translation
translation |
|---|
{
"cs": "Rozšiřování bude podle všeho zásadní otázkou německých parlamentních voleb a nejspíš také francouzských prezidentských voleb, které jsou oboje plánovány na rok 2002.",
"en": "Enlargement now seems likely to be a contentious issue in the German parliamentary elections, and perhaps also the French presidential election, both due in 2002."
} |
{
"cs": "To, co uklidní německé a francouzské voliče, však pravděpodobně rozlítí voliče polské a české.",
"en": "And what placates German and French voters may enrage Polish and Czech ones."
} |
{
"cs": "Postavit se za rozšíření je výzvou všem demokratickým vůdcům v celé Evropě.",
"en": "Making the case for enlargement is a challenge to democratic leadership in the whole of Europe."
} |
{
"cs": "Když Günter Verheugen, evropský komisař odpovědný za rozšíření, navrhnul, aby Německo uspořádalo o rozšíření referendum, položil správnou otázku, ale dal špatnou odpověď.",
"en": "With his recent suggestion that Germany should have a referendum on enlargement, Günter Verheugen, the responsible European Commissioner, has posed the right question and given the wrong answer."
} |
{
"cs": "Otázka zní: proč se během posledních více než deseti let od pádu Berlínské zdi nesnažili západní politikové trochu víc o to, aby své občany přesvědčili, že rozšíření Evropské unie o nově osvobozené státy střední, jihovýchodní a východní Evropy je ve vlastním životním a dlouhodobém zájmu jejich voličů?",
"en": "The question is: Why, over more than a decade since the fall of the Berlin Wall, have the political leaders of western Europe made so little serious effect to convince their peoples that extending the European Union to the newly liberated states of central, south-eastern and eastern Europe is in those peoples’ own vital, long-term interest?"
} |
{
"cs": "A jak je o tom lze dnes, se zpožděním, přesvědčit?",
"en": "And how, belatedly, can that now be done?"
} |
{
"cs": "Referenda ale nejsou odpovědí.",
"en": "However, referendums are not the answer."
} |
{
"cs": "Říkáme to ne proto, že bychom občanům nevěřili, nýbrž proto, že pro zastupitelské demokracie jsou referenda instrumenty, jež by se měly používat možná co nejstřídměji a navíc jen v otázkách, které se bezprostředně dotýkají národních zájmů, institucí a identity.",
"en": "We say this not because we don’t trust the people, but because referendums in representative democracies are instruments to be used very sparingly, on issues that directly affect the very core of national interests, institutions and identity."
} |
{
"cs": "Proto se ve Francii konalo referendum o Maastrichtské smlouvě a proto se v Dánsku (již 28. září) a v Británii (kdovíkdy) bude pořádat referendum o připojení k eurozóně.",
"en": "That is why France had a referendum on the Maastricht treaty, and Denmark (on 28 September) and Britain (who knows when?) will have one on joining the euro-zone."
} |
{
"cs": "Rozšíření Unie ale podobný problém nepředstavuje.",
"en": "But enlargement is not such an issue."
} |
{
"cs": "Ano, je sice životně důležité pro budoucnost nás všech, ale přitom se nedotýká zásadních zájmů žádného ze států EU.",
"en": "Yes, it is vitally important for all our futures. But it does not directly impinge upon the vital interests of any EU nation."
} |
{
"cs": "Důsledkem rozšíření nebude žádný mohutný příliv imigrantů či ztráta desítek tisíc pracovních míst, natož nějaká podstatnější ztráta národní svrchovanosti, jak se snaží naznačovat zmatkáři a panikáři.",
"en": "Contrary to what the scaremongers suggest, it will not result in a vast flood of immigrants, or the loss of tens of thousands of jobs, let alone any significant further loss of national sovereignty."
} |
{
"cs": "Populisté dramatizují krátkodobé náklady na rozšíření, ale opomíjejí jeho dlouhodobý prospěch.",
"en": "Populists dramatise the short-term costs of enlargement, while ignoring the long-term benefits."
} |
{
"cs": "Úkolem demokratických vůdců je proto dramatizovat dlouhodobý prospěch rozšíření a krátkodobé náklady přitom upřímně uvádět do přesných souvislostí.",
"en": "The task for democratic leaders is to dramatise the long-term benefits, while placing the short-term costs in an honest but accurate perspective. We have nothing to fear from the facts."
} |
{
"cs": "Lidé na opačných stranách stávající východní hranice Evropské unie – jakési evropské sametové opony – mají sice rozdílné názory i obavy, ale obě tato veřejná mínění fungují jako spojené nádoby.",
"en": "Public opinion on either side of the EU’s current eastern frontier - Europe’s velvet curtain - has different concerns, but the two public opinions are also communicating vessels."
} |
{
"cs": "Lidé na západě se obávají imigrace, ztráty pracovních míst a toho, že rozšíření budou muset zaplatit – buď přímo, ve formě zvýšených příspěvků do rozpočtu EU, nebo nepřímo, prostřednictvím dotací, které například místo španělské Galicie získá polská Halič.",
"en": "To the west, people fear immigration, job losses, and having to pay for enlargement - either directly, in increased contributions to the EU budget, or indirectly, through subsidies that go, for example, to Polish Galicia rather than to Spanish Galicia."
} |
{
"cs": "Obava z nestability na východ od Německa – jež dříve živila německou podporu rozšíření EU – byla ironicky utišena v okamžiku, kdy Polsko, Česko a Maďarsko vstoupily do NATO.",
"en": "Ironically, the fear of ‘instability’ to Germany’s east - which nourished German support for EU enlargement - has been reduced by Poland, the Czech Republic and Hungary joining NATO."
} |
{
"cs": "A spolu s tím se východoevropské trhy otevřely západním vývozcům a investorům natolik, že západoevropský podnikatel se může jen sobecky ptát: „K čemu je mi rozšíření?“",
"en": "Meanwhile, east central European markets are so open for west European exporters and investors that the western businessman can selfishly say ‘why do I need enlargement?’"
} |
{
"cs": "Na východě sledujeme rozčarování nad tím, co je zde obecně vnímáno jako „sliby-chyby“ západních politiků.",
"en": "To the east, there is disillusionment with what people see as the broken promises of west European leaders."
} |
{
"cs": "S hrůzou v očích zde listují byrokratickou strnulostí a gigantismem osmdesáti tisíc stran evropské legislativy zvané acquis communautaire, kterou musí jejich země zavést dříve, než budou vpuštěny do evropského klubu.",
"en": "There is dismay at the bureaucratic rigidity and gigantism of the 80,000 pages of the acquis communautaire, which they have to adopt before being let in to the club."
} |
{
"cs": "Správně soudí, že mnohé z nařízení a předpisů až přehnaně chrání zvláštní zájmy uvnitř EU a škodí dynamické a svobodné tržní ekonomice.",
"en": "They rightly consider many of these rules and regulations to be unduly protective of special interests inside the EU and harmful to a dynamic free market economy."
} |
{
"cs": "Znepokojeně se ozývají také hlasy určitých skupin, například polských zemědělců.",
"en": "There are, of course, the special worries of groups such as the Polish farmers."
} |
{
"cs": "V neposlední řadě je zde cítit obavu z toho, že tyto země budou muset obětovat část své suverenity, kterou teprve nedávno po dlouhé době získaly zpět.",
"en": "And there are broader concerns about giving up some of the sovereignty these countries have only recently regained."
} |
{
"cs": "Skutečný je i strach z toho, že cenou vstupenky do ráje Schengenlandu bude povinnost učinit ze svých hranic neproniknutelnou pevnost.",
"en": "There is also a real fear that the price for entering the paradise of Schengenland will be that they must make their own eastern frontiers fortified and impenetrable."
} |
{
"cs": "Pro Polsko je to to poslední, co by chtělo udělat Ukrajině, nemluvě o Česku a jeho bývalém siamském dvojčeti Slovensku, či Maďarsku a jeho významné národnostní menšině v Rumunsku.",
"en": "This is the last thing Poland wants to do with Ukraine, let alone the Czech Republic with its former Siamese twin, Slovakia, or Hungary against its own Hungarian minority in Romania."
} |
{
"cs": "Jedním z problémů rozšíření je, že jeho úspěch v Německu či Rakousku závisí na příslibu uzavřených a nepropustných hranic, zatímco pro jeho úspěch v Polsku, Maďarsku či České republice je třeba hranic shovívavějších a otevřenějších.",
"en": "One of the difficulties of making the case for enlargement is that to sell it in Germany or Austria requires the assurance of closed, watertight eastern borders, while to sell it in Poland, Hungary or the Czech Republic needs the promise of soft, open ones."
} |
{
"cs": "Pakliže ne referendum, co je tedy třeba?",
"en": "If not a referendum, then what is to be done?"
} |
{
"cs": "Evropská unie musí v prvé řadě stanovit definitivní rozvrh prvního kola rozšíření, a to nejpozději v rámci švédského předsednictví v první polovině roku 2001.",
"en": "First and foremost, the EU must, at the latest during the Swedish presidency in the first half of 2001, set a definite timetable for the first round of enlargement."
} |
{
"cs": "Fakt, že existoval závazný rozvrh, byl jedním z hlavních důvodů, proč v roce 1999 vznikla hospodářská a měnová unie.",
"en": "The fact that there was a binding timetable was one of the main reasons why Economic and Monetary Union happened in January 1999."
} |
{
"cs": "Zavazující plán dokázal soustředit myšlení a jednání lidí jako nic jiného.",
"en": "It concentrated minds like nothing else."
} |
{
"cs": "Inspirováni vzpomínkou na dvě cílová data EMU navrhujeme, aby vedoucí představitelé EU jasně řekli: „Pokud budou splněny všechny podmínky, k prvnímu kolu rozšiřování dojde 1. ledna 2003.",
"en": "Inspired by the recollection of EMU’s two target dates, we suggest that EU leaders should say: ‘The first round of enlargement will happen, if all the conditions can be met in time, on 1 January 2003."
} |
{
"cs": "V každém případě k němu musí dojít nejpozději do 1. ledna 2005.“ A mimochodem, toto první kolo musí zahrnovat Polsko, které je nejobtížnější, ale přitom nejvýznamnější zemí vedoucí skupiny kandidátských zemí.",
"en": "It [start italics] must [stop italics] happen by 1 January 2005.’ And, incidentally, that first round must include Poland, which is the most difficult but also the most important country in the leading group of applicants."
} |
{
"cs": "Za druhé, Rada Evropy, která se chystá letos v prosinci do Nice, musí konečně vytyčit jasný kurz oněch institučních reforem, bez kterých by Evropská unie čítající více než dvacet zemí prostě nemohla déle fungovat.",
"en": "Second, the European Council in Nice, this December, must, at long last, set a clear course for making those institutional reforms without which an EU of 20 and more member states will simply no longer function."
} |
{
"cs": "Vedle reforem rady a komise je nutno překročit staré principy.",
"en": "Beside reforms of Council and Commission, there is a leap of principle to be made here."
} |
{
"cs": "Niceský summit Rady Evropy musí podpořit princip „zvýšené spolupráce“, pokud taková spolupráce bude pružná, průhledná a ve všech etapách nefalšovaně otevřená všem členským státům, které se k ní chtějí připojit.",
"en": "The Nice Council should endorse the principle of ‘enhanced cooperation’, so long as such cooperation is flexible, transparent and genuinely, at all stages, open to all member states who wish to join."
} |
{
"cs": "Tato otevřenost by měla zajímat také ty kandidátské země, které se obávají, že by jinak mohly být „uvnitř“ a přece „mimo“.",
"en": "This oppenness is a concern for the applicant countries too, who fear that otherwise they may be ‘in’ and yet still ‘out’."
} |
{
"cs": "Za třetí, Evropská unie by v rámci diskuse s se všemi evropskými zeměmi, které projeví zájem, měla posoudit, zda neexistují části jejích dnes už tolik komplexních struktur spolupráce, do nichž by některé nečlenské země mohly vstoupit ještě dříve, než se stanou plnoprávnými členy EU.",
"en": "Third, the EU should consider, in discussion with all European countries who wish to join it, whether there are not parts of its now complex structures of cooperation that some of them could join before becoming full members of the EU."
} |
{
"cs": "Například oblasti obecné zahraničně-bezpečnostní politiky.",
"en": "One example would be areas of the Common Foreign and Security Policy."
} |
{
"cs": "(Ostatně polské a české jednotky už dnes pracují vedle britských a italských na obnově Kosova.)",
"en": "(After all, Polish and Czech troops are already working beside British and Italian ones to rebuild Kosovo.)"
} |
{
"cs": "Další možností by mohlo být dřívější přistoupení k navrhované Evropské chartě základních práv a svobod.",
"en": "Another could be early accession to the planned European Charter of Fundamental Rights."
} |
{
"cs": "A jistě by bylo vhodné, aby se její preambule výslovně zmínila o ideálech středoevropských revolucí z roku 1989.",
"en": "And it would surely be fitting if the preamble to that Charter made explicit reference to the ideals of the central European revolutions of 1989."
} |
{
"cs": "Za čtvrt�� je třeba uvážit, jak zpřístupnit a přiblížit evropskou perspektivu politikům a veřejnosti v zapadlejších částech jihovýchodní a východní Evropy.",
"en": "Fourth, we have to consider how a European perspective can be made real to the politicians and publics in the remoter parts of south-eastern and eastern Europe."
} |
{
"cs": "Je jednou z ironií posledního desetiletí, že na jeho konci jsou západoevropské jednotky a státní úředníci ve skutečnosti více přítomní v Bosně a Kosovu než v Čechách nebo Slezsku.",
"en": "It is one of the ironies of the last decade that at the end of it west European troops and civil servants are actually more present in Bosnia and Kosovo than they are in Bohemia or Silesia."
} |
{
"cs": "Je třeba vymyslet způsob pro přechod od vojenského protektorátu k politické integraci – a potom jej jasně prezentovat.",
"en": "The stepping stones from military protectorate to political integration have to be thought out - and then spelled out."
} |
{
"cs": "Nedávné poselství Evropské unie lidu Srbska a jiných zemí bývalé Jugoslávie je dobrým začátkem, je toho však třeba více.",
"en": "The EU’s recent message to the people of Serbia and the other states of former Yugoslavia is a good beginning, but more needs to be done."
} |
{
"cs": "A co kromě toho můžeme navrhnout Ukrajině a dalším zemím na východ?",
"en": "And what have we to offer Ukraine, and other countries to the east?"
} |
{
"cs": "Konečně, a co je možná důležitější než všechny tyto jednotlivé kroky, evropští představitelé musejí přijmout onu výzvu a začít před svou veřejností skutečně bojovat za věc větší Evropy, ať už jsou na západ nebo východ od sametové opony.",
"en": "Finally, and more important than any of these individual steps, the leaders of Europe have to take up the challenge and really start making the case for the larger Europe to their publics, east and west of the velvet curtain."
} |
{
"cs": "Musejí to myslet stejně vážně, jako to mysleli před několika lety v případě eura.",
"en": "They need to be as serious about this as they have always been about the euro."
} |
{
"cs": "Slabé euro může být požehnáním v přestrojení.",
"en": "A weak euro may be a blessing in disguise."
} |
{
"cs": "Slabá Evropa je prokletím v celé své hrůze.",
"en": "A weak Europe is an unmitigated curse."
} |
{
"cs": "Ale kdo z našich vůdců udělá krok vpřed a tuto výzvu přijme?",
"en": "But who among our leaders will step forward to take up this challenge?"
} |
{
"cs": "Čí jsou to šampioni?",
"en": "Whose Champions, Anyway?"
} |
{
"cs": "Na přední stránky novin se dostaly vazby mezi státy a obchodními společnostmi, naposledy v Rusku, kde se prezident Vladimír Putin zdá být posedlý budováním „národních šampionů“ v energetickém a leteckém a kosmickém sektoru.",
"en": "The links between states and companies have grabbed headlines, most recently in Russia, where President Vladimir Putin seems obsessed with creating “national champions” in the energy and aerospace sectors."
} |
{
"cs": "Takové snahy se jeví jako pouhá součást vzestupu protekcionismu v evropské politické debatě o podnikání, zejména co se týče přeshraničních akvizic.",
"en": "Such efforts seem but a part of a surge of protectionism in European political debate about business, especially when it comes to cross-border acquisitions."
} |
{
"cs": "Po celé Evropě se vlády staví do pozice, v níž mají být považovány za obhájce „národních“ hráčů před „cizími“ konkurenty. „Ekonomické vlastenectví,“ heslo ražené francouzským ministerským předsedou Dominiquem de Villepinem poté, co se v červenci 2005 objevily zvěsti o převzetí Danone ze strany PepsiCo, tento politický imperativ vystihuje zřejmě nejlépe.",
"en": "Across Europe, governments position themselves to be seen as defending “national” players from “foreign” competitors. “Economic patriotism,” the slogan coined by France’s Prime Minister Dominique de Villepin following PepsiCo’s rumored attempt in July 2005 to takeover Danone, perhaps best encapsulates the political imperative."
} |
{
"cs": "Třebaže de Villepinovy projevy jsou oproti většině politických lídrů plamennější, podhoubí tohoto smýšlení sahá daleko za hranice Francie.",
"en": "Although de Villepin’s speeches are more flamboyant than those of most political leaders, the underlying sentiment extends far beyond France."
} |
{
"cs": "Tatáž pohnutka se podle všeho uplatňuje u italské politiky vůči Autostrade, španělské vůči Endese, polské k tamnímu bankovnímu sektoru, u přístupu bývalého švédského premiéra k Volvu, německé stísněnosti ohledně fondů připodobněných ke „kobylkám“ na Deutsche Börse či u stále hlasitější britské obrany nezávislosti londýnské burzy na Spojených státech.",
"en": "The same impulse appears to be at work behind Italy’s policy on Autostrade, Spain’s on Endesa, Poland’s on its banking sector, the former Swedish Prime Minister’s on Volvo, German unease about “locust”-like funds on Deutsche Börse, or the United Kingdom’s ever louder defense of the London Stock Exchange’s independence from the United States."
} |
{
"cs": "Základním přesvědčením, o nějž se „ekonomické vlastenectví“ opírá, je víra v souběžnost zájmů společností považovaných za „národní“ (v prvé řadě těch největších čili takzvaných „šampionů“), jejich národních zaměstnanců a národního společenství.",
"en": "The basic belief that underpins “economic patriotism” is that of an alignment of interests between companies considered “national” (most prominently the largest ones or so-called “champions”), their national employees, and the national community."
} |
{
"cs": "Podle de Villepina, „máme-li dobře hájit zájmy našich zaměstnanců, musíme ochraňovat zájmy našich firem“.",
"en": "According to de Villepin, “to defend the employees’ interests well, we must protect the interests of our companies.”"
} |
{
"cs": "Později argumentoval, že Danone je třeba považovat za „francouzskou“ společnost, protože její „odběr mléka i zdroje vody jsou ve Francii.“ Avšak dokumenty, které sama společnost Danone předkládá, naznačují, že na Francii připadá jen 22% jejího globálního odbytu a méně než 14% její globální pracovní síly.",
"en": "He later argued that Danone should be considered “French” because its “milk collection and its water sources are in France.” But Danone’s own filings indicate that only 22% of its global sales and less than 14% of its global workforce are in France."
} |
{
"cs": "Vazba mezi evropskými společnostmi a národními společenstvími je ve skutečnosti den ode dne slabší.",
"en": "In fact, the link between European companies and national communities is becoming more tenuous by the day."
} |
{
"cs": "Výzkum, který jsem prováděl pro Bruegel, posuzoval 100 největších kotovaných společností se sídlem v Evropě (řazených dle tržní kapitalizace) a analyzoval geografické rozložení jejich tržeb, jež je od loňského přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) čím dál transparentnější.",
"en": "Research that I carried out for Bruegel surveyed the largest 100 listed companies headquartered in Europe (ranked by market capitalization) and analyzed the geographical distribution of their revenue, which is increasingly transparent since the adoption of International Financial Reporting Standards (IFRS) last year."
} |
{
"cs": "Evropa byla rozdělena do osmi širokých zón, jež tvořily jednotlivé země jako Německo, Francie a Itálie nebo skupiny menších zemí jako Benelux a severská oblast.",
"en": "Europe was divided into eight broad zones, comprising individual countries like Germany, France, and Italy, or groupings of smaller countries such as Benelux and the Nordic area."
} |
{
"cs": "V průzkumu pak byl vypočten výnos každé společnosti v zóně, kde má sídlo (či „domovskou centrálu“), ve zbytku Evropy a ve zbytku světa.",
"en": "The survey then calculated the share of revenue earned by each company in the zone in which it is headquartered (or “home base”), the rest of Europe, and the rest of the world."
} |
{
"cs": "Kde byly dostupné příslušné údaje, bylo zkoumáno rovněž obdobné rozložení zaměstnanců.",
"en": "Where relevant information for companies was available, the comparable distribution of employees was also examined."
} |
{
"cs": "Výsledky ukazují, že podíl domovských zemí na celkovém výnosu se v průměru snížil a je relativně nízký: průměr u 100 největších evropských společností činí pouhé tři osminy čili 37,5%.",
"en": "The results show that the share of the home base in total revenue has become, on average, relatively low: just three-eighths, or 37.5%, on average for Europe’s largest 100 companies."
} |
{
"cs": "Samozřejmě že toto číslo pokrývá širokou rozmanitost odvětví a také některé geografické odlišnosti napříč kontinentem.",
"en": "Of course, this figure covers a wide diversity of industries, and also some geographical differences across the continent."
} |
{
"cs": "Například průměrné hodnoty u německých (34%) a francouzských (35%) společností jsou zřetelně nižší než u jejich španělských (56%) nebo italských (65%) protějšků.",
"en": "For example, the averages for German (34%) or French (35%) companies are markedly lower than for their Spanish (56%) or Italian (65%) counterparts."
} |
{
"cs": "Celkový trend je ovšem jednoznačný.",
"en": "But the general trend is unambiguous."
} |
{
"cs": "U široce reprezentativního dílčího vzorku 55 společností, jež bylo možné sledovat až do roku 1997, se podíl výnosu vzniklého v domovském regionu v průměru prudce snížil, z 50,2% na 36,9%.",
"en": "For a broadly representative sub-sample of 55 companies that could be tracked since 1997, the proportion of revenue generated in the home region has fallen sharply on average, from 50.2% to 36.9%."
} |
{
"cs": "U těchto společností odbyt do „zbytku Evropy“, který roku 1997 představoval v průměru méně než 30% úhrnu evropského odbytu, vzrostl v roce 2005 na hodnotu převyšující 43%.",
"en": "For these companies, sales to the “rest of Europe,” which represented an average of less than 30% of total European sales in 1997, rose above 43% in 2005."
} |
{
"cs": "Jestliže tento trend extrapolujeme, domovské základny největších evropských společností budou před koncem dekády tvořit v průměru méně než polovinu jejich evropských tržeb a méně než třetinu jejich tržeb globálních.",
"en": "If the trend is extrapolated, the home bases of Europe’s largest companies will account, on average, for less than half of their European revenue, and less than a third of their global revenue, before the end of this decade."
} |
{
"cs": "Tyto společnosti se rychle „poevropšťují“ a poměrná váha jejich domácích základen upadá ještě rychleji.",
"en": "These companies are “Europeanizing” fast, and the relative weight of their home base is declining even faster."
} |
{
"cs": "Navíc nejde jen o příběh o odbytu.",
"en": "Moreover, this is not just a story about sales."
} |
{
"cs": "Studie také zjišťovala geografické rozložení zaměstnanců v poměru k rozložení tržeb.",
"en": "The survey also measured the geographical distribution of employees relative to the distribution of revenue."
} |
{
"cs": "Třebaže u některých společností mohou být profily distribuce zaměstnanců a tržeb nesmírně odlišné, v průměru jsou téměř totožné: u dílčího vzorku 73 společností mezi největší evropskou stovkou představovala v roce 2005 domácí základna v průměru 37% zaměstnanců a 35% tržeb, zatímco zbytek Evropy tvořil 29% zaměstnanců a 28% tržeb.",
"en": "While the distribution profiles between employees and revenue could be sharply dissimilar in some companies, on average they were almost identical: for a sub-sample of 73 companies among Europe’s top 100, the home base represented 37% of employees and 35% of revenue on average in 2005, while the rest of Europe accounted for 29% of employees and 28% of revenue."
} |
{
"cs": "To je přesvědčivým náznakem, že pracovní místa „následují“ tržby (nebo možná naopak), třebaže to, znovu zdůrazňuji, platí jen v průměru a ne pro všechny společnosti.",
"en": "This strongly suggests that jobs broadly “follow” sales (or perhaps the other way round), even though, once again, this is true only on average and not for all companies."
} |
{
"cs": "Co z toho plyne pro zákonodárce?",
"en": "What are the implications for policymakers?"
} |
{
"cs": "Řečeno jednoduše, tato čísla poukazují na rostoucí mezeru mezi těmito takzvanými „šampiony“ a jejich národními domácími základnami.",
"en": "Put simply, the numbers show a growing gap of interests between these so-called “champions” and their national home bases."
} |
{
"cs": "Z pohledu evropských vlád představuje péče věnovaná šampionům čím dál silněji poskytování výhod zákazníkům a zaměstnancům mimo vlastní národní stát – což je pochybné vynakládání peněz daňových poplatníků.",
"en": "For Europe’s governments, fostering champions increasingly means providing benefits to non-national customers and employees – a dubious use of taxpayer money."
} |
{
"cs": "Dalším důsledkem je to, že v Evropě zřejmě bude sílit konkurence v oblasti předpisů, neboť lokální zájmy už firmy tolik nenutí ponechávat své centrály „doma“, začne-li být daňové nebo regulační prostředí nepříznivé.",
"en": "Another consequence is that regulatory competition is likely to increase in Europe, as companies are less bound by local interests to keep their headquarters at “home” if the tax or regulatory environment becomes unfavorable."
} |
{
"cs": "Rozhodnutí banky Depfa z roku 2002 přesunout své sídlo z Wiesbadenu do Dublinu je možná signálem toho, co se začne dít.",
"en": "The decision by Depfa Bank to shift its headquarters from Wiesbaden to Dublin in 2002 may be a sign of things to come."
} |
{
"cs": "Největším rizikem je, že narůstající nespojitost mezi představou „národních“ obchodních společností a realitou poevropšťování může vést k nesmírně nerozvážným politikám.",
"en": "The biggest risk is that the growing disconnect between the perception of “national” companies and the reality of Europeanization may lead to spectacularly ill-judged policies."
} |
{
"cs": "Je nejvyšší čas, aby lídři v obchodní branži začali být upřímnější ohledně toho, kde se nachází jejich skutečná klientela, a aby si politici uvědomili, že už nad obry dnešního evropského obchodu nemohou nadále udržovat kontrolu.",
"en": "It is high time for business leaders to be more candid about where their real constituencies lie, and for national politicians to recognize that they can no longer wield control over the giants of today’s European business."
} |
{
"cs": "Čí společenská odpovědnost firem?",
"en": "Whose Corporate Social Responsibility?"
} |
{
"cs": "NEW YORK – Firmy se ocitají pod stále větším tlakem, často ze strany aktivistických nevládních organizací, aby přijímaly konkrétní závazky „společenské odpovědnosti firem“ (CSR).",
"en": "NEW YORK – Increasingly, corporations are under pressure, often from activist non-governmental organizations, to take on specific “corporate social responsibility” (CSR) obligations."
} |
{
"cs": "Skutečnost, že se CSR vyžaduje a příležitostně uznává, však ještě nezaručuje zřetelnost v jejím odůvodnění ani ve způsobech, jimiž by se měla naplňovat.",
"en": "But the fact that CSR is being demanded, and occasionally conceded, does not ensure clarity about either its rationale or the ways in which it should be undertaken."
} |
{
"cs": "CSR lze rozdělit do dvou kategorií: co by firmy měly dělat (například přispívat nevládní organizaci bojující za práva žen nebo postavit vesnickou školu) a co by dělat neměly (řekněme vypouštět do řek rtuť nebo pohřbívat v zavážkách nebezpečné látky).",
"en": "CSR can be divided into two categories: what corporations should do (say, contribute to a women’s rights NGO or build a village school) and what they should not do (say, dump mercury into rivers or bury hazardous materials in landfills)."
} |
{
"cs": "Druhá kategorie je plně konvenční a podléhá regulaci (a v poslední době je také předmětem otázek, jak by se firmy měly chovat, když v hostitelské zemi žádné regulace neplatí).",
"en": "The latter is wholly conventional and subject to regulation (and recently to questions about how corporations should behave when there are no host-country regulations)."
} |
{
"cs": "Jsou však závazky CSR skutečně dobrou praxí?",
"en": "But are CSR obligations really good practice?"
} |
{
"cs": "Milton Friedman a další kritikové si často kladli otázku, zda je úkolem firem praktikovat firemní altruismus.",
"en": "Milton Friedman and other critics often asked if it was the business of businesses to practice corporate altruism."
} |
{
"cs": "Před vzestupem korporací existovaly hlavně rodinné firmy, například Rothschildové.",
"en": "Prior to the rise of the corporation, there were mainly family firms, such as the Rothschilds."
} |
{
"cs": "Když vydělaly peníze, připadly zisky především samotné rodině.",
"en": "When they made money, it accrued principally to the family itself."
} |
{
"cs": "A tam, kde existoval altruismus, ho rovněž provozovala rodina, která rozhodovala o tom, jak a za co se utratí peníze.",
"en": "Altruism, where it existed, also was undertaken by the family, which decided how and on what to spend its money."
} |
{
"cs": "Zda peníze utrácela firma nebo její akcionáři a jiní akcionáři, bylo vedlejší.",
"en": "Whether the firm or its shareholders and other stakeholders spent the money was beside the point."
} |
{
"cs": "Se vzestupem korporací velké rodinné firmy v podstatě vymizely.",
"en": "With the rise of the business corporation, large family firms have generally disappeared."
} |
{
"cs": "To ovšem neznamená, že právě korporace je tělesem, které by mělo altruismus provozovat – ačkoliv její akcionáři samozřejmě mohou altruisticky utratit jakoukoliv část příjmu, který díky korporaci a dalším zdrojům vydělají.",
"en": "But that does not mean that a corporation is the right entity to engage in altruism – though its various stakeholders obviously can spend any portion of the income they earn from the corporation and other sources in altruistic ways."
} |
{
"cs": "Místo CSR bychom tedy měli mít PSR (osobní společenskou odpovědnost).",
"en": "Instead of CSR, we should have PSR (personal social responsibility)."
} |
{
"cs": "Na obranu PSR lze použít také tvrzení, že z vyžadování CSR se stává způsob, jak altruismus „hodit na druhé“ – tedy jak se vyhnout osobní zodpovědnosti za konání dobra.",
"en": "One can also argue for PSR on the grounds that asking for CSR becomes a way of “passing the buck” – evading personal responsibility for doing good."
} |
{
"cs": "Je to druhá strana obviňování korporací ze všeho možného, od obezity po spáleniny od rozlité kávy – přičemž obojí se v posledních letech stává předmětem soudních žalob.",
"en": "This is the flip side of blaming corporations for everything from obesity to scalding from spilled coffee – both the subject of lawsuits in recent years."
} |