Datasets:

CZLC

/

propaganda_strach

like 0

Follow

Czech LLM Consortium 23

Pojďme dělat revoluci! Americké celebrity zbraně proti Trumpovi skládat nechtějí Americké celebrity se do Donalda Trumpa hromadně navážely již v předvolební kampani. Mnozí dokonce vyhrožovali, že odejdou ze Spojených států. Poté, co byl Trump zvolen americkým prezidentem, zaplavili umělci sociální sítě znepokojenými statusy. Syčák, grázl a čuně. Tak mimo jiné Trumpa nazval herec Robert de Niro. „Je podvodník, estrádní umělec a podvraťák, který neví, o čem mluví. Nedělá si domácí úkoly a nevadí mu, že ohrožuje společnost,“ uvedl de Niro. Po volbách, v nichž Trump vyhrál, mluví střízlivěji. „Teď to nemůžu udělat, je prezidentem. Musím respektovat tu pozici. Musím počkat a uvidíme, co udělá, jak bude řešit určité věci,“ nechal se slyšet. Do tábora příznivců Hillary Clintonové se zařadila i popová zpěvačka Madonna, která dokonce při svém koncertu v Madison Square Garden neváhala slíbit orální uspokojení všem, kdo její favoritce vhodí hlas. „Nikdy se nevzdáme,“ burcovala po volbách na svém twitteru. „Truchlím za naši zemi, ženy a za celý svět,“ reagovala na Trumpovo vítězství oscarová herečka Bette Midler. „Divný sen,“ otřásl se herec Ben Stiller. Slavný zpěvák Mick Jagger vtipkoval, že ho možná požádají, aby při inauguraci nového amerického prezidenta zazpíval píseň „Nemůžeš mít vždycky to, co chceš“. „Pokud vyhraje (Trump, pozn. red.), odstěhuji se na Jupiter,“ vyhrožovala zpěvačka Cher loni na Twitteru. To, zda svá slova naplní, když se Donald Trump stal americkým prezidentem, není známo. Na svém twitterovém účtě si však zpěvačka nebrala s Trumpem servítky. „Svět už nikdy nebude stejný. Je mi líto mladých,“ uvedla zpěvačka s tím, že kdyby použila „to slovo na pět“, záchod už by nikdy nebyl záchodem. Hovno nemůžete vyčistit, myslí si Cher. „Lety do Kanady jsou opravdu levné,“ zmínila herečka a zpěvačka Brittany Snow. „Tohle je trapná noc pro Ameriku,“ povzdechl si Chris Evans s tím, že Američané dovolili násilníkovi vést jejich národ. „Jsem zničený,“ zoufá si. Zpěvačka Katy Perry rovnou vyzvala k revoluci. Podle ní totiž Američané nejsou národem, který by se měl nechat vést nenávistí. Zdroje ZDE, ZDE a ZDE

Proč americká média tolik tlačila voličům do hlav Clintonovou? Erik Best by jedno vysvětlení měl Server amerického novináře Erika Besta FSfinalword.cz přinesl zamyšlení nad tím, proč americká média upřednostňují Hillary Clintonovou. Úvodem se zaměřuje na vtip, jak Donald Trump měl ponechat v šatně Show Jimmyho Fallona tašku, v níž byla fotka ruského prezidenta Vladimira Putina v červeném rámečku ve tvaru srdce. Vtip je podle Besta dobrým příkladem toho, jak mainstreamová média ve Spojených státech ovlivňují prezidentské volby. „Překvapivě velká část Američanů, především těch mladých, získává většinu svých informací o politice z nočních talk show (kterých se napříč různými kanály vysílá více než deset). Maličkosti typu Putinovy fotky tak mohou voliče ovlivnit,“ zmiňuje. Původní text ZDE. Trump se přitom skutečně vyjadřuje o Putinovi velmi pozitivně a sám sebe prezentuje jako někoho, kdo by přijal podobně „rozhodný“ styl. „Není pochyb o tom, že Rusko používá kybernetické útoky proti mnoha organizacím v naší zemi, a mě to hluboce znepokojuje. Vím, že Donald Vladimira Putina chválí, Putin se ale dívá daleko do budoucnosti,“ zaznívalo také z úst Clintonové. „Když Clintonová obvinila Putina z hackerských útoků na e-maily Národního demokratického výboru, Trump zareagoval prohlášením, že nikdo nemůže vědět, že to bylo právě Rusko. Američtí voliči jsou vedeni k tomu, aby věřili, že Rusové patří k nejlepším hackerům na světě. Zároveň jsou prý ale natolik neopatrní, aby po sobě během akce u Demokratů zanechali stopy,“ zkonstatoval dále Best s tím, že Trump pak využil televizní debatu k tomu, aby tento závěr zpochybnil, jeho vyjádření k tomuto tématu si ale mainstreamová média v podstatě nevšímala. „Média totiž nepochybují o tom, že to byli Rusové,“ dodal. Mnohá z těchto médií podle něj vlastní konglomerace s úzkými vazbami na zbrojní průmysl, což by mohlo vysvětlovat, proč věnují Trumpově spojení s Putinem tolik pozornosti. „Zásadní změna americké obranné politiky se začala formovat v roce 1992, kdy New York Times odhalily existenci tajného plánu, který sestavil společně s dalšími ‚neokonzervativci‘ zprava i zleva tehdejší ministr obrany Dick Cheney. Hlavní myšlenkou bylo nikdy nepřipustit, aby se objevila konkurenční velmoc, která by mohla ohrozit americkou převahu,“ dodal. Události 11. září pak podle něj tehdejšímu viceprezidentovi Dicku Cheneymu umožnily plán uskutečnit. „Vojenské akce Spojených států na Blízkém východě a ve východní Evropě po roce 2002, včetně rozšiřování NATO, byly plánovány za účelem dosažení tohoto cíle. Ambiciózní rivalové, které bylo třeba ‚odradit‘, zahrnují Írán, Sýrii, Srbsko, Rusko a (do menší míry) Čínu,“ zmiňuje. A dodává, že Trumpem deklarované cíle by mohly tuto dlouhodobou politiku narušit. Mainstreamová média si však podle Besta vychutnala i Clintonovou, když zveřejnila, že Clinton Foundation dostávala vysoké platby od zahraničních subjektů ve stejné době, kdy Hillary jako ministryně zahraničí rozhodovala o záležitostech, ze kterých mohly tyto zahraniční subjekty profitovat. Jednou ze zemí, které měla Clintonová pomoci, bylo prý Rusko. „Obvinění proti Billovi a Hillary jsou mnohem závažnější než ta proti Trumpovi. Ten je obviňován z toho, že má Putina ‚rád‘ a že se ‚chová jako‘ on, zatímco Bill a Hillary jsou obviňováni z činů ve prospěch Ruska, které by mohly být považovány za vlastizrádné. Proč tedy New York Times toto téma nejprve Trumpovi nabídly, jen aby před pár týdny stejně oficiálně podpořily kandidaturu Hillary?“ pátrá po teorii Best. A zároveň si odpovídá, že velmi mocná neokonzervativní frakce v rámci establishmentu si jako svého kandidáta vybrala Jeba Bushe a chtěla mu dát silnou kartu, kterou by mohl proti Hillary použít. „Když Jeb nenaplnil očekávání a v primárkách prohrál s Trumpem, musela být strategie změněna a preferovaným kandidátem se stala Hillary. George H. W. Bush dokonce prohlásil, že ji bude volit,“ dodal závěrem s tím, že zdůrazňovat spojení Clintonové s Putinem by na druhou stranu bylo kontraproduktivní, protože by to oslabilo její schopnost pokračovat v současném směřování americké zahraniční politiky.

Stoltenberg: Přítomnost NATO v Lotyšsku bude významnější než kdykoli před tím Přítomnost NATO v Lotyšsku bude v budoucnu významnější než kdykoli před tím, konkrétní návrhy budou předneseny v nejbližších týdnech, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Nedávno jsme přijali rozhodnutí o rozšíření naší předsunuté přítomnosti ve východní části aliance. Rozhodli jsme, že tato přítomnost bude mnohonárodnostní. A bude tak vyslán jasný signál, že útok na jednoho bude útokem na všechny. Naši vojenští zástupci přednesou doporučení týkající se početního stavu a složení v nejbližších týdnech. Tato rozhodnutí znamenají, že v Lotyšsku bude (přítomnost) NATO větší, než kdykoli před tím", řekl Stoltenberg novinářům.

Zeman řekl Putinovi, že „je potřeba skoncovat se sankcemi“ Český prezident Miloš Zeman vyzval Rusko a země Západu, aby se zřekly vzájemných sankcí. „Navzdory sankcím se ekonomická spolupráce rozvíjí (mezi Českem a RF). To však neznačí, že jsem se smířil se sankcemi. Dobře víte, že jsem dlouhodobě jejich protivníkem. A to se netýká jenom sankcí schválených EU vůči Rusku, ale také sankcí RF vůči EU. V jednu krásnou chvíli je potřeba s tímto skončit (se vzájemnými sankcemi)," řekl novinářům Miloš Zeman po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zeman také uvedl, že vystupuje proti pokusům některých politiků o přepisování historie. „Zdá se mi, že je to jednoduše ubohé," řekl český prezident. Připomněl výroky bývalého ukrajinského premiéra Jaceňuka o tom, že Sovětský svaz napadl Německo a po cestě okupoval území Ukrajiny. „Ti, kteří si nepamatují svou minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali," řekl Zeman.

Chystá se další summit V4. O Rusku, Ukrajině a uprchlících Česká republika bude na začátku května hostit schůzku visegrádských, baltských a skandinávských zemí, oznámil po dnešním jednání se švédskou ministryní zahraničí Margot Wallströmovou šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD). Setkání ministrů zahraničí ve stejném formátu se bude konat také na konci dubna v Lotyšsku. Informovala o tom ČTK. O spolupráci Visegrádu s dalšími evropskými zeměmi dnes po schůzce s českým prezidentem Milošem Zemanem mluvil i polský prezident Andrzej Duda. „Pozval jsem paní ministryni do Prahy na schůzku, která bude mezi skandinávskými, baltskými a visegrádskými státy 3. a 4. května,“ řekl Zaorálek novinářům po první části jednání se švédskou kolegyní. Spolupráce Pobaltí, Visegrádu a severských zemí by se podle informací ČTK měla týkat například vztahů s Ruskem a Ukrajinou, Východního partnerství nebo energetické bezpečnosti. O rozšíření spolupráce středoevropské čtveřice – Polska, Česka, Slovenska a Maďarska – s dalšími zeměmi hovořil dnes v Praze také polský prezident Duda. Po jednání s českým protějškem Zemanem Duda poznamenal, že význam Visegrádské skupiny v posledním roce vzrostl zejména v souvislosti s migrační krizí. Se Zemanem se prý shodli, že Visegrád by mohl navázat těsnější vztahy se severními sousedy i státy na jih od středu Evropy. „Hovořili jsme také o širší spolupráci mimo rámec Visegrádské čtyřky, o takzvaném trojúhelníku ABC – tedy Balt, Jadran a Černé moře,“ uvedl Duda. Podle Dudy by mělo jít o projekty v oblasti dopravní infrastruktury a hospodářství. V rámci českého předsednictví V4 se již konalo několik schůzek v rozšířeném formátu Visegrád plus partnerské státy. Naposledy například při návštěvě jihokorejské prezidentky v Praze.

Nechceš, předsedo? Tak to půjde na sjezd. Jeroným Tejc si dál trvá na rychlém odsunu odmítnutých imigrantů Spory v ČSSD pokračují. Šéf sociálních demokratů se opřel do vlivného poslance Jeronýma Tejce, jeho návrh na zjednodušené vyhošťování migrantů označil za „hnědé tendence“. Tejcova reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Poslanec a šéf ústavněprávního výboru sněmovny odmítá, že by návrh na zrychlení možnosti vyhoštění byl protiústavní a proti našim mezinárodním závazkům. Tejc bude chtít, aby jeho předložení doporučil nadcházející sjezd ČSSD. Poslanec ČSSD a předseda sněmovního ústavněprávního výboru Jeroným Tejc hodlal předložit návrh, který by v případě hrozícího náporu ilegálních imigrantů na naše území zrychlil proces vyhošťování či neudělování azylu. Postavil se proti tomu ale premiér Sobotka, podle jehož výkladu by došlo k omezení lidských práv a porušení mezinárodních závazků České republiky. Sobotka označil Tejcův návrh za „hnědé tendence“. Proti tomu se ovšem Jeroným Tejc ostře vymezil. „Rozhodnutí Bohuslava Sobotky nepodpořit návrh na úpravu azylového zákona, který by bránil zneužívání zákona ekonomickými migranty, beru na vědomí. Jsem přesvědčen o jeho potřebnosti v případě, že by ČR v příštích měsících či letech čelila náporu tisíců běženců. Cílem zákona není omezit právo na azyl a pomoc potřebným, ale zamezit jeho zneužití. Proto není a nemůže být v rozporu se sociálnědemokratickými hodnotami,“ konstatoval jihomoravský poslanec za ČSSD. Jeho návrhy na úpravu azylového práva prý nejsou v rozporu s našimi mezinárodními závazky. „Ty nám nepředepisují, kolik soudních stupňů se má zabývat přezkumem rozhodnutí o neudělení azylu, ani neřeší otázky odkladného účinku podané žaloby. Můj návrh nesměřuje proti právu na azyl, ale proti jeho zneužívání ekonomickými migranty. Pokud budou mé návrhy zapracovány do zákona, rozhodne jako dnes o udělení či neudělení azylu ministerstvo vnitra. Stejně jako nyní se bude moci neúspěšný žadatel obrátit na soud, aby rozhodnutí ministerstva přezkoumal,“ míní Tejc. „Jedinou, ale podstatnou změnou bude to, že jedině soud rozhodne v individuální věci o tom, zda žadatel po dobu řízení má nebo nemá mít právo zůstat na území ČR. Zabrání se tak situacím, kdy řada neúspěšných žadatelů o azyl žaluje stát a domáhá se zrušení rozhodnutí u soudu po několik let jen proto, aby prodloužili svůj pobyt na území České republiky. Důležitou změnou je také to, že bychom nově mohli odejmout azyl tomu, kdo na našem území spáchá úmyslný trestný čin,“ upřesňuje. V současné době můžeme podle Jeronýma Tejce odejmout azyl pouze tomu, kdo spáchal zvlášť závažný zločin, za nějž zákon stanoví horní hranici trestní sazby nejméně deset let. „Úprava LZPS (Listina základní práv a svobod – pozn. red.) je až krajní variantou, která však nic nemění na našich mezinárodních závazcích. Ty samozřejmě mají přednost před našimi běžnými zákony. Neexistuje univerzální právo cizince vybrat si stát, kde chce žít. Ústavní právo na setrvání na území státu mají jen občané. O tom, zda tento návrh bude nebo nebude podán, nicméně s ohledem na stanovisko předsedy ČSSD, rozhodne až sjezd sociální demokracie v březnu,“ nevzdává se Tejc. Poslední věta jeho zveřejněného prohlášení by mohla být chápána i jako naznačení, že se nakonec rozhodl kandidovat na šéfa ČSSD proti Bohuslavu Sobotkovi. Tak to prý ale není. V reakci, kterou Jeroným Tejc poskytl ParlamentnímListům.cz, dodal, že bude respektovat názor předsedy ČSSD a návrh v současné době podávat nebude. A zmínka o sjezdu se týkala samotného návrhu, který nyní Sobotka odmítl. „Budu ale prosazovat, aby sjezd sociální demokracie přijal doporučení, že tento návrh má být předložen,“ uvedl předseda sněmovního ústavněprávního výboru Jeroným Tejc.

Dalík, Dalík, Dalík, Dalík. Podívejte se, jak o kandidatuře Topolánka píší světové noviny Zahraniční média komentují rozhodnutí Mirka Topolánka kandidovat v prezidentských volbách. Drtivá většina z nich připomíná nástup do vězení jeho „pravé ruky“ Marka Dalíka. Americká zpravodajská televize Fox News například zmiňuje Topolánkovu horlivou podporu „protiraketovému deštníku“ Baracka Obamy, který však nakonec nebyl realizován. „Zároveň však nazval ekonomické reformy bývalého prezidenta Spojených států cestou do pekel,“ připomíná Fox News s tím, že hlavním favoritem prezidentských voleb v České republice zůstává současný prezident Miloš Zeman, „který je známý svými proruskými postoji a protiimigrační rétorikou“. O prezidentských volbách v ČR píše také tisková agentura Reuters. „Vítězný kandidát buď ještě přiživí stále více se rozšiřující euroskepticisimus, nebo jej naopak zeslabí. Hlavními proevropskými kandidáty jsou akademik Jiří Drahoš a Michal Horáček. Dalším konkurentem Miloše Zemana je také bývalý premiér země Mirek Topolánek, jehož pravá ruka, Marek Dalík, zkraje týdne nastoupila do vězení za korupční jednání,“ píše Reuters. Ve svém článku na stejné téma také rakouský deník Der Standard zdůrazňuje nástup Topolánkova poradce Dalíka a jeho nástup do vězení. „Také samotný Topolánek byl jako premiér země často obviňován z korupčního jednání,“ píše deník s tím, že mezi kandidáty překvapivě chybí šéf protiimigrační a protievropské SPD Tomio Okamura. „Okamura zrušil svoji předpokládanou kandidaturu po setkání s prezidentem Zemanem.“ Zmínky o podezření z korupního jednání Topolánka v době jeho „premiérováni“ nechybí ani v textu agentury Bloomberg. „Nástup jeho poradce Marka Dalíka do vězení může přibrzdit šance na případný úspěch,“ píše americká novinářka českého původu Ladka Mortkowitz Bauerova a v závěru svého textu také přibližuje americkým čtenářům hlavního favorita voleb Zemana. „Je stoupencem Vladimira Putina i Donalda Trumpa a podporu si získal především svým rezolutním odmítáním migrace.“ Slovenská zpravodajská telvize TA3 na rozdíl od fakticky všech zahraničních médií nezmiňuje v souvislosti s Topolánkou prezidentskou kandidaturou jméno Marka Dalíka, ale cituje Andreje Babiše, který na někdejšího českého premiéra nešetří ostrými slovy. „Nemohu uvěřit, že se o funkci hlavy státu uchází nejzkorumpovanější politik polistopadové éry. To vyžaduje skutečně velkou dávku arogance a sobeckosti.“

Bloger se pustil do Zemana: Máme prezidenta, který se 17. listopadu bojí vyjít na veřejná prostranství, aby nebyl vypískán Nad tím, proč se prezident Miloš Zeman nezúčastnil letošních oslav 17. listopadu, se na svém blogu na serveru Aktuálně.cz zamýšlí bloger Václav Němec. Domnívá se, že Zeman měl prostě obavy z negativních reakcí občanů v ulicích Prahy na svou osobu. „Prezident si jistě ještě velmi dobře pamatuje ponížení, které zažil před dvěma roky na Albertově, kdy byl zdejším shromážděním vypískán, zatímco ostatním prezidentům ze zemí Visegrádu se od téhož shromáždění dostalo vřelého přijetí a potlesku,“ píše bloger. A pokračuje: „Ano, máme prezidenta, který se obává vyjít 17. listopadu na veřejná prostranství Prahy, aby zde nebyl vypískán. Propaganda Pražského hradu v tom vidí doklad nekulturnosti Zemanových odpůrců, které se snaží bagatelizovat jako onu mytologickou ‚pražskou kavárnu‘. Ve skutečnosti je to hlavně důsledek toho, že prezident Zeman sám svými populistickými a nezřídka urážlivými či vulgárními výroky a kroky rozsévá rozbroj a rozkol, rozděluje a rozeštvává společnost. A je to ovšem také důsledek toho, že prezident ostentativně opouští půdorys demokratických a humanistických hodnot a principů, v jejichž jménu se odehrála sametová revoluce, že nás svou zahraniční politikou vyděluje z rodiny demokratických zemí, zatímco utužuje vřelé vztahy s nedemokratickými režimy.“ Němec připomíná, že prezidentův mluvčí Ovčáček prohlásil, že prezident chtěl tentokrát oslavy sametové revoluce přenechat studentům a široké veřejnosti. „Zároveň si však hradní mluvčí neodpustil označit Koncert pro budoucnost, jímž vyvrcholil Festival svobody, za „klasický antizemanovský politický mítink“. Na Pražském hradě zjevně mají důvod být nervózní: Zatímco Zemanových příznivců se v Praze 17. listopadu sešlo pár desítek, na Václavském náměstí se shromáždilo více než 40 000 lidí,“ píše Němec. Připouští, že z úst některých řečníků na Koncertu pro budoucnost skutečně zaznívala kritika na adresu hlavy státu i dalších politiků, třeba Andreje Babiše. „Kdyby se však prezident a jeho mluvčí nebáli svých spoluobčanů a vypravili se mezi ně, zjistili by, že Václavské náměstí bylo plné usměvavých a sympatických lidí a že zde vládla ona radostná a pospolitá atmosféra, která byla tak typická pro listopad 1989. Jestli tito lidé byli ‚antizemanovští‘, pak asi tak, jako stojí hmota proti antihmotě. Je-li totiž někdo ‚anti‘, tak je to především prezident Zeman a jemu podobní politici. To oni se stavějí proti slušným lidem, proti demokraticky a humanisticky smýšlejícím občanům této země. Tito občané se jen brání – a hlavně brání základní demokratické hodnoty a principy, na nichž je založen tento stát. A je opravdu smutné, že právě těchto občanů se náš prezident musí bát a činit se před nimi neviditelným,“ uzavírá své zamyšlení Václav Němec.

EK: reakce MZV Turecka na píseň v německé TV vzdaluje Ankaru od EU Skutečnost, že ministr zahraničních věcí Turecka si předvolal velvyslance SRN kvůli písni v německé televizi, zesměšňující tureckého prezidenta Tayyipa Erdogana, vzdaluje zemi od Evropské unie a neodpovídá závazkům Ankary v dodržování svobody sdělovacích prostředků, řekla oficiální mluvčí Evropské komise Mina Andrejevová. „Předseda (Evropské komise Jean-Claude) Juncker neschvaluje rozhodnutí předvolat německého velvyslance pouze kvůli satirické písni. Domnívá se, že to vzdaluje Turecko od Evropské unie a nepřibližuje ho k nám. Váží si naší spolupráce a společného zájmu na řešení společných výzev, takové jednání ale neodpovídá zásadě svobody sdělovacích prostředků a svobody slova, hodnotám, o jejichž dodržování dbá EU", řekla Andrejevová ve středu na brífinku. Ministerstvo zahraničí Turecka předvolalo 22. března velvyslance SRN kvůli satirické písni o tureckém prezidentovi, vysílané na německém televizním kanále NDR.

HUMOR To Orlí hnízdo není moje. Já bych ty Čapí hnízda zakázala V souvislosti s kauzou Čapí hnízdo, poslední dny hojně propíranou v médiích, se na internetu k tomuto tématu objevila další várka koláží a kreslených vtipů. Na jednom z nich sedí u vody malý chlapec. Hoch povídá: „Volal Babiš, jestli bych na sebe nevzal to Čapí hnízdo?“ a vedle sedící pes odpovídá: „Když jsi nevzal tu směnku za Grosse...“ Na dalším vtipu je vyobrazena žena se smetákem v ruce a s oblečením připomínajícím úbor uklízečky. U obrázku je text: „Na mou duši. Babiš prej říkal, že to Čapí hnízdo je Kalouska.“ Jako tradičně je zapojena i již zesnulá důchodkyně Věra Pohlová, která se kdysi proslavila větou ,,Já bych všechny ty internety a počítače zakázala". Poslední vtip zachycuje bývalé horské sídlo vůdce Třetí říše Orlí hnízdo, v popředí s fotografickou podobiznou Adolfa Hitlera. „Orlí hnízdo není moje. Je to nějaký firmy, která patří do holdingu,“ zní doprovodný text vedle Hitlerovy fotky. Jde o parafrázi toho, co na svoji obhajobu v kauze Čapí hnízdo uvedl Andrej Babiš. Ten řekl, že Čapí hnízdo není jeho, ale nějaké firmy z jeho holdingu Agrofert.

Svítící zelená koule byla pozorována na obloze nad Japonskem. VIDEO Neznámý létající objekt zelené barvy se dostal do objektivu kamery japonského televizního kanálu na východě země. Zelená svítící koule se pohybovala po obloze horizontálně. Astronomové předpokládají, že záhadný předmět by mohl být meteorit, píše The Telegraph. Ale potvrzeno to zatím není.

Ne, takhle ne. Turecko dalo EU najevo, že si dohodu představuje poněkud jinak Dohoda mezi Tureckem a Evropskou unií dostává nový rozměr. Turecký ministr pro EU Volkan Bozkir totiž ve čtvrtek přišel s tím, že vracet se budou pouze uprchlíci, kteří se do Řecka teprve dopraví, ve výsledku tak očekává spíše tisíce až desetitisíce lidí. A EU si podle něj rozhodně nebude vybírat, koho přijme. Informuje Hurriyet Daily News. Turecký ministr pro EU Volkan Bozkir dnes prohlásil, že dohoda mezi EU a Tureckem nebude zahrnovat migranty, kteří jsou již na území Evropy. Turecko začne zpětně přijímat migranty až poté, co Evropská unie usídlí všechny ty, kteří do ní již dorazili. Zároveň se také vyjádřil, že si Evropská unie nebude vybírat, koho chce přijmout, tedy nelze, aby upřednostňovala lidi na základě vzdělání či profesních zkušeností, vše totiž bude spravovat Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky UNHCR. Ankara se zavazuje, že svoji stranu dohody splní do prvního května. „Věříme, že se jedná o historický krok, dar našemu národu. Dotáhneme to do konce, ať už s opoziční podporou, či bez ní.“ Celý text zde Součástí dohody je také závazek, že Turecko za každého Syřana, který poputuje z uprchlického tábora do Evropy, přijme zpět jednoho Syřana, který se vydal přes moře do Řecka. Za to si žádá možnost bezvízového styku, vstup do Schengenu, urychlení přijímacího procesu do Evropské unie a finanční pomoc ve výši několika miliard eur. „Vytvoření představy ‚Nemůžete tam už jít, není tam žádná naděje‘ je základem pro prevenci ilegální migrace,“ řekl Bozkir. Na výsledek jednání mezi EU a Tureckem si však musíme počkat do 18. března na další summit Evropské unie.

Veselé a barevné: Velikonoční přehlídka barevných vajíček na sociálních sítích (FOTO) 1. dubna katolíci po celém světě oslavují Velikonoce. K tradičním přípravám patří i barvení velikonočních vajíček. Každoročně si každý něco vymýšlí a ukazuje výsledky své fantazie na internetu. Připravili jsme pro vás inspirační přehlídku ze sociálních sítí. Tradiční, barevná, čokoládová, ručně malovaná… Jaká vajíčka máte rádi nejvíc? #paques #pasqua #uova #cactus #pasquemoderna Příspěvek sdílený Silvia Pelissero (@silviapelissero), Bře 31, 2018 v 7:51 PDT V různých zemích mají různé velikonoční tradice. It’s that time of the year….. #casatielloday Villa Tigellino ~ Il Gusto delle Tradizioni .. #villatigellino #baiafelice #ristoranteitaliano #charmingrestaurant #ristorante #pasqua #easter #pasquetta #. bankholiday #italianfood #foodie #foodporn #eggs #uova #napoli #campania #caserta #cellole #tradizioni #pasquetta #merenda #auguri #festa #igerscaserta #ticonsigliounposticino #.casatiellonapoletano #casatiello #foodphotography #baiafelix #baiadomizia Příspěvek sdílený Villa Tigellino (@villatigellino), Bře 31, 2018 v 8:15 PDT Happy easter❗❤….. #.easter #happy #egg #húsvét #húsvétitojás #díszítés #hungary #hagyomány #tojásfestés #instafollowme #followforfollow #follow4follow #like4likesalways #likeforfollow #.liker #likes #liking Příspěvek sdílený Misurák Miklós (@mmiki_66), Bře 31, 2018 v 2:57 PDT because there is only one way to celebrate #easter if you love #.musicals…. @lesmizofficial @phantomlondon @wickeduk by the way I know why I chose music instead of art back then at school https://twitter.com/Steffiliii_/status/979733296199405568?s=19 #happyeaster #love #musical #phantomoftheopera #lesmiserables #wicked #eggs #ostern #ostereier #froheostern Příspěvek sdílený Stefanie (@steffiliii_), Bře 31, 2018 v 8:55 PDT Někdo má rád zelenou. Veselé velikonoce #Velikonoce #veselevelikonoce pic.twitter.com/ag8upxNG9A — DK (@davidkucera33) 31. března 2018 Easter eggs ready 2 box.… @creakeabbey @nthnorfolknews @FoodNorwich @DelicateDiner @ProudlyNorfolk @NorfolkFandD @EATFoodDrinkNet @BuyLocalNorfolk @EDP24 @edpfood @courtneypochin @nthnorfolknews #easteregg #spring pic.. twitter.com/tQ27eKQLPI — Joaquim Teles (@ArtisanPastryC) 30. března 2018 Jiní se drží tradice. Շ Ս Զ #Happyeaster #П #Zatik #Armenia #.eggs #Instagram #Easter #colors #art #eastereggs Příspěvek sdílený Greta Aslikyan (@greta_as_), Bře 31, 2018 v 8:44 PDT Občas vajíčka se stávají uměleckými díly.. #з #п #armenia #armenian #armenianfood #armeniancuisine #armenianculture #eat #yum #yutube #hangry #instatag #instafood #food #foodblogger #foodblog #. foodbloger #foodlover #foodlove #foodlovers #foodies #foodpics #fpodpic #foodstagram #foodfotography #zatik #в #и #е #е # Příspěvek sdílený Silva Sahakyan (@silva_sahakyan), Bře 31, 2018 v 1:17 PDT

V osvobozených čtvrtích Aleppa zřizují místní orgány moci V těch čtvrtích syrského města Aleppa, které byly osvobozeny od teroristů, se obnovuje mírový život, jsou tu zřizovány místní orgány moci, informovali v ruské středisku pro usmíření znepřátelených stran v Sýrii. „Ruské středisko pro usmíření znepřátelených stran zorganizovalo dopravu humanitární pomoci do těch čtvrtí Aleppa, odkud byli vyhnáni teroristé. Obnovuje se tu mírový život, jsou zřizovány místní orgány moci, je tu zajišťována bezpečnost a právní řád," praví se ve zprávě.

Názor: Austrálie prodá Kyjevu uran, co bude potom, ji nezajímá Austrálie podepíše dohodu o dodávkách uranu na Ukrajinu během Mezinárodního summitu jaderného průmyslu ve Washingtonu, uvádí se v prohlášení australské ministryně zahraničních věcí Julie Bishopové na oficiálních stránkách úřadu. „Před zahájením summitu podepíši dohodu o spolupráci v dodávkách uranu na Ukrajinu, který bude využíván k výrobě elektrické energie", říká ministryně. Ruská společnost TVEL, patřící do státní korporace Rosatom, je teď hlavním dodavatelem paliva pro ukrajinské atomové elektrárny. Ministerstvo energetiky Ukrajiny nejednou mluvilo o plánu zbavit se v této oblasti závislosti na Rusku. Přitom se na Ukrajině používají atomové reaktory podle sovětského projektu, které mohou být poháněny pouze ruským palivem. Politolog Alexandr Dudčak se domnívá, že Ukrajina hledá jakékoliv způsoby, jak definitivně zrušit veškeré vztahy s Ruskem. „Není jasné, proč bychom nemohli spolupracovat s Ruskem alespoň v těch nejkritičtějších oblastech, týkajících se bezpečnosti a života občanů samotné Ukrajiny. Ale Kyjev hledá jakékoliv možnosti, jak zrušit spolupráci s Ruskem a najít dodavatele třeba v Austrálii. Jinak snad jedině Nový Zéland, ten ale bohužel nevyrábí nic užitečného pro atomovou energii Ukrajiny", řekl Alexandr Dudčak ve vysílání rádia Sputnik. Koncem roku 2014 se Ukrajina a americká společnost Westinghouse dohodly o dodávkách jaderného paliva z USA na období do roku 2020. Ale později se začaly objevovat zprávy o výpadcích v provozu JE, používajících americké palivo. Podle názoru politologa zajímá Austrálii, stejně jako USA, zisk, nikoli bezpečnost Ukrajiny. „Nikdo není zainteresován na tom, aby Ukrajina obnovila normální ekonomické vztahy s Ruskem. USA dodávají energetické komponenty pro atomové elektrárny, Austrálie dodává uran pro tyto energetické elementy. Samozřejmě, mají zájem na tom, aby mezi Ukrajinou a Ruskem bylo co nejvíce problémů, protože si úspěšně osvojují trh, který je v tomto případě dost nebezpečný. Ale i přesto jsou důležitější peníze. A Austrálie je od Ukrajiny daleko, je jí zcela lhostejné, jestli na jejím území bude poušť nebo ne. Jejich úkolem je prodat své zboží. A co potom bude na této černozemi, je v podstatě nijak zvlášť nezajímá", domnívá se Alexandr Dudčak

Analýza: Dělníci a nezaměstnaní, to jsou voliči protiuprchlické AfD. „Enderáci“ toho mají dost a chtějí chvíli klid, ne cizí kultury Zemské volby ve třech spolkových zemích Německa připomněly německým politikům jeden ze zákonů moderní politiky: za politická rozhodnutí se nese nejenom odpovědnost, ale mají svoje konkrétní politické důsledky. Ty se různě promítají v konkrétních číslech do volební podpory politických stran. Výsledky třech víkendových zemských voleb, které Německu do budoucna věští nárůst politického konfliktu, analyzuje pro Parlamentnílisty.cz Veronika Sušová-Salminen. Kde se v Německu volilo Zemské volby, tedy volby do zemských parlamentů a následné zformování zemských vlád, se konaly ve třech spolkových zemích. Největší z nich je západní soused Bavorska asi 10 milionové Bádensko-Württembersko, které patří k jedné z nejbohatších spolkových zemí s asi 41 000 eur HDP na osobu. Po zemských volbách v roce 2011 tu vládla koalice Zelených a sociálních demokratů. Jednalo se o jedinou spolkovou zemi, kde měli Zelení svého předsedu zemské vlády. Porýní-Falc je spolková země s asi 4 miliony obyvatel na západě Německa. Hrubý domácí produkt země je 31 000 eur počítáno na osobu a po roce 2011 tady vládla koalice sociální demokracie a Zelených. A konečně nejmenší spolkovou zemí v tomto turnusu voleb bylo Sasko-Anhaltsko situované na severovýchodu Německa s asi 2 miliony lidí a HDP na osobu v hodnotě 24 000 eur. Země měla vládní koalici složenou po volbách v roce 2011 z CDU a sociálních demokratů. Sasko-Anhaltsko je spolková země, která byla do roku 1990 součástí východního Německa. Ve všech třech spolkových zemích měly doposud pevné postavení vládní strany, v Sasku-Anhaltsku zemská koalice kopírovala kontury současné spolkové vlády. V Porýní-Falci vládli sociální demokraté spolu se Zelenými, kteří jsou na spolkové úrovni v opozici, nicméně nestaví se opozičně například k azylové politice. A v Bádensku-Württembersku vznikla koalice Zelených a CDU kancléřky Merkelové. Taková byla tedy základní stranicko-mocenská konstelace před právě proběhlými volbami, které byly v něčem zlomové, ale také vykazovaly silné prvky kontinuity a rozhodně z hlediska celkových výsledků nijak hlasitě neodmítly politickou linii Merkelové. Kontinuita a vzestup Alternativy pro Německo V Bádensku-Württembersku Zelení svoje zemské pozice nejenom obhájili, ale také výrazně posílili. Podobně je tomu také v Porýní-Falci, kde s přehledem zvítězili sociální demokraté a svojí politiku obhájila stejně jako v Bádensku-Württembersku sociálně-demokratická premiérka Malu Dreyerová. Příběh Saska-Anhaltska je ale trochu jiný, i když neznamenal dramatické snížení dosavadní podpory CDU v této spolkové zemi. Pro vládní CDU je ale první zprávou z těchto voleb, že vládu má šanci sestavit jenom v Sasku-Anhaltsku, kde však paradoxně na druhém místě skončila populistická opozice. Celkově ale všichni tři vítězové a výsledky dalších stran ukazují na to, že rázné NE dosavadní politice učiněno ještě nebylo. Německá média (příklad je z Der Spiegel) se vcelku shodují (http://www.spiegel.de/politik/deutschland/landtagswahlen-2016-in-der-blitzanalyse-afd-triumph-cdu-debakel-a-1082090.html) na tom, že tyto volby byly triumfem pro nováčka zemských voleb, stranu Alternative für Deutschland (AfD, Alternativa pro Německo), která je obvykle hodnocena jako „pravicově populistická“ strana s řadou euroskeptických názorů a otevřeně artikulovanou xenofobií. Populismus tu přitom není označením politické ideologie nebo programu, ale je spíše označením způsobu artikulování politiky a politických problémů, který se většinou staví proti dosavadnímu statu quo, či konsensu uzavřenému mezi standardními politickým stranami počínaje sociální demokracií, Die Linke, přes Zelené až ke konzervativní CDU. AfD byla v uplynulých měsících často politicky nekorektním kritikem nejenom liberální imigrační politiky současné vlády, ale také EU, islámu anebo celkové práce německých mainstreamových médii. AfD je tak možné vidět jako komunikační kanál či hlásnou troubou celkové (i když nuancované) nespokojenosti. Anatomie voliče AfD Ve všech třech spolkových volbách AfD získala podporu, která budí respekt a naznačuje, že německá politika má problém, a to bez ohledu na pohoršlivé, moralizující odsudky. Ty ostatně tento problém zcela určitě nevyřeší. V Bádensku-Württembersku AfD nasbírala 15,1 %, v Porýní-Falci přes 10 % a v Sasku-Anhaltsku se s celkem 24, 2 % stala druhou nejsilnější politickou stranou na zemské úrovni. Konkrétnější výzkumy, které už zveřejnil německý Der Spiegel, ukazují alespoň částečně na složitou sociální realitu, která za výsledky AfD konkrétně stojí. Ve všech třech spolkových zemích, které se liší nejen velikostí, ale také socio-ekonomicky, AfD získávala největší díl podpory od dělníků a od nezaměstnaných. V Sasku-Anhaltsku (http://www.spiegel.de/politik/deutschland/wahl-in-sachsen-anhalt-2016-wie-die-afd-punktete-a-1081497.html) tvořili 37 % voličů AfD dělníci a 38 % nezaměstnaní. Z hlediska vzdělání byli největší skupinou jejích voličů lidé se středním vzděláním, v čemž AfD předešla konzervativní CDU. Mimochodem CDU tady volila také obrovská skupina lidí s nižším vzděláním, než je střední, a v tomto kritériu předčila CDU o 5 % AfD. Tedy v Sasku-Anhaltsku neplatí stereotypy pravicových populistů o málo vzdělaných či nevzdělaných voličích a o CDU jako o sofistikované straně vysokoškoláků s vyššími nebo vysokými příjmy. Taky v Porýní-Falci (http://www.spiegel.de/politik/deutschland/landtagswahl-2016-wie-die-spd-rheinland-pfalz-verteidigt-a-1081495.html) se voliči AfD rekrutovali ze dvou skupin – dělníků (24 %) a nezaměstnaných (27 %). Lidé s nižším vzděláním tu měli tendenci spíše podpořit sociální demokraty, zatímco AfD měla proporcionálně nejvíce voličů mezi středoškolsky vzdělanými a nejméně získala mezi vysokoškoláky. Podobný trend se ukázal (http://www.spiegel.de/politik/deutschland/landtagswahl-in-baden-wuerttemberg-2016-wie-die-gruenen-volkspartei-wurden-a-1081493.html) také v případě Bádenska-Württemberska, kde 30 % voličů AfD byli dělníci a 32 % nezaměstnaní. A také tady AfD měla největší díl voličů se středním vzděláním a nejmenší mezi vysokoškoláky. CDU rovněž v Bádensku-Württembersku získala nepřehlédnutelnou podporu mezi lidmi s nízkým vzděláním, zatímco vítězní Zelení měli největší podporu u vysokoškoláků. Hledání alternativ a AfD Dalším fenoménem spojeným s AfD byl fakt, že přitáhla pozornost dosavadních nevoličů. Zemské volby letos zvedly volební účast ve všech třech zemích, nejvíce ale právě v Sasku-Anhaltsku. Podle výše citovaných výzkumů se hlasy AfD v Bádensku-Württembersku rekrutovaly z nevoličů, voličů ostatních kandidátů (malých stran nebo nezávislých) a dále z CDU, soc. dem. a také od Zelených a Linke. V Porýní-Falci a Sasku-Anhaltsku se jednalo o podobný trend. S jedním rozdílem – v případě Saska-Anhaltska AfD rekrutovala největší skupinu nevoličů vůbec. To ukazuje, že její agenda a celkový kontext pomohly zpolitizovat pasivní občany. Tato čísla signalizují jednak, že AfD byla skutečně chápána německým voličem jako „alternativa“ – jako strana, kterou má smysl jít volit (z hlediska nevoliče), a strana volitelná těmi, kteří v minulých volbách odmítli hlasovat pro etablované politické strany. Nicméně z hlediska etablovaných stran AfD „očesala“ konkurenty bez ohledu na pravou nebo levou příslušnost. Na druhou stranu propad levice v podobě sociální demokracie a Die Linke byl ostře viditelný zase v postkomunistickém a ekonomicky slabším Sasku-Anhaltsku. První lekce z voleb Podtrženo a sečteno, CDU se ukázala v těchto zemských volbách jako mírně oslabená síla, která má podle prvních výsledků šanci získat posty zemských předsedů vlády jenom v Sasku-Anhaltsku. Rázné NE dosavadní politice kancléřky Merkelové ale nezaznělo, i když komentáře, že CDU sice nevyhrála, ale Merkelová a její politika ano, jsou poněkud příliš optimistické. Největší pokles podpory zaznamenala Merkelové strana přitom – paradoxně – v Bádensku-Württembersku. V médiích už zazněla první kritická slova vůči německé kancléřce a její politice, a to dost nepřekvapivě z úst (http://www.welt.de/politik/deutschland/article153233403/Fluechtlingskrise-wirkt-wie-eine-Erosion-auf-die-CDU.html) bavorského premiéra Seehofera. Dosavadní styl politiky, který kulminoval do způsobů řešení uprchlické krize, dostal dost jasný signál nespokojenosti od nezanedbatelné skupiny německých voličů ve třech spolkových zemích. Výsledky ukazují, že v německé politice se hromadí energie konfliktu. Je samozřejmě možné se podivovat nad tím, že Němci volí pravicové populisty, kritické k otevřené imigrační politice, odmítající EU a mediální mainstream s jeho sterilitou, ale mnohem důležitější by mělo být si položit následující otázky a hledat východiska: Proč AfD volilo takové množství nezaměstnaných a lidí s dělnickým povoláním? Proč tyto sociální skupiny nevidí alternativu u (radikálnější) levice? A jak podpora pravicového populismu dělníky a nezaměstnanými souvisí s xenofobními náladami vůči nově příchozím a anoncovanou politikou integrace (a zaměstnávání) přibližně 750 tisíc až 1 milionu imigrantů? Jak s tím potom souvisejí pocity sociální nejistoty (a pocitu konkurence ze strany nově příchozích, která je prazákladem xenofobie) a jakou na ně mají etablované politické strany politickou odpověď (nikoliv jen morální apely)? Další – roky pod koberec zametanou – otázkou, před kterou se už nedá utéct, je stále patrnější nesouměrnost mezi bývalým západním Německem a bývalou NDR. Tento problém se týká (úplně stejně jako v zemích V4) nejen otázky kulturních a historických odlišností, ale hlavně otázky sociálně-ekonomických dopadů transformace, v německém případě tzv. sjednocení. Proč AfD získala takovou podporu v Sasku-Anhaltsku? A je pravděpodobné, že by podobně triumfovala například v sousedním Sasku, kde se volby (ještě) nekonaly? Když budoucnost už byla V jinak podle mého názoru ne moc povedeném článku o současných protiimigrantských náladách v bývalém výchoevropském Sasku pro anglickou edici Der Spiegelu (http://www.spiegel.de/international/germany/saxony-xenophobia-under-the-microscope-a-1079062.html) jsou dva zajímavé momenty-svědectví: první mluví o tom, že rasisticky nebo xenofobně motivované útoky a násilí nebyly problémem NDR před rokem 1990. Druhý moment bije do očí a upozorňuje na něco, co mnozí nechtějí vidět, anebo nechápou. Slovy jednoho v článku citovaných zdrojů Sasové museli po roce 1990 vydržet celou řadu změn: „Teď potřebují čas na reflexi a pořádně se nadechnout. Nechtějí sem dovézt konflikty jiných kultur.“ Jak autoři článku připomínají, jsou to často místní, kdo konflikty s jinými kulturami vyvolávají, ale to není vůbec ten hlavní poznatek a problém. Ten je mnohem prozaičtější, ale zároveň komplexní – je to špatně strávená transformace, která dnes generuje mnohem silnější a snad v něčem radikálnější potřebu po více či méně protestní, populistické „alternativě“, která by nabídla jistoty a řád či onen „čas na reflexi a nadechnutí“. Relativní úspěch AfD ve všech třech volbách je na jednu stranu ukázkou toho, že je Německo po 26 letech jednotná, politicky kompaktní země. Na druhou stranu podpora blížící se 25 % pro AfD v Sasku-Anhaltsku je nejen projevem politicky nepojmenovaných sociálních problémů, promítaných kulturně na kupříkladu imigrační a azylovou otázku. Je snad také Budenovou vzpourou (http://www.rybkapub.cz/rybka/eshop/0/0/5/142-Boris-Buden-Konec-postkomunismu) „dětí postkomunismu“, zbavených politické zralosti a zinfantilizovaných transformací. AfD či Pegida už nejsou jenom nějakou dětskou nemocí, ale spíš (zatím) bezmocnou politickou reakcí na zjištění, že slibovaná budoucnost už byla.

Okamura a Josef Skála v Partii. Všechno zajímavé by se nám do titulku nevešlo, tak čtěte Jsou tři týdny po volbách a jednání o vládě váznou. Andrej Babiš skládá menšinový kabinet a má už prý většinu ze čtrnácti ministrů. Možnost podpory vlády nebo její toleranci zatím veřejně přislíbili pouze komunisté. Jaká je dnes pozice jednotlivých stran? V nedělní Partii byli hosty Terezie Kašparovské předseda SPD Tomio Okamura a místopředseda KSČM Josef Skála. Andrej Babiš se vyjádřil, že chce zdanit peněžitou část církevních restitucí. S tímto rozhodnutím je Josef Skála spokojený, jelikož tak vyhoví přání komunistů, kteří mají zdanění církevních náhrad jako podmínku pro podporu vlády hnutí ANO. Tomio Okamura zdanění restitucí požaduje také. „My jsme to prosazovali už na začátku, jsem rád, že je o tom Babiš ochotný diskutovat,“ dodal Okamura. Jestli je strana SPD ale ochotna podpořit menšinový kabinet Babiše, to už se říct nedá. „My jsme Babišovi předložili pětadvacet programových bodů a on stejně vyhlásil menšinovou vládu,“ nepřestává se divit Okamura a dodává, že SPD podpoří pouze vládu, která bude plnit jejich program. „Babiš s námi nechce vládnout, já se ho na to přímo ptal, řekl mi, že podle médií jsme populistická a extremistická strana,“ říká Okamura s tím, že sám Zeman prohlásil, že populistická nemůže být strana prosazující přímou demokracii. „Podle mě jde o nátlak z EU,“ míní předseda hnutí SPD. Skála dodává, že menšinovou vládu by toleroval, ale musela by také přistoupit na požadavky KSČM. „To je pak otázka, když Okamura tvrdí, že má Babiš zábrany kvůli EU, ale do toho se nechci pouštět a posuzovat,“ řekl. A zopakoval, že menšinová vláda bude možná východiskem z patové situace. Postoje politických stran k předčasným volbám média často líčí jako jejich strašáka. I podle Skály by byly zoufalým krokem. „Víte, země potřebuje co nejdříve funkční vládu, hrozí nám finanční i ekonomická krize, to nemusí dopadnout dobře,“ varoval a podotkl, že podle něj se Babiš při sestavování vlády snažil, ale když mu většina stran řekla jasné ne, bude menšinová vláda nouzový projekt. To ale Tomio Okamura razantně vyvrací. „Babiš se vůbec nesnažil. Na našem jednání jsme došli sotva k šestému bodu. Asi čeká na druhý pokus, až se jednání povede nanovo, tyhle strategie znám,“ řekl a poznamenal, že SPD z předčasných voleb strach nemá. Politici by se prý měli přestat hádat a házet si klacky pod nohy a měli by začít prosazovat své programy. „Zatím se jen hádají o postech a funkcích,“ uzavřel. Jak se předseda hnutí ANO rozhodne, si nedovoluje Josef Skála odhadnout. „Možná sám neví, jakou strategii zvolí, možná ji má promyšlenou. Třeba první pokus bude menšinová vláda a pak zvolí opačnou taktiku,“ polemizuje. Podle Skály i pozice ledacos zmůže, když se spojí parlamentní a mimoparlamentní činnost. Dvacátého listopadu začne ustavující schůze sněmovny. Josef Skála sdělil, že jako předsedu Poslanecké sněmovny Vondráčka z hnutí ANO určitě schvaluje. To ctí i strana SPD. „Na základě voleb by předsedu sněmovny měla mít vítězná strana,“ řekl Okamura. Co se týká mandátového a imunitního výboru, shodli se Okamura se Skálou na tom, že nezáleží, kdo výbor povede, ale na poměru zastoupení při hlasování. „Většinu nesmí mít ANO,“ zdůrazňuje Okamura. Devátého prosince se SPD rozhodne, koho podpoří v prezidentské volbě. „Podpoříme toho, kdo prosazuje přímou demokracii, kdo je pro zákaz přijímání migrantů, propagace islámu a kdo je patriot,“ dodal s tím, že ať zvolí sami voliči. Skála poznamenal, že KSČM podpoří toho, kdo si o podporu přijde říct, a s ním pak proberou i jeho vize. Ožehavé téma posledních dnů je i zrušení podpory zákonodárců prezidentských kandidátů. „Lidé si mají získat podporu podpisy lidí, to je prvek přímé demokracie, nejsme pro vliv oligarchií,“ zdůraznil Okamura, kterému Skála přitakal s tím, že je opravdu nesmyslné, aby jeden zákonodárce podepisoval nominace několika kandidátů.

Švédsko: Vraždy, znásilňování, no-go zóny, čím dál horší. Vláda přihlíží. Promlouvá protiuprchlický politik íránského původu Publicista a politik z konzervativní euroskeptické strany Švédští demokraté Nima Gholam Ali Pour poskytl redakci ParlamentníchListů.cz rozhovor, ve kterém odhaluje temné stránky švédského migračního průmyslu. Situaci ve Švédsku považuje v důsledku nezodpovědného přijímání uprchlíků za kritickou. Tvrdí, že Švédové jsou nuceni uctívat multikulturalismus, ale svobodně diskutovat o něm nesmí. Jak se vlastně přihodí, že se Švéd íránského původu stane členem Švédských demokratů? Podle mainstreamových médií se jedná o krajní pravici, kde se to doslova „hemží“ rasisty. Člověk by si myslel, že kromě skinheadů v kanadách s vytetovaným číslem 88 na rameni snad ve straně nikdo jiný ani není... Vstoupil jsem ke Švédským demokratům, protože je to jediná skutečně konzervativní strana ve Švédsku. Ostatní strany se chovají pokrytecky. V posledních pěti měsících všechny v podstatě přejaly naše postoje v oblasti migrační politiky. Musely to udělat, protože samy vůbec nemají tušení, jak by měla účinná restriktivní opatření vlastně vypadat. To, co se děje ve Švédsku, za což nesou odpovědnost i mainstreamová média, je skutečně ostudné. Migrační krize naši zemi zasáhla v plné síle. Měsíc před tím kolovala v médiích zpráva hovořící o tom, že švédský sociální systém se díky migrantům z Afghánistánu a Sýrie a podobných zemí ještě více posílí. Švédská média zaspala a ještě se stále neprobudila. Skutečně je mnohokrát dokázáno, že naše média vůbec netuší, o čem mluví. Drtivá většina členů zastává konzervativní hodnoty a chovají respekt vůči konzervativním uskupením v jiných zemích. Všude se snaží levice spojovat bigotnost s konzervatismem. Přesně to dělají i mainstreamová média ve Švédsku. Žijete v Malmö, kde údajně až polovinu populace tvoří imigranti. Vloni v září hovořil v médiích bývalý šéf zdejší policie Torsten Elofsson o zdejších no-go zónách a obviňoval z rapidního nárůstu kriminality nekontrolovanou imigrační politiku. Je podle vašeho názoru situace v Malmö skutečně tak zlá? Situace je skutečně špatná a stále se zhoršuje. Je třeba se ptát, kdo do těchto zón vlastně nesmí chodit. Blonďatá dívka se bude v určitých čtvrtích v Malmö sama cítit ohroženě, ale zahalená muslimská dívka může být naopak v pohodě. Bohužel na toto téma neexistují žádné výzkumy a konkrétní čísla. Městská rada ovládaná zelenými a sociálními demokraty odmítá nějaké výzkumy na toto téma vůbec zadávat. Bohužel tady neexistuje žádná diskuse o kulturních a sociálních dopadech těchto problémů. Levice pouze do problémových oblastí v Malmö pumpuje další a další peníze, což ovšem nepřináší žádné výsledky. Švédsko je pyšné na svoji liberální imigrační politiku i multikulturalismus. Když jsme ale my tady v České republice viděli, jak loni v listopadu vaše vicepremiérka ze Strany zelených Å Romson oznamovala v slzách, že země musí omezit přístup uprchlíků, mysleli jsme si, že Švédsko se zbláznilo. Neuvěřitelně patetická a nepochopitelná reakce... Já bych to ani nenazval patetickou reakcí. Strana zelených je prostě přesvědčena, že by Švédsko nemělo chránit své hranice a každému by mělo být umožněno dostat se k nám. Å Romson pravděpodobně plakala, protože všechno, v co věřila, se zhroutilo. Ukázalo se, že Švédští demokraté mají pravdu. Strana zelených je ve velkých potížích a pravděpodobně opustí vládní koalici ještě před parlamentními volbami v roce 2018. Takže ona měla skutečně hodně důvodů k pláči. Liberální imigrační politika Švédska je samozřejmě obdivována a dávána za příklad liberály a levicí z celého světa. Jak jste ale nedávno psal ve svém článku publikovaném americkým think-tankem Gatestone Institute, často tam nejde o solidaritu, ale jen o peníze. Nazval jste to celé pejorativně „švédským imigračním průmyslem“... Ano, soukromé společnosti vydělávají na migračním průmyslu stovky milionů dolarů. Jinak než imigrační průmysl se to skutečně nedá nazvat. Já jsem zastáncem kapitalismu a svobodného podnikání, ale švédský imigrační průmysl je financován z peněz daňových poplatníků. Některé soukromé společnosti jsou díky tomu stále bohatší a ze švédského sociálního systému jsou odčerpávány jeho zdroje. Co je na tom obdivuhodného? Vyháníme staré lidi z jejich domovů, abychom tam ubytovali uprchlíky. Ti dále přespávají ve školách, což ukazuje, že Švédsko prostě nebylo připraveno na migrační krizi. Liberální migrační politika vytvořila třídu milionářů. Dalším aspektem je zvýšená kriminalita. Pravidelně slýcháme zprávy o znásilněních a vraždách, které se dějí v azylových centrech provozovaných soukromými firmami. To přece není spravedlivá společnost, kterou by snad měli liberálové obdivovat. Švédsko rozhodně není žádná vysněná utopie, o kterou by měli usilovat. Někteří Švédové tedy na imigraci vydělávají, což je logicky důvod, proč vítají migrační vlnu. Co na to ale říkají obyčejní lidí? Když čtu švédská média v angličtině, tak získávám dojem, že Švédové jsou neuvěřitelně naivní a mají vymytý mozek ideologií multikulturalismu. Nebo je to spíš tak, že média příliš nereflektují názory občanů? Je pravda, že celá země byla naivní a mnoho z jejích obyvatel stále naivních je. Ono to má ale jisté historické konotace. Švédsko bylo za první i druhé světové války neutrální. Tato země se neúčastnila žádné války od roku 1814. Nikdy tady neproběhla žádná revoluce. Vývoj dospěl k demokracii mírovou cestou. Pokud je společnost tvořena tak mírumilovnými lidmi, tak přestává brát v potaz zbytek světa a stává se prostě trochu naivní. A jistě, vymývání mozků ideologií multikulturalismu probíhá všude. Ve školách, na univerzitách i v zaměstnání. Pokud tuto ideologii kritizujete, tak jste považován za rasistu. Zároveň však mnoho Švédů nedokáže multikulturalismus správně definovat. Jsme nuceni jej bezvýhradně milovat. Také proto jsem se rozhodl napsat knihu (která vyjde letos v květnu) a vysvětlit v ní, proč znamená multikulturalismus útlak a bezpráví. Švédové si zaslouží vést seriozní diskusi o multikulturalismu a jeho následcích. Doposud se u nás taková diskuse nevedla. Ono vůbec mainstreamová média a tzv. elity zastávají v otázkách spojených s imigrační politikou a multikulturalismem značně rozdílné postoje než obyčejní lidé. Názorová propast se dle mého názoru zvětšuje každým dnem. Nemůže být něco takového potenciálně nebezpečné? Máte pravdu, něco takového může být opravdu nebezpečné. Na druhou stranu, ve většině evropských zemích existují důvěryhodné konzervativní strany. To, co nazývají mainstreamová média populismem nebo rasismem, jsou většinou konzervativní alternativy, které zaplňují prostor mezi tzv. elitami a obyčejnými lidmi. Švédští demokraté a další podobné strany zajímají čím dál tím více voličů. Pokud se mainstreamoví politici nerozhodnou tyto strany zakazovat a umožní jim se i nadále ucházet o přízeň voličů, tak to naopak může vést k posílení demokracie, a nikoli ke vzniku konfliktu. Když v České republice zastává většina lidí názor na určité téma, tak je okamžitě začnou samozvané elity poučovat o jejich omylu. Ať už se jedná o imigraci, Evropskou unii či ukrajinskou krizi, média a ony tzv. elity usoudí, že názory obyčejných lidí jsou hloupé, primitivní, rasistické, xenofobní atd. Jak jsem zmiňoval, ve Švédsku je největším problémem absence veřejné diskuse. Po mnoho let bylo hlavní strategií vládnoucího establishmentu se Švédskými demokraty vůbec nehovořit. No a nyní vidíme, kam to všechno vedlo. Místo výměny názorů čelíme jen osobním útokům. Před několika týdny jsem měl schůzku s jedním člověkem ze Strany zelených. Řekl mi, že bych neměl být členem Švédských demokratů, protože jsem sám imigrant. Takhle to tady funguje. Stále však věřím, že se v naší zemi civilizované diskuse dočkáme. Představitelé naší strany mají velký problém se dostat do nějaké televizní debaty. Naši oponenti z řad levice s námi prostě nechtějí usednout za jeden stůl. V České republice lidé přestávají věřit mainstreamovým médiím. Už mají dost toho, jak je každý kritik multikulturalismu a přistěhovalecké politiky otevřených dveří označen za rasistu a xenofoba. Vy sám jste byl tímto způsobem onálepkován mnohokrát. Je možné se proti tomu nějak účinně bránit? Myslím, že nálepkování tady v nějaké formě bude vždy existovat. Taková je politická strategie levice. Nejlepším způsobem, jak se vyhnout tomu, být označen nějakou hanlivou nálepkou, je pokládat jim otázky. Důležité také je nereagovat příliš emotivně a argumentovat logicky a s využitím faktů. Ne všechno, co vaši odpůrci tvrdí, musí být nutně špatně. Vždy se pokouším svým politickým oponentům naslouchat a zjistit, jestli je možné najít nějaký názorový průnik. Když požaduji restriktivní imigrační politiku, tak je to přesně to, co tím myslím. Být rasista je přece něco zcela jiného. Pokud tento rozdíl levičáci nechápou, tak jsou nejspíš hloupí. O těchto rozdílech je prostě potřeba otevřeně hovořit. Když si nepřeji multikulturní společnost, protože považuji některé kultury za násilnické, pojďme se o nich pobavit blíž. Jestliže si nějaký levičák myslí, že ženy mají v arabském světě stejnou svobodu jako ženy ve Švédsku, tak to pojďme společně probrat. Třeba ve světle událostí v Kolíně nad Rýnem, kde došlo v průběhu silvestrovských oslav k hromadnému sexuálnímu obtěžování ze strany migrantů... Když se dostaly na světlo ty věci ze silvestrovských oslav v Kolíně, řekl jsem, že příčiny toho všeho tkví v rozdílnosti kultur, a následně jsem to vysvětlil. Říkal jsem, že lidé se prostě v Afghánistánu dívají na ženy úplně jinak. Konstatoval jsem také, že značná část světa se od Švédska v tomto ohledu značně liší. Nikdo mě výjimečně v médiích neobviňoval z rasismu. Moje vysvětlení bylo logické. Bojovat proti strategii levice s pomocí logiky, znalostí a faktů funguje. Proto konzervativci nakonec zvítězí. Ještě bych rád zmínil jeden znepokojující fakt. Evropu opouštějí v posledních letech tisíce příslušníků židovské populace. V lednu jsem četl na CNN, že v loňském roce odešlo z Francie na 8000 Židů. Tento exodus se ale, pokud mám správné informace, týká také Malmö... Ano, je to tak. Polovina Židů Malmö za posledních dvacet let opustila, a pokud se nepostavíme muslimskému antisemitismu, odejde i zbytek. Antisemitismus je kvůli konfliktu mezi Izraelem a Palestinou součástí politické kultury na Blízkém východě. Evropané musí pochopit, že antisemitismus nelze tolerovat a je úplně jedno, z jakého kulturního prostředí uprchlík přichází. Narodil jsi se na okupovaném území? Fajn, ale to ti ještě nedává právo se chovat rasisticky a útočit na Židy. Pokud budou mít Evropané odvahu to imigrantům z Blízkého východu sdělit, všechno bude v pořádku. Mají tu odvahu samotní Švédové? Ve Švédsku se to bohužel neděje, protože mnoho politických stran potřebuje hlasy muslimských voličů. Netvrdím, že všichni muslimové nenávidí Židy. Ovšem kromě Švédských demokratů arabský antisemitismus nikdo neřeší. Snažím se zjistit, proč již tolik Židů naše město opustilo. Mým cílem ovšem není na někoho ukazovat prstem. Chci prostě jen znát objektivní důvod židovského exodu. Zelené a socialisty to samozřejmě vůbec nezajímá. Po takovém vyšetřování by totiž museli přikročit k akci a ztratili by plno muslimských voličů. Od prvních útoků na zdejší Židy nepodnikli proti narůstajícímu antisemitismu vůbec žádné kroky. Zároveň však ale levice investovala mnoho peněz v boji proti „afrofobii“ a do výstavby romského centra. Zkrátka a dobře, na židovskou komunitu úplně kašlou. Jak si vysvětlujete, že se mediální i politický mainstream tak dojemně stará o muslimskou menšinu, která vytváří no-go zóny a je zodpovědná za vysokou kriminalitu, zatímco židovskou komunitu nechá klidně odejít pryč? Vždyť příslušníci židovské menšiny jsou většinou dobře vzdělaní, přizpůsobiví a přispívají notným dílem všem společnostem, kde se vyskytují... Může za to multikulturalismus. V multikulturní společnosti jsou si všechny kultury rovny. Bez ohledu na to, co představují. Jestli se střetnou dvě kultury v multikulturní společnost, co se stane? Ve Švédsku je více muslimů než Židů, takže muslimové v tomto konfliktu zvítězí. Islám sám sebe vidí jako jediný správný návod k životu. Pokud vypustíte islám do multikulturní společnosti a neurčíte mu žádné hranice, tak se islám bude rozšiřovat a početná islámská populace bude Židy stále více ohrožovat. Ti pak budou muset odejít. Kdyby nebyla švédská společnosti multikulturní, tak bychom Židy a další ohrožené skupiny obyvatelstva chránili. Probíhala by totiž zdravá diskuse o vztazích mezi jednotlivými kulturami. Všechny kultury nejsou stejné. Tento fakt nechtějí zastánci multikulturalismu za žádnou cenu připustit. To je velká chyba. Minulý týden byl v jednom ze švédských azylových center zavražděn již třetí člověk v letošním roce. Před několika málo týdny Švédském otřásla vražda mladé dobrovolnice, která několik měsíců pomáhala uprchlíkům. Došlo také k sexuálnímu obtěžování na hudebním festivalu a dalším mnoha trestným činům, které spáchali migranti. Jak na tyto zprávy reagují obyčejní lidé? Jsou naštvaní, rezignovaní, či navzdory všemu věří v ideální multikulturní společnost? Jak jsem již říkal, většina Švédů vlastně stále neví, co multikulturalismus ve skutečnosti znamená. Tato zhoubná ideologie byla establishmentem prezentována jako neskonalé dobro. Nikdy nedošlo k žádné veřejné diskusi. To je pro mě hlavní motivace při psaní mé knihy. Lidé by měli dostat šanci dozvědět se veškerá pro a proti vztahující se k multikulturalismu a udělat si sami své závěry. V tomto ohledu nyní vládne v zemi zmatek. Všechny strany kromě Švédských demokratů si trvají na tom, že díky migraci Švédové zbohatli a multikulturalismus je skvělá záležitost. Všichni se ovšem v tomto směru hluboce mýlili a lidé jsou z toho v šoku. Kdyby skutečně věděli, co tato ideologie v praxi obnáší, ani v nejmenším by se jim to nelíbilo. V uplynulých měsících jsem četl několik článků o údajně rapidním nárůstu znásilnění ve Švédsku za posledních čtyřicet let. Například v roce 1975 prý bylo po celé zemi hlášeno 421 případů znásilnění. V roce 2014 se však toto číslo zvýšilo až na 6620. Mnozí upozorňují na to, že to je přímý důsledek liberální přistěhovalecké politiky. Jde jen o hoax, či jsou ta čísla pravdivá? Ta čísla sama o sobě žádný hoax nejsou. V průběhu let se ovšem v rámci švédského práva měnil pohled na to, co se vlastně rozumí pod pojmem znásilnění. To samo o sobě statistiku ovlivňuje. Jedním z důvodů může jistě být i imigrační politika, ale nikoli jen sama o sobě. Změny ve statistikách spojených se znásilněním mají zcela jistě více příčin. Pro celkové a objektivní posouzení je nutné nastudovat si všechna dostupná fakta a bez emocí je posoudit. Spekulace by v takto ožehavém tématu neměly mít žádné místo. Nakonec fakta hovoří sama za sebe. Zmiňoval jsem to v souvislosti s tím, jak migrační vlna snížila bezpečnost žen v mnoha evropských městech. To jsou prostě fakta. Pochybuji tedy o tom, že za tak rapidním nárůstem znásilnění ve Švédsku stojí jen samotná migrační politika. Pojďme se ještě v závěru našeho rozhovoru pobavit více o Švédských demokratech, ze kterých se v průběhu posledních měsíců stala podle průzkumů nejpopulárnější politická strana v zemi. Pokud by se nyní konaly volby, co by vaše strana podnikla v oblasti přistěhovalecké politiky? Zkuste, prosím, zmínit tři hlavní body... Za prvé bychom zastavili ilegální imigraci žadatelů o azyl směřujících do naší země. Druhým krokem by bylo snížení pobídek, na základě kterých k nám migranti přicházejí. Nemůžeme přece poskytovat veškeré sociální výhody těm, kdo k nám chodí ilegálně. Jako třetí krok by následovalo posílení policejních složek s cílem deportovat neúspěšné žadatele o azyl ze země co možná nejdříve. Budete v případě úspěchu ve volbách schopni uzavřít s jinými stranami koalici? Jak jste sám zmiňoval, většina mainstreamových stran s vámi příliš nekomunikuje... Přímo u nás v Malmö jsme připraveni spolupracovat s jakoukoli stranou, která nám pomůže prosadit naši politiku v praxi. Momentálně se jeví jako nejbližší koaliční partner Umírněná strana. Švédští demokraté jsou mimo jiné euroskeptickou stranou. Předpokládám, že Evropskou komisí a kancléřkou Merkelovou navrhované kvóty na přerozdělování uprchlíků vám nejsou příliš po chuti. Na druhou stranu, konkrétně Švédsku by pomohly, nemám pravdu? My jsme skutečně vůči Evropské unii značně kritičtí, ale na mechanismy EU vytvářející restriktivní imigrační politiku se díváme pozitivně. Co se týká konkrétně kvót, tak tam by záleželo na počtu migrantů, které by byly ostatní země ochotny přijmout. Evropská unie tlačí na přerozdělování uprchlíků poměrně silně. Státy označované zkratkou V4, ve složení Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko, jsou proti. Také si myslíte, že tím podkopávají „evropské hodnoty“ a zasloužily by potrestat, jak se nechávají slyšet někteří unijní politici? Předně si myslím, že evropské hodnoty nedefinuje Brusel, ale samotní Evropané. Nejdůležitější evropskou hodnotou je pro mě osobně suverenita každého státu. Země jako Maďarsko nebo Polsko si chtějí svoji suverenitu logicky zachovat a EU jim zatím nabídla jen chaos. Před tím, než začne EU cokoli po někom požadovat, měla by konečně ukončit migrační chaos, který sama odstartovala tím, že nechránila své hranice. Evropská unie by měla přestat kázat o tom, co je či co není „evropské“, ale měla by konečně napravit své chyby a zajistit dostatečně své hranice. Češi podle průzkumů veřejného mínění rozhodně nepatří mezi „vítače“. Ve Francii, Velké Británii či Švédsku se muslimy do tamějších společností integrovat příliš nedaří. Jsme proto přirozeně skeptičtí k tomu, že by tomu snad mělo být v České republice jinak. Myslíte si po zkušenostech ve své zemi, že se obáváme zbytečně? To, co se stalo ve Švédsku i jiných západních zemích, není nic jiného než katastrofa. Otevřeli jsme dveře lidem, kteří se ještě včera nacházeli ve válečných zónách. V důsledku toho bude po celém kontinentu méně bezpečno. Nesmíme se ale bát, byť k tomu máme mnoho důvodů. Možná budeme mít v Evropě více slumů, kde se budou často odehrávat nepokoje. Možná se podařilo Islámskému státu v rámci uprchlické vlny dostat do Evropy své bojovníky a ti brzy zaútočí. Liberální migrační politika evropské levice nechala vzniknout mnohá rizika, která mohou ohrožovat budoucnost našich dětí. Teď se ale nesmíme bát, ale být naopak odhodlaní a rozhodní. Musíme trvat na tom, že Evropa je křesťanský kontinent. Musíme dát jasně najevo, že co se týká našich svobod, nehodláme kvůli žádné kultuře ani náboženství přistupovat na kompromisy. A co je nejdůležitější, je třeba neustále opakovat, že migranti k nám přicházejí, protože Evropané vytvořili lepší společenský systém, než kterého by byl islám kdy schopen. Teprve potom se nám podaří vybudovat sebevědomou a bezpečnou Evropu. Náš kontinent potřebuje odhodlané konzervativní politiky, kteří dokážou řešit problémy. Aktuálně se nacházíme v hluboké krizi, ale ještě stále máme možnost vytvořit bezpečnější Evropu v čele s konzervativními politiky.

Čínská CEFC se sídlem v Praze výrazně posílila kapitál Čínská investiční skupina CEFC, jejíž evropská část sídlí v Praze, významně posílila kapitál. Snaží se prý uklidnit investiční svět a dát najevo, že je stabilní. Informuje o tom ČTK. Sobotní Lidové noviny přidávají další informace. Kolem čínské investiční skupiny, kterou ve střední Evropě zastupuje Jaroslav Tvrdík, je v poslední době živo. Zahraniční média přinesla informace o tom, že šéf skupiny Jie Ťien-ming je čínskými orgány prověřován. CEFC v tiskové zprávě odmítla, že by byl zadržen, o čemž zahraniční média také psala. Firma se teď snaží dát najevo, že je ekonomicky silná a stabilní. Stejně tak může navýšení kapitálu souviset s akvizicí podílu v ruské ropné firmě Rosněfť ve výši 14 procent. V Česku skupina vlastní fotbalový klub Slavia a drží podíly v J&T Finance Group, aerolinkách Travel Service, Pivovarech Lobkowicz či strojírnách ŽĎAS. „Naše investiční portfolio je stabilizované a financování aktiv transparentní. Během dvou a půl let jsme se stali jednou z předních investičních společností působících na trhu,“ uvedla výkonná viceprezidentka CEFC Group (Europe) Company Marcela Hrdá. CEFC Europe spravuje nyní v ČR aktiva přes 1,5 miliardy eur. „Naše investiční projekty jsou ziskové a míra zadlužení patří k nejmenším v ČR ve srovnání s velkými investičními skupinami, které na zdejším trhu působí,“ dodala. Jie Ťien-ming je mimo jiné také poradcem prezidenta Miloše Zemana. Česká hlava státu propaguje vybudování tzv. Nové hedvábné stezky z Číny až do západní Evropy, jejíž část by mohla vést i přes Českou republiku. Sobotní Lidové noviny k tomu poznamenávají, že do společnosti CEFC vstoupil čínský stát. „Jím ovládaný správce majetku Huarong Asset Management koupil 36,2 procenta akcií dceřiné společnosti CEFC Hainan,“ píše deník. Může to znamenat, že čínský stát teď bude více kontrolovat ekonomickou expanzi skupiny. Většina médií hodnotí situaci čínské firmy CEFC jako velmi špatnou

Už se to sype: Sněmovna se sekla hned na začátku. Plamenně vystoupila Němcová, lidovec i vlasatý Pirát. Korunoval Marek Benda Poslanecká sněmovna se ve svém jednání „zasekla“ hned na začátku. Důvodem je diskuse o počtu členů mandátového a imunitního výboru. „Chci vám vysvětlit, jak důležité je ustanovení mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny. Jako bývalá předsedkyně považuji za nutné pro demokratický chod parlamentu, aby ve výboru byly zastoupeny všechny politické strany,“ řekla Němcová úvodem svého vystoupení. Zdůvodnila to mimo jiné tím, že výbor jedná neveřejně. „Má-li demokraticky fungovat Parlament po volbách, které vyslaly do Sněmovny devět uskupení, měla by mít tato uskupení své zástupce ve výboru. Není to jen proto, že zřejmě dojde k opětovné žádosti o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (ANO),“ sdělila dále Němcová a varovala před „zlým podepsáním se pod demokratický charakter Sněmovny“. „Nepřipusťte manipulaci se snížením počtu členů,“ zmínila také občanskodemokratická poslankyně. „Hnutí ANO by mohlo dominantně ovládnout tento výbor,“ varovala Němcová před tím, že by mohlo docházet ke kolizím po celé volební období. „Doufám, že nezakroutíte krkem demokracii hned v počátku,“ apelovala také Němcová. Její slova pak doplnil lidovecký poslanec Jan Bartošek, jenž si myslí, že stanovení počtu členů výboru je zcela zásadní. „To základní, co potřebujete v opozici, je dostatek kvalitních informací. Je důležité, aby v mandátovém a imunitním výboru byly zastoupeny všechny strany, které jsou v Poslanecké sněmovně,“ podotkl také Bartošek a vyzval k podpoření návrhu na 18 členů výboru. Své řekl i Vojtěch Pikal (Piráti). „Chtěl bych upozornit, jak to vlastně funguje. V případě, že se dohodneme na třinácti členech, tak jednací řád, že počet členů u volební komise zvyšuje. Třináct je vlastně patnáct,“ přišel se svým krátkým výkladem Pikal. Se svým diskusním příspěvkem přišel i občanský demokrat Marek Benda. „Komise, respektive výbory, musí být ustaveny na základě zásady poměrného zastoupení. Představa předsedy volební komise, že se tady dá hlasovat o tom, že tady předloží 16 jmen a tady se z nich 13 vybere, je absolutně nemyslitelná a v rozporu s jednacím řádem Sněmovny,“ podotkl Benda. „Kdyby ANO svolalo minulý týden jednání k ustavení Sněmovny se všemi stranami jak bylo slíbeno, mohli jsme si ušetřit diskusi, kterou nyní ve Sněmovně vedeme,“ podotkl k tomu ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Myslím, že by nakonec mohlo projít, aby měl imunitní výbor 200 členů,“ neponechal stranou ironii komentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo.

Jan Kraus: Lézt někomu takhle do zadku, je opravdu nechutný Třídenní návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Česku okomentoval vedle řady jiných i moderátor Jan Kraus. Způsob, jakým probíhala, je mu silně proti srsti. „Lézt někomu takhle do zadku, to je opravdu nechutný,“ je přesvědčen moderátor. A nabízí dle svých slov zvláštní vysvětlení, proč se k něčemu takovému prezident Zeman snížil. „Asi jste zaznamenali důležitý výrok prezidenta Miloše Zemana, že jsme se zbavili závislosti na Spojených státech a Evropské unii a jsme nezávislí,“ zahájil Kraus svůj výstup s tím, že první den nezávislosti v Praze nebyl z jeho úhlu pohledu nic moc. Přísná bezpečnostní opatření, která provázela přílet a následný pobyt čínského prezidenta na území ČR, zvláště v Praze, Kraus považuje za přehnané. „V podstatě se nedalo po městě jezdit nikudy nikam, protože všude byly nějaké zábory. Některé tam byly, protože buď dnes, nebo v příštích několika dnech projede čínský prezident. A někde proto, aby tam nikdo nechodil a nerušil čínského prezidenta, kdyby tam náhodou vyrazil,“ ironicky podotkl Kraus. Moderátora rovněž zarazilo, že čínský prezident na pražském Hradě prohlásil, že se tam cítí jako doma, či skutečnost, že ho náš prezident vítá a má na sobě rudý svetr. Kraus připouští, že obchodovat s Čínou je logické, neboť s touto asijskou velmocí obchoduje celý svět. „Je to svým způsobem velmoc z hlediska pracovní síly, která je levná, tak i z hlediska trhu, který je obrovský,“ uznal moderátor. „Ale lézt někomu takhle do zadku, je opravdu nechutný,“ je přesvědčen. Při pohledu na záběry britské rokenrolové skupiny Rolling Stones, která nedávno koncertovala na Kubě, ho dle vlastních slov napadlo zvláštní vysvětlení, proč se prezident Zeman choval tak, jak se choval. Kraus poukázal na to, že tito hudebníci rádi jezdí tam, kde se lidé zbavili diktatury nebo podobného svinstva. „Né, že by se to na Kubě stalo, ale nějaký uvolnění tam bude. A já jsem si při té příležitosti uvědomil a podíval a ověřil, Mick Jagger je, přátelé, o rok starší než Miloš Zeman,“ rozesmál moderátor publikum.

Potlačení hlasu lidu ve věci „Ortel“, Vášáryová... Varování, jak by to mohlo skončit, až se lidé naštvou „Dobře to dopadlo, protože výsledek vedl k velmi vypjatým sporům, zda se vedle sympatií má hodnotit ještě politická korektnost, či nikoli,“ říká někdejší ministr zdravotnictví Ivan David ke sporům o výsledcích ankety Český slavík. Podle něj se pořádající agentura dostala do situace nejhoršího druhu dilematu, a sice nutnosti volit mezi dvěma zly. „Ty spory jsou ale velmi užitečné. Pravidlo, podle něhož se hlasy počítají, je totiž děsivé. Je tu někdo nad hlasujícím lidem, a když lid nehlasuje správně, volební výsledky se upravují. Každého musí napadnout, že hrozí přenesení této praxe do politických voleb,“ uvažuje dále David v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, kde se mimo jiné zamýšlí i nad přínosem cesty Miloše Zemana do Ruska nebo nad tím, jak se „rodí“ vláda Andreje Babiše. Nemohu se vyhnout aféře v anketě Český slavík, kde se čachrovalo s hlasy kapely Ortel. Pořadatelé ankety totiž tvrdí, že Ortel porušil pravidla fair play, a proto skupině započítali hlasy z loňska. I tak Ortel obsadil druhé místo mezi skupinami a v kategorii zpěváků se Tomáš Ortel umístil na třetí příčce. Proti postupu pořadatelů se ale ozvala skupina Kabát a rozhodla se vrátit své ocenění. Cenu přijme nazpět jedině v případě, že agentura doloží skutečné počty hlasů pro Ortel a Kabát jich bude mít více. Ozval se i Karel Gott. „Osobně se chci setkat s ředitelem pořádající agentury Musica Bohemica, panem Jaroslavem Těšínským. Věřím, že mi celou situaci vysvětlí. Teprve potom budu schopen posuzovat zmíněný problém,“ sdělil serveru iRozhlas.cz Gott. Generální partner ankety, Karlovarské minerální vody (KMV) dokonce tvrdí, že pokud agentura Musica Bohemica situaci jednoznačně nevysvětlí, zváží firma odchod ze soutěže. Korunou všeho je, že si lidé ze soutěže dělají srandu i na sociálních sítích. Co tomuto humbuku říkáte? Z mého pohledu vše dopadlo dobře, protože Musica Bohemica se dostala do situace nejhoršího druhu dilematu, a sice nutnosti volit mezi dvěma zly. Buď uplatnit svůj nanejvýš pochybný řád soutěže, kdy podle vlastního uvážení rozhodují, zda se fanoušci nespikli ve prospěch některého ze soutěžících, anebo ho neuplatnit a nechat vyhrát Ortela a Ortel, což by znepokojilo fanoušky Karla Gotta, a co je horší, sponzory soutěže. Zvolili tedy první variantu ze dvou nepříznivých. Přestože mám hudební hluch, soudím, že Karel Gott je nejlepší. V této soutěži ale nehlasují odborníci, nýbrž fanoušci, takže mít sympatie je víc než mít nadání. Dobře to dopadlo, protože výsledek vedl k velmi vypjatým sporům, zda se vedle sympatií má hodnotit ještě politická korektnost, či nikoli. Ty spory jsou ale velmi užitečné. Pravidlo, podle něhož se hlasy počítají, je totiž děsivé. Je tu někdo nad hlasujícím lidem, a když lid nehlasuje správně, volební výsledky se upravují. Každého musí napadnout, že hrozí přenesení této praxe do politických voleb. Lid musí zůstat suverénem. Je drzost tvrdit, že lid volí spatně, a proto rozhodovat nesmí. Například v referendu o účasti v EU… Přihlížení k politické objednávce prostě udělalo ze soutěže Český slavík politickou záležitost. To nijak nepřeháním, a přesně v tom duchu jsem o tom už napsal článek přede dvěma dny s názvem „Co do budoucna s hlasem lidu?". (http://www.novarepublika.cz/2017/11/co-do-budoucna-s-hlasem-lidu-co-je-bude.html). Příčina je jednoduchá. Normálně vychovaný jedinec potřebuje kromě jídla, pití, střechy nad hlavou a dalších materiálních věcí také „věci“ nemateriální, jako je pocit bezpečí, pocit uplatnění atd., mezi nimi také pocit spravedlnosti. Nespravedlnost nejen lidé, ale i primáti špatně snášejí, a to i když je v jejich prospěch, když jsou nezaslouženě odměněni. Buď takovou odměnu odmítnou, nebou musejí nespravedlnost tzv. racionalizovat, tedy dodatečné vymýšlet důvody, proč si ji zaslouží, aby ji mohli „přijmout“. To platí pro normální slušné lidi. Například skupinu Kabát a Karla Gotta. No a Musica Bohemica svým rozhodnutím vyvolala značnou nevoli. To je přesně to, co mám na mysli, když říkám, že „z mého pohledu vše dopadlo dobře“. Předpokládal jsem, že část veřejnosti, a doufal jsem, že i někteří ocenění budou mít pocit „nespravedlnosti“. Takových a podobných nespravedlností je ale v této společnosti a za tohoto režimu mnoho. Nespravedlnosti se budou nevyhnutelně stupňovat, dokud tomu lidé vedení charismatickým vůdcem neučiní přítrž. Ti, kteří nám organizují věci veřejné, se totiž chovají jako Musica Bohemica v této soutěži. Lidé to cítí, jsou znechuceni, znepokojeni a zatím bezradní. Podle bývalé diplomatky Magdy Vášáryové mají čeští voliči v hlavách zmatek, protože si pustili do Sněmovny fašisty, xenofoby, hulváty, rasisty atd. Češi prý volili jinak, než bylo zvykem, ale „naše společnost si musí poradit i s extrémními názory“, uvedla Vašáryová pro časopis Finmag. Jedno z řešení tohoto stavu vidí bývalý poslanec Ivan Gabal v prezidentské volbě. Můžeme jí prý korigovat, že „jsme si pustili neonacisty do Sněmovny“, zmínil Gabal pro DVTV. Poučení bychom si měli prý vzít ze Slovenka, kde klima k porozumění nasměroval Andrej Kiska. Do jaké míry je Česká republika skutečně ohrožena xenofobními tendencemi? Magda Vášáryová je úžasně arogantní. Jsme zpět u předchozí otázky. Lidé mají ze zákona právo volit, koho chtějí. Už dnes je to právo velmi omezené. Kdepak je to napsáno, že „všechna moc pochází z lidu“? Lid má právo se i mýlit a toto právo stále uplatňuje. Nedostává se mu totiž dostatku informací, aby se mohl správně rozhodnout. Naše společnost si s extrémními názory, jako jsou názory paní Vášáryové, poradí, a to tak, že je bude ignorovat. Ivan Gabal je další pomatenec, který nezaslouží větší pozornosti. Lidé nebudou volit podle přání Gabala nebo Vášáryové. Tedy někteří ano. Ti, jejichž názory jsou extrémní, tedy, jak víme z latiny, nejvzdálenější od nějakého těžiště, tedy nejodlehlejší. Myslím, že právě poučení ze Slovenska nás odradí od volby vždy konformních a ohebných tvorů. Nevím, jak „Česká republika“, za kterou mluví kdekdo, ale lid se rozumně obává cizího, neznámého, a to tím více, čím více má nepříznivých informací. O tématu ještě do třetice – bývalý tajemník klubu SPD Jaroslav Staník měl ve Sněmovně říci, že „Židi a buzeranti patří do plynu“. V Praze byl zmlácen a ponížen černoch. A děti v Teplicích čelily nenávistným výlevům za to, že na jejich školním fotu byly arabské a romské tváře. Jde o projevy „nemocné společnosti“? Do jaké míry tyto tendence posílily uplynulé volby? Má se kvůli nim přistoupit k nějaké regulaci sociálních sítí nebo zpřísnit pravidla toho, co se smí a nesmí říkat v této zemi? Otázka je návodná. Volby neposilují tendence, ale tendence mohou posilovat kandidující subjekty. Někteří lidé nedokázali víc než to, že jsou „přímo odněkud“, je to jediná jejich identita. Vše odjinud jistotu jejich identity ohrožuje. Tak to bylo, jest a bude. Zkreslený dojem o těchto jevech se tvoří tím, jak se tématu chápou média – tím, že ho zdůrazňují, nebo zamlčují. Pokud nám někdo říká, že máme mít rádi ty, kteří nemají rádi nás a nerespektují naše pravidla, xenofobii to jen posiluje. A taková doporučení nemají šanci být přijata. Pokud útoků přibývá, mohou za to ti, kteří stupňují pocit ohrožení, zvláště když je odůvodněný. Je-li nějaký Staník idiot, ať si to s ním vyřídí. Pokud někdo mlátí černocha jen proto, že je černoch, musí být přísně potrestán. A že někdo negativně reaguje na děti, které jsou víc než přespolní? To je ubohost! Ale obávám se, že zdůrazňování této ubohosti má naučit veřejnost mlčet ve všem, co se týká odlišnosti, včetně pro nás místní nepřijatelného chování osob, které nás respektovat nechtějí. Prezident Miloš Zeman v Rusku čelil aféře, když web ruské armádní televize Zvezda napsal, že Československo by mělo být vděčné za sovětskou invazi v roce 1968. Zeman k tomu prohlásil, že jde o urážku českého národa. Tvrdí se ale, že vše Rusové zaranžovali. Šlo o provokaci, a odkud? Do jaké míry bychom se měli chovat k Rusům s respektem a s přátelstvím? A jak vnímáte přístup současného prezidenta k Rusku, k obchodování s Ruskem, které je ale podle mnohých ekonomů pro naši zemi „marginální záležitostí“? Rusové to jistě zaranžovali. Někteří Rusové – proti zájmům jiných Rusů – ve prospěch neporozumění a nespolupráce mezi národy. Zde je mainstreamem nenávist propagována, nikoli potlačována. Odkud? Odpovím otázkou. Komu to slouží? Měli bychom s respektem a přátelstvím přistupovat ke každému, kdo se tak chová k nám, dokonce i před tím, než nám začne škodit. Pak už si respekt a přátelství nezaslouží. Rusko je obrovská obchodní příležitost. Proti jsou ti, kteři by v Rusku rádi válčili a potom kradli, jak to už ukázali jinde. A u nás jejich nohsledi. Je lepší naše zboží nabízet na nenasyceném trhu, nebo se otevírat dokořán obchodní expanzi, která vytlačuje naše výrobce? Že je obchod s Ruskem marginální, je špatně, je to nevyužitá příležitost. Miloš Zeman v Rusku opětovně zpochybnil efekt a smysl protiruských sankcí. S tím sice mnozí nesouhlasí, oproti tomu bývalý německý kancléř Gerhard Schröder dal Zemanovi za pravdu. „Já se s ním shoduji. Sankce jsou podle mého názoru neúčelné a nevhodné, domnívám se, že by se měly postupně uvolňovat a následně zrušit,“ řekl Schröder v rozhovoru pro pořad TV Barrandov Duel Jaromíra Soukupa. Dá se k tomu něco dodat? Pokud je cílem sankcí zabránit evropským zemím v obchodu s Ruskem, pak jsou částečně efektivní. Pokud mají vést k „navrácení“ Krymu Ukrajině, tak jsou samozřejmě neefektivní, protože Krym je strategicky příliš významný. Pokud mají poškodit ruské hospodářství, pak jsou částečně efektivní, ovšem přispívají k hledání nových příležitostí pro Rusko a rozvoji vlastního hospodářství směrem k soběstačnosti. Schröder a Zeman mají prostě pravdu. Prý se chystá zásadní revize dosavadních dublinských pravidel, podle kterých musí příchozí do Evropy požádat o ochranu v první členské zemi EU, do které vstoupil. Současný systém by byl nahrazen trvalým a povinným přerozdělováním migrantů, bez jakékoliv horní hranice. Někteří politici ale tvrdí, že jsme již od Bruselu dostali tolik, že bychom měli mlčet a pro EU solidárně něco udělat… Jaký přístup k tomu zaujmout? To nelze než odmítnout. To si vlády jednotlivých zemí nemohou dovolit v zájmu zachování jisté vnitřní stability a současně je to důkaz, že „Brusel“ není schopen realisticky vnímat dopad takových pravidel a předvídat odezvu. Pozorujeme tahanice ve Sněmovně, pokud jde o sestavování vlády a o zabírání si „lukrativních funkcí“. Zatím činnost Andreje Babiše spočívá v tom, že tvoří menšinovou vládu a ve Sněmovně se projevila podpora pro ANO od KSČM a SPD. Pravice tvrdí, že koalice už v podstatě vznikla a že je ohrožena demokracie. Jak se na to díváte nezávislým pohledem? Nemohou vládu Andreje Babiše brzy „rozklížit“ dohady o jeho policejním obvinění v případě Čapího hnízda? Takzvaný Demokratický blok má velikášské představy o svém vlivu. ANO drží pohromadě peníze, očekávané peníze a vlivné pozice a vyhlídky na vlivné pozice přinášející moc a peníze. To je hodně pevné pojivo. Co by odštěpenci mohli získat? Co je jim někdo schopen nabídnout? Velmi důležitým činitelem je strach z předčasných voleb. Nikdo snad vážně nevěří tomu, že bude Andrej Babiš usvědčen, obviněn a odsouzen. Nakonec takový šlágr české politiky. Stále dokola se hovoří o škodlivé orientaci naší země „na Východ“ a v souvislosti s tím se příznivci EU děsí referenda, které by dle ANO nemělo postihnout otázku setrvání v EU. Ovšem nemusí to být konečný postoj, jelikož se tomu ani SPD Tomia Okamury, ale ani KSČM nebrání. Okamurova strana teď dokonce obsadila funkci šéfa bezpečnostního výboru Sněmovny, což podle mnohých znamená oživení těchto témat. Jak se na to díváte? Chápu strach těch, jejichž kariéra je navázána na úspěch projektu EU. V době, kdy jsem byl členem vlády, ministr zahraničí Jan Kavan používal výrazu „politika všech azimutů“. To pokládám za správné. Bezpečnostní výbor nemá žádný vliv na přijetí, či nepřijetí zákona o obecném referendu, a to ani v případě, že by byl garančním výborem. Nevykleštěný zákon o obecném referendu nemá v této Sněmovně naději na přijetí, lze však zvyšovat zájem o toto téma. Nelze odklonit diskusi o prospěšnosti či škodlivosti Evropské unie, ta bude nabývat na intenzitě a referendum o setrvání v EU může být reálné už v příští Sněmovně.

Putin vyloučil možnost vydání Rusů, obviněných ze zásahu do voleb, do USA Rusko nebude vydávat Spojeným státům své občany, kteří jsou obviněni ze zásahu do amerických voleb v roce 2016, řekl Vladimir Putin v interview pro NBC. „Nikdy. Rusko vůbec nevydává nikomu své občany, stejně jako USA," zdůraznil prezident. Putin dodal, že obvinění nezastupovali ruské úřady. „Co konkrétně udělali, nemám ponětí," řekl.

Pokrytecká Dagmar Havlová. Muslimové v Teplicích se chovají jako "halal" prasata. Uprchlíci u nás tvoří zločinecké gangy. Příprava na válku. Zprávy bez příkras od krajana z Austrálie JINÝMA OČIMA Vedení Evropské unie jsou bývalí marxisté a maoisté. A právě oni totálně zklamali, až by se dalo říci zradili, Evropu. Do Česka jezdí například bohatí muslimové navštěvovat lázně v Teplicích, ovšem ti tam jsou legálně, i když se chovají jako "halal" prasata! U nás očekávám konflikt s téměř muslimskou Indonésií. Takhle se bez skrupulí vyjadřuje krajan z australského Sydney Sven F. Rehulka. Nedávno jste v komunikaci s krajany nadával na výroky Dagmar Havlové ohledně větší vstřícnosti k uprchlíkům. Můžete to nějak shrnout? Zásadně nekomentuji politickou ani životní situaci v České republice. Pouze si myslím, že názor na "ilegální" uprchlíky Dagmar Havlové byl pokrytecký. Byl totiž očekávaný. O tom ale nemá rozhodovat herečka, ani vdova bývalého prezidenta, ale vláda a parlament. Jak vnímáte uprchlickou krizi, největší od druhé světové války, v Evropě? Dozvěděl jste se od syna, který za vámi nedávno přijel, něco pobuřujícího, co jste nevěděl? Myslím, že ve vedení Evropské unie (EU) jsou bývalí marxisté a maoisté. A právě oni totálně zklamali, až by se dalo říci zradili, Evropu. Jenom doufám, že Česká republika, která je malým, ale dobrým členem NATO, bude právě v rámci NATO úzce spolupracovat se zeměmi Visegrádské čtyřky. Tedy se Slovenskem, Maďarskem a Polskem. Doufám, že česká vláda nebude právě tím nejslabším článkem spojenectví. Česká média, takže i vy, by měla vyžadovat na vládě splnění slibu při přijetí Česka do NATO, že bude každoročně dávat dvě procenta ze státního rozpočtu na modernizaci Armády České republiky. Tedy nikoliv na NATO, ale na vlastní armádu. Austrálie je brána jako vzor řešení uprchlictví. Čekání na výsledek azylového řízení v Kambodži či na některém z přilehlých ostrovů, přičemž je těmto zemím finančně pomáháno, většina Čechů přijímá jako dobrý nápad. Jak to vidíte vy? Ano, z novin a internetu vím, že imigrační politika Austrálie je v Česku populární. Nicméně je dost neprávem idealizovaná. Předně, naše velká výhoda je, že jsme Austrálie, tedy ohromný ostrov, kontinent a jeden stát s federálními zákony. Nevýhodou ale je, že předešlá vláda socialistů umožnila svou falešnou humanitou příjezd ilegálům, takzvaným uprchlíkům, kteří schválně ničili své dokumenty, v australských vodách potápěli své v Indonésii najaté anebo koupené lodě a čluny, čímž nutili Australské královské námořnictvo k zachraňování těch, kteří si to vůbec nezasluhují. Obdobná situace je nyní u jihoevropských břehů. Od syna vím, že jsou v Česku bohatí muslimští návštěvníci lázní Teplice, ovšem ti tam jsou legálně, i když se chovají jako "halal" prasata! Jsou obdobou Rusů v Karlových Varech. Myslím si, že ilegálové chtějí do bohatého Německa a Skandinávie. Až však tyto země budou přeplněny, dojde logicky i na chudší státy. Když po federálních volbách padla vláda socialistů a nastoupila koalice složená z liberálů a národovců, okamžitě pověřila naše námořnictvo a speciální jednotky, aby nepustily na kontinent Austrálie jedinou nelegální osobu. Po dohodě s vládami republik Nauru a Papuy Nové Guineje tam byly postaveny tábory pro padesát tisíc ilegálů zděděných po vládě socialistů. Ilegálové jsou pomalu prověřováni a většinou dobrovolně, ale i nedobrovolně, posíláni do zemí jejich původu. Jde o Iráčany, Íránce, Pakistánce, Afghánce, Bangladéšany, ale i teroristy ze separatistické organizace Tamilští tygři ze Srí Lanky. Krajan z australského Sydney Sven F. Rehulka (FOTO: archiv S. F. Rehulky) Nicméně Evropa není ostrov, což jí trochu stěžuje pozici. Myslíte si, že růst plotů, posilování cizinecké policie a uplácení Turecka je dobrá cesta k řešení? Neostrovní geografická poloha EU je určitě komplikace. Uplácení Turecka je obrovská chyba. Pod vedením Recepa Erdogana opustilo dědictví Kemala Atatürka, země se islamizuje, vydírá Evropu a zrazuje NATO. Sice jsem sám utíkal ze země za "železnou oponou", ale nyní říkám, že by měl být zrušen Schengen a hranice hlídány proti vetřelcům. Jak vnímáte multikulturalismus v australských městech? Říká se, že po Torontu je Sydney nejvíce kosmopolitním městem, kde všichni žijí v pohodě pospolu... S odporem a obavami! Tady byly vždycky různé národnosti, ale nikdy nebyly mezi nimi spory, nežli ty, přinesené z domova. Prali se tu Srbové s Chorvaty, ale hlavně v kopané. Z vlny libanonských křesťanů se stali dobří Australané. Taktéž z Židů. Ale muslimové, ať přijdou odkudkoliv, stane se z nich zločinecký gang. V jejich komunitě je devadesát procent kriminality a přestože jsou zatím jen čtyřprocentní menšinou, je jich padesát procent ve vězení. Jde o vraždy na zakázku, rodinné vraždy, terorismus, loupeže, znásilnění, pedofilii a tak dále. A hlavně, oni nechtějí být Australany, ale chtějí zavést jejich právo šaría. Mladí muslimové, pouze podle pasů australští občané, odjíždí přes Turecko bojovat za Islámský stát. Prý je jich tam více než šest set a už jich tam padlo pětaosmdesát. Žádná škoda! Dalším problémem v Austrálii jsou Číňané z Čínské lidové republiky (ČLR). V naší malé pravicové a konzervativní straně Party for Freedom, máme členy Číňany, uprchlíky z ČLR i Hongkongu, kteří právě před čínskou rozpínavostí varují. Poslední dobou trhu s domy, byty, farmami a doly v Sydney, Melbourne a Brisbane dominují právě Číňané. V aukcích nemají mladí Australané šanci přeplatit čínské turisty, kteří přijíždějí do Austrálie nakupovat nemovitosti. Naši Číňané tvrdí, že komunističtí papaláši se stále obávají možnosti občanské války v Číně a proto si chystají teplá hnízdečka v bezpečné Austrálii. No a v posledních letech u nás pseudohumanismus OSN umožnil usazení několika tisíc "uprchlíků" ze Somálska a z Jižního Súdánu. Z nich se vyvinuly silné černé gangy. V Indonésii, přes níž se lze po ostrovech dostat až do Austrálie, je stálou hrozbou islamistická teroristická organizace Jemaah Islamiyah, která spáchala několik atentátů. Jak v tomto ohledu vnímáte bezpečí Austrálie? Ano, v Indonésii stále bublá pod povrchem Jamaah Islamiyah, která už provedla několik teroristických bombových útoků na Bali i jinde. Nicméně je zatím díky spolupráci indonéské policie s naší australskou federální policií v ilegalitě. Avšak faktem je, že z více než dvou set dvaceti milionů Indonésanů je devadesát procent muslimů. Vedeme to v patrnosti, víme, že nakupují tanky i stíhačky Suchoje Su-30 v Rusku, ponorky v Německu a Holandsku a i další "železo". Můj vnuk je kadet v naší vojenské akademii v Canbeře a mimo jiné se i s dalšími už druhým rokem učí řeč "Bahasa Indonesia". Všichni víme, že příští vojenský konflikt Austrálie bude s Indonésií. Jde o ropu na dně moře, jejich přelidněnost a samozřejmě i právo šaría. Do jaké míry v Austrálii posilují radikální projevy islámu? V současnosti naše vláda zatnula islámu tipec. Přestože provokují, stále za finance ze Saúdské Arábie staví nové mešity, byl vydán zákon, že u radikalizovaných muslimů je možno za teroristický zločin či jen jeho plánování dostat vysoké vězení. Poslední vražda našeho policejního úředníka byla spáchána patnáctiletým muslimem. Ovšem, oni jsou všude, jsou i členy "bike gangů", tedy motocyklových klubů, které se živí pašováním drog, zbraní, prostitucí a vraždami na objednávku. Mnohdy to jsou muslimové z Bosny, Kosova a Albánie. Ale máme tu také kolaboranty v křesťanských kostelech, přesněji řečeno anglikány, kteří stále káží vstřícnost k islámu. Jak berete Českou republiku, názory prezidenta Miloše Zemana a tak dále? Nedovolím si radit nebo dokonce kritizovat. Jsem rád, že je to země svobodná. Byl jsem tam třikrát, naposledy před jedenácti lety. Syn zde byl také třikrát. Nicméně je to jediná země bývalého socialistického bloku, kde stále existuje komunistická strana, tedy KSČM, a v dalších "pravolevých" stranách je bývalých komunistů nespočet. Prezident Miloš Zeman byl v KSČ, mimoto byl v Prognostickém ústavu. To, že pije, je jeho osobní věc, ale že chodí pít na ruské velvyslanectví není v pořádku. Na druhou stranu, když jsem četl jeho projev v Bratislavě, tleskal bych mu a podepsal to! Ovšem, on je prezident bez větších pravomocí, nikoliv výkonný, takže i když mluví pěkně, je to jenom "maskírovka". Obligátní otázka. Jak vypadala vaše cesta do Austrálie a jaký byl a je tamní život? Pocházím ze slušné, tedy protikomunistické rodiny. Táta, švagr i já jsme byli političtí vězni. Jako voják základní služby jsem dostal dvanáct let odnětí svobody za podvracení socialistické republiky a vojenskou špionáž. Domů jsem se dostal na amnestii Antonína Novotného v roce 1962. Dvanáctiletý trest byl změněn na deset let v podmínce, což znamenalo pracovat pouze na stavbě, na šachtě či v zemědělství. Přitom jsem vyučený rytec v polygrafii. Protože jsem v trestu pracoval jako horník na Tmavém Dole ve Rtyni v Podkrkonoší, jako civil jsem podepsal desetiletou smlouvu na Dole Zápotocký ve Vrapicích u Kladna. Tam jsem pracoval čtyři roky, oženil se, narodil se nám synek a pak mě povolali dosloužit zbytek základní služby. Tehdy se mi pokazilo manželství, ale po návratu z vojny jsem už nemusel na šachtu a byl jsem zaměstnaný jako řidič v ČSAD v Holešovicích, kde jsem jezdil přes sovětskou okupaci Československa až do odchodu do svobodného světa v roce 1969. Tehdy už jsem byl podruhé ženatý a ve Vídni, kam jsme odjeli jedním z posledních "útěkových" autobusů, jsme zůstali čtyři měsíce, než nás Austrálie přijala jako legální, prověřené migranty. Do Austrálie jsme přiletěli letadlem plným migrantů z Jugoslávie jako jediní Čechoslováci a z letiště, protože jsme v zemi neměli rodinu, ani žádný kontakt, nás odvezli do Commonwealth Hostelu ve Fairy Meadow u průmyslového městečka Wollongong. Přidělili nám místnost v Nissan Hut se dvěma postelemi, dvěma židlemi, stolem, varnou konvicí a cirkulátorem vzduchu, kde jsme mohli zůstat rok se stravou zdarma a hodinami australské angličtiny. Už za tři dny po příjezdu jsem pracoval v místním Steelworks, tahal žhavé kolejnice od bucharu a dostával osmapadesát australských dolarů týdně. Pracoval jsem tak tři měsíce, ale protože tam nebyla práce pro manželku, odjeli jsme do Sydney. Ve Vídni jsme totiž měli štěstí, protože tam žena - vyučená rukavičkářka - našla práci u kožešníka vídeňského Čecha, pro kterého jsem rozvážel kožichy. Ten nám dal pro svou příbuznou v Sydney norkový límec a když jsme jej doručili, zmíněná dáma se za nás zaručila u realitního agenta, takže jsme si mohli pronajmout garsonku ve slušné čtvrti Sydney. Napřed jsem sháněl práci v tiskárnách, protože jsem byl, jak už jsem říkal, původní profesí rytec v polygrafii, ale kdykoliv jsem ukázal, co umím - byl jsem ve třech tiskárnách -, vždycky přišla otázka, jestli mám legitimaci členství v tiskařské unii, tedy jestli jsem v odborech. Tu jsem neměl a když jsem o ni na unii žádal, tak po zjištění, že jsem uprchlík z komunistického ČSSR, mi členství nedali. Tehdy byly unie vesměs v rukou Komunistické strany Austrálie. Přesto pro nás byla tehdejší Austrálie zemí svobody, kde jsme se cítili štastní. Našel jsem si práci u stavební rodinné firmy, kde jsem po dva roky jezdil s osmitunovou sklápěčkou a měl sto dolarů týdně. Tehdy to byl pěkný peníz. Potom jsem našel práci u Wormald International Security, kde jsem vozil v obrněném autě peníze do bank. Tam jsem byl pět roků. Pak mi šéf dal doporučení a já dostal plnou licenci Private Inquiry Agent (soukromý vyšetřovatel) a měl vlastní firmu. Koupili a spláceli jsme vlastní dům, narodily se nám dvě dcerky. Tehdy vše vypadalo prosluněně, ale pak se zamračilo a žena mi odešla s teď už bývalým kamarádem do Adelaide. Protože byly děti ještě maličké, dal jsem jí většinu peněz za dům a i pak jsem na ně poctivě platil výživné, stejně jako předtím na synka v ČSSR, ale už to nebylo ono. V té době mi kolega sehnal security kontrakt v Jižní Africe, tak jsem využil půl roku volna a přijal pozvání kamaráda, který s rodinou plachtil ve Středozemním moři. Potuloval jsem s ním po řeckých ostrovech, Turecku, Izraeli, Egyptě, než přišel čas na práci a já odletěl do Jihoafrické republiky. Tam jsem prodělal krátký výcvik a dalších osmnáct měsíců patroloval na hranicích s Angolou. Kontrakt jsem neobnovil a vrátil se do Austrálie, protože se mi stýskalo po dětech. Ovšem po návratu, protože tehdy v Austrálii vládli socialisté, mi neobnovili zmíněnou licenci. Pak jsem pracoval po celých dvaadvacet let jako řidič u řeznické firmy až do penze.

Akbár, Fekál, Alláh. Nelze věřit islámské řiti. Okamura s Pepou Nosem rozpálili Václavák Akci s názvem Ukradená revoluce uspořádalo v dolní části Václavského náměstí hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Proti sobě se tak nacházela hned dvě pódia – asi 400 metrů odsud se totiž koná vzpomínková akce pořádaná hlavním městem Praha. Svoboda a přímá demokracie se na místě „roztáhla“ s billboardy, které popisovaly, jak se nesplnily ideály, s nimiž šli lidé v roce 1989 do ulic. Řečníci zmiňovali, jakým způsobem to mělo dopadnout a jaká je realita. Jako první vystoupil se svým projevem Tomio Okamura, který mimo jiné právě na nesplněné ideály poukázal. „Je načase si zodpovědět, co lidé chtěli a jak s jejich ideály bylo naloženo. Lidé chtěli to, co chce SPD dnes – přímou demokracii a spravedlnost. Chceme to, co bylo ukradeno,“ uvedl. Putovní výstava, kterou SPD u příležitosti výročí připravilo, bude dnes večer rozebrána. „Celý příští rok s ní budeme putovat po náměstích velkých měst v ČR, aby si lidé připomněli, co je dnešní realita,“ uvedl Okamura. Jednotlivé projevy řečníků oddělovaly písně Pepy Nose. „Máme, co jsme chtěli, za co jsme bojovali. Připravené tanky, ukradené banky,“ zaznělo v té první. „Bez 17. 11. 1939 by 17. listopad 1989 vůbec nebyl. Tam tehdy začala perzekuce proti studentům, brutální a promyšlený útok na český národ,“ řekl úvodem Radim Fiala z SPD. „Postupně se převrátily všechny ideály, s nimiž šli lidé do ulic. Když jsem sledoval Českou televizi a její komentář k vítězství Donalda Trumpa, tak jsem si myslel, že vidím Československou televizi v době zvolení Ronalda Reagana,“ dodal. „Lidé začínají zvedat hlavu. Důkazem je výsledek Brexitu, krajských voleb či amerických voleb. My chceme, aby lidé hlavy skutečně zvedali a vrátili se k ideálům ukradené revoluce,“ zmínil. Poslední píseň Pepy Nose pak byla věnována migraci a islamistům. „Nelze věřit mohamedánské řiti, krást ona nabádá pro zloděje Alláha. Nelze věřit islámské řiti, vraždit ona neváhá pro vraha Alláha,“ zazpíval. „Akbár, Fekál, Alláh,“ zakončil. Náměstí se také hemžilo transparenty, na jednom z nich bylo například „Wilders, Orbán, Le Pen, Okamura“, na dalším „EU = podvod“, „Zastavíme nelegální migraci, imigraci a diktát EU“ či „17. 11. 1989 – podvod na občany“. Cestu sem našlo kolem sedmi set lidí. „Jsem rád, že moje obecenstvo je inteligentnější než celá písničkářská obec,“ zaznělo pak v závěru akce Svobody a přímé demokracie z druhého pódia, magistrátního, které nemělo nic společného s Okamurou, kde mezitím svou produkci dokončil Vladimír Merta.

Svinstvo, nadával Aleš Brichta na Davida Kollera. Ten mu včera zatelefonoval Volal mi David Koller, oznámil rocker Aleš Brichta. Toto si prý s kolegou zpěvákem řekli. Aleš Brichta si posteskl, že mu byl přeložen koncert kvůli kontaktům se známým kontroverzním zpěvákem Tomášem Ortelem. Brichta podle vlastních slov slyšel, že za toto přeložení koncertu může „poděkovat“ Davidu Kollerovi ze skupiny Lucie, jenž se netají odporem k textům kapely Ortel. „Dozvěděl jsem se, že za vynuceným přeložením pražské zastávky koncertu Souboj rebelů z Meet Factory do KD Ládví stojí nátlak Davida Kollera na majitele Meet Factory údajně kvůli našim koncertům s Tomášem Ortelem. Toho Kollera, který své sympatie k nacismu dával najevo svojí podporou zrušení Benešových dekretů a vrácení majetku fašistům a valečným kolaborantům. To mi přijde jako vrchol pokrytectví, cynismu a arogance. Davide, to, že nevyjdeš se svými spoluhráči, je problém tvůj a ne celé hudební scény. Tohle byla od tebe prachsprostá sviňárna, která se ti jednou vrátí,“ varoval Kollera. Tím to však neskončilo, kauza žije dál. Aleš Brichta totiž ve středu na sociální siti Facebook oznámil, že si s Davidem Kollerem telefonovali a vše si vyjasnili. „Volal mi David Koller a řekl mi, že informace o nějakém jeho nátlaku na neuskutečnění koncertu Souboje rebelů v Meet Factory je nepravdivá. Zřejmě se jen někdo pokoušel zaštítit jeho jménem, což by nebylo poprvé. Nezastírám, že mě potěšilo, že jsou snad muzikanti u nás ještě normální, jen by mě zajímalo, čí levárna zase za touhle dezinformací stojí,“ napsal na sociální síti Aleš Brichta. S Davidem Kollerem prý vždy vycházeli a neměli spolu problém, ale prý by to možná chtělo udělat si pořádek mezi spolupracovníky. „Tímto se za svůj status omlouvám a zvu na pivo. Aleš,“ uzavřel Brichta. Aleš Brichta doslova napsal: Volal mi David Koller a řekl mi, že informace o nějakém jeho nátlaku na neuskutečnění koncertu Souboje rebelů v Meet Factory je nepravdivá. Zřejmě se jen někdo pokoušel zaštítit jeho jménem, což by nebylo poprvé. Nezastírám, že mě potěšilo, že jsou snad muzikanti u nás ještě normální, jen by mě zajímalo, čí levárna zase za touhle dezinformací stojí. My jsme spolu nikdy problém neměli a proto mě to mrzí a původně hodně překvapilo. Asi by to chtělo zamést si v okruhu spolupracovníků. Tímto se za svůj status omlouvám a zvu na pivo. Aleš

„Bububu“, dělá dnes policie na novináře, promluvil Jaroslav Kmenta a udal příklady Investigativní novinář z časopisu Reportér Jaroslav Kmenta na sociální síti Twitter 13. března napsal, že detašované pracoviště Generální inspekce bezpečnostních sborů a policie provádějí utajené vyšetřování novinářů, kteří si dovolují kriticky psát o trestně stíhaném premiérovi v demisi Andreji Babišovi. V pořadu Newroom ČT24 svou tezi rozvedl. Nahlédněte. Když byl premiér Andrej Babiš na návštěvě v Liberci, pohyboval se mu po boku také krajský policejní šéf Ladislav Husák. O tom Kmenta tvrdí, že býval kamarádem někdejšího pražského známého lobbisty Romana Janouška, který v roce 2014 dostal trest 4,5 roku vězení za to, že v opilosti řídil auto a srazil a zranil ženu. A právě v Liberci má podle Kmenty probíhat vyšetřování novinářů, kteří píší kriticky o předsedovi vlády Babišovi. „Premiér v demisi Babiš byl dnes v Liberci. „Záda mu kryl“ krajský policejní šéf Vladislav Husák, exkámoš kmotra Janouška. V Liberci na detašovaných pracovištích policie a GIBS se nyní vede tajné vyšetřování několika novinářů, kteří píší o AB. Kmotr využívá staré sítě kmotrů,“ napsal Kmenta 13. března. V pořadu Newsroom ČT24 Kmenta svůj výrok korigoval. „Ono se nevede vyšetřování směřující přímo na činnost novinářů jako takovou, ale oni si vždycky vyberou nějakou kauzu, která má co do činění s novináři, resp. hlavně s úniky informací od policie, tajných služeb a podobně,“ vysvětlil novinář. Žurnalisté se tak ocitají pod tlakem. Kmenta o tom ví své, protože sám byl na výslechu na GIBS. Moderátor Luboš Rosí před kamerami oznámil, že k podání vysvětlení byli pozváni i další novináři, k výslechu se měli dostavit např. do Ústí nad Labem. Sám byl vyslýchán kvůli údajnému úniku informací, ke kterému došlo před šesti lety. Kmentovi přijde zvláštní, že byl povolán k výslechu až v době, kdy je premiérem zrovna Andrej Babiš. „Já jsem přesvědčen, že to souvisí s atmosférou této doby, kdy pro mnohé politiky jsou investigativní novináři svým způsobem nebezpeční, ohrožují je, protože zveřejňují citlivé informace a ono to má v podstatě také podprahové sdělení pro nás, kdo chodíme na ty výslechy, že je to takové zastrašování, v uvozovkách zastrašování ‚bububu, nedělejte to, co dosud děláte‘, jo,“ doplnil Kmenta Novinář nepochybuje o tom, že jde o společenskou objednávku Andreje Babiše, který chce najít důkazy o tom, že je proti němu organizováno spiknutí s cílem ho zničit. „Já jsem o tom přesvědčen, je to můj názor a za ním si stojím,“ zdůraznil Kmenta.

Ne vládě ČSSD s Babišem, udeřil Bohuslav Sobotka. A hned mu připomněli, co on sám podělal I když je bývalý premiér a současný poslanec ČSSD Bohuslav Sobotka poněkud v ústraní, než jak tomu bylo ještě donedávna, má jeho hlas ve straně stále svou váhu. Nyní neústupně vystupuje proti tomu, aby šla ČSSD do vlády premiéra Andreje Babiše. Vedení ANO ve středu po ČSSD požadovalo záruku, že by všech patnáct sociálnědemokratických poslanců případnou vládu podpořilo. Sobotka je však jedním ze zmiňovaných patnácti poslanců, na kterých by měla stát důvěra případné vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM. „Postupuje důsledně, ale jakou předkládá alternativu?“ reagoval na slova expremiéra advokát Karol Hrádela. „Do vlády, v jejímž čele stojí Andrej Babiš, by podle mého názoru sociální demokracie vstupovat neměla. ČSSD by poté, kdy nesla čtyři roky hlavní tíhu vládní odpovědnosti a zajistila naší zemi po celou tuto dobu stabilitu a prosperitu, měla zůstat v jasné a razantní levicové opozici,“ vyjádřil se na svém facebooku Sobotka, který je přesvědčen o tom, že ČSSD by po svém debaklu v podzimních volbách a s pouhými patnácti poslanci rozhodně do vlády jít neměla. Podle slov Sobotky je navíc zásadní, aby sociální demokracie zregenerovala síly, našla nový program, kterým bude schopna lépe čelit populistům a nacionalistům, a taky zásadně zreformovala svoji strukturu a způsob práce. Vylučuje i možnost akceptovat premiéra, který je nejen trestně stíhaný, ale má rovněž obrovský ekonomický střet zájmů a také kontroverzní spojení s StB. „To by nenávratně poškodilo českou politickou kulturu a zhoršilo vnímání Česka v zahraničí,“ je přesvědčen expremiér, podle kterého by tím sociální demokracie pošlapala principy, které dlouhodobě zastává. „ČSSD by sice vstupem do vlády poskytla této vládě legitimitu, díky složení Poslanecké sněmovny a politickým sympatiím Andreje Babiše by fakticky vládla i nadále koalice ANO, SPD a KSČM,“ napsal na svém facebookovém účtu a doplnil, že vstupem do vlády by se ČSSD akorát stala podrobenou stranou bez zásad, vlající mezi Babišem a Zemanem, což byl by krok do politické záhuby. Pokud ČSSD nakonec vstoupí do vlády s ANO a poslanci by hlasovali o tom, zda dají takové vládě důvěru, bude Sobotkovo stanovisko podle serveru Aktuálně.cz klíčové. „Zatím nechci spekulovat o hlasování o důvěře vládě, to je hodně daleko,“ řekl Sobotka a dodal, že se ani neví, kdy takové hlasování bude a jestli taková vláda vznikne. „Vyjednávání mezi ANO a ČSSD zatím žádné konkrétní výsledky nemá,“ řekl. Původní text ZDE V minulých letech jsem v zájmu strany musel uzavírat řadu politických kompromisů a musel jsem vždy hledat nějaké řešení, uvedl bývalý premiér Sobotka. „Doufám, že sociální demokracie se rozhodne rozumně,“ uzavřel s tím, že dnes je v pozici, kdy si může dovolit větší luxus a postupovat zejména v souladu se svým svědomím a poslaneckým slibem. Vypadá to proto, že pro nové vedení sociální demokracie nebude jednoduché jeho názor na případnou vládu s ANO změnit. Advokát Karol Hrádela se ale nad slovy Bohuslava Sobotky pozastavil. „Sobotka má pravdu, většinu našich cílů jsme zejména v posledních čtyřech letech prosadili. Jen by mne zajímalo, o kom hovoří. Cíle ovliňovat významně politiku ve prospěch lidí se dosáhnout nepodařilo. Samotná existence jeho strany je vážně ohrožena,“ uvedl v komentáři na svém facebookovém účtu a nezapomněl zmínit, že se však podařilo po volbách v roce 2013 odstranit vnitrostranické oponenty, zhoršit ekonomickou situaci strany, zabránit snaze o zdanění restitucí v roce 2013, nebo opustit příslib referenda k církevním restitucím, prosadit legislativu k lithiu, jmenovat nového představitele Generální inspekce bezpečnostních sborů. „I nyní postupuje stejně důsledně, ale v zájmu koho například nepodporuje zdanění církevních restitucí? Jakou předkládá alternativu?“ nepřestával se ptát Hrádela. Sám premiér v demisi Andrej Babiš už na středeční schůzce vedení ANO a ČSSD vyjádřil obavy z toho, jestli opravdu všichni poslanci ČSSD nakonec případnou vládu za tolerance KSČM podpoří.

V Saúdské Arábii prozradili detaily vyšetřování případů korupce Generální prokurátor Saúdské Arábie Saúd al-Mudžib oznámil „podrobné výslechy“ bývalých úředníků a byznysmenů zadržených Nejvyšším výborem pro boj proti korupci, a řekl také, že bylo sebráno velké množství důkazů jejich podílu na korupčních schématech. V neděli nařídil nedávno zřízený Nejvyšší výbor pro boj proti korupci Saudské Arábie zadržení více než 40 vlivných osob včetně příslušníků královské rodiny, bývalých ministrů, vojáků a podnikatelů. Člen výboru pro boj proti korupci Chalid al-Mhejsan ze své strany oznámil, že předběžné vyšetřování, které skončilo zatýkáním, trvalo tři roky kvůli složitosti úkolu, který se dotýká vlivných úředních osob země.

Nové předpisy z EU nařizují „tunelovat“ penzijní fondy na podporu kultu boje s klimatickou změnou Evropská unie vydala směrnici požadující, aby všechny v EU sídlící penzijní fondy hodnotily „riziko klimatické změny“. To znamená, že zelení v podstatě uchvátili 3 biliony euro investiční hodnoty pod svou správu. Takže přirozeně krákají něco o vítězství: Podle tohoto nového zákona budou muset penzijní fondy na potenciální negativní dopady klimatické změny nebo na politické faktory brát stejný ohled jako na likviditu, nebo rizika operací či rizika aktiv. Evropská unie vydala směrnici požadující, aby všechny v EU sídlící penzijní fondy hodnotily „riziko klimatické změny“. To znamená, že zelenáči v podstatě uchvátili 3 biliony euro investiční hodnoty pod svou správu. Takže přirozeně krákají něco o vítězství: Podle tohoto nového zákona budou muset penzijní fondy na potenciální negativní dopady klimatické změny nebo na politické faktory brát stejný ohled jako na likviditu, nebo rizika operací či rizika aktiv. „To je ohromný úspěch v prosazování investic do trvale udržitelných produktů,“ prohlásil německý Zelený zákonodárce Sven Giegold s dodatkem, že tento zákon „dláždí cestu k nastolení odlivu investic evropských penzijních fondů z fosilních paliv. Co je dobrou zprávou pro Zelené politiky, je téměř už z definice špatnou zprávou pro investory. A tak je tomu i v tomto případě, jak si toho všímá Eric Worral na Watts Up With That. Vzhledem ke katastrofální historii gigantů obnovitelností jako Solyndra a gigantický španělský podnik obnovitelností Abengoa, bych řekl, že manažeři bank a penzijních fondů by měli mít dobré důvody se obnovitelnostem obloukem vyhýbat. Kontextová reklama Sklik Nutit banky a penzijní fondy, aby cpaly peníze střadatelů do investičně toxických projektů zelených energií, podle mého názoru těžko zlepší výkonnost evropských penzijních fondů. Přesně. Obnovitelnosti jsou převážně rizikové investice, zvláště od zvolení Donalda Trumpa, protože jejich podnikatelský model nesmírně závisí na vládních subvencích. Na druhou stranu fosilní paliva si nejspíš v po Trumpovské éře povedou dobře. Tak co tu máme, a to nikoliv poprvé, případ politicky korektních hodnot Evropské unie, které podrývají zájmy lidí, které reprezentuje. Worral dodává: Je třeba si všímat i toho, že dokud Británie nespustí Článek 50 a neopustí Evropskou unii, tak bude i City of London podléhat této nové evropské klimatické směrnici, stejně jako všechny v EU sídlící penzijní fondy spravované americkými bankami. Pro City of London – a pro britskou ekonomiku – je v tom opravdu jádro pudla. Ekonomické důvody ke spuštění Brexitu tím v těchto dnech sílí. Je třeba, aby vláda Theresy May přijala rozhodnutí – a to rychle: jestli chce být stažena ke dnu potápějící se lodí čím dál více regulacemi přetížené a despotické Evropské unie; nebo zda se chce stát částí prosperující transatlantické aliance s nevázanou, jen lehce regulovanou ekonomikou Ameriky Donalda Trumpa? Zdroj: breitbart.com

Muslimské bratrstvo: Trumpovo vítězství je „katastrofa,“ jelikož do Bílého domu vstoupí rasista Vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách je pro arabský a muslimský svět „katastrofa“, řekl mluvčí Muslimského bratrstva. Mamdouh Al-Muneer, člen nejvyššího orgánu Strany svobody a spravedlnosti na sociální média napsal, že výsledky těchto voleb jsou katastrofou, neboť do Bílého domu vstoupí „rasista“. „Sám Goliáš se svými koňmi a se svými muži přichází…, to, co náš národ zažíval v uplynulých časech, bylo čímsi, ale to, co nadchází, bude už jiné. S vůlí boží to však bude pro nás, nikoliv proti nám.“ Naproti tomu vůdci Íránu zdůrazňují potřebu udržet si historickou jadernou smlouvu mezi Íránem a světovými mocnostmi i přesto, že ji Trump během své kampaně ostře kritizoval. Irácký ministerský předseda Haider al-Abadi Trumpovi gratuloval se slovy, že se těší na pokračování pomoci jeho země s bojem proti ISIS. Zdroj: behindthenews.com

Neil Clark: obvinění Západu proti Rusku přivádí do rozpaků Evropští politici se snaží vysvětlovat všechny problémy, se kterými se Evropská unie střetává, s pomocí „ruské agrese“. Přitom přivádí obvinění vůči Rusku čím dál více do rozpaků svojí logickou nespojitostí, píše britský dopisovatel Neil Clark. Rusko a syrská vláda, podle slov Breedlova, schválně shazovaly bomby na lidi v Sýrii, aby je přinutily odjet ze země a vytvořit vážné problémy v Evropě. „Momentíček. Přísahal bych, že docela velká migrační krize probíhala ještě do té doby, než Rusko začalo operaci v Sýrii a do té doby, než syrský vláda informovala o novém útoku," zdůrazňuje Clark. On spojuje migrační krizi s vojenskými akcemi USA a jejich spojenců v Libyi, Afghánistánu, Iráku a Sýrii. V té souvislosti jsou obvinění proti Rusku neudržitelná. Kromě toho vyzývají rozpaky argumenty, které používá britská vláda ve jménu setrvání Velké Británie v Evropské unii, píše dopisovatel. „Říkají nám, že se ekonomika propadne, investice se zastaví, mnoho lidí přijde o práci, že musíme zůstat v Unii kvůli zabezpečení „národní bezpečnosti" a kvůli boji s „ruskou agresí", říká. Nakonec píše, že do rozpaků přivádí i podpora Velké Británie „demokratických hodnot" v Turecku, zvláště poté, co Turecko sestřelilo letoun Su-24 v nebi na Sýrií a poté, co mezinárodní organizace Amnesty International obvinila tureckou vládu v četných narušeních lidských práv na území země.

Sobotka, Babiš... Detaily z vlády, které se stávaly za zavřenými dveřmi. Končící ministr Němeček odhaluje Odvolaný ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) se v rozhovoru pro Reflex rozhovořil mimo jiné o svém zápasu s vicepremiérem Andrejem Babišem (ANO). Ministerské odvolávání bylo podle něj navíc docela rychlé. „Premiér si mě předvolal o týden dřív, než původně avizoval, a řekl, že jsme dopadli špatně v krajských volbách a že je potřeba udělat změny ve vládě. Prý že cítí, že zdravotnictví je klíčová oblast, a soudí, že by to chtělo nové tváře. Odpověděl jsem, že je to jeho právo, ale nemyslím si, že jsme udělali něco špatně. Řekl, že si váží, čeho všeho jsme dosáhli. Odpověděl jsem, že mu nebudu dělat problémy a jako premiér má právo si vytvořit svůj tým,“ popsal Němeček svůj konec. Tehdy, když s premiérem mluvil, hovořili o nástupcích doktoru Šimánkovi z Plzně či o senátoru Žaloudíkovi. Můj boj s Babišem bude pokračovat, slibuje Němeček I přes svůj odchod zpět do ostravské nemocnice si přeje, aby jeho tříletý zápas s Andrejem Babišem o podobu českého zdravotnictví pokračoval. Dal do něj totiž spoustu sil a energie. „Hrozně by mě mrzelo, kdyby příchod pana Miloslava Ludvíka do ministerské funkce znamenal, že vyvěsíme bílý prapor a Babišovi dáme potichu všechno, co chtěl. Za mého fungování nedostal žádnou ze strategických pozic, o niž usiloval, což považuji za úspěch sám o sobě,“ zmínil Němeček. Jeho spory s Babišem začaly podle něj hned, jak vznikla vláda. „Neměl jsem na vybranou, jestli proti němu jít, nebo nejít. První velký střet byl, když se v koaliční smlouvě předsedové dohodli, že zruší třicetikorunové regulační poplatky. My jsme přišli s tím, že to zrealizujeme, ale provozovatelům musíme tyto prostředky kompenzovat. V tom okamžiku začal Babiš vést řeči v tom smyslu, že nic nedostanu, protože v systému je peněz dost, a takové ty jeho výroky. Pak už to pokračovalo,“ vzpomněl na počátky sporů Němeček. U Babiše je podle něj něco takového normální postup. „Něco řekne, za tři dny to popře a nemá s tím nejmenší problém. Od začátku měl tendenci proniknout do zdravotnictví a testoval, jestli jeho tlaku uhnu. Takhle jeho chování čtu,“ zmínil dále Němeček. Babiš chce prý ovládnout VZP Následně uvedl, že Babišovým hlavním a prvním cílem je ovládnout VZP. „Ve všech řečech o neprůhlednosti a černých děrách říkal: Je nemožné, aby v čele VZP seděl Kabátek. Na jeho výtky jsem nereagoval. Povedlo se mu jen dostat některé své lidi do správní rady. Většina správní rady však hlasovala tak, že Babišovy návrhy nepodpořila. Zbylí členové, ať už byli za ČSSD, komunisty, topku, nebo ODS, drželi zájmy VZP,“ sdělil Němeček. Babiš podle něj chce ovládnout rozpočty veřejných institucí. K soudu za Babišův výrok, kterým Němečka označil jako opilce, však exministr jít nehodlá. „Budu chodit k soudu a dokazovat, že nepiju?“ zeptal se. „Problém byl v tom, že v okamžiku, kdy to bylo opravdu sprosté, jsem si myslel, že do toho vstoupí premiér Sobotka. Jeho role celou dobu na vládě připomínala spíš nestranného moderátora. Minimálně první rok jsem měl pocit, že jsem proti Babišovi absolutně sám. Potom ten další rok začal na vládě vystupovat ministr vnitra Milan Chovanec, který se mě občas zastal,“ zmínil Němeček. Závěrem pak ještě dodal, že Babiš se na vládě projevuje podobně jako v médiích. „Vždycky nastala hodinová šaráda, ‚jak tam všeci kradnú, nerobia ty centrálné nákupy‘, prostě nekonzistentní směska proslovů. Když chtělo zdravotnictví po něm peníze na cokoli, byl to problém,“ zmínil se slovy, že Babišovým cílem je mít vše, v celé zemi pod kontrolou – prostě přeměnit stát v rodinnou firmu. Stát prý buduje jako další divizi Agrofertu. „Pokud vyhraje volby, hrozí, že se český stát přemění v rodinnou firmu sicilského typu. Nakonec všichni přijdou a padremu políbí prsten, pokud budou chtít dělat velký byznys. Působí to legračně, ale jeho myšlení je takhle jednoznačné a přímočaré. Tam nejsou žádné kudrlinky,“ uzavřel ostře Němeček.

Armáda začala pomáhat policii při ostraze strategických míst Armáda od dnešních 08:00 vyčlenila 550 vojáků, kteří budou pomáhat policii na letištích, nádražích a dalších místech se zvýšenou koncentrací lidí. Vláda o mimořádném nasazení armády rozhodla po úterních teroristických útocích v Bruselu. V Praze působí 350 vojáků ze 4. brigády rychlého nasazení, po stovce příslušníků 7. mechanizované brigády odjelo do Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, řekl dnes ČTK mluvčí generálního štábu armády Jan Šulc. „Budou ozbrojeni. Dáváme k dispozici vrtulník v Kbelích, kdyby byl potřeba pro monitorování nebo další úkoly,“ uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO) po úterním zasedání kabinetu. Mimořádná bezpečnostní opatření se vztahují také na jaderné elektrárny, některá velvyslanectví nebo pražské metro. Vojáci mají být nasazeni dva měsíce, poté se rozhodne o případném prodloužení či rozšíření jejich mise. V Česku po bruselských útocích platí první stupeň ohrožení terorismem, bezprostřední ohrožení ale zemi podle vlády a bezpečnostních složek nehrozí.

Novináře RT zbavili akreditace v Kongresu USA Novináře RT zbavili akreditace v Kongresu USA kvůli registraci televize jako zahraničního agenta, praví se v zprávě Galerie rozhlasových a televizních zpravodajů amerického zákonodárného orgánu. „Výkonný výbor Galerie rozhlasových a televizních zpravodajů Kongresu USA uplatnil své pravomoci… aby 21. listopadu 2017 jednohlasně zbavil televizi RT akreditace… Rozhodnutí bylo přijato v reakci na registraci společnosti T&R, jež obsluhuje RT, jako zahraničního agenta," praví se v zveřejněném prohlášení této organizace. Přitom se upřesňuje, že zbavení akreditace nabývá síly neprodleně. Šéfredaktorka RT a Sputniku Margarita Simonjanová prohlásila, že televize měla volit mezi registrací a trestním stíháním, a v této souvislosti blahopřála „americké svobodě slova a všem, kdo v ní stále ještě věří."

Kreml promluvil k výsledkům voleb v USA Ruský prezident Vladimír Putin by podle svého tiskového mluvčího Dmitrije Peskova mohl okomentovat výsledky amerických prezidentských voleb na dnešním setkání se zahraničními velvyslanci v Moskvě, píší ruské Ria novosti. „Nelze to vyloučit,“ odpověděl Peskov ruským novinářům na otázku, vyjádří-li se prezident Putin k výsledkům amerických voleb při příležitosti dnešního setkání s velvyslanci v moskevském Kremlu. Vladimír Putin bude dnes v Alexandrovském sále Velkého kremelského dvorce přijímat pověřovací listiny z rukou 19 velvyslanců zahraničních států, včetně Nového Zélandu, Řecka, Polska, Turkmenistánu, Nizozemska a Lucemburska. „Rusko se o výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech přirozeně zajímá, ne ovšem nějak zásadně více, než o jakékoli jiné mezinárodně významné události,“ uvedl tiskový mluvčí ruského prezidenta. Rusko je podle Peskova připraveno s novou administrativou prezidenta Spojených států připraveno spolupracovat, pokud budou respektovány jeho zájmy. Putin již dříve prohlásil, že „Moskva neví, kdo vyhraje americké prezidentské volby, a je jí to více méně jedno“. Tvrzení o tom, že Rusko preferuje Donalda Trumpa, Putin označil za ničím nepodložené.

,,Ahoj Andreji... Ahóóój" Nezvyklé VIDEO Andreje Babiše, kde nakopl Kalouska. Bylo u toho zvíře. A cigáni... Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se ve svém cyklu otázek Pojď do mě! vyjádřil nejen k současné politické scéně, ale i k nepracujícím Romům. „Ahoj Andreji. Já a moje kočička ti moc fandíme. Udělej tam konečně pořádek v tom Parlamentu, ať to za něco stojí. Ahój,“ svěřil se Babiš s videem na svém facebookovém profilu. Na něm je muž ležící na kanapi a držící kočičku. „Jirka s kočičkou chce, abych udělal pořádek ve Sněmovně. No, snadný to nebude. Většinový systém jen tak neprotlačíme, a když se tam teď dostalo devět stran, bude to asi často boj…“ napsal k tomu Babiš. Ve videu pak ještě Babiš dodává: „Ahoj. Tak díky za vzkaz. Kočička je úžasná. Já mám rád zvířata. Tak s tím pořádkem v parlamentu to samozřejmě nejde, protože občané rozhodli ve volbách, no a bohužel zase tam nalezl ten Kalousek a ještě jedno menší hnutí, Starostů. Takže je tam 9 stran a hnutí a je tam nějaký jednací řád a nějaká pravidla. Rád bych to změnil, ale na to ještě nemám sílu,“ dodal Babiš s tím, že to nezačalo úplně dobře. „Demagogie hlavně Kalouska jsou neuvěřitelné, ale musíme to nějak vydržet. Představa, že tam budeme takhle čtyři roky s některými lidmi, je úděsná, ale budeme makať. Tak se měj hezky a pozdravuj kočičku. Čau.“ V dalším videu se Babiše ptá mladý muž na nepracující Romy. „Co si myslíte o nepracujících Romech neboli cigánech? A jestli jste rasista, nebo nejste rasista?“ zeptal se. A Babiš odpověděl: „Rasista určitě nejsem. Mám samozřejmě přátele v celém světě, pracoval jsem pět let v Maroku. Určitě o tom to není. Problematika Romů i jiných lidí, kteří u nás berou dávky na děti a mají tolik peněz od státu, že nechtějí pracovat, i když by mohli. Lidé, kteří mohou pracovat, a nepracují, by měli jít do práce a jejich děti do školy,“ poznamenal Babiš s tím, že on sám by rád tuto problematiku řešil. Na svém facebookovém profilu pak Babiš sdílel také příspěvek, kde popisoval svoji práci za celý týden: Ahoj lidi, dneska jsem se díval na ČT24 a tam si jeden pán stěžoval, že se prý málo snažím. Nevím, jestli to víte, ale celý týden jsem makal na výběru nových ministrů. Ještě dneska snad dořeším poslední resort: školství. Mám za sebou desítky konzultací a schůzek, abych si byl jistý, že lidé, které představím, budou ze všech možností, co jsem měl, opravdu ti nejlepší. Měli jsme na každý resort víc kandidátů a nebylo lehké vybrat toho správného. Kritéria pro výběr mám jasná: ministr má být hlavně schopný organizátor, mít jasnou vizi, co chce s resortem udělat, a musí si umět vybrat ty správné lidi k sobě. Schválně jejich jména nezveřejňuju hned teď. Vím totiž, že je média okamžitě začnou rozebírat a budou se je snažit znemožnit. Našemu hnutí neměřila nikdy stejným metrem jako ostatním stranám. Ve středu končí éra premiérů tradičních politických stran, pan Sobotka podá demisi. Mohla to být nejúspěšnější vláda od revoluce, kdyby nám naši koaliční partneři nebodli kudlu do zad. Jak už víte, poslanci zvolili našeho Radka Vondráčka jako předsedu Sněmovny, v tajné volbě dostal krásných 135 hlasů. Radek byl v minulém období náš hlavní tank, který prosazoval protikorupční zákony. Že se podařilo zvolit do čela Sněmovny právě tohoto člověka, je pro mě symbol nové éry. Nebo aspoň možnosti, že by nová éra mohla začít. Stejně symbolické je, že ho nepodpořila žádná strana tzv. „Demokratického bloku“. ODS se už několik let chlubí, jak je očištěná od kmotrů, tak jsem pana Fialu vyzval napřímo a chlapsky, ať to dokáže ve vládě a jde s námi makat. Dohromady bychom dali většinu 103 hlasů, sedli bychom a udělali společný program, ve kterém by byly hlavní investice, růst platů, důchodů a jistota, že neporostou daně, naopak, že se některé budou snižovat. Je v téhle zemi někdo, kdo by si to nepřál? Když jsem tuhle výzvu panu Fialovi dal na Facebook, stal se z ní vůbec nejlajkovanější příspěvek za poslední dobu. Kdyby to ale s ODS nevyšlo, brečet nebudeme. Podle nejnovějšího průzkumu by 44 procent lidí mělo rádo menšinovou vládu, kterou už mám připravenou – pokud se ostatní strany na správě naší země fakt nechtějí podílet. Takže tak. Ekonomika šlape, Ministerstvo financí zveřejnilo zprávu, že jsme dokonce nejlépe hospodařící země Evropské unie, no a na Mikuláše mě pan prezident má jmenovat premiérem a já jsem připravený s menšinovou vládou odborníků, makáme na programovém prohlášení a budeme se snažit přesvědčit poslance, že pokud nám nechtějí vyslovit důvěru, tak ať nás aspoň tolerují. Chceme začít hned pracovat. Státní správa je ve špatném stavu, je přebujelá a neefektivní. Nechci, aby lidi trávili Vánoce s pocitem, že se politici nedomluvili. Ostatní strany můžou kontrolovat, co budou chtít. Pořád jsme ale ještě ochotní k většinové vládě s někým, kdo to bude myslet vážně a s kterým najdeme společný průsečík v programech. Myslím, že víc už jsem ze své strany udělat nemohl. Tady na Čapáku je krásně, užijte si zbytek neděle a za týden vám zase napíšu.

Analytici: Trump je pro českou ekonomiku větší hrozba než Clintonová Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA by krátkodobě přineslo více nejistoty na finanční trhy, oslabení dolaru a pokles ceny akcií, než v případě zvolení Hillary Clintonové. Výrazné ekonomické dopady by prozatím EU a tím i ČR v případě Trumpova vítězství nepocítily. V delším období by ovšem, v případě plnění Trumpových předvolebních slibů, mohla být ekonomika EU i ČR zasažena kvůli jeho proklamovanému protekcionismu. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Navíc by zřejmě podle ekonomů Trumpovo zvolení znamenalo konec jednání o obchodní dohodě mezi USA a EU (TTIP). Z té by přitom těžila i ČR. „Trump obecně představuje daleko vyšší míry nejistoty než (Hillary) Clintonová – z hlediska trhů je tak trochu ‚neřízenou střelou‘,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Na druhou stranu upozornil na to, že se USA potýkají s vysokým zadlužením a sliby Clintonové by při své realizaci vedly k jeho dalšímu nárůstu. Stejně tak je kontroverzní možné pokračování tzv. Obamacare, tedy systému zdravotní péče. Podle Kovandy zjevně není koncipován optimálně a představuje rostoucí zátěž pro americkou ekonomiku. Zároveň Kovanda předpokládá, že nakonec by byl Trump nucen ze svých předvolebních slibů slevit a situace by nemusela být zdaleka tak riziková. „Zatímco vítězství Hillary Clintonové by podle finančních trhů znamenalo pokračování současné linie politiky, od Donalda Trumpa se dá očekávat změna kurzu americké politiky v mnoha směrech, změna, které se trhy spíše obávají,“ uvedl i hlavní ekonom Deloitte David Marek. Přímé obchodní a investiční vztahy České republiky a USA jsou podle něj sice relativně malé. „Nicméně USA jsou stále největší ekonomikou světa a jakékoli její zakolísání pocítí celá globální ekonomika, včetně České republiky,“ dodal. Hlavní analytik Conseq Martin Lobotka uvedl, že v případě Trumpova zvolení lze čekat minimálně krátkodobý silný výprodej amerických aktiv, a to jak akcií, tak i dluhopisů. Dolar by podle něj proti euru v takovém případě lehce znovu oslabil a ceny ropy by, díky Trunpovu slibu co nejvíce zajistit energetickou soběstačnost, poklesly. Lobotka dále upozornil, že jakýkoliv příklon ke světovému protekcionismu vedený USA, by se více dotkl Evropy jako otevřené ekonomiky. Stejně tak by větší dopad na Evropu mělo případné oslabení NATO. „Navíc po brexitu by vítězství Trumpa zasadilo další ránu kreditu liberálních demokracií a posílilo nejenom jejich autoritativní, neliberální modelové protějšky ve světě, ale hlavně antisystémové sily v Evropské unii,“ uvedl. Hlavní analytik TopForex Peter Bukov upozornil, že prezidentské volby v USA jsou zdrojem nejistoty samy o sobě. Nejlépe jsou podle něj trhy naladěny, když stávající prezident obhajuje svůj post a v průzkumech má navrch. „Když prezident po vypršení druhého mandátu opouští úřad, propadá se podle analýzy časopisu Forbes index S&P 500 v průměru o 2,8 procenta. Přesně v téhle situaci se nalézáme dnes,“ uvedl.

Generální štáb zahájil prověrku největší ruské vojenské základny v zahraničí Komise Generálního štábu Ozbrojených sil RF zahájila komplexní prověrku 201. vojenské základny – největšího vojenského objektu RF v zahraničí, který se nachází v Tádžikistánu, oznámila tisková služba Centrálního vojenského okruhu. „Důstojníci nadřazeného štábu ohodnotí schopnost jednotek tohoto útvaru plnit stanovené úkoly, kvalitu bojové přípravy, zkompletování jednotek vojenským personálem a jejich zabezpečení zbraněmi a vojenskou technikou", uvádí se ve zprávě. Podotýká se, že hlavním cílem prověrky je průzkum stav věcí v řídících orgánech a jednotkách, a také ohodnocení efektivity práce velení v organizování každodenní činnosti.

Velký průlom proti geoinženýrství. Kyperský ministr se zavázal, že vyšetří chemtrails Ministr zemědělství a životního prostředí Kypru Nicos Kouyialis se zavázal, že vláda se bude zabývat údajným sprejováním chemtrails nad Kyprem, a to na žádost znepokojených občanských skupin aktivistů a farmářů. Podezřelé letecké sprejování, o němž se někteří domnívají, že jde o chemtrails, bylo ve středu diskutováno ve Výboru pro životní prostředí Sněmovny. Člen parlamentu ze strany Zelených George Perdikis, který problém předložil, řekl, že byli potěšeni ministrovým odhodláním věc vyšetřit. Perdikis řekl, že doufá, že tentokrát bude provedeno řádné vyšetřování za účasti oddělení vlády a rovněž expertů z univerzit na Kypru i v zahraničí. Řekl, že za předpokladu, že chemtrails budou dokázány, očekává, že vláda podnikne nezbytné kroky, aby bylo sprejování zastaveno. Předešlé vyšetřování v roce 2010 provedené odděleními vlády – analýza vzorků vzduchu - se ukázalo jako tutlání existujícího stavu, připomněl poslanec. Je silný důvod se domnívat, že letecké sprejování je prováděno letadly britských základen z britských suverénních území na Kypru (SBA), dodal Perdikis, Řekl, že sprejování mělo tendenci ustat, kdykoli byla organizována veřejná reakce. Zelení se domnívají, že sprejování je pravděpodobně určeno k tomu, aby měnilo atmosférické/klimatické podmínky, což je známo jako geoinženýrství. Soudí se, že letadla operující ze základen SBA sprejují částice, které ovlivňují počasí, brání vzniku oblačnosti a usnadňují viditelnost pro letecké útoky na cestě do Sýrie. Podle další teorie, jak řekl Perdikis, je letecké sprejování spojeno se špionáží/sledováním a radarovým systémem umístěným, na základnách SBA. Soudí se, že mikroskopické částice ve vzduchu zesilují signály radaru. Další domněnka v globální literatuře je a, že sprejování může být za účelem experimentů kontroly mysli, i když Perdikis řekl, že jeho strana se domnívá, že je to přehnané. V dopise datovaném 16. února Kouyialis informoval sněmovní výbor pro životní prostředí, že bude instruovat představitele ministerstva, aby se dostal k podstatě jevu. V dopise Kouyialis řekl, že dostal oficiální stížnost od Unie kyperských farmářů (EKA), kde farmáři vyjádřili své obavy. Prohlašují, že letecké sprejování je prováděno letadly SBA. Kouyialis napsal: „Na první pohled, i když to není potvrzeno, se zdá, že tyto aktivity by mohly měnit klima v oblasti, protože mohou potenciálně měnit složení vzdušné atmosféry, a uvolňované chemikálie by mohly mít vliv na schopnost atmosféry vykonávat jisté funkce, například déšť.“ Řekl rovněž, že požádal ministra zahraničí, aby kontaktoval administraci základen SBA a „prošetřil celou záležitost“. Mluvčí SBA Connie Pierce, požádaná zpravodajstvím Mail o komentář, řekla: „Britské základny by rády objasnily, že žádné takové experimenty s letadly operujícími mimo RAF Akrotiri neprobíhají.“ Panicos Hambas, generální tajemník Unie farmářů EKA, řekl reportérům: „Máme velké obavy, když pozorujeme současné extrémní podmínky v počasí, například dnešní teploty.“ Asi před dvěma týdny Zelení opět vznesli problém „podezřelého sprejování“ poté, kdy se na orgány strany obrátily stovky znepokojených občanů z celého ostrova a stěžovaly si na to, o čem se domnívají, že jsou chemtrails. Svědkové tehdy řekly zpravodajství Cyprus Mail, že po průletu letadla ve vysoké výšce, které dvakrát proletělo oblastí mezi Akrotiri a Amathus Hotel v Limassolu, jsou viditelné čáry za letadlem až dvě hodiny. Termín „chemtrail“ je odvozen od „chemical trail“ a znamená stopy za letadlem údajně způsobené systematickým vypouštěním chemických látek ve vysokých výškách, což má za následek údajně nepřirozené křížící se stopy na obloze. Chemické sprejování nemá nic společného s obvyklými formami leteckého sprejování jako postřiky plodin, osévání mraků a letecké hašení požárů. Chemtrails jsou rovněž odlišné od kondenzačních stop, tzv. kontrails, zanechávaných dopravními letadly. Zdroj: orgo.cz

Porošenko aktivoval „seznam Savčenkové“ Prezident Ukrajiny Petr Porošenko rozhodl o účinnosti rozhodnutí SNBO o sankcích proti osobám, které se účastnily zadržení a soudního procesu s Naděždou Savčenkovou, Olegem Sencovým a Aleksandrem Kolčenkem. „Hlava státu podepsala příkaz, který přivádí do účinnosti rozhodnutí SNBO z 25. března roku 2016 „O použití osobních, speciálních ekonomických a jiných omezovacích prostředků (sankcí) ve vztahu k osobám, které se účastnily protiprávních činů ve vztahu k Naděždě Savčenkové, Olegovi Sencovému a Aleksandrovi Kolčenkovi," říká zpráva na stránkách prezidenta Ukrajiny. Do „seznamu Savčenkové" patří 84 oficiálních tváří Ruska a Donbasu, o tom svědčí příloha u příkazu ukrajinského prezidenta. V seznamu se ocitla hlava Vyšetřovací komise Ruska Aleksandr Bastrykin a ředitel FSB Aleksandr Bortnikov, nejvyšší státní žalobce Krymu Natalija Poklonská, hlava Luhanské lidové republiky Igor Plotnický.

USA a Jižní Korea vykonají největší v dějinách společná cvičení Jižní Korea a USA zahájí v pondělí společná vojenská cvičení, informuje agentura Renhap s odkazem na prohlášení mluvčího ministerstva obrany Republiky Korea. „Cvičení Key Resolve a Toksuri (Foal Eagle), která budou zahájena v pondělí a potrvají do 30. dubna, budou největší od doby, kdy se torpédový útok Pchjongjangu na jihokorejskou korvetu Čhonan stal příčinou konání každoročních podobných cvičení," prohlásil v neděli mluvčí ministerstva. Má být rovněž posílen monitoring území KLDR za účelem zjištění jakýchkoli příznaků příprav na preventivní útok. Cvičení proběhnou na pozadí rozhodnutí KLDR o změně své vojenské doktríny, podle které hodlá země zasazovat preventivní údery svým nepřátelům. V neděli pohrozila, podle zprávy Renhap, Severní Korea „zničením" pevninové části USA v případě provokací. V roce 2016 se prudce vyhrotily vztahy Severní Koreje s řadou zemí. Důvodem byla zpráva Pchjongjangu o zkoušce vodíkové bomby a vypuštění různých typů raket. V reakci na podobné kroky přijala RB OSN rezoluci zakazující dodávky KLDR leteckého a raketového paliva, prodej všech konvenčních zbraní a značně omezila expert z této země.

V Polsku promluvili o podmínkách pro zlepšení vztahů z Ruskem Polský ministr zahraničních věcí Witold Waszczykowski okomentoval prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina o obnovení politického dialogu mezi zeměmi a promluvil o podmínkách pro zlepšení vztahů s Ruskem. Putin minulý týden při přivítání nových diplomatů v Rusku, včetně polského diplomata Włodzimierze Marciniaka, prohlásil, že Moskva je připravena na obnovení politického dialogu s Varšavou na základě vzájemného respektu a pragmatizmu, a Moskva je ze své strany připravena udělat vše, aby dosáhla tohoto cíle. „Rusko nemusí dělat vše, existuje několik otázek, gest, které by mohlo udělat a které by tyto vztahy značně zlepšily," dodal ministr. Tu-154 s Kaczyńským a vedoucími představiteli Polska, jenž letěl na vzpomínkové akce do Katyně, havaroval při přistávacím manévru na letišti Smolensk-Severní v roce 2010. Vše 96 lidí, kteří se nacházeli na palubě, zemřelo. Tiskový mluvčí Vyšetřovací komise Ruské federace Vladimir Markin prohlásil, že trosky letounu, který havaroval u Smolenska, nemohou být předány Polsku do konce vyšetřování podle mezinárodního zákonů.

Přes 20 tisíc lidí v neděli opustilo východní Ghútu Celkem za dobu fungování humanitárních koridorů z oblasti odešlo přes 68 tisíc lidí. Více než 20 tisíc lidí již odešlo z východní Ghúty v Sýrii přes kontrolní stanoviště v obci Hamouriyah, sdělil novinářům v neděli představitel Centra pro usmíření znesvářených stran, generálmajor Vladimir Zolotuchin. „Podle stavu v 8:00 odešlo už více než 20 tisíc lidí z východní Ghúty ze strany obce Hamouriyah. Odchod lidí nadále pokračuje," řekl. Celkem za dobu fungování humanitárních koridorů z území odešlo přes 68 tisíc lidí.

Naděžda Savčenková zpívá u soudu během vyhlášení trestu. VIDEO Ruský soud uznal Naděždu Savčenkovou vinnou a odsoudil ji na 22 let odnětí svobody. Ohlášení rozsudku bylo pro soudce složité, protože Savčenková začala zpívat, takže jeho hlas nebylo prakticky slyšet.

Pražskou židovskou obec čekají volby. Do vedení chce i známý restauratér Günsberger. PL řekl, co vše by rád změnil ROZHOVOR Známý pražský restauratér Aaron Günsberger, který se před časem kvůli falešnému teroristickému útoku konvičkovců dostal až na stránky světoznámého deníku New York Times, bude v listopadu usilovat o zvolení do vedení pražské židovské obce. Řekl to ParlamentnímListům.cz. Kromě oficiální kampaně zvolil Günsberger i neformální prezentaci na sociálních sítích, kde využil motivy kampaně Donalda Trumpa a zveřejnil například snímek s nápisem „Let’s make Josefov jewish again“. Židovskou obec v Praze čekají v prosinci volby jejího vedení. Zaslechl jsem, že se chystáte kandidovat. Je to tak? A jde o kandidaturu na předsedu obce nebo na člena vedení? Ano, jde o kandidaturu reprezentace. Židovskou obec vede orgán zvaný reprezentace, která si zvolí ze svého středu představenstvo a předsedu. Já jsem byl částí členské základny vyzván k tomu, abych se pustil do kandidatury. Dlouhodobě jsem byl v opozici a kritizoval. Jen kritizovat je snadné, tak jsem si řekl, že do toho půjdu touto cestou. Kandiduji tedy do reprezentace volené na čtyři roky a dále se uvidí podle výsledků voleb. Co vás ke kandidatuře přesvědčilo? Jde o nějaké specifické důvody, nebo byste se jen rád více veřejně angažoval? Důležitý pro obec je první dojem. V současné době je bohužel situace dlouhodobě ustrnulá a je potřeba obec celkově oživit. Chtěl bych se postarat o kompletní zatraktivnění obce v očích jak osob v ní dlouhodobě působících, tak nově příchozích a zároveň i většinové populace občanů naší republiky. Židovská kultura k dějinám jak Prahy, tak republiky historicky neodmyslitelně patří a měla by ožít. Rozhodně máme co nabídnout a přál bych si, aby to u nás fungovalo tak výborně jako v sousedním Polsku, kde vzniklo komunitní centrum otevřené pro všechny a mají rekordní návštěvnost místních i turistů. Něco podobného by slušelo i Praze. Jsou v současné době nějaké konkrétní záležitosti, o kterých už nyní víte, že byste je v případě svého zvolení změnil? V oblasti židovského města se denně pohybuji přes 30 let. Bavím se jak s nejvyššími hodnostáři, tak s úplně obyčejnými lidmi, prostě s každým, kdo se se mnou dá do řeči. Od lidí toho člověk hodně zaslechne, tudíž i spousta myšlenek, se kterými do voleb jdu, nejsou jen moje nápady, ale nápady lidí, kteří jsou členy obce. Obec tvoří její členové, a tudíž bych chtěl být tím, kdo by komunikoval nápady a potřeby jednotlivých lidí k vedení a naopak. Všichni ti lidé mi dali najevo, že by mě v této roli rádi viděli, a jejich důvěry si nesmírně vážím. V Praze vás mnoho lidí zná dlouhodobě, ale mezi širší veřejností jste se proslavil, když jste pomocí důkazů zboural tvrzení konvičkovců, že po jejich falešném teroristickém útoku na Staroměstském náměstí nevypukla žádná panika. Pocítil jste důsledky té akce? Mluvilo se o tom, že se především izraelští turisté budou Prahy obávat… Kauza s nešťastným falešným teroristickým útokem se propírala i ve světových médiích, ale naštěstí tam brzy utichla, tudíž to nedokázalo napáchat takové škody pro cestovní ruch. Každopádně bezprostřední dopad cítit byl, místní i turisté se ptali, co se děje a jestli je důvod k obavám. Vše se uklidnilo, kdybych měl z celé záležitosti vypíchnout něco pozitivního, pak to, že se potvrdilo, že jsme národem Švejků. Jaké byly reakce vašeho okolí na rozhodnutí, že budete do vedení obce kandidovat? Co se týká dopadu na můj osobní život, přišly mi reakce jak pozitivní, tak negativní. Někteří lidé mi nadávali, jiní, které jsem předtím nikdy neviděl, mi třeba nabídli slevu ve svém obchodě, kde jsem zrovna náhodou nakupoval. S tím, že to vyvolá vlnu zájmu, jsem musel počítat. Co mě ale nejvíce zklamalo, byla reakce některých současných představitelů naší obce.

Vědci promluvili o nových sexuálních zvycích mládeže Netradiční formy sexu jsou v posledních letech ve srovnání se začátkem 90. let minulého století mezi mládeží a teenagery populárnější, oznamují vědci ve článku zveřejněném v Journal of Adolescent Health. Analýza posledních sociálních průzkumů Londýnské školy hygieny a tropické medicíny ukázala, že se část aspektů sexuálního chování mládeže v posledních dvaceti letech výrazně změnila. Podle vědců je před dvěma desítkami let provozovala přibližně desetina chlapců a dívek, naopak dnes se k tomu přiznává přibližně každý čtvrtý dotázaný Brit a každá pátá dotázaná mladá žena. Ještě výrazněji vzrostl tento ukazatel mezi teenagery ve věku 16-18 let. Vědci se domnívají, že tyto změny v pohlavním chování mládeže jsou spojené s narůstající „sexualizací" masové kultury a rozšíření informací o podobných zájmech v globální síti.

Zacharovová: Setkání Lavrova a Kerryho začalo vtipem Oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová sdělila podrobnosti o schůzce Sergeje Lavrova a Johna Kerryho. Podle slov Zacharovové na začátku setkání ministr zahraničí USA poblahopřál ministrovi zahraničí Ruska k narozeninám. „Doufám, že naše dnešní beseda bude úspěšná. Chtěl bych využít této příležitosti a popřát ti vše nejlepší k narozeninám. Doufám, že ti toto datum dá dodatečnou moudrost k provedení těchto jednání. Na 39 vypadáš skvěle," řekl Kerry. Delegace odměnily tato slova smíchem. „Hlavní je, aby sis vážil starších", oplácel Kerry. Lavrovovi bylo 21. března 66 let, Kerrymu na konci minulého roku dvaasedmdesát..

Jaceňuk chce obnovit kontrolu nad Donbasem a vrátit si Krym Ukrajina musí obnovit kontrolu nad Doněckem a Luhanskem, a Kyjev počítá s pomocí západních partnerů v urovnání konfliktu na Donbasu, prohlásil ministerský předseda Ukrajiny Arsenij Jaceňuk v sobotu při složení přísahy policistů v Poltavě. „Musíme obnovit svou kontrolu nad Doněckem, Luhanskem a vrátit si Krym. To je úkol obnovení územní celistvosti státu. A tyto úkoly plní chlapci, kteří se dnes stali poltavskými policisty", cituje premiéra ukrajinská informační agentura UNN. Oznámil rovněž, že počítá s tím, že západní partneři Ukrajiny „udělají všechno pro to, aby naši chlapci neumírali na frontě".

Vyletíme do luftu? Je to prý mnohem pravděpodobnější Podle bývalého ruského ministra zahraničí Igora Ivanova je nyní riziko vzniku jaderné války nejvyšší od osmdesátých let minulého století. Za hlavní příčinu považuje odlišný pohled Západu a Ruska na ukrajinský konflikt. „Riziko vzniku konfliktu a použití jaderných zbraní je aktuálně vyšší než v osmdesátých letech. Disponujeme teď sice menším množstvím jaderných hlavic, ale riziko jejich využití je vyšší,“ uvedl ruský ministr zahraničí z let 1998 až 2004, který nyní působí v čele moskevského think-tanku založeného ruskou vládou. Jak uvádí zpravodajská agentura Reuters, podle aktuálních odhadů mají Rusko a Spojené státy dohromady přes 7000 jaderných hlavic, což představuje přibližně 90 % veškerých světových „zásob“. Ivanov svá slova pronesl v Bruselu při setkání s ministry zahraničí Ukrajiny a Polska a také za přítomnosti amerického zákonodárce. Poukazoval rovněž na to, že riziko jaderné války zvyšuje snaha Spojených států vybudovat v Evropě protiraketový štít. „Část tohoto systému bude zprovozněna za dva roky v Polsku, což je pro Moskvu obzvlášť citlivá záležitost. Spojené státy se tak fakticky posunou blíž k ruským hranicím, byť Washington i NATO shodně tvrdí, že štít má chránit Evropu před íránskými raketami a není namířen proti Rusku,“ píše Reuters. „Jakmile Američané zprovozní část svého protiraketového obranného systému v Polsku, mohou očekávat, že Rusko podobný krok učiní v Kaliningradu,“ zmínil Ivanov enklávu Ruské federace, jež se nachází v Pobaltí, a vyjádřil se také ke konfliktu na Ukrajině. „V pohledu na Ukrajinu se postoje Evropy a Ruska značně odlišují a patrně tomu tak zůstane na velmi dlouhou dobu. Možná na celá příští desetiletí. Rusko se tak, bohužel, nestane východní spojencem Evropy. Na tyto slibně znějící plány musíme zapomenout,“ konstatoval Ivanov s tím, že Rusko se postaví do čela států nacházejících se v Euroasii, tedy v oblasti mezi Běloruskem a Čínou.

V Damašku bylo ruské diplomatické zastoupení vystaveno minometnému ostřelování Teroristy vystřelená munice dopadla v pondělí na vnější ohrazení ruského velvyslanectví v Damašku, nikdo nebyl zraněn, informovali na ruském ministerstvu zahraničních věcí. „20. listopadu okolo 10.35 místního času dopadl jeden granát na vnější ohrazení ohrazení ruského velvyslanectví v Sýrii, které je spojené s obytným komplexem. V důsledku exploze 122 milimetrového náboje byla poškozena stěna budovy, zásobování elektrickou energií a systém zásobování vodou. Nikdo ze zaměstnanců nebyl zraněn," stojí ve zprávě.

Pentagonu pohrozili, že přijde o řízené střely za 800 tisíc USD Řízené 155milimetrové střely pro lodní děla Zumwalt se ukázaly být příliš drahé, a bude nejspíše třeba se jich vzdát, píše Defense News. Střely LRLAP (Long Range Land-Attack Projectile) se vyvíjely jako vysoko přesná zbraň pro lodní děla perspektivních torpédoborců typu Zumwalt. Jak se podotýká v technickém úkolu, je jednou z funkcí těchto střel zasahování cílů v hustém a vysokém zastavěném prostředí přímořských měst „s minimálními vedlejšími ztrátami". Mohou se používat na vzdálenost až 110 kilometrů. Jak podotýká Defense News, v současné době v souvislosti se snížením objednávky lodí typu Zumwalt na tři kusy (což snížilo také očekávaný objem výroby munice), dosahuje výrobní cena takové střely s ohledem na projekční náklady 800 tisíc USD, což dvakrát převyšuje původní odhady. Nejabsurdnější na této situaci je, že střela byla úplně vyvinuta a vyzkoušena a budoucí uživatelé nemají k ní žádné připomínky. To jediné, co jim nevyhovuje, je cena. Situaci komplikuje skutečnost, že LRLAP je dnes jedinou municí pro 155milimetrová děla lodí typu Zumwalt. Vojenské zdroje neoficiálně prohlásily, že se nyní hledá alternativa těmto střelám. Zkoumá se možnost dopracování pozemních řízených střel typu Excalibur, a také urychlení vývoje perspektivní hypersonické munice.

Nejsme tady od toho, abychom pečovali o všechny bezprizorní památky. To nám řekla ředitelka památkářů nad historickým klenotem ROZHOVOR Restrukturalizaci NPÚ jsem nařídila kvůli lepšímu hospodaření. Fungování památkové péče tím není ohroženo. Jsme nejlépe hospodařící příspěvkovou organizací v kultuře. Ředitelce NPÚ v Pardubicích Pemlové jsem vytkla postup ohledně hejtmanství. Ale manažerská pochybení u ní nevidím. Nevím, proč by nemohla být v NPÚ zaměstnána moje dcera. Nechystám se kandidovat za KDU-ČSL ministra Hermana. Tvrdí pro PL Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu. Z jakého důvodu jste trvala na radikální restrukturalizaci Národního památkového ústavu, která platí od roku 2013? Pokud vím, tak vás řada památkářů upozorňovala na fakt, že to povede k destabilizaci největší státní instituce v oblasti památkové péče... : Restrukturalizace byla logickým vyústěním snah o efektivnější hospodaření Národního památkového ústavu s veřejnými prostředky a odbornější řízení dvou základních činností, které naše instituce podle statutu zajišťuje – správy státních památek zpřístupněných veřejnosti a naplňování úlohy odborné instituce památkové péče ze zákona. Do roku 2012 byla v praxi na jednotlivých územních pracovištích vždy jedna z činností upozaděna a zpravidla to byly správy památkových objektů, kterým se nedostávala dostatečná pozornost. Obavy kritiků restrukturalizace se nenaplnily, naopak změna organizační struktury přispěla k větší transparentnosti a stabilitě NPÚ a umožňuje lépe naplňovat poslání naší instituce. NPÚ dnes patří k nejstabilnějším a nejlépe hospodařícím příspěvkovým organizacím resortu kultury, což potvrzují i výsledky z uplynulého roku – půl miliardy návštěvníků a výnosy 490 mil. svědčí o hospodářské stabilitě, desítky úspěšných projektů v oblasti výzkumu v objemu sto milionů korun ročně a nebývale bohatá publikační činnost zase potvrzují rostoucí odbornou úroveň instituce. Neznamená to však, že bychom se nepotýkali se žádnými problémy. Osobně vidím velkou hrozbu v nízkém platovém zařazení pracovníků památkové péče. Pokud se v nejbližší době nepodaří výrazně navýšit limit mezd Národnímu památkovému ústavu, bude to do budoucna znamenat odliv kvalitních pracovníků a v jeho důsledku snížení odborné úrovně instituce. S tímto problémem se však potýkají všechny instituce v resortu kultury. : Dosud nebyl přijat nový památkový zákon, jenž má nově definovat funkci státní památkové péče. Proč jste tedy na jeho schválení nepočkala? : Restrukturalizace NPÚ neznamená ani v nejmenším reorganizaci fungování státní památkové péče, ale pouze změnu organizace příspěvkové organizace, změnu jejího vnitřního uspořádání. To je jeden z velkých omylů a nepochopení kritiků změn prováděných v Národním památkovém ústavu. S památkovým zákonem to nemá nic společného a přijetí nového zákona nemůže nijak uspořádání naší instituce ovlivnit – nebyl tedy důvod na něj čekat. : I veřejně je již známo, že pardubické pracoviště NPÚ se potýká s velkými odbornými i manažerskými pochybeními ředitelky Pemlové. Sama jste byla před necelými dvěma lety svědkem arogance paní ředitelky k veřejnosti. Proč pardubickou situaci neřešíte? Pozorně ji dokonce sleduje i místopředsedkyně senátu Miluše Horská... : Nemohu souhlasit s tím, že pardubické pracoviště se potýká s velkými odbornými a manažerskými pochybeními ředitelky Pemlové – to je názor několika kritiků. Naopak, paní ředitelce se podařilo dát pracoviště v mnoha směrech do pořádku, především v oblasti provozně-ekonomické. Dokazují to i nezávislé externí audity a kontroly prováděné ministerstvem kultury, které navíc mohou porovnávat výsledky s kontrolami z minulých let uskutečněnými v době působení jejich předchůdců. Je však možné, že předešlý chaos mnohým vyhovoval – přehlednost a pořádek se nemusí všem zamlouvat, to ale neznamená, že na ně budeme rezignovat. V komunikaci s veřejností bych určitě určitě postupovala jiným způsobem než paní ředitelka, konkrétně v případě tzv. nepotřebnosti některých nemovitostí, pro které nemá NPÚ využití. Tuto skutečnost jsem paní ředitelce vytkla, není to však rozhodně důvod k odvolání, k němuž mne neustále opakovaně vyzývá jedno občanské sdružení. : Ředitelka Pemlová byla uvedena do funkce na počátku roku 2012. Pokud vím, tak se pak objevil na internetu její profesní životopis zaznamenávající její dráhu ale až po roce 1990. Víte, kde pracovala před rokem 1989? : Paní ředitelka byla vybrána ze řádně provedeného výběrového řízení, kde všichni uchazeči předložili i své profesní životopisy. Výběrová komise složená i z externích odborníků a zástupců kraje měla veškeré potřebné informace, tedy i ty, které se vztahovaly k profesnímu působení před rokem 1989. Pokud je mi známo, paní ředitelka Pemlová působila před listopadem 1989 v Okresním kulturním středisku v Chrudimi a v Okresním kulturním středisku v Pardubicích, zřizovaných tehdejším okresním úřadem. Pro mne jako generální ředitelku, která jmenuje ředitele na základě doporučení výběrové komise, byla důležitá několikaletá praxe paní Pemlové na krajském úřadě, kde zajišťovala výkon státní památkové péče. : Domníváte se, že je vhodné zaměstnávat v Národním památkovém ústavu vlastní rodinné příslušníky? Před časem takový postup stál místo generálního ředitele Českého rozhlasu pana Duhana. Můžete svůj postup vysvětlit? : V Národním památkovém ústavu, hlavně na správách památkových objektů, je zaměstnána celá řada zaměstnanců s rodinnými vazbami – nevidím v tom nic špatného, pokud nejsou nijak zvýhodněni v plnění svých pracovních povinností. A máte-li na mysli případ mé dcery, která se rozhodla jako architektka spojit svou profesní dráhu s památkovou péčí, tak s ohledem na to, že NPÚ je jedinou odbornou organizací památkové péče v zemi, mnoho jiných možností neměla. Nevidím důvod, proč by musela na svůj zájem rezignovat jen proto, že její rodič je generálním ředitelem. V roce 2013 nastoupila na místo referenta na jednom z územních pracovišť NPÚ, kde hledali architekta. Podotýkám, že jako generální ředitelka nemám žádný vliv na obsazování referentských míst v jednotlivých regionálních pracovištích, to je plně v kompetenci ředitelů. NPÚ má dva tisíce zaměstnanců a za platové podmínky, které nabízí, získává jen stěží do svých řad absolventy odborných škol, architekty nevyjímaje. Po více než roce přijala nabídku z referátu vědy a výzkumu nastoupit za mateřskou dovolenou, na dobu určitou. Podle slov její vedoucí odvádí dobrou práci a já jí nijak její pozici neulehčuji. : Od roku 2013 působíte v obecně prospěšné společnosti pro restaurování a památkovou péči se sídlem v Litomyšli. Mimo jiné se tam angažovala i nynější náměstkyně ministra kultury paní Matoušková. Nemáte pocit, že jste ve střetu zájmů, když vykonáváte tak významnou funkci v Národním památkovém ústavu? : Obecně prospěšná společnost si vzala za cíl výchovu odborníků v oblasti památkové péče. Nevím tedy, čeho by se měl střet zájmů dotýkat. Naopak, jako členka správní rady mám možnost kontrolovat strukturu vzdělávacích programů, jejich odborné vedení, a tím ovlivnit i úroveň absolventů těchto programů, což je v zájmu památkové péče. Tuto činnost vykonávám bezplatně. : Proč se Národní památkový ústav zbavuje význačných kulturních památek a zanedbává je, když by měl jít veřejnosti příkladem a spíše o ně vzorově pečovat? Mám na mysli třeba budovu pozdně goticko-renesančního hejtmanství v Pardubicích. : Národní památkový ústav byl zřízen, aby zajišťoval odbornou složku památkové péče a spravoval státní památky zpřístupněné veřejnosti, nikoliv aby pečoval o všechny bezprizorní památky, pro které nemá využití. Jako státní příspěvková organizace je povinen řídit se zákony 219/2000 Sb., o majetku státu, a 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. První z nich nám ukládá způsob nakládání se státním majetkem, ten druhý efektivně nakládat s veřejnými prostředky. Pokud nemá státní organizace využití pro spravovaný majetek, je ze zákona povinna převést jej na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. To se stalo i v případě pardubických nemovitostí. Využití státních objektů je navíc vázáno předpisy o velikosti pracovní plochy na jednoho zaměstnance z důvodu minimalizace provozních nákladů a úspor státního rozpočtu. Proto i NPÚ musel své provozy v administrativě racionalizovat a nevyužitým památkám dát šanci pro nové oživení. Věřím, že hejtmanství v Pardubicích se ujme jiná veřejná instituce zřizovaná například krajem, která pro něj najde nové smysluplné využití. : Hodláte v budoucnu kandidovat ve volbách za KDU-ČSL? : Tuto stále živenou informaci jsem již několikrát dementovala. Jsem nestraník a zatím se na žádné volby za žádnou stranu nechystám. Ráda bych dokončila některé rozpracované věci v NPÚ. Co bude v budoucnu, neumím předvídat.

Jiří X Doležal: Sluníčkáři se můžou z Číny pokálet. A přitom ... Čínský prezident Si Ťin-pching dorazil o velikonočním pondělí do Česka na třídenní návštěvu. V ulicích Prahy ho vítají Číňané i Češi. Ale ne všichni. Někteří občané České republiky vyměňují čínské vlajky za tibetské, čímž se snaží poukazovat na porušování lidských práv v komunistické zemi. Jiří X. Doležal těmto aktivistům na serveru Reflex.cz připomíná něco, na co možná zapomínají... Podle Doležala je neoddiskutovatelným faktem, že potřebujeme peníze. Celá Evropa je zadlužená. A Číňané mají hodně peněz. Ve své zemi uplatňují kapitalistické postupy v takřka krystalicky čisté podobě. Tedy mimo politiky a oblastí, které čínští komunisté považují za příliš důležité. Nad nimi si vláda udržuje přísnou státní kontrolu. Totéž platí i o konrtole nad populací. „Nyní fakta o Číně: V současné době je to tuhý režim, který se sice nazývá komunistický, ale funguje plně kapitalisticky – až na rigidní, diktátorskou vládu a porušování lidských práv či obrovský počet poprav. Režim ale rozhodně není tak nelidský a tuhý, jako u našich spojenců v Kataru, kterým ochotně vracíme vilné prince, nebo dokonce v Saúdské Arábii,“ píše Doležal. Celý komentář naleznete zde Nesmíme navíc zapomínat na to, jak čínského prezidenta vítali v USA nebo dokonce ve Velké Británii. Tam ho dokonce vozila královna ve zlatém kočáře. v Česku jsme tak daleko nezašli. „Přesto se může česká sluníčkářská veřejnost pokálet hněvem a nějaký její performer poničil soukromé čínské vlajky barvou, protože komunisti fuj,“ doplňuje autor. Čínské peníze se budou hodit i těm zmíněným sluníčkářům. To neznamená, že by český premiér či prezident neměli svému čínskému partnerovi říci, že se nám nelíbí popravy v Číně. Komunistická vláda tají, kolik lidí ročně popraví. Popravy je třeba kritizovat. Jenže i v Saúdské Arábii, která je spojencem Západu.

Zavést tresty za urážky prezidenta? Předseda Nejvyššího správního soudu řekl jasné slovo Návrh poslanců na trestání hanobení prezidenta republiky by měl podle předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy patřit do historie trestního práva. Uvedl to alespoň v rozhovoru pro Rozhlas.cz. „Novou úpravu trestního zákoníku bychom neměli zavádět,“ uvedl. Podle něj by pak o nárok na ochranu mohli žádat i předsedové vlády, Poslanecké sněmovny, Ústavního soudu a další. Baxa následně dodal, že se nedomnívá, že by v tomto ohledu byl trestní zákoník neúplný. „To je ostatně jeden z principů rekodifikace nového trestního práva, že se vlastně rozejde s minulým trestním právem, které bylo přijato právě v dobách hlubokého socialismu,“ zmínil. Osoby v politice podle něj zkrátka musejí unést určitou vyšší míru kritiky bez toho, že by jakýkoliv projev vůči jejich skutku byl spojen s nějakým nebezpečím trestního postihu. „Svoboda projevu definuje svobodnou společnost,“ zmínil.

Jaderný Blackjack: celý park Tu-160 bude modernizován Ruské ministerstvo obrany plánuje v nejbližších letech zcela nahradit existující park strategických bombardérů Tu-160 za modernizované modely, informoval velitel dálkového letectva Ruska generál Sergej Kobylaš. V úterý na Kazanském leteckém závodě Gorbunova — filiálce Tupoleva — se odehrála slavnost vyrolování prvního nově vyrobeného letounu Tu-160, jeho první let je plánován na únor roku 2018. „Toto letadlo je první vyrobené v rámci programu obnovení výroby tohoto strategického bombardéru. Jedná se o úspěšný výsledek práce meziresortní pracovní skupiny pod vedením ministra obrany Ruska. Všechny letouny Tu-160, které nyní jsou v sestavě dálkového letectva Ruska, budou jednoznačně zcela modernizovány. S ohledem na tak rychlou výrobu a k dnešnímu dni existující technologie, si myslím, že se to odehraje v nejbližších letech," informoval Kobylaš žurnalisty. Upřesnil, že zkušební letoun musí projít pozemní zkoušky předtím, než se zvedne do vzduchu. Následně budou muset testovací piloti 929. Státního zkušebního letového centra potvrdit, že první kus odpovídá požadavkům, a až poté bude zahájena sériová výroba těchto bombardérů. „Já vím, že existují takové plány, které počítají s tím, že tyto stroje budou brzy přicházet do výzbroje, k nám, do dálkového letectva, a přistoupí k bojové službě," zmínil Kobylaš.

Andrej Babiš je dojič státu. Závažné tvrzení podepřené důkazy ROZHOVOR Šéf hnutí ANO, miliardář Andrej Babiš, nedělá podle předsedy Asociace podnikatelů a manažerů Radomila Bábka nic jiného, než že dojí stát. „Kdyby neměl dotace a státní zakázky, tak by ze dne na den zkrachoval. On hlavně chce dělat všechno pro sebe. Stát a občané ho vůbec nezajímají. Zajímají ho jen jeho příjmy, jeho moc, jeho peníze,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jeden z organizátorů protestů proti zavedení elektronické evidence tržeb, které podle něj ohrožuje svobodu podnikání v České republice. Blíží se den, kdy bude spuštěna elektronická evidence tržeb. Co říkáte tomu, že ministr financí Andrej Babiš na poslední chvíli přichází s návrhy na změnu zákona, který připravoval tři roky a kdy po celou tu dobu odmítal jakoukoli kritiku? Není to vlastně nic překvapujícího. Každý, kdo je trochu zkušenější v chápání lidského chování a rozumí řeči těla, vidí, když se podívá na chování Andreje Babiše, že začíná propadat mírné panice. Zdá se, že si začíná uvědomovat, že elektronická evidence tržeb vyvolává velký odpor. On tomu nevěřil, snažil se nepodnikatelskou veřejnost zcela zmanipulovat, což se mu do jisté míry podařilo, ale zároveň si myslel, že podnikatelé a živnostníci ohnou hřbet a jako vždycky na sobě nechají štípat dříví. Ale v tomhle směru se zmýlil. A navíc zjišťuje, že v testovacím provozu to vůbec nefunguje dobře, že je s tím spousta problémů, že doba odezvy se výrazně prodlužuje, mluví se i o stovkách vteřin, mají to být mimochodem dvě vteřiny. Takže už pánové Babiš a Volný začínají masírovat veřejnost tím, jak je to výborné, jak všechno funguje. A když si to dáme dohromady, pochopíme, proč ministr financí teď přišel s tím, že pro e-shopy by zákon neměl platit, přičemž samozřejmě jejich chod, fungování, tržby dobře léta letoucí zná. Největší fintou je jeho poslední výrok, že by nemuseli být povinnými v EET živnostníci a podnikatelé do 250 tisíc korun ročního obratu. Vypadá to hrozně hezky, ale je to typická bolševická propaganda. Pan Babiš se jen dělá hezkým a chce se zalíbit části publika. Ale na to mu určitě neskočíme. Proč zrovna do 250 tisíc, do 270 tisíc nebo do 300 tisíc, proč by to měla být právě nějaká taková částka? Prostě je potřeba zrušit elektronickou evidenci tržeb, ať si pan Babiš říká, co chce. Takže si myslíte, že ministr financí lže, když tvrdí, jak pilotní projekt na EET skvěle funguje, že žádné problémy nejsou a že nemá smysl měnit zákon a zavádět nějaké výjimky, jak plánuje nejen Andrej Babiš, ale třeba i lidovci? Samozřejmě, že si Babiš vymýšlí a lže, když tvrdí, že to báječně funguje. A to nám teď bude tvrdit týdny a měsíce úplně stejně jako u zavádění kontrolních hlášení. To byl také propadák, přineslo to obrovské problémy, ale na veřejnost chodily z Ministerstva financí jen a jen dobré zprávy. U elektronické evidence tržeb to bude totéž, jen v bledě modrém. My to víme, protože z terénu od živnostníků a podnikatelů máme velmi špatné zprávy. V České televizi zrovna před pár dny běžel pořad, kde velmi dobře popisovali, jak se mnoho dní čeká na certifikaci, jaká je odezva, jak finanční správa není schopna vydávat jiné informace, než které si úředníci přečtou v zákoně nebo v metodické příručce. Samozřejmě, že to nefunguje dobře a nepochybně to bude katastrofa. Ale pan Babiš bude krmit veřejnost jinou informací. Proč tedy dělat nějaké výjimky, když se ukazuje, že to bude problém, takže je lepší to prostě zrušit. Souhlasíte tedy s ODS, která se nechce divadla s výjimkami v Poslanecké sněmovně účastnit a prosazuje úplné zrušení EET? Jednoznačně souhlasím s ODS, nebo ODS souhlasí s námi. Záleží na tom, kdo se vyslovoval první. Ano, souhlasím s ODS jednoznačně. A pokud jde o lidovce, cítí krev a bojí se, že se s tím negativním vývojem EET svezou, vždyť ji také pomáhali prosazovat, a teď se jako tonoucí chytají stébla, chtějí se ukázat v lepším světle. Moc se mi to nelíbí. Nezůstane tedy nakonec ten Černý Petr na sociální demokracii, protože je jediná strana, která drží původní záměr, nechce žádné výjimky, jednak z principu, aby se tím nezpochybnila vlajková loď celé vlády, jednak proto, že je neprofesionální měnit spřežení uprostřed kopce? Koho viníte z odpovědnosti za zjevně zpackaný zákon o zavedení EET, ministra financí Andreje Babiše, který odmítal slyšet jakékoli námitky a kritiku po celé tři roky, kdy byl zákon připravován, nebo celou vládu, která ho navzdory upozorněním z mnoha stran schválila, nebo ČSSD, která za ním i teď stojí a nechce připustit ani kosmetické změny? Jednoznačně původcem všeho toho zla je Andrej Babiš. To je nepochybné. Na druhou stranu – sociální demokrati i lidovci se do toho společně s Babišem pustili, vzali to jako společný projekt, takže tu vinu nesou zcela stoprocentně s ním. Správně jste naznačila, že to vypadá, že teď ČSSD jediná bude držet Černého Petra. Ano, ono to tak opravdu vypadá. Zahraju si teď trochu na politologa a trochu na sociálního psychologa. Podle mého dělá pan Sobotka obrovskou chybu, protože si myslí, že taková podpora EET, kterou vyslovovala nepodnikatelská veřejnost, je většinová a že většinová i zůstane a že tedy na tom může stavět. Ale myslím si, že se velmi mýlí, protože až zavře pár set hospod na venkově, a mimochodem, už se tak děje, tak se najednou EET dostane do úplně jiného světla. A strategická chyba pana Sobotky je v tom, že v případě, když přišel Andrej Babiš s těmi nesmyslnými změnami na poslední chvíli, protože panikaří, jako premiér neřekl, tak to zrušíme, protože jste to špatně připravil. To by byla těžká prohra Andreje Babiše. Zatímco takhle z toho může Andrej Babiš vybruslit a prohraje Bohuslav Sobotka. Vy jste se s touto situací ale nesmířili, nenechali jste se ukonejšit ani navrhovanými změnami, a chcete to dát nějakými veřejnými akcemi jasně najevo. Co připravujete? Kromě toho, že už dva roky konzistentně vystupujeme proti zavedení EET – teď, když už nás do toho vězení EET zavírají, budeme demonstrovat. Za prvé 1. prosince bude několik stovek provozoven zavřeno, jistě ne celý den, to si živnostník nemůže dovolit, ale třeba na hodinu, na dvě, tím začínáme trochu sjednocovat podnikatelskou veřejnost. A druhý protest, který připravujeme, je protestní shromáždění, které se uskuteční 3. prosince za pět minut dvanáct na Václavském náměstí – u koně – v Praze. Máme ho samozřejmě nahlášené, předpokládám, že se tam sejde několik stovek lidí, kteří budou demonstrovat svůj postoj proti elektronické evidenci tržeb, za svobodné podnikání. Asi nečekáte, že tohle donutí vládní koalici, aby od záměru ustoupila. Co tedy budete dělat dál? V případě, že do 12. března příštího roku nebude elektronická evidence zrušena a dojde ke druhé vlně, tak budeme veřejně protestovat znovu. Doufáte, že Ústavní soud zavedení EET zruší na návrh poslanců ODS a TOP 09? Myslíte si, že zákon, už třeba tím, že neplatí najednou pro všechny podnikatele, je v rozporu s Listinou práv a svobod? Není to úplně v souladu nejen s Listinou práv a svobod, ale ani i s Ústavou České republiky. Jsem zvědav, jak to dopadne. Mám trochu pochybnosti. Ústavní stížnost je samozřejmě napsaná skvěle, nakonec to psal renomovaný právník, na druhou stranu tam postrádám některé argumenty. Já bych celou žalobu k Ústavnímu soudu zjednodušil na jedinou věc, že EET mění právní prostředí v České republice, protože zavádí nové podmínky pro podnikání. Pro podnikání totiž nepotřebujete splnit téměř žádné podmínky, pokud podnikáte ve volných živnostech, ale EET zavádí velmi nenápadně podmínku, máte-li k dispozici internetové připojení, musíte je využívat. Když si řeknete tuto větu dvakrát, třikrát, dojde vám, jak je absurdní. A to je skutečně změna principu podmínek podnikání v České republice. Jinými slovy – můžeme čekat, že v budoucnu nám třeba řeknou, kdo nemá televizi, nemůže podnikat, nebo bez auta nemůžete podnikat, nebo – když nemáte řidičák, nemůžete podnikat. A pak to může jít dál: malý, tlustý, plešatý nemůže podnikat, protože Andrej Babiš je vysoký, štíhlý, vlasatý. Platí premisa, že jen základní podmínky pro podnikání musí být splněny a žádné ostatní už nesmí podnikání determinovat. A EET zavádí nenápadně, nepojmenovaně úplně novou podmínku, a to je pro mne zcela nepřijatelné. Pro tohle by měl podle mého názoru Ústavní soud zákon o EET zrušit. Není to zdaleka první problém, kterým politici komplikují život podnikatelům a znejišťují podnikatelské prostředí. V minulosti například i pravicové vlády schvalovaly na poslední chvíli daňové změny. Ale exministr financí Vlastimil Tlustý prohlásil, že tohle je nejhorší znejistění podnikatelského prostředí, když autor návrhu přichází na poslední chvíli s nějakými změnami, které zpochybňují vůbec smysl zavedení EET. Souhlasíte s ním? Podle mého názoru, i kdyby autor návrhu, tedy Andrej Babiš, nepřišel s žádnými výjimkami, tak EET je skutečně exces. Myslím, že to je průzkumný balón, co všechno si ještě necháme líbit. Máte pravdu, že živnostníci a podnikatelé dostávají léta letoucí zprava zleva, myslím z politického směru, protože všechno je na poslední chvíli, naše legislativa je džungle, v níž se není možné vyznat, přibývají neustále nové a nové povinnosti a odpovědnost, více a více byrokracie atd. Tohle všechno dokáží podnikatelé snášet, ale pak přijde něco, čím státní moc přestřelí. A domnívám se, že to je EET v kombinaci s kontrolními hlášeními. Kontrolní hlášení možná pohár trpělivost naplnila a elektronickou evidencí tržeb ten pohár přeteče. To je můj postoj k tomu, jestli to živnostníci a podnikatelé ještě déle vydrží, nebo ne. Je moc zajímavé si všimnout, že v roce 2005 tehdejší ministr financí zrušil živnostníkům povinnost vydávat účtenky a navrhoval zrušit jim odvody. Ten ministr financí se jmenoval Bohuslav Sobotka. Nepodnikatelská veřejnost, hlavně zaměstnanci tleskají Andreji Babišovi, protože jim mnozí politici, Andrejem Babišem počínaje a komunisty a socialisty konče, tvrdí, že podnikatelé tento stát okrádají, proto se zavedení kontroly brání, i když v jiných vyspělých evropských zemích něco takového dávno funguje. Můžete jim vysvětlit, v čem je to jiné? Věcně je to velmi jednoduché. My jsme ekonomika srovnatelná s těmi nejlepšími ekonomikami v Evropě a Evropské unii. Šedá ekonomika v České republice je zhruba na patnácti procentech, jsme na tom přibližně stejně jako Švédové nebo Němci. Zatímco Chorvatsko, které má být naším vzorem, má šedou ekonomiku na dvojnásobné úrovni. Máme standardní evropskou ekonomiku, u nás se nepodvádí víc než jinde, to se jen hodí politikům vykládat, jak se tady podvádí, protože když se vytváří ve veřejnosti dojem, jak je to tady špatné, pak jim projde to, co by jim jinak neprošlo. Třeba nějaká tvrdá opatření. A když se podíváte na zprávy NKÚ, například mezera na výběru DPH je asi 105 miliard, z toho na malé a střední podniky připadá jen asi sedm miliard. Tak malá část a z toho ještě většinu tvoří práce načerno ve stavebnictví. Takže vykládat, že nedoplatky na dani od malých podnikatelů a živnostníků mají nějaký vliv na státní rozpočet, je absolutní lež. Přesto nám to tady vtloukají do hlavy. Zmínila jste se o tom, jak mluví o podnikatelích Andrej Babiš, Michaela Marksová, Jan Mládek, Jiří Dienstbier a další. Ono je to vlastně strašně jednoduché: když si položíme otázku Qui bono, dojde nám, proč to dělají. Oni přece potřebují rozdělenou společnost. Potřebují ovládat co nejvíce lidí prostřednictvím buď státního zaměstnávání, nebo státních dávek a dotací. Čím víc lidí budou takhle ovládat, čím víc lidí bude závislých na státu, tím víc lidí je bude volit. Budují tady socialismus. Lidé nezávislí na státu jsou jim trnem v oku, to jsou především malí a střední podnikatelé, živnostníci, sedláci, rolníci, řemeslníci. A jak skřípnout tento nezávislý segment? Nejjednodušší je začít z nás dělat zloděje a podvodníky. To znamená vrazit klín do společnosti a vytvořit obraz, mimochodem nepravdivý, že co podnikatel a živnostník, to zloděj a podvodník. Je to stejná metoda, kterou použili bolševici v 50. letech. Tehdy sedlák byl kulak a obchodník byl keťas nebo šmelinář. A už to tu máme zas. Od poloviny 90. let si podnikatelé a živnostníci vlastně napravovali renomé, protože na začátku 90. let neměli dobré jméno. A oprávněně. Dvacet let se dařilo podnikatelské veřejnosti toto jméno napravovat. Dnes máme standardní podnikatelské prostředí. Dám ruku do ohně za to, že se tady co do kvality a kultivovanosti podniká stejně jako v Holandsku, ve Francii, Německu, Rakousku, Švédsku a jinde. To dobré jméno, které se podařilo vybudovat, během posledních tří let Babiš, Marksová, Mládek, Středula a další dokázali poškodit téměř nevratným způsobem. Dalších dvacet let se to bude možná zase napravovat. Není to absurdní, když mezi socialisty a odboráři, kteří označují podnikatele za podvodníky a parazity, se objevuje i jméno velkého podnikatele, miliardáře Andreje Babiše, kterému řada živnostníků a podnikatelů věřila a podpořila ho ve volbách? Za prvé: Andrej Babiš není podnikatel, Andrej Babiš je dojič státu. On nedělá nic jiného, než že dojí stát. Kdyby neměl dotace a státní zakázky, tak by ze dne na den zkrachoval. A za druhé: Andrej Babiš má bolševické geny. Toho se nikdy nezbaví. To, že má velký majetek, ještě neznamená, že v sobě nemá ten socialismus hluboko zakořeněný. Ale on chce hlavně dělat všechno pro sebe. Stát a občané ho vůbec nezajímají. Zajímají ho jen jeho příjmy, jeho moc, jeho peníze. Máte pravdu, že ve volbách v roce 2013 ho volili možná především malí a střední podnikatelé. Je zjevné, že krátce po volbách tuhle cílovou skupinu hodil přes palubu a obrátil se k voličům socialistů a komunistů. Také je to na jejich volebních výsledcích znát. Udělal to velmi pragmaticky, věděl, že může živnostníkům a podnikatelům před volbami slibovat, ale nemůže to splnit, protože kdyby měl pracovat ve prospěch svobodného podnikání, pracoval by proti svým zájmům. Myslíte, že se mezi podnikateli ještě najde někdo, kdo bude hnutí ANO Andreje Babiše i po těchto zkušenostech v příštích sněmovních volbách podporovat? Dneska je to tak, že už ho téměř nikdo z malých živnostníků a podnikatelů volit nebude, on se jich zbavil jako zbytečnosti. Jsem ale přesvědčen, že někteří podnikatelé ho volit budou. Volit ho budou takoví lidé, kterým se říká oligarchové, protože oligarchický systém, který tady nastavuje, jim vyhovuje. Principem systému, který Babiš buduje, je: Pojďme sebrat obrovské prostředky od všech občanů v celé republice a pojďme si je rozdat mezi sebou, deseti, padesáti, sto padesáti firmám, které se z toho budou mít dobře. A to je trychtýř, který tady buduje Andrej Babiš.

V DLR odpověděli na prohlášení LLR o možném návratu do sestavy Ukrajiny Návrat Donbasu do sestavy Ukrajiny není v současné době možný, prohlásil pro ministerstvo informací samozvané DLR představitel republiky na jednáních v Minsku Denis Pušilin. Tak okomentoval slova ministra zahraničních věcí samozvané LLR Vladislava Dějněgo, která se dříve objevila v médiích, jenž promluvil o možnosti návratu republik do soustavy Ukrajiny. Pušilin zase prohlásil, že tato varianta rozvoje událostí je stále méně pravděpodobná, jelikož Donbas se Ukrajině vzdaluje. Zástupce DLR prohlásil, že on osobně považuje rozhovor Dějněga za „ne zcela přijatelný", ovšem v něm se vysvětluje možný návrat Donbasu z právního pohledu. „Vladislav Nikolajevič řekl, jak by to mohlo být, ale z praktického hlediska to nemá žádný smysl," řekl. Vladislav Dějněgo, který plní povinnosti ministra zahraničních věcí samozvané LLR, 8. listopadu prohlásil, že republika se musí vrátit do sestavy Ukrajiny. Podle jeho slov je to právě to, co světové společenství vyžaduje a Luhansk nemá možnosti tomu čelit.

„Jdeme za Okamurou. Máme na něj měsíc.“ Sobotka končí, Babiš nastupuje a SPD se prý může těšit Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) se již poměrně znatelně rýsuje. Prezident Miloš Zeman včera slíbil, že Babiše jmenuje premiérem na Mikuláše, 13. prosince by pak měl jmenovat vládu. V ní by mělo být 9 nováčků a hned 4 ženy, píše MF Dnes. K ministrům neměl podle šéfa hnutí ANO Babiše prezident žádné výhrady. I přesto zatím nechtěl Babiš prozradit jména, neboť to hlavě státu slíbil. Zeman se chce se všemi kandidáty totiž sejít. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová následně večer potvrdila, že se s ní vyjednává jako s budoucí ministryní obrany. Tajemstvím je však zatím obestřeno ministerstvo zemědělství, kde by Hrad stál o to, aby v čele rezortu byl šéf Potravinářské komory Miroslav Toman, Babiš má však v záloze jiné jméno. Menšinový kabinet se nyní bude snažit najít podporu u KSČM, SPD i případně váhající ČSSD. „Budeme jednat hlavně s KSČM a SPD. Znovu si projdeme naše programy. To, že SPD teď podporu naší vládě odmítá, nemusí znamenat, že po měsíci jednání nezmění názor,“ zmínil pro MF Dnes zdroj z hnutí ANO. Ten také dodává, že půjde o tuhá vyjednávání. „Hlasovat o důvěře vládě ve Sněmovně asi proto budeme až začátkem příštího roku,“ podotkl zdroj ANO. Není to však stále dle Babišových představ. Ten by se totiž nejraději na koalici dohodl s ODS, jež však zatím stále setrvává na tom, že s Babišem do koalice nepůjde. A to přesto, že včera místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek přesvědčil většinu svých spolustraníků, aby udělali gesto a zvolili předsedu ODS Petra Fialu místopředsedou Poslanecké sněmovny. Občanští demokraté však tvrdí, že toto gesto již přišlo pozdě. Kromě ODS pak Babiš pokukuje i po KDU-ČSL a ČSSD a pokračování stávající vlády. Samozřejmě, že zcela z jeho obzoru se neztratily ani předčasné volby.

Na hranici Krymu s Ukrajinou obnovili činnost hraničních přechodů Činnost všech třech hraničních přechodů na rusko-ukrajinském území hranice na Krymu je obnovena pro vjezd i odjezd, sdělili RIA Novosti na tiskovém oddělení krymské pohraniční správy FSB RF. Dříve se uvádělo, že byla ve středu ráno kvůli technické poruše pozastavena činnost všech třech hraničních přechodů na rusko-ukrajinském území hranice na Krymu. „Všechny tři hraniční přechody na hranici Krymu a Ukrajiny, které dříve dočasně pozastavily svou činnost kvůli technickým poruchám, pracují v obvyklém režimu," uvedli na tiskovém oddělení.

Boeing kroužil nad letištěm v Rostovu na Donu 2,5 hodiny Letadlo Boeing, které havarovalo v Rostovu na Donu v noci na sobotu, mělo přistát v 01:10 msk, kvůli povětrnostním podmínkám však několikrát obletělo letiště, oznámila starší pomocnice náčelníka Jižní vyšetřovací správy Vyšetřovacího výboru RF Oksana Kovrižnaja. „Letadlo mělo přistát v 01:10 msk, kvůli povětrnostním podmínkám však několikrát obletělo letiště a zřítilo se v 03:42", řekla Kovrižnaja. Letecká společnost Flydubai také kontroluje informaci o tom, že havarované letadlo se pokoušelo o přistání v průběhu dvou hodin. Podle názoru výkonného ředitele společnosti je to nestandardní situace. Tisková služba Flightradar24 dříve oznámila, že před katastrofou v Rostovu pilot Boeingu společnosti Flydubai podnikl tři pokusy o přistání. Portál Flightradar24 oznámil, že zatímco kroužil Boeing nad letištěm, jiné letadlo, které letělo z Moskvy, se pokusilo o přistání v Rostovu na Donu třikrát, a pak odletělo na rezervní letiště do Krasnodaru. Dopravní letadlo Boeing 737, které letělo z Dubaje, spadlo na levé straně přistávací dráhy letiště Rostovu na Donu při přistání za špatné viditelnosti. Podle předběžných údajů došlo k tragedii v 3:40 msk. Na palubě letadla bylo 61 lidí (55 cestujících a 6 členů posádky). Mezi nimi byly čtyři děti.

Johana Hovorková od Pavla Šafra: Pět milionů chcete, pane Ovčáčku? A toho Peroutku už jste našel? Špína vylézá z kanálů Komentátorka serveru Forum24.cz Johana Hovorková se ve svém sloupku zamyslela nad průběhem minulého týdne. „Ať mír dál zůstává s touto krajinou,“ využila slova písně Modlitba pro Martu zpěvačky Marty Kubišové. O ní se totiž v minulém týdnu dost hovořilo, neboť jeden ze zvukařů, který skladbu pustil v průběhu shromáždění prezidenta Miloše Zemana s občany v Lipníku nad Bečvou, byl zadržen policií a hrozí mu tisícová pokuta. „Zahrát při návštěvě prezidenta píseň ‚Modlitba pro Martu‘, případně proti němu rovnou protestovat, to se nesmí. Přijede pro vás policejní komando, jako byste z oken nechtěli pouštět hudbu, ale střílet,“ míní. „Náckovské tendence bují, kde to jen jde. Kam nedosáhli estébáci a komunisté rozsévající nenávist, tam je potřeba štvát proti lidem jiné barvy pleti, protože všichni jsou to přece tak trochu migranti, ne? A tak se tu nadává a posílá do plynu. Prvňáčci ve škole, černoch v tramvaji nebo třeba rasistický primitiv, který byl bohužel zvolen do sněmovny. Všechno jedno,“ podotýká však také úvodem Hovorková. Následně rýpla i do prezidenta Zemana, jenž je podle ní šiřitel pravdy, lásky a dobré nálady všude, kam vstoupí. Podotkla i to, že prezident je podle ní člověk dodržující své slovo, jenž nedělá předvolební kampaň a nekomentuje své soupeře. „Nějakou náhodou se sice stalo, že hned dva z nich v tomto týdnu urazil, nezúčastnil se debaty prezidentských kandidátů a sám seděl v Olomouckém kraji a za státní peníze se předváděl před voliči. Nakonec mu ještě vyšla kniha, jak jinak než ve spolupráci s Parlamentními listy, s kým také jiným, že ano,“ podotkla Hovorková. Původní text ZDE. Své pak sdělila i k tomu, jakým způsobem chce prezident omluvu po radním Svatopluku Bartíkovi, jenž o Zemanovi prohlásil, že má rakovinu. „Člověk se prostě musí pousmát, když se dozví, že Pražský hrad bude žádat pět milionů korun a omluvu. A Peroutku jste už našel, pane Ovčáčku? No nic?“ sdělila. Neopomněla ani šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. „Jeho Lidové noviny, které samozřejmě vůbec neovlivňuje, rozjely zásadní obranu svobody a demokracie, kterou hájí tím, že urážejí nového prezidentského kandidáta Mirka Topolánka. Na tomto chování můžeme najít jednu dobrou zprávu: Andrej Babiš se bojí. A to nikdy není na škodu,“ zmínila Hovorková, jež poukázala i na dohodu Babiše o menšinové vládě – rýsuje se podle ní ta s komunisty a s Okamurou. „Špína se vylévá z kanálů a estébáci, náckové, komunisté a všichni, jejichž hlavní hnací silou jsou sestry závist a nenávist, upevňují pozice. Je čas je zastavit, jinak se jich už nezbavíme,“ uzavřela varovně Hovorková.

MZV Turecka předvolalo německého velvyslance kvůli satiře na Erdogana Na turecké ministerstvo zahraničních věcí byl předvolán velvyslanec Německa Martin Erdmann kvůli satiře na prezidenta Erdogana v německé televizi. Informuje o tom Der Spiegel s odvoláním na vlastní zdroje. Podle jeho informace byl vyslanec předvolán na turecké MZV před týdnem, 22. března. Příčinou diplomatického skandálu se stal satirický pořad Extra-3 natočený televizní stanicí NDR, který televize ARD odvysílala 17. března. Součástí pořadu byla i dvouminutová píseň pod názvem Erdogi, Erdogo, Erdogan. Text písně se vysmívá lásce tureckého prezidenta k přepychu, odsuzuje útoky na svobodu slova v jeho zemi. „Novinář, který napsal něco, co se nelíbí Erdoganovi, se hned zítra ocitne za mřížemi", zpívá se v písni. V sobotu Erdogan ostře kritizoval zahraniční diplomaty, kteří přišli na soudní proces s novináři z listu Cumhuriyet. Turecký prezident rovněž odsoudil přítomnost generálního konzula jím nejmenované země v soudní síni a prohlásil, že tento diplomat nebyl ze země vypovězen jen proto, že Turecko je „pohostinnou zemí".

Bývalý velitel české armády, generál Šedivý, obrací pozornost na Teplicko. Jde o muslimy. A prozradil také, co mu v USA řekl voják z Kataru ROZHOVOR Bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR generál Jiří Šedivý varuje před podceňováním problému migrace. „Podle mého názoru se situace skutečně nelepší a příliv migrantů bude dál pokračovat,“ prohlásil. A varuje, že v souvislosti s represemi vůči opozici v Turecku můžeme očekávat, že z Turecka začne proudit poměrně silný proud migrantů, kteří budou utíkat před vlastním režimem. Co říkáte tomu, že Brusel opět začíná tlačit na to, abychom přijali migranty podle povinných kvót, když už i naši politici říkali, že to je passé? A přitom ten tlak začíná nanovo? Jak bychom na to měli reagovat? Svědčí to o tom, že v Bruselu nevymysleli nic jiného než tuto metodu, která zjevně nefunguje a fungovat nebude. Bohužel to svědčí i o tom, jakou invenci jsou v Bruselu schopni předvést. Podle mne to nebude v žádném případě realizovatelné a bude to pořád konfliktní bod mezi řadou států Evropské unie. Členské státy EU se dohodly na přijetí některých opatření, která mají posílit vnější hranici Schengenu. Hranici Evropské unie má chránit Evropská hraniční a pobřežní stráž, ale zatím se nezdá, že by to mělo nějaké zásadní výsledky. Zatím příliv migrantů nepolevuje, jejich počet závisí nanejvýš na počasí. Vidíte tedy nějaký zvláštní přínos takových kroků? Podle mého názoru se situace skutečně nelepší a příliv migrantů bude dál pokračovat. Je zcela evidentní, že představa, že když skončí válka v Sýrii nebo různé konflikty v Africe, zastaví to i migraci, je mylná. Tady se přesunují tisíce a tisíce lidí, z velké části už to nejsou váleční migranti, ale lidé, kteří jsou ekonomičtí migranti, což znamená, že se migrace nezastaví a bude pokračovat dál. A Evropa v určité fázi nebude schopna už integrovat další a další tisíce lidí. Takže jestli je ta vlna jednou silnější a intenzivnější a někdy zase mírnější, je z celkového pohledu úplně jedno. Evropa musí koncepčně, systémově vyřešit, jak kontrolovat migraci a jak řešit otázku, kdo má právo a kdo nemá právo sem vstoupit. A kdo to právo nemá, má být okamžitě zastaven a nemá mít ani možnost na území Evropy vstoupit. To je debata o tom, jestli mají být lidé, kteří na moři nasednou na nějaké chatrné čluny, plují vstříc nějaké záchranářské lodi, což jsou většinou pohraniční stráže jednotlivých států, tedy jestli mají být odvezeni například od pobřeží Libye do Itálie, protože byli zachráněni na moři. To jsou věci, které jsou možná formálně správné, ale z faktického hlediska takhle nemohou fungovat. V západní Evropě už se pomalu začínají měnit názory i na tuto praxi. Dřív byl každý, kdo tento postup kritizoval, označován za rasistu, xenofoba nebo přinejmenším nehumánního člověka, dnes chce i německý ministr vnitra Thomas de Maiziére vracet migranty do Afriky ještě před tím, než se jim podaří přes Středozemní moře dosáhnout evropských břehů. Co říkáte této změně, která vyplývá z obav z dalšího přílivu migrace? Dovolím si připomenout, že tohle jsme nejen já, ale velká část rozumných lidí říkali už od počátku: že není možné tolerovat, pokud pašeráci organizují pašování lidí přes Středozemní moře například do Itálie tak, že naloží loď plnou migrantů, odrazí od břehu a vyskočí z ní, a pobřežní stráže takzvaně migranty zachrání tím, že je naloží a odvezou do Itálie. To už dávno měli pochopit lidé, kteří mají právo rozhodovat. Musí se najít takový mechanismus, který znamená, že tento způsob pašování lidí do Evropy nemůže fungovat. Teprve teď o tom začali mluvit němečtí politici, ale já si myslím, že tenhle názor byl znám už mnohem dřív. Proč to tedy západoevropští politici až doteď odmítali připustit? Protože celá ta situace, která se odehrávala kolem migrantů, postrádala racionální jádro. To jádro, které bylo považováno za racionální, byla přehnaná představa o tom, že Evropa zachrání každého, kdo do Evropy bude chtít. A jen se představí, že je Syřan, nebo Eritrejec nebo mladistvý. Taková přehnaná humanita, kterou se někteří oháněli a ještě ohánějí, má negativní dopady a ve svém důsledku může znamenat i rozbití, nebo výrazné zhoršení vztahů v rámci Evropské unie. A to se mimochodem děje například právě v té debatě kolem nuceného přijímání migrantů na území států, o které ani migranti zájem nemají. Začínají se čím dál víc objevovat obavy z vývoje v Turecku a z toho, zda bude vůbec fungovat dohoda mezi Tureckem a Evropskou unií o vracení migrantů, že se znovu otevře balkánská cesta a příliv běženců se znovu zvýší. Sdílíte tyto obavy? Turecko je samo o sobě obrovský problém. Myslím, že Evropská unie i Severoatlantická aliance udělaly obrovskou chybu. A ta se stala na počátku vztahů s Tureckem, v době, kdy Erdogan začínal strhávat řízení země na svou stranu, kdy byl nejprve premiérem a pak prezidentem. Ta tendence je zcela evidentní a my na to nejsme schopni reagovat. Způsob diskuse, která je z jeho strany vedena vůči Evropské unii, ale i k jejím partnerům – teď byl velký konflikt kolem toho, zda se Turecko bude účastnit bitvy o Mosul nebo ne a to samé o Rakku – ukazuje na to, že turečtí představitelé zcela evidentně používají sílu k řešení otázek jak vnitrostátních, tak mezinárodních. Když vidíme, jak přistoupili k velmi drsným represím vůči vlastním oponentům, logicky to znamená, že lidé z Turecka začnou utíkat do Evropy, protože to bude jediný způsob, jak se zachránit. Jen si vzpomeňte, jak reagoval Erdogan na kritiku Evropské unie i Německa na to, jak se vypořádává v parlamentu se svou opozicí. To musí mít zákonitě velmi negativní dopad na celou tureckou společnost a můžeme očekávat, že z Turecka začne proudit poměrně silný proud migrantů, kteří budou utíkat před vlastním režimem. To znamená, že k těm tisícům, kteří budou třeba opět přicházet přes Turecko do Evropy ze Sýrie, Afghánistánu a dalších zemí, přibydou podle vás ještě samotní Turci? Přesně tak. Turecko je specifické tím, že sice není členem Evropské unie, ale je významným členem NATO s největší armádou v Evropě. Není to v souvislosti s tím, jaký autoritativní režim se v Turecku vytváří, nějaké riziko pro bezpečnost Evropy? Takhle se to úplně říci nedá, ale v důsledku to může znamenat oslabení jižního křídla Severoatlantické aliance. Jinými slovy, Turecko nebude tím partnerem, na kterého se můžeme kdykoli a v jakékoli situaci spolehnout. Stačí si vzpomenout, když koalice začala bombardovat území ovládané Islámským státem, jak Turecko dlouho odmítalo dát k dispozici svoji leteckou základnu, aby spojenci mohli základnu používat a tu kampaň vést z tohoto území. Pokud tendence, která je momentálně tureckým vedením v čele s Erdoganem nastolena, bude pokračovat, může se stát, že Erdogan bude hrát, a začíná hrát podle mého názoru už dnes, svoji vlastní hru a ta nemusí být vždy totožná s našimi vlastními zájmy nebo se zájmy NATO. Hodně se spekulovalo o čilých obchodních vztazích mezi Tureckem a Islámským státem, navíc v Turecku dochází k islamizaci společnosti. Neobáváte se, že tam hrozí riziko sblížení s Islámským státem nebo radikálním islámem? Myslím, že turecká společnost by v současné době neakceptovala zásady, které jsou prezentovány Islámským státem. V Turecku by podle mého názoru vznikl silný odpor proti takovému řízení státu. Ale islamizace může pokračovat dál, to máte pravdu, a může se opravdu stát, že za čas bude islám významně ovlivňovat rozhodování a řízení státu, a to může vytvářet řadu konfliktů nejen s vnitřními oponenty, ale i na mezinárodním poli. Výrazně se zhoršuje v Evropě bezpečnostní situace, jak ukazují statistiky v západoevropských zemích, kde na rozdíl od nás mají skutečně velké problémy s množstvím migrantů. Dá se s tím nějak bojovat, když lidé, kteří přicházejí do Evropy, mají jiné zvyky, kulturu a mnohdy nerespektují naše pravidla ani zákony? A evropské země na ně často ani neberou stejný metr jako na své občany, různě je omlouvají a některé jejich prohřešky tolerují nebo spíš přehlížejí. Nepovede to k tomu, že se bezpečnostní situace v Evropě bude spíš zhoršovat a že se budeme muset smířit s tím, že nejsme v bezpečí ani ve své vlastní zemi? Myslím, že to má skutečně negativní trend. Nevím, jestli je možné říci, do jaké míry už je pozdě, ale zcela určitě jsme v takové situaci, kdy bychom měli zatáhnout za záchrannou brzdu. To není strašení, ale jak jste sama řekla, neuplatňuje se stejný metr na občany státu a migranty. Řada věcí, které se Evropanům netolerují, se u migrantů přechází. To je zkrátka věc, která nemůže v důsledku vytvářet příznivé společenské prostředí. A ty problémy, které jsou už dnes zcela evidentní, se budou prohlubovat, povedou až k násilí. A pokud se nebude měřit všem stejným metrem, nemůže to dobře dopadnout. U nás se v posledních dnech objevil případ, kdy imigrant zařazený do imigračního programu sexuálně napadl zdravotní sestru v nemocnici na Bulovce. Neměl by takový člověk, který žádá o azyl a udělá takovou věc, být rovnou okamžitě vyhoštěn? Jakékoli prohřešení proti zákonu se musí prošetřit, a pokud se potvrdí, měl by být potrestán. Takovéto věci jsou normálně postižitelné i v islámských státech. Z tohoto pohledu nelze omlouvat nikoho, kdo se proviní proti zásadám, které jsou dány zákony v konkrétním státě, je jedno, jestli jde o Francii, Německo nebo Českou republiku. Musí být okamžitě exportován z tohoto státu zpět do mateřského státu nebo prostoru, který je k tomu určený. Žádná omluva proti tomu neexistuje. To by tady za chvilku takové názory prosazovali všichni a pro každého by platil nějaký jiný zákon. Objevuje se tendence, která se ukázala i v České republice, aby bylo uplatňováno proti lidem islámského vyznání právo šaria. V České republice a v drtivé většině států platí zákony, které jsou dlouho budovány a cizelovány mnohými generacemi a není možné, aby někdo přišel a řekl, že v některém městě nebo pro některou skupinu obyvatel budou platit jiná pravidla než pro většinovou společnost. Občané severních Čech si stěžují, že se tam pohybují migranti z Německa, dokonce někteří lidé tvrdí, že se objevují už i v Praze a jinde. Myslíte si, že to je skutečnost, nebo jde jen o představy vyplývající ze strachu z migrantů, které ještě nějací politici přiživují? A je naše policie schopna případné běžence zachytit a umístit do uprchlických táborů? Je přirozené, že část migrantů, jak začíná přituhovat v Německu, kde se radikalizuje poměrně velká část německé společnosti, začne hledat jiný prostor, ve kterém budou chtít žít. A Česká republika je jedním z takto nezasažených prostorů. Stejně jako se v Praze pohybují různí lidé, žebrají, případně provádějí trestnou činnost, a také to nejsou občané České republiky, ale jsou to občané jiných států, i Evropské unie, stejně tak se sem budou infiltrovat migranti. Teplicko je poměrně významně zasaženo zpočátku islámskými turisty, ale teď se tam usazují regulérně lidé islámského vyznání, což bude logicky přitahovat i islámské migranty, protože tam najdou svoji komunitu, s níž si budou rozumět. Já jsem kdysi v televizi řekl panu Veselovskému, že jednou budeme hlídat německo-české hranice, aby k nám neproudili migranti z Německa, a on se tomu velmi divil. Myslím, že ta doba už přichází a bude to mnohem výraznější tlak. Ale musím říci, že policie v současné situaci není schopna chránit zelenou hranici. A armáda tuto povinnost nemůže přejímat, jak si někteří politici představují. Ani armáda není schopna takové podmínky zvládat, vojska na to nejsou cvičena, připravena a nemají na to ani technologie. Policie tedy bude muset hledat jiné způsoby, jak střežit hranici. A zase platí, že když se zjistí, že tady někdo nemá co dělat, musí být okamžitě z republiky odstraněn. Jinak nebudeme za nějaký čas schopni regulovat a řídit tento problém, jako se to stává ve Francii, Itálii a Německu, kde je migrace poměrně velký a tíživý problém. Kde se podle vás stala největší chyba, kdo podcenil nebezpečí migrace, že se z toho ten velký a tíživý problém stal? Byla to skutečně především německá kancléřka Angela Merkelová, jak se to hodně personifikuje? Je obrovská disproporce mezi doporučeními a analýzami, které provádějí bezpečnostní experti, zpravodajci a policejní orgány, které ukazují na reálnou hrozbu, a druhá strana – politické rozhodování, které je v některých státech nelogické a dokonce v rozporu se zájmy těchto států, což je mimochodem stoprocentně Německo. A bohužel vedení Evropské unie není natolik akceschopné, aby přijalo nějaké společné normy, kterými se migrace ne zastaví, to ani úplně nejde a ani to nikdo nechce, ale bude se regulovat do té míry, že my Evropani budeme schopni ty lidi, kteří k nám přijdou, integrovat do naší společnosti. Tady stejně existuje určitá hranice, kterou nemůžeme překročit. A pokud ano, tak nás to převálcuje, stejně jak se to stalo v minulosti při stěhování národů, kdy byly ve střední Evropě přečíslovány celé národy a některé – třeba Keltové – úplně zmizely. Stejně tak to může dopadnout se zbytkem Evropy. Může se to stát za padesát, sto let, ale může to zkrátka jednou přijít. Evropské státy plánují dávat miliardy eur Turecku i dalším zemím, aby udržely migranty před branami Evropy. Je to účinný nástroj? Stejně se ty miliardy rozkradou a nepoužijí tak, jak by měly. Kdyby se tyto peníze věnovaly na podporu porodnosti Evropanů, tak nemáme problém s porodností. Když spočítáme, jak se rychle zvětšují islámské komunity právě proto, že jejich natalita je mnohem vyšší než Evropanů, je to jednoduchá matematika. Matematika řekne, že za x desítek let bude většinová populace islámská. Je to dokonce jedna z oficiálních teorií, není to nic nového. Můj spolužák ve Spojených státech amerických, voják z Kataru, mi řekl rovnou: Proč se bráníte, když my vás přerodíme. A řekl mi to v roce 1994.

Západní média mlčí o stavbě námořní základny USA v ukrajinském Očakovu, která je těsně u Krymu Na ukrajinském Očakovu, který se nachází v těsné blízkosti Krymu, začala výstavba americké námořní základny, připomíná švýcarské vydání InfoSperber. Přes důležitost této operace se západní média vyvarují jakékoliv zmínky o něm. To znamená, že Západ opět zamlčuje své provokace, a mluví pouze o „ruských provokacích“, zdůrazňuje vydání. „Celý svět se dívá na Severní Koreu, z části na Venezuelu, ale o Ukrajině nikdo nemluví. Nicméně to neznamená, že se tam není nic neděje,“ napsal Christian Müller, novinář InfoSperber. 19.července americká námořní flotila představila novou spolupráci svých elitních vojáků s elitními jednotkami na Ukrajině. V Očakovu, v těsné blízkosti na Krymu, začala před několika dny výstavba nové námořní základny. Uvádí se to na oficiálních stránkách amerického námořnictva 7. srpna 2017. „Zahájení výstavby na Ukrajině je velký úspěch pro 1. mobilní stavební prapor amerického námořnictva (NMCB 1),“ řekl poručík Jason McGee mající na starosti práce. „Naše schopnost posílit opatření k obraně Evropy má strategický význam, a v konečném důsledku zlepšuje obranu a infrastrukturu hostitelské země, posílí naši spolupráci a zvýšit potenciál bilaterálních cvičení." Podle Müllera o tom média prakticky neinfomovala. Například v archivu švýcarských médií není žádná zmínka o Očakovu. V roce 1989, když Německo vedlo jednání s Gorbačovem o znovusjednocení Německa, tak mu slibovali, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Dnes to nikdo nepopírá, ale poukazuje se na to, že to nebylo zaznamenáno písemně v jakékoliv smlouvě. A proto se expanze NATO konala navzdory slibům, uvedl portál. Aby uskutečnili „změnu režimu“ na Ukrajině se američtí politici nestyděli osobně mluvit před davy na náměstí Nezávislosti, a úspěšně. Navzdory kompromisnímu návrhu Německa, Francie a Polska o nových předčasných volbách, který byl přijat a podepsán vládou Ukrajiny a opozicí 21. února, byl prezident Viktor Janukovyč v tu noc vyhnán ze země. „Přesto v chápání západních politiků a západních médiích to rozhodně není převrat a není to provokace. Ať se stane cokoliv, vždy „provokuje“ Rusko. A nyní americká námořní flotila oslavuje „úzkou spolupráci“ s ukrajinskými elitními vojáky a staví námořní základnu na pobřeží Černého moře,“ dodal znechuceně autor materiálu na InfoSperber.

Bohuslav Sobotka má obrovský problém, ze kterého mu prý málem praskla žíla na čele. V Brně Premiér Sobotka, který je poslední dny doslova zarytý v zemi a vyhýbá se většině jednání ČSSD, vystoupil ze svého stínu. Na sociální síti Twitter ostře glosoval vyloučení málo známého člena socdem Jakuba Patočky. ParlamentníListy.cz ovšem v té souvislosti hovořily s jedním z nejvyšších členů strany, který nám vysvětlil, proč Sobotkovi na Patočkovi tak záleželo. „Dozvěděl jsem se to ze sociálních sítí a z textových zpráv,“ říká Jakub Patočka pro Bakalův Respekt ke svému vyloučení. O chvíli později se ozval i Patočkův „přítel“ Bohuslav Sobotka. „S vyloučením J. Patočky z ČSSD nesouhlasím, nebyl pro to důvod. Pokud tahle politika bolševické netolerance v soc. dem. zvítězí, stane se z ní nevolitelná sekta,“ napsal na Twitter. A to je zřejmě vše, co s tím zmůže. Jak naší redakci uvedl vysoký činitel ČSSD, Patočka byl pro Sobotku důležitý hned v několika směrech. „Brno historicky nebylo nikdy Sobotkovo, navíc Patočka byl zapleten se Šabatovou do Kuřimské kauzy, takže žádná silná figura brněnské, ale ani jihomoravské ČSSD tento člověk nebyl. Byl naopak od začátku vnímán jako ‚záškodník‘,“ konstatoval náš zdroj. V té souvislosti připomeňme, že to byl právě Patočka spolu s novinářkou Slonkovou, kdo v roce 2016 na půdě Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci kritizoval ParlamentníListy.cz. „Parlamentní listy jsou naprosto ostudný výsledek postupné debilizace českého mediálního prostoru. Je to fenomén, který vyrostl z nedůvěry v tradiční média a ze společenské deziluze, o kterou se česká média svým významným dílem přičinila. Dnes už to přiznávají i někdejší insideři. Fakt, že novináři nepovažují Parlamentní listy za produkt žurnalistiky, nemění nic na tom, že mají nečekaný a dalekosáhlý dopad a vliv na veřejnost,“ uvedl na dané téma v roce 2016 Bohumil Kartous na serveru Britské listy. Zástupci naší redakce na akci nebyli pozváni. Stejně jako Patočka na jednání brněnské ČSSD, která ho vyloučila. „Ale v sekretariátu samozřejmě mají mé telefonní číslo i mail. Takže je zcela evidentní, že stáli o to, abych tam nebyl,“ řekl ještě Bakalovu Respektu. Spojení Patočky s Bohuslavem Sobotkou je samozřejmě hlubší. Byl to právě on, kdo podle všeho v roce 2013 připravil sehranou demonstraci na podporu premiéra proti takzvaným lánským pučistům. Aktivista Patočka podle dalšího zdroje sloužil rovněž k okopávání dvou největších soupeřů Bohuslava Sobotky v Brně: Michala Haška a Romana Onderky. S prvním z nich se ParlamentnímListům.cz v pondělí podařilo spojit. Ptali jsme se především na názor týkající se Patočkova vyloučení. „Neznám detaily rozhodnutí městské konference ČSSD Brno - město. Pokud sáhli kolegové z Brna k tak razantnímu kroku, jistě jej také budou moci zdůvodnit a ustát," řekl redakci někdejší hejtman Jihomoravského kraje. Patočka měl ale i jinou funkci. Jak se nám podařilo zjistit, Sobotka stejně jako Lubomír Zaorálek používali jeho Deník Referendum. „Ano, to se ví, že byl používán jako platforma ‚vypouštění‘ vyrobených kauz na oponenty Bohuslava Sobotky,“ přiblížil náš zdroj. „Sobotka teď bude mít velikánský malér, ze kterého mu bude pulsovat žíla na čele,“ dodal také s úsměvem. Naše redakce už v minulosti zjistila, že tento zcela okrajový a málo navštěvovaný web získává peníze ze státních firem. Konkrétně jsme našli ČEPS, který peníze pro Patočku potvrdil. Kolik Patočkově společnosti z ČEPSu dali, nevíme. Jaký konkrétní efekt Patočkův web měl, také nevíme. Firma neodpověděla. Podle našich informací dostal web peníze z pokynu vedení ČSSD. Zřejmě šlo o okolí Bohuslava Sobotky. Podle našeho zdroje je nyní jasné, že Sobotka ztratil nejen informační kanál dovnitř ČSSD, ale i navenek. „Kluci skončili,“ uzavřel náš zdroj. „A nikoho to moc netrápí.“

VIDEO Známý písničkář natočil klip o Zemanovi. Na Hradě mít radost nebudou Písničkář Xindl X, vlastním jménem Ondřej Ládek, na Hitrádiu pravidelně komentuje dění u nás i ve světě. Teď se s humorem sobě vlastním vyjádřil ke třetímu výročí „panování“ prezidenta Miloše Zemana. Na Hradě se jeho humorné video asi líbit nebude. Dozvěděli by se například, že Miloš Zeman už před třemi lety skončil v urně, jenže bohužel v té volební. Na videu dostupném na sociální síti Facebook Xindl X konstatuje, že můžeme slavit. Jedni slaví, že je Miloš Zeman už tři roky prezidentem. Druzí se mohou radovat, že bude prezidentem už jen dva roky. Pravda však je, že může být prezidentem zvolen ještě jednou, takže je možná lepší oslavy neuspěchat. Lepší prý bude si to „Milošovo prezidentování zrekapitulovat. V písničce.“ „Před třemi roky skončil v urně, žel v té volební, zbejvaj mu dva roky, kolik je to vole dní,“ prozpěvuje Xindl X na videu s kytarou v ruce. „Ve své kanceláři nesedává nečinně, stabilizovat společnost učí se v Číně,“ pokračuje zpěvák. A ačkoli prý prezidenta občas záhadná viróza souží, zvládá napáchat ostudu doma i za louží. V refrénu se dozvíme, že „hrdinně spravuje zem se svým věrným ovčáckým psem“, doprovodný klip ukazuje Miloše Zemana s pejskem, jenž je však ozdoben hlavou prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka. Tomu předchází obrázek svině krmící selátka. Satirická palba do hlavy státu tím však nekončí. V klipu drží prezident Zeman kalašnikov a nabízí rychlé řešení na politickou změnu v naší zemi. „Kritiky doktorů nedbá a s výrazem vědmy doporučil dětem kouřit od dvaceti sedmi,“ pokračuje písničkář. Podle Xindla X už Zeman stihl urazit Ferdinanda Peroutku a jako správný „štědrý chlapík nešetří státními řády pro kamarády“. „Nerozhodí ho, ani když lítaj vajíčka, vždyť ho podporuje Sládek, ba i Konvička. Pro postoj k migrantům milujou ho rasisti a on zase je, aby si úspěch pojistil,“ zazní v songu. Sečteno a podtrženo, Miloš Zeman je prý gentleman. „Četl jsem to, bylo to napsaný na levý straně v dolní polovině,“ končí písničku Xindl X.

Zimola znovu hejtmanem. Více ze zákulisí, kde se mluví o podivných kšeftech ANO a ODS Jiří Zimola (ČSSD) podruhé obhájil post hejtmana a v čele Jihočeského kraje tak bude stát už ve třetím volebním období. Rozhodli o tom ve čtvrtek 3. listopadu 2016 noví krajští zastupitelé. ParlamentníListy.cz ovšem byly informovány některými ze členů vyjednávacího týmu o skutečnostech, které k definitivní podobě vedení kraje vedly. V průběhu vyjednávání nové koalice bylo podle našich zdrojů nutné překlenout dva důležité okamžiky. Prvním bylo vědomí, že jihočeské ANO už před volbami v médiích předjímalo úmysl široké koalice většího množství stran. Těsně po volbách pak ještě před úvodními vyjednáními v podstatě oznámilo jako krajského koaličního partnera ODS. Tento neprodiskutovaný záměr ovšem narazil u ČSSD zejména kvůli regionálnímu podnikatelskému propojení právě mezi členy ANO a ODS. Co konkrétně mají tato slova znamenat, ovšem nikdo přiblížit nechtěl. „Jde o kšefty lidí z ANO s lidmi z ODS, na detaily je čas," uvedly dva naše zdroje. Právě schůzka mezi Zimolou a Babišem zvedla ze židle lokální lídryni Maxovou (ANO). Tu podle našich informací Babiš nebere a neměl tedy důvod ji o setkání informovat. K tomu se vyjádřil i člen ODS Jan Zahradil, když pro MfD řekl: „Že vzájemný vztah není ideální, bylo jasné už po volbách, kdy se hejtman Zimola sešel s Andrejem Babišem, aniž by o tom tým Radky Maxové věděl. Jednička ANO na jihu Čech prohlásila, že to od Zimoly nebylo fér." Tím, že Babiš odmítl "kmotrovské vazby" ODS, o kterých měl být detailně informován, podle všeho mohla bez problémů vzniknout pohodlná většina na kraji. V čele jižních Čech bude v následujících čtyřech letech stát koalice ČSSD, ANO a Jihočeši 2012. V krajském zastupitelstvu, které má 55 členů, bude mít toto uskupení většinu 31 hlasů, tedy stejně, kolik měla předchozí koalice ČSSD a KSČM. Na základě hlasování zastupitelstva se první náměstkyní hejtmana stala Lucie Kozlová (ANO) a dalšími náměstky jsou Ivana Stráská, Jaromír Slíva (oba ČSSD) a Jan Kubík (ANO). Výše uvedené uvolněné radní doplní Jaromír Novák (ČSSD) a Pavel Hroch (Jihočeši 2012). Jedenáctičlennou radu kraje doobsadili na neuvolněných pozicích Miroslav Joch (ČSSD), Petr Kalina, František Konečný a Petr Novák (všichni ANO).

Gott vstupuje do hry. Chcete se na*rat? Pepa Vojtek na Hrad! Kauza ,,Ortel bez Slavíka“ jede dál i po koncertu Kabátu Anketa Český slavík je letos vskutku hojně probíraná. Důvodem nejsou úspěchy vítězů, ale to, že se čachrovalo s hlasy kapely Ortel. Na ten popud se vítězná kapela Kabát rozhodla vrátit své ocenění pořádající agentuře. Cenu přijme nazpět jedině v případě, že agentura doloží skutečné počty hlasů pro Ortel a Kabát jich bude mít více. Agentura však jasně řekla, že hlasy pro Ortel nezveřejní. „My výsledky nezveřejníme, protože my nezveřejňujeme nějaké hypotetické počty hlasů u těch interpretů, u nichž jsme zjistili, že jejich hlasy byly zaslány mimo rámec pravidel,“ sdělil její zástupce. „Kabát si v této situaci nemůže Slavíka nechat. Ocenění musíme vrátit agentuře Musica Bohemica, která musí nám i veřejnosti vysvětlit, kolik Ortel dostal hlasů a kolik jich neuznali, protože mají prokázáno, že nebyly regulérní,“ uvedl manažer kapely Kabát Radek Havlíček.

Ne všude znají Jiřího Drahoše, píše Respekt po cestě mimo Prahu Kandidáta na prezidenta Jiřího Drahoše doprovázel na jeho cestě do Olomouce i týdeník Respekt. Monitoroval, jak Drahoš nejprve navštívil primátora, hejtmanství, čokoládovnu Orion i dvě debaty s veřejností. Co se lidé na debatách dozvěděli? Mimo jiné to, že Drahoš vysvětlil, jak by postupoval při sestavování vlády, hovořil i o nutnosti dodržování ústavy. Odpovědi na otázku, zda by dal Babišovi možnost při neúspěchu v prvním kole sestavit vládu v kole druhém, se však vyhnul. Nechybí jeho názor na amnestii, hovoří o prozápadním směřování politiky, vymezuje se vůči Rusku i Číně. Na besedě v Olomouci se dozvídá také o tehdy ještě možné kandidatuře expremiéra Mirka Topolánka. Tehdy ještě působí klidně, o pár dní později, když skutečně vyjde na povrch, že Topolánek kandiduje, už svého nového prezidentského vyzyvatele kritizuje. „Takže Mirek Topolánek chce kandidovat na prezidenta. Prý nás chce zachránit před Zemanem. Přitom představuje přesně to samé co současný prezident. Hrubost, vulgarita a nedostatek respektu k názorovým odpůrcům tyto dva matadory české politiky spojují. A jeho nejbližší spolupracovník Marek Dalík zítra nastupuje do vězení. Ta kandidatura je pro mě zkrátka špatný vtip,“ řekl Drahoš. A je mu jasné, že přichází těžký soupeř, když se hned posouvá na třetí místo v oblibě. Topolánka však nešetřil Drahoš nikdy. "V knižním rozhovoru Věda života mu vyčítá odbytou reformu systému výzkumu a inovací. I když Topolánkova vláda slibovala zvyšování státních výdajů na vědu, Akademie věd ČR, kterou Drahoš spoluvedl, dostala oproti původním předpokladům o několik miliard méně a hrozilo výrazné osekání její funkčnosti," zmínil Respekt. A spekuluje také nad tím, zda Topolánek nejde do volby proto, že zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana není příliš dobrý a ten by mohl ještě před volbou odstoupit a tím tak zvýšit Topolánkovy šance na úspěch. „Šílené rozhodnutí. Srdcem nad rozumem,“ zdůvodňuje pak sám Topolánek svůj návrat do politiky. Ale zpět k Drahošovi. Ten cestuje po Olomouci se svou ženou Evou, jsou upravení, drží se za ruce, projevují si náklonnost. Showmanství však Drahošovi vlastní není. A bohužel, jak konstatuje Respekt, často trvá dlouho, než je přijato nějaké rozhodnutí. Handicapcem je také to, že ne všude kandidáta znají. Respekt pak v závěru monitoruje i cestu Michala Horáčka mezi lidi. Horáček byl úplně první, kdo s kampaní začal, objel také nejvíce míst.

Karel Schwarzenberg se kvůli kvótám pustil do rakouského kancléře. Připomněl mu dokonce "Rakušana jménem Hitler" Někdejší český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg rozumí rozhořčení Rakouska nad přístupem zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy i České republiky, k uprchlické krizi. Zároveň ale dodává, že počínání Česka, Polska, Slovenska a Maďarska je pochopitelné. V rozhovoru pro pondělní vydání rakouského magazínu Profil, jehož část byla dnes zveřejněna, Schwarzenberg prohlásil, že bylo chybou stanovit povinné kvóty na přerozdělení běženců. „Že tito sousedé nejsou nadšeni takové lidi ve velkých počtech a podle určených kvót přijímat, je pochopitelné. Že byly kvóty stanoveny shora, bylo vážnou politickou chybou. A co (rakouský) kancléř (Werner) Faymann jako první udělal? Pohrozil sousedům snížením dotací EU,“ řekl Schwarzenberg. O rozhovoru informuje české čtenáře ČTK. Faymannovu reakci proto Schwarzenberg považuje za zvláštní a v rozporu se sousedským duchem. Domnívá se také, že rakouský kancléř by měl brát na zřetel to, že ještě v roce 1938 bylo někdejší Československo hospodářsky silnější než Rakousko. „Pak ale přišel jistý Rakušan (Adolf Hitler) a uvrhl svět do druhé světové války. Výsledkem bylo, že Češi, Slováci, Poláci, Maďaři a další národy se na 50 let ocitli pod sovětskou nadvládou,“ vysvětlil. Úspěch stoupá do hlavy Někdejší český ministr zahraničí také souhlasí s názorem, že Vídeň udržuje se svými sousedy Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem jen volné vztahy. „Je tomu tak již nějaký čas, bylo to i za vedení (někdejšího ministra zahraničí) Michaela Spindeleggera,“ uvedl. Schwarzenberg dodal, že na rakouském ministerstvu zahraničí přetrvává předsudek, podle kterého se Vídeň raději baví s Nizozemskem či Belgií, protože Češi nejsou rovnocenným partnerem. Bývalý šéf české diplomacie v rozhovoru s Profilem kriticky hovoří také o nynějším šéfovi rakouské diplomacie Sebastianu Kurzovi, který stářím 29 let patří k nejmladším ministrům zahraničí na světě. „Začal velmi slibně. Pak mu ale úspěch stoupl do hlavy, což je ale v jeho mladém věku zcela pochopitelné,“ řekl Schwarzenberg. Chybou podle něj je, že se Kurz obklopil jen malým okruhem poradců, před čímž ho varoval. On sám by prý v jeho pozici vybíral ty nejzkušenější diplomaty, třeba i penzionované.

Do Bruselu míří americký ministr Kerry. Atentáty se stále prošetřují Americký ministr zahraničí John Kerry přijede do Bruselu uctít památku obětí úterních teroristických útoků. Ty si vyžádaly nejméně 31 lidských životů. Zraněno bylo kolem 300 osob. Vyšetřování stále probíhá. Informuje o tom ČTK. Kerry se v Belgii setká s premiérem země Charlesem Michelem. Právě jeho prostřednictvím chce vyjádřit soustrast belgickému lidu a chce také položit věnce. Stejně jako americký prezident Barack Obama a viceprezident Joe Biden chce přislíbit Belgii pomoc. Vyšetřování atentátů stále probíhá. Není totiž jasná například identita jednoho ze tří podezřelých z letiště, který z místa činu uprchl. Hledá se také muž, který doprovázel atentátníka Khalida El Bakraouiho do metra. Letiště Zaventem, kde se stal jeden z útoků, je stále mimo provoz. V zemi však platí již jen třetí stupeň bezpečnostních opatření.

Ruské ministerstvo obrany konstruuje „neviditelné mosty“ Nové silniční rozebíratelné mosty budou neviditelné pro moderní odhalovací prostředky, řekl v pondělí novinářům náměstek ministra obrany, armádní generál Dmitrij Bulgakov. Na jejich konstruování pracuje ruské ministerstvo obrany spolu s průmyslovými podniky. „Kromě toho má budování takových mostů snížit výdaje na jejich obsluhu a prodloužit jejich životnost, mimo jiné i dobu jejich skladování", řekl náměstek ministra. Podle jeho slov konají průmyslové podniky vědecko-výzkumné práce samostatně, bez státních rozpočtových prostředků. Do těchto prací budou zapojeni odborníci z vojenské akademie materiálně-technického zabezpečení armádního generála A.V.Chruljova, dodal Bulgakov.

Na varšavském letišti se objevila mapa s polským Lvovem Ukrajinské ministerstvo zahraničí prověřuje informace o umístění na varšavském letišti mapy, na které byl Lvov zařazen do Polska, uvádí UNN. Na ukrajinském ministerstvu oznámili, že odeslali dotaz na své velvyslanectví ve Varšavě. O mapě na Mezinárodním letišti Frédérica Chopina, na které území Litvy, Běloruska a Ukrajiny, včetně Lvova a Vilniusu, jsou uvedena jako součást Polska, v úterý informovala polská média. Mluvčí letiště polským médiím vysvětlil, že mapa ukazovala rok 1918 a byla umístěna proto, aby ukázala, jak Polsko vypadalo před 2. světovou válkou a jak vypadá dnes, upřesňuje UNN. Mapy byly později odstraněny.

Michael Žantovský se podíval na volební výsledky v USA a napsal o konci světa. Zato Zdeněk Škromach... Americké prezidentské volby a blížící se triumf Donalda Trumpa jsou od brzkého středečního rána hlavním diskusním tématem po celé Evropě, Českou republiku nevyjímaje. Politici i „veřejné osobnosti“ glosují vše, co se při sčítání hlasů v USA odehrává, a komentáře to jsou často velmi pozoruhodné. Tak například někdejší český velvyslanec v USA, Izraeli a Velké Británii, dnes ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský po šesté hodině ranní smutně tweetoval: „Svět, jak ho známe, skončil.“ Trochu jinak se na věc podíval Geert Wilders, nizozemský politik, předseda Strany pro svobodu a favorit tamních chystaných parlamentních voleb. „Američani si vzali svou zemi zpět,“ cituje jeho slova český server IDNES.cz. A podobně se vyjádřil i Nigel Farage, předseda britské strany UKIP, která dlouhé roky bojovala za vystoupení Británie z Evropské unie a letos v červnu se jí to při referendu, všeobecně nazývaném „brexit“, konečně podařilo. „Zdá se, že rok 2016 bude rokem dvou velkých politických revolucí,“ připomněl vedle amerických voleb druhý zásadní politický zvrat roku. Nigel Farage, dnes již politický soukromník, komentoval americké volby i v televizi a paralely s brexitem zmiňoval opakovaně. V České republice se na Facebooku vyjádřil jeho velký fanda, bývalý senátor Zdeněk Škromach: „Asi je to to lepší z toho špatného. Chleba levnější nebude chlapče, jak říkávala při takových příležitostech moje stařenka.“ A mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček dodal: „Lež a nenávist lze porazit. Normální Američané nám ukázali, že lze porazit mocenský konglomerát prolhaných médií a nabubřelé pseudoelity.“ A zatímco šéfka Trumpova volebního štábu Kellyanne Conwayová médiím nadšeně vykládala, že „Jsme nadšení a plni nadějí,“ šéf štábu Hillary Clintonové John Podesta v New Yorku rozpustil původně oslavný večírek jejích příznivců slovy, že demokratická prezidentská kandidátka nepronese žádný povolební projev.

Migrační požár se šíří. Čirý hazard EU. Naše vláda je připravena na nejhorší. Hrozí zhroucení, řekl vlivný poslanec ČSSD. A pak přečetl nehezké věci z Koránu... ROZHOVOR Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Richard Dolejš z ČSSD hovoří otevřeně o velkých rizicích migrační vlny, multikulturalismu a islámu z hlediska bezpečnosti, ekonomiky a přežití civilizace. Zmiňuje i zásadní rozdíl mezi křesťanstvím a islámem. „Je to podobná situace, jako když v činžovním domě hoří sousedovi byt, nikdo nemá vůli ho hasit a vy každou chvilku čekáte, že se požár přesune do vašeho bytu. To samozřejmě vyvolává napětí. Naše vláda je v tomto směru připravena na nejhorší a má dostatek prostředků a vůle možnému migračnímu požáru efektivně čelit,“ říká o nynějším stavu. Objevují se názory, že přijímání imigrantů pomůže ekonomice, protože imigranti zaplní volná pracovní místa a současně prý pomohou udržet důchodový systém. Nejsou ale naopak větším nákladem pro sociální systémy než přínosem pro ekonomiku? Plus započtěme náklady na bezpečnost a následky kriminality... Předně bych chtěl zdůraznit, že v souvislosti s probíhající migrační vlnou je prioritní bezpečnost našich občanů a ostatní aspekty jsou až sekundární. Když se z celoevropského pohledu podíváme na počet volných pracovních míst a velkou míru nezaměstnanosti v některých zemích EU, je zřejmé, že zde něco nesedí. V celé EU je průměrná nezaměstnanost přibližně deset procent. O přínosu masivního přísunu arabských a afrických imigrantů pro ekonomiku, vzhledem k jejich vzdělanostní struktuře a pracovním návykům, osobně nejsem přesvědčen. Tento proces prosazují především někteří hráči velkého byznysu a nadnárodních korporací, kteří se však nedívají na politický, bezpečnostní, kulturní a sociální aspekt tohoto záměru. Jejich pohled je pouze byznysový. V imigrantech ze Středního a Blízkého východu vidí levnou pracovní sílu, a to na úkor současných evropských občanů. Vycházejí zřejmě ze zkušeností, kdy v minulosti například v Německu byli na trh práce přijímáni gastarbeiteři z Turecka. To však byla úplně jiná situace, protože tento proces byl postupný na rozdíl od současné živelnosti. Díky tomu tito zahraniční pracovníci byli pečlivě vybíráni a prověřováni, a to nejen z hlediska jejich kvalifikace, ale i důvěryhodnosti. Proto jejich integrace byla zčásti bezproblémová, i když ne zcela ideální. Navíc je důležité si uvědomit, že Turecko je sekulární stát, jehož islámská komunita patří díky tomu k umírněnějším. Podobný proces, méně problémový, probíhá i u nás v souvislosti se začleňováním pracovníků z Ukrajiny či živnostníků z Vietnamu. Horší zkušenost má Francie, kde se gastarbeiteři rekrutovali především z bývalých kolonií a migrační proces byl spontánnější a živelnější. Výsledkem jsou ghetta a uzavřené komunity složené z frustrované druhé či třetí generace potomků těchto migrantů z islámského světa. Tato ghetta si žijí vlastním životem. A právě zde začala ideologie multikulturalismu narážet na své limity. Přesto Francie zatím ještě před tímto fenoménem strká hlavu do písku a složitě se s jeho dopady vyrovnává. Současná situace ohledně masové migrace je však nesrovnatelná a složitější. To bych chtěl podtrhnout. Můžete být konkrétnější? V čem je současná situace jiná? Jak v tomto směru hodnotíte jako vládní sociálnědemokratický poslanec pozici vlády Bohuslava Sobotky? Nechci přispívat k vyvolávání napětí, ale bohužel musím konstatovat, že jsme svědky masivní nelegální migrační invaze z islámského a afrického světa do vyspělých zemí západní Evropy, která nemá v novodobé historii obdobu. Tato vlna se i díky pozici a opatřením české vlády naší zemi zatím vyhýbá. Nicméně česká veřejnost je i přesto znepokojená. Osobně si myslím, že z větší části opodstatněně. Je to podobná situace, jako když v činžovním domě hoří sousedovi byt, nikdo nemá vůli ho hasit a vy každou chvilku čekáte, že se požár přesune do vašeho bytu. To samozřejmě vyvolává napětí. Naše vláda je v tomto směru připravena na nejhorší a má dostatek prostředků a vůle možnému „migračnímu požáru“ efektivně čelit. Vláda je schopna chránit bezpečnost svých občanů a je odhodlána k potřebným řešením včetně zavedení restriktivních opatření, kontrol a ochrany naší státní hranice. To může nastat v případě, že selžou opatření na celoevropské úrovni. V našem zájmu totiž je, aby byl „migrační požár“ uhašen společnými silami na celoevropské úrovni a k nám již nemohl proniknout. Pokud však bude EU i nadále impotentní a nezabezpečí ochranu vnější hranice „Schengenu“ zejména v Řecku a v Itálii, dominovým efektem dojde k jeho zhroucení. Současný problém spočívá v tom, že EU nemá stále tento proces pod kontrolou a neměla vůli mu na jeho počátku efektivně čelit. Je evidentní, že bezpečnostní složky v zemích postižených migrací nemají kapacitu a ani možnosti příchozí nelegální migranty prolustrovat a identifikovat je. Takže se nám po Evropě pohybuje masa lidí, v mnohých případech bez dokladů či s falešnými doklady, o kterých téměř nic nevíme. Ještě se vrátím k původní otázce. Mají pravdu ti, kteří vidí v migraci šanci pro oživení trhu práce a důchodového systému? Tvrdit, že tento migrační proces posílí trh práce kvalifikovanou pracovní silou a spasí evropskou ekonomiku a důchodový systém je nepodložené a troufalé. Jde o pouhý kalkul podnikatelských a finančních oligarchů pod vidinou získání levné pracovní síly. Daleko pravděpodobnější je, že nelegální ekonomičtí migranti do Evropy přišli s ambicí čerpat prostředky z velkorysého sociálního systému, což ve finále může vést k jeho zhroucení. Své tvrzení mohu opřít o tvrzení šéfa respektovaného ekonomického institutu Info. Tento přední německý ekonom Hans-Werner Sinn pochybuje o tom, že migranti pomohou německému hospodářství s problémy na pracovním trhu, protože většina žadatelů o azyl má jen omezené základní vzdělání, a v bilanci tak budou státu působit více nákladů v podobě sociálních a dalších výdajů, než kolik stát získá v podobě daní a sociálních odvodů. Pokud se podíváme na predikce Mezinárodní organizace pro migraci, v dohledné budoucnosti nelze očekávat pokles počtu běženců přicházejících do Evropy. Tyto informace potvrzují i jiné zdroje. Podle údajů zmíněné instituce doplulo minulý rok k evropským břehům více než 1,1 milionů lidí prchajících z Blízkého východu, Asie a Afriky. Za prvních šest týdnů letošního roku se počet migrantů meziročně zdesetinásobil na více než 76 tisíc. V prvních dvou měsících podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky dorazilo do Evropy především z Egejského moře celkem 132 tisíc lidí. Tento trend je alarmující. EU musí zmíněnému procesu efektivně čelit, protože tento stav je nadále pro Evropu ekonomicky a bezpečnostně neudržitelný. Musíme si uvědomit, že sociální, ekonomické a bezpečnostní problémy arabských a afrických částí světa nevyřešíme tím, že všechny jejich občany přestěhujeme do Evropy. Evropa není nafukovací a ekonomicky bezedná. Tomuto procesu je nutné z pozice EU dát jasnou stopku, proto posun týkající se uzavření balkánské migrační trasy prosazený naším premiérem Sobotkou a skupinou premiérů států V4 je v tomto směru průlomový, protože znamená jasný zvrat v přístupu EU k migrační krizi. A jak tedy řešit naše vymírání? Řešení problémů Evropy s demografickým vývojem a s neobsaditelností specifických pracovních míst nevidím v živelném přijímání uprchlíků a nelegálních ekonomických migrantů, ale v promyšleném přesměrování prostředků do propopulačních opatření, rozvoje bydlení, zlepšení sociálního zázemí mladých rodin a investic do vzdělávacích systémů, tak aby školství bylo schopné reagovat na trh práce, a to především v technických a učňovských oborech. Co říkáte silvestrovským událostem v Kolíně nad Rýnem a dalších německých i evropských městech? To, co se odehrálo v Kolíně nad Rýnem a v jiných městech Evropy, je nepřijatelné a nepatří do civilizované společnosti. Bohužel se prokázalo, že masové sexuální a verbální útoky na ženy mají skutečně souvislost s nelegální migrační invazí z muslimského a afrického světa do Evropy. Já jsem již na jaře minulého roku, tedy na samém začátku migrační krize, označil otevření se islámským uprchlíkům ze strany EU za čirý bezpečnostní hazard. Upozorňoval jsem na to, že pokud byrokraté z EU ve spolupráci s administrativou USA efektivně nezasáhnou a nelegální migrační invazi nezastaví, kromě zhroucení evropského sociálního modelu hrozí bezpečnostní kolaps téměř v celé Evropě. Upozorňoval jsem na to, že se to netýká pouze nárůstu zvýšeného rizika teroristických útoků, ale také razantního nárůstu extremismu a obecné kriminality. Kolínské útoky na ženy a teroristický útok v Paříži na straně jedné a aktivizace neonacistických skupin na straně druhé jsou jen špičkami ledovce. Stačí se podívat na výsledek voleb na Slovensku. Většina Evropy a administrativy EU se bohužel na začátku krize vydala „vítací cestou“ kancléřky Merkelové a nyní pociťujeme důsledky této pro nelegální uprchlíky „korektní“, ale pro původní obyvatele Evropy „nekorektní“ politiky. Chci však zdůraznit, že toto nebyla a není politika české vlády. Ta na živelnost a rizika nelegální migrační vlny včas upozorňovala a navrhovala konkrétní ofenzivní opatření, jak této krizi čelit. Premiér Sobotka již v červnu 2015 varoval, že Evropa není schopna se s takovým proudem uprchlíků vyrovnat, a pokud bude tento trend pokračovat, hrozí zhroucení evropských sociálních systémů. Naše vláda společně se skupinou států V4 navrhovala jasná a zřetelná opatření, jak situaci řešit. EU se postupně k pozici států V4 začíná přibližovat, bohužel s desetiměsíčním zpožděním. Co říkáte reakcím německých politiků? V prvních dnech po výpadu na německé ženy jsme mohli v přímém přenosu sledovat snahu německé policie, médií a politiků zamést tento incident pod koberec. Prý v zájmu politické korektnosti vůči migrantům. Ne však vůči napadeným ženám. Ženy se však ozvaly a začaly demonstrovat, což se již nedalo přehlédnout a jen tak demonstranty označit za xenofoby. Pod tlakem veřejného mínění se dostávaly přes internet na veřejnost další a další informace, a to i z jiných měst Evropy. Byla prolomena „proimigrační korektní cenzura“ hlavního mediálního proudu. Německým politickým elitám nastal v tomto ohledu problém, protože kolínský incident a následný vývoj nabouraly jejich dosavadní multikulturalistickou ideologii otevřené náruče vůči všem nelegálním migrantům z islámského a afrického světa. Tuto skupinu podle německých zpravodajských služeb tvoří především mladí imigranti mužského pohlaví, což je samozřejmě zarážející a nestandardní. Pokud totiž lidé prchají před válkou, jde o celé rodiny. Zajímavé je, že německá tajná služba BfV již v listopadu minulého roku, tedy před incidentem v Kolíně nad Rýnem, zveřejnila informace, že 70 až 80 procent migrantů přicházejících do Evropy jsou mladí muži ve věku od 16 do 35 let, a včas varovala, že převážná část těchto migrantů pochází ze Sýrie a Iráku, a tudíž část z nich má bojovou zkušenost. Podle zpravodajců někteří z nich válčili za Islámský stát a někteří mají příkaz k boji. BfV zároveň ústy svého ředitele prohlásila, že ví o 7 900 radikálů v Německu, kteří obhajují násilný džihád. Tito lidé prý cíleně oslovují i uprchlíky a snaží se je získat pro svou věc. Někteří němečtí politici a další představitelé evropských států možná i na základě těchto alarmujících informací a prosincových incidentů začali vnímat, že bezbřehá ideologie multikulturalismu narazila na své limity a dostává se do slepé uličky. K velkému obratu došlo například v Rakousku. Je smutné, že to muselo zajít tak daleko. Fakt, že tato politika naráží na své limity, již paradoxně před šesti lety dokonce připustila i kancléřka Merkelová, která tehdy na sjezdu mladých křesťanských demokratů připustila, že „multikulturalismus absolutně selhal“. V kontextu tohoto prohlášení je její současná politika nepochopitelná. Prostě nedává smysl. Vždyť kancléřka vědomě a fanaticky podporuje ideologii, o které před šesti lety prohlásila, že absolutně selhala. Kde nastal obrat a co ji k tomu přimělo, se můžeme pouze dohadovat. Co se týče sexuálních útoků uprchlíků v Německu, publicista Jan Petránek řekl, že útoky na ženy jsou hluboko v mentalitě migrantů a uprchlíci mají hodnoty neslučitelné s našimi. Co o tom soudíte? Tento názor je mi blízký a pokusím se citlivým způsobem můj pohled na věc vysvětlit a položit několik otázek, o kterých by měl každý z nás přemýšlet. Předně však chci zdůraznit, že nelze každého migranta a muslima házet do jednoho pytle. Islám má různé podoby, a to od jeho umírněné formy v sekulárních státech až do jeho dogmatické podoby, kdy je toto náboženství součástí státního zřízení a Korán součástí ústavy, jako například v Saúdské Arábii. Pak existuje radikální a fanatická podoba islámu, která se stává politikou různých islamistických teroristických a extremistických skupin, a to i s tichou podporou některých států. Pokud bych se vrátil k nedávným sexuálním a verbálním útokům na ženy v některých evropských městech, pak si podobně jako publicista Jan Petránek troufám konstatovat, že právě v tomto případě se projevil propastný rozdíl mezi mentalitou a hodnotami našich kultur. Kdo chce, ví, že islámský přístup k ženám a jejich právům je obecně jiný než v moderních zemích demokratického Západu. Evropa je ohledně práv žen o velký kus dál a v tomto ohledu se na rozdíl od většiny muslimských zemí odstřihla od středověku. Řada lidí blízkých takzvaným „sluníčkářům“ a „pražské kavárně“ namítá, že Evropané přece také sexuálně obtěžují a znásilňují ženy, a tudíž jde o obecný jev. To je částečně pravda, avšak trochu pokřivená a demagogická. Takto masivní a hromadné útoky tohoto charakteru rozhodně nejsou v Evropě standardní a obvyklé. Je to anomálie, která s migrací bohužel skutečně souvisí. Domnívám se, že hromadné verbální a sexuální útoky na evropské ženy mají ještě další symbolický rozměr a poselství. Podle řady odborníků je v mentalitě některých islámských dogmatiků evropská nevěřící – nemuslimská žena vnímána téměř jako „otrokyně“ a podřadné stvoření. To, co se odehrálo v Kolíně nad Rýnem a v ostatních městech, mělo evidentně charakter veřejného lynčování a deklarace toho, jak je naše liberální kultura lidmi z islámského světa vnímána. Z pohledu muslimského ortodoxního vidění světa jsou některými radikály nevěřící ženy brány za nicotné bytosti, jsou vnímány jako prostitutky, a proto si „zaslouží veřejnou potupu a hanlivé nadávky“. A zde dochází ke střetu dvojího vidění světa. Střetu evropského demokratického a humanitního světa se světem politické podoby radikálního islámu, tedy islamismem. Proto je třeba si položit otázky, zda se nově příchozí lidé z islámského světa chtějí přizpůsobit naší kultuře a zákonům, nebo jestli očekávají, že se po dobrém či po zlém přizpůsobíme my jim, tedy jejich právu, náboženství a jejich kultuře? Neignorují evropský právní systém již svým samotným nelegálním vstupem na evropské území? Je pro většinu těchto lidí z arabského a afrického světa přednější a závazné právo šaría, nebo platné evropské zákony? Jsou evropské země a jejich bezpečnostní složky schopné po těchto lidech dodržování zákonů vymáhat a zároveň garantovat standardy bezpečnosti a sociální stability? A vy znáte odpovědi na tyto otázky? Odpovědi nám dá nejbližší budoucnost. Co se týká otázek ohledně slučitelnosti hodnot a kultur zmíněných dvou světů, vezmu si k ruce dvě zásadní náboženské knihy a pokusím se odpovědět prostřednictvím několika citátů z nich. Každý ať si následně udělá závěr sám. Několik citátů jsem vybral v Koránu a několik v Bibli. Myslím, že tyto pasáže vystihují podstatu našeho střetu civilizací. Korán 48.29: „Muhammad je posel Boží; a ti, kdož jsou s ním, strašní jsou proti nevěřícím, však laskaví mezi sebou.“ Korán 47.5/4: „A když se střetnete s nevěřícími, udeřte je do šíjí, a až jim způsobíte úplnou porážku, pevně je spoutejte!“ A do třetice Korán 9.124/123: „Vy, kteří věříte! Bojujte proti těm z nevěřících, kteří jsou poblíže! Nechť ve vás naleznou tvrdost a vězte, že Bůh je na straně bohabojných!“ Korán 9.74/73: „Proroku, bojuj usilovně proti nevěřícím a pokrytcům a buď přísný na ně.“ Korán 5.56/51: „Vy, kteří věříte! Neberte si Židy a křesťany jako přátele…“ A nyní nejpodstatnější pasáže z Bible – Lukáš 6: „Milujte své nepřátele! Buďte dobří k těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, a modlete se za ty, kdo vás pomlouvají… Chovejte se k lidem tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám…“ A nyní bych se dvěma citáty pustil na teologické pole a srovnal, jak Boha definuje Bible a jak Korán. Bible 1. Jan: „Kdo jiný přemáhá svět než ten, který věří, že Ježíš je Syn Boží. Žádný duch, který Ježíše nevyznává, ovšem není z Boha, ale je to duch Antikrista.“ Korán 5.19/17: „Věru jsou nevěřící ti, kdož říkají: ‚Zajisté je Bohem Mesiáš, syn Mariin!‘“ Tolik ke slučitelnosti obou náboženství. Každý si může udělat závěr sám. V tomto směru však mohu namítnout, že papež prohlásil, že obě náboženství mají společného Boha. Co vy na to? I přestože současný papež je marketingově a mediálně úspěšný, přestože je díky jeho charismatu a jezuitskému základu nejpopulárnějším globálním politikem, troufám si říci, že je pro mě směrodatnější slovo Boží, tedy Bible. Bible hovoří jednoznačně. To byla mimo jiné podstata sporu mezi protestanty a papežstvím. Pro reformisty a protestanty bylo směrodatné slovo Boží, pro římskokatolickou církev autorita a neomylnost papeže. Mnoho lidí s protestantským smýšlením bylo díky tomuto sporu s papežským politicko-náboženským systémem upáleno na hranici včetně mistra Jana Husa. I přestože nejsem příslušníkem žádné církve, studiu Bible a dějinám křesťanství se věnuji přes dvacet let a nemám důvod pochybovat. Rozdíl v pojetí Boha mezi islámem a biblickým křesťanstvím je evidentní, což vyplývá ze zmíněných citací. Ale dost teologie. Vraťme se k politickým problémům. Papež František označil současnou migrační vlnu do Evropy za „arabskou invazi“, která s sebou přináší šanci, protože Evropa se díky podobným invazím v minulosti obohatila. Odpovídá toto tvrzení realitě? Papež František je obratný profesionální jezuitský politik a jeho poselství je jistě promyšlené a má jasný politický cíl. To, že jde o arabskou invazi, musí vidět i malé dítě. S tím nelze polemizovat. V čem však papež vidí obohacení pro Evropu, mi není dost jasné. Pokud jsou tím obohacením myšleny chaos, hromadné osahávání žen, nárůst kriminality, teroristické útoky, nezvládnutelná islámská ghetta, narušení stability ekonomiky a sociálních systémů, cenzura některých médií, omezování osobních svobod v zájmu boje proti terorismu, posilování krajní pravice a oslabení demokratických základů Evropy, má asi pravdu. Já v tom však jako demokrat žádné obohacení nevidím, protože jde o destrukci západní demokratické kultury a hodnot. Evropa by se neměla vracet do středověku, i když by to možná katolickému kléru mocensky vyhovovalo.

Věda konečně potvrzuje, že lidé mohou absorbovat energii a léčit jiné lidi Biologický výzkumný tým z Bielefed University učinil průlomový objev ukazující, že rostliny mohou čerpat jako z alternativního zdroje energii z jiných rostlin. Toto zjištění by mohlo rovněž nakonec mít významný dopad na budoucnost bioenergie, když poskytne důkaz předvádějící, že i lidé úplně stejně čerpají energii z jiných. Členové biologického výzkumného týmu profesora Dr. Olafa Kruse poprvé potvrdili, že rostlina, sinice Chamydomonas reihardtii, nejenže provádí fotosyntézu, ale že má i alternativní zdroj energie: může ji čerpat z jiných rostlin. Tato výzkumná zjištění byla zveřejněna nedávno v on-line žurnálu Nature Communications vydávaném renomovaným žurnálem Nature. Květiny, aby rostly, potřebují vodu a světlo a lidé nejsou jiní. Naše fyzická těla jsou jako houby, nasáváme z životního prostředí. „Právě proto se určití lidé cítí v uspořádání určitých skupin nepříjemně, když je tam nějaký nešikovný mix energií a emocí,“ řekla psycholožka a energetická léčitelka Dr. Olivia Barder-Lee. Rostliny provádí fotosyntézu pomocí oxidu uhličitého, vody a světla. Profesor Dr. Olaf Kruse se svým týmem v sériích experimentů kultivoval mikroskopicky malé sinice druhu Chamydomonas reinhardtii a pozoroval, že když se potýkaly s nedostatkem energie, tak tyto jednobuněčné rostliny místo toho energii čerpaly z celulózy sousedních rostlin. Tajné enzymy této sinice (tzv. celulózové enzymy) ‚tráví‘ celulózu jejím štěpením na krátké cukry. Ty jsou pak transportovány do buněk a přetvořeny na zdroj energie: sinice mohou tedy pokračovat v růstu. ‚To je poprvé, kdy bylo takovéto chování potvrzeno u rostlinného organismu,‘ říká profesor Kruse. ‚To, že sinice umí trávit celulózu, odporuje všem předchozím učebnicím. V určité míře vidíme to, že rostlina jí rostlinu. Teď vědci zkoumají, zda tento mechanismus lze nalézt i u jiných typů sinic. Předběžná zjištění naznačují, že tomu tak je. „Až energetické studie v příštích letech pokročí, nakonec zjistíme, že se to promítá i do lidských bytostí,“ konstatuje Bader-Lee. „Lidský organismus je do velké míry jako rostlina, vytahuje potřebnou energii, aby ukojil emocionální potřeby, čímž může v podstatě energetizovat buňky nebo způsobit nárůst kortizolu a buňky podle toho, jaký je emocionální spouštěč, rozštěpit.“ Bader-Lee naznačuje, že obor bioenergie se teď teprve vyvíjí a že studie o rostlinném a živočišném světě se brzy promítnou do předvedení toho, co bylo zatím považováno za metafyzickou energii – tu, kterou se lidé mohou vzájemně léčit prostým přenosem energie zrovna tak, jako to dělají rostliny. „Lidé mohou absorbovat a léčit jiné lidi, zvířata a jakoukoliv část přírody. Proto je pobyt v přírodě pro mnohé lidi často povznášející a energetizující,“ uzavírá to. Zde je pět energetických nástrojů použitelných k vyčištění vašeho prostoru a k zabránění energetického vyčerpávání spolu s uvolňováním lidské energie: Zůstaňte soustředěni a uzemněni. Když jste soustředěni na své spirituální já (místo na svůj analyzátor či na své ego), tak okamžitě ucítíte, pokud něco vstoupí do vašeho prostoru. Když jste plně uzemněni, tak můžete snadno uvolňovat energii jiných lidí a jejich emoce svedením svou zemnící šňůrou. Držte se ve stavu nekladení odporu. To, čemu klademe odporu, uvázne. Cítíte-li se poblíž určité osoby nebo v nějaké skupině nepříjemně, nepřecházejte kvůli vlastní ochraně do odporu, protože tím jen tu cizí energii ve svém prostoru podržíte uvázlou. Přejděte do stavu bez odporu představou, že vaše tělo je čisté a průhledné jako čistá sklenice vody. Tímto způsobem, pokud na vás někdo vrhne nějaké oslabení, ho necháte skrze sebe projít. Udržujte si vlastnictví prostoru své osobní aury. Všichni máme energetickou auru obklopující naše tělo. Pokud tento osobní prostor nevlastníme, jsme vstupem cizí energie do něj zranitelní. Uvědomujte si hranice své aury (asi tak v dosahu vaší paže kolem vašeho těla všude kolem vás i nad sebou a pod sebou) a používejte toho jako způsobu vlastnictví svého osobního prostoru. Dopřejte si energetickou očistu. Zlatá barva má vysokou vibraci, která se hodí k očištění od cizí energie. Představte si hubici zlaté sprchy na vršku své aury (pár stop nad hlavou) a otevřete ji, čímž umožníte, aby čistá zlatá energie proudila prostorem vaší aury i těla a odtekla pryč vaším uzemněním. Okamžitě se budete cítit pročištěni a občerstveni. Zavolejte si svou energii zpět. Máme-li svou energii ve svém vlastním prostoru, je tu méně místa pro vstup jiných energií. Když se ale soustředíme na jiné lidi a projekty, tak občas šplícháme svou energií kolem sebe. Vytvořte si představu čistého zlatého slunce několik stop nad svojí hlavou a nechte ho fungovat jako magnet, co přitahuje všechnu vaši energii zpět do sebe (a to ji v sobě vyčistí na zlatou energii). A pak si ji stáhněte dolů vrškem své aury do svého tělesného prostoru, čímž se vaše energie zase uvolní do vašeho osobního prostoru. Zdroj: preventdisease.com Composite Start

V LLR prohlásili, že OSU přivážejí střelivo do Donbasu Ukrajinské ozbrojené síly přivážejí střelivo do Donbasu, řekl v neděli novinářům oficiální mluvčí Lidové milice jednostranně vyhlášené Luhanské lidové republiky Andrej Maročko. „Vedení OSU zvyšuje zásoby střeliva s cílem provádění provokačních akcí vůči Lidové milici LLR a pokračování ostřelování území republiky," řekl Maročko. Upřesnil, že podle údajů Lidové milice do zóny odpovědnosti 80. brigády OSU dorazila kolona techniky, složená ze čtyř náklaďáků URAL a tří obrněných transportérů BTR-80.

Defense News: Američtí vojáci se obávají opakování krachu F-35 Kvůli problémům se stíhacím bombardérem páté generace F-35 se američtí vojáci obávají, že ve vývoji letadla příští generace může zase dojít k nějaké chybě, konstatuje americké vydání Defense News. „Je to pravděpodobně jediné, co vědí vojáci o budoucí stíhačce: projekt musí být úspěšnější než F-35," píše vydání. Nicméně američtí vojáci aktivně posuzují, co se má udělat, aby se neopakoval případ s F-35, a jak se vyhnout ještě jednomu projektu ztělesněnému navzdory vytčeným úkolům a termínům s překročením rozpočtu. Zejména nynější ředitel projektu F-35 generálporučík vojenského letectva Christopher Bogdan radí, aby si to vše dobře rozmysleli, než zahájí práci na projektu nového letadla. „Musíme jaksepatří promyslet, co skutečně potřebujeme od stíhačky šesté generace, a nakolik jsou totožné potřeby námořnictva a letectva," vysvětlil. Podle jeho slov, mají být letouny vyvíjeny hned pro několik druhů vojsk: „není to ani dobré, ani špatné, je to složité." Připomněl, že v devadesátých letech, kdy se o projektu F-35 pouze mluvilo, byl vytčen cíl získání společného letadla pro námořní a letecké ozbrojené síly, pro námořní pěchotu a dokonce pro spojence USA. Učiní-li Pentagon volbu ve prospěch víceúčelové stíhačky šesté generace v několika verzích, budou vojenské úřady muset přistoupit na vážnější ústupky než při realizaci 400 miliardového projektu F-35, vysvětlil generálporučík. „Dosažení kompromisu je obtížné, když jde o miliardy dolarů," řekl.

Myslí si, že nesou pochodeň, ale je to plamenomet. Komsomolci politické korektnosti, rozčílil se novinář Redaktor MF Dnes Milan Vodička se zamyslel nad tím, zda Jan Žižka nebyl černoch. Jak k tomu dospěl? Na základě počítačové hry s dějem v Posázaví v roce 1403. Ajatolláhové korektnosti z ciziny totiž kritizují, že v této počítačové hře nejsou černoši, píše Vodička. Jak Vodička dodává, to, že u nás na venkově ve středověku černoši nebyli, víme. „Zkuste proti tomu něco pípnout a ajatolláhové politické korektnosti vás setřou, že jste rasisté, xenofobové a taky nacisté. Je úplně jedno, že víte, že tady opravdu nebyli. Máte se tvářit, že tady byli, a basta,“ poznamenal ke hře Kingdom Come: Deliverance odehrávající se v roce 1403 v Posázaví. „Je to celosvětový hit – a tudíž i po celém světě zní kritika, že tam nepobíhají lidé s jinou barvou pleti,“ komentuje Vodička s tím, že tvůrci hry se brání a říkají, že tady tenkrát žádní barevní lidé nebyli. Nechali si na to udělat studii, poradce jim dělali historici s akademickými tituly. „Historici mají pravdu. Přemysl, Křesomysl, Václav, Karel, Žižka, Zikmund. Samí bílí Evropané. Žádný černoch. Dokonce ani Hispánec nebo Arab. Snad jen Jan Roháč z Dubaje, to zní nadějně... Prostě nic tu není. Nějak jsme asi zaspali dobu. Naštěstí v cizině to za nás vědí všechno líp,“ poukazuje na diskuse Vodička. „Hojně citován je jakýsi historik Sean Miller specializující se prý na náš region. Logika a fakta stojí za to: děj hry se odehrává na spojnici Prahy a Olomouce, tudy prý vedla Hedvábná stezka. ‚Co když tudy procházela skupina Afričanů,‘ říká Miller, ‚přenocovala v hostinci a bylo z toho těhotenství? Na to stačí dokonce jediná noc.‘ To je věda!“ píše Vodička. „Počítačová hra je najednou nejen o historii, je také o hlouposti a novodobém komsomolství. Díky ní zjistíte, že existuje blog, na němž Dänikenové hyperkorektnosti hledají středověké malby svatých s tmavými obličeji, čímž chtějí dokázat, že tady bylo mnohem víc černochů, než si myslíme. Zvláštní je, že Afričanům je to jedno. Procestoval jsem každou druhou zemi Afriky, ale na něco takového se mě tam nikdo nikdy neptal,“ poznamenal Vodička se slovy, že jen my si vyrábíme umělé starosti a falešné pravdy. „Novodobí komsomolci si myslí, že jsou světlonoši lepších zítřků, věří, že nesou pochodeň, ale je to plamenomet. Předělávají dějiny k současnému obrazu a podle momentálních představ. Upravují si fakta jako modelínu podle potřeby a ještě vás popotahují, že to nechcete přijmout,“ uzavřel.

Přestaňte už fňukat, je to váš prezident. Ostrý vzkaz odpůrcům Trumpa od syna významného prezidenta Nejstarší syn Ronalda Reagana Michael ve svém včerejším komentáři vzkazuje odpůrcům Donald Trumpa, aby se smířili s výsledkem prezidentských voleb a přestali se chovat jako malé děti. Jeho výzva však míří nejenom na demokraty, ale i k těm republikánům, kteří nemohou Trumpovi stále přijít na jméno. „Je po všem. Tak proč se lidé stále dohadují nad tím, co řekl Donald Trump před třemi týdny? Proč demonstranti páchají násilnosti v ulicích našich měst a usilují o revoluci? Všechny dohady skončily ve středu ráno, když byly sečteny všechny hlasy a Trump vyhrál,“ píše Reagan s tím, že Trumpův úspěch je šokující, úžasný, působivý a historický. „Miliardář, který neměl žádnou ideologii a dávala se mu prakticky nulová šance, dokázal porazit establishment, média, sociology i finanční trhy.“ „V liberálních médiích uslyšíte nářky nad tím, že nikdo takový úspěch nečekal. Samozřejmě, že ne. Však to jsou také liberálové. Ve skutečnosti si Trump dokázal přisvojit témata, o kterých se nejenom v rádiu mluví už čtvrtstoletí. Od stavby zdi na hranicích s Mexikem, přes nutnost snížit daně, Obamacare, až po islámský terorismus. Vyhrál proto, že o těchto tématech otevřeně hovořil s lidmi. Jeho voliči se stali posluchači těchto rozhlasových diskusí.“ „Musíte se s vítězstvím Donalda Trumpa naučit žít, vy všichni, kdo pracujete v liberálním médiích a Hillary vám svojí překvapivou porážkou zlomila srdce. A to samé platí pro vás, rozčílená děcka Bernieho Sanderse. Bez ohledu na to, jak moc jste se obávali nebo nenáviděli Trumpa ještě před několika dny, protože od ledna to bude i váš prezident,“ píše Michael Reagan, který je častým hostem v rádiu a jeden čas dokonce vedl svoji vlastní show. Celý text v angličtině je ZDE. Reagan nabádá zklamané voliče Clintonové, aby už hodili minulost za hlavu a snažili se udělat vše pro to, aby byly Spojené státy skvělou zemí. Na druhou stranu připouští, že to patrně mnozí nedokážou. „Ale co budou tedy v příštích čtyřech letech dělat? Přidají se k protestním pochodům? Budou sedět a čekat, že Trump udělá všechno sám? Chtějí být vůbec užiteční? Pokud ano, tak by měli přestat řešit prezidentskou kampaň. Váš favorit prostě prohrál, tak se s tím smiřte.“ Jak Reagan dodává, před čtyřmi a osmi lety zase prohrál favorit republikánských voličů. „A my jsme se s tím také naučili žít. Ale teď pro změnu uspěli na všech frontách republikáni. I ti, co nenáviděli a doposud nenávidí Trumpa, teď mají celé čtyři roky na to, aby uvedli do praxe všechno, co může z jejich pohledu Ameriku posunout dopředu,“ uvádí Reagan a připouští, že to bude složité, když jdou proti Trumpovi i samotní členové republikánské strany. „My republikáni bychom teď měli ponechat stranou, co si myslíme o občasných rasistických prohlášeních Trumpa, o jeho narcismu a vulgaritách. I s tím vším jej přece řadíme nad Hillary Clintonovou. I ve svých nejhorších chvílích byl Trump přívětivější, než kdy Hillary mohla být. A to je také důvod, proč nakonec neuspěla,“ konstatuje Reagan jr. A posílá všem republikánům i demokratům, kteří nechtějí dál žít v Americe kvůli vítězství Trumpa, závěrečný vzkaz. „Opusťte ulice a vraťte se zpátky do práce, pokud ji máte. Vraťte se zpátky do škol, pokud se chcete něco naučit. Přestaňte páchat výtržnictví a zanechte všech dalších emotivních výlevů. Stejně tak už skončete se vším tím fňukáním a konečně dospějte. Takhle to prostě funguje každé čtyři roky.“

Za 37 let života v Německu jsem tohle nezažil. Já bych řval. Otevřená zpověď krajana ROZHOVOR Trojí zemské volby ve Spolkové republice Německo na konci tohoto týdne pořádně zamíchají figurkami na politické šachovnici. Je o tom přesvědčen v Hannoveru žijící český exilový spisovatel Luděk Frýbort. Přitom ale nevěří tomu, že by mohly znamenat pád kancléřky Angely Merkelové. Nejmocnější evropská politička podle jeho názoru sama neodstoupí, ani kdyby jí nezdary a blamáže sahaly až nad hlavu. Za 37 let života v Německu totiž ještě nezažil na tamní politické scéně osobu tak urputně ješitnou. Dá se v Německu po prvních více než dvou měsících letošního roku pozorovat, že se vlivem silvestrovských událostí v Kolíně nad Rýnem změnila atmosféra ve vztahu k migrační krizi? Určitě to byl velmi výrazný mezník. O čem se doposud jen šuškalo mezi známými, se teď zplna potvrdilo: že policie měla příkaz dbát nejvyšší zdrženlivosti ve všem, co se nějakým způsobem týká uprchlíků. Nezasahovat buď vůbec, nebo nanejvýš opatrně, v tiskových komuniké neuvádět etnickou či náboženskou příslušnost. Sami příslušníci policejních sborů se zdráhají zasáhnout, aby si nevysloužili nařčení z rasismu; a poslušný tisk se vyhýbá všemu, co by mohlo usvědčit z omylu kancléřčinu politiku přijímání uprchlíků bez rozdílu a bez přezkoumání. Zvlášť když události v Kolíně nad Rýnem nebyly jediné; postupně vycházejí najevo i další případy sexuálního obtěžování žen muslimskými mladíky, v Hamburku a mnoha dalšch místech, teď naposledy v Kielu. Nálada ve veřejnosti se rychle mění, od zdráhavé tolerance k poznání, že máme co činit s projevy nám cizí, našimi hodnotami opovrhující civilizace. Jsou blížící se zemské volby v Sasku-Anhaltsku, Badensku Württembersku a Porýní-Falci brány veřejností a médii jako test pro kancléřku Angelu Merkelovou, že by v důsledku neuspokojivých výsledků mohla být ohrožena její pozice? Zejména jsou tak brány zástupci tradičních stran, propojených s politikou paní Merkelové. Vědí, že padne-li ona, končí definitivně i jejich vlastní kariéry; to vědomí se obráží ve stále křečovitějším osočování každého, kdo si dovolí projevit neschválený názor. Místo argumentů nadávky, místo demokratické diskuse nasazování psích hlav nacismu, tak daleko to dopracovali představitelé oficiální politiky v obavě o své prebendy. Jak oprávněná je ta obava, se zatím zdráhám předvídat. Jistěže trojí zemské volby pořádně zamíchají figurkami na politické šachovnici, že by ale mohly vést k odstoupení paní Merkelové, jak se mnozí těší, se nedomnívám. Sama neodstoupí, ani kdyby jí nezdary a blamáže sahaly až nad hlavu – ještě jsem nezažil na německé politické scéně osobu tak urputně ješitnou – a k sešití koalic od krajních levičáků přes zelené až po liberály budou při všem očekávatelném poklesu hlasy ještě stačit. Jinak je obtížné cokoli předvídat. Průzkumy voličských nálad jsou neprůkazné; v atmosféře, kdy projevení nesouhlasu s oficiální linií má za následek označení za hnědou pakáž – braunes Pack, je třeba už pořádného kusu občanské kuráže k přiznání skutečného názoru. Jediné, co bych pokládal za téměř jisté, je nízká až velmi nízká volební účast: velká část občanstva nenalezne dost přímosti, aby hlasovala proti merkelistické politice, ale nebude hlasovat ani pro ni. Nu, uvidíme už o víkendu. Co si myslíte o Alternativě pro Německo, předsedou jejíž bavorské organizace je rodilý Čech Petr Bystroň? V každém případě představuje AfD zatím jedinou alternativu k tradičním, silně již zdiskreditovaným stranám. Nedovedu odhadnout, jak dalece jí uškodí záměrné házení do jednoho pytle s neonacistickou partají NPD, nicméně bych očekával výsledky o čtvrtinu až třetinu vyšší, než jaké vycházejí průzkumným agenturám. Existuje nyní v Německu reálná politická síla nebo takový politik, co by dokázal nastolit v otázce přijímání migrantů vládu zdravého rozumu? No právě. Za takovou politickou sílu lze pokládat bavorskou odnož vládního uskupení CDU/CSU s jejím předsedou Horstem Seehoferem. Kdyby se rozhodl rozšířit působnost své CSU na celé Německo – ale to bych předpokládal spíš ve spolkových volbách v únoru příštího roku – měl bych po problému, koho volit. Jde ovšem o to, kam a k čemu se do té doby vyvine uprchlický problém a jestli předpokládatelný obrat německé politiky bude ještě něco platný. Pondělní mimořádný summit zemí EU s Tureckem zatím žádné konkrétní závěry, zdá se, nepřinesl, ale i tak to vypadá, že by mohlo dojít na tzv. plán B Visegrádské čtyřky, tedy uzavření balkánské trasy pro migranty. Jak byl vůbec tento konkurenční záměr k plánu kancléřky Merkelové po svém zveřejnění v Německu přijímán? Dostalo se mu pozornosti, a to dosti napěněné. Skeptický postoj východoevropských zemí k chaotickým, polovičatým, každou chvíli jiným návrhům řešení, vyvolává u konformních politiků záchvaty netrpělivosti: když to nechce jít po dobrém, musí to jít po nedobrém, například seškrtáním evropských subvencí. Nu, co by se mě týkalo, nepokládal bych to to za velkou katastrofu, beztoho se peníze z evropských kasiček obvykle rozfrndají za všelijaká golfová hřiště a podobné ničemnosti. Ale to jen tak mimochodem. Zajímavější je, proč hranice skepse probíhá právě podél někdejší železné opony, a to i včetně německého východu. Nejspíš proto, řekl bych, že tamní národy si dostatečně užily existence pod komandem komunistické ideologie a nejsou chtivé reprízy v rouše politické korektnosti. V jednom ze svých komentářů jste na serveru Neviditelný pes napsal, že Evropa je příliš malé krmítko, než aby uživila všechny hladové ptáčky světa. Ale když v zemích, odkud lidé odcházejí, panují iluze o tom, že se na bohatém Západě budou mít ne lépe, ale skvěle, jak těm lidem v cestě k onomu vytouženému krmítku lze zabránit? Třetí možností je učinit ráj méně rajským. Snížit na minimum finanční výpomoc, nahradit ji poukázkami na nejnutnější zboží a služby, zrušit různé bezplatnosti – veřejná doprava, právní zastoupení etc., jistě by se také o tom v domovských zemích roznesla zvěst. Nehledě k tomu, že poskytování toho či onoho zdarma je to nejhorší, čím západní vlády mohou uprchlíkům posloužit, vytvářejíce a podporujíce v nich almužnickou mentalitu. Ne. Všechno má svou cenu a za všechno se musí platit, mělo by jim být vštěpováno hned po příchodu. Čtvrtou metodu, stavbu hraničních plotů a zostřené přijímací procedury si nechávám až nakonec; mohou zadržet nejsilnější nápor, jsou to ale opatření nouzová a nedají se praktikovat trvale. Může vůbec hříšně bohatý Západ, jak bývá někdy označován, nějak pomoci chudým zemím, když se národy Afriky a jiných bědných končin rozmnožují zběsilým tempem a jejich chudoba tím jen vzrůstá? Odpověď je prostá: nemůže. I kdyby se Západ celý rozdal, nepomůže řečeným národům ani za pětník, jako už každá skutečně účinná pomoc musí vyjít ze sebe sama. Leda vázat poskytnutí rozvojové pomoci na omezení porodnosti, ale abych se přiznal, v možnost takového opatření či dokonce v úspěch nevěřím. Bohužel. Zastánci přijímání migrantů často argumentují tím, že Západ je tak bohatý protože kořistil z nerostného bohatství Země, že průmyslové země způsobily spalováním fosilních paliv takovou koncentraci oxidu uhličitého, jaká tu nebyla za poslední tři miliony let, zatímco chudé země se na tomto vývoji podílely zanedbatelnou měrou. Nesouvisí s tím očekávání migrantů po příchodu do Evropy, že Západ se o ně musí postarat, že i oni mají nárok na to se mít tak dobře jako lidé v Evropě? To je, abych se tak decentně vyjádřil, typický politicko-korektní žvást. Snadno vyvratitelný, ale omílaný s vytrvalostí pouťového flašinetáře. Kdyby tomu tak bylo, musely by být africké a jiné země, zbavené koloniální nadvlády, nesmírně bohaté, majíce teď všechen užitek z těžby nerostů jen samy pro sebe. Ale nejsou. Nejvyšší prosperity dosáhly naopak evropské státy poté, co se vzdaly přímého dohledu nad zmíněnými zeměmi, i jest patrno, že to s tím kořistěním nebylo tak výnosné. Nerostné bohatství je předmět obchodu jako každý jiný a zemím nerozvinutého světa z něj plyne nemalý užitek, jenže zpravidla do nepravých kapes. Toho nechme. Jsou země plné nerostného bohatství, například Kongo, a přesto chudé jako příslovečná kostelní myš. Jsou země nemající nerostné bohatství vůbec žádné, například Dánsko, a přesto prosperující a blahobytné. Co se koncentrace kysličníku uhličitého – zůstávám při tomto starobylém označení – týče, lze provést poměrně jednoduchý experiment. Kdo máš počítač, klikni si nejprve u hesla zatížení atmosféry: objeví se křivka, jdoucí v mírném vzestupu plynule zhruba do roku 1850, načež se začne lámat, až vystřelí prudce vzhůru u letopočtu 1950. Klikněme si znovu, tentokrát u hesla vývoj světové populace. Obdržíme tutéž křivku a týž strmý vzestup, od jedné miliardy duší téhož roku k dnešním sedmi a čtvrt miliardám. Vydělíme-li tuny znečištění počtem světového obyvatelstva, ukáže se, že v přepočtu na hlavu… kleslo na třetinu. Stačí? Asi jak komu. U nás nedávno odvysílala televize Prima reportáž o skupině iráckých migrantů, z nichž jeden mluvil o bytech, které jim v centru města vyčlenila jihlavská radnice, jako o přemalovaném kravíně. Nezapomněl zdůraznit, že není jen tak někdo, že by ze svého platu ředitele školy v Iráku uživil pět českých rodin, takže když nebudou spokojeni, vrátí se do Iráku. Je možné, že by se v německých mediích objevil podobný příběh? Nikomu není bráněno, aby se vrátil do země otců svých, když mu přidělený byt připadá jako přemalovaný kravín. Asi doma bydlel v mramorovém paláci. A když pan bývalý ředitel irácké školy uživí pět českých rodin, jistě by snadno uživil i svou vlastní. Jsme – a nejen v těchto případech – svědky kombinace orientální bájivosti, vysoké náročnosti a minimální připravenosti k vlastnímu přičinění. Jakožto někdejšího uprchlíka mě to štve, že bych řval. Mám v dobré paměti, jak jsem se na svůj nezákonný skutek připravoval, informace sháněl, jazyky učil – nevěda, ve kterém koutě světa mě osud upustí, svou profesionální kvalifikaci vybrušoval, všechny myslitelné eventuality v úvahu bral včetně té, že budu někde kopat díry a tlačit vozejky, jen abych připravil našemu synkovi slušnější život, než jaký jsem vedl sám. A tady si někdo přijde bez přípravy, bez použitelné kvalifikace, bez jazykové vybavenosti, bez dokladů, a je samý nárok a samá nespokojenost. I byl bych takovéto rady: přijměte, naši milí hosté, pomoc do začátku, ale na vlastní nohy se musíte postavit sami. Kdo toho není schopen nebo k tomu není ochoten, učiní nejlíp, když požádá o zpáteční letenku do země, z níž nikdy neměl odcházet.

Kohlíček k aktérům na Staromáku: Ukázali tam obsah svých "velkých myšlenek". Pasují se do role intelektuální elity, přitom předvedli jen exkrementy ROZHOVOR „Nedomnívám se, že protesty proti Zemanovi ustanou. Předpokládám totiž snahu těch, kterým leží v žaludku, o další vystupňování mnohdy i velmi nechutných protestních aktivit u příležitosti 17. listopadu. To, co předvedli na Staroměstském náměstí, ovšem ukazuje plasticky obsah jejich ´velkých myšlenek´. Je to smutné, když ti, kteří se pasují do role intelektuální elity, nakonec předvedou pouze exkrementy,“ říká europoslanec KSČM Jaromír Kohlíček na adresu těch, co se sešli v den státního svátku 28. října na Staroměstském náměstí, kde si vylévali srdce kvůli Miloši Zemanovi. V posledních týdnech se toho stalo hodně - návštěva dalajlámy v Česku, jeho pozvání od ministra Hermana na půdu ministerstva, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí... Co z toho všeho lze vyvozovat? Blíží se prezidentské volby. Sice příští rok to ještě nebude, ale po úspěchu nejrůznějších nepolitických uskupení při krajských volbách jsou někteří lidé, kteří o sobě prohlašují, že jsou politici, zcela v zajetí představy o vlastní velikosti a úspěchu. Lidovci skutečně, jako jediná tradiční politická strana, uspěli jak v krajských, tak v senátních volbách. Nechci posuzovat, jestli je to způsobeno nízkou volební účastí a „tvrdým jádrem“ jejich voličů, které k volbám přišlo, nebo tím, že vždy hráli „všemi barvami“. Proto také už od vzniku Československa byli téměř ve všech vládách. Lhostejno, zda to byly vlády levicové či pravicové. Podobnou neurčitou charakteristiku má ovšem i vítězné hnutí ANO, a to přes prohlášení paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny o jejich „pravicovosti“. I další místopředseda Sněmovny, vyznačující se pouze silným verbálním antikomunismem, nestojí v čele politické strany, ale v pravolevých koordinátech nevyhraněného, ale v krajských volbách úspěšného seskupení Starostové a nezávislí. Poněkud překvapivým úspěchem je i zvláštní dvojice Okamura – Veleba, která poměrně nečekaně pronikla do většiny krajských zastupitelstev. Zdivočelí pohrobci Václava Havla, které nazývá Miloš Zeman Pražská kavárna, se za této situace vzestupu netradičních politických subjektů rozhodli jednat. Kuriózní figura pana pátera na ministerském postu se k tomu výborně hodí. Provázky kamsi do pozadí naznačují, tentokrát méně okatě, kdo asi vše diriguje... ale turisté na Staroměstském náměstí se opět nestačili divit. Sice neutíkali jako při příjezdu páně Konvičkovy skupiny, ale ani tak nevycházeli z údivu. A to netušili, že poněkud koktající moderátor na pódiu „chce vyhrát prezidentské volby už v prvním kole, aby se ušetřily peníze“. Ze zahraničí to vypadá, že se Češi zbláznili. Vycházejme ovšem z toho, že přestože ve Spojených státech - a dokonce i ve Velké Británii nemluvě o Francouzích - občané těžko hledají Českou republiku na mapě, že jsme se i přesto proslavili. Sice nikdo neví, oč se jedná, ale něco tak exotického turista jinde nezažije. Neúcta těch, kteří v roce 1992 společně s Václavem Havlem rozbourali Československo, k výročí vzniku republiky a symbolu tohoto státu, tj. úřadu prezidenta, je totiž věcí ve světě zcela nepochopitelnou. Může mít návštěva dalajlámy v Česku a jeho přijetí ministrem Hermanem nějaký dopad na Českou republiku co se týče ekonomické oblasti? Již jsme třeba zaznamenali, že ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) nejede do Číny, protože prý tamní vláda schůzku zrušila... Ministr Jurečka do Číny jistě pojede. Česká republika je jeden z několika desítek států, které mají s Čínou nevyrovnanou obchodní bilanci. Je ale zájmem České republiky, aby se to změnilo. Pokud to pan Herman nepochopil a vedení lidovců za ním stojí, potom je to sice smutné, ale pan ministr přes všechna rozporná prohlášení do Číny brzy vyrazí. Jestliže 51 států má s Čínou dohodu o „strategickém partnerství“, přičemž jednou ze základních podmínek takového partnerství je politika jedné Číny, není možné, aby byl dalajláma přijat jinak, než neoficiálně. Pokud to host Sudetoněmeckého landsmannschaftu nepochopil, je podivné, že je stále ještě ve vládě. Pokud to ale pochopil, je jeho přítomnost ve vládě ještě méně žádoucí. Ovšem to si musí srovnat ve svých hlavách vedení současné vládní koalice a především Bohuslav Sobotka sám. Preference jako odraz nepříliš zdařilých tanečků, které se okolo lidovecké eskapády odehrály, nám ukazují, že začíná předvolební kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny. Lidovci útočí, sociální demokraté jsou v rozpacích a Babiš se upřímně baví a sleduje, jak mu ty preference stále rostou... Odklad návštěvy pana ministra v Číně je zatím pouze opatrně vztyčený prst vedení Říše středu. Nic víc, ale také nic míň. Kauza s „nevyznamenaným“ Jiřím Bradym dokonce zapříčinila váhání některých lidí a politiků, zda vůbec mají v den státního svátku na Pražský hrad přijít. Někteří – jako například Jan Kačer – dumali dokonce i o tom, zda si mají vyznamenání osobně převzít, neboť to je prý do jisté míry jen záminka k tomu, abychom se ještě více politicky fackovali... Co si lze z toho odvodit? Jakákoliv záminka je dobrá k útokům na prezidenta. V České republice jsou tisíce lidí, jejichž vzdálení strýčkové byli vězněni v koncentračním táboře. Je pravda, že z těchto lidí jenom poměrně málo je anebo bylo ministrem vlády České republiky. A jen jediný si dovolil vymáhat dryáčnickým způsobem nejvyšší státní vyznamenání pro svého příbuzného. Tím nezpochybňuji utrpení vězňů koncentračních táborů, jenom je zvláštní, jak kreativně je možné přistupovat k obohacení kampaně proti prezidentovi. A pokud jde o to „politické fackování", tak na vrub toho mám již nějakou dobu dojem, že panu rektorovi Masarykovy univerzity Brno je líto, že je málo vidět. Jeho exkolega, předseda ODS Fiala přece jenom vystupuje v Parlamentu a hodnotí relativně měkký dopad ODS po katastrofickém poklesu v minulých dvou letech, zatímco chudák pan Bek se může leda tak zviditelnit alespoň krátce před Mikulášem. Konečně. Proto si to vychutnává. Namísto toho, aby společně s kolegy, rektory univerzit, měl snahu změnit klesající prestiž univerzit zlepšením kvality výuky či případně přemýšlel o tom, jak dosáhnou toho, aby profesoři mohli být pro studenty skutečně kladným příkladem, snaží se odstranit toho, kdo jej oprávněně pokáral. Vytvořená hysterie kolem „strýčka-nestrýčka“ pak vskutku mohla znejistit i některé z vyznamenaných. Vy osobně jste na Pražském hradě v den 28. října byl. Pozoroval jste v zákulisí nějaké napětí? Událo se pak na recepci něco pozoruhodného, hovořili například mezi sebou politici o kauze Brady? Pro mne nejpozoruhodnějším byl fakt, že mezi vyznamenanými byli tentokrát tři lidé, které osobně znám a kterých si velmi vážím. Byl to můj nedávno zesnulý kolega Josef Mandík, paní velvyslankyně Eva Filippiová a Štěpán Popovič. Se všemi jsem se v uplynulých letech měl možnost pracovně setkat a jejich práci vysoce oceňuji. Přiznám se ale, že kauza Brady při rozhovorech s kolegy na přetřes nepřišla. Ani žádný ze zahraničních diplomatů toto téma přede mnou neotevřel. Ze slov některých přítomných ale bylo patrné rozčarování z výsledků senátních voleb. No a prezidentův projev? Ten byl netradičně koncipován jako zdůvodnění udělení vyznamenání. Miloše Zemana přinesli na Hradčanské náměstí znázorněného jako exkrement. Jistá část společnosti ho velmi nenávidí a dává to velmi jasně najevo. Zaslouží si to prezident? Mohou v příštích týdnech protesty proti němu sílit? Nedomnívám se, že protesty proti Miloši Zemanovi ustanou. Předpokládám totiž snahu těch, kterým leží v žaludku, o další vystupňování mnohdy i velmi nechutných protestních aktivit u příležitosti 17. listopadu. Toto datum je tradičně vzpomínkou na protesty studentů proti likvidaci Československa, a byl bych překvapen, kdyby odpůrci Miloše Zemana tento den nezneužili k dalším nechutnostem. To, co předvedli na Staroměstském náměstí, ovšem ukazuje plasticky obsah jejich "velkých myšlenek". Je to smutné, když ti, kteří se pasují do role intelektuální elity, nakonec předvedou pouze exkrementy. Ano, tábory antizemanovců a přívrženců Miloše Zemana se do sebe zakusují čím dál více a dokonce to podle mnohých pozorovatelů může vést až v nějaký nový Majdan, který prý bude mít křest ve vámi zmiňovaný památný den 17. listopadu... Dějiny se mohou opakovat, ovšem klasik říká, že podruhé jako fraška. Finanční zázemí organizátorů kampaní proti Miloši Zemanovi je dostatečné, ale nemyslím si, že fašistický převrat, který je nazýván „Majdan“, může být u nás napodoben. Rozklad naší společnosti, alespoň doufám, nedospěl do podobného stádia jako na Ukrajině. Do dění nám každopádně vstoupili umělci. Třeba Vojtěch Dyk, Jiří Bartoška a další varují před ohrožením našich svobod a před posunem na Východ. Česká divadla se údajně „chtějí otevřít svobodnému dialogu“. Je to od nich správné, či přehnané? Je správné otevřít se svobodnému dialogu, ale je špatně, když snaha o dialog již na Staroměstském náměstí přecházela do snahy o fyzické napadání a umlčování těch, kteří hájili prezidenta. Někteří představitelé divadelníků trpí opakovaně pocitem výlučnosti a jejich vyhlášení to dobře ukazují nejen v tomto případě. V minulosti umělci skutečně posouvali národ dopředu. Dnes se bohužel stávají oběťmi iluze o vlastní výlučnosti a tato akce je obrazem jejich odtrženosti od reálného života za branami divadel a kaváren. V souvislosti se zmiňovanou akcí na Staromáku se objevily některé rostoucí politické hvězdy. Ať je to Petr Gazdik, či Michal Horáček anebo Daniel Herman, všichni najednou sklízí rostoucí ovace liberálně-pravicových kruhů. Čeká je zářná budoucnost? Domnívám se, že témata, s kterými pánové vystupují, dopadnou dříve nebo později podobně jako čínská kulturní revoluce. Dnes sice vyhlašují heslo „Palte na štáby“ a snaží se kácet ikony, jejich nedostatkem je však jakýkoliv pozitivní program. Politikáři jejich kalibru ovšem skutečný program ani mít nemohou. Zdá se, že právě tohle je základní problém současné české politické scény. Na jedné straně snaha bourat, na druhé straně naprostá bezradnost a zjevná nepřítomnost jakéhokoliv pozitivního programu. Hvězdné minuty takovýchto „osobností“ nebudou dlouhé. Všiml jste si toho, jak aktivisticky vstoupil do celého dění kolem Daniela Hermana ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, s nímž prý budou muset ministři napříště své kroky na poli zahraniční politiky konzultovat? Zaorálek po svých vládních kolezích chce, aby slíbili, že budou dodržovat strategická usnesení týkající se zahraniční politiky. Není to nějaká nová forma nesvobody, či přímo totality? Má-li jakákoliv vláda fungovat, je nezbytné, aby se její členové dohodli na některých zásadních otázkách. Mezi ně patří i směřování zahraniční politiky. Tento problém řeší každá vláda a na přelomu tisíciletí, zejména při úletech Václava Havla, byl zvláště palčivý. Nedomnívám se tedy, že jde o nějakou novou formu totality, mám spíše dojem, že jde o snahu alespoň v posledním roce tuto důležitou část politiky státu lépe koordinovat. Každý z ministrů má svůj rezort a bylo by jistě podivné, kdyby ministr zahraničních věcí začal určovat zásadní otázky rezortu kultury. Je tedy logické, že tomu nemůže být ani naopak. A osobně tuto iniciativu vítám. Jste europoslancem, jezdíte hodně po světě... Všiml si tam někdo té naší malé kauzy s neudělením vyznamenání pro Jiřího Bradyho? A pokud ano, jak je to vnímáno? Všimla si tamní média vůbec nějakých tanečků českých politiků na to, jak Čína pozvedla prst vůči ČR? Reakce Číny na lidoveckou eskapádu prošla v zahraničí bez povšimnutí. Kauzu kolem pana Bradyho sledují pouze úředníci kanadského ministerstva zahraničí - s neporozuměním. Jinde budeme těžko hledat jakoukoliv zmínku o dané záležitosti. V jiných zemích snahy dirigentů celého příběhu o zmezinárodnění totiž zapadají v hlubokém stínu posledních dní prezidentské volební kampaně ve Spojených státech, v diskuzích na téma Brexit ve Velké Británii a přípravou volební kampaně ve Francii a hledáním vhodného kandidáta na prezidenta v Německu. Nedělejme si iluze o tom, že jakékoliv plácnutí do vody malého českého rybníčku rozčeří hladinu světových oceánů.

Ekonomka Šichtařová o smrti Kuciaka: Slušný člověk nečerpá dotace Markéta Šichtařová se stejně jako jiné české osobnosti vyjádřila k vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Ekonomka má za to, že je to velmi smutná událost, která mimo jiné znovu dokazuje, jak škodlivé je čerpání evropských dotací. Policie tvrdí, že Ján Kuciak zaplatil svým životem za to, na čem pracoval. Jedním z témat, kterému se věnoval, bylo také čerpání evropských dotací. Ačkoli to ještě není stoprocentně potvrzené, Šichtařová poznamenává, že čerpání evropských dotací může být pro někoho natolik důležité, že se uchýlí i k vraždě. Pokud se ukáže, že italská mafie byla v kontaktu s politiky, kteří pro ni ovlivňovali rozdělování evropských dotací, půjde podle Šichtařové o skandál obrovských rozměrů. Italská stopa skutečně je jedním ze směrů vyšetřování, kterým se vydala slovenská policie. „Takže zase zločin a zase podvod kolem dotací. Nemáme toho u nás málo? Nečteme o tom skoro denně? Naštěstí u nás se kvůli dotacím dosud nevraždí. Prý ale existuje i propojení slovenské kauzy do ČR,“ napsala Šichtařová na blogu iDnes.cz Celý komentář naleznete zde. „Zastánci dotací teď jistě prskají, že dotace přeci špatné nejsou, že špatní jsou jen lidé, kteří je ve velkém rozkrádají. A že kvůli zločincům přeci nezrušíme tak dobrou věc. Ale to je omyl. Já tvrdím, že dotace jsou špatné principálně. Jsou špatné, protože schopným berou a neschopným dávají,“ pokračovala dáma. Většina médií podle Šichtařové dotace vychvaluje, díky čemuž nejsou na seznamu zlobivých serverů, kterým je údajně lépe se vyhýbat. Dotace přitom nejsou nic jiného než daně Němců, Francouzů, Finů. Brusel zkrátka vezme kus daní Němcům a pošle je do Česka, do Řecka. A po Češích a po Řecích chce, aby k těmhle daním přidali něco ze svého. Říká se tomu spolufinancování. Jenže Řecko často nemá kde brát, takže to jeho ekonomickou krizi jen dál prohlubuje. Dotace tak podle ekonomky škodí jak Němcům, tak Řekům. Bohatší státy navíc dotace využívají jako bič na ty chudší. Pokud nebudete tančit podle našich not, sebereme vám dotace, slyšeli jsme podle ekonomky i my z Bruselu. Tohle všechno ji vede k jednoznačnému závěru. „Slušný člověk nekrade (a nečerpá).“

ČT litovala Jiřího Bradyho. A pak diváky dorazila šokujícím zjištěním z naší historie Reportéři ČT se ve svém nejnovějším vydání zaměřili na oslavu státního svátku. Poukázali na to, že stejně jako loňské výročí 17. listopadu se i letošní oslavy vzniku Československa nesly v duchu rozdělení společnosti, aby vzápětí mapovali, zda otcem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka nebyl císař František Josef I. Reportérka Tereza Strnadová nejprve připomíná, že letošní oslavy výročí vzniku samostatného československého státu provázely protesty – podobně jako v roce 1988, kdy tehdy vládnoucí komunistická strana po dlouhých letech povolila jeho oslavu. Tváří protestů se letos stal „nenápadný osmaosmdesátiletý muž, který přežil osvětimský lágr“, Jiří Brady. Reportérka připomíná, že Brady měl z rukou prezidenta Zemana převzít státní vyznamenání, ale nakonec k tomu nedošlo. Hrad prý vzal úmysl ocenit Bradyho zpátky – údajně kvůli tomu, že se Bradyho synovec a ministr kultury Daniel Herman sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou. Toto tvrzení však hradní osazenstvo odmítá. „Jestli chtějí lhát, tak můžou, jak chtějí,“ uvedl k tomu Jiří Brady s tím, že on i jeho manželka se zástupci Hradu mluvili, a tak není pochyb o tom, že vyznamenání měl tento přeživší holocaustu dostat. Strnadová prostřihem následně poukazuje také na prohlášení čtyř našich nejvyšších ústavních činitelů, kteří se distancovali od schůzky ministra Hermana s dalajlámou. Reportérka ukazuje i na to, že Čína vzkázala, že čeká, že nezůstane jen u slov a vidět budou i reálné kroky. Jaké konkrétní kroky Čína očekává, se dle Strnadové ukázalo vzápětí, když Čína projevila zájem o zakázku na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany – bez výběrového řízení. Strnadová uvádí, že na signatáře „podlézavé diplomatické nóty Číně“, a to zejména na prezidenta Zemana, se snesla vlna kritiky napříč celou společností. Pohoršení dávali najevo politici, umělci, akademici i někteří představitelé církve. Mnoho z nich odmítlo přijít na ceremonii na Hradě. Kdo na ni naopak zamířil, byli komunisté či režisér a zastánce prezidenta Zemana Jiří Svoboda. Dění posledních dní ho utvrdilo v názoru, že na prezidenta Zemana někdo cíleně útočí. Na závěr reportérka poukazuje na to, že Brady si z Česka do Kanady veze řadu jiných vyznamenání. „Dostal tolik jiných cen, že se mu snad ani nevejdou do kufru,“ podotkl i dramaturg a moderátor pořadu Marek Wollner. Pořad ke zhlédnutí ZDE S výročím vzniku československého státu se pojila i druhá reportáž, kterou Reportéři ČT ve svém nejnovějším díle odvysílali. V centru pozornosti v ní stál první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. „V poslední době i seriózní historici připouštějí možnost, že první československý prezident nebyl ve skutečnosti synem panského kočího Josefa Masaryka. Jedna z domněnek, které například věřil i bývalý velvyslanec ve Vídni Jiří Gruša, tvrdí, že jím mohl být rakouský císař Franz Josef,“ objasnil Wollner, podle něhož je to šokující hypotéza, která spíš působí jako cimrmanovský žert. Její zastánci však prý mají pro svou domněnku řadu argumentů. Reportéři ČT se do celé věci snažili vnést světlo, když na základě vědecké metody zkoumání DNA porovnali DNA jednoho z žijících potomků rodiny Masaryků se vzorky DNA z šatů, které nosil Tomáš Garrigue Masaryk. Takto měli zjistit, zda první československý prezident byl synem kočího Masaryka. Závěr však nesdělili, výsledky zkoumání prý budou za tři měsíce. Pokud by se stopy DNA neshodovaly, reportéři slibují, že si posvítí na Habsburky.

Zeman se sešel s Gorbačovem. A ten na VIDEU učinil gesto vůči českým novinářům Někdejší prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov dorazil na setkání s prezidentem Milošem Zemanem. Pozdravil se s novináři a s prezidentem Zemanem vedl přátelskou diskusi. Prezident Miloš Zeman se setkal s mužem, který chtěl zreformovat Sovětský svaz a nakonec přivodil jeho pád, Michailem Gorbačovem. Tím Michailem Gorbačovem, který v 80. letech minulého století konstatoval, že se Sovětský svaz nebude plést do dění v ostatních socialistických zemích. I díky tomu možná sametová revoluce v Československu proběhla tak poklidně, bez krveprolití a zásahu sovětských okupačních vojsk, která stále dlela na našem území. Poslední vojáci z Československa odjeli až na počátku 90. let, když se Sovětský svaz už rozpadal. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček označil setkání Gorbačova a Zemana za velmi přátelské. „Byl to mimořádně přátelský rozhovor. Debata se vedla o mezinárodní politice, o historii nebo třeba o osobnostech. Nechyběly také vzpomínky. Pan prezident moc rád po šesti letech Michaila Sergejeviče viděl,“ napsal Ovčáček. Gorbačov se měl s Milošem Zemanem sejít už před časem, zdravotní stav mu to ale nedovolil. Při setkání v Moskvě bylo na Gorbačovovi patrné, že stále není zdravotně zcela v pořádku. Na setkání s Milošem Zemanem a s českými novináři došel s pomocí bodyguardů, ovšem v dobré náladě. VIDEO: S novináři se Gorbačov pozdravil a všem podal ruku

Kiska to v televizi odpálil. Žádá zásadní rekonstrukci vlády, nebo budou předčasné volby Slovenský prezident Andrej Kiska se dnes vyjádřil k vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. A to dosti razantně. V souvislosti s tragickým činem je pro rekonstrukci vlády nebo pro předčasné volby. Píše o tom server Echo24.cz. Kiska při svém mimořádném vystoupení uvedl, že je situací v zemi znepokojen. „Čekal jsem týden na to, jaké kroky vláda udělá. Jaké kroky přijme, aby se pokusila zmírnit napětí. Zdá se, že se nic nechystá, někteří rezignovali,“ podotkl Kiska, jenž přišel se dvěma řešeními. Buď dojde k zásadní rekonstrukci vlády, nebo k předčasným volbám. Kiska měl původně vystoupit až večer v televizním vystoupení, ve svých názorech se ale podle svých slov rozchází s premiérem Robertem Ficem, a tak se rozhodl vystoupit již odpoledne a sám. „Poslední, co naše společnost potřebuje, je televizní divadlo v podání nejvyšších ústavních činitelů,“ podotkl Kiska. Původní text ZDE. Také uvedl, že doufá, že případ řeší nejlepší vyšetřovatelé, u nichž doufá, že se jim podaří celou událost vyřešit. „Když by se motiv vraždy mladých lidí ukázal být jakýkoliv, velké množství lidí je přesvědčených, že tato tragédie odráží slovenskou vládu. To je hrozná vizitka naší republiky po 25 letech existence,“ dodala také slovenská hlava státu.

Médium uspořádalo debatu prezidentských kandidátů bez účasti Zemana v jedoucím vlaku. A poslalo je mezi pasažéry Kandidáti na prezidenta se při neobvyklé debatě Deníku rozprchli po vlaku, aby si promluvili s pasažéry. Někteří cestující byli překvapeni, jiní se smáli nebo vyjadřovali podporu části uchazečům o Hrad. Kandidát Michal Horáček si sedl do kupé mezi mladé, kteří ho berou. Zajímali se o názory, které Horáček říká. Později, během chůze vagonem jedna starší dáma vstala a Horáčkovi děkovala. „Budu vás volit,“ prohlásila. "Příležitost chodit vlakem je pro mě pohádka. Snadné je to i v tom, že mě znají, znají mé knížky a písně,“ řekl potešeně serveru Deník.cz Horáček. Podpory se dočkal například i Jiří Drahoš. Ten se zase dozvěděl, že volička očekává od hlavy státu důstojnou reprezentaci v zahraničí. „To v současnosti bohužel není,“ uvedla pasažérka. Jiná pasažérka zase sdělila, že nejlepé ze všech kandidátů na ni po osobním setkání působí Topolánek. „Topolánek mi byl čistě jako člověk sympatičtější," má jasno. Její spolujezdkyně byla ale opačného názoru. "Mně se líbí Horáček, je to člověk, který se doteď v politice neangažoval a chce do ní dát něco nového. Pan Topolánek kladně nepřispěl," míní cestující. A co naopak říkali kandidáti na rozhovor s cestujícími? „Mě diskuze s lidmi vždycky bavily. Mají pocit, že se u nás špatně podniká. Lidé byli jinak ve skrze přátelští," odpověděl Mirek Topolánek. Mezi lidmi bylo dobře i Drahošovi. „Debatoval jsem s osmi dámami. Žádnou kritiku jsem neslyšel. Žádná frustrace, věcné hodnocení situace, kritika pana prezidenta, že nemá takto reprezentovat. Potěšilo mě, že mě znaly a pět mi řeklo, že mě budou volit a že mám jejich podporu. Aniž bych si o to říkal," uvedl Drahoš. Vratislav Kulhánek dokonce rovnou nabízel i cestujícím pomoc při hledání práce. „Mluvil jsem s dámou, která půl roku hledá jako absolventka Karlovy univerzity marně zaměstnání. „Dal jsem ji vizitku a pokusím se jí pomoct," řekl Kulhánek. Zato Marek Hilšer to měl podle svých slov o něco složitější, protože není tak známý. „Vedl jsem rozhovor s paní, která míní, že v zemi bují korupce a že vyplňujeme hodně formulářů," uvedl.

„Nějakej prasák vytáhne na pseudokoncentrák tři čtvrtě miliardy? To je na zabití,“ řekl přítel Okamury a Slonková s Kubíkem jen zírali Investigativní duo Seznam.cz Sabina Slonková – Jiří Kubík se tentokrát zaměřilo na Tomia Okamuru a způsob, jakým hospodaří s veřejnými prostředky, které jeho sněmovní hnutí dostává. Sehnali si k tomu několik bývalých poslanců, kteří se s Okamurou dostali do Sněmovny v minulém období za hnutí Úsvit a pak se s ním rozešli ve zlém. A v režii Víta Klusáka a Filipa Remundy nechyběly samozřejmě ani záběry pronásledování Okamury či jeho spolupracovníků s kamerou a mikrofonem. Klíčovým důkazem proti Okamurovi byl „od lidí z okolí SPD získaný protokol“, kde bývalý tajemník hnutí v Novém Jíčíně policistům popisoval, jak to v hnutí chodí. Hovořil prý i o netransparentním účtu, ke kterému měl dispozici Lubomír Volný, dnes poslanec za Okamurovo hnutí. Slonková s Kubíkem pak začali obvolávat lidi, kteří podle bývalého tajemníka mohou jeho verzi dosvědčit. Jistá paní Zemanová, které se dovolali jako první, okamžitě vybalila, že Volného účet byl spojen se stranickým e-shopem, ve kterém si členové museli povinně nakupovat placky, šály a další reklamní vybavení. Rozčílená penzistka pak ještě do telefonu odvyprávěla, že když se poslance Volného zeptala, kdy SPD prosadí zrušení koncesionářských poplatků pro důchodce, které měla v programu, zazněla odpověď: „To jsme tam dali jen tak, s tím se nic dělat nebude.“ Slonková se s důchodkyní rozloučila a Kubík se mezitím zahloubal do protokolu. Vyčetl z něj, že zmíněný účetní si musel každé dva měsíce nakoupit ve stranickém e-shopu reklamní předměty za tři tisíce korun, ty pak rozprodat a peníze v hotovosti odevzdat Lubomíru Volnému. Ohromená Slonková začala částky násobit třemi tisíci členů a pak se shodli, že je to „zlatá žíla“. Další bývalí členové severomoravské SPD se prý z obavy o svou bezpečnost báli promluvit. Nakonec však sehnali straníka, který byl pod podmínkou skryté identity (záběr na něj z dálky zezadu, pak rozostřený a se změněným hlasem) ochoten promluvit, jak to ve Svobodě a přímé demokracii chodí. Muž, se kterým se redaktoři sešli na louce za paneláky, vyprávěl že věřil, že Okamura chce v této zemi něco změnit, ale zklamal se v něm. Prozření mu prý trvalo asi tak rok. Do té doby Tomio Okamura jezdil po regionech a ujišťoval spolustraníky, že je vše ohledně financování v naprostém pořádku. Lidé, kteří jsou v SPD, podle něj začínají chápat, že se děje totéž jako předtím v hnutí Úsvit. Jiří Kubík a utajený svědek poměrů v SPD Ohledně financování Úsvitu Kubík ve svém pořadu Výzva konfrontoval přímo Okamuru. Ten mu dal výklad, že pučisté z Úsvitu na něj vymysleli kauzu, kvůli které byl dokonale prošetřen policií, která zjistila, že vše je v pořádku. „Já jsem se neobohatil ani o halíř,“ ujišťoval. Pak se pořad vrátil k exteriérovému rozhovoru s utajeným svědkem. Ten vyprávěl, jak Okamura nutil všechny kandidáty, aby mu ohlásili veškeré kompromitující informace na své kolegy z kandidátky. „To vysvětloval tak, že kdyby nám někdo z médií něco udělal, tak aby nás mohl bránit,“ dodává. Lidí, kteří mu „kompro“ na kolegy odevzdali, prý bylo hodně. Další osobou, na kterou se utajený člen SPD zaměřil, je první místopředseda Radim Fiala. Ten byl prý jediným straníkem, který měl nějakou politickou zkušenost a využíval toho. „On si jde pouze za svým,“ ujistil. Fiala je podle něj schopen se dohodnout s kýmkoliv z celého politického spektra, ale rozhodně se nedá říct, že by tomu, co SPD hlásá, nějak vehementně věřil. Navíc prý má široké portfolio firem zařízených na „spolupráci“ s politickou stranou. Fiala si také velmi dobře rozumí s Jaroslavem Faltýnkem, který plní roli „dvojky“ v hnutí ANO. Pokud jde o vztah Fialy s Okamurou, je to prý tak, že se „potřebují navzájem“. I Okamura podle něj „chce pouze peníze“ bez ohledu na to, co temperamentně hlásá. Předseda SPD se podle něj často prezentuje tím, že měl těžké dětství a vyrůstal v dětském domově. „Tam možná pramení ta touha být chválen, ukazovat se s vlivnými lidmi a ukazovat, že má peníze, aby ho lidi obdivovali,“ myslí si straník na rozostřeném záběru. Pak se rozpovídal o tom, že Okamura vlastně nemá žádné vlastní politické myšlenky a veškeré výstupy mu píše jeho nejbližší spolupracovník Jaroslav Novák, přezdívaný „Večerníček“. „Je to člověk, bez kterého by Tomio Okamura neexistoval,“ myslí si muž. Okamura prý usilovně pátrá, co lidé chtějí slyšet. Popularitu si vybudoval na migrační krizi a „strašáku uprchlíků“. Je prý schopen neustále dokola opakovat, že sem uprchlíci chodí ve statisících. Lidé, kteří mají strach a kterým se nechce přemýšlet, mu to jsou ochotni věřit a na tom prý Okamura postavil celý politický úspěch. Jiří Kubík se pak pohrabal stanovami SPD a zjistil, že hnutí, které se dovolává přímé demokracie a hlasu veřejnosti, má ve vlastních stanovách určeno, že se v předsednictvu smí schválit pouze to, s čím souhlasí předseda Okamura. „Vyšší bere,“ smála se tomu Slonková. Ta mezitím zjistila, že v jednom z regionů nabírali do SPD lidi tak, že preferovali zástupce „uznávaných povolání“, jako jsou záchranáři nebo policisté. Kubík pak začal hloubat nad pravidlem SPD, které již bylo zveřejněno a podle kterému musela jednička každé krajské kandidátky přispět na kampaň 100 tisíci korunami, dvojka 75 tisíci a trojka 50 tisíci. Z transparentního předvolebního účtu vyplynulo, že tak kandidáti skutečně učinili, ale Kubíkovi přišlo divné, kde na to kandidáti, kteří často nebyli příliš movití, vzali. Následoval telefonát Jaroslavu „Večerníčkovi“ Novákovi, který podle svědka z louky měl být Okamurovým guru. Kubík mu zatelefonoval z kavárny a hned po prvním dotazu následoval proud slov: „Ať si každej dělá, co chce. Já to neřeším, mně to je jedno,“ vychrlil novinář na svého kolegu do telefonu. Novák odmítl, že by byl tvůrcem myšlenky přímé demokracie. „My jsme ji prostě jen zvedli ze země, kam ji politici zašlapali za posledních dvacet let,“ rozjel se. Kubík se pozastavil nad tím, že Novák říká „my“ a přitom zdůrazňuje, že není členem SPD. „My s Tomiem. Neslovíčkařte, nechytejte mě za slovo,“ rozohnil se Večerníček. S Okamurou prý myšlenku přímé demokracie „objevili a zvedli“ zhruba před osmi lety. Není ale pravda, že by dnes seděl Okamurovi za zády a říkal mu, co má dělat. „Občas si s Tomiem dáme pivo, nebo u mě tráví Štedrý den, protože je sám, tak je potom večer u nás a povídáme si,“ popsal svůj vztah k předsedovi SPD. Mnohačetné tiskové výstupy Tomia Okamury jsou podle Večerníčka jeho vlastním dílem. „Já mu opravdu nevyprávím, co má říkat na tiskové konferenci.“ Kdyby Okamurovi skutečně radil, volil by prý mnohem tvrdší slovník. Zejména v kauze koncentráku v Letech. „Já bych to řek ještě mnohem razantnějc, protože mě to samozřejmě sere. Nějakej prasák vytáhne na pseudokoncentrák tři čtvrtě miliardy? To je na zabití,“ zuřil. To mu poradil on, šeptala Slonková Kubíkovi, který pak s Novákem po telefonu začal polemizovat, že i Tomio Okamura z tohoto výroku ustoupil. Když se Kubík ohradil, že lidé v tom táboře dobrovolně nebyli, nakládal Novák dále: „Jasně, byli tam na základě zákona o cikánské potulce nebo o cikánském zlořádu. Byli tam v takové ochranné vazbě. Jaroslav Novák spustil výklad o zákonu o cikánské potulce. Jiří Kubík a Sabina Slonková nevěřícně poslouchají Kubík, zděšený kam se jeho investigativní rozhovor dostal, se snažil Nováka zastavit, ten se ale nedal a vysvětlil mu, že on o koncentračních táborech píše knihy. Kubík pak chtěl vědět, jak často Novák s Okamurou hovoří. „To nechte na nás,“ opáčil novinář na druhé straně linky. Rozhodně se prý nehodlá nikomu zpovídat, kolikrát si se svým přítelem Okamurou volá, nebo jak často chodí na pivo. „To je fakt naše soukromí. My se bavíme o všem, od našich holek a manželek až po pracovní věci,“ uzavřel debatu Novák. Nechce prý sloužit jako „váš klacek proti Tomiovi“. „Ten člověk je teda hodně divnej,“ pronesl Jiří Kubík, když ukončil hovor. „Jestli tohle je guru Okamury, tak to teda potěš,“ kroutil hlavou. Slonková s Kubíkem Nováka nesehnali, ale ve Sněmovně se jej podařilo ulovit jejich kolegovi ze Seznamu Václavu Dolejšímu. A novinář v klobouku se mu rozpovídal skutečně upřímně. Když se Okamura stal veřejně známou osobností, točilo se prý kolem něj spousta lidí, ale skutečně s věcmi pomáhat nechtěl nikdo. A tak se dali dohromady. „Nejdřív jsme zkusili Senát, a vyhráli jsme 72 : 30. A to jsme si řekli: Ty vole, to má smysl,“ vzpomínal. Poté se rozhodli společenskou poptávku přetavit do vzniku hnutí Úsvit. „Rozhodně to nebyl byznys projekt. My jsme v první fázi vůbec netušili, že strany dostávají takovéhle palby,“ vyznal se. Zjištěné informace chtěl Kubík se Slonkovou konfrontovat se samotným Okamurou. S kamerou a mikrofonem vyrazili na Kladno, kde má Okamura poslaneckou kancelář, a čekali na něj o jeho úředních hodinách. Tam jej však nenajdou, a tak aspoň pogrilují sekretářku, jak to, že poslanec není o úředních hodinách ve své kanceláři, a jak za ním mají občané chodit řešit své problémy. Pořad končí upoutávkou na pokračování, ve kterém se Slonkové konečně podaří Tomia Okamuru zastihnout. „Vy se před námi schováváte,“ vytýká mu. „Ne, já se Seznam Zprávami nemluvím,“ opáčí poslanec.

Moskva reagovala na „vstup“ amerických vojáků na ruskou ponorku v Indii Zpráva o tom, že Indie údajně nechala americké odborníky navštívit ponorku ruské výroby Chakra, je hoax, prohlásil šéf ruské Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci Dmitrij Šugajev. „Je to hoax," řekl Šugajev ve vysílání televize Rossija 24, když odpovídal na otázku novináře. Podle něj od té doby, co došlo ke zrušení sankcí proti Indii, za indický trh se začala vést tvrdá konkurenční bitva. „Snaží se nás odtud vykouřit všemi možnými prostředky. Indie však pro nás zůstává strategickým partnerem a celá země a nejvyšší vedení (Indie — pozn. red.) nás rovněž považují za strategické partnery," dodal Šugajev. Dříve deník Kommersant s odkazem na portál Strategypage.com, který se odvolává na vlastní zdroje, uvedl, že Moskva podezřívá Nové Dillí z toho, že umožnilo vstup zástupcům amerického námořnictva na ruskou jadernou ponorku projektu 971I, která se od roku 2011 pod názvem Chakra nachází ve službě indického námořnictva.

Pád vlády? Papiňák před výbuchem, všichni proti Babišovi, hlásí zasvěcení Podle komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka jsou jediným důvodem „sitkomových hádek“, jak současné spory Sobotky s Babišem a občas i Bělobrádka s Babišem označuje, blížící se krajské volby. Server Deník Referendum zase oslovil politology s otázkou, zda se nyní nespojují tradiční strany proti Babišovi. Média poprvé zmínila možnost pádu vlády, když deník Právo otevřel své středeční vydání titulkem ,,Padne kvůli Agrofertu vláda? Babiš znovu zaútočil na ČSSD“. Nadcházející volby krajských samospráv budou podle Honzejka svým způsobem unikátní. Poprvé v nich nepůjde o souboj mezi vládou a opozicí. „TOP 09 a ODS jsou v takovém svrabu, že by jim k zisku hejtmanského křesla nepomohl ani Tonda Blaník, takže si to mezi sebou rozdají vládní strany,“ uvedl Honzejk. Celý komentář je ZDE Sociální demokracie podle něj vyhlašuje, že chce vítězství v sedmi krajích, ANO v pěti, KDU aspoň ve třech. „Patnáct krajů ale nemáme, a protože někde mohou uspět i Starostové a jinde zase komunisté, budou na sebe Sobotka, Babiš a Bělobrádek do podzimu vrčet. Po volbách je vzteklina pravděpodobně zase přejde, protože rozpad koalice nyní nikdo z nich nechce,“ myslí si komentátor. Rvačka o kraje se ale možná neobejde bez následků. Popularita současné vlády totiž stojí na třech pilířích. „Na ekonomickém růstu, minimu skandálů a na tom, že se strany nehádají tak, jako v minulém období Nečas s Kalouskem,“ upozorňuje Honzejk s tím, že pokud na sebe budou Sobotka a Babiš během kampaně tahat nehezké věci, může druhý a třetí pilíř obliby vlády znatelně popraskat. Levicový server Deník Referendum oslovil několik politologů s otázkou, zda se nyní skutečně tradiční strany spojily proti hnutí ANO. Serverem oslovení politologové o tom ale pochybují. Celý text je ZDE ČSSD a KDU-ČSL nyní plánují podpořit změny v zákonech navrhované TOP 09, které by bránily, aby Andrej Babiš byl ministrem a zároveň ovládající osobou v Agrofertu. Podle politologa Jiřího Pehe jsou navrhované novely zákonů o střetu zájmů a veřejných zakázkách logickou reakcí na významný střet zájmů, který představuje účast majitele Agrofertu, šéfa hnutí ANO a majitele dvou vlivných deníků ve vládě. Lépe pozdě než nikdy „Je samozřejmě špatné, že tento střet nebyly dnešní koaliční partneři ANO schopni odmítnout už v době vzniku vlády, ale lépe pozdě než nikdy,“ řekl pro Deník Referendum Jiří Pehe a dodal: „Babiš sice mluví o podrazu koaličních partnerů, ale vezmeme-li v úvahu, že jeho hnutí ANO šlo do voleb jako bojovník s údajně korupčními praktikami tradičních stran, měl by iniciativu spíše vítat.“ Podle politologa Milana Znoje jediná cesta, která předsedovi hnutí ANO zbývá, je vyřešit svůj střet zájmů a převést majetek na nějaký svěřenecký fond. „To se mu sice nelíbí, je to pro něj bolestivé, ale pokud to neudělá, tak mu střet zájmů budou otloukat o hlavu až do parlamentních voleb,“ zdůraznil Znoj. Rozbití koalice by Babišovi nepomohlo Jiří Pehe se domnívá, že Andrej Babiš by si příliš nepomohl ani kdyby kvůli postupu ČSSD a KDU-ČSL rozbil současnou vládní koalici: „Pokud by kvůli tomuto tzv. podrazu vyvolal pád vlády, nejspíš se mu to vymstí, protože opoziční pravicové strany by byly nejspíš ochotné tolerovat až do konce volebního období menšinovou vládu ČSSD a KDU-ČSL. A novely zákonů, které kritizuje, by prošly tak jako tak,“ řekl Pehe. Aktuální situace může působit tak, že tradiční politické strany začínají vytvářet spojenectví proti hnutí ANO, Milan Znoj by ale byl v tomto smyslu opatrný: „Nemyslím si, že by se tradiční strany ve vládě a opozici začaly spojovat proti ANO, jako by šlo o konflikt stran starého a nového typu. Takto bude situaci líčit Andrej Babiš, že ANO je novou silou, která rozbíjí staré partajnické kšefty, a že se to tradičním stranám nelíbí,“ uvedl Milan Znoj. Babišova argumentace je nevěrohodná A pokračoval: „Tato Babišova argumentace je ale nevěrohodná, jelikož nyní je koruptibilita vyčítána jemu, vždyť jde o překrývání zájmů v byznysu a v politice právě u Andreje Babiše a jeho ANO to nemůže zatloukat.“ Také komentátor Lukáš Jelínek nevěří, že by se ČSSD do spojování tradičních stran proti ANO pustila. „Právě to si totiž Babiš přeje – naříkat, jak jsou všichni ti darebáci proti němu. Ostatně proto též v pondělí s takovou intenzitou vystoupil před novináři,“ řekl Jelínek. Andrej Babiš podle něho jistě věděl, že to dělá v předvečer zahájení kampaně ČSSD. Lukáš Jelínek se domnívá, že sociální demokraté spíše budou na Babiše útočit nepřímo, například srovnáním svých priorit s jeho. Nad situací v koalici se zamýšlí také komentátor Mladé fronty Dnes Miroslav Korecký. Na sesterském webu iDNES.cz v komentáři s titulkem „Koaliční papiňák před výbuchem a všichni proti Babišovi“ přiznává, že Babiš je nejen viditelný, ale i snadný terč, hlavně kvůli svému nepřehlédnutelnému střetu zájmů. Jenže to všichni vědí a věděli od začátku – a spíš to cosi vypovídá o koaličních socialistech a lidovcích, že jim to dva roky nevadilo, ale začalo je to pohoršovat až zase před volbami. Celý text je ZDE Podle Koreckého je běžné, že se před volbami stupňují útoky opozice na vládu. „Známe také tradiční předvolební rituál, kdy koaliční trpaslík či trpaslíci okopávají kotníky hlavní vládní straně,“ podotýká. Co tu ale ještě nikdy nebylo, je to, že jdou proti sobě čelně do voleb dvě nejsilnější strany, které spolu přitom sedí ve vládě. A ty teď řeší dilema: „Jde nám ještě o společné vládnutí? Anebo už jen o to, jak co nejvíc zasolit svému ‚úhlavnímu partnerovi‘?“ Korecký dochází k tomu, že tato vláda má stále dost dobrých důvodů pokračovat společně. „Ale buďme raději připraveni i na všechny další představitelné varianty,“ uzavřel.

Teroristé zaútočili na modlící se muslimy v mešitě na Sinajském poloostrově. Desítky mrtvých Minimálně 200 lidí zahynulo při útoku radikálů na mešitu na Sinaji. Dalších více než 130 osob bylo zraněno. Podle zpráv egyptské agentury MENA o tom píše server ČeskéNoviny.cz. Mešita byla podle všeho napadena v době poledních modliteb. Kromě toho, že na celém Sinajském poloostrově byla vyhlášena pohotovost, je také uzavřena silnice spojující egyptský Aríš s Rafáhem na hranici palestinského Pásma Gazy. Útočníci k mešitě v Bir al-Abdu přijeli ve čtyřech terénních autech, odpálili nálož, vešli dovnitř a začali střílet na účastníky poledních modliteb. Před mešitou následně zapálili automobil a obklíčili celou oblast. Rozhodli se tak zabránit přístupu záchranářů a zdravotníků. Žádná skupina se zatím k dnešnímu útoku nepřihlásila.

Fotbal: utřít si rýmu o Ronalda – normálka (VIDEO) Obránce Paris Saint-Germain, bývalý hráč Barcelony Dani Alves na Twitteru okomentoval informace, že při zápase proti Realu Madrid v Lize mistrů si utřel sopel o útočníka Cristiana Ronalda. „V mé práci není třeba se zlobit, pokud jste se nedostal do základního složení týmu, protože to je součástí každodenního života. Ale nutnost číst a vidět takové věci… Zanechám takové nesmysly hloupým lidem," řekl fotbalista. 7. března se Alves vysmrkal a otřel si ruku o Ronalda Zápas skončil vítězstvím Realu 2: 1. Madridský tým vyhrál oba zápasy proti Pařížanům a postoupil do čtvrtfinále Ligy mistrů.

Rada Evropy zhodnotila bezpečnost novinářů v členských státech Téměř polovina členských států Rady Evropy nezajišťuje bezpečnost novinářů, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník této organizace Thorbjø Jagland. „Téměř polovina z 47 členských států Rady Evropy nezajišťuje bezpečnost novinářů," řekl v projevu na bruselské konferenci Pluralismus masmédií a demokracie. Podle Jaglanda vytvořila Rada Evropy speciální internetový portál, jehož prostřednictvím mají evropské novinářské organizace možnost informovat o hrozbách pro bezpečnost zaměstnanců masmédií. „Z toho důvodu mám právo obrátit se na úřady konkrétního členského státu (Rady Evropy)," řekl generální tajemník. Vyslovil rovněž znepokojení, že se evropská „média jsou stále víc závislé na vlivných lobby, na informacích, které od nich přicházejí".

Ruští vědci našli vlast „brouka-diverzanta“ ničícího lesy v USA Ruští vědci zjistili, že slavné smaragdové zlatky (Agrilus planipennis) - „brouci-diverzanti“, kteří ničí lesy v USA a v Evropě – se objevili v malé oblasti na hranici Severní Koreje, Číny, Ruska a Japonska. Své závěry uveřejnili v časopisu Biological Invasions. Uvádí se, že takoví brouci se nacházejí na východě Ruska a Číny, kde napadají staré jasany, ale neškodí jim. Jak se dostali na území USA a Evropy, se dosud neví. Kvůli „diverzantům" se pět ze šesti topolů Severní Ameriky dostalo do nového vydání Červené knihy jako druhy, které se nacházejí v kritickém stavu. Jejich celkový počet tvoří kolem devíti miliard stromů, z nichž většina může zmizet během nejbližších 10 let vinou hmyzu. Vědci uvádějí, že odhalení místa výskytu brouků pomůže zastavit jejich další šíření a nepřipustí jejich proniknutí na další místa zeměkoule.

VIDEO Největší nizozemský bojovník proti islámu Wilders byl odsouzen. Podívejte se na jeho drsnou reakci Nizozemský politik Geert Wilders byl včera odsouzen k zaplacení pokuty 5000 eur. Jak ovšem Wilders uvádí ve svém video vystoupení, pokutu platit v žádném případě nehodlá a vnímá rozsudek jako útok na svobodu projevu. „Včera jsem si vyslechl rozsudek soudu, který mi uložil pokutu ve výši 5000 eur. Veřejně hovořit o jednom z největších problémů naší země, kterými jsou Maročané, je podle našich elit protizákonné,“ konstatuje Wilders s tím, že Nizozemsko po rozhodnutí soudu pomalu ztrácí svobodu projevu. „Dokonce ani pokládat otázky se již nesmí. Ani tehdy, když s jejich zněním souhlasí miliony lidí,“ podivuje se vášnivý bojovník, který byl trestně stíhán za to, že se na jednom ze svých vystoupení tázal, jestli si lidé přejí v Nizozemsku více nebo méně Maročanů. Rozsudek soudu dle Wilderse znamená, že se Maročané fakticky stali sami o sobě rasou. „Když dnes něco řeknete o Maročanech, jste v Nizozemsku považován za rasistu. Nikdo to nechápe. Je to naprosto šílené rozhodnutí, které má pouze umlčet váš i můj hlas. Zatímco v jiných zemích ukázali lidé elitám dveře, v Nizozemsku hrozí, že tu zvítězí diktátorský režim. Připomíná mi to Turecko. Rozdíly mezi Nizozemskem a Tureckem se stírají. Opozice tam i tady je umlčována.“ Wilders dále připomíná, že jej v minulých volbách volilo téměř milion lidí a v příštích parlamentních volbách, které se budou konat 15. března 2017, by to mohlo být ještě víc. „ A proto je mojí povinností o těchto věcech i nadále hovořit. A to i v případě, že to politicky korektním elitám v čele s premiérem Ruttem není po chuti. Protože dívat se raději jinam a mlčet není řešením. Říkám věci tak, jak jsou,“ tvrdí Wilders, který se procesu osobně nezúčastnil. „K čemu jsou v politice zbabělci, kteří si netroufají říkat pravdu a záměrně zamlčují problémy naší země? K ničemu! Strkat hlavu do písku je zbabělé. A pokud musíte mlčet, protože za otevřenou kritiku můžete být trestáni, problémy se potom ještě zvětší. V Nizozemsku pak povládne skutečný diktátorský režim plný zbabělých a vystrašených politiků. To já nehodlám akceptovat. Dál budu bojovat za svobodné a bezpečné Nizozemsko.“ „To je také důvod, proč se mě snaží islámští teroristé již 12 let zavraždit. Včera mohli teroristé oslavovat, protože Wilders bude potrestán. Z veřejného žalobce se dnes stal jejich spojenec. Já ale nedovolím nikomu, aby mě umlčoval. Nepodaří se to žádnému teroristovi. Žádný žalobce ani premiér mě nedostanou na kolena. Nehodlám se tou pokutou vůbec zabývat. Ať si dělají, co chtějí, mě tím pouze posílí. Jen tím získám ještě větší motivaci. A vy mě v tom můžete podpořit. Tím, že budete společně se mnou usilovat o zachování svobody projevu v Nizozemsku.“

LinkedIn doufá, že ho v Rusku brzy odblokují Sociální síť pro vytváření pracovních kontaktů LinkedIn očekává, že bude odblokována v Rusku za nějakou dobu. To říká dopis, který společnost rozeslala svým uživatelům. „Většina našich služeb může být na území Ruské federace nedostupná po nějakou dobu," informovali představitelé sociální sítě. Podle názoru LinkedIn činnost sociální sítě odpovídá ruským zákonům. Společnost zvažuje všechny možné varianty řešení situace a způsoby další činnosti. LinkedIn se již obrátil na Roskomnadzor s návrhem na projednání požadavku o přenosu osobních údajů. Kromě toho se informuje, že v případě nákupu přístupu k jedné ze služeb LinkedIn, která byla zablokována, se uživatel může spojit se společností s pomocí elektronické pošty a získat peníze zpět podle proporčně nevyužitého času. Roskomnadzor dříve prohlásil, že do LinkedIn odesílal dvakrát prosby o předání informací o plnění zákona o osobních údajích, odpověď ovšem nedostal. Přitom ale média informovala o mnohých únicích informací uživatelů LinkedIn.

Zeman dostal anticenu za sexismus, Lauder naopak pochválili Anticenu za sexistické výroky Kyselá žába za loňský rok sdružení Žába na prameni udělilo prezidentu Miloši Zemanovi. Nominován byl za svá slova o Češkách unesených v Pákistánu a ženách zahalených v burkách. Pochvalné ocenění získali tři autoři, kteří reagovali na kritizovanou výstavu aktů v Akademii věd ČR, která byla předčasně ukončena. Zeman cenu dostal za dva ze tří výroků, za něž ho veřejnost nominovala. Prvním je reakce na jednání dvou dívek, které byly uneseny v Pákistánu. "S děvčaty se určitě nesejdu. Jednaly neprozřetelně a udělaly starosti rodině i českému státu," řekl Zeman loni v březnu v pořadu Pressklub na Frekvenci 1. Druhý vybraný výrok pronesl prezident v říjnu při své návštěvě ve Zlínském kraji, v řeznictví v Lechoticích na Kroměřížsku. Sděloval svou vizi Česka po příchodu migrantů. "Přijdeme o krásu žen, protože ty budou zahaleny v burkách od hlavy po paty včetně obličeje, kde máte jen takovou látkovou mřížku," uvedl Zeman. "Dovedu si představit ženy, kde by to bylo zlepšení, ale takových žen je málo a zrovna tady nikoho takového nevidím," dodal. Podle Dany Radové, ředitelky sdružení Žába na prameni, které ceny uděluje, se prezident z dnešního večerního předávání omluvil, protože je na návštěvě v Karlovarském kraji. Spolek ale s prezidentskou kanceláří jedná o jiném termínu předání. Druhé a třetí místo obsadili novináři, komenátor deníku E15 a týdeníku Euro Pavel Páral za text Feminacistky v akci, ve kterém se vyjadřuje ke zrušené výstavě aktů v Akademii věd. Třetí cenu porota udělila redaktorce Mladé fronty Dnes Scarlett Wilkové za článek Genderové šílenství o posuzování učebnic z hlediska genderu, který vyšel v srpnu v Magazínu MfD. Nominováni byli také bývalý prezident Václav Klaus, bývalý ministr školství Marcel Chládek, americký prezidentský kandidát Donald Trump nebo protiislámský aktivista Martin Konvička. Pozitivní ocenění Zlatá žába získaly tři reakce na výstavu aktů na akademické půdě. Výstava Women: Scenes in the Library se původně konala v knihovně jako součást festivalu Týden vědy a techniky. Genderová expertní komora ČR a Kongres žen ji ale označily za sexistickou, a knihovna pak výstavu předčasně ukončila. První místo získala právnička Barbora Havelková, která přednáší na oxfordské univerzitě, za článek na serveru Lidovky.cz Akty na akademii - feministky nikoho umlčet nechtěly, druhé redaktorka Respektu Silvie Lauder za text Co odhalila výstava fotografií na Akademii věd a třetí redaktor Nového prostoru Rad Bandit za text Pár zakázaných fotek. Sdružení vyhlašování cen letos obnovilo, poslední předalo v roce 2008, kdy cenu obdržel tehdejší ministr práce Petr Nečas. "Zatímco dříve se vše odehrávalo ve sféře jakéhosi verbálního šermování, musíme konstatovat, že loni ve veřejném prostoru genderovou korektnost nejednou vymazala zarputilá nenávist, záludnost a někdy i lži," vysvětlila návrat cen Radová.

Fillon: Hollande zcela zničil pokusy o normalizaci vztahů s Ruskem Francouzský prezident Francois Hollande zcela zničil pokusy o normalizaci vztahů s Ruskem, soudí jeden z vedoucích činitelů jedné z největších opozičních stran ve Francii, strany Republikáni (LR), bývalý premiér Francois Fillon. „Rusko musí být naším spojencem, nemůžeme zvítězit v boji s terorismem a dosáhnout urovnání syrské krize bez účasti Ruska", řekl Fillon v pořadu rozhlasové stanice RTL. „Jednou z příčin jsou sankce proti Rusku. Není možné, abychom byli na jedné straně spojenci a na druhé straně vyhlašovali proti spojenci sankce. Francois Hollande měl vyzvat naše kolegy z EU, aby sankce proti Rusku zrušili, my ale v této krátkozraké politice pokračujeme", řekl bývalý francouzský premiér. Kromě toho podotkl, že sankce nijak neovlivňují politiku ruského vedení, naopak, mohou pouze rozzlobit občany obrovské a hrdé země, kterou je Rusko. „Je to předem prohraná situace", řekl Fillon.

Zklamaní uprchlíci: Jídlo bylo odporné, ani zvířatům by to neměli dávat. Nutili nás spát ve studených budovách. Tohle nám pašeráci neslibovali, vracíme se Z Německa odchází stále více Iráčanů, kterým se nelíbí protimuslimské nálady, špatná strava a přeplněná uprchlická centra. Deziluze z evropského snu se v posledních měsících rozšířila i do Švédska a Finska, kde se mezi uprchlíky objevují podobné tendence k návratu do vlasti. Informuje The Daily Mail. Roste počet iráckých uprchlíků, kteří se rozhodli opustit uprchlická centra a vrátit se zpět do vlasti. Vidina lepší práce a lepšího života je totiž v přímém kontrastu s podmínkami, ve kterých nyní v Německu přebývají a zklamání se šíří dál. Německu na druhé straně pomalu dochází kapacity a zdroje na poskytnutí důstojných životních podmínek všem příchozím, což situaci nijak nepřidává. Uprchlíci si v přeplněných centrech stěžují na „strašné jídlo“ a na to, že se na ně Němci dívají jako na bezdomovce. Do Německa totiž v roce 2015 přišlo více než milion lidí, z nichž většina přebývá v horkou jehlou sešitých uprchlických centrech, kde se o ně starají skupinky dobrovolníků, kteří čelí tlaku ze strany uprchlíků i ze strany systému. K tomu se zpřísňují pravidla pro získání azylu, obrovské počty příchozích zhoršují možnosti integrace a navíc je pro uprchlíky mnohem těžší shledat se se svoji rodinou, která je mnohdy stále ještě v jejich vlasti. Rostoucí protiuprchlické nálady situaci jen dále vyostřují. Celý text zde „To, co jsem v Evropě viděl, vůbec neodpovídá tomu o čem jsem snil. Není to takové, jak tvrdili pašeráci,“ řekl sedmatřicetiletý Gazwan Abdulhasen Abdulla, který se v Iráku živil jako řidič kamionu. Nyní se společně s dalšími 150 uprchlíky, včetně jeho ženy a čtyř dětí, vrací zpět do Iráku. „Jídlo bylo strašné, tak odporné, že ani zvířatům by to nikdo neměl dávat. Nutili nás spát v těchto studených, prázdných budovách a když někdo tvrdil, že je mu špatně, tak ho prostě ignorovali,“ dodal. „Všude je vidět, že na nás Němci shližejí jako na bezdomovce. Chybí mi moje rodina a nemůžu se dočkat až se dostanu domů.“ Podobně tomu je ve Švédsku, kde mnoho uprchlíků ruší svoje žádosti o azyl. Jejich počet vzrostl na více než 500 měsíčně. Podle švédských úřadů také vzrostl počet lidí, kteří sice žádost podali, v současnosti však nejsou k dohledání. Jen za listopad bylo zrušeno 1275 žádostí o azyl, jelikož mnozí žadatelé se neobjevili ani na prvním slyšení. Podobně je na tom i Dánsko, které nedávno zpřísnilo podmínky za kterých se lze do země dostat a Finsko, odkud odešly tisíce uprchlíků, kteří poté byli k vidění jak ve své vlasti líbají zem. Podle statistik OSN se jen za první dva měsíce roku 2016 přepravilo přes Středozemní moře více než 130 000 lidí s cílem dostat se do Evropy. V současnosti je to více než za prvních šest měsíců roku 2015.