení věty první se použije i na případy druhé a dalších vnitrostátních fúzí, kterých se družstvo nebo jeho právní nástupce, kteří mají po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky, a ve kterých mají zaměstnanci právo volit a odvolávat jednoho nebo více členů kontrolní komise, zúčastní ve lhůtě stanovené zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev. (3) Jestliže zaměstnancům zanikne za podmínek a způsobem stanoveným zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev právo na členství jedné nebo více osob volených zaměstnanci v kontrolní komisi družstva, zaniká členství osob zvolených zaměstnanci v kontrolní komisi a družstvo může postupovat podle 245, splňuje-li podmínky tam uvedené V 246 se odstavec 4 zrušuje. 33. V 254 se na konci odstavce 1 doplňuje věta Družstvo zúčastněné na přeshraniční fúzi zaniká dnem zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku V 254 se odstavec 4 zrušuje a 256 se zrušují. Čl. III Přechodné ustanovení Byla-li ovládací smlouva nebo smlouva o převodu zisku uzavřena přede dnem účinnosti tohoto zákona, použije se na změnu ovládací smlouvy a smlouvy o pře- 6 Částka 40 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Strana 1635 vodu zisku a zánik závazků z nich, k nimž dochází na základě právního úkonu, dosavadní právní úprava, jestliže tyto právní úkony již byly schváleny příslušným orgánem smluvní strany nebo jejími společníky. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o účetnictví Čl. IV Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/ /2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/ /2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V 3 odst. 2 větě šesté se za slova účetní jednotku vkládají slova nebo účetní jednotku rozdělovanou odštěpením. 2. V 17 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou Nástupnická účetní jednotka upraví účetnictví zúčastněných účetních jednotek ke dni zápisu přeměny společnosti 11c ) s účinky od rozhodného dne; v případě přeshraniční fúze bude úprava provedena podle tohoto zákona.. Poznámka pod čarou č. 11c zní: 11c ) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.. 3. V 17 se na konci odstavce 3 doplňují věty Účetní závěrku nesestavují zanikající účetní jednotky k poslednímu dni účetního období po rozhodném dni, pokud se den zápisu přeměny společnosti uskuteční až v následujícím účetním období. Účetní metodu přeměny včetně možnosti použití způsobu oceňování podle 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 v případě přeshraniční fúze, případně povinnost otevírání a uzavírání účetních knih pro zahraniční osoby, které budou v důsledku přeshraniční fúze na území České republiky podnikat nebo provozovat jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, mohou upravit prováděcí právní předpisy.. 4. V 27 odst. 3 se slova obchodní zákoník nahrazují slovy zákon o přeměnách obchodních společností a družstev 11c ). Čl. V Přechodné ustanovení V případech, kdy zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ukládá povinnost dokončit přeměnu podle dosavadních právních předpisů, použije se ustanovení 27 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o bankách Čl. VI Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/ /1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/ /1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/ /2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/ /2006 Sb., zákona č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V 16 odst. 1 písmeno a) zní: a) k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s podnikem nebo jeho částí,. 2. V 16 odst. 1 písm. c) se za slovo fúzi vkládají slova nebo rozdělení. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o správě daní a poplatků Čl. VII V 35 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se ve větě první za slovo rejstříku vkládají slova nebo zápisu přeměny obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. ČÁST ŠESTÁ Změna notářského řádu Čl. VIII Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti 7 Strana 1636 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Částka 40 (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/ /2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/ /2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V 72 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: k) o splnění podmínek přeshraniční fúze pro účely zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo zahraničního obchodního rejstříku.. 2. V 72 odst. 4 se slova písm. d), i) a j) nahrazují slovy písm. d) a i) až k). č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/ /2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/ /2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/ /2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/ /2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 222/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V 4 odst. 1 písm. zh) se slovo dorovnání 70a ) nahrazuje slovem dorovnání 131 ). Poznámka pod čarou č. 70a se zrušuje. Poznámka pod čarou č. 131 zní: ČÁST SEDMÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. IX Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/ /1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/ /1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/ /1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/ /2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/ /2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/ /2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona 131 ) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.. 2. V 4 odst. 1 písm. zh) se slovo předpisem, 70a ) nahrazuje slovem předpisem 131 ),. 3. V 10 odst. 1 písm. j) a 23c odst. 3 se slovo předpisu, 70 ) nahrazuje slovem předpisu 131 ),. 4. V 20 odst. 3 se slovo předpisu 70 ) nahrazuje slovem předpisu 131 ). 5. V 23 odst. 3 písm. c) bodě 5, 24 odst. 2 písm. i), 24 odst. 2 písm. t), 24 odst. 2 písm. v) bodě 1 a 25 odst. 1 písm. zi) se slovo přeměnou 70 ) nahrazuje slovem přeměnou 131 ). 6. V 23 se doplňuje odstavec 17, který zní: (17) Při nabytí majetku a závazků poplatníkem uvedeným v 17 odst. 3 nebo stálou provozovnou poplatníka uvedeného v 17 odst. 4 na území České republiky vkladem, převodem podniku nebo jeho samostatné části, fúzí společností nebo rozdělením společnosti od poplatníka uvedeného v 17 odst. 4 nebo při přemístění majetku a závazků ze zahraničí do stálé provozovny poplatníka uvedeného v 2 odst. 3 nebo v 17 odst. 4 na území České republiky se pro přepočet hodnoty majetku a závazků na české koruny použijí kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou ke dni převodu vlastnictví u majetku nabytého vkladem nebo převodem podniku nebo k rozhodnému dni u majetku nabytého fúzí společností nebo rozdělením společnosti od poplatníka uvedeného v 17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na území České republiky, a to bez přihlédnutí k oceňovacím rozdílům 8 Částka 40 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Strana 1637 vyplývajícím z přecenění majetku a závazků v souladu s právními předpisy příslušného státu (dále jen přepočtená zahraniční cena ). Stejný kurs se použije pro přepočet hodnoty uplatněných odpisů, opravných položek, daňové ztráty, rezerv, odčitatelných položek a obdobných položek uplatněných podle příslušných právních předpisů v zahraničí. Přepočtená zahraniční cena se použije také pro účely uvedené v 24 odst V 23a odst. 4 se slova a nehmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona [ 30 odst. 10 písm. m)] nahrazují slovy majetku a nehmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona. Je-li převádějící společnost poplatníkem uvedeným v 17 odst. 4 a tento hmotný majetek a nehmotný majetek nebyl součástí stálé provozovny na území České republiky, pro stanovení odpisů u přijímající společnosti se použije obdobně ustanovení 32c. 8. V 23a odst. 5 se na konci textu písmene a) doplňují slova, a pokračovat v jejich tvorbě podle zvláštního právního předpisu 22a ); přitom je-li převádějící společnost poplatníkem uvedeným v 17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít položky obdobného charakteru jako rezervy a opravné položky související s převedeným podnikem vytvořené podle příslušného právního předpisu jiného členského státu, avšak maximálně do výše stanovené podle zvláštního právního předpisu 22a ) pro poplatníky uvedené v 17 odst. 3 a za podmínek stanovených tímto zákonem, a pokračovat v jejich tvorbě podle zvláštního právního předpisu 22a ). 9. V 23a odst. 5 se na konci textu písmene b) doplňují slova ; přitom je-li převádějící společnost poplatníkem uvedeným v 17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít daňovou ztrátu, která vznikla převádějící společnosti v jiném členském státu a která nebyla uplatněna v jiném členském státu jako položka snižující základ daně převádějící společnosti nebo jiné společnosti, maximálně však do výše, do které by byla daňová ztráta stanovena podle tohoto zákona, kdyby převádějící společnost byla ve zdaňovacím období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, v němž daňová ztráta vznikla, poplatníkem uvedeným v 17 odst V 23a odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova ; přitom je-li převádějící společnost poplatníkem uvedeným v 17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít pouze položky obdobného charakteru jako položky odčitatelné podle tohoto zákona, které dosud nebyly uplatněny v zahraničí, maximálně však do výše stanovené a za podmínek stanovených tímto zákonem. 11. V 23c odst. 7 se za slovo hmotného vkládá slovo majetku a slova [ 30 odst. 10 písm. m)] se zrušují. 12. V 23c se na konci odstavce 7 doplňuje věta Je-li zanikající nebo rozdělovaná společnost poplatníkem uvedeným v 17 odst. 4 a tento hmotný majetek a nehmotný majetek nebyl součástí stálé provozovny na území České republiky, pro stanovení odpisů u nástupnické společnosti se použije obdobně ustanovení 32c V 23c odst. 8 se na konci textu písmene a) doplňují slova, a pokračovat v jejich tvorbě podle zvláštního právního předpisu 22a ); přitom je-li zanikající nebo rozdělovaná společnost poplatníkem uvedeným v 17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít položky obdobného charakteru jako rezervy a opravné položky související s převedeným majetkem a závazky vytvořené podle příslušného právního předpisu jiného členského státu, avšak maximálně do výše stanovené podle zvláštního právního předpisu 22a ) pro poplatníky uvedené v 17 odst. 3 a za podmínek stanovených tímto zákonem, a pokračovat v jejich tvorbě podle zvláštního právního předpisu 22a ). 14. V 23c odst. 8 se na konci textu písmene b) doplňují slova ; přitom je-li zanikající nebo rozdělovaná společnost poplatníkem uvedeným v 17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít daňovou ztrátu, která vznikla zanikající nebo rozdělované společnosti v jiném členském státu a která nebyla uplatněna v jiném členském státu jako položka snižující základ daně zanikající, rozdělované nebo jiné společnosti, maximálně však do výše jak by byla daňová ztráta stanovena podle tohoto zákona, kdyby zanikající nebo rozdělovaná společnost byla ve zdaňovacím období, nebo období, za něž se podává daňové přiznání, v němž daňová ztráta vznikla, poplatníkem uvedeným v 17 odst V 23c odst. 8 se na konci textu písmene c) doplňují slova ; přitom je-li zanikající nebo rozdělovaná společnost poplatníkem uvedeným v 17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít pouze položky obdobného charakteru jako položky odčitatelné podle tohoto zákona, které dosud nebyly uplatněny v zahraničí, maximálně však do výše stanovené a za podmínek stanovených tímto zákonem. 16. V 24 odst. 2 písm. y) a 38na odst. 4 se slovo společnosti 70 ) nahrazuje slovem společnosti 131 ). 17. V 24 odst. 7 se slovo družstva. 70 ) nahrazuje slovem družstva 131 ).. 9 Strana 1638 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Částka V 24 odst. 7 se slovo předpisu, 70a ) nahrazuje slovem předpisu 131 ),. 19. V 24 odst. 9 se slova přeměně společnosti 70 ) nahrazují slovem přeměně 131 ) a slova obchodní společnost nebo družstvo se nahrazují slovem společnost. 20. V 24 odst. 11 se za slovo předpisu 70 ) vkládají slova, nebo obdobného právního předpisu v zahraničí, slovo hodnotou 20 ) se nahrazuje slovem hodnotou a slova spotřeby podle zvláštního právního předpisu se nahrazují slovem spotřeby. 21. V 24 odst. 11 a v 38a odst. 10 se slovo přeměně, 70 ) nahrazuje slovem přeměně 131 ),. 22. V 26 odst. 7 písm. a) bodě 3 se slovo družstva, 70 ) nahrazuje slovem družstva 131 ),. 23. V 27 se na konci písmene ch) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: i) najatý hmotný majetek včetně hmotného majetku, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku nebo obdobné smlouvy uzavřené v zahraničí, pokud odpisy nebo položky obdobného charakteru uplatňuje jiná osoba než vlastník V 28 odst. 1 se slovo zákona 70 ) nahrazuje slovem zákona 131 ). 25. V 29 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: g) přepočtená zahraniční cena ( 23 odst. 17) V 29 odst. 9 písm. a) se slovo předpis 70 ) nahrazuje slovem předpis 131 ). 27. V 30 odst. 10 úvodní části ustanovení se za slovo vlastník vkládají slova, který je poplatníkem uvedeným v 2 nebo v 17 odst. 3 nebo stálou provozovnou poplatníka uvedeného v 17 odst. 4 na území České republiky. 28. V 30 odst. 10 písm. a) se slovo družstvo, 70 ) nahrazuje slovem družstvo 131 ),. 29. V 30 odst. 10 písm. b), 32a odst. 1 písm. a) bodě 1 a 32a odst. 4 se slovo přeměnou, 70 ) nahrazuje slovem přeměnou 131 ),. 30. V 30 odst. 10 se na konci písmene l) čárka nahrazuje tečkou a písmeno m) se zrušuje. 31. Za 32b se vkládají nové 32c a 32d, které včetně nadpisu znějí: 32c Nepeněžité vklady ze zahraničí (1) Při nabytí hmotného majetku a nehmotného majetku, který nebyl součástí stálé provozovny na území České republiky, vkladem od poplatníka uvedeného v 2 odst. 3 nebo v 17 odst. 4 pokračuje obchodní společnost nebo družstvo nebo stálá provozovna poplatníka uvedeného v 17 odst. 4 na území České republiky v odpisování tohoto hmotného majetku a nehmotného majetku z přepočtené zahraniční ceny stanovené podle 23 odst. 17, ze které poplatník uvedený v 17 odst. 4 uplatňoval odpisy nebo odčitatelné položky obdobného charakteru v zahraničí; přitom a) hmotný majetek zatřídí do odpisové skupiny podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu a odpisuje rovnoměrně příslušnou sazbou stanovenou v 31 ve sloupci označeném slovy v dalších letech odpisování, b) nehmotný majetek odpisuje po zbývající počet měsíců stanovených v 32a. (2) Odpisy v České republice lze uplatnit v úhrnu do výše rozdílu mezi přepočtenou zahraniční cenou a odpisy nebo odčitatelnými položkami obdobného charakteru, uplatněnými vkladatelem v zahraničí v souladu s platnými právními předpisy příslušného státu. (3) Byl-li vkládaný hmotný majetek a nehmotný majetek odpisován vkladatelem v době vkladu již po dobu, která je v 30 odst. 1 uvedena jako minimální doba odpisování, lze rozdíl mezi přepočtenou zahraniční cenou a odpisy nebo odčitatelnými položkami obdobného charakteru, uplatněnými vkladatelem v zahraničí, uplatnit u nabyvatele jako výdaj (náklad) ve zdaňovacím období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, ve kterém byl tento majetek nabyt. (4) U hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, avšak z něhož v zahraničí nebylo možné u vkladatele odpisy nebo odčitatelné položky obdobného charakteru uplatňovat, lze u nabyvatele odpisovat z přepočtené zahraniční ceny stanovené podle 29 odst. 1 písm. d). 32d U hmotného majetku a nehmotného majetku, který byl přemístěn ze zahraničí do stálé provozovny poplatníka uvedeného v 2 odst. 3 nebo v 17 odst. 4 na území České republiky a který byl tímto poplatníkem odpisován v zahraničí, odpisuje poplatník tento majetek obdobně jako nabyvatel majetku podle 32c V 35ba odst. 2, 38g odst. 2 a 38h odst. 12 se slova písm. a) nahrazují slovy písm. b). 33. V 38a odst. 10 a 38m odst. 8 písm. c) se slovo přeměny 70 ) nahrazuje slovem přeměny 131 ). 34. V 38a odst. 10 se slovo fúze 70 ) nahrazuje 10 Částka 40 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Strana 1639 slovem fúze 131 ) a slovo společníka 70 ) se nahrazuje slovem společníka 131 ). 35. V 38a odst. 10 se za slovo odstavců, vkládají slova s výjimkou přeměny 131 ), u níž je nástupnická společnost poplatníkem uvedeným v 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnu a,. 36. V 38na se na konci odstavců 4 a 6 doplňuje věta Obdobně se postupuje v případě převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnu V 38na odst. 7 se slova vzniklou před podstatnou změnou a slova po podstatné změně zrušují. 38. V 38na odst. 7 písm. b) a 38na odst. 9 se za slovo vyměřena, vkládají slova nebo ve kterém vznikla,. Čl. X Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2007 a zdaňovací období, které započalo v roce 2007, platí dosavadní právní předpisy. Ustanovení zákona č. 586/ /1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2008, nestanoví-li tento zákon dále jinak. 2. Ustanovení 23a odst. 4 a 5, 23c odst. 7 a 8, 32c a 32d zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí poprvé u majetku nabytého vkladem, převodem podniku nebo jeho samostatné části, nebo přemístěním do stálé provozovny na území České republiky po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v 17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze provést poprvé u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období, nebo období, za něž se podává daňové přiznání, ve kterém vstoupila smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. 4. Ustanovení 35ba odst. 2, 38g odst. 2 a 38h odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé při zúčtování mzdy za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž nabyl účinnosti tento zákon. Při ročním zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění se použijí tato ustanovení již za zdaňovací období, které započalo v roce ČÁST OSMÁ Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Čl. XI Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/ /2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/ /2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V 3 odst. 3 se za větu třetí vkládá věta Obdobně to platí v případě přeměny podle zvláštního právního předpisu 1e ).. Poznámka pod čarou č. 1e zní: 1e ) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.. 2. V 3 se na konci odstavce 3 doplňuje věta Obdobně to platí v případě přeměny podle zvláštního právního předpisu 1e ).. 3. V 4 odst. 1 větě čtvrté se slovo společnosti 21 ) nahrazuje slovem společnosti 1e ). 4. V 4 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou Při přeměně společnosti 1e ) může pokračovat nástupnická společnost v tvorbě rezerv a opravných položek započaté zanikající nebo rozdělovanou společností, a to za podmínek, které by platily pro zanikající nebo rozdělovanou společnost podle tohoto zákona, pokud by se přeměna neuskutečnila, a pouze v rozsahu, v jakém souvisí s částí obchodního majetku 21 ), která přechází na tuto nástupnickou společnost, maximálně však do výše stanovené tímto zákonem.. 5. V 7 odst. 11 se slovo přeměn 21 ) nahrazuje slovem přeměn 1e ). Čl. XII Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2007 a zdaňovací období, které započalo v roce 2007, platí dosavadní právní předpisy. Ustanovení zákona č. 593/ /1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé pro zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, počínající v roce 2008. 11 Strana 1640 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Částka Ustanovení 3 odst. 3 a 4 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije pro přeměnu, ke které došlo ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatém v roce ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Čl. XIII Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 15/ /1998 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 444/ /2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V 7 odst. 3 písm. b) se slova zdravotní pojišťovny 1a ), zrušují a zrušuje se poznámka pod čarou č. 1a. 2. V 39 odst. 3 větě druhé se slovo splynutí nahrazuje slovem fúzi. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. XIV V 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/ /1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 280/ /2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 120/2007 Sb., se na začátek odstavce 7 vkládá věta Družstevní záložna je povinna vyžádat si předchozí souhlas České národní banky k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s podnikem nebo jeho částí.. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o obecně prospěšných společnostech Čl. XV Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 208/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V 7 odstavce 2 a 3 znějí: (2) Zániku obecně prospěšné společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace. (3) Vnitrostátní fúze obecně prospěšné společnosti je možná jen s jinou obecně prospěšnou společností; přeshraniční fúze obecně prospěšné společnosti není dovolena. Rozdělení obecně prospěšné společnosti je dovoleno jen se vznikem nových obecně prospěšných společností; jiné formy rozdělení nejsou dovoleny. Při postupu podle věty první a druhé se použijí přiměřeně ustanovení o vnitrostátních fúzích a rozdělení obsažené v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev.. 2. V 8 odst. 1 písmeno d) zní: d) vnitrostátní fúzí nebo rozdělením,. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o nadacích a nadačních fondech Čl. XVI Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V 7 odst. 1 větě druhé se za slovo majetek vkládají slova vnitrostátní fúzí. 2. V 7 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 3. V 7 odst. 3 písm. b) se slovo sloučení nahrazuje slovy vnitrostátní fúzi sloučením zní: 8 Vnitrostátní fúze sloučením nadace a nadačního fondu (1) Správní rady mohou rozhodnout o vnitrostátní fúzi sloučením nadací za podmínky, že účel nástupnické nadace je shodný nebo obdobný účelu, pro který zanikající nadace vznikla. Nadační jmění nástupnické nadace se zvyšuje o nadační jmění zanikající nadace. Dojde-li v průběhu trvání zanikající nadace k poklesu nadačního jmění pod Kč a nedoplní-li nadace 12 Částka 40 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Strana 1641 nadační jmění do 1 roku od konce účetního období, v němž k poklesu nadačního jmění došlo, alespoň do výše Kč, musí správní rada zanikající nadace rozhodnout o zahájení přípravy vnitrostátní fúze sloučením. (2) Správní rady mohou rozhodnout o vnitrostátní fúzi sloučením nadace s nadačním fondem za podmínky, že majetek nadačního fondu nedostačuje k plnění účelu, pro který byl nadační fond zřízen, a účel nástupnické nadace je shodný nebo obdobný účelu, pro který byl zanikající nadační fond zřízen. (3) Správní rady mohou rozhodnout o vnitrostátní fúzi sloučením nadačních fondů za podmínky, že majetek nadačního fondu nedostačuje k plnění účelu, pro který byl nadační fond zřízen, a účel nástupnického nadačního fondu je shodný nebo obdobný účelu, pro který byl zanikající nadační fond zřízen. (4) Vnitrostátní fúze sloučením není dovolena, jestliže tak stanoví nadační listina; to neplatí, jedná-li se o vnitrostátní fúzi sloučením podle odstavce 1 věty poslední. (5) Zanikající nadace nebo nadační fond a nástupnická nadace nebo nadační fond vyhotoví projekt vnitrostátní fúze sloučením, který musí mít písemnou formu a musí obsahovat a) názvy, právní formy, sídla a identifikační čísla zúčastněných nadací nebo nadačních fondů, b) přehled o nadačním jmění zanikající nadace nebo přehled o majetku zanikajícího nadačního fondu a o jejich závazcích, který nesmí být ke dni schválení projektu vnitrostátní fúze sloučením starší než 3 měsíce, c) rozhodný den vnitrostátní fúze sloučením, kterým se rozumí den, od něhož se jednání zanikající nadace nebo nadačního fondu považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické nadace nebo nadačního fondu. Rozhodný den vnitrostátní fúze sloučením nemůže předcházet o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis vnitrostátní fúze sloučením do nadačního rejstříku. (6) Projekt vnitrostátní fúze sloučením musí být schválen správními radami všech zúčastněných nadací a nadačních fondů. Po zápisu vnitrostátní fúze sloučením do nadačního rejstříku nemůže být projekt vnitrostátní fúze sloučením zrušen ani změněn ani nemůže být vnitrostátní fúze sloučením prohlášena za neplatnou nebo zrušena. (7) V nadačním rejstříku se provede zápis vnitrostátní fúze sloučením u všech zúčastněných nadací a nadačních fondů k témuž dni. K tomuto okamžiku přechází veškerá práva a povinnosti ze zanikající nadace nebo nadačního fondu na nástupnickou nadaci nebo nadační fond.. 5. V 10 odst. 2 písmeno d) zní: d) rozhodovat o schválení projektu vnitrostátní fúze sloučením, není-li vnitrostátní fúze sloučením vyloučena v nadační listině,. 6. V 23 odst. 12 se slovo sloučení nahrazuje slovy vnitrostátní fúzi sloučením. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. XVII V 36 odst. 1 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 39/2004 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb., se slova obchodním zákoníkem nahrazují slovy zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o obalech Čl. XVIII Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/ /2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 66/2006 Sb., se mění takto: 1. V 20 odst. 10 se slova sloučení autorizované společnosti s jinou právnickou osobou nebo rozdělení nahrazují slovy o schválení projektu fúze autorizované společnosti s jinou právnickou osobou nebo o schválení projektu rozdělení. 2. V 32 písm. e) se slova se sloučením nahrazují slovy s fúzí. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o kolektivním investování Čl. XIX Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 224/2006 Sb., se mění takto: 13 Strana 1642 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Částka V 96 odst. 4 se slovo obchodního zrušuje. 2. V 96 se doplňuje odstavec 5, který zní: (5) Investiční fond, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a zajišťuje, že se kurz cenných papírů, které vydal, na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty, se nesmí zúčastnit přeshraniční fúze.. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. XX V 94 odst. 4 a 95 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/ /2004 Sb. a zákona č. 545/2005 Sb., se ve větě první za slova v tuzemsku vkládají slova, nebo v jiném členském státě. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. XXI V 19 odst. 1 a 2, 61 odst. 1 a 2, 78 odst. 1 a 2 a 106 odst. 1 a 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 120/2007 Sb., se slovo obchodního zrušuje. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna školského zákona Čl. XXII Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/ /2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb. a zákona č. 217/2007 Sb., se mění takto: 1. V 124 odstavec 4 zní: (4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech zřízení, vzniku, zrušení a zániku školské právnické osoby přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o založení, vzniku, zrušení a zániku obchodních společností.. 2. V 124 se doplňuje odstavec 5, který zní: (5) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech sloučení, splynutí a rozdělení školské právnické osoby přiměřeně ustanovení o vnitrostátních fúzích a rozdělení obsažené v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev.. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o evropské společnosti Čl. XXIII Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ve znění zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: zní: 12 Akcionářům, kteří hlasovali proti přemístění zapsaného sídla evropské společnosti, přísluší ochrana ve smyslu čl. 8 odst. 5 Nařízení Rady podle ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o povinném odkupu akcií nástupnickou společností při fúzi. Veřejný návrh smlouvy je evropská společnost povinna učinit do 2 týdnů ode dne konání valné hromady, která schválila návrh přemístění zapsaného sídla.. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje. 2. V 13 a 21 odst. 2 se slova obchodního zákoníku nahrazují slovy zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. 3. V 15, 19 a 45 se slova obchodního zákoníku o znalci pro fúzi a o znalecké zprávě o fúzi 10 ) nahrazují slovy zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o znalci pro fúzi a o znalecké zprávě o fúzi. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje. 4. V 17 odst. 1 se slova obchodního zákoníku 11 ) nahrazují slovy zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje. 5. V 17 odstavec 3 zní: (3) Ochrana menšinových akcionářů zúčastněné společnosti se sídlem na území České republiky, kteří hlasovali proti schválení projektu fúze, se přiměřeně řídí úpravou odkoupení akcií nástupnickou společností podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev s tím, že notářský zápis o rozhodnutí valné hromady, která schvaluje projekt fúze, musí obsahovat jména akcionářů, kteří hlasovali proti schválení projektu fúze.. 14 Částka 40 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Strana 1643 Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje. 6. V 18 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce Za 18 se vkládá nový 18a, který zní: 18a (1) Splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis evropské společnosti založené fúzí do obchodního rejstříku osvědčuje notář, který vydal osvědčení podle 16, nebo jiný notář, jestliže se evropská společnost zapisuje do obchodního rejstříku. Osvědčení je veřejnou listinou. (2) Notář vydá osvědčení na žádost české zúčastněné společnosti na základě jemu předložených listin. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké dokumenty dokládají, že a) byl projekt fúze schválen všemi zúčastněnými společnostmi ve stejném znění, b) byl v souladu s tímto zákonem stanoven způsob a rozsah zapojení zaměstnanců evropské společnosti, c) byla předložena všemi českými zúčastněnými společnostmi osvědčení vydaná podle 16, d) byla předložena všemi zahraničními zúčastněnými společnostmi osvědčení vydaná k tomu příslušnými orgány veřejné moci za každou zahraniční zúčastněnou společnost, e) jsou splněny ostatní požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis evropské společnosti do obchodního rejstříku. (3) Osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské společnosti fúzí obsahuje a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, b) místo a datum vyhotovení osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské společnosti fúzí, c) firmy, sídla, identifikační čísla a právní formy všech českých zúčastněných společností a firmy, popřípadě názvy, sídla a právní formy všech zahraničních zúčastněných společností, d) seznam dokumentů, které byly notáři k osvědčení předloženy, e) prohlášení notáře, že se osobně přesvědčil, že 1. byl projekt fúze schválen všemi zúčastněnými společnostmi ve stejném znění, 2. byl v souladu s tímto zákonem stanoven způsob a rozsah zapojení zaměstnanců evropské společnosti, 3. mu byla předložena všemi českými zúčastněnými společnostmi osvědčení vydaná podle 16, 4. mu byla předložena všemi zahraničními zúčastněnými společnostmi osvědčení vydaná k tomu příslušnými orgány veřejné moci za každou zahraniční zúčastněnou společnost, 5. jsou splněny ostatní požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis evropské společnosti do obchodního rejstříku. (4) Notář osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské společnosti fúzí postupem podle zvláštního zákona odmítne vydat, jestliže mu zúčastněné společnosti nepředloží předepsané listiny nebo jiné dokumenty notářem k vydání osvědčení důvodně vyžadované.. 8. V 21 odst. 1 se slova návrh smlouvy o fúzi podle obchodního zákoníku nahrazují slovy projekt fúze podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. 9. V 21 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 10. V 22 se slova obchodního zákoníku o znalci pro fúzi 10 ) nahrazují slovy zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o znalci pro fúzi. 11. V 50 odst. 4 větě první se slova a na pracovní volno s náhradou mzdy zrušují. 12. V 60 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a V 65 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: (2) Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle 18a odst. 2 prováděcím právním předpisem, jaké dokumenty je česká zúčastněná společnost povinna předložit notáři k vydání osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské společnosti fúzí.. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o podpoře výstavby družstevních bytů Čl. XXIV V 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, (zákon o podpoře výstavby družstevních bytů), se slova sloučení nebo splynutí nahrazují slovem fúzi. 15 Strana 1644 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Částka 40 ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Čl. XXV V 68 písm. f) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., se slova o přeměně 28a ) podnikatele nahrazují slovy o schválení projektu přeměny podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev 28a ). Poznámka pod čarou č. 28a zní: 28a ) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o evropské družstevní společnosti Čl. XXVI Zákon č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti, se mění takto: 1. V 2 se za slovo unie vkládají slova nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor zní: 19 (1) Splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis evropské družstevní společnosti založené fúzí do obchodního rejstříku osvědčuje notář, který vydal osvědčení podle 17 a 18, nebo jiný notář, jestliže se evropská družstevní společnost zapisuje do obchodního rejstříku. Osvědčení je veřejnou listinou. (2) Notář vydá osvědčení na žádost českého zúčastněného družstva na základě jemu předložených listin. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké listiny dokládají, že a) byl projekt fúze schválen všemi zúčastněnými družstvy ve stejném znění, b) byl v souladu s tímto zákonem stanoven způsob a rozsah zapojení zaměstnanců evropské družstevní společnosti, c) byla předložena všemi českými zúčastněnými družstvy osvědčení vydaná podle 17, d) byla předložena všemi zahraničními zúčastněnými družstvy osvědčení vydaná k tomu příslušnými orgány veřejné moci za každé zahraniční zúčastněné družstvo, e) jsou splněny ostatní požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis evropské družstevní společnosti do obchodního rejstříku. (3) Osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské družstevní společnosti fúzí obsahuje a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, b) místo a datum vyhotovení osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské družstevní společnosti fúzí, c) firmy, sídla, identifikační čísla a právní formy všech českých zúčastněných družstev a firmy, popřípadě názvy, sídla a právní formy všech zahraničních zúčastněných družstev, d) seznam listin, které byly notáři k osvědčení předloženy, a e) prohlášení notáře, že se osobně přesvědčil, že 1. byl projekt fúze schválen všemi zúčastněnými družstvy ve stejném znění, 2. byl v souladu s tímto zákonem stanoven způsob a rozsah zapojení zaměstnanců evropské družstevní společnosti, 3. mu byla předložena všemi českými zúčastněnými družstvy osvědčení vydaná podle 17, 4. mu byla předložena všemi zahraničními zúčastněnými družstvy osvědčení vydaná k tomu příslušnými orgány veřejné moci za každé zahraniční zúčastněné družstvo, 5. jsou splněny ostatní požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis evropské družstevní společnosti do obchodního rejstříku. (4) Notář osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské družstevní společnosti fúzí postupem podle zvláštního zákona odmítne vydat, jestliže mu zúčastněná družstva nepředloží předepsané listiny nebo jiné listiny notářem k vydání osvědčení důvodně vyžadované.. 3. V 20 se slovo návrh nahrazuje slovem projekt. 4. V 21 se slova obchodním zákoníkem 4 ) nahrazují slovy zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev. Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje. 5. V 35 se slova návrh projektu nahrazují slovem projekt. 6. V 40 odst. 6 větě druhé se za slovo vlivu vkládají slova podle právního řádu. 7. V 45 odst. 2 se slova příslušnými ustanoveními pracovněprávních předpisů o volbě rady zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nestanoví-li tento zákon jinak nahra- 16 Částka 40 Sbírka zákonů č. 126 / 2008 Strana 1645 zují slovy ustanoveními 290 odst. 4 zákoníku práce a ustanoveními tohoto zákona. 8. V 45 odst. 3 úvodní části ustanovení a v nadpisu dílů 2 a 3 části druhé se slovo zvláštního zrušuje. 9. V 55 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a V 84 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a V 87 odst. 1 se slova dozorčí rady nahrazují slovy kontrolní komise. 12. V nadpisu části třetí se za slovo Přechodné vkládají slova a zmocňovací. 13. Za 99 se vkládá nový 99a, který zní: 99a Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle 19 prováděcím právním předpisem, jaké listiny je české zúčastněné družstvo povinno předložit notáři k vydání osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské družstevní společnosti fúzí.. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních Čl. XXVII Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 483/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V 4 odst. 2 se slova, zániku, rozdělení, sloučení a splynutí nahrazují slovy a zániku. 2. V 4 se doplňuje odstavec 3, který zní: (3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech vnitrostátní fúze a rozdělení veřejného zdravotnického zařízení přiměřeně ustanovení o vnitrostátních fúzích a rozdělení obsažená v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev.. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákoníku práce Čl. XXVIII V 203 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 71 a 71a zní: a) přísluší s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku k výkonu funkce člena 1. orgánu odborové organizace podle tohoto zákona, 2. rady zaměstnanců nebo volební komise podle tohoto zákona, jakož i zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona ( 283 až 285), 3. vyjednávacího výboru nebo evropské rady zaměstnanců podle tohoto zákona ( 288 až 298), 4. orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního předpisu 71 ), 5. vyjednávacího výboru a člena výboru zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu 71a ). 71 ) Například 200 obchodního zákoníku. 71a ) Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti, ve znění zákona č. 126/2008 Sb. Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ ÚČINNOST Čl. XXIX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r. SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 40 Rozeslána dne 16. dubna 2008 Cena Kč 71, O B S A H : Ročník 2008 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 40 Rozeslána dne 16. dubna 2008 Cena Kč 71, O B S A H : 125. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev 126. Zákon, kterým se mění některé zákony SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2011 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 30. listopadu 2011 Cena Kč 128, O B S A H : Ročník 2011 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 124 Rozeslána dne 30. listopadu 2011 Cena Kč 128, O B S A H : 355. Zákon, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, Návrh. ZÁKON ze dne. 2007, o přeměnách obchodních společností a družstev ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. Hlava I Základní ustanovení II. Návrh ZÁKON ze dne. 2007, o přeměnách obchodních společností a družstev Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ Hlava I Základní ustanovení Tento zákon upravuje Obsah a text 196/2001 Sb. - poslední stav textu. 196/2001 Sb. Obsah a text 196/2001 Sb. - poslední stav textu 196/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 29. května 2001 o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví Změna: 42/2002 Sb. Změna: 403/2005 ZÁKON. ze dne. 2013. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne. 2013 o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VEŘEJNÉ REJSTŘÍKY PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB 304/2013 Sb. ZÁKON. ze dne 12. září 2013. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 304/2013 Sb. ZÁKON ze dne 12. září 2013 o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VEŘEJNÉ REJSTŘÍKY PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB

https://rejstriky.finance.cz/firma-talentica-s-r-o-28983076

Talentica s.r.o. Praha IČO 28983076 kontakty (12.11.2019) | Finance.cz Talentica s.r.o. Praha IČO: 28983076 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Talentica s.r.o., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 28983076. Firma s názvem Talentica s.r.o. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 2009. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 3 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona . Základní údaje o Talentica s.r.o. IČO: 28983076 C 157738 Aktuální kontaktní údaje Talentica s.r.o. Kontakty na Talentica s.r.o. IČO: 28983076 Revoluční 725/11 , Praha 110 00 8.3.2013 Uruguayská 380/17 , Praha 120 00 9.2.2011 - 8.3.2013 Pod Marjánkou 1664/6 , Praha 169 00 11.8.2010 - 9.2.2011 Jugoslávských partyzánů 1426/7 , Praha 160 00 2.11.2009 - 11.8.2010 Obory činností Talentica s.r.o. IČO: 28983076 Vedení firmy Talentica s.r.o. IČO: 28983076 Každý z jednatelů jedná za společnost samostatně. 2.11.2009 - 21.12.2015 Darina Wiedermann Janíčková 7.4.2017 Pod Beránkou 2470/5, Praha 160 00 Ing.arch. Danica Wiedermannová 2.11.2009 - 9.2.2011 od 2.11.2009 do 1.2.2011 Mgr. Darina Janíčková 2.11.2009 - 8.3.2013 Darina Wiedermann Janíčková 8.3.2013 - 21.12.2015 Darina Wiedermann Janíčková 21.12.2015 - 7.4.2017 Pod Marjánkou 1664/6, Praha 169 00 Vlastníci firmy Talentica s.r.o. IČO: 28983076 Sbírka Listin Talentica s.r.o. IČO: 28983076 C 157738/SL 8 notářský zápis [NZ 254/2015] Městský soud v Praze 16.12.2015 21.12.2015 5 C 157738/SL 5 účetní závěrka r. 2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 28.3.2013 2.4.2013 8 C 157738/SL 4 účetní závěrka r. 2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 28.3.2013 2.4.2013 8 C 157738/SL 2 zakladatelské dokumenty, notářský zápis -NZ 135/2011 Městský soud v Praze 1.2.2011 2.2.2011 15.2.2011 10 C 157738/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 692/2009 Městský soud v Praze 8.10.2009 3.11.2009 4.11.2009 5 Hodnocení Talentica s.r.o. Výpis dat pro firmu Talentica s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Talentica s.r.o., 28983076 na obchodním rejstříku výpis firmy Talentica s.r.o., 28983076 na živnostenském rejstříku Talentica s.r.o. - 28983076 - Praha , Revoluční 725/11

http://kraken.slv.cz/1VSPH313/2013

1 VSPH 313/2013-P5-7 KSLB 57 INS 10650/2012 1 VSPH 313/2013-P5-7 Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl V senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a ze soudců JUDr. Františka Kučery a Mgr. Luboše Döríla V insolvenčním řízení dlužníka Yosypa anonymizovano , anonymizovano , bytem Pertoltice pod Ralskem 75, o odvolání věřitele HELP FINANCIAL, s.r.o., IČO 26440334, sídlem Kosmonosy, Příčná 1217, zast. JUDr. Pavlínou Širůčkovou, advokátkou, sídlem Praha 1, Panská 6, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 31. ledna 2013, č.j. KSLB 57 INS 10650/2012-P5-2, takto: Usnesení Krajského soudu V Ústí nad Labem-pobočka V Liberci ze dne 31. ledna 2013, č.j. KSLB 57 INS 10650/2012-P5-2, se p o t V r z uj e . Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozhodl o tom, že se k přihlášené pohledávce P5 věřitele č. 5 HELP FINANCIAL, s.r.o. (dále jen věřitel)-tj. k zákonnému úroku z prodlení přihlášenému ve Výši 19.387,55 Kč-nepřihlíží ani v části, v níž byla zjištěna, tedy ve Výši 8.454,75 Kč (bod I. výroku), odmítl přihlášku P5 věřitele v rozsahu částky 78.468,73 Kč (bod II. výroku) a konstatoval, že po právní moci tohoto usnesení bude řízení o přihlášce P5 věřitele nadále vedeno pro částku 34.775 Kč (bod III. výroku). V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že věřitel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávky v celkové Výši 113.243,73 Kč, které insolvenční správce posoudil jako nevykonatelné a na přezkumném jednání konaném dne 18.7.2012 je zčásti popřel co do Výše 70.013,98 Kč, a to tak, že popřel celou náhradu nákladů rozhodčího řízení (1.000 Kč), část zákonného úroku z prodlení (přihlášeno 19.387,55 Kč, popřeno 10.932,80 Kč), celý smluvní úrok (44.861,18 Kč) a celou náhradu nákladů právního zastoupení (13.220 Kč), a zčásti je uznal ve Výši 43.229,75 Kč, a to celý nesplacený zůstatek ze smlouvy (31.275 Kč), celou smluvní pokutu (3.500 Kč) a část zákonného úroku z prodlení (8.454,75 Kč). Soud I. stupně posoudil každý přihlášený nárok zvlášt a shledal, že zcela byly zjištěny jen pohledávky na zůstatku ze smlouvy a smluvní pokuta (31.275 Kč a 3.500 Kč), že zcela byly popřeny pohledávky z náhrady nákladů rozhodčího řízení a smluvního úroku (1.000 Kč a 44.861,18 Kč) a že ohledně části zákonného úroku z prodlení byla tato pohledávka zjištěna jen zčásti (8.454,75 Kč), která je menší než 50 % přihlášené Výše (19.387,55 Kč). Věřitel se přezkumného jednání nezúčastnil a o popření své pohledávky byl informován vyrozuměním insolvenčního správce, které mu bylo doručeno dne 26.7.2012, s poučením o nutnosti podat v zákonné lhůtě žalobu na určení pravosti popřené pohledávky a o následcích nepodání takové žaloby. Protože věřitel žalobu v určené lhůtě nepodal, postupoval soud I. stupně podle § 178, § 198 odst. 1 a § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a napadeným usnesením odmítl část přihlášky pohledávek. 1VSPH 313/2013 Proti tomuto usnesení se věřitel Včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že jeho pohledávka v celkové Výši 113.243,73 Kč je po právu, a to jako pohledávka vykonatelná. Především akcentoval, že jeho pohledávku dlužník uznal písemně i na přezkumném jednání, že jde o pohledávku vykonatelnou a že ji správce nesprávně zařadil do seznamu přihlášených pohledávek jako pohledávku nevykonatelnou a že rozhodčí nález, z něhož jeho pohledávka plyne, má stejné účinky jako soudní rozhodnutí a je závazný pro všechny orgány, tedy i pro insolvenční soud a pro insolvenčního správce. Požadoval, aby iv insolvenčním řízení bylo nakládáno s pravomocným rozhodčím nálezem shodně jako s rozsudkem. Aby insolvenční správce mohl jeho pohledávku považovat za nevykonatelnou, musel by dle věřitele nejprve řádně vyvrátit domněnku spojenou s rozhodčím nálezem coby veřejnou listinou, v níž se potvrzuje pravdivost toho, co je v ní osvědčeno nebo tvrzeno. Postup insolvenčního správce považoval za nesprávný a rozváděl, že pokud by šlo o cizí rozhodčí nález, byl by jeho postup v rozporu s mezinárodními úmluvami, a že není důvod diskriminovat tuzemský rozhodčí nález vůči nálezu cizímu. Poukazoval na judikaturu Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.2.2011, č.j. 29 NSČR 29/2009-A-108, dle níž je výrok pravomocného rozsudku (rozhodčího nálezu) závazný pro účastníky řízení a pro všechny orgány; v rozsahu takové závaznosti výroku rozsudku (rozhodčího nálezu) pak věc nemůže být projednávána znovu; výrokem pravomocného rozhodčího nálezu jsou ve smyslu § 159a odst. 1 a 4 o.s.ř. nadále (i po odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu) vázáni účastníci řízení (insolvenční navrhovatel a dlužník) a ve stejném rozsahu též všechny orgány (Včetně insolvenčního soudu). Věřitel pokračoval, že vyhodnocení pohledávky přiznané rozhodčím nálezem jako pohledávky nevykonatelné a otočení důkazního břemene ku prospěchu správce je excesem a v rozporu se zákony, judikaturou a ústavním pořádkem a že je-li insolvenčnímu správci i soudu předložen řádný exekuční titul, který nebyl zpochybněn, nedává právní řád správci oprávnění tento exekuční titul přezkoumávat, tedy nedává mu oprávnění jej označit-pro účely insolvenčního řízení-za nevykonatelný. Má-li insolvenční správce pochybnosti o vykonatelnosti pohledávky, musí učinit popěrný úkon vůči pohledávce jako pohledávce vykonatelné. Opačný názor by dle věřitele znamenal, že správci by postačilo jakoukoliv zjevně vykonatelnou pohledávku označit za nevykonatelnou a zbavit se tak povinnosti podat určovací žalobu a tato povinnost by Vždy stíhala věřitele. Měl za to, že v českém insolvenčním řízení není dána žádná pravomoc insolvenčního soudu posuzovat platnost rozhodčí doložky a přezkoumávat, zda nejsou dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčího nálezu (dále jen ZRŘ), a že volnost správce v jeho úsudku není a nemůže být absolutní. Pokračoval, že rozhodčí nález je konečným rozhodnutím (formální právní moc), je závazný (materiální právní moc pozitivní), je nezměnitelný (materiální právní moc negativní) a že podle shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR platí, že pohledávku insolvenčního navrhovatele přiznanou pravomocným rozhodčím nálezem, který má účinky pravomocného soudního rozhodnutí, nelze označit za spornou (za nedoloženou v intencích § 105 insolvenčního zákona) jen proto, že probíhá řízení o zrušení rozhodčího nálezu, ve kterém soud povolil odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu. Zopakoval, že jediným zákonem stanoveným způsobem odklizení rozhodčího nálezu je postup podle § 31 ZRŘ, tedy jeho zrušení v řízení před obecným soudem. Uvedl, že i když je mu známo, že postup soudu I. stupně je v souladu s rozhodovací praxí obou vrchních soudů, má za to, že tato praxe správná není. Nesprávnost postupu insolvenčního soudu shledával v tom, že jeho závěry bylo lze vztahovat jen na situace, kdy rozhodčí doložka nebyla sjednána Vůbec, a nikoliv na situace, kdy sjednána byla, byt např. neplatně. Ve všech rozhodnutích, kde Nejvyšší soud ČR konstatuje pravomoc exekučního soudu přezkoumat a odmítnout rozhodčí nález jakožto způsobilý exekuční titul, se tato pravomoc omezuje na případ, kdy rozhodčí doložka nebyla vůbec sjednána. Naopak v případě, že rozhodčí smlouva uzavřena byla, byt neplatně, podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR pravomoc rozhodce k vydání rozhodčího nálezu založena byla a obrana žalovaného by spočívala pouze v podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu. Z toho dovozoval, že v dané Věci jde o nepřípustně extensivní Výklad pravomoci, když má insolvenční soud za to, že může zasahovat do vykonatelných exekučních titulů. Nesouhlasil s argumentací obsaženou v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21.3.2011, sp. zn. 3 VSPH 1217/2010, dle něhož správci náleží prvotní posouzení, zda pohledávku do přezkumného jednání zařadí jako vykonatelnou či nikoliv a učiní tak bez ohledu na vůli věřitele a povahu jím předložených podkladů, toliko na základě své volné úvahy, což je odůvodňováno starší judikaturou Nejvyššího soudu ČR, která se vztahovala k zákonu o konkursu a vyrovnání, když insolvenční zákon ohledně vykonatelné pohledávky stejnou úpravu nepřevzal. Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle § 185 IZ odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášt přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí. Ve vztahu k uvedené právní úpravě nutno poukázat na konstantní judikaturu, která je pro poměry insolvenčního řízení vyjádřena např. v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20.10.2009, sp.zn. MSPH 78 INS 3637/2008, 2 VSPH 552/2009-P4 a která vychází ze závěrů přijatých pro obdobnou právní úpravu obsaženou v zákoně o konkursu a vyrovnání v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2005, sp.zn. 29 Odo 327/2004, publikovaného v časopise Soudní judikatura pod pořadovým číslem 26/2006. Podle těchto 1VSPH 313/2013 judikatorních závěrů prvotní (předběžné) posouzení, zda nárok přihlášený věřitelem je vykonatelný či nikoli, tj. zda s ním pro účely jeho přezkoumání má být zacházeno jako s pohledávkou vykonatelnou (podléhající v případě jejího popření režimu § 199 IZ) nebo jako s pohledávkou nevykonatelnou (podléhající v případě jejího popření režimu § 198 ve spojení s § 197 odst. 2 IZ) přísluší insolvenčnímu správci. Ten svůj názor vyjádří tím, že v seznamu přihlášených pohledávek dle ustanovení § 189 odst. 1 IZ vyznačí, zda považuje pohledávku za vykonatelnou či nevykonatelnou, a v souladu s tímto stanoviskem bud věřitele nevykonatelné pohledávky popřené při přezkumném jednání, kterého se nezúčastnil, o tom písemně vyrozumí s poučením o jeho právu uplatnit své právo u insolvenčního soudu určovací žalobou dle § 198 odst. 1 a 2 IZ, nebo sám uplatní své popření ve smyslu ustanovení § 199 odst. 1 IZ. Jestliže insolvenční správce, maje-byt nesprávně-za to, že přihlášená pohledávka není vykonatelná, vyrozumí věřitele postupem dle § 197 odst. 2 IZ o popření jeho pohledávky a o jeho právu podat určovací žalobu dle § 198 odst. 1 IZ, je tím dána i aktivní legitimace vyrozuměného věřitele k podání této žaloby. Případný nesprávný úsudek insolvenčního správce o tom, že popřená pohledávka je nevykonatelná, pak podle § 198 odst. 3 IZ má v řízení o žalobě pouze ten důsledek, že důkazní břemeno o tom, že uplatněná pohledávka není pravá nebo že v konkrétním rozsahu není důvodná co do výše, tíží správce (ačkoli v řízení vystupuje jako žalovaný), který je navíc ve smyslu § 199 odst. 3 IZ-obdobně jako kdyby popřel vykonatelnou pohledávku-vázán důvody, pro něž pravost nebo Výši pohledávky popřel, a které ovšem podléhají limitům popěrných námitek stanoveným v § 199 odst. 2 IZ. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil tyto rozhodné skutečnosti: 1) přihláškou ze dne 28.6.2012 (P5) přihlásil věřitel do insolvenčního řízení-jako vykonatelných-několik nároků dle rozhodčího nálezu ze dne 23.1.2010, zn.C064/2009 v celkové Výši 113.243,73 Kč, a to pohledávku znesplaceného zůstatku ze smlouvy o půjčce ze dne 19.12.2007 ve Výši 31.275 Kč (pohledávka č. 1), smluvní úrok ve Výši 44.861,18 Kč (pohledávka č. 2), smluvní pokutu dle téže smlouvy ve Výši 3.500 Kč (pohledávka č. 3), náhradu nákladů rozhodčího řízení ve Výši 1.000 Kč (pohledávka č. 4) a náhradu nákladů právního zastoupení v rozhodčím řízení ve Výši 13.220 Kč (pohledávka č. 5) + zákonný úrok z prodlení (z celkové částky 93.856,18 Kč) ve Výši 19.387 ,55 Kč (pohledávka č. 6); 2) protože insolvenční správce považoval rozhodčí doložku za neplatně sjednanou, pokládal pohledávky věřitele za nevykonatelné, což v seznamu přihlášených pohledávek také vyznačil; 3) na přezkumném jednání konaném dne 18.7.2012, jehož se věřitel neúčastnil, insolvenční správce uznal zcela pohledávky č. 1 (ve Výši 31.275 Kč) a č. 3 (ve Výši 3.500 Kč) a zčásti pohledávku č. 6 (8.454,75 Kč) a popřel zcela pohledávky č. 2 (44.861,18 Kč), č. 4 (1.000 Kč) a č. 5 (13.220 Kč) a zčásti pohledávku č. 6 (10.932,80 Kč); 4) výzvou ze dne 25.7.2012 doručenou věřiteli dne 26.7.2012 vyrozuměl insolvenční správce věřitele o popření jeho pohledávek č. 2, 4, 5, 6 a vyzval ho k podání určovací žaloby s řádným poučením o následcích, pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní; 5) věřitel určovací žalobu nepodal. Jestliže v dané Věci insolvenční správce věřitele vyrozuměl podle § 197 odst. 2 IZ, mohl věřitel zákonný následek poslední Věty § 198 odst. 1 IZ, totiž že se kpopřeným pohledávkám č. 2, 4, 5, 6 nepřihlíží (a je tudíž dle § 185 IZ dán důvod k jejich odmítnutí), odvrátit jedině tím, že by řádně a Včas podal u insolvenčního soudu určovací žalobu. Jelikož věřitel takovou žalobu nepodal, soud I. stupně správně dovodil, že důvody k odmítnutí popřených pohledávek č. 2, 4 a 5 dány jsou, stejně jako ohledně pohledávky č. 6, jež byla zjištěna v menší Výši než 50 % přihlášené částky (§ 178 IZ). Pokud jde o odvolací argumentaci věřitele napadající postup insolvenčního správce při posuzování vykonatelnosti přihlášených pohledávek a konstantní judikaturu insolvenčních soudů, jež tuto praxi shledávají správnou, s čímž se věřitel neztotožňuje, odvolací soud ji opodstatněnou neshledal z důvodů shora vyložených, od nichž není žádný důvod se odchýlit ani v dané věci. Za shora popsaného stavu je zjevné, že se nepřihlíží k popřeným pohledávkám č. 2 (44.861,18 Kč), č. 4 (1.000 Kč), č. 5 (13.220 Kč) a č. 6 (19.387,55 Kč) vdůsledku toho, že ve stanovené lhůtě nedošla soudu I. stupně určovací žaloba, tedy že soud I. stupně právem odmítl část přihlášky pohledávek věřitele v celkové Výši 78.468,73 Kč a že věřiteli zůstává inadále zachována jeho účast v insolvenčním řízení v rozsahu jeho pohledávek č. 1 (31.275 Kč) a č. 3 (3.500 Kč). Na základě těchto zjištění a veden názory vyj ádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako ve výroku věcně správné potvrdil. P o u č e ní: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí kNejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). V Praze dne 18. března 2013

http://www.mathb.cz/33979/obchodni-podminky/

Obchodní podmínky | MAT Havlíčkův Brod - Barvy - laky, Drogerie pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese: www.mathb.cz 1.17.Odeslání objednávky se považuje za takový úkon kupujícího, který nepochybným způsobem identifikuje objednávané zboží, kupní cenu, osobu kupujícího, způsob úhrady kupní ceny, a je pro smluvní strany závazným návrhem kupní smlouvy. Podmínkou platnosti objednávky je vyplnění všech povinných údajů v objednávkovém formuláři, seznámení se s těmito obchodními podmínkami na webové stránce a potvrzení kupujícího o tom, že se s těmito obchodními podmínkami seznámil. 1.18.Prodávající neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení kupujícímu potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v uživatelském rozhraní či v objednávce (dále jen „elektronická adresa kupujícího“). 1.23.Pozměněná nabídka se považuje za nový návrh kupní smlouvy a kupní smlouva je v takovém případě uzavřena až akceptací kupujícího prostřednictvím elektronické pošty. 1.24.Kupující souhlasí s použitím komunikačních prostředků na dálku při uzavírání kupní smlouvy. Náklady vzniklé kupujícímu při použití komunikačních prostředků na dálku v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy (náklady na internetové připojení, náklady na telefonní hovory) si hradí kupující sám, přičemž tyto náklady se neliší od základní sazby. bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č. 33444521/0100, vedený u společnosti Komerční Banka (dále jen „účet prodávajícího“); 1.33.3.o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu 1.33.4.o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím, 1.46. Motorové stroje firmy Husqvarna - křovinořezy, sekačky. Nelze zasílat přepravní službou.Podle podmínek výrobce musí být stroj předveden u zákazníka. Možný je tedy osobní odběr na prodejně, přeprava vlastní dopravou, nebo zavezení a předvedení stroje naším pracovníkem a to pouze do vzdálenosti 50 km od Havlíčkůva Brodu. Práva z Vadného plnění 1.47.Práva a povinnosti smluvních stran ohledně práv z vadného plnění se řídí příslušnými obecně závaznými předpisy (zejména ustanoveními § 1914 až 1925, § 2099 až 2117 a § 2161 až 2174 občanského zákoníku). 1.48.Prodávající odpovídá kupujícímu, že zboží při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující zboží převzal: 1.48.1.má zboží vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, má takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, 1.48.2.se zboží hodí k účelu, který pro jeho použití prodávající uvádí nebo ke kterému se zboží tohoto druhu obvykle používá, 1.48.3.zboží odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, 1.48.4.je zboží v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a 1.48.5.zboží vyhovuje požadavkům právních předpisů. 1.49.Ustanovení uvedená v čl. 1.46 obchodních podmínek se nepoužijí u zboží prodávaného za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, na opotřebení zboží způsobené jeho obvyklým užíváním, u použitého zboží na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou zboží mělo při převzetí kupujícím, nebo vyplývá-li to z povahy zboží. 1.50.Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že zboží bylo vadné již při převzetí. 1.51.Práva z vadného plnění uplatňuje kupující u prodávajícího na adrese jeho provozovny, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží, případně i v sídle nebo místě podnikání. Za okamžik uplatnění reklamace se považuje okamžik, kdy prodávající obdržel od kupujícího reklamované zboží. 1.52.Další práva a povinnosti stran související s odpovědností prodávajícího za vady může upravit reklamační řád prodávajícího. 1.53.Kupující nabývá vlastnictví ke zboží zaplacením celé kupní ceny zboží 1.54.Prodávající není ve vztahu ke kupujícímu vázán žádnými kodexy chování ve smyslu ustanovení § 1826 odst. 1 písm. e) občanského zákoníku. 1.55.K mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů z kupní smlouvy je příslušná Česká obchodní inspekce, se sídlem Štěpánská 567/15, 120 00 Praha 2, IČ: 000 20 869, internetová adresa: http://www.coi.cz 1.56.Prodávající je oprávněn k prodeji zboží na základě živnostenského oprávnění. Živnostenskou kontrolu provádí v rámci své působnosti příslušný živnostenský úřad. Dozor nad oblastí ochrany osobních údajů vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů. Česká obchodní inspekce vykonává ve vymezeném rozsahu mimo jiné dozor nad dodržováním zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 1.57.Kupující tímto přebírá na sebe nebezpečí změny okolností ve smyslu § 1765 odst. 2 občanského zákoníku. 1.58.Ochrana osobních údajů kupujícího, který je fyzickou osobou, je poskytována zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. 1.59.Kupující souhlasí se zpracováním těchto svých osobních údajů: jméno a příjmení, adresa bydliště, identifikační číslo, daňové identifikační číslo, adresa elektronické pošty, telefonní číslo (dále společně vše jen jako „osobní údaje“). 1.60.Kupující souhlasí se zpracováním osobních údajů prodávajícím, a to pro účely realizace práv a povinností z kupní smlouvy a pro účely vedení uživatelského účtu. Nezvolí-li kupující jinou možnost, souhlasí se zpracováním osobních údajů prodávajícím také pro účely zasílání informací a obchodních sdělení kupujícímu. Souhlas se zpracováním osobních údajů v celém rozsahu dle tohoto článku není podmínkou, která by sama o sobě znemožňovala uzavření kupní smlouvy. 1.61.Kupující bere na vědomí, že je povinen své osobní údaje (při registraci, ve svém uživatelském účtu, při objednávce provedené z webového rozhraní obchodu) uvádět správně a pravdivě a že je povinen bez zbytečného odkladu informovat prodávajícího o změně ve svých osobních údajích. 1.62.Zpracováním osobních údajů kupujícího může prodávající pověřit třetí osobu, jakožto zpracovatele. Kromě osob dopravujících zboží nebudou osobní údaje prodávajícím bez předchozího souhlasu kupujícího předávány třetím osobám. 1.63.Osobní údaje budou zpracovávány po dobu neurčitou. Osobní údaje budou zpracovávány v elektronické podobě automatizovaným způsobem nebo v tištěné podobě neautomatizovaným způsobem. 1.64.Kupující potvrzuje, že poskytnuté osobní údaje jsou přesné a že byl poučen o tom, že se jedná o dobrovolné poskytnutí osobních údajů. 1.65.V případě, že by se kupující domníval, že prodávající nebo zpracovatel (čl. 1.60) provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života kupujícího nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může: 1.65.1.požádat prodávajícího nebo zpracovatele o vysvětlení, 1.65.2.požadovat, aby prodávající nebo zpracovatel odstranil takto vzniklý stav. 1.66.Požádá-li kupující o informaci o zpracování svých osobních údajů, je mu prodávající povinen tuto informaci předat. Prodávající má právo za poskytnutí informace podle předchozí věty požadovat přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace. 1.67.Kupující souhlasí se zasíláním informací souvisejících se zbožím, službami nebo podnikem prodávajícího na elektronickou adresu kupujícího a dále souhlasí se zasíláním obchodních sdělení prodávajícím na elektronickou adresu kupujícího. 1.68.Kupující souhlasí s ukládáním tzv. cookies na jeho počítač. V případě, že je nákup na webové stránce možné provést a závazky prodávajícího z kupní smlouvy plnit, aniž by docházelo k ukládání tzv. cookies na počítač kupujícího, může kupující souhlas podle předchozí věty kdykoliv odvolat. 1.69.Oznámení týkající se vztahů prodávajícího a kupujícího, zejména týkající odstoupení od kupní smlouvy, musí být doručena poštou formou doporučeného dopisu, není-li v kupní smlouvě stanoveno jinak. Oznámení se doručují na příslušnou kontaktní adresu druhé strany a považují se za doručené a účinné okamžikem jejich dodání prostřednictvím pošty, s výjimkou oznámení o odstoupení od smlouvy učiněného kupujícím, kdy je odstoupení účinné, pokud je oznámení kupujícím ve lhůtě pro odstoupení odesláno. 1.70.Za doručené se považuje i oznámení, jehož převzetí bylo adresátem odmítnuto, které nebylo vyzvednuto v úložní době, nebo které se vrátilo jako nedoručitelné. 1.71.Smluvní strany můžou běžnou korespondenci vzájemně doručovat prostřednictvím elektronické pošty, a to na adresu elektronické pošty uvedenou v uživatelském účtu kupujícího či uvedenou kupujícím v objednávce, resp. na adresu uvedenou na webové stránce prodávajícího. Závěrečná ustanovení 1.72.Pokud vztah založený kupní smlouvou obsahuje mezinárodní (zahraniční) prvek, pak strany sjednávají, že vztah se řídí českým právem. Tímto nejsou dotčena práva spotřebitele vyplývající z obecně závazných právních předpisů. 1.73.Je-li některé ustanovení obchodních podmínek neplatné nebo neúčinné, nebo se takovým stane, namísto neplatných ustanovení nastoupí ustanovení, jehož smysl se neplatnému ustanovení co nejvíce přibližuje. Neplatností nebo neúčinností jednoho ustanovení není dotknutá platnost ostatních ustanovení. Změny a doplňky kupní smlouvy či obchodních podmínek vyžadují písemnou formu. 1.74.Kupní smlouva včetně obchodních podmínek je archivována prodávajícím v elektronické podobě a není přístupná. 1.75.Přílohu obchodních podmínek tvoří vzorový formulář pro odstoupení od kupní smlouvy. 1.74.Kontaktní údaje prodávajícího: adresa pro doručování Pražská 2495, Havlíčkův Brod 580 01, adresa elektronické pošty:info@mathb.cz, telefon:569 425 052. Nejprodávanější Sekera lesnická 1400 gLesnická kovaná sekera, která si najde své uplatnění při všech pracích v lese od čištění porostů až po prořezávky. Cena: 928 Kč (s DPH)zobrazit detail Ruční motyčka rovnáZahradnická ruční kopačka rovná, jasanová násada 14 cm, slouží k okopání, provzdušnění hlíny kolem rostlinek Cena: 304 Kč (s DPH)zobrazit detail

https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-10739.html

číslo jednací: S175/2013/VZ-17295/2013/512/JMa Fakultní nemocnice v Motole, příspěvková organizace Č. j.: ÚOHS-S175/2013/VZ-17295/2013/512/JMa Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 3. 2013 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou · zadavatel – Fakultní nemocnice v Motole, příspěvková organizace, IČO 00064203, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5 - Motol, · navrhovatel – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3, ve věci veřejné zakázky „Poskytování právních služeb“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno na řádném formuláři dne 24. 10. 2012 s uveřejněním dne 25. 10. 2012 a na opravném formuláři dne 15. 11. 2012 s uveřejněním dne 16. 11. 2012 pod ev. číslem veřejné zakázky 236011, a do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení o zakázce odesláno dne 25. 10. 2012 s uveřejněním dne 30. 10. 2012 pod ev. číslem 2012/S 209-344260, přičemž opravný formulář byl odeslán dne 16. 11. 2012, vydává k zajištění účelu správního řízení toto Správní řízení se podle § 66 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť navrhovatel – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 – vzal dne 27. 8. 2013 svůj návrh ze dne 29. 3. 2013 zpět. 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek (dále jen „Úřad“ a „zákon“), dne 29. 3. 2013 obdržel návrh navrhovatele – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 (dále jen „navrhovatel“) – na přezkoumání úkonů zadavatelů – Fakultní nemocnice v Motole, příspěvková organizace, IČO 00064203, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5 - Motol, (dále jen „zadavatel“) – učiněných ve veřejné zakázce „Poskytování právních služeb“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno na řádném formuláři dne 24. 10. 2012 s uveřejněním dne 25. 10. 2012 a na opravném formuláři dne 15. 11. 2012 s uveřejněním dne 16. 11. 2012 pod ev. číslem veřejné zakázky 236011, a do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení o zakázce odesláno dne 25. 10. 2012 s uveřejněním dne 30. 10. 2012 pod ev. číslem 2012/S 209-344260, přičemž opravný formulář byl odeslán dne 16. 11. 2012 a na vydání předběžného opatření. 2. Dnem 29. 3. 2013, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumávání úkonů zadavatelů. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 29. 3. 2013. 4. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S175/2013/VZ-6157/2013/512/JMa ze dne 18. 4. 2013. Zároveň jim usnesením č. j. ÚOHS-S175/2013/VZ-6158/2013/512/JMa ze dne 19. 4. 2013 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. 5. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S175/2013/VZ-7716/2013/512/JMa ze dne 26. 4. 2013 návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli podle ustanovení § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem, zamítl. Proti citovanému rozhodnutí Úřadu podal navrhovatel dne 7. 5. 2013 rozklad. 6. Dne 27. 8. 2013 obdržel Úřad podání navrhovatele z téhož dne, jehož obsahem je zpětvzetí návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele a vydání předběžného opatření. 7. Podle § 66 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel vzal svou žádost zpět. 8. Úřad vzhledem ke zpětvzetí návrhu rozhodl o zastavení správního řízení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. 1. Fakultní nemocnice v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5 - Motol 2. Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 S175/2013/VZ-17295/2013/512/JMa

http://docplayer.cz/4816001-Vseobecne-obchodni-podminky.html

1 Všebecné bchdní pdmínky 1. OBECNÁ USTANOVENÍ 1.1. Tyt Všebecné bchdní pdmínky (dále také jen Pdmínky ) upravují právní vztahy mezi splečnstí Ulženka s.r.., IČ , se sídlem Přišimasy 133, Český Brd, zapsané v bchdním rejstříku vedeném Městským sudem v Praze, spisvá značka C , pskytvatelem služby ULOŽENKA (dále také jen ULOŽENKA ) a Zákazníky, které jakkli suvisí se službu ULOŽENKA a jsu nedílnu sučástí smluvy, kteru Pskytvatel v suvislsti s pskytnutím Služby se Zákazníky uzavírá dle čl DEFINICE POJMŮ 2.1. Pskytvatel služby je splečnst Ulženka s.r.., IČ , se sídlem Přišimasy 133, Český Brd, zapsaná v bchdním rejstříku vedeném Městským sudem v Praze, spisvá značka C Zákazník je subjekt, který uzavřel s Pskytvatelem Smluvu, nabízející zbží prstřednictvím internetu, bez hledu na t, zda je pdnikatelem či nikliv Příjemce je subjekt, který je na Zásilce značen jak Příjemce Zásilka je věc, kteru převzal Pskytvatel k pskytnutí Služby dle smluvy uzavřené mezi Pskytvatelem a Zákazníkem Zásilka na dbírku je věc, kteru převzal Pskytvatel k pskytnutí Služby dle smluvy, uzavřené mezi Pskytvatelem a Zákazníkem. V případě zásilky na dbírku je Pskytvatel pvinen na základě instrukcí d Zákazníka vybrat d Příjemce zásilky příslušný finanční bns, který je pté v suladu s těmit Pdmínkami pukázán na účet specifikvaný Zákazníkem Smluva je smluva uzavřená mezi Pskytvatelem a Zákazníkem prstřednictvím elektrnických prstředků kmunikace na dálku, jejímž předmětem je závazek Pskytvatele bstarávat pr Zákazníka příjem a výdej zásilek způsbem a v místech dle pkynů Zákazníka, závazek Zákazníka platit Pskytvateli sjednanu dměnu, a suvisející práva a pvinnsti bu smluvních stran Služba je činnst Pskytvatele, spčívající v bstarání příjmu a výdeje zásilek prstřednictvím vybraných výdejních a příjmvých míst, Pskytvatele neb vybraných výdejních a příjmvých míst smluvníh Partnera Pskytvatele, jejíž pskytvání je předmětem Smluvy. Nabídka Služby je dstupná na internetvé adrese Za Službu je pvažvána rvněž služba Zpětné pdání ve smyslu bdu Pdmínek, není-li dále stanven jinak Ceník je aktuální ceník služeb Pskytvatele, dstupný na webu a který tvří nedílnu sučást Smluvy Web jsu stránky s nabídku Služby, dstupné na internetvé adrese Administrační rzhraní je uživatelská platfrma, chráněná přístupvými údaji a dstupná na stránkách Webu, sužící k zadávání bjednávek Služby a ke sledvání Zásilek. 2 2.11. Pdmínky pr pskytvání a prvzvání pštvních služeb, práva a pvinnsti, které při tét činnsti vznikají, se řídí a jsu upraveny především záknem č. 29/2000 Sb., pštvních službách a změně některých záknů (zákn pštvních službách), 3. UZAVŘENÍ, TRVÁNÍ A UKONČENÍ SMLOUVY 3.1. Za účelem uzavření Smluvy vyplní Zákazník registrační frmulář, dstupný na stránkách s nabídku Služby. Odeslání řádné vyplněnéh registračníh frmuláře je pvažván za nabídku uzavření Smluvy. V rámci registrace je Zákazník pvinen výslvně přistupit na aktuální znění těcht Pdmínek. Prvzuje-li Zákazník více internetvých bchdů, pr něž má zájem využívat Službu, je právněn prvést samstatnu registraci pr každý z těcht internetvých bchdů P přijetí registrace je registrační pžadavek psuzen Pskytvatelem. V případě schválení registrace dešle Pskytvatel Zákazníkvi na vu adresu, uvedenu v registraci, ptvrzení registrace. Přijetí ptvrzení registrace Zákazníkem je pvažván za přijetí návrhu na uzavření Smluvy, a tímt kamžikem je Smluva uzavřena Práva a pvinnsti smluvních stran ze Smluvy se řídí těmit Pdmínkami a aktuálním Ceníkem, není-li sjednán jinak Smluva se uzavírá na dbu neurčitu, přičemž její trvání není pdmíněn aktivním využíváním Služby Smluvní strany mají mžnst Smluvu vypvědět bez udání důvdu, s výpvědní lhůtu v délce 30 dní. Výpvěď musí být písemná a dručena druhé smluvní straně. Výpvědní dba začíná běžet dne následujícíh p dni dručení výpvědi druhé smluvní straně. Cenu Služeb, pskytnutých v průběhu kalendářníh měsíce, v němž sknčila výpvědní dba, vyúčtuje Pskytvatel ve standardním termínu dle čl Smluvní strany jsu právněny d Smluvy dstupit v případě jejíh pdstatnéh prušení druhu smluvní stranu. Za pdstatné prušení Smluvy Zákazníkem se pvažuje zejména prdlení s úhradu ceny Služeb neb její části, neb jinéh peněžitéh závazku vůči Pskytvateli z titulu tét Smluvy, delší než 30 dní, sustavné prdlení s vyzvednutím vrácených Zásilek delší než 60 dní, neb prušení pvinnstí Zákazníka dle čl. 11. Za pdstatné prušení Smluvy Pskytvatelem se pvažuje pakvané prdlení s připravením Zásilky k dběru delší než 7 pracvních dní, pakvané vyplacení přijatých dbírek Zákazníkvi neb prdlení s vyplacením dbírek delší než 30 dní, aneb prušení pvinnstí Pskytvatele dle čl PŘEDMĚT SMLOUVY 4.1. Na základě Smluvy se Pskytvatel zavazuje: pskytnut Zákazníkvi přístup d Administračníh rzhraní; na základě pžadavků Zákazníka, zadaných prstřednictvím Administračníh rzhraní, pskytnut Zákazníkvi úkny, spjené s převzetím a předáním Zásilky Příjemci; přepravit Zásilky mezi jedntlivými výdejními místy Pskytvatele; 3 přepravit a předat k dručení Zásilky na Zákazníkem zadanu adresu Příjemce mim prvzvnu Pskytvatele prstřednictvím smluvníh přepravce (aktuální výčet smluvních přepravců je dstupný na Webu); pskytnut Zákazníkvi úkny, spjené s dručením, předáním a převzetím Zásilky Příjemci na Zákazníkem zadané výdejní míst, které Pskytvatel umžnuje prstřednictvím smluvníh partnera a jeh výdejních míst (aktuální výčet smluvních výdejních míst je dstupný prstřednictvím Administračníh rzhraní); u zásilek na dbírku přijmut dbírkvu částku d Příjemce Zásilky a převést tut částku na účet značený Zákazníkem; připravit nevyzvednuté zásilky k zpětnému dběru Zákazníkvi včetně zásilek, jejichž vyzvednutí byl Příjemcem dmítnut, na pbčce Pskytvatele, kteru Zákazník má v rámci Administračníh rzhraní nastavenu jak výchzí; zprstředkvat dručení Zásilky Příjemci na území České republiky a Slvenské republiky; a t přijmut d Příjemce Zásilku neb jiné zbží vrácené z důvdu dstupení d kupní smluvy ve smyslu 53 dst. 7 bčanskéh zákníku a zajistit jejich předání Zákazníkvi; 4.2. Zákazník se na základě Smluvy zavazuje: pskytnut Pskytvateli všechny infrmace, nezbytné pr splnění závazků Pskytvatele dle čl ddržvat parametry Zásilek dle čl. 5; značvat Zásilky štítky, vygenervanými Webem p zadání dat Zásilkách, pkud se smluvní strany nedhdly jinak. Štítek musí bsahvat: čárvý kód, jmén desílatele a příjemce, pdací a výdejní pbčku, míst pr případné vrácení zásilky, v případě dbírky její částku, adresu příjemce v případě zasílání zásilky na adresu; zaplatit Pskytvateli cenu za pskytnutí Služeb ve výši dle ceníku Pskytvatele; převzít d Pskytvatele zpět nevyzvednuté Zásilky; 5. PARAMETRY ZÁSILEK 5.1. Každá Zásilka musí splňvat parametry maximálních rzměrů, hmtnsti i výše případné dbírky, pr jedntlivé druhy dpravy, specifikvané v Ceníku Maximální parametry zásilky jsu: Maximální hmtnst Zásilky 20 kg, Maximální délka (nejdelší strana) Zásilky 175 cm, Maximální bvdvá délka Zásilky 300 cm. Maximální výše dbírky Kč Zásilka. Vzrec pr výpčet bvdvé délky: 2x šířka + 2x výška + 1x délka. Vzrec pr výpčet bvdvé délky u tyčviny: bvd + délka 5.2. Z bstarání Služby jsu vylučeny Zásilky bsahující zbží zvlášť vyské hdnty, zejména drahé kameny, perly, šperky, drahé kvy, umělecké předměty, staržitnsti, sbírky, bankvky, mince, platební a jiné peněžní karty a ceniny, cenné papíry, nabíjecí kupny d mbilních telefnů, SIM karty, dálniční známky, výherní lsy a telefnní 4 karty perátrů, pukázky a vstupenky v hdntě více než ,- Kč na zásilku; bsahující kžešiny, kberce, hdinky a jiné klenty neb kžené zbží v hdntě více než ,- Kč za kus; bsahující zbží v hdntě vyšší než ,- Kč; jejichž bsah může způsbit škdu na majetku a zdraví (zejména výbušniny, zbraně, mamné a psychtrpní látky, hřlaviny s nízkým bdem vzplanutí a Zásilky, jejichž bsah pdléhá záknu č. 356/2003 Sb., chemických látkách a chemických přípravcích a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů a dále, jedy, radiaktivní látky, žíraviny, plyny a kapaliny v tlakvých nádbách; překračující maximální parametry Zásilky stanvené v bdě 5.1. těcht Pdmínek pr danu Službu; v knkrétním případě se může Pskytvatel se Zákazníkem dhdnut na bstarání Služby rvněž pr Zásilku přesahující parametry dle bdu 5.1., v takvém případě může Pskytvatel pžadvat uhrazení ceny ve výši, přesahující cenu stanvenu Ceníkem dle čl. 9. těcht Pdmínek; bsahující barvy, lepidla a jiné tekuté látky, které mhu být při Službě pškzeny, neb mhu pškdit či znehdntit statní Zásilky, případně zařízení Pskytvatele; bsahující živá zvířata neb pzůstatky lidí a zvířat, části těl neb rgánů, zdravtnický dpad a bdbné předměty; bsahující lehce se kazící zbží neb zbží lehce pškditelné, křehké a dále zbží, které je nutn zvláštním způsbem chránit neb s nímž je zaptřebí zvláštním způsbem nakládat; bsahující předměty a látky, které pdléhají změnám teplty, jak jsu například: rychle se kazící zbží, zdravtnický materiál (krevní vzrky a deriváty), živé rstliny a bdbné předměty; bsahující předměty a látky lehce pškditelné i za předpkladu ddržvání pkynů pr zvláštní manipulaci se Zásilku, jak jsu například: alkhl a jiné drahé tekutiny či látky ve skleněných lahvích neb bdbných křehkých balech a bdbné předměty bsahující jiné předměty a látky, které s hledem na svůj charakter vyžadují speciální úpravu prstru neb vytvření speciálních pdmínek při Službě pdle platných předpisů neb knkrétních klnstí; jejichž pvaha, bsah, vnější vzhled, vlastnsti, způsb zaslání či jejichž držení je prtiprávní či zakázané, zejména s hledem na bezpečnst, veřejný přádek a práva třetích sb bilgická agens a txiny, xidující, hřlavé a statní chemické látky a přípravky, které jsu klasifikvány jak nebezpečné pdle 5 zákna 350/2011 Sb., chemických látkách a chemických směsích a změně některých záknů (chemický zákn), vyhláška č. 474/2002 Sb., kteru se prvádí zákn č. 281/2002 Sb., některých patřeních suvisejících s se zákazem bakterilgických (bilgických) a txinvých zbraní a změně živnstenskéh zákna, zásilky přepravvané prstřednictvím přepravní služby DPD pdléhají přepravním pdmínkám splečnsti DPD, zejména z hlediska parametrů 5 maximální rzměry a hmtnst zásilky ( a ve způsbu balení zásilek ( Ostatní a vždy aktuální pdmínky přepravy jsu dstupné na Zákazník je pvinen Pdmínkách a těmit Pdmínkami stanvených parametrech Zásilek infrmvat třetí sby, které budu předávat Pskytvateli zásilky k pskytnutí Služby, a zajistit, aby předávané Zásilky vyhvvaly těmt Pdmínkám. Za splnění těcht pžadavků Zákazník dpvídá stejně, jak by zásilku k přepravě předával sám Práv Zasílatele dmítnut bstarání přepravy Zásilky, které jsu vylučeny z bstarání přepravy, není Zasílatel pvinen přijmut k bstarání přepravy. V případě, že Zákazník předá Pskytvateli Zásilku vylučenu z pskytnutí Služby dle čl. 5.2., a t bez jeh vědmí a jeh výslvnéh suhlasu, je Pskytvatel právněn dmítnut přijetí Zásilky a pskytnutí Služby, pkud je schpen při převzetí zjistit, že Zásilka je vylučena z bstarání Služby. Pkud tut skutečnst není Pskytvatel schpen při převzetí zjistit, a následně vyjde najev, že Zásilka byla vylučena z pskytnutí Služby, nenese Pskytvatel žádnu dpvědnst za jakékliv škdy vzniklé v suvislsti s předáním Zásilky a dalším nakládáním s ní. V takvém případě je Zákazník pvinen uhradit Pskytvateli veškeré náklady s tímt spjené a veškeru jemu vzniklu škdu. V případě, že Pskytvatel splní své pvinnstí ze Smluvy i přes závadnu pvahu Zásilky, má nárk na úhradu ceny za pskytnutí Služeb Balení zásilky Zásilka musí být upravena a zajištěna tak, aby věci tvřící její bsah a) nemhly hrzit lidské zdraví a bezpečnst, b) nevyvlávaly nepříjemné smyslvé vjemy, c) nemhly pškdit jiné Zásilky neb zařízení pužívaná Pskytvatelem Zásilka musí být zajištěna tak, aby nebyl mžn vniknut dvnitř bez zanechání zjevných stp Vnější a vnitřní balení musí být přiměřené a) pvaze a hmtnsti věcí tvřících bsah, b) způsbu a délce přemisťvání Zásilky, c) způsbu, jakým se se Zásilku bude během pskytvání služby manipulvat Vnější a vnitřní balení musí být a) dstatečně pevné k tmu, aby účinně chránil věci tvřící bsah prti mžnému pškzení v důsledku kntaktu s jinými Zásilkami (třením, tlakem a nárazem), b) dstatečné k tmu, aby věci tvřící bsah nebyly pškzeny v důsledku klimatických vlivů Věci tvřící bsah musí být zajištěny tak, aby se nemhly pškdit třením, tlakem a nárazem mezi sebu a balem neb mezi sebu navzájem Zásilka musí být upravena tak, aby umžňvala bezpečnu a snadnu manipulaci. Pkud je hmtnst pštvní zásilky vyšší než 15 kg, Zásilka musí být upravena tak, aby s ní mhly bezpečně a snadn manipulvat dvě sby. 6 Nezabalená věc může být Zásilku jen tehdy, jestliže je dstatečně tuhá a jestliže a) je t v dalším textu výslvně předepsán, neb b) ke splnění pžadavků pdle dstavců až není nutn věc zabalit a nehrzí nebezpečí, že by se při běžném zacházení s Zásilku mhla část přepravvané věci ddělit 5.6. Otevření zásilky Za účelem zjištění, zda se jedná Zásilku, která je vylučena z bstarání přepravy bd. 5.2., je Prvzvatel právněn Zásilku vč. jejíh bsahu zkntrlvat Je-li t mžné a s hledem na klnsti vhdné, Pskytvatel k tevření Zásilky přizve Zákazníka Není-li Zákazník tevření Zásilky přítmen, tevření musí být přítmny dvě fyzické sby, které tím Pskytvatel pvěřil. Jestliže je s hledem na klnsti mžn zajistit puze přítmnst jediné fyzické sby pvěřené Pskytvatelem, tevřít pštvní zásilku lze jen za pdmínky, že jak svědek bude přítmna jiná vhdná fyzická sba O tevření Zásilky se přídí písemný záznam; pkud byl tevření Zásilky přítmen Zákazník, Pskytvatel mu na pžádání vydá kpii záznamu. Kpii záznamu vydá Pskytvatel příjemci při ddání Zásilky, případně Zákazníkvi při jejím vrácení Ustanvení dstavců 2. až 4. se nevztahuje na pravu balu pštvní zásilky, při níž je alespň částečně zachván půvdní bal Prdej Zásilky neb její části Pskytvatel je právněn prdat Zásilku neb její část p uplynutí šesti měsíců d pdání, není-li mžn Zásilku ddat ani vrátit, Pskytvatel může tyt lhůty přiměřeně zkrátit, je-li důvdná bava, že se bsah Zásilky znehdntí Pskytvatel je právněn prdat ihned Zásilku neb její část, jestliže je zřejmé, že se její bsah neb část jejíh bsahu d ddání znehdntí Při prdeji Zásilky neb její části Pskytvatel přihlédne k tmu, aby prdej byl pr Zákazníka c nejvýhdnější Prdeji Zásilky neb její části musí být přítmny dvě fyzické sby, které tím Pskytvatel pvěřil. Jestliže je s hledem na klnsti mžn zajistit puze přítmnst jediné fyzické sby pvěřené Pskytvatelem, prdej lze uskutečnit jen za pdmínky, že jak svědek bude přítmna jiná vhdná fyzická sba O prdeji Zásilky neb její části se přídí písemný záznam, který se uschvá. Pkud byla prdána puze část Zásilky, kpii záznamu vydá Pskytvatel příjemci při ddání Zásilky, případně Zákazníkvi při jejím vrácení Jestliže se Pskytvateli nepdařil vydat Zákazníkvi čistý výtěžek z prdeje, Pskytvatel tak učiní bez průtahů pté, c Zákazník vydání čistéh výtěžku z prdeje písemně u Pskytvatele pžádá Zničení pštvní zásilky neb její části 7 Pskytvatel je právněn zničit Zásilku neb její část p uplynutí šesti měsíců d pdání, není-li mžn Zásilku ddat ani vrátit. Pskytvatel může tyt lhůty přiměřeně zkrátit, je-li t nezbytné pr zajištění chrany zdraví lidí Pskytvatel je právněn zničit ihned Zásilku neb její část, jestliže se její bsah zcela znehdntil neb jestliže je t nezbytné pr zajištění chrany zdraví lidí Zničení Zásilky neb její části musí být přítmny dvě fyzické sby, které tím Pskytvatel pvěřil. Jestliže je s hledem na klnsti mžn zajistit puze přítmnst jediné fyzické sby pvěřené Pskytvatelem, zničit Zásilku neb její část lze jen za pdmínky, že jak svědek bude přítmna jiná vhdná fyzická sba O zničení Zásilky neb její části se přídí písemný záznam, který se uschvá. Pkud byla zničena puze část Zásilky, kpii záznamu vydá Pskytvatel příjemci při ddání Zásilky, případně Zákazníkvi při jejím vrácení. 6. ZÁSILKY NA DOBÍRKU 6.1. V případě, že Zákazník chce využít služby Zásilky na dbírku, je pvinen takvu zásilku při zadávání bjednávky prstřednictvím Administračníh rzhraní značit způsbem, pžadvaným Pskytvatelem. V rámci zadávání pžadavku je Zákazník pvinen vyznačit částku v Kč, která má být při dručení vybrána d Příjemce. V případě, že je předmětem Služby předání Zásilky na dbírku Příjemci na území Slvenské republiky, je Zákazník pvinen vyznačit částku v EUR U Zásilek na dbírku Pskytvatel přijme částku, vyznačenu Zákazníkem v rámci pžadavku, d Příjemce při dručení Zásilky. Pskytvatel je pvinen dmítnut předat Zásilku Příjemci v případě, že tent dmítne při přijetí zaplatit cenu, vyznačenu Zákazníkem Částku, přijatu při dručení Zásilky na dbírku, je Pskytvatel pvinen převést na Zákazníkem určený účet ve lhůtě10 dní d přijetí dbírky za Zásilku. Dbírky Pskytvatel zasílá bvykle jednu týdně vždy za uplynulý kalendářní týden. Pr splnění tét lhůty je rzhdné datum depsání částky z účtu Pskytvatele ve prspěch účtu určenéh Zákazníkem. Strany se dhdly, že pr případ prdlení Zákazníka s úhradu phledávek za bstarání Služeb Pskytvatele, se splatnst vybraných dbírek prdlužuje dbu prdlení Zákazníka, tj. d zaplacení dlužných phledávek ze strany Zákazníka Zákazník je právněn prstřednictvím Administračníh rzhraní zvlit mžnst zaslání jedntlivé platby aneb suhrnnéh zaslání plateb, přijatých v jeh prspěch na dbírkách Pskytvatelem za uplynulé týdenní bdbí Čísl bankvníh účtu, na který má být pukázána vybraná částka, musí být veden subjektem s bankvní licencí se sídlem neb rganizační slžku v České republice. 7. OBJEDNÁVKA SLUŽBY A PŘEVZETÍ ZÁSILKY POSKYTOVATELEM 8 7.1. V případě zájmu pskytnutí Služby dešle Zákazník Pskytvateli bjednávku prstřednictvím Administračníh rzhraní. Objednávka Služby musí bsahvat zejména následující údaje a parametry: typ pžadvané Služby; identifikace Příjemce v rzsahu, pžadvaném Pskytvatelem, nezbytně nutném pr řádné pskytnutí Služby; identifikaci pbčky Pskytvatele, na níž Zákazník Zásilku předá Pskytvateli, v případě Zásilky na dbírku výši dbírky, která má být d Příjemce přijata; pčet Zásilek sučasně pdaných a adresvaných témuž Příjemci Zásilku určenu k dručení Příjemci je Zákazník pvinný devzdat na k tmu vybrané prvzvně Pskytvatele Pkud Zákazník nepdává zásilky sbně, tzn. předání prbíhá prstřednictvím jiné sby/služby (Česká pšta, přepravní splečnsti apd.) je pvinen takvé zásilky pdat puze přes centrální pdatelnu Při převzetí Zásilky Pskytvatel psudí, zda Zásilka splňuje parametry dle čl. 5. těcht Pdmínek. Zásilky, nesplňující uvedené parametry, je Pskytvatel právněn dmítnut dle čl těcht Pdmínek. Náklady na vrácení Zásilek nesplňující parametry pr pskytnutí Služby nese Zákazník. 8. VYZVEDNUTÍ ZÁSILKY PŘÍJEMCEM 8.1. Pskytvatel připraví Zásilku k vyzvednutí Příjemci na prvzvně, značené Zákazníkem, zpravidla d druhéh pracvníh dne d jejíh přijetí, nejpzději však d 2 pracvních dní d tht kamžiku. V případě, že Zákazník předá Zásilku Pskytvateli na prvzvně, na níž má být Zásilka připravena k vyzvednutí Příjemcem, připraví Pskytvatel tut Zásilku k vyzvednutí ještě téhž dne. Pskytvatel je pvinen uvědmit Příjemce mžnsti vyzvednutí zásilky frmu e- mailu, případně frmu SMS, dle bjednávky Pskytvatel zajistí, aby Zásilka byla připravena k vyzvednutí Příjemci na pbčce, uvedené v bjednávce, nejméně p dbu 7 kalendářních dní Zásilka je dručena předáním sbě, která vystupuje jak Příjemce neb sba jednající za Příjemce. Pskytvatel je právněn si d Příjemce vyžádat k identifikaci čísl bjednávky, případně jmén a příjmení (resp. název či bchdní firmu v případě Příjemce právnické sby) Příjemce, na kteréh Zákazník Zásilku zadal. V případě, že se nejedná dbírku neb v případě pchybnstí je Pskytvatel právněn vyžádat si d takvé sby prkázání její ttžnsti a právnění jednat za Příjemce. Ten, kd dklad Pskytvateli předkládá, musí umžnit, aby si Pskytvatel mhl všechny ptřebné údaje zaznamenat. Pskytvatel nenese žádnu dpvědnst za prdlení a škdu vzniklu dmítnutím splnění pžadavku prkázání ttžnsti dle OP, ŘP neb cestvníh pasu a právnění jednat za Příjemce ze strany takvé sby. Pkud u Pskytvatele nevzniknu důvdné pchybnsti právnění takvé sby jednat za Příjemce, je právněn bez dalšíh prdlení takvé sbě Zásilku předat Zásilka bude předána Příjemci při splnění následujících pdmínek: sba vystupující za Příjemce ptvrdí převzetí Zásilky svým pdpisem na dkumentu k tmut účelu určeném; 9 v případě dručení Zásilky na dbírku bude Zásilka předána až p uhrazení příslušné dbírkvé částky vztahující se k dané Zásilce, případně k subru Zásilek, Pskytvateli Není-li Zásilka vyzvednuta ve lhůtě určené ve Smluvě, včetně případů dmítnutí prkázání právnění ze strany sby vystupující za Příjemce, bude Zásilka vrácena zpět Zákazníkvi. Tím však není dtčen nárk Pskytvatele na úhradu ceny služeb Nevyzvednutu zásilku je mžn vyzvednut na prvzvně Pskytvatele (kteru Zákazník při registraci zvlil jaku svu výchzí pdací pbčku) v prvzní dbě. Aktuální prvzní dba jedntlivých pbček je dstupná na Webu, přičemž v případě změn je Pskytvatel pvinen tut změnu nahlásit Zákazníkvi nejpzději 14 dní předem frmu u, sdělenéh v rámci registrace Každu nevyzvednutu zásilku Příjemcem, která se vrátila zpět z pbček jak vratka, si je Zákazník pvinen vyzvednut na pdací pbčce jím určené, a t nejpzději d 14 dnů de dne jejíh vrácení. Pkud se tak nestane, zásilka bude pslána na centrální pdatelnu. Takvá zásilka může být následně deslána na náklady Zákazníka, na adresu uvedenu v registračním rzhraní Zákazníka Při převzetí zásilky Příjemcem pskytne Pskytvatel Příjemci mžnst prhlédnut Zásilku zvenčí za účelem zjištění zjevnéh a viditelnéh pškzení balu neb jejíh bsahu, případně i bsah Zásilky, je-li tak sjednán mezi Pskytvatelem a Zákazníkem. Nebezpečí škdy na Zásilce přechází na Příjemce jejím fyzickým předáním Pskytvatelem. Příjemce dpvídá za škdu, kteru způsbí při prhlédnutí Zásilky. Odpvědnst Pskytvatele za škdu na Zásilce se řídí čl těcht Pdmínek a Reklamačními pdmínkami. 9. CENA SLUŽEB A JEJÍ SPLATNOST 9.1. Zákazník se zavazuje zaplatit Pskytvateli dměnu za bstarání Služby dle Smluvy (dále jen cena ). Výše cen je stanvena aktuálním Ceníkem, dstupným na Webu, případně ceníkem dstupným prstřednictvím Administračníh rzhraní, který má před Ceníkem přednst Nárk Pskytvatele na uhrazení ceny za pskytnutí Služby vzniká předáním Zásilky Pskytvateli Pskytvatel je právněn k jednstranné změně cen v Ceníku. V případě změny cen v Ceníku je Pskytvatel pvinen tut změnu známit Zákazníkvi minimálně alespň 10 kalendářních dnů před vstupením tét změny v platnst. Změny cen je Pskytvatel pvinen známit zveřejněním příslušné změny na Webu neb prstřednictvím Administračníh rzhraní, a em zaslaným Zákazníkvi na adresu, uvedenu v rámci registrace V případě nesuhlasu se změnu cen v Ceníku může Zákazník Smluvu písemně vypvědět. Pkud tak neučiní, je vázán nvým Ceníkem d prvníh dne jeh účinnsti, přičemž se jím řídí veškeré bjednávky, zadané p dni nabytí účinnsti nvéh ceníku. Výpvědní dba činí jeden měsíc a pčíná běžet prvním dnem kalendářníh měsíce následujícíh p dručení výpvědi druhé smluvní straně. P dbu trvání výpvědní dby se vztah mezi smluvními stranami řídí dsavadním Ceníkem Pr účely účtvání ceny za Služby, pskytnuté Pskytvatelem Zákazníkvi dle tét Smluvy, je stanven zúčtvací bdbí v délce kalendářníh měsíce. Nejpzději 10 d 16. dne následujícíh kalendářníh měsíce vystaví Pskytvatel Zákazníkvi fakturu na částku, rvnající se sučtu veškerých cena za Služby, pskytnuté Zákazníkvi, za uplynulé zúčtvací bdbí, se splatnstí 14 dní. Zákazník je právněn zaplatit Pskytvateli v htvsti při předání Zásilky k přepravě v takvém případě není tat Služba zahrnuta d Služeb, jejichž cena je Zákazníkvi vyúčtvána p sknčení zúčtvacíh bdbí V případě, že se Zákazník dstane d prdlení s úhradu ceny za Služby, je Pskytvatel právněn vyúčtvat Zákazníkvi také rzdíl mezi jakukliv zvýhdněnu cenu a cenu pdle Ceníku Pskytvatele, a t i zpětně za vystavené a neuhrazené faktury. Zákazník se dále zavazuje zaplatit Pskytvateli smluvní pkutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prdlení. V případě, že se Zákazník dstane d prdlení s úhradu ceny za jakékliv Služby, je Pskytvatel právněn pžadvat d Zákazníka úhradu služeb v htvsti při předání Zásilek. Pskytvatel má k zajištění svých nárků vůči Zákazníkvi zástavní práv k Zásilce a v případě nezaplacení ceny za Služby má Pskytvatel práv na uspkjení své phledávky z výtěžku zpeněžené zástavy pdle ustanvení 165 a násl. bčanskéh zákníku. Pskytvatel je právněn jednstranně zapčíst na své splatné phledávky za Zákazníkem, s jejichž placením se Zákazník dstal d prdlení delšíh než 7 dní, veškeré dbírkvé částky vybrané při dručení dbírkvých Zásilek d Příjemců, které je jinak jak svůj závazek pvinen dvést Zákazníkvi. O prvedení zápčtu je Pskytvatel pvinen Zákazníka písemně vyrzumět. 10. DORUČENÍ ZÁSILKY DO ZAHRANIČÍ Nestanví-li tent článek 10 jinak, vztahují se na dručvání Zásilek mim území České republiky veškerá další ustanvení těcht Pdmínek Pskytvatel nabízí Službu zprstředkvání dručení Zásilky d zahraničí. Zákazník je právněn zvlit z následujících způsbů dručení Zásilky Příjemci: dručení na prvzvnu Pskytvatele (aktuální výčet prvzven je dstupný na Webu); dručení na prvzvnu výdejní míst smluvníh partnera Pskytvatele (aktuální výčet prvzven je dstupný na Webu); dručení na Pskytvatelem zadanu adresu Příjemce mim prvzvnu Pskytvatele prstřednictvím smluvníh přepravce (aktuální výčet smluvních přepravců je dstupný na Webu); Při dručení Zásilky na prvzvnu dle bdu a je zbží pr Příjemce připraven k vyzvednutí bvykle d druhéh pracvníh dne p jeh převzetí Pskytvatelem dle čl. 7, nejdéle však d 2 pracvních dní. Při zprstředkvání dručení Zásilky Příjemci na zadanu adresu mim prvzvnu Pskytvatele je Zásilka v těcht lhůtách předána smluvnímu přepravci, který prvede dručení Zásilky ve lhůtě dle svých přepravních pdmínek Cena dručení Zásilky prstřednictvím prvzvny Pskytvatele v zahraničí je shdná s cenu dručení prstřednictvím prvzvny v České republice. Cena dručení Zásilky mim prvzvnu Pskytvatele d zahraničí je stanvena zvláštním ceníkem, dstupným na Webu pd neb na další aktualizvané stránce Webu, každá Zásilka mim prvzvnu Pskytvatele 11 d zahraničí musí také splňvat parametry maximálních rzměrů, hmtnsti i výše případné dbírky, specifikvané v tmt zvláštním ceníku Zásilky na dbírku mim území České republiky V případě dručení Zásilky na dbírku je Pskytvatel pvinen převést Zákazníkvi přijatu částku nejpzději d 10 dní d přijetí dbírky d Příjemce, v případě dručení Zásilky mim prvzvnu Pskytvatele pak nejpzději d 10 dní d přijetí dbírky d smluvníh přepravce. Dbírky Pskytvatel zasílá bvykle jednu týdně vždy za uplynulý kalendářní týden. Pr splnění tét lhůty je rzhdné datum depsání částky z účtu Pskytvatele ve prspěch účtu určenéh Zákazníkem Částku, přijatu d Příjemce v měně EUR, je Pskytvatel pvinen převést na účet Zákazníka, vedený peněžním ústavem na území České republiky (z převáděné částky bude stržen pplatek banky za mezinárdní převd) neb na území státu ve kterém k přijetí dbírky dšl v měně EUR (bez pplatku), v případě že Zákazník uvedl EUR účet při registraci. V případě, že takvý účet nebyl Zákazníkem uveden, je Pskytvatel pvinen převést získanu částku na účet Zákazníka, uvedený v rámci registrace, vedený v měně Kč, dle aktuálníh kurzu vypsanéh pskytvatelem v Administračním rzhraní. 11. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ Zákazník suhlasí s tím, aby Pskytvatel ve smyslu zákna č. 101/2000 Sb. chraně sbních údajů a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn chraně sbních údajů ) zpracvával, shrmažďval a uchvával sbní údaje Zákazníka uvedené v rámci registrace, případně získané z jiných zdrjů suvisejících se vzájemnu spluprací Zákazníka a Pskytvatele, a sbní údaje Příjemců v rzsahu, v němž mu jsu Zákazníkem předány a který je nezbytný pr pskytnutí Služby. Tyt sbní údaje budu Pskytvatelem zpracvávány a uchvávány v zákaznické databázi Pskytvatele pr účely plnění jeh závazků vyplývajících ze Smluvy a evidenční účely Pskytnutí sbních údajů sb, které s Pskytvatelem hdlají uzavřít Smluvu je dbrvlné, nicméně ze strany Pskytvatele je jejich pskytnutí pdmínku uzavření smluvníh vztahu a plnění závazků Pskytvatele z tht smluvníh vztahu Pžádá-li Zákazník Pskytvatele infrmaci zpracvání svých sbních údajů, je Pskytvatel pvinen v suladu s 12 zák. chraně sbních údajů mu infrmaci bez zbytečnéh dkladu předat. Pskytvatel je právněn pžadvat na Zákazníkvi přiměřenu úhradu nákladů vynalžených na pskytnutí tét infrmace Pkud Zákazník zjistí, neb má důvdné pdezření, že Pskytvatel zpracvává jeh sbní údaje nepřesně, aneb je zpracvává v rzpru se záknem, je ve smyslu 21 zák. chraně sbních údajů právněn: a) pžádat Pskytvatele vysvětlení; b) pžadvat, aby Pskytvatel dstranil takt vzniklý stav. Zejména se může jednat blkvání, prvedení pravy, dplnění neb likvidaci sbních údajů. Nevyhví-li Pskytvatel žádsti Zákazníka, má Zákazník práv brátit se přím na Úřad pr chranu sbních údajů. Výše uvedený pstup nevylučuje, 12 aby se Zákazník brátil se svým pdnětem na Úřad pr chranu sbních údajů přím Zákazník uděluje suhlas dle bdu těcht pdmínek na dbu trvání smluvníh vztahu vznikléh na základě Smluvy mezi Zákazníkem a Pskytvatelem, a na dbu dalších pěti (5) let d splnění veškerých práv a pvinnstí Zákazníka i Pskytvatele ze Smluvy Zákazník se zavazuje zajistit suhlas Příjemce Zásilky se zpracváním sbních údajů ve smyslu zákna chraně sbních údajů a splnění infrmační pvinnsti dle ustanvení 11 zákna chraně sbních údajů v takvém rzsahu, aby Pskytvatel mhl řádně splnit pvinnsti vyplývající ze Smluvy. Ve vztahu k sbním údajům Příjemce Zásilky je Pskytvatel zpracvatelem sbních údajů ve smyslu 4 písm. k) zákna chraně sbních údajů. Pr tent případ se Zákazník dále zavazuje uhradit Pskytvateli jakukliv škdu, která mu v suvislsti se zpracváním sbních údajů Příjemců vznikne Pskytvatel je právněn předat sbní údaje Příjemců výhradně sbám, které využije k pskytnutí Služby (zaměstnanci a pracvníci výdeje zásilek na vlastních pbčkách, smluvní partneři Prvzvatele, zajišťující výdej zásilek ve svých prvzvnách - výdejních místech, smluvnímu přepravci, zajišťujícímu dručení Zásilky na území České a Slvenské Republiky mim prvzvnu Pskytvatele). Pskytvatel není právněn sbní údaje Příjemců neb Zákazníka pskytnut jakýmkli dalším sbám s výjimku případů, kdy tak pžaduje právní předpis neb kdy s takvým pskytnutím vyslvily příslušné sby suhlas Pvinnsti Pskytvatele dle tht čl. 11 se vztahují rvněž na vé adresy, a t i v případě, že tyt nelze pvažvat za sbní údaj ve smyslu zákna chraně sbních údajů. Pskytvatel není právněn zasílat na jakukli vu adresu, kteru v suvislsti s plněním Smluvy získá, bchdní sdělení, bez předchzíh výslvnéh suhlasu příjemce. 12. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Pskytvatel dpvídá Zákazníkvi za škdu, vzniklu na Zásilce v suvislsti s plněním tét smluvy Pskytvatelem. V případě, že Pskytvatel pužije k dručení Zásilky Příjemci třetí sbu (dle čl a ), dpvídá rvněž za škdu, vzniklu při přepravě Zásilky třetí sbu. Odpvědnst Pskytvatele za škdu se řídí Reklamačními pdmínkami, dstupnými na Webu Právní vztahy mezi Pskytvatelem a Zákazníkem neupravené Smluvu neb těmit Pdmínkami se řídí právním řádem České republiky Smluva, uzavíraná mezi Zákazníkem a Pskytvatelem dle těcht Pdmínek, se uzavírá na dbu neurčitu. Kterákliv ze smluvních stran je právněna smluvu vypvědět bez uvedení důvdu. Výpvědní dba činí jeden měsíc a pčíná běžet prvním dnem kalendářníh měsíce následujícíh p dručení výpvědi druhé smluvní straně Kterákliv ze smluvních stran je právněna kamžitě dstupit d smluvy v případě pdstatnéh prušení pvinnstí druhé strany. Pr vylučení pchybnstí se za pdstatné prušení pvinnstí Zákazníka pr účely tét smluvy pvažuje zejména prdlení Zákazníka s plněním úhrady kterékliv peněžité částky a prušení pvinnstí sjednaných těmit Pdmínkami. 13 12.5. Výzvy, dstupení a další jednstranné úkny prvedené jednu ze stran vůči straně druhé se pvažují za dručené nejpzději pátým dnem pté, c strana úkn činící jej pdala ve frmě dpručené listvní zásilky k pštvní přepravě prvzvateli pštvních služeb Práva a pvinnsti smluvních stran Pskytvatel nedpvídá za nesplnění pvinnstí pdle uzavřené smluvy a) z příčin na straně Zákazníka, b) v důsledku nedvratitelné událsti, c) v důsledku patření prvedenéh v zahraničí pdle předpisu platnéh v zahraničí neb na jeh základě, d) v důsledku vnějších klnstí, které Pskytvatel ani zahraniční prvzvatel nevyvlal, a které nemhl při své činnsti běžným způsbem zjistit ani jim při řádné péči zabránit. e) nemhl Zásilku ddat/předat, z důvdu že Česká Pšta neb Jiný smluvní přepravce dmítne Zásilku převzít, zejména pr nesplnění svých pštvních a/neb bchdních pdmínek z důvdů na straně Zákazníka. f) sba vystupující za Příjemce dmítla prkázat své právnění převzít Zásilku v případech, kdy byl takvé Ddání sjednán. g) v případě, kdy se k tmu Pskytvatel zavázal, nedšl k Ddání ani při pakvaném pkusu neb h) Příjemce zemřel Práva a pvinnsti Zákazníka a Pskytvatele při pskytnutí služby se řídí tu částí smluvních pdmínek, kteru Zákazník zvlil, případně i těmi dchylkami a dplňky pdmínek, na nichž se Zákazník s Pskytvatelem dhdl Pskytvatel nezkumá ttžnst ani právní způsbilst fyzické sby, která pskytnutí služby pskytvatele žádá Situace uvedené v dst těcht Všebecných bchdních pdmínek jsu dále značvány jak Nemžnst Ddání Při výše uvedené Nemžnsti Ddání, pvinnst Pskytvatele ddat Zásilku zaniká a Zásilka se vrací zpět Zákazníkvi Vrácením Zásilky v suladu s Všebecnými a Pštvními pdmínkami není dtčen nárk Pskytvatele na úhradu ceny za sjednané služby, ledaže Smluva stanví jinak Žádat pskytnutí služeb Pskytvatele lze v dbě k tmu Pskytvatelem určené ( v rámci administrativních úknů a jedntlivých pbček Pskytvatele dle pracvních a tevíracích db uvedených na webu Ustanvení, d nichž se nelze dchýlit dhdu Smluvních Stran Dhdu Smluvních Stran se nelze dchýlit d čl těcht Pdmínek Tyt Pdmínky a další dkumenty, uvedené v těcht Pdmínkách, jsu zpřístupněny Zákazníkvi na Webu ( Pskytvatel je právněn prvést změnu Pdmínek neb Ceníku, přičemž je pvinen takvé změně Zákazníka infrmvat prstřednictvím Webu neb Administračníh rzhraní a em, 14 zaslaným na adresu uvedenu Zákazníkem v rámci registrace, a t s dstatečným časvým předstihem před datem účinnsti takvé změny. Pstup v případě nesuhlasu Zákazníka se změnu Pdmínek se řídí ustanveními čl. 9, týkajícími se změn Ceníku Tyt Všebecné bchdní pdmínky nabývají účinnsti dnem

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1953-87

87/1953 Sb. Nařízení ministra zdravotnictví o hygienické a protiepidemické ochraně vody 87/1953 87/1953 Sb. Minulé znění 04.11.1953 - 30.06.1966 Nařízení č. 87/1953 Sb.Nařízení ministra zdravotnictví o hygienické a protiepidemické ochraně vody Částka 51/1953 Platnost od 04.11.1953 Účinnost od 04.11.1953 Zrušeno k 01.07.1966 (20/1966 Sb.) Minulé znění 04.11.1953 - 30.06.1966Předpis je již zrušen § 1 - Úkol hygienické a protiepidemické ochrany vody Způsob užívání vod (§ 2 - § 3) Ochrana vody a vodních zařízení (§ 4 - § 8) Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ 9 - § 10) ze dne 10. října 1953 o hygienické a protiepidemické ochraně vody Ministr zdravotnictví nařizuje podle § 15 zákona č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči: Úkol hygienické a protiepidemické ochrany vody (1) Úkolem hygienické a protiepidemické ochrany vody (dále jen "ochrana vody") je pečovat s hlediska ochrany zdraví o vyhovující jakost a množství vody pro potřebu lidí a zvířat a pro hospodářské účely, o usměrnění vlivu vody na životní prostředí, jakož i kontrolovat provádění potřebných opatření a sledovat jejich účinnost. (2) Ochrana vody se vztahuje na vody podzemní i povrchové, zejména pokud se jich užívá jako vod pitných, užitkových, minerálních a léčivých a k rekreaci, jakož i na přirozené zdroje těchto vod a na zařízení, jimiž se tato voda jímá, čerpá, upravuje a rozvádí. Způsob užívání vod (1) K pití, při přípravě poživatin a léčiv, k čištění nádob na poživatiny a léčiva a při ošetřování nemocných smí být užíváno jen pitné vody. (2) K mytí a koupání v umělých zařízeních, k napájení a k ošetřování zvířat v zařízeních pro jejich ustájení a chov, a k výrobním a provozním účelům, pokud s vodou přicházejí pracující do přímého styku nebo pokud to stanoví orgány hygienické a protiepidemické služby, smí být užíváno jen vody užitkové, pokud pro tyto účely není možno užívat vody pitné. (3) Vod minerálních a léčivých se užívá k léčení a k dietetickým účelům. (4) K rekreaci, při níž lidé přicházejí s vodou do přímého styku, smí se užívat pouze vody, která má předepsaný stupeň čistoty. (5) K ostatním účelům lze užívat i vody provozní. (1) Vody pitné, užitkové a vody léčivé a minerální musí být zdravotně nezávadné a musí vyhovovat zásadním hygienickým požadavkům, které stanoví hlavní hygienik. Hlavní hygienik může povolit dočasné výjimky ze stanovených zásadních požadavků. (2) Hlavní hygienik stanoví též stupně čistoty vod, které mají přímo nebo po úpravě sloužit za zdroje vod pitných a užitkových, a kterých může být užíváno k rekreačním účelům. (3) O tom, které vody jsou léčivé a minerální a které z nich mohou sloužit k pití, inhalaci a ke koupelím, rozhoduje ministerstvo zdravotnictví. (4) Voda provozní nemusí mít vlastnosti uvedené v odstavci 1. Ochrana vody a vodních zařízení Místa odběru nebo jímání vody musí být vhodně volena, upravena a chráněna. Stavba nebo úprava vodního zařízení musí být řádně technicky provedena a odpadní vody musí být čištěny, po případě zneškodňovány. (1) Kolem každého zařízení, které má sloužit k hromadnému zásobování pitnou vodou, musí být vymezena a vodoprávním řízením zajištěna pásma hygienické ochrany. (2) Území obklopující toto zařízení bezprostředně je pásmem hygienické ochrany 1. stupně. V tomto pásmu musí být učiněna přísná opatření, aby voda nebyla znečišťována a infikována; zejména musí být zbaveno všech zdrojů znečištění, důkladně asanováno a oploceno nebo jinak zajištěno, aby přístup nepovolaných lidí a přístup zvířat byl zamezen. (3) Je-li nebezpečí, že by mohla voda být znečišťována nebo vydatnost zdroje ohrožována ze vzdálenějších míst, musí se vymezit a vodoprávně zajistit kolem pásma 1. stupně ještě pásmo hygienické ochrany 2. stupně . V tomto pásmu se podle povahy území učiní všechna opatření, aby bylo zabráněno znečišťování a infikování vody. (4) Při odbírání vody z vodních toků a nádrží se v povodí nad místem odběru zřídí ještě pásmo hygienické ochrany 3. stupně. V tomto pásmu se zostří hygienický a epidemiologický dozor, pokud jde o sledování nemocí přenosných vodou. (5) Pásma hygienické ochrany se určují pro každý zdroj vody zvlášť podle spádu území, podle směru toku podzemní vody, podle složení půdy a podle povahy a způsobu zastavění nebo obhospodařování pozemku kolem vodního zařízení. (1) Všechny stavby a úpravy zařízení , která slouží k jímání, čerpání, úpravě, akumulaci a rozvádění zdravotně nezávadných vod, musí být řádně technicky provedeny tak, aby bylo vyloučeno jakékoliv znečišťování a infikování vody. (2) Způsob rozvodu a odběru provozní vody musí být upraven tak, aby jí nemohlo být užíváno k účelům pitným a užitkovým. Do vodních toků a nádrží, které mají sloužit za zdroj zdravotně nezávadné vody, nesmějí být vpouštěny látky, které mohou nepříznivě ovlivnit její čistotu. Zejména odpadní vody ze sídlišť, podniků a zařízení musí být před vypouštěním do vodních toků nebo do vodních nádrží čištěny, po případě zneškodňovány tak, aby svým složením a množstvím nezhoršovaly jakost vody. Stupeň čištění odpadních vod se musí řídit podle jejich složení a množství a podle jakosti a množství vody v toku nebo v nádrži, kam jsou vypouštěny, po případě podle způsobu využití vody pod vyústěním odpadních vod. Usměrnění vlivu vody na životní prostředí K zabezpečení zdravotně příznivého vlivu vody na životní prostředí je povinen každý, kdo svou činností může ovlivnit množství a pohyb vody, provádět zejména tato opatření: a) usměrňovat množství a pohyb vody, aby přílišným vysušováním nebo nadměrným podmáčením a zabahňováním půdy nebylo životní prostředí s hlediska hygienického a epidemiologického nepříznivě ovlivňováno, b) pečovat, aby stav podzemních i povrchových vod nebyl s hlediska hygienického a epidemiologického nepříznivě ovlivňován nevhodnými zásahy do půdních vrstev a do stavu porostů, c) zajišťovat asanaci nádrží stojaté vody (tůní, mrtvých ramen vodních toků, bažin a pod.), které jsou nebo mohou být semeništěm hmyzu a zdrojem jiných zdravotních závad, jejich zavážením nebo odvodňováním, d) dbát o vhodnou úpravu břehů vodních toků a nádrží, aby nemohly být zabahňovány kolísáním hladiny. (1) Na dodržování všech opatření k hygienické a protiepidemické ochraně vody dozírají orgány hygienické a protiepidemické služby; pokud s e tato opatření dotýkají zemědělské výroby, činí tak v součinnosti s orgány veterinární správy, a pokud se týkají hospodaření s vodami, v součinnosti s vodohospodářskými orgány. (2) Orgány hygienické a protiepidemické služby závazně posuzují, které zdroje vod mohou sloužit k zásobování pitnou a užitkovou vodou a k rekreaci, a stanoví, jaká opatření pro ochranu a úpravu vod mají být učiněna. Proto je povinen vyžádat si závazné pokyny a posudky orgánů hygienické a protiepidemické služby a) každý, kdo obhospodařuje vodní zdroj, dříve než se vody začne užívat, b) příslušný národní výbor, dříve než udělí povolení k odběru nebo vypouštění vod, c) investor již při zpracování investičního úkolu, jakož i úvodního technického projektu. (3) Orgány hygienické a protiepidemické služby smějí dát souhlas k užívání a vypouštění vody teprve tehdy, když byly jimi nařízená opatření a úpravy provedeny a jejich účinnost přezkoušena. (4) Aby při spotřebě nedocházelo k záměně druhů vod, určují orgány hygienické a protiepidemické služby, jak mají být zevně označena zařízení, ze kterých spotřebitelé vodu odebírají. (5) Účinnost opatření na ochranu vody sledují orgány hygienické a protiepidemické služby pravidelnými kontrolami, zejména fysikálními, chemickými, bakteriologickými a biologickými rozbory. Způsob užívání a čištění, po případě zneškodňování vod v závodech a zařízeních, které v době počátku účinnosti tohoto nařízení jsou rozestavěny nebo jsou již v provozu, musí být postupně v mezích daných státním plánem rozvoje národního hospodářství podle pokynů orgánů hygienické a protiepidemické služby upraven tak, aby se co nejvíce přiblížil požadavkům uvedeným v tomto nařízení . Dosavadní plány a projekty závodů a zařízení musí být s hlediska tohoto nařízení přezkoumány.

http://docplayer.cz/111487069-Zadost-o-narodni-zapis-oznaceni-puvodu-zemepisneho-oznaceni.html

ŽÁDOST O NÁRODNÍ ZÁPIS OZNAČENÍ PŮVODU / ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ - PDF Stažení zdarma 1 ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ Antonína Čermáka 2a Praha 6 Tel.: Fax: Datová schránka: ix6aa38 ŽÁDOST O NÁRODNÍ ZÁPIS OZNAČENÍ PŮVODU / ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ (Vyplní Úřad) Pořadové číslo: Spisová značka žádosti: Potvrzení o přijetí vydáno dne: Vyřizuje Kód ZÁKLADNÍ ÚDAJE (Vyberte jednu z uvedených možností a označte křížkem.) Označení původu (OP) Zeměpisné označení (ZO) Znění označení původu / zeměpisného označení: ŽADATEL (Pokud není možné uvést úplné údaje o žadateli z důvodu nedostatku místa zde, použijte prosím k tomuto účelu samostatný list.) Křížkem vyberte pouze jednu možnost - zda se jedná o právnickou či fyzickou osobu a následně vyplňte údaje pouze v příslušném sloupci. ŽADATEL je: Právnická osoba IČ: Fyzická osoba Datum nar.: Název / obchodní firma / sdružení: Příjmení: Jméno: Titul před jm.: Titul za jm.: ič: Formulář č. P09 verze: /6 2 SÍDLO / BYDLIŠTĚ Ulice a číslo: Obec: psč (jen pro ČR): Datová schránka: Fax: Země (případně stát USA): Tel.: PROVOZOVNA(-Y) Vyplňte údaje pro každou provozovnu v tomto pořadí a oddělte čárkami: Název / obchodní firma / sdružení nebo Příjmení a Jméno, Titul, IČ, Datová schránka, Datum narození, Ulice a číslo, Obec, PSČ (jen pro čr), Země, Stát USA. (Pokud není možné uvést úplné údaje o provozovnách z důvodu nedostatku místa zde, použijte prosím k tomuto účelu samostatný list.) ZÁSTUPCE ŽADATELE ŽadaTEL není zastoupen (Označte křížkem.) Formulář č. P09 verze: /6 3 Křížkem vyberte jednu možnost - zda se jedná o právnickou či fyzickou osobu a následně vyplňte údaje pouze v příslušném sloupci. ZÁSTUPCE je: Právnická osoba IČ: Fyzická osoba Datum nar.: Název / obchodní firma: Příjmení: Jméno: Titul před jm.: Titul za jm.: ič: Název kanceláře: sídlo / BYDLIŠTĚ Ulice a číslo: Obec: psč: Datová schránka: Fax: Země: Tel.: Číslo prezidiální plné moci: Číslo jednací zástupce: Ev. č. ČAK: Reg. č. KPZ: PLNÁ MOC (Vyberte jednu z uvedených možností a označte křížkem.) Byla již u Úřadu uložena jako prezidiální Zástupce požaduje její uložení u Úřadu jako prezidiální Na základě plné moci bude proveden u spisu zápis zástupce a plná moc nebude uložena jako prezidiální ADRESA PRO DORUČOVÁNÍ V ČR (VYPLŇUJE SE jen v případě, že jde o ADRESU ODLIŠNOU od adresy žadatele nebo zástupce.) Adresu pro doručování nelze využít, má-li žadatel nebo zástupce datovou schránku a povaha dokumentů jejich odeslání datovou schránkou nevylučuje. Název kanceláře / firmy: Příjmení: Titul před jm.: Titul za jm.: Jméno: Ulice a číslo: Obec: PSČ: Formulář č. P09 verze: /6 4 ÚDAJE O OZNAČENÍ PŮVODU / ZEMĚPISNÉM OZNAČENÍ (Pokud není možné uvést úplné údaje o označení původu / zeměpisném označení z důvodu nedostatku místa zde, použijte prosím k tomuto účelu samostatný list.) Zeměpisné vymezení území původu zboží: (V případě nedostatku místa použijte samostatný list.) Výčet zboží, na něž se označení vztahuje: Popis vlastností nebo kvalitativních znaků zboží: (V případě nedostatku místa použijte samostatný list.) Formulář č. P09 verze: /6 5 SEZNAM PŘÍLOH (Vybrané možnosti označte křížkem.) - Vyjádření podle ustanovení 5 odst. 4 zákona č. 452/2001 Sb. - Specifikace podle ustanovení 5 odst. 5 zákona č. 452/2001 Sb. - Doklad o označení v zemi původu (U zahraničního žadatele.) - Plná moc (Je-li žadatel zastupován, je třeba plnou moc doložit v originále či ověřené kopii.) - Další INFORMACE O VÝŠI SPRÁVNÍHO POPLATKU Správní poplatek za podání žádosti o národní zápis označení původu / zeměpisného označení je stanoven na 4 000,- Kč. **ZPŮSOB PLATBY (Vyberte jednu z uvedených možností a označte křížkem.) - Složenkou - Převodem z účtu* - Hotově v pokladně Úřadu - Kolkem Poznámka: Správní poplatek se platí při podání přihlášky. kolky lze platit pouze pro platby do 5 000,- Kč (včetně). *) Číslo účtu správních poplatků ÚPV: /0710 **) Ostatní informace jsou uvedeny v nápovědě. Místo pro nalepení kolku POZNÁMKA Formulář č. P09 verze: /6 6 Potvrzuji pravdivost a úplnost shora uvedených údajů a žádám o zápis označení původu / zeměpisného označení do rejstříku. Vyberte jednu z uvedených možností a označte křížkem. - Žadatel - Zástupce Jméno a příjmení (HŮLKOVÝM PÍSMEM) Datum Podpis (u právnické osoby případně i razítko) VAROVÁNÍ před AKTIVITOU PODVODNÝCH SUbJEKTŮ Podvodné faktury vyzývající k zaplacení poplatků Rejstříky, které nesouvisí s oficiálními rejstříky průmyslových práv Úřadu průmyslového vlastnictví Úřad průmyslového vlastnictví upozorňuje přihlašovatele a vlastníky průmyslových práv a jejich zástupce, že mohou být písemně nebo elektronicky osloveni některými soukromými společnostmi s kontaktními údaji na území ČR nebo jiných států. Nabízejí za různé poplatky v různých měnách zveřejnění, registraci či evidenci průmyslových práv v jejich rejstřících nebo databázích vedených na Internetu. Úřad průmyslového vlastnictví opětovně varuje, že takovéto služby nikterak nesouvisí ani s úředními rejstříky či databázemi vedenými Úřadem průmyslového vlastnictví, ani s právní ochranou poskytovanou podle příslušných právních předpisů. Nevyužití nabízených služeb nemá žádné právní účinky týkající se platnosti průmyslových práv. Klamavé výzvy můžete zasílat na adresu: více na Formulář č. P09 verze: /6 7 Nápověda pro vyplnění formuláře č. P09 ŽÁDOST O NÁRODNÍ ZÁPIS OZNAČENÍ PŮVODU / ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ Formulář slouží pro podání žádosti o národní zápis označení původu / zeměpisného označení do rejstříku. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Označí se, zda se žádá o zápis označení původu nebo zeměpisného označení. Dále se uvede znění označení, o jehož zápis se žádá. ŽADATEL V tomto poli se uvedou předepsané údaje o žadateli. Žadatel v této části zvolí a vyplní pouze jednu z možností, tedy zda je právnickou nebo fyzickou osobou. Pokud je právnickou osobou, nevyplňuje sloupec s údaji o fyzické osobě, a naopak. Za fyzickou osobu se považuje jak fyzická osoba podnikající, tak fyzická osoba nepodnikající. Údaje o osobě oprávněné jednat za právnickou osobu (statutární orgán) se zde nevyplňují. Za právnickou osobu se pro účely tohoto formuláře považuje i společnost uvedená v ustanoveních 2716 až 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dříve sdružení bez právní subjektivity dle ustanovení 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb.). Sídlo / Bydliště - žadatel zde uvede aktuální údaje ve formě, jak jsou vedeny v příslušných rejstřících (např. obchodním, živnostenském). PROVOZOVNA (-Y) Uvedou se ve formuláři předepsané údaje o provozovně, popř. provozovnách, které ve vymezeném území připravují, zpracovávají nebo vyrábí zboží označené označením původu nebo zeměpisným označením. Údaje o zástupci se zde nevyplňují. ZÁSTUPCE ŽADATELE Pokud žadatel není zastoupen, pouze křížkem označí tuto možnost a další údaje v tomto poli nevyplňuje. Je-li zastoupen, je nutno vyplnit předepsané údaje o zástupci (advokát, patentový zástupce, zmocněnec dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Zástupce zde zvolí a vyplní pouze jednu z možností, tedy zda je právnickou nebo fyzickou osobou, a to v souladu s plnou mocí. Pokud je právnickou osobou, nevyplňuje sloupec s údaji o fyzické osobě, a naopak. Další údaj o zástupci (advokát, patentový zástupce) se uvede také do řádku Titul za jm.: Do názvu kanceláře se může vyplnit název, který zástupce užívá v obchodním styku, aniž by měl tento název uveden v obchodním či jiném rejstříku. Sídlo / Bydliště - zástupce zde uvede aktuální údaje ve formě, jak jsou vedeny v Advokátní komoře, Komoře patentových zástupců či v obchodním rejstříku. Pokud má zástupce u Úřadu uloženou prezidiální plnou moc, je třeba se na ni odkázat uvedením jejího čísla. ADRESA PRO DORUČOVÁNÍ V ČR Vyplňuje se jen v případě, že je požadováno zasílat korespondenci na adresu v čr, která je odlišná od adresy žadatele nebo jeho zástupce. Pokud se bude doručovat na P.O. BOX, pak se P.O. BOX s číslem napíše do části Ulice a číslo. Má-li žadatel nebo jeho zástupce datovou schránku, adresu pro doručování nelze využít. Při doručování Úřadem průmyslového vlastnictví v rámci České republiky je Úřad ze zákona povinen upřednostnit doručování do datové schránky žadatele nebo jeho zástupce (ustanovení 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů), pokud maximální velikost datové zprávy nepřesáhne 20 mb (ustanovení 5 vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění pozdějších předpisů). ÚDAJE O OZNAČENÍ PŮVODU / ZEMĚPISNÉM OZNAČENÍ Zeměpisné vymezení území původu zboží: Součástí žádosti by měla být katastrální mapa, nebo podrobná mapa pořízená např. z Internetu spolu s popisem, který vymezí zeměpisnou oblast. Například zeměpisná oblast je totožná s katastrálním územím nebo zeměpisná oblast začíná katastrálním územím obcí a, b, c, dále pokrývá katastrální území obcí d, e, f, a končí atd. Oblast je možné vymezit i přirozenými přírodními hranicemi (vodní toky, pohoří, ), případně komunikacemi. Je nutné, aby vymezenou zeměpisnou oblast rozpoznal kontrolní orgán. Výčet zboží, na něž se označení vztahuje: Uvede se zboží, pro které je požadována ochrana označením původu nebo zeměpisným označením. Žádost o národní zápis může být podána pouze ve vztahu ke zboží, na které se nevztahuje přímo použitelný předpis EU. Popis vlastností nebo kvalitativních znaků zboží: V rámci popisu se uvede zejména popis zboží, např. jeho vzhled, tvary, způsob balení, chuť, vůně apod., výrobní postup či postup získávání, je třeba prokázat původ zboží, jeho souvislost s vymezeným územím. V souladu s definicí dle ustanovení 2 písm. a), b) zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je nutné v žádosti uvést a prokázat následující: U označení původu je třeba ve vztahu k vymezené zeměpisné oblasti popsat a prokázat, že kvalita nebo vlastnosti zboží jsou dány zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory. Například zboží má vlastnosti a, b, c, které jsou jedinečné a jsou dány např. nadmořskou výškou nebo mikroklimatem nebo typem půdy nebo kvalitou vody apod. ve vymezené zeměpisné oblasti a lidským faktorem spočívajícím v určitých znalostech a zkušenostech používaných při výrobě. Nápověda k formuláři č. P09 verze: 2017 8 U zeměpisného označení je třeba ve vztahu k vymezené zeměpisné oblasti popsat a prokázat určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti zboží, které lze přičíst zeměpisnému původu. Je nutné vystihnout parametry kvality, tj. čím je zboží specifické nebo kvalitnější, než ostatní podobné výrobky. Kvalitu lze prokázat např. osvědčením o kvalitě, certifikáty ze soutěží, výstav nebo články z odborných publikací. K prokázání pověsti je možné použít historické prameny, články z novin či časopisů nebo z Internetu, historické dokumenty z archivů, muzeí apod. SEZNAM PŘÍLOH Označí se přílohy, které jsou přiloženy k žádosti. Žádá-li o zápis sdružení výrobců nebo zpracovatelů, mělo by být sdružením ve smyslu ustanovení 5 zákona č. 452/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Je-li žadatelem jedna fyzická nebo právnická osoba, je nutné doložit, že je jediným výrobcem ve vymezené zeměpisné oblasti. Pokud je přikládána plná moc, je nutné ji předložit v originále nebo její ověřenou kopii. INFORMACE O VÝŠI SPRÁVNÍHO POPLATKU Při podání žádosti o zápis označení původu / zeměpisného označení je třeba uhradit příslušný správní poplatek (zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích), který činí 4 000,- Kč. Správní poplatek je splatný při podání a může být uhrazen kolkovými známkami, v hotovosti v pokladně správních poplatků v budově Úřadu průmyslového vlastnictví, či složenkou, nebo převodem na účet správních poplatků Úřadu průmyslového vlastnictví č /0710 s uvedením variabilního symbolu platby. Variabilní symbol (VS) je identifikací bezhotovostní platby a musí být vždy uveden. Jde o číslo, které je složeno u označení původu / zeměpisného označení z číslice 8 a ze spisové značky (např. OP/ZO má VS ). Bližší informace je možno získat v informačním středisku Úřadu průmyslového vlastnictví nebo na POZNÁMKA Slouží případně pro ostatní sdělení, která se nehodí do předepsaných polí. POTVRZENÍ PRAVDIVOSTI ÚDAJŮ, PODPIS Podpisem žadatele nebo jeho zástupce (u právnických osob je možno připojit i razítko, které však podpis nenahrazuje) se potvrzuje pravdivost a úplnost údajů uvedených v žádosti. Současně se křížkem označí, zda žádost podává přímo žadatel, nebo jím zmocněný zástupce. Nápověda k formuláři č. P09 verze: 2017 9 ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ Antonína Čermáka 2a, Praha 6 - Bubeneč tel.: fax: Zde žadatel uvede adresu, kam má být potvrzení o podání zasláno: Zde žadatel uvede adresu své datové schránky: POTVRZENÍ O PODÁNÍ ŽÁDOSTI O NÁRODNÍ ZÁPIS OZNAČENÍ PŮVODU / ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ Úřad průmyslového vlastnictví potvrzuje, že dne... byla podána žádost o národní zápis označení původu / zeměpisného označení ve znění (znění doplní žadatel) Žádost o národní zápis označení původu / zeměpisného označení byla evidována pod spisovou značkou: OP / ZO (podpis odpovědného pracovníka, datum, razítko) VAROVÁNÍ před AKTIVITOU PODVODNÝCH SUbJEKTŮ Podvodné faktury vyzývající k zaplacení poplatků Rejstříky, které nesouvisí s oficiálními rejstříky průmyslových práv Úřadu průmyslového vlastnictví Úřad průmyslového vlastnictví upozorňuje přihlašovatele a vlastníky průmyslových práv a jejich zástupce, že mohou být písemně nebo elektronicky osloveni některými soukromými společnostmi s kontaktními údaji na území ČR nebo jiných států. Nabízejí za různé poplatky v různých měnách zveřejnění, registraci či evidenci průmyslových práv v jejich rejstřících nebo databázích vedených na Internetu. Úřad průmyslového vlastnictví opětovně varuje, že takovéto služby nikterak nesouvisí ani s úředními rejstříky či databázemi vedenými Úřadem průmyslového vlastnictví, ani s právní ochranou poskytovanou podle příslušných právních předpisů. Nevyužití nabízených služeb nemá žádné právní účinky týkající se platnosti průmyslových práv. Klamavé výzvy můžete zasílat na adresu: více na Telefon: s provolbou xxx (111 ústředna), fax: IČ

http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/C3DAA0629BEDDB0FC1257A4E006ACA84?openDocument&Highlight=0,

25 Cdo 2616/99 Spisová značka: 25 Cdo 2616/99 ECLI: ECLI:CZ:NS:2001:25.CDO.2616.99.1 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Petra Vojtka právní věci žalobkyně A. N., proti žalovaným 1/ F. H., a 2/ O. H., oběma zastoupeným advokátem, o 42.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 15 C 163/96, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. dubna 1999 č. j. 10 Co 993/98 - 88, takto: I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 16. září 1998 č. j. 15 C 163/96 - 65 se zastavuje. II. Dovolání prvního žalovaného se zamítá. III. Dovolání druhé žalované se odmítá. Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 22. 5. 1995 č.j. 15 C 163/96 - 27 zamítl žalobu o zaplacení 42.000,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vycházel ze zjištění, že žalobkyně a první žalovaný jsou každý co do jedné ideální poloviny podílovými spoluvlastníky v žalobě označených nemovitostí, jež po jejich zakoupení užívali společně se svými manžely k provozování pohostinství; po neshodách mezi účastníky bylo společné podnikání ukončeno a nadále byla nemovitost pronajímána jiným osobám za účelem pohostinské činnosti. Dne 31. 3. 1994 byla mezi spoluvlastníky uzavřena na dobu 3 měsíců dohoda, nazvaná jako nájemní smlouva, kterou se žalovaní zavázali platit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 7.000,- Kč za to, že v nemovitosti budou podnikat jen sami (za tuto dobu zaplatili žalobkyni 21.000,- Kč). Dále bylo zjištěno, že v následujícím období již mezi spoluvlastníky k dohodě o způsobu užívání nemovitostí nedošlo, a že od července 1994 v nich podnikatelskou činnost provozovali jen žalovaní. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci dospěl okresní soud k závěru, že požadavku žalobkyně na zaplacení částky 42.000,- Kč jako bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaných za období od července 1994 do prosince 1994, kdy žalobkyně byla z užívání nemovitostí vyloučena, nelze vyhovět, neboť zisk, který žalovaní z podnikatelské činnosti provozované v předmětných nemovitostech získali, nemůže být bezdůvodným obohacením, když nemovitosti byly zakoupeny za účelem provozování pohostinství a první žalovaný je jejich podílovým spoluvlastníkem. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 5. 12. 1997 č. j. 10 Co 495/97 - 43 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud vytkl okresnímu soudu, že při svém rozhodování opomenul ust. § 137 odst. 1 obč. zák., podle něhož podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Spoluvlastnický podíl je tedy mírou účasti na vlastním vztahu ke společné věci i pokud jde o užívání společné věci. Proto tam, kde spoluvlastníkovi nelze zajistit užívání společné věci v rozsahu určeném jeho podílem, má nárok na poskytnutí tomu odpovídající náhrady. Krajský soud okresnímu soudu uložil řízení doplnit za účelem zjištění, "jak se účastníci dohodli na užívání předmětných nemovitostí, kdo a v jakém rozsahu ji užíval v době, za kterou žalobkyně finanční náhradu požaduje, a zda žalobkyně měla možnost nemovitosti a v jakém rozsahu užívat v uvedené době", s tím, že teprve po takto doplněném dokazování bude moci okresní soud posoudit, zda žalobkyni vznikl nárok na náhradu za nemožnost užívání poloviny nemovitostí v požadované době a v jaké výši. Okresní soud v Karlových Varech ve věci znovu rozhodl rozsudkem ze dne 16. 9. 1998 č. j. 15 C 163/96 - 65 tak, že žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 42.000,- Kč s 19 % úrokem od 9. 7. 1996 do zaplacení, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Okresní soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných v původním řízení a po doplnění dokazování v naznačeném směru vzal dále za prokázané, že na způsobu užívání předmětných nemovitostí se žalobkyně s prvním žalovaným od 1. 7. 1994 nedohodli, neboť s návrhem žalobkyně, aby jí žalovaní platili měsíční nájemné ve výši 15.000,- Kč - 20.000,- Kč, tito nesouhlasili. Vzhledem k tomu, že dále bylo zjištěno, že v době, za kterou žalobkyně žádá finanční náhradu, tedy od 1. 7. 1994 do 31. 12. 1994, podnikala v nemovitostech pouze druhá žalovaná, dospěl okresní soud s poukazem na ust. § 137 odst. 1 obč. zák. k závěru, že žalobkyně neměla možnost předmětné nemovitosti užívat a že jí tak vznikl nárok na náhradu, přičemž požadovanou částku ve výši 7.000,- Kč měsíčně považoval za přiměřenou. K odvolání všech účastníků řízení Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 29. 4. 1999 č. j. 10 Co 993/98 - 88 rozsudek okresního soudu změnil tak, že první žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 42.000,- Kč s 19 % úrokem od 9. 7. 1996 do zaplacení, žalobu proti druhé žalované v celém rozsahu zamítl a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a dovodil, že žalobkyni za období od 1. 7. 1994 do 31. 12. 1994 vznikl nárok na poskytnutí náhrady za nemožnost užívání společné věci vyplývající z ust. § 137 odst. 1 obč. zák. Oproti soudu prvního stupně však krajský soud dospěl k závěru, že tento nárok jí přísluší jen proti prvnímu žalovanému, a nikoliv též proti druhé žalované, neboť ta není spoluvlastnicí předmětných nemovitostí, byť to byla právě ona, která v nich živnost provozovala. Požadovanou výši nároku žalobkyně považoval odvolací soud shodně s okresním soudem za přiměřenou, když částku 7.000,- Kč měsíčně je možno převzít z dohody účastníků "o výši nájemného" z předchozího období. Námitce žalovaných, že soud překročil návrh žalobkyně, když jí přisoudil náhradu za nemožnost užívání společné věci, ačkoliv požadovala vydání bezdůvodného obohacení, krajský soud nepřisvědčil. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu a proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 16. 9. 1998 č. j. 15 C 163/96 - 65 podali žalovaní dovolání, jehož přípustnost dovozují z ust. § 238 o.s.ř. a podávají jej z důvodu uvedeného v ust. § 241 odst. 3 písm.d/ o.s.ř. Soudům obou stupňů vytýkají, že jejich rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení věci, neboť pokud žalobkyni přiznaly náhradu za nemožnost užívání společné věci, ačkoliv ona se domáhala vydání bezdůvodného obohacení, přisoudily jí více, než požadovala. Avšak ani nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení není důvodný, protože k užívání domu byli žalovaní oprávněni z titulu podílového spoluvlastnictví. S poukazem na ust. § 139 odst. 1 obč. zák. dále dovolatelé vyslovují názor, že pokud se účastníci na způsobu užívání nemovitostí nedohodli, neboť žalobkyně se o dohodu ani nepokusila, měla podat návrh, aby soud určil, jakým způsobem se s nemovitostmi bude nakládat. Nelze tedy mít za to, že žalobkyně se způsobem užívání nesouhlasila, spíše jej mlčky akceptovala. Jediné, z čeho by se mohla vyvozovat konkludentní dohoda mezi spoluvlastníky, je skutečnost, že žalobkyně v březnu 1996 uzavřela velký sál, kde žalovaní provozovali diskotéky, z čehož by se dalo usuzovat, že byla srozuměna s tím, že tento sál bude užívat a že žalovaní budou užívat ostatní prostory restaurace. Tyto skutečnosti však soud nezohlednil a stejně tak nevzal v úvahu, že žalobkyně mohla užívat i společný pozemek a sociální zařízení, které lze mít pro několik provozoven společné. Dále dovolatelé namítají, že odvolací soud se nezabýval započtením částky 124.733,15 Kč, kterou žalobkyně měla zaplatit na úvěr u České spořitelny, a.s., poskytnutý na rekonstrukci předmětných nemovitostí. Navrhli, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a aby věc mu byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) vzhledem k ustanovení bodu 17. Hlavy I části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání projednal a rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen o.s.ř.). Po přezkoumání věci (§ 242 odst. 1 a 3 o.s.ř.) dospěl k závěru, že dovolání prvního žalovaného není důvodné, že druhá žalovaná není k podání dovolání oprávněna a že projednání dovolání proti rozsudku soudu prvního stupně brání nedostatek funkční příslušnosti. Dovolatelé odůvodňují přípustnost dovolání podle ust. § 238 o.s.ř.; proto se dovolací soud nejprve zabýval přípustností podaného dovolání. Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. Dovolání je též přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé změněn (§ 238 odst. 1 písm.a/ o.s.ř.), nebo jímž byl potvrzen rozsudek, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (§ 238 odst. 1 písm.b/ o.s.ř.). Podle § 239 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud vyslovil ve výroku svého potvrzujícího rozsudku, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Podle § 239 odst. 2 o.s.ř. nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením ( vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání proti měnícímu rozsudku odvolacího soudu (§ 238 odst. 1 písm.a/ o.s.ř.) je založena na rozdílnosti (nesouhlasnosti) rozhodnutí odvolacího soudu s rozhodnutím soudu prvního stupně. O nesouhlasné rozsudky jde tehdy, jestliže okolnosti významné pro rozhodnutí byly posouzeny oběma soudy rozdílně, takže práva a povinnosti stanovená účastníkům jsou podle závěrů těchto rozsudků odlišná. Odlišností se přitom nemyslí rozdílné právní posouzení, pokud nemělo vliv na obsah práv a povinností účastníků, ale jen takový závěr, který rozdílně konstituuje nebo deklaruje práva a povinnosti v právních vztazích účastníků. Pro posouzení, zda jde o měnící rozsudek odvolacího soudu, není podstatné, zda odvolací soud formálně rozhodl podle § 219 o.s.ř. nebo zda postupoval podle ustanovení § 220 o.s.ř. Rozhodující je obsahový vztah rozsudků soudů obou stupňů v tom, jak rozdílně posoudily práva a povinnosti v právních vztazích účastníků řízení. Významné není ani to, jak odvolací soud formuloval výrok svého rozhodnutí. I když odvolací soud v posuzované věci změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že první žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42.000,- Kč s 19 % úrokem od 9. 7. 1996 do zaplacení a proti druhé žalované žalobu v plném rozsahu zamítl, jde ve skutečnosti ohledně částky 42.000,- Kč s 19 % úrokem od 9. 7. 1996 do zaplacení přisouzené žalobkyni ve vztahu k prvnímu žalovanému o rozsudek potvrzující, neboť v této části jsou rozsudky soudů obou stupňů souhlasné, když jimi shodně byla konstituována práva a povinnosti účastníků (žalobkyně a prvního žalovaného), a jen ohledně zamítavého výroku ve vztahu k druhé žalované jde o rozsudek měnící. K podání dovolání proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byla žaloba ve vztahu k druhé žalované zamítnuta, však druhá žalovaná není subjektivně oprávněna, neboť z povahy dovolání jakožto opravného prostředku plyne, že dovolání může podat jen ten účastník řízení, jemuž nebylo rozhodnutím odvolacího soudu vyhověno, popřípadě jemuž byla tímto rozhodnutím způsobena újma na jeho právech. Měnícím výrokem rozsudku odvolacího soudu nebyla druhé žalované způsobena žádná újma na jejích právech, neboť jejímu procesnímu návrhu na zamítnutí žaloby bylo tímto výrokem v plném rozsahu vyhověno. Nejvyšší soud proto dovolání druhé žalované podle § 243b odst. 4, věty první, a § 218 odst. 1 písm.b/ o.s.ř. odmítl. Ve výroku o platební povinnosti prvního žalovaného ohledně částky 42.000,- Kč s příslušenstvím odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Přípustnost dovolání proti tomuto výroku není proto z hlediska ust. § 238 odst. 1 písm.a/ o.s.ř. dána, a nelze jí dovozovat ani z ust. § 239 o.s.ř., neboť odvolací soud ve výroku svého rozsudku nevyslovil přípustnost dovolání (§ 239 odst. 1 o.s.ř.), a návrh na vyslovení přípustnosti dovolání prvním žalovaným nebyl učiněn (§ 239 odst. 2 o.s.ř.). Protože však odvolací soud tímto výrokem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, je dovolání prvního žalovaného přípustné podle § 238 odst. 1 písm.b/ o.s.ř. Dovolatel nenamítá, že v řízení došlo k vadám uvedeným v § 237 odst. 1 o.s.ř. nebo že řízení je postiženo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241 odst. 3 písm.b/ o.s.ř.), a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by k některé z uvedených vad došlo. Dovolací soud tedy přezkoumal dovolání prvního žalovaného z důvodů v něm uvedených. Právní posouzení je nesprávné (§ 241 odst. 3 písm.d/ o.s.ř.), jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu je v dovolání vyvozována především z toho, že soud překročil návrh žalobkyně, když jí přiznal náhradu za nemožnost užívání společné věci, ačkoliv ona se domáhala vydání bezdůvodného obohacení, a dále ze závěru, že na straně prvního žalovaného (žalovaných) nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení, když i v době od 1. 7. 1994 do 31. 12. 1994 nemovitost užíval z titulu svého spoluvlastnického práva ve smyslu § 137 odst. 1 obč. zákoníku, a žalobkyně takovéto užívání mlčky akceptovala a jiné úpravy se nedomáhala. Podle § 137 odst. 1 obč. zákoníku podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Podle § 139 odst. 2 věta první obč. zák. o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Právo spoluvlastníka na náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, je dáno zákonem - vyplývá z výše citovaného ust. § 137 odst. 1 obč. zák., tj. z práva spoluvlastníka podílet se na užívání společné věci v míře odpovídající jeho podílu. Neumožňují-li existující poměry některému spoluvlastníkovi plnou realizaci tohoto práva, náleží mu za to odpovídající náhrada. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který opadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2 tohoto ustanovení). Podle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení, jejímž důsledkem je povinnost vydat vše, čeho bylo plněním při absenci právního titulu nabyto. Problémy s vydáním předmětu bezdůvodného obohacení zpravidla nenastávají v případech, kdy plnění bylo poskytnuto ve věcech či penězích, neboť způsob a rozsah plnění, které má být vydáno, je zřejmý. Jiná je situace tam, kde plnění má charakter nehmotný, takže je nelze vydat. Citované ust. § 458 odst. 1 věta druhá výslovně upravuje, že tehdy se poskytuje peněžitá náhrada, která musí odpovídat peněžitému ocenění získaného obohacení. V případě, že spoluvlastník neužívá (nemůže užívat) společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu bez toho, že by mezi ním a druhým spoluvlastníkem (ostatními spoluvlastníky) byla uzavřena nájemní či jiná smlouva, spočívá obohacení druhého spoluvlastníka (ostatních spoluvlastníků) v užívání většího rozsahu předmětu spoluvlastnictví (než který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu) bez placení úhrady za užívání tohoto podílu. Vzhledem k tomu, že spoluvlastník, který takto věc užívá nad rozsah svého spoluvlastnického podílu, není schopen takto spotřebované plnění v podobě výkonu práva nájmu vrátit, musí poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vydáno. V posuzované věci ze skutkových zjištění vyplynulo, že v předmětném období byl první žalovaný spoluvlastníkem jedné ideální poloviny shora označených nemovitostí a že jeho manželka (druhá žalovaná) provozovala v těchto nemovitostech s jeho souhlasem pohostinství. Protože však dále bylo zjištěno, že žalobkyně a první žalovaný po skončení nájemní smlouvy ze dne 31. 3. 1994 neuzavřeli od 1. 7. 1994 do 31. 12. 1994 smlouvu o bezplatném užívání nemovitosti žalovanými, je třeba přisvědčit závěru odvolacího soudu, že v rozsahu spoluvlastnického podílu žalobkyně, tedy co do jedné ideální poloviny, užíval první žalovaný spolu se svojí manželkou nemovitost, aniž v tomto rozsahu poskytoval žalobkyni finanční protihodnotu, bez právního důvodu (§ 451 odst. 1 obč. zák.), a že tedy na jeho straně za stavu, kdy žalobkyně neměla možnost nemovitosti užívat, došlo k bezdůvodnému obohacení, které je povinen žalobkyni vydat způsobem uvedeným v § 458 odst. 1 obč. zák. - poskytnutím finanční náhrady. Z hlediska citovaných ustanovení hmotného práva (§ 137 odst. 1, § 451 odst. 1 a § 458 odst. 1) není proto významné, že žalobkyně se jiné úpravy užívání nemovitosti nedomáhala, jak se mylně dovolatel domnívá. S ohledem na uvedené nebylo třeba se dále zabývat námitkou dovolatele, že soud překročil návrh žalobkyně a přisoudil jí více, než čeho se domáhala, a ani tím, že v březnu 1996 uzavřela žalobkyně velký sál, kde žalovaní provozovali diskotéky, z čehož dovozují konkludentní dohodu o způsobu užívání nemovitosti, neboť tato okolnost se netýká období, za něž žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení požaduje. Odvolacímu soudu nelze ani vytýkat, že se "nezabýval" započtením částky 124.733,15 Kč, kterou žalobkyně měla zaplatit na úvěr u Č. s., poskytnutý na rekonstrukci předmětných nemovitostí, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že takovouto námitku žalovaní (první žalovaný) v průběhu řízení uplatnili. Dovolací důvod podle § 241 odst. 3 písm.d/ o.s.ř. není tedy naplněn, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v napadeném potvrzujícím výroku správné. Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací proto dovolání prvního žalovaného podle § 243b odst. 1 o.s.ř. zamítl. Pokud žalovaní dovoláním napadají také rozsudek soudu prvního stupně, bylo nutno v této části řízení zastavit. Z ust. § 236 odst. 1 o.s.ř., podle něhož je dovolání mimořádným opravným prostředkem proti rozhodnutí odvolacího soudu totiž vyplývá, že dovoláním nelze rozhodnutí soudu prvního stupně napadnout. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání (§ 201 o.s.ř.); občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti rozsudku soudu prvního stupně zastavil (§104 odst. 1, § 243c o.s.ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaní s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemají na náhradu nákladů tohoto řízení právo a žalobkyni žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

https://www.zakonypreludi.sk/zz/1948-69

69/1948 Zb. Zákon o hudební a artistické ústředně. | Aktuálne znenie 69/1948 Zb. Zákon č. 69/1948 Zb.Zákon o hudební a artistické ústředně. (v znení č. 113/1949 Zb.) Čiastka 27/1948 Platnosť od 20.04.1948 do30.12.1957 Účinnosť od 10.05.1949 do30.12.1957 Zrušený 82/1957 Zb. Tento zákon nabývá v zemích České a Moravskoslezské účinnosti 30. dnem po vyhlášení. Jméno, sídlo a úkol ústředen (§ 1 - § 2) Výkonní hudební umělci (§ 3) Artisté (§ 4) Veřejné produkce (§ 5 - § 8) Orgány ústředny (§ 9 - § 21) Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 22 - § 26) Aktuálne znenie 10.05.1949 - 30.12.1957 ze dne 25. března 1948 o hudební a artistické ústředně. Jméno, sídlo a úkol ústředen Zřizují se jako právnické osoby pro země Českou a Moravskoslezskou „Hudební a artistická ústředna v Praze“ s odbočkou v Brně, pro Slovensko „Hudební a artistická ústředna v Bratislavě (dále jen „ústředna"). (1) Úkolem ústředny jest pečovati o provozování hodnotných hudebních děl a artistických produkcí a o zlepšení sociálních a hospodářských poměrů výkonných umělců hudebních a artistů. (2) K splnění úkolů uvedených v odstavci 1 ústředna: a) vede evidenci veřejných produkcí hudebních a artistických (§ 15, odst. 2, písm. b) a koordinuje je (§ 16); b) zprostředkuje pracovní poměry výkonných umělců hudebních a artistů a jejich souborů; c) zprostředkuje pořádání veřejných produkcí hudebních a artistických; d) pořádá veřejné produkce hudební a artistické; e) poskytuje z vlastních prostředků podpory (§ 19, odst. 4) výkonným umělcům hudebním, hudebním skladatelům a artistům. Výkonní hudební umělci (1) Výkonnými umělci hudebními podle tohoto zákona jsou osoby, které ve svém hlavním nebo vedlejším zaměstnání veřejně provozují díla hudební a jsou k tomu způsobilé. (2) Hudební soubory jsou jakákoliv sdružení výkonných hudebních umělců, která společným vystoupením svých členů veřejně provozují díla hudební. (3) Způsobilost výkonných umělců hudebních se osvědčuje vysvědčením odborných škol nebo vysvědčením o státních zkouškách; nebylo-li takové vysvědčení předloženo, rozhoduje o způsobilosti výbor hudební sekce ústředny (§ 12, odst. 1) na podkladě veřejné činnosti hudební nebo osvědčení vydaného odbornou organisací nebo odbornou složkou hudebníků z povolání jednotné odborové organisace. Výrok výboru přezkoumá na návrh osoby výrokem dotčené stálá komise hudebních odborníků, zřízená při ministerstvu informací, kterou na návrh odborných organisací a odborné složky hudebníků z povolání jednotné odborové organisace jmenuje ministr informací. (1) Artisty podle tohoto zákona jsou osoby, které ve svém hlavním nebo vedlejším zaměstnání vystupují ve veřejných produkcích, uvedených v § 8, a jsou k tomu způsobilé. (2) Artistickými soubory jsou sdružení dvou nebo více artistů, které ve svém hlavním nebo vedlejším zaměstnání vystupují společně ve veřejných produkcích uvedených v § 8. (3) Způsobilost artistů se osvědčuje vysvědčením odborných škol; nebylo-li takové vysvědčení předloženo, rozhoduje o způsobilosti výbor artistické sekce ústředny (§ 12, odst. 1) na podkladě veřejné činnosti artistické nebo osvědčení vydaného odbornou složkou artistů jednotné odborové organisace. Výrok výboru přezkoumá na návrh osoby výrokem dotčené stálá komise artistických odborníků, zřízená při ministerstvu informací, kterou na návrh odborné složky artistů jednotné odborové organisace jmenuje ministr informací. a) Hudební (1) Veřejnými hudebními produkcemi ve smyslu tohoto zákona jsou jak koncerty, tak všechna jiná hudební vystoupení výkonných umělců hudebních a hudebních souborů, pořádaná pro individuálně neurčené množství osob. (2) Za hudební produkce se považují též hudební výkony, doprovázející produkce a zábavy taneční, jakož i všechny hudební výkony hudebních umělců a jejich souborů, šířené rozhlasem nebo jinými technickými prostředky. (3) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčena ustanovení zákona ze dne 24. listopadu 1926, č. 218 Sb., o právu autorském, ve znění zákona ze dne 24. dubna 1936, č. 120 Sb. Veřejnými produkcemi hudebními ve smyslu tohoto zákona nejsou: 1. jevištní předvádění díla divadelního nebo předvádění díla kinematografického, doprovázené hudbou, 2. hudební produkce doprovázející náboženské a občanské obřady, 3. hudební produkce vojenských osob a souborů na podkladě služebních povinností. S výjimkou ustanovení § 15, odst. 2, písm. b) a § 16 a § 18, odst. 1, písm. b) a c) se tento zákon nevztahuje na: 1. veřejné hudební produkce, pořádané státními soubory; 2. veřejné hudební produkce při veřejných shromážděních, pokud není při nich vybíráno vstupné; 3. veřejné hudební produkce škol a hudebních učilišť; 4. veřejné produkce spolků, jejichž hlavním úkolem podle stanov schválených do 29. září 1938 jest pěstování hudby a předvádění děl hudebních; 5. veřejné hudební produkce sdružení a ostatních spolků, jejichž hlavním úkolem jest pěstování hudby a předvádění děl hudebních; tyto spolky určí ministerstvo školství a osvěty po slyšení ústředny; 6. veřejné hudební produkce pořádané orgány státní péče osvětové v rámci úkolů, uložených jí dekretem presidenta republiky ze dne 26. října 1945, č. 130 Sb., o státní péči osvětové. b) Artistické (1) Veřejnými produkcemi artistickými ve smyslu tohoto zákona jsou veřejnosti přístupná vystoupení varietní, cirkusová, kabaretní a jiná zábavná vystoupení podobného druhu, pokud nejsou podniky hudebními, divadelními nebo kinematografickými. (2) Veřejnými produkcemi artistickými ve smyslu tohoto zákona nejsou artistické produkce vojenských osob a souborů na podkladě služebních povinností. Orgány ústředny (1) Správním orgánem ústředny jest správní výbor, složený z předsedy, místopředsedy a 7 dalších členů. (2) Předsedu a místopředsedu volí ve společné schůzi prostou většinou přítomných členů výbory sekce hudební a artistické (§ 12), ze svého středu. (3) Do správního výboru vysílají po 3 členech výbory obou sekcí a 1 člena návštěvnická organisace, kterou určí ministr informací. (4) Správnímu výboru přísluší vedení ústředny. Členové správního výboru jsou povinni obstarávati úkoly ústředny s péčí řádného hospodáře. (1) Výkonným orgánem ústředny jsou ředitel a jeho náměstek, který ho zastupuje, je-li ředitel zaneprázdněn. Jmenuje je na návrh správního výboru ministr informací. Ředitel (jeho náměstek) provádí usnesení správního výboru, vede správní agendu a účastní se schůzí správního výboru s hlasem poradním. (2) Ředitel (jeho náměstek) jest odpověden správnímu výboru. (3) Podrobné předpisy o služebních a platových poměrech zaměstnanců upraví služební řád, který vydá správní výbor ústředny se schválením ministerstva informací. Jinak se na služební a platové poměry ředitele a ostatních zaměstnanců vztahují předpisy o zaměstnancích v soukromoprávním pracovním poměru. Ústřednu zastupují navenek a listiny podpisují předseda (místopředseda) a ředitel (jeho náměstek) společně. (1) Ústředna má dvě sekce, a to hudební a artistickou. (2) Každou sekci řídí po stránce odborné a umělecké devítičlenný výbor. (3) Výbor každé sekce se skládá z členů vysílaných organisacemi tak, že a) do sekce hudební vysílá vrcholná odborná organisace českých (slovenských) skladatelů 3 členy, odborná složka hudebníků z povolání jednotné odborové organisace 4 členy a návštěvnická organisace (§ 9, odst. 3) 2 členy; b) do sekce artistické vysílá odborná složka artistů jednotné odborové organisace 5 členů a po 1 členu odborná složka hudebníků z povolání jednotné odborové organisace, vrcholná organisace českých (slovenských) skladatelů, ústřední hospodářská organisace artistických podnikatelů a návštěvnická organisace (§ 9, odst. 3). (1) Funkční období správního výboru a výboru obou sekcí jest tříleté. Členové jejich mohou však býti znovu vysláni po případě voleni. (2) Členové výborů mohou býti vysílající organisací kdykoliv odvoláni. Neplní-li svých povinností, buďtež na návrh správního výboru vysílající organisací odvoláni. Za odvolaného člena vyšle příslušná organisace na zbytek funkčního období nového člena. (3) Nevyšle-li některá organisace člena do výboru ani do 14 dnů po výzvě ministerstvem informací, jmenuje člena ministr informací. (4) Funkce členů je honorovaná. Členům, kteří nebydlí v místě, v němž se schůze koná, náleží též náhrada za cestovné a náhrada nákladů na nocleh a stravu. Výši odměny a náhrady určí na návrh správního výboru ministerstvo informací. Podrobné předpisy o ustavení správního výboru, výboru sekcí, jejich působnosti, o svolávání jejich schůzí, o jejich jednání a usnášení, jakož o způsobu hospodaření, účtování, použití přebytku, o kontrole upraví organisační a jednací řád, který vydá ministr informací po slyšení organisací uvedených v § 12, odst. 3. (1) Provozovatelé podniků, kteří zaměstnávají výkonné umělce hudební nebo artisty jako takové, jsou povinni do 4 týdnů ode dne, kdy ústředna zahájí svou činnost (§ 23, odst. 3) ohlásiti ústředně druh podniku, počet zaměstnaných výkonných umělců hudebních nebo artistů a obor jejich zaměstnání. (2) Ústředně jest dále ohlásiti: a) bez odkladu každou pracovní příležitost nebo nabídku k práci, jde-li o výkonné umělce hudební, artisty nebo jejich soubory; b) nejméně 15 dnů předem každé pořádání veřejné produkce hudební nebo artistické. (3) Ohlašovací povinnost podle předchozího odstavce mají v případě písmeny a) zaměstnavatel nebo zaměstnání hledající, v případě písmeny b) pořadatelé. (4) Úřady ochrany práce vysloví souhlas ke sjednání nebo rozvázání pracovního poměru v oboru hudebním nebo artistickém jen, potvrdí-li ústředna, že nemá námitek. Koordinace koncertních a artistických produkcí (1) Pořadatelé hudebních a artistických produkcí jsou podrobeni dohledu ústředny a jsou povinni říditi se jejími směrnicemi a pokyny, vydanými v zájmu úkolů vytčených v § 2. (2) Pořadatelé pravidelných koncertních a artistických produkcí jsou povinni hlásiti ústředně předem svůj plán pro celé období ve lhůtách, které určí správní výbor a vyhlásí v Úředním listě republiky Československé (Úředním věstníku). (3) Rozhodnutím ministerstva informací, uveřejněným ve Sbírce zákonů republiky Československé, může býti ústředně přiznáno výhradné právo udíleti v mezích § 2 na podkladě společného plánování pořadatelům podrobnější směrnice a pokyny o místním, časovém i věcném přizpůsobení celkového pořadatelského plánu i jednotlivých produkcí uměleckým a hospodářským potřebám hudebního a artistického podnikání. (4) Toto oprávnění může býti věcně i časově omezeno a kdykoliv odvoláno. Pořádati veřejné hudební produkce jsou kromě ústředny oprávněni: 1. výkonní umělci hudební nebo hudební soubory (§ 3), pokud jde o pořádání vlastních produkcí; 2. spolky, pokud podle stanov jsou oprávněny pořádati hudební produkce; 3. provozovatelé hostinských živností ve svých hostinských provozovnách; 4. složky politických stran Národní fronty a celostátní odborné a zájmové organisace. (1) Ústředna je oprávněna vybírati dávky: a) za evidenci a koordinaci ohlášených veřejných hudebních a artistických produkcí; b) za zprostředkování těchto produkcí; c) za zprostředkování služeb a míst. (2) Sazby dávek stanoví na návrh správního výboru ministerstvo informací v dohodě s ministerstvem financí se souhlasem Nejvyššího úřadu cenového. (3) Dávky za evidenci veřejných hudebních a artistických produkcí mohou ústředny vybírati skrze odborné sdružení, kterému podle § 30 a) zákona č. 218/1926 Sb. ve znění zákona č. 120/1936 Sb. bylo přiznáno výhradné právo k vybírání honorářů za nedivadelní veřejné provozování děl hudebních. (4) Výnos dávek připadá ústředně. Hospodaření ústředen (1) Ústředna je povinna hospodařiti podle rozpočtu, který si sestavuje pro každý rok; rozpočet schvaluje ministerstvo informací v dohodě s ministerstvem financí. (2) Ke krytí případných ztrát jest ústředna povinna zříditi reservní fond, jehož výši určí ministr informací v dohodě s ministrem financí. (3) Reservní fond se vytvoří z přídělu nejméně 1/10 dosaženého přebytku. (4) Zbývajícího přebytku smí býti použito pouze k úč elům sledujícím umělecké, kulturní nebo sociální zájmy výkonných umělců hudebních, hudebních skladatelů a artistů. (1) Dozor nad ústřednou vykonává ministerstvo informací. Jednání správního výboru se mohou zúčastniti zástupci ministerstev informací, školství a osvěty a financí, z nichž každý je oprávněn zastaviti výkon usnesení správního výboru až do společného rozhodnutí těchto ministerstev. Ministerstvo informací může kdykoliv činnost a hospodaření ústředny přezkoumati a upozorniti správní výbor ústředny na zjištěné závady s výzvou, aby je do určité lhůty odstranil. Nebylo-li výzvě vyhověno, jest oprávněno učiniti všechna opatření k odstranění závad. (2) Hospodaření ústředny podléhá též dozoru nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Pro přestupek bude okresním národním výborem potrestán: 1. pokutou až do 25000 Kčs, kdo neoprávněně za úplatu zprostředkuje zaměstnání výkonných hudebních umělců a artistů nebo pořádání veřejných produkcí hudebních a artistických, jakož i každý, kdo si dá je takto prostředkovati; 2. pokutou do 5000 Kčs, kdo nesplní ohlašovací povinnost stanovenou v §§ 15 a 16. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří náhradní trest vězení, a to v případě uvedeném pod č. 1 do tří měsíců, v případě uvedeném pod č. 2 do jednoho měsíce. (1) Ode dne, kdy tento zákon nabývá účinnosti, nelze udíleti jakákoliv oprávnění k zprostředkování služeb, míst a produkcí v oboru hudebním a artistickém. Všechna dosavadní taková oprávnění zanikají dnem, kdy ústředna zahájí svou činnost (§ 23, odst. 3). (2) Ode dne počátku účinnosti zákona nelze již udíleti povolení (licence) k pořádání hudebních produkcí podle dekretu dvorské kanceláře ze dne 6. ledna 1836, č. 5 Sb. zák. pol., s výjimkou povolení (licencí) k provozování hudby podle tohoto dekretu, pokud mají jen ráz opatření sociálních. (3) Před udělením povolení (licencí) k produkcím artistickým (§ 8) jest slyšeti též ústřednu. (1) Práva a povinnosti zprostředkovatelů ze smluv, uzavřených v oboru hudebním a artistickém, které se vztahují na dobu po účinnosti tohoto zákona, zanikají, nebude-li smlouva ohlášena ústředně do 1 měsíce ode dne, kdy ústředna zahájí svou činnost (odstavec 3) a neprohlásí-li ústředna do 1 měsíce od ohlášení, že vstupuje do práv a povinností zprostředkovatelů. (2) Pokud jde o smlouvy uzavřené v cizině, platí čtyřměsíční ohlašovací lhůta. (3) Den zahájení činnosti ústředny určí ministr informací vyhláškou v Úředním listě republiky Československé (v Úředním věstníku). Nedotčeny zůstávají předpisy, podle kterých jiné úřady nebo orgány vykonávají působnost ve věcech pořádání hudebních a artistických produkcí, zejména pokud jde o veřejnou bezpečnost a mravnost, veřejný klid a pořádek nebo o věci stavební, zdravotní, požární a trestní. Působnost podle tohoto zákona vykonávají na Slovensku jednotliví ministři po slyšení příslušných pověřenců, a působnost podle § 20, odst. 1 zásadně jejich prostřednictvím. Tento zákon nabývá v zemích České a Moravskoslezské účinnosti 30. dnem po vyhlášení, na Slovensku dnem 1. mája 1949.

https://esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=31997L0011

97/11/ES - Směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března… | Esipa.cz 97/11/ESSměrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí Publikováno: Úř. věst. L 73, 14.3.1997, s. 5-15 Druh předpisu: Směrnice Přijato: 3. března 1997 Autor předpisu: Rada Evropské unie Platnost od: 3. dubna 1997 Nabývá účinnosti: 3. dubna 1997 Platnost předpisu: Zrušen předpisem 2011/92/EU Pozbývá platnosti: 17. února 2012 ze dne 3. března 1997, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (1) vzhledem k tomu, že směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí [5] je zaměřena na poskytování důležitých informací příslušným orgánům, které jim umožní přijímat rozhodnutí o vybraných záměrech se znalostí možných významných vlivů daného záměru na životní prostředí; že posuzování je základním nástrojem politiky v oblasti životního prostředí, která je vymezena v článku 130r Smlouvy, a pátého programu Společenství o politice a akci pro životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj; (2) vzhledem k tomu, že podle čl. 130r odst. 2 Smlouvy je politika Společenství v oblasti životního prostředí založena na zásadách předběžné opatrnosti a preventivní akce a na zásadách, že škody na životním prostředí mají být přednostně napravovány přímo u zdroje a že za vzniklé škody by měl platit znečišťovatel; (3) vzhledem k tomu, že hlavní zásady posuzování vlivů na životní prostředí by měly být harmonizovány a že členské státy mohou stanovit přísnější pravidla ochrany životního prostředí; (4) vzhledem k tomu, že zkušenosti získané při posuzování vlivů na životní prostředí uvedené ve zprávě o provádění směrnice 85/337/EHS přijaté Komisí dne 2. dubna 1993 ukazují, že je nezbytné zavést ustanovení, která objasní, doplní a zkvalitní pravidla posuzování, aby byla zajištěna soustavná harmonizace a účinnější provádění této směrnice; (5) vzhledem k tomu, že záměry, pro které je vyžadováno posouzení, by měly podléhat žádosti o povolení; že posouzení by mělo být provedeno dříve, než je toto povolení vydáno; (6) vzhledem k tomu, že je vhodné doplnit seznam záměrů, které mají významný vliv na životní prostředí a které proto musí zpravidla podléhat systematickému posouzení; (7) vzhledem k tomu, že jiné druhy záměrů nemusí mít v každém případě významný vliv na životní prostředí; že tyto záměry by měly být posouzeny, pokud členské státy usoudí, že by mohly mít významný vliv na životní prostředí; (8) vzhledem k tomu, že členské státy mohou stanovit prahové hodnoty nebo kritéria sloužící k určení, které z těchto záměrů musí podléhat posouzení s ohledem na význam jejich vlivů na životní prostředí; že by nemělo být požadováno, aby členské státy musely v každém jednotlivém případě přezkoumávat záměry, které nedosahují uvedených prahových hodnot nebo nesplňující uvedená kritéria; (9) vzhledem k tomu, že při stanovování těchto prahových hodnot nebo kritérií nebo při přezkoumávání jednotlivých záměrů za účelem určení, které záměry by měly podléhat posouzení na základě významu jejich vlivů na životní prostředí, by členské státy měly přihlédnout k odpovídajícím kritériím výběru stanoveným v této směrnici; že v souladu se zásadou subsidiarity mohou členské státy nejlépe uplatňovat tato kritéria v jednotlivých případech; (10) vzhledem k tomu, že kritéria vztahující se k lokalizaci záměru odkazující na zvlášť chráněné oblasti vyhlášené členskými státy v souladu se směrnicí Rady 79/409/EHS ze dne 2. května 1979 o ochraně volně žijících ptáků [6] a směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin [7] nezbytně neznamená, že záměry umístěné do těchto oblastí musí automaticky podléhat posouzení na základě této směrnice; (11) vzhledem k tomu, že je vhodné zavést postup umožňující oznamovatelům získat od příslušných orgánů stanovisko o obsahu a rozsahu informací, které je třeba zpracovat a poskytnout pro posouzení; že členské státy mohou v rámci tohoto postupu vyžadovat, aby jim oznamovatel předložil mimo jiné alternativní řešení záměrů, pro něž zamýšlí podat žádost; (12) vzhledem k tomu, že je žádoucí posílit ustanovení týkající se posuzování vlivů na životní prostředí překračujících hranice států za účelem přihlédnutí k rozvoji na mezinárodní úrovni; (13) vzhledem k tomu, že dne 25. února 1991 podepsalo Společenství Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí překračujících hranice států, 1. Ustanovení čl. 2 odst. 1 se nahrazuje tímto: "1. Členské státy přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění, aby před vydáním povolení podléhaly záměry, které mohou mít významný vliv na životní prostředí mimo jiné v důsledku své povahy, rozsahu nebo umístění, požadavku získat povolení a posouzení z hlediska jejich vlivů. Tyto záměry jsou vymezeny v článku 4." 2. V článku 2 se vkládá nový odstavec, který zní: "2a. Členské státy mohou stanovit jednotné řízení pro splnění požadavků této směrnice a požadavků směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění [8] 3. Čl. 2 odst. 3 první pododstavec zní takto: "3. Aniž je dotčen článek 7, mohou členské státy ve výjimečných případech vyjmout určitý záměr zcela nebo zčásti z ustanovení stanovených touto směrnicí." 4. V čl. 2 odst. 3 písm. c) anglického znění se výraz "where appropriate" nahrazuje výrazem "where applicable". 5. Článek 3 se nahrazuje tímto: - hmotný majetek a kulturní dědictví, - vzájemné působení mezi faktory uvedenými v první, druhé a třetí odrážce." 1. S výhradou čl. 2 odst. 3 podléhají záměry uvedené v příloze I posouzení v souladu s články 5 až 10. 2. S výhradou čl. 2 odst. 3 určí členské státy pro záměry uvedené v příloze II na základě: Členské státy se mohou rozhodnout používat oba postupy uvedené v písm. a) a b). 4. Členské státy zajistí, aby rozhodnutí přijatá příslušnými orgány podle odstavce 2 byla zpřístupněna veřejnosti." 1. V případě záměrů, které podle článku 4 musí podléhat posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s články 5 až 10, přijmou členské státy nezbytná opatření k zajištění, aby oznamovatel poskytl ve vhodné formě informace upřesněné v příloze IV, pokud: 2. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby příslušný orgán vyjádřil své stanovisko k informacím, které mají být poskytnuty oznamovatelem v souladu s odstavcem 1, pokud o to oznamovatel požádá ještě před předložením žádosti o povolení. Příslušný orgán před vyjádřením svého stanoviska projedná záměr s oznamovatelem a orgány uvedenými v čl. 6 odst. 1. Skutečnost, že orgán vyjádřil stanovisko podle tohoto odstavce, mu nebrání, aby později vyžadoval od oznamovatele předložení dalších informací. - popis zamýšlených opatření k vyloučení a omezení významných škodlivých vlivů a je-li to možné i k jejich nápravě, - údaje nezbytné k určení a posouzení hlavních vlivů, které by záměr mohl mít na životní prostředí, - nástin hlavních alternativních řešení uvažovaných oznamovatelem a uvedení hlavních důvodů jeho výběru, s přihlédnutím k vlivům na životní prostředí, - všeobecně srozumitelné shrnutí informací uvedených v předchozích odrážkách. 4. Členské státy, je-li to nezbytné, zajistí, aby orgány vlastnící příslušné informace, zejména ve vztahu k článku 3, poskytly tyto informace oznamovateli." 8. V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto: "1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby orgány, kterých by se záměr mohl týkat, měly vzhledem ke své zvláštní působnosti v otázkách životního prostředí možnost vyjádřit své stanovisko k informacím poskytnutým oznamovatelem a k žádosti o povolení. Za tímto účelem členské státy určí orgány, s nimiž je třeba záměr projednat, buď obecně, nebo v jednotlivých případech. Těmto orgánům musí být předány informace shromážděné podle článku 5. Podrobné podmínky týkající se projednání stanoví členské státy." "2. Členské státy zajistí, aby každá žádost o povolení a všechny informace shromážděné podle článku 5 byly v přiměřené době zpřístupněny veřejnosti, aby dotyčná veřejnost měla příležitost vyjádřit své stanovisko před vydáním povolení." 1. Je-li si členský stát vědom, že záměr by mohl mít závažný vliv na životní prostředí v jiném členském státě, nebo pokud členský stát, který by mohl být významně zasažen, o to požádá, poskytne členský stát, na jehož území má být záměr uskutečněn, dotyčnému členskému státu co nejrychleji a nejpozději při informování vlastní veřejnosti mimo jiné: a) popis záměru spolu se všemi dostupnými informacemi o jeho možných dopadech překračujících hranice státu; a poskytne tomuto druhému členskému státu přiměřenou dobu na oznámení, zda si tento přeje účastnit se postupu posuzování vlivů na životní prostředí a může zahrnout informace uvedené v odstavci 2. 2. Oznámí-li členský stát, který obdrží informace podle odstavce 1, svůj úmysl účastnit se řízení posuzování vlivů na životní prostředí, zašle členský stát, na jehož území má být záměr uskutečněn, pokud tak již neučinil, dotyčnému členskému státu informace shromážděné podle článku 5 a odpovídající informace týkající se uvedeného řízení, včetně žádosti o povolení. a) zařídí, aby informace uvedené v odstavcích 1 a 2 byly v přiměřené době zpřístupněny orgánům uvedeným v čl. 6 odst. 1 a dotyčné veřejnosti na území toho členského státu, který by mohl být významně zasažen; a b) zajistí, aby tyto orgány a dotyčná veřejnost měly možnost ještě před vydáním povolení pro daný záměr zaslat v přiměřené době své stanovisko k informacím předaným příslušným orgánům v členském státě, na jehož území má být záměr uskutečněn. 5. Podrobnosti provádění ustanovení tohoto článku mohou stanovit dotyčné členské státy." 10. Článek 8 se nahrazuje tímto: Výsledky jednání a informace shromážděné podle článků 5, 6 a 7 musí být brány v úvahu v povolovacím řízení." 1. Pokud bylo povolení vydáno nebo zamítnuto, příslušný orgán nebo orgány o tom vhodným postupem uvědomí veřejnost a zpřístupní jí informace o: - hlavních důvodech a úvahách, na kterých je rozhodnutí založeno, - popisu, je-li to nezbytné, hlavních opatření k vyloučení, snížení a pokud možno vyrovnání významných nepříznivých vlivů. 2. Příslušný orgán nebo orgány uvědomí každý členský stát, s nímž bylo jednáno podle článku 7, zasláním informací uvedených v odstavci l." 12. Článek 10 se nahrazuje tímto: Ustanoveními této směrnice není dotčena povinnost příslušných orgánů respektovat omezení uložená vnitrostátními právními a správními předpisy a přijatou právní praxí v oblasti zachovávání obchodního a služebního tajemství, včetně duševního vlastnictví, a ochrany veřejného zájmu. Pokud je použitelný článek 7, podléhá předávání informací jinému členskému státu a přijetí informací jiným členským státem omezením platným v členském státě, kde je záměr navrhován." 13. V článku 11 se odstavec 2 nahrazuje tímto: "2. Členské státy uvědomí Komisi zejména o všech kritériích nebo prahových hodnotách přijatých pro výběr dotyčných záměrů v souladu s čl. 4 odst. 2." 14. Zrušuje se článek 13. 15. Přílohy I, II a III se nahrazují přílohami I, II, III a IV uvedenými v příloze této směrnice. Pět let po vstupu této směrnice v platnost zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o použití a o účinnosti směrnice 85/337/EHS ve znění této směrnice. Tato zpráva je založena na výměně informací stanovené čl. 11 odst. 1 a 2. Na základě této zprávy předloží Komise Radě v případě potřeby doplňkové návrhy za účelem posílení koordinace při použití této směrnice. 1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 14. března 1999. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. 2. Byla-li žádost o povolení předložena příslušnému orgánu před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 1, použijí se nadále ustanovení směrnice 85/337/EHS ve znění předcházejícím těmto změnám. [1] Úř. věst. C 130, 12.5.1994, s. 8 aÚř. věst. C.81, 19.3.1996, s. 14. [2] Úř. věst. C 393, 31.12.1994, s. 1. [3] Úř. věst. C 210, 14.8.1995, s. 78. [4] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 11. října 1995 (Úř. věst. C 287, 30.10.1995, s. 101), společný postoj Rady ze dne 25. června 1996 (Úř. věst. C 248, 26.8.1996, s. 75) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 1996 (Úř. věst. C 362, 2.12.1996, s. 103). [5] Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994. [6] Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994. [7] Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. [8] Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26.". 1. Rafinerie surové ropy (s výjimkou závodů vyrábějících pouze maziva ze surové ropy) a zařízení ke zplyňování a zkapalňování uhlí a živičné břidlice o kapacitě 500 a více tun denně. 2. - Tepelné elektrárny a jiná spalovací zařízení s tepelným výkonem minimálně 300 MW a - jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory včetně demontáže nebo konečného uzavření těchto elektráren nebo reaktorů [1] (s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a přeměnu štěpných a množivých látek, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW tepelného výkonu). 3. a) Zařízení k přepracování vyhořelého jaderného paliva. b) Zařízení určená: - k výrobě nebo obohacování jaderných paliv, - ke zpracování vyhořelého jaderného paliva nebo vysoce radioaktivního odpadu, - ke konečnému zneškodnění vyhořelého jaderného paliva, - výhradně ke konečnému zneškodnění radioaktivního odpadu, - výhradně ke skladování (plánovanému na více než 10 let) vyhořelého jaderného paliva nebo radioaktivního odpadu na místě odlišném od místa výroby. 4. - Integrovaná zařízení pro primární tavbu litiny a oceli. - Zařízení pro výrobu neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin pomocí metalurgických, chemických nebo elektrolytických postupů. 5. Zařízení k získávání azbestu a zpracování a přepracování azbestu a výrobků obsahujících azbest: pro azbestocementové produkty s roční výrobou přesahující 20000 tun konečného produktu; pro třecí materiály s roční výrobou přesahující 50 tun konečných produktů a pro jiné využití azbestu při spotřebě vyšší než 200 tun ročně. 6. Integrovaná chemická zařízení, a to zařízení k výrobě látek v průmyslovém měřítku chemickou přeměnou, kde je několik jednotek navazujících a funkčně propojených, a které jsou určeny: i) k výrobě základních organických chemikálií; ii) k výrobě základních anorganických chemikálií; iii) k výrobě fosforečných, dusíkatých nebo draselných hnojiv (jednoduchých nebo složených hnojiv); iv) k výrobě základních přípravků na ochranu rostlin a biocidů; v) k výrobě základních farmaceutických produktů chemickou nebo biologickou cestou; vi) k výrobě výbušnin. 7. a) Výstavba dálkových železničních tratí a letišť [2] se základní rozjezdovou a přistávací dráhou o délce 2100 a více. b) Výstavba dálnic a rychlostních silnic [3]. c) Výstavba nové čtyřproudé nebo víceproudé silnice nebo rekonstrukce nebo rozšíření již existující dvouproudé nebo méněproudé silnice na čtyřproudou nebo víceproudou, jestliže tato nová silnice nebo část rekonstruované nebo rozšířené silnice má minimální souvislou délku 10 kilometrů. 8. a) Vnitrozemské vodní cesty a přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu umožňující plavbu lodí nad 1350 tun. b) Obchodní přístavy, přístaviště pro nakládání a vykládání spojená s pevninou a vnějšími přístavy (s vyloučením přístavišť pro převozní lodi) přístupné lodím nad 1350 tun. 9. Zařízení ke zneškodňování nebezpečného odpadu (tj. odpadu, na který se vztahuje směrnice 91/689/EHS [4] spalováním, chemickým zpracováním, ve smyslu přílohy II A bodu D9 směrnice 75/442/EHS [5], nebo skladováním. 10. Zařízení ke zneškodňování nikoliv nebezpečného odpadu spalováním, chemickým zpracováním, ve smyslu přílohy II A bodu D9 směrnice 75/442/EHS o kapacitě přesahující 100 tun denně. 11. Zařízení k odběru nebo umělému doplňování podzemních vod, jestliže roční objem odebrané nebo uměle doplňované vody dosahuje nebo přesahuje 10 milionů metrů krychlových. 12. a) Díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud cílem tohoto přečerpání je zabránit případnému nedostatku vody a pokud objem přečerpané vody přesahuje 100 milionů metrů krychlových za rok. b) Ve všech ostatních případech díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud víceletý průměrný průtok v povodí, odkud se voda čerpá, přesahuje 2000 milionů metrů krychlových za rok a objem přečerpané vody přesahuje 5 % tohoto průtoku. 13. Čistírny odpadních vod o kapacitě převyšující 150000 ekvivalentních obyvatel podle definice v čl. 2 bodu 6 směrnice 91/271/EHS [6]. 14. Těžba ropy a zemního plynu ke komerčním účelům, pokud denní vytěžené množství přesahuje 500 tun ropy a 500000 metrů krychlových plynu. 15. Přehrady a jiná zařízení určená k akumulaci vody nebo k dlouhodobé retenci vody, pokud nový nebo doplňkový objem akumulované vody přesahuje 10 milionů metrů krychlových. 18. Průmyslová zařízení k: a) výrobě papíroviny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů; b) výrobě papíru a lepenky s výrobní kapacitou nad 200 tun denně. 19. Lomy a povrchová těžba, pokud plocha místa přesahuje 25 hektarů, nebo těžba rašeliny, pokud plocha místa přesahuje 150 hektarů. 21. Zařízení ke skladování ropy, petrochemických nebo chemických produktů o kapacitě 200 tisíc tun a vyšší. c) Vodohospodářské záměry pro zemědělství, včetně zavlažování a odvodňování půdy. d) Zalesňování nelesních pozemků a odlesňování za účelem změny způsobu využívání půdy. g) Získávání půdy z moře. a) Lomy, povrchová těžba a těžba rašeliny (záměry neuvedené v příloze I). b) Hlubinná těžba. c) Těžba nerostů z mořského nebo říčního dna. d) Hlubinné vrty, zejména: s výjimkou vrtů pro průzkum stability půdy. a) Průmyslová zařízení k výrobě elektrické energie, páry a teplé vody (záměry neuvedené v příloze I). b) Průmyslová zařízení k dopravě plynu, páry a teplé vody; nadzemní vedení elektrické energie (záměry neuvedené v příloze I). g) Zařízení ke zpracování a skladování radioaktivního odpadu (jiná než ta, která jsou uvedená v příloze I). h) Zařízení k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách. i) Zařízení k využívání větru pro výrobu elektrické energie (větrné parky). a) Zařízení k výrobě surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavení), včetně vybavení pro nepřetržité odlévání. b) Zařízení ke zpracování železných kovů: i) válcování za tepla; ii) kování pomocí kladiv; iii) aplikace ochranných vrstev ze slinutých kovů. c) Slévárny železných kovů. d) Zařízení k tavení, včetně slitin, neželezných kovů, s výjimkou drahých kovů, včetně regenerovaných produktů (zušlechťování, odlévání ve slévárnách atd.) e) Zařízení pro povrchové zpracování kovů a plastů elektrolytickou nebo chemickou cestou. h) Zařízení k výrobě a opravě letadel. i) Výroba železničního vybavení. a) Koksovny (suchá destilace uhlí). b) Zařízení k výrobě cementu. c) Zařízení k výrobě azbestu a azbestových produktů (záměry neuvedené v příloze I). d) Zařízení k výrobě skla, včetně skelných vláken. e) Zařízení k tavení minerálních látek, včetně výroby minerálních vláken. a) Zpracování meziproduktů a výroba chemikálií. a) Průmyslová zařízení na výrobu papíru a lepenky (záměry neuvedené v příloze I). b) Zařízení k předzpracování (činnosti jako praní, bělení, mercerování) nebo barvení vláken nebo textilií. c) Závody na činění kůží. d) Zařízení k výrobě a zpracování celulosy. b) Záměry rozvoje měst, včetně výstavby obchodních center a parkovišť. c) Výstavba železničních tratí a překladišť pro různé druhy dopravy a terminálů pro různé druhy dopravy (záměry neuvedené v příloze I). d) Výstavba letišť (záměry neuvedené v příloze I). e) Výstavba silnic, přístavů a přístavních zařízení, včetně rybářských přístavů (záměry neuvedené v příloze I). f) Výstavba vnitrozemských vodních cest neuvedených v příloze I, úpravy toků sloužící k jejich splavnění a ochraně proti povodním. g) Přehrady a jiná zařízení sloužící k akumulaci vody nebo k její dlouhodobé retenci (záměry neuvedené v příloze I). h) Tramvaje, nadzemní a podzemní dráhy, visuté dráhy nebo podobné dráhy zvláštního typu sloužící výhradně nebo zvláště k přepravě lidí. i) Ropovody a plynovody (záměry neuvedené v příloze I). j) Dálkové vodovody. k) Pobřežní díla určená k boji s erozí a přímořská díla umožňující pozměnit pobřeží výstavbou například hrází, přístavních hrází, vlnolamů a jiných ochranných děl, s vyloučením údržby a rekonstrukce těchto děl. l) Zařízení k odběru a umělému doplňování podzemní vody neuvedená v příloze I. m) Díla k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek neuvedená v příloze I. a) Stálé závodní a zkušební dráhy pro motorová vozidla. b) Zařízení ke zneškodňování odpadu (záměry neuvedené v příloze I). c) Čistírny odpadních vod (záměry neuvedené v příloze I). d) Odkaliště. e) Skladování železného šrotu, včetně šrotu pocházejícího z vozidel. f) Zkušebny motorů, turbín nebo reaktorů. g) Zařízení k výrobě umělých minerálních vláken. h) Zařízení k regeneraci nebo zneškodňování výbušných látek. a) Sjezdové dráhy, lyžařské vleky a lanové dráhy a přidružená zařízení. b) Přístaviště plavidel pro sport a rekreaci. c) Rekreační osady a hotelové komplexy vně městských oblastí a přidružená zařízení. d) Celoročně provozované kempy a autokempy. e) Zábavní parky. 13. - Jakákoliv změna nebo rozšíření záměrů uvedených v příloze I nebo v příloze II, které jsou již povoleny, uskutečněny nebo jsou právě uskutečňovány, které by mohly mít závažný negativní vliv na životní prostředí. - Záměry uvedené v příloze I, které slouží výhradně nebo převážně k rozvoji a testování nových metod nebo výrobků a které nejsou používány více než dva roky. 1. Charakteristické znaky záměrů - rozsahu záměru, - kumulaci s ostatními záměry, - využití přírodních zdrojů, - produkci odpadu, - znečišťování a rušivým vlivům, - riziku nehod s ohledem zejména na používané látky nebo technologie. 2. Lokalizace záměru - stávající způsob využití území, - relativní četnost, kvalitu a regenerační schopnost přírodních zdrojů v oblasti, - únosné zatížení přírodního prostředí s tím, že zvláštní pozornost je věnována těmto územím: a) mokřadům; b) pobřežním zónám; c) horským oblastem a lesům; d) přírodním rezervacím a velkoplošným chráněným územím; e) oblastem registrovaným nebo chráněným předpisy členských států; zvlášť chráněné oblasti vyhlášené členskými státy v souladu se směrnicemi 79/409/EHS a 92/43/EHS; f) oblastem, kde normy kvality životního prostředí stanovené právními předpisy Společenství jsou již překročeny; g) hustě osídleným oblastem; h) krajinám významným z hlediska historického, kulturního nebo archeologického. - rozsah dopadu (geografická oblast a počet ovlivněných obyvatel), - přeshraniční povahu dopadu, - velikost a komplexnost dopadu, - pravděpodobnost dopadu, - doba trvání, četnost a vratnost dopadu. - popis fyzikální povahy záměru jako celku a požadavků na způsob využívání půdy během výstavby a provozu, - popis hlavních charakteristik výrobních procesů, například druhu a množství použitého materiálu, 2. Nástin hlavních alternativních řešení uvažovaných oznamovatelem a uvedení hlavních důvodů jeho výběru z hlediska vlivů na životní prostředí. - existence záměru jako celku; - využívání přírodních zdrojů; - emise znečišťujících látek, vzniku rušivých vlivů a zneškodňování odpadu Tento popis by měl zahrnovat přímé a jakékoliv nepřímé, sekundární, kumulativní, krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, stálé a dočasné, pozitivní a negativní vlivy záměru. [1] Jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory přestávají být jadernými zařízeními, jestliže veškerá jaderná paliva a všechny ostatní kontaminované složky byly trvale odstraněny z místa zařízení. [3] Pro účely této směrnice se "rychlostní silnicí" rozumí silnice, která odpovídá definici Evropské dohody o mezinárodních silnicích I. třídy ze dne 15. listopadu 1975. [4] Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 94/31/ES (Úř. věst. L 162, 2.7.1994, s. 28). [5] Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 94/3/ES (Úř. věst. L 5, 7.1.1994, s. 15). [6] 13 Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení. [1] Tento popis by měl zahrnovat přímé a jakékoliv nepřímé, sekundární, kumulativní, krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, stálé a dočasné, pozitivní a negativní vlivy záměru.

https://rejstriky.finance.cz/firma-spolecenstvi-vlastniku-1260-1262-frenstat-p-r-26805715

Společenství vlastníků 1260-1262, Frenštát p.R. Frenštát pod Radhoštěm IČO 26805715 kontakty (17.07.2019) | Finance.cz Společenství vlastníků 1260-1262, Frenštát p.R. Frenštát pod Radhoštěm IČO: 26805715 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Společenství vlastníků 1260-1262, Frenštát p.R., která sídlí v obci Frenštát pod Radhoštěm a bylo jí přiděleno IČO 26805715. Firma s názvem Společenství vlastníků 1260-1262, Frenštát p.R. se sídlem v obci Frenštát pod Radhoštěm byla založena v roce 2000. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 5 osob. Základní údaje o Společenství vlastníků 1260-1262, Frenštát p.R. IČO: 26805715 Krajský soud v Ostravě 20.5.2003 Společenství vlastníků 1260-1262, Frenštát p.R. Orgány společenství: shromáždění vlastníků jednotek výbor společenství 12.5.2009 - 14.2.2017 Orgány společenství: -shromáždění vlastníků jednotek -pověřený vlastník 20.5.2003 - 12.5.2009 Den vzniku: 1.7.2000 20.5.2003 - 14.2.2017 Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků 1260-1262, Frenštát p.R. Kontakty na Společenství vlastníků 1260-1262, Frenštát p.R. IČO: 26805715 Školská čtvrť 1261 , Frenštát pod Radhoštěm 744 01 21.10.2016 Školská čtvrť 1261 , Frenštát pod Radhoštěm 744 01 20.5.2003 - 21.10.2016 Obory činností Společenství vlastníků 1260-1262, Frenštát p.R. IČO: 26805715 Vedení firmy Společenství vlastníků 1260-1262, Frenštát p.R. IČO: 26805715 Výbor zastupuje navenek jeho předseda. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda. Jde-li o písemné právní jednání, které činí výbor, musí být podepsáno předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Podepisuje-li p ředseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován za podpis dalšího člena výboru. 8.3.2017 Za společenství jedná navenek pověřený vlastník. 21.10.2016 - 14.2.2017 Způsob jednání za společenství: Za společenství jedná navenek pověřený vlastník. 20.5.2003 - 21.10.2016 Richard Večerka 8.3.2017 Dominik Daniš 8.3.2017 Eva Malinová 8.3.2017 Školská čtvrť 1262, Frenštát pod Radhoštěm 744 01 Ladislav Hrbáč 20.5.2003 - 18.10.2005 Eva Malinová 18.10.2005 - 12.5.2009 Richard Večerka 12.5.2009 - 21.10.2016 Božena Šablaturová 12.5.2009 - 21.10.2016 Školská čtvrť 1260, Frenštát pod Radhoštěm 744 01 Eva Malinová 12.5.2009 - 21.10.2016 Richard Večerka 21.10.2016 - 14.2.2017 Božena Šablaturová 21.10.2016 - 14.2.2017 Eva Malinová 21.10.2016 - 14.2.2017 Sbírka Listin Společenství vlastníků 1260-1262, Frenštát p.R. IČO: 26805715 S 3204/SL 8 účetní závěrka [2014] vč. přílohy Krajský soud v Ostravě 18.2.2016 22.2.2016 6 S 3204/SL 7 účetní závěrka [2013] s příl. Krajský soud v Ostravě 9.6.2014 18.6.2014 6 S 3204/SL 6 účetní závěrka r. 2012 s příl. Krajský soud v Ostravě 22.5.2013 23.5.2013 5 S 3204/SL 5 účetní závěrka r. 2011 s příl. Krajský soud v Ostravě 27.7.2012 2.10.2012 5 S 3204/SL 4 účetní závěrka r.2009 s příl. Krajský soud v Ostravě 31.1.2010 20.10.2010 21.10.2010 5 S 3204/SL 3 podpisové vzory - 3x Krajský soud v Ostravě 16.4.2009 20.5.2009 3 S 3204/SL 2 rozhod. o statut. orgánu - Zápis ze schůze spol.vlastn. Krajský soud v Ostravě 19.2.2009 16.4.2009 20.5.2009 2 S 3204/SL 1 notářský zápis NZ 348/2002 Krajský soud v Ostravě 5.12.2002 29.8.2003 17 Hodnocení Společenství vlastníků 1260-1262, Frenštát p.R. Výpis dat pro firmu Společenství vlastníků 1260-1262, Frenštát p.R. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Společenství vlastníků 1260-1262, Frenštát p.R., 26805715 na obchodním rejstříku Společenství vlastníků 1260-1262, Frenštát p.R. - 26805715 - Frenštát pod Radhoštěm , Školská čtvrť 1261 Společenství vlastníků jednotek Hořelická 1262, Rudná - 27364542 - Rudná , Hořelická 1262/45

https://rejstriky.finance.cz/firma-znojemska-1102-spolecenstvi-vlastniku-jednotek-28279395

Znojemská 1102 - společenství vlastníků jednotek Pohořelice IČO 28279395 kontakty (16.11.2019) | Finance.cz Znojemská 1102 - společenství vlastníků jednotek Pohořelice IČO: 28279395 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Znojemská 1102 - společenství vlastníků jednotek, která sídlí v obci Pohořelice a bylo jí přiděleno IČO 28279395. Firma s názvem Znojemská 1102 - společenství vlastníků jednotek se sídlem v obci Pohořelice byla založena v roce 2008. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 7 osob. Základní údaje o Znojemská 1102 - společenství vlastníků jednotek IČO: 28279395 Krajský soud v Brně 16.4.2008 Znojemská 1102 - společenství vlastníků jednotek Společenství vlastníků jednotek 16.4.2008 Aktuální kontaktní údaje Znojemská 1102 - společenství vlastníků jednotek Kontakty na Znojemská 1102 - společenství vlastníků jednotek IČO: 28279395 Znojemská 1102 , 691 23 Pohořelice Česká republika Pohořelice, Znojemská 1102, PSČ 69123 16.4.2008 Znojemská 1102, Pohořelice 691 23 Obory činností Znojemská 1102 - společenství vlastníků jednotek IČO: 28279395 správa domu 16.4.2008 Vedení firmy Znojemská 1102 - společenství vlastníků jednotek IČO: 28279395 Lubomír Páviš 1.4.2015 Znojemská 1102, 691 23 Pohořelice Martin Blažek 1.4.2015 Radek Krýsl 1.4.2015 Tyršova 436 , 691 83 Drnholec Česká republika Tyršova 436, 691 83 Drnholec Radek Krýsl 16.4.2008 - 25.1.2011 Drnholec, Tyršova 436, PSČ 69183 Libor Souček 16.4.2008 - 25.1.2011 Pohořelice, Znojemská 1102, PSČ 69123 Martin Blažek 16.4.2008 - 25.1.2011 Slovinská 2211 , 612 00 Brno - Královo Pole Česká republika Brno - Královo Pole, Slovinská 2211/6, PSČ 61200 Radka Kurimaiová 25.1.2011 - 1.4.2015 od 1.2.2010 do 16.2.2015 Kamil Veselý 25.1.2011 - 1.4.2015 Jana Dufková 25.1.2011 - 1.4.2015 Sbírka Listin Znojemská 1102 - společenství vlastníků jednotek IČO: 28279395 S 6252/SL 4 ostatní zápis ze schůze shromáždění Krajský soud v Brně 16.2.2015 27.2.2015 3.4.2015 3 S 6252/SL 3 ostatní zápis ze schůze shromáždění Krajský soud v Brně 12.1.2014 27.2.2015 3.4.2015 2 S 6252/SL 2 ostatní zápis ze schůze shromáždění Krajský soud v Brně 17.1.2012 27.2.2015 3.4.2015 2 S 6252/SL 1 podpisové vzory Krajský soud v Brně 20.1.2011 3.2.2011 1 Hodnocení Znojemská 1102 - společenství vlastníků jednotek Výpis dat pro firmu Znojemská 1102 - společenství vlastníků jednotek obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Znojemská 1102 - společenství vlastníků jednotek, 28279395 na obchodním rejstříku Znojemská 1102 - společenství vlastníků jednotek - 28279395 - Pohořelice , Znojemská 1102 Společenství vlastníků jednotek pro dům Alšova 1102/2 v Lipníku nad Bečvou - 27842916 - Lipník nad Bečvou , M. Alše 1102/2 Společenství vlastníků jednotek domu čp. 1102 ve Strakonicích - 26056381 - Strakonice , Heydukova 1102 Společenství vlastníků jednotek domu Sedlčanská 1102 - 26495201 - Praha 4 , Sedlčanská 1102 Společenství vlastníků jednotek Bouřilova č.p. 1102 - 1104 - 26712334 - Praha , Bouřilova 1104/6

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52016XC0730(02)&from=FI

C_2016278CS.01003401.xml Sdělení týkající se dovozních a vývozních licencí pro zemědělské produkty (Toto sdělení nahrazuje sdělení zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie C 264 ze dne 13. září 2013, s. 4, a sdělení Komise – Některé pokyny pro používání nařízení (ES) č. 376/2008 – přijaté Komisí dne 24. září 2013 a oznámené členským státům dne 25. září 2013) OBECNÉ INFORMACE 34 VYPLŇOVÁNÍ KOLONEK ŽÁDOSTI O LICENCI A LICENCE 35 Obecné informace 35 Konkrétní odvětví 37 Dovoz 38 Vývoz 39 Výpisy z licencí 39 ZÁZNAMY NA LICENCÍCH V TIŠTĚNÉ PODOBĚ (ZADNÍ STRANA LICENCE NEBO VÝPISU) 41 Obecné pokyny 41 Zvláštní pokyny pro některé kolonky 41 UPLATŇOVÁNÍ ČL. 13 ODST. 3 DRUHÉHO PODODSTAVCE PROVÁDĚCÍHO NAŘÍZENÍ (EU) 2016/1239 41 Příloha I – Poznámky Příloha II – Následná kontrola Licence a výpisy z nich vydávají orgány členských států vydávající licence. Platí pro dovoz a vývoz v jakémkoli členském státě, s výjimkou zvláštních případů stanovených v předpisech Unie. Podle čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (1) nejsou soboty, neděle a státní svátky pracovními dny pro účely podávání žádostí o licence nebo pro jejich vydávání. Každá licence se vyplní pouze v jednom jazyce. Žádosti, licence a výpisy nesmějí obsahovat výmazy ani přepisy. Dojde-li při vyplňování formuláře k chybě, je nutné vyhotovit žádost či licenci novou. Pokud formulář žádosti obsahuje menší chybu bez věcného významu, licence se vydá s opravou této menší chyby. Finanční částky se uvádějí v číslicích v eurech; členské státy, které nejsou součástí eurozóny, však mohou finanční částky uvádět ve své národní měně. Množství se uvádějí: v metrických jednotkách hmotnosti nebo objemu za použití těchto zkratek: „kg“ pro kilogramy, „hl“ pro hektolitry, případně „v kusech“ pro živá zvířata. Data se zapisují jako šestimístné číslo, v každém pododdíle se uvádějí dvě číslice: v prvním pododdíle označují první dvě číslice den (od 01 do 31), další dvě číslice v druhém pododdíle označují měsíc (od 01 do 12) a poslední dvě číslice v posledním pododdíle rok (01 atd.). Příklad uplatňování bruselského místního času podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1237 (2) (licence) a podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1239 (3) (licence): Údajem 13:00 hodin podle výše uvedených nařízení se rozumí 13:00 hodin bruselského času: Místní čas (zimní a letní) 12:00 hodin (= 13:00 hodin bruselského času) 14:00 hodin (= 13:00 hodin bruselského času) II. VYPLŇOVÁNÍ KOLONEK ŽÁDOSTI O LICENCI A LICENCE Žadatelé ve formuláři žádosti o licenci vyplní pouze kolonky 4, 7, 8, 11, 14, 15, 16, 17, 18 a 20. Členské státy však mohou požadovat, aby žadatelé vyplnili rovněž kolonku 1 a případně kolonku 5. Pokud je v kolonkách 7 a 8 dovozního formuláře a v kolonce 7 vývozního formuláře nedostatek místa pro uvedení všech údajů stanovených předpisy Unie, zapíší se údaje do kolonky 20 a uvede se před ně hvězdička, která odkazuje na hvězdičku v kolonce 7 nebo 8. Pokud je v kolonce 20 nedostatek místa pro uvedení všech údajů, zapíší se údaje do kolonky 15 a uvede se před ně hvězdička, která odkazuje na hvězdičku v kolonce 7 nebo 8. V kolonkách 7 a 8 formuláře se musí zaškrtnout (pomocí křížku) čtvercové pole před výrazy „ano“ nebo „ne“. Pokud je licence vydána na nižší množství, než je požadované množství, uvede vydávající subjekt: v kolonce 17 a 18 množství, pro které je licence vydána; v kolonce 11 výši odpovídající jistoty. Nevyužitý prostor v kolonkách 20 a 24 dovozní licence a v kolonkách 20 a 22 vývozní licence se musí proškrtnout. Aby se zamezilo neoprávněným zápisům, je třeba postupovat následujícím způsobem: V kolonkách, kde neplatí žádné zvláštní podmínky: Do prvního řádku vyplňte řadu písmen „X“, např. takto: 24 Zvláštní podmínky (3): XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX Zapisují-li se zvláštní podmínky: Od konce zapsaného textu vyplňte až do konce řádku řadu písmen „X“ a též celý následující řádek vyplňte řadou písmen „X“, např. takto: 24. Zvláštní podmínky (3): Přípustná odchylka 0,4 stupňů XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX Proškrtnuta musí být též kolonka 3 licence; výpisů se tento pokyn netýká. V případech uvedených v čl. 6 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1237 zapíše vydávající subjekt do kolonky 6 licence jednu z poznámek uvedených v příloze I části A. V případech uvedených v čl. 15 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1239 se do kolonky 22 (vývozní licence) nebo kolonky 24 (dovozní licence) náhradních licencí nebo výpisů zapíše jedna z poznámek uvedených v příloze I části B. V případech uvedených v čl. 5 odst. 5 prvním pododstavci nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1237 se v kolonce 19 licence uvádí číslice „0“ (nula). V případech uvedených v čl. 5 odst. 5 druhém pododstavci nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1237, kromě případů, kdy předpisy v konkrétních odvětvích vyžadují zvláštní poznámku, se v kolonce 24 (dovozní licence) licencí uvádí jedna z poznámek uvedených v příloze I části C. Je-li vydán duplikát licence nebo výpisu, musí být přes tento doklad, pokud možno diagonálně, napsán jeden z těchto výrazů: 2. Konkrétní odvětví 2.1 Konopí V případě semen určených k výsevu musí být uvedena odrůda konopí. Uvede se jedna z těchto poznámek: K semenům odrůd konopí určených k výsevu kódu KN ex 1207 99 20 je přiložen důkaz, že obsah tetrahydrokanabinolu v dané odrůdě nepřesahuje hodnotu stanovenou podle čl. 32 odst. 6 a čl. 35 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (4). Konopná semena, která nejsou určena k výsevu, kódu KN 1207 99 91 dováží dovozce schválený členským státem. Pravé konopí, surové nebo máčené, kódu KN 5302 10 00 splňuje podmínky stanovené v čl. 32 odst. 6 a čl. 35 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013. 2.2 Ethylalkohol zemědělského původu V žádosti o dovozní licenci a v dovozní licenci pro alkohol zemědělského původu musí být v kolonce 8 uveden název země původu. V kolonce „povinný údaj“ musí být zaškrtnuto „ano“. Na žádost žadatele může správní orgán, který licenci vydal, nahradit zemi původu jinou zemí, a to pouze jedenkrát. Členské státy mohou stanovit, že dovozní cena (CIF) alkoholu musí být uvedena v kolonce 20. 2.3 Česnek Země původu se uvede v kolonce 8 žádosti o licenci a licence a čtvercové pole před výrazem „ano“ se zaškrtne (pomocí křížku). Dovozní licence platí pouze pro dovozy z uvedené země. 3. Dovoz 3.1 Kolonka 7 „Zemí vývozu“ se rozumí třetí země, ze které byl produkt do Unie odeslán. Pokud to vyžadují předpisy Unie, musí být uvedena země nebo skupina zemí vývozu. Pokud předpisy Unie vyžadují údaj o zemi vývozu, zaškrtne se (pomocí křížku) čtvercové pole před výrazem „ano“ a země vývozu produktů musí odpovídat údajům uvedeným v licenci. V opačném případě je licence neplatná. V ostatních případech je údaj o zemi vývozu nepovinný. V těchto případech se musí zaškrtnout (pomocí křížku) čtvercové pole před výrazem „ne“. Údaj o zemi vývozu může však být užitečný pro účely uplatňování článku 16 prováděcího nařízení (EU) 2016/1239, který se týká případů vyšší moci. 3.2 Kolonka 8 Země původu se stanoví podle odpovídajících předpisů Unie Pro tuto kolonku se obdobně použijí poznámky týkající se kolonky 7. 3.3 Kolonka 14 Produkty se označí jejich běžným názvem (např. cukr), nikoli pomocí obchodní značky. 3.4 Kolonky 15 a 16 O licence se zpravidla žádá a tyto licence se zpravidla vydávají pro všechny produkty jednoho kódu KN (osmimístný kód). Ve zvláštních případech stanovených předpisy Unie se však o licence žádá a tyto licence se vydávají: pro produkty několika kódů KN, nebo pouze pro některé z produktů jednoho kódu KN. Není-li v kolonce 16 dostatek místa pro uvedení několika kódů KN, zapíší se všechny tyto kódy KN do kolonky 15 a uvede se před ně hvězdička, která odkazuje na hvězdičku v kolonce 16. 3.5 Kolonka 15 Popis může být zjednodušený, pokud obsahuje údaje nezbytné pro zařazení produktu do kódu KN uvedeného v kolonce 16. 3.6 Kolonka 16 Kód KN by se měl uvádět v nezkrácené podobě. Ve zvláštních případech stanovených předpisy Unie však: je potřeba uvést kódy kombinované nomenklatury v nezkrácené podobě a před kód uvést písmena „ex“, je potřeba kódy uvádět způsobem stanoveným v daných předpisech Unie. 3.7 Kolonka 19 Kolonku je zapotřebí vyplnit v souladu s předpisy Unie týkajícími se přípustné odchylky u příslušného produktu. Pokud jde o licence, u nichž se přípustná kladná odchylka neuplatňuje, uvede se do kolonky 19 číslice nula („0“). Kolonku je zapotřebí vyplnit v souladu se zvláštními předpisy Unie pro každé odvětví společné organizace trhu. Vyplní se podle zvláštních předpisů Unie pro každé odvětví produktů. Kolonky 25 a 26 Podpis na tištěných licencích musí být psaný rukou. 4. Vývoz 4.1 Kolonka 7 Údaj o zemi nebo skupině zemí určení je nezbytný v případě, kdy jej stanoví předpisy Unie. Pokud předpisy Unie stanoví, že místo určení musí být povinně uvedeno, zaškrtne se (pomocí křížku) čtvercové pole před výrazem „ano“ a produkt musí být vyvezen do místa určení uvedeného na licenci. Ve všech ostatních případech je údaj o zemi určení nepovinný. V těchto případech se musí zaškrtnout (pomocí křížku) čtvercové pole před výrazem „ne“. Údaj o zemi určení může však být užitečný pro účely uplatňování článku 16 prováděcího nařízení (EU) 2016/1239, který se týká případů vyšší moci. 4.2 Kolonky 14, 15, 16, 19 a 20 Tyto kolonky je zapotřebí vyplnit stejně jako v případě dovozu. 4.3 Kolonka 22 Všechny údaje o množství a částkách vyplňte slovy i čísly. 4.4 Kolonky 23 a 24 5. Pokyny pro vystavování výpisů z licencí 5.1 Výpisy z licencí vystavují orgány vydávající licence toho členského státu, který licenci vydal. V kolonce 3 výpisů z licence uveďte jeden z těchto údajů: V kolonce 3 se uvádí číslo uvedené v kolonce 25 původní dovozní licence nebo v kolonce 23 původní vývozní licence. V případě dovozu musí být ve výpisu či výpisech uvedeny všechny údaje z kolonek 4, 6 až 8, 10, 12 až 16 a 19 až 24 dovozní licence. V případě vývozu musí být ve výpisu či výpisech uvedeny všechny údaje z kolonek 4, 6, 7, 10, 12 až 16 a 19 až 22 vývozní licence. V každém případě uveďte v kolonce 11 výpisu jeden z těchto údajů: III. ZÁZNAMY NA LICENCÍCH V TIŠTĚNÉ PODOBĚ (ZADNÍ STRANA LICENCE NEBO VÝPISU) Záznam by měl být proveden čitelně, vytištěn, napsán na psacím stroji nebo inkoustem. Záznam nesmí obsahovat výmazy ani přepisy. Případné chyby musí být opraveny přeškrtnutím nesprávného údaje a vepsáním údaje správného. Veškeré opravy provedené tímto způsobem musí být potvrzeny autorem a osvědčeny otiskem razítka orgánu odpovědného za záznam. Je-li vydávána opravená licence nebo opravený výpis z licence, musí vydávající subjekt reprodukovat rovněž záznamy uvedené v původním dokladu. 2. Zvláštní pokyny pro některé kolonky 2.1 Kolonka 29 Pro účely prvního záznamu je čistým množstvím zapisovaným v části I množství uvedené v kolonkách 17 a 18, zvýšené o přípustnou odchylku, za použití stejných jednotek. 2.2 Kolonky 29 a 30 V případě záznamu v souvislosti s vydáním výpisu se zapíše množství, na něž je výpis vydáván, zvýšené o případnou přípustnou odchylku. 2.3 Kolonka 31 Uvádí se číslo celního prohlášení nebo případně číslo výpisu a datum přijetí celního prohlášení, které je zároveň dnem záznamu. 2.4 Kolonka 32 Název členského státu se uvádí pomocí jedné ze zkratek uvedených v příloze I bodě 4 prováděcího nařízení (EU) 2016/1239. Podpis musí být psaný rukou. IV. UPLATŇOVÁNÍ ČLÁNKU 13 PROVÁDĚCÍHO NAŘÍZENÍ (EU) 2016/1239 Doklad připojený v příloze II se použije v případě, že je o namátkovou kontrolu požádán orgán jiného členského státu, nebo z libovolného jiného důvodu. (1) Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1. (2) OJ L 206, 30.7.2016, p. 1. (3) OJ L 206, 30.7.2016, p. 44. (4) OJ L 347, 20.12.2013, p. 608. Poznámky uvedené v čl. 6 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1237 Poznámky podle bodu II.1.9 tohoto sdělení: Is-sostituzzjoni ta' liċenzja jew estratt ta' liċenzja li jintilfu jew jinqerdu - in-Numru tal-liċenzji jew tal-estratt oriġinali … Poznámky podle bodu II.1.11 tohoto sdělení: EVROPSKÁ UNIE – REŽIM LICENCÍ – NÁSLEDNÁ KONTROLA – nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1237 a prováděcí nařízení (EU) 2016/1239 Tento formulář se vyplňuje hůlkovým písmem. K vyplnění údajů a odpovědí zaškrtněte (pomocí křížku) příslušné políčko. I. ORGÁN PODÁVAJÍCÍ ŽÁDOST (Úplný název a adresa, včetně funkční e-mailové adresy) II. ORGÁN, JEMUŽ JE ŽÁDOST URČENA III. ŽÁDOST O KONTROLU A. V příloze Vám zasíláme ☐ originál ☐ fotokopii licence č. ☐ Seznam čísel MRN, každé číslo s odkazem na zprávu ECS/AES IE 518 nebo IE 599 ☐ B. Záznamy množství potvrzené vaším úřadem na zadní straně licence v kolonce č. řádku č. ☐ C. Údaje v kolonce č. ☐ D. Pravost licence ☐ E. Správnost data výstupu z celního území Unie F. O tuto kontrolu žádáme ☐ 1. v rámci namátkové kontroly ☐ 2. v důsledku opomenutí nebo nepřesnosti ☐ 3. v souladu s článkem 13 prováděcího nařízení [licence] ☐ 4. z těchto důvodů: G. Poznámky: Místo: Datum: Podpis: Razítko: IV. VÝSLEDEK KONTROLY A. Záznamy množství uvedené na zadní straně licence ☐ 1. jsou pravé a správné ☐ 2. jsou neúplné nebo nesprávné kolonka č. řádek č. by měly znít takto: ☐ 3. nebyly potvrzeny naším úřadem B. Údaje v kolonce č. ☐ 2. jsou neúplné nebo nesprávné; měly by znít takto: ☐ 3. nebyly zapsány naším úřadem C. Licence ☐ je pravá ☐ není pravá D. ☐ Veškerá data na seznamu čísel MRN odpovídají ☐ Data na seznamu čísel MRN byla opravena nebo označena značkou ✓ pro shodu E. Poznámky:

http://kraken.slv.cz/33Odo358/2001

33 Odo 358/2001 Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně Č. s., a.s., proti žalovaným 1. P. V., 2. M. V., 3. P. P., 4. D. V. a 5. P. T., o zaplacení částky 372 840 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 8 C 208/94, o dovolání prvého žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. března 200l č.j. 26 Co 596/2000-98, takto: Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 26. června 2000 č.j. 8 C 208/94-57 uložil prvému, druhému a pátému žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 372 830, 40 Kč s 6% úrokem od 19. 3. 1992 do zaplacení, zastavil řízení proti právním nástupcům původní třetí žalované, zastavil řízení do částky 9, 60 Kč s 6% úrokem od 17. 2. 1992 do 18. 3. 1992 a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání prvého a druhého žalovaného Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 6. března 2001 č. j. 26 Co 596/2000-98 rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o povinnosti prvého, druhého a pátého žalovaného zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 372 830, 40 Kč s 6% úrokem od 13. 10. 1992 do zaplacení potvrdil, v části výroku III, jímž bylo uloženo prvnímu, druhému a pátému žalovanému, aby zaplatili žalobkyni 6% úrok z prodlení z 372 830, 40 Kč za období od 19. 3. 1992 do 12. 10. 1992, připustil zpětvzetí žaloby, rozsudek soudu prvního stupně v této části zrušil a řízení zastavil, a rozhodl o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání, v němž se domáhal zrušení rozsudků soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podáním ze dne 8. 7. 2001 vzal první žalovaný zastoupený advokátkou JUDr. J. V. dovolání zpět. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 - dále jen o s. ř. (srov. část dvanáctou hlavu I bod 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) po účinném zpětvzetí dovolání dovolací řízení podle § 243b odst. 4 věty druhé o.s.ř. zastavil. Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, žalobkyni, jenž by měl právo na náhradu nákladů tohoto řízení, prokazatelné náklady (podle obsahu spisu) nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. l a 243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

http://docplayer.cz/43584138-Drazebni-vyhlaska-d-65-2011.html

DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA D/65/ PDF Free Download Download "DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA D/65/2011" 1 DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA D/65/2011 Obchodní společnost CZ Dražby a.s., IČ , se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové nám. 3097/37, PSČ , zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí n.l., v oddíle B,vložce 2041, číslo koncese č.j.: ŽO/U7364/2009/Mi vydaná Živnostenským odborem Magistrátu města v Ústí nad Labem, zastoupená: ing. Janem Kuncem, předsedou představenstva Tel.: , Fax: , (dále jen dražebník ) vyhlašuje podle ustanovení 25 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, na návrh insolvenčního správce společnosti REVITALA, v.o.s., IČ: , Josefa Hory 4080/23, Jablonec nad Nisou, insolvenční správce dlužníka Boženy Dobré, nar , Plavy 95, Plavy (dále jen navrhovatel ) konání veřejné dražby dobrovolné opakované 1. Místo, datum a čas zahájení Dražba se koná dne 10. ledna 2013, v 1. patře budovy PB-centrum, č.p. 3097/37, Mírové náměstí, Ústí nad Labem. Zahájení dražby ve 12:00 hod bude provedeno prohlášením licitátora (po ukončení zápisu účastníků dražby), že zahajuje dražbu. 2. Zápis účastníků dražby Zápis účastníků dražby se koná v místě konání dražby dne od 11:30 hodin do zahájení dražby. Předmětem dražby jsou tyto nemovitosti: 3. Označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, stav předmětu dražby Bytová jednotka č. 95/4 v budově Plavy č.p. 95, 96, 97, zapsané na LV 496, vedené jako bytový dům, postavené na pozemcích parcelách č. 449, 450, 451, Pozemek parcela č. 449 o výměře 375 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, Pozemek parcela č. 450 o výměře 264 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, Pozemek parcela č. 451 o výměře 408 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, vše nemovitosti vedené na listu vlastnictví č. 564 a č. 496, okres Jablonec nad Nisou, obec Plavy, kat. území Plavy. Předmět dražby uvedený shora byl podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), navrhovatelem dražby zahrnut do soupisu majetkové podstaty dlužníka Boženy Dobré, nar , Plavy 95, Plavy. Nemovitosti, které jsou předmětem veřejné dražby dobrovolné opakované, zapsané na listu vlastnictví č. 564 a č. 496, kat. území Plavy, jsou ve vlastnictví Boženy Dobré, nar , Plavy 95, Plavy. CZ Dražby a. s. Strana 1 D/65/2011 2 Popis stavu předmětu dražby a jeho příslušenství - v dražební vyhlášce jsou uvedeny údaje pouze podle dostupných informací. Navrhovatel odpovídá za vady na předmětu dražby pouze v rozsahu stanoveném dražební vyhláškou. Jedná se o bytovou jednotku 2+1 umístěnou ve dvou podlažích (II. NP a podkroví) o podlahové ploše 76,80m2. Byt je vybaven kuchyňskou linkou, vanou, umyvadlem, splachovacím WC kombi. Vytápění je lokální elektrickými přímotopy, ohřev teplé vody je zajištěn el. boilerem. V domě je proveden rozvod plynu. Dům byl původně jednopodlažní, před 60 lety byla provedena nástavba dalšího podlaží a podkroví, konstrukce jsou zděné, okna dvojitá špaletová, schodiště betonové. Technický stav domu je průměrný s běžnou údržbou. Pozn.: znalci byl umožněn přístup do nemovitosti. Úplné znění znaleckého posudku naleznete na 4. Prohlídka předmětu dražby Prohlídku předmětu dražby stanovuje dražebník v těchto termínech: Dne v 11:00 hodin Dne v 11:00 hodin Místo prohlídky se stanovuje před budovou, která je předmětem dražby. Informace k prohlídce sdělí odpovědný makléř společnosti CZ Dražby a.s., Ústí nad Labem, na tel Cena předmětu dražby Cena předmětu dražby byla zjištěna posudkem soudního znalce. Znalecký posudek podala soudní znalkyně Ing. Marcela Odstrčilová, Meziškolská 103/11, Proboštov, jako soudní znalkyně jmenovaná rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne , pod č. j. Spr. 2341/87, pro základní obor ekonomika, odvětví ceny a odhady spec. nemovitosti, posudek ze dne , pod číslem 2559/14/2012, a to na částku ,00Kč slovy: Šestsetpadesátšesttisíckorunčeských. 6. Nejnižší podání a minimální příhoz Nejnižší podání stanovuje dražebník ve výši ,00Kč (slovy: Jednostošedesátdevěttisíckorunčeských). Minimální příhoz, který může účastník dražby učinit, stanovuje dražebník ve výši ,00 Kč. Draží se v českých korunách. Dražební jistota Dražební jistota byla stanovena na částku ,- Kč a musí být uhrazena: a. bankovním převodem na účet dražebníka číslo účtu /5500 vedený u Raiffeisenbank, a. s., variabilní symbol účastníka dražby: fyzická osoba RČ, právnická osoba IČ. Dokladem o složení dražební jistoty je pokladní stvrzenka nebo výpis z účtu nebo potvrzení banky o odepsání částky ve výši dražební jistoty z účtu odesílatele ve prospěch výše uvedeného účtu. b. v hotovosti k rukám dražebníka v den konání dražby a to v místě konání dražby v době stanovené pro zápis účastníků dražby, pokud je dražební jistota stanovena ve výši maximálně ,-Kč. Dokladem o složení dražební jistoty je pokladní nebo jiný doklad vyhotovený dražebníkem. c. v hotovosti k rukám dražebníka na adrese Mírové náměstí 3097/37, Ústí nad Labem, pokud je dražební jistota stanovena ve výši maximálně ,-Kč. Dokladem o složení dražební jistoty je pokladní nebo jiný doklad vyhotovený dražebníkem. d. formou bankovní záruky za zaplacení dražební jistoty. Účastník dražby je povinen ve lhůtě pro složení dražební jistoty předat dražebníkovi originál záruční listiny. Záruční listina musí obsahovat prohlášení banky, že uspokojí bez výhrad a námitek věřitele (dražebníka) do výše ,- Kč, jestliže dražebník písemně oznámí bance, že dlužník (vydražitel) zmařil dražbu. Záruční listina nesmí obsahovat žádná ujednání, která by jakýmkoliv způsobem omezila dražebníka uplatnit svá práva jakýmikoliv podmínkami, ani nesmí obsahovat žádná ujednání, která by ukládala dražebníkovi jakékoliv povinnosti, vyjma povinnosti oznámit bance zmaření dražby dlužníkem, jako jsou předchozí výzvy apod., ani nesmí obsahovat ujednání, které by umožňovalo bance vznést jakékoliv námitky či výhrady, vyjma námitky, že oznámení o zmažení dražby bylo učiněno až po platnosti bankovní záruky. Bankovní záruka musí být platná minimálně 30 dnů po skončení nejzazší lhůty pro úhradu kupní ceny. Dražebník bude v záruční CZ Dražby a. s. Strana 2 D/65/2011 3 listině označen následovně: CZ Dražby a.s., Mírové nám. 3097/37, Ústí nad Labem, IČ: Bankovní záruka musí být vystavena bankou, která má oprávnění od ČNB působit na území ČR a musí být vystavena v českém nebo slovenském jazyce. Lhůta pro úhradu dražební jistoty začíná dnem podpisu této dražební vyhlášky a končí zahájením dražby. Vrácení dražební jistoty Účastníkům dražby, kteří se nestanou vydražiteli, a složili dražební jistotu na účet, se vrací dražební jistota bankovním převodem na účet, z kterého dražebník jistotu obdržel, případně na účet, který účastník uvede po skončení dražebního jednání, a to do třech pracovních dnů ode dne konání dražby. V případě bankovní záruky vrátí dražebník záruční listiny a to bez zbytečného odkladu. Nebyla-li dražební jistota složena na účet, vrátí dražebník účastníkovi dražby, který předmět dražby nevydražil, složenou dražební jistotu bez zbytečného odkladu po skončení dražby. Dražba bude pro vydražitele provedena bezúplatně. 8. Popis práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených Jsou zde uvedeny údaje pouze podle dostupných informací. Navrhovatel odpovídá za vady na předmětu dražby pouze v rozsahu stanoveném dražební vyhláškou. - Zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši ,00Kč s příslušenstvím pro společnost LEASING - STAR spol. s r.o. Teplice, IČ: , se sídlem Krakovská 1346/15, Nové Město, Praha 1. Jednotka č. 95/4. Právní účinky vkladu práva ke dni Listina Smlouva o zřízení zástavního práva podle obč. z. 548/2008/A ze dne , - Zástavní právo smluvní pro budoucí pohledávky do celkové výše ,00Kč pro společnost LEASING - STAR spol. s r.o. Teplice, IČ: , se sídlem Krakovská 1346/15, Nové Město, Praha 1, které vzniknou do Jednotka č. 95/4. Právní účinky vkladu práva ke dni Listina Smlouva o zřízení zástavního práva podle obč. z. č. 548/2008/A ze dne , - Nařízení exekuce Okresním soudem v Jablonci nad Nisou č.j. 16 Nc 5790/ ze dne , - Exekuční příkaz k prodeji nemovitostí Exekutorského úřadu Praha 1, JUDr. Ivo Luhana, Karlovo nám. 17, Praha 2, sp. zn. 099 EX 8628/ ze dne , jednotka č. 95/4, - Nařízení exekuce Okresním soudem v Jablonci nad Nisou č.j. 16 Nc 7374/ ze dne , pověřen soudní exekutor JUDr. Igor Olma, náměstí Míru 50, Svitavy, - Exekuční příkaz k prodeji nemovitostí Exekutorského úřadu Svitavy, náměstí Míru 50, Svitavy, sp. zn. 111 EX 9585/ ze dne , jednotka č. 95/4, - Nařízení exekuce Okresním soudem v Jablonci nad Nisou č.j. 7 EXE 2601/ ze dne , pověřen soudní exekutor Mgr. Martin Tunkl, Palackého nám. 28, Plzeň, - Zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši ,-Kč s příslušenstvím pro APOLLO LEASING spol. s r.o., Otýlie Beníškové 1556/12, Severní předměstí, Plzeň 1, IČO: , Exekutorského úřadu Plzeň-město, Mgr. Martina Tunkla, Palackého nám. 28, Plzeň sp. zn. 094 EX 08107/ ze dne , právní moc ke dni , jednotka č. 95/4, - Rozhodnutí o úpadku ( 136 odst. 1 insol. zákona), dlužník Božena Dobrá, nar , Plavy 95, Plavy. Listina: Usnesení insolvenčního soudu o prohlášení konkurzu ( 245, 405 odst. 2 z.č. 182/2006 Sb.), o úpadku Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci KSLB 57 INS 7935/2011-A-17 ze dne , - Prohlášení konkursu podle insolvenčního zákona, dlužník Božena Dobrá, nar , Plavy 95, Plavy. Listina: Usnesení insolvenčního soudu o prohlášení konkurzu ( 245, 405 odst. 2 z.č. 182/2006 Sb.), o úpadku Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci KSLB 57 INS 7935/2011-A-17 ze dne Práva, zapsaná v katastru nemovitostí a váznoucí na předmětu dražby neovlivňují hodnotu předmětu dražby, protože v souladu s 34 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb. Zákona o veřejných dražbách a Insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. v platném znění s přechodem vlastnictví k předmětu dražby zanikají. CZ Dražby a. s. Strana 3 D/65/2011 4 9. Účast na dražbě Účastník dražby je před zahájením dražby povinen na vyzvání dražebníka nebo osoba jím písemně pověřená a) doložit svou totožnost platným průkazem totožnosti b) v případě právnických osob doložit originálem nebo ověřenou kopií výpisu z obchodního rejstříku(jiného rejstříku, ve kterém je právnická osoba zapsána) ne starším šesti měsíců, že jsou oprávněni jménem účastníka jednat c) v případě zastoupení na základě plné moci pak i písemnou plnou mocí opatřenou úředně ověřeným podpisem zmocnitele d) doložit čestné prohlášení, že nejsou ve smyslu příslušných ustanovení 3 a 36 zákona č. 26/2000 Sb. osobami vyloučenými z dražby, v případě zastoupení na základě plné moci pak čestné prohlášení zmocnitele účastníka dražby, že zmocnitel není osobou vyloučenou z dražby, pokud takové prohlášení není součástí plné moci e) dát se zapsat do seznamu účastníků dražby f) způsobem stanoveným v dražební vyhlášce doložit složení dražební jistoty g) po prokázání složení dražební jistoty převzít dražební číslo. Mimo účastníků dražby a pracovníků příslušného živnostenského úřadu a Ministerstva pro místní rozvoj, pověřených kontrolou dražby, může být dražbě přítomna každá osoba. Účastníci dražby a ostatní přítomní na dražbě jsou v průběhu jejího konání povinni nerušit průběh dražby chováním odporujícím dobrým mravům a dodržovat dražební řád, který bude vyvěšen před vchodem do místnosti, v níž se koná dražba v době zahájení zápisu účastníků dražby. 10. Úhrada ceny dosažené vydražením Vydražitelem složená dražební jistota a její příslušenství se započítávají vydražiteli na cenu dosaženou vydražením. Zbývající část ceny dosažené vydražením je vydražitel povinen do 30 dnů od skončení dražby uhradit dražebníkovi, pokud ale není dále stanovena jiná lhůta k úhradě ceny dostažené vydražením. Je-li cena dosažená vydražením vyšší než ,-Kč, je vydražitel rovněž povinen uhradit cenu dosaženou vydražením do 30-ti dnů ode dne skončení dražby. Není-li cena dosažená vydražením vyšší než ,-Kč, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením ihned po skončení dražby. Cena dosažená vydražením může být vydražitelem uhrazena: v hotovosti složením na účet dražebníka číslo účtu /5500 vedený u Raiffeisenbank a.s., variabilní symbol (VS) identifikační číslo nebo rodné číslo účastníka dražby, v hotovosti v kanceláři dražebníka, variabilní symbol (VS) indentifikační číslo nebo rodné číslo účastníka dražby, jestliže zbývající část ceny dosažené vydražením není vyšší než ,-Kč, převodem z účtu u banky ve prospěch účtu dražebníka číslo účtu /5500 vedený u Raiffeisenbank a.s., variabilní symbol (VS) identifikační číslo nebo rodné číslo účastníka dražby, poštovní poukázkou na účet dražebníka číslo účtu /5500 vedený u Raiffeisenbank a.s., variabilní symbol (VS) identifikační číslo nebo rodné číslo účastníka dražby. Byla-li vydražitelem složena dražební jistota ve formě bankovní záruky, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením v plné výši v termínu a splatnosti některým ze způsobů uvedených v tomto bodě. Dražebník je pak povinen bez zbytečného odkladu po uhrazení ceny vrátit vydražiteli záruční listiny. Cenu dosaženou vydražením nelze uhradit započtením, rovněž platba směnkou, platební kartou nebo šekem je nepřípustná. Uhradí-li vydražitel cenu dosaženou vydražením v termínu splatnosti, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu. Nebude-li celková cena dosažená vydražením zaplacena a nebo předmět dražby vydraží osoba vyloučená z dražby, bude dražba zmařena. Vydražitel, který zmařil dražbu, nenabývá vlastnictví k předmětu dražby. Složená dražební jistota bude použita dražebníkem k úhradě CZ Dražby a. s. Strana 4 D/65/2011 5 nákladů zmařené dražby, popřípadě nákladů opakované dražby. Po úhradě nákladů dražby a opakované dražby se zbývající část vrací vydražiteli, který způsobil zmaření dražby. 11. Podmínky předání předmětu dražby vydražiteli Jestliže nabyl vydražitel vlastnictví k předmětu dražby dle 30 zák. č. 26/2000 Sb., je dražebník povinen předat vydražiteli předmět dražby a listiny, které osvědčují vlastnictví a jsou nezbytné k nakládání s předmětem dražby nebo osvědčují jiná práva vydražitele vůči předmětu dražby. Bývalý vlastník je povinen po předložení potvrzení o vlastnictví a doložení totožnosti vydražitele bez zbytečného odkladu předat vydražiteli předmět dražby. O předání předmětu dražby bude sepsán protokol "Předání předmětu dražby", který podepíše dražebník, bývalý vlastník a vydražitel. Veškeré náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby nese vydražitel, vyjma nadbytečných nákladů vzniklých z důvodů na straně bývalého vlastníka nebo dražebníka. Nebezpečí škody na předmětu dražby přechází z jejího držitele na vydražitele dnem předání předmětu dražby, týž den přechází na vydražitele odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s předmětem dražby. Je-li vydražitel v prodlení s převzetím předmětu dražby, nese nebezpečí škody a odpovědnost za škodu vydražitel. 12. Závěrečná ustanovení Veškerá práva a povinnosti dražebníka, účastníků dražby i dalších osob, které budou na dražbě přítomny či jejichž práva budou provedením dražby dotčena, v této Dražební vyhlášce neuvedená, se řídí příslušnými ustanoveními zák. č. 26/2000 sb. a zákony souvisejícími. Tato dražební vyhláška byla sepsána níže uvedeného dne a bude po jednom vyhotovení zaslána dražebníkem v zákonem stanovené lhůtě osobám uvedeným v 20 odst. 5 zák. č. 26/2000 Sb. Stejnopis dražební vyhlášky uložený u dražebníka je podepsán navrhovatelem a dražebníkem a jejich podpisy jsou úředně ověřeny. Dne: 5. listopadu 2012 v Ústí nad Labem Dne: v.. dražebník CZ Dražby a. s., Ing. Jan Kunc.. navrhovatel REVITALA, v.o.s. insolvenční správce CZ Dražby a. s. Strana 5 D/65/2011 DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA D/142/2013 DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA D/142/2013 Obchodní společnost CZ Dražby a.s., IČ 28701259, se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové nám. 3097/37, PSČ 400 01, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí n.l.,

http://kraken.slv.cz/30Cdo3655/2015

30 Cdo 3655/2015 Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce B. V., proti žalované České republice Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem v Praze 1, Karmelitská 7, o obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 171/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2015, č. j. 13 Co 144/2015-366, takto: Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 24. 3. 2015, č. j. 21 C 171/2010-361, jímž soud zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce pro dovolací řízení (proti usnesení odvolacího soudu ze dne 7. 1. 2015, č. j. 13 Co 474/2014-348). Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobce věrohodně nedoložil svou majetkovou, sociální a výdělkovou situaci, neboť prohlášení o jeho majetkových poměrech je neúplné. Soudu je známo, že žalobce je vlastníkem rodinného domu a několika pozemků, přičemž tyto skutečnosti žalobce neuvedl. Soud prvního stupně tudíž dospěl k závěru, že u žalobce nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, tudíž není splněna první podmínka pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Odvolací soud se se závěry soudu prvního stupně plně ztotožnil. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce blanketním dovoláním ze dne 22. 5. 2015. Nejvyšší soud usnesením ze dne 19. 8. 2015, č. j. 30 Cdo 3655/2015-372, dovolatele vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení a zvolil si zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Na výzvu dovolatel nereagoval.

https://frankbold.org/poradna/zivotni-prostredi/odpady/skladky-a-cerne-skladky/rada/zrizeni-skladky

Zřízení skládky | Frank Bold Vytvořeno dne 18. 2. 2014. Zřízení skládky, coby zařízení k pro trvalé uložení odpadu, je pro svůj dopad na životní prostředí a bezprostřední okolí upraveno hned několika právními předpisy a pro realizaci skládky jsou vyžadována mnohá povolení. Zatímco některá povolovací řízení (územní a stavební řízení) budou vyžadována u každé skládky, některá jsou vyžadována jen u skládky určité kapacity (EIA, IPPC) a některá jsou vázána na jiné podmínky (existence chráněného druhu rostliny či živočicha v okolí plánované skládky). Záměr realizace skládky musí být v první řadě umožněn stávajícím územním plánem obce a v případě velkých, nadmístních záměrů, jako u velké skládky na katastrech dvou obcí, i zásadami územního rozvoje kraje („krajský územní plán“). Územní plánování totiž reguluje prakticky vše: od toho, kde může stát rodinný dům, až po místa pro nové silnice, továrny či právě skládky. Podle zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, musí být všechna navazující rozhodnutí s územně plánovací dokumentací v souladu. V případě některých skládek musí investor projít i procesem posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Jedná se o tzv. proces EIA – ten např. podle přílohy 1 tohoto zákona bodu 10.1 a 10.2 vždy vyžadují skládky nebezpečných odpadů a skládky s kapacitou nad 100 tun za den; tento proces předchází územnímu řízení. V případě, že záměr nebude splňovat tyto podmínky stanovené v příloze 1 a tedy nebude povinně podléhat posouzení záměru, stále proběhne zjišťovací řízení, jak je stanoveno v bodě 10.1. kategorie II přílohy č. 1 zákona. Více informací o procesu EIA. U velkých skládek a spaloven odpadu, u nichž hrozí významné riziko negativního vlivu na životní prostředí, je potřebné dále získat tzv. integrované povolení (IPPC; integrované povolování následuje po územním rozhodnutí a předchází řízení stavebnímu). Povolení stanoví závazné podmínky k provozu takového zařízení a nahrazuje vícero jednotlivých povolení, souhlasů a stanovisek dotčených orgánů (v oblasti ochrany vod, ovzduší, přírody a krajiny apod.), které by jinak musel provozovatel zařízení získat. Dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, je integrované povolení nutné u skládek, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu. V případě, že skládka naopak nepodléhá režimu IPPC, musí investor samostatně získat povolení od orgánu ochrany ovzduší, orgánu ochrany vod apod. Více informací o IPPC. V každém případě investor potřebuje projít územním a stavebním řízením a získat od stavebního úřadu územní rozhodnutí o umístění stavby, popř. o změně využití území (záleží na tom, zda stavební úřad skládku posoudí jako stavbu nebo terénní úpravu) a následně ohlášení či stavební povolení (důležité je, zda bude skládka posouzena jako stavba nebo jako terénní úprava). Obojí se řídí stavebním zákonem. V případě, že by měla být skládka realizovaná na pozemcích, které jsou součástí zemědělského půdního fondu (ZPF, zákon č. 334/1992 Sb.) nebo se jedná o pozemky určené k plnění funkcí lesa (zákon č. 289/1995 Sb.), muselo by dojít k odnětí těchto pozemků (§ 9 zákona č. 334/1992 Sb.), ke kterému vydává souhlas orgán ochrany ZPF nebo povolení orgán státní správy lesů. Orgán ochrany přírody může také rozhodnout o tom, že investor musí nechat zpracovat tzv. biologické hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V případě, že by se v území nacházeli zvlášť chráněné rostliny nebo zvlášť chránění živočichové, případně památný strom, bylo by nezbytné získat výjimku z jejich ochrany podle částí páté, § 56 a násl. zákona o ochraně přírody a krajiny. Dále investor potřebuje získat povolení k provozu zařízení k nakládání s odpady od příslušného krajského úřadu podle § 14 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Teprve na jeho základě může od stavebního úřadu obdržet kolaudační souhlas. Všech výše uvedených procesů (s výjimkou udělení kolaudačního souhlasu) se může veřejnost určitým způsobem účastnit nebo se k nim vyjádřit (dle typu procesu je možné podávat připomínky, námitky, podat odvolání nebo napadnout pravomocné rozhodnutí správní žalobou). Podmínky účasti výše uvedených řízení najdete v našich manuálech týkajících se těchto konkrétních řízení.

http://kraken.slv.cz/21Cdo3890/2009

21 Cdo 3890/2009 Dotčené předpisy: § 172 odst. 1 předpisu č. 65/1965Sb. ve znění do 31.12.2006, § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., § 243b odst. 5 věty první o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Dopravního podniku Ostrava a.s. se sídlem v Ostravě Moravské Ostravě, Poděbradova č. 494/2 , IČO 61974757, proti žalovanému J. P. , zastoupenému Mgr. Pavlem Pěnkavou, advokátem se sídlem v Ostravě Hrabové, Místecká č. 329/258, o náhradu škody, za účasti České pojišťovny, a.s. se sídlem v Praze 1, Spálená č. 75/16, IČO 45272956, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 85 C 142/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. dubna 2009 č.j. 16 Co 46/2009-109, takto: II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.040,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Pavla Pěnkavy, advokáta se sídlem v Ostravě Hrabové, Místecká č. 329/258. Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.4.2009 č.j. 16 Co 46/2009-109, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 6.11.2008 č. j. 85 C 142/2007-74, ve věci samé (tj. ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci náhradu škody ve výši 68.409,- Kč s úroky z prodlení), není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Odvolací soud vyložil otázku, zda v projednávané věci došlo k naplnění skutkové podstaty odpovědnosti zaměstnance za škodu ve smyslu ustanovení § 172 odst. 1 zák. č. 65/1965 Sb., a to zejména, zda v jednání žalovaného lze spatřovat zaviněné porušení povinností dospěl-li k závěru, že žalovaný předmětnou dopravní nehodu (a tím vznik škody) nezavinil, a to ani formou nevědomé nedbalosti , neboť v rozhodném období nevěděl, že jeho schopnost k řízení vozidla byla v důsledku jeho zdravotního stavu snížena, a ani to vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět nemohl - v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou soudů (ohledně výkladu pojmu zavinění srov. např. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5.2.2004, sp.zn. 21 Cdo 1059/2003) I když žalobce v dovolání uvedl, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) vyplývá, že ve skutečnosti podrobuje kritice skutková zjištění odvolacího soudu (a soudu prvního stupně), která jsou významná z hlediska naplnění předpokladů odpovědnosti za škodu podle ustanovení § 172 odst. 1 zák. práce, která byla zaměstnavateli způsobena v důsledku dopravní nehody autobusu dne 13.8.2005. Dovolatel namítá, že odvolací soud nevzal v úvahu všechny skutkové okolnosti, které jsou podle jeho názoru pro posouzení věci významné zejména z hlediska zavinění, protože ve Zprávě o dopravní nehodě ze dne 16.8.2005 sám žalovaný uvedl, že si je vědom zavinění dopravní nehody, což ztvrdil svým podpisem , a při vyšetření znalkyněmi uvedl, že nyní vidí příčinu nehody ve zvýšené únavě , přičemž znalkyně vypověděly, že v obecné rovině žalovaný věděl a mohl předvídat, že pokud bude řídit dopravní prostředek v takovém stavu, v jakém ho řídil, může způsobit dopravní nehodu . Na rozdíl od skutkových zjištění soudů obou stupňů [že podle znalkyň se v případě žalobce jednalo o reaktivní anxiozně-depresivní stav a neurastenické potíže, navozené konfliktním manželstvím, rozvodovým řízením a velkým pracovním vytížením , což se projevilo jako náhlá nevolnost, která byla příčinou dopravní nehody, že se u žalovaného jednalo o první náhlou nevolnost , nemohl tedy odhadnout aktuální vystupňování problému a nemohl ani předvídat, že může dojít při jeho potížích k dopravní nehodě , neboť neurastenické potíže u žalovaného sice byly dlouhodobější, avšak i za přítomnosti těchto potíží pracoval bez jakýchkoliv problémů, sám také uvedl, že před rozhodnou pracovní směnou žádné potíže necítil, a tento úzkostně depresivní stav a neurastenické potíže byly u něj diagnostikovány až následně po dopravní nehodě], v dovolání předestírá vlastní skutkové závěry (zejména, že je irelevantní, že žalovaný nevěděl, kdy přesně k dopravní nehodě, resp. k jeho selhání v důsledku dlouhodobé psychické zátěže dojde , neboť nevolnost žalovaného, v důsledku které došlo ke vzniku dopravní nehody, neměla charakter nahodilé nevolnosti , ale vznikla na základě působení dlouhodobějších faktorů, zejména dlouhodobé psychické zátěže , že tedy schopnost žalovaného k řízení vozidla byla snížena v důsledku jeho zdravotního stavu, což žalovaný mohl předvídat, neboť historická zkušenost je pouze jedním z atributů, jež mohou ovlivnit posouzení otázky zavinění v této věci , žalovaný navíc dlouhodobě pracuje jako řidič z povolání, tj. jedná se o zkušeného řidiče, který se pravidelně zúčastňuje školení řidičů, takže byl seznámen s tím, jaké následky hrozí v případě, že bude řídit dopravní prostředek ve stavu velké psychické zátěže ), na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci (že žalovaný porušil pracovní povinnosti zaviněným jednáním a to ve formě nevědomé nedbalosti a došlo tak k naplnění hmotněprávní podmínky odpovědnosti zaměstnance za škodu podle ustanovení § 172 zák. práce). Tím, že dovolatel na odlišných skutkových závěrech buduje odlišný právní názor na věc, však nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující. Shora uvedené námitky žalobce nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., ale jen dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. K okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přihlédnuto [srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2004, sp.zn. 21 Cdo 541/2004, které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, a obdobně též právní názor vyjádřený v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7.3.2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněném pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006]. V dovolacím řízení vznikly žalovanému v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 4.740,- Kč [srov. § 3 odst. 1, bod 4., § 14 odst. 1, § 15, § 16 odst. 1 a § 18 odst. 1, vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č.110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 5.040,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby tyto náklady žalovanému nahradil. Přiznanou náhradu nákladů dovolacího řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). V Brně 5. ledna 2011

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/23-cdo-3439-2014/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3439/2014 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3439/2014 Ustanovení § 54 zákona o podnikání na kapitálovém trhu nijak neomezuje strany v tom, aby si ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení dohodly rozhodování jejich majetkového sporu z poskytování investičních služeb jiným rozhodcem nebo jiným stálým rozhodčím soudem. Stejně tak nevylučuje, aby byla uzavřena rozhodčí smlouva pro řešení takového sporu, je-li jednou ze stran spotřebitel a druhou obchodník s cennými papíry, a nečiní tak ani zákon o rozhodčím řízení. 23 Cdo 3439/2014 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci žalobkyně JV-LEGAL, s.r.o., identifikační číslo osoby 45786127, se sídlem v Praze 4, Severozápadní II 306/32, zastoupené Mgr. Jiřím Prokopem, advokátem se sídlem v Berouně, Pražská 212/38, proti žalované BH Securities a.s., identifikační číslo osoby 60192941, se sídlem v Praze 1, Na příkopě 848/6, zastoupené Mgr. Michalem Doležalem, advokátem se sídlem v Praze 1, Uhelný trh 414/9, o zaplacení 21.894,36 USD s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 151/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. února 2014, č. j. 5 Cmo 44/2014-116, takto: II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 12.584 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám Mgr. Michala Doležala, advokáta se sídlem v Praze 1, Uhelný trh 414/9. Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 9. prosince 2013, č. j. 53 Cm 151/2013-98 rozhodl o zastavení řízení (bod I. výroku), o vrácení soudního poplatku žalobkyni (bod II. výroku) a o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované náklady řízení ve výši 24.974,40 Kč (bod III. výroku). Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. února 2014, č. j. 5 Cmo 44/2014-116 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a žalované přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. V prvé řadě vysvětlil, že ani ustanovení hlavy páté občanského zákoníku, ani evropské právo nezapovídají sjednávání rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách. Ty však nesmí obsahovat ujednání, jež by v rozporu s požadavkem dobré víry způsobovalo výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele. Otázka důkazního břemene se neřídí tím, zda jde o řízení soudní, nebo řízení před rozhodci, nýbrž hypotézou hmotněprávní normy, která upravuje sporný právní poměr účastníků. Neposkytne-li kterákoli ze stran důkaz o skutečnosti, ohledně níž má povinnost tvrzení, riskuje tím svůj neúspěch v řízení, a to bez ohledu na to, zda jde o řízení před soudem nebo před rozhodci. Důvodnou neshledal ani námitku žalobkyně, že spor z podnikání na kapitálovém trhu a z obchodu na regulovaném trhu organizovaném Burzou cenných papírů by měl rozhodovat Burzovní rozhodčí soud. Výběr Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (dále jen „Rozhodčí soud“) byl proveden v souladu s § 2 odst. 1 a § 13 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, a je tak pro ně závazný. Dále soud dospěl k závěru, že komisionářská smlouva, uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou není formulářového typu, celý její text je vytištěn týmž tiskovým zařízením, a nic nenasvědčuje tomu, že by o kterémkoli smluvním ujednání, rozhodčí doložku nevyjímaje, neměl předchůdce žalobkyně možnost se žalovanou vyjednávat. I kdyby se jednalo o doložku nesjednanou individuálně, nebylo by možno ji jen z tohoto důvodu považovat za neplatnou, ale pouze v případě, že by se jednalo o smluvní podmínku nepřiměřenou. V daném případě však nelze vytknout ani netransparentní způsob výběru rozhodce, ani dohodu o takovém postupu vedení rozhodčího řízení, který by byl způsobilý vést ke značné procesní nevýhodě kterékoliv ze stran. Doložka neobsahovala pověření, že by bylo možné rozhodovat podle zásad spravedlnosti, nebo neodůvodnit rozhodčí nález, přičemž podle ustanovení § 9 odst. 1 Řádu Rozhodčího soudu se rozhodci ve sporech ze spotřebitelských smluv řídí též právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele. Odvolacího soud tak uzavřel, že v posuzované věci je dána pravomoc Rozhodčího soudu. Proti usnesení odvolacího soudu v celém jeho rozsahu podala žalobkyně včasné dovolání, z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Dovolací důvod formuluje tak, že rozhodování sporu podle sjednané rozhodčí doložky je s konečnou platností, a vzhledem k této skutečnosti je rozhodčí doložka neplatná, neboť rozhodnutí sporu je nepřezkoumatelné jinými rozhodci. Rozhodnutí odvolacího soudu je proto podle názoru dovolatelky v rozporu s rozhodnutími soudů vyšších instancí, např. „ÚS 2164/10 ze dne 1. listopadu 2011“. Dále jako dosud neřešenou předkládá otázku platnosti rozhodčí doložky ve sporu spotřebitele a obchodníka s cennými papíry (banky). V rozhodčím řízení jsou si strany „v případech v souvislosti se zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, (kdy jedna strana je ze zákona povinna vlastnit důkazní prostředky a druhá ne), fakticky nerovné a navíc rozhodčí doložka je s konečnou platností, tedy nepřezkoumatelná“. Žalobkyně dále namítá, že mezi stranami byla uzavřena adhezní smlouva, což vyvrací námitku, že by si strany byly vědomy jednotlivých specializací rozhodčích soudů. Podle žalobkyně nebyla podmínka (výběr rozhodčího soudu) sjednána individuálně a strany to staví do nerovného postavení. Žalobkyně navrhuje, aby žalovaná předložila důkaz, jak probíhal podpis smluv a zda jednala v souladu s odbornou péčí. Žalovaná se k dovolání vyjádřila tak, že rozhodčí doložka byla platně, zcela jasně a srozumitelně sjednána. Nebyla nijak skryta a samotná komisionářská smlouva není formulována jako komplikovaný dokument. Proto je třeba odmítnout argumentaci žalobkyně, která má možnost řešit věc před Rozhodčím soudem. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. Argumentovala-li žalobkyně neplatností rozhodčí doložky z důvodu, že rozhodnutí je podle ní konečné, nepřezkoumatelné jinými rozhodci, pak na řešení této právní otázky rozhodnutí odvolacího soudu nezáviselo. Navíc lze připomenout ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu, podle níž není dvojinstančnost obecnou zásadou občanského soudního řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2011, sp. zn. 21 Cdo 3820/2009). Vyloučení přezkumu rozhodčího nálezu jinými rozhodci ani dohoda o tom, že rozhodčí řízení proběhne bez ústního jednání, nezpůsobují bez dalšího neplatnost rozhodčí smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel; to, zda tato ujednání nastolují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele, je nutno vždy zkoumat se zřetelem ke konkrétním skutkovým okolnostem každého případu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2014, sp. zn. 33 Cdo 1616/2014). Tato otázka proto není způsobilá založit přípustnost dovolání žalobkyně. Dovolací soud se také nezabýval poukazem žalobkyně na její podání učiněná za řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení (§ 241a odst. 4 o. s. ř.). Nesouhlasí-li dále dovolatelka se závěrem odvolacího soudu, že se nejedná o adhezní smlouvu (nesjednanou individuálně), a uvádí skutková tvrzení, které mají svědčit o tom, že se o adhezní smlouvu jedná, pak neformuluje způsobilý dovolací důvod. Dovolací přezkum je totiž ustanovením § 241a odst. 1 o. s. ř. vyhrazen výlučně otázkám právním, nikoliv zpochybnění skutkových závěrů odvolacího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. 29 Cdo 2125/2014, a ze dne 30. října 2014, sp. zn. 29 Cdo 4097/2014). V rozhodovací praxi dovolacího soudu však dosud nebyla řešena otázka, zda-li si spotřebitel a obchodník s cennými papíry jako strany smlouvy, jejímž předmětem je poskytování investičních služeb, mohou uzavřít pro řešení případných sporů z této smlouvy rozhodčí doložku. Pro její řešení proto shledal dovolací soud dovolání přípustným. Podle skutkových zjištění soudů nižších stupňů uzavřeli žalovaná jako komisionář a L. Š. (právní předchůdce žalobkyně) jako komitent dne 3. července 2008 komisionářskou smlouvu, jejímž předmětem byl závazek komisionáře obstarávat vlastním jménem na účet komitenta koupi nebo prodej investičních nástrojů a uskutečňovat činnost k dosažení tohoto výsledku podle závazných pokynů komitenta k obstarání koupě nebo prodeje investičních nástrojů a závazek komitenta zaplatit komisionáři za obstarání koupě nebo prodeje investičních nástrojů odměnu dle smlouvy. V článku 8.7 si strany sjednaly rozhodčí doložku tohoto znění: Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře v ČR v Praze podle jeho Řádu a Pravidel třemi rozhodci. Vzhledem k datu uzavření rozhodčí doložky je nutné aplikovat zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění do 31. března 2012 (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“). Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení se strany mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva). Základní otázkou tedy je, zda spory z poskytování investičních služeb mohou být rozhodovány rozhodci (stálými rozhodčími soudy). Kromě skutečnosti, že se zcela jistě jedná o majetkové spory, je významným argumentem pro kladnou odpověď to, že sám zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, předpokládá řešení takových sporů. Výslovně totiž v ustanovení § 54 umožňuje organizátorovi regulovaného trhu zřízení stálého rozhodčího soudu, který rozhoduje spory z obchodů na regulovaném trhu organizovaném zřizovatelem a z vypořádání těchto obchodů, jakož i spory z obchodů v mnohostranném obchodním systému provozovaném zřizovatelem a z vypořádání těchto obchodů. Stálý rozhodčí soud rozhoduje i spory z obchodů s komoditami a spory z dalších obchodů na finančním trhu, pokud takové obchody vyplývají z další podnikatelské činnosti zřizovatele registrované Českou národní bankou podle § 39 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Stálý rozhodčí soud může též rozhodovat spory z ostatních obchodů s investičními nástroji nebo komoditami, spory z podnikání na kapitálovém trhu, peněžním trhu, trhu doplňkového penzijního spoření, pojišťovacím trhu a trhu penzijního připojištění, pokud se na tom strany dohodnou. Ustanovení § 54 zákona o podnikání na kapitálovém trhu však nijak neomezuje strany v tom, aby si ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení dohodly rozhodování jejich majetkového sporu z poskytování investičních služeb jiným rozhodcem nebo jiným stálým rozhodčím soudem. Stejně tak nevylučuje, aby byla uzavřena rozhodčí smlouva pro řešení takového sporu, je-li jednou ze stran spotřebitel a druhou obchodník s cennými papíry, a nečiní tak ani zákon o rozhodčím řízení. Nelze přisvědčit názoru dovolatelky, že nemožnost rozhodčího řízení v daném typu sporů je dána tím, že „žalobkyně nedisponuje, a ani fakticky nemůže disponovat, důkazy rozhodnými pro spor, neboť je má ve své moci žalovaná“. Tato otázka není totiž nijak vlastní rozhodčímu řízení, a tedy ani rozhodčímu řízení ve sporech ze spotřebitelských smluv. Obecně je řešena tzv. ediční povinností upravenou v ustanovení § 129 odst. 2 o. s. ř. I v rozhodčím řízení lze k vynucení této povinnosti dožádat soudy, a to při aplikaci ustanovení § 20 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení, podle něhož procesní úkony, které nemohou rozhodci sami provést, provede na jejich dožádání soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o procesní úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná. Na základě uvedených důvodů došel dovolací soud k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné, a proto dovolání žalobkyně zamítl podle ustanovení § 243d písm. a) o. s. ř. O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243c odst. 3 a § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v dovolacím řízení úspěšná. Po zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb. Ústavním soudem byla při rozhodování o náhradě nákladů řízení odměna za zastupování advokátem určena (ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněného pod č. 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Tarifní hodnotu v cizí měně dovolací soud přepočítal kurzem vyhlášeným Českou národní bankou ke dni 11. srpna 2014 (20,805 Kč/1 USD), kdy bylo sepsáno vyjádření žalované k dovolání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2014, sp. zn. 23 Cdo 2702/2012). Při takto určené tarifní hodnotě 442.938 Kč činí odměna za jeden úkon právní služby právního zástupce žalované 10.100 Kč podle ustanovení § 7, § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu. Za jeden úkon právní služby náleží režijní paušál v částce 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Částka odpovídající dani z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. činí 2.184 Kč. Celkem náleží žalované náhrada nákladů dovolacího řízení v částce 12.584 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. byla náhrada nákladů uložena žalobkyni k zaplacení advokátu žalované. Vloženo: 16. August 2016

http://mdcr.cz/Dokumenty/Silnicni-doprava/Nakladni-doprava/Rezim-ridicu/Rezim-ridicu-(561-2006,-AETR,-vyjimky)?returl=/Dokumenty/Silnicni-doprava

Ministerstvo dopravy ČR - Režim řidičů (561/2006, AETR, výjimky) Režim řidičů (561/2006, AETR, výjimky)|Režim řidičů Sociální předpisy v silniční dopravě upravují doby řízení, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů a jejich zaznamenávání. Cílem těchto předpisů je zlepšit sociální podmínky zainteresovaných stran v odvětví silniční dopravy, zvýšit bezpečnost silničního provozu a sjednotit podmínky hospodářské soutěže v oblasti silniční dopravy. I. ObecněSociální předpisy v silniční dopravě upravují doby řízení, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů a jejich zaznamenávání. Cílem těchto předpisů je zlepšit sociální podmínky zainteresovaných stran v odvětví silniční dopravy, zvýšit bezpečnost silničního provozu a sjednotit podmínky hospodářské soutěže v oblasti silniční dopravy. Základními předpisy jsou:1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006, o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, ve znění pozdějších předpisů2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014, o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (toto nařízení odkazuje na přílohy I a IB nařízení č. 3821/85, které nadále zůstávají v platnosti)3) Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) – Sdělení č. 62/2010 Sb. m. s., ve znění pozdějších předpisů4) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů5) Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů6) Nařízení Komise (EU) č. 581/2010, o stanovení maximálních časových úseků pro stahování příslušných údajů z přístroje ve vozidle a z karty řidiče7) Rozhodnutí Komise č. 2007/230/ES, o formuláři o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů II. Nařízení 561/2006 a dohoda AETRPodle čl. 2 odst. 2 a 3 nařízení č. 561/2006 se toto nařízení (a související evropské předpisy) vztahuje na silniční dopravu bez ohledu na zemi registrace vozidla uskutečněnou1. výhradně uvnitř EU nebo2. mezi EU, Švýcarskem a zeměmi, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Island, Lichtenštejnsko a Norsko).Dohoda AETR se naopak použije na mezinárodní dopravu, která se zčásti uskutečňuje mimo oblast EU nebo Evropského hospodářského prostoru a vztahuje se1. na celou cestu pro vozidla registrovaná v EU nebo v zemích, které jsou smluvními stranami AETR nebo2. pouze na úsek cesty probíhající po území Společenství nebo zemí, které jsou smluvními stranami AETR, pro vozidla registrovaná ve třetí zemi, která není smluvní stranou AETR.V praxi však nejsou žádné zásadní rozdíly mezi úpravou obsaženou v nařízení 561/2006 a dohodou AETR. III. Působnost nařízení 561/2006Nařízení 561/2006 se vztahuje na přepravu 1. zboží vozidly, jejichž maximální přípustná hmotnost včetně návěsu nebo přívěsu překračuje 3,5 tuny, nebo 2. cestujících vozidly, která jsou svou konstrukcí nebo trvalou úpravou určena pro přepravu více než devíti osob včetně řidiče. K výše uvedenému lze poznamenat, že vozidlo musí být určeno k přepravě nákladu a osob a k tomuto účelu obvykle používáno, z tohoto důvodu pojízdný jeřáb nebo pojízdná pumpa na beton nespadají do působnosti nařízení. Z působnosti nařízení 561/2006 rovněž existuje celá řada výjimek. Jedná se o výjimky uvedené v čl. 3 a 13 odst. 1 tohoto nařízení. Zde je však potřeba rozlišovat:Článek 3Toto nařízení se nevztahuje na silniční dopravua) vozidly používanými pro přepravu cestujících v linkové dopravě, jestliže délka tratě této linky nepřesahuje 50 km; aa) vozidly nebo jejich kombinacemi s maximální přípustnou hmotností nepřekračující 7,5 tun, která jsou používána pro přepravu materiálu, zařízení nebo strojů, jež řidič při výkonu svého povolání potřebuje, a která jsou používány pouze na tratích v okruhu do 100 km od místa obvyklého odstavení vozidla a za podmínky, že řízení vozidla nepředstavuje řidičovu hlavní činnost; b) vozidly, jejichž nejvyšší dovolená rychlost nepřesahuje 40 kilometrů v hodině;c) vozidly, která jsou ve vlastnictví ozbrojených sil, sil civilní obrany, požárních sborů a sil odpovědných za udržování veřejného pořádku nebo jsou jimi najata bez řidiče, uskutečňuje-li se přeprava v rámci jím svěřených úkolů a je-li pod jejich kontrolou;d) vozidly, včetně vozidel používaných při neobchodní přepravě humanitární pomoci, používanými za mimořádných okolností nebo při záchranných akcích;e) specializovanými vozidly používanými pro lékařské účely;f) speciálními havarijními vozidly, operují-li v okruhu do 100 km od místa obvyklého odstavení vozidla;g) vozidly používanými při silničních jízdních zkouškách pro účely vývoje, opravy nebo údržby, a novými nebo přestavěnými vozidly, která ještě nebyla uvedena do provozu;h) vozidly nebo jejich kombinacemi, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřesahuje 7,5 tuny a která se používají k neobchodní přepravě zboží;i) obchodními vozidly, která jsou podle právních předpisů členského státu, ve kterém se používají, považována za historická vozidla a používají se k neobchodní přepravě cestujících nebo zboží. V případě výjimky dle čl. 3 písm. a) se na uvedené přepravy v České republice použije úprava obsažená v § 3 odst. 1, 3 a 4 vyhlášky č. 478/2000 Sb. v návaznosti na §§ 17 až 19 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. Řidiči rovněž musí zaznamenávat režim své činnosti dle §1a vyhlášky č. 478/2000 Sb. V případě ostatních výjimek obsažených v tomto článku řidiči dodržovat režim činnosti řidiče nemusí a rovněž nemusí vést záznamy o své činnosti.Jiná situace panuje v případě výjimek dle čl. 13 odst. 1:Článek 131. Jestliže nejsou dotčeny cíle stanovené v článku 1, může každý členský stát na svém území nebo po dohodě s jiným členským státem na jeho území udělit výjimky z článků 5 až 9 a stanovit individuální podmínky vztahující se na tyto výjimky týkající se přepravya) vozidly ve vlastnictví orgánů veřejné moci nebo jimi najatými bez řidiče a používanými k silniční dopravě, pokud tyto orgány veřejné moci nevstupují do hospodářské soutěže se soukromými dopravci;b) vozidly používanými nebo najatými bez řidiče zemědělskými, pěstitelskými, lesnickými, chovatelskými podniky a podniky rybolovu pro přepravu zboží jako součást jejich podnikatelské činnosti na tratích v okruhu do 100 km od místa obvyklého odstavení vozidla;c) zemědělskými a lesnickými traktory používanými pro zemědělské a lesnické činnosti na tratích v okruhu do 100 km od místa obvyklého odstavení vozidla, který vozidlo vlastní, najímá nebo najímá s následnou koupí;d) vozidly nebo kombinacemi vozidel, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřekračuje 7,5 tuny a která používají poskytovatelé všeobecných služeb definovaní v čl. 2 bodě 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby za účelem doručování zásilek v rámci všeobecných služeb.Tato vozidla se smějí používat pouze na tratích v okruhu do 100 kilometry od m ísta obvykl ého odstaven í vozidla a za podm ínky, že řízen í vozidla nep ředstavuje řidi čovu hlavn í činnost;e) vozidly provozovanými výlučně na ostrovech s rozlohou do 2 300 km 2 ,které nejsou spojeny se zbytkem území státu mostem, brodem nebo tunelem, jenž by mohl být používán motorovými vozidly;f) vozidly používanými pro přepravu zboží na tratích v okruhu do 100 kilometry od m ísta obvykl ého odstaven í vozidla s pohonem na zemn í nebo zkapaln ěn ý plyn nebo elekt řinu, jejichž maximální přípustná hmotnost včetně hmotnosti přívěsu nebo návěsu nepřesahuje 7,5 tuny;g) vozidly používanými pro výcvik žadatelů o řidičské oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti či jejich přezkoušení za předpokladu, že nejsou využívána k obchodní přepravě zboží nebo cestujících;h) vozidly používanými v souvislosti s kanalizačními sítěmi, ochranou před povodněmi, údržbou rozvodů vody, plynu a elektřiny, údržbou a kontrolou silnic, odvozem a likvidací domovního odpadu, telegrafními a telefonními službami, rozhlasovým a televizním vysíláním a detekcí rozhlasových nebo televizních vysílačů nebo přijímačů;i) vozidly s 10 až 17 sedadly používanými výlučně k neobchodní přepravě cestujících;j) specializovanými vozidly přepravujícími cirkusy a lunaparky;k) speciálně vybavenými vozidly pro mobilní projekty, jejichž hlavním účelem po zaparkování je využití k vzdělávacím účelům;l) vozidly používanými pro svoz mléka z hospodářství a zpětnou přepravu nádob na mléko nebo mléčných výrobků určených pro krmení zvířat do hospodářství;m) specializovanými vozidly přepravujícími peníze nebo cennosti;n) vozidly používanými pro přepravu zvířecích odpadů nebo zvířecích těl neurčených k lidské spotřebě; o) vozidly používanými výhradně na komunikacích uvnitř distribučních center jako přístavy, překladiště nebo železniční terminály;p) vozidly používanými pro přepravu živých zvířat z hospodářství na místní trhy a naopak nebo z trhů na místní jatka ve vzdálenosti 100 kilometrů.V případě uplatnění této výjimky je dopravce namísto podmínek uvedených v článcích 5 až 9 nařízení č. 561/2006 povinen zajistit dodržování doby bezpečnostních přestávek, která je stanovena v § 3 odst. 5 vyhlášky č. 478/2000 Sb. Dopravce je dále podle § 1a odst. 1 a 2 vyhlášky č. 478/2000 Sb. povinen zajistit, aby záznam o činnostech řidiče byl pořízen buď jako výstup z tachografu, nebo aby řidič předmětný záznam vedl ručně. Řidič vozidla musí mít s sebou ve vozidle tento záznam o činnostech z právě probíhajícího a z předchozího dne, pokud řídil, a paměťovou kartu řidiče, jen pokud mu byla vydána. Je nutné upozornit, že v tomto případě se jedná o českou úpravu, a že jiné členské státy EU mají výjimky dle tohoto článku upraveny rozdílně. Přepravy uvedené v čl. 13 odst. 1 nařízení č. 561/2006 jsou proto označovány jako tzv. fakultativní výjimky a členské státy EU můžou rozhodnout, zda pro tyto přepravy stanoví jiný režim než ten uvedený v čl. 5-9 zmíněného nařízení. ČR tuto možnost využila. Přehled úprav jiných členských států viz: http://ec.europa.eu/transport/modes/road/index_en.htm IV. Doby řízení, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku dle nařízení 561/2006a) Doba řízení (čl. 6)Celková doba řízení mezi dvěma denními odpočinky nebo jedním odpočinkem denním a jedním týdenním nesmí přesáhnout 9 hodin. Dvakrát za týden může být prodloužena na 10 hodin. Týdenní doba řízení nesmí přesáhnout 56 hodin. Celková doba řízení nesmí přesáhnout 90 hodin za období dvou po sobě následujících týdnů.b) Bezpečnostní přestávka (čl. 7)Přestávkou se rozumí doba, během níž nesmí řidič řídit ani vykonávat žádnou jinou práci a která je určená výhradně k jeho zotavení. Po 4,5 hod. řízení musí mít řidič nepřerušenou přestávku nejméně 45 minut, pokud mu nezačíná doba odpočinku. Tato přestávka může být nahrazena přestávkou v délce nejméně 15 minut, po níž následuje přestávka v délce nejméně 30 minut.c) Denní doba odpočinku (čl. 8)V průběhu každých 24 hodin po skončení předchozí denní nebo týdenní doby odpočinku musí mít řidič novou denní dobu odpočinku. Je-li denní doba odpočinku v průběhu těchto 24 hodin alespoň 9 hodin, ale kratší než 11 hodin, považuje se dotyčná denní doba odpočinku za zkrácenou. Mezi dvěma týdenními dobami odpočinku smí mít řidič nanejvýš tři zkrácené denní doby odpočinku. Jsou-li ve vozidle nejméně dva řidiči, musí mít každý z nich denní odpočinek nejméně 9 po sobě následujících hodin za každé období 30 hodin od skončení denní nebo týdenní doby odpočinku.d) Týdenní doba odpočinku (čl. 8)Ve kterýchkoli dvou po sobě následujících týdnech musí mít řidič dvě běžné týdenní doby odpočinku, tzn. 2x 45h, nebo jednu běžnou týdenní dobu odpočinku a jednu zkrácenou dobu odpočinku v celkové délce 24 hodin. Zkrácení však musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou v celku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu. Týdenní doba odpočinku musí začít nejpozději po uplynutí šesti 24hodinových časových úseků od skončení předchozí týdenní doby odpočinku. V. Vybavení vozidla tachografemTachografy musí být namontovány a používány ve vozidlech, která jsou používána pro silniční přepravu cestujících nebo zboží a na která se vztahuje nařízení (ES) č. 561/2006 (respektive dohoda AETR). V případě přeprav dle čl. 3 a 13 odst. 1 písm. a) nařízení 561/2006 vozidlo nemusí být vybaveno záznamovým zařízením (viz výše). VI. Vedení záznamů Řidič používá záznamové listy nebo kartu řidiče každý den, kdy řídí, od okamžiku, kdy převezme vozidlo. Záznamový list nebo karta řidiče nesmějí být vyjmuty před koncem denní pracovní doby, pokud není jejich vyjmutí jinak povoleno. Žádný záznamový list nebo karta řidiče se nesmí používat po dobu delší, než pro niž jsou určeny. Jestliže se řidič vzdálí od vozidla a v důsledku toho nemůže tachograf zabudovaný do vozidla používat, musí být časové úseky - zaznamenány na záznamovém listu ručně, automatickým záznamem nebo jinými prostředky čitelně a bez znečištění záznamového listu, je-li vozidlo vybaveno analogovým tachografem,- zadány na kartu řidiče zařízením k ručnímu zadávání údajů v tachografu, je-li vozidlo vybaveno digitálním tachografem.Režim činností řidiče je možné prokázat rovněž pomocí potvrzení o činnostech. Evropská komise vytvořila jednotnou formu potvrzení, které musí být kontrolními složkami uznáno v celé EU. Použití potvrzení je pouze fakultativní, neexistuje povinnost předkládat formuláře dokládající činnost řidičů za dobu, kdy se od vozidla vzdálili. Na území ČR platí, že forma potvrzení pro řidiče není nijak dána. Jsou uznávána i např. tzv. žlutá kolečka, samozřejmě za předpokladu, že jsou vyplněna správně a obsahují všechny potřebné údaje. V cizině doporučujeme používat jednotnou formu potvrzení.Vyplnitelná a vytisknutelná podoba potvrzení je ke stažení ZDE.Pokyn Komise k používání potvrzení je ke stažení ZDE. VII. Uchovávání a kontrolaPři provozování dopravy, na kterou se vztahuje nařízení 561/2006 (nebo dohoda AETR) musí při kontrole řidič předložit záznamy z běžného dne a z předcházejících 28 kalendářních dnů.Řídí-li řidič vozidlo vybavené analogovým tachografem, musí být schopen kdykoliv na žádost pověřeného kontrolora předložit:i) záznamové listy pro daný den a záznamové listy použité řidičem v předcházejících 28 dnech,ii) kartu řidiče, pokud je jejím držitelem, aiii) veškeré ručně provedené záznamy a výtisky pořízené daný den a v předcházejících 28 dnech, jak je vyžadováno podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 561/2006.2. Řídí-li řidič vozidlo vybavené digitálním tachografem, musí být schopen kdykoliv na žádost pověřeného kontrolora předložit:i) svou kartu řidiče,ii) veškeré ručně provedené záznamy a výtisky pořízené v daném dni a v předchozích 28 dnech, jak je vyžadováno podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 561/2006,iii) záznamové listy, které odpovídají stejnému období jako v bodě ii), během kterého řídil vozidlo vybavené analogovým tachografem.Od 1. října 2010 musí dopravci dodržovat nařízení Komise (EU) č. 581/2010 o stanovení maximálních časových úseků pro stahování příslušných údajů z přístroje ve vozidle a z karty řidiče. V souladu s čl. 10 odst. 5 písm. c) nařízení 561/2006 bylo přijato nařízení č. 581/2010 o stanovení maximálních časových úseků pro stahování příslušných údajů z přístroje ve vozidle a z karty řidiče, přičemž stanovené maximální časové úseky nesmí přesáhnout dobu:a) 90 dnů v případě údajů ze záznamového zařízení ve vozidleb) 28 dnů v případě údajů z karty řidiče. VIII. ZávěremVýše uvedené se týká dodržování a kontroly sociálních předpisů v silniční dopravě na území ČR. V zahraniční (včetně dalších členských států EU) může být situace odlišná. Např. v Německu platí povinnost dodržovat režim činností řidiče a vést záznamy již u vozidel nad 2,8 t. K tomu blíže viz: http://www.mvcr.cz/webpm/clanek/aktualni-upozorneni.aspx?q=Y2hudW09MTc%3D Předchozí článekDalší článek Režim řidičů Nahoru Nechte si zasílat na e-mail aktualitykteré by Vám neměly uniknout

http://jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2007:5.AS.47.2006:66

5.AS.47.2006:66 - jurilogie.cz Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20.12.2007, sp. zn. 5 As 47/2006 - 66 [ rozsudek / výz-A ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2007:5.AS.47.2006:66 [ č. 1530 ] Služební poměr: kázeňský přestupek; propuštění ze Služebního poměru Právní věta Pravomocným rozhodnutím o tom, že byl spáchán kázeňský přestupek a kdo ho spáchal (§32 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky), je příslušný služební funkcionář v následných řízeních ve věcech služebního poměru vázán. Pokud tedy služební funkcionář rozhodl o tom, že jednáním policisty vymezeným ve výroku tohoto rozhodnutí byl spáchán kázeňský přestupek, přičemž dotyčný policista proti tomuto rozhodnutí nepodal opravný prostředek, a rozhodnutí tak nabylo právní moci, nemůže již policista v následném řízení o propuštění ze služebního poměru [§106 odst. 1 písm. d) téhož zákona], v němž je posuzováno jeho identické jednání, tyto skutkové okolnosti zpochybňovat. ECLI:CZ:NSS:2007:5.AS.47.2006:66 sp. zn. 5 As 47/2006 - 66 ROZSUDEK Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D., v právní věci žalobce: Bc. M. K., zast. JUDr. Radimem Engelmaierem, advokátem se sídlem v Liberci, Benešovo nám. 29, proti žalovanému: ředitel Policie České republiky, Správy Severočeského kraje, Lidické náměstí 889/9 , Ústí nad Labem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, ze dne 22. 3. 2006, č. j. 59 Ca 81/2005 - 35, takto: I. Kasační stížnost se zamítá . II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává . Odůvodnění: Rozhodnutím ve věcech služebního poměru ze dne 29. 6. 2005, č. 913, zamítl žalovaný ředitel Policie České republiky, Správy Severočeského kraje, odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele Policie České republiky, Okresního ředitelství Liberec, ve věcech služebního poměru ze dne 8. 3. 2004, č. 68/2004, kterým byl žalobce podle §106 odst. 1 písm. d) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“) propuštěn ze služebního poměru příslušníka Policie České republiky dnem 31. 5. 2004. Žalobce napadl dne 30. 7. 2005 rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, přičemž namítal, že za jednání, pro něž byl propuštěn ze služebního poměru, byl již kázeňsky potrestán. Dle názoru žalobce bylo prokázáno naplnění skutkové podstaty odpovídající kázeňskému přestupku, nebylo však prokázáno naplnění skutkové podstaty porušení služební přísahy nebo služební povinnosti zvlášť závažným způsobem. Proti rozhodnutí služebního funkcionáře o kázeňském potrestání žalobce nic nenamítal, neboť až na tzv. nedůstojné sexuální chování a nástup do výkonu služby pod vlivem alkoholu si byl vědom svého pochybení. Pokud jde o výkon služby pod vlivem alkoholu, měl žalobce za to, že hodnota alkoholu 0,15 gr/kg naměřená dechovou zkouškou je zanedbatelná a podle znalců neznamená, že taková osoba je pod vlivem alkoholu. Úvahu žalovaného o možném úniku policejních informací prostřednictvím civilní osoby, s níž žalobce vstoupil do objektu Policie ČR, pokládal žalobce za pouhou dedukci. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci žalobu zamítl rozsudkem ze dne 22. 3. 2006, č. j. 59 Ca 81/2005 - 35, přičemž svůj rozsudek odůvodnil následujícím způsobem: Krajský soud konstatoval, že rozhodnutím ředitele Policie České republiky, Okresního ředitelství Liberec, ve věcech kázeňských ze dne 18. 2. 2004, č. 13/2004, byl žalobce uznán vinným ze spáchání kázeňského přestupku, přičemž v tomto rozhodnutí je podrobně popsáno jednání, kterého se žalobce dopustil dne 6. 2. 2004. Rozhodnutím ředitele Policie České republiky, Okresního ředitelství Liberec, ve věcech služebního poměru ze dne 8. 3. 2004, č. 68/2004, byl žalobce podle §106 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru propuštěn ze služebního poměru příslušníka Policie České republiky. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 6. 5. 2004, č. 455, zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrzeno. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 20. 4. 2005, č. j. 59 Ca 102/2004 - 40, bylo uvedené rozhodnutí žalovaného zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení, neboť žalovaný neodůvodnil, v čem spatřuje v případě jednání žalobce zvlášť závažný způsob porušení služební povinnosti. Shora uvedeným rozhodnutím, jež bylo předmětem žaloby v této věci, žalovaný odvolání žalobce opětovně zamítl a potvrdil původní rozhodnutí služebního funkcionáře prvního stupně. Žalovaný ve svém novém rozhodnutí tentokrát výslovně uvedl, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení služebních povinností. Krajský soud byl toho názoru, že žalovaný dostatečně zdůvodnil své úvahy při výkladu neurčitého právního pojmu, jakým je porušení služebních povinností zvlášť závažným způsobem. Za takové porušení žalovaný považoval skutečnost, že se dne 6. 2. 2004 žalobce dopustil kumulativně vícero přestupků. Žalobce vstoupil do objektu PČR OŘ Liberec pod vlivem alkoholu a s nepovolanou osobou, nepovolané osobě umožnil pobyt ve své kanceláři, čímž byla porušena opatření směřující k zabránění nežádoucího úniku informací. Na pracovišti dále snižoval lidskou důstojnost a nevhodně se sexuálně choval, čímž ohrozil vážnost a důvěryhodnost policie. Konečně po nástupu na pracoviště prokázala provedená dechová zkouška u žalobce 0,15 gr/kg alkoholu v dechu, přičemž při výkonu služby je policista ozbrojen zbraní a při případném řízení vozidla mohl způsobit škodu na zdraví a majetku. Krajský soud uzavřel, že žalovaný vycházel z přesně a úplně zjištěného stavu věci a konkrétně zdůvodnil, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení služebních povinností. Pokud jde o námitku žalobce, že se dopustil jen některých provinění (konkrétně popřel, že by nastoupil do služby pod vlivem alkoholu a že by se nevhodně sexuálně choval), krajský soud poukázal na to, že o uvedeném jednání bylo již pravomocně rozhodnuto v řízení o kázeňském přestupku. Žalobce měl v tomto řízení možnost podat odvolání a zpochybnit zjištěný skutkový stav, což ovšem neučinil. Z tohoto důvodu považoval krajský soud žalobcovo tvrzení za účelové a námitky týkající se rozsahu žalobcova provinění za nedůvodné. Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu včasnou kasační stížností opírající se o důvody uvedené v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy namítal nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Dle obsahu kasační stížnosti se však stěžovatel dovolával též důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., n eboť vytýkal vady řízení před správním orgánem s tím, že pro tyto vady měl krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušit. Stěžovatel setrval na názoru, že sice bylo prokázáno naplnění skutkové podstaty odpovídající kázeňskému přestupku, nebylo však prokázáno naplnění skutkové podstaty porušení služební přísahy nebo služební povinnosti zvlášť závažným způsobem. Stěžovatel nepopírá, že vstoupil do objektu PČR pod vlivem alkoholu a s nepovolanou osobou, čímž porušil příslušné služební povinnosti vyplývající ze zákona o služebním poměru a z interních předpisů a byl za to oprávněně kázeňsky potrestán, nejde však o porušení těchto povinností zvlášť závažným způsobem. Úvahy žalovaného o tom, že stěžovatel tímto jednáním porušil zvlášť závažným způsobem opatření směřující k zabránění nežádoucího úniku informací a citlivých osobních údajů, jsou podle stěžovatele pouhou spekulací, v daném případě k žádnému takovému úniku nedošlo. Na druhou stranu stěžovatel trval na tom , že nebylo prokázáno nevhodné sexuální chování způsobem snižujícím lidskou důstojnost a nebyl také prokázán nástup do služby pod vlivem alkoholu. Za deklarované nevhodné sexuální chování vůči L. K. je stěžovatel v současnosti trestně stíhán a služební orgány ani krajský soud nectí presumpci neviny, když toto jednání považují již za prokázané a postupují v rozporu se zásadou materiální pravdy. Rovněž naměřené množství alkoholu 0,15 gr/kg je neprůkazné, mohlo se jednat o fyziologické množství. Úvahy žalovaného o tom, co by se mohlo stát, kdyby stěžovatel ve službě pod vlivem alkoholu řídil, jsou pouhými spekulacemi. Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti poukazoval na skutečnost, že stěžovatel byl již pravomocně kázeňsky potrestán, a to kumulativně za všechna jednání, za která byl následně propuštěn ze služebního poměru. Proti uložení kázeňského trestu nepodal stěžovatel řádný ani mimořádný opravný prostředek. Proti rozhodnutí o kázeňském potrestání nic nenamítal, skutkový stav nezpochybnil a svého pochybení si byl vědom. Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení kázeňského trestu bylo na základě totožného jednání a za použití shodných důkazních prostředků rozhodnuto o propuštění stěžovatele ze služebního poměru. Podle názoru žalovaného představuje naměřená hladina alkoholu 0,15 gr/kg u stěžovatele zbytkový alkohol, neboť sám stěžovatel ve svém vyjádření přiznal, že během noci vypil cca 6 – 7 piv a asi 5 odlivek „tvrdého“ alkoholu. Dechová zkouška byla u stěžovatele provedena až po dvou hodinách od nástupu do služby. K námitce, že nebylo prokázáno nevhodné sexuální chování, pak žalovaný uváděl, že vycházel z výpovědí L. K. a prap. F. K otázce presumpce neviny žalovaný odkázal na relevantní judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž rozhodnutí ve věci propuštění ze služebního poměru nikterak nepředjímá závěry, k nimž dospěje soud v trestním řízení. Kasační stížnost není důvodná. O důvodech kasační stížnosti Nejvyšší správní soud uvážil, jsa vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti, takto: Nejvyšší správní soud především poukazuje na svoji předcházející judikaturu, podle které z žádného ustanovení zákona o služebním poměru ani z jiného zákona nevyplývá, že by propuštění ze služebního poměru nebylo možné poté, co za stejný skutek (stejné jednání) byl uložen policistovi kázeňský trest. Rozhodnutí o tom, zda dojde k propuštění policisty je především na úvaze příslušného služebního funkcionáře. Nic mu nebrání, aby i v případě splnění podmínek dle §106 odst. 1 citovaného zákona s přihlédnutím ke všem dalším konkrétním okolnostem, přistoupil toliko k uložení kázeňského trestu. Stejně tak však zákonná úprava nevylučuje, aby poté, kdy příslušnému policistovi byl uložen kázeňský trest, po zjištění dalších skutečností, či po novém uvážení byl policista propuštěn (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 4. 2005, č. j. 2 As 74/2003 - 86, publikovaný pod č. 585/2005 Sb. NSS). Jak Nejvyšší správní soud konstatoval v rozsudku ze dne 21. 7. 2003, č. j. 5 A 141/2002 - 21, dostupném na www.nssoud.cz, důvod propuštění ze služebního poměru je nutno hledat v tom, zda došlo k porušení služební přísahy či služební povinnosti zvlášť závažným způsobem. Je-li nebo není-li takové porušení současně kázeňským přestupkem, je samo o sobě nerozhodné. Ke kázeňskému přestupku se vyhledává „zaviněné porušení základních povinností policisty“ (§32 zákona o služebním poměru), zatímco k propuštění je třeba „porušení služební přísahy nebo služební povinnosti zvlášť závažným způsobem“ /§106 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru/. Zřetelně tu jde o dvě skutkové podstaty, které nelze směšovat. Z jejich právního vyjádření plyne i to, že ne každý kázeňský přestupek bude dostatečným důvodem pro propuštění ze služebního poměru. Žalovaný byl tedy povinen v řízení o propuštění ze služebního poměru posuzovat jednání stěžovatele z jiného úhlu pohledu, než tomu bylo při posuzování jeho (ač skutkově naprosto totožného) jednání v řízení o uložení kázeňského trestu. Žalovaný si byl povinen nejdříve udělat úsudek o obsahu a rozsahu neurčitého právního pojmu, jakým je zvlášť závažné porušení služební povinnosti a následně jej konfrontovat s jednáním policisty (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2004, č. j. 1 As 10/2003 - 58, publikovaný pod č. 896/2006 Sb. NSS). Úkolem soudu při přezkumu ve správním soudnictví je kontrola zákonnosti rozhodnutí správního orgánu a dodržení zákonem stanovených pravidel v řízení, jež vydání správního rozhodnutí předcházelo. Soudu nepřísluší, aby správní orgán nahradil a vlastní úvahou obsah neurčitého právního pojmu vymezil a s ním pak poměřil jednání stěžovatele a posoudil, zda takové jednání naplnilo či nenaplnilo svou intenzitou znaky takto vymezeného zvlášť závažného porušení služebních povinností, neboť by tak soud nepřípustným způsobem zasáhl do diskrečního práva žalovaného. Nejvyšší správní soud konstatuje, že žalovaný v daném případě přezkoumatelným způsobem zhodnotil jednotlivá jednání stěžovatele z pohledu §106 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru, a lze proto souhlasit s krajským soudem, že žalovaný svým povinnostem vyložit, jakými úvahami byl při tomto hodnocení veden, dostál, přičemž neporušil základní principy logického myšlení ani jiným způsobem nepřekročil meze, které mu pro jeho úvahu stanoví zákon. Pokud jde o hodnocení jednání, spočívající ve vstupu do objektu PČR pod vlivem alkoholu a s nepovolanou osobou, nelze žalovanému vytýkat, že konstatoval reálnou možnost úniku policejních informací. Už pouhý fakt, že takové ohrožení policejních informací nastalo, považoval žalovaný za závažné porušení služebních povinností. Stěžovateli nebyl vytýkán faktický únik informací, nýbrž jen to, že způsobil situaci, kdy k úniku mohlo reálně dojít. Sám stěžovatel přiznává, že k uvedenému ohrožení došlo, přičemž posouzení závažnosti takového ohrožení přísluší orgánu, který o věci rozhoduje. Obdobné závěry platí i pro jednání spočívající v nástupu do služby pod vlivem alkoholu. Žalovaný vzal při hodnocení závažnosti tohoto jednání zcela oprávněně do úvahy rizika, která z uvedeného jednání vyplývala, včetně možného řízení služebního vozidla pod vlivem alkoholu či použití zbraně, byť k těmto činnostem v daném případě shodou okolností nedošlo. Zároveň je třeba přisvědčit krajskému soudu i v tom ohledu, že žalovaný hodnotil dílčí jednání stěžovatele sice jednotlivě, pro jeho celkový závěr, podle něhož se stěžovatel dopustil porušení služebních povinností zvlášť závažným způsobem, je však podstatné, že žalovaný shledal kumulativně závažná porušení několika služebních povinností. Tomu odpovídá i skutečnost, že kolega st ěžovatele prap. F. se dopustil pouze některých z těchto porušení služebních povinností, z nichž je viněn stěžovatel, nebyl tedy propuštěn ze služebního poměru a byl mu udělen pouze nižší kázeňský trest. Propuštění stěžovatele tak není v rozporu s ústavní zásadou nediskriminace či rovnosti před zákonem, jak stěžovatel tvrdil během ústního jednání před krajským soudem. Jako nedůvodnou Nejvyšší správní soud hodnotil rovněž námitku stěžovatele argumentující porušením principu presumpce neviny. Jak Nejvyšší správní soud vyslovil v rozsudku ze dne 3. 9. 2003, č. j. 5 A 56/2002 - 31, publikovaném pod č. 112/2004 Sb. NSS, došlo-li k propuštění ze služebního poměru podle §106 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru a za obdobné jednání je vedeno trestní stíhání, nelze dospět k názoru, že propuštěním ze služebního poměru byla porušena presumpce neviny zaručená v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Propuštěním ze služebního poměru není konstatováno spáchání trestného činu, ale pouze porušení povinnosti policisty. Tak je tomu i v daném případě, kdy skutečnost, že se stěžovatel podle závěrů žalovaného dopustil nevhodného sexuálního chování způsobem snižujícím lidskou důstojnost, ještě neznamená, že se dopustil jakéhokoli sexuálně motivovaného trestného činu. Zároveň se Nejvyšší správní soud musí ztotožnit i s názorem krajského soudu, podle něhož stěžovatel není oprávněn zpochybňovat, že se dopustil všech porušení služebních povinností, která jsou důvodem propuštění ze služebního poměru, jestliže byl za shodná jednání již kázeňsky potrestán, přičemž odvolání proti rozhodnutí o kázeňském trestu nepodal a toto rozhodnutí nabylo právní moci. Je pravdou, jak již bylo zdůrazněno, že obě řízení nelze zaměňovat. V řízení ve věcech kázeňských bylo třeba posoudit, jestli v uvedeném jednání lze spatřovat kázeňský přestupek dle §32 citovaného zákona, tedy zaviněné porušení základních povinností policisty. V řízení o skončení služebního poměru bylo naproti tomu třeba posoudit, jestli v témže jednání lze spatřovat poru šení služební povinnosti nebo služební přísahy zvlášť závažným způsobem. Z toho je zřejmé, že byla v obou řízeních posuzována sice rozdílná právní otázka, skutkový základ věci však byl v obou řízeních identický. V této souvislosti nelze pominout, že výše uvedeným rozhodnutím služebního funkcionáře ze dne 18. 2. 2004 byl stěžovatel uznán vinným spácháním kázeňského přestupku jednáním, které je ve výroku tohoto rozhodnutí jednoznačně popsáno a které spočívá mimo jiné v nevhodném sexuálním chování snižujícím lidskou důstojnost a v nástupu do služby pod vlivem alkoholu, a ve výroku rozhodnutí jsou uvedeny také interní předpisy, které stěžovatel tímto jednáním porušil. Proti tomuto rozhodnutí stěžovatel nepodal řádný opravný prostředek a rozhodnutí tak nabylo právní moci. V daném případě tedy bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že uvedeným jednáním byl spáchán kázeňský přestupek a kdo jej spáchal, a tyto skutečnosti byly pro služební funkcionáře v navazujícím řízení o propuštění ze služebního poměru závazné a nemohly být tedy stěžovatelem dodatečně zpochybňovány. Je pravdou, že zákon o služebním poměru (na rozdíl od nového zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, účinného od 1. 1. 2007) neobsahoval ustanovení o předběžné otázce obdobné §40 tehdy platného správního řádu č. 71/1967 Sb., podle něhož vyskytne-li se v řízení otázka, o které již pravomocně rozhodl příslušný orgán, je správní orgán takovým rozhodnutím vázán. Tento princip však musí platit obecně, byť by ho ten který procesní předpis upravující správní řízení výslovně nestanovil, neboť je podmínkou jednotného a předvídatelného rozhodování veřejné správy jakožto podstatné náležitosti demokratického právního státu. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2007, č. j. 4 As 58/2006 - 94, www.nssoud.cz, v právním státě je nepřípustné, aby zde byla dvě správní rozhodnutí, jejichž předmětem by byl identický skutkový děj, která by však došla, pokud jde o skutkovou stránku věci, k diametrálně odlišným závěrům. V citovaném rozhodnutí Nejvyšší správní soud připomněl, že povinností správního soudu vyplývající z §52 odst. 2 s. ř. s. je vycházet z pravomocných správních rozhodnutí, která jsou pro danou věc relevantní, nejsou však sama předmětem soudního přezkoumání (ani jako podkladová rozhodnutí ve smyslu §75 odst. 2 s. ř. s.), a to i přesto, že těmito rozhodnutími není správní soud v striktním slova smyslu vázán. Pokud by se tedy vyskytly mezi přezkoumávaným správním rozhodnutím a správním rozhodnutím o předběžné otázce rozpory, správní soud by byl povinen se jimi k příslušné žalobní námitce zabývat, v daném případě ovšem taková situace nenastala, naopak rozhodnutí o kázeňském přestupku i o propuštění ze služebního poměru dospěla ke zcela shodným skutkovým závěrům. Pokud tedy stěžovatel nesouhlasil s rozhodnutím o kázeňském přestupku, neboť popíral některá z porušení služebních povinností, jež mu byla kladena za vinu, měl proti takovému rozhodnutí brojit odvoláním a v případě neúspěchu žalobou ve správním soudnictví. I kdyby totiž akceptoval kázeňský trest, který mu byl v daném případě uložen, musel si být vědom toho, že skutek, který byl zmíněným rozhodnutím kvalifikován jako kázeňský přestupek, může být zároveň důvodem propuštění ze služebního poměru. Nejvyšší správní soud se tedy nemohl zabývat konkrétními argumenty stěžovatele, jimiž zpochybňoval skutkovou stránku věci, a předmětnou námitku, podle níž se stěžovatel nedopustil sexuálně nevhodného chování snižujícího lidskou důstojnost ani nástupu do služby pod vlivem alkoholu, proto musel hodnotit jako nedůvodnou. Nad rámec kasačních bodů Nejvyšší správní soud hodnotil, zda řízení před krajským soudem nebylo stiženo vadou, k níž by musel ve smyslu §109 odst. 3 s. ř. s. přihlížet z úřední povinnosti. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že v přezkoumávaném rozsudku krajského soudu byla jako žalovaný chybně označena Policie ČR, Správa Severočeského kraje. Jak totiž vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2006, č. j. 2 As 34/2005 - 61, publikovaného pod č. 1014/2007 Sb. NSS, v řízení o žalobě proti rozhodnutí služebního funkcionáře ve věcech služebního poměru je žalovaným správním orgánem přímo služební funkcionář, který ve věci rozhodl v posledním stupni, v daném případě tedy ředitel Policie České republiky, Správy Severočeského kraje. Zároveň však již v tomto citovaném rozsudku dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že takové z formálního hlediska nepřesné označení žalovaného nepředstavuje vadu, jež by činila řízení před krajským soudem zmatečným či by mohla mít vliv na zákonnost jeho rozhodnutí ve věci samé. Nejvyšší správní soud tedy neshledal kasační stížnost důvodnou, a proto ji v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl. O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Žalovaný měl ve věci úspěch, příslušelo by mu tedy právo na náhradu nákladů řízení, které mu však nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3, §120 s. ř. s.). V Brně dne 20. prosince 2007 JUDr. Ludmila Valentová předsedkyně senátu Název judikátu: [ č. 1530 ] Služební poměr: kázeňský přestupek; propuštění ze Služebního poměru Právní věta: Pravomocným rozhodnutím o tom, že byl spáchán kázeňský přestupek a kdo ho spáchal (§32 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky), je příslušný služební funkcionář v následných řízeních ve věcech služebního poměru vázán. Pokud tedy služební funkcionář rozhodl o tom, že jednáním policisty vymezeným ve výroku tohoto rozhodnutí byl spáchán kázeňský přestupek, přičemž dotyčný policista proti tomuto rozhodnutí nepodal opravný prostředek, a rozhodnutí tak nabylo právní moci, nemůže již policista v následném řízení o propuštění ze služebního poměru [§106 odst. 1 písm. d) téhož zákona], v němž je posuzováno jeho identické jednání, tyto skutkové okolnosti zpochybňovat. Číslo jednací: 5 As 47/2006 - 66 Účastníci řízení: ředitel Policie České Republiky, Správy severočeského kraje Ústí nad Labem Prejudikatura: 2 As 74/2003 6 A 48/2001 5 A 141/2002 5 A 56/2002 7 A 39/2002 ECLI pro jurilogie.cz: ECLI:CZ:NSS:2007:5.AS.47.2006:66

http://kraken.slv.cz/3Ads116/2006

3Ads116/2006 è. j. 3 Ads 116/2006-80 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Marie Souèkové a soudcù JUDr. Jaroslava Vla¹ína a JUDr. Milana Kamlacha v právní vìci ¾alobce P. J., zastoupeného JUDr. Miloslavem Martinem, bytem Milady Horákové 1101, Hradec Králové, proti ¾alovanému Ministerstvu obrany, se sídlem námìstí Svobody 471/27, Praha 6, o ¾alobì proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 27. 2. 2006, è.j. 421/3-154D-2/2001/DP-7542, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 29 Cad 23/2006, o kasaèní stí¾nosti ¾alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 8. 2006, è. j. 29 Cad 23/2006-39, Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 8. 2006, è. j. 29 Cad 23/2006 -39, s e z r u ¹ u j e a vìc s e v r a c í tomuto soudu k dal¹ímu øízení. Ministerstvo obrany, sekce personální, odbor platové politiky a sociálních vìcí (dále jen ¾alovaný ) rozhodnutím ze dne 27. 2. 2006, è.j. 421/3-154D-2/2001/DP-7542, podle § 90 odst. 5 spr. ø. (v celém textu mínìn zákon è. 500/2004 Sb., správní øád, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù) zamítlo odvolání ¾alobce a v celém rozsahu potvrdilo rozhodnutí Ministerstva obrany, Vojenského úøadu sociálního zabezpeèení ze dne 30. 12. 2005, è.j. X (dále té¾ správní orgán prvního stupnì èi Vojenský úøad sociálního zabezpeèení ). ®alovaný v odùvodnìní uvedl, ¾e ze ¾alobcova odvolání nevyplynuly ¾ádné nové skuteènosti, které by zmìnily právní posouzení projednávané vìci a vedly k vyhovìní odvolání, a proto se plnì ztoto¾nil a pøijal právní a skutkové závìry obsa¾ené v odùvodnìní rozhodnutí správního orgánu prvního stupnì. Vojenský úøad sociálního zabezpeèení v prvním stupni nevyhovìl ¾ádosti ¾alobce ze dne 18. 10. 2005 o pøiznání zvlá¹tního pøíspìvku k dùchodu podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona è. 357/2005 Sb., o ocenìní úèastníkù národního boje za vznik a osvobození Èeskoslovenska a nìkterých pozùstalých po nich, o zvlá¹tním pøíspìvku k dùchodu nìkterým osobám, o jednorázové penì¾ní èástce nìkterým úèastníkùm národního boje za osvobození v letech 1939 a¾ 1945 a o zmìnì nìkterých zákonù (dále jen zákon è. 357/2005 Sb. ), nebo» ¾alobce nesplnil podmínky pro pøiznání zvlá¹tního pøíspìvku ke starobnímu dùchodu podle § 5 odst. 1 písm. c) bodu 2 tohoto zákona è. 357/2005 Sb. ve spojení s § 18 odst. 1 zákona è. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon è. 87/1991 Sb. ), nebo» se v období od 28. 2. 1951 do 9. 5. 1952 nacházel ve vojenském táboøe nucených prácí (dále jen PTP ) v postavení vojáka z povolání. Z toho dùvodu u nìj není splnìna podmínka § 18 odst. 1 zákona è. 87/1991 Sb., podle nìho¾ se ex lege zru¹ují rozkazy, jimi¾ byli obèané oznaèení za politicky nespolehlivé zaøazeni v letech 1948 a¾ 1954 do vojenských táborù nucených prací po dobu základní vojenské slu¾by èi výjimeèného vojenského cvièení. Podle osvìdèení Federálního ministerstva obrany ze dne 29. 5. 1992, ev. è. 300/L1, ¾alobce zahájil dnem 1. 10. 1948 studium na vojenské ¹kole (Letecká vojenská akademie) a tímto dnem byl souèasnì pøijat do slu¾ebního pomìru vojáka z povolání, z nìho¾ byl propu¹tìn dne 9. 5. 1952 z dùvodù uvedených v § 21 zákona è. 87/1991 Sb., kdy¾ pøed skonèením slu¾ebního pomìru vojáka z povolání byl dne 28. 2. 1951 vylouèen ze studia na vojenské ¹kole. Správní orgány dále uvedly, ¾e ¾alobce byl posléze zaøazen k jednotkám PTP, kde vykonával vojenskou slu¾bu od 28. 2. 1951 do 9. 5. 1952, pøièem¾ ¾alobce byl v dobì slu¾by u PTP ve slu¾ebním pomìru vojáka z povolání, v této dobì nekonal základní vojenskou slu¾bu nebo výjimeèné vojenské cvièení. Proto¾e jeho slu¾ba u jednotek PTP byla zapoètena pro nárok na starobní dùchod jako slu¾ba vojáka z povolání, nemohla být jeho slu¾ba v jednotkách PTP pova¾ována za základní vojenskou slu¾bu nebo výjimeèné vojenské cvièení a rozhodnutí o jeho zaøazení do PTP nemohlo být ex lege zákonem è. 87/1991 Sb. zru¹eno. Z toho dùvodu mu nárok na zvlá¹tní pøíspìvek k dùchodu podle § 5 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona è. 357/2005 Sb. nevznikl a nenále¾el mu ani pøíplatek k dùchodu podle § 24 odst. 4 zákona è. 87/1991 Sb. V ¾alobì proti rozhodnutí ¾alovaného ¾alobce uvedl, ¾e byl dne 1. 10. 1948 pøijat do Letecké vojenské akademie (dále té¾ akademie ) a bìhem výuky a výcviku se nacházel v postavení leteckého vojenského akademika. Dne 28. 2. 1951 byl na základì vykonstruovaného obvinìní a z politických dùvodù z akademie vylouèen, zaøazen do vojenských táborù nucených prací, tzv. jednotky PTP, u kterých slou¾il v období od 28. 2. 1951 do 9. 5. 1952, kdy byl propu¹tìn do zálohy. Klíèovým je podle ¾alobce posouzení, v jakém postavení byl po dobu svého výcviku a výuky na Letecké vojenské akademii a souèasnì v jakém postavení se nacházel po svém vylouèení z akademie po dobu slu¾by u jednotek PTP. V tomto ohledu poukázal na vojenský pøedpis ©-II-1 a smìrnice pro pøíjem uchazeèù do Letecké vojenské akademie, kde bylo pod bodem G/8 uvedeno, ¾e leteètí vojen¹tí akademici, kteøí nejsou vojenskými osobami z povolání nebo osobami konajícími zákonitou presenèní povinnost, jsou vojenskými osobami v dal¹í èinné slu¾bì podle § 19 zákona è. 193/1920 Sb. z. a n., branného zákona republiky Èeskoslovenské (dále jen branný zákon ). Dále bylo stanoveno, ¾e vylouèení leteètí akademici, kteøí dosud nesplnili povinnou zákonitou presenèní povinnost, musí v ní ihned po odchodu z akademie pokraèovat, pøièem¾ se jim doba strávená v pomìru leteckého vojenského akademika nezapoèítává do presenèní slu¾by ani jiné èinné slu¾by. Takovou osobou byl i ¾alobce, proto¾e byl pøijat do ¹koly z civilu a z toho dùvodu po vylouèení, z dùvodù nepøípustnosti zapoètení, a po dobu slu¾by u PTP byl jako voják vykonávající základní vojenskou slu¾bu, èím¾ splnil podmínku danou § 18 odst. 1 zákona è. 87/1991 Sb. i § 5 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona è. 357/2005 Sb. Namítl, ¾e pøijetím do akademie nemohl být souèasnì pøijat do slu¾ebního pomìru vojáka z povolání, co¾ by bylo v rozporu s § 19 branného zákona, pokud byl vojenskou osobou v dal¹í èinné slu¾bì v hodnosti leteckého vojenského akademika. S pøijetím do akademie se zavázal k dal¹í èinné slu¾bì, kterou mohl vykonat a¾ po presenèní slu¾bì. Nesplòovat podmínku § 18 odst. 1 zákona è. 87/1991 Sb. mohl pouze do akademie pøijatý a z ní vylouèený voják z povolání, který by se vracel do svého pùvodního postavení a v nìm by byl zaøazen do vojenského tábora nucených prací. ®alobce dále poukázal na vlastní nevyjasnìnost pøi posuzování u pøíslu¹ných orgánù, v jakém postavení se nacházel bìhem svého zaøazení v akademii, po jejím vylouèení a po dobu slu¾by u PTP, co¾ dokládají tøi rùzná osvìdèení Federálního ministerstva obrany, kdy teprve poslední ze dne 29. 5. 1992 pod ev. è. 300/L1 jej pova¾ovalo za vojáka z povolání, kterým se stal okam¾ikem pøijetí do akademie, co¾ je ov¹em v rozporu s tehdej¹ími pøedpisy. Na základì tohoto posledního osvìdèení mu v¹ak byl pøiznán vojenský dùchod. Osvìdèení mìlo podle ¾alobce zmírnit vylouèení z akademie nastrojením fikce, kdy by jinak po absolvování Letecké vojenské akademie byl pøijat do slu¾ebního pomìru vojáka z povolání. Uvedl, ¾e ¾ádné spojení pøijetí do akademie s pøijetím do slu¾by vojáka z povolání branný zákon neznal, nebo» s pøijetím mohl být spojen toliko závazek k dal¹í èinné slu¾bì, kterou bylo mo¾no vykonat podle § 19 branného zákona a¾ po vykonání zákonité presenèní slu¾by. Osvìdèení o rehabilitaci vydané Federálním ministerstvem obrany mu nále¾í z titulu samotného vylouèení z akademie a není podmínìno umístìním do PTP, které bylo jen dal¹í zvùlí re¾imu. Tím spí¹e by nemìlo být bráno jako pøeká¾ka pro vznik nároku na zvlá¹tní pøíplatek k dùchodu. Z tìchto dùvodù ¾alobce ¾ádal zru¹ení obou rozhodnutí a vrácení vìci ¾alovanému k dal¹ímu øízení. Ve vyjádøení k ¾alobì ¾alovaný uvedl, ¾e ze tøetího-shora uvedeného-osvìdèení vyplývá, ¾e ¾alobce byl dnem 1. 10. 1948 pøijat do slu¾ebního pomìru vojáka z povolání, z nìho¾ byl propu¹tìn dne 9. 5. 1952, poté co byl dne 28. 2. 1951 vylouèen ze studia na akademii. Proto i jako voják z povolání slou¾il u jednotek PTP po svém vylouèení z akademie od 28. 2. 1951 do 9. 5. 1952, nekonal základní vojenskou slu¾bu nebo výjimeèné vojenské cvièení, èím¾ nesplnil podmínku danou § 18 odst. 1 zákona è. 87/1991 Sb. a § 5 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona è. 357/2005 Sb. V dùsledku tohoto osvìdèení pak ¾alobce získal nárok na výhodnìj¹í starobní dùchod od Ministerstva obrany, který dosud pobírá. Dále sdìlil, ¾e ¾alobce vstoupil dobrovolnì do èeskoslovenské branné moci ve vìku 19 let, kdy se na nìj odvodní povinnost nevztahovala. Pøijetím do akademie byl presentován k výkonu zákonité presenèní vojenské slu¾by, nebo» nikdo se nemohl stát vojákem z povolání bez splnìní této povinnosti, kterou podle zákona è. 92/1949 Sb., branný zákon, (dále zákon è. 92/1949 Sb. ) splnil ke dni 30. 9. 1950. Závìry, ¾e k pøijetí do slu¾ebního pomìru vojáka z povolání do¹lo dne 1. 10. 1948 dobrovolným vstupem do branné moci, ¾alovaný dolo¾il obdobnými závìry obsa¾enými v rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 25. 8. 2004, è. j. 6 A 136/2000-43. Podle nich dobrovolný vstup i dobrovolnì pøevzatý závazek charakterizují ¾alobcùv slu¾ební pomìr jako slu¾ební pomìr vojáka z povolání. Uzavøel, ¾e na základì osvìdèení ze dne 29. 5. 1992 získal ¾alobce jako voják z povolání nesporné výhody, pøièem¾ toto osvìdèení souèasnì brání ¾alobci v pøiznání zvlá¹tního pøíspìvku k dùchodu podle zákona è. 357/2005 Sb. Jeliko¾ nelze mìnit jednou stanovený charakter vojenské slu¾by na jiný podle podmínek pro pøiznání nároku na zvlá¹tní pøíspìvek k dùchodu, ¾alovaný navrhnul zamítnutí ¾aloby. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 17. 8. 2006, è. j. 29 Cad 23/2006-39, rozhodnutí ¾alovaného ze dne 27. 2. 2006, è.j. 421/3-154D-2/2001/DP-7542, a rozhodnutí Vojenského úøadu sociálního zabezpeèení ze dne 30. 12. 2005, è.j. X, zru¹il a vìc vrátil ¾alovanému k dal¹ímu øízení. Soud vzal za prokázané, ¾e dne 1. 10. 1948 ¾alobce nastoupil do Letecké vojenské akademie, z ní¾ byl v prùbìhu tøetího roèníku z politických dùvodù vylouèen a od 28. 2. 1951 do 9. 5. 1952 byl zaøazen k jednotkám PTP. V roce 1969 byl ¾alobce rehabilitován slavnostním vyøazením jako absolvent akademie, byl mu udìlen odznak vojenského pilota a jmenován do hodnosti kapitána v záloze. To, ¾e na ¾alobce bylo pohlí¾eno jako na osobu neoprávnìnì vylouèenou ze studia, u ní¾ tak byla uèinìna fikce absolutoria letecké vojenské akademie se v¹emi následky, které by toto absolutorium mìlo, nemù¾e být podle soudu pøeká¾kou v hodnocení druhého neoprávnìného skutku, a to vydání rozkazu o následném zaøazení ¾alobce k jednotkám PTP. ®alovaný pøihlédnutím k vydaným osvìdèením zcela pøehlédl, ¾e u ¾alobce se jednalo o dvì køivdy, a to neoprávnìné vylouèení z akademie a neoprávnìné zaøazení do PTP, které v¹ak nelze smì¹ovat. Na základì rehabilitace z roku 1969 a na základì fikce absolutoria akademie byla vydána osvìdèení, ¾e na dobu, kterou strávil ¾alobce na akademii a u PTP, lze nahlí¾et jako na dobu podobnou charakteristice vojáka z povolání. Rehabilitace napravila køivdu i pøiznáním vojenského dùchodu. ®alovaný pak touto fikcí dále bránil ¾alobci, aby byl od¹kodnìn v dal¹ím protiprávním skutku, kterým bylo neoprávnìné zaøazení k jednotkám PTP, namísto aby ¾alobce mohl øádnì pokraèovat ve studiu a stát se vojákem z povolání. Tyto dvì køivdy je tøeba posuzovat oddìlenì a je na místì, aby byl ¾alobce od¹kodnìn za tyto oba uznané protiprávní skutky, co¾ neodporuje obsahu, úèelu a smyslu zákona è. 87/1991 Sb. a ani zákona è. 357/2005 Sb. Soud vzal za prokázané, ¾e doba slu¾by ¾alobce u jednotek PTP od 28. 2. 1951 do 9. 5. 1952 je slu¾bou ve smyslu § 5 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona è. 357/2005 Sb., proto nemù¾e obstát námitka, ¾e ¾alobce byl ve slu¾ebním pomìru vojáka z povolání. Z tìchto dùvodù obì napadená rozhodnutí pro nezákonnost zru¹il a vìc vrátil ¾alovanému k dal¹ímu øízení, v nìm¾ je vázán vysloveným právním názorem soudu. Ve vèasné kasaèní stí¾nosti ¾alovaný (dále jen stì¾ovatel ) namítl, ¾e ¾alobce byl jako dobrovolník dne zaøazen a vtìlen do branné moci dne 1. 10. 1948 a tímto dnem byl souèasnì presentován k vykonání zákonité presenèní slu¾by, která mu s ohledem na nový branný zákon è. 92/1949 Sb. skonèila dne 30. 9. 1950, pøièem¾ poté se nacházel v dal¹í slu¾bì. U jednotek PTP tak nebyl v postavení vojáka vykonávajícího základní vojenskou slu¾bu, nýbr¾ jako voják v dal¹í slu¾bì. Nebylo mo¾né, aby po absolvování základní vojenské slu¾by tuto znovu opakoval slu¾bou u jednotek PTP. S ohledem na znìní § 17 a § 19 branného zákona a § 37 odst. 2 písm. a) zákona è. 92/1949 Sb., ¾alovaný uvedl, ¾e ¾alobce byl z dùvodù vzdìlání a vycvièení na náklady státu povinen po vykonání presenèní slu¾by vykonat dal¹í èinnou slu¾bu. Souèasnì poukázal na nejednotnou rozhodovací èinnost krajských soudù na úseku správního soudnictví v typovì shodných pøípadech, co¾ dolo¾il odkazem na zamítavý rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 7. 2006, è. j. 42 Cad 87/2002-22 a rovnì¾ na dosud nerozhodnutou obdobnou ¾alobu, vedenou pod sp. zn. 16 Cad 190/2006 Krajským soudem v Plzni. Ve smyslu § 12 s. ø. s. proto ¾ádal, aby Nejvy¹¹í správní soud vyhodnotil pravomocná rozhodnutí a pøijal stanovisko k rozhodovací èinnosti soudù. Z tìchto dùvodù navrhl, aby rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 8. 2006, è. j. 29 Cad 23/2006-39, byl zru¹en a vìc vrácena tomuto soudu k dal¹ímu øízení. ®alobce ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti sdìlil, ¾e okam¾ikem pøijetí do Letecké vojenské akademie byl pøijat k dal¹í èinné slu¾bì podle § 19 branného zákona v hodnosti leteckého vojenského akademika. Po dobu svého výcviku a studia na akademii nevykonával základní vojenskou slu¾bu a nebyl ani pøijat do øad vojákù z povolání. Odkázal na znìní vojenského pøedpisu ©-II-1 a Smìrnice Letecké vojenské akademie, kde je uvedeno, ¾e osoby pøijaté do Letecké vojenské akademie se stávají leteckými vojenskými akademiky a vojenskými osobami v dal¹í èinné slu¾bì. Podle zákona è. 92/1949 Sb. se za èinnou slu¾bu pova¾ovala té¾ základní vojenská slu¾ba. K tomu uvádí, ¾e z propou¹tìcího listu plyne, ¾e byl u PTP jako voják základní vojenské slu¾by. Odmítl stí¾nostní námitku stì¾ovatele, ¾e základní vojenskou slu¾by ukonèil ke dni 30. 9. 1950 a dne 1. 10. 1948 byl pøijat do slu¾ebního pomìru vojáka z povolání a souèasnì presentován k vykonání zákonité presenèní slu¾by a od 30. 9. 1950 se nalézal v postavení vojáka v dal¹í èinné slu¾bì, nebo» opìtovný nástup základní vojenské slu¾by nebyl mo¾ný. Navrhl proto zamítnutí kasaèní stí¾nosti. Kasaèní stí¾nost je podle § 102 s. ø. s. pøípustná a stì¾ovatel v ní uplatòuje dùvody podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s. Jejím rozsahem a dùvody je Nejvy¹¹í správní soud podle § 109 odst. 2 a 3 s. ø. s. vázán. Nejvy¹¹í správní soud pøitom neshledal vady podle § 109 odst. 3 s. ø. s., k nim¾ by musel pøihlédnout u úøední povinnosti. Podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s. lze kasaèní stí¾nost podat z dùvodu nesprávného posouzení právní otázky soudem v pøedcházejícím øízení. Nesprávné posouzení právní otázky spoèívá v tom, ¾e je na správnì zji¹tìný skutkový stav aplikována nesprávná právní norma, popøípadì je aplikována správná právní norma, která je v¹ak nesprávnì vylo¾ena. Nejvy¹¹ímu správnímu soudu je zøejmá dobøe mínìná snaha krajského soudu, vyjádøená v jeho zru¹ovacím rozsudku, smìøující k nápravì køivd a nespravedlností, kterých se na ¾alobci prokazatelnì dopustil totalitní re¾im v 50. letech 20. století. Pøesto v¹ak krajský soud pochybil v posouzení právní otázky, zda ¾alobce splnil podmínky dané § 5 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona è. 357/2005 Sb., co¾ zpùsobilo nezákonnost jeho rozhodnutí. Nejvy¹¹í správní soud nikterak nezpochybòuje skuteènost, ¾e neoprávnìné vylouèení ¾alobce ze studií na Letecké vojenské akademii i jeho pozdìj¹í neoprávnìné zaøazení k vojenské slu¾bì do vojenského tábora nucených prácí, tzv. jednotek PTP, negativním zpùsobem ovlivnily ¾alobcùv dal¹í ¾ivot. Ke zmírnìní tìchto køivd bylo pøistupováno rehabilitacemi, v rámci nich¾ byla ¾alobci v roce 1969 udìlena hodnost kapitána v záloze, udìlen odznak vojenského pilota a ¾alobce byl slavnostnì vyøazen jako absolvent akademie. Dal¹í vlna rehabilitací v roce 1992 pak byla vedena snahou odèinit libovùli re¾imu vydáním nìkolika rehabilitaèních osvìdèení podle § 21 zákona è. 87/1991 Sb., na jejich¾ základì byl ¾alobce oprávnìn pobírat dùchod, jeho¾ plátcem je Ministerstvo obrany. ®alobce díky rehabilitaèním osvìdèením získal nárok na dùchod ve vý¹i, která je urèena tím, ¾e celé období od 1. 10. 1948 do 9. 5. 1952 u nìj bylo hodnoceno jako slu¾ební pomìr vojáka z povolání a pro tehdej¹í úèely dùchodového zabezpeèení byla tato doba hodnocena jako výkon funkce I. kategorie. Je pravdou-jak uvedl krajský soud, ¾e osvìdèení zalo¾ila fikci øádného ukonèení studia a dal¹ího konání vojenské slu¾by vojáka z povolání, kterou ve skuteènosti nekonal a akademii nedokonèil. To, ¾e byl za období po svém vylouèení z akademie, v nìm¾ se prokazatelnì nacházel u jednotek PTP, od¹kodnìn pøiznáním vojenského dùchodu, Nejvy¹¹í správní soud pova¾uje za jistou satisfakci a snahu o odèinìní totalitní zvùle. Zaøazení ¾alobce k jednotkám PTP bylo podle názoru Nejvy¹¹ího správního soudu napraveno právì nastrojením fikce trvání slu¾ebního pomìru vojáka z povolání i v období, kdy vykonával dal¹í vojenskou (èinnou) slu¾bu u jednotek PTP. Podle rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 25. 8. 2004, è. j. 6 A 136/2000-43, k pøijetí do slu¾ebního pomìru vojáka z povolání, tedy k zalo¾ení takového pomìru, do¹lo okam¾ikem dobrovolného vstupu do èeskoslovenské branné moci. Obdobnì zní i osvìdèení Federálního ministerstva obrany ze dne 29. 5. 1992, ev. è. 300/L1, ¾e ¾alobce dne 1. 10. 1948 zahájil studium na vojenské ¹kole. Tímto dnem byl zároveò pøijat do slu¾ebního pomìru vojáka z povolání, z nìho¾ byl propu¹tìn dnem 9. 5. 1952, kdy¾ pøed ukonèením slu¾ebního pomìru byl dnem 28. 2. 1951 vylouèen ze studia vojenské ¹koly. Z tohoto a jemu pøedcházejících rehabilitaèních osvìdèení vyplývá, ¾e se na ¾alobce hledí jako na vojáka z povolání, v souèasné dobì v hodnosti plukovníka v záloze, nicménì nelze nevidìt, ¾e dal¹í køivda v podobì zaøazení a slu¾by u jednotek PTP byla pro úèely dávek starobního dùchodu napravena uznáním této doby jako slu¾ebního pomìru vojáka z povolání. Nejvy¹¹í správní soud se ztoto¾nil s právním názorem a kvalifikací stì¾ovatele obsa¾enou v jeho rozhodnutí i v kasaèní stí¾nosti. Podle nìj ¾alobce dobrovolnì vstoupil do branné moci dne 1. 10. 1948, kdy byl souèasnì presentován k vykonávání zákonité vojenské slu¾by, kterou vykonal dne 30. 9. 1950. Po této dobì a skonèení základní vojenské slu¾by byl po dobu studia vojákem v dal¹í (èinné) slu¾bì, co¾ odpovídá i znìní bodu G/8 smìrnice pro pøíjem uchazeèù do Letecké vojenské akademie. Skuteènost, ¾e okam¾ikem pøijetí do akademie byl presentován k základní vojenské slu¾bì (zákonité vojenské slu¾bì), vyplývá z toho, ¾e vojákem z povolání se mohl stát jen ten uchazeè, který vykonal základní vojenskou slu¾bu, jako nutný pøedpoklad pro to, aby mohl v ozbrojených silách dále profesnì pùsobit. Dále to lze dovodit i z § 14 a § 15 branného zákona, podle kterých se dobrovolníci zaøadili do èeskoslovenské branné moci dnem pøijetí, pøièem¾ presenèní (základní vojenská) slu¾ba se nastupovala dnem zaøazení. S ohledem na znìní § 17 a § 19 branného zákona Nejvy¹¹í správní soud vycházel ze zákonem ulo¾ené povinnosti tìch, kteøí byli na státní útraty cvièeni a ¹koleni k vojenské slu¾bì z povolání, vykonat vedle pravidelné presenèní slu¾by (základní vojenské slu¾by) je¹tì dal¹í èinnou slu¾bou, která mohla být konána a¾ po vykonání pøedepsané presenèní (základní vojenské) slu¾by. Obdobné znìní poskytoval i § 37 odst. 2 písm. a) zákona è. 92/1949 Sb., podle nìho¾ osoby, které byly na vlastní ¾ádost vzdìlány a vycvièeny na náklady státu pro slu¾bu vojenských osob z povolání, jsou po vykonání základní slu¾by povinny dal¹í slu¾bou. Nejvy¹¹í správní soud nemá pochyb o tom, ¾e právì ¾alobce je osobou, která dobrovolnì a na vlastní ¾ádost zahájila studia na Letecké vojenské akademii s úmyslem stát se vojákem z povolání. Je-li, s ohledem na závìry uèinìné vý¹e, doba od 30. 9. 1950 hodnocena jako doba, po kterou byl ¾alobce vojákem v dal¹í (èinné) slu¾bì, pak se i v tomto postavení nacházel po dobu slu¾by u jednotek PTP, ke kterým byl umístìn od 28. 2. 1951 do 9. 5. 1952 po vylouèení z akademie. Vzhledem k pøede¹lému absolvování základní vojenské slu¾by nebylo mo¾né ji vykonávat opìtovnì. V tomto ohledu trpí propou¹tìcí list z vojska ze dne 31. 12. 1989, evid. èís. 792 chybou, která je nicménì pochopitelná s ohledem na dobu a pomìry, kdy do¹lo k jeho vydání. Ve smyslu § 20 odst. 2 zákona è. 92/1949 Sb. je tøeba rozli¹ovat mezi vojenskou dal¹í (èinnou) slu¾bou a vojenskou slu¾bou vojákù z povolání. ®alobce se nestal vojákem z povolání pro jeho vylouèení z akademie, dobu jeho pobytu u PTP je tøeba hodnotit jako dal¹í (èinnou) vojenskou slu¾bu. Na základì rehabilitaèních osvìdèení byla napravena køivda vylouèení i zaøazení a pobyt u jednotek PTP. Pokud by ¾alobce nebyl vylouèen z akademie, vojákem z povolání by se patrnì stal. Nicménì pokud byla doba jeho studia na akademii a doba výkonu dal¹í (èinné) slu¾by posléze zhodnocena jako celková doba výkonu slu¾by vojáka z povolání, má Nejvy¹¹í správní soud za to, ¾e obì køivdy napravuje právì rehabilitaèní osvìdèení se svými následky. Jestli¾e by Nejvy¹¹í správní soud pøistoupil na právní názory a kvalifikaci ¾alobce, byl by tento od¹kodnìn za slu¾bu u jednotek PTP dvakrát, co¾ je v rozporu s úèelem a smyslem zákona è. 357/2005 Sb., tedy poskytnout zvlá¹tní pøíspìvek k dùchodu tìm, kteøí byli u jednotek PTP po dobu základní vojenské slu¾by, splòují-li dal¹í zákonné podmínky. S ohledem na shora uèinìné závìry Nejvy¹¹í správní soud dodává, ¾e doba ¾alobcovy slu¾by dal¹í (èinné) vojenské slu¾by (nikoli základní-pozn. soudu) podle § 20 odst. 2 písm. c) zákona è. 92/1949 Sb. byla pro úèely rehabilitace a odèinìní køivd u ¾alobce, spoleènì s jeho studiem na akademii, hodnocena jako doba výkonu slu¾by vojáka z povolání, aè se ve skuteènosti nacházel v postavení vojáka v dal¹í slu¾bì. Nejvy¹¹í správní soud dospìl ze v¹ech uvedených dùvodù k závìru, ¾e Krajský soud v Hradci Králové nesprávnì posoudil právní otázku, a proto kasaèní stí¾ností napadený rozsudek podle § 110 odst. 1 s. ø. s. zru¹il. Vìc souèasnì vrátil Krajskému soudu v Hradci Králové k dal¹ímu øízení, v nìm¾ je tento soud podle odst. 3 tého¾ ustanovení vázán vý¹e vysloveným právním názorem Nejvy¹¹ího správního soudu. O náhradì nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti rozhodne podle § 110 odst. 2 s. ø. s. Krajský soud v Hradci Králové v novém rozhodnutí.

http://www.mirandie.cz/betlem-realizator-projektu/dodavatel-stavby/

Dodavatel stavby - DIAKONIE ČCE Mirandie > BETLÉM - realizátor projektu > Dodavatel stavby Výběrové řízení na dodavatele stavby již bylo ukončeno, vítězem se stala firma RENOVA stavební a obchodní společnost s r.o. Výběrové řízení na dodavatele stavby bylo zveřejněno na těchto oficiálních webech: http://www.isvzus.cz/cs/Form/Display/401290 http://www.jihovychod.cz/rack/zakazky/439 Základní údaje veřejné zakázky: Vybudování objektu chráněného bydlení Mirandie v Brumovicích II Předpokládaná hodnota zakázky: 19 381 952 Kč bez DPH Datum uveřejnění: Středa, 17. duben 2013 Lhůta pro podávání nabídek: Pátek, 17. květen 2013 12:00 Datum poslední úpravy: Úterý, 16. duben 2013 09:27 Sídlo zadavatele: Císařova 394/27, 691 72 Klobouky u Brna Předmětem veřejné zakázky je vybudování zařízení Chráněného bydlení Domov Mirandie v obci Brumovice, které bude po dokončení a uvedení do provozu poskytovat pobytovou sociální službu chráněné bydlení, a to 12 dospělým osobám s mentálním a kombinovaným postižením. Místem plnění veřejné zakázky je katastr obce Brumovice, okres Břeclav. Regionální poradenská agentura, s. r. o., Starobrněnská 20, 602 00 Brno Délka realizace veřejné zakázky nesmí přesáhnout 14 měsíců. Jako termín zahájení plnění veřejné zakázky se předpokládá 01.07.2013. Předpokládaný termín dodání Díla je do 31.08.2014. Základním kritériem pro zadání veřejné zakázky je nejnižší nabídková cena dle ust. § 78 odst. 1) písm. b) zákona. Zadavatel požaduje splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1. Dodavatel prokáže splnění základních kvalifikačních předpokladů předložením čestného prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů. Zadavatel požaduje splnění profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 zákona, požadavky splňuje dodavatel, který předloží: a) dle § 54 písmene a) zákona dodavatel doloží výpis z obchodního rejstříku či jiné evidence, má-li v ní být zapsán podle zvláštních předpisů, ne starší 90 dnů, b) dle § 54 písmene b) zákona dodavatel doloží doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci, c) dle § 54 písmene d) zákona dodavatel doloží osvědčení o autorizaci v oboru pozemní stavby podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a to ve vztahu k nejméně jedné osobě. Z nabídky musí být patrné, jaký vztah má tato autorizovaná osoba k uchazeči, tj. zda se jedná o zaměstnance, subdodavatele apod. Zadavatel požaduje předložení čestného prohlášení dodavatele o jeho ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku. Zadavatel požaduje splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 zákona, požadavky splňuje dodavatel, který předloží: a) Dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona dodavatel předloží seznam stavebních prací realizovaných dodavatelem v posledních 5 letech a osvědčení objednatele o řádném plnění těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a údaj o tom, zda byly provedeny řádně a odborně. Limit pro splnění kvalifikačního předpokladu je stanoven na 4 zakázky na stavební práce v uplynulých pěti letech v oboru pozemního stavitelství budov občanské vybavenosti, bytových domů, chráněných bytů nebo sociálního bydlení (ve smyslu výstavby zařízení pobytových sociálních služeb), kde hodnota stavby každé z nich činila minimálně 9.500.000 Kč bez DPH. b) Dle § 56 odst. 3 písm. b) a c) zákona doloží dodavatel seznam techniků, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky a osvědčení o vzdělání a kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací. Dodavatel splní dané kritérium doložením odborné způsobilosti (kopie osvědčení o autorizaci) a vlastnoručně podepsaného životopisu, příp. čestného prohlášení, viz dále, u všech členů týmu takto: i. 1 osoba hlavní stavbyvedoucí, VŠ vzdělání stavebního charakteru, nejméně 5 let odborné praxe, zkušenost v pozici stavbyvedoucího u staveb obdobného charakteru, formou doložení pozice stavbyvedoucího při realizaci min. 5 stavebních prací obdobného charakteru, budovy občanské vybavenosti, každá v rozsahu alespoň 9 mil. Kč bez DPH (uvedením v životopisu nebo ve zvláštním čestném prohlášení), osvědčení o autorizaci nejméně v kategorii autorizovaný technik; ii. 1 osoba zástupce hlavního stavbyvedoucího, SŠ vzdělání stavebního charakteru, nejméně 5 let odborné praxe. Všechny požadavky jsou uvedeny v zadávacích podmínkách. Zadavatel požaduje poskytnutí jistoty ve výši 387.000,- Kč (méně než 2 % předpokládané hodnoty zakázky) k zajištění povinností uchazeče vyplývajících z účasti v zadávacím řízení v souladu s ust. § 67 zákona formou složení peněžní částky, formou bankovní záruky nebo formou pojištění záruky. Podrobnosti jsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Uverejneni na profilu (5.3 MB)

https://www.blovice-mesto.cz/mestsky-urad/odbory-a-oddeleni/obecni-zivnostensky-urad/zpravy-z-ozu/informace-o-provedenych-kontrolach-dle-zakona-c-255-2012sb-o-statni-kontrole-kontrolni-rad-519cs.html

Informace o provedených kontrolách dle zákona č. 255/2012Sb., o státní kontrole (kontrolní řád) - Oficiální stránky města Blovice Informace o provedených kontrolách dle zákona č. 255/2012Sb., o státní kontrole (kontrolní řád) Informace o provedených kontrolách dle... Informace o kontrolách za rok 2015 provedených Městským úřadem Blovice, odborem Obecní živnostenský úřad Kontroly Obecního živnostenského úřadu v roce 2015 byly provedeny na základě Plánu kontrolní činnosti ze dne 02.01.2015. Mimo tento plán byly prováděny kontroly dle nařízení Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad a Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky nebo podnětů ostatních orgánů státní správy. Dále byly provedeny 2 kontroly ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí Plzeňského kraje. Živnostenské kontroly byly dle plánu zaměřeny zejména na předměty podnikání: Celkem bylo provedeno 76 kontrol, z toho 71 kontrol fyzických osob a 5 kontrol právnických osob. Při provedených kontrolách bylo zjištěno celkem 6 porušení zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen živnostenský zákon), za které byly uloženy blokové pokuty v celkové výši 1800 Kč. Porušení se týkalo zejména nedodržování § 17 odst. 3 (povinnost ohlášení provozovny, ve které je živnost provozována) a § 31 odst. 2 živnostenského zákona (neoznačení sídla podnikatele, liší-li se od bydliště). Informace jsou zveřejněny na základě § 26 zákona č. 255/2012 Sb., o státní kontrole (kontrolní řád). Ing. Věra Růžičková, vedoucí odboru Obecní živnostenský úřad Datum vložení: 8. 1. 2016 0:00 Datum poslední aktualizace: 22. 3. 2017 3:51

http://cenovasoustava.cz/default.asp?Typ=1&ID=1&BId=1&Pop=1&IDmH=1341412&IDm=1933285&Menu=PSV

800 - 714 - Akustická a protiotřesová opatření 111. Ceník obsahuje velkoobchodní položky (dále jen "položky") pro ocenění akustických opatření na stavebních objektech nebo jejich částech (dále jen "objektech") uvedených v čl.121 v tomto členění: Část A 01 - Akustická opatření Část B 01 - Akustická opatření Část C 01 - Akustická opatření 121. Ceník platí pro oceňování akustických a protiotřesových opatření na objektech všech oborů jednotné klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy (dále jen "oborů JKSO") mimo speciální stavební práce na objektech oboru JKSO 817, oceňované položkami ceníku 801-6 Objekty jaderných zařízení - speciální stavební práce. Ceník platí i pro oceňování akustických a protiotřesových opatření na provozních souborech. 123. Stavební práce na objektech uvedených v čl.121, pro které ceník neobsahuje položky, se oceňují: a) kovové pohltivé obklady položkami souborů položek 767 13-...., 767 42-...., 767 58-.... části A 02 ceníku 800-767 Kovové stavební doplňkové konstrukce - montáž, b) zdvojené podlahy položkami souboru položek 767 59-.... části A 01 ceníku 800-767 Kovové stavební doplňkové konstrukce - montáž, c) tlumiče vzduchotechniky položkami souboru položek 767 86-.... části A 01 ceníku 800-767 Kovové stavební doplňkové konstrukce - montáž, d) konstrukční součásti závěsných systémů akustických opatření položkami souboru položek 767 99-.... části A 03 ceníku 800-767 Kovové stavební doplňkové konstrukce - montáž, e) protiotřesové izolátory z kovových prvků f) protizvukové izolace ukládané volně, prováděné současně s pracemi HSV položkami souborů položek 346 55-...., 346 58-...., 346 59-...., 346 96-...., 346 97-...., 346 98-.... ceníku 801-1 Běžné stavební práce. 1. 1314. V položkách nejsou zakalkulovány náklady na: a) dodávku dřevěných zvukoizolačních panelů a zvukoizolačních desek; tato se oceňuje ve specifikaci, ztratné se stanoví ve výši 5 %, b) dodávka protiprašných a izolačních vložek vyjma fólie a sklotkaniny; c) dodávka fólie, sklotkaniny a pletiva; tato se oceňuje ve specifikaci, ztratné se stanoví ve výši - 10% pro výplňový materiál a pro zakrytí, - pro zaoblení je stanovena NSM 2,60 m2 fólie na 1 m2 montáže, ztratné se nestanoví, d) dodávka nátěru antivibračního; e) dodávka zvukotěsných dveří, zvukotěsných oken a zvukotěsných kabin; tato se oceňuje ve specifikaci, ztratné se nestanoví, f) práce bez pevné pracovní podlahy; tyto práce se oceňují podle ustanovení Pravidel pro oceňování cenové soustavy. 121. Tato část ceníku je určena pro oceňování akustických opatření (obor TSKP 714 - Akustická opatření). 351. Plocha obkladu je určena v m2 obkládané konstrukce podle projektu. Plocha obložených nadpraží a ostění se připočítává. Neobložené plochy jednotlivě větší než 1 m2 se neodečítají. 352. Plocha obkladu pilířů nebo sloupů se určuje v m2 podle projektu. 353. Plocha povrchové úpravy nátěrem antivibračním se určuje v m2 podle ustanovení čl. 351. 354. Plocha izolace pohltivých a konstrukčních součástí se určuje v m2 podle ustanovení čl. 351. 355. Množství montáže zvukotěsných oken se určuje v kusech oken; množství oken ve specifikaci se určuje v kusech okenních dílců podle počtu zasklení; množství dilatačních vložek ve specifikaci se určuje v množství kusů oken zmenšeném o jedno. 121. Tato část ceníku je určena pro oceňování demontáže akustických opatření (obor TSKP 714 - Akustická opatření). a) vnitrostaveništní přemístění vybouraného (demontovaného) materiálu z prostoru technologické manipulace na staveništní deponii; tato práce se oceňuje položkami ceníku 801-3 Bourání a podchycování konstrukcí, 351. Plocha demontáže pohltivých obkladů a plocha demontáže pohltivých a konstrukčních součástí se určuje v m2 podle ustanovení čl. 351 části A 01 tohoto ceníku. 352. Množství demontáže zvukotěsných oken se určuje v kusech oken podle ustanovení čl. 355 části A 01 tohoto ceníku. 353. Množství demontáže zvukotěsných kabin se určuje v kusech kabin. 121. Tato část ceníku je určena pro oceňování oprav a údržby akustických opatření (obor TSKP 714 - Akustická a protiotřesová opatření). 123. Stavební práce na objektech uvedených v čl. 121, pro které tato část ceníku neobsahuje položky, se oceňují podle ustanovení Pravidel pro oceňování cenové soustavy. 391. Přesun hmot při opravách a údržbě akustických opatření se oceňuje položkami souboru položek 998 71-4... části A 01 tohoto ceníku.

https://rejstriky.finance.cz/firma-adonau-s-r-o-01482416

Adonau s.r.o. Brno IČO 01482416 kontakty (06.04.2020) | Finance.cz Adonau s.r.o. Brno IČO: 01482416 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Adonau s.r.o., která sídlí v obci Brno a bylo jí přiděleno IČO 01482416. Firma s názvem Adonau s.r.o. se sídlem v obci Brno byla založena v roce 2013. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona . Základní údaje o Adonau s.r.o. IČO: 01482416 C 78302 01482416 Adonau s.r.o. Obchodní korporace se podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. 5.2.2016 Aktuální kontaktní údaje Adonau s.r.o. Kontakty na Adonau s.r.o. IČO: 01482416 Voříškova 398 , 623 00 Brno Česká republika Voříškova 398/3, Kohoutovice, 623 00 Brno 27.3.2013 Voříškova 398/3, Brno 623 00 Obory činností Adonau s.r.o. IČO: 01482416 Vedení firmy Adonau s.r.o. IČO: 01482416 Gagik Stepanyan 5.2.2016 Jerevan , Nor Nork Arménská republika Jerevan, Nor Nork, 33 Nor Nork, 7th dist. Apt. 25 Tatevik Stepanyan 15.9.2016 Učňovská 391 , 190 00 Praha 9 Česká republika Učňovská 391/9, Hrdlořezy, 190 00 Praha 9 Tatevik Stepanyan 27.3.2013 - 5.2.2016 Voříškova 398/3, Kohoutovice, 623 00 Brno Tatevik Stepanyan 5.2.2016 - 15.9.2016 Hrusická 2521 , 141 00 Praha 4 Česká republika Hrusická 2521/14, Záběhlice, 141 00 Praha 4 Vlastníci firmy Adonau s.r.o. IČO: 01482416 Sbírka Listin Adonau s.r.o. IČO: 01482416 C 78302/SL 3 notářský zápis [NZ 114/2016], smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Brně 4.2.2016 5.2.2016 2 C 78302/SL 2 zakladatelské dokumenty, notářský zápis [NZ 113/2016] Krajský soud v Brně 4.2.2016 5.2.2016 5 C 78302/SL 1 notářský zápis zakl. listina, NZ 29/2013 Krajský soud v Brně 25.1.2013 6.3.2013 8.4.2013 6 Hodnocení Adonau s.r.o. Výpis dat pro firmu Adonau s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Adonau s.r.o., 1482416 na obchodním rejstříku výpis firmy Adonau s.r.o., 1482416 na živnostenském rejstříku Adonau s.r.o. - 01482416 - Brno , Voříškova 398/3